36 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 30. ŘÍJNA 2008, DATUM VYDÁNÍ: 7. LISTOPADU 2008, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Co nového v Ústeckém a Libereckém kraji – str. 2 z Informace ze zahraničí – str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Poradny na přání z Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a kolektivní smlouva z Důchody od ledna 2010 „po novu“ (I.)
V Zábřehu na Moravě zasedal 21. 10. volební obvod Šumpersko a Jesenicko, a to v přítomnosti redakční rady Kováku
KRIZE DORAZILA I NA ŠUMPERSKO A JESENICKO Redakční rada na volebním obvodě OS KOVO Kdepak, hoši, nás těmi vydlabanými dýněmi nepoděsíte. My jsme právě přežili dvoje neúspěšný volby…
JAK VIDÍ ODBORÁŘI NOVELU ZÁKONÍKU PRÁCE (II.) Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vyzvalo na svých internetových stránkách veřejnost, aby se vyjádřila k návrhu novely zákoníku práce (tak jak jej připravila komise jmenovaná ministrem Nečasem). Na tuto výzvu zareagovali někteří funkcionáři a členové ZO OS KOVO, jejichž vyjádření adresovaná MPSV v Kováku na pokračování uveřejňujeme. (redakce)
PŮJDE O DEGRADACI LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI ZO OS KOVO Armaturka Krnov zaujímá záporné stanovisko k věcné novele zákoníku práce. Koncepční změny mají spíše destruktivní charakter s cílem znevýhodnit zaměstnance. V tomto ohledu vzniká obava, že pod pojmy flexibilita, liberalizace apod. se nesou rysy degradace lidské a zaměstnanecké důstojnosti. Nerovnost partnerů zaměstnavatel zaměstnanec, práce na zavolanou, prodlužování pracovních poměrů na dobu určitou nebo rozšíření prostoru pro okamžité zrušení pracovního poměru jsou toho dostatečným důkazem. MARTIN ZAVADIL, předseda ZO OS KOVO Armaturka Krnov
JE TO ÚTOK PROTI ZAMĚSTNANCŮM Zásadně nesouhlasíme s připravovanou novelou zákoníku práce. Tato novela je jednoznačným útokem zaměřeným proti českým zaměstnancům.
(Pokračování na str. 2)
S většími či menšími problémy se potýkají kovácké firmy na Šumpersku a Jesenicku v důsledku světové finanční krize. Vyplynulo to z diskuse v tamním volebním obvodu Odborového svazu KOVO 21. října v Zábřehu na Moravě. Zasedání volebního obvodu proběhlo za účasti redakční rady časopisu Kovák. Někde hůře, někde lépe z „Ve Slováckých strojírnách se neprodlužují pracovní smlouvy na dobu určitou, od zaměstnanců se vyžaduje přecházení na jiná pracoviště. Náš zaměstnavatel signalizuje ztráty, ale nevím jaké. Zatím slibuje, že práce bude dostatek, sice ne pro všechny profese a pracoviště, ale naše firma jako taková by podle něj měla všechno přežít,“ uvedl Josef Voráč ze ZO OS KOVO Nová huť Zábřeh a pokračoval: „Siemens, který u nás funguje od 1. 10. 2008, chce rozšiřovat výrobu, ale netuší, co udělá krize. V nástrojárně Skonas CZ je stav též stabilizovaný. Celkově je situace napnutá, ale ne katastrofická.“ z „Zatím nehrozí organizační změna, ani propouštění, krize se má projevit až začátkem příštího roku. Teď máme spíš problém, abychom všechny zakázky stihli,“ uvedl Ladislav Villert z ŽDB Group, závod Kamenná 22. z „Nic růžového. U nás už nedostatek zakázek začíná. Souvisí to s vazbou na zahraničí a automobilový průmysl. Pracovní smlouvy na dobu určitou se zaměstnancům neprodlužují a je také snaha předělat některé pracovníky na jiné profese. Situace bude jasnější začátkem příštího roku, jestli se nám podaří sehnat zakázky. Naším velkým problémem je ale nedostatek svářečů,“ připustil Miroslav Rýznar z MEP Postřelmov. z „My jsme tradičně zdravá firma, 70 procent produkce jde na export. Dusí nás ale kurs koruny,“ upozornil František Křivonožka z Řetězárny v České vsi.
z „Krize bude mít na nás velice nepříjemný dopad, protože naše výrobky jdou do Škody Auto a všech automobilek. Lidem se neobnovují smlouvy na dobu určitou, zvláště těm bez kvalifikace. Týden, možná i dva, budeme mít odstávku za 60 procent mzdy,“ informoval Pavel Kudláček z firmy Klein&Blažek ve Štítech. z „Jednáme s vedením, jak to bude s podnikem dál, záleží, jestli v roce 2009 bude dost zakázek,“ podotkl Zdeněk Míl ze Strojírny Loučná. z „V Prametu se méně vyrábí, zatím se nepropouští, ale už se objevuje problém se zakázkovou náplní,“ připojil se Miroslav Fuchs ze šumperského Prametu. „Ve firmě Urdiamant se propad v jedné oblasti vykrývá jinou oblastí, ale též se krize projevuje,“ dodal. „Na firmě Epcos se projevuje situace v automobilovém průmyslu. Neprodlužují se smlouvy na dobu určitou. Vedení chce jednat s odbory o jednotlivých dílnách, za kolik procent mzdy by zůstali zaměstnanci při odstávce doma.“ z „Na nás zatím krize nedopadla, buduje se nový provoz, hledají se noví zaměstnanci, nestíhají se plnit zakázky,“ ujistil Jiří Hanák z mohelnického Siemensu Elektromotory.
