Cesta z krize Plán ČSSD proti krizi a ke stabilizaci veřejných financí
1
Krize a český pravicový skanzen Když před sedmnácti měsíci, koncem srpna 2008, ustavila ČSSD svou protikrizovou expertní skupinu, sklízela posměch a četné ostré výtky, že populisticky šíří paniku. Tehdejší předseda vlády Topolánek a ministr financí Kalousek ještě o něco později mentorovali Evropskou unii a s vážnou tváří celý národ ujišťovali, že žádná krize není, že si ji vyspělé země vlastně vymýšlejí. Vůči projevům neklidu na světových trzích jsme údajně byli zázračnou oázou prosperity, chráněnou proslavenou Topolánkovou inteligencí a pověstnou Kalouskovou poctivostí. Předseda Topolánek na říjnovém summitu EU dokonce srdnatě hrozil předsedovi Evropské komise Barrosovi a prezidentovi předsednické země Sarkozymu, že bude vetovat protikrizová opatření Evropské unie. Tak Česká republika ztratila velkou část respektu na mezinárodním poli. Celé následné české předsednictví EU bylo poznamenáno nedůvěrou v odbornost české politiky a kritikou jeho nedostatečné aktivity při řešení naléhavých hospodářských otázek unie. Zatímco ještě v říjnu premiér Topolánek vyhrožoval sociální demokracii podáním trestního oznámení za šíření poplašné zprávy o krizi, na Nový rok 2009 už šířil tyto „poplašné zprávy“ o krizi sám a zároveň se skromně pasoval na prvního bojovníka s krizí. Též finanční prorok Kalousek již v lednu vzletně hovořil o státním bankrotu. A hle: mohutné bankovní analytické mozky v takovou chvíli pochopily, že již nejde o šíření panické zprávy, ale o zcela adekvátní reakci. Když dva dělají totéž, není to totéž. Pouhých pár týdnů předtím, v prosinci 2008, při schvalování státního rozpočtu přísahali ovšem týž ministr Kalousek a týž premiér Topolánek na pětiprocentní růst ekonomiky! Tváří v tvář pětiprocentnímu poklesu. Seznav krizový stav, vyhlásil však ministerský předseda Topolánek, že pouze on a jeho věrní mohou krizi opravdu léčit, ačkoli zatím věru neví jak. Premiér Topolánek si byl předem zcela jist jen jedinou věcí: všechna protikrizová opatření a zejména řešení Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie a sociální demokracie jsou špatná. Byl si tím jistější, čím méně tato opatření znal. Nicméně šlo o návrhy politického oponenta a ta jsou přece vždycky špatná. Od samého počátku se projevila jednoduchá fakta. Tedy, že česká pravice patří v evropských měřítcích ke krajnímu neoliberalismu a že česká pravice nemá žádný hlubší ekonomický program. Nikdo z jejích politických představitelů nemá hlubší ekonomickou kvalifikaci a tehdejší pravicová vláda byla sestavena bez jediného ekonoma - odborníka. Když ani nikdo z široké palety oslovených nepřijal nabízenou funkci vicepremiéra pro ekonomiku, k řešení krize nakonec z nouze povolal premiér Topolánek externí poradní orgán vlády, tzv. NERV. Ten složil velmi jednostranně a především nevyváženě ze zástupců finančního sektoru a několika pravicových ideologů. Tím byl výsledek práce poradního orgánu do značné míry předurčen ve prospěch podnikatelských a finančních kruhů a na úkor zaměstnanců a sociálně slabších vrstev. Na druhé straně se tak alespoň řada opatření původně navrhovaných sociální demokracií do veřejné diskuse přece jen dostala, protože členové NERV konečně měli přinejmenším potřebnou ekonomickou kvalifikaci, která do té doby vládě a zejména ODS absolutně chyběla. Českým protikrizovým opatřením a jejich perspektivě se ještě budeme věnovat podrobněji. 2
