PŘÍČINY A DŮSLEDKY KRIZE NA FINANČNÍCH TRZÍCH

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání

PŘÍČINY A DŮSLEDKY KRIZE NA FINANČNÍCH TRZÍCH Causes and consequences of the financial market crisis Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ivana VALOVÁ

Autor: Pavlína ŠUJANOVÁ

Brno, květen 2009

J mé no a p ř í j mení aut or a: Ná z e v bakal ář ské pr áce: Ná z e v pr áce v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve doucí bakal ář ské pr áce: Rok obhaj oby:

Pavlína Šujanová Příčiny a důsledky krize na finančních trzích Causes and consequences of the financial market crisis Financí Ing. Ivana Valová 2009

Anotace Cílem bakalářské práce „Příčiny a důsledky krize na finančních trzích“ je analýza příčin a důsledků současné krize na finančních trzích. První část práce je věnována nejvýznamnějším krizím na finančních trzích v minulosti. V dalších kapitolách je pak pozornost zaměřena na zkoumání příčin současné celosvětové finanční krize a mechanismů jejího přenosu do reálné ekonomiky. Následuje analýza a zhodnocení dopadů krize jak na finanční trhy, tak na ekonomiky jednotlivých zemí.

Annotation The goal of submitted thesis “Causes and consequences of the financial market crisis” is to analyze causes and consequences of the contemporary financial market crisis. The first part is target on the most important financial crisis in history. In other parts attention is focused on the causes of the contemporary crisis and mechanisms, which transfers the causes into the real economies. After that follows the analysis and estimation of consequences of the financial crisis both on financial markets and economies of individual countries.

Klíčová slova Celosvětová finanční krize, příčiny a důsledky finanční krize, hypoteční krize, finanční trhy

Keywords Global financial crisis, causes and consequences of the financial crisis, mortgage crisis, financial markets

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Příčiny a důsledky krize na finančních trzích vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ivany Valové a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 22. května 2009

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Ivaně Valové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

Obsah Úvod............................................................................................................................................ 6 1

2

3

Historie krizí na finančních trzích ...................................................................................... 8 1.1

Velká hospodářská krize ..............................................................................................8

1.2

Krize v 70. letech .......................................................................................................14

1.3

Shrnutí ........................................................................................................................16

Příčiny současné světové finanční krize ........................................................................... 18 2.1

Události před vypuknutím krize .................................................................................18

2.2

Problémy na realitním trhu.........................................................................................19

2.3

Financování hypotečních úvěrů .................................................................................21

2.4

Vypuknutí globální krize............................................................................................23

2.5

Shrnutí ........................................................................................................................25

Důsledky současné krize na finančních trzích .................................................................. 28 3.1

Mezinárodní obchod v době krize ..............................................................................29

3.2

Důsledky krize v USA ...............................................................................................30

3.3

Dopady krize v Evropě...............................................................................................34

3.3.1

Velká Británie .....................................................................................................35

3.3.2

Island ...................................................................................................................36

3.3.3

Pobaltské země ...................................................................................................36

3.3.4

Střední Evropa ....................................................................................................39

3.3.5

Ostatní země Evropské unie ...............................................................................44

3.3.6

Rusko ..................................................................................................................47

3.4

Dopady krize ve zbytku světa ....................................................................................48

3.4.1

Japonsko..............................................................................................................48

3.4.2

Čína .....................................................................................................................49

3.5

Shrnutí ........................................................................................................................50

Závěr ......................................................................................................................................... 52 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 54 Seznam grafů: ........................................................................................................................... 59 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 59

Úvod Investování na finančních trzích se stalo v poslední době velmi rozšířenou záleţitostí. Dávno pryč jsou časy, kdy koupě akcií či dluhopisů byla něčím vzácným. Něčím, co vzbuzovalo údiv okolí. Dnešní doba se svými moţnosti komunikace pomocí internetu či mobilních technologií výrazně napomohla rozšíření moţností finančních trhů. A to jak pro podnikatele a firmy, tak pro běţné občany, kteří chtějí zhodnocovat své úspory. Finanční trhy jsou také důleţitým nástrojem pro institucionální investory. Banky i pojišťovny díky nim zhodnocují úspory svých klientů, a poskytují své vlastní prostředky díky nákupu cenných papírů. I stát se na nich angaţuje, hlavně prodejem svých dluhopisů, prostřednictvím nichţ získává potřebné finance. Jak ovšem roste význam finančních trhů, roste i jejich důleţitost pro čím dál širší vrstvy obyvatelstva. V minulosti se jiţ potvrdilo, ţe problémy na finančních trzích mají vliv na celou ekonomiku. A toho jsme svědky i dnes. První váţnější problémy se začaly objevovat na počátku roku 2008. Problémy, které postihly finanční trhy na celém světě, měly důsledky obrovského rozsahu. Z těţkostí na finančních trzích se totiţ díky propojenosti ekonomiky jako celku i díky propojenosti ekonomik mezi sebou stala celosvětová finanční krize. Jak se dalo předpokládat, mediální zájem o toto téma je obrovský. Nevěnují se mu jen odborné či alespoň seriózní periodiky, palcové titulky obsahující slovo krize dnes vydělávají všem. Právě kvůli jeho aktuálnosti a míře, ve které je o něm diskutováno, jsem si zvolila téma bakalářské práce „Příčiny a důsledky krize na finančních trzích“. Cílem práce je analýza příčin a důsledků současné krize na finančních trzích. Porovnáním s krizemi, které se udály v minulosti, zhodnotím závaţnost současné finanční krize. Dále v souladu s cílem práce zkoumám příčiny současné krize, jejich vznik, průběh, mechanismy přenosu následků krize do světa i do reálné ekonomiky. Charakteristiku dopadů krize jsem rozdělila podle jednotlivých zemí, případně skupiny zemí. V práci se také zmiňuji o prognózách či předpovědích, které jsou v souvislosti s krizí a jejími následky často vyslovovány. Jsou to sice jen předpovědi, ovšem jejich význam je značný. Uţ jen psychologické hledisko pro firmy či občany je důleţité. Práce je rozdělena do 4 základních kapitol. V první kapitole se věnuji historii finančních krizí. Zaměřuji se na ty dvě nejvýznamnější, tedy Velkou hospodářskou krizi ve 30. letech a na krizi v letech 70., která se proslavila hlavně souvislostí s ropnými šoky. 6

Druhá kapitola se zabývá příčinami současné finanční krize. Těm, které se vyskytly ještě před krizí, souvislostem, které vedly k prohloubení krize a také mechanismům a příčinám přenesení krize z finančního sektoru do ostatních odvětví ekonomik. Ve třetí kapitole pak zkoumám následky krize. Jelikoţ krize zatím neskončila, důsledky budu popisovat jako prozatímní. V závěru se pak pokusím zhodnotit krizi jako celek, její průběh, následky, její odlišnosti a rozdílnosti oproti jiným významným krizím.

7

1 Historie krizí na finančních trzích Kaţdá ekonomika prochází cyklem, jehoţ součástmi jsou jak růst, tak pokles. Tyto cykly mají různou délku periody, a také různou intenzitu. Vlády, poučeny ekonomickou teorií, počítají s tím, ţe podle toho, v jaké části cyklu se zrovna nacházejí, mají zvýšené výdaje na sociální dávky, nebo naopak mohou více utrácet z důvodu vyšších daňových příjmů. Jednou za čas ale přijde něco, co zaskočí téměř všechnu veřejnost, a také většinu odborníků. Nejedná se pouze o pokles na dno běţného ekonomického cyklu. Většinou se přidá nějaká významná událost, nebo delší dobu neřešený váţný problém, a krize dosahuje nevídaných rozměrů. V tomto případě mluvíme v odborné teorii o depresích, neboli dlouhých a hlubokých krizích. Jejich dopad pocítí většina obyvatel ekonomicky vyspělých zemí, a to hlavně díky zahraničnímu obchodu, který mezi těmito ekonomikami panuje a který je propojuje. Je-li jedna z nich, většinou některá z důleţitých, zasaţena, přenese se to logicky i na ostatní. V jaké míře záleţí na mnoha okolnostech. Zemím pak trvá několik let, neţ se z těchto těţkých krizí dostanou. Jejich ekonomické ukazatele padají i o desítky procent. Mnoho tisíc lidí přichází o práci. A deprese si tak zajistí své místo v učebnicích dějepisu. V téhle kapitole bych se chtěla věnovat těm dvěma nejvýznamnějším svým dopadem, které během 20. století vypukly. A to Velké hospodářské krizi ve 20. – 30. letech, a dále krizi v 70. letech spojené s ropnými šoky.

1.1

Velká hospodářská krize

Dodnes označovaná jako největší hospodářská krize, co kdy byla. Moţná to bylo způsobeno tím, ţe byla svého druhu první, a lidé nevěděli, jak reagovat. Bez diskuzí však probíhala ve velmi bouřlivém historickém období, lemována z obou stran světovými válkami. Světu se podařilo ukončit do té doby nejhorší událost ve své historii, první světovou válku, a to uţ samo o sobě muselo v lidech vyvolat jistou dávku optimismu. Jelikoţ tato krize má počátek v USA, nejdříve se budu věnovat tomu, jak události probíhaly tam. Zatím co evropské ekonomiky, jejichţ průmysl se za války přeorientoval z velké části na zbrojní, se vyčerpaly válkou, hospodářství a průmysl USA jí bylo téměř nepostiţeno. Co víc, většina evropských zemí se u USA zadluţila, protoţe samy válku finančně nezvládaly. 8

Spojené státy se nejen díky tomu dostaly do role světové supervelmoci – jejich podíl na celosvětové průmyslové produkci byl v roce 1929 celých 43,3%.1 V celé americké společnosti vládl optimismus a očekávání skvělé budoucnosti – pro Američany nastala „zlatá dvacátá léta“. Lidé měli vyšší mzdy, dříve luxusní zboţí se stávalo dostupnějším i pro běţné obyvatele – např. automobily od firmy Ford. Toto hospodářské oţivení se projevilo jak na amerických finančních trzích, tak i na trzích v Evropě. Finanční trhy v USA zaţívaly boom v pravém slova smyslu. Dow Jones Industrial Average, akciový index Newyorské burzy, rostl od roku 1921, a to stále rychlejším tempem.

Graf 1: DJIA v historii

Zdroj: Dow Jones interaktive learning center, http://www.djindexes.com/DJIA110/learning-center/

Jak je vidět z grafu výše, milníky byly překonávány stále snadněji. Akcie se tedy staly téměř synonymem snadného výdělku. Stejně jako zboţí luxusního rázu, i akcie se stávaly věcí široké veřejnosti. Kupovali je všichni, dokonce i dělnická třída a hospodyňky v domácnosti. Američané si na ně brali i úvěry, coţ jim později způsobilo značné potíţe.

1

ŢÍDEK, L., Dějiny světového hospodářství, str. 65

9

Nutno však říci, ţe růst ceny akcií nebyl způsoben růstem reálným. Ceny akcií firem na burze byly velmi vysoce nadhodnocené. Na obrázku výše jde také vidět, ţe v roce 1929 byla hodnota DJIA třikrát vyšší neţ v roce 1924. To s sebou neslo mnoho následků, např. počet investičních společností v USA – v roce 1921 bylo investičních společností 40. Na konci roku 1926 jich uţ bylo 160, a v roce 1927 jich existovalo uţ 300. Tyto společnosti dokázaly jen mezi léty 1927 a 1929 téměř zdesetinásobit své celkové jmění2 Svého historického rekordu dosáhl DJIA 3. září 1929, uzavíral na 381,17 bodech. Po této chvíli index začal mírně klesat, pokles byl ale vţdy následován vzestupem. Několik významných analytiků začalo varovat před pádem cen akcií, ovšem jejich hlasy byly překřičeny optimistickými hesly, jeţ zněly z úst ředitelů finančních domů, akademických činitelů či politiků. Pesimistickým předpovědím dal za pravdu následný vývoj. 20. října 1929 se ceny mnoha akcií dostaly na kritickou úroveň. Drţitelé akcií se začali svých cenných papírů zbavovat. Další mohutná vlna prodeje akcií se uskutečnila ve čtvrtek 24. října. Během půl hodiny bylo zobchodováno přes 1,6 milionů akcií. Šlo především o prodeje, které byly nutné, protoţe jejich majitelé museli splácet úvěry, které si na akcie vzali. Pak ale na burze došly prodejní příkazy, vypukla panika, a kaţdý se chtěl zbavit akcií, jedno za jakou cenu. Ten den došlo na burze ke ztrátám ve výši 11,25 mld. dolarů. Další den, tzv. Černý pátek, oznámila newyorská burza krach. Panika na finančních trzích se přenesla na ostatní americké a evropské burzy. I zde se akcie začaly propadat. Tento den, 25. října, bývá označován jako datum vypuknutí krize. Nejhorším dnem pro americkou burzu bylo ale aţ „Černé úterý“, kdy bylo zobchodováno přes 16 milionů akcií a DJIA ztratil za poslední týden téměř třetinu ze své předchozí hodnoty. Krach na americké burze je dle mého názoru příčinou, která krizi odstartovala. Pak se přidaly další příčiny, některé krizi prohloubily, jiné jen zajistily její delší trvání. Mezi nimi tedy uvedu následující: – problémy v bankovním sektoru. V USA bylo začátkem roku 1929 přes 24000 bank, na 9000 jich v důsledku krize zkrachovalo. Vklady v nich byly ve výši kolem 7 miliard dolarů.3 Tahle situace se ještě zhoršovala díky FEDu, jenţ neposkytoval bankovnímu sektoru hotovost. – pokles agregátní poptávky – za prvé způsoben poklesem soukromé spotřeby. Zvýšená nezaměstnanost (v USA aţ na 25%), bankroty firem i krach na burze znamenaly 2 3

Krach na newyorské burze v roce 1929, www.penize.cz ŢÍDEK, L., Dějiny světového hospodářství, str.68

10

zvýšení nejistoty, dalším faktorem pak byla finanční krize znamenající nedostatek hotovosti. A za druhé poklesly soukromé investice, které jejich majitelé na nejisté trhy umísťovali značné méně neţ před krizí (poklesly na desetinu původního objemu).4 – hospodářská politika USA – hlavně ze začátku. Tehdejší prezident USA Hoover zavedl opatření v podobě zvýšení daňových sazeb, snaţil se také sníţit státní výdaje. Monetární politika v rukou FEDu pak omezila mnoţství peněz v oběhu, coţ způsobilo pokles cenové hladiny a způsobilo deflaci. Zvýšeny byly také úrokové sazby, které způsobily pokles investic. Tato deflační politika je proto označována jako viník délky a hlouby krize. – mezinárodní obchod a obchodní propojení zemí před krizí způsobilo její přenesení do dalších zemí, avšak po vypuknutí krize zavedlo mnoho zemí, včetně USA, protekcionistická opatření či různá dovozní cla. – mezi další příčiny můţeme zařadit např. velké zadluţení domácností či špatnou situaci v zemědělství. Krize, jeţ vypukla v USA, se šířila dále do světa. Spojené státy zaváděly cla a omezovaly i vývoz kapitálu, coţ dopadalo hlavně na země, které jí měly splácet dluhy z války. V reakci na to začaly protekcionistická opatření zavádět i ostatní země. Nyní bych se věnovala několika dalším ekonomikám a dopadům, jeţ na ně krize měla. Československo Krize v Československu vypukla později neţ ve světě, o to hlubší a delší byl její průběh. Československo se stalo jednou z nejpostiţenějších zemí. Jedním z hlavních důvodů je velká závislost tehdejší ekonomiky na exportu, který se po krizi mezinárodního obchodu značně propadl. Dále také setrvání u zlatého standardu. Ještě v roce 1937 nebyla průmyslová výroba na předkrizové úrovni. Velká Británie Británie zaznamenala poměrně malý pokles průmyslové výroby a jiţ v roce 1934 byla na úrovni z roku 1929. Po krachu největších z rakouských a německých bank se přesunula vlna paniky i do Británie. Ta byla nucena devalvovat měnu, a opustila zlatý standard.

