Cesta z krize přes globalní ekonomiku: Kreativní destrukce pokračuje

Cesta z krize přes globalní ekonomiku: Kreativní destrukce pokračuje Prof. Michal Mejstřík IES FSVUK & ředitel EEIP, a.s. Předseda International Chamber of Commerce CR Předseda dozorčí rady Českého Aeroholdingu,a.s. Business Leaders Forum Praha 14.března 2013

1. Globální (? či evroamerická) ekonomická krize urychlila kreativní destrukci procesů Ekonomická krize otřásla ekonomickou pozicí vyspělých států a vyhlídky jsou nevalné.

Čtvrtletní pokles růstu průmyslu a ZO (MMF 10/2012)

Možné zpomalení HDP Eurozony oproti světu (MMF 1/2012)

Naopak státy rozvojové nebyly zasaženy krizí tak výrazně a přes další zpomalení právě ony hrají hlavní roli při oživení světové ekonomiky, jejich podíl roste.

Největší rizika jsou spatřována v budoucím vývoji států eurozóny zejména periférních. Hospodářský růst rozvojových zemí stupňuje globální soutěž mezi exportéry, což znovu vyhrocuje zpomalující export.

Zdroj: EEIP, OECD, IMF, ICC, IFO

ECB pohledávky vůči Sp a I bankám rostou

Nevalné vyhlídky eurozóny (MMF 10/2012)

1. Pozadí krize LT bilance běžného účtu, přírodní zdroje a konkurenceschopnost 1: Přesun bohatství

“ Emerging east“

“ West“

…a různé úrovně konkurenceschopnosti ! Source: Roeller, Vernon (2008), www.bruegel.org

2: Emerging economies dávají poprvé přednost spíše „volnému obchodu“(?) nad protekcionismem… 3: deficity soukromé & veřejné rozvinutých zemí financovány půjčkami spořivých – často underdeveloped countries zčásti též díky nespolehlivým memorandům bank 4: G20 nové strategické nastavení MULTILATERALNÍ 3 SVĚT

1. Pozadí Kdo produkuje a spotřebovává plyn ...stále významnější zdroj energie

Jiná situace v plynu, kde USA po padesáti letech opět soběstačné a ceny nízké díky břidlicovému plynu

1. Globální trh obligací roste

• Domestic bonds (issued in the domestic currency) vs. international bond (issued in a foreign currency)

Source: The City UK (2011)

5

1. Globální zahraniční čistí dlužníci a věřitelé – permanentní kontext ? proč ? Kdo ?

2. Globální a EU kontext

Suverénní riziko EMU nyní investoři reflektují ve výnosech bondů! Investoři nerozlišovali riziko

Investoři rozlišovali riziko

Nulové FX riziko -> PIGS jako “safe heaven” Podcenění rizika!

16

Kurzy zafixovány k Euru (5/1998)

14

Revize řeckého dluhu 10/2009)

Virtuální Euro (1/2009)

Pád Lehman Bros (9/2008)

Vstup Řecka do Eurozóny (1/ 2001)

12 10 8 6

Německo Řecko

Španělsko Itálie

Portugalsko Belgie

Zdroj: Mejstřík (2011) , data podle Kohutikova (2011)

Irsko Francie

4.11

4.10

4.09

4.08

4.07

4.06

4.05

4.04

4.03

4.02

4.01

4.00

4.99

4.98

4.97

4.96

4.95

4.94

4.93

4.91

2

4.92

Konvergence úrokových sazeb

4 4.90

Výnos 10Y vládních dluhopisů (%)

Suverénní riziko = FX + kreditní

Investoři opět rozlišují riziko! Přes úrokové sazby !

2. Výnosy státních obligací v CEE < PIIGS

In 4Q 2012 Czech T-bond yields within the lowest Top 10 worldwide (around 2%).  10Y bond yields quite low in history…

 …and continuing quite low now

Source: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=450&p_strid=EBA&p_lang=EN, World Bank (2012)

8

2. Makroekonomické dopady krize na periférii EU versus CR High debt/HDP ratio of PIIGS while debt of CR relatively low (the 7th lowest)

180,0( % GDP) 160,0

Gross Government Debt 2008 and 2011 2008

140,0

Change 2008-2011

120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0

Source: Eurostat

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/data/database

9

2. Zapomenuté důsledky nízké likvidity bank a státních obligací… Je nějaký limit na pohledávky v Eurosystemu via TARGET 2 ? Sovereign bonds Forgotten Consequences… Any Limit for Claims on the Eurosystem via TARGET 2 ? (2003-2012) The ECB shifted its refinancing credit and money creation – to the tune of €900 billion – toward southern Europe and Ireland, as measured by the Eurosystem’s Target balances. In doing so, however, it put itself in peril, because the only way to implement the shift was by lowering the collateral requirements for refinancing credit. To a large extent, this collateral consisted of government bonds.

Source: EEAG Report 2013

2. Nevyhnutelný důsledek - snížení ratingu S&P 2012 po Creditwatch warning a další vývoj v roce 2012

RATINGS LIST To From Austria (Republic of) AA+/Negative/A-1+ AAA/Watch Neg/A-1+ Belgium (Kingdom of) (Unsolicited Ratings) AA/Negative/A-1+ AA/Watch Neg/A-1+ Cyprus (Republic of) BB+/Negative/B BBB/Watch Neg/A-3 Estonia (Republic of) AA-/Negative/A-1+ AA-/Watch Neg/A-1+ Finland (Republic of) AAA/Negative/A-1+ AAA/Watch Neg/A-1+ France (Republic of) (Unsolicited Ratings) AA+/Negative/A-1+ AAA/Watch Neg/A-1+ Germany (Federal Republic of) (Unsolicited Ratings) AAA/Stable/A-1+ AAA/Watch Neg/A-1+ Ireland (Republic of) BBB+/Negative/A-2 BBB+/Watch Neg/A-2 Italy (Republic of) (Unsolicited Ratings) BBB+/Negative/A-2 A/Watch Neg/A-1 Luxembourg (Grand Duchy of) AAA/Negative/A-1+ AAA/Watch Neg/A-1+ Malta (Republic of) A-/Negative/A-2 A/Watch Neg/A-1 Netherlands (The) (State of) (Unsolicited Ratings) AAA/Negative/A-1+ AAA/Watch Neg/A-1+ Portugal (Republic of) BB/Negative/B BBB-/Watch Neg/A-3 Slovak Republic A/Stable/A-1 A+/Watch Neg/A-1 Slovenia (Republic of) A+/Negative/A-1 AA-/Watch Neg/A-1+ Spain (Kingdom of) A/Negative/A-1 AA-/Watch Neg/A-1+ N.B.--This does not include all ratings affected.

