Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd
Dopad finanční a ekonomické krize na nezaměstnanost Bakalářská práce
Autor:
Kateřina Dvořanová Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Helena Janegová
Červen 2010
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Dopad finanční a ekonomické krize na nezaměstnanost“ zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. Pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury.
V Přepeřích, dne 15. června 2010
--------------------------------------Jméno a příjmení autora
Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Heleně Janegové za odbornou pomoc a cenné rady při její tvorbě.
Anotace Tématem
bakalářské
práce
je
„Dopad
finanční
a
ekonomické
krize
na nezaměstnanost“. Cílem práce je zhodnotit situaci na trhu práce v České republice z vybraných hledisek po nástupu finanční a ekonomické krize, která postihla národní ekonomiky téměř celého světa. V tomto období se nezaměstnanost v důsledku krize stále zvyšovala. Firmy začaly přicházet o své zakázky a dostávaly se do finančních problémů. Nezbývalo jim neţ sniţovat náklady na provoz a následně byly nuceny propustit velké mnoţství pracovníků. Některé firmy musely dokonce svou činnost ukončit. V tomto důsledku zaznamenaly úřady práce vysoký nárůst nových uchazečů o zaměstnání. První kapitola se týká teorie problematiky zaměstnanosti a nezaměstnanosti tak, jak je popisována v odborné literatuře. Další část se zabývá změnami, ke kterým došlo v legislativě. Třetí kapitola je věnována vývoji změn v nezaměstnanosti od roku 2008 doposud, posuzovaných z vybraných hledisek, kterými jsou: hledisko času, regionu a průmyslového odvětví. Závěrečná část se věnuje odhadům situace na trhu práce do budoucna.
Annotation The theme of this Bachelor paper is "Impact of the financial and economic crisis on unemployment". The aim is to assess the situation on the employment market in the Czech Republic on selected aspects after the break out of the financial and economic crisis affecting national economies almost all over the world. In this period the unemployment as a result of the crisis increased. The companies began to lose their contracts and fell into financial problems. The only way to survive was to reduce the operational costs and companies were subsequently forced to lay off large numbers of employees. Some of them even went bankrupt. This consequently increased the number of new job applicants. The first chapter deals with the theory of employment and unemployment, as discussed in the professional literature. The next section deals with the changes that occurred in the legislation. The third chapter is devoted to developments in unemployment from 2008 until present, taken from selected aspects, namely: aspect of the time, the region and industry. The final section estimates the situation on employment market for the future.
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 6 1 Nezaměstnanost .................................................................................................................. 7 1.1 Trh práce ...................................................................................................................... 8 1.2 Lidský kapitál .............................................................................................................. 9 1.3 Míra nezaměstnanosti ................................................................................................ 10 1.4 Příčiny nezaměstnanosti ............................................................................................ 11 1.5 Měření nezaměstnanosti ............................................................................................ 13 1.6 Státní politika zaměstnanosti ..................................................................................... 14 1.7 Úřady práce ................................................................................................................ 15 1.8 Rekvalifikace ............................................................................................................. 16 2 Změny po nástupu finanční a ekonomické krize v nezaměstnanosti................................ 17 2.1 Reakce zaměstnavatelů na příchod krize ................................................................... 17 2.2 Reakce lidí na masové propouštění ........................................................................... 18 2.3 Situace na českém trhu práce - změny ....................................................................... 19 2.4 Podmínky poskytování podpory v nezaměstnanosti .................................................. 22 3 Zhodnocení situace po nástupu krize z vybraných hledisek............................................. 24 3.1 Hledisko času ............................................................................................................. 25 3.2 Hledisko krajů v České republice .............................................................................. 27 3.3 Hledisko odvětví ........................................................................................................ 33 3.3.1 Automobilový průmysl ....................................................................................... 34 3.3.2 Sklářský průmysl ................................................................................................. 36 4 Odhad vývoje do budoucna .............................................................................................. 39 4.1 Aktuální situace v České republice ............................................................................ 40 Závěr .................................................................................................................................... 44 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 45 Seznam pouţitých zkratek ................................................................................................... 46
5
Úvod Tématem mé bakalářské práce je Dopad finanční a ekonomické krize na nezaměstnanost. Toto téma jsem si zvolila proto, ţe jsem si sama chtěla udělat obrázek o tom, jak vypadá trh práce po nástupu finanční a ekonomické krize. Jsem přesvědčena, ţe tato problematika je nyní velice aktuální, neboť na trhu práce se markantně zvýšila nezaměstnanost. Mnoho oborů v České republice má existenční problémy a mnoho firem bylo donuceno propustit velké mnoţství svých zaměstnanců. Ti si následně museli hledat nové zaměstnání, mnoho z nich bohuţel nebylo doposud úspěšných. Nezaměstnanost v České republice stoupla na své maximum za dobu své existence. Myšlenkou této práce není rozebrat a určit příčiny, proč finanční a ekonomická krize vznikla, a ukázat viníka. Smyslem je analyzovat změny, které se týkají nezaměstnanosti po nástupu této krize, a dále zhodnotit vývoj a současnou situaci na trhu práce. Cílem práce je zhodnotit z různých hledisek problematiku nezaměstnanosti zejména po nástupu finanční a ekonomické krize na trh práce ČR. První
část
práce
se
zabývá
obecným
popisem
teorie
zaměstnanosti
a nezaměstnanosti. Jsou zde definovány důleţité pojmy, které s tímto tématem souvisí. Dále také příčiny vzniku nezaměstnanosti a popis státní politiky nezaměstnanosti. Navazující část práce je věnovaná změnám, které nastaly s nástupem finanční a ekonomické krize. Ve třetí kapitole je pak zhodnocena situace dle vybraných hledisek. Těmito hledisky jsou odvětví, čas a region. V poslední závěrečné části práce se věnuji předpokládanému budoucímu vývoji. Oblast nezaměstnanosti je velmi sloţitá. Cílem státní politiky zaměstnanosti je tuto míru udrţovat na co nejniţším čísle, které je vyjádřeno procentuálně. V současnosti je toto číslo v České republice velmi vysoké. S tímto problémem se ale nepotýká pouze česká společnost, ale je to aktuální problematika téměř na celém světě.
