LICENCE FIRMY MICROSOFT VE FIREMNÍM SEGMENTU

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra systémové analýzy

Diplomová práce

LICENCE FIRMY MICROSOFT VE FIREMNÍM SEGMENTU

Vypracoval: Bc. Michal Jeníček Vedoucí práce: doc. Ing. Zora Říhová, CSc. Rok 2011

Diplomová práce - Michal Jeníček

Prohlášení

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „LICENCE FIRMY MICROSOFT VE FIREMNÍM SEGMENTU“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne: 30. 6. 2011

Podpis:…………………………..

2


Poděkování: Rád bych tímto poděkoval docentce Říhové za velikou trpělivost, spolupráci a pomoc při směřování práce. Vážím si jejích cenných rad a připomínek, které mi při tvorbě práce pomohly.

3


Abstrakt Správné a finančně optimální pokrytí firemního softwaru licencemi je jedním z cílů každé firmy. Společnost Microsoft nabízí pro své softwarové produkty řadu licenčních programů, které primárně ovlivňují jejich financování. Modely licencování, které stanovují konkrétní pravidla používání licencí pro skupiny softwaru, jsou také velmi konkrétně definovány a vyžadují pečlivé studium pro jejich pochopení. Tyto dvě oblasti zahrnují řadu dílčích aspektů, jež je z hlediska přínosu pro firmu nutné zvažovat. Podstatný je ale i globální pohled spojující licenční programy a licenční modely. Složitý proces řízení licencí je obávaným tématem i pro IT odborníky. Práce zasazuje téma licencí do kontextu strategického firemního plánování IT a formou komentovaných principů, modelů, obvyklých situací a akcentování skutečností, které se jeví jako na první pohled jako drobnosti avšak v konečném efektu závažně ovlivňují licencování. Poskytuje ucelený obraz problematiky, který zatím nebyl v takové formě a rozsahu zpracován. Cílem práce je komplexní analýza aspektů licenčních programů a modelů; jejich principů a možností. Orientace a pochopení problematiky licencí firmy Microsoft je pro firmy nezbytná. Práce proto také přináší konkrétní výstupy nejen v podobě porovnání jednotlivých licenčních programů z finančního, ale také funkčního hlediska. Jednotlivé podstatné služby licenčních programů a vlastnosti licenčních modelů jsou rozebrány v rozhodujících detailech a podrobeny kritickému zhodnocení pro využití ve firmě na základě její velikosti a charakteru.

4


Abstract Correct and financially optimal covering of licensed software is one of the aims of all companies. Microsoft Corporation offers a wide range of software products and also various types of license financing that significantly affect their financing. License models stating the correct rules of using the licenses for software groups are also very specific and require a thorough understanding of its principles. These two areas include a range of partial aspects that are to be considered from the point of view of company benefit. However, a complex view combining license programs and license models is equally important. Hence the issue of license management is problematic not only for the management of the company, but also for the IT specialists. This thesis embeds the issue of licensing into the frame of strategic IT planning and by means of annotated principles, descriptions of everyday situations and accentuating details significantly affecting licensing provides a perspective of the issue that has not been dealt with in such an elaborate way so far. The aim of this thesis is to provide a complex analysis of license programs and models, their principles and possibilities. In many companies, a detailed knowledge and understanding of the issue of Microsoft licensing is very important. Therefore, this thesis provides some specific output instances in the form of both financial and functional comparison of individual licensing programs. The crucial services of license programs and characteristics of license models are investigated in detail and subject to critical evaluation for purposes of utilization in companies of various sizes and types.

5


Obsah P R O H L Á Š E N Í .................................................................................................................................. 2 1 ÚVOD .................................................................................................................................................. 9 2 ÚVOD DO LICENCOVÁNÍ .................................................................................................................... 12 2.1

MANAGEMENT A IT ................................................................................................................. 12

2.2

PROMĚNLIVÉ PROSTŘEDÍ PODNIKU.............................................................................................. 12

2.3

NELEGÁLNÍ SOFTWARE VE FIRMĚ ................................................................................................ 13

2.4

PRÁVNÍ RÁMEC LICENCE............................................................................................................ 14

2.5

ZDROJE PRÁV A POVINNOSTÍ ...................................................................................................... 15

2.5.1 EULA ..................................................................................................................... 15 2.5.2 PUR ...................................................................................................................... 16 2.5.3 Product List .......................................................................................................... 17 2.6 ŽIVOTNOST LICENCE ................................................................................................................. 17 2.7

KONTINUITA FINANCOVÁNÍ IT .................................................................................................... 18

2.8

ŽIVOTNÍ CYKLUS SOFTWARU ...................................................................................................... 19

2.8.1 Životní cyklus Windows XP ................................................................................... 21 2.8.2 Budoucnost Windows XP ..................................................................................... 22 2.9 MAINTENANCE – PODPORA SOFTWARU ....................................................................................... 23 2.9.1 Podpora pro OEM a FPP ....................................................................................... 25 2.9.2 Podpora pro multilicence ..................................................................................... 25 2.9.3 Premier Support Agreement ................................................................................ 26 2.9.4 Další údržbové služby v rámci Software Assurance.............................................. 27 2.10 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ LICENCÍ .......................................................................................... 28 2.11

MOŽNOSTI POŘÍZENÍ LICENCÍ ................................................................................................ 29

2.11.1 FPP ....................................................................................................................... 31 2.11.2 OEM ..................................................................................................................... 32 2.11.3 Multilicence .......................................................................................................... 34 2.12 LICENČNÍ MODEL VS. LICENČNÍ PROGRAM ................................................................................ 35 3 MULTILICENČNÍ PROGRAMY ............................................................................................................. 37 3.1

MULTILICENČNÍ PROGRAMY DO 250 POČÍTAČŮ ............................................................................. 38

3.1.1 Open License ........................................................................................................ 39 3.1.2 Open Value ........................................................................................................... 40 3.1.3 Open Value Subscription ...................................................................................... 43 3.1.4 Porovnání ML programu do 250 počítačů............................................................ 45 3.2 MULTILICENČNÍ PROGRAMY NAD 250 POČÍTAČŮ ........................................................................... 45 3.2.1 Mezinárodní hledisko a afilační vztahy ................................................................ 46 3.2.2 Select a Select Plus License................................................................................... 49 3.2.3 Enterprise Agreement .......................................................................................... 51 3.2.4 Enterprise Agreement Subscription...................................................................... 53 3.3 MOŽNOSTI PŘEVODU LICENCÍ .................................................................................................... 53 3.3.1 OEM a Krabicový software ................................................................................... 53 3.3.2 Software zakoupený v rámci multilicence ............................................................ 53 4 MODELY LICENCOVÁNÍ ..................................................................................................................... 54 4.1

CAL LICENCE .......................................................................................................................... 54

4.1.1 4.1.2

Standardní CALy ................................................................................................... 54 Aditivní CALy ........................................................................................................ 55

6


4.1.3 CAL Suite .............................................................................................................. 57 4.1.4 Režimy CAL ........................................................................................................... 57 4.1.5 Multiplexing ......................................................................................................... 58 4.1.6 Kdy CAL nejsou třeba ........................................................................................... 59 4.2 SERVEROVÉ LICENCE................................................................................................................. 60 4.2.1 Licence „Per procesor“ ......................................................................................... 61 4.2.2 Licence „Per server“ ............................................................................................. 62 4.3 LICENČNÍ MODELY ................................................................................................................... 63 4.3.1 Aplikace pro stolní počítače ................................................................................. 63 4.3.2 Operační systémy pro stolní počítače .................................................................. 63 4.3.3 Servery – operační systémy .................................................................................. 64 4.3.4 Servery – Server/CAL ............................................................................................ 65 4.3.5 Servery – procesory .............................................................................................. 66 4.3.6 Servery – servery pro správu ................................................................................ 67 4.3.7 Servery – speciální servery ................................................................................... 68 4.3.8 Nástroje pro vývojáře ........................................................................................... 68 4.3.9 Služby online ........................................................................................................ 68 5 LICENČNÍ VÝVOJ U VYBRANÝCH PRODUKTŮ ..................................................................................... 69 5.1

SOFTWARE ASSURANCE ............................................................................................................ 69

5.1.1 První verze Software Assurance ........................................................................... 69 5.1.2 Aktualizace Software Assurance .......................................................................... 70 5.1.3 Cena SA ................................................................................................................ 70 5.2 WINDOWS SERVER .................................................................................................................. 71 5.3

EXCHANGE SERVER .................................................................................................................. 71

6 CENOVÉ POROVNÁNÍ ........................................................................................................................ 73 6.1

CENA SOFTWARE ASSURANCE.................................................................................................... 74

6.2

CORE CAL SUITE ..................................................................................................................... 74

6.3

LICENČNÍ PROGRAMY DO 250 POČÍTAČŮ...................................................................................... 75

6.3.1 Celková cena ........................................................................................................ 76 6.3.2 Iniciační platba ..................................................................................................... 77 6.3.3 Průběžné platby ................................................................................................... 77 6.4 LICENČNÍ PROGRAMY NAD 250 POČÍTAČŮ .................................................................................... 78 6.4.1 Nadnárodní společnosti a utajované skutečnosti ................................................ 79 6.4.2 Enterprise Agreement a Select Plus ..................................................................... 79 7 DOPORUČENÍ K VYBRANÝM ASPEKTŮM LICENCOVÁNÍ ..................................................................... 81 7.1

TRVALÉ LICENCE VS. PRONÁJEM LICENCÍ ....................................................................................... 82

7.2

JEDNORÁZOVÁ PLATBA, SPLÁCENÍ, PRŮBĚŽNÁ PLATBA ..................................................................... 83

7.3

KDY UZAVŘÍT SMLOUVU A STANOVIT VÝROČÍ ................................................................................. 83

7.4

SA A VÝHODY PRO ZÁKAZNÍKA.................................................................................................... 84

7.4.1 Upgrade na vyšší verzi ......................................................................................... 84 7.4.2 Home Use Program .............................................................................................. 85 7.4.3 E-learningové kurzy .............................................................................................. 85 7.4.4 TechNet Benefits .................................................................................................. 85 7.4.5 Nepřetržitá podpora řešení problémů.................................................................. 86 7.4.6 Extended Hotfix Support ...................................................................................... 86 7.4.7 Záložní systémy pro zotavení při havárii .............................................................. 86 7.5 COMPANY WIDE VS. COMPANY NON-WIDE ................................................................................... 86 7.6

CAL „NA UŽIVATELE“ VS. „NA ZAŘÍZENÍ“...................................................................................... 87

7


7.7

PROCESOROVÁ VS. SERVEROVÁ LICENCE ....................................................................................... 87

8 ZÁVĚR ............................................................................................................................................... 89 9 SLOVNÍČEK POJMU A ZKRATEK ......................................................................................................... 90 10

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ..................................................................................................... 92

11

SEZNAMY .................................................................................................................................... 97 11.1

TABULKY ........................................................................................................................... 97

11.2

OBRÁZKY .......................................................................................................................... 97

8


1 Úvod SOUČASNÝ STAV VĚCI Průzkumy v celosvětovém měřítku ukazují, že 88 % uživatelů internetu využívá operační systém Windows společnosti Microsoft *1+. V České republice používají počítač téměř dvě třetiny (5,7 milionů) obyvatel starších 16 let *2+. U firemního segmentu si dovolím tvrdit, že minimálně jeden počítač vlastní každá firma, a tak (s ohledem na statistickou nepřesnost) mohu konstatovat, že i většina firem používá ve svých počítačích operační systém od Microsoftu a jeho přidružené produkty. Software od Microsoftu podléhá určitým licenčním pravidlům, která se vyznačují složitým systémem podmínek a možností. Proto je poptávka optimálního způsobu licencování aktuální otázkou pro všechny zákazníky. O licenční politice Microsoftu nemůže objektivně vzato nikdo říci, že se jedná o snadné téma, k jehož pochopení stačí přečíst informační leták této společnosti *5+. To potvrzuje i průzkum, ze kterého vyplynulo, že polovina českých firem vykazuje zbytečné výdaje na IT vycházející mimo jiné z chaotického nákupu softwarových licencí. VÝBĚR TÉMATU Motivací ke zpracování tématu je fakt, že licencování je pro většinu lidí velkou neznámou.*6+ Chci poskytnout způsob, jak tento neutěšený stav plný otazníků zlepšit. Už v počátečních fázích práce jsem z různých stran často slýchával věty typu „Licencování je opravdu zajímavé“, z čehož jsem mezi řádky cítil přiznání, že nikdo pořádně netuší, jak to s ním opravdu je. Zároveň jsem vnímal nadšení, že někdo nezávislý poskytne ucelenou bázi informací, na které půjde dále stavět. Důvod, proč jsem si vybral právě firmu Microsoft a zaměřil se na licencování softwaru, spočívá v klíčové konkurenční výhodě této firmy oproti ostatním. Agregace funkcí (palety softwarových produktů) pod velmi podobné grafické ale také funkční rozhraní má stěžejní výhodu jak v bezproblémovém provázaní jednotlivých aplikací na úrovni datového interface, tak na úrovni grafického rozhraní.

CÍL PRÁCE Systém licencování firmy Microsoft, jak již bylo řečeno, není jednoduchý a vyznačuje se značnou šíří. Protože charakteristiky a z nich plynoucí potřeby firem jsou rozmanité (velikost, obor podnikání, systém práce atd.), existuje celá paleta licenčních možností. Jeden univerzální

9


licenční model a program optimální pro všechny ze samé podstaty problému nemůže existovat. Už nyní jsem musel zmínit termíny (i) licenční model a (ii) licenční program, které budou dále detailně vysvětleny v práci. Jsou to pojmy, které tvoří dvě podmnožiny licencování, související spolu přímo jen částečně. Přesto je ale nutné k nim v rámci tématu licencí přistupovat jako k harmonickému celku. Jak modely, tak programy licencování pokrývají jinou sféru tématu licencí, a proto vyžadují odlišný přístup. Licenční programy se spíše týkají rozhodování managamentu firmy, zatímco licenční modely pak IT oddělení. Obě strany se však podílejí na obou oblastech v úzké spolupráci.

Obrázek 1 Logika licencí a její zpracování v práci. Zdroj: Autor.

Cílem práce je vytvořit ucelený obraz principů, forem, důvodů a výhod licencování software pro firmu s ohledem na obě tyto tematické oblasti. Je nutné si osvojit globální chápání licencí stejně tak, jak je chápe Microsoft. Pokud totiž firma neporozumí fungování licencí, nemůže je optimálně využívat. Největší slabinou současných snah informování o licencích ze strany Microsoftu je absolutní informační roztříštěnost. Existuje až nadměrný počet oficiálních dokumentů, návodů a virtuálních průvodců, které nenesou znak formalizované struktury informování a záměrně nezasahují těch detailů, které poskytnou nakonec ucelený globální pohled.

10


Vlastní přidaná hodnota nebude spočívat pouze ve vyhotovení komplexní analýzy licenční problematiky. Důležitým předstupněm samotného tématu licencování je spolupráce vedení společnosti a IT, jehož roli chci zdůraznit. Jednotlivé programy licencování budou v závěru práce porovnány z hlediska nákladnosti s využitím poskytnutých teoretických předpokladů. Stěžejní budou také praktická doporučení pro firmy jak z oblasti licenčních programů, tak licenčních modelů. Budou akcentovat podstatné aspekty, jež by neměly zůstat v pozadí diskuse. Na Obrázku 1 výše jsou tyto aspekty reprezentovány obdélníky s šipkou - doporučení vzhledem k požadavkům na licenční modely a programy licencování a jejich přehledy.

OMEZENÍ Proces výběru licencí je jen malým fragmentem ve sledu činností optimálního vedení IT a jeho infrastruktury. Jde o vyjednávání konkrétních podmínek licencí a jejich dodatečných služeb pro toho kterého zákazníka na základě jeho specifických přání a potřeb, které jsou kompromisy mezi vedením společnosti a IT. Ty nakonec vytvářejí konečné požadavky a výslednou finanční náročnost. Proto se praktické příklady financování omezí na teoretické modelové situace. Není možné a hlavně účelné simulovat reálný proces adoptování licencí, protože podstatná část vyjednávání a zvažování potřeb konkrétní firmy není nikdy stejná z důvodu firemní individuality a důležitosti, která je jednotlivým fragmentům licencí přikládána.

11


2 Úvod do licencování 2.1 Management a IT Současným problémem řízení informatiky je oddělování plánování ITC a byznys vizí/cílů firmy. „Vrcholový management se IS/IT nezabývá, řízení IS/IT je delegováno na úroveň středního článku řízení.“ *10+ Požadavky na koncepci rozvoje IT vznikají při rozpracování podnikových strategických cílů. Management společně s IT a nezávislými experty musí hledat podstatu a souvislosti věcných požadavků a snažit se najít řešení, které vyústí ve formulování strategie IT. Nemůže existovat strategie, kterou si podle svého vlastního uvážení vytváří IT. Naopak, IT se musí aktivně a iniciativně zapojit do tvorby podnikové strategie a připomínkovat nereálné představy byznysu či inspirovat k inovativním řešením. *11+ Strategické plánování a řízení v sobě obsahuje mimo jiné stanovení rozpočtů na budoucí období. Software společnosti Microsoft a jeho licencování se vyznačuje tím, že má omezenou platnost. Licenční smlouvy je nutné obnovovat a software prochází určitým životním cyklem, na jehož konci již nemůže zaručit bezpečné využití. Stanovení optimálního licenčního programu a celé licenční strategie na budoucí období má svou roli v strategickém řízení ITC. Podle průzkumu společnosti WBI Systems mrhá polovina firem v Česku statisíci korun za zbytečná IT řešení. „Zaručeným receptem na mrhání penězi je chaos v nákupech softwarových licencí, nerevidování dlouhodobých smluv a nákup zbytečného hardwaru.“ *12+ V průzkumu se dále uvádí, že osmdesát procent firem dělá při nákupu softwaru stejnou chybu – nenakupuje centrálně. Programy, které jedno oddělení má, ale nepotřebuje, jiné oddělení nově nakupuje. Dokonce i nadnárodní firmy, které mají vlastní fungující IT na principu mezinárodní certifikace, se potýkají s tímto problémem. Právě počet spravovaných licencí a složité organizační struktury dávají prostor pro nekoncepční správu licencí.

2.2 Proměnlivé prostředí podniku Udržet portfolio licencí na optimální úrovni (primárně finanční) je náročné nejen kvůli změnám v licenčních podmínkách, ale také kvůli měnícím se podmínkám uvnitř firmy samé – firma je živý organismus. Uveďme některé proměnlivě faktory ovlivňující licence: Změna

Ovlivněná oblast licencí

Fluktuace zaměstnanců

Počty licencí.

Odpovědnosti zaměstnanců

Změna role vyvolává potřebu přístupu k jiným datovým zdrojům (=nový software pro daného zaměstnance).

Procesy ve firmě

Nové procesy (například výrobní) mohou klást nové podmínky

12


na licenční požadavky (virtualizace). Reorganizace / pobočky

Otevírání ale také zavíraní poboček generuje nové požadavky na licence jak uživatelské, tak přístupové.

Upgrade

Každá nová verze softwau má své konkrétní podmínky a při přechodu je nutné sledovat provázanost s jiným licencemi (křížení, rozšíření licencí).

I relativně malá změna v chodu firmy může mít velký vliv na formu licencování softwaru. Příkladem jsou mezní počty licencí. V případě malých podniků a serverových řešení mohu jmenovat produkt Small Business Server 2008, který je určen maximálně pro 75 uživatelů. V případě, že se počet zaměstnanců využívajících tento produkt blíží této kritické hranici, může jeden přijatý zaměstnanec vyvolat potřebu změny serverového produktu pro celou firmu. Podobně tomu je u velkých firem, kde existující limitní počty PC stanic určující cenové hadiny licencí. Při překročení (nedosažení) limitního počtu dochází k přesunu do výhodnější (méně výhodné) cenové úrovně za licence. To jsou vážné důvody k pravidelnému revidování licencí. Vzhledem k mezním počtům licencí bych znovu zdůraznil také roli strategického plánování. Pokud firma plánuje (masivní) rozvoj, je finančně a technicky výhodné vzít tento fakt v úvahu již při uzavíraní licenčních smluv. Podle velikosti firmy může být migrace na nový produkt za půl roku finančně náročnější, než zakoupení v dané chvíli předimenzovaného a dražšího produktu. Takové rozhodnutí usnadní strategické podnikatelské záměry.

2.3 Nelegální software ve firmě Podle poslední zprávy BSA *3+ je v České republice využíváno 37 % pirátského softwaru a v meziročním srovnání za posledních 15 let má míra pirátství klesající trend. Do pirátského softwaru se započítávají nejen nezakoupené programy, ale i kopie softwaru instalované do většího počtu osobních nebo pracovních počítačů. Nejčastější příčinou pirátství ve firmách je právě instalace a současné využívání většího počtu kopií softwaru, než kolik jich povoluje zakoupená licence. Nejčastějším nelegálně užívaným softwarem jsou kancelářské balíky Microsoft Office. Analýza BSA z roku 2008 udává, že nejvíce pirátského softwaru lze objevit ve společnostech do padesáti zaměstnanců. Příčinou je údajně nezájem manažerů situaci řešit a snaha ušetřit na nákupu licencí. Více než polovinu manažerů vůbec nezajímá, jaký software se

13

Diplomová práce - Michal Jeníček ve firmě užívá1. Lépe jsou na tom firmy s více než 250 počítači, kde jsou zpravidla zavedeny dobře fungující kontrolní mechanismy. „Mezi ně patří důsledná správa užívaného softwaru, přehled o nákupu počítačového vybavení, existence interních pravidel pro práci se softwarem a proškolování zaměstnanců.“*18+ Ovšem ani tady nelze mluvit o 100% dodržování pravidel licencování a optimální struktuře. V českém prostředí existuje produkt AuditPro2 společnosti TruconneXion, který slouží primárně pro kontrolu nainstalovaného software v počítači uživatele napříč celou firmou. V několika okamžicích lze získat přehled o celé programové struktuře ve firmě. Studie3 tohoto výrobce na rozdíl od analýzy z roku 2009 říká, že „… typická pirátská firma patří do sféry malých až středních firem a využívá 100 až 200 počítačů. Taková firma obvykle spíše než ve službách podniká v oblasti prvovýroby, tedy v tradičnějších odvětvích, do nichž ještě naplno nevstoupily současné inovativní metody a trendy.“ *19+ Důvodem, proč menší firmy více porušují licenční podmínky, je (i) finanční stránka věci a také (ii) složitost systému licencování odrazující majitele firem. Naopak velké firmy se snaží dodržovat různé IT standardy a auditní doporučení (ITIL, COBIT), a tak se snaží licenci udržovat v pořádku a kontrolní orgány mají čas soustředit se právě na problémové malé firmy. Policejní razie kvůli podezření z užívání nelegálního softwaru se ale může dotknout jakékoli firmy. Nejčastěji se tak stává (i) na popud někoho ze zaměstnanců (50 %), kteří se tak chtějí pomstít zaměstnavateli. Ve 40 % případů (ii) iniciuje vyšetřování konkurence. *21+

2.4 Právní rámec licence Předpokladem pochopení principu licencování je uvědomění si, za co vlastně zákazník platí. Software je nehmotný statek. Je výsledkem intelektuální činnosti programátora (nebo skupiny programátorů), a pokud počítačový program splňuje požadavek původnosti nebo jedinečnosti4, je takový program chráněn autorským právem jako dílo literární. Novela zákona č. 86/1996 Sb. posílila postavení zaměstnavatelů oproti svým zaměstnancům (programátorům), kteří vytvořili dílo v rámci povinností vyplývajících z

1

Anketa října z roku 2008, které se zúčastnilo 300 manažerů z řad malých firem.

2

Dostupné online z WWW: http://www.auditpro.cz/auditpro

3

Studie získaná nasazením 700 000 licencí produktu AuditPro v komerčním a veřejném sektoru v České

republice v průběhu let 2000 až 2010. 4

Původnost a jedinečnost - dva předpoklady, z nichž aspoň jeden musí být splněn, aby dle zákona bylo

takové dílo chráněno autorským zákonem.

14


pracovního poměru. Dle § 17 odst. 5 platí, že „není-li výslovně sjednáno jinak, autorské právo k počítačovému programu vytvořenému zaměstnancem ke splnění povinnosti vyplývající z jeho pracovního poměru vykonává zaměstnavatel. Autorské právo rozeznává jednak výlučná (i) práva osobnostní a výlučná (ii) práva majetková. Z osobnostních nám pro účely tohoto textu postačí uvést právo na další užití díla, právo na jeho nedotknutelnost, právo na dohled (aby nebylo dílo užíváno jinou osobou způsobem snižujícím hodnotu díla) a právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou. Z hlediska výlučných majetkových práv má autor právo dílo zejména užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva. Z předchozích řádků plyne, že vzhledem k charakteru softwaru se s ním nakládá jinak než s hmotnými statky, kde jejich použití není omezeno a přechází do vlastnictví majitele. Koupě softwaru tak není správný výraz; zákazník si kupuje licenci, která definuje za předem stanovených podmínek práva, povinnosti a omezení při nakládání se softwarem. Program je stále vlastnictvím společnosti, která jej vytvořila. Fyzické vlastnění nosiče, na kterém je software nahrán, nemusí znamenat, že máme právo počítačový program používat. Microsoft prodává licenci, jakožto definované právo na instalaci, použití, přístup, zobrazení, běh programu a další interakce s ním.

