Dopady hospodářské krize na českou ekonomiku a její finanční sektor Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Ernst & Young, Executive Party Praha, 14. října 2009
Obsah • Světová hospodářská krize: příčiny, průběh, přizpůsobovací proces • Dopady krize na domácí finanční sektor • Dopady krize na reálnou ekonomiku v ČR • Veřejné finance jako úzké místo české ekonomiky
M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
2
Fáze krize ve vyspělých ekonomikách Hypotéční krize: spouštěcí faktor krize Náběh na krizi: dlouhod. kumulace faktorů
-2007
Pád Lehman Brothers
Latentní fáze finanční krize
2007
Akutní fáze Problémy Krize finanční veřejných reálné krize: financí: ekonoriziko deficity, miky zhroucení růst dluhů systému
2008
2009-
Různé fáze se prolínají a vzájemně ovlivňují M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
3
Příčiny hospodářské krize • Porušování obezřetnostních principů, podcenění možných rizik („neuvědomělé“ i úmyslné) a zvyšování finanční páky • Finanční inovace (neznámé a nevyzkoušené produkty) • Nedostatečný (často rozptýlený) dohled nad finančními trhy • Politický zájem na stimulování růstu a „blahobytu“ • Uvolněná měnová politika (v USA i jinde) • Psychologické příčiny krize zahrnují četné povahové rysy lidského rodu: zbožná přání, naivita, neznalost, lhostejnost, nedbalost, krátkozrakost, chamtivost, arogance Povaha příčin krize je stejná jako v minulosti: různé krize se liší jenom konkrétními historickými okolnostmi; Mark Twain: historie se neopakuje, historie se rýmuje M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
4
Krize reálné ekonomiky • Hlavní problém: vytvoření nadbytečných výrobních kapacit (v reálné sféře) a dluhů (ve finanční sféře i sféře domácností), které tyto kapacity pomohly vytvořit • Volný pád ekonomik na začátku roku 2009 aproximuje míru nerovnováh vzniklých předtím • Způsob formování tržních očekávání vede obvykle k přemrštěným reakcím systému důvod pro stabilizační politiky Krize je a vždy byla ozdravným procesem, který eliminuje nezdravé části systému, které vznikaly v období růstu a které byly systémem tolerovány M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
5
HDP
(bazický index 2000=100)
145 140 135
ČR USA Japonsko
125 120 115 110 105 100 95 20 00 q0 1 20 00 q0 3 20 01 q0 1 20 01 q0 3 20 02 q0 1 20 02 q0 3 20 03 q0 1 20 03 q0 3 20 04 q0 1 20 04 q0 3 20 05 q0 1 20 05 q0 3 20 06 q0 1 20 06 q0 3 20 07 q0 1 20 07 q0 3 20 08 q0 1 20 08 q0 3 20 09 q0 1
2000 = 100
130
EU-27
Pramen: Eurostat
Krize vrací ekonomiky o několik let zpět; hloubka propadu bazického indexu indikuje rozsah přebytečných kapacit vytvořených před krizí M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
6
Faktory, které budou formovat přizpůsobení reálné ekonomiky • Vysoká zadluženost spotřebitelů (v některých ekonomikách) v poměru k jejich očekávaným příjmům a dostupnosti úvěrů • Špatný stav některých bankovních rozvah delevereaging • Růst nezaměstnanosti: mikroekonomické přizpůsobení firem (boj o přežití cestou snižování nákladů a propouštění) bude oslabovat agregátní poptávku • Růst zadlužení veřejných financí vyvolá potřebu fiskální restrikce v budoucnosti Přizpůsobovací procesy reálné ekonomiky budou zdlouhavé a budou se prolínat s přizpůsobovacími procesy ve finančním sektoru (spojené nádoby) M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