6
1 Nezaměstnanost Nezaměstnanost
představuje
historicky,
ale
i
v současnosti
jeden
z nejsledovanějších jevů trţního hospodářství. Společností je vnímána jako sociální a politický problém. Zdravý vývoj ekonomiky by měl vedle hospodářského růstu současně znamenat i nízkou míru nezaměstnanosti. Na jedné straně nezaměstnanost znamená méně vyrobených statků a sluţeb, které by mohly být vyrobeny při plné zaměstnanosti, ale také na druhé straně nezaměstnaní značně zatěţují státní rozpočet dávkami jim vyplácenými v podobě podpor v nezaměstnanosti. Pokud je nezaměstnanost vysoká, dochází ke sníţení důchodů společnosti a zvýšení sociálních výdajů. Vedle těchto ztrát přináší i mnoho negativních sociálních důsledků, jako například pokles ţivotní úrovně nezaměstnaného a jeho rodiny, stres, případně zdravotní problémy a v krajních případech alkoholismus a rostoucí kriminalitu. Rozsah těchto následků je závislý na délce nezaměstnanosti jednotlivců. Nelze ani opomenout závaţný následek v podobě ztráty kvalifikace či neochoty nového vzdělávání a hledání nové pracovní příleţitosti. To se týká i čerstvých absolventů škol. Ti totiţ potřebují získat potřebné pracovní návyky a určitou pracovní disciplínu. Pro posouzení role vlády a sledovaných záměrů v oblasti zaměstnanosti je nutné připomenout dva základní pojmy. Jedná se o plnou zaměstnanost a přirozenou míru nezaměstnanosti. Oba pojmy spolu úzce souvisí. Při plné zaměstnanosti neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost. Odpovídá úrovni zaměstnanosti při rovnováze na trhu práce, tedy ekonomika alokuje takové mnoţství práce, které je při nabídce práce a poptávce po práci optimální. Přiblíţení k plné zaměstnanosti lze měřit pomocí sledování cen. Jak ekonomika dosahuje hranice svých produkčních moţností, práce a jiné zdroje se stávají ve zvýšené míře vzácnější. V okamţiku, kdy se účastníci trhu snaţí získat tyto zdroje, mzdy a ceny by měly začít stoupat. Rostoucí ceny jsou tedy signálem, ţe se zaměstnanost blíţí plné kapacitě. Přirozená míra nezaměstnanosti je nejniţší dlouhodobě udrţitelná míra nezaměstnanosti. Její výše je pro kaţdou ekonomiku jinak vysoká a nelze ani říci, ţe je neţádoucí. Je dána hospodářským cyklem. Aby bylo moţné lépe pochopit, jak a proč vlastně nezaměstnanost vzniká, je důleţité si vysvětlit fungování trhu práce a definovat pojem lidský kapitál.
7
1.1 Trh práce Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Existuje zde konkurence na straně poptávky i na straně nabídky. Na straně poptávky nabízí práci mnoho firem a straně druhé, tedy na straně nabídky, stojí mnoho lidí. Na tomto trhu náleţí pracovníkům za práci mzda od zaměstnavatelů. Trh práce lze znázornit v jednoduchém obrázku (viz obr. č. 1). Obr. 1
Zdroj: vlastní Na vodorovné ose je znázorněno mnoţství práce v hodinách, na svislé pak reálná hodinová mzda - neboli cena práce. Rovnováha trhu práce nastává v průsečíku křivky nabídky a křivky poptávky. Tedy v bodě, kde se poptávané mnoţství práce rovná nabízenému mnoţství práce. Mzda, při které nastává rovnováha trhu, se nazývá rovnováţnou mzdou. Pokud je mzda niţší neţ rovnováţná, jsou na trhu volná pracovní místa. Mzdy se ale v důsledku tlaku zaměstnanců a mnohdy i odborů zvyšují nad hranici rovnováţné mzdy a v tomto okamţiku vzniká nezaměstnanost. Je to dáno tím, ţe při této mzdě je mnoho lidí ochotno pracovat, ale firmy nabízejí méně pracovních míst.
8
Na trhu práce mohou nastat následující situace: Rovnost nabídky a poptávky – všichni, kdo chtějí za danou mzdu pracovat, pracují, firmy zaměstnají přesně tolik lidí, kolik při dané mzdě poptávají. Zde se tvoří rovnováţná mzda. Převis poptávky – firmy na straně poptávky by koupily více práce, ale za tak nízké ceny ji nemohou sehnat. Jedná se o stav, kdy je rovnováţná cena vyšší neţ reálná mzda. Převis nabídky – nabídku představují lidé, kteří nabízejí svou práci, ne všichni jsou ale firmami vyuţiti. V tomto stavu vzniká nezaměstnanost. Tato situace nastává v ekonomice tehdy, je-li rovnováţná mzda niţší neţ reálná mzda.
1.2 Lidský kapitál Trh práce je ale sloţitější, neţ jak je popsán v první kapitole. Zohledňuje se strukturu nabídky a poptávky, která je v praxi samozřejmostí. Zjednodušeně řečeno, firmy nepotřebují jakoukoliv pracovní sílu, ale pracovní sílu s určitou kvalifikací. Můţe se tedy stát, ţe i při určité míře nezaměstnanosti je počet volných pracovních míst na straně poptávky, tedy volná pracovní místa firem, a zároveň lidé, kteří nemohou práci sehnat, na straně nabídky. Je to dáno tím, ţe lidé mají jinou pracovní kvalifikaci, neţ firmy poţadují. Lidé investují do vzdělání, protoţe v budoucnu očekávají vyšší výnos v podobě vyšších platů. Dalším důvodem je i to, ţe chtějí pracovat v oboru, který je zajímá a mají na svou práci určité poţadavky jako například poţadavky na pracovní dobu, vzdálenost od bydliště, moţnost sluţebního postupu na lukrativnější pracovní pozici, finanční nároky a jiné. Své poţadavky má ale samozřejmě i firma a musí je zohlednit při přijímání pracovníků na určitou pozici. Je nutné si uvědomit, ţe všichni lidé nemohou mít stejné kvalifikace, ať uţ z jakéhokoliv důvodu. Důsledkem by totiţ bylo, ţe v oborech, kde je třeba vyšší kvalifikace, by chyběly pracovní síly a firmy by musely nabízet vyšší mzdy pracovníkům s niţší kvalifikací, neţ poţadovaly. Tyto mzdy by rostly do té doby, dokud by nevzrostl zájem lidí investovat do tohoto typu vzdělání.
9
1.3 Míra nezaměstnanosti Na trhu práce, stejně jako na kaţdém jiném trhu, působí stejné ekonomické zákony. A přece se na něm vyskytuje nezaměstnanost. Ukazatel, kterým se nezaměstnanost měří, se nazývá míra nezaměstnanosti a je vyjadřována v procentech. Pro zhodnocení rozměru problému nezaměstnanosti se nejprve určuje skupina, která tvoří účastníky pracovní síly, a na druhé straně je skupina nezúčastněných. Pracovní síla je definována jako osoby nad 15 let, jeţ pracují, a dále ti, kteří nepracují, ale aktivně si práci hledají. Přesto ale existuje skupina lidí, kteří nepracují a práci si nehledají, a přesto nejsou zařazování do skupiny nezaměstnaných. Mezi mě patří studenti, malé děti, nebo starší lidé v penzi. Zaměstnanost tedy řeší ten problém, aby zajistila práci pro všechny ty, kteří jsou schopní a ochotní pracovat. Z makroekonomického
pohledu
se
sleduje
nezaměstnanost
dobrovolná
a nedobrovolná. Dobrovolně nezaměstnaní jsou ti, kteří jsou schopni pracovat, ale nechtějí svou pracovní sílu vynakládat, a to z nejrůznějších důvodů. Například v dědickém řízení zdědili peníze a jsou natolik zajištěni, ţe nemají potřebu pracovat a spíše preferují svůj volný čas. Můţe to být i taková nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný hledá práci, ale pouze takovou, kde by dostal vyšší mzdu, neţ která na trhu práce převládá. Nechce tedy pracovat za mzdu, kterou mu zaměstnavatel nabízí, cítí větší výhodu být dobrovolně nezaměstnán. Délka trvání takové dobrovolné nezaměstnanosti závisí na alternativních moţnostech nezaměstnaného. Nezaměstnaní mají nárok na sociální podporu v nezaměstnanosti. Od výše podpory se můţe odvíjet délka dobrovolnosti. Pokud bude tato podpora nízká a doba poskytování krátká, pravděpodobně bude i dobrovolná nezaměstnanost nízká, protoţe lidé budou více motivování k rychlejšímu hledání nového zaměstnání. Z celospolečenského hlediska se dobrovolná nezaměstnanost příliš nesleduje. Zákonem není předepsána povinnost pracovat, a pokud se člověk dobrovolně rozhodne nepracovat, musí to společnost tolerovat, pokud neporušuje jiným způsobem zákon, například neţiví se krádeţemi. Toto je svobodná volba lidí. Na druhé straně je tu nedobrovolná nezaměstnanost. Tito lidé hledají zaměstnání za takovou mzdu, která na trhu práce převládá, ale bohuţel ji nemohou najít. Byli by dokonce ochotni pracovat i za niţší mzdu. Na rozdíl od dobrovolné nezaměstnanosti jsou v této skupině lidé, kteří si nemohou dovolit dlouhodobě hledat lépe placenou práci a dočasně pobírat pouze podporu v nezaměstnanosti. Potřebují pracovat, aby si zajistili 10
obţivu, ale nemohou odpovídající práci sehnat. Pro tento případ mají vyspělé země vybudovaný záchranný sociální systém, který je zaloţený na solidaritě těch, kteří pracují. Z jejich daní jsou finanční prostředky přerozděleny formou podpory nezaměstnaným. Politickým a ekonomickým úkolem je tyto finanční prostředky přerozdělit tak, aby míra sociální pomoci byla dostatečná, ale zároveň, aby ji nezaměstnaní pouze nezneuţívali. Stejně tak důleţité je, aby míra přerozdělování neúměrně nezatíţila pracující část obyvatelstva.