2.5 Zdroje práv a povinností Existují tři hlavní zdroje, které vymezují práva, povinnosti a omezení, která souvisí s danou licencí získaného softwaru a definují konečné možnosti nakládaní s danou licencí. Platí pravidlo, že to, co není výslovně dovoleno, je považováno za zakázané. Jejich důkladné prostudování je bezpodmínečnou nutností pro správné pochopení práv a povinností při užívání produktů Microsoft. Jsou to: EULA (End User License Agreement) - licenční smlouva s koncovým uživatelem, PUR (Product User Rights) - užívací práva k produktům, Product List - seznam produktů pro multilicenční nákup. Pro průběžné sledování změn v licencování je nutné sledovat nejen PUR a Product list v jeho nových zněních, ale také „Licenční briefy“ *37+, které vycházejí nepravidelně a pomocí nichž Microsoft podává krátké novinky v oblasti licencování.

2.5.1 EULA Licenční smlouva s koncovým uživatelem je dokument, který je součástí každého produktu. Jde o text, který je uživateli při instalaci nabídnut k přečtení a jeho přijetí je

15


podmínkou instalace. V Eule se definují konkrétní podmínky používání produktu jako například souhlas s tím, že se software může připojovat k počítačovým systémům společnosti Microsoft, zákaz zasahování do kódu produktu nebo možnost instalace právě jedné kopie produktu na jeden počítač apod. Eula není k dispozici jen při instalaci. Například u OS Windows XP je uložena přímo v PC. Všechny dostupné Euly pro určitý produkt v dané jazykové verzi lze dohledat i na webu Microsoftu *38+. Například EULA pro Windows 7 Home je dokument o 13 stranách, Eula pro MS Office Professional má 20 stran. Podmínky uvedené v Eule platí jen pro FPP5 nebo OEM6 software, navíc jsou také rozdílné. Software pořízení v multilicenčních programech se řídí pravidly a podmínkami v dokumentu PUR. Typickým příkladem je MS Office, kde OEM licence dává pouze právo použít jej na daném počítači, EULA pro OEM software toto právo ještě rozšiřuje na přenosné zařízení primárního uživatele, který má přidělenu licenci Office. Pouze PUR dává možnost instalovat tento Office i na síťové zařízení.

2.5.2 PUR Produkty pořízené skrze multilicenční programy se řídí dokumentem „Užívací práva k produktům“ (dále PUR), které řeší oblasti: univerzální licenční podmínky, obecné licenční podmínky příslušného modelu licencování, specifické licenční podmínky pro daný produkt. PUR vychází čtvrtletně a je dostupný i v češtině na webu Microsoft7 (včetně archivu tohoto dokumentu). Dokument PUR agreguje licenční podmínky vždy pro skupinu produktů (kategorie licenčních modelů), které se řídí podobnými pravidly. Některé produkty uvnitř skupiny mají navíc speciální podmínky nasazení nebo se řídí specifickými pravidly. Počet licencí potřebných k získání určitého druhu licenčního programu (OV, OVS) je určen licenčním programem samým a PUR ho nedefinuje.

5

FPP software - software pořízený v krabici. Viz kapitola 2.11.1 FPP.

6

OEM software – software dodaný do počítače výrobcem. Viz kapitola 2.11.2 OEM.

7

Dostupné online z WWW: http://www.microsoftvolumelicensing.com/userights/PUR.aspx.

16


2.5.3 Product List Třetí podstatný dokument s měsíční aktualizací dostupný v češtině je Product List. Je to seznam produktů dostupných v rámci multilicenčních nákupů, který ale obsahuje další potřebné informace jako: bodové hodnocení produktů pro jednotlivé licenční programy, dostupnost nových produktů a speciálních akcí, dodatečné podmínky a pravidla, změny za posledních 12 měsíců (promoce, novinky, ukončení), Software Assurance8 výhody a podmínky jeho obnovy, poznámky a specifické informace k produktům.

2.6 Životnost licence Délka práva na užívání software určuje platnost vlastněné licence. Microsoft umožňuje získání dvou druhů licencí co do doby trvání: trvalá licence, dočasná licence. Trvalá licence znamená, že po jejím zakoupení má majitel právo používat takový software v mezích licenčních podmínek napořád. Typicky u koupě softwaru formou „Software v krabici“ nebo při koupi předinstalovaného software výrobcem. Dočasná licence znamená, že využití softwaru zákazníkem je možné jen pro dobu platnosti uzavřené licenční smlouvy. Pokud taková licenční smlouva po jejím vypršení (typicky dva nebo tři roky) není prodloužena, není software pokryt licencí a je povinností uživatele (zákazníka) upustit od jeho používání a smazat ho z počítače. Jde o propůjčení licence za úplatek. Na první pohled se může zdát, že trvalá licence je ideální řešení, protože odpadá potřeba neustálého prodlužování licencí a hlídání termínů, kdy licenční smlouva vyprší. Navíc po zaplacení (což může být ihned, nebo až za dva roky pokud se licence splácí) se zákazník stává majitelem licence bez dalších závazků na neomezenou dobu. Tento pohled ale nemusí být správný. Pronajaté licence umožňují firmě efektivněji využívat potenciál softwaru v dlouhodobém horizontu s ohledem na jeho životní cyklus a celkový charakter oblasti IT. Nové verze produktů Microsoftu se na trhu mnohdy objevují

8

Doplňková služba poskytující celou řadu výhod, viz kapitola 5.1 Software Assurance.

17


rychleji, než je ukončen samotný životní cyklus softwaru, a proto je dočasná licence výhodnější. Samotné porovnání z finančního hlediska je rozebráno v kapitole 6 Cenové porovnání.

2.7 Kontinuita financování IT „Jednou z trvalých překážek budování vyspělého IT jsou finance. Vždy jich je přinejmenším o něco míň, než by bylo potřeba, aby věci byly dotaženy skutečně do žádoucího stavu.“ *24+ Nákup softwaru by neměl být chápán jako jednorázový proces, který řeší IT problematiku natrvalo nebo alespoň po dobu, po kterou je tento software provozu schopný (software nelze opotřebovat, jen morálně zastarat, a proto jeho provozuschopnost závisí primárně na hardware) a plní svůj cíl. Tento omezený pohled na věc je daleko od reality. V dnešním turbulentním prostředí, kdy je potřeba pružně reagovat na četné změny vnějších a vnitřních vlivů působících na podnik, není prakticky žádné trvalé využívání neaktuální verze softwaru optimální (ať už z hlediska efektivity práce nebo finančních přínosů). Každý software prodělává svůj vývoj. Jeho předchozí nedokonalosti jsou odstraňovány, v život jsou uváděna nová vylepšení a celkově dochází k povýšení až do té míry, kdy výrobce vydá opravné balíčky (tzv. Service Pack) nebo uvádí novou verzi (upgrade) takového programu. Setrvat na jakékoliv historické a nepodporované verzi je ve valné většině případu 9 z dlouhodobého hlediska: ekonomicky nevýhodné, technicky nemožné, riskantní z hlediska bezpečnosti dat. Investice IT do softwaru se pravidelně opakují a je nutné je plánovat. Rodina softwarů Microsoft má pevně10 definovaný životní cyklus a k zajištění plnohodnotného využití nových funkcí je nutno mu porozumět. Jedině tak budou firmy dobře plánovat své budoucí pravidelně se opakující investice do softwaru a budou tak vykazovat ekonomicky strategické chování v oblasti IT. 9

Záměrně je užito spojeni „valné většiny“, jelikož existují případy, kdy z důvodů zpětné nekompatibility

konkrétního podnikového programu s některými novými systémy / softwary je rozhodnuto nepřecházet na vyšší verzi. V takovém případě je přesto výhodnější přejit na novou verzi a využít možnost downgrade ve vybraném licenčním modelu. 10

Existují i výjimky, kdy například s ohledem na celosvětovou situaci v IT firem nedošlo v původně

deklarovaném termínu ukončení podpory systému Windows XP (viz kapitola 2.8.1 Životní cyklus Windows XP).

18


2.8 Životní cyklus softwaru Životní cyklus podpory produktů společnosti Microsoft v níže uvedené podobě je definován od října roku 2002. Vztahuje se na většinu dostupných produktů a také na většinu produktů vydaných v budoucnu. Skrze tento cyklus společnost Microsoft nabízí nejméně: deset let odborné pomoci skládající se dvou částí.

Pět let trvá fáze všeobecné

odborné pomoci („Hlavní fáze“) a pět let fáze prodloužené odborné pomoci („Prodloužená fáze“). To vše na úrovni podporované aktualizace Service Pack pro podnikové a vývojářské produkty; pět let odborné pomoci ve fázi všeobecné odborné pomoci na úrovni podporované aktualizace Service Pack pro spotřební software, hardware a multimediální produkty; tři roky odborné pomoci ve fázi všeobecné odborné pomoci pro produkty, které jsou vydávány ročně (např. Money, Encarta, atd.) Během těchto fází, ale také minimálně 12 měsíců od data ukončení životního cyklu produktu je k dispozici třetí fáze: „Podpora bez asistence“. Jde o online články Znalostní báze Microsoftu na internetu, kde zákazník najde informace o nejčastěji řešených problémech.

Obrázek 2 Životní cyklus podnikového software. Zdroj: Autor.

Nejdůležitější na Obrázku 2 výše je doba deseti let spojené hlavní a prodloužené fáze podpory, ve které jsou bezplatně vydávány bezpečnostní aktualizace a to i bez zaplacené služby Software Assurance (dále také SA). Je zřejmé, že nejdelší „rozumná“ doba pro setrvání u jedné verze (respektive u té, kde skončila prodloužená fáze podpory) podnikového softwaru je deset let (doba se může výjimečně prodloužit). Po této době už není garantována podpora v podobě bezpečnostních aktualizací. Všechny tři základní fáze podpory umožňují různé druhy placených a neplacených podpor. Prozatím následuje výčet obou hlavních fází a následně budou popsány všechny vazby na doplňkové služby podpory.

FÁZE VŠEOBECNÉ ODBORNÉ POMOCI Řešení incidentů technické podpory. (i)

podpora bezplatných incidentů,

19


(ii)

podpora v rámci záruky,

(iii)

podpora placená sazbou za incident nebo za hodinu.

Poskytování bezplatných bezpečnostních aktualizací. Možnost požádat o nebezpečnostní aktualizaci hotfix11.

FÁZE PRODLOUŽENÉ ODBORNÉ POMOCI12 Podpora placená sazbou za incident nebo za hodinu. Poskytování bezplatných bezpečnostních aktualizací. Poskytování nebezpečnostních aktualizací hotfix za poplatek (existuje více možností financování).

ODBORNÁ POMOC ONLINE BEZ ASISTENCE Podpora bez asistence je dostupná během fází životního cyklu produktu a minimálně pod dobu 12 měsíců od data ukončení životního cyklu produktu. Tato „funkcionalita“ v praxi znamená, že zákazníkovi jsou k dispozici online články Znalostní báze Microsoft na internetu, kde najde informace o nejčastěji řešených problémech.

PODMÍNKY PODPORY Od 13. dubna 2010 vstoupily v platnost nové podmínky pro využití odborné pomoci. Microsoft vydává aktualizace a opravy identifikovaných problémů. Několik těchto oprav je obvykle zkombinováno do jediného balíčku (tzv. Service Pack), který je uživatelům k dispozici k nainstalování. Podstatným faktem výše uvedených podpor je požadavek na instalaci podporované aktualizace Service Pack. Ty jsou kumulativní13. Tento bod se může jevit jako bezproblémový, ale při dalším studiu materiálů lze vyčíst, že po vydání nové aktualizace Service Pack (dále také SP) poskytuje společnost Microsoft podporu po dobu 12 nebo 24 měsíců pro předchozí aktualizaci Service Pack. Jakmile skončí podpora aktualizace Service Pack, společnost Microsoft již nebude poskytovat nové aktualizace zabezpečení, opravy hotfix ani jiné aktualizace pro takovou aktualizaci Service Pack. *25+

11

Oprava hotfix představuje upravený softwarový kód komerčně dostupného produktu společnosti

Microsoft určený k vyřešení určitých závažných problémů nebezpečnostního charakteru. 12 13

Pouze pro podnikový a vývojářský software. Každý nový balíček „Service Pack“ obsahuje všechny předchozí opravy, které byly obsaženy v

předchozích balíčcích, a dále všechny nové opravy. Díky tomuto řešení není nutné před novou instalací instalovat postupně jednotlivé aktualizace.

20


V praxi to znamená, že pokud je uveden do oběhu nový SPn, tak dva roky po jeho vydání přestane být předchozí verze SPn-1 podporována. Pokud tedy uživatel nemá nainstalovaný aktuální Service Pack z důvodu například nestability daného SP s jinou nainstalovanou aplikací, nebude mít možnost podpory pro svůj SPn-1 ,pokud existuje SPn. Například SP3 pro operační systém Windows XP objektivně vzato nespolupracuje například s antivirovým programem od společnosti Symantec. *26+ Aktualizace ze strany Microsoftu na řešení problému byla vydána a problém byl vyřešen. V případě softwaru menší firmy (jiné menší než právě Symantec14) by ale takto smířlivé řešení ze strany Microsoftu nenastalo. V případě závislosti firemních procesů na takovém archaickém softwaru (ať už z jakéhokoliv důvodu udržovaném ve firmě) může firmě znemožnit přístup k podpoře.

2.8.1 Životní cyklus Windows XP Produkt

Datum obecné dostupnosti

Všeobecná

Prodloužená

Aktualizace

odborná pomoc

odborná pomoc

Service Pack

vypršela

vypršela

vypršela

14. 4. 2009

8. 4. 2014

30. 8. 2005

Windows XP

31. 12. 2001

Windows XP Service Pack 1

30. 8. 2002

10. 10. 2006


17. 9. 2004

13. 07. 2010


21. 4. 2008 2-1 Životní cyklus Windows XP.

Výjimkou potvrzující pravidlo je například v současnosti stále velmi oblíbený operační systém Windows XP (dále také OS WIN XP). Tabulka 3-1 výše ukazuje datum vypršení jednotlivých podpor Service Packů. Standardně měl být totiž OS WIN XP podporován 5 let + 5 let, tedy do 31. 12. 2011. Vytvořením druhého SP začalo platit pravidlo: „Podpora produktu končí buď po uplynutí 24 měsíců od vydání nového balíčku Service Pack nebo na konci životního cyklu produktu, záleží, která z těchto variant přijde dříve.“ Vydáním SP2 v roce 2004 dostalo ukončení podpory OS WIN XP s instalovaným SP1 konkrétní datum – rok 2006. V té době existoval zatím nejvyšší SP2 a jeho podpora byla garantována do konce životního cyklu OS WIN XP, tedy do roku 2011. Vydáním SP3 v roce 2008 dostal SP2 také jasný termín ukončení jeho podpory – rok 2010.

14

V roce 2008, kdy byl SP3 vydán, měla firma Symantec podíl 32 % na trhu s bezpečnostním software.

21


Ještě předtím v lednu roku 2007 přišel Microsoft s oznámením v podobě změny celkové podpory. *27+ Nově bylo stanoveno, že v dubnu 2009 skončí všeobecná pomoc a pět let na to, v roce 2014, skončí úplná podpora OS WIN XP, nikoliv tedy už v roce 2011. Aktuálně již není podporován SP2 (od července roku 2010). Pokud firma používá po tomto datu OS WIN XP bez SP3, nemůže si stáhnout žádnou bezpečností aktualizaci. S nainstalovaným SP3 bude možno stahovat aktualizace až do úplného ukončení podpory OS WIN XP v roce 2014, jelikož nebyla splněna podmínka vydání nového SP, a tak omezená dvouletá podpora Service Packu neplatí.

2.8.2 Budoucnost Windows XP Firmy, které jsou spokojeny se operačním systémem Windows XP a těší se z jeho využití, by měly pomýšlet na to, že nejpozději za 3 roky bude třeba udělat finanční investici v podobě přechodu na novější verzi Windows 7. Zvláště pokud je systém připojen k internetu, je setrvání na neaktualizovaném softwaru z hlediska bezpečnosti velmi riskantní krok, protože se nestahují bezpečnostní opravy. Záměrně není zmíněno, že pokud jsou počítače pokryty vhodnou licencí, je upgrade v ceně a nebude se jednat o dodatečný náklad v podobě zakoupení nových licencí. Nákladem ovšem bude následné školení zaměstnanců a případné úpravy softwarů fungujících pouze na předešlé verzi operačního systému Windows. Ovšem i na toto myslí Microsoft a taková školení může pokrýt licence Software Assurance pokud je aktivní. Windows XP jsou u českých uživatelů internetu stále nejpopulárnější. Celkem 63 % všech zobrazení webových stránek je skrze OS WIN XP. *28+ Oblíbenost u uživatelů znamená i oblíbenost ve firemním segmentu. Uživatelé znají operační systém z domácího použití a nemusí se učit nic nového na firemním PC. V celosvětovém měřítku používá Windows XP SP2 77 % firem. [29] Jelikož

podpora

XP

byla

už

jednou

prodloužena,

přistoupil

Microsoft

pod

(pravděpodobným) tlakem celosvětové firemní lobby i k úpravě původního „časového okna“ na downgrade z Windows 7 na Windows XP. Nyní mohou koncoví uživatelé využívat takový downgrade po celou dobu životního cyklu Windows 7, čili do roku 2020.15

15

Downgrade OS nelze provést u licencí typu FPP. Downgrade lze provést jen u verzí Windows 7

Ultimate a Windows 7 Professional.

22


Tento ilustrační příklad dokazuje na jednom druhu softwaru – operační systém, že (včasné) plánování licencí ve střední délce je více než nutné. Produktů Microsoft je obrovské množství, a proto je nutné sledovat, kdy končí jejich podpora. Agentura Gartner předpovídá těžké časy právě v souvislosti s přechodem na nový OS Windows 7 ve firemním segmentu. Obnova OS je často spojena s obnovou hardware. Průměrný cyklus obnovy HW je čtyři až pět let. Podle průzkumu nutný upgrade hardware počítačů kvůli novým Windows 7 potřebuje jen čtvrtina počítačů, ale vzhledem k výhodnosti snížení počtu kompletních reinstalací se počítá se spojením těchto kroků. Gartner míní, že v souvislosti s migrací na Windows 7 budou muset firmy v letech 2011 a 2012 navýšit svoje rozpočty určené na výdaje do PC o 20 až 60 %. Odhaduje se, že velké a střední organizace po celém světě budou migrovat na Windows 7 asi 250 milionů PC. [30] Jak bylo již řečeno, tři čtvrtiny všech firem na světě budou muset v příštích 3 letech migrovat na novou verzi Windows (za předpokladu racionálního chování z hlediska zabezpečení dat v PC).

2.9 Maintenance – podpora softwaru Navrhnout a implementovat vhodný licenční model pro daný podnik jak z funkčního, tak finančního hlediska, je pouze první část životního cyklu softwaru. Tím druhým pilířem je udržet jeho funkční stav, což je vlivem lidského faktoru, který je se softwarem v interakci, poměrně náročný úkol. Stejně tak jako je k dispozici široká paleta licenčních programů (jak bud ukázáno dále) a licenčních modelů, je k dispozici obdobně bohatá nabídka technické podpory, která se liší podle: druhu licenčního programu, druhu zakoupených licencí, počtu zakoupených licencí a licencí Software Assurance, dokoupených balíčků a služeb technické podpory“. Každá kombinace těchto faktorů určuje v jaké (i) formě (web, telefon, chat, fórum), (ii) velikosti (počty incidentů) a (iii) dostupnosti (pracovní doba, 24x7) je poskytnuta technická podpora. Je nezbytně nutné přesně zjistit, na co má zákazník s danou kombinací licencí nárok a případně dokoupit dodatečnou údržbu programem „Premier Support“,„Extended Hotfix Support“ nebo jednotlivé telefonní incidenty. Primární rozlišení úrovně technické podpory se rozpadá do dvou skupin podle toho, jestli je firma:

23


součástí „Microsoft Partner Program“ nebo zákazník. Microsoft Partner Program sdružuje firmy, které vystupují jako prostředníci mezi Microsoftem a zákazníkem16. Nabízejí zákazníkovi paletu služeb týkajících se produktů Microsoft v rozsahu statusu, který jim byl přidělen. Existují tři statusy členství, které jsou podle počtu firem pyramidově uspořádané. Nejméně firem je se statusem (i) „Gold Certified Partner“, nižší stupeň je (ii) “Certified partner” a poslední nejširší základna partnerů jsou pak (iii) „Registered Member“. Tyto firmy vydělávají mimo jiné na konzultantských službách, které poskytují skrze Microsoft zákazníkovi. Jsou také v roli technické podpory (například v programu Select a Select Plus) místo Microsoftu, a proto mají svou vlastní technickou podporu určenou jen pro ně jako pro zprostředkovatele. Takových možných podpor pro členy Partner Programu existuje několik a definice obsahu je opravdu pestrá, avšak je nad rámec práce. Následuje pouhý výčet možných podpor partnerům.

REGISTERED MEMBER Linka poradenství v oblasti bezpečnosti. Technická podpora pro předplatitele Microsoft Action Pack Subscription. Business Critical Phone Support. OEM předinstalační podpora a diskusní skupiny Vap.oem. Diskusní skupiny, znalostní databáze Knowledge Base.

CERTIFIED PARTNER Professional Support. Business Critical Phone Support. Technical Sales Assistant (TSA). Diskusní skupiny, znalostní databáze Knowledge Base.

GOLD CERTIFIED PARTNER Podpory pro Certified partner + Technical Advisory Services (TAS).

16

I oni sami mohou být ve vztahu k Microsoftu zákazníkem.

24


Pro koncového zákazníka a jeho podporu jsou k dispozici tři základní bezplatné standardní zdroje pomoci, jejichž míra je ovlivněna několika faktory (viz dále). Stav, kdy taková standardní pomoc nedostačuje, řeší další placené doplňkové služby. Základní zdroje pomoci: Zákaznické centrum (Po-Pá 8:00 -20:00) Informace o produktech, licencování produktů Linka Technické Podpory (Po-Pá 8:00 -20:00) Obecná technická podpora pro firemní zákazníky Diskusní fóra Technické dotazy na produkty První dva jmenované telefonní kontakty mají nejen svá „časová okna“, ale také obsahová. Zákaznické centrum slouží čistě jako informativní kanál. Technickou podporu na Lince technické podpory nemá každý volající. Při volání je nutné, aby se uživatel identifikoval, a podle toho mu je poskytnuta podpora v odpovídající úrovni. Telefonická pomoc je brána jako jeden z nejkomfortnějších způsobů řešení, a proto je využití počtem volání přesně vymezeno. Mimo telefonickou pomoc existuje pomoc odborníku přes chat (TechNet Online Concierge Chat, viz kapitola 7.4.4 TechNet Benefits). Počet incidentů, které je možné řešit telefonicky, určuje velikost investice do Software Assurance vztažená k určitým produktům.

2.9.1 Podpora pro OEM a FPP Podpora pro produkty pořízené „v krabici“17 je ve formě dvou bezplatných telefonních nebo online incidentů. Technickou podporu k OEM produktům zajišťuje zákazníkovi výhradně dodavatel hardwaru. Všichni dodavatelé OEM softwaru jsou v tomto směru vázáni smlouvou se společností Microsoft.

2.9.2 Podpora pro multilicence U multilicenčních smluv se dělí podpora podle toho, zdali se jedná o software pro stolní počítače18 nebo o serverový software. Je důležité vědět, že pro neserverové produkty není dostupná bezplatná telefonická podpora. Existuje pouze podpora na chatu u vybraných multilicenčních smluv. V případě serverových produktů licencovaných prostřednictvím licenčního modelu server/klient (CAL) potřebuje zákazník pro zajištění telefonické podpory

17

Bezplatná podpora začíná datem aktivace produktu Windows nebo Office na 90 dní.

18

V tomto případě do „software pro stolní počítače“ zahrnujeme i OS.