4

ŢÍDEK, L., Dějiny světového hospodářství, str.68

11

Francie Ve Francii krize přichází také později, aţ v roce 1931. Nebyla zasaţena nijak extrémně, ale delší dobu jí trvalo krizi překonat. Za začátku krizi odolávala díky reparačním ziskům. Pak ale padly měnové systémy vázané jak na libru, tak na dolar. Francie zůstala v čele tzv. „zlatého bloku“, tedy měn, které zůstaly u tzv. zlaté měny. Ten ovšem nevydrţel a také padl. Německo Německo bylo zasaţeno velmi silně. Pokles průmyslové produkce dosáhl aţ 50%, a i další ekonomické ukazatele naznačovaly téměř nejhorší průběh krize v Evropě. Avšak Německo se na předkrizovou úroveň dostalo jiţ za 3 roky, a to díky příchodu fašismu a velmi výraznému obnovení průmyslové výroby. Zasaţeny byly i další země, např. Japonsko. Krize se naopak vyhnula Sovětskému svazu, který nebyl v mezinárodním obchodě příliš aktivní. K řešení krize přistupovaly různé země rozdílně. V USA nahradil stávajícího prezidenta Hoovera F. D. Roosevelt se svým programem New Deal. Jeho obsahem byly vesměs státní zásahy do ekonomiky. Podařilo se mu stabilizovat bankovní sektor vyhlášením bankovních prázdnin. Trvaly 4 dny, během nich proběhla reorganizace bank. Situace v bankovnictví se tak značně zklidnila, a lidé začali opět vkládat své peníze. Další část New Dealu se týkala zemědělství, kde byly zavedeny vyšší ceny. V průmyslu pak firmy měly více spolupracovat, místo konkurenčního boje. Také daňová reforma byla součástí, kde došlo k výrazným změnám.5 Program obsahoval i veřejné práce, do kterých bylo zapojeno několik milionů lidí. New Deal však byl úspěšný jen částečně. Evropské země nevolily jednotný postup a kaţdá z nich řešila krizi po svém. Británie se spoléhala na svou koloniální říši, v níţ obchodovala. V Německu se prosadil Hitler s jeho NSDAP. Do ekonomiky silně zasahovali a rozhodovali, ale k zestátňování nedocházelo. Během několika let uţ začali v Německu budovat průmysl s převahou výdajů na vojenské účely, coţ poté vyústilo v druhou světovou válku. Někdy bývá jako příčina druhé světové války označována krize jako taková, ovšem objektivně lze říci, ţe příčin je více, a některé z nich můţeme najít uţ těsně po skončení války první. 5

Např. progresivní systém zdaňování podniků, daň z vysokých příjmů apod.

12

Ekonomické ukazatele všech zemí se vracely na své předkrizové hodnoty v různých časových intervalech. Finanční trhy se ale vzpamatovávaly mnohem pomaleji, a důvěra lidí v akcie a ostatní cenné papíry se vracela jen velmi pomalu. Např. z následujícího grafu lze pozorovat, za jak dlouho se vrátil DJIA na svou hodnotu před krizí. Graf 2: Pokles DJIA během VHK

Zdroj:

Dow

Jones

Industrial

http://en.wikipedia.org/wiki/Dow_Jones_Average

13

Average,

Wikipedia.org,

1.2

Krize v 70. letech

V sedmdesátých letech se svět nacházel v tzv. Studené válce. Spojené státy vs. Sovětský svaz. Nešlo o válku otevřenou, ale spíše o napětí mezi mocnostmi, které bylo kolísavé intenzity. Od 50. let ekonomiky většiny zemí rostly. Válka byla překonána a nadcházely lepší časy. Ovšem začátkem 70. let začaly státy padat do recese. Příčin opět bude hned několik. Jedněmi z hlavních jsou dva ropné šoky, které během 70. let proběhly. Dále kompletní rozpad Bretton-Woodského systému, a také poměrně nestabilní prostředí na Blízkém východě, které úzce souvisí se zmiňovanými ropnými šoky. V šedesátých letech se začíná hovořit o globálních problémech, tedy o problémech, které se dotýkají celé civilizace a lze je řešit pouze celosvětovým úsilím.6 Upozorňuje se mimo jiné na to, ţe zásoby ropy jsou vyčerpatelné a mělo by se jí šetřit.7 V této době není důleţitost ropy pro světovou ekonomiku zřejmě ještě plně doceněna. Tato krize bývá také označována jako krize Keynesiánství. To bylo v předchozích letech hlavní ekonomickou teorií. A to hlavně z důvodu, ţe neumělo vysvětlit tzv. slumpflaci, tedy jev, který se v ekonomikách právě v 70. letech začal objevovat8. Na počátku sedmdesátých let dochází k současnému růstu ve třech hlavních ekonomikách světa, tj. ES, USA a Japonsko9. To samozřejmě vyvolává velkou poptávku po zdrojích, a dochází proto k surovinové krizi. Produkce nebyla na tak velkou poptávku připravena. Krize zemí ustupuje, jak se ekonomiky dostávají do klesajících částí hospodářského cyklu, ovšem objevují se okolnosti, které situaci značně komplikují. První ropný šok První ropný šok značně ovlivnila Organizace zemí vyváţejících ropu (OPEC10), jeţ vznikla v šedesátých letech. Jejím hlavním cílem koordinovat vývozní politiku ropy a hlavně její cenu. Její vliv ještě zesílil na začátku let 70., kdy byla zestátněna většina ropného průmyslu v zemích OPECu. 11

6

JENÍČEK, V., FOLTÝN, J.: Globální problémy ve světové ekonomice, str. 8 Zkoumáním globálních problémů a konferencemi o nich se zabývá jako první Římský klub 8 Souběţný pokles HDP (nebo jeho tempa růstu) a růst cenové hladiny (nebo zvýšení tempa růstu cen) 9 ŢÍDEK, L.: Dějiny světového hospodářství, str. 119 10 Členové (rok přijetí) – ostatní 1960 – rok zaloţení: Alţírsko (1969), Indonésie (1962), Irák, Írán, Katar, Kuvajt, Libye (1962), Nigérie (1971), Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty, Venezuela 11 WWW.OKD.CZ, Ropné šoky sedmdesátých let 7

14

Roku 1973 vypukla 4. arabsko-izraelská válka (Egypt a Sýrie napadli Izrael). A to během ţidovského svátku Jom Kippur – podle něj se také válce někdy říká. Izrael začal však brzy kontrolovat situaci. Arabské státy ale nehodlaly zůstat v nečinnosti, a protoţe Izrael měl podporu hlavně USA a Nizozemí, uvalily na ně státy OPECu bojkot. A to do té doby, neţ se Izrael z jejich území stáhne. Celkovou produkci ropy se jim pak podařilo sníţit asi o 5%. Reakce se dostavila v podobě zvýšení cen ropy. Cena za barel se z 3 dolarů zvedla na téměř 12, tedy čtyřnásobně. Svět, jehoţ hospodářství bylo na ropě závislé, tento krok pocítil velmi silně. Většina zemí západní Evropy a USA zaznamenala pokles HDP, a to také kleslo jako ukazatel celosvětově. Mnohé země dokonce zavedly opatření na šetření benzínem, např. v Německu byl zákaz jeţdění osobními automobily v neděli, a v USA byla stanovena maximální rychlost jízdy na 88 km/h. Podobná opatření zavedly i Lucembursko, Dánsko či Nizozemí.12 Důsledkem také bylo, ţe jak ES, tak i Japonsko poţádaly Izrael, aby se z území arabských států stáhnul. OPEC pak zrušili bojkoty a omezení, cena ropy však jiţ zůstala na dosaţené hladině. Ropným šokem byly zasaţeny i mnohé rozvojové země, které ropu za vysoké ceny musely koupit, protoţe jiný zdroj pro ně byl finančně i technologicky nemoţný. Moc OPECu ale postupně klesala. Vyspělé ekonomiky začaly hledat jiné zdroje energie pro průmysl a hospodářství celkově, a navíc byla objevena nová naleziště ropy v Severním moři, na Aljašce či v Mexiku. Druhý ropný šok V polovině 70. let se začíná situace zlepšovat, a západní země spolu s Japonskem zaţívají opět hospodářský růst. Ten je však zaraţen dalším ropným šokem, tentokrát v roce 1979. V Íránu se odehrál státní převrat, kdy byl svrţen prozápadní šáh Páhlaví v tzv. Islámské revoluci. Nahrazen byl protizápadním šáhem, a to spolu s irácko-íránskou válkou způsobilo další vlnu nejistoty na trzích s ropou. Cena ropy se zvýšila z 13 za barel v roce 1978 na 30 dolarů o rok později. Na následujícím obrázku jde vidět, jak výrazné byly změny ceny ropy.

Graf 3: Cena ropy na světových trzích (USD/barel) 12

ČERMÁK, P.: Dvě ropné krize musely přivést západ k rozumu, www.penize.cz

15

Zdroj: www.blisty.cz

Tato krize nebyla zdaleka tak hluboká jako Velká hospodářská krize. Její dopady byly mírnější, postiţeny byly hlavně oblasti průmyslu nejvíce závislé na naftě. Za nejhorší období v této dekádě by se daly označit roky 1974 a 1975, kdy zemím klesaly nejvýrazněji HDP. Koho ale takhle krize zasáhla více, jak jsem jiţ zmínila, jsou rozvojové země. Některé z nich byly závislé na exportu jen několika málo surovin, a zvýšená cena ropy spolu se sníţeným zájmem o jejich zboţí či suroviny jim způsobila obrovské potíţe. Nutno ovšem dodat, ţe část jejich problémů byla způsobena chybami samotných států.

1.3

Shrnutí

Mimo těchto krizí se jich v historii vyskytlo více. Tyto však byly těmi nejvýznamnějšími. Mnoho ekonomů tvrdí, ţe krize jsou součástí hospodářství a bez nich by nefungovalo. Mají totiţ jakýsi očistný charakter. Jakmile se ekonomika přehřívá, kdyţ se ceny moc nafukují, kdyţ se nedbá na základní pravidla obezřetnosti, musí přijít něco, co pomůţe lidem si uvědomit, ţe dělají něco špatně/málo/moc/vůbec atd. Pokud se podíváme do historie, měli bychom se z krizí poučit. Tyto tendence jsem však v reálném světě zatím nezaznamenala, a pokud ano tak velmi výjimečně a většinou doprovázené výsměchem okolí. Ano, politici a ekonomové jim radící se poučí na řešení krizí. Zabralo to v minulosti, zabere to i teď. Ale co dělá většina investorů, kdyţ vidí nadměrně se zhodnocující trhy? Řekne si někdo z nich, ţe to, co se tam obchoduje, vlastně ve skutečnosti tak vysokou cenu nemá? Podle mého názoru ne, většina jich to koupí s vidinou zisku, a cenu

16

tak vesele zvyšují dál. S důsledky, které si nedomyslí (zda záměrně či vinou nedostatku informací či inteligence toť otázka). Krize obecně vyvolávají diskuze o různých regulacích. Osobně nejsem pro regulaci, ale kolem současné krize se opět spoustu těchto diskuzí vyrojilo. Hlavně o regulaci finančních trhů. Pokud by se přísnější regulatorní pravidla zavedla a zabránila takovýmhle krizím v budoucnosti, nestojí to alespoň za úvahu?

17

2 Příčiny současné světové finanční krize Dnešní krize má svůj původ ve Spojených státech amerických. Jelikoţ vliv USA na světové finanční trhy i na ekonomiku je značný, dalo se očekávat rozšíření krize i do Evropy a ostatního světa. A také se tak stalo. V České republice se začalo hovořit o krizi přibliţně ve třetím čtvrtletí roku 2008, kdy začaly mít problémy zejména průmyslové společnosti. Kořeny této krize však třeba hledat hlouběji neţ pár let. Můţeme je najít jiţ ke konci 90. let 20. století.

2.1

Události před vypuknutím krize

Během devadesátých let zaţívaly boom firmy z oboru počítačových technologií a médií. Internetové obchody, marketing na internetu, mediální společnosti, prohlíţeče, ale i oblast mobilních technologií, to všechno bylo na prudkém vzestupu. Investoři kupovali akcie těchto firem, a protoţe v USA podniky tradičně získávají nejlevnější zdroje emisemi svých akcií, bylo hodně co kupovat. Tak začaly ceny akcií růst. Index Nasdaq 100, jehoţ báze obsahuje firmy z odvětví internetových a počítačových technologií, rostl také. Jeho hodnota se dostala z 600 bodů v roce 1996 na 5000 v roce 2000 (nárůst téměř o 730%)13. Opět se objevila oblast, která slibovala jak rychlejší návrat vloţených prostředků, tak jejich podstatné zhodnocení. Akcie byly ale vysoce nadhodnoceny. Akcie firem, které nevykazovaly ţádné zisky, se prodávaly za obdobnou cenu jako akcie zavedených ziskových firem v jiných oblastech. Ale jak ukazuje praxe, nadhodnocené akcie nejsou bez rizika. A tak došlo ve Spojených státech k tomu, co nazýváme „splasknutí technologické bubliny“. Obrat trendu byl v tomto případě způsobem inflačními daty. Cenová hladina rostla a z obav před vysokou inflací začali investoři akcie prodávat. Nejvíce tím byl zasaţen právě trh moderních technologií. Jeho pád byl dokonce rychlejší, neţ jeho nárůst. Na konci roku 2002 byl index Nasdaq 100 na 800 bodech (viz. graf níţe). Ztráty akciových titulů dosahovaly aţ sta procent, mnoho firem krachovalo či restrukturalizovalo.

13

URBÁNEK, D.: Největší burzovní krachy v novodobé historii, www.penize.cz

18

Graf 4: Hodnoty indexu Nasdaq 100

Zdroj: http://magazine.globeinvestor.com

Investice se začaly přesouvat do zahraničí. Vypadalo to, ţe po dlouhodobějším růstu zamíří americká ekonomika do recese, ale nestalo se tak. A to díky zásahu FEDu. V roce 2000 byla základní úroková sazba FEDu na úrovni 6,5%. Avšak pod vedením Alana Greenspana, který tehdy stál v jejím čele, se začala základní sazba sniţovat. Postupně dosáhla hodnoty aţ 1% (v roce 2003), coţ mělo za následek značný příliv peněz do ekonomiky. Firmy, které přeţily ono krátké kritické období, se díky levným úvěrům mohly opět postavit na nohy. Nemusely uţ emitovat akcie, protoţe peníze získané úvěrem byly nyní cenově dostupné. K recesi nakonec nedošlo, ukazatele jako nezaměstnanost či spotřeba domácností klesly jen mírně. A HDP Spojených států sice nedosahovalo hodnot z roku 2000 (růst o 3,7%), ale přesto zůstaly hodnoty kladné (v roce 2001 růst o 0,8 %). Krok v podobě sníţení úrokové sazby však neměl jen kladné dopady v podobě přílivu peněz podnikům. V podstatě to byl základ pro vznik další cenové bubliny, tentokrát na trhu s nemovitostmi.