1.4 Příčiny nezaměstnanosti Nezaměstnanost se dělí do tří skupin podle příčin, které ji vyvolávají. Jedná se o nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklickou. Plná zaměstnanost je jedním ze základních makroekonomických cílů. Ve skutečnosti existuje ale několik důvodů, kdy povaţujeme jistou úroveň nezaměstnanosti za nevyhnutelnou. Frikční nezaměstnanost Vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi místy či pracovními příleţitostmi. Lidé jsou dočasně nezaměstnaní, protoţe ze své vůle opustili původní zaměstnání a po nějakou dobu si hledají nové místo. Jedná se o přirozený krátkodobý jev, který je pro trţní hospodářství pozitivní. Lidé k tomuto kroku mají nejrůznější důvody. Mohou to být například nabídky lepší pracovní pozice, stěhování se do jiných regionů, odchod na lépe vyhovující pracovní pozici z důvodů kvalifikace lidí a podobně. Můţe být způsobena i tím, ţe některé firmy vznikají a zanikají, dochází k organizačním změnám, při kterých likvidují svá pracoviště a v důsledku toho zanikají pracovní pozice. Z výše uvedených důvodů však také mohou vznikat nová pracovní místa. Po nějaké době však nezaměstnaní naleznou nová uplatnění. Je tedy běţné, ţe člověk ztratí na několik dnů či týdnů zaměstnání, aniţ by to vyvolalo nějaké závaţné osobní nebo sociální důsledky. Do této skupiny lze zahrnout i čerstvé absolventy škol, kteří vstupují na trh práce. Pravděpodobně nenajdou zaměstnání ihned a mnohdy není ani vhodné, aby přijali první práci, která se naskytne. Jestliţe student stráví více času hledáním pracovního uplatnění, má tudíţ větší přehled o trhu práce a moţnost vybrat si zaměstnání, na které se po dobu studia kvalifikoval. Důleţitým aspektem bude jistě i výše mzdy, kterou zaměstnavatel nabízí za danou práci. 11
Frikční nezaměstnanost se tedy od jiných druhů odlišuje třemi faktory. Prvním z nich je, ţe existuje dostatek pracovních míst pro ty, kteří jsou frikčně nezaměstnaní. Druhým faktorem je fakt, ţe tyto osoby mají kvalifikaci, kterou poţadují dostupné pracovní pozice. Za třetí, období hledání práce je poměrně krátké. Pracovních míst je dostatek pro všechny frikčně nezaměstnané a neobsazené zůstanou pouze krátkou dobu. Podíl frikční nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti lze jen těţko procentuálně vyjádřit. Strukturální nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví v národním hospodářství zmenšují a dostávají se do útlumu a jiná naopak zvětšují. Odvětví, které se zmenšuje, propouští zaměstnance, kteří mohou najít uplatnění v jiném naopak expandujícím odvětví. To však v mnoha případech vyţaduje jejich rekvalifikaci, jinak řečeno získání nových znalostí a dovedností v perspektivním oboru. Tento typ nezaměstnanosti znamená větší zásah do běţného ţivota člověka. Někteří lidé bez nové rekvalifikace jen těţko naleznou práci, aniţ by se jich výrazněji nedotkl stav nezaměstnaného. Tyto změny ale probíhají v ekonomice neustále. Je to dáno neustálou změnou poptávky, kdy poptávka po jiných profesích roste a zároveň po některých klesá. Ačkoliv je na trhu stále mnoho volných pracovních míst, tito nezaměstnaní lidé je bohuţel nemohou vyplnit. Strukturální nezaměstnanost většinou trvá déle neţ frikční, ale ani této se nelze bránit. Je přirozenou a nevyhnutelnou součástí kaţdé ekonomiky. Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost úzce souvisí s cyklickým poklesem výkonu ekonomiky. Hospodářství se nevyvíjí rovnoměrně, ale v cyklech. V období recese dochází k nárůstu nezaměstnanosti a sniţování objemu mezd a naopak v období konjunktury dochází k nárůstu zaměstnanosti a zvyšování mezd. Pokud bude na trhu nedostatek pracovních míst, znamená to tedy, ţe poptávka po pracovní síle je niţší, neţ nabídka pracovní síly. Firmy na trhu vyprodukují méně pracovních míst, neţ je nezaměstnaných lidí. Nejedná se ale o důvody, které jsou popsány u frikční a strukturální nezaměstnanosti. Nejvýraznějším příkladem cyklické nezaměstnanosti je určitě aktuální období finanční a ekonomické krize, ale lze se vrátit i do historie. Dramatický nárůst míry nezaměstnanosti byl způsoben především náhlým poklesem trţní poptávky po zboţí a sluţbách.
12
Cyklická nezaměstnanost se můţe objevit i v případě, ţe ekonomika roste. Pracovní síla se stále zvětšuje kvůli populačnímu růstu a díky imigraci. Pokud tedy roste pracovní síla, roste i cyklická nezaměstnanost. Sezónní nezaměstnanost Tato nezaměstnanost vzniká v důsledku fluktuace poptávky po práci. V důsledku sezonních činností, je určitá nezaměstnanost prakticky nevyhnutelná. Na konci sezony musí lidé hledat novou práci, protoţe jiţ nejsou potřeba. Tím vzniká sezonní nezaměstnanost. Do této skupiny nezaměstnaných se řadí především studenti, kteří hledají práci především v letních měsících v období prázdnin. Nejen ti ale tvoří tuto skupinu a nejedná se pouze o období prázdnin. I ve stavebnictví, zemědělství, typicky v cestovním ruchu a podobně vzniká problém sezónnosti. Tomuto druhu nezaměstnanosti se ekonomika jen těţko vyhne a není to ani jejím cílem.