Krize ve světovém měřítku Důkazy o skutečném dopadu krize jsou už dnes zřejmé. Pokles světové produkce je statisticky prokázán, a stejně tak došlo i k drsnému průmětu této skutečnosti i do exportně orientované české ekonomiky. Krize také, v souladu s teorií, ukázala obecně vyšší zranitelnost vyspělých ekonomik s menším objemem veřejného sektoru a nižší mírou zdanění. V případě Islandu došlo k prvnímu zhroucení vysoce vyspělé ekonomiky, silně byly zasaženy vzory české pravice jako Irsko a pobaltské státy. Vážné otřesy se ale dotkly i některých velkých ekonomik uvnitř EU. Dnes je již nepochybné, že současná globální finanční krize byla největším problémem světové ekonomiky po druhé světové válce, tj. téměř v sedmdesátiletém horizontu. Přes určitou současnou stabilizaci světové ekonomiky na nižším základě, však dosud nemáme žádnou jistotu jasné nápravy a vyloučení brzkého opakování krize, dokonce v silnějším podání. Další otřesy finančních a výrobních segmentů americké a britské ekonomiky by mohly způsobit řetězovou reakci a zhroucení standardů světového hospodářství. Jevy jako další kontrakce tradičních úvěrových a kapitálových trhů, postupný ústup od užívání dolaru jako světové rezervní měny a přechod zúčtování klíčových světových transakcí v oblasti základních komodit na jinou bázi, by mohly citelně ovlivnit (urychlit) pohyb těžiště světové ekonomiky z euroamerické oblasti do Asie, za turbulencí, které by silně ovlivnily i českou ekonomiku. Malá otevřená ekonomika, jakou je Česká republika, se silnou vazbou na Německo, které je dále silně navázané na poptávku v USA, by v takovém případě měla značné komplikace. Zároveň by se projevila naše chabá exportní schopnost do oblastí jako je Rusko, postsovětské země a Čína, což jsou státy, se kterými máme hluboce pasivní obchodní bilanci. Další vlna krize by tak mohla mít ještě hlubší důsledky, než současný ekonomický pokles. Přestože se finanční analytici již dlouho snaží indikovat konec krize a počátek oživení na kapitálových trzích, skutečné příčiny současného krizového stavu se posunuly jen minimálně. Nedošlo k žádné podstatné změně v technologiích a záchranné operace pro některé klíčové průmyslové segmenty spíše konzervovaly stávající stav. Přestože světoví politici i ekonomové neustále mluví o zpřísnění regulace, skutečné posuny jsou minimální, vznikají sice nové zákony, slibuje se vznik nových institucí, avšak efektivnější podobu regulace ve skutečnosti zatím nikdo nenavrhl. Zároveň je část slibů regulačního bezpečí lichá: Nikdo nemůže zcela eliminovat podnikatelské riziko ani fatální lidské selhání. Současný vyspělý svět se snaží trhy za každou cenu uklidnit, nicméně k jejich potřebné vnitřní změně dosud nedochází.
3
3
Pokles výkonnosti světových ekonomik
2
) % (
1 0 -1
2007
2008
2009
2010
2011
P D H
ě n č iro z e m
-2 -3 -4 -5 -6 Německo
Itálie
Japonsko
Velká Británie
USA
Zdroj: Mezinárodní měnový fond Zároveň pokračuje další zhoršování makroekonomického rámce vývoje vyspělých zemí. Produkce klíčových zemí klesla o tři až pět procent, obnovení prudší dynamiky je velmi nepravděpodobné. Deficity veřejných rozpočtů se v řadě zemí dostaly přes dvoucifernou hranici a v tříletém horizontu nemají valnou šanci k reverznímu pohybu, který by zásadně snižoval veřejné zadlužení. Na druhé straně veřejná poptávka po zdrojích silně omezuje nabídku financování pro soukromý sektor, kontrakce cizích zdrojů pro podnikovou sféru omezuje další investice. Přitom jsou klíčové země svázány vysokou mírou vojenských výdajů s ohledem na současné konflikty. Prostor pro případné navýšení veřejných výdajů je tak již silně omezen. Očekávané deficity veřejných rozpočtů, v % HDP 2009 0
-5
-10 %
-15
ČR
Eurozóna
Japonsko
USA
VB
Zdroj: MF ČR, The Economist Intelligence Unit S pominutím nejdrsnějších projevů a hrozeb finanční krize se znovu objevují cynické neokonzervativní řeči o naprosté nepotřebnosti protikrizových zásahů, přebujelosti sociálního státu a záporné roli regulace a neomezování příjmů manažerských špiček, neexistenci 4
globálního oteplování a ekologických problémů vůbec. Zároveň rostou projevy nesnášenlivosti vůči sociálně slabším vrstvám, nezaměstnaným, důchodcům, přistěhovalcům, rasově odlišným nebo postiženým. Strategie „po nás potopa,“ tak typická pro finanční kruhy, které nevidí za horizont svého krátkodobého zisku, se dostává do další marketingové etapy.
