Světová finanční krize a její důsledky pro českou ekonomiku Eva Zamrazilová členka bankovní rady ČNB Brno, 2.- 3. prosince 2008
Osnova
Specifika současné finanční krize ČR a primární dopady krize Sekundární dopady krize na reálnou ekonomiku Zkušenosti a důsledky do budoucna
Specifika současné finanční krize
Nepochybně nejhlubší finanční krize od 30. let 20 stol. Na rozdíl od předchozích nepropukla v rozvojových zemích, ale v nejvýznamnější zemi vyspělé části světa, v USA Rozšířila se z relativně málo významného segmentu sub-prime hypoték do celé sféry finančních trhů a jejich institucí V současné fázi je klíčovou otázkou intenzita dopadů z finanční do reálné sféry - rizika výrazného zpomalení světové ekonomiky
Český bankovní sektor krize nepostihla / I
Ozdravění bankovního systému v minulosti a krátká historie úvěrového boomu Poměr úvěry/HDP ČR: < 50 % původní EU 15 : 100- 150 % 120 100
102 95
93
80
108
97
114
60 40 20
48 36
32
29
27
41
0 2002
2003
2004 ČR
2005 Eurozóna
2006
2007
Český bankovní sektor krize nepostihla / II
Převažuje klasický model komerčního bankovnictví: deposita a úvěry Poměr primárních vkladů a klientských úvěrů je v ČR příznivější než ve většině nových a zejména původních zemí EU. Banky mají dostatek primárních zdrojů pro poskytování úvěrů a nemusí hledat ve velkém rozsahu zdroje na trhu nebo v zahraničí. Banky také téměř neposkytovaly úvěry na bydlení v cizích měnách a nejsou tak závislé na funkčnosti zahraničních trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika (problém např. u Maďarska a Polska).
Český bankovní sektor krize nepostihla / II Financování úvěrů prostřednictvím klientských vkladů (v %) 180 150 120 90 60 30 0 CZ
HU
PL
SK
Vklady/úvěry 2005 Vklady/úvěry 2006 Vklady/úvěry 2007 Pramen: ECB
EU
Nové členské země
Český bankovní sektor krize nepostihla / III
Lokální bankovní sektor má dobrou bilanční likviditu – téměř čtvrtina aktiv má vysoce likvidní charakter Bankovní systém je dobře kapitalizovaný a zůstává nadále ziskový Domácí finanční instituce měly nízké expozice vůči toxickým „americkým“ aktivům – omezená možnost nákazy.
Primární dopady krize minimální, ale…
Finanční krize v zahraničí ovlivňuje český finanční sektor nepřímými kanály:
nebankovní část finančního systému byla ovlivněna klesajícími cenami aktiv (obligací a akcií), pokles rentability penzijních fondů a pojišťoven, odliv zdrojů a pokles aktiv podílových fondů, nejistota ohledně expozic vůči zahraničním matkám, pokles důvěry klientů ve stabilitu institucí, růst rizikové averze vůči regionu střední a východní Evropy → mimořádná volatilita kurzu.
Podílové fondy Vlastní jmění otevřených podílových fondů (v mld. Kč) 180
2007
2006
2005
2004
2003
2001
2002
D lu h o p is o v é F o n d y fo n d ů
P e n ě žn í C e lk e m
10/2008
A k c io v é S m íš e n é P ra m e n : A K A T Č R
2000
1999
0 0 0 0 0 0 0 0 0 1998
6 4 2 0 8 6 4 2
1997
1 1 1 1
Pokles cen aktiv a snížená důvěra klientů se nejvýrazněji projevily v poklesu aktiv podílových fondů.