Source: Standard & Poor 2012 January 13

2. Kredit rating státních obligací států EU podle různých agentur koncem 2012

Source: Standard & Poor 2012 January 13

€200mld. nedostatek regulatorního kapitálu bank PIIGS (vs. €290mld na Basel III) – Ve scénářích kde hodnota italských, španělských, belgických, irských a portugalských státních dluhopisů klesne blízko úrovni Řecka (50% discount), by EU banky potřebovaly alespoň €203mld dodatečného kapitálu aby splnila poměr 7% jádrového kapitálu 1 o – Porovnejme si s €290mld dodatečného kapitálu potřebného ke splnění standardů Basel 3 (EU Basel 3 Quantitative Impact Study založená na údajích z roku 2009)

o

Source: BCG (2011). Europe sovereign debt crisis and implications Slide 13 on banking liquidity

2. EU banking market landscape

Source: Verón, N. (2012). EUROPE’S SINGLE SUPERVISORY MECHANISM AND THE LONG JOURNEYSlide TOWARDS 14 BANKING UNION, Breugel 10/2012

The structure of a banking union – 4 pillars 1. Supervision of financial institutions;

2. Deposit insurance; 3. Resolution of failing banks or systemic banking crises; 4. A (common) fiscal backstop. Source: Pisani-Ferry, J., Wolff, G., B. (2012). THE FISCAL IMPLICATIONS OF A BANKING UNION, Breugel 9/2012

Slide 15

3. Globální dopady problémů Eurozóny Zpomalující Eurozóna…..slábnoucí dovoz Eurozony z Asie

 Evropske společnosti a státy omezují investice a domácnosti spotřebu  Čína exportuje nejvíce 22% do Evropy a navíc i její domácí ekonomika zpomaluje. Ale i US trh dostatečně neožil. Hrozba obchodních válek, ropných šoků, kapitálového přílivu s apreciací  Euro oslabuje, evropský vývoz se stává cenově konkurenceschopnějším

3. Globální dopady problémů Eurozóny

Čína a Indie dohánějí ale zpomalují

 Má to implikace i pro Evropu : Asie zůstává zdrojem růstu, roste její podíl ale zpomaluje. Jiná země Argentina na hranici záporného růstu

3. Globální dopady problémů Eurozóny První oběť ratingových agentur v BRICS ....negativní výhled Indie

Díky dluhové krizi investoři pozornější a vnímají fiskální rizika Indie  hrozba pádu z investičního do spekulativního pásma 

4. Nevyhnutelný důsledek - snížení ratingu S&P 2012 po Creditwatch warning – Proč ?

Podobně jako nedávno (Standard & Poor’s 2012), vidím krizi veřejných financí v širším kontextu mezinárodní konkurenceschopnosti „Ačkoliv chápeme nedostatek fiskální prozíravosti jako hlavní faktor přispívající k vysokým veřejným dluhům v některých zemích jako Řecko, věříme, že klíčovým problémem pro Eurozónu jako celek je rostoucí rozdíl v konkurenceschopnosti mezi jádrem a tzv. periferií. Spolu s rychlým nárůstem rozvah evropských bank to vedlo k velkým a rostoucím vnějším nerovnováhám, projevujících se ve velikosti nerovnováhy finančních sektorů mezi čistými exportéry bankovních systémů a čistých importérů“ Source: Standard & Poor 2012 January 13

4. Konkurenceschopnost ekonomiky

Cenová (ne)konkurenceschopnost… Reálný efektivní měnový kurs (rok 1999=100) 200

Náklady na pracovní sílu (rok 2000=100, směr nahoru = růst nákladů). 160 Maďarsko

180

Slovensko

160

ČR

150 140

Slovensko ČR

130

Maďarsko

120

120 Polsko

110

Německo

Finsko 100

Německo

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

2002

1999

90

80

2001

Polsko

2000

100

2010

140

Reálný efektivní měnový kurs (rok 1999=100)

Kursový vývoj (leden 1999=100, směr dolů = posilování měny 130

140

120 EUR/HUF

130

110

Irsko 120

100

Španělsko

EUR/PLN 90

110

80

100

Řecko

Německo

EUR/SKK

70

90

EUR/CZK

Zdroj: Mejstřík et al (2011) http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/nerv-ramec-strategie-konkurenceschopnosti-82538/

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

80

1999

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

60

4. Konkurenceschopnost cenová podporovaná inovacemi různá úroveň produktivity – podpora zombies!!!  Růst zaměstnanosti podle kvartilů produktivity jako Long-Term signály (Čína a SVE mají obdobný tvar jako USA) 7% 6% 5% 4% 3%

EU USA

2% 1% 0% -1%

Most prod.

2nd prod.

3rd prod.

Least prod.

-2%

 Některé nemoudré bail-outy a státní dotace mohou blokovat nezbytné strukturální/ inovační změny a fixovat staré problémy

Source: Mejstřík & Chytilová (2008) based on Gretschmann (2006), The Economist 11/2009

4. Intenzivní globální ekonomická soutěž Politika menších států v oblasti konkurenceschopnosti, exportu i průmyslu musí směřovat k:

•Hledání a maximálnímu využití svých komparativních výhod •Odstranění neefektivit, které brzdí ekonomický rozvoj a vedou k plýtvání zdroji (týká se mj. i korupce, nadměrné byrokracie, ale i energetické náročnosti aj.)