Dnes je málo času Během zasedání volebního obvodu došlo také k diskusi se členy redakční rady časopisu Kovák. Ročenku poraden hodnotili kováci ze Šumperska a Jesenicka jako dobrou, ovšem konstatovali, že lidé stejně konzultují problémy s předsedou zá(Pokračování na str. 3)
1
KOVÁK číslo 36 — 7. listopadu 2008
OKÉNKO DO REGIONŮ Co nového v Ústeckém a Libereckém kraji Po delším čase mám opět možnost seznámit čtenáře časopisu Kovák s činností Metodického pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem (včetně Detašovaného pracoviště Liberec) a s prací odborových funkcionářů v regionu Ústeckého a Libereckého kraje za minulé období a také prezentovat naše společné plány do budoucnosti. Během uplynulých měsíců roku 2008 jsme se v naší práci zaměřovali zejména na tři stěžejní okruhy pomoci ZO a jejím členům: z kolektivní vyjednávání a pracovněprávní problematika uvnitř firem z kvalitní školicí a vzdělávací akce v rámci regionu z realizace projektu nazvaného Účtujeme správně. První dva okruhy probíhaly (a probíhají) v obdobné či pozměněné podobě tak jako ve všech ostatních regionech, takže si myslím, že nemá význam zde stejně popisovat to, co již udělali na stránkách Kováku jiní přispěvatelé. Svoji (a vaši) pozornost bych rád zaměřil na informování o probíhajícím projektu Účtujeme správně, který jsme v roce 2008 začali realizovat v jednotlivých ZO OS KOVO našeho regionu. Celý projekt vznikl na jaře roku 2007, kdy naše metodické pracoviště zpracovalo na základě informací z regionu podrobný popis, harmonogram a obsahovou náplň projektu. Samozřejmě k tomu bylo ještě potřeba přijmout rozhodnutí příslušných orgánů OS KOVO (v našem případě konference a rady příslušných krajských sdružení), které byly s návrhem projektu formou prezentace a písemného podkladového materiálu v předstihu seznámeny a v rámci jednotlivých ZO a volebních obvodů pak probíhaly diskuse a jednání o jeho podobě. Následně po přijetí rozhodnutí příslušnými orgány v regionu byl projekt 1. ledna 2008 zahájen. Do projektu byli přímo zapojeni specialisté metodického pracoviště (přímo provádí realizaci projektu na ZO) a dále zmocněnci volebních obvodů a členové DaRK OS KOVO za naše regiony
(účastní se projektu u vybraných ZO a kontrolují dodržování usnesení orgánů). Cílem nebylo provádět kontrolu stavu hospodaření a účetnictví ZO, ale mapovat situaci jednotlivých ZO a následně poskytnout doporučení a odbornou (metodickou) pomoc tak, aby ZO mohly přijmout případné postupy k nápravě zjištěných nedostatků a chyb. V praxi se potvrdilo, že projekt byl připraven přesně podle potřeb jednotlivých ZO a že reflektuje stav, který se opakovaně objevuje v mnoha ZO OS KOVO. Tímto jsou jednoznačně chyby ZO OS KOVO při hospodaření, správě majetku a vedení účetnictví. Naší snahou (a snahou celého projektu) je pomoci jednotlivým ZO a jejich funkcionářům (hospodářům, členům DaRK, předsedům …), kteří mají oblast hospodaření „na starosti“, a také na základě zjištěných (opakujících se) nedostatků připravovat vzdělávací a školicí akce a upozorňovat ZO na jejich konkrétní nedostatky. Na základě statistického vyhodnocení těch ZO, ve kterých již projekt v rámci stanoveného časového harmonogramu proběhl (přibližně polovina všech ZO v regionu), můžeme konstatovat, že stav hospodaření a vedení účetnictví není v ZO našeho regionu v takovém stavu, jak bychom asi všichni potřebovali, a že jsou i takové ZO, kde je situace přímo katastrofální a kritická. Těmto ZO nabízíme samozřejmě okamžitou pomoc a společně se snažíme hledat cesty, které by vedly k postupné nápravě nevyhovujícího stavu. Na druhou stranu je potřeba říci, že existují i takové ZO, kde je stav a úroveň hospodaření a účetní agendy na vysoké odborné úrovni a kde mají všichni funkcionáři zájem na bezproblémovém vedení této agendy. Ale i v těchto ZO se v rámci probíhající projektu vyjasňovaly postupy, názory a stanoviska k jednotlivým oblastem. Pokud budou funkcionáři jednotlivých ZO přistupo-
JAK VIDÍ ODBORÁŘI…
Předložený návrh považujeme za nemravný jak vůči zaměstnancům, tak i vůči odborovým organizacím. Pane ministře, věříme, že pečlivě zvážíte celou situaci a nepřipustíte, aby se obsah tohoto tzv. „koncepčního návrhu“ stal obsahem návrhu novely. Dále věříme, že své záměry dalšího oklešťování práv zaměstnanců a odborových organizací znovu přehodnotíte ve prospěch obou dotčených stran. V opačném případě jsme připraveni zmobilizovat všechny naše síly a legální prostředky proti snahám udělat z nás-zaměstnanců levnou pracovní sílu Evropy s prvky nevolnictví. S pozdravem KAREL HOFEREK, předseda ZO OS KOVO VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, Ostrava –Vítkovice
(Dokončení ze str. 1) Je neuvěřitelné, co naši politici za vydatného přispění zaměstnavatelů dokáží vymyslet. Styďte se, naši zákonodárci! VĚRA AUGUSTINOVÁ, předsedkyně ZO OS KOVO GCE, s. r. o., Chotěboř
NÁVRAT K NEVOLNICTVÍ Dobrý den! Novelu zákoníku práce, tak jak ji zveřejnilo MPSV na svých webových stránkách, považujeme za návrat k nevolnictví. Jinak se to prostě nazvat nedá. Nejhorší ale je, že tuto novelu zplodili lidé, kteří jsou placeni z kapes daňových poplatníků - veskrze zaměstnanců. Děkuji, takové státní úředníky opravdu nepotřebujeme a dáme to jasně najevo při příštích volbách. Na to se spolehněte! S pozdravem! EMIL BUG, předseda ZO OS KOVO ArcelorMittal Karviná
DŮRAZNĚ PROTESTUJEME Vážený pane ministře, jsme předsedové a zástupci 70 výborů ZO OS KOVO v Moravskoslezském kraji. Důrazně protestujeme proti celému návrhu, který předložila expertní skupina z MPSV ČR začátkem léta 2008 ČMKOS a který by měl být podkladem pro uvažovaný návrh tzv. koncepční novely k zákoníku práce č. 262/2006 Sb.
2
vat odpovědně ke schválenému časovému harmonogramu projektu, lze předpokládat, že bude praktická část projektu ukončena v roce 2008 s tím, že v roce 2009 proběhne vyhodnocení celého projektu a s výsledky budou seznámeny orgány OS KOVO a ZO OS KOVO v regionu. Vnímáme i to, že o našem projektu se hovoří i v jiných regionech a některá krajská sdružení zvažují realizaci „něčeho podobného“. Pokud bude mít kdokoliv v rámci OS KOVO zájem, jsme připraveni se s ním podělit o zkušenosti, podmínky a předpoklady k úspěšné realizaci projektu. Samozřejmě, že se vedle rámce projektu a prioritních oblastí zabýváme „běžnou“ činností, která řeší i další problematiku našich členů a ZO. Mám velkou radost, že se v posledních měsících například podařilo založit několik nových ZO, a to zejména u nově vzniklých průmyslových firem. Pomoc jsme zde zaměřili na první kontakty mezi ZO a zaměstnavateli (vedením firem) a na přípravu podmínek pro činnost ZO a návrhy kolektivních smluv. V mnoha případech se i přímo podílíme na vzniku či úpravách interních firemních předpisů a spolupracujeme s externími poradci firem, které zajišťují pro zaměstnavatele vybrané služby (například BOZP, právo, personalistika). Důležitý je pro nás výsledek, a to je komunikace, spolupráce a respekt mezi odbory a zaměstnavatelem. Rád bych se v závěru zmínil o jednom problému, který se v poslední době objevuje v našem regionu. Jedná se o opakovanou neomluvenou neúčast funkcionářů některých ZO na jednáních orgánů OS KOVO v regionu či na akcích pořádaných metodickým pracovištěm. Lze jistě pochopit, že pokud