25


Software Assurance jak pro serverovou licenci, tak pro všechny klientské licence, které mají k tomuto serveru přístup. Druh edice serverového produktu ovlivňuje formu pomoci. Software Assurance zajišťuje zákazníkům se serverem Standard Edition přístup k odborné pomoci jen na webu, zákazníci kteří mají Enterprise Edition, mohou problémy řešit po telefonu. Bez zajímavosti není, že počet osob oprávněných žádat o podporu je přesně stanoven. Při programu Open Value Subscription je přidělen pouze jeden identifikátor pro komunikaci s podporou. Pro programy Select License nebo Enterprise Agreements je pak počet osob navýšen na osm. TELEFONICKÉ INCIDENTY Počet incidentů telefonické podpory závisí na výši investice do programu Software Assurance. Za každou serverovou licenci zahrnutou do programu Software Assurance získá zákazník jeden bezplatný incident telefonické podpory a neomezenou webovou podporu pro všechny servery zahrnuté do programu SA. Dále má také nárok na další incident telefonické podpory za každých 200 000 dolarů investovaných do programu SA pro systémy a aplikace a za každých 20 000 dolarů investovaných do programu SA pro servery a licence CAL. Při službě Software Assurance (dále také SA) je možné využít telefonickou podporu v získaném rozsahu v režimu 24x7 pro kritické chyby ovlivňující chod podniku. Pro ostatní incidenty funguje v rozmezí 08:00 – 20:00. Pokud by počet telefonických incidentů nabytých podle mohutnosti využít služby SA nebyl dostačující, je možné dokoupit jednotlivé telefonické incidenty v rámci služby „Professional Support“ podle času, kdy budou incidenty využity. V pracovní dny a hodiny je cena 390 dolarů za incident a mimo ně pak za 780 dolarů. Alternativně lze získat balík 5 incidentů za cenu 1950 dolarů. [50]

2.9.3 Premier Support Agreement Jde o placenou službu určenou pro zákazníky a partnery, kterým základní nabídka podpory nevyhovuje (dále jen Premier). Mezi klíčové výhody patří: dostupnost 24x7 po telefonu i v prodloužené fázi podpory, dedikovaný Technical Account Manager (TAM), proaktivní práce se zákazníkem či partnerem, on-site podpora (podpora v místě zákazníka), odborné semináře.

26


Kvalitativní změnou oproti podpoře 24x7 v rámci služby SA je proaktivní přístup k procesům ze strany Technical Account Managera, který je seznámen s fungováním podniku a může tak na místě zefektivnit procesy IT, snížit náklady, zajistit bezpečnou migrace dat a podobně. K dispozici je několik verzí této služby19 (Premier Foundation, Premier Standard/Plus, Premier Ultimate) v závislosti na formě vyspělosti procesů, které služba zajišťuje v oblastech: (i) Service Management, (ii) Proactive Services a (iii) Problem Resolution Services. Služba se účtuje buď (i) hodinově (v hodinových baličích) nebo (ii) za incident. Její cena se v různých zemích světa liší. Dle internetu *51+ je hodinová sazba pro USA 188 dolarů, cena za incident je pak 830 dolarů. Zákazníci se smlouvou Premier mohou převést získané incidenty podpory z programu SA (získali je podle mohutnosti licencí, viz předchozí subkapitola) na incidenty pro program Premier. Výhoda spočívá v tom, že problém zákazníka řeší vyhrazený specialista (TAM) v místě podnikání, nikoliv neznámý odborník na telefonní lince.

2.9.4 Další údržbové služby v rámci Software Assurance Do podstatných služeb maintenance lze také zahrnout „Cold Backups for Disaster Recovery“ (Záložní systémy pro zotavení při havárii), která je dostupná v rámci SA. Zákazníci získávají ke každé serverové licenci ještě další dodatečnou bezplatnou licenci stejného produktu k použití na záložních serverech zvaných „Cold Backup Server“. Jde o server, který je za normálních okolností vypnutý. Aktivuje se až v případě, že dojde k havárii primárního serveru, jehož roli pak přebírá. Tuto službu mohou využít především velké firmy, které takovými záložními servery disponují. Pro malé organizace nemá využití. Další reálně využitelnou službou podpory systému je „Extended Hotfix Support“ (dále také EHS). Služba poskytuje opravy (hotfix) konkrétních produktů na základě nahlášených zákaznických incidentů nad rámec standardních podmínek produktové podpory. Nárok vzniká pouze při pořízení služby SA pro danou produktovou skupinu. Pro podpory skupiny „Systémy“ je třeba mít SA pro tuto skupinu. Stejně tak pro Aplikace a Servery. Služba má zvláštní režim roční poplatek umožňuje pouze přiřazení do této služby a po dobu pokrytí programem SA je

19

Dostupné online z WWW:

http://www.microsoft.com/microsoftservices/en/us/support_premier_compare.aspx

27


odpuštěn. Při uvolnění hotfix v tomto prodlouženém období je každá taková oprava placena zvlášť. V samotném programu Extended Hotfix Support lze být i bez služby SA. Do programu EHS se lze přihlásit do 90 dnů po ukončení hlavní fáze podpory, ale podmínkou je účast v programu Premier Support. Pak zákazník platí roční poplatek + poplatek za kožkou hotfix. Celkový pohled na možnosti podpory ukazuje Obrázek 3 níže.

Obrázek 3 Schéma možností podpory. Zdroj: Autor.

2.10 Možnosti financování licencí Pořizování licencí (softwaru) může být pro firmu jednorázovým procesem, ale nemělo by tomu tak být. Je nutné přemýšlet nejen nad tím, zda licenci získá (i) natrvalo nebo zda bude (ii) v jejím vlastnictví jen dočasně, ale především jak licence financovat. Z toho důvodu je nutné plánovat. V předchozí kapitole bylo plánování rozebíráno primárně z pohledu podpory (životnosti) aplikačního software, nyní je ale nutné zamýšlet se nad licencováním z hlediska finančních výdajů v toku času. Kritériem volby je vyhovující cash flow (výdej peněžních prostředků) dle strategie výdajů v IT v momentální situaci podniku. Platby za licence lze provádět v následujících schématech: najednou před instalací softwaru, třikrát během tří let, pronajmout licence na tři roky, měsíčně jako službu.

28


DOČASNÉ NEBO TRVALÉ LICENCE? Darina Vodrážková z konzultantské firmy DAQUAS20 říká, že „vývoj IT světa je překotný…. Odhadovat vývoj IT na více než 5 let dopředu je vskutku nespolehlivé. Přitom ale v životě a přežití mnoha podniků libovolných oborů závislost na službách, které uživatelům (zaměstnancům či zákazníkům) poskytují prostředky IT, vytrvale narůstá“. *31+ Rychlost, s jakou se vyvíjí současný IT svět, je obrovská. To, co bylo před pěti lety úkolem na několik měsíců, se dnes musí zvládnout za několik málo týdnů. Nové verze (nebo revizní verze) softwaru se na trh vypouštějí jen s krátkými časovými odstupy21. Garantovaná podpora deseti let je sice dlouhá, avšak změny, které nové verze obsahují, mohou přinést podstatné zvýšení výkonnosti firmy a také úsporu. *43+ Z výše uvedeného důvodu je zcela nesystémové poptávat licence trvalého charakteru (po zaplacení ceny licence přechází do vlastnictví zákazníka). Není žádnou výhodou, pokud je firma doživotním majitelem práva používat zastaralou verzi softwaru. Naopak dočasné licence mají větší smysl pro IT, které se chce rozvíjet a zvyšovat svou výkonnost a zároveň i přidanou hodnotu podniku v kontextu toho, že: s minimem investic lze rychle dosáhnout na požadované řešení; lze přizpůsobit počty licencí průběžně reálným potřebám (a neřešit otázku, co s nepoužívanými licencemi nebo naopak náporem sezónních potřeb); může upravovat skladbu používaných produktů, podle toho, k čemu a zda vůbec je právě potřebují; lze dosáhnout pozitivního daňového efektu (pronájem licencí se účtuje přímo do nákladů).

2.11 Možnosti pořízení licencí Produkty Microsoftu lze pořídit čtyřmi způsoby. Každý z těchto způsobů pořízení má své atributy, které přináší jistá omezení / rozšíření. FPP – software v krabici OEM – software, který je s hardwarem dodáván přímo výrobcem Multilicence 20

Dostupné online z WWW: http://www.daquas.cz

21

Například nová verze softwaru MS Office vychází zhruba každé tři roky. Office 97 (listopad 1996),

Office 2000 (červen 1999), Office XP (březen 2001), Office 2003 (listopad 2003), Office 2007 (leden 2007), Office 2010 (červen 2010).

29


Software jako služba První tři způsoby budou rozebrány podrobněji, přičemž největší pozornost bude věnována multilicencím. Čtvrtý zde uvedený způsob poptávání, „software jako služba“, nezapadá svým charakterem typicky mezi zbývající tři a není předmětem této práce. Přesto si však tento způsob nabytí licencí získává velkou oblibu. Software jako služba spadá do konceptu „computer clouding“ (z angl. cloud = mrak), který lze charakterizovat jako „vzdálenou virtualizaci“. Od poskytovatele cloud computingu si zákazník objedná potřebný software (ale také operační systémy nebo prostý operační výkon) ve formě služby, ke které přistupuje prostřednictvím svého webového prohlížeče či lokální klientské aplikace. O veškerou údržbu a správu dat, aktualizace aplikací atd. se pak stará výhradně poskytovatel cloud computingu. Také Microsoft nabízí své služby ve formě cloudu na platformě Azure. Tento způsob pořizování software nebo jeho služeb je výhodný jak pro velmi a malé mále firmy (například pro provoz emailových účtů), které nejsou nuceny investovat do serverových stanic, tak pro velké firmy, které nárazově potřebují obrovský výpočetní výkon (například online předprodej lístků na koncert). Pokud se mluví o způsobech pořízení licencí prvními třemi výše uvedenými způsoby, rozhodovací proces výběru optimálního způsobu pořízení licence a licenčního modelu, musí brát v potaz velikost takové firmy, respektive počet PC, pro které se budou licence poptávat. Z hlediska licenčních programů dělí Microsoft koncové uživatele do tří skupin. 3 – 5 PC

 Domácnosti

Do 250 PC  Malé a střední firmy Nad 250 PC  Velké firmy Toto rozdělení na základě velikosti, je dalším elementem22, který pomáhá zužovat široké portfolio licenční programů. V rámci jednotlivých produktů, ale existuje i „produktové“ členění spadající do licenčních modelů, které vymezuje pro jaký maximální počet licencí nebo koncových zařízení je software schopen poskytovat svoji funkčnost. Mezní hodnoty počtu uživatelů ukazuje schematický Obrázek 4 níže. Integrované řešení Windows Small Business 2008 podporuje maximálně 75 uživatelů. Od konce června 2010 sice již není v prodeji produkt Windows Essential Business Server 2008, ale i přesto můžeme uvést, že tento produkt byl určen pro maximálně 300 uživatelů. 22

Předchozí zmínění faktory,které spolupracují na zužování výběru licenčního způsobu, jsou trvalost

licence a způsob jejího financování.

30

Diplomová práce - Michal Jeníček Jiný limit přistupujících uživatelů má produkt Windows Server 2008 R2 Foundation23. Server je schopen obsloužit pouze 15 uživatelů přistupujících na server v jeden okamžik.

Obrázek 4 Počet uživatelů a softwarová řešení. Zdroj: *48+.

2.11.1

FPP

Full Package Product čili krabicový software,24 je standardně určený pro koncového zákazníka. Je vhodný pro nákup jednoho nebo dvou kusů licencí. Není ale zakázáno koupit si krabicový software pro celou firmu. Při záměru koupit více kusů upgradu jednoho softwaru je výhodnější využít některý z multilicenčních programů. Základním atributem je platnost rovnice: 1 Krabice = 1 licence25

CHARAKTERISTIKA : Jednorázovým

nákupem

(není

nutno

sepisovat

smlouvy

jako

v případě

multilicenčního nákupu) zákazník získá trvalou licenci, kterou je možné využívat neomezeně dlouhou dobu. Tato vlastnost vhledem k životnímu cyklu softwaru (viz kapitola 2.8 Životní cyklus softwaru) ztrácí opodstatnění v případě toho, že zákazník

23

K dispozici prostřednictvím výrobců OEM pouze na vybraných jednoprocesorových serverech, které

nabízí snadné nasazení a vytvoření sítě s jediným serverem. 24

Název odpovídá fyzické realitě. Kupujete si umělohmotnou krabici. V kompletním balení produktů

naleznete licenční smlouvu (EULA), instalační média s produktovým klíčem a u většiny produktů i tištěnou dokumentaci. 25

Výjimkou je balík Office, kde povolena instalace na jeden stolní PC a jedno přenosné zařízení

se stejnou instalací.

31


chce využívat novější verze u více než dvou počítačů. Efektivněji lze vyřešit dokoupením služby Software Assurance26. Přenositelnost krabicového softwaru – nulová vazba na hardware. V případě výměny hardwaru nebo poškození počítače můžete kdykoli krabicový software odinstalovat a nainstalovat na jiný počítač na rozdíl od licence OEM. Technická podpora ze strany společnosti Microsoft prostřednictvím zákaznického centra (viz kapitola 2.9 Maintenance – podpora softwaru). Nemožnost instalace downgrade (nižší verzi produktu), ten je povolený pouze při nákupu produktů v rámci multilicenčních programů27. Nemožnost jazykové změny – tato možnost není ryzí nevýhodou, ale v jistých případech jí být může (odprodání licence, nový zaměstnanec s jiným jazykovým vybavením). Nestandardizace softwaru – zákazník musí koupit takovou verzi softwaru, kterou aktuálně prodejce nabízí. Nakupování rozdílných verzí během let může způsobit dodatečné náklady při jeho správě. Aktivace – je nutné každou jednotlivou licenci aktivovat (telefonem nebo po internetu). Není možnost provést hromadnou aktivaci, která přináší zkrácení časové náročnosti a pracnosti. Zákonným požadavkem je uchovat originály nabývacích dokladů a po celou dobu skutečného užívání softwaru je třeba archivovat. Neskladnost - kvůli prokazatelnosti oprávnění (licence) k danému produktu doporučuje Microsoft, uschovávat nejen instalační media ale také krabice, což v případě vyššího počtu FPP software vytváří potřebu prostor pro skladování a evidenci takového materiálu.

2.11.2

OEM

OEM je software předinstalovaný již od výrobce na daném zařízení za výhodnou cenu. Jako produkt OEM lze nakoupit licence operačních systémů Windows, aplikací a sad z řady Microsoft Office a některé serverové licence. Počítače jako takové jsou bez operačního systému prakticky k nepoužití pro běžné používání. Při záměru využít OS Windows je koupě počítače s OS OEM zcela logickou volbou.

CHARAKTERISTIKA :

26

Ke krabicovým licencím operačního systému a k serverovým licencím je možné do 90 dní od jejich

zakoupení dokoupit program Software Assurance. K balení softwaru v krabici kteréhokoli z balíků Office dokoupit službu Software Assurance nelze. 27

Existuje výjimka pro Windows Server 2003 popsaná v dokumentu EULA k tomuto produktu.

32


Jednorázovým

nákupem

(není

nutno

sepisovat

smlouvy

jako

v případě

multilicenčního nákupu) zákazník získá trvalou licenci, kterou je možné využívat neomezeně dlouhou dobu. Tato vlastnost vhledem k životnímu cyklu softwaru (viz kapitola 2.8 Životní cyklus softwaru) ztrácí opodstatnění v případě toho, že zákazník chce využívat novější verze u více než dvou počítačů. Efektivněji lze vyřešit dokoupením služby Software Assurance28. Nízká cena – cca o 50 % nižší oproti krabicovému software. Technická podpora od prodejce, nikoli od společnosti Microsoft jako je to tomu v případě FPP licence. Výjimkou jsou desktopové aplikace, jako je například MS Office 2010. Těm je poskytována technická podpora od Microsoftu a to 90 dní od zakoupení produktu. Nemožnost instalace downgrade (nižší verze produktu), ten je povolený pouze při nákupu produktů v rámci multilicenčních programů. Existují ale výjimky pro OEM Windows Vista, OEM Windows Vista Ultimate a OEM Vista Business, dále pro Windows 7 Ultimate i Professional a Microsoft Windows Server 2008. Vazba k hardwaru – Jakmile se software nainstaluje na daný počítač, nemůže být přenesen na žádný jiný. V případě likvidace počítače nebo jeho vyřazení dojde k zániku licence.29 Platí také pravidlo, že software je vázán na základní desku přístroje. Pokud tedy zákazník na notebooku vymění vše kromě základní desky, nedojde k porušení licenčních podmínek. Nemožnost jazykové změny – tato možnost není ryzí nevýhodou, ale v jistých případech jí být může (odprodání licence, nový zaměstnanec s jiným jazykovým vybavením). Nestandardizace softwaru – zákazník musí koupit takovou verzi softwaru, kterou aktuálně prodejce nabízí. Nakupování rozdílných verzí během let může způsobit dodatečné náklady při jeho správě. Aktivace – je nutné každou jednotlivou licenci aktivovat (telefonem nebo po internetu). Není možnost provést hromadnou aktivaci, která přináší zkrácení časové náročnosti a pracnosti.

28

K některým licencím OEM je možné do 90 dní od jejich nákupu zakoupit program Software Assurance.

Tato možnost platí pro licence OEM operačních systémů, licence serverových produktů a licence OEM Microsoft Office Professional 2007 a Microsoft Office Small Business 2007. 29

Od 1. 5. 2004 také platí, že v případě rozšiřování komponent počítače je možno vyměnit jakoukoliv

součást počítače s výjimkou základní desky.

33


2.11.3

Multilicence

Multilicence30 se vyznačují tím, že poskytují pokrytí pro více licencí, typicky od pěti výše. Jsou určeny především firemnímu segmentu. Protože firmy mají různé potřeby, existuje několik multilicenčních programů, které se liší celou řadou atributů. Jednotlivé programy rozlišují, jak licence pořídit s ohledem na druh vlastnictví licence, formu platby, výši platby, související doplňkové služby atd. Licenční program nezávisí na druhu poptávané licence. Jeden produkt může být pořízen v různých licenčních programech. Společnost Microsoft a její softwarové produkty vycházejí vstříc prakticky jakémukoliv zákazníkovi. Nabízejí širokou paletou možností financování software a jeho licencí tak, aby to bylo ekonomicky a technicky výhodné pro všechny typy společností. Každá firma má své individuální potřeby, a tak není možné navrhnout jeden licenční program, který by vyhovoval všem. Licenční programy berou totiž v potaz řadu faktorů, které ve výsledku utvářejí takový mix licenčních programů a modelů licencování, aby maximálně pokryl všechny potřeby zákazníka. Tato snaha o maximální plastičnost licencí má sekundární efekt. Systém licenčních modelů a jejich způsobů financování (programy licencování) je poměrně robustní s množstvím podmínek, výjimek a dočasných motivačních programů (například formou výjimek nebo prodloužení standardních lhůt).

PROČ POŘIZOVAT SOFTWARE JAKO MULTILICENCE ? Výhodné financování, které nabízí zlevněné licence oproti OEM a FPP díky hromadnému objednávání, a přitom zaručuje předvídatelné finanční náklady. Rozmanitost licenčních programů, které nabízejí dle požadavků zákazníka ten nejvhodnější program pro firmu. Dodatečné možnosti při použití a nastavení software jako je downgrade, jazykové sady, reimaging atd. Služba Software Assurance, která zaručuje právo na nejnovější verze a množství dalších benefitů.

30

V angličtině „Volume licensing“, v překladu do ČJ množstevní (objemové) licencování. Pro snazší

interpretaci budeme chápat význam spojení „licenční program“ a „multilicenční program“ ve stejné významové rovině.

34


2.12 Licenční model vs. licenční program Již v úvodu práce jsem použil tyto dva termíny s odkazem na pozdější rozebrání. Tvoří hlavní oblasti tématu licencování a jejich odlišování je fundamentálním předpokladem pro zasazení do celkového kontextu tématu licencování. Slovní základy mají stejné, a tak je lze snadno zaměnit, ačkoliv obsahová část se diametrálně liší. Ve světlém rámečku jsou uvedena synonyma a související pojmy.

Multilicenční programy

Modely licencování

Licenční programy Typ licenčních smluv Jakým způsobem licencovat Jak licence platit

Licenční modely Formy licencování V jakém režimu licencovat Kolik instancí lze spustit

Licenční programy neřeší obsah (konkrétní druhy) licencí, ale způsob jejich poptávky v závislosti na vlastnostech programu. Každý má své konkrétní podmínky, a tedy své „pro a proti“. Zákazník musí zvážit své požadavky a vybrat takový program, který se nejvíce přibližuje jeho představám. Licenční programy berou v potaz otázky jako například: Jaké licence bude zákazník potřebovat? (množství, druhy, atd.) Jaké doplňkové služby zákazník chce / by bylo výhodné mít? Jak a kolik uživatelů nebo zařízení bude k produktu přistupovat? Kolik to bude stát a jak je můžné platit? Co bude s licencemi za pět let? Bude pro provoz třeba nějaký další doplňkový produkt? Modely licencování rozdělují všechny produkty Microsoft do čtyř oblastí a v rámci těchto oblastí existují obecná pravidla (s množstvím výjimek) pro konkrétní licenční model, který sdružuje software stejného charakteru. Obecná pravidla modelu definují, jakým způsobem se produktové skupiny, kterých je devět, licencují tak, aby nedošlo k porušení podmínek legálního užívání. Modely licencování berou v potaz otázky jako například: Kolik OS je možné spustit virtuálně? Může externí osoba využít služeb firemního serveru? Pokud existuje starší přístupová licence, lze jí použít k produktu novějšímu.

35


Kolik licencí je potřeba u čtyř jádrového procesoru?

Obrázek 5 Přehled modelů licencování v rámci produktových skupin, Zdroj: *47+.

36


3 Multilicenční programy Multilicenční programy v sobě skrývají několik předpokladů, jejichž správné pochopení je pro další výklad a celé licencování nezbytné.

POČÍTAČ NENÍ LICENCE Pokud se v materiálech uvádí, že „Multilicenční programy jsou vhodné i pro velmi malé firmy (od 2 do 5 počítačů)“ a zároveň že „Multilicenční programy jsou určené pro společnosti, které potřebují nakoupit 5 a více licencí“ *48+, není to v rozporu. V případě, že bude zákazník poptávat upgrade OS Windows se službu Software Assurance a navíc balík Office, jde o tři licence, a tak se již při dvou stanicích dostane nad hranici pěti licencí nutných pro vstup do ML31 programů.

ZÁKLADOVÁ LICENCE OPERAČNÍHO SYSTÉMU V ML programech platí, že nepokrývají plnou licenci k operačním systémům Microsoft, ale týkají se pouze licencí k upgradu operačních systémů. Podkladovou licenci (nějakou verzi operačního systému Windows) musí zákazník získat v rámci OEM nákupu nebo alternativní krabicovou verzí (FPP). Pokud firma nakupuje nové počítače, je pro ni u takových nových počítačů výhodné pořídit operační systém formou OEM (nikoliv FPP) s tím, že následnou koupí Software Assurance přejde do ML programu. Například internetový obchod Czech Computer32 nabízí k 25. dubnu 2011 celkem 879 notebooku, přičemž předinstalovaný OS Windows v různých verzích celkově tvoří 87 % této nabídky33. Rozhodovací strom na Obrázku 6 níže schematicky ukazuje možnost získání OS.

31

S ohledem na častý výskyt slova multilicence bude dále užívána zkratka ML ve všech skloňovaných

tvarech. 32

Dostupné online z WWW: http://www.czechcomputer.cz

33

Metrika výpočtu: Celkový počet notebooků – verze bez OS – verze s OS Linux – verze s OS Free Dos.

879 / (68 – 14 – 35) *100 % = 86,7 %

37


Obrázek 6 Schéma rozhodování při nákupu operačního systému. Zdroj: *48+.

3.1 Multilicenční programy do 250 počítačů Open License - trvalé licence, volitelné SA, jednorázová platba (dále také OL). → Open Business → Open Volume Open Value - trvalé licence, automatické SA, rozložení nákladů (dále také OV). → Company non-wide (dále také OV-CNW) → Company wide (dále také OV-CW) Open Value Subscription (dočasná licence, automatické SA, rozložení nákladů) Jednotlivé programy mají rozdílné možnosti, podmínky, vlastnosti a cenové náročnosti, které budou popsány dále.

SPOLEČNÉ VÝHODY Právo na downgrade. Právo na upgrade – v rámci trvání smlouvy (dva nebo tři roky) má zákazník právo na novou verzi daného softwaru. Po jejím konci jen v rámci Software Assurance (u OL je SA volitelnou službou). Hromadná instalace – není nutné fyzicky na každém zařízení instalovat software individuálně, lze využít jednotný instalační obraz (firma si upraví instalované prvky dle svých potřeb) a standardizovat tak instalovanou verzi. Lze tím dosáhnout výrazného šetření nákladu pro IT oddělení. Počítače si pak instalují software „samy“. Snadná aktivace – při hromadné instalaci je použit jeden instalační klíč nebo aktivace přes interní aktivační server.