Nárůst high-tech exportu v Číně vs. pokles v USA, EU a Japonsku

 Rychle rostoucí a velké ekonomiky jako je Čína, Brazílie nebo Turecko maximálně využívají svou konkurenční výhodu v oblasti nákladů na pracovní sílu a vytváří tvrdou hospodářskou soutěž na trhu low-end zboží a služeb  Jak nicméně naznačuje níže uvedený graf, mají tyto státy díky velikosti svého trhu, ekonomickému růstu a přílivu zahraničních investic vyšší ambice – přesunout se z kategorie zemí s levnou pracovní silou do pozice zemí s vlastní vědou, výzkumem a inovacemi Nárůst high-tech exportu v Číně vs. pokles v USA, EU a Japonsku

•Posílení orientace své ekonomiky na odvětví s vysokou přidanou hodnotou •Aktivním pronikání na zahraniční trhy a upevňování svých pozic v mezinárodním obchodu

Zdroj: EEIP, OECD, IMF

| Stran

6. konkurenceschopnost …necenová – pyramida faktorů

zdroj: Mejstřík NERV et al (2011) http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/nerv-ramec-strategie-konkurenceschopnosti-82538/

4. Problém globální konkurenceschopnosti

Zdroj: EEIP

4.Strategie mez.konkurenceschopnosti 2011 a její nástroje Devět pilířů 43 specifických projektů 250 opatření ve 4 implementač. programech Veřejný sektor Vzdělání a zaměstnanost

Prostředí pro podnikání Ekonomie globálních inovací

Dvě vazby na jiné strategické dokumenty (kohesní politka, exportní strategie) Interakce s jinými koncepčními dokumenty a politikami (Energetická politika, Národní program reforem, Národní inovační strategie)

OECD Report on the CR (2011) vysoce ocenil tuto strategii MSK (2012–2020). Třeba implementovat...

4. Kolik je našich exportérů a kam vyvážejí ? Počet vývozců celkem v období 2006 – 2012

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Počet vývozců 17055 18531 18527 17792 16405 16303 16722

Počet vývozců, kteří vyvezli zboží do EU v období 2006 – 2012 (1 vývozce může být zahrnut pouze jednou v daném roce)

Počet vývozců, kteří vyvezli zboží mimo EU v období 2006 - 2012 (1 vývozce může být zahrnut pouze jednou v daném roce)

Rok Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Počet vývozců 12364 12750 12977 12234 10280 11802 10271

Počet vývozců

2006

11140

2007

16096

2008

11966

2009

11269

2010

10829

2011

10098

2012

12295

4. Komparativní výhoda – křehká struktura vývozu zboží a služeb Development of CR foreign trade with goods in goods classification (HS-6)

Czech foreign trade with growing concentration in several custom duty items. Exports of goods dominated by the automotive industry and electronics (locally assembled) – relevant subdeliveries also imported. Development of CR foreign trade with services by groups (HS-6)

Export of services dominated by the travel and tourism. The more sophisticated services (such as finance, science and research, design) often imported.

Source: NERV (2011)

27

4. Příklad : Co se stalo s finskou inovativností a exportem ? • Problém nadměrné orientace na klíčovou firmu NOKIA, která se 160 tisíci zaměstananci představovala světového šampiona ve vědeckovýzkumně náročné oblasti výroby telefonů a dominovala na finském burzovním trhu. • Podle Erkki Ormaly, vicepresidenta NOKIE pro rozvoj, úspěšný finský forsight jak ve firmě tak ve veřejném sektoru identifikoval již před 15 léty jednotný digitální trh s „digitálním prostorem“ a „digitálním obsahem“ jako perspektivní stimulaci ekonomiky. • Následně v letech 1995-2005 odstartoval odpovídající jak veřejný tak soukromý VVaI, který přinesl významné výsledky, které byly mnohdy patentovány a představovaly pobídky pro tvorbu podnikových inovací v dané oblasti. Agregace digitálního obsahu poskytovaného on-line internetem prostřednictvím interaktivních chytrých telefonů, tabletů, kiosků aj. slibovala otevření prostoru pro nesmírný nárůst počtu uživatelů. • Ale společnost NOKIA se stala obětí vlastního úspěchu, konzervativnosti technokratického managementu přeceňujícího efektivní výrobní kapacity samotných telefonů s úsporami z rozsahu. Nabízející se výzkumná řešení NOKIA včas neaplikovala, zatímco konkurenční platformy Apple a Google/Android orientované na software tradiční výrobní kapacity nebrzdily, neboť výrobu pružně outsourcují. Výsledky finského VVaI v oblasti konvergujícího digitálního obsahu konkurenční firmy již je řadu let využívají a platí za to ročními autorskými poplatky přes půl miliardy dolarů. • Probuzení náhle ztrátové NOKIE přišlo jak ze strany finančního trhu, kde prudce poklesla hodnota firmy a jednotlivých akcií na méně než desetinu (dopad na pensijní fondy), tak ze strany prudkého poklesu tržních podílů na trhu eskalovaná ztrátou čínského trhu levných telefonů. Nástup nového vedení, propouštění desetitisíců zaměstnanců, lepší lokační a navigační systém, přechod na MS mobilní software s novými telefony, výroba vlastních tabletů je pokusem zvrátit situaci. Venture kapitálem NOKIE původně podporovaná firma ROVIO vyvinula videohru Angry Birds (unikátní rekord - jedna miliarda stažení) a při několika stech zaměstnanců je vysoce zisková...Příklad nového příslibu ve vzdělané finské populaci ?