jsou časově zaneprázdněni či je zaměstnavatel nemůže uvolnit, nemohou se plánované akce osobně zúčastnit. Mohli by však za sebe poslat zástupce (náhradníka) nebo, pokud ani to nelze, by se mohli z dané akce či jednání omluvit. Výsměchem je to však v případě, kdy se jedná o uvolněného odborového funkcionáře nebo v těch případech, kdy jsou v kolektivní smlouvě jasně sjednány podmínky pro uvolňování odborových funkcionářů, zaměstnavatel s tímto „nemá problém“, a přesto je jejich osobní účast více méně zázrakem. Je otázkou, zdali jsou o takovém postupu (tj. opakované neúčasti na všem) informováni například členové ZO či výboru ZO a zdali o takovém jednání svých představitelů vůbec vědí. V mnoha případech pak dochází i k tomu, že členové ZO následně a opožděně zjišťují, že se vlastně jejich ZO dostala do určité izolace a je „odříznuta“ od přísunu odborných informací a názorů. Oni sami mají na účasti zájem, ale nikdo je o tomto neinformoval. V rámci našeho regionu se tímto problémem zabývaly i obě rady krajských sdružení a přijaly usnesení, které reaguje na tuto vzniklou situaci a které vyžaduje od funkcionářů jednotlivých ZO aktivní přístup k účasti na akcích a jednáních OS KOVO v regionu. Situace v regionech bude vyhodnocena a s výsledky budou seznámeny všechny ZO a jejich členové tak, aby měli i oni přehled o tom, na jakých akcích a jednáních OS KOVO je jejich ZO zastoupena (nezastoupena) účastí příslušného odborového funkcionáře. Naším společným zájmem je přeci profesionálně připravený, vzdělaný a informovaný člen OS KOVO! Mgr. RADEK ZÁKON, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem
NEBYLA BY ŠANCE SE BRÁNIT Dobrý den. Přečetla jsem si materiály zveřejněné na vašich stránkách a pro mne jako zaměstnance, který je jen obecně seznámen s právními předpisy, je i současná legislativa v pracovní oblasti někdy nepřehledná. Pokud se zákoník práce sloučí s občanským zákoníkem, bude to norma o až tisících paragrafech, ve které se vyznají možná jen právníci, a my, obyčejní občané, nemáme šanci se bránit a dohledat pravdy. Zachovejte pracovní normu zákoníku práce ve srozumitelné formě. Současný stav nás, zaměstnance, alespoň zčásti chrání. JAROSLAVA TICHÁ, Václavovice (Pokračování příště)
METODICKÉ PRACOVIŠTĚ OSTRAVA SE STĚHUJE Od 18. listopadu 2008 bude Metodické pracoviště OS KOVO Ostrava sídlit na adrese U Tiskárny 1, 702 00 Ostrava - Přívoz. Telefonní a e-mailové spojení zůstává beze změny. JIŘÍ KOZEL, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Ostrava
KOVÁK číslo 36 — 7. listopadu 2008
KRIZE DORAZILA… NĚMECKÉ STROJÍRENSTVÍ: KONJUNKTURA SKONČÍ V ROCE 2009 (Dokončení ze str. 1)
Podnikatelé odmítají zvýšit mzdy kováků o osm procent Razantní vzestup německého strojírenství skončí po pěti letech v roce 2009. „Očekáváme stagnaci,“ prohlásil v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung nedávno Manfred Wittenstein, prezident Svazu německých výrobců strojů a zařízení (VDMA) na vrcholném zasedání tohoto svazu v Berlíně. Spolková kancléřka Angela Merkelová, která na summitu VDMA též promluvila, se snažila rozptýlit obavy tvrzením, že středně velké podniky, převládající v této branži, jsou s to lépe odolat momentální finanční krizi. M. Wittenstein, jenž se rovněž snažil přítomné uklidnit, uvedl, že letos vzroste výroba o pět procent (do konce srpna byl růst osm procent) a že i v příštím roce nepoklesne o tento ukazatel. „I když pokles oproti původním předpokladům nebude dramatický, přesto si budeme muset utáhnout opasky,“ podotkl. Německé strojírenství, které je hlavní si-
lou hospodářství a které vyváží tři čtvrtiny produkce, má i nadále skvělé perspektivy na slibných trzích, jako je Rusko, Čína, Indie či Latinská Amerika, ujistil Wittenstein. V tomto sektoru letos dle jeho slov přibylo ne původně předpokládaných 30 000, ale 40 000 míst a 20 000 dalších je dosud neobsazených. Přesto prezident VDMA tvrdí, že i při lepší konjunktuře se požadavek kováckých odborů na zvýšení mezd a platů o osm procent, s nímž Odborový svaz IG Metall právě vstoupil do tarifního vyjednávání, jeví jako nepřijatelný. (jh)
NĚMEČTÍ KOVÁCI CHYSTAJÍ STÁVKU
Odborový svaz pracovníků ve strojírenství a elektrotechnice (IG Metall) by mohl na podporu svých mzdových požadavků vyhlásit již 1. listopadu (tj. po uzávěrce tohoto čísla Kováku) první stávku. „Přípravy jsou v běhu,“ prohlásil šéf IG Metallu v Bavorsku Werner Neugebauer v týdeníku Euro am Sonntag. Povinnost zachovávat mír končí podle dosavadní tarifní smlouvy 31. října. Na 11. listopad svolává představenstvo IG Metallu setkání ve
Frankfurtu nad Mohanem, na němž budou vyhodnoceny výsledky dosavadního vyjednávání s podnikateli o nové tarifní smlouvě. „Pokud nedostaneme od zaměstnavatelů rozumnou nabídku na zvýšení mzdových tarifů, přijmeme zásadní rozhodnutí o dalších akcích,“ řekl Neugebauer. Kováci požadují zvýšení mezd o osm procent, což protistrana striktně odmítá, upozornil nedávno list Frankfurter Allgemeine Zeitung. (jh)
VOEST PLÁNUJE OCELÁRNU V KONSTANCI Příležitost pro 5000 rumunských pracovníků
kladní organizace. „I když jde o člena závodního výboru, který má k dispozici zákoník práce, stejně přijde s problémem za mnou,“ konstatoval J. Hanák, který je uvolněným funkcionářem. „A já jsem neuvolněný a chodí stejně,“ přidal se M. Rýznar. „Lidi o té brožurce neví, mám ji jen já (brožurka byla distribuována po jednom kuse na základní organizaci - poznámka redakce). Lidé u nás rádi sáhnou po Sondách, poté co změnily svou vizáž (Sondy se od letošního roku staly časopisem s třítýdenní periodicitou - poznámka redakce). Do té doby o ně byl nezájem. Čte se právní servis. Odebírám čtyři výtisky pro 70 odborářů,“ poznamenal L. Villert. „Působím u tří zaměstnavatelů, potřeboval bych proto tři brožurky,“ sdělil M. Fuchs. „Důležité je, aby obsah brožurky nezastaral,“ zdůraznil J. Hanák. „Obsah před vydáním aktualizují autoři jednotlivých poraden,“ vysvětlil místopředseda OS KOVO Jaromír Endlicher a dodal, že smyslem brožurky je možnost rychlého a přehledného dohledání odpovědi na konkrétní problém. „Kdysi bylo v Anglii rituálem otevřít si k čaji sobotní Timesy. Pak se zrychlil život a už to nebylo čtivé. Zavedly se krátké články a bulvární nadpisy. Všem nám ubylo času, takže něco dlouze studovat? To asi ne. Nemám čas si přečíst ani Mladou frontu Dnes,“ zamyslil se J. Hanák. „Nezkušený předseda bude informace hledat, zkušený už takovou potřebu nemá,“ podotkl předseda redakční rady Jan Švec. „Musí to být na hraně a aktuální,“ upřesnil J. Hanák. „Kovák bereme jako zdroj informací, především právních,“ upozornil F. Křivonožka. „Například zpravodajské články o diskusích v jednotlivých regionech nemusí být každému po chuti, ale my se přece nemůžeme jen poplácávat po rameni a ujišťovat se, jak je všechno dobré, to by to dopadlo jako v roce 1989,“ prohlásil J. Endlicher. „Blíží se sjezd OS KOVO, bude o tom v Kováku diskuse?“ zeptal se J. Hanák. „Redakční rada dala návrh, aby se stávající členové výkonného vedení a noví kandidáti v Kováku představili se svými vizemi na další období,“ informoval J. Švec. „Kdo zvedne ten hlas? Redakce asi ne, mělo by to vzejít z lidu. Znát názory kandidátů je ale třeba, to potřebujeme,“ uvedl J. Hanák. „Asi se to těžko vyprovokuje,“ konstatoval J. Švec.