1.5 Měření nezaměstnanosti Výše jsou vymezeny příčiny vzniku různých druhů nezaměstnanosti. V praxi obvykle dochází
i
ke
kombinaci.
z makroekonomického
Nízká
a
hlavně
krátkodobá
hlediska prospěšná. Umoţňuje
nezaměstnanost
efektivně
je
vyuţívat zdrojů
společnosti. Vysoká a dlouhodobá nezaměstnanost je pro společnost velmi negativní. Pro vyčíslení, kolik lidí je vlastně v určité ekonomice nezaměstnaných, je důleţité umět tento jev změřit. V České republice měří nezaměstnanost dvě instituce. Jsou jimi: Ministerstvo práce a sociálních věcí – evidují počet nezaměstnaných v absolutní výši prostřednictvím úřadů práce. Sleduje tzv. registrovanou nezaměstnanost. Český statistický úřad – provádí výběrová šetření v terénu. Tato šetření ukazují niţší počty lidí, kteří jsou bez práce, a to z toho důvodu, ţe jistá část lidí pracuje nelegálně (tzv. „na černo“) a přitom jsou registrování jako nezaměstnaní.
13
Jednoduchý vzorec pro měření nezaměstnanosti potom vypadá takto: Vzorec č. 1
Výpočet míry nezaměstnanosti nezaměstnaní
Míra nezaměstnanosti = -------------------------------------------------------- x 100 ekonomicky aktivní obyvatelstvo Zdroj: vlastní Jako nezaměstnaní jsou zde bráni v úvahu lidé, kteří si práci aktivně hledají. Toto úsilí musí nezaměstnaný prokázat například tím, ţe je ve styku s příslušným úřadem práce a o zaměstnání se skutečně uchází. Míra nezaměstnanosti je vyjadřována v procentech. Měsíční statistika nezaměstnanosti má větší vypovídací schopnosti neţ pouhé zobrazení celkového počtu nezaměstnaných v dané ekonomice. Lze sledovat skupiny lidí, které jsou nejvíce postiţeny nezaměstnaností. Jsou to zejména absolventi škol, kteří právě vstupují na trh práce. Nemají ţádné pracovní zkušenosti a jejich úroveň vzdělání je velmi různorodá. Mezi nezaměstnanými se velmi zřídka nacházejí lidé s vysokoškolským vzděláním.
Ale
i
ti
mívají
zejména
v období
hospodářské
recese
problémy
s nezaměstnaností.
1.6 Státní politika zaměstnanosti Zabezpečování státní politiky v České republice, jejímţ cílem je dosaţení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti, upravuje zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 13. května 2004. Tento zákon je v souladu s právem Evropských společenství. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti vykonává v České republice Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Podílejí se na ní i další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace. Stát spolupracuje i s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů. Nástroji této politiky jsou příslušné zákony, legislativní normy a rozhodnutí vlády.
14
Cílem státní politiky je dosaţení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle, dále produktivní vyuţití pracovních sil a zabezpečování práva občanů na zaměstnání, tzn. zprostředkování práce, rekvalifikace a hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti. Státní politiku lze rozdělit na centrální a regionální. Centrální politika zaměstnanosti Prostřednictvím této politiky jsou tvořeny globální strategie. Důleţitou úlohu mají především nástroje měnové, fiskální a mzdové politiky, dále také změny ekonomiky, úroveň vzdělávacího systému a další. Hlavní roli zde hraje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, které řídí a kontroluje výkon státní správy a dodrţování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Úkoly tohoto orgánu jsou především zpracování celostátní koncepce a programů politiky zaměstnanosti a řešení stěţejních otázek na trhu práce, sledování a vyhodnocování situace na trhu práce a zpracování prognózy vývoje zaměstnanosti. Dále tento orgán řídí a kontroluje jednotlivé úřady práce a v neposlední řadě poskytuje a rozhoduje o pouţití finančních prostředků na politiku zaměstnanosti. Přímými realizátory této politiky jsou pak územní úřady práce. Regionální politika zaměstnanosti Jestliţe o centrální politice zaměstnanosti lze říci, ţe se jedná o tzv. velkou politiku zaměstnanosti, regionální se tedy nazývá tzv. malou politikou zaměstnanosti. Ta konkretizuje globální politiku státu na místní podmínky a stanovuje způsoby její realizace. Především se soustředí na provozování základních sluţeb, jako je zajišťování tvorby nových pracovních míst, zpracovává koncepce vývoje zaměstnanosti, soustavně sledují a vyhodnocují situaci na trhu práce. Hlavní úlohu zde hrají jednotlivé úřady práce.
1.7 Úřady práce Úřad práce je státní instituce, jeţ spadá pod správu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Úřady práce mají za úkol poskytovat informace o trhu práce na území České republiky, ale i v rámci Evropské unie. Působnost těchto úřadů se dělí do administrativních celků v jednotlivých pobočkách po celé České republice. V současnosti je ve 14 krajích dohromady rozmístěno celkem 77 úřadů práce. 15
Tyto instituce mají za úkol uchazečům zprostředkovat bezplatně zaměstnání. Právem na zaměstnání se rozumí právo fyzické osoby, která chce a můţe pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších sluţeb za podmínek stanovených zákonem. Při uplatňování práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání je zákonem zajištěno rovné zacházení a zakázána jakákoliv diskriminace.1 V místě bydliště je místně příslušný úřad práce, kde je moţné vyhledat aktuální nabídky práce, vytvořit svůj kariérní profil za pomoci příslušného přiděleného referenta a je zde moţnost přihlášky na rekvalifikační školení. Dále je moţné tyto nabídky najít pomocí Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Tato databáze je neustále aktualizovaná.
1.8 Rekvalifikace Prostřednictvím nástroje rekvalifikace realizuje stát aktivní politiku zaměstnanosti. „Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace včetně jejího udrţování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se povaţuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud ţádnou kvalifikace nezískala.“2
_________________________________________________________________________ 1 2
Základní poučení uchazeče o zaměstnání, Moraviapress, a. s. Břeclav – vzor 2009 Bičáková, Olga a kolektiv. Průvodce oblastí zaměstnanosti v období hospodářské recese.