Specifika vývoje ČR Základním problémem české ekonomiky je v současné době kumulace dopadů světové finanční krize a poklesu výroby s následky Kalouskovy a Topolánkovy fiskální reformy a fiskální politiky. Pokles výkonnosti české ekonomiky 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2
HDP meziročně (%)
-3 -4 -5
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: MFČR Ve veřejných financích chybí především přes 100 miliard Kč, které promrhala vláda ODS. Tyto peníze byly fakticky rozdány nejbohatším vrstvám, exportovány zahraničním vlastníkům podniků, zmizely v paušálech „podnikatelů“. Skutečné rozpočtové deficity ČR 0 -50 -66,3
-67,5
-100 -150 -163,0 -200 -250
Skutečný rozpočtový deficit (mld. Kč) 2007
-223,9
2008
2009
Zdroj: MFČR, ČSSD 5
2010
Rozdíl mezi formálním zaměstnaneckým a podnikatelským statutem narostl do obludných rozměrů. Z vysokých příjmů se v ČR dnes platí jedny z nejnižších daní v EU, máme jednu z nejnižších efektivních sazeb daně z příjmu právnických osob v EU a nejnižší majetkové daně v OECD. V kombinaci s daňovými paušály dnes „konkurujeme“ daňovým rájům…
Zdanění nejvyšších příjmů fyzických osob, 2009 50 45 40
%
35 30 25 20 15 10 5 0
ČR
EU 27
Eurozóna
Německo
Rakousko
Zdroj: EUROSTAT
Zdroj: EUROSTAT Zároveň byly „reformou“ a jejími dalšími kroky silně omezeny zdroje sociálních segmentů bez ohledu na fakt, že český sociální stát patří k vůbec nejúspornějším v EU, a průměrný podíl sociálních výdajů na HDP je v EU téměř o 50 % vyšší než v ČR, přičemž v absolutním vyjádření by tento rozdíl dále podstatně narostl. Kalouskova a Topolánkova „reforma“ zcela opominula fakt, že dlouhá a rekordní konjunktura, kterou jim předávala vláda ČSSD v roce 2006, nemůže být věčná a propočty příjmů sociálních fondů nemohu donekonečna vycházet z optimistických dat tohoto období. 60
Sociální stát, náklady v r. 2006
40%
20
0
ČR
Eurozóna
R akousko
30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10
% HDP
ČR
EU27
Rakousko
Zdroj: EUROSTAT 6
Německo
Zanedbání cyklického efektu příjmů sociálních fondů bylo vážnou chybou „reformy“ veřejných financí. V letošním roce dochází k vyčerpání rezerv zdravotních pojišťoven, ve schodku se ocitá i důchodový účet. Pravice, která snížila zdroje, nyní požaduje snížení péče z veřejných zdrojů a její zpoplatnění, což je opět výhodné jen pro úzkou část nejmajetnějších. Vláda ODS chimérickými sliby zásadních úspor ve zdravotnictví a sociálním systému nevzala vůbec v úvahu skutečnost, že nízká úroveň tuzemských nákladů je dána stále vysokým podílem mezinárodně neobchodovatelných položek. Zde je ovšem zdroj permanentního objektivního růstu cen (vyrovnávání cenové hladiny s EU), a tedy jen udržení úrovně zdravotnictví a sociálních služeb si vyžaduje reálný růst zdrojů kolem 3 % ročně. Zápas o poplatky vůbec není banálním sporem o třicet korun, je zápasem o sám charakter zdravotního pojištění. Více trhu na neprůhledném trhu znamená horší zdraví a větší zisky obchodníků se zdravím. Zatímco ČSSD od počátku krizových projevů upozorňovala na nutnost vyrovnaného přístupu ke všem vrstvám, pravice prosadila i během krize další výhody jen pro majetnější vrstvy. Učinila tak navzdory tomu, že daňové multiplikátory mají v krizi vůbec nejnižší účinnost: udává se, že výdajové multiplikátory a posílení dávek pro sociálně ohrožené mají účinnost třikrát vyšší (viz níže uvedený obrázek ukazující rostoucí počet nezaměstnaných v ČR). Zřejmě proto byl v ČR zvolen opačný postup. Rostoucí počet nezaměstnaných v ČR 600