Až 5000 lidí z oblasti kolem rumunského přístavu Konstanca by mělo nalézt práci v nové ocelárně rakouského koncernu Voest, kterou chce Kovák se za lidi pere vybudovat nákladem pěti miliard euro. Redakční rada se v rámci svého zasedání Jak informoval rakouský deník Die Presse, linecký ocelářský gigant sice podepsal takzvané memorandum o tomto záměru i s Bulharskem a Ukrajinou, ale Rumunsko je po nedávném podpisu takového dokumentu údajně jasným favoritem pro tento projekt. Oficiálně a definitivně bude rozhodnuto asi koncem letošního roku, ale se začátkem stavby se počítá v každém případě až v roce 2010 a výroba by měla být zahájena v roce 2012. Voest již vlastní v okolí Konstance 300 hektarů půdy a podle rumunských internetových novin Business Standard si zajistil dalších 700 hektarů. Největší překážkou je však ekologická politika Evropské unie,
která by mohla zamítnout realizaci projektu právě v tomto rumunském kraji. Pokud totiž bude Unie trvat na tom, že si ocelárna musí přikoupit certifikáty o nepřekročení hranice CO2, nemusí se investice jevit rentabilní. To potvrdil i šéf Voest Wolfgang Eder, když označil vyřešení problému emisních práv jako nejdůležitější podmínku pro rozhodnutí o definitivním místu ocelárny. Rakouský koncern, který patří v EU na poli dodržování norem o šetření životního prostředí k nejlepším, se snaží v Bruselu prosadit systém bonus-malus. Podnik, který – jako Voest – již snížil své emise CO2 na minimum, by podle tohoto pravidla získal certifikáty zdarma. JAN HÁLA
v Zábřehu na Moravě setkala také se členy výboru základní organizace Nová huť Zábřeh. Formát Kováku je perfektní, padlo během diskuse, protože se A4 dá schovat pod výkres. Ročenka poraden by měla být pro všechny členy závodního výboru, aby věděli, kde co mají hledat. V Kováku lze nalézt dobré zkušenosti a podněty. Je třeba, aby byl obsah srozumitelný a s příklady. Byly by zajímavé informace, jaké jsou v zahraničí zkušenosti se spoluprací odborů a vedení firem. Kovák by měl být zaměřen i pro řadové členy OS KOVO, nejen pro funkcionáře. Před letošní výstražnou stávkou ČMKOS bylo málo osvěty, argumentů, které by se daly využít v diskusích se členy, zejména se podcenila potřeba informací o zdravotnictví. Lidi by si měli uvědomit, že ten Kovák se pere i za ně! Text a snímek MARTIN BENEŠ
KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
KOVÁK číslo 36 — 7. listopadu 2008
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LXXXII.)
Krátce po světové válce byl všeobecným pro- k 1. lednu 1921, převzala do své správy třinecký záblémem nedostatek bytů, a to i bytů závodních; pří- vodní konzum Velkonákupní společnost pro končinou byla skutečnost, že za války se jejich výstavba zumy se sídlem v Praze, pobočka v Moravské Oszcela opomíjela.Vedení Třineckých železáren řešilo travě. Také ona se zavázala pokračovat i nadále situaci v dohodě s místní skupinou Svazu kovoděl- v prodeji příslušných potravinářských přídělů třiníků (odbory sociálně demokratické orientace – neckému osazenstvu za pevně stanovené ceny (Třipoznámka autorky) zřízením komise pro přidělo- necké železárny). Popsané vymoženosti – včetně okamžitého zavání závodních bytů v železárnách. V roce 1920 závod uvolnil na realizaci výstavby vedení osmihodinové pracovní doby ve válcovnách, ze svých prostředků dohodnuté částky a začalo se stavět několik nových dělnických a úřednických obytných domů (podle zjištění S. Zahradnika v knize Třinecké železárny, dále jen Třinecké železárny). Úkolem komise bylo dbát, aby přidělování závodních bytů bylo spravedlivé, bez přehmatů. Jejími členy byli jednak zástupci každého provozu jmenovaní zaměstnavatelem, jednak zástupci Svazu kovodělníků, volení členy závodní odborové organizace tak, aby na každých 300 dělníků připadl jeden zástupce. Podle S. Zahradnika se komise měla řídit následujícími kritérii: 1. počet odpracovaných let žadatele, 2. v úvahu přicházeli jen nemajetní žadatelé, 3. přednost měly rodiny s nesnesitelnými Velké odlitky – Třinecké železárny, 20. léta 20. století bytovými poměry. Komise mohla rovněž pronajímat dělníkům pozemky k ob- slévárnách a mechanických dílnách a jejího postupdělávání a starala se o údržbu a nutné opravy závod- ného zavedení například u vysokých pecí, v oceních bytů. Práce členů komise, vykonávaná při za- lárně, koksovně a dopravě, uznání dělnických důměstnání, nebyla honorována (Třinecké železárny). věrníků jako orgánu oprávněného účastí při Po válce se postupně začala zlepšovat i zásobo- jednáních o všech reformách v závodě aj. – byly vací situace s potravinami; zaměstnanci železáren si výsledkem i úspěšné činnosti odborové organizace vymohli spoluúčast při jejich prodeji ze závodního v železárnách v letech těsně po válce, velmi příznikonzumu. Správu závodního konzumu zajišťoval vých pro jednání s podnikateli o zlepšení pracovv roce 1919 vytvořený Dělnický spolek konzumní ních a životních podmínek zaměstnanců. 14. května a spořitelní v Třinci; prodával třineckým zaměst- 1920 byla uzavřena kolektivní smlouva mezi Sevenancům a jejich rodinným příslušníkům dané pří- romoravským svazem průmyslníků a jednotlivými děly potravin za pevně stanovené ceny (ty však po- odborovými svazy včetně Svazu kovodělníků (dostupně narůstaly – poznámka autorky). Později, kument uložen v podnikovém archívu Třineckých
KŘÍ ŽŽOOVVKA Í K Ř A K Ironie bývá ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je německý prozaik a esejista Thomas Mann (1875 - 1955). Jako odpůrce fašismu žil od roku 1933 v emigraci - nejprve v Československu, pak ve Švýcarsku a USA. Je autorem románů s autobiografickými rysy (Buddenbrookovi, Kouzelný vrch) a povídek (Tonio Kröger, Tristan, Smrt v Benátkách). Protifašistický ráz mají romány Doktor Faustus, tetralogie Josef a bratří jeho či novela Mario a kouzelník. V roce 1929 obdržel Nobelovu cenu. (jk) Vyluštění z Kováku č. 33/2008 (výrok D. du Maurier): Člověk nezná v lásce druhého, dokud se s ním náhodou nesetká, … a potom už zase nezná prvního.