Praha : BMSS-Start, 2009. 87 s. ISBN 978-80-86140-56-8 16
2 Změny po nástupu finanční a ekonomické krize v nezaměstnanosti První finanční a ekonomická krize tohoto století začala jako lokální krize hypotečního trhu Spojených států jiţ v roce 2004. Následně se začala projevovat i v dalších sektorech ekonomiky a také v jiných zemích, aţ později dorostla do rozměrů celosvětového charakteru. Národní ekonomiky se snaţí zasahovat a zmenšovat rozsah následků této krize a zabránit případnému vzniku v budoucnu. V současnosti se finanční a ekonomická krize promítá do ţivotů jednotlivců, firem i zemí. Odborníky a investory zajímá, proč k této krizi vlastně došlo. Silně ovlivnila i hospodářství České republiky. Blíţící se pokles českého hospodářství naznačoval jiţ rok 2008. Od té doby jsme přihlíţeli vývoji makroekonomických ukazatelů – změny růstu HDP, zaměstnanosti, inflace. Ekonomiky se snaţí řešit situaci a zmírnit dopady krize. Dne 8. ledna 2009 byla ustanovena tzv. Národní ekonomická rada vlády („NERV“), jako odborný poradní a konzultační orgán vlády České republiky pro oblast ekonomiky a hospodářství. Primárním úkolem této rady byla analýza rizik a potenciálních dopadů světové finanční krize na Českou republiku. Dále měla vytvořit návrhy a opatření, které v budoucnu eliminují a zmírňují dopady krize. Tato opatření prezentovala představitelům Evropské komise a hospodářským a sociálním partnerům u příleţitosti monitoringu protikrizových opatření v rámci tzv. „lisabonské mise“, konající se v červenci 2009. Realizace těchto opatření byla do jisté míry ovlivněna vyslovením nedůvěry vládě premiéra Mirka Topolánka. Rada vznikla jako desetičlenná a její činnost byla koordinována předsedou vlády České republiky. Členové byli výrazné osobnosti z ekonomického prostředí a institucí. Rada svou činnost ukončila dne 14. září 2009, a to předloţením „Závěrečné zprávy NERV“, která odhaduje vývoj české ekonomiky v horizontu 2 let.
2.1 Reakce zaměstnavatelů na příchod krize Vrcholový management různých podniků často slýchá, ţe neustále zneuţívají krize pro zvýšení svých zisků na úkor svých zaměstnanců. Stejný management ale také musí čelit problémům propadajících se příjmů a udrţitelnosti rozpočtů. Často se bohuţel však musí uchýlit k razantnímu propouštění svých zaměstnanců a to v mnoha případech velmi 17
schopných zaměstnanců z důvodu omezení výroby. Velký pokles po nástupu krize začaly pociťovat v první řadě podniky vyrábějící zboţí určené na vývoz. 81 % českého hrubého produktu je exportováno, a proto je pro nás důleţitá poptávka po celé Evropě. Rozhodnutí vlád ekonomik nejen sousedních států můţe mít kladný vliv pro vývoj českého exportu, ale i celého hospodářství. Zaměstnavatelé na sniţování poptávky po zboţí a sluţbách z počátku reagovali ukončením
pracovních
poměrů
s agenturními
zaměstnanci,
cizinci,
zaměstnanci
v důchodovém věku a zaměstnanci na dobu určitou. V další fázi se uchylovali ke zkracování pracovní doby nebo vysazením zaměstnanců z práce. V poslední fázi, která pro ně jiţ byla neudrţitelná, začali propouštět své kmenové zaměstnance.
2.2 Reakce lidí na masové propouštění S nástupem finanční a ekonomické krize se mnoho lidí obává o své pracovní pozice. To trvá i v období, kdy firmy jiţ tak masově nepropouští, ale jejich postavení na trhu není stále podle jejich představ. Mluvím konkrétně o období dubna 2010, kdy tato práce vzniká. A bojí se oprávněně. Ztrátou zaměstnání jim totiţ ze dne na den vznikne mnoho problémů. Někteří mají takové štěstí, ţe si novou práci relativně rychle najdou, mnozí z nich jsou ale nuceni přihlásit se na úřad práce a poměrně dlouhou dobu hledat nové zaměstnání, často se i rekvalifikovat na jinou práci. Velkou roli zde hraje i věk. Lidé, zvyklí pracovat i několik desítek let v jenom podniku na určité pozici a jsou na pokraji důchodového věku, jen velmi těţko hledají nové uplatnění na trhu práce. Na druhou stranu i lidé, kteří nově vstupují na trh práce, mají svůj pohled na hledání zaměstnání. Jsou bez zkušeností a praxe. Podniky často hledají pracovníky, kteří jsou z praxe a nemusí jim věnovat tolik času na zaučení. Jako problém vidím i situaci v typických průmyslových regionech, kde masivní propouštění jednoho podniku zvýší míru nezaměstnanosti na katastrofální hranici. Jako příklad bych takových oblastí mohla uvést několik. Jedná se například o region Jablonecka s dlouholetou tradicí sklářského průmyslu. Tuto problematiku podrobněji rozvádím v kapitole 3. Ţivotní úroveň nezaměstnaných se logicky sniţuje. Klesá dvojnásob v rodinách, kde jsou nezaměstnaní oba manţelé, nebo nezaměstnaný samoţivitel. Podpora v nezaměstnanosti těmto lidem pomáhá alespoň k zajištění základního chodu domácnosti, tento stav ale není dlouhodobě udrţitelný. Lidé bývají ze svých situací zoufalí a často se uchylují k negativním řešením jako například v krajní nouzi k alkoholismu, krádeţím 18
a někdy i jiné trestné činnosti. Sniţuje se ţivotní úroveň nejen nezaměstnaného, ale potaţmo i celých rodin. Politická opatření bývají u lidí často nepopulární, mnohdy je to ale způsobeno tím, ţe se jedná pouze o masovou reakci bez rozboru souvislostí. Poţadují po vládě zamezení zneuţívání systému; zvýšení doby, po kterou bude podpora vyplácena; podporu vzniku pracovních míst formou příspěvku na mzdu; vytvoření nových pracovních míst a podobně. Stát hospodaří se státními financemi a přerozděluje je tak, aby se postaral o lidi ve stavu nezaměstnanosti. Výrazně tak ulehčuje nezaměstnanému. Stát můţe takto rozhodnout o různých formách podpory zaměstnanosti.