38

Diplomová práce - Michal Jeníček Jednoduchá správa licencí internetem – Portál Volume Licensing Service Center34 (VLSC), umožňuje snadný přístup k identifikačním číslům licenčních smluv, k zakoupenému softwaru, k produktovým klíčům, ke správě předplatného MSDN, TechNet a online služeb, k přehledům výhod Software Assurance. Přenos licencí na nový hardware - kromě klientského operačního systému pokud byl pořízen jako licence typu OEM. Software Assurance a jeho výhody (viz kapitola 7.4 SA a výhody pro zákazníka). Právo domácího použití – Home Use Program (HUP). Zaměstnanci získají legální kopii zvolených aplikací a sad Microsoft Office pro stolní počítače domů, kde je mohou nainstalovat a používat35. Předvídatelnost nákladů na software – programy s tříletou smlouvou mají roční splátky v dané výši. Ceny dodatečné objednaných licencí jsou fixovány na hodnotě doby vzniku ML smlouvy. Technická podpora – zajištěnou ze strany Microsoft prostřednictvím linky technické podpory pro aplikace a operační systémy. Přímá technická podpora pro serverové produkty není zahrnuta v ceně produktu a je placená. O detailech možností podpory je nutno se informovat v závislosti na konkrétní výši licenční smlouvy. Viz kapitola 2.9 Maintenance – podpora softwaru. Dvě cenové hladiny – „No level“ pro méně než 250 licencí a „C“ pro více jak 250, která má o dvě procenta nižší ceny. Jazyková nezávislost – zákazník může volit z jazykových verzí.

3.1.1 Open License Multilicenční smlouva Open License (dále také OL) realizuje nákup: stálých licencí, v jednorázové platbě na začátku období, s volitelnou možností Software Assurance. Smlouva se uzavírá na dva roky a po jejím skončení bude zákazník licence dále vlastnit, ale přichází tak o výhody, které mu poskytuje licence krytá pomocí SA nebo může smlouvu

34

http://www.microsoft.com/licensing/servicecenter/, v roce 2009 sloučil Microsoft stránky MVLS a

eOpen právě do centra VLSC. 35

Zaměstnanci mohou dostat jen jedinou licenci na domácí využití pro určitý program – Aktuálně jsou

k dispozici pouze produkty Office Professional Plus 2010, Microsoft Office Home Business for Mac 2011, Microsoft Project 2010 a Microsoft Visio 2010 pouze má-li zaměstnavatel SA na tento produkt. Licence je vázaná na aktivní pracovní poměr zaměstnance. Licence je přenositelná (například v případě inovace PC zaměstnance).

39


prodloužit (dokoupit dva roky krytí SA). Pokud firma při již běžící smlouvě OL potřebuje poptávat další licence, je možné je přiobjednávat bez omezení v podobě minimálního odběru, protože minimum je stanoveno na jeden bod, respektive na jednu licenci. Počáteční platba za tento druh licence je jednorázová v měsíci pořízení. Dodatečné licence se platí v době pořízení. Open licence definuje dvě verze ML programů, které se liší pouze formou vstupních podmínek.

Open License Vstupní podmínky

Open Business 5 licencí

Open Volume 500 bodů

Open Volume - Microsoft rozlišuje tři základní kategorie produktů (aplikace, operační systémy a servery). Na nákup každé z těchto kategorií je nutné sepsat samostatnou licenční smlouvu. Je možné ji otevřít například jen pro jedinou kategorii (např. pouze servery). Každý produkt je bodově ohodnocen a v tomto programu musí zákazník v každé kategorii produktů dosáhnout v součtu minimálně 50036 bodů. Software Assurance na dva roky má stejnou bodovou hodnotu jako licence samotného programu. Bodové hodnoty jsou uvedeny v dokumentu „Product list“ (viz kapitola 2.5.2 PUR). Například Windows 7 upgrade se službou SA reprezentuje čtyři body, Windows Small Business Server 2011 Standard pak dvacet pět bodů. Open Business - Minimem u prvního nákupu je alespoň pět licencí v libovolné kombinaci produktů (Software Assurance se v tomto případě počítá jako jedna licence, takže postačí např. 3x Office Professional + 3x Software Assurance). Smlouvu je možné otevřít i nabytím jediné licence typu „na procesor“37, pokud se u daného produktu taková licence nabízí.

3.1.2 Open Value Potřeba omezovat cash flow v kombinaci s tendencí „neřešit nezbytně vše do detailu“ vede k různým formám outsourcování nebo pronájmům. Outsourcují se služby jako je úklid,

36

500 bodů kvalifikuje smlouvu na výhodnější cenovou úroveň C z původní hladiny No Level.

37

Jde o jeden ze způsobů licencování serverových produktů. Viz kapitola 4.2.2 Licence „Per server“.

40


podnikový tisk, ale typicky také IT služby. Pronajímají se jak kanceláře, tak i celé administrativní budovy. Stejné finanční výhody v podobě (i) optimalizace cash flow a (ii) předvídatelných ročních plateb, které pronájem nebo splácení nabízí, je k dispozici také u licencování. Typ licencovaní Open Value (dále také OV) je určen pro malé a středně velké organizace (do cca 250 PC, ale počet lze přesáhnout) a nabízí tři variace výhodného finančního plnění, při délce trvání smlouvy na tři roky.

Open Value

splácení licencí

pronájem licencí

Open Value Subscription

Open Value Celopodniková var. Open Value Necelopodniková var.

Oba typy Open Value (celopodniková i necelopodniková varianta) jsou multilicenčním programem poskytující: trvalé licence (po ukončení smlouvy jsou licence ve vlastnictví majitele), rozložení nákladů do tří splátek ve třech letech, možnost zahrnutí dceřiných společností do smlouvy, nevázanost software na hardware, instalační medium zdarma, standardizace softwaru, službu Software Assurance obsaženou automaticky v tomto ML programu. Rozložení nákladu do tří splátek umožňuje zcela přesně předvídatelné finanční náklady na licence a výrazně tak vyrovnává IT rozpočet v průběhu let, narozdíl od programu Open License, kde finanční náklad vzniká jednorázově.

OPEN VALUE COMPANY-WIDE Vstupní podmínkou pro Open Value Company-wide (celopodniková varianta) je

41


pokrytí minimálně 5 počítačů alespoň jedním z platformových produktů a zahrnutí všech oprávněných počítačů38 do takové smlouvy.

Pro potřeby této licence dělí Microsoft své vybrané produkty do dvou skupin: tzv. (i) platformových produktů a (ii) doplňkových produktů. Rozhodnutí zákazníka pro jednotnou firemní platformu poskytne primárně snížení nákladů na správu PC díky: sjednocenému programovému vybavení v rámci organizace, zjednodušené správě licencí platformových produktů, snadné podpoře uživatelů díky užívání stejných verzí software.

SMALL BUSINESS PLATFORMA Microsoft Windows Prof Upgr Microsoft Office Small Business Microsoft SBS CAL39

DESKTOP PROFESSIONAL PLATFORMA Microsoft Windows Prof Upgr Microsoft Office Professional Microsoft Core CAL

DOPLŇKOVÉ PRODUKTY Serverové produkty CAL MS Project a další Platformové produkty z obou skupin platformových skupin jsou základním vybavením firmy, a tak by podmínka minimálního plnění pokrytím alespoň jedním platformovým produktem neměla být problém pro žádnou firmu – operační systém Windows a Office jsou téměř základním vybavením běžné firmy v ČR (jen 3 % firem používá jiný kancelářský balík než MS Office [34]).

38

Pod pojmem oprávněný počítač se rozumí počítač nebo jiné zařízení, které splňuje minimálně

požadavky pro provoz kteréhokoliv z platformových produktů. Oprávněným počítačem není server nebo zařízení, které pracuje s vestavěným operačním systémem. 39

CAL je klientská přístupová licence nutná při komunikace ověřeného uživatele se serverem. Viz

kapitola 4.1 CAL licence.

42


Ve výčtu platformových produktů je i zdánlivě nehodící se klientská přístupová CAL licence (případně Core CAL Suite) pro produkt Small Business Server (dále také SBS). Existuje předpoklad, že menší firma využije právě produkt SBS, pro který je CAL licence třeba nebo využije Windows Server 2008, ke kterému jsou CAL licence potřeba také. Při pořízení celé platformy produktu (tři produkty) získá zákazník platformovou slevu 15 % na tři roky. Kromě ní platí po celou dobu trvání smlouvy garance cen platformových produktů. Cena je stanovena v okamžiku podpisu smlouvy a je stejná po celou dobu trvání smlouvy. Případné navýšení ceny produktů během tří let je tímto programem zmraženo. Pokud dojde po podpisu smlouvy k nárůstu počtu licencí, jsou do ní okamžitě zahrnuty. V případě platformových produktů je zákazník nahlásí a zaplatí tento vyšší počet (nárůst) až u dalšího výročí. V případě doplňkových produktů dojte k platbě v měsíci instalace. Licence SA se platí jako cena zbývající do konce aktuální smlouvy. Licence v této celopodnikové variantě levnější něž v případě necelopodnikové verzi tohoto programu. Program Open Value poptává trvalé licence, a tak při případné potřebě snížit počtu licencí (díky snižování počtu koncových PC stanic) nedochází ke snížení hodnoty splátek.

OPEN VALUE COMPANY-NON WIDE Necelopodniková varianta programu Open Value na rozdíl od té celopodnikové nerozlišuje platformové40 produkty od doplňujících produktů. Není nutní do smlouvy zahrnovat všechny oprávněné počítače do smlouvy. Umožňuje získání trvalé licence na splátky při nákupu minimálně 5 jakýchkoli licencí stejných nebo různých produktů. Přiobjednávky lze provádět i pro jednu licenci, přičemž platí stejně jako u company-wide programu, že v případě platformových produktů je zákazník nahlásí a zaplatí nárůst až u dalšího výročí, v případě doplňkových produktů v měsíci instalace.

3.1.3 Open Value Subscription Open Value Subscription je v mnohém podobný program jako Open Value v celopodnikové variantě. Také vyžaduje nákup licencí platformových produktů na všechny oprávněné počítače. Podstatné změny jsou v těchto aspektech:

40

Z toho důvodu také neexistuje v tomto programu platformová sleva a garance ceny produktů po dobu

trvání smlouvy.

43


Forma předplatného – licence nepřecházejí na konci tříleté smlouvy do vlastnictví zákazníka, platí se za jejich pronájem, a to každý rok o výročí. Roční platby jsou účtované přímo do nákladů (snižuje se základ daně). Naopak při variantě Open License se částka platí najednou, avšak odpisy software spadají do oblasti nehmotho majetku a odepisují se 36 měsíců. Platformová sleva – Stejně jako u Open Value Company-wide existuje platformová sleva (sleva při pořízení celé platformy produktů) ve výši 15 % na tři roky. Up-to-date sleva ve výši 50 % je poskytnuta pro platbu za licence v prvním roce u oprávněných platformových produktů pro verze aktuální a verze „mínus jedna“ platformových produktů, bez ohledu na způsob jejich pořízení (OEM, FPP, ML). Velmi zjednodušeně řečeno jde o „slevu za věrnost“, protože dříve pořízené licence jsou nahrazovány právě uzavíranou novou smlouvou. Netvoří se doobjednávka – Licence se nainstaluje v momentu potřeby. Zákazník nic neplatí. Do nejbližšího výročí tak vzniká „prázdný prostor“, kdy jsou licence využívány zadarmo. Při výročí se provede revize a zaplatí se za aktuálně využívané licence – během roku lze licence nejen přidávat, ale i odebírat. Počty licencí v období mezi výročími nejsou brány v potaz, podstatné jsou počty při výročí, jak ukazuje Obrázek 7 níže.

Obrázek 7 Platba za licence pouze ve výročí. Zdroj: Autor.

44


3.1.4 Porovnání ML programu do 250 počítačů Tabulka 4-1 níže přehledně porovnává základní parametry licenčních programů do 250 počítačů. Konkrétní finanční porovnání je v kapitole 6.3 Licenční programy do 250 počítačů. Open License Rozložení plateb

–

Standardizace platformy –

Open Value + Company-Wide

Open Value

Open Value Subscription







–





Trvalé vlastnictví licencí







–

Pronájem s možností odkoupení

–

–

–



Délka trvání smlouvy

2 roky

3 roky

3 roky

3 roky

Ochrana cen

–

–





Produkty

Microsoft bus. produkty

Microsoft bus. produkty

Platformové produkty + Platformové doplňkové produkty produkty + doplňkové produkty

Software Assurance

volitelná







Minimum

5 licencí

5 licencí se SA

5 PC

5 PC

Možnost snížení počtu licencí

–

–

–



Platformová sleva

–

–

15 %

5%

Up-to-date sleva

–

–

–

50 %

3-1 Souhrnné porovnaní programů. Zdroj: Autor.

3.2 Multilicenční programy nad 250 počítačů Tyto programy jsou určeny po střední, velké a mezinárodní společnosti a jejich hlavním atributem je využívání systému „výnosů z rozsahu“, kdy dceřiné nebo sesterské společnosti poptávají licence a společně tak generují slevy přechodem do výhodnějších cenových hladin. Zachovávají ale mnoho principů z předchozích programů. Patří sem programy: Select Plus (nahradil původní program Select), Enterprise Agreement, Enterprise Agreement Subscription.

45


Na rozdíl od ML do 250 počítačů, které prodávají distributoři, lze tyto „velké licence“ pořídit jen nepřímo přes tzv. prodejce LAR41 ( z angl. large account reseler). Tito prodejci jsou jen jakousi spojkou mezi zákazníkem a společnosti Microsoft Irsko. Česká pobočka Microsoftu je jen jakýmsi pomocníkem, smlouva se uzavírá s centrálou Microsoftu v Irsku. Při přístupu k takovým programům se zakládá speciální systém smluv, který za podmínek daných ML programem umožňuje afilacím42 přistupovat k výhodám licenčního programu.

Obchodní a servisní smlouva Microsoft

Rámcová smlouva Firma ABC

Prováděcí smlouva Firma ABC

Prováděcí smlouva Firma DEF

Prováděcí smlouva Firma GHI

Obchodní a servisní smlouva ustanovuje základní obchodní vztah s Microsoftem. Rámcová smlouva definuje obecná pravidla licenčního programu. Je to smlouva mezi LARem a zákazníkem. A prováděcí smlouva určuje pravidla licenčního programu, realizují se díky ní konkrétní nákupy zákazníka, které mohou uzavírat jednotlivé afilace podepisujícího subjektu.

3.2.1 Mezinárodní hledisko a afilační vztahy Velké smlouvy typu Select Plus či Enterprise Agreement mohou těžit z příbuzenských vztahů mezinárodních nebo jednoduše velkých firem i uvnitř jednoho státu. Speciální verzí těchto smluv jsou varinaty pro akademickou sféru a státní sektor, kde například ministerstvo školství a tělovýchovy uzavřelo v roce 200943 rámcovou smlouvu *35+ pro program Select Academic Plus a jednotlivé školy se tak nyní připojují skrze prováděcí afilační smlouvy a

41

Aktuální seznam LAR prodejců dostupný online z WWW:

http://www.microsoft.com/cze/education/licence/lar.mspx 42

43

Příbuzenský poměr společností označuje Microsoft termínem afilace. Předchozí tříletá smlouva Select Academic mezi MŠMT a Microsoftem skončila 31. 7. 2009.

46


dosahují tak výrazných slev) a i při malém odběru licencí se tak firma může dostat k lepším cenám než by se dostal soukromý podnik.

AFILACE Příbuzenský poměr společností označuje Microsoft termínem afilace. Jsou to právní entity, které jsou v určitém majetkovém vztahu k původnímu vlastníkovi. Splňuji-li tyto právnické osoby definici afilačního vztahu, jsou všechny dohromady považovány za jednoho zákazníka, který může nabyté licence využívat ve všech „příbuzných“ organizacích. Dceřiné nebo sesterské společnosti jsou právní subjekty, které: jsou zákazníkem vlastněny, zákazníka vlastní, jsou někým vlastněny spolu se zákazníkem. Vlastnictví je definováno jako více než 50% podíl akcií, obchodních podílů nebo aktiv právního subjektu.

PŘIPOJENÍ NEBO VYTVOŘENÍ PROVÁDĚCÍ SMLOUVY Končící smlouva Select44 fungovala na principu závazku odběru určitého množství licencí ve třech produktových kategoriích (servery, operační systémy a aplikace). Podle velikosti produktového závazku firmy na tři roky byla stanovena cenová úroveň (A, B, C, D) s odstupňovanou cenou výhodností. Pokud se afilace k takové rámcové smlouvě přidala svou vlastní prováděcí smlouvou, pomohla tak původnímu majiteli splnit jeho závazky a afilace sama tak mohla dosáhnout na nižší ceny, než by byla schopna dosáhnout při otevření vlastní individuální smlouvy. Nejprve je (u nástupnických ML programů tento principu stále platí) nutné zjistit celkovou výhodnost takového kroku s ohledem na to, v jakém roce tříletého plnění mateřská/sesterská firma je. Obě smlouvy lze prodloužit jen jednou, a to buď o jeden nebo o tři roky. Formy připojení k rámcové smlouvě jsou dvě: otevřít prováděcí smlouvu, připojit do současné prováděcí smlouvy (třeba i zahraniční). Při připojování nové prováděcí smlouvy k rámcové smlouvě se podepisuje tento dokument s tuzemským prodejcem LAR nebo jejich subdodavateli. Prodejci LAR pečují v ČR o

44

ML program Select není možné od prvního července 2011 získat (funguje od roku 1990 v různých

úpravách). Nahrazuje ho ML Program „Select Plus“, který je na trhu již od roku 2008.

47


takové klienty, jako je státní správa, ČEZ, velké holdingy – většinou zákazníci s tisícovkami PC. Subprodejci se většinou věnují menším zákazníkům, kteří nemají vlastní smlouvy Select, ale právě menší smlouvy prováděcí. Prováděcí smlouva Select může existovat pouze při určitém minimálním plnění odběru licencí, ale dle vyjádření jednoho ze subdodavatelů (firma DAQUAS *52+) nebývá tento závazek vyhodnocován a kontrola plnění se provádí na úrovni rámcové smlouvy.

PŘIPOJIT NEBO OTEVŘÍT V ČR? K mateřské (sesterské atd.) firmě se může zákazník ve smlouvě Select / Enterprise Agreement přidat, aniž by otevíral vlastní prováděcí smlouvu. Smlouva umožňuje zahrnout pod jeden podnik i jeho afilace, které pak nemusejí od Microsoftu nakupovat samostatně, ale vybavují vše skrze mateřskou firmu (hlavního zákazníka smlouvy). Takové řešení ale nemusí být vždy optimální. Firma nezíská tuzemského partnera (dodavatele), který by o ni pečoval a řešil případné technické, licenční či logistické problémy, které by jinak musely být řešeny se zahraničním dodavatelem. Kromě možných jazykových komplikací, je nutno brát v potaz i administrativní hledisko. Pro potřeby softwarového auditu či kontroly legality softwaru je třeba mít daňový doklad prokazující nabytí licence. Pokud byly licence pořízeny v zahraničí, mohl by nastat problém při získávání dokladu v podobě, jakou požaduje tuzemský auditor. V neposlední řadě také zákazník přichází o možnost navštěvovat bezplatné semináře, které Microsoft V ČR pořádá pro zástupce koncových zákazníků i pro specialisty IT. Ačkoliv Microsoft zakazuje poskytnutí licencovaného softwaru třetí straně, zákazník může ve zvláštním případě poskytnout přístup ke „svému“ softwaru i zcela nezávislým subjektům (nikoliv afilacím), pokud ovšem budou pracovat na společných projektech a z využití softwaru bude profitovat pouze zákazník, majitel licence. Příklad: Společnost ABC má databázi klientů, kam jim umožňuje přístup, aby tito mohli aktualizovat osobní údaje. Kromě toho také najímá firmu ZZZ, která s klienty vede dotazníkové rozhovory a zjištěné údaje zapisuje přímo do CRM systému ABC. ABC musí zajistit licenční pokrytí pro přístupy klientů i pověřených pracovníků ZZZ, ale tento přístup se nepovažuje za poskytnutí softwaru třetí straně, protože majitelem a výhradním uživatelem získaných dat je firma ABC, takže cely CRM systém slouží pouze pro její potřeby a prospěch.

48


3.2.2 Select a Select Plus License Od 1. června 2011 již není možné otevírat nové ML Select. K dispozici je jen verze Select Plus (dále také SeP). Stávající zákazníci Select program mohou snadno přejít na verzi Plus nebo počkat do konce platnosti jinak tříleté smlouvy.

SPOLEČNÉ RYSY Trvalé licence. SA jako volitelná služba. Možnost zahrnutí afilací. Možnost downgrade. Objednávky přes LAR na konci měsíce. Možnost bezplatného otestování 10 kopií software na dobu 60 dní. Užití až 20 kopií pro školící účely v každé afilaci. Snadná správa licencí pomocí MVLS. Produkty rozdělné stejně jako u OL na tři skupiny (Aplikace, Operační systémy a servery) přičemž každá licence má své bodové ohodnocení. Smlouvu je možné otevřít na všechny tři skupiny, ale také jednotlivě. Cenové úrovně určující míru slevy v závislosti na počtu získaných bodů. Přesná cena je určena podle aktuálního ceníku dle cenovek hladiny, v které zákazník je. Cena není v korunách, a tak se může díky kurzovým rozdílům měnit.

ROZDÍLY Největší změnou programu je způsob stanovení cenové hladiny (slevy). Dříve to šlo formu předpovědi budoucí poptávky po licencích a následná kontrola takové plnění při výročích na rozdíl od programu Select Plus, kde je cenová hladina určena dle množství při první objednávce a následné přesuny mezi hladinami dosahováním limitních počtů nových poptaných licencí v jednotlivých letech. Délka platnosti smlouvy – původní Select byl uzavírán na tři roky s možností prodloužení o rok nebo tři. Nový program Select Plus nemá časové omezení. S předchozím rozdílem souvisí i způsob určování délky platnosti Software Assurance. V půdním plánu se služba SA počítala striktně na celé roky nehledě na měsíc, v kterém byla objednávka provedena. Pokud zákazník objednal SA v jedenáctém měsíci druhého roku smlouvy, musel zaplatit celé dva zbylé roky služby SA. U programu Select se tříletá platnost SA počítá od doby zavedení.

PROGRAM SELECT Metoda předpovědi (stanovení budoucího plnění) předpokládaného objemu nákupu licencí za celou dobu trvání smlouvy v jednotlivých produktových skupinách a následné určení

49


cenové hladiny byla výhodná primárně pro centralizované společnosti, kde probíhalo plánované nakupování licencí a bylo možné takové plnění smysluplně odhadnout. Ideálně šlo o velké expandující firmy, které na tento ML program přistupovaly. Neexistovala zpětná penalizace za nedodržení odhadnutých počtu bodů. Pokud zákazník stanovil, že během tří let získá 30 000 bodů (10 000 bodů ročně), kvalifikoval se na cenovou úroveň C. Když po prvním roce získal jen 6 000 bodů, pro další rok byla cenová úroveň změněna na B. Cenová úroveň

Konec roku 1

Konec roku 2

Konec roku 3

A

500

1000

1500

B

4000

8 000

12 000

C

10 000

20 000

30 000

D

25 000

50 000

75 000

3-2 Plnění bodů pro cenové úrovně v ML programu Select.

PROGRAM SELECT PLUS Z pozice mateřské společnosti (na rozdíl od končícího programu Select) už neexistují žádné předpovědi budoucí poptávky. To dává možnost jednotlivým afilacím individuálně poptávat potřebné množství a flexibilně tak reagovat na proměnlivé potřeby. Počáteční hladina se řídí počáteční objednávkou a v každém dalším roce pak zpětně počtem nových licencí za daný rok, čímž vzniká nová cenová hladina. Nelze se ovšem přesunout níže, než o jednu cenovou úroveň za rok. Příklad: Počáteční bodová poptávka dosáhla 30 000 bodů, a tím se zákazník kvalifikoval do úrovně D na první dva roky, ale druhý rok objednal jen za 1000 bodů. Cenová úroveň bude snížena na úroveň C, nikoliv A. U ML program Select plus není třeba obnovovat smlouvu, automaticky nekončí. Software Assurance nikoliv, je na celé tři roky, nehledě na to, kdy ho zákazník pořizuje. Cenová úroveň

Kontrolní body k datu výročí

A

500

B

4000

C

10 000

D

25 000

3-3 Cenové úrovně pro Select Plus.

50


Oproti programu Select (jeho nové poptávky nebudou možné po 1. červenci 2011) má každá afilace vlastní identifikátor, s kterým může snadno spravovat licence na internetu, a majitel rámcové smlouvy zároveň vidí licence napříč celou organizací.