4. Musíme zafixovat dynamickou konkurenceschopnou pozici českých podniků v „globálních hodnotových řetězcích“ An important feature of globalization is that enterprises split their production processes into a number of business functions which they then move around the world to gain efficiency and/or new markets. This subscribes to the well known concepts of global value chains and international sourcing. See also OECD-WTO initiative Destination of international sourcing - Share of core and or support functions sourced internationally (%), 2009

29

4. Segmentace a zacílení strategie exportu a investic pro 17 tis. podniků České dcery zahraničních matek

Account for majority of Czech final export; high share of imports in production High degree of internationalization – through the group that is often multinational company (MNC) Selection of market is driven by the group needs Within the group they typically belong to the mid- or lower valueadded part of the production chain supplied by the cluster of suppliers Successful examples: TPC, Hyundai (large businesses and subcontractors), specifically SkodaVolkswagen

Tradiční dobře zavedení exportéři

Experimentální exportéři

Born globals – zrozeni ke konkurenci

Estimated account for 20 – 25% Czech export share, high share of imports in production

Large number of businesses but small export volumes

Very few businesses, rapidly generate high foreign sales (3-6% according to OECD)

Gradual strong internationalization from domestic market

Low degree of internacionalization, often adhoc penetration to foreign markets

High degree of internalization since the start of their business activities

Ad-hoc supplies, rather to neighboring markets

Supply simultaneously to a larger number of markets (also outside EU)

Supply mostly „to psychologically close“ markets Full control over placing the products to the market, design and R&D etc. Successful examples: Vítkovice, Žďas, Juta, Tonak, Preciosa (both large enterprises and SMEs often rooted in former specialized Foreign Trade companies)

Usually medium-, low valueadded businesses, the domestic market is a key factor Successful examples: Veba, Bernard (mainly MSP)

Often high value-added businesses; foreign demand is a key factor Successful examples:Linet, Avast, Lasvit, J4, start-ups with high value-added

Centrum sdílených služeb a zpravodajství pro export (back-office) • Informační OneStop-Shop • Globální diverzifikace exportu

•

III. Piliř

Služby pro exportéry (front-office služby) • Exportní financování a pojištění • Mezinárodní zdroje financování a rozvojová spolupráce • Klastry a proexportní iniciativy samospráv • Řídící a komunikační platforma

•

Obchodní politika a export na Jednotný vnitřní trh • Optimalizace zahraniční sítě • Služby zahraniční sítě • Investice a inovace pro export zboží a služeb

EXPORT / EXPORTÉŘI

•

II. Piliř

Rozvoj obchodních příležitostí

Zpravodajství pro export

I. Piliř

Rozvoj exportu

4. Akční plán pro export a internacionalizaci – implementace Exportní strategie

4. Plnění Akčního plánu – Příklad – diverzifikace exportu Základní zařazení na základě požadavků podnikatelské sféry se dělí na země PRIORITNÍ 12 (Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam) ZÁJMOVÉ 26 (Alžírsko, Argentina, Austrálie, Ázerbajdžán, Bělorusko, Egypt, Gruzie, Hong Kong, Chile, Chorvatsko, Izrael, Peru,Japonsko, JAR, Kižní Korea, Kanada, Libye, Maroko, Moldavsko, Saudská Arábie, Singapur, SAE, Švýcarsko, Thajsko, Uzbekistán)

EVROPSKÁ UNIE vychází z objektivních statistických údajů, potřeb exportérů, vzájemných dlouhodobých vazeb, růstového potenciálu trhu a předpokládané efektivnosti nasazení nástrojů proexportní podpory •Dlouhodobé vzájemné vazby Platné dohody a ujednání Příliv přímých zahraničních investic do ČR •Specifiické předpoklady vývozu z ČR Podíl malých a středních podniků podniků na exportu Počet exportujících firem •Růstový potenciál Velikost HDP a struktura celé akonomiky Tempo růstu HDP, dznamika jednotlivých oborů •Absolutní absorpční schopnost daného trhu Podíl na světovém dovozu Zdroj: MPO

4. Plnění Akčního plánu – Příklad -Exportní ekosystém – jak to bude fungovat • Front office (princip One-Stop-Shop) informace, služby a asistence v místě) • Back office (princip Řídící platformy, informačně-analytická podpora, proexportní instituce) • Partnerské instituce, kraje, regionální kanceláře SP ČR, HK ČR, ICC ČR

Front office v zahraničí

Back office HK ČR SP ČR)

Firmy

ICC ČR

4. Plnění Akčního plánu – Příklad –exportní financování – protikrizová opatření • Navýšení pojistných fondů EGAP o 1 mld.Kč • 660 mil.Kč na podporu činnosti EGAP • 150 mil.Kč na zavedení systému dorovnávání úrokových rozdílů • Zvýšení likvidity ČEB •

Produkty – zlepšení obslužnosti českého exportu •

Usnadnění přístupu komerčních bank ke státem podpořenému financování (IMU) • Částečné (excedentní) pojištění • Garance ČEB pro MSP • Navýšení pojistného plnění EGAP (limity a kapacity EGAP a ČEB pro prioritní země)

• Standardizace procesů a dokumentace • Sjednocení lhůt pro zpracování jednotlivých fází obchodního případu • Komunikace procesních požadavků a lhůt exportérům

Legislativní zabezpečení státní podpory financování exportu

Zdroje a kapacita pro exportní financování

Proces – zjednodušení a usnadnění přístupu k exportnímu financování

Hledání politické podpory pro urychlené zavedení těch opatření, jež vyžadují novelu zákona č.58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou

4. IMPLEMENTACE EXPORTNÍ STRATEGIE 2012 – 2020 Zlepšení českého exportu v roce 2012 ČR měla nejvyšší obchodní přebytek v historii