2.3 Situace na českém trhu práce - změny Národní ekonomická rada vlády vypracovala balík protikrizových opatření s cílem zejména udrţet zaměstnanost cestou sníţení nákladů práce a částečně kompenzovat ztíţený přístup podnikatelů ke zdrojům financování. S ohledem na zhoršující se stav veřejných financí, způsobený hospodářským poklesem, se musejí státní instituce chovat obezřetněji. Bylo přistoupeno i k modifikaci řady zákonů, souvisejících s příjmovou a výdajovou stranou rozpočtu. Zásadních změn oproti původně zamýšlené struktuře doznal i návrh státního rozpočtu pro rok 2010. V této kapitole upozorňuji na vybrané změny, které nastaly se zvyšující se nezaměstnaností na českém trhu práce. Ovlivňuje je vláda a Parlament České republiky ve snaze o adekvátní odpověď na vzniklou hospodářskou situaci. Fakta: Počátkem prosince 2008 došlo ke zvyšování počtů nahlášených případů hromadného propouštění. Nejvíce případů bylo zaznamenáno úřady práce v lednu roku 2009. Dopady krize na zaměstnanosti se dále projevily růstem ţádostí zaměstnavatelů o souhlas úřadu práce s poskytováním náhrady mzdy v niţší částce z důvodu překáţek na straně zaměstnavatele. Zaznamenám na trhu práce pokles počtu pracovníků ze zahraničí včetně agenturních pracovníků. 19
Změny: Finanční a ekonomická krize se na českém trhu práce začala projevovat poklesem zaměstnanosti a zároveň došlo k poklesu počtu volných pracovních míst. Novely zákonů o zaměstnanosti, o nemocenském a sociálním pojištění nabyly účinnosti dne 1. ledna 2009. Vládě byl předloţen i Návrh zákona o podpoře rodin s dětmi, který nakonec nebyl v důsledku zvýšeného rizika dopadu balíčku na veřejné finance prozatím přijat. Celosvětová finanční a ekonomická krize výrazně zasáhla do plnění programu a svými dopady změnila priority vlády. V důsledku této situace došlo k pozastavení některých připravovaných opatření a přijata byla naopak nová, zaměřená na řešení dopadu na zaměstnanost a trh práce. Změny se dotýkají zejména zákona o zaměstnanosti a zákona o pomoci v hmotné nouzi. 1. ledna 2009 došlo ke sníţení sazby pojistného na nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Pojistné zaměstnavatelů na nemocenské pojištění se sníţilo z 3,3 % na 2,3 %. Sníţení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti osobám samostatně výdělečně činných. Od 1. ledna 2009 zaměstnanci přispívají z příjmu na důchodové pojištění ve výši 6,5 %, čímţ došlo k posílení příjmů zaměstnanců (zrušeno 1,1 % na nemocenské pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti). Od srpna 2009 platí novela zákona číslo 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti. V jejím rámci se dočasně podporují zaměstnavatelé. Došlo ke sníţení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro zaměstnavatele. Toto opatření má za úkol udrţet zaměstnanost lidí s niţší kvalifikací a mzdou, kteří jsou v krizi nejvíce ohroţeni ztrátou zaměstnání. Tato změna je podmíněna tím, ţe zaměstnavatel zaměstná v období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2010 zaměstnance s příjmem niţším neţ 1,15 násobek průměrné mzdy. Na mzdu zaměstnance opatření nemá vliv. Zaměstnavatel si uplatní slevy na pojistném na sociální zabezpečení, kterou mají sami za sebe povinnost platit. Uplatňovat tuto slevu není povinnost, nelze ji však nárokovat zpětně za uzavřené měsíce. Výjimkou je jednorázové uplatnění
20
mimořádné slevy za období od ledna do července roku 2009 ve mzdách za srpen. Toto opatření si klade 3 podmínky, kterými jsou: zaměstnanec musí u zaměstnavatele pracovat déle neţ 3 měsíce; zaměstnanec nesmí být ve výpovědní lhůtě; zaměstnavatel nesmí být v konkurzu nebo v likvidaci. Stropem pro uplatnění této slevy na sociálním pojištění je 1,15 násobek průměrné mzdy a výše slevy zaměstnavatele v kalendářním měsíci je 3,3 % rozdílu mezi 1,15 násobkem průměrné mzdy a vyměřovacím základem zaměstnance, nejvýše však do 25 % jeho vyměřovacího základu. Toto opatření je dočasného charakteru. Má přispět ke zlevnění pracovní síly. Pro rok 2010 byla tato sleva na pojistném v rámci „Janotova úsporného balíčku“ zrušena. Existence institutu veřejné sluţby, který je součástí zákona o pomoci v hmotné nouzi, s platností od 1. ledna 2009. Nástroj je určený pro osoby, které dlouhodobě setrvávají v hmotné nouzi. Jeho úkolem je uchovávat a dále rozvíjet pracovní dovednosti lidí a motivuje nezaměstnané k aktivnímu přístupu k práci. Jedná se o činnost ve prospěch obce, ve které jde o zlepšování ţivotního prostředí, udrţování čistoty veřejných prostranství, pomoc v oblasti kulturního rozvoje či sociální péče. Za výkon veřejné sluţby nepobírá osoba v hmotné nouzi odměnu, ale má nárok na zvýšení vyplácených dávek. V takových případech můţe být obci poskytnuta dotace ke krytí pojistného. V únoru 2009 přijala vláda soubor opatření, řešící dopad krize na skupinu zahraničních pracovníků. Od následujícího měsíce bylo omezeno poskytování víz a také pracovních povolení pro občany třetích zemí. Zvýšila se intenzita kontrol v oblasti nelegálního zaměstnávání. Omezen byl okruh činností vykonávaných agenturami práce, které mohou zprostředkovávat zaměstnání formou dočasného přidělení k výkonu práce jinému zaměstnavateli. Program dobrovolných návratů pro propuštěné zahraniční pracovníky a jejich rodiny schválený vládou 9. února 2009. Smyslem projektu bylo poskytnout pomoc cizincům z třetích zemí pobývajícím legálně na území České republiky, kteří se vinou ekonomické situace ocitli bez pracovního uplatnění na trhu práce a chtěli se vrátit zpět do své vlasti, ale nebyli si schopni tuto cestu sami financovat. Vedle úhrady ubytování, zdravotní péče a dalších sluţeb poskytla Česká republika finanční obnos výši 500 EUR pro dospělou osobu a 250 EUR pro děti do 15 let.
21
V první fázi tohoto projektu zahájeného 16. února 2009 a ukončeného 24. července 2009 bylo vynaloţeno více neţ 60 mil. Kč a z téměř 1900 cizinců jich 97 % opustilo Českou republiku. Ve druhé fázi tohoto projektu bylo moţné za obdobných podmínek jako v první fázi, získat finanční příspěvek ve výši 300 EUR pro dospělou osobu a 150 EUR pro dítě do 15 let. Platnost druhé fáze byla od 27. Července do 15. prosince 2009 nebo v okamţiku dosaţení počtu 4 000 osob a státní rozpočet připravila přibliţně o 50 mil. Kč. V období zhoršené ekonomické situace úřady práce zaznamenaly růst počtu ţádostí zaměstnanců o vyplacení nevyplacených mezd zaměstnavatelem v případě platební neschopnosti zaměstnavatele (insolvenční řízení). Tuto problematiku upravuje zákon číslo 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele ze dne 6. dubna 2000. Z 1. pololetí roku 2008, kdy úřady práce zaznamenaly téměř 200 podniků, narostl tento počet v 1. pololetí 2009 více neţ na 300 podniků. Počátkem prosince 2008 došlo ke zvýšení nahlášených případů hromadného propouštění zaměstnanců. Nejvyšší počet takto nahlášených propouštění byl v lednu 2009.
2.4 Podmínky poskytování podpory v nezaměstnanosti Podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti nebo-li hmotné zabezpečení přísluší nezaměstnanému dle zákona č. 435/2004 Sb. Uchazeč však musí splnit některé podmínky. Není-li mu do 7 kalendářních dnů ode dne podání ţádosti zprostředkováno úřadem práce vhodné zaměstnání nebo zabezpečena moţnost rekvalifikace na nové, má potom nárok na hmotné zabezpečení. Podpora mu pak náleţí ode dne zařazení do evidence uchazečů. Další podmínkou je doba předchozího zaměstnání alespoň 12 měsíců v posledních třech letech před podáním ţádosti o zprostředkování práce. Přesný výčet toho, co se rozumí prací v těchto 12 měsících je uvedeno v zákoně o zaměstnanosti číslo 435/2004 Sb. Existují i podmínky, za kterých není podpora v nezaměstnanosti poskytnuta – například pokud uchazeč splňuje podmínky pro nárok na starobní důchod, apod. Podpora je poskytována uchazeči o zaměstnání po podpůrčí dobu, která činí: 1. Do 50 let věku – 5 měsíců. 2. Od 50 let do 55 let věku – 8 měsíců 3. Nad 55 let věku – 11 měsíců. 22
Výše podpory v nezaměstnanosti není však po celou dobu pobírání ve stejné výši. V prvních dvou měsících má nezaměstnaný nárok na 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl zjištěn v posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období, nebo v rozhodném období vykonával samostatně výdělečnou činnost. V následujících dvou měsících mají uchazeči nárok na 50 % průměrného měsíčního výdělku a po zbývající podpůrčí dobu je výše 45 %. Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká uplynutím podpůrčí doby, vyřazením z evidence, nebo ukončením vedení evidence. Pokud nezaměstnaný vyuţije moţnosti rekvalifikace, zajišťované úřadem práce, podpora se mu tímto poskytuje aţ do ukončení rekvalifikace. Během roku 2009 byly postupně navýšeny finanční prostředky státního rozpočtu určené na podporu v nezaměstnanosti z původních 5 mld. Kč na 15 mld. Kč. Přiměřeně k tomu byl navýšen i státní rozpočet, který byl určen na aktivní politiku zaměstnanosti na téměř 1,5 mld. Kč.