en
20 08
20 07
20 07
20 07
-5
or 20 bř 08 ez en 20 08 du be n 20 08 kv ět en 20 08 če rv en 20 če 08 rv en ec 20 08 sr pe n 20 08 zá ří 20 08 říj en 20 08
ún
en
sin ec
pa d
le d
pr o
li s to
říj
meziroční změna v %
meziroční změna v %, (-) = apreciace CZK
Kurz CZK/EUR
0 -3,5 -4,9
-6,9
-5,6
-10 -11,3
-11,3
-15
-20 -10,3
-12,5
-11,8 -17,4 -12,6
-14,7
-20,5
-25
Přenos krize důvěry
Pokles funkceschopnosti mezibankovního trhu Orientace na držení likvidity – „ zatuhnutí“ dluhopisového trhu » Česká národní banka
opatření k rozhýbání dluhopisového trhu rozšíření nástrojového instrumentária k dodávání a podpoře likvidity řádový pokles úrokových sazeb mediální komunikace proti negativnímu sentimentu a nejistotám
Primární dopady krize minimální, ale…
Podíl úvěrů v selhání se nadále nachází na velmi nízkých hodnotách, i když v podnikovém sektoru pozvolna roste Narůstající problémy s odbytem, pokles nových zakázek průmyslových odvětví (Obdobně jako v zahraničí zasažen automobilový průmysl a jeho subdodavatelé) Zhoršení platební morálky firem, zřejmé u průmyslu papírenského, textilního, sklářského, ale i stavebních a developerských společností
Primární dopady krize minimální, ale…
Ú v ě r y v s e lh á n í (%
c e lk o v ý c h ú v ě r ů r e z id e n tů m
v s e g m e n tu )
5
4
3
2 1 2 /0 6
0 3 /0 7
P ra m e n : Č N B
0 6 /0 7 0 9 /0 7 1 2 /0 7 0 3 /0 8 Ú v ě r y r e z id e n tů m N e fin a n č n í p o d n ik y D o m á c n o s ti - o b y v a te ls tv o
0 6 /0 8
0 9 /0 8
Rizika pro další období
Domácí banky rovněž přehodnocují rizika a reagují na zhoršené podmínky Dochází ke zpřísňování úvěrových podmínek a dostupnost úvěrů již není tak snadná:
očekávání snížené ekonomické aktivity se již promítá i do úvěrování podnikového sektoru, globální ochlazení trhu nemovitostí se promítlo do výrazného zpřísnění úvěrování developerů komerčních a rezidenčních nemovitostí,
Nepřímé dopady: makroekonomický vývoj
Nová prognóza ČNB z listopadu 2008: snížení očekávaného tempa růstu v roce 2009 a 2010 oproti dřívějším predikcím Kombinace výrazného poklesu zahraniční poptávky s předchozím posílením kurzu a vnitřními faktory sestupné fáze cyklu Ze zprostředkovaných důsledků finanční krize je pozitivní jen průmět do poklesu cen ropy a dalších komodit Prognóza inflace signalizuje řádový pokles na začátku roku 2009 a další posun k hladině inflačního cíle platného od ledna 2010
Prognóza HDP a inflace 7
8
6
7
5
6
4
5
3
4
2
3
1
Horizont měnové politiky
Inflační cíl
2
0
1
-1 IV I/07 II 90%
III IV I/08 II 70%
50%
III IV I/09 II III IV I/10 II 30% interval spolehlivosti
0 IV I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II 90%
70%
50%
30% interval spolehlivosti
Zkušenosti z dosavadního vývoje
Zřejmá nepřipravenost na takovýto typ a rozsah krize, první reakce chaotické V Evropě zpočátku podcenění, „ jde o americký problém“ Váznoucí komunikace mezi politickou reprezentací a regulačními a dohledovými orgány Přijatá řešení do jisté míry stabilizovala finanční sektor ve vyspělých zemích Přetrvává volatilita akciových trhů a měnových kursů Uplatněná opatření nákladná, rizika trvají
Obecné negativní důsledky
Morální hazard, rozšíření prostoru pro tézi „too big to fail“ Řádový nárůst zátěže veřejných rozpočtů Oslabení fiskální disciplíny v rámci Paktu stability a růstu Riziko rozšíření tržně nekonformních regulačních zásahů Větší váha státu a státních zásahů v ekonomice Riziko oživení tendencí k protekcionismu
Závěr
Přes zprostředkované dopady ze zahraničí má česká ekonomika předpoklady projít světovou finanční krizí s relativně nízkými náklady Zásadně zdravý finanční a bankovní systém, přednosti integrovaného dohledu nad finančním trhem Příznivé tendence ve fiskální sféře Aktivní saldo obchodní bilance a nízká hladina zahraničního zadlužení Prognózovaná dynamika růstu v dalších dvou letech je citelně nižší, nicméně stále není na hranici recese
Děkuji za pozornost!
[email protected]