4
železáren, fond BH/GŘ, Báňská a hutní společnost - generální ředitelství, rovněž Třinecké železárny poznámka autorky). Vztahovala se – pokud si třinečtí sami již nevymohli výhodnější podmínky – rovněž na Třinecké železárny. Podle zjištění S. Zahradnika kolektivní smlouva obsahovala tato ustanovení: 1. od 1. 5. 1920 zvýšit všechny druhy mezd, tj. denní, úkolové apod., o 20 %. 2. od začátku roku 1920 zavést místo dosavadních čtyř dní šest dní placené dovolené (48 hodin), 3. vytvoření paritní komise ze zástupců podnikatelů a dělníků pro projednávání dělnických záležitostí, mzdových poměrů apod., 4. ustanovení, že první dva dny se nebude platit nemocenské, za dalších sedm dnů polovina a teprve od osmého dne celé nemocenské. Ve stručnosti lze shodně s historikem S. Zahradnikem konstatovat, že třinečtí zaměstnanci – dělníci a přidali se i někteří úředníci uměli v té době těžit z příznivé situace a získali některé vymoženosti, jež ve značné míře zlepšovaly jejich hospodářské a sociální postavení. „Úspěšní byli také zásluhou solidárního postupu třineckých dělníků a schopného vedení dělnické rady (důvěrnického orgánu – poznámka autorky) … které se dovedlo rychle orientovat ve spletitých poměrech a nebojácně se dožadovat splnění stále nových požadavků. Při jejich prosazování mělo plnou podporu … třineckého osazenstva.“ (Třinecké železárny) V prvních poválečných letech ožila také sportovní a kulturní činnost třineckých zaměstnanců jak české, tak polské národnosti. Obnovila se aktivita pěveckého souboru, divadelního a tělocvičného kroužku; zkrácená pracovní doba na osm hodin denně napomáhala rozsáhlejšímu kulturnímu a sportovnímu využití volného času. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
KOVÁK číslo 36 — 7. listopadu 2008/příloha
NÁHRADA MZDY PŘI DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A KOLEKTIVNÍ SMLOUVA Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO
Základní organizace našeho odborového svazu se na nás stále častěji obracejí s dotazy, jak mohou v připravovaných kolektivních smlouvách na rok 2009 sjednat navýšení náhrady mzdy poskytované při pracovní neschopnosti zaměstnance podle § 192 a následujících zákoníku práce. Hlavní změna nové právní úpravy spočívá v tom, že v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti nebude nemocenské vůbec poskytováno a místo toho bude zaměstnancům náležet náhrada mzdy vyplácená a hrazená zaměstnavatelem. Z toho vyplývá, že při krátkodobých onemocněních bude náležet pouze náhrada mzdy, nikoli nemocenské.
1. Výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti podle § 192 zákoníku práce Při výpočtu náhrady mzdy se stejně jako při výpočtu jiných náhrad mzdy podle zákoníku práce (například náhrada mzdy za dovolenou) vychází z průměrného výdělku pro pracovněprávní účely. Tento průměrný výdělek se vypočítá jako podíl mzdy zúčtované k výplatě za rozhodné období a doby v tomto období odpracované. Do mzdy se pro výpočet počítají všechny mzdové složky poskytnuté zaměstnanci za práci. Rozhodným obdobím je, s výjimkou konta pracovní doby, předcházející kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zásadně zjišťuje jako hodinový. Průměrný výdělek se redukuje obdobným způsobem jako vyměřovací základ pro dávky, redukční hranice jsou ale jiné, protože u náhrady mzdy jde o hodinový základ a navíc je náhrada poskytována za pracovní dny, zatímco dávky nemocenského pojištění za dny kalendářní. Redukční hranice činí 137,55 Kč – 206,15 Kč – 412,30 Kč. Do první redukční hranice se započte 90 %, z částky mezi 1. a 2. redukční hranicí 60 %, z částky mezi 2. a 3. redukční hranicí 30 % a k částkám nad 3. redukční hranici se nepřihlíží. Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti. Příklad: Zaměstnanec pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin, tato doba je rovnoměrně rozvržena po 8 hodinách do dnů od pondělka do pátku. Zaměstnanci byla v rozhodném období vyplacena mzda ve výši 60 000 Kč, odpracoval celkem 496 hodin (62 dní po 8 hodinách). Průměrný výdělek zaměstnance činí… 60 000 : 496 = 120,97 Kč/hod. Průměrný výdělek je nižší než 1. redukční hranice, po redukci tedy činí… 90 % ze 120,97 = 108,87 Kč/hod. Sazba náhrady mzdy podle zákoníku práce činí 60 %, náhrada za 1 pracovní den pracovní neschopnosti dosahuje hodnoty… 60 % ze 108,87 = 65,32 Kč za hodinu, tedy 65,32 x 8 = 522,56 Kč za den. Pracovní neschopnost zaměstnance trvá 14 kalendářních dní. V těchto 14 kalendářních dnech jsou obsaženy 2 soboty a 2 neděle, za které se náhrada mzdy neposkytuje (v našem příkladě nejsou pracovními dny), za první 3 dny pracovní neschopnosti náhrada mzdy také nenáleží – celkem tedy bude zaměstnanci náležet náhrada za 7 dní… 7 x 522,56 = 3658 Kč.
2. Úprava náhrady mzdy v kolektivní smlouvě V kolektivní smlouvě je možné sjednat jak poskytování náhrady mzdy v prvních 3 dnech pracovní neschopnosti, tak i zvýšení náhrady poskytované od 4. dne. Možné je kombinovat obojí navýšení. Dohodnutá náhrada mzdy však nesmí převýšit 100 % průměrného výdělku. Příklad 1: Za 1. až 3. pracovní den (za pracovní den se považuje i den svátku, za který se mzda nekrátí nebo by za něj náležela zaměstnanci náhrada mzdy) dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % jeho průměrného výdělku. Příklad 2: Náhrada mzdy poskytovaná od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti činí 80 % průměrného výdělku zaměstnance.
Příklad 3: Za 1. až 3. pracovní den (za pracovní den se považuje i den svátku, za který se mzda nekrátí nebo by za něj náležela zaměstnanci náhrada mzdy) dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 50 % jeho průměrného výdělku. Od 4. dne pak náleží náhrada mzdy ve výši 70 % průměrného výdělku. Pro účely náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti se za průměrný výdělek považuje průměrný výdělek upravený stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského (viz § 192 odst. 2, věta druhá, zákoníku práce), tedy průměrný výdělek redukovaný.
3. Zdanění náhrady mzdy poskytované při dočasné pracovní neschopnosti Náhrada mzdy po dobu pracovní neschopnosti do výše minimálního nároku určeného zákoníkem práce – tedy náhrada ve výši 60 % průměrného výdělku poskytnutá za 4. až 14. den - je osvobozena od daně z příjmu (viz § 6 odst. 9 bod s zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů) a neodvádí se z ní ani sociální (viz § 5 odst. 1 zákona 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti), ani zdravotní pojištění (viz § 3 odst. 1 zákona 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění). Jinak je tomu však u náhrady, která je nad tuto hranici poskytnuta podle kolektivní smlouvy (případně pracovní či jiné smlouvy nebo vnitřního předpisu). Poznámka: Vyplacené náhrady mzdy v plné výši jsou na straně zaměstnavatele výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmu, tedy daňově uznatelnými náklady. Příklad: Zaměstnanci z příkladu 1 byla poskytnuta náhrada mzdy za 14 dní pracovní neschopnosti ve výši podle kolektivní smlouvy uvedené v příkladu 2. Výše náhrady tedy činila 3658 Kč (60 % redukovaného průměrného výdělku) a 1220 Kč (dalších 20 % redukovaného průměrného výdělku), celkem 4878 Kč. Částka ve výši 3658 Kč nepodléhá dani z příjmu, ani se z ní neodvádí sociální a zdravotní pojistné. Z částky 1220 Kč však musí být zaměstnanci sraženo a odvedeno pojistné na obě pojištění a dále musí být tato částka spolu s případnou další mzdou či náhradami mzdy zdaněna podle příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů.