3.2.3 Enterprise Agreement Microsoft Enterprise Agreement (dále také EA) je multilicenční smlouva (i) s rozloženými platbami na tříleté smluvní období s (ii) automatickou službou SA, na jehož konci zákazník získává (iii) trvalé licence, kterými je nutné pokrýt (iv) všechny kvalifikované počítače, alespoň jedním z nabízených (v) platformových produktů a tím dosáhnout standardizace celé společnosti. Podobně jako v případě Open Value je k dispozici platforma Professional a Enterprise a doplňkové produkty (nemusí pokrýt všechny oprávněné PC, jejich množství je bez omezení). Při použití celé platformy (všechny tři produkty) je poskytnuta platformová sleva ve výši 15 %. Samozřejmostí je, stejně jako u programu Select a Select Plus možnost zahrnutí afilací. Po skončení tříleté smlouvy je možno tuto smlouvu prodloužit o jeden nebo o tři roky, avšak pouze jednou. Při prodloužení už zákazník platí jen za službu Software Assurance, protože v rámci prvních tří let splatil licence, a ty už jsou v jeho vlastnictví. Smlouvu lze prodloužit: při zachování současné konfigurace – jen dodatek ke smlouvě, navýšením nebo snížením počet PC. Podepisuje se nová prováděcí smlouva, ve které může zákazník pokračovat v původní konfiguraci. Zákazník má možnost využít starší verzi software místo verze zakoupené (downgrade). Starší verze musí být skutečným předchůdcem zakoupené verze včetně edice. Kdykoliv se může vrátit zpátky k aktuální. ML smlouvy obecně, stejně jako program EA povoluje přeinstalování původního OEM software,

tzv.

re-imaginig

z důvodu

snazšího

začlenění

nového

hardware

do

standardizovaného podnikového prostředí. Reinstalace musí být provedena stejným softwarem (edicí, verzí). Využít je například v takové situaci, kdy nově kupované notebooky nejsou k dispozici s OEM OS WIN XP ale s OS WIN 7, ale firma kvůli standardizaci stále XP používá. Oba platformové produkty je možné získat také v kombinaci s MDOP (Microsoft Desktop Optimization Pack), který prostřednictvím sady nástrojů umožňuje činnosti, jež zvyšují produktivitu uživatelů, usnadňují podporu mobilních uživatelů a omezují rizika související se správou osobních počítačů.

51


PROFESSIONAL DESKTOP PLATFORMA Windows 7 Pro Upgrade Office Professional Plus Core CAL Suite

ENTERPRISE DESKTOP PLATFORMA Windows 7 Pro Upgrade Office Enterprise Enterprise CAL Suite Při podpisu smlouvy se stanovuje přesná konfigurace (software, jeho počet a jeho konkrétní ceny na rok) produktů, kterou zákazník nakupuje prostřednictvím EA smlouvy. Tuto konfiguraci zákazník splácí v jednotlivých výročích smlouvy. Ceny licencí jsou garantovány45 po celé tři roky. Při počáteční objednávce se zákazník podle počtu kvalifikovaných PC (zákazník je povinen pokrýt všechny kvalifikované PC alespoň jedním z platformových produktů) kvalifikuje do cenové úrovně dle tabulky 4-4. Úroveň D nabízí nejnižší ceny. Cenová úroveň

Počet PC

A

250 – 2399

B

2400 – 5999

C

6000 – 14 999

D

15 000 a více

3-4 Cenové úrovně pro smlouvu Enterprise Agreement.

Pokud zákazník potřebuje v průběhu času změnit původní konfiguraci stanovenou v době vzniku smlouvy nebo dokoupit software, udělá to ve výročí pomocí aktualizačních objednávek – tzv. True-up. Zákazník si během roku software instaluje a při výročí ohlásí všechny změny LARovi, který se postará o aktualizační objednávky. I ceny těchto aktualizačních objednávek jsou předem fixně stanoveny. Pokud jde o objednávku softwaru, který není v konfiguraci ani v seznamu dodatečných programu, provede LAR manuální objednávku (cena není garantována – řídí se aktuálním ceníkem podle cenové hladiny, do které spadá).

45

Ceny jsou ve smlouvě uvedeny v eurech a tak se cena může lišit v období podle vývoje kurzu.

52


3.2.4 Enterprise Agreement Subscription Jediný rozdíl oproti Enterprise Agreement je v tom, že na konci období nezískává zákazník trvalé licence - jde pouze o pronájem licence (licence je možné odkoupit v plné konfiguraci za 1,75 násobek ceny roční licence). Ceny licencí jsou nižší, než při variantě bez pronájmu licencí a jsou garantovány na rok. Každý rok je možno změnit konfiguraci (nedělají se True Up) – díky tomu lze oproti EA snížit nebo zvýšit počet počítačů na roční bázi.

3.3 Možnosti převodu licencí Převod licencí na jiný právní subjekt je možný za určitých podmínek. Je odlišný pro každý druh pořízených licencí. Problematika převodů licencí je aktuální hlavně pro takové firmy, které kupují jiné firmy, třeba i větší. Nemusí jít ale také ani o vyložené spojení pod jednu právní entitu, ale o dceřiné nebo sesterské společnosti. V takových případech přichází oprávněná otázka výhodnosti ukončení jedné smlouvy a převod licencí na mateřskou nebo zachování dvou systému smluv. Pro zachování můžou mluvit jinak dohodnuté podmínky pro každou z firem. Proti zachování zase generování výhodnějších cen díky většímu množství licencí a následný přechod na výhodnější smlouvy.

3.3.1 OEM a Krabicový software Software zakoupený jako OEM verze lze převést na jinou osobu (společnost, právní subjekt) pouze s hardwarem, na kterém byl původně nainstalován (ke kterému je licenčně vázán). Není třeba žádat Microsoft o písemný souhlas s převodem. Součástí převodu také musí být všechny náležitosti, které získal původní majitel nákupem daného softwaru (originální instalační média, manuál, certifikát pravosti,…). Převod konkrétního softwaru je popsán v dokumentu EULA.[55] Pro software zakoupený v krabici platí stejná pravidla jako pro OEM verze s tím rozdílem, že licence není pevně vázaná na hardware.

3.3.2 Software zakoupený v rámci multilicence Licenční smlouvy na bázi pronájmu nelze převést na jinou entitu v době její platnosti. Zákazník totiž není majitelem licencí. Smlouvu lze odprodat jen na jejím konci. Fakticky v době jejího možného prodloužení. Ostatní případy ML, kde je zákazník i majitelem licencí, mají možnost odprodeje smlouvy. Vždy je třeba získat souhlas společnosti Microsoft. Převod licencí je možný pouze v případě, že se převádí celá multilicence. Přeregistrace licencí v ML programech na nového nabyvatele

53


neprobíhá v ČR. V rámci přeregistrace je vystavena nová licenční smlouva na nového vlastníka. Po samotném převodu mezi dvěma právními subjekty musí tedy nový nabyvatel licencí kontaktovat svého prodejce, který v spolupráci se svým distributorem zprocesují převod. Detaily o možnostech převodu jsou v multilicenční smlouvě v části 6.

4 Modely licencování Před přehledem devíti licenčních modelů Microsoft budou vysvětleny základní principy v modelech licencování.

4.1 CAL licence Client Access Licence (CAL) je klientská přístupová licence. S výjimkou případů (např. Windows Server Web Editon) uvedených v dokumentu PUR vyžadují serverové produkty, aby každý klientský přístup k serveru byl pokryt přístupovou licencí CAL46.

Ty tvoří jakési

zpoplatněné spojení mezi uživatelem a serverovou službou – CAL opravňuje uživatele přistupovat ke službě serveru (serverovému software). CAL licence není software, který se instaluje. Je to právní dokument. Pokud firma CALy nevlastní nebo jinak nedodržuje jejich korektní nasazení, nejedná se v podstatě o omezení technické, ale čistě právní – vystavuje se riziku postihu. Problémy může způsobit jednak to, že je CALů méně, než by mělo být – tzv. podlicencování. Na druhé straně může být firma také tzv. přelicencována (=má více licencí než je nutné).

4.1.1 Standardní CALy Existují dva typy licencí CAL a jejich cena je stejná. Typ licencování může zákazník zvolit libovolně, výběr však musí provést v okamžiku nákupu licence. Změnit ho lze pouze při obnově služby Software Assurance. Klientské přístupové licence je možné kombinovat, ale z hlediska jejich správy tuto možnost Microsoft nedoporučuje. Licence CAL na zařízení („Per device“) - Zařízení je přidělena licence k užívání libovolným uživatelem za účelem přístupu k instancím serverového softwaru. Přistup ke službám serveru je možný pouze z tohoto zařízení, ale libovolným uživatelem. Mezi zařízení patří nejen stolní pracovní stanice v kanceláři, ale také mobilní telefony s přístupem k Internetu, kapesní počítače a vzdálené stanice.

46

V určitých případech lze využít služby External Connector (viz kapitola 4.1.6 Kdy CAL nejsou třeba).

54


Licence CAL na uživatele („Per user“) – Jmenovitý uživatel získává licenci k používání libovolného zařízení pro přístup k instancím serverového softwaru. Nezáleží, zda použije notebook, PC nebo třeba „chytrý“ telefon.

Obrázek 8 CAL na uživatele / CAL na zařízení. Zdroj: *44+.

Rozhodnutí o tom, která forma CAL licencí je pro zákazníka výhodná závisí na charakteru procesů uvnitř firmy. Směnné provozy, které se vyznačují tím, že se u jednoho PC střídají různí uživatelé (podle směn), je typickým adeptem na CALy na zařízení. Jsou to firmy, kde existuje více uživatelů než PC stanic, které služby serveru využívají – sdílená pracoviště. Naopak CALy typu „per user“ jsou výhodné pro firmy, kde uživatelé využívají různá koncová zařízení k přístupu, protože například i „chytrý“ telefon nebo tablet je považován za zařízení, který by potřebovalo CAL „per device“.

4.1.2 Aditivní CALy Některý serverový software, který vyžaduje klientské přístupové licence, může kromě „základních CAL“ požadovat i tzv. „aditivní CALy“. Ty umožňují přístup k rozšířeným funkcionalitám serverového software a jsou nadstavbou nad běžnými CALy. Aditivní CALy se mohou vztahovat třeba jen jednu funkcionalitu. Takovým příkladem je serverový produkt Microsoft Windows Server 2008 R2, kde je pro využití vzdáleného přístupu47 třeba RDS CAL licence. Pro využití Služby správy přístupových práv pak zase Right Managament Server CAL licence. Obrázek 9 níže celou situaci přehledně zobrazuje.

47

Remote Desktop Services (dále také RDS), dříve Terminal Services (dále také TS).

55


Obrázek 9 Aditivní CALy pro Windows Server. Zdroj: *46+.

Dalším podobným příkladem je Microsoft Exchange Server 2010, který kromě základních CALů vyžaduje pro rozšířené funkce48 e-mailu také aditivní CALy nazvané „Enterprise CAL“. Bez zajímavosti není, že Enterprise CAL neobsahuje Standard CAL, a tak je nutné, aby takový uživatel vlastnil oba tyto CALy. Opět platí, že CALy nejsou software, a tak aktivace funkcionalit podmíněných Enterprise CAL pro daného uživatele je v rukou IT administrátora, který je může povolit jen na základě nabytého CALu.

Obrázek 10 CAL licence pro Exchange sever. Zdroj: [46].

48

Aditivní Enterprise CAL umožňuje funkce jako Voicemail, Personal Archive, Advanced Mobile Policies,

Information Protection and Compliance, Cross-Mailbox Search, Legal Hold, Custom Retention Policies, Per User/Distribution List Journaling.

56


4.1.3 CAL Suite CALové licence lze pořídit ve dvou cenově výhodných balíčcích lišících se úrovní CALů. (i) Core CAL Suite , který obsahuje základní CALové licence a (ii) Enterprise CAL Suite, který obsahuje jak licence Core CAL Suite, tak aditivní licence (není obsažena aditivní RDS CAL licence). Obě verze mají automaticky obsaženou službu SA. V době vzniku této práce (červen 2011) zbývá přibližně měsíc, než budou oba balíčky obohaceny o jeden nový CAL pro Lync Server a službu antivirové ochrany Forefront. Tím se portfolio zvýší ze čtyř CALů na šest. S tímto krokem souvisí i předpokládané zvýšení ceny Suite o 10 – 14 % od 31. července 2011, jak deklaruje „Licenční brief“49. Toto je právě chvíle, kdy má smysl začít „licenčně taktizovat“. Koupí Core CAL Suite před prvním srpnem 2011 využije zákazník sníženou cenu a díky automatickému SA, tak získá právo na nové verze, čili i na nový CAL Suite, ve kterém jsou včleněny nové možnosti užití CAL bez dalších finančních nákladů. Pokud dojde ke koupi po prvním srpnu, bude to standardní nákup a zákazník zaplatí navýšenou cenu. Vyplatí se proto sledovat akční nabídky (popsané třeba v licenčních briefech) a vybrat tak správnou dobu na poptávku po vhodném produktu. Microsoft nabízí celou paletu výhodných slevových akcí. Produkty dostupné od 1. srpna 2011

Obrázek 11 CAL Suite od 1. srpna 2011, Zdroj: [46].

4.1.4 Režimy CAL U licencí CAL pro Windows Serveru 2008 lze použít speciální režim CAL licencí. Windows Server lze provozovat v režimu: „licence vázaná na zařízení nebo uživatele“, „licence vázaná na server“.

49

Licenční brief „Licensing the Core CAL Suite and the Enterprise CAL Suite“ z března 2011. Dostupné

online z WWW: http://www.microsoft.com/licensing/about-licensing/volume-licensing-briefs.aspx

57


V režimu „licence vázaná na zařízení nebo uživatele“ potřebuje zákazník jednu licenci CAL Windows Server 2008 na každé zařízení nebo každého uživatele přistupující přímo nebo nepřímo k instancím serverového softwaru na licencovaných serverech. Tento režim je nejrozšířenější. V režimu „licence vázaná na server“ je třeba pro každou instanci serverového softwaru výlučně vyhradit takový počet klientských přístupových serverů, který je roven největšímu počtu zařízení a uživatelů, jež mohou přímo nebo nepřímo k této instanci současně přistupovat. Pokud administrátor přiřadí serveru v režimu licence vázaná na server například 20 CAL licencí a firma má 30 přistupujících zařízení, po přístupu dvacátého přistupujícího zařízení se přístup uzavře a dvacátému prvnímu už není přístup umožněn. Server kontroluje počet uživatelů a zabraňuje překročení stanoveného limitu. Server v režimu „CAL - per server“ je vhodný pro firmy, kde existuje jen jeden server, protože v případě dvou serverů by bylo nutné přiřadit 20 „CAL per sever“ pro oba servery pro rovnoměrné vytížení. To už by bylo výhodnější pořídit CAL licence „per user“. Změnu režimu je možná pouze jednou, a to z režimu „licence vázaná na server“ do režimu „licence vázaná na zařízení nebo uživatele“. Pokud se tak učiní, bude zachován stejný počet licencí přístupu Windows Server 2008. Licence sady Core CAL, sady Enterprise CAL a BackOffice50 CAL se smí použít pouze pro přístup k serverovému softwaru používanému v režimu „licence vázaná na uživatele nebo na zařízení“.

4.1.5 Multiplexing Pokud je zavedena síťová architektura, která využívá hardware nebo software ke snížení počtu zařízení nebo uživatelů přistupujících přímo k softwaru na serveru, počet licencí CAL potřebných pro přístup k serverovému softwaru a k jeho používání se tím nesnižuje. Tento postup se nazývá multiplexování neboli sdružování. Licence CAL je vyžadována pro každého uživatele nebo zařízení připojené k vnějšímu rozhraní softwaru nebo hardwaru použitého k multiplexování (tzv. multiplexor) nebo sdružování. V praxi to je příklad skladníků, kteří využívají fiktivní aplikaci Sklad 3.0, která se připojuje k Windows Serveru, propojenému s databázovým serverem SQL. Ačkoliv k funkcím serveru

50

Dnes již neprodejný typ CAL licencí. Systém Microsoft BackOffice Server byl v produkci od roku 1994

až do roku 2001 a byl nahrazen dnešním Small Business Server platformou.

58


přistupuje jen tato aplikace, jedná se o multiplexing a CAL licence musí mít i tito skladníci nebo jejich počítače.

Obrázek 12 Princip multiplexování. Zdroj: *44+.

4.1.6 Kdy CAL nejsou třeba Při přístupu k Windows Web Serveru 2008 R2. Pro dva uživatele či dvě zařízení, která přistupují k instanci serverového softwaru výhradně za účelem jeho správy. Pro servery, které jsou licencovány ke spuštění instancí serverového softwaru. Pro libovolnou instanci spuštěnou ve fyzickém prostředí operačního systému, která je použita výhradně za účelem spouštění softwaru pro virtualizaci hardwaru, poskytování služeb virtualizace hardwaru nebo spouštění softwaru ke správě a obsluze prostředí operačních systémů na licencovaném serveru. Při přístupu k instanci serverového softwaru prostřednictvím sítě Internet bez ověření či jakéhokoliv individuálního rozlišení uživatele, provedeného serverovým softwarem nebo jakýmkoliv jiným způsobem (typicky nepřihlášený uživatel na veřejném webovém portále). Jedná se o anonymní přístup k instanci Windows Serveru 2008 R2 ze sítě Internet. Pokud je třeba, aby se k firemním serverovým službám připojili externí uživatelé (pracovníci jako například obchodní partneři, kteří nejsou zaměstnanci ani smluvními dodavateli pracujícími v sídle společnosti), nemusí být jasný konečný počet připojení na server a v takovém případě je možné místo jednotlivých přístupových licencí CAL využít institutu licence „External Connector“ (dále EC).

59


Obrázek 13 Licence External Connector, Zdroj: [44].

Licence EC přiřazená serveru povoluje přístup libovolnému počtu externích uživatelů. Pro každý fyzický server, k němuž přistupují externí uživatelé, je třeba získat pouze jednu licenci EC bez ohledu na počet provozovaných instancí. Licence EC jsou, podobně jako licence CAL vázány na verzi a funkce. Jejich verze musí být stejná jako verze serverového softwaru, k němuž uživatelé či zařízení na základě licence přistupují, nebo novější. Rozhodnutí o tom, zda získat licence CAL nebo EC, závisí především na finančním aspektu – vyplatí se až od skutečně velkého počtu připojení, cca od 60 uživatelů51.

DALŠÍ SPECIFIKA Licence CAL jsou specifické pro konkrétní verzi softwaru, ale umožňují přístup i k instancím dřívějších verzí serverového softwaru, nikoliv už však k verzím pozdějším (k přístupu na Windows Server 2003 je třeba Windows Server 2003 CAL nebo Windows Server 2008 CAL). CALová licence musí být přidělena zařízení nebo uživateli po dobu minimálně 90 dní, než může být přidělena jinému zařízení nebo uživateli. Dočasně lze přiřadit CAL náhradnímu zařízení v případě technické neschopnosti provozu původního, stejně jako uživateli za původního uživatele, který je dočasně nepřítomen.

4.2 Serverové licence Na začátku kapitoly bylo řečeno, že při komunikaci se serverovým produktem musí uživatel / zařízení vlastnit řádnou CAL licenci (až na výjimky). Aby nebyla vyřčena jen polovina pravdy, musíme dodat, že pokrýt licencemi je nutné i serverové produkty. Detailní pravidla včetně celé řady výjimek pro jednotlivé produkty a jejich verze je možno nalézt v aktuálním

51

Jedna licence Windows Server 2008 CAL stojí cca 800,- Kč a EC pro WS2008 cca 50 000,-Kč.

60


dokumentu PUR, kde jsou serverové produkty sdruženy právě podle společných možností licencování. Obecně lze servery licencovat: na procesor („Per procesor“), na server („Per server“).

4.2.1 Licence „Per procesor“ Zákazník pořizuje licenci pro každý procesor, který serverový software využívá. Tato licence v sobě zahrnuje jak právo instalace serverového softwaru, tak i právo neomezeného počtu klientů (uživatelů či zařízení) využívat jeho služeb. Licence pro procesor lze používat v jakémkoliv prostředí Internetu, extranetu nebo intranetu. V roce 2005 představili Intel a AMD procesory s více jádry, které mohou vykonávat více operací souběžně. Na tuto skutečnost reagovaly velké firmy i licenční modely. Microsoft nezavedl licencování „na jádro“, ale zůstal u licencování „na procesor“ a nezpůsobil tak žádné nové nároky na licencování

Obrázek 14 Procesorové licence.

s ohledem na technický pokrok. Microsoft nezajímá

Zdroj: [45].

počet jader, ale počet fyzických procesorů – pro každý takový musí být zvláštní licence. U softwaru provozovaného ve virtuálních prostředích operačních systémů jsou potřeba licence pouze pro virtuální procesory, které software využívá (viz Obrázek 17 níže). Licence CAL a EC není nutno nakupovat, protože licence na základě počtu procesorů vždy uděluje oprávnění pro přístup k softwaru libovolnému počtu uživatelů přistupujících z libovolného počtu zařízení (historicky je výjimkou Windows server).

Obrázek 15 Licence na procesor – fyzické prostředí operačního systému. Zdroj: *44+.

61


Obrázek 16 Licence na procesor – virtuální prostředí operačního systému. Zdroj: [44].

4.2.2 Licence „Per server“ U většiny produktů je nutné přiřadit licenci serveru na každou instanci serverového softwaru, který je na daném serveru provozován. Tuto instanci je možné na takovém serveru provozovat ve (i) fyzickém (POSE52) nebo (ii) virtuálním (VOSE53) prostředí operačního systému. Některé produkty poskytují širší užívací práva formou výjimky z modelu licencování. Licence k produktu Windows Server 2008 R2 Enterprise například umožňuje provozovat instanci na licencovaném serveru až ve čtyřech virtuálních prostředích operačního systému současně. U některých produktů, například u produktu Windows Server 2008 R2 Datacenter, může zákazník provozovat libovolný počet instancí současně, pokud získal licenci ke každému fyzickému procesoru na licencovaném serveru. Přiřazení softwarové licence lze měnit, ne však krátkodobě (tj. ne dříve než za 90 dní od předchozího přiřazení). Přiřazení softwarové licence může zákazník změnit dříve, pokud provoz licencovaného serveru ukončí z důvodu trvalé hardwarové chyby. Pokud přiřazení licence změní, server, jemuž licenci přiřadí, se stává novým licencovaným serverem pro danou licenci. Existují ale pravidla pro změny přiřazení v rámci serverové farmy popsané v PUR. Taková pravidla jsou relevantní pro velké firmy, které své desítky nebo stovky serverů sdružují na serverových farmách. Takové farmy bývají centralizované na různých místech světa. Právě fyzické umístění hraje roli při přesouvání licencí v rámci farem.

52

Z anglického Phycical Operation System Enviroment.

53

Z anglického Virtual Operation System Enviroment.

62


4.3 Licenční modely Následuje přehled licencování podle devíti licenčních modelů.

4.3.1 Aplikace pro stolní počítače Počet licencí se odvíjí od počtu zařízení, na kterém nebo ze kterého se software používá nebo se k němu přistupuje (ať už lokálně nebo vzdáleně přes síť). Pro podporu tohoto užívání je možno nainstalovat libovolný počet kopií a libovolnou předchozí verzi. Tyto kopie můžete nainstalovat do hostitelského operačního systému nebo do virtuálního hardwarového systému. Ke kopiím softwaru nainstalovaným v síťovém zařízení můžete přistupovat pouze ze zařízení, které je pro daný software licencováno. V praxi to znamená, že zařízení, které je použito pro vzdálený přístup k softwaru, musí být licencováno pro stejnou nebo vyšší verzi softwaru, nikoli však pro nižší verzi. Počítač uprostřed nemůže přistupovat k serverové kopii, protože sám je licencován pouze na verzi Standard, která je nižší než ta na serveru (Professional).

Obrázek 17 Stejná nebo vyšší licence. Zdroj: *44+.

Kopii aplikace může zákazník nainstalovat do přenosného zařízení pro použití jedním primárním uživatelem licencovaného zařízení.

4.3.2 Operační systémy pro stolní počítače U operačního systému musí být přiřazena licence pro každé zařízení, na které se bude software používat nebo k němu přistupovat. Smí být nainstalována pouze jedna kopie a smí být používána nejvýše na dvou procesorech.

63


Zajímavým bodem v obecných licenčních podmínkách je, že uživatel smí umožnit nejvýše 20 dalším zařízením, aby přistupovaly k softwaru nainstalovanému na licencovaném zařízení a užívaly pouze Souborové služby, Tiskové služby, Internetovou informační službu, Sdílení připojení k Internetu a Služby telefonního subsystému. Je to sice krajně nepravděpodobné, ale znamená to, že pokud by firma byla propojena pouze systémem „peer-to-peer“54 a využívala pouze sdílenou tiskárnu připojenou k jednomu PC s Windows 7, nesmělo by v takové firmě být více než 20 stanic, které by chtěly tisknout. Zařízení s aktivním krytím SA pro systém Windows smí obsahovat software (Windows 7 Professional nebo Windows 7 Enterprise, případně jiné starší verze) provozovaný v prostředí fyzického operačního systému a libovolnou kombinaci produktů Windows 7 Professional a Windows Enterprise a starších verzí těchto produktů provozovaných ve čtyřech prostředích virtuálního operačního systému ve stejném fyzickém zařízení.