2.2

Problémy na realitním trhu

Sníţení úrokových sazeb mělo za následek zvýšení soukromé spotřeby a investic, a tím pádem oţivení ekonomiky. Problémem bylo, ţe nákupy domácností nebyly financovány zvýšenými příjmy, ale z levných úvěrů, které si domácnosti hromadně braly. 19

Sníţení úrokových sazeb se logicky promítlo i do úrokových sazeb hypoték. Hypotéky s fixovanou sazbou se pohybovaly okolo 5 %, podle délky doby, na kterou byl úrok fixován. Ovšem u hypotéky s pohyblivou sazbou se sazby sníţily tak, ţe si je začaly pořizovat i rodiny s niţšími příjmy, které by si je za normálních okolností nemohly dovolit. Sazba se pohybovala kolem 3,5%. Lidé, kteří si zřizují hypotéku, jsou jindy velmi důkladně prověřováni. Jejich příjmy, příjmy partnera, majetek, zkrátka kompletní finanční situace klienta. Za klasických okolností se tedy při poskytování hypotéky pohlíţí hlavně na bonitu klienta a na cenu nemovitosti. V USA se však přihlíţelo jen k ceně nemovitosti. Zdůvodněno to bylo tím, ţe pokud by klient nebyl schopen hypotéku splácet, banka mu nemovitost zabaví a na trhu realit ji prodá. Zní to riskantně, avšak banky měly dle mého alespoň dva důvody, proč tyto rizikovější hypotéky poskytovat: první byl, ţe trh s realitami na tom byl velmi dobře. Hypotéky si braly i rodiny, které na ně dříve ani nepomyslely, takţe poptávka rostla velmi razantně. Nejen ţe se stavělo mnoho nových domů, ale i ty staré se prodávaly rychle a jejich cena šla stále nahoru. Ţádné náznaky, ţe by trh s realitami mířil do recese, se nevyskytovaly. Např. v jiţních státech USA vzrostly ceny nemovitostí od roku 2000 do roku 2006 o 170%14. druhý důvod poměrně riskantního chování finančních domů v USA byl zřejmě tím hlavním. Byla to politická podpora poskytování hypoték. Vláda zaloţila dvě agentury podporující bydlení. Byly to dnes jiţ známé Federal Home Loan Mortgage Corporation alias Freddie Mac a Federal National Mortgage Association alias Fannie Mae. Byly zřízeny na podporu bydlení, a i kdyţ byly v soukromých rukou, vláda stále ručila za jejich závazky. Nutno dodat, ţe tato líbivá politika bydlení probíhala jak za vlády Billa Clintona, tak za vlády jeho nástupce George W. Bushe. Velký nárůst poskytnutých hypoték tak logicky rozhýbal trh s nemovitostmi v USA. Rostly ceny nemovitostí, rostly počty prodaných domů, a to jak nových, tak těch starších. Ovšem tato situace se nemohla zachovat donekonečna. Do roku 2004 drţel FED nízké úrokové sazby. Pak ale nastal růst. Méně bonitní klienti, kteří zvládali splácet jen splátky s nízkým úrokem, začali mít problémy.

14

Musílek, P.: Příčiny globální finanční krize a selhání regulace.

20

Graf 5: Základní úroková sazba FEDu

Jak jsem jiţ zmínila, klienti pořizující si výhodné hypotéky s nízkým úrokem, měli tyto hypotéky sjednané s pohyblivou úrokovou sazbou. Z grafu je patrné, ţe úrokové sazby FEDu rostly nejdříve mírně (2004), ale poté jiţ razantně. Cena peněz v podobě úroku se pak přenesla i na úvěry poskytované soukromými finančními institucemi. A tak se u hypoték s pohyblivou sazbou stalo z 3,5% p. a. 5,5%.15 To, spolu s vyššími cenami benzínu, přivedlo mnoho amerických rodin do problémů. Ale jak se z problémů amerických rodin stal problém globálního významu, ovlivňující finanční trhy a reálné ekonomiky celého světa? Alespoň částečné zdůvodnění nám dává způsob financování amerického hypotečního boomu.

2.3

Financování hypotečních úvěrů

Finanční trhy začaly být v 90. letech minulého století poměrně přísně regulovány. Jedním ze způsobů vyhnutí se regulacím, který si dané subjekty finančního trhu našly, byla tzv. sekundární sekuritizace. Při ní dochází ke sdruţování jednotlivých strukturovaných aktiv do balíku, který je pak postoupen třetí osobě. Na tento balík jsou emitovány cenné papíry, jeţ jsou kryty peněţními příjmy z aktiv portfolia (anglicky asset backed securities – ABS)16. 15 16

ZEMÁNEK, J.: Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky (2. díl), www.euroekonom.cz Musílek, P.: Příčiny globální finanční krize a selhání regulace

21

V posledních deseti letech se rozvinul zejména jeden z druhů ABS, a to tzv. CDOs (Collateralized debt obligations). Jde o neregulovaný, investičně-úvěrový strukturovaný produkt. Jeho podkladovým aktivem jsou koše dluhopisů různých emitentů, případně kreditních derivátů na tyto emitenty.17 Portfolia CDOs jsou však rozdělována do různých tranší: senior tranše (s ratingem AAA) mezzanine tranše (s ratingem AA-BB) akciová tranše (bez ratingu) Ztráty z podkladových aktiv jsou pak rozdělovány tak, ţe nejdříve je nesou investoři akciových tranší, pak mezzanine a na drţitele senior tranší dopadají aţ naposledy.18 Jejich rozšíření lze pěkně vidět v následující tabulce: Tabulka 1: Vývoj nových globálních emisí CDOs (svět, 2004 – 2008, v mld. USD)

CDOs mají jak své výhody, tak nevýhody. V případě vlastnictví cenných papírů z tranše AAA je velmi malá pravděpodobnost, ţe platební neschopnost (default) několika subjektů, jejich dluhové cenné papíry jsou v koši podkladových aktiv, dolehne aţ na vás. Na druhou stranu je počet emitentů v podkladovém koši i nevýhodou. Nelze je totiţ všechny kvalitně podrobit analýzám. Tyto obchody ovšem posunuly trh s hypotékami na jinou úroveň. Banka, jako poskytovatel, uţ neměla za hlavní cíl splacení hypotéky, ale přenesení rizika na jiné subjekty. Coţ se také ve většině případů podařilo. Podle způsobu financování se těmto problémovým hypotékám začalo říkat sub-prime.

17 18

Burda, M.: Střelba od pasu není naší silnou stránkou, www.penize.cz Musílek, P.: Příčiny globální finanční krize a selhání regulace

22

2.4

Vypuknutí globální krize

Investování do CDOs se stalo velmi populárním nejen mezi investory v USA, kupovali je i ti evropští. Jak jiţ bylo zmíněno, úrokové sazby začaly růst. A bublina na realitním trhu začala splaskávat. Od roku 2006 klesal počet poskytnutých hypoték, a s tím i počet prodaných domů. Viz následující tabulka: Graf 6: Počet prodaných nových rodinných domů v USA (tis.)

Na trhu realit se tedy výrazně zmenšila poptávka. Strana nabídky, zde reprezentovaná především stavebními firmami, ovšem nemohla reagovat okamţitě. Tím pádem se na trhu vyskytlo mnoţství realit, o které nikdo neměl zájem, a jejich cena začala klesat. Růst úrokových sazeb se promítl také do úroků hypoték s pohyblivou sazbou. Nejméně bonitní domácnosti tedy přestaly splácet. A jelikoţ banky poskytovaly hypotéky na 100% ceny nemovitosti, při jejím zabavení a prodeji značně prodělávaly. Počet rodin, které měly se splácením problémy, však nebyl zanedbatelný. Začalo se to tedy promítat i do cenných papírů na tyto dluhy navázané. Jak klesala cena nemovitostí, klesala i hodnota CDOs. Na světových finančních trzích se začala šířit nejistota a jiţ v roce 2007 vykazovaly velké světové finanční domy značné ztráty spojené s těmito cennými papíry. Např. Citigroup – ztráta ve výši 11 mld. dolarů19. Další vlna nejistoty přišla v březnu 2008, kdy se americká investiční banka Bear Stearns dostala do problémů právě kvůli podřadným hypotečním cenným papírům. Zachránilo ji převzetí jinou finanční skupinou. Trhy se opět zklidnily, ale jen do září. 7. září uvalil americký úřad Federal Housing Finance Agency nucenou správu na hypoteční agentury Freddie Mac a Fannie Mae. Ministerstvo financí garantovalo dodatečné finanční prostředky do výše 100 mld. USD výměnou za 19

Musílek, P.: Příčiny globální finanční krize a selhání regulace

23

preferenční akcie, čímţ prakticky vyloučilo soukromé akcionáře a agentury byly téměř znárodněny. Nutno dodat, ţe v roce 2004 dostalo 5 bank výjimku od Security and Exchange Commission. Šlo o výjimku z čisté kapitalizace. Do té doby „povolená“ páka (debt-to-net capital ratio) ve výši 12 byla zvýšena na 40. Dostali ji firmy: Goldman Sachs, Merrill Lynch, Lehman Brothers, Bear Stearns, Morgan Stanley.20 Cenné papíry, které měly ve svém koši hypotéky nebonitních klientů, začaly být nazývány toxickými aktivy. Mnoho těchto aktiv vlastnila i investiční banka Lehman Brothers. Dohromady s její nedostatečnou kapitálovou vybaveností se tak dostala do problémů. Po neúspěšném vstupu korejských investorů začaly raketově klesat jejich akcie, a to během pěti obchodních seancí ze 17 USD na 3,8 USD21. Lehman Brothers museli vyhlásit úpadek, protoţe Ministerstvo financí společně s FEDem rozhodli o neposkytnutí nouzového úvěru. Z nedůvěry na finančních trzích se rázem stala panika. Další americké investiční banky se dostaly do problémů. Merrill Lynch převzala Bank Of America. Vlna paniky se začala přelévat i do peněţního sektoru, kde se do velkých problémů dostala největší světová pojišťovna American International Group. Federální rezervní systém jí poskytl záchranný úvěr ve výši 85 mld. USD se splatností na dva roky, ovšem výměnou za 79,9% jejích akcií. Dále začala finanční krize zasahovat i evropské trhy a finanční subjekty na nich. Problémy měly zejména Britské HBOS a Lloyds TSB. Zářijové problémy na světových finančních trzích dosáhly takového rozměru, ţe mají charakter globální finanční krize, projevující se výrazným zhoršením velké většiny finančních indikátorů. Globální finanční systém se začal potýkat s nedostatečnou likviditou, rozsáhlou insolventností finančních institucí, nárůstem volatility výnosových měr finančních instrumentů, výrazným poklesem hodnoty finančních a nefinančních aktiv a podstatným sníţením rozsahu alokace úspor ve finančním systému.22

20 21 22

Singer, M.: Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku Musílek, P.: Příčiny globální finanční krize a selhání regulace Musílek, P.: Příčiny globální finanční krize a selhání regulace

24

2.5

Shrnutí

Příčiny, které vedly k vypuknutí současné krize, lze rozdělit do několika skupin: 1. Do první skupiny bych zařadila příčiny související se začátkem krize. Šlo tedy o nadhodnocené akcie na trzích s akciemi technologických společností, o následné splasknutí technologické bubliny a poklesy technických indexů. 2. Dalším důvodem navazujícím na předchozí byla politika FEDu, související zejména se sniţováním úrokových sazeb. 3. Jejím důsledkem a dalším z důvodů následné krize byla úvěrová expanze. 4. Zejména pak úvěry hypoteční, které byly poskytovány bez řádného prověření bonity klientů. 5. Politika podporující poskytování hypoték – díky ní banky či agentury k tomu určené dávaly hypotéky i méně spolehlivým klientům bez obav, protoţe stát nesl riziko neplacení. V následující tabulce je uvedena úvěrová expanze v USA (roční nominální míra růstu úvěrů v procentech, 1990-2007).

25

Tabulka 2: Úvěrová expanze v USA

6. Splasknutí bubliny na trhu s realitami patří mezi další důleţité příčiny. 7. Systém obchodování s cennými papíry způsobem popsaným výše značně přispěl k přenesení krize jak do peněţního sektoru, tak k rozšíření paniky do světa. 8. Dále lze v literatuře či odborných článcích najít mnoho dalších důvodů, které autoři označují za méně či více významné faktory způsobující vznik tak rozsáhlé krize. Mezi nimi dominují a. neefektivní fungování systému ratingového hodnocení (spojené zejména s cennými papíry s mnoha dluhopisy v podkladovém koši) b. ale také důvody dalo by se říci etického charakteru, např. nepoctivé praktiky na finančních trzích i při poskytování úvěrů, či snaha o obcházení pravidel regulace finančního sektoru.

26

Kaţdý z těchto důvodů by sám nezpůsobil krizi váţnějšího charakteru. Všechny dohromady ovšem ano. Navíc problémy směřovaly podobným směrem (euforie na trzích, při poskytování úvěrů…). Obezřetnost šla stranou a následky na sebe nenechaly dlouho čekat.

27

3 Důsledky současné krize na finančních trzích Současná krize má důsledky, které se bezpochyby zapíší do učebnic ekonomie i dějepisu. Začaly se projevovat nejdříve ve finančním sektoru. Ten, jako takový, je důleţitou součástí všech vyspělých ekonomik. Díky němu se finanční prostředky dostávají od přebytkových subjektů k deficitním. Nelze jednoznačně říci, ţe pokud je něco špatně ve finančním sektoru, pak se hroutí celá ekonomika. Na místě mi přijde přirovnání, ţe „finanční trhy v ekonomice jsou něco jako převodovka v autě. Když máte dobře postavené auto, máte tam zařazenou jedničku, ale máte špatnou převodovku, tak rychleji nepojedete, i když to auto je skvělé. Takže, i v reálné továrně vyrábějící reálné statky, která se ocitne bez fungujícího finančního systému, začne být po velmi krátké době jasné, že si sami nemůžou vystačit“.[Evţen Kočenda, Důsledky hypoteční krize v USA, ČRo 6, 29. 01. 2008]. Jak je tedy patrno z uvedené citace, přenesly se důsledky krize z finančních trhů do reálné ekonomiky. Potvrdilo se tak úsloví, které mělo ze začátku být spíše humorným. „From the Wall Street to the main street,“ tedy ţe problémy počaté ve světě finančnictví dolehnou i na obyčejné lidi. Dnes se mu uţ nikdo nesměje. Na místě je také zmínit, ţe krize ještě nejspíš nedosáhla svého dna. Tudíţ se všechny důsledky ještě nemusely nutně projevit. A ty, které jiţ nastaly, se mohou prohloubit či zintenzivnit. Cílem této kapitoly tedy nebude konečné zhodnocení důsledků krize, ale jejich prozatímní shrnutí. O důsledcích této krize toho denně čteme a slyšíme mnoho. Odhady ekonomů se však posunují jistým směrem – jsou čím dál pesimističtější. Pokud srovnáme např. předpovědi z podzimu 2008 a ty aktuální, nezasvěcený člověk by neřekl, ţe se mluví o té samé krizi a jejích následcích. Ty ranější odhady mluvily o krizi, která postihne jen USA, a to mírně. Ty dnešní jiţ mluví o celosvětové recesi zasahující jak světové finančnictví, bankovnictví či trhy s cennými papíry, tak i reálné ekonomiky, podniky výrobního charakteru a v podstatě kaţdého člověka. Krize ohrozila mnoho obyvatel různých států, jejich vklady v bankách či celoţivotní úspory. Ti, co netratili díky ztrátě hodnot investic, byli postihnuti jinak, např. se zvýšila nezaměstnanost, tedy i jistota ţe si práci dále udrţíme, tím pádem lidé začali méně utrácet, a to začalo působit i na podniky. Také firmy byly zasaţeny i jinak, hlavně díky nedůvěře a nedostatku likvidity v bankovním systému – hůře se jim dosahovalo na úvěry. Krize tedy 28

postihla mnoho lidí, a tím se stala také politickým tématem. Lidé začali volat po státní pomoci či zárukách, začaly se svolávat mezinárodní konference o krizi a jejích následcích a jak se jim nejlépe ubránit. Lze tedy jasně říci, ţe důsledky krize jsou tématem velmi širokým. Spolu s nimi je nutno také říci, jak na ně jednotlivé vlády reagovaly, jaká opatření přijímaly, a jaké důsledky by mohly mít i samotná protikrizová opatření do budoucna.