Při celkovém růstu se podíl EU na vývozu

Celkový vývoz meziročně

Celkový vývoz v roce 2012 činil

stoupl o 6,4 %

3 bil. Kč

snížil z 83 % na 80,8 %

Vývoz do prioritních a zájmových zemí meziročně

Podíl prioritních a zájmových zemí se na celkovém vývozu

Vývoz do prioritních zemí činil v roce 2012

Vývoz do zájmových zemí činil v roce 2012

stoupl o 20 %

zvýšil ze 14,8 % na 16,8 %

340 mld. Kč

173 mld. Kč

310 mld. Kč

Rekordní výsledky zahraničního obchodu

Úspěšná diverzifikace českého exportu

Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí Evropy v roce 2012

Evropa Změna proti r. 2011

2012 % změna 2012/2011

Počet exportérů Objem exportu duplicitně (mld. Kč) 72 817 2 487 +1,5%

větší diverzifikace

Norsko 53 %

-2,0%

Iceland 70 %

menší diverzifikace

100 – 75 % 75 – 50 % 50 – 25 % 25 – 0 %

Finland 47 %

Russia 42 %

Ireland 66 % Belarus 31 % Ukraine 34 %

Kazakhstan 44 %

Georgia 65 %

Turkey 45 %

Albania 63 %

Armenia 61 %

Zdroj: ICC ČR na základě dat GŘC

Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí Asie v roce 2012

Asie Azerbaijan 52 %

Israel 76 %

Turkmenistan 46 %

Uzbekistan 68 %

Kyrgyzstan 45 %

North Korea 100 %

Mongolia 45 %

Syria 72 %

Jordan 48 %

Iraq 64 %

Iran 41 %

China 28 %

Afganistan 48 %

South Korea 36 %

Pakistan 45 %

Saudi Arabia 27 %

India 76 %


Změna proti r. 2011

Vietnam 51 %

Yemen 95 %

100 – 75 %

Taiwan 53 %

Oman 56 %


Japan 28 %

75 – 50 %

Philippines 78 %

Thailand 39 % Sri Lanka 70 %

50 – 25 % 25 – 0 %

Malaysia 53 %

Indonesia 51 %

2012 % změna 2012/2011

Počet exportérů duplicitně 12 591

Objem exportu (mld. Kč) 106,3

+5,5%

+1,2%


Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí Afriky v roce 2012

Afrika

2012 % změna 2012/2011


Tunisia 63 %

Počet exportérů Objem exportu duplicitně (mil. Kč) 2 931 19 121 +7%

-1% Senegal 96 % Guinea 70 %


Morocco 63 %

větší diverzifikace Algeria 79 %

Mauritania 99 %

Mali 98 % Burkina Faso 87 %

Côte d'Ivoire 83 %

Libya 42 %

Niger 99 %

Egypt 51 %

Chad 100 %

Sudan 87 %

Nigeria 79 % Central Af. Rep. Cameroon 100 % 79 % Benin

90 % Ghana Equatorial Guinea 67 % 95 % Gabon 80 % Congo 88 %

Eritrea 100 % Djibouti 98 % Ethiopia 64 % Kenya 39 %

Dem. Rep. Congo 76 %

Angola 98 %

Uganda 73 % Burundi 96 %

Tanzania 81 %

Zambia 82 % Madagascar 95 %

Namibia Botswana 70% 98 %

South Africa 52 %

Zimbabwe 83 %

100 – 75 % 75 – 50 % 50 – 25 % 25 – 0 %

Mozambique 76 %

Lesotho 100 %


Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí Severní Ameriky v roce 2012 Greenland 98 %

Severní a střední Amerika Canada 62 %

2012 % změna 2012/2011

Počet exportérů Objem exportu duplicitně (mil. Kč) 4 736 74 656 +2 %

100 – 75 % 75 – 50 % 50 – 25 % 25 – 0 %

USA 23 %

+23 %

Mexico 43 %

Guatemala 73 %

Belize 98 %

Jamaica 79 % Haiti 100 %

Cuba 82 %

Dominican Republic 75 % Honduras 76 %

Salvador 99 % Nicaragua Costa Rica 80 % 65 %

Panama 73 %

Změna proti r. 201

Puerto Rico

menší diverzifikace větší diverzifikace


Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí Jižní Ameriky v roce 2012

Jižní Amerika Colombia 43 %

Venezuela 68 %

Guyana 87 %

Změna proti r. 2011 Suriname 78% French Guiana

Ecuador 69 %

Počet exportérů Objem exportu duplicitně (mil. Kč) 2012 % změna 2012/2011

2 020 +4%

Peru 31 %

menší diverzifikace Brazil Brazil 28 %

11 339


Bolivia 56 %

+14% Chile 50 %

Paraguay 63 %

Argentina 23 % Uruguay 75 %

100 – 75 % 75 – 50 % 50 – 25 % 25 – 0 %


Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí Austrálie a Oceánie v roce 2012

Austrálie a Oceánie

2012 % změna 2012/2011

Počet exportérů duplicitně 1 262

Objem exportu (mil. Kč) 7 558

+5 %

+46 %

Papua New Guinea 99 %


Australia 61 %

menší diverzifikace větší diverzifikace

New Zealand 54 %

100 – 75 % 75 – 50 % 50 – 25 % 25 – 0 %


4. MPO: REALIZACE KLÍČOVÝCH STRATEGIÍ V ROCE 2013 Optimalizace zahraniční sítě MPO - nárůst sítě o 20 % Diverzifikace exportu: s důrazem na 1.8.2012

15.2.2013

rozšiřování zahraniční sítě prioritní a zájmové země 31.3.2013

Červen 2013

POČET ZAHRANIČNÍCH ZASTOUPENÍ 38

1.

48

57

70

Zefektivnění řízení sítě: integrace kanceláří CzechTrade a CzechInvest kmenoví zaměstnanci MPO 2. Posílení zahraniční sítě: 2012: Kanada, Dánsko, Černá Hora, Čína, Argentina, Izrael, Thajsko, Senegal, Indie, Austrálie 2013: Čína, Brazílie, Turecko, Peru, Kolumbie, Chile, Indonésie

4. MPO: REALIZACE KLÍČOVÝCH STRATEGIÍ V ROCE 2013 Nový systém služeb pro české exportéry PORTFOLIO SLUŽEB

PORADENSTVÍ

VZDĚLÁVÁNÍ

HLAVNÍ ZMĚNA:

INFORMAČNÍ SLUŽBY

SLUŽBY ZAHRANIČNÍ SÍTĚ MPO

OD HODINOVÉ SAZBY K PAUŠÁLNÍM PLATBÁM

SLUŽBY JSOU NOVĚ NABÍZENY FORMOU BALÍČKOVÝCH PROGRAMŮ

BASIC

BUSINESS

PLUS

4. REALIZACE KLÍČOVÝCH STRATEGIÍ V ROCE 2013 Cílená podpora českých exportérů Podpora malých a středních podniků Podpora exportu do prioritních a zájmových zemí