Obrázek 18 Až čtyři OS ve virtuálním prostředí. Zdroj: *44+.

4.3.3 Servery – operační systémy Operační systémy pro servery fungují v několika licenčních režimech v závislosti na použité verzi softwaru a jeho edici: CAL + licence serverová, CAL + licence procesorová. Výjimkou je Small Business Server 2011 ve verzi Essential a Windows Web Server 2008, kde nejsou CAL potřeba. Ze své podstaty patří více do modelu licencování typu „Speciální servery“.

54

Přímé propojení počítačů v síti bez centrálního serveru.

64


Windows Server 2008 R2 Enterprise například umožňuje provozovat instanci na licencovaném serveru až ve čtyřech virtuálních prostředích operačního systému současně55. U některých produktů, například u produktu Windows Server 2008 R2 Datacenter, můžete provozovat libovolný počet instancí současně, pokud jste získali licenci ke každému fyzickému procesoru na licencovaném serveru. Produkt Kanály LicenceBěžící instance

Edice

Licenční režim

Instance VOSE + POSE

Windows WebServer 2008 (R2)

Serverová licence

1 nebo 1

WS 2008 (R2) Foundation

Serverová licence

1 (pouze POSE)

WS 2008 Standard

Serverová licence +CAL

1+1

WS 2008 Enterprise

Serverová licence +CAL

1+4

WS 2008 Datacenter

Procesorová licence +CAL

1 + neomezeně

WS 2008 for Itanium

Procesorová licence +CAL

1 + neomezeně

SBS 2011 Essentials

Serverová licence

1+1

SBS 2011 Standard

Serverová licence + CAL 1+1 4-1 Možnosti spuštění VOSE a POSE u Serverových OS

4.3.4 Servery – Server/CAL Tento model licencování vyžaduje serverovou licenci pro serverový software a CAL licence pro přistupující zařízení / uživatele, volitelně místo CAL modul External Connector. Typickým představitelem takového serverového produktu je emailový server Exchange Server 2010 Standard a Enterprise nebo Sharepoint Server 201056. SQL Server 2008 je unikátní, protože si zákazník může vybrat ze dvou způsobů licencování: (a) „per server + CAL“ nebo (b) „per procesor“.Ad a) Potřebujete jednu licenci serverovou pro každý počítač, na kterém SQL Server poběží – bez ohledu na to, kolik má procesorů či jader. Klientské licence (CAL) jsou požadovány pro každého uživatele nebo zařízení, které využívá služeb serveru ať už přímo nebo nepřímo. Pro verze Standard a Enterprise Edition SQL Serveru existuje možnost pro „Fail-over Rights“. Pro kterékoliv OSE, v níž běží instance SQL Serveru, je možné nechat v jiném OSE běžet

55

Jestliže spouštíte maximální počet povolených instancí, instance ve fyzickém prostředí operačního

systému smí být použita pouze ke spouštění softwaru pro virtualizaci hardwaru, k poskytování služeb virtualizace hardwaru nebo ke spouštění softwaru pro účely správy a údržby prostředí operačního systému v licencovaném serveru. 56

SharePoint Server 2010 vyžaduje systém Microsoft Windows Server a Microsoft SQL Server a

nezahrnuje licence pro tyto produkty.

65


stejný počet pasivních záložních instancí pro dočasnou podporu při výpadku. Tyto záložní instance mohou běžet i na jiném serveru. O těchto právech se nejčastěji hovoří jako o právu na „pasivní cluster“ bez licence, a je to výjimka pro SQL Server. U jiného serveru společnosti Microsoft na ni nenarazíte. *36+ Obrázek 19 níže ukazuje vpravo 10 aditivních CALů pro vybrané uživatele, kteří budou mít přístup k rozšířeným funkcím Exchange serveru na rozdíl od 110 ostatních uživatelů se Standard CAL.

Obrázek 19 Exchange server jako představitel Per sever + CAL licencování, Zdroj: [45].

Ad b) U procesorové licence ve fyzickém prostředí je potřeba tolik licencí, na kolika procesorech poběží OSE, ve kterém je SQL Server provozován. Ke spuštění SQL Serveru ve virtuálním prostředí je třeba tolik procesorových licencí, na kolika virtuálních procesorech běží dané virtuální OSE. Virtuální procesor, který využívá jen část fyzického procesoru (například dva virtuální jednojádrové CPU vytvořené z jednoho fyzického více jádrového CPU) se počítá jako celý jeden procesor. Nezáleží na počtu procesorů využitých SQL ale operačním systémem. K procesorové licenci nejsou požadovány žádné CALy. Procesorová licence je také jedinou variantou tam, kde je potřeba pokrýt přístupy anonymních uživatelů (např. web). Tam, kde jsou uživatelé (nebo zařízení) známí je nutno vybrat režim, který je finančně výhodnější.

4.3.5 Servery – procesory Model licencování, který zohledňuje počet procesorů a nevyžaduje CAL licence. Typickým zástupcem je BizTalk Server 2010, Commerce Server 2009 nebo SQL server v režimu Per Procesor. Podle konkrétního druhu serverového produktu v této skupině se určí počet pročet licencí podle pravidla:

66


Neomezena virtualizace – požadovaný počet licencí pro server se rovná celkovému počtu fyzických procesorů v daném serveru. Určení počtu licencí a jejich přiřazení na základě této možnosti umožňuje provozovat serverový software v jednom prostředí fyzického operačního systému a libovolném počtu virtuálních prostředí operačního systému (OSE) bez ohledu na počet použitých fyzických a virtuálních procesorů. Tato varianta je dostupná pouze u verzí softwaru Enterprise. Současně lze spustit libovolný počet instancí serverového softwaru v jednom fyzickém a v libovolném počtu virtuálních prostředí OSE na tomto serveru. Licencování na základě použitých procesorů – u jiných verzí než Enterprise. Celkový počet licencí požadovaných pro server je dán součtem fyzických procesorů v POSE a v rámci VOSE počtem licencí pro každý virtuální procesor, který je používán. Pokud je využívána jen některá jeho část (například pouze jedno jádro ze dvou), počítá se jako celý virtuální procesor.

4.3.6 Servery – servery pro správu Typickým přestavitelem tohoto modelu licencování je System Center Server Management. Je nutné přiřadit licence každé instanci takového softwaru, který je na daném serveru provozován. Tato instanci může být na serveru provozována ve VOSE nebo POSE. S výjimkou případů uvedených v užívacích právech k produktu vyžadují získání jedné licence pro správu na každé zařízení spravované daným serverovým softwarem. Existují dvě kategorie licencí pro správu: (i) Jedna určená pro servery a (ii) jedna určená pro ostatní produkty.

LICENCE VYŽADOVANÉ PRO SPRAVOVANÉ SERVERY Pro každé prostředí operačního systému serveru v zařízení je třeba serverová licence pro správu. Je-li použito více než jedno prostředí OSE, bude pro dané zařízení třeba ekvivalentního počet licencí ML. Jednu licenci pro sadu System Center SMSE57 lze použít ke správě nejvýše čtyř prostředí OSE v licencovaném zařízení. Je-li přiřazena jedna licence System Center SMSD58 ke každému procesoru spravovaného zařízení, je možné v tomto licencovanému zařízení spravovat libovolný počet prostředí OSE. Zařízení je třeba přiřadit nejméně dvě licence SMSD.

LICENCE VYŽADOVANÉ PRO NESERVEROVÉ PRODUKTY Pro každé spravované neserverové prostředí OSE v zařízení je třeba klientská licence ML. Existují dva typy klientských licencí ML: Licence ML pro prostředí OSE a Licence ML pro uživatele. V tomto případě neserverových prostředí OSE existuje možnost licencování správy

57

Server Management Suite Enterprise.

58

Server Management Suite Datacenter.

67


na základě počtu uživatelů nebo prostřednictvím licenčních sad Core CAL suite či Enterprise CAL Suite.

4.3.7 Servery – speciální servery Speciální servery využívají pouze serverovou licenci s libovolným počtem spuštěných instancí bez nutnosti CAL licencí. Také není vyžadována licence pro správu za účelem správy.

4.3.8 Nástroje pro vývojáře U vývojových prostředí platí licencování na uživatele. Software je možné instalovat do libovolného počtu zařízení v libovolném počtu kopií.

4.3.9 Služby online Není předmětem zájmu práce, ale přesto musíme zmínit, že jsou založeny na principu předplatného a poskytují přístup k softwaru a službám.

68


5 Licenční vývoj u vybraných produktů V této kapitole budou akcentovány některé historické milníky, které demonstrují proměnlivost licencování Microsoftu. Proto je plánování v dlouhodobém horizontu (více než 6 let) spíše vizionářstvím, než něčím na co by se dalo spolehnout. Novodobá relevantní historie používání počítačů ve firemním sektoru pod taktovkou Microsoftu není delší než 20 let. Za tuto dobu se ve vývoji softwaru událo mnoho změn. První multilicenční program byl představen v roce 1993 *40+. S masivním šířením Internetu a 32bitových aplikací obecně musel Microsoft po roce 1995 reagovat na tuto situaci změnou licenční politiky, aby si zajistil dostatečné průběžné cash flow pro vývoj nových softwarových produktů. Tyto změny se datují na počátek roku 2000. Do té doby se přechod na nové verze v multilicencích prováděl skrze řadu jednorázových upgradovacích programů (VUP - Version Upgrade; PUP - Product Upgrade; CUP – Competitive Upgrade; LUP - Language Upgrade), které s sebou nesly řadu podmínek, ale na druhou stranu poskytovaly možnost kdykoliv provést upgrade s cca 60 až 70% slevou oproti nové licenci.

5.1 Software Assurance Software Assurance je doplňková služba umožňující využít řadu výhod v závislosti na druhu licenčního programu nebo pořízení licence. Tato služba se v průběhu let vyvíjela a v době uvedení na trh nebyla uživateli dobře přijímána.

5.1.1 První verze Software Assurance Od října 2001 byla pro nové produkty k dispozici pouze nová služba Software Assurance, která umožňovala získání nových verzí softwaru. Pro starší produkty nepokryté SA byla k dispozici přechodná nabídka Upgrade Advantage (dále UA), která umožňovala následný přechod na službu SA. Od současného SA se ta tehdejší ale výrazně odlišovala – umožňovala pouze bezplatné právo na nové verze. Původní přechodné období stanovené na 5 měsíců (1. 10. 2001 - 28. 2. 2002), ale firmám nestačilo, protože tato změna nebyla dostatečně dopředu avizována, a tak IT rozpočty s takovým výdajem nepočítaly. Od 31. 7. 2002 přestala být dostupná i nabídka UA. Od té chvíle bez platné služby SA nebo UA nebyla žádná jiná možnost, jak se k výhodnému upgradu dostat jinak než přes nákup úplně nové plné softwarové licence. Microsoft tak způsobil malou revoluci a tehdejší odhady mluvily o navýšení výdajů na licence o 30 až 70 %. *41+ Firmy totiž nově nemohly vydávat peníze v době, kdy se rozhodly pro

69


upgrade, ale díky SA byly nuceny si možný upgrade předplácet po dobu trvání smlouvy SA, aniž měly jistotu, že (i) upgrade bude dostupný a že (ii) na novou verzi budou vůbec chtít přejít. V době, kdy k SA ještě nebyla navázaná celá řada dnešních dodatečných benefitů, a kvůli skokové změně byl tak SA označován jako „mýtné“ nebo „daň“. *42+ Microsoft si tak zajistil pravidelný přísun finančních prostředků do svého rozpočtu a nepřímo tlačil na zkrácení doby obměny softwaru ve firmách. Ty firmy, které přecházely na nové verze každý rok (v té době to bylo 15 % firem) touto službou ušetřily. Ty ostatní nikoliv, protože pokud dnes tvoří cena SA 29 % roční ceny licence, tehdejší cena upgradu se pohybovala v rozmezí 60 až 70 % a doba obměny byla podstatně delší než tři roky. Tím pádem došlo k nárůstu výdajů od 20 % až 100 %. Tehdejší studie uváděly, že 57 % firem má cyklus upgradu v rozmezí čtyři až šest let. *43+ Navíc se tak stalo v době, kdy na trh přicházela celá řada nových produktů jako Windows 2000, Office 2000, Windows XP a Office XP. Vstřícným krokem Microsoftu bylo oznámení, že pro tyto tehdy nové, ale již nakoupené, produkty bez UA bylo možné pořídit rovnou SA bez nutnosti nejdříve mít UA.

5.1.2 Aktualizace Software Assurance Logickým důsledkem byl úbytek poptávky po této službě, a tak Microsoft v září roku 2003 doplnil službu o další výhody jako například právo domácího použití určitého software (MS Office), možnost využívat samostudijní elektronické vzdělávací kurzy, poukazy na školení ve školicích střediscích či technickou podporu. V současné formě je SA obsáhlou službou zajištující celou paletu výhodných služeb. Toto portfolio se ale liší v závislosti na multilicenčním programu. Interaktivní přehled všech 18 služeb v závislosti na programu je dostupný na webu Microsoftu. [56]

5.1.3 Cena SA Software Assurance pro libovolný serverový produkt Microsoft stojí 25 % ceny roční licence. V případě produktů Microsoft pro osobní počítače (desktopové operační systémy a aplikace) stojí 29 % roční ceny licence. Platnost začíná v okamžiku, kdy je uzavřena multilicenční smlouva a končí společně s jejím zánikem. Lze ji pořídit do 90 dnů od nákupu v maloobchodní síti či od získání OEM softwaru.

70

Diplomová práce - Michal Jeníček SA není nutné pořizovat (a platit) pro všechny produkty.59 SA je volitelné jen u licenčních programů Open License a Select Plus. Ostatní programy mají SA jako povinnou součást a není tak třeba zvažovat přínos. SA nabízí výhody, které nemusí nutně být přínosem pro firmu. 25 % respektive 29 % roční ceny licence v horizontu tří let stojí zákazníka v hrubých počtech tři čtvrtiny ceny nové licence. Doporučení ohledně využitelnosti podstatných výhod služby SA je popsáno v kapitole 7.4 SA a výhody pro zákazníka.

5.2 Windows Server V průběhu vývoje platformy Windows Server docházelo ke změnám, které z jednoho pohledu přinášely zjednodušení licencí, ale z druhého skokové zvýšení finančních výdajů zaváděním novinek do licencování Windows Serveru. Pro Windows Server 2000 byly zavedeny klientské přístupové licence pro internetové uživatele. Do té doby byl tento přístup bez omezení. Přistup pro autentifikované uživatele zajišťovala licence Windows 2000 Server Internet Connector, která byla pro neomezený počet uživatelů. *45+ Pro ostatní anonymní připojení k serveru sloužil Terminal Server přístup. Podstatnější změna nastala s příchodem Windows Serveru 2003. Microsoft představil koncept CAL licenci „per user“ a „per device“ (přejmenováním tehdejšího CAL „per seat“). Tím umožnil připojení z různých zařízení pro jednoho člověka, ale zároveň tak vygeneroval potřebu poptávat nové druhy CAL licencí. Zrušil se také Internet Connector a přístup přes Terminal Server k Internetu a nahradil je External Connector a Terminal Server CAL.

5.3 Exchange Server K velkým změnám došlo při přechodu z verze Exchange 2003 na verzi Exchange 2007. Microsoft tehdy rozdělil jeden druh klientských přístupových licencí na dvě, které umožňují přístup k rozdílným funkcionalitám Exchange serveru.

Exchange Standard CAL Exchange CAL Exchange Enterprise CAL

59

pokud SA není povinná volba v licenčním programu.

71


Exchange Enterprise CAL lze zakoupit jen v případě, že zákazník již má nebo zároveň poptává Standard CAL. Názvy CALů nemají žádnou souvislosti s názvy edic Exchange serverů. Druhou podstatnou změnou bylo vyloučení práva používat Microsoft Office Outlook a to v obou verzích Exchange Serveru60 (Standard i Enterprise). MS Outlook lze pořídit samostatně, nicméně nejčastějším způsobem, jakým se tato aplikace dostává k uživateli, je skrze některou edici Microsoft Office. Uživatelé či zařízení s licencí Exchange CAL potřebují i Windows Server CAL, protože při běhu Exchange se nelze spojení s Windows Serverem vyhnout.

60

Ti, kteří „downgradovali“ z Exchange Server 2007 CAL na Exchange Server 2003 CAL neměli právo na

Outlook 2003 ani na Outlook 2007. Ti, co pokračují v SA, které si pořídili a které měli aktivní před 30. 11. 2006, mají právo na Outlook stále - za předpokladu, že si SA bez přestávky obnovují.

72


6 Cenové porovnání Teoretický rámec předchozích kapitol nemluvil o konkrétních cenách při jednotlivých způsobech licencování a omezil se na fráze typu „zvážit, co je výhodnější“ a podobně. V případě licencování pro velmi malé a malé firmy je porovnávání programů licencování a tedy cenových přehledů snadné díky interaktivní online aplikaci „Microsoft Licence Advisor“61, která dle aktuálního ceníku spočítá a přehledně zobrazí finanční kalkulaci62 pro uživatelem zvolené produkty. Nutným předpokladem je ale znalost tématu licencování. I s průvodcem musí uživatel rozumět návodným otázkám, které slouží jako vstupy pro vybrání vhodného licenčního programu. Aplikace zákazníkovi neporadí s licenčním modelem, ale s licenčním programem. Scénářů pro výběr je hned několik. Od prostého vybrání produktu v daném programu a cenové hladině až po asistovaného průvodce, který za pomoci otázek typu „Kolik má vaše firma PC stanic?“ nebo „Na kolika procesorech SQL server poběží?“ pomůže vybrat optimální produkt, a to včetně edice. Asistent také připomene nutnost klientských licencí a zahrne je do kalkulace. Pozitivem je i zcela konkrétní přehled výhod Software Assurance, například včetně počtu incidentů podpory. Zároveň je k dispozici i porovnání jednotlivých programů63, export do MS Excelu či možnost uložení přímo na webu po pozdější vyvolání. Pomocník však v žádném případě nenahradí rozhodování o měkkých faktorech při poptávce licencí. Například (i) rozhodnutí o výhodnosti služby Software Assurance, (ii) rozlišení mezi edicemi licencí a jejich schopnostmi, (iii) nutnost školení zaměstnanců při skokové změně software, (iv) vhodné načasování poptávky licencí nebo (v) splnění individuální potřeb, kde je nutné využít zkušených odborníků v oblasti licencí. O těchto faktorech budu mluvit později v kapitole 7.4 SA a výhody pro zákazníka. V následujících cenových přehledech jsou částky uváděny v eurech, tak jak je aplikace nabízí pro ČR. Kvůli jednoduchosti porovnání nejsou částky převedeny české koruny. Uváděná cenová hladina ale není závazná a liší se v závislosti na konkrétním lokálním prodejci. Navíc v programu EA nebo Select jsou ceny předmětem oboustranného vyjednávání (zákazník vs. Microsoft) na základě množství a dalších podmínek, a proto je projekce takových cenových map na reálné prostředí čistě v rovině teoretické.

61

Dostupné online z WWW: http://www.microsoft.com/licensing/mla/

62

Ceny jsou uvedeny v amerických dolarech nebo v eurech.

63

V případě že jsou splněny podmínky ostatních programů, které implicitně vyžadují.

73


6.1 Cena Software Assurance Ve všech materiálech je uvedeno, že cena SA je 29 % z ceny licence aplikace. Nutné je vést v patrnosti, že těchto 29 % je roční cena SA vypočtená z dvouleté licence (v tomto ukázkovém případě dva roky díky Open License). Mylně si tak zákazník může myslet, že je cena SA na dva roky 157, 76,- € (0,29 x 544,- €). Není tomu tak, částka za SA je pouze roční a je třeba ji zdvojnásobit na konečných 316,- €, a tak v tomto ukázkovém případě tvoří při jednorázově platbě SA 63,3 % z placené částky. Pokud by se zákazník kvalifikoval do cenové úrovně C, která nabízí slevu 2 % proti úrovni No Level, dosáhl by slevy 17,- €. V tabulce je cena za jednu licenci, a tak je možné, že se prezentovaných 17,- € jeví jako nepodstatná sleva, ale pro úroveň C je potřeba minimálně 250 počítačů, takže reálné cash flow by se mohlo snížit až o 4250,- €. Cena na dva roky

Cenová úroveň

Produkt Office Prof. Plus 2010

Cena SA na rok

Licence + SA

Licence

SA

860

544

316

No Level

157,76

Office Prof. Plus 2010 C 843 533 310 6-1 Cenové schéma pro licence MS Office 2010 v programu Open License.

154,57

6.2 Core CAL Suite Klientské přístupové licence lze získat jednotlivě nebo v rámci jedné poptávky v balíčku Core CAL Suite. Tento balíček není ničím jiným než spojením 4 druhů CAL licencí. Cílem je zjištění, zdali je výhodnější poptávat všechny 4 druhy CAL licencí v tomto jednom balíčku, nebo separátně. Opět pro jednoduchost poptáváme v Open License Core CAL Suite s SA v úrovni No Level a porovnáme ho s cenou jednotlivých CAL s SA. CAL

Cena 109

Exchange CAL

47

Windows Server CAL

152

Sharepoint Server CAL System Center Conf. Manager CML

28 336

Součet

321 Core CAL Suite 6-2 Porovnání ceny CAL licencí k balíčku Core CAL Suite.

Rozdíl 15,- € na jedné licenci není markantní, ale potenciální úspora peněz v případě většího množství licencí je zřejmá. Koupí celého baličku CALů se navíc snižují administrativní

74


náklady na poptávku, údržbu a skladování CAL licencí. Pojem skladování je v případě CAL na místě. Není to totiž software ale jen právní dokument. V případě 200 stanic se tak snižuje papírovou náročnost o 600 papírových CAL licencí v podnikovém archivu.

6.3 Licenční programy do 250 počítačů V kapitole 3.2 Multilicenční programy nad 250 počítačů byly popsány všechny čtyři dostupné multilicenční programy. Abychom mohli porovnat finanční výdaje v průběhu let u jednotlivých programů, definujeme hypotetickou poptávku s následujícími parametry: Poptávané množství licencí: 100 Cenová úroveň: No level Uplatnění slevy Up-to-date: Ne Uplatnění platformové slevy: Ano64 Poptávané licence: 1) Office Professional Plus 2010 se službou Software Assurance 2) Windows 7 Professional se službou Software Assurance 3) Corel CAL suite Doba trvání smlouvy Open License je dva roky a u ostatních smluv roky tři. Proto i online konfigurátor pro relevantní posouzení výhodnosti programů narovnává tento nesoulad předpokladem prodloužení smluv na šest let a následným porovnáním. Opět bych rád zdůraznil, že na toto cenové porovnání je nutné nahlížet z několika směrů a interpretovat ho z hlediska všech okolních detailů (včetně modelů licencovnání), které pouhá čísla spojují s výhodami nebo nevýhodami.

64

Tím, že poptáváme celou „standard“ platformu (všechny tři produkty), jsou dva ze čtyř programů (OV-

CW a OVS) vylepšeny platformovou slevou. Za každý rok o 5 % při OVS a o 15 % při OV-CW z roční ceny. Na jednu stranu je to handicap při porovnávání programů, ale na druhé straně se jasně ukazuje, jak určitá skladba produktů generuje v určitém programu různé slevy.

75


Finanční výdaj v průběhu let

Program

1. rok

Open Value Subscription (OVS)

2. rok

3. rok

4. rok

5. rok

Celkem

6. rok

29 600

29 600

29 600

29 600

29 600

29 600

177 600

149 800

0

53 906

0

53 906

0

257 613

58 900

58 900

58 900

26 944

26 944

26 944

257 533

50 700

50 700

50 700

23 177

23 177

23 177

221 631

Open License (OL) Open Value (OV) Open Value Company-Wide (OV-CW)

6-3 Porovnání programů v rámci malých smluv.

6.3.1 Celková cena Konečná cena po 6 letech je sice u OVS o pětinu nižší než všechny ostatní, ale musíme zmínit také nevyřčenou podmínku, za které je této částky dosaženo. Zákazník není a nebude majitelem licencí. Pokud se rozhodne v sedmém roce ve smlouvě nepokračovat (neplatit), musí software na rozdíl od zbývajících třech programů odinstalovat. Pokud ale takový fakt přijme, je pronájem licencí z finančního hlediska nejvýhodnější formou poptávky. Prakticky stejná cena programů OL a OV může při pohledu na součet výdajů v šestém roce uvádět v život myšlenku: Jsou oba programy stejně výhodné? Nejsou, kdyby ano, mohl by opravdu existovat jen jediný. Během jednotlivých výročí se podstatně liší tok peněz. V případě přiobjednání nových licencí existuje rozdíl v garanci ceny a v neposlední řadě se podstatně liší šíře služeb Software Assurance.