23
3 Zhodnocení situace po nástupu krize z vybraných hledisek V této kapitole se snaţím vytvořit obraz situace na trhu práce, přičemţ mě bude zajímat období před nástupem finanční a ekonomické krize a dále období krize. Mezní období, ze kterého budu vycházet, jsem si určila začátek druhého tisíciletí. Nelze přesně definovat den, kdy jsme se s finanční a ekonomickou krizí začali potýkat na českém trhu. Jako období nástupu krize na český trh budu počítat poslední čtvrtletí roku 2008. Proto začátek „období krize“ beru tento kvartál, který sleduji aţ do současnosti. Mnozí světoví ekonomové předpovídali jiţ v minulosti propad světových ekonomik, ale nikdo nepředpokládal, v jakém rozsahu nás všechny zasáhne a jak dlouho si poneseme následky. Pokud se v této souvislosti ohlíţím pouze na problematiku nezaměstnanosti, situace se nevyvíjí příliš dobře. V počátcích velkých změn na trhu práce lidé ztráceli jistotu práce a dostávali se velmi rychle do existenčních potíţí. Stejně tak i firmy cítily velkou nejistotu. I dnes ještě není trh práce ustálený a stále české hospodářství zaznamenává rostoucí nezaměstnanost. Tento problém se však netýká pouze českého trhu. Začala se měnit struktura nabídky a poptávky zboţí a sluţeb, a to se odrazilo i na trhu práce. Firmám klesaly zakázky a jako lavina se nabalovaly další problémy, jako například platební neschopnost a postupné zadluţování. Musíme si také uvědomit, ţe v některých případech jsou ohroţena i celá odvětví. Firmy jsou závislé na svých dodavatelích a opoţděné dodávky pro výrobu je mohou zásadně ohrozit. Stejně tak tatáţ firma musí plnit závazky vůči svým odběratelům. Ne všechny firmy mohou takovou situaci ve zpoţděných plněních ustát. Také tomu tak v některých případech bylo. A příkladů, kdy firmy kolabují, je samozřejmě více neţ jsem zde naznačila. Finanční potíţe jsou ale zřejmé a firmy musí sniţovat své náklady za kaţdou cenu. Kde ale hledat úspory ve firmě, kdyţ poptávka po zboţí a sluţbách je minimální? Pro firmy bylo mnohdy neudrţitelné financovat nadále své zaměstnance, proto musely hledat řešení pro sníţení mzdových nákladů. V praxi to probíhalo tak, ţe firmy nejprve začaly propouštět agenturní pracovníky, brigádníky, pracovníky v důchodovém věku, pracovníky na zkrácený úvazek a v poslední řadě i kmenové zaměstnance. V některých případech byla situace natolik váţná, ţe zaměstnanci kvůli nedostatku práce zůstávali za sníţený plat doma. Situace byla nejistá a firmy si na druhou stranu nechtěly nechat utéct schopné pracovníky. Proto 24
vymýšlely různé kompromisy. Ale ani v této době, tedy v 2. čtvrtletí roku 2010, není trh práce příliš ustálen. Odborníci předpokládají, ţe nějakou dobu ještě nezaměstnanost stále poroste, i kdyţ národní ekonomika mírně posiluje. Je to dáno tím, ţe např. akciové trhy se pohybují v předstihu před tzv. reálnou ekonomikou, tedy tou, jeţ nejvíce zajímá běţné občany. Dna dosahují dříve a dříve také rostou. Naopak míra nezaměstnanosti je tzv. opoţděný ukazatel a dosahuje dna aţ poté, co se na ně hospodářský cyklus jiţ propadl, kdyţ uţ ekonomika oţivuje. Vycházím ze statistických, oficiálně uvedených údajů k této tématice, které pravidelně poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a Český statistický úřad. Pro přehlednější orientaci a smysl této práce, jsem údaje ucelila do grafů a podávám k nim podrobnější výklad.
3.1 Hledisko času Tato podkapitola obsahuje údaje o vývoji míry nezaměstnanosti propočítaných za celou Českou republiku. V grafu je míra, jako makroekonomický ukazatel, vypočítána v procentech. Vývoj od roku 2000 aţ po současnost je záměrně oddělen v období, od kdy je citelně znát příchod finanční a ekonomické krize na český trh práce. Je zde lépe zobrazen vývoj, zejména růstu po 4. čtvrtletí roku 2008. Graf č. 1
10 8
Vývoj nezaměstnanosti v letech 2000 - 2008 v %
8.8
8.1
7.3
7.8
8.3
7.9
7.1 5.3
6 4 2 0
Zdroj dat: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
25
5.8
5
5.3
Z tohoto grafu je patrné, ţe se české ekonomice dařilo od roku 2000 míru nezaměstnanosti s drobnými výkyvy aţ do období před začátkem krize sniţovat. Míra nezaměstnanosti se nikdy nedostane na nulu, to není ani v ekonomice ţádoucí. Graf č. 2 12 10 8 6 4 2 0
Vývoj nezaměstnanosti v letech 2008 - 2010 v % 7.3
7.9
8.5
8.7
9.8
5.5
4. čtvrtletí 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 1. čtvrtletí 2008 2009 2009 2009 2009 2010
Zdroj dat: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Od počátku druhého tisíciletí zaměstnanost klesala aţ do roku 2004, kdy její hodnota vystoupala na podobnou hodnotu jako v roce 2000 a od té doby stále, pouze s drobnými výkyvy klesala. Aţ ve 2. čtvrtletí 2008 nastala změna a začala opět narůstat. V současné době připadá na 1 pracovní místo 19 nezaměstnaných. Nejaktuálnější čísla ze dne 6. května 2010 říkají, ţe aktuálně, tedy k 31. březnu 2010, je bez práce celkem 572 824 lidí (9,8 %). V porovnání s nejniţší hodnotou, kdy byla míra nezaměstnanosti ve 2. čtvrtletí roku 2008 a to v červnu na 5 %, bylo toto absolutní číslo 297 880 lidí. V době ekonomické krize předpokládáme, ţe bude nezaměstnanost růst, propouštění můţe potkat v podstatě kteréhokoliv zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel nedokáţe pro své zaměstnance vytvářet podmínky, a je pro něho takový člověk v dané chvíli nepotřebný, nemá jinou moţnost, neţ ho propustit a uţivit alespoň část svých lidí. Trend růstu pokračuje v podstatě dodnes. Na vznik nových pracovních míst budeme muset ještě nějakou dobu počkat.