CENOVÉ ZVÝHODNĚNÍ

SYSTÉM NOVÝCH SLUŽEB, CENOVÉ PAUŠÁLY I ZVÝHODNĚNÍ BYLY PŘIJATY VELMI KLADNĚ ŠIROKOU PODNIKATELSKOU VEŘEJNOSTÍ

VÝSLEDKY EFEKTIVNĚJŠÍ PODPORY

57% NÁRŮST FIREM MEETINGPOINT 2013 ROKU 2012)

NA (OPROTI

4. Na které trhy ? • Příklad řešeného problému: – Identifikace vhodných cílových trhů pro export i pro MSP

• Řešení: – Studie exportních příležitostí (STEP) ICC ČR – prostřednictvím analýzy velkých dat o zahraničním obchodě a jejich propojení s firemními daty

• Výstup: – Vyhodnocení možných cílových trhů společnosti – Moderní způsob podpory firemní strategie a rozhodování

• Testování probíhá do konce prvního pololetí roku 2013

4. One stop shop – prosazovat mj. elektronické certifikáty původu i pro MSP Jaké verze připadají v úvahu ?  Existují 3 verze elektronických systémů vydávání eCOs: Pro využití eCOs je nutná investice do licence.

 Údaje zašle exportér pracovníkovi komory, který je vyplní do formuláře a exportér si přijde

certifikát osobně vyzvednout do sídla komory.  Elektronický systém umožňuje funkci digitálního razítka (razítko musí být předem schváleno

Důležité je i prosazování akceptace elektronických certifikátů původu na mezinárodní úrovni,.

vládou za platné), které je digitálně umístěno na certifikát spolu s naskenovaným podpisem oprávněného zaměstnance komory. Ten je pak vytištěn v papírové podobě zaměstnancem komory a předán vývozci.  Poslední a nejmodernější verze, stejná jako bod 2, ale navíc umožňuje exportérovi

Mnohé země zatím uznávají pouze papírovou podobu Paris Chamber of Commerce od května 2008 vydala již více než 100 tisíc eCOs. Za rok 2011 její statistiky dále ukazují 75 317 vydaných papírových COs a 38 204 elektronických COs. Zajímavým faktem je, že v roce 2007 to byly pouze 3 % online žádostí o vydání certifikátu a v roce 2011 již 30 % žádostí celkem. Na druhé straně bohužel až v 94 % případech žádostí je pořád ze strany exportérů vyžadována papírová forma.

samotnému vytisknout si certifikát v jeho vlastních prostorách, který obsahuje digitální razítko a podpis oprávněného zaměstnance komory (razítko a podpis je pořád digitálně umísťováno komorou). Tento proces trvá pouze několik minut.  Největším problémem současných elektronických certifikátů o původu zboží je, že zatím nejsou uznávány všemi celními orgány jednotlivých zemí světa.  Elektronické certifikáty uznávány: Austrálie, Belgie, Kanada, Chile, Chorvatsko, Dánsko,

Etiopie, Německo, Honduras, Hong Kong, Irsko, Pobřeží Slonoviny, Japonsko, Keňa, Korea, Mongolsko, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Singapur, Jižní Afrika, Španělsko, Švýcarsko, Trinidad a Tobago, Ukrajina, UAE, USA, VB.

5. ICC - CR spolupráce podniků se zeměmi Organization of Islamic Cooperation

ICC East-West Business Forum 2012 (18-19 září 2012, Prague)…  250 participants from 30 countries  Potential of bilateral trade cooperation between Czech Republic and OIC member countries, presentation of business opportunities in energy, machinery, infrastructure, water management, medicine equipment sectors  www.ewbf.cz

Islamic banking conference (29 May 2012, Prague)  Introduction of Islamic banking system and its principles  200 participants

…supported by series of workshops on doing business in Jordan, Uzbekistan, Kazakhstan, Pakistan, Iraq, Malaysia etc.

5.České born globals - Linet Linet became from a family run start-up established in 1990 in Želevčice near Slaný, Czech Republic one of the top five global companies in production of high-tech hospital beds in the world LINET Group’s yearly production reached 66,000 hospital beds with revenues of EUR 126.6 million in the fiscal year 2010-2011 and employs 800 people The competitive edge of the company is above all in-house research and development, cooperation with universities, systematic development of customer relations and aggressive sale strategy even in difficult territories such as is Cuba, Venezuela, and in 98 other countries

48

5. České sklářství - znovuzrozené Traditional industry in the Czech Republic (since 13th century) – production of glass beads, tableware, lights and chandeliers At the end of 20th century, the whole industry had undergone through a redefinition and finding new position in the global competition.

There are at least two successful examples of companies, who were able to find their position on the global market – Lasvit and Preciosa – e.g through production of lighting fixtures

49

5. České born globals v high-tech službách

More than 50 millions downloads in Google Play app store – AVG Mobilation AVG also provides AntiVirus protection for over 130 million computers

Most downloaded in 2012 according to www.download.com - Avast Free Antivirus

Born global provider of social media statistics and analytical services

50

6. Problems of the aviation industry/Growth shift

Source: IATA (2012)

6. Problems of the aviation industry/Airlines

Source: IATA (2012)

6. Problems of the aviation industry

Source: IATA (2012)


Source: IATA (2012)

6. Current problems of the aviation industry

Source: IATA (2012)


Source: IATA (2012)


Source: IATA (2012)

6. Problems of the aviation industry repetition of few obvious facts… (Wikipedia) 1/2 Well-known analysis of the 1992–1996 period by Spinetta, 2000, quoted in Doganis, 2002) That shows that every player in the air transport chain is far more profitable than the airlines, who collect and pass through fees and revenues to them from ticket sales. While airlines as a whole earned 6% return on capital employed (2-3.5% less than the cost of capital), airports earned 10%, catering companies 10-13%, handling companies 11-14%, aircraft lessors 15%, aircraft manufacturers 16%, and global distribution companies more than 30%. Full-service airlines have a high level of fixed and operating costs in order to establish and maintain air services: labor, fuel, airplanes, engines, spares and parts, IT services and networks, airport equipment, airport handling services, sales distribution, catering, training, aviation insurance and other costs. Thus all but a small percentage of the income from ticket sales is paid out to a wide variety of external providers or internal cost centers.