Celkové náklady za 6 let 300 000

257 613

257 533

Cena v EUR

250 000 200 000

221 631 177 600

150 000 100 000 50 000 0 OVS

OL

OVS

Multilicenční program

76

OPCW


6.3.2 Iniciační platba Pokud bude zákazník nahlížet na první platbu jako na hlavní ukazatel, bude pronájem licencí jasným vítězem takového porovnání. Logicky tím, že u programu Open License je veškerá platba uskutečněna najednou, je první (a také poslední) platba nejvyšší právě tam. Abstrahujeme od případu nutnosti platit službu SA při prodloužení smlouvy, která je v tabulce zaznamenána.

6.3.3 Průběžné platby Vzhledem k dlouhodobému charakteru smluv a využívání licencí je analýza průběžných výdajů nejdůležitější, zvláště když se v ukázkovém případě liší celková cena OL a OV licencí o setiny procent. Cash flow je podstatným parametrem každého rozpočtu. Záleží na strategických cílech podniku a jeho finančních možnostech v průběhu let. Přehledová tabulka 7-4 výše nebere v potaz zvyšování počtu licencí, ale ani možné snižování. Tuto možnost navíc nabízí jen program předplatného licencí, protože zákazník není stálým majitelem, ale jen dočasným. Zákazník se po splacení multilicencí OL a OV stává jejich majitelem, ale může je převést dále na jiného majitele za stanovených podmínek (viz kapitola 3.3 Možnosti převodu licencí).

Obrázek 20 Porovnání cash flow licenčních programu v průběhu 6 let. Zdroj: Autor.

Graf v Obrázku 20 ukazuje finanční výdaje v jednotlivých programech v průběhu 6 let se zaplacenou službu SA. Jasně je vidět, že u trvalých licencí OV a OC-CW jsou první tři roky vzhledem k splácení licencí výrazně finančně náročnější, než zbývající tři roky, kdy dochází pouze k platbě SA. V tomto případě se platba po třech letech sníží jen o 54 %. Oficiální obrázek z dokumentu „Licenční průvodce 2008“ od Microsoftu (Obrázek 21 Trvání smlouvy Open Value

77


níže) tak není tak zcela proporčně vypovídající o cenovém poměru licence a služby SA. Zákazník podle něj může nabýt mylného dojmu, že SA licence tvoří opravdu jen malou část roční splátky a čtvrtý, pátý a šestý rok bude platba výrazně snížena. Modrá část představující SA se hrubým odhadem jeví jako pětina roční splátky, což není pravda. Více o cenovém porovnání finančního zastoupení SA na ceně roční splátky licence popisovala kapitola 6.1 Cena Software Assurance.

Obrázek 21 Trvání smlouvy Open Value. Zdroj: *48+.

I když jsou platby rozdílné, umožňují díky SA efektivní a předvídatelné řízení výdajů zvláště v případě předplatného, kde se změny licencí v průběhu roku nezohledňují a platí se až v roce výročí přesně to, co v daný okamžik firma vlastní. Tento aspekt je velmi důležitý hlavně pro firmy se sezónním charakterem provozu. Firmy podnikající například v oblasti zimních středisek potřebují ke svému provozu více licencí (softwarové podpory) právě v zimě (cca čtyři měsíce v roce) než v letních měsících. V takovém případě je výhodné stanovit výročí o předplatného právě na dobu, kdy jsou licence potřeba nejméně (viz kapitola 7.3 Kdy uzavřít smlouvu a stanovit výročí).

6.4 Licenční programy nad 250 počítačů ML jsou určené pro velké (nadnárodní) firmy a přinášejí výhody v podobě hromadných instalací a přehledné správy velkého počtu licencí. Aktuálně na trhu existují čtyři verze takových programů. Program Select již ale není možno nově poptávat a je postupně převáděn na novější verzi Select Plus (rozdíly jsou popsány v kapitole 3.2.2 Select a Select Plus License). Smlouva Enterprise Agreement má verzi „pronájmu“ (subscription) a verzi kde se na konci smlouvy zákazník stává majitelem licencí. Důležitým rozdílem mezi SeP a EA je fakt, že EA musí pokrýt (i) všechny oprávněné počítače ve firmě (jedním nebo všemi) platformovými produkty a dále je možné objednat pouze (ii) určité (ne tedy všechny) dodatečné licence na jiné doplňkové produkty, které jsou

78


uvedeny ve smlouvě. Pokud firma nechce splnit jednu z těchto podmínek, může využít program SeP. Ten sice nabízí menší slevu na ceny licencí než EA, ale nemá tato omezení.

6.4.1 Nadnárodní společnosti a utajované skutečnosti Jako zaměstnanec firmy Siemens, s.r.o. (dále už jen Siemens), jež je součástí elektrotechnického koncernu Siemens AG a pracovník v oddělení HR IT jsem s pomocí vedoucí práce pokoušel zjistit podrobnosti o smlouvách mezi Siemensem a Microsoftem. Hlavním důvodem byl kontakt s reálným prostředím, protože internet, bohužel, detaily o tomto druhu smluv nenabízí. Primárním důvodem tohoto stavu je ochrana firemního a obchodního tajemství, která je navíc přímo ve smlouvě uvedena. Protože v detailech jsou tyto „velké“ smlouvy volně definované, dochází k intenzivnímu oboustrannému jednání nadnárodní korporace a společnosti Microsoft Irsko o těchto podmínkách. Se stejným přístupem jsem se setkal také u společnosti Siemens, kde většina těch informací, které by mohly poskytnout reálný přinos, není z důvodů obchodního tajemství k dispozici – podmínky, ceny za licence, ceny za dodatečné služby. Základní nedůvěrné informace přesto byly poskytnuty. Ačkoliv je Siemens Česká republika součástí své německé centrály Siemens AG, licenční politika není řízená centrálně z Německa za pomoci programu EA. Siemens má uzavřenou lokální smlouvu Select, na kterou nakupuje své licence. Výše dosažené cenové hladiny není známá. Ačkoliv primární výhoda programu EA je právě v nadnárodním využití a generování signifikantních slev, není tato funkcionalita z blíže nespecifikovaných důvodů využita. Dříve tento vztah fungoval, ale před několika lety byl kontrakt rozvázán a Siemens ČR přešel na program Select. Vzhledem k velikosti celosvětového Siemensu (společnost celosvětově zaměstnává zhruba 405 000 zaměstnanců *54+) lze předpokládat, že by nebylo možné smysluplně (i) technicky spravovat licence pro jednotlivé státy i za pomoci internetových správců licencí, (ii) koordinovat a vyrovnávat finanční toky skrze celý svět, (iii) sjednotit požadavky na licence, které je možné zakoupit, ani (iv) zajistit finanční výhodnost pro všechny dceřiné společnosti tak, aby v některých částech světa nepřinášely zvýšené náklady a aby takové gigantické propojení s centrálou v Německu neznamenalo nevýhody spojené s lokální podporou.

6.4.2 Enterprise Agreement a Select Plus Jak bylo řečeno výše, EA a EAS jsou smlouvy s množstvím parametrů a detailů, které jsou řešeny na individuální bázi. To je pravděpodobně hlavní důvod, proč online konfigurátor

79


nenabízí simulaci programu EA ve formě pronájmu licencí, ale jen tradiční program poptávky trvalých licencí. U takto velkých smluv (nad 250 počítačů a s tím související serverová řešení) a i značných finančních toků hrají svou velkou roli dodatečné služby a možnosti SA. Není představitelná situace, kdy při EA a SeP programu nemá podnik dokoupenou placenou maintenance službu Premier Support (viz kapitola 2.9.3 Premier Support Agreement), protože počet incidentů telefonní podpory by v ukázkovém příkladě níže byl roven pouze sedmi a velká firma zaručeně potřebuje individuální přístup odborníka (TAM – Technical Account Manager) ze strany Microsoft, který se věnuje jen svým určeným zákazníkům. Pro možnost objektivního porovnání byla zvolena pro případ EA platforma Professional s automatickou službou SA. Stejné podmínky byly stanoveny i program SeP, kde je také obsažena služba SA (obecně je ale volitelná). Tím se vstupní parametry pro oba programy vyrovnaly. Tím, že byla poptána celá platforma, vygeneroval program EA platformovou slevu 15 %. Už dříve bylo řečeno, že EA poskytuje nižší ceny licencí a proto v tabulce 7-5 vidíme, že nejen po dobu platnosti smlouvy, ale i při jejím prodloužení je rozdíl v přibližně 40 %. Opět tento výrazný finanční rozdíl nelze brát jako 100% výhodu a zatracení programu Select Plus vzhledem k rozdílným podmínkám (SeP program nikdy nekončí, SeP není určen pro všechny oprávněné počítače a nenutí k využití alespoň jednoho platformového produktu). Speciálně pro EA a SeP programy je nutné brát tento příklad jen v dimenzích obecného přehledu. Velké firmy, které se dynamicky vyvíjejí, budou měnit strukturu poptávaných licencí i díky dceřiným firmám připojeným k prováděcí smlouvě, a tím budou přecházet mezi jednotlivými cenovými hladinami, takže výdaje uvedené v tabulce nebudou nikdy takto stálé. Finanční výdaj v průběhu let Program

1. rok

2. rok

3. rok

4. rok

Enterprise Agreement

405 000

405 000

405 000

Select Plus

681 000

681 000

681 000

Celkem

5. rok

6. rok

188 422

188 422

188 422

1 780 267

312 281

312 281

312 281

2 979 845

6-4Porovnání programů EA a SeP.

80


7 Doporučení k vybraným aspektům licencování V následující kapitole budou zavedeny dva termíny - dvě strany komunikačního procesu: Netechnická část firmy s rozhodovacími pravomocemi (management, vedení firmy, vrcholové pracovníky), kterou budu nazývat „byznys“. Technická část firmy (CIO, licenční odborníci, architekti) souhrnně pod pojmem „IT“.

Výběr (i) licenčního modelu a (ii) licenčního programu a souvisejících služeb jsou dvě relativně oddělené záležitosti. Obě ale v principu vzejdou z jednoho strategického plánu firmy a následně je dále upraví strategický plán rozvoje IT. Existuje celá řada vstupních parametrů, které umožní výběr optimální struktury licencí. Ne všechny parametry lze určit bez vzájemné komunikace IT a byznysu. Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.1 Management a IT, vedení IT by mělo úzce spolupracovat s vedením celé společnosti, aby se vzájemnou výměnou postojů a nalezenými kompromisy dostaly obě strany k výsledku, který jim bude vyhovovat. Byznys nemůže fundovaně rozhodnout, zdali je lepší vlastnit licence trvalé nebo jen dočasné. Stejně tak IT nemůže rozhodnout, zdali je školení zaměstnanců zbytečný bonus pro zaměstnance či nikoliv. Takto ideální stav pravděpodobně nefunguje v žádné společnosti. Velké korporace trpí rozdělením podniku na jednotlivá oddělení. Tím se vytrácí vědomí společného rozhodování – součinnosti (levé ruka neví, co dělá pravá). Takové oddělení IT a byznysu nenastává u malých firem, kde se ale naproti tomu může projevit například silný osobnostní vliv majitele firmy, který svým autoritářským přístupem nebere v úvahu připomínky zaměstnanců z IT.

METODIKA Jak bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, celostní přístup k vybrání licenčního modelu nebo programu vyžaduje mnoho vstupních parametrů. Proto není možné udělat porovnání licenčních programů jako celku a říci, který je obecně nejlepší. Porovnání a doporučení pouze z hlediska ročních finančních výdajů bylo učiněno v kapitole 6.3.3 Průběžné platby, a už tam byla zmíněna nutnost nebrat výdajové finanční ukazatele jako jediné měřítko pro výběr. Existuje celá řada dalších (skrytých) nákladů, které mohou podstatným způsobem změnit finanční náročnost (například finanční náklady na pracovníka IT při ruční instalaci na 20 PC je řádově jiná než při hromadné instalaci z obrazu uloženého na síťovém disku).

81


Kromě finančních hledisek existují i další hlediska, kde může nastat situace, že je zákazník nucen akceptovat jednu vlastnost, o kterou nemá zájem, protože zde existuje několik dalších, o něž zájem má. Vždy jde o to najít rovnováhu mezi takovými aspekty. Doporučení, zhodnocení a upozornění se budou týkat jen takových vybraných parametrů licenční tématiky, jejichž (i) výhody / nevýhody nejsou zřejmé na první pohled, (ii) obsahují zjevnou skrytou podmínku nebo (iii) předpokládají hlubší znalost nebo znalost doplňujícího tématu. V částech, kde bude relevantní rozdílné uvažování nad malými a velkými firmami, budou stanoviska oddělena. Omezením při obecném zhodnocování konkrétních aspektů je to, že neexistují jen sami o sobě, ale mají návaznosti na další vlastnosti, které následně mohou jejich význam zeslabit. Toto omezení je třeba zohlednit. Některá doporučení již zazněla v popisně-teoretických částech, avšak budou pro přehlednost uvedena znovu.

7.1 Trvalé licence vs. pronájem licencí Pokud je uvažováno vlastnění licence softwaru po dobu jeho životního cyklu, je bezpochyby levnějším řešením užívání pronajaté licence. V době, kdy přijde nová verze, může zákazník bez dodatečného nákladu přejít na novější verzi díky automatické službě SA. U trvalých licencí by tento bezplatný přechod byl možný jen při současném vlastnění SA. Pokud by ji zákazník neměl, musel by novou verzi poptávat celou znovu. Dočasné licence umožňují snadné snižování a zvyšování jejich počtu, což je podstatné zejména u firem s dynamickým vývojem stavu PC (expandujících firem, firem s velkou mírou fluktuace zaměstnanců). V případě pořízení trvalé licence nepokryté SA, která umožňuje upgrade na novější verzi, se po ukončení podpory takového programu (obvykle po deseti letech) stává bezpečnostním rizikem ve firmě. U malých společností není vzhledem ke kooperaci s množstvím okolních IT systému nutné upgradovat okamžitě na nejnovější verze. Současně pravděpodobně neexistuje rozvinuté IT vedení společnosti, firma tak bude raději setrvávat co nejdéle na verzi softwaru, se kterou umí pracovat. Proto bych nedoporučil pronájem licencí, ale jejich koupi, která na rozdíl od jejich pronájmu přinese v délce trvání podpory produktu úspory. U velkých společností naopak doporučuji vzhledem k dynamickému vývoji počtu zaměstnanců, snadnosti správy velkého množství licencí v pronájmu a optimalizace cash flow

82


pronájem licencí (při velkém počtu zaměstnanců by byla iniciální platba, ale také úhrada splátek velmi vysoká). Umožní to předvídatelné a stabilní platby v průběhu let.

7.2 Jednorázová platba, splácení, průběžná platba Rozhodnutí o formě zaplacení za licence leží primárně na byznysu, ale nutně by mu IT mělo vysvětlit, jaké z toho plynou technické výhody a nevýhody. Toto rozhodnutí spolu s rozhodnutím o trvalých nebo dočasných licencích podstatnou měrou určuje, který licenční program firma nakonec přijme. Pro konkrétního zákazníka je nutné vypracovat konkrétní přehled plateb jako například v tabulce 7-4 Porovnání programů v rámci malých smluv a zhodnotit, která varianta je pro rozpočet firmy přijatelnější. Pokud firma aktuálně vlastní velké množství finančních aktiv a potřebuje se jich z nějakého důvodu zbavit, bude jednorázová platba dobrou volbou. Pokud předpokládáme menší ale přitom stálou finanční likviditu, pronájem nebo průběžné splácení je lepší variantou. V tomto případě není specifický rozdíl mezi malou a velkou firmou. Velká firma si vzhledem k předpokládané finanční stabilitě může na rozdíl drobného živnostníka dovolit jednorázovou platbu, ale na druhé straně zde existují finančně daňové aspekty jako je postupné rozpouštění plateb přímo do nákladů, a tím snížení základu pro výpočet daně.

7.3 Kdy uzavřít smlouvu a stanovit výročí U smluv Open Value je pouze jednorázová platba a při poptávce služby SA se každé dva roky provádí její obnova – zde není nutno taktizovat. Avšak ostatní smlouvy, které předpokládají splácení v době výročí, a pokud se v tomto výročí provádí revize nainstalovaných licencí, mohou při jeho vhodném stanovení generovat značné úspory. Při jakémkoliv sezónním využití licencí je rozumné vybrat program Open Value Subcsription (nebo Enterprise Agreement Subscription) s ohledem na možnost placení jen za ty licence, které jsou právě využity, a výročí (a tedy i počátek smlouvy) nastavit na dobu, kdy jich je třeba nejméně. Druhým taktickým krokem může být zvolení počátku multilicenční smlouvy s ohledem na oznámení příchodu nové verze. V takovém případě může být včasná poptávka současné nižší verze se službou SA (umožňující bezplatný přechod na vyšší verzi) výhodnější, než čekání na vydání nové verze, která může být dražší než původní nižší i s připočtenou cenou za službu SA. Podstupovat takové taktizování je vhodné jen pro malé firmy, protože upgrade na novou verzi za půl roku může stát nakonec více než poptávka nové verze ihned. Záleží na množství migrovaných dat.

83


7.4 SA a výhody pro zákazníka Historicky prodělal vývoj (viz kapitola 7.4 SA a výhody pro zákazníka) služby Software Assurance velké změny, takže dnes skončila zhruba na dvou desítkách výhod, které ovšem nejsou dostupné pro všechny typy smluv. Některé výhody se také liší svým objemem (počtem bezplatných incidentů podpory, počtem e-learningových kurzů). SA už z principu takové množství výhod obsahovat musí, protože ne všechny jsou pro všechny zákazníky reálně využitelné nebo brané jako výhoda, za kterou je dobré si připlatit. Zmíním ty nejvíce propagované výhody a naopak také ty, kterým není věnována téměř žádná pozornost.

7.4.1 Upgrade na vyšší verzi Možnost přechodu na novou verzi je výhoda zmiňovaná snad ve všech materiálech. Primární otázkou ale je, zdali po dobu trvání služba SA (i) vyjde nová verze software a (ii) budeli vůle na tuto novou verzi přejít. Microsoft negarantuje65, že během pokrytí licence službou SA vydá novou verzi software, a tak se může snadno stát, že z hlavní výhody nebude žádný užitek. Druhou otázkou je, zda je vhodné ihned po zveřejnění přejít na novou verzi s ohledem na (ii) zajištění provázanosti s ostatními podnikovými aplikacemi, (ii) náklady spojené s takovým upgradem (instalace + školení), (iii) krátkodobé zhoršení výkonu zaměstnanců kvůli adaptaci na změny v aplikaci a (iv) možnost počátečních chyb. Všechna tato možná negativa se musí porovnat s přínosy v nové funkčnosti a podle toho učinit rozhodnutí. Mnoho firem stále využívá zastaralá Windows XP nebo MS Office 2003 právě z důvodu obavy na reakci zaměstnanců na úplně nové grafické rozhraní Windows 7 a MS Office 2010. Pokud bychom brali možnost upgradu jako jedinou výhodu SA (měla by 99% váhu), tak se při roční ceně 29 % z ceny licence po třech letech bez upgradu nevyplatí. Protože jde ale jen o jednu výhodu z mnoha, nelze to takto počítat, ačkoliv průměr přechodu na novou verzi software značně převyšuje ony tři roky.

65

„Microsoft sice hodlá své produkty dále zdokonalovat, ale nemůže zaručit, že v době platnosti

vaší smlouvy bude vydána nová verze nějakého konkrétního produktu.“ [57]

84


7.4.2 Home Use Program Program domácího používání deklaruje, tak že „za každou licenci na aplikaci systému Office zahrnutou do programu Software Assurance má uživatel licencovaného počítače či zařízení nárok na jednu kopii stejného produktu pro používání ve svém domácím počítači.“ *56] Realita je taková, že tento bonus není úplně bezplatný. Stažení softwaru je zpoplatněno 330 Kč. I tak využívá institut domácího použití v ČR 70 velkých/nadnárodních firem *49+. Problematickým je ovšem výklad zákona, co se týče zdanění této služby, protože benefity poskytnuté zaměstnanci podléhají dani. Zákon tuto skutečnost nedefinuje zcela jasně, a tak například firma Siemens tuto možnost právě z důvodů možných právních komplikací zaměstnancům vůbec nenabízí. Při zvažování všech pro a proti (bez ohledu na velikosti firmy) je nutné položit si otázku, zda má zaměstnancovo využití softwaru u něho doma nějaký přínos pro firmu. Bude doma software využívat k plnění pracovních cílu? Bude se cvičit v práci s tímto softwarem a zlepší svoje dovednosti? Nevyužije tohoto firemního benefitu k vlastní podnikatelské činnosti?

7.4.3 E-learningové kurzy Výhoda nabízí interaktivní školení formou samostudia přes Internet či intranet určená pro koncové uživatele a IT specialisty. „Za každou kvalifikující licenci (například na Office Word či Windows 7) zařazenou do programu Software Assurance získá jedna osoba ve vaší organizaci přístup k elektronickým kurzům pro daný produkt.“*56] Ačkoliv školení jako takové lze shledat užitečným, nabízená jediná podoba nemusí být nejlepší. Internetové školení není vhodné pro každého. Zvláště pro uživatele, kteří se rychle neučí. Školení s živým školitelem v kolektivu lidí má větší motivační charakter. Otázkou zůstává, jakou váhu této službě konkrétní zaměstnavatel vzhledem k charakteru zaměření podniku přikládá. Navíc jde o jeden kurz, není možnost podstoupit kurzů více.

7.4.4 TechNet Benefits Tato výhoda je typicky směřována na velké firmy, které ji mohou smysluplně využít. Nabízí IT personálu kontakt na specialisty a přístup k technickým informacím a také beta a finálním verzím produktů pro účely testování a vyhodnocování. „Za každý kvalifikující serverový produkt s programem Software Assurance získá jedna osoba organizace přístup ke službám TechNet Online Concierge (Online komunikace se specialistou služby TechNet) a Managed Newsgroup (Spravované diskusní skupiny).“ *56]

85


U velmi malých a malých firem není vlastní IT oddělení obvyklé a často ani vlastní IT pracovník, který by serverovým produktům rozuměl a spravoval je, protože udržovat takého odborníka na plný úvazek ve firmě např. s dvaceti zaměstnanci nemá smysl.

7.4.5 Nepřetržitá podpora řešení problémů Služba je blíže popsaná v kapitole 2.9 Maintenance – podpora softwaru. Jde o velmi praktickou službu pro zákazníka, za podmínek, kdy služba SA pokrývá vhodné licence ve vhodném množství. Při malých odběrech na ní nemusí zákazník dosáhnout. Pro velké firmy bych doporučil přistoupit na program Premier Support v rozsahu, který po konzultaci s Microsoftem společně určí. Pokud firma sama disponuje vlastními odborníky na produkty Microsoft, nebude nutné poptávat službu „po incidentech“, ale jen „po hodinách“ pro případ, kdy vlastní lidské zdroje nebudou na řešení problému stačit a bude třeba rada odborníka.

7.4.6 Extended Hotfix Support Podobný případ jako podpora 24x7 popsaná výše. Pro velmi malé a malé firmy bez SA, které nemají vlastní IT, bude pravděpodobně neprosaditelné placení členství v programu EHS a platba za každou hotfix. Při službě SA je členství zdarma.

7.4.7 Záložní systémy pro zotavení při havárii Služba je blíže popsaná v kapitole 2.9 Maintenance – podpora softwaru. Taktéž velmi praktická služba vhodná už pro středně velké firmy, kde mají hardwarové zdroje na vlastnění záložních systémů připravených převzít roli po havarovaných.

7.5 Company wide vs. Company non-wide Před touto volbou stojí zákazníci při poptávce licence Open Value. Rozhodování o výhodách při pokrytí celé firmy (všech oprávněných počítačů) platformovými produkty nebo jen její části je poměrně snadné. Kromě toho, že celopodniková varianta nabízí o 10 % nižší ceny licencí než necelopodniková, je hlavní výhodou standardizace. Tím, že je zákazník nucen pokrýt všechny počítače, má 100% jistotu standardizace software napříč celou firmu. To přináší úspory při správě softwaru – není nutné vést v patrnosti, které PC má jakou verzi software a jestli nová aktualizace jakéhokoliv programu je kompatibilní na tom či onom počítači. Navíc při zakoupení platformy je k dispozici nezanedbatelná platformová sleva.