510
500
449
Počet nezaměstnaných (tis.osob) 355
400
539
352
300 200 100 0
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: MPSV Česká vláda se stala zajatcem vlastního poradního orgánu, který hlídal zájmy vlastní peněženky. Zatímco podnikatelé získali četné výhody v termínech odvádění daní, zvýšení paušálů, snížení DPPO a možnosti odpočtu DPH u luxusních limuzín, mladé rodiny za to čekal „dárek“ v podobě dvacetiprocentního snížení mateřské a handicapované pak citelná redukce příspěvku na dopravu. Obě poslední změny byly dokonce předloženy zakamuflovaně tak, že si jich ani poslanecká sněmovna nemohla všimnout… Ačkoli rostly životní náklady a možnost přivýdělku pro domácnosti seniorů se drasticky zúžila, nedošlo k žádné kompenzaci důchodů. To vše za situace, kdy státy EU vydávají z veřejných zdrojů v průměru o 50 % více než ČR. Srovnání absolutních dat by bylo ještě dramatičtější. 7
Podíl důchodů na HDP, 2006 14 12 % HDP 10 8 6 4 2
ČR
EU25
Německo
Rakousko
Zdroj: EUROSTAT Drastická omezení či stagnaci přinesla politika Topolánkových vlád do školství s omezením prostředků pro vysoké školy, mzdy učitelů, pomůcky a vědu. Celkově lze shrnout, že vláda pod vedením ODS dokázala utratit veškeré rozpočtové rezervy, které nashromáždily předchozí vlády, vytvořila rekordní rozpočtový deficit a dosáhla dosud nejvyšší zadluženosti v našich dějinách. To vše za zvuku bubnů moralistní propagandy na téma rozpočtové odpovědnosti, nezadlužování budoucích generací a posvátné individuální odpovědnosti. Reálných 223 miliard deficitu za rok 2009 vůči slibům pětiprocentního ekonomického růstu je výsledkem, který předpokládá, že všichni voliči trpí Alzheimerovou chorobou. Rostoucí veřejný dluh ČR 39,2
Veřejný dluh (% HDP) 35,7 35 29,4
29,0
30,0
25
15
Zdroj: ČNB
2006
2007
2008
Zdroj: ČNB
8
2009
2010
Návrhy hospodářsko-politických opatření Koncepční a systémová opatření: 1. Přijmout program stabilizace veřejných rozpočtů včetně strategie přijetí eura. Krize prokázala, že země je fiskálně zranitelnější bez eura a zcela nečitelné dlouhodobé strategie pro jeho přijetí. Krajně nešťastná ideologická předpojatost ODS zásadně podkopává pozici země vůči zahraničním investorům. 2. Vytvářet příznivé klima pro investice a export. Země je založena na exportu, zejména průmyslovém. Bez přílivu investic však tuto přednost bude ztrácet. Bez podpory exportu v oblasti úvěrů, pojištění, profesionální ekonomické diplomacie, včetně důsledné ochrany investic, známek, patentů a průmyslových vzorů, nemohou zejména drobnější a střední podnikatelé využít potenciál světového trhu. 3. Dynamizovat užití evropských zdrojů. Vláda projevila značnou liknavost v čerpání strukturálních fondů. Navíc až dosud nebyl podán za ČR jediný návrh pro využití globalizačního fondu. 4. Rozvíjet „zelenou“ ekonomiku a „zelená“ pracovní místa. Využít evropské zdroje pro tvorbu zdravého životního prostředí, rozvoj energeticky úsporných opatření v průmyslových, stavebních a zemědělských technologiích, racionálního odpadového hospodaření a navázání kontaktu se špičkami výzkumu a vývoje v dané oblasti. 