6. Problems of the aviation industry repetition of few obvious facts… (Wikipedia) 2/2 Historically, air travel has survived largely through state support, whether in the form of equity or subsidies. The airline industry as a whole has made a cumulative loss during its 100-year history, once the costs include subsidies for aircraft development and airport construction. One argument is that positive externalities, such as higher growth due to global mobility, outweigh the microeconomic losses and justify continuing government intervention.  A historically high level of government intervention in the airline industry can be seen as part of a wider political consensus on strategic forms of transport, such as highways and railways, both of which receive public funding in most parts of the world. Profitability is likely to improve in the future as privatization continues and more competitive low-cost carriers proliferate.

6. Diversified regional growth of the aviation industry/Airports Rank 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Airport Hartsfield–Jackson Atlanta International Airport

Location Atlanta, Georgia, United States

Code Total Rank % (IATA/ICAO) Passengers Change Change ATL/KATL

Beijing Capital International Chaoyang, Beijing, China PEK/ZBAA Airport Hillingdon, London, United London Heathrow Airport LHR/EGLL Kingdom Chicago, Illinois, United O'Hare International Airport ORD/KORD States

88,022,767

3.3%

75,374,270

4.3%

64,409,255

0.8%

62,105,872

0.7%

Tokyo International Airport Los Angeles International Airport

Ōta, Tokyo, Japan

HND/RJTT

61,915,323

8.1%

Los Angeles, California, United States

LAX/KLAX

58,412,323

2.8%

Paris Charles de Gaulle Airport Dallas-Fort Worth International Airport

Roissy-en-France, Île-deFrance, France

CDG/LFPG

56,962,264

1.3%

Dallas-Fort Worth, Texas, United States

DFW/KDFW 53,748,507

1.2%

Frankfurt, Hesse, Germany

FRA/EDDF

53,541,381

2.8%

CGK/WIII

52,616,692

2

15.6%

DXB/OMDB 52,363,589

2

13.1%

Frankfurt Airport

Soekarno-Hatta International Cengkareng, Tangerang, Banten, Indonesia Airport Garhoud, Dubai, United Dubai International Airport Arab Emirates Hong Kong International Airport

Chek Lap Kok, Hong Kong, HKG/VHHH China

51,153,339

2

5.3%

Note: 20.Shanghai, 21. Istanbul 29. Seoul double digit growth Source: Airports Council International's year-to-date figures (January–November) are as follows.

3. Current problems of the aviation industry/Airlines

TOP-10 global airlines by domestic trafficpsg (2011)

Rank

Airline

Thousands

1

Southwest Airlines

111

2

Delta Air Lines

92

3

China Southern Airlines

75

4

American Airlines

65

5

US Airways

47

6

China Eastern Airlines

46

7

Air China

42

8

United Airlines

41

9

All Nippon Airways

36

10

Gol Airlines

33

Source: IATA (2012)


TOP-10 global airlines by international trafficpsg (2008 vs 2011)

Source: IATA (2012)

Rank

Airline

Thousands

1

Ryanair

76

2

Lufthansa

50

3

easyJet

42

4

Emirates

33

5

Air France

33

6

British Airways

29

7

Air Berlin

26

8

KLM

25

9

Delta Air Lines

22

10

American Airlines

21

6. TOP-9 global airlines by international traffic Scheduled passenger-kilometer flown

Rank 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Airline United Airlines1 Delta Air Lines2 American Airlines Emirates Lufthansa Air Canada Air France4 China Southern Airlines British Airways5

2011 2010 2009 2008 2007 [13] [14] [15] (millions) (millions) (millions) (millions) (millions) 291,853 292,803 161,436 204,706 197,684 269,724 266,990 161,904 199,895 178,952 203,485 201,881 196,939 242,987 231,330 153,264 143,660 118,284 100,672 90,530 140,972 129,671 123,083 126,267 122,672 134,918 125,581 International 133,035 125,173 126,415 129,433 123,458 121,944

110,545

-

-

-

116,864

105,554

111,995

114,608

113,275

Rank Source: Based on International Air Transport Association published figures ^1 Numbers on and after 2010 are for the merged United/Continental ^2 Numbers on and after 2010 are for the merged Delta/Northwest ^3 Numbers on and after 2010 are for the merged Southwest/AirTran ^4 Excludes figures for KLM ^5 Excludes figures for Iberia

1 2

3 4

5 6

Airlines by international psgk Emirates Lufthansa Delta Air Lines Air France British Airways Ryanair

Millions

153,264 135,479 124,415 123,106 114,158 93,858


..increasing large commercial aircraft net orders since 2009

….2009-12 orders mostly from Arabic or Asian airlines Boeing on November 12, 2011 won its single largest ever commercial aircraft order when Emirates, the fast-growing Gulf carrier, announced it would buy at least 50 twin-aisle passenger airplanes from the US manufacturer. The order for 50 Boeing 777 long-haul aircraft is worth $18bn at list prices, a record contract by value for the US company.

FT November 13, 2011


..and different costs efficiency according to Emirates …lower labor cost for Emirates