86


7.6 CAL „na uživatele“ vs. „na zařízení“ Rozdíl mezi jednotlivými CALy byl již probrán v kapitole 4.1.4 Režimy CAL. Na tomto místě jde o zhodnocení výhodnosti jedné nebo druhé varianty. Přechod mezi nimi není zcela jednoduchý, a tak počáteční rozhodnutí musí mít svůj důvod. Kvůli přehlednosti CAL licencí se doporučuje vlastnit pouze jeden druh pro celou organizaci. Nejde totiž o žádný software, který se instaluje, ale o čistě formální dokument. To může při větším počtu licencí způsobit problémy s jejich přehlednou správou. Také je důležité zmínit, že předmětem rozhodování není cena – ta je stejná pro obě varianty. Jde o typické rozhodování v oblasti licenčního modelu. Obecně lze říci, že pro nesměnné provozy je určitě výhodnější varianta CAL „na uživatele“, který umožňuje přístup k serveru z více zařízení. Především díky masivnímu rozvoji chytrých telefonů, tabletů, dotykových obrazovek a dalších přenosných zařízení získává tato volba na síle. Naopak u firem, kde dochází ke sdílení jednoho PC (typicky stolního) více pracovníky (obvykle směnný provoz ve výrobních závodech nebo také v call centrech) je levnější varianta CAL „na zařízení“, protože jich bude potřeba nakoupit méně.

7.7 Procesorová vs. serverová licence Rozhodování o finanční výhodnosti procesorové nebo serverové lince spadající do oblasti licenčních modelů je typické pro produkt SQL Server. U něho je totiž možné podle podmínek jak a kdo k němu bude přistupovat volit druh licence. Základní otázkou je, zdali bude realizován tzv. „internetový přístup“, tedy je-li SQL Server použit jako databázový stroj pro webové aplikace publikované anonymně do sítě Internet. Pokud ano, dále již není třeba rozhodovat. Toto využití vyžaduje licenci na procesor. Pokud ale server nebude poskytovat anonymní přístup z internetu, přichází ke slovu opravdu sofistikovaný způsob výpočtu. Je nutné porovnat, jestli cena procesorové licence (cena licence násobená počtem procesoru, které ji budou využívat) je menší než součet ceny serverové licence a CAL licencí pro všechny přistupující uživatele. Tento výpočet je možné takto snadno využít pro jeden server bez uvážení virtualizace a podobně (v takovém případě se ke slovu dostává složité počítání). Pro uživatele je k dispozici přehledný, ale také obsáhlý návod od Microsoftu [53] týkající se licencování SQL serveru. Má šedesát tři stran. V tomto návodu se pracuje s tzv. „zlomovým bodem“, který určuje, od kolika přistupujících uživatelů (CALů) se vyplatí procesorová licence. Cenová hladina v tomto ukázkovém příkladě je z roku 2008 pro americký trh v dolarech. Mějme případ dvou-procesorového serveru. Při procesorovém licencování byla cena 47 000 (2 x 23 500). Cena serverové licence stála 8 500. K serverové licenci jsou ale potřeba ještě klientské přístupové licence. Rozdíl ve výší 38 500 (47 000 – 8 500) byl tedy „volný“ ke koupi

87


CAL licencí. Pokud by se spotřeboval zcela, byly by oba způsoby licencování stejně výhodné. Vydělením „volné“ částky cenou jednoho CALu vznikne právě zlomový bod – počet licencí CAL od kterých bude procesorová licence výhodnější. Při ceně 150 za CAL jsme se tak dostali k počtu 257 (38 500 / 150). Pokud bude potřeba více jak 257 přistupujících uživatelů (nebo zařízení), je lepší licencovat SQL server v takovém případě formou „na procesor“.

88


8 Závěr Teoreticky pojaté části o programech a modelech licencování jsem již v průběhu jejich popisu obohacoval o praktické zkušenosti licenčních odborníků a zákazníků získané výhradně z internetových zdrojů, protože psaná literatura speciálně v oblasti licencí prakticky neexistuje. Navíc by podléhala velmi rychlému zastarání z důvodu její neustále proměnlivosti. Tyto časté změny mimo jiné popisuje i kapitola licenčního vývoje u vybraných produktů. Analýza cenového porovnání jako jednoho ze dvou podstatných pilířů práce ukázala, jaké licenční programy jsou výhodné čistě z hlediska finančních výdajů. Z pozice optimálních výdajů za licence se jako nejvýhodnější ukázal program pronájmu licencí Open Value Subscription pro firmy do 250 počítačů a pro velké korporace pak také program pronájmu licencí Enterprise Agreement Subscription. Tato porovnání obohacená o podstatné informace, které mohou snadno uniknout (např. poměr ceny Software Assurance k ceně licence) dala licencím realistické obrysy zbavené marketingového obalu. Druhý vytyčený cíl v podobně konkrétních stanovisek a doručení pro firmy z hlediska programů i modelů licencování pak přinesl kritické zhodnocení vybraných služeb a možností služby Software Assurance. Hodnocení vychází ze studia tématu, rozhovorů s licenčními odborníky a také z článků relevantních internetových zdrojů. Na stejném principu vznikla například i doporučení ohledně nutnosti uzavřít multilicenční smlouvu ve vhodnou dobu v závislosti na charakteru podnikání. Podobně druh podnikatelské činnosti určuje režim přístupových licencí, kde jsem jasně definoval předpoklady pro zvolení konkrétního typu licencování. Speciálně oblast licenčních modelů nebyla rozebrána do velmi konkrétních technických detailů. Tyto detaily totiž vyžadují specifické vstupy na základě funkční analýzy konkrétních potřeb firmy a vzhledem k provázanosti licenčních podmínek je nelze snadno parametrizovat při změně jednoho dílčího parametru totiž může dojít k celé řadě zásadních změn. Přesto například analýza formy licencování databázového serveru přinesla jasný způsob rozhodnutí, zdali je pro konkrétní případ výhodnější pořídit licence na počet procesorů nebo na server. Pokud by byly konzultantské firmy specializující se na licenční tématiku, jednotlivci a také firmy samotné schopny poskytnout více svých praktických zkušeností s licencováním, mohla by jako rozšíření této práce vzniknout plnohodnotná veřejně dostupná metodika pro výběr licenčních programů u typizované organizace včetně jejich kritických popisů doplněná o zde prezentovaná doporučení a fakta, která umožňující snazší rozhodování a nejsou zatížena tendenčním pohledem Microsoftu.

89


9 Slovníček pojmu a zkratek CIO (Chief Information Officer) – Vedoucí oddělení IT. Úkolem CIO je odpovídat za řízení provozu i rozvoje informatiky v organizaci, slaďování cílů organizace a jejich podpory informacemi a informačními a komunikačními technologiemi. BSA (Business Software Aliance) je sdružení firem působící ve více než 80 zemích světa prosazující zájmy softwarového průmyslu. Cash Flow (z angl. peněžní tok) – příjem nebo výdej peněžních prostředků. Peněžní tok za určité období představuje tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji peněžních prostředků za toto období. CAL (Client Access License) – Klientská licence pro přístup ke službám některého serveru. Je to licence = oprávnění, nikoli klientský software! COBIT (Control Objectives for Information and related Technology) – Vyvinut jako všeobecně přijímaný standard pro správné postupy řízení, kontroly a auditu informačních technologií. EA / EAS (Enterprise Agreement / Enterprise Agreement Subscription) – jeden z licenčních programů určený pro firmy s více jak 250 počítači při kterém se majitel na konci smlouvá stává majitelem licencí. Ve formě Subscription se licence pouze pronajímají. FPP Software (Full Package Product Software) - Software balený v krabici určený pouze pro koncový prodej zákazníkům, kteří pořizují jen jednu či dvě trvalé licence. IT/ITC (Information Technology / Information Communications Technology) – Informační technologie studují vše, co se týká fungování počítačů po technické stránce. ICT jsou nejen stroje (hardware počítačů či serverů), ale i programy a aplikace (software) oboru informačních a komunikačních technologií. ITIL (Information Technology Infrastructure Library) – Veřejně dostupný rámec, jenž popisuje nejlepší praktiky ve Správě služeb IT. OEM software (Original Equipment Manufacture.) – plnohodnotné produkty společnosti Microsoft předinstalované výrobci počítačů na nových počítačích a pevně svázané s takovým hardwarem. OS (Operation System) - Operační systém je základní programové vybavení počítače. Je to rozhraní, jehož prostřednictvím uživatel komunikuje s hardwarem. U firmy Microsoft je představitelem operační systém Windows.

90


POSE (Physical Operating System Environment) – fyzické prostředí operačního systému, kterém mohou být spuštěny instance softwaru. VOSE (Virtual Operating System Environment) – virtuální prostředí operačního systému, kterém mohou být spuštěny instance softwaru. Virtualizace – v prostředí počítačů označují postupy a techniky, které umožňují k dostupným zdrojům přistupovat jiným způsobem, než jakým fyzicky existují. Virtualizovat lze na celého počítače, jednotlivé hardwarové komponenty, případně pouze softwarové prostředí. OV / OVS (Open Value / Open Value Subscription) – jeden z licenčních programů určený pro firmy s méně jak 250 počítači při kterém se majitel na konci smlouvá stává majitelem licencí. Ve formě Subscription se licence pouze pronajímají. Podpora 24x7 – technická podpora, které pracuje v celodenním režimu a to nejen v pracovní dny, ale také o víkendu. SA (Software Assurance) – služba umožňující firemním zákazníkům získat přístup k nejnovějším verzím produktů společnosti Microsoft a také čerpat mnoho dalších výhod. SeP (Select Plus) – jeden z licenčních programů určený pro firmy s více jak 250 počítači při kterém se majitel na konci smlouvá stává majitelem licencí. SP (Service pack) – Kumulativní balík oprav chyb určený pro operační systémy Microsoft obsahující velké množství postupně vycházejících oprav. TAM (Technical Account Manager) – Zákazníkovi přidělený zodpovědný technický manager zajišťující, že služba Premier Support pokryje specifické potřeby jeho společnosti. True-up – Tvoří se jednou ročně. Je to aktualizace poptávky (definuje nově požadované licence zákazníka) licencí u licenčního programu Enterprise Agreement Hotfix – Oprava hotfix je samostatný kumulativní balíček obsahující nejméně jeden soubor k řešení určitého problému u daného produktu. Opravy hotfix jsou distribuovány pomocí podpory zákazníků společnosti Microsoft.

91


10 Seznam použitých zdrojů [1] www.marketshare.hitslink.com [online]. 2010-05-01 [cit. 2011-05-01]. Operating System Market Sharey. Dostupné z WWW: . [2] www. pcworld.cz [online]. 2010-05-01 [cit. 2011-12-05+. Počet českých domácností s přístupem k internetu se za pět let ztrojnásobil. Dostupné z WWW: . [3] http://www.bsa.org [online]. 2010-05-01 [cit. 2011-12-05]. BSA Reports $51 Billion Worth of Software Theft in 2009. Dostupné z WWW: . [5] www.partner.microsoft.com [online]. 2010-05-01 [cit. 2011-01-05+. Nelegální Microsoft Licensing: Fundamentals. Dostupné z WWW: . [6] www. computerworld.cz [online]. 2009-09-11 [cit. 2011-01-05+. Analytici: Získat licence od Microsoftu je stále náročné. Dostupné z WWW: < http://computerworld.cz/software/analytici-ziskat-licence-od-microsoftu-je-stalenarocne-4664>. [7] www.partner.microsoft.com [online]. 2010-05-01 [cit. 2011-01-05]. Microsoft Licensing: Fundamentals. Dostupné z WWW: . [10] www.systemonline.cz [online]. 2003-05-01 [cit. 2011-05-01+. Potřeba změn v řízení informatiky a její role ve firmě. Dostupné z WWW: . [11] www.systemonline.cz [online]. 2010-04-01 [cit. 2011-05-01+. K čemu je IT strategie. Dostupné z WWW: . [12] www.wbi.cz [online]. 2010-03-31 [cit. 2011-05-01+. Polovina firem mrhá statisíci korun za zbytečná IT řešení. Dostupné z WWW: . [15] www.gartner.com [online]. 2009-20-09 [cit. 2011-05-01]. Gartner Identifies the Top 10 Strategic Technologies for 2010. Dostupné z WWW: .

92


[16] www. businessworld.cz [online]. 2010-04-20 [cit. 2011-05-01+. Celkové náklady na vlastnictví s virtualizací poklesnou. Dostupné z WWW: . [17] www.eprofil.cz [online]. 2010-03-31 [cit. 2011-05-01+. Průzkum: Polovina firem v Česku mrhá statisíci korun za zbytečná IT řešení. Dostupné z WWW: < http://www.eprofil.cz/2010/03/31/polovina-firem-mrha-statisici-korun-za-zbytecna-itreseni/>. [18] www. computerworld.cz [online]. 2008-12-16 [cit. 2011-05-01+. Analýza: V jakých firmách je nejvíce nelegálního softwaru?. Dostupné z WWW: . [19] www. computerworld.cz [online]. 2010-06-01 [cit. 2011-05-01+. Nelegální software v ČR: Nejméně pirátů je v Praze, nejvíce v Karlovarském kraji. Dostupné z WWW: . [20] www. ictsecurity.cz [online]. 2010-07-09 [cit. 2011-05-01+. Nelegální software podle krajů: v Praze jsou piráti na ústupu. Dostupné z WWW: . [21] www. ictsecurity.cz [online]. 2010-11-18 [cit. 2011-05-01+. BSA řeší 1600 nových případů pirátství. Dostupné z WWW: . [22] www.nasepenize.cz [online]. 2007-11-22 [cit. 2011-05-01+. Manažeři svádějí nelegálního užívání softwaru nejčastěji na kolegy a podřízené. Dostupné z WWW: . [23] www.iso.org [online]. [cit. 2011-05-01]. ISO/IEC 19770-1:2006. Dostupné z WWW: . [24] www. technet.microsoft.com [online]. [cit. 2011-05-01+. Jak si usnadnit financování IT. Dostupné z WWW: . [25] www. support.microsoft.com [online]. [cit. 2011-05-01+. Životní cyklus podpory produktů společnosti Microsoft. Dostupné z WWW: . [26] www.securityworld.cz [online]. 2008-06-08 [cit. 2011-05-01]. SP3 pro Windows XP: Microsoft vydává utilitu na opravu registrů. Dostupné z WWW:

93


. [27] www.microsoft.com [online]. 2007-01-24 [cit. 2011-05-01]. Microsoft Announces Extended Support for Windows XP. Dostupné z WWW: . [28] www. cz.gemius.com [online]. 2010-10-14 [cit. 2011-05-01]. Windows 7 jsou dvojkou na českém trhu. Dostupné z WWW: . [29] www.cio.com [online]. 2010-06-22 [cit. 2011-05-01]. Death of Windows XP SP2 Support a Security Risk. Dostupné z WWW: . [30] www.computerworld.cz [online]. 2010-10-19 [cit. 2011-05-01+. Přechod na Windows 7 přinese tlak na firemní rozpočty. Dostupné z WWW: . [31] www.technet.microsoft.com [online]. [cit. 2011-05-01+. Jak si usnadnit financování IT. Dostupné z WWW: . [34] www.computerworld.cz [online]. 2009-09-01 [cit. 2011-05-01+. MS Office 2007 příliš nelákají, většina firem se jim vyhýbá. Dostupné z WWW: . [35] www.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-01+. Smlouvy se společností Microsoft. Dostupné z WWW: . [36] www.zive.cz [online]. 2008-08-04 [cit. 2011-05-01]. Licence Microsoft SQL Serveru 2008 shora dolů. Dostupné z WWW: . [37] www.microsoft.com [online]. [cit. 2011-05-01+. Licensing Briefs. Dostupné z WWW: . [38] www.microsoft.com [online]. [cit. 2011-05-01]. Find End User License Terms for Microsoft Software. Dostupné z WWW: . [39] blogs.technet.com [online]. 2000-09-10 [cit. 2011-05-01+. Licenční kiosek na TechNet blogu. Dostupné z WWW:

94


. [40] www.thocp.net [online]. 2010-09-05 [cit. 2011-05-01+. Microsoft Company. Dostupné z WWW: . [41] www.systemonline.cz [online]. 2001-11-01 [cit. 2011-05-01+. Nová licenční politika Microsoftu. Dostupné z WWW: . [42] www.zive.sk [online]. 2001-09-21 [cit. 2011-05-01+. Ste pripravení na novú licenčnú politiku Microsoftu?. Dostupné z WWW: . [43] www.sntcz.cz [online]. 2007-08-28 [cit. 2011-05-01]. Virtualizace serverů pomáhá Vitaně výrazně ušetřit. Dostupné z WWW: . [44] www.microsoftvolumelicensing.com [online]. 2010-12-01 [cit. 2011-05-01+. Užívací práva k produktu pro licence Microsoft. Dostupné z WWW: < http://www.microsoftvolumelicensing.com/userights/Downloader.aspx?DocumentId=360 7>. [45] www.microsoft.com [online]. 2010-01-20 [cit. 2011-05-01]. Microsoft Product Use Rights Explained. Dostupné z WWW: < http://www.microsoft.com/downloads/details.aspx?FamilyID=7e4662a0-8509-4a1c-a60f230d819ef564>. [46] www.microsoft.com [online]. 2010-03-01 [cit. 2011-05-01]. Licensing the Core CAL Suite and the Enterprise CAL Suite. Dostupné z WWW: < http://download.microsoft.com/download/3/D/4/3D42BDC2-6725-4B29-B75AA5B04179958B/Licensing_Core_CAL_and_Enterprise_Suite.docx >. [47] www.microsoft.com [online]. 2010-03-01 [cit. 2011-05-01]. Microsoft Licensing Overview Training Course. Dostupné z WWW: < https://partner.microsoft.com/download/US/40143658>. [48] www.microsoft.com [online]. 2008-01-01 [cit. 2011-05-01+. Licenční průvodce 2008. Dostupné z WWW: < http%3A%2F%2Fdownload.microsoft.com%2Fdownload%2FF%2FA%2F1%2FFA1112F5EA29-41FB-ABA5-9672A1C34010%2Flicencni_pruvodce_2008.pdf>. [49] http://download.microsoft.com [online]. 2010-09-15 [cit. 2011-05-01]. Program Microsoft Office Home Use. Dostupné z WWW: <

95


http://download.microsoft.com/download/C/F/8/CF8157BC-E83D-4498-AD3B8E22EA74204A/HUP_brozura_2010.docx>. [50] http://support.microsoft.com [online]. 2009-07-30 [cit. 2011-05-01]. Program Professional Support. Dostupné z WWW: . [51] http://support.microsoft.com [online]. 2009-07-30 [cit. 2011-05-01]. Software Assurance. Dostupné z WWW: . [52] http://www.daquas.cz [online]. [cit. 2011-05-01+. Chcete využít bohatou tetičku? Dostupné z WWW: < http://www.daquas.cz/articles/245-chcete-vyuzit-bohatou-tetickucesta-ke-smlouvam-microsoft-select>. [53] http://download.microsoft.com [online]. [cit. 2011-05-01]. SQL Server Licensing Guide. Dostupné z WWW: . [54] https://www.cee.siemens.com [online]. [cit. 2011-05-01+. Profil společnosti. Dostupné z WWW: < https://www.cee.siemens.com/web/cz/cz/corporate/portal/home/o_nas/Pages/profil_sp olecnosti.aspx>. [55] http://www.microsoft.com [online]. [cit. 2011-05-01]. Převod software společnosti Microsoft. Dostupné z WWW: < http://www.microsoft.com/cze/licence/CasteDotazy/prevod/default.mspx>. [56] http://download.microsoft.com [online]. [cit. 2011-05-01]. Výhody programu Software Assurance: přehled nároků. Dostupné z WWW: < http://download.microsoft.com/download/4/D/7/4D7D183D-9C75-4419-88D2BA6A44467B1D/SA_prehled_naroku.pdf>. [57] http://download.microsoft.com [online]. [cit. 2011-05-01]. Microsoft Software Assurance – časté otázky. Dostupné z WWW: < http://download.microsoft.com/download/a/4/c/a4c4acad-553d-4e90-9fbd7f7cd6965d49/Sotware_Assurance_FAQ.doc>.

96


11 Seznamy 11.1 Tabulky 3-1 ŽIVOTNÍ CYKLUS WINDOWS XP. ................................................................................................................... 21 4-1 SOUHRNNÉ POROVNANÍ PROGRAMŮ. ZDROJ: AUTOR. ...................................................................................... 45 4-2 PLNĚNÍ BODŮ PRO CENOVÉ ÚROVNĚ V ML PROGRAMU SELECT. ......................................................................... 50 4-3 CENOVÉ ÚROVNĚ PRO SELECT PLUS. ............................................................................................................. 50 4-4 CENOVÉ ÚROVNĚ PRO SMLOUVU ENTERPRISE AGREEMENT. .............................................................................. 52 5-1 MOŽNOSTI SPUŠTĚNÍ VOSE A POSE U SERVEROVÝCH OS ................................................................................ 65 7-1 CENOVÉ SCHÉMA PRO LICENCE MS OFFICE 2010 V PROGRAMU OPEN LICENSE..................................................... 74 7-3 POROVNÁNÍ CENY CAL LICENCÍ K BALÍČKU CORE CAL SUITE. ............................................................................. 74 7-4 POROVNÁNÍ PROGRAMŮ V RÁMCI MALÝCH SMLUV. ......................................................................................... 76 7-5POROVNÁNÍ PROGRAMŮ EA A SEP. .............................................................................................................. 80

11.2 Obrázky OBRÁZEK 1 LOGIKA LICENCÍ A JEJÍ ZPRACOVÁNÍ V PRÁCI. ZDROJ: AUTOR. ................................................................... 10 OBRÁZEK 2 ŽIVOTNÍ CYKLUS PODNIKOVÉHO SOFTWARE. ZDROJ: AUTOR. ................................................................... 19 OBRÁZEK 3 SCHÉMA MOŽNOSTÍ PODPORY. ZDROJ: AUTOR. .................................................................................... 28 OBRÁZEK 4 POČET UŽIVATELŮ A SOFTWAROVÁ ŘEŠENÍ. ZDROJ: [48]. ........................................................................ 31 OBRÁZEK 5 PŘEHLED MODELŮ LICENCOVÁNÍ V RÁMCI PRODUKTOVÝCH SKUPIN, ZDROJ: [47]. ........................................ 36 OBRÁZEK 6 SCHÉMA ROZHODOVÁNÍ PŘI NÁKUPU OPERAČNÍHO SYSTÉMU. ZDROJ: [48]. ............................................... 38 OBRÁZEK 7 PLATBA ZA LICENCE POUZE VE VÝROČÍ. ZDROJ: AUTOR. ........................................................................... 44 OBRÁZEK 8 CAL NA UŽIVATELE / CAL NA ZAŘÍZENÍ. ZDROJ: [44]. ............................................................................ 55 OBRÁZEK 9 ADITIVNÍ CALY PRO WINDOWS SERVER. ZDROJ: [46]. ........................................................................... 56 OBRÁZEK 10 CAL LICENCE PRO EXCHANGE SEVER. ZDROJ: [46]. .............................................................................. 56 OBRÁZEK 11 CAL SUITE OD 1. SRPNA 2011, ZDROJ: [46]. .................................................................................... 57 OBRÁZEK 12 PRINCIP MULTIPLEXOVÁNÍ. ZDROJ: [44]. ........................................................................................... 59 OBRÁZEK 13 LICENCE EXTERNAL CONNECTOR, ZDROJ: [44]. ................................................................................... 60 OBRÁZEK 15 LICENCE NA PROCESOR – FYZICKÉ PROSTŘEDÍ OPERAČNÍHO SYSTÉMU. ZDROJ: [44] .................................... 61 OBRÁZEK 14 PROCESOROVÉ LICENCE. ZDROJ: [45]. .............................................................................................. 61 OBRÁZEK 16 LICENCE NA PROCESOR – VIRTUÁLNÍ PROSTŘEDÍ OPERAČNÍHO SYSTÉMU. ZDROJ: [44]................................. 62 OBRÁZEK 17 STEJNÁ NEBO VYŠŠÍ LICENCE. ZDROJ: [44].......................................................................................... 63 OBRÁZEK 18 AŽ ČTYŘI OS VE VIRTUÁLNÍM PROSTŘEDÍ. ZDROJ: [44]. ........................................................................ 64 OBRÁZEK 19 EXCHANGE SERVER JAKO PŘEDSTAVITEL PER SEVER + CAL LICENCOVÁNÍ, ZDROJ: [45]. ............................... 66 OBRÁZEK 20 POROVNÁNÍ CASH FLOW LICENČNÍCH PROGRAMU V PRŮBĚHU 6 LET. ZDROJ: AUTOR. ................................. 77 OBRÁZEK 21 TRVÁNÍ SMLOUVY OPEN VALUE. ZDROJ: [48]. ................................................................................... 78

97

LICENCE FIRMY MICROSOFT VE FIREMNÍM SEGMENTU

Recommend Documents