3.1

Mezinárodní obchod v době krize

Podle zkušeností z minulosti se mezinárodní obchod v dobách krize sniţoval. A čím byla krize hlubší, tím více se sniţoval. Pokud se poohlédneme za nejvýznamnější hospodářskou krizí minulého století, tedy Velkou hospodářskou krizí ve 30. letech, jasně vidíme, ţe s poklesem ekonomické aktivity klesaly i export a import. Jako tehdy logické řešení se jevilo upřednostnění vlastní produkce před dovozem. Kvůli tomu byla zaváděna různá protekcionistická opatření, která krizi prohlubovala čím dál více. Dnešní krize se v tomto ohledu liší. Vyspělé moderní ekonomiky spotřebují obrovské mnoţství zdrojů, ať uţ energetických či nerostných nebo jakýchkoliv jiných. Jen málokteré zemi se dostává toho luxusu, ţe všechno, co potřebuje, si dokáţe vytěţit, vyrobit, vynalézt či sestrojit sama. Běţná situace je ta, ţe menší země, které nemají mnoho vlastních zdrojů, většinu dováţí. Mezinárodní obchod tedy s vyspělostí ekonomik logicky roste. Toho jsou si vědomi i představitelé států či jejich uskupení, a proto jakmile se začala krize jevit jako váţný problém pro celosvětové hospodářství, vzájemně se shodli na tom, ţe ţádná země by se neměla k jakýmkoliv protekcionistickým opatřením uchylovat. I tak se dopady na jednotlivé země liší. Ekonomiky, které především vyváţí, mohou být zasaţeny váţněji. Stejně tak průmysl jednotlivých zemí není strukturován stejně, a podle toho, která odvětví byla zasaţena nejvíce, se dopady budou lišit. Analýzu důsledků začnu tam, kde začala sama krize, tedy v USA. Dále bych se chtěla věnovat důsledkům v EU a nakonec těm na nejvýznamnější země ve zbytku světa.

29

3.2

Důsledky krize v USA

Jak jsem jiţ naznačila, krize byla ze začátku povaţována za věc banální, která nějak výrazně nepohne ekonomickými ukazateli USA. Začátky v roce 2007 tomu ještě nasvědčovaly, ale po podzimu 2008 uţ nebyl nikdo na pochybách. Krachy velkých amerických bank či jejich převzetí státem ochromilo Spojené Státy. Akciové indexy padaly. Investoři zjišťovali, ţe jejich cenné papíry postavené na úvěrech nebonitních klientů velmi rychle ztrácí na hodnotě. DJIA, který se v druhé polovině roku 2007 pohyboval na úrovni kolem 14000 bodů, začal v září 2008 padat, aţ skočil 10. října 2008 na hodnotě 8451 bodů. To ale nebylo konečné číslo. Americké trhy s akciemi se staly velmi nestálými. Tři dny na to stoupl na 9387 bodů, aby v zápětí spadl ještě níţe (20. listopadu hodnota 7552 bodů). Poté mírně vzrostl, aby dosáhl svého prozatímního dna v březnu 2009 na hodnotě 6547 bodů.23 Tyto vzestupy a pády ve většině případů souvisely s konkrétními opatřeními či událostmi, které se v americké ekonomice a politice děly. Prvním velkým krokem, kterým USA na krizi reagovaly, byl návrh prezidenta Bushe. Souvisel s výše zmíněnými krachy bank a finančních domů. Ty s sebou samozřejmě přinesly spoustu důsledků. Tím hlavním by se dal označit nedostatek likvidity. Banky, které byly označovány a povaţovány za spolehlivé a solventní, začaly mít problémy sehnat včas potřebnou likviditu, aby mohly dostát svým závazkům nebo jen financovat běţný provoz. Důvodem bylo hlavně vlastnictví problémových cenných papírů. To je donutilo přiznat problémy a ţádat o pomoc stát. USA, v tomto případě reprezentována ministerstvem financí a FEDem, některé banky podrţelo, jiné ne. Ale problém byl na světě. Nedůvěra v bankovní instituce, i mezi nimi samotnými, rostla. Podniky i banky samotné začaly mít problém se získáním úvěru. Logicky by to tedy mělo vést k nemoţnosti dalšího rozvoje firem, jejich přinejlepším stagnaci a tedy sniţování výroby, propouštění a směřování americké ekonomiky do recese. Tehdejší prezident Bush se rozhodl řešit hlavně příčiny krize, pomoc byla směřována především do finančního sektoru. Jeho plán, který byl nakonec napodruhé schválen, zahrnoval: – poskytnout 700 miliard dolarů na odkoupení tzv. toxických aktiv, které způsobují americkým finančním institucím největší problémy – z toho 250 miliard by se mělo poskytnout okamţitě, zbytek potom pod dohledem a podle toho, zda předchozí investice budou prokazatelně prospěšné 23

www.google.com/finance

30

– vyjednávání výhodnějších splátkových kalendářů či podmínek splácení pro Američany, kteří mají finanční obtíţe – tedy aby se domy, které jsou původní zárukou oněch rizikových aktiv, dostaly zpátky k lidem, kteří si je původně koupili – plán obsahoval také omezení tzv. zlatých padáků, tedy limitoval odstupné, které si vedoucí pracovníci hlavně bank vypláceli24 Nutno říci, ţe na plán se snesla obrovská vlna kritiky. Vytýkáno mu bylo především přílišné utrácení. Kritici se strefovali také do toho, ţe prý „byl ušit horkou jehlou“. Co ale takový plán mohl přinést? Podle George Bushe to mělo být obnovení důvěry ve finanční trhy, zlepšení formy amerických bank a všeobecné zklidnění situace. Po schválení plánu nakonec akciové trhy opatrně rostly, ale ne na dlouho. Lidé uţ ale začali sniţovat své výdaje. Strach z budoucnosti či o své zaměstnání je donutil omezovat útratu za věci, bez kterých se „dá ţít“. Reakcí americké centrální banky na šetření obyvatelstva i firem bylo sníţení úrokových sazeb, od čehoţ si slibovala oţivení finančního sektoru. Sníţila sazby na 1,25%. Tohle období, tedy říjen 2008, by se dal nazvat obdobím, kdy se uţ opravdu přestává mluvit o mírné recesi, a začíná se uţívat důraznějších pojmů. Svědčí o tom i hodnoty průmyslových indexů v USA. Ty byly nejniţší od roku 1982.25 Pro mnoho ekonomů tato čísla znamenala jasnou recesi celé americké ekonomiky. Problémy se projevovaly hlavně v automobilovém průmyslu – prodeje aut klesly na nejniţší hodnotu za posledních 30 let. Automobilce Ford poklesly v říjnu prodeje o celých 30%. Celý hrubý domácí produkt USA za třetí čtvrtletí se pak sníţil o 0,3 % roční míry.26 Problémy automobilek pak jakoby se staly jakýmsi „symbolem“ krize. Jejich případné pády by stály pracovní místa několik milionů Američanů. Ty největší, jako jiţ zmíněný Ford, General Motors a Chrysler, hlásily mnoha milionové ztráty (General Motors prodělala ve třetím čtvrtletí 2,5 miliardy dolarů27) a také úbytek provozní hotovosti. Reakcí amerického Kongresu pak byly nízko úročené půjčky pro automobilky a další oprávněné firmy ve výši 25 miliard dolarů (491,5 miliardy Kč)28.29 Tento krok byl pak následován dalšími investicemi do upadajícího automobilového průmyslu. Byl schválen plán na záchranu tohoto odvětví, který sliboval finanční pomoc ve výši 15 24

Horáček, F.: Plán na záchranu ekonomiky USA podepsali poslanci i Bush, www.idnes.cz Horáček,F.: Americký průmysl je na tom nejhůře za 26 let, www.idnes.cz 26 Horáček, F.: Americký průmysl je na tom nejhůře za 26 let, www.idnes.cz 27 zdroj: ČTK 28 Krach amerických automobilek by připravil o práci 2,5 milionu lidí, www.idnes.cz 29 V tuto chvíli Evropská komisařka Neelie Kroesová uvedla, ţe EU rozhodně nehodlá pomáhat finančními injekcemi svým automobilkám… 25

31

miliard dolarů. Byl určen opět hlavně třem největším americkým automobilkám, přičemţ dvěma z nich (Chrysler a General Motors) by při neposkytnutí pomoci hrozil krach do několika měsíců.30 Ovšem data přicházející z firem rozhodně neslibovala zlepšení v dohledné době. Prodej automobilů v USA zaznamenal za prosinec propad okolo 30%, roční prodeje jsou niţší zhruba o 20%. Koncern General Motors prodal za prosinec meziročně o 31% méně vozů, Fordu se sníţil odbyt o 32%31. Jako další opatření ke stimulaci americké ekonomiky v prosinci FED opět sníţil úrokové sazby, tentokrát do rozmezí 0,00-0,25 %.32 20. ledna 2009 v USA vystřídal v Bílém domě George W. Bushe Barack Obama. Američané i zbytek světa v něm viděli naději na překonání krize. To se také často ozývalo v jeho předvolební kampani – ţe jeho protikrizový plán pomůţe ekonomice z recese. A jak sliboval svým voličům, krátce po nastoupení do funkce představil svůj plán. Po několika sporech a úpravách byla jeho konečná verze schválena. Jejím obsahem bylo především: – finanční podpora ve výši 787 miliard dolarů – vytvořit či zachránit přes 3,5 milionu pracovních míst – daňové úlevy pro jednotlivce i podniky s obrovskými vládními výdaji na infrastrukturu nebo zdravotnictví – byly také zavedeny další limity odměn pro finančníky, kteří by tímto způsobem mohli zneuţívat peníze získané od státu z programu bývalého prezidenta Bushe33 Cílem balíčku je tedy celkové oţivení ekonomiky, snaha přimět Američany více utrácet a rozptýlit sociální nejistotu hlavně podporou vzniku nových pracovních míst – v roce 2008 jich v USA zaniklo téměř 2,5 milionu34. Plán se věnuje také podpoře ekologických projektů, např. zateplování domů. Dále Obama hodlal investovat do reformy školství, část peněz měla jít na podporu politiky zaměstnanosti, a to především ve formě rekvalifikačních kurzů.

30

Říhová, B.: USA chtějí pomoci automobilkám úvěry za 15 miliard dolarů Brandejská, A.: Prodej aut v USA se loni propadl o dvacet procent 32 Kvarda, J.: FED sniţuje sazby, www.sfinance.cz 33 Obamův balík čeká uţ jen na Obamu, www.lidovky.cz 34 Gazdík, R.: Obamův záchranný plán: Otázky a odpovědi, www aktualne.centrum.cz 31

32

Jak je na tom tedy ekonomika USA v současnosti? Podle zprávy za celý rok 2008 se HDP nakonec udrţel v mírném růstu, a to na hodnotě +1,3%. Tato hodnota je nejslabší od roku 2001, kdy došlo ke splasknutí technologické bubliny. Takový výsledek se nejeví jako katastrofální. Pokud se ale podíváme na čísla za 4. čtvrtletí, zjistíme, ţe americký HDP klesal velmi razantně. A to o celých 6,3%. Bylo to způsobeno pády dvou významných ukazatelů: – výdaje spotřebitelů, které se na HDP podílejí téměř ze dvou třetin, klesly o 4,3% – export se sníţil o 23,6%35 Nejnovější data hovoří o výsledcích za 1. čtvrtletí letošního roku. Americká ekonomika klesala tempem 6,1%. Opět za tím lze vidět např. pokles exportu (o téměř 30% - nejhlubší od roku 1969), pokles podnikatelských investic (o 37,9%) a také investic do bydlení. Ty klesly o 38%, nejvíce od roku 1980. Ovšem na rozdíl od předchozí zprávy, v prvním čtvrtletí roku 2009 vykazovala americká ekonomika mírné zlepšení v oblasti soukromých investic. Vzrostly o 2,2% a nákupy zboţí dlouhodobé spotřeby se zvýšily dokonce o 9,4%.36 K mírnému optimismu, nebo spíše ke zmírnění pesimismu by mohla vést data týkající se nezaměstnanosti. Od začátku recese, tedy někdy od konce roku 2007, přišlo v USA o práci jiţ 5,7 milionů osob. Nyní je na nejvyšší úrovni od roku 1983 – 8,9% – a stále výrazně roste. V dubnu se však poprvé zmírnilo tempo jejího růstu37. V březnu ztratilo v Americe práci 699 tisíc lidí a v únoru 681 tisíc. V dubnu přišlo o práci dalších 539 tisíc lidí38. Tato cifra je zatím nejmenší nárůst od října 2008. O práci přicházejí téměř všechny odvětví ekonomiky, začíná se ale prosazovat plán Baracka Obamy, protoţe nejméně lidí přichází o práci právě ve školství, zdravotnictví či státních úřadech. Abych shrnula důsledky krize v USA… Po pádech velkých bank se ukázal nedostatek likvidity jako velký problém. Částečně jej vyřešil Bushův plán, avšak ten byl pouze prvním krokem. Následoval kolotoč propouštění, sníţení soukromých výdajů, pokles investic, problémy podniků s úvěry atd. Zvláště silně dolehla krize na průmysl automobilový. I zde je scénář podobný: tři hlavní automobilky mají problémy – vláda investuje. I kdyţ některé

35

Němcová, V.: Americká ekonomika v závěru loňského roku klesla o 6,3 procenta, zdroj:www.idnes.cz + Reuters 36 Pirnerová, H.: Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesala tempem 6,1 procenta, zdroj:www.idnes.cz + Reuters 37 Horáček, F.: Výpovědí v USA ubývá, v dubnu ztratilo práci přes půl milionu lidí, www.idnes.cz 38 Horáček, F.: Výpovědí v USA ubývá, v dubnu ztratilo práci přes půl milionu lidí, www.idnes.cz

33

z nich hlásily omezení portfolíí svých značek (např. General Motors do konce roku hodlá zrušit legendární značku Pontiac39), zatím se všechny tři drţí na nohou. Média jsou doslova zavalena vyčíslením poklesů cenných papírů, i celých akciových indexů. Také čísla z reálné ekonomiky, jako je HDP či nezaměstnanost, které jindy neslyšíme za celý rok, se nyní skloňují ve všech novinách a zpravodajstvích. Podle některých analytiků právě tahle data naznačují, ţe krize uţ má dno za sebou. Jiní zase tvrdí, ţe to nejhorší teprve přijde. Podle mého názoru byl průběh krize v USA zdaleka nejhorší. Jak zmíním později, evropské země byly zasaţeny někdy více ve finančním sektoru, jindy zase v reálném. Ale Spojené státy si tyto fáze prošly všechny. Dostaly velmi tvrdý zásah ve finančním sektoru, ze kterého se snaţily rychle dostat pomocí státních injekcí peněz a různých záruk. Nepodařilo se jim však krizi zadrţet v téhle fázi, a při jejím rozsahu se není vůbec čemu divit. Také reálná ekonomika USA byla postiţena dopady nemalého rozsahu. Hlavně automobilový průmysl klesal a klesá velmi razantně. Myslím si, ţe krize v USA ještě nedosáhla svého dna. Banky uţ nepadají. Automobilky sice také nekrachují, stále jsou ale na míle vzdáleny od toho tvrdit o sobě, ţe jsou prosperující společnosti. Vláda do nich nalila miliardy dolarů, ale firmy budou plně stabilizované aţ ve chvíli, kdy se opět začne stabilizovat prostředí v ekonomice, aţ lidé přestanou přicházet o zaměstnání, najdou ztracenou důvěru ve finanční systém, začnou opět spořit či investovat, a také samozřejmě utrácet. A to chce stálou pozornost bank, vlády a hlavně určitý čas. Propojenost finančních trhů se podílela na tom, ţe se rizikové cenné papíry dostaly ve velkém mnoţství do bank celého světa. To byl první z problémů, který USA vyslaly do světa. Dále Amerika jako motor světového hospodářství, a také jako významný importér, má velký vliv na to, co se děje ve zbytku světa. Pokud se sníţí spotřeba ve Spojených státech, klesne také import, tím pádem mají světové firmy dováţející do USA problémy. Nyní se pokusím shrnout, jak dopadla krize na evropské země.