Source: Emirates Report and Oxford Economics 2011


..and different revenues vs. oper.costs per AvSeatKilometre

Source: Oxford Economics June 2011


TOP-10 global airlines by international traffic (2012) Emirates Airline, the world's largest carrier by international traffic, on November 12 ,2012 said it sees no letup in its growth prospects, even as its European rivals contract, after the Dubai-based carrier more than doubled first-half net profit. In contrast with European national carriers, scrambling to cut costs to shore up if not restore profits at their short-haul operations, Emirates reported net profit of $462.9 million in the six months to Sept. 30, 2012. Emirates said it took delivery of 13 wide-body aircraft in the first six months of the financial year, including two A380s and 10 Boeing 777 continuing its assault on lucrative long-haul Asia-Europe market. Emirates is the largest customer for the Airbus A380 superjumbo and the wide-body Boeing 777 (planned up-to 175, 15 new per quarter). Emirates' aircraft deliveries in the first six months reflected the success of its long-haul strategy: pulling passengers into the Dubai hub from lesser-known destinations using 777s and flying them on to key routes on larger A380s. The airline's first-half load factor—a measure of how full its flights are—was 79.7%, up from 79.3% a year earlier. 68 th diversified employess… Emirates' fortunes contrast with those of its European rivals, hit hard by high fuel prices, continued competition from discount airlines on short-haul routes, and an economic crisis that has reduced demand for business travel. International Consolidated Airlines Group,the owner of British Airways, last week took an ax to its loss-making Iberia subsidiary, with plans to cut 4,500 jobs, downsize its fleet by 25 aircraft and reduce capacity by 15%, as it reported a 24% drop in profit. And Scandinavian airline SAS which hasn't made a profit since 2007, announced a plan to save about $445 million in costs and cut around 800 jobs. Source: Financial Times 13.11.2012

6. Restructuring opportunities/Český aeroholding

Legacy carriers – adjusting labor agreements

 Set of strikes – Alitalia (3 restructuring plans), Lufthansa, Iberia, BA  Very restrictive labor agreements supporting increased safety & entitlements shared by international association such as ALPA  What are airline standards vs. National vs.international standards (max working – bloc hours, per week, per month per year, regeneration required  What type of benefits the company can afford and what is necessary to retain staff quality

 Company split into subsidiaries and transfer of benefits from parents


Airline new model  Web-based communication and sales

 Deep change in passengers ground handling : self-check-in (on-line or mobile or kiosk), dropp-off , the first contact with the airline at the gate (gate agent responsibilities - comfort and Schengen space requirements  dynamic tariffs with O&D and relevant revenue management (computerized yield management)  Future of sales channels such as branch network

6. Restructuring opportunities/Český aeroholding Case study - Český aeroholding

Ministerstvo financí ČR Český aeroholding, a.s. (mateřská společnost) Pravidelná přeprava (České aerolinie)

Nepravidelná přeprava – chartery (Holidays Czech Airlines)

Provozování letiště Praha/Ruzyně (Letiště Praha)

Facility Management (dceřiná společnost bude založena)

Pozemní odbavení – handling (Czech Airlines Handling)

Údržba letadel (Czech Airlines Technics)

Výcvik pilotů, stewardů a techniků (dceřiná společnost bude založena) Český aeroholding je skupinou společností, které působí v oblasti letecké přepravy a souvisejících pozemních službách. Jeho dceřinými společnostmi jsou: Letiště Praha - provozovatel mezinárodního Letiště Václava Havla Praha, letecké společnosti České aerolinie a HOLIDAYS Czech Airlines, Czech Airlines Technics poskytující služby v oblasti technické údržby letadel, Czech Airlines Handling zajišťující pozemní odbavení letadel a cestujících a CSA Services nabízející především personální služby.


Case study – ČSA a Český aeroholding Vláda ČR schválila vstup strategického partnera do ČSA 13. 3. 2013 Vláda ČR na svém zasedání odsouhlasila prodej 460 725 kusů akcií Českých aerolinií, což představuje 44% podíl ve společnosti České aerolinie společnosti Korean Air. Kupní cena nabízená společností Korean Air je proporcionální k poslední známé hodnotě akcií ČSA a činí 2,64 mil. EUR. Proces výběru strategického investora do společnosti České aerolinie tedy může být završen podpisem smluv a předáním akcií. Letecká společnost Korean Air chce ve spolupráci s ČSA vytvořit z Prahy jeden ze svých tzv. hubů (leteckých uzlů) v Evropě. V souladu s touto strategií by ČSA zajišťovaly dopravu transferových cestujících v rámci Evropy, což povede ke zvýšení využití stávajících kapacit ČSA a v neposlední řadě i k rozvoji Letiště Václava Havla Praha jako přestupního bodu. Korean Air je rovněž připraven pomoci rozvíjet dálkovou přepravu v rámci ČSA. Vstup Korean Air do Českých aerolinií bude mít rovněž pozitivní vliv na nákladovou strukturu ČSA díky zamýšleným synergiím v nákupu služeb, techniky a dalšího materiálu. Rozvoj Českých aerolinií je klíčový pro zaměstnanost v regionu a v neposlední řadě i pro ostatní společnosti ve skupině Český aeroholding, zejména pro Letiště Praha, Czech Airlines Technics a Czech Airlines Handling. K podpisu smluv obou stran, tedy Českého aerohodlingu (majoritní akcionář ČSA) a Korean Air by mělo dojít v dubnu a předání akcií a převod kupní ceny by se pak mohl uskutečnit do konce první poloviny tohoto roku.


Case study – ČSA a Český aeroholding Vláda ČR schválila vstup strategického partnera do ČSA 13. 3. 2013

Informace o společnosti Korean Air: Společnost Korean Air Lines, Co., Ltd., operující jako Korean Air, je soukromým národním dopravcem a největší aerolinií v Jižní Koreji. Společnost provozuje pravidelnou dopravu do 105 mezinárodních a 13 vnitrostátních destinací. V roce 2011 jeho služeb využilo vice než 23 miliónů cestujících. Firma zaměstnává vice než 15 000 lidí a v současné době operuje vice než 140 letadel, z toho vice než 100 dálkové flotily (Airbus A330 a větší, Boeing 777 a větší, včetně Boieng 747 Jumbo a nejmodernější Airbus A380). Korean Air se dlouhodobě udržuje na čelních příčkách v hodnocení kvality poskytovaných služeb, zejména v segment prémiových pasažérů.

Kontakty

Prof. Michal Mejstřík

International Chamber of Commerce ČR

Chairman

Chairman

EEIP, a.s.

Thunovská 12

Česká Republika

110 00 Praha 1

E-mail: [email protected]

Česká Republika

www.eeip.cz

E-mail: [email protected] www.icc-cr.cz Or http://ies.fsv.cuni.cz

Cesta z krize přes globalní ekonomiku: Kreativní destrukce pokračuje

Recommend Documents