26
3.2 Hledisko krajů v České republice Míra nezaměstnanosti se v konkrétních krajích České republiky vyvíjela nerovnoměrně. Je to dáno odlišnými moţnostmi kaţdého regionu a tím i specifickými poţadavky na pracovníky. V některých krajích je obecně nezaměstnanost o mnoho niţší neţ v jiných. V kaţdém kraji je totiţ jiné sloţení obyvatelstva, jiné moţnosti a zdroje a jiné pracovní příleţitosti. Pro lepší orientaci je vývoj od roku 2005 do současnosti uveden v grafu č. 3, kde zakresluji nejaktuálnější průměrnou míru nezaměstnanosti ve 14 krajích České republiky. Graf č. 3
Míra nezaměstnanosti v % v letech 2005 - 2009 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009
Zdroj dat: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Graf obsahuje míru nezaměstnanosti vyjádřenou v procentech do roku 2009. Údaje jsou propočítány za celý rok. Smyslem je porovnat vývoj v letech v jednotlivých krajích, aniţ by zde byla vyjádřena míra v absolutních číslech. Pokles i růst jsou zde zřejmé. Ve všech 14 krajích sledovaná míra nezaměstnanosti s různě velkými rozdíly stoupla. V tomto grafu je přehledně vidět, ţe nezaměstnanost od roku 2005 v kaţdém kraji klesala aţ do roku 2008 a výrazně stoupla v roce 2009. Ústecký a Moravskoslezský kraj se potýkají dlouhodobě s nejvyšší nezaměstnaností. Největší následky finanční a ekonomické krize zaznamenaly kraje především díky vyššímu podílu průmyslu. 27
Problémy s nezaměstnaností mají tyto regiony ale dlouhodobě. Naopak v České republice jsou kraje, kde je delší dobu zaznamenáno nízké procento nezaměstnanosti. Nyní mám na mysli zejména Prahu a Středočeský kraj. Proč tomu tak je, bych se chtěla věnovat v dalším textu. Nejvyšší nárůst nezaměstnanosti v porovnání let 2008 a 2009 je zřejmý v Libereckém kraji. Nezaměstnanost se zde vyšplhala na své maximum za celé sledované období v grafu. Tento graf koresponduje s grafem, kde je uvedena míra nezaměstnanosti za celou českou republiku. I zde je vidět výrazné zvýšení nezaměstnanosti v roce 2009. V některých krajích České republiky však méně, v některých více. Důleţitým faktorem zaměstnanosti v jednotlivých krajích je i vzdělanost. Vzdělanostní struktura je v kaţdém konkrétním kraji odlišná. Největší podíl lidí s vyšším vzděláním mají kraje s městy s vysokými školami. Takové kraje jsou Praha, Jihomoravský, Plzeňský, Jihočeský a Středočeský. Nejvyšší počet lidí se základním vzděláním mají kraje Ústecký, Karlovarský a Liberecký. V otázce profesní struktury je nejvyšší podíl kvalifikačně náročných profesí v Praze, Plzeňském, Královehradeckém a Jihomoravském kraji. Naopak nadprůměrný počet řemeslných profesí zaznamenal Liberecký kraj. V Karlovarském kraji je zaznamenán vysoký podíl provozních pracovníků v oblasti sluţeb a obchodu.
28
Pro rok 2010 jsem vytvořila nový nejaktuálnější přehled míry nezaměstnanosti dosaţený v jednotlivých krajích České republiky. Data jsou počítána z 30. dubna 2010, tedy posledních moţných zjištěných. Graf č. 4
Míra nezaměstnanosti v krajích v % v roce 2010 16 14 12 10 8 6 4 2 0
13.5 11.1 7.4
7.8
8.4
11.1 8
9.8
9.4
10.9
12.1
10.9
12.1
4
Zdroj dat: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Čísla míry nezaměstnanosti v některých krajích jsou alarmující tím, jak jsou vysoká. Bohuţel se nedaří situaci zlepšit. Dlouhodobě nízkou nezaměstnanost zaznamenalo Ministerstvo práce a sociálních věcí v Praze. V tomto regionu se míra pohybuje dlouhodobě okolo 4 %. Graf č. 5
Porovnání míry nezaměstnanosti v letech 2009 a 2010 16 14 12 10 8 6 4 2 0
Rok 2009 Rok 2010
Zdroj dat: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR 29
V porovnání míry nezaměstnanosti v roce 2009 a v roce 2010 ukazuje tento graf. Je zde zřetelně zobrazena zvýšená míra v roce 2010. Data jsou v grafu za aktuální rok počítána k 30. dubnu 2010. V době, kdy tato bakalářská práce vznikala, jsou tyto údaje nejaktuálnější. Nezaměstnanost v Ústeckém kraji Ústecký kraj se nachází na severozápadě České republiky a sousedí s Libereckým, Karlovarským, Plzeňským a Středočeským krajem. Rozkládá se na území 5 335 km2 s 836 198 obyvateli ke konci roku 2009. Je dělen do 7 okresů, 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 30 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Geograficky je velmi rozdílný. Má především průmyslovou a zemědělskou tradici a bohatou síť dopravních cest. Význam kraje je dán zejména bohatstvím nerostných surovin, hlavně tedy rozsáhlými loţisky hnědého uhlí, sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene. Ústecký kraj disponuje vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou, kde významnou roli hrají energetika, těţba uhlí, strojírenství, chemický a sklářský průmysl. Svůj význam v kraji má i zemědělství – produkce chmelu, zeleniny a ovocnářství a vinařství. V současné době se kraj snaţí vytvářet podmínky pro investory, kteří svými podnikatelskými záměry pomohou obohatit výrobu a tím i výraznou měrou sníţit nezaměstnanost. V zájmu kraje je i modernizace stávajících silničních i ţelezničních spojení nejen mezi hospodářskými centry v tomto regionu, ale i těch, které umoţňují spojení se sousední zemí, která je vstupní branou do zemí Evropské unie. Ústecký kraj má v České republice výhodnou příhraniční polohu. Ta láká investory, ale problém v kraji je s kvalifikací a vzděláním obyvatelstva na vyšších pozicích. Po posledním sčítání lidu v roce 2001vyšlo najevo, ţe 70 % lidí nedosáhlo vyššího vzdělání neţ střední vzdělání bez maturity. Pouze 5 % obyvatel z kraje dosáhlo diplomovaného vzdělání. Kraj si tuto situaci uvědomuje a snaţí se zvýšit zájem o vzdělání především v technických oborech. Bohuţel, za následek dlouhodobé vysoké míry nezaměstnanosti nese zodpovědnost zejména pokles těţby uhlí a restrukturalizace podniků. Zaznamenal ale i útlum výrob a zemědělství. V kraji se nachází obrovské mnoţství podnikatelských subjektů, zejména podnikatelé - fyzické osoby.
30
Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji Moravskoslezský kraj se nachází na východě České republiky a sousedí s Olomouckým a Zlínským krajem. Rozkládá se na území o rozloze 5 427