3.3

Dopady krize v Evropě

Banky mnoha evropských zemí nakupovaly v minulých letech jiţ mnohokrát zmíněné rizikové cenné papíry, v jejichţ podkladovém koši se nacházely rizikové úvěry. Logicky se 39

Konec jedné legendy. GM ruší značku Pontiac, www.ekonomika.iHNed.cz

34

tak dopad jejich nesplácení přenesl i na ně. Díky tomu se do nesnází dostalo mnoho bank, mezi nimi i velmi významné a velké instituce. Dopady bych chtěla rozdělit podle jednotlivých zemí. Podle mnohých analytiků má největší provázanost s americkým finančním trhem Velká Británie, začnu tedy u ní.

3.3.1 Velká Británie Britské banky byly finanční krizí postiţeny silně. V roce 2008 musela britská vláda znárodnit dvě. Jiţ v únoru převzala Northern Rock, a to hlavně z obav, ţe by se problémy mohly rozšířit do celého bankovního sektoru40. Následovala ji Bradford & Bingley41, přičemţ i jiné banky měly problémy, např. hypoteční banka HBOS byla převzata finanční skupinou Llods TSB. Ani to ale nevyvolalo důvěru, takţe britská vláda jako první odkryla konkrétní plány a přišla třem velkým bankám na pomoc. Přislíbila vloţit aţ 37 miliard liber do tří ohroţených bank: Royal Bank of Scotland, a jiţ zmiňovaných HBOS a Lloyds TSB42. Britský premiér Gordon Brown, který mnoho let působil na postu ministra financí, navrhl spolu s evropskými zeměmi i USA základní plán postupu v boji s finanční krizí. Spočíval zejména v rychlé stabilizaci finančních trhů a zamezení paniky klientů bank. Dále pak v nápravě slabin, které finanční krize odhalila. Jde zejména o dohled a regulaci a jejich případnou reformu, a dále vytvoření nového trhu s obnovenou důvěrou. Plánu by se měly zúčastnit i některé asijské země, např. Japonsko a Čína. Reálné dopady na britskou ekonomiku jsou prozatím srovnatelné s ostatními evropskými zeměmi. Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku klesala. HDP poklesl o 1,5 %, do záporných čísel se dostal jiţ druhý kvartál po sobě. Celkově pak v roce 2008 rostla ekonomika VB o 0,7%, tedy nejméně od roku 199243. Opatření na podporu britského finančního sektoru přijala vláda v říjnu 2008, a to v hodnotě 50 miliard liber, dalších 200 miliard pak vyčlenila na krátkodobé půjčky, které mají být bankám poskytnuty v případě nedostatku hotovosti. Co se týče podniků a průmyslu, malým a středním firmám nabídla záruky na úvěry v hodnotě 20 miliard liber. Jiţ klasicky se vláda také angaţuje v odvětví automobilového průmyslu. Ta britská navrhla pomocný balíček, jehoţ obsahem je garance úvěrů pro automobilky v celkové výši 2,3 miliard liber. Mezi další opatření patří např. přechodné sníţení sazby DPH44.

40

Chylíková,J., Holas, P.: Velká Británie znárodní banku Northern Rock, akcionáři zuří, www.ekonomika.iHNed.cz 41 Mačálová, P.: Evropská komise schválila pomoc pro Bradford & Bingley, www.ekonomika.iHNed.cz 42 Akrman, L.: Británie odkryla plán první. Do hlavních bank dá 37 miliard liber, www.ekonomika.iHNed.cz 43 zdroj ČTK, převzato z: Dopady finanční krize na vybrané země, www.komora.cz 44 zdroj ČTK, převzato z: Dopady finanční krize na vybrané země, www.komora.cz

35

3.3.2 Island Jméno této malé ostrovní země je v souvislosti s finanční krizí vyslovováno opravdu často. Někdy se dokonce hovoří i o státním bankrotu. Důvod, proč krize dolehla na Island tak silně, byla hlavně jeho zadluţenost. V posledních letech se stal Island symbolem prudkého růstu, objevoval se na předních v místech např. v ţebříčcích HDP na obyvatele či Human development indexu. Aktiva třech největších bank se za posledních 5 let zpětinásobila, a jejich celkový dluh dosáhl 61 miliard dolarů, coţ odpovídá dvanáctinásobku HDP Islandu45. Kdyţ banky začaly mít problémy, stát je převzal pod svou kontrolu. Ovšem s takovou mírou zadluţení to nebyla akce, která by investory či občany uklidnila. Selhaly i pokusy o fixaci kurzu islandské koruny k euru, který neustále padal. Centrální banka jej udrţela jen jeden den. Jelikoţ ale v islandských bankách neměli uloţeny peníze jen Islanďané, vyvolaly pády bank spory hlavně s Velkou Británií či Dánskem. Nakonec bylo jasné, ţe Island se svépomocí z krize nedostane. Poţádal o půjčku u Mezinárodního měnového fondu. Ta mu byla následně udělena, a to ve výši 2,1 miliardy USD. Další půjčky Islandu přislíbili např. severské země (Norsko, Finsko, Švédsko a Dánsko) ve výši 2,5 miliard USD či Německo (300 milionů eur), Polsko nebo Holandsko. Celková pomoc putující na Island se tak vyšplhala na sumu pohybující se okolo 6 miliard dolarů46. Krize zasáhla Island velmi silně a předpovědi jsou pesimistické. Dluh Islandu zřejmě překročí 100% HDP, stoupla také nezaměstnanost. Ta dosahovala v prosinci 2008 úrovně 4,8%, kdeţto před krizí byla na úrovni 0,1%. Významně se také zvedla inflace, v lednu dosahovala aţ 16%. Očekává se rovněţ propad ekonomiky aţ o 10%47. Politickým dopadem krize byl rozpad islandské vlády a předčasné volby, ve kterých vyhrála, kvůli sociální nejistotě, poprvé v historii Islandu levice.

3.3.3 Pobaltské země Dopady finanční krize se projevily nejvíce v malých, otevřených ekonomikách. V Evropské unii reprezentovaných zejména pobaltskými zeměmi.

45

Strmiska, Z.: Soumrak nad Islandem, www.financninoviny.cz Máčalová, P.: MMF a evropské země pošlou Islandu šest miliard dolarů, www.ekonomika.iHNed.cz 47 Strmiska, Z.: Soumrak nad Islandem, www.financninoviny.cz 46

36

1. Lotyšsko Tato země zaţívala v posledních letech ekonomický boom. V roce 2006 se Lotyšsko stalo evropským rekordmanem v ekonomickém růstu, ten byl celých 12%, v roce 2007 pak 10,3%48. Opět, podobně jako u Islandu, byl tento růst financován především z úvěrů, tentokrát především obyvatel a vlády. Finanční krize pak dopadla na Lotyšsko plnou vahou. Ekonomika se opět stala evropským rekordmanem, tentokrát v propadu. Inflace se blíţila 18%, ceny na trhu s nemovitostmi pak padaly v průběhu roku aţ o 40%. Pozadu nezůstala ani nezaměstnanost, která překročila hranici 10%. Celková panika a také některé výroky odstupujících lotyšských politiků vyvolaly mezi lidmi to, co by v těchto časech nastávat nemělo. Tedy run na banky a vybírání peněz. Spolu s tím, jak se Centrální banka snaţila ubránit kurz (stálo ji to miliardu eur – pětina jejích rezerv), se začalo hovořit o státním bankrotu49. V prosinci se proto Lotyšsko rozhodlo poţádat Mezinárodní měnový fond o pomoc. Ten přislíbil, ţe spolu s ostatními půjčkami ze zahraničí dostane Lotyšsko 7,5 miliard eur pod podmínkou splnění jím navrhovaného plánu. To vedlo např. k poklesu mezd ve veřejném sektoru aţ o 15%, nebo k navýšení daní, především DPH a spotřebních daní.50 Další podmínkou bylo udrţení veřejného dluhu pod hranicí 5%. Stále však není jisté, zda se tato hranice podaří dodrţet. V březnu zahájili polici i centrální banka jednání o případném sníţení těchto limitů z důvodu hrozby státního bankrotu. Za celý rok 2008 pak ekonomika Lotyšska klesala o 4,6%, přičemţ její propad v posledním čtvrtletí roku byl okolo 10%. Podle nejnovějších průzkumů se pak propad za první čtvrtletí roku 2009 pohyboval na hranici 18%.51 Cestou z krize se tedy ukazuje plán MMF. Lotyšsko v podstatě kvůli hrozbě státního bankrotu nemělo jinou alternativu neţ jej přijmout. Cesta této země z krize však bude zřejmě delší a komplikovanější neţ cesty jiných evropských zemí. 2. Litva I litevská ekonomika si v posledních letech vedla dobře (růst v roce 2007 – 8,8%). V posledním čtvrtletí uţ ale klesala. Na rozdíl od jiných evropských zemí byl bankovní sektor Litvy relativně v bezpečí díky poměrně konzervativnímu investování. Co ji však postihlo

48

Toman, K.: Infobox tygr na steroidech, www.aktualne.centrum.cz Toman, K.: Infobox tygr na steroidech, www.aktualne.centrum.cz 50 Toman, K.: Infobox tygr na steroidech, www.aktualne.centrum.cz 51 Malá, B.: Lotyšská ekonomika se letos propadla téměř o pětinu, www.tyden.cz 49

37

výrazněji byl pokles akciových trhů – s poklesem 71% se zařadila mezi 5 nejvíce klesajících burz v Evropě52. Značně významnější dopad měly sekundární aspekty krize – tedy zhoršení moţnosti úvěrového financování a sníţená domácí i zahraniční poptávka. Ty způsobily zejména růst nezaměstnanosti (březen 2009 – 8,2%) a také jiţ zmiňovaný propad HDP. Ten se v prvním čtvrtletí roku 2009 dostal aţ na 12,6%.53 I v Litvě se začíná spekulovat o půjčce od MMF, tamější politici ji však i přes nátlak centrální nadále odmítají. Na podporu hospodářství Litva přijala protikrizový program, který obsahuje především tyto body: – zvýšení DPH, daně z příjmu právnických osob, daní z dividend a také spotřebních daní na alkohol, tabákové výrobky a pohonné hmoty – sníţení daně ze mzdy – mimořádné rozpočtové určení částky 1 mld. Lt (cca. 290 mil. euro) pro finanční zajištění rozhodujících ekonomických, resp. obchodních činností – přezkoumání různých sociálních nákladů (v Litvě i tak nízké)54 3. Estonsko Estonsko bylo jako druhé (po Dánsku) oficiálně označováno jako ekonomika v recesi. Stalo se tak jiţ loni v létě. Ve druhém čtvrtletí 2008 klesal HDP meziročně o 1,4%55. Nejvíce tyto data ovlivnil pokles ve zpracovatelském průmyslu, velkoobchodě a maloobchodě, dopravě, energetice a v realitním sektoru. Ve čtvrtém čtvrtletí vykázala ekonomika pokles o 9,7%. Rychlost jejího poklesu se však stále zvyšuje. V prvním čtvrtletí to bylo dokonce o 15,6%.56 Estonská ekonomika klesá tedy nepřetrţitě jiţ rok. Problémy v estonském průmyslu řešila vláda např. odloţením povinnosti platit daně, díky čemuţ část firem jen o vlásek unikla bankrotu57. Shrnutí: Pobaltské země, podobně jako naše země, přešly z komunistických reţimů na začátku 90. let minulého století. Jejich ekonomiky jsou tedy v porovnání se zbytkem EU poměrně mladé, a

52

Ekonomická charakteristika země: Litva, www.businessInfo.cz Toman, K.: Dvojciferný pád: od HDP Litvy po zaměstnanost v celé EU, www.aktualne.centrum.cz 54 Ekonomická charakteristika země: Litva, www.businessInfo.cz 55 Horáček, F.: Estonsko se propadlo do recese, www.idnes.cz 56 Pád estonské ekonomiky se zrychluje, ve čtvrtletí klesla o 15 procent, www.ct24.cz 57 Máčalová, P.: Estonský recept v krizi: Odloţit bankrotujícím firmám daně, www.ekonomika.iHNed.cz 53

38

dalo by se říct i křehčí. To je moţná jeden z důvodů, proč byly zasaţeny silněji – nedostatečná zkušenost. Také nutno zmínit, ţe tyto ekonomiky se do poklesu růstu/recese nedostali jen z důvodu krize. Nástup sestupné tendence bylo moţno pozorovat jiţ před krizí. I kdyţ všechny tři země rostly ve dvojciferných číslech, dynamika růstu se postupně sniţovala. Dalším problémem se ukazují Maastrichtská kritéria. Všechny tři země měly zájem o zavedení Eura v nejbliţších letech. Musely tedy vynakládat nemalé částky na udrţení své měny ve fluktuačním pásmu, a dále se příliš nezadluţovat, coţ je další z podmínek k přijetí do eurozóny (tedy poţadavky si odporující). Nyní ale zvláště Lotyšsko tyto limity překročilo opravdu výrazně. Těţko říci, zda by dřívější přijetí eura pomohlo těmto zemím překonat krizi lépe a snáz. Zejména u Lotyšska by euro dluhy nesmazalo. Myslím si, ţe tyto země by to nezachránilo od problémů, ale s eurem by na tom byly lépe, neţ jsou teď bez něj. Hlavně by centrální banky nemusely investovat miliardy na udrţení kurzů svých měn, dále by tyto země přestaly být pro investory tak rizikovými, protoţe se stabilní měnou se vyhnou alespoň riziku měnových turbulencí (riziku ztrát hodnot investic díky celosvětovému poklesu burz by se investoři nevyhnuli asi nikde). Krize podle mého názoru přijetí společné evropské měny u pobaltských zemí oddálí, pokud se EU nerozhodne sníţit či změnit kritéria pro přijetí.

3.3.4 Střední Evropa Maďarsko Na rozdíl od pobaltských zemí Maďarsko nedosahovalo zázračných čísel v růstu HDP. Růst se v posledních letech pozvolna sniţoval. Od 4,9% v roce 2004, přes 4,2% v 2005, 3,9% v 2006, 1,3% v roce 2007 aţ na 0,6% v roce 2008, kde ve čtvrtém čtvrtletí HDP Maďarska jiţ klesalo58. Zasáhla jej krize, a to především díky zadluţenosti státu. Maďarsko si půjčovalo hlavně v zahraničí, a to pro něj znamenalo váţné ohroţení kvůli všeobecnému ztuhnutí poskytování úvěrů. I maďarští občané byli zvyklí půjčovat si ze zahraničí, především díky vysokým úrokovým sazbám v Maďarsku. Zadluţenost této země však nepochází z posledních několika let, jak tomu bylo u zemí pobaltských. Dluhy si Maďarsko táhne ještě z dob socialismu, a to

58

Ekonomická charakteristika země: Maďarsko, www.businessInfo.cz

39

spolu s neprováděním v podstatě jakýchkoliv reforem, muselo tuto zemi dostat do tíţivé situace59. Kolabovaly maďarské finanční trhy. Investoři hromadně prodávali a kurz forintu tak klesal. Díky poklesu kurzu dokonce některé banky zastavili poskytování úvěrů v cizích měnách. Další reakcí na propad kurzu bylo zvýšení úrokových sazeb maďarskou centrální bankou, a to z 8,5% na 11,5%60. Investoři se zbavovali také státních obligací, zejména kvůli spekulacím o potřebě úvěru od MMF. Pokles forintu měl ale nejdrtivější následky na lidi, kteří měli úvěr v cizí měně. Náklady jim stouply velmi razantně, uţ podle propadu kurzu: v březnu 2009 se kurz za euro pohyboval okolo 317 forintů, kdeţto v červenci předchozího roku byl na 230 forintech za euro.61 Mnoha Maďarům reálně hrozila platební neschopnost, mnohdy ztíţená tím, ţe za úvěry ručili svými nemovitostmi. Nakonec předluţené Maďarsko MMF o pomoc poţádalo. Ten ji přislíbil, společně s finanční pomocí od Evropské unie a Světové banky. Nakonec se Maďarsku dostalo podpory ve výši 25,1 miliard USD62. Na oplátku Maďarsko přislíbilo řadu opatření, která měla stabilizovat zemi krátkodobě, ale také jí pomoci v delším období. Řada těchto kroků však byla značně nepopulární, protoţe se šetřilo ve veřejném sektoru. Šlo hlavně o jeho zredukování, zmrazení mezd státních zaměstnanců, zrušení odměn, prémií a 13. platu. Maďarsko se tak stalo nejvíce postiţenou zemí ve středoevropském regionu. Polsko V dobách krize se ukázalo, jak moc se investoři o své investice bojí. Jakmile se začalo mluvit o stavu maďarské ekonomiky, někteří z nich usoudili, ţe Maďarsko = celá střední a východní Evropa. Opak je ovšem pravdou. Země jako Polsko byly zatím zasaţeny jen mírně. Polsko si v minulých letech vedlo hospodářsky velmi dobře. Vykazovalo pěkné růsty HDP, stávalo se také čím dál významnějším členem evropského společenství. Bylo jedním z nejţádanějších cílů investic63.