7
Co je za námi, co je před námi? • Vlády a centrální banky zabránily na podzim 2008 systémovému kolapsu finančního systému • Patrně napomohly i utlumit volný pád ekonomik na začátku tohoto roku dočasnou stimulací poptávky • Cena za to však byla zřejmě velmi vysoká – bude zapotřebí ji v budoucnu zaplatit • Nyní jsme teprve na začátku ozdravovacího procesu, během něhož musí dojít k selekci mezi zdravými a nezdravými částmi ekonomického systému Časy velkých státních zásahů jsou zřejmě za námi, před námi je doba spontánního mikroekonomického přizpůsobování v závislosti na odvětvích a zemích M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
8
Dopady na českou ekonomiku • Výchozí situace domácího finančního systému byla příznivá (přebytek likvidity, „izolovanost“, konzervativní model, apod.) nepřímé dopady finanční krize byly omezené • Reálná ekonomika byla díky svojí otevřenosti, struktuře a závislosti na exportech součástí bubliny výrobních kapacit, které se ukazují jako nadbytečné reálná ekonomika byla prostřednictvím přímého vývozního kanálu postižena výrazně více • Domácí finanční sektor bude stále více negativně ovlivňován nepříznivým vývojem domácí ekonomiky Pro českou ekonomiku je současná krize především krizí „dovezenou“ M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
9
Zpráva o finanční stabilitě 2008/2009: hodnocení rizik • Zpráva (červen 2009) identifikovala dvě hlavní rizika:
Pokračování a prohlubování finanční krize a recese v západních ekonomikách Přetrvávání výjimečně vysoké míry nejistoty pro podnikatelské subjekty, finanční instituce i domácnosti
• Domácí bankovní sektor bude čelit především nárůstu kreditního rizika; jiným rizikům bude vystaven v menší míře • Dosavadní vývoj v roce 2009 potvrzuje tato očekávání Vysoká míra nejistoty se postupně stává stále silnějším negativním faktorem M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
10
Úvěry v selhání
(v % celkových úvěrů v segmentu) 7 6 5 4 3 2 1 0 12/06 3/07
6/07
9/07
12/07 3/08
6/08
9/08 12/08 3/09
6/09
Úvěry rezidentům celkem Nefinanční podniky Pram en: ČNB
Domácnosti - obyvatelstvo
Podíl úvěrů v selhání roste výrazněji v sektoru podniků M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
11
Úvěry nefinančním podnikům a domácnostem (stavy, mzr. v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 2005
2006
2007
2008
2009
Úvěry podnikům a domácnostem Úvěry podnikům Úvěry domácnostem
Srpen 2009: úvěry nefinančním podnikům poprvé od roku 2005 meziročně poklesly (-2,6%) M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
12
Nově poskytnuté úvěry
(v %, banky celkem, 3měsíční klouzavý průměr) 60 45 30 15 0 -15 -30 6/07
9/07
12/07
3/08
6/08
9/08
12/08
3/09
6/09
Úvěry nefinančním podnikům Úvěry domácnostem celkem Pramen: ČNB
Úvěry domácnostem spotřebitelské Úvěry domácnostem na bydlení
Pokles poptávky po úvěrech + zpřísnění úvěrových standardů záporná mzr dynamika ve všech segmentech M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
13