5. Vytvořit státní politiku zaměstnanosti. Zpracovat komplexní dokument záměrů a koordinace politiky státu v oblasti dopadu na zaměstnanost u vzdělávání mládeže a dospělých, výzkumu a vývoje, politiky státních zakázek, ochrany práce a podnikání, investiční politiky apod. 6. Provést revizi administrativních a institucionálních bariér pro práci a podnikání. Zpracovat v expertním týmu seznam návrhů potřebných změn pro flexibilnější využití práce a podnikatelské aktivity. Kombinovat podporu v nezaměstnanosti a podnikání s otevíráním více možností uplatnění ve veřejných pracích pro města a obce. 7. Aktualizovat strategii hospodářského růstu. Vláda ČSSD přijala v roce 2005 strategický dokument, který získal pozitivní ohlas domácích i mezinárodních ekonomických institucí. Strategii je čas aktualizovat, řada jejích záměrů je naplněna, další by měly být reformulovány s ohledem na vývoj naší společnosti a trendy světového hospodářství. 8. Spustit funkční systém boje proti korupci a organizované kriminalitě. Zprůhlednit systém přístupu k veřejným fondům na všech hladinách, zavedení snazšího postihu včetně řízené provokace a beztrestnosti v případě včasného ohlášení nezákonného postupu. 9. Vytvořit nový systém zadávání a kontroly veřejných zakázek. Lépe definovat systém, odpovědnost a kontrolu při veřejných výběrových řízeních. Zavést předběžnou cenovou kalkulaci a limitování nákladů, uzákonit povinnost veřejného aukčního postupu u standardních zakázek, kdy všechny subjekty budou moci do určité doby 9
nabízet definované zboží a služby a postupně snižovat cenu tak, aby veřejnou zakázku dostala nejnižší nabídka. 10. Oživit podporu vzdělání, vědy a vývoje. Trvalé oslabování pozice vědy a školství ve společnosti za Topolánkových vlád vedlo k relativnímu zhoršení situace nejlepších českých pracovišť na úkor nekontrolované extenze nízké kvality vzdělání a odborné práce.
Fiskální opatření 11. Přijmout novou střednědobou fiskální strategii. Strategii, která by byla přizpůsobena požadavkům krizové periody, kdy je možno počítat s obnovením dynamiky rozpočtových příjmů cca v roce 2014. Přímý rozpočtový efekt: neutrální 12. Obnovit progresivní zdanění. Daň fyzických osob ve vyšších příjmových kategoriích je u nás jedna z nejnižších v EU, méně má pouze Bulharsko. Průběh daně navíc není rovný, daň je ve skutečnosti v nižším pásmu progresivní ale díky perverzi superhrubé mzdy přechází u vyšších příjmů naopak do degresivní oblasti. Zatímco zdanění vyšších částí příjmů se pohybuje u nás na úrovni 15 %, v Británii či Rakousku jde o 50 %, v Dánsku 59 %. V kombinaci s daňovými paušály se ČR dnes vyrovnává daňovým rájům. Rozpočtový přínos: 5-7 mld. Kč 13. Zvýšit daň z příjmu právnických osob. V současnosti dosahují vysokých zisků zejména ty podniky, které profitují z přirozeného monopolu či administrativního (smluvního) cenového monopolu. Běžné podniky budou ještě několik let kryty daňovým štítem ztrát minulých let. Jejich zdanění je spravedlivé a částečně omezuje export zisků do zahraničí. Záměrem je vrátit úroveň zdanění na hladinu roku 2008. Rozpočtový přínos: 9-11 mld. Kč 14. Zrušit snížení sociálního pojistného. K vyrovnání nově generovaných deficitů zdravotního a sociálního pojištění je zapotřebí