59

Zsolt Holop: Hodina pravdy pro Maďarsko: země se ocitla na pokraji bankrotu, pro maďarský list Új Szó, převzato z www.zpravy.idnes.cz 60 Sklenář, P.: Maďarská centrální banka nečekaně zvyšuje úrokové sazby o 300 bps na 11,50%, www.sfinance.cz 61 Zsolt Holop: Hodina pravdy pro Maďarsko: země se ocitla na pokraji bankrotu, pro maďarský list Új Szó, převzato z www.zpravy.idnes.cz 62 Zdroj: Reuters, převzato: Maďarsko obdrţí od MMF, EU pomoc 25,1 mld dolarů, www.finance.cz 63 Gorski, R.: Na Polsko dopadá finanční krize jen mírně, www.idnes.cz

40

Navíc díky celkem konzervativnímu bankovnímu systému, kdy se téměř neinvestuje do agresivnějších investičních fondů, se polské banky vyhnuly problémům s toxickými americkými cennými papíry. I Polsko postihly pády na akciových trzích, a to hlavně z důvodu silné provázanosti mezi západními burzami a tou Varšavskou (WIG20 klesl od počátku roku 2008 o 49%).64 Co ale pocítilo i Polsko bylo ochlazení vztahů mezi bankami a zpomalení trhu s úvěry. Hlavně kvůli tomu zavedla polská vláda pomocný balíček, ve kterém byla obsaţena opatření na zvýšení bezpečnosti na trhu s úvěry. Zároveň měl stimulovat banky k půjčování peněz na investice. Firmy také dostaly přislíbeny zálohy na peníze z Evropské unie, a to ve výši 6 miliard eur, které Polsko dostalo z EU. Jako další opatření se chystá polská vláda šetřit, nemělo by se to ale dotknout výdajů na důchody a zdravotnictví.65 Průmysl v Polsku nebyl zasaţen nějak výrazněji, ale problémy pocítilo zemědělství. Polsko se také v minulém měsíci napojilo na úvěrový kanál z MMF. Kdyţ byl MMF kritizován za to, ţe peníze poskytuje aţ na poslední chvíli, kdyţ uţ je téměř pozdě, rozhodl se změnit podmínky poskytování pomocných úvěrů a umoţnil jejich čerpání preventivní. Polsko je jednou z mála zemí, které této moţnosti zatím vyuţily. Většina jich má totiţ obavy, ţe by to mohlo vyvolat spekulace a nařčení z nějakých váţnějších problémů. Polsko má nachystáno 20,58 miliard USD, zatím je ovšem nečerpá.66 Slovensko Také Slovensko nepatří mezi silně postiţené země. Kdyţ na podzim minulého roku začala krize nabírat na obrátkách, Slováci jiţ měli měnu zafixovanou k euru pevným kurzem. To je ochránilo před jeho propady. Další věc, kterou Slovensko příliš nepocítilo, byly pády akciových indexů a burz. Slovenské firmy totiţ tradičně nevyuţívají získávání peněţních prostředků pomocí emisí akcií či dluhopisů. Jejich akcie tedy ztrácely na hodnotě, zdaleka ale ne tak výrazně jako v ostatních evropských a světových zemích. Ani bankovního sektoru se krize váţněji nedotkla.67 Slovenská ekonomika vykazovala v posledních letech velmi dobré výsledky. V roce 2007 rostla o 10,4%68. Minulý rok zpomalila tempo růstu, zatím co začátkem roku rostla meziročně o 9,3 v posledním čtvrtletí roku 2008 uţ jen o 2,5%. Za celý rok 2008 pak ekonomika rostla o

64

Gorski, R.: Na Polsko dopadá finanční krize jen mírně, www.idnes.cz Zdroj: ČTK, převzato z: Polská vláda schválila opatření, která mají pomoci válčit s krizí, www.komora.cz 66 MMF napojil Polsko na úvěrovou linku, www.ct24.cz 67 Boros, K.: Slovensko zasáhne finanční krize nepřímo, X-trade brokers 68 Holas P., Králíček,T.: Slovenské rekordy: ekonomika roste, nezaměstnanost klesá, www.ekonomika.iHNed.cz 65

41

6,4%69. Pokles dynamiky růstu souvisel s počínající krizí, kde se projevila zejména sníţená poptávka po automobilech a sníţení automobilové výroby celkově, a dále hlavně pokles v domácí spotřebě, prezentované především poklesem v nákupu nemovitostí. Slovenští politici ale uklidňovali, ţe vzhledem k brzkému přijetí eura se není čeho bát. A opravdu, krize se zatím nijak výrazněji neprojevila. Co se ale můţe problémem stát je, ţe slovenský průmysl stojí na výrobě aut. A automobilový průmysl byl zasaţen krizí velmi citelně. Pocítila to hlavně jedna z tří největších automobilek na Slovensku, Volkswagen. Ta se totiţ specializuje na luxusní vozy, a trh s nimi poklesl celosvětově. Podnik musel omezit provoz. Další dvě velké automobilky, KIA a PSA PeugeotCitroen, zaměřující se především na auta niţších cenových kategorií, krize zasáhla jen obecně, a to sníţením poptávky po automobilech. Ţádná omezující opatření zatím nepodnikly. Opatření vlády na sníţení dopadů krize obsahovaly např. sníţení daní pro většinu lidí, investice do veřejných projektů jako výstavba infrastruktury, či podpoření vyuţívání eurofondů. Rozpočet by měl být zatíţen částkou zhruba 200 milionů eur. Dalších asi 132 milionů eur plánuje slovenský kabinet na podporu zaměstnanosti.70 Slováci také zavedli tzv. šrotovné. Zákazník, který si bude chtít koupit nové auto s cenou do 25 tisíc eur, a zároveň nechá zlikvidovat své více neţ 10 let staré auto, dostane slevu aţ 2000 euro. Na maximální slevu všem nedosáhne kaţdý, zákazník ji získá jen v případě, ţe prodejce bude ochoten sníţit cenu vozu nejméně o 500 eur. Zbývajících 1 500 eur potom doplatí stát. V případě, ţe prodejce nic nesleví, státní příspěvek bude jen 1 000 eur. Slovensko nakonec pro obrovský zájem zavedlo šrotovné ve dvou kolech, celkem investovalo 55,3 milionů eur71. Slovensko je také země s nejoptimističtějšími předpověďmi na rok 2009. Česká republika Bankovní sektor v České republice nebyl výrazněji zasaţen. I kdyţ většina našich bank má mateřské instituce v zemích výrazněji zasaţených, v bankovním sektoru se projevili jen dopady jako je ochlazení trhu s úvěry apod. Akcie na praţské burze padaly na své pětileté minimum, stejně tak klesala i Česká koruna. Zatím co v červenci roku 2008 lámala rekordy jak k dolaru (pod hranicí 15 Kč), tak k euru (23 Kč/euro), krizové hodnoty zaznamenaly aţ rekordních 29,6 Kč/euro v únoru 2009. Nyní je euro kolem 26 Kč, dolar na hodnotě kolem 19 Kč72.

69

Zdroj: Reuters, převzato z: Slovenský HDP za Q4 revidován níţ na 2,5 procenta, www.finance.cz zdroj ČTK, převzato z: Dopady finanční krize na vybrané země, www.komora.cz 71 Pirnerová, H.: Druhá vlna šrotovného na Slovensku po devíti dnech skončila, www.idnes.cz 72 Přesné dnešní hodnoty: 26,780 Kč/euro; 19,656 Kč/USD, www.cnb.cz 70

42

Jako většina zemí se zdravějším bankovnictvím bude Česko zasaţeno hlavně vlnou druhotných následků krize. Především v oblasti průmyslu. Automobilový průmysl jako klíčové odvětví byl sledován velmi bedlivě. Většina českých automobilek – Škoda, Hyundai či Tatra – musela kvůli krizi omezovat výrobu a propouštět. Nedotklo se to jen jich, ale také firem, které jim vyrábí součásti, a také všech ostatních dodavatelů. V prosinci minulého roku prohlásilo Sdruţení automobilového průmyslu, ţe v souvislosti s krizí propustí jejich členové více neţ 13,5 tisíce lidí.73 Další oblasti průmyslu, kterých se krize dotkla více neţ znatelně, bylo sklářství a průmysl textilní. Obojí však měly značné problémy uţ před krizí, a to hlavně díky levnému zboţí ze zahraničí. Krize jejich pády pravděpodobně jen uspíšila. Ve sklářství byl vyhlášen konkurz na firmy Bohemia Crystalex Trading a Porcela plus. Propuštěno bylo několik tisíc lidí. Často jim firmy nedaly jejich odpracované mzdy. To je jedním z důvodů proč se mezi protikrizovými opatřeními objevila i novela insolventního zákona – aby zaměstnanci takto postiţených firem měli moţnost dostat se ke svým penězům. Z protikrizových opatření české vlády lze zatím zmínit vytvoření Národní Ekonomické Rady Vlády, tzv. NERV, coţ je skupina odborníků, která má navrhnout protikrizový program či konkrétní opatření jak co nejvíce sníţit dopady krize na ekonomiku České republiky. Dále pak moţnost pro firmy kupovat i osobní auta s odpočtem DPH, platná od 1. 4. 2009. To, spolu se zavedením šrotovného v okolních zemích, kam naše automobilky vyváţí, zvedlo výrazně prodeje osobních aut. Zrušena tak byla většina výrobních omezení74. Protikrizová opatření prošla v prvním čtení sněmovnou ve „dvou verzích“. A to ve verzi vládní a opoziční. Celkově měl být konečný návrh přijat do konce dubna, různé komplikace jako pád vlády to ovšem pozdrţely. Nyní je těsně před schválením konečné verze protikrizového návrhu, který je kombinací předchozích dvou (ideálně by měl být schválen 15. května). Jeho obsahem je: – zavedení příspěvků na koupi nového automobilu po likvidaci starého vozu, tzv. šrotovné – zrychlení odpisů (novela o daních z příjmů) – sníţení odvodů na sociálním pojištění – lepší postavení zaměstnanců zkrachovalých podniků (novela insolventního zákona) – delší dávky v nezaměstnanosti

73

Zdroj: ČTK, převzato z: Ekonomická krize v Česku: Seznam největších případů hromadného propouštění, www.ekonomika.iHNed.cz 74 Protikrizová opatření začínají fungovat, v ČR se díky odpočtu DPH při nákupu nového auta prodává nejvíc aut za posledních 8 let, www.komora.cz

43

– vyšší přídavky na děti – vyšší daňovou slevu na dítě75 Shrnutí: Země střední Evropy byly s výjimkou Maďarska postiţeny jen sekundárními důsledky krize. Bankovní sektory byly spíše konzervativní, coţ je uchránilo před rizikovými cennými papíry. Pokles pak pramenil zejména z omezení exportu kvůli všeobecné recesi. Pokud vlády přijmou příslušná opatření proti krizi, pak podle mého názoru nezanechá krize na zemích váţnější stopy. I kdyţ je doprovázena rekordními propady průmyslové výroby či exportu.

3.3.5 Ostatní země Evropské unie Německo Na začátku krize mělo Německo problémy ve finančním sektoru, protoţe toxická aktiva vlastnilo mnoho německých bank. Deutsche bank dokonce za rok 2008 vykázala první ztrátu ve své historii76. Ovšem to, co srazilo Německo na kolena, bylo něco jiného. HDP Německa v roce 2007 rostl o 2,5%. Ekonomika byla silná jako celek, nejlepších výsledků ale dosahoval export. V roce 2008 však bylo Německo zasaţeno. V prvním pololetí ještě rostla téměř všechna odvětví, druhé bylo horší (v posledním čtvrtletí pokles o 2,1%) a celkový růst za celý rok se dostal na 1,3%. Krize na Německo dopadla velmi silně. A to z důvodu orientace především na export. Jelikoţ klesá poptávka po celém světě, německá vysoká exportní kvóta 48% se stává z výhody nevýhodou77. Protikrizová opatření brala německá vláda velmi váţně. Jiţ v říjnu 2008 podnikla kroky na záchranu finančního sektoru. Ta slibovala banky podpořit částkou aţ 500 miliard eur, přičemţ 100 miliard by bylo vyčleněno ihned, a dalších 400 miliard by slouţilo jako záruky. Dalších 70 miliard eur chce vláda vyhradit na případné přímé investice do bank. Dále má německá vláda k dispozici nouzovou rezervu ve výši 10 miliard eur. Po podpoře finančního sektoru následovaly dva „balíčky“ do průmyslu a ekonomiky celkově, které jsou nevýraznějšími podpůrnými opatřeními od druhé světové války a dohromady budou stát přes 80 miliard eur.