4. Kontrola dočasně práce neschopných zaměstnanců zaměstnavatelem Zaměstnavatel má podle § 192 odst. 5 zákoníku práce právo kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel tak může kontrolovat pouze to, zda se zaměstnanec v době mimo vycházky zdržuje v místě, které zaměstnanec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Pokud by zaměstnanec místo pobytu v průběhu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti měnil (k této změně je nutný souhlas lékaře), musí o tom předem zaměstnavatele informovat. Pokud zaměstnavatel zjistí porušení ze strany zaměstnance, může mu se zřetelem na závažnost porušení náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout, nemůže mu však z tohoto důvodu dát výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr (viz § 57 zákoníku práce).
I
KOVÁK číslo 36 — 7. listopadu 2008/příloha
PORADNY NA PŘÁNÍ Daňová odpovědna
Jaké jsou povinnosti při prodeji odborového majetku? JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO
Přečetl jsem si v Kováku č. 34 článek o prodeji odborového majetku, který mne velice zaujal. Momentálně takovou situaci v ZO OS KOVO řešíme. Jen nevím, máme-li jako odborová organizace dle stanov svazu nějaké povinnosti při prodeji tohoto majetku. K. P., Ostrava V případě prodeje movitého majetku, jako je například knihovna, vybavení sportovního, rekreačního a obdobného charakteru, vám ze Stanov OS KOVO žádná povinnost nevzniká. Jinak je to ale při prodeji nebo jiném zcizení majetku nemovitého. Zde je povinnost ze stanov dána v části čtvrté, zásadami hospodaření ( přesněji v § 25) v odstavci 2, kde je stanoveno, že základní organizace je povinna v případě zcizení svého nemovitého majetku, včetně vkladu do obchodní společnosti, nadace nebo jiné právnické osoby, oznámit tuto skutečnost OS KOVO.
Dále pak je následně stanoveno, že v případě, že ZO získala nemovitý majetek nebo jeho část z půjček nebo dotací OS KOVO nebo jiných odborových organizací a chce tento majetek zcizit, včetně vkladu do obchodní společnosti, nadace nebo jiné právnické osoby, je povinna tuto skutečnost projednat s Předsednictvem OS KOVO, a pokud to vyplývá z nabývacího titulu k tomuto majetku, požádat Předsednictvo OS KOVO o předchozí souhlas s tímto převodem. Porušení této povinností je porušením stanov a může být postiženo opatřeními podle stanov.
Zdravotnické okénko
Platí se za každý převaz rány u lékaře? PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění
Syn se zranil a utrpěl tržnou ránu. Má chodit do nemocnice na převazy. Když bude za tímto účelem navštěvovat lékaře, čeká ho vždy povinnost platit poplatek? A. D., Světlá nad Sázavou Poplatek se vždy platí ve spojitosti s klinickým vyšetřením a navíc v „Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami“ jsou uvedeny některé zdravotní výkony, které lékař nesmí vykazovat s klinickým vyšetřením,
tudíž se na tyto úkony nevztahuje platba regulačního poplatku. Například ošetření a převaz rány od 1 centimetru do 10 centimetrů. Takže v případě, že budou u vašeho syna prováděny jen převazy tržné rány, tak regulační poplatky nebude platit.
DŮCHODY OD LEDNA 2010 „PO NOVU“ (I.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, expert na sociální zabezpečení ČMKOS
Poslanecká sněmovna ČR schválila 25. června důchodovou reformu. Bohužel, tento zákon, upravující tak významnou oblast, jakou je důchodový systém, který se bezprostředně dotkne mnoha příštích generací, nevychází ani z celospolečenského konsensu, ani z konsensu politických parlamentních stran. Dokladem toho je, že byl schválen jen těsnou většinou, když pro něj ve sněmovně hlasovalo ze 185 přítomných poslanců 94 poslanců koalice a proti jeho přijetí 91 opozičních poslanců. Po podepsání zákona prezidentem dne 1. srpna již nic nestojí v cestě tomu, aby dnem 1. 1. 2010 nabyl, respektive jeho hlavní část, účinnosti. Seriálem k parametrickým změnám, jež jsou obsahem nedávno schválené novely zákona o důchodovém pojištění, přináší Kovák svým členům a jejich rodinným příslušníkům potřebné informace. Vzhledem k rozsahu těchto změn je zveřejňujeme na pokračování.
1. Studium získané po roce 2009 se pro důchod nezapočte Jde o parametrickou změnu, která vzbudila zejména u odborů a u studentů, kteří neskončí studium do 31. 12. 2009, značnou negativní odezvu. Změnou ustanovení odst. 1 § 5 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále ZDP), bude nadále studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole po 18. roce věku náhradní dobou pro důchod pouze za podmínky, že se uskutečnilo před rokem 2010. Ze strany MPSV ČR bylo argumentováno zejména tím, že pojištěnci s vysokoškolským vzděláním dosahují vyšší mzdy, a tedy mají i vyšší důchod, a solidarita
II
těch, kteří nestudovali, s nimi v tom smyslu, že jde o náhradní dobu, za kterou nebylo odváděno pojistné, není proto namístě. ČMKOS proti tomu namítala, že vysokoškolské vzdělání ještě nezaručuje ve všech případech vyšší příjem, na něj mají vliv i mnohé jiné faktory, a zejména pak to, že i kdyby měl vysokoškolák vyšší příjem, zaplatil by si svůj důchod a ještě by do systému přispěl na solidaritu, tedy na ostatní. Navíc vysokoškolák má vzhledem k absenci praxe nebo k získání jen částečné praxe při studiu výrazně ztížen vstup na pracovní trh na rozdíl od toho, kdo nestudoval. Po podpisu novely zákona prezidentem republiky 1. 8. 2008 je však věc „ušitá“ a vládou navržená úprava bude od ledna 2010 platit. „Dobrou zprávou“ aspoň je, že studium získané před 1. 1. 2010 se bude i nadále hodnotit pro důchod podle stávající právní úpravy. To znamená, že pokud jde o pojištěnce, kteří studovali před 1. 1. 1996
KOVÁK číslo 36 — 7. listopadu 2008/příloha
(datum účinnosti zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění), bude se jim i nadále při výpočtu důchodu hodnotit pro důchod doba studia získaná po skončení povinné školní docházky před 18. rokem věku a jim i všem ostatním, kteří studovali před 1. 1. 2010, i doba prvních šesti let studia po 18. roce věku. Zápočet doby studia po skončení povinné školní docházky před dosažením 18 let věku pojištěncům, kteří studovali před 1. 1. 1996, pro důchod se podařilo uhájit ČMKOS při první reformě veřejných financí v roce 2003 a nezměnila na tom nic ani poslední restriktivní novela důchodového zákona, kterou v červnu 2008 schválila sněmovna. Doba studia před 18. rokem věku se přitom hodnotí plně, tj. 100 %, a doba šesti let studia po 18. roce věku 80 %.