vrátit přinejmenším dočasně po dobu krize odvody zhruba do původní výše. Rozpočtový přínos: 6-10 mld. Kč 15. Zvýšit daň na tvrdý alkohol a tabák. Rozpočtový přínos: 4-6 mld. Kč 16. Provést revizi účelnosti vynakládaných prostředků státu (veřejného sektoru). Řada prostředků je vynakládána v automatickém režimu bez opakovaného posuzování účelnosti. Podle zkušeností z procesů redukce nákladů je zpravidla několik procent prostředků vynakládáno buď zcela neúčelně, nebo neadekvátně. Rozpočtový přínos: 3-5 mld. Kč. 17. Provést audity výdajů ministerstev a centrálních úřadů. Provést audit provozních a investičních nákladů, zvážit, zdali jsou tyto výdaje a investice nutné s ohledem na krizové období. Rozpočtový přínos: 2-4 mld. Kč
10
18. Provést povinnou cenovou revizi všech uzavřených smluv státu (veřejného sektoru) nad 1 mil. Kč. Požadovat výrazné slevy s ohledem na krizový vývoj a pokles cen v řadě odvětví, minimální inflaci a přebytek nabídky (viz odstrašující příklad KAPSCH). Rozpočtový přínos: 5-10 mld. Kč. 19. Přejít na novou formu organizace veřejných zakázek. Povinnost aukčního zadávání standardních zakázek může přinést eliminaci rozšířených korupčních praktik, efektivní rozpočtování a cenové limity velkých zakázek. Rozpočtový efekt: 5-15 mld. Kč. 20. Zavést skutečný tvrdý postih daňových úniků a krácení podobných odvodů. Posílit daňové orgány o daňovou policii, organizačně zařazenou v rámci celní služby. Postih daňových úniků se stal v Kalouskově éře velmi formální, v řadě oblastí jde o běžně přehlíženou praxi. Rozpočtový efekt 5-10 mld. Kč 21. Stáhnout ze sněmovny návrh na odškodnění církví. V daném období by jeho přijetí bylo katastrofou pro veřejné rozpočty. Efekt: Formálně neutrální, odstraňuje nebezpečí plateb až 250 mld. Kč 22. Přijmout moratorium na veškeré odškodňovací aktivity během volebního období. Zastavení fakticky korupčních praktik, které se před každými volbami objevují zejména v rukou poslanců bez další perspektivy zvolení. 23. Zrušit tendr na komplexní zakázku odstranění starých ekologických škod. 24. Zvýšit dividendu ČEZ. Odčerpat kumulované zisky ČEZu pro sociální oblast v době krize. Efekt: 10 mld. Kč.
Odvětvová opatření 25. Zvýšit objem čerpání evropských fondů v oblasti výzkumu a vývoje. Čerpání fondů EU v této oblasti silně zaostává. Rozpočtový efekt: neutrální, mírně kladný na úrovni indukovaných příjmů z daní a odvodů vynaložených prostředků EU. 26. Revidovat priority čerpání evropských fondů ve prospěch krajů, měst a obcí. Vyjednat s EU změnu priorit s ohledem na finanční krizi. Primárně orientovat na rekonstrukci sociální infrastruktury, škol, domovů seniorů, mládeže, léčeben dlouhodobě nemocných vyššího stupně apod. Efekt: Zvýšení čerpání evropských fondů o 10-15 mld. ročně indukovaným příjmovým efektem veřejných rozpočtů na úrovni cca 1 mld. ročně. 27. Intenzifikovat činnost a kapitálové posílit instituce podpory podnikání a exportu jako ČMRZB, ČEB a EGAP. Rozpočtový efekt ze zvýšení výroby o cca 10 mld. Kč by indukoval kolem 1 mld. veřejných příjmů. 28. Aktualizovat politiku udržitelného růstu. Zvýšit objem investic do životního prostředí, dynamizovat ochranu a čištění vod, vytvářet vyšší zaměstnanost v „zeleném sektoru“ s využitím prostředků EU. Rozpočtový efekt: Neutrální.
11
29. Rozšířit možnosti užití peněz za emisní povolenky: Opatření by umožnilo využít peníze, které dosud leží ladem, do investic v oblasti životního prostředí a úspor energií. Rozpočtový efekt: neutrální. 30. Aktualizovat energetickou politiku státu. Urychlit zahájení prací na nových blocích jaderných elektráren a na potřebných rekonstrukcích tepelných elektráren. Zvýšit užití biomasy k energetickým účelům. Rozpočtový efekt: Neutrální, až mírně kladný v rozsahu 0,5-2 mld. ročně. 31. Reformulovat systém investičních pobídek. Stanovit mírnější podmínky pro identifikaci potřebných regionů a odvětví, označit klíčová odvětví technického pokroku. Rozpočtový efekt: neutrální. 32. Zřídit státní autoritu pro prosazování ochrany obchodních známek, označení výrobků, postih nedovoleného parazitování na pověsti a užívání patentů a vzorů. Rozpočtový efekt: neutrální 33. Zpracovat restrukturalizační plány ohrožených odvětví, požádat pro utlumované oblasti o čerpání fondu EU pro přizpůsobení se globalizaci. Rozpočtový efekt: neutrální 34. Vypsat dotaci potřebných studijních postgraduálních programů zejména technických, pedagogických, medicínských a ekonomických programů. Nabídka postgraduálního studia pro praxi je v současnosti poddimenzovaná. Možnost čerpání evropských fondů. Rozpočtový efekt 0,5 mld. Kč 35. Zvýšit prostředky pro odměňování v rámci Akademie věd a vysokých škol. Vysoké školy a Akademie mají peníze na vše, kromě své základní pedagogické a odborné činnosti. Náprava tohoto stavu stabilizuje odbornou základnu škol a zejména setrvání mladých pracovníků v oboru, pro které nezřídka po absolvování doktorandského studia chybí místa a platy. Rozpočtový efekt: 2,5 mld. Kč
Sociální ochrana a stimulace 36. Navrácení mateřské na původní úroveň. Zatímco luxusní podnikatelské vozy bez omezení mohou odečítat do nákladů DPH, čímž státní rozpočet přišel téměř o 4 mld. Kč, snížení mateřské postihlo sociálně nejkřehčí oblast mladých rodin a péči o děti. Rozpočtový efekt: 1,5 mld. Kč. 37. Zavedení půjček pro mladé páry (novomanželské půjčky). Půjčky finančních ústavů se státní podporou úroku a garancí 90 % jistiny. Umožňuje mobilizovat poptávku ze zdrojů soukromých bank až v desítkách miliard a zároveň se vyhnout lichvářským praktikám. Rozpočtový výdajový efekt: do 1,5 mld. Kč. Opatření však bude generovat i podobné rozpočtové příjmy především z DPH. 38. Zavedení půjček pro studenty na bázi stavebního spoření. Rozšíření účelů stavebního spoření a čerpání půjček o studijní účely přinese vyšší finanční komfort zejména pro střední třídu. Rozpočtový efekt: neutrální
12
39. Zvýšit sociální stipendia a dotace studentských vědeckých soutěží a ocenění. Umožnění studia zejména sociálně slabším studentům je významnou formou prevence nezaměstnanosti a sociálního vyloučení. Rozpočtový náklad: 1 mld. Kč 40. Zrušení poplatků u lékaře. Pomoc nízkopříjmovým skupinám a domácnostem seniorů, odstranění nespravedlnosti pro lidi trpící chronickými chorobami. Zdroje generujeme návratem sociálního pojištění do původní výše. Rozpočtový efekt 3 mld. Kč. 41. Jednorázová kompenzace zvýšení nákladů domácností seniorů v souvislosti s krizí. Kompenzace ušlých výdělků, kterými si přivydělává až třetina domácností důchodců. Jednorázový rozpočtový náklad 6 mld. Kč. 42. Spuštění projektu výstavby levných malých bytů ve velkých městech s podporou sociální, družstevní či komunální výstavby a bezbariérových bytů pro handicapované. Velká zakázka a užití veřejných pozemků umožní snížit ceny výstavby. Dále umožní doplnit nabídku o nejvíce poptávané byty a snížit tak ceny nájmů. Rozpočtový efekt 2 mld. Kč s částečnou návratností, protože část bytů by byla určena k prodeji a komerčnímu pronájmu.
Sumarizace finančních efektů: Rozpočtové náklady: cca 10-11 miliard ročně (bez započítání jednorázového nákladu na kompenzaci důchodů ve výši 6 mld. v roce 2010) Rozpočtové přínosy opatření: cca 35-45 miliard ročně (bez započítání jednorázových efektů cenových změn a mimořádných příjmů cca 20 mld.)
13