75

Poslanci schválili protikrizová opatření, Češi dostanou šrotovné, www.ct24.cz Zdroj: ČTK, převzato z: Deutsche Bank se loni propadla do ztráty 5,7 miliardy eur, www.idnes.cz 77 Německo: Ekonomická charakteristika země, www.businessInfo.cz 76

44

1. Konjunkturální program spolkové vlády číslo I. (listopad 2008) Spolková vlády dala k dispozici prostředky ve výši 32 miliard eur, které šli jak z pokladny spolkové, tak z pokladen jednotlivých spolkových zemí. Obsahem balíčku bylo především: – daňové úlevy pro malé a střední podnikatele – zvýšení nabídky úvěrů – investice do infrastruktury – další opatření v oblasti politiky zaměstnanosti, zejména pak rekvalifikační programy či zřízení více kanceláří, pomocných při zprostředkovávání práce Nakonec byl shledán nedostatečným, a doplněn druhým souborem opatření. 2. Konjunkturální program spolkové vlády číslo II. (leden 2009) Tento balíček byl (a je) financován prostředky ve výši 50 miliard eur. „Od kombinace daňových úlev a sociálních zvýhodnění jednotlivců, domácností i podniků, změny některých pravidel pro poskytování státních úvěrových záruk a úvěrů i větším podnikům, zjednodušení některých legislativních pravidel, jakož i od masivní investiční činnosti veřejného sektoru a dalších opatření, si vláda slibuje opětovné nastartování ekonomiky: především zvýšení privátních výdajů, podporu dalších investic a zejména zachování či vytvoření nových pracovních míst. Zvýšená pozornost je přitom udělována oborům budoucnosti (investice do školství a vzdělávání, technologické inovace a plošné připojení k internetu). Separátní kapitoly tvoří opatření směřující k oživení poptávky po automobilech. Celkem 18 mld. Euro má z celkového balíku připadnout na různé daňové úlevy a sociální zvýhodnění.78 Francie Francouze zasáhla krize jiţ v počátku, a to na bankovním poli. Zprvu to vypadalo, ţe francouzské banky ustojí krizi bez váţnějších obtíţí. Postupně však začala panovat nejistota, a jelikoţ i francouzské banky měli ve svých portfoliích rizikové cenné papíry, vykázaly v roce 2008 značné ztráty, hlavně pak z přecenění oněch cenných papírů: Crédit Agricol (ztráta 3,3 mld. Eur); SocGen (ztráta 2,6 mld. Eur); BNP Paribas (ztráta 1,2 mld. Eur)79. Reálná ekonomika Francie klesala v posledním čtvrtletí loňského roku o 1,2%, za celý rok 2008 potom rosta o 0,7%.80 Francie na rozdíl od většiny evropských zemí, má poptávku zaloţenou především na své spotřebě. Ta ale s krizí klesala. Podpůrný plán Francie nebyl zaloţen na masivní podpoře poptávky, jak by se dalo čekat, ale na investicích a inovacích. 78

Německo: Ekonomická charakteristika země, www.businessInfo.cz Francie: Finanční a daňový sektor, www.businessInfo,cz 80 zdroj ČTK, převzato z: Dopady finanční krize na vybrané země, www.komora.cz 79

45

Opatření vlády směřovala nejdříve do finančního sektoru. Podpořila stagnující finanční domy částkou v hodnotě 320 miliard euro. Ta měla být vyuţita jako garance při refinancování bank, a to hlavně formou dluhopisů s aţ pětiletou splatností. Dále vláda poskytla 40 miliard eur jako nouzovou rezervu pro banky, které budou mít problémy s likviditou. Opatřeními směřující do ekonomiky byly zejména: – podpora částečné zaměstnanosti a vzdělávání – paušální příspěvek pro zaměstnance nedostatečně chráněné v případě ztráty zaměstnání – podpora mladých lidí a nejchudší části střední třídy – daňové úlevy – politika inovací (zaměření např. na nanotechnologie) – a další V celkové výši přesahující 26 miliard euro. Vláda hodlá investovat dalších 6 miliard euro na podporu automobilového průmyslu. Ale jen pod podmínkou zachování pracovních míst. Součástí plánu je i zavedení šrotovného ve výši 1000 eur na vozy s nízkými emisemi, při sešrotování víc jak deset let starého auta81. Stručná charakteristika důsledků v ostatních zemích EU: Itálie Zaţívala v posledních 2 letech hospodářské oţivení, především díky zvýšení exportu. HDP ve čtvrtém kvartálu minulého roku kleslo o 1,8%, celkový HDP za rok 2008 pak mírný růst o 0,9%. Vláda loni reagovala opatřeními za 80 miliard euro. Tyto finanční prostředky byly adresovány především bankám, podnikům, ale také rodinám, na které krize dolehla. Další víc jak 2 miliardy eur investovala letos italská vláda do automobilového průmyslu i dalších průmyslových odvětví. Zavedeno bylo rovněţ šrotovné či daňové úlevy na nákup elektrospotřebičů či nábytku82. Benelux Bankovní a pojišťovací gigant Fortis byl jednou z institucí, které krize poloţila. Musel být zestátněn za finanční pomoc v hodnotě 11,2 miliard eur83.

81

Francie: Ekonomická charakteristika země, www.businessInfo.cz zdroj ČTK, převzato z: Dopady finanční krize na vybrané země, www.komora.cz 83 Země Beneluxu zestátnily banku Fortis, zpravodajský server ČTK, www.ceskenoviny.cz 82

46

Zatím co v Belgii padla vláda kvůli různým skandálům, krize ji zasáhla hlavně v bankovnictví. Jak jiţ bylo zmíněno, zestátňovala Fortis, další problémovou finanční skupinou např. Dexia, která vykazovala rekordní ztráty. Opatření belgické vlády byly orientovány především do oblasti sociálního zabezpečení. Holandsko jako země orientovaná na export mělo z krize obavy. Opatřeními, která měla zmírnit průběh, a dopady krize bylo např.: investice do udrţitelného rozvoje a vodohospodářství, podpora zaměstnanosti či stavebnictví. V plánu bylo také zavedení šrotovného, i kdyţ se Nizozemí účastní automobilového průmyslu jen jako subdodavatel. Lucembursko postavilo svůj růst na finančním sektoru. Jeho výsadou byla ochrana osobních dat klientů bankovních domů. Největší ránou krize pak pro Lucembursko bylo, kdyţ jej OECD označila za zemi s neprůhledným finančním systémem. Této nálepky se nejspíše bude chtít zbavit. Tamější vláda přijala jen drobný protikrizový balíček84. Shrnutí EU V Evropské unii se dlouho diskutovalo, zda by protikrizová opatření měla být přijímána koordinovaně, či jednotlivými zeměmi dle jejich uváţení. Výsledkem je jakýsi kompromis. Nejdříve země koordinovaně sníţily úrokové sazby – konkrétně šlo USA, eurozónu, Velkou Británii, Švýcarsko, Kanadu a Švédsko. Centrální banky všech těchto zemí sníţily sazbu o 0,5%. Akce se zúčastnili také Švýcarsko, Čína a podporu vyjádřilo Japonsko.85 Dále by se společným opatřením dal nazvat Fond pro země zasaţené krizí. Nejdříve byl určen jen pro země eurozóny, následně pro všechny země EU. Také jeho výše se postupně zvedla, z 25 miliard eur na dvojnásobek, tedy 50 miliard eur86. Všechny ostatní kroky si země rozhodovaly samy. Podle mého názoru by nemělo smysl konkrétní opatření nějak systematizovat. To hlavně z důvodu, ţe mezi zeměmi EU jsou propastné rozdíly nejen ve výkonech ekonomik, ale hlavně v jejich „sloţení“. Tedy kaţdá země je orientována na něco jiného. Co by jedné zemi pomohlo, druhou by mohlo poloţit.

3.3.6 Rusko Jak je zvykem ruských politiků, dlouho jakýkoliv znatelný vliv krize na svou zemi popírali. Premiér Putin dokonce prohlašoval, ţe Rusko bude součástí řešení problémů, tedy půjčovat

84

Speciál Benelux, www.e15.cz Special report: Přední světové centrální banky nečekaně sníţily úrokové sazby, www.trading.kb.cz 86 EU zdvojnásobí fond pro země postiţené krizí, ekonomický server ČTK, www.financninoviny.cz 85

47

evropským zemím či USA. Data z první poloviny roku 2008 tomu ještě nasvědčovala. Růst v období leden – červen se drţel na 8%, oproti stejnému období v minulém roce87. Záhy se však ukázalo, ţe Rusko bude mít co dělat samo se sebou. Navíc se událo několik nepříznivých událostí zaráz. Mezi jinými šlo o pokles cen ropy, který se udál na podzim 2008. V souvislosti s tím také výrazně klesal ruský akciový index, jenţ je na ropné společnosti silně navázán. Dále pak působilo politické napětí v souvislosti se spory s Gruzií, a zpomalování hospodářského růstu. To dohromady způsobilo pocit nejistoty u investorů vůči ruským trhům a burzám. Akcie začaly padat, a jelikoţ většina ruských půjček v zahraničí byla zaručena hlavně akciemi, začali být problémy s jejich splácením88. Investoři hromadně opouštěli, z Ruska bylo staţeno tolik peněz, ţe banky začaly mít problémy s likviditou (jen během srpna a září 2008 33 miliard dolarů). Padaly také rezervy země v cizích měnách. Ty byly jedny z nejvyšších, avšak padly o závratných 25%89. Hospodářský růst zpomaloval velmi citelně. V roce 2008 rostl o 5,6%, coţ je celkem výrazné zaostání oproti roku 2007, kdy ekonomika rostla o 8,1%. Jako reakci na krizi schválili ruští politici pomoc ruským bankám ve výši 950 miliard rublů, následně pak ještě dalších 400 miliard rublů. Dále měli představitelé Ruska v plánu zvednout záruky na vklady v bankách (zaručeno do hodnoty asi 700 000 Kč).90

3.4

Dopady krize ve zbytku světa

3.4.1 Japonsko Jako druhá největší ekonomika světa i Japonsko pocítilo současnou krizi. Jeho orientací především na export sice v posledních letech rostlo, nyní jej ale export srazil, stejně jako např. Německo. Od července do září 2008 klesala japonská ekonomika v meziročním srovnání tempem 0,4%. Tempo poklesu je však stále rychlejší. V posledním čtvrtletí 2008 byl pokles HDP jiţ o 3,3%, a to hlavně díky slabému exportu91. Nejnovější data jsou ještě pesimističtější – oproti předchozímu čtvrtletí klesla ekonomika o 4%, meziročně pak o celých 15,2%.92 Japonský export je závislý především na vývozu automobilů a elektroniky. Jako reakci na pokles v říjnu sníţila japonská centrální banka úrokovou sazbu o půl procentního bodu. To mělo nalít více 87

Rusko: Ekonomická charakteristika země, www.businessInfo.cz Brychta, J.: Rusko ve slepé uličce. Finanční krize tvrdě doléhá i na něj, www.finance.cz 89 Brychta, J.: Rusko ve slepé uličce. Finanční krize tvrdě doléhá i na něj, www.finance.cz 90 zdroj ČTK, převzato z: Dopady finanční krize na vybrané země, www.komora.cz 91 Japonsko: Ekonomická charakteristika země, www.businessInfo.cz 92 Japonská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o rekordní čtyři procenta, www.ekonomika.iHNed.cz 88

48

peněz do ekonomiky a rozhýbat ztuhlý trh s úvěry. Reakce však nebyla taková, jak si Bank of Japan představovala, takţe v prosinci došlo k dalšímu sníţení úrokových sazeb, tentokrát na téměř zanedbatelných 0,1%.93 Ekonomika však klesala i nadále. Svědčí o tom např. 49,4% pokles exportu za měsíc únor (v porovnání s minulým rokem).94 Japonská vláda reagovala nejdříve balíkem na podporu domácí ekonomiky, zaměřené hlavně na růst poptávky domácností. Náklady na toto opatření se pohybovaly ve výši asi 5 bilionů jenů. Dále japonská vláda navrhla a schválila podpůrný balíček ve výši 15 bilionů jenů, který ovšem financuje především emisemi státních dluhopisů95. Tento plán byl kritizován za přílišné zadluţování jiţ tak předluţeného Japonska. Vytýkána mu byla také orientace výhradně na stimulaci poptávky. Plán by podle analytiků mohl Japonsku pomoci v následujícím roce, dlouhodobě však způsobí spíše problémy se zbavováním se státních dluhů.

3.4.2 Čína Čína, jako velká světová otevřená ekonomika, bývá označována za „barometr světové ekonomiky“. Zvládla jak přírodní katastrofy a zemětřesení, tak i pořádání olympijských her bez váţnějších problémů. Hospodářská krize ji ale poznamenala. Zmírnění tempa jejího růstu tedy pro mnoho analytiků znamenalo potvrzení faktu, ţe globální ekonomika zpomaluje jako celek. Ve čtvrtém čtvrtletí rostla Čína nejpomaleji za posledních 5 let, „jen“ o 9%. V posledních letech Čína rostla tempem víc jak 10%.96 Problémy se projevili zmenšeným exportem. Zejména ve východních provinciích se zavírají stovky továren, coţ způsobuje obrovskou nezaměstnanost. V Číně se situace zhoršuje i nadále. V prvním letošním čtvrtletí rostla čínská ekonomika tempem pohybujícím se dle odhadů okolo 6,1 – 6,3%, přičemţ vládou bylo vytyčeno 8% jako cíl pro stabilizaci ekonomiky97. Zatím má však naději svůj cíl splnit, neboť růst 8% byl stanoven za celý rok 2009. Jako podporu schválila Čína investici na podporu exportu ve výši 4 bilionů jüanů (asi 13 bilionů Kč)98. Spekuluje se však i o dalších podpůrných opatřeních, hlavně v oblasti nezaměstnanosti a sociální stability. 93

Horáček, F.: Japonsko srazilo úroky na 0,1 procenta, půjčuje téměř zadarmo, www.idnes.cz Máčalová, P.: Motor japonské ekonomiky - export - v únoru propadl o téměř 50 procent, www.ekonomika.iHNed .cz 95 Japonsko uvolní tři biliony korun na nastartování ekonomiky, www.ct24.cz 96 Čína: Ekonomická charakteristika země, www.businessInfo.cz 97 Růst čínské ekonomiky byl prý v prvním čtvrtletí nebývale slabý, www.financninoviny.cz 98 Čína slibuje podporu ekonomiky dostatečným přísunem peněz, www.patria.cz 94

49

3.5

Shrnutí

Podle popsaných následků není pochyb, ţe se jedná o depresi velkých rozměrů. Jednotlivé země se liší v tom, jak moc je krize zasáhla a od jaké doby je to nejhorší krize. Většina zemí vykazuje nejhorší ekonomické ukazatele od druhé světové války, jiné od ropné krize v 70. letech. Lze ale najít jisté znaky, které mají podle mého nejvíce zasaţené země shodné. Pojďme si je tedy shrnout: 1) Především se jedná o předluţenost země. Státy, které financovaly svůj hospodářský růst na dluh, mají nyní problémy. Během nestálých a turbulentních dob se riziko poskytování úvěrů podstatně zvyšuje. Jejich ceny bývají mnohdy vyšší (i kdyţ centrální banky se snaţí o opak). Také pokud jsou půjčky v jiných měnách, riziko se zvyšuje s tím, jak jsou kurzy měn nestálé. A navíc nejen ţe se země svých dluhů během krize nezbaví, ba naopak si jich budou muset nabrat ještě více. Bez zásahů do ekonomiky či finančního sektoru by krizi nemusely vůbec ustát, a to jsou potřeba peníze – získané samozřejmě formou úvěru. 2) Ekonomiky byly většinou přehřáté, vlády je nedokázaly udrţet v mezích. Ty, které jsou dnes postiţeny nejhůře, v předchozích letech výrazně rostly. 3) Dále se jako problém v téhle době můţe jevit orientace země na vývoz zboţí do zahraničí. Jelikoţ se v důsledku všeobecné recese sniţuje poptávka, omezuje se mezinárodní obchod. 4) Jako problém, který působil škody především ve finančním sektoru, se ukazuje riskantní obchodování na finančních trzích. Banky drţící se konzervativních postupů byly od prvotních dopadů krize ochráněny. Mnoha miliardové nucené investice států pak vyvolaly diskuzi o změnách pravidel regulace finančních trhů. Jaká země je tedy ideální do dob krize? Měla by mít pevný finanční sektor postavený na spolehlivých podkladových aktivech, dále nepříliš zadluţená s dostatečnými rezervami na případné nečekané investice. Měla by vyváţet zboţí, zároveň ale mít dostatečnou podporu domácí poptávky. Důleţité jsou také zdravé podniky, kterým je umoţněn růst, hlavně prostřednictvím poskytování úvěrů. Nakonec není k zahození ani politická stabilita země. Bohuţel, takovýhle ideálních zemí na naší planetě moc nenajdeme. Pro přehlednost základní data uvedu ještě shrnutá v několika tabulkách:

50

Tabulka 3: Evropská krizová data

Převzato z: Holub, P.: V krizi patříme k nejlepším v Evropě, jen rychle padáme, www.aktualne.centrum.cz Tabulka 4: Sazby centrálních bank ve světě