Vývoj čistého zisku v bankovním sektoru (mld. Kč) Vývoj čistého zisku v bankovním sektoru (mld. Kč) 70 60 50 40 30 20 10
IV -0 5 VI I-0 5 X05 I-0 6 IV -0 6 VI I-0 6 X06 I-0 7 IV -0 7 VI I-0 7 X07 I-0 8 IV -0 8 VI I-0 8 X08 I-0 9 IV -0 9 VI I-0 9
0
Čistý zisk (anualizované hodnoty za poslední 3 měsíce) Čistý zisk (anualizovaná měsíční data) Pramen: ČNB
Bankovní sektor zůstává ziskový M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
14
Zátěžové testy: dva scénáře • Aktuální zátěžový test bank pracuje se dvěma scénáři: Scénář A: „baseline“ odráží prognózu ČNB z 6.8.2009 Scénář B: „vleklá recese“ předpokládá větší a delší pokles HDP v porovnání s baselinem • Časový horizont testů: 2Q2009 – 2Q2011 (bankovní data k 30.5.2009) Vývoj makroekonomických proměnných Typ scénáře
Baseline 2009 2010
Vleklá recese 2009 2010
Reálný růst HDP (%, y-o-y)
-3,8
0,8
-5,2
-1,1
Míra inflace (%, y-o-y) Úroková sazba 3M PRIBOR (%)
1,2
1,1
1,2
1,2
2,1
1,8
2,3
2,0
Měnový kurz CZK/EUR
26,6
25,7
27,0
27,0
Tyto scénáře jsou aktualizací scénářů zveřejněných ve Zprávě o finanční stabilitě z června 2009 M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
15
Výsledky testů: závěry Typ scénáře
Baseline 2Q2009 2Q2010
Kapitálová přiměřenost (CAR, v %) Celkový účinek šoků (p.b. CAR) Alokace výnosů (p.b. CAR) CAR po testu (v %) Kapitálová injekce (v mld. Kč)
Vleklá recese
2Q2010 2Q2011
2Q2009 2Q2010
2Q2010 2Q2011
13,5
13,1
13,5
12,9
-2,8
-2,1
-4,3
-2,6
2,4
1,9
3,7
2,5
13,1
12,9
12,9
12,8
0,0
0,0
0,0
0,0
7,9
8,0
9,9
9,3
11,9
12,9
14,6
13,4
6,6
6,4
8,9
8,9
Podíl nesplácených úvěrů na úvěrech (ke konci období) - celkem (v %) - nefinanční podniky (v %) - domácnosti (v %)
Aktuální zátěžové testy potvrzují nadále dobrou kondici bank v ČR M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
16
Situace v bankovním sektoru: shrnutí • Domácí bankovní sektor má dostatek zdrojů, likvidity a kapitálu; je odolný vůči šokům a má silnou externí pozici • Přesto v blízké budoucnosti:
Poroste podíl úvěrů v selhání Bude zpomalovat tempo růstu úvěrů Kreditní riziko bude vychýleno směrem vzhůru
• Rizika jsou spojena zejména s vývojem v zahraničí (vs ČR): Výjimečně vysoká míra nejistoty ohledně vývoje ekonomické aktivity, cen produkce, dlouhodobých úrokových sazeb a cen aktiv Rostoucí ztráty z úvěrů i z cenných papírů (hrozba pro kapitálovou přiměřenost) Horší schopnost některých bank získat zdroje pro financování aktiv Možná ztížená dostupnost úvěrů pro firmy Domácí bankovní sektor sám o sobě není zdrojem rizik
M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
17
Růst HDP: meziročně 10 8 6,3 6,0 6,3
6 y-o-y change in %
5,9 5,7
5,4
4,1 3,6 3,9 3,6 3,8
3,4 2,7
7,6
5,1 4,9
4,3 4,4 4,2
4
7,0 6,9 7,1 7,2 6,7
2,4 2,2
2
4,0 2,9
2,9 2,2 2,0 1,8
2,9
2,1 1,1
0,5
0 -2 -4 -4,5
-6
-5,5
-8 00/I
III
01/I
III
02/I
III
03/I
III
04/I
III
05/I
III
06/I
III
07/I
III
08/I
III
09/I
III
HDP v 1. pololetí poklesl meziročně o 5% M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
18
Zpracovatelský průmysl 30 20
0 -10 -20
.0 7 IV .0 7 V. 07 VI .0 VI 7 I.0 VI 7 II. 07 IX .0 7 X. 07 XI .0 XI 7 I.0 7 I.0 8 II. 08 III .0 8 IV .0 8 V. 08 VI .0 VI 8 I.0 VI 8 II. 08 IX .0 8 X. 08 XI .0 XI 8 I.0 8 I.0 9 II. 09 III .0 9 IV .0 9 V. 09 VI .0 VI 9 I.0 9
07
III
II.
7
-30 I.0
y-o-y in %
10
Pokles produkce zpracovatelského průmyslu zřejmě v polovině roku 2009 dosáhl svého dna M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
19
Obchodní bilance 25
Obchodní bilance v mld Kč
20 15 10 5 0 -5 -10 -15 1/07
3
5
7
9
11
1/08
3
5
7
9
11
1/09
3
5
7
Kvůli rychlejšímu poklesu dovozu než vývozu se přebytek obchodní bilance v posledních měsících zvyšoval M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
20
meziroční změna čtvrtletních průměrů v %
Maloobchodní obrat 14 12
12,2 12,2
11,2 9,5
10
(čtvrtletně)
10,6
10,4 8,7
9,2
8
5,4
6
4,8
4,6
4 2 0 -2
-2,6
-4
-4,0
-6 I.Q/2006
III.Q/2006
I.Q/2007
III.Q/2007
I.Q/2008
III.Q/2008
-4,6
I.Q/2009
Maloobchodní obrat (meziroční změny čtvrtletních průměrů) začal klesat již ve 4. čtvrtletí 2008 M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
21
Vývoj cen Index spotřebitelských cen
10
Index cen výrobců 8
Dovozní ceny
meziroční změna v %
6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 1/07
3
5
7
9
11
1/08
3
5
7
9
11
1/09
3
5
7
Pramen: ČSÚ
Různé cenové okruhy svědčí o převaze dezinflačních tlaků; v září klesla meziroční inflace na nulu M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
22
Saldo státního rozpočtu 60
2007
2008
2009
36,3
40 19,7
27,2
22,2
20
12,8 1,3
bn CZK
0
9,7
9,3 -17,0 -26,0
-20
5,3
10,5
10,9
-5,7
-6,5 -20,0
-28,1
-40
-38,3
-60
-55,7
-80
-71,4
-66,4
-68,3 -76,2
-100 1
2
3
4
5
6
7
-89,6
-87,3
8
9
10
11
12
Pramen: MF
Hospodářská krize se promítá do zhoršování salda státního rozpočtu (vs přebytky v roce 07 a 08) M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
23
Cyklická a strukturální složka deficitů veřejných financí 3
Cyklická složka
Strukturální deficit
Celkové saldo
2 1 0 jako % HDP
-1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8
Pramen: výpočty ČNB 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Rozpočtové deficity v ČR měly (a budou mít) převážně strukturální povahu M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
24
Rozpočtový balíček pro rok 2010: možné důsledky pro měnovou politiku • Rozpočtový balíček bude mít zřejmě za následek:
Zvýšení inflace o 1,3 procentního bodu (inflace by mohla být koncem roku 2010 vyšší než 3%) Zpomalení tempa růstu spotřeby domácností o 1–1,5 procentního bodu
• Balíček způsobí dočasný negativní cenový a poptávkový šok (pro měnovou politiku to budou šoky exogenní) • Vzhledem k nízké domácí poptávce je riziko vzniku sekundárních inflačních tlaků poměrně malé Míru dopadů balíčku ČNB nyní analyzuje M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
25
Dlouhodobě neřešené problémy veřejných financí • Vysoký podíl mandatorních a quasi-mandatorních výdajů na celkových výdajích (více než 70%) • Absence penzijní reformy a reformy zdravotnictví • Nedostatečně transparentní rozpočtový proces • Atomizace veřejných rozpočtů • Nedostatečné monitorování efektivnosti veřejných fondů I přes krátkodobá opatření na představuje fiskální politika největší střednědobé riziko makroekonomického vývoje (očekávaný rychlý růst dluhu) M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
26
Veřejný dluh/HDP 50
45,7
45 40,2
40 34,8
jako % HDP
35 28,5
30 25
30,1
30,4
29,8
29,6
28,9
29,8
2003
2004
2005
2006
2007
2008
25,1
20 15 10 5 0 2001
2002
2009
2010
2011
Pramen: ČNB
Počínaje rokem 2009 začne veřejný dluh rychle růst M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
27
Shrnutí • Příčiny krize se kumulovaly dlouhodobě krize nezmizí mávnutím kouzelného proutku • Záchranná opatření vlád a centrálních bank zřejmě zabránila nejhoršímu krátkodobé zlepšení nemusí znamenat konec krize • Existují rizika opětovného zhoršení hospodářské a finanční situace (zpětné vazby, vypršení některých podpůrných schémat) • Mikroekonomické přizpůsobení a restrukturalizace musí bezpodmínečně proběhnout (jinak rizika recidiv) • Rychlost a podoba oživení budou hodně záviset na načasování a dávkování strategií exitu (lákavé může být inflační řešení dluhů) • Pro českou ekonomiku bude rizikem vývoj veřejných financí Hloubkové potápění: pro úspěšné vynoření z krize budeme potřebovat ještě hodně vzduchu v plicích M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
28
Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1
[email protected] Tel: 224 412 008
M. Singer – Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor
29