2. Chceš zhodnotit studium získané po roce 2009? Tak zaplať! I po roce 2009 můžeme mít studium zhodnoceno pro důchod. Sice ne jako náhradní dobu, ale na základě dobrovolného důchodového pojištění podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP. Stačí zaplatit za dobu studia předepsané pojistné. Takováto účast na důchodovém pojištění přitom nebude nijak omezena, tedy ne ani 6 lety studia. Budeme-li studovat například 12 let a zaplatíme za tuto dobu pojistné, započte se nám celá tato doba studia jako účast na pojištění pro důchod.
cího základu pro výpočet procentní výměry, dává ZDP přednost zápočtu příjmů před vyloučením tzv. vyloučené doby. „Po novu“ si bude moci pojištěnec požádat, aby mu tato doba nebyla hodnocena jako doba s příjmem, ale jako vyloučená doba, a při výpočtu výše důchodu také byla jako taková vyloučena. Příjmy dosažené v takto určených vyloučených dobách se do vyměřovacího základu pro výpočet důchodů nezahrnují.
6. Doba studia se při výpočtu invalidního důchodu bude nadále vylučovat Doba studia získaná po roce 2009, která - jak již bylo uvedeno - nebude náhradní dobou (a tedy ani vyloučenou dobou) pro účely výpočtu důchodu, zůstane vyloučenou dobou při stanovení výše invalidních důchodů, a to v dosavadním rozsahu. Tím se má zabránit, aby bez zavinění pojištěnce, který se stal invalidním, nedošlo ke snížení osobního vyměřovacího základu, z něhož se mu bude vypočítávat invalidní důchod, což by mělo negativní dopad na výši jeho důchodu. Znamená to, že se bude při výpočtu invalidního důchodu vylučovat doba soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let.
7. Vyloučenou dobou doba pobírání invalidního dů3. Dopady nehodnocení doby studia jako náhradní chodu třetího stupně doby pro důchod na jeho výši
Pokud pojištěnec dobu studia pro důchod nezíská proto, že studoval až po 31. 12. 2009, a nepřihlásil se pro tuto dobu k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění, projeví se to samozřejmě na výši jeho důchodu. Procentní výměra jeho starobního důchodu bude totiž nižší nejméně o 6 % výpočtového základu. Ukažme si, jak jsme k tomuto číslu došli: Příklad: Vycházejme z toho, že podle právní úpravy platné dnes, tj. před 1. 1. 2010, se pro důchod hodnotí doba studia získaná po 18. roce věku v rozsahu prvních 6 roků 80 %. Proto: 365 kalendářních dnů x 6 let = 2190 dnů. 2190 dnů x 0,80 = 1752 dnů, tj. 4 roky a 292 dnů. Protože se při stanovení procentní výměry pro výpočet důchodu ke vzniku nároku na starobní důchod hodnotí 1,5 % pouze za celý 1 rok, budou se hodnotit pro důchod pouze celé 4 roky doby studia. Proto: 1,5 % x 4 = 6 % výpočtového základu. O tuto procentní sazbu pojištěnec při studiu až po roce 2009 přijde. Pokud by pojištěnec dobu 73 kalendářních dnů (365 – 292 dnů), která chybí do toho, aby se mu mohl započítat ještě celý 1 rok pro důchod, získal v jiném období, byla by ztráta způsobená nehodnocením již doby studia získaného po roce 2009 ještě vyšší, neboť 5 roků x 1,5 % = 7,5 % výpočtového základu.
4. Manželky diplomatů dostanou důchod, ale dobu pojištění si musí zaplatit Novela zákona má také řešit situaci manželek diplomatů, které doprovázejí dlouhodobě svého manžela v cizině a pro plnění společenských povinností s tím souvisejících se jim může stát, že nezískají potřebnou dobu pojištění pro nárok na starobní důchod. Důvodem je, že při uvedených povinnostech nemají čas být v cizině výdělečně činné. Podle novely ZDP se budou moci po celou tuto dobu účastnit důchodového pojištění pomocí institutu dobrovolného důchodového pojištění (§ 6 ZDP). K dobrovolné účasti na důchodovém pojištění se sice mohly přihlásit již podle stávající právní úpravy, ale nejvýše na 10 let s tím, že pojistné by mohly doplatit zpětně nejvýše 1 rok před podáním přihlášky k pojištění. Zápočet pouze těchto 10 let pro potřebnou dobu pojištění by jim ovšem v řadě případů pro splnění podmínky získání potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod nemuselo stačit (ta se má postupně zvýšit z dnešních 25 roků až na 35 roků, včetně zápočtu náhradních dob, nebo na 30 roků, bez zápočtu náhradních dob – viz dále).
5. Občan si bude moci vybrat mezi příjmem a vyloučenou dobou Podle stávající právní úpravy obsažené v ZDP a platné do 31. 12. 2009 se v případě, kdy dojde k souběhu vyloučené doby (doby, kdy pojištěnec nemá příjem z výdělečné činnosti proto, že se jedná o některou z náhradních dob důchodového pojištění) s příjmy z výdělečné činnosti, které se započítávají do vyměřova-
Důsledkem zrušení plných invalidních a částečných invalidních důchodů, čímž se v našem seriálu budeme zabývat později, je také změna definice doby pobírání invalidního důchodu jako vyloučené doby pro výpočet důchodu. Vyloučenou dobou již od 1. 1. 2010 nebude jen „doba pobírání plného invalidního důchodu“, ale doba pobírání „invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, popřípadě plného invalidního důchodu“. Pokud jde o zachování doby pobírání plného invalidního důchodu jako vyloučené doby vedle pobírání důchodu pro invaliditu třetího stupně, je třeba ji dále v zákoně vést, neboť i po přijetí novely důchodového zákona a změně invalidity se ještě dlouho bude doba pobírání plného invalidního důchodu získaná v minulých letech jako náhradní doba do vyloučených dob zahrnovat.
8. Dítě s invalidním důchodem třetího stupně není nezaopatřené K průlomu do definice nezaopatřenosti dítěte dochází v oblasti důchodů, konkrétně v § 20 ZDP. Nově již nebude dítě, kterému je přiznán invalidní důchod třetího stupně (do 31. 12. 2009 plný invalidní důchod), považováno pro účely důchodového pojištění (ve státní sociální podpoře to již bylo realizováno) za nezaopatřené. I nadále přitom platí, že za nezaopatřené dítě se považuje pro účely důchodového pojištění dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku věku, například také tehdy, jestliže je z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Nově však toto nebude platit při přiznání zmíněného invalidního důchodu. Tato úprava bude mít samozřejmě vliv na některá další ustanovení zákona. Například vdově nebo vdovci náleží pozůstalostní důchod i po uplynutí doby 1 roku od smrti manžela (manželky), jestliže pečuje o nezaopatřené dítě. Pokud ovšem toto dítě pobírá nebo bude pobírat invalidní důchod třetího stupně, nebude vdova, respektive vdovec, pečovat o nezaopatřené dítě, a nebude-li splňovat jinou z podmínek stanovených v zákoně o důchodovém pojištění pro další nárok na vdovský (vdovecký) důchod, nárok na něj jim zanikne. Zákon v přechodných ustanoveních zajišťuje, že nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod, jestliže je podmíněn nezaopatřeností dítěte, nezanikne v případě, že dítě bude poživatelem plného invalidního důchodu k 31. 12. 2009. Pokud ovšem by dítě nepobíralo plný invalidní důchod k 31. 12. 2009 a byl by mu přiznán invalidní důchod třetího stupně po 31. 12. 2009, přestalo by toto dítě být pro uvedené účely považováno za nezaopatřené a nárok na vdovský či jiný pozůstalostní důchod podmíněný nezaopatřeností dítěte by zanikl.
9. Dítětem je pro účely důchodového pojištění také dítě svěřené do výchovy Další změnu § 20 ZDP představuje zpřesnění definice dítěte. Jím se rozumí dítě vlastní nebo osvojené, a pokud se dále nestanoví jinak, také dítě převzaté do trvalé
III
KOVÁK číslo 36 — 7. listopadu 2008/příloha
péče nahrazující péči rodičů. Na tom se nic nemění. Dochází však ke zpřesnění uvedeného pojmu v tom smyslu, že takovým dítětem je také dítě, jež bylo převzato do péče na základě předběžného opatření vydaného v rámci řízení o svěření dítěte do výchovy.
10. Nová definice dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje podle § 26 zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než jeden rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než jeden rok. Nová definice je v podstatě jen zpřesněním v tom smyslu, že se posuzuje omezení tělesných, smyslových a duševních schopností pojištěnce z hlediska jejich vlivu na další pracovní schopnost pojištěnce.
11. Nárok na starobní důchod a nové vymezení potřebné doby pojištění I nadále zůstává v platnosti § 28 ZDP, který stanoví, že pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené v tomto zákoně. Zcela nově je však upravena podmínka potřebné doby pojištění, která se bude postupně od roku 2010 zvyšovat ze současných 25 roků až na 35 roků, včetně zápočtu náhradních dob, nebo na 30 roků bez náhradních dob. V tomto smyslu § 29 ZDP stanoví, že pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let a dosáhl aspoň důchodového věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod před rokem 2010, 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010, 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011, 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012, 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013, 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014, 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015, 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016, 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017, 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018, 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018. Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. g) až k) § 29 ZDP (tzn., že nezískal potřebnou dobu pojištění v rozsahu 31 let při dosažení důchodového věku v roce 2015, ani 32 let při dosažení důchodového věku v roce 2016, ani 33 let při dosažení důchodového věku v roce 2017, ani 34 let při dosažení důchodového věku v roce 2018 a ani 35 let při dosažení důchodového věku po roce 2018), má také nárok na starobní důchod, a to tehdy, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let „čisté“ doby důchodového pojištění bez náhradních dob.
13. Pro nárok na starobní důchod stačí splnit podmínky pro nárok na invalidní důchod Další možností, kdy může vzniknout nárok na starobní důchod při nezískání potřebné doby pojištění pro nárok na něj, upravuje zákon v odst. 4 § 29. Podle něho pojištěnec, který nesplňuje podmínky, které jsme zmínili (nezískal žádnou z uvedených potřebných dob pojištění), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod stanovené v § 38 písm. a) nebo b). Paragraf 38 zákona stanoví, že pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se: a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu. Tzn., že nárok pojištěnci na starobní důchod také vznikne, jestliže dosáhl 65 let věku a získal potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod. Tu stanoví § 40. Protože ji zmiňujeme podrobně v části věnované invalidním důchodům, která následuje za částí věnovanou starobním důchodům, jen to nejdůležitější: Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku do 20 let méně než jeden rok, od 20 let do 22 let jeden rok, od 22 let do 24 let dva roky, od 24 let do 26 let tři roky, od 26 let do 28 let čtyři roky a nad 28 let pět roků.
14. Většina náhradních dob se hodnotí pro nárok na důchod částečně Významným „zpřísněním“ právní úpravy je zápočet náhradních dob pro nárok na důchod. Tzn. rozsah jejich zahrnutí do potřebné doby pojištění („po novu“, jak bylo zmíněno, se potřebná doba postupně zvyšuje z dnešních 25 roků na 35 roků s náhradními dobami). Do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod se nově náhradní doby pojištění (s výjimkou náhradních dob - doby péče o dítě do 4 let věku a o bezmocnou nebo závislou osobu a bývalá základní vojenská služba, které se i nadále započtou plně, tj. 100 %) započítávají pouze v rozsahu 80 %, tedy jen částečně.
15. Prodloužení potřebné doby pojištění a restrikce náhradních dob se týká i předčasných důchodů Všechny uvedené změny týkající se prodloužení potřebné doby pojištění pro nárok na klasický starobní důchod a také omezení zápočtu náhradních dob pro nárok na důchod, tedy způsob jeho zápočtu do potřebné doby pojištění, se v plné míře vztahují i na předčasný starobní důchod.
16. Dočasně krácený předčasný starobní důchod defi12. Nárok také při dosažení věku o 5 let vyššího, než je nitivně skončil důchodový věk
Podle stávající právní úpravy (před 1. 1. 2010) při nezískání potřebné doby pojištění 25 roků pro nárok na starobní důchod vznikne nárok na starobní důchod při získání aspoň 15 let doby pojištění dovršením 65 let věku. Tyto podmínky se novelou zákona zpřísňují v návaznosti na další zvyšování důchodového věku a prodloužení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod. Podle nového znění § 29 ZDP má pojištěnec nárok na starobní důchod též, jestliže nesplnil podmínky uvedené pod bodem 11 a získal dobu pojištění nejméně 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let, nebo 16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, nebo 17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, nebo 18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, nebo 19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, anebo 20 let a dosáhl po roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození.
IV
V rámci první reformy veřejných financí v roce 2003 byl s účinností od 1. 1. 2004 i přes protesty ČMKOS zrušen tzv. dočasný předčasný starobní důchod. Nárok na něj měl podle § 30 zákona pojištěnec, který získal aspoň 25 roků pojištění, byl veden po dobu nejméně 180 kalendářních dnů jako uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce a do důchodového věku mu zbývaly nejvýše 2 roky. ČMKOS a organizacím zdravotně postižených osob se podařilo aspoň prosadit, aby nadále (do roku 2006) zůstal zachován tento předčasný starobní důchod pro poživatele částečného invalidního důchodu, a to 2 roky před dovršením důchodového věku, a dále pro bývalé poživatele plného invalidního důchodu, kteří tento důchod pobírali nepřetržitě po dobu nejméně 5 let, ale nárok na něj jim zanikl a ke dni jeho zániku jim do dosažení důchodového věku zbývalo nejvýše 5 let. Ti měli nárok na předčasný starobní důchod 5 let před dovršením důchodového věku. Možnost přiznání tohoto typu předčasného starobního důchodu pro částečně invalidní občany a pro bývalé plně invalidní občany tedy dnem 31. 12. 2006 skončila. Vzhledem k tomu byl § 30 zákona o důchodovém pojištění jako nadbytečný zrušen. Poznámka autora: V příštím pokračování se Kovák bude zabývat dalším zvyšováním důchodového věku až na 65 let věku pro muže, bezdětné ženy a ženy s 1 dítětem, na 62 až 64 let pro ostatní ženy, které vychovaly nejméně 2 děti. (Pokračování příště)