Země

Sazba

USA

0 – 0,25%

Velká Británie

0,5%

eurozóna

1%

Česká republika 1,5% Polsko

3,75%

Maďarsko

9,5%

Švýcarsko

0 – 0,75%

Japonsko

0,1%

Island

17%

Zdroj: ČTK + www.iHNed.cz

51

Závěr Finanční krize jsou nedílnou součástí našich ekonomik. Ty nejvýznamnější se pak stávají událostmi historického významu – o Velké hospodářské krizi slyší děti jiţ na základních školách. Lze předpokládat, ţe současná krize ji svým významem a důsledky dostihne. Co tedy napsat o současné krizi závěrem? Její příčinou bylo několik váţných problémů působících naráz. Za hlavní důvod jejího vzniku bych podle mě označila bezhlavé poskytování hypotečních úvěrů nebonitním klientům, spolu s důvody, které k němu vedly (státní politika bydlení v USA, technologická bublina…). Důvod přenesení krize pak vidím hlavně ve způsobu zajišťování úvěrů, pomocí neregulovaných investičně-úvěrových cenných papírů. Mezi nimi vynikly tzv. CDOs, ale obchodovalo se i s jinými. Svou roli zde sehrály také ratingové agentury. Ty mnohdy označovaly tyto cenné papíry za bezpečné, i kdyţ tomu tak nebylo. To opět otevřelo diskuzi o jejich regulaci, která by měla být ještě přísnější. Agenturám je vytýkána hlavně nedostatečná transparentnost či podezření na manipulaci s daty. A to hlavně díky tomu, ţe některým firmám poradí jak si změnit své ukazatele nebo na co se zaměřit, pokud chtějí dosáhnout lepšího hodnocení. Dále pak rozpor výsledků ratingů vyţádaných (tedy firmami placených) a nevyţádaných99. Na poli EU byla k tomuto tématu přijata prozatímní dohoda, čekající na potvrzení od jednotlivých členských států. Jejím obsahem je hlavně povinnost registrace ratingových agentur v EU, jejich větší transparentnost. Pokud bude rating vydán agenturou mimo EU nebo bez registrace, musí jej agentury registrované schválit nebo potvrdit, aby mohl být rating na území EU vyuţit.100 Ve fázi přenesení důsledků do reálných ekonomik se začala krize projevovat naplno, a to i v zemích se zdravým finančním sektorem. HDP klesá ve většině světa, stejně tak mezinárodní obchod či investice a spotřeba domácností. Tato krize, stejně jako ty v minulosti, postihuje především předluţené, a na export orientované země. Pokud porovnám data z minulosti s těmi současnými, docházím k názoru, ţe současná krize je opravdu váţným problémem. Poklesy se drţí na významných hladinách, a to v mnoha odvětvích. Odhady, kdy by mělo přijít dno krize, se však značně liší. Ze zkušeností z historie víme, ţe ekonomikám trvá delší dobu, neţ se dostanou z takto závaţných krizí. Proto jsou, jen podle mého názoru, odhady datující konec krize někdy do roku 2009, moc optimistické. Jistě, některá data dokonce začínají naznačovat mírné zlepšení, ale zdaleka ne všechna.

99

Valová, I.: Regulace externích ratingových agentur se stává realitou, www.finance.cz Předběţná dohoda o regulaci ratingových agentur dosaţena, www.EU2009.cz

100

52

Souhlasím s názorem, ţe konec současné krize a celosvětový návrat k prosperitě můţeme očekávat aţ v roce 2010, moţná 2011. Pokud totiţ opět zmíním pohled do historie, hluboké krize, které postihly celý svět, nikdy neodezněly za 2 roky. Bylo to většinou 4-5. Samozřejmě ţe opatření mnoha vlád pomůţou překonat krizi rychleji, ale jiné zas ekonomikám pomohou krátkodobě, a v dalších obdobích jen zatíţí státní pokladny. Závěrem lze tedy uvést, ţe krize je svým rozsahem a hloubkou jednou z nejvýznamnějších v naší historii, a tak ji nelze podceňovat. Přijatá opatření vlád jsou dle mého názoru dostačující, některá jiţ prokázala svou účinnost. Doufejme tedy, ţe ekonomikám pomohou překonat těţké chvíle a vrátit se k růstu co nejdříve.

53

Seznam použité literatury Kniţní zdroje: [1] RAUCHWAY, Eric. The Great Depression & The New Deal. New York: Oxford University Press, Inc., 2008, ISBN 978-0-19-532634-5 [2] ŢÍDEK, Libor. Dějiny světového hospodářství. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. ISBN 978-807380-035-2 [3] OLIVER, Michael – ALDCROFT, Derek Howard. Economic disasters of the twentieth century. Cheltenham, UK: Edward Elgar, 2007. ISBN 978-1-84064-589 [4] JENÍČEK, Vladimír., FOLTÝN, Jaroslav. Globální problémy ve světové ekonomice. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. ISBN 8070791667 [5] PÁNEK, Dalibor. VALOVÁ, Ivana. Bankovní regulace a dohled. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 9788021047563 Internetové zdroje: Články: [6] VOLEK, Stanislav. Krach na newyorské burze v roce 1929. [online]. 18.10.2002. Dostupný na WWW [7] ČERMÁK, Petr. Dvě ropné krize musely přivést západ k rozumu, [online]. 1.9.2008. Dostupný na WWW [8] Zdroj: OKD.cz. Ropné šoky sedmdesátých let, [online]. Dostupný na WWW [9] URBÁNEK, David. Největší burzovní krachy v novodobé historii, [online]. 12.4.2007. Dostupný na WWW [10] ZEMÁNEK, Josef. Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky (1., 2., 3. díl), [online]. 29. 2. 2008, 10. 3. 2008, 17. 3. 2008. Dostupný na WWW [11] BURDA, Martin. Střelba od pasu není naší silnou stránkou, [online]. 14.03.2002. Dostupný na WWW [12] SINGER, M.: Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku, [online]. 29. 10. 2008. Dostupný na WWW [13] HORÁČEK, Filip.: Plán na záchranu ekonomiky USA podepsali poslanci i Bush, [online]. 3. 10. 2008. Dostupný na WWW [14] HORÁČEK, Filip. Americký průmysl je na tom nejhůře za 26 let, [online]. 3. 11. 2008. Dostupný na WWW [15] ZDROJ: ČTK, Krach amerických automobilek by připravil o práci 2,5 milionu lidí, [online]. 9. 11. 2008. Dostupný na WWW
54

automobilek-by-pripravil-o-praci-2-5-milionu-lidi-phj-/ekozahranicni.asp?c=A081109_170749_eko-zahranicni_abr> [16] ŘÍHOVÁ, Barbora. USA chtějí pomoci automobilkám úvěry za 15 miliard dolarů. [online]. 10. 12. 2008. Dostupný na WWW [17] BRANDEJSKÁ, Anna. Prodej aut v USA se loni propadl o dvacet procent. [online]. 5. 1. 2009. Dostupný na WWW [18] KVARDA, J.: Fed snížil úrokové sazby na 0,00-0,25 %. [online]. 17. 12. 2008. Dostupný na WWW [19] ŠALANDA, Radek. Obamův balík čeká už jen na Obamu, [online]. 16. 2. 2009. Dostupný na WWW [20] GAZDÍK, Roman. Obamův záchranný plán: Otázky a odpovědi, [online]. 29. 1. 2009. Dostupný na WWW [21] NĚMCOVÁ, Veronika. Americká ekonomika v závěru loňského roku klesla o 6,3 procenta, [online]. 26. 3. 2009. Dostupný na WWW [22] PIRNEROVÁ, Helena. Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesala tempem 6,1 procenta, [online]. Dostupný na WWW [23] HORÁČEK, Filip. Výpovědí v USA ubývá, v dubnu ztratilo práci přes půl milionu lidí. [online]. 8. 5. 2009. Dostupný na WWW [24] CHYLÍKOVÁ, Johana., HOLAS, Petr. Velká Británie znárodní banku Northern Rock, akcionáři zuří, [online]. 18. 2. 2008. Dostupný na WWW [25] MÁČALOVÁ, Pavlína. Evropská komise schválila pomoc pro Bradford & Bingley, [online]. 1. 10. 2008 Dostupný na WWW [26] ARKMAN, Libor. Británie odkryla plán první. Do hlavních bank dá 37 miliard liber, [online]. 13. 10. 2008. Dostupný na WWW [27] Zdroj: ČTK, Dopady finanční krize na vybrané země, [online]. 4. 3. 2009. Dostupný na WWW < ttp://www.komora.cz/hk-cr-top-02-sede/podpora-podnikani-v-cr/pomahamevam-celit-hospodarske-krizi/zpravodajstvi-ze-sveta/art_29042/pd_2/dopady-financnikrize-na-vybrane-zeme.aspx > [28] STRMISKA, Z.: Soumrak nad Islandem. [online]. 13. 10. 2008. Dostupný na WWW [29] MÁČALOVÁ, Pavlína. MMF a evropské země pošlou Islandu šest miliard dolarů, [online]. 7. 11. 2008. Dostupný na WWW [30] TOMAN, Karel. Infobox tygr na steroidech, [online]. 10. 3. 2009. Dostupný na WWW

55

[31] MALÁ, B.: Lotyšská ekonomika se letos propadla téměř o pětinu, [online]. 11. 5. 2009. Dostupný na WWW [32] TOMAN, Karel. Dvojciferný pád: od HDP Litvy po zaměstnanost v celé EU, [online]. 4. 5. 2009. Dostupný na WWW [33] HORÁČEK, Filip. Estonsko se propadlo do recese, [online]. 13. 8. 2008. Dostupný na WWW [34] Zdroj: ct24. Pád estonské ekonomiky se zrychluje, ve čtvrtletí klesla o 15 procent, [online]. 13. 5. 2009. Dostupný na WWW < http://www.ct24.cz/ekonomika/svetovafinancni-krize/54604-pad-estonske-ekonomiky-se-zrychluje-ve-ctvrtleti-klesla-o-15procent/ > [35] MÁČALOVÁ, Palvína. Estonský recept v krizi: Odložit bankrotujícím firmám daně, [online]. 19. 3. 2009. Dostupný na WWW [36] HOLOP, Zsolt. Hodina pravdy pro Maďarsko: země se ocitla na pokraji bankrotu, [online]. 18. 3. 2009. Dostupný na WWW [37] SKLENÁŘ, Petr. Maďarská centrální banka nečekaně zvyšuje úrokové sazby o 300 bps na 11,50%, [online]. 22. 10. 2008. Dostupný na WWW [38] Zdroj: Reuters. Maďarsko obdrží od MMF, EU pomoc 25,1 mld dolarů. [online]. 29. 10. 2008. Dostupný na WWW [39] GORSKI, Remigiusz. Na Polsko dopadá finanční krize jen mírně, [online]. 13. 11. 2008. Dostupný na WWW [40] Zdroj: ČTK, Polská vláda schválila opatření, která mají pomoci válčit s krizí, [online]. 28. 1. 2009. Dostupný na WWW [41] Zdroj: ct24. MMF napojil Polsko na úvěrovou linku, [online]. 6. 5. 2009. Dostupný na WWW [42] BOROS, Kamil. Slovensko zasáhne finanční krize nepřímo, [online]. 6. 1. 2009. Dostupný na WWW [43] HOLAS Petr., KRÁLÍČEK, Tomáš. Slovenské rekordy: ekonomika roste, nezaměstnanost klesá, [online]. 4. 3. 2009. Dostupný na WWW [44] Zdroj: Reuters. Slovenský HDP za Q4 revidován níž na 2,5 procenta, [online]. 5. 3. 2009. Dostupný na WWW [45] PIRNEROVÁ, Helena. Druhá vlna šrotovného na Slovensku po devíti dnech skončila, [online]. 14. 4. 2009. Dostupný na WWW

56

[46] Zdroj: ČTK. Seznam největších případů hromadného propouštění, [online]. 24. 1. 2009. Dostupný na WWW [47] Zdroj: Hospodářská komora České republiky. Protikrizová opatření začínají fungovat, v ČR se díky odpočtu DPH při nákupu nového auta prodává nejvíc aut za posledních 8 let, [online]. 6. 5. 2009. Dostupný na WWW [48] Zdroj: ct24. Poslanci schválili protikrizová opatření, Češi dostanou šrotovné, [online]. 15. 5. 2009. Dostupný na WWW [49] Zdroj: ČTK. Deutsche Bank se loni propadla do ztráty 5,7 miliardy eur, [online]. 5. 2. 2009. Dostupný na WWW [50] Zdroj: zpravodajský server ČTK. Země Beneluxu zestátnily banku Fortis, [online]. 29.9. 2009 Dostupný na WWW [51] FRAYER, Miroslav. Special report: Přední světové centrální banky nečekaně snížily úrokové sazby, [online]. 8. 10. 2008. Dostupný na WWW [52] Zdroj: ČTK. EU zdvojnásobí fond pro země postižené krizí, [online]. 20. 3. 2009. Dostupný na WWW [53] BRYCHTA, Jaroslav. Rusko ve slepé uličce. Finanční krize tvrdě doléhá i na něj, [online]. 29. 11. 2009. Dostupný na WWW [54] Zdroj: ČTK. Japonská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o rekordní čtyři procenta, [online]. 20. 5. 2009. Dostupný na WWW [55] HORÁČEK, Filip. Japonsko srazilo úroky na 0,1 procenta, půjčuje téměř zadarmo, [online]. 31. 10. 2009. Dostupný na WWW [56] MÁČALOVÁ, Pavlína. Motor japonské ekonomiky - export - v únoru propadl o téměř 50 procent, [online]. 25. 3. 2009. Dostupný na WWW [57] Zdroj: ct24. Japonsko uvolní tři biliony korun na nastartování ekonomiky, [online]. 10.4. 2009. Dostupný na WWW [58] Zdroj: ČTK. Růst čínské ekonomiky byl prý v prvním čtvrtletí nebývale slabý, [online]. 15. 4. 2009. Dostupný na WWW [59] Zdroj: Bloomberg. Čína slibuje podporu ekonomiky dostatečným přísunem peněz, [online]. 6. 5. 2009. Dostupný na WWW [60] VALOVÁ, Ivana. Regulace externích ratingových agentur se stává realitou, [online]. 16. 5. 2009. Dostupný na WWW 57

[61] Zdroj: EU2009.cz. Předběžná dohoda o regulaci ratingových agentur dosažena, [online]. 17. 4. 2009. Dostupný na WWW Další zdroje: [62]

MUSÍLEK, Petr. Příčiny globální finanční krize a selhání regulace, Český finanční a účetní časopis, 2008, roč. 3, č. 4., [online]. Dostupný na WWW

[63] www.google.com/finance [64] Teritoriální informace – země [online]. Dostupný na WWW [65] POLIAČIK, Vlastimil. Speciál Benelux, [online]. 9. 4. 2009. Dostupný na WWW [66] www.cs.wikipedia.org

58

Seznam grafů: GRAF 1: DJIA V HISTORII ................................................................................................................................... 9 GRAF 2: POKLES DJIA BĚHEM VHK .............................................................................................................. 13 GRAF 3: CENA ROPY NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH (USD/BAREL) ................................................................ 15 GRAF 4: HODNOTY INDEXU NASDAQ 100 ................................................................................................... 19 GRAF 5: ZÁKLADNÍ ÚROKOVÁ SAZBA FEDU ............................................................................................. 21 GRAF 7: POČET PRODANÝCH NOVÝCH RODINNÝCH DOMŮ V USA (TIS.) .......................................... 23

Seznam tabulek TABULKA 1: VÝVOJ OBJEMU NOVÝCH GLOBÁLNÍCH EMISÍ CDOs (SVĚT, 2004 – 2008, MLD. USD)………………………………………………………………22 TABULKA 2: ÚVĚROVÁ EXPANZE V USA………………………………………………………………….26 TABULKA 3: EVROPSKÁ KRIZOVÁ DATA ………………………………………………….......................51 TABULKA 4: SAZBY CENTRÁLNÍCH BANK VE SVĚTĚ …………………………………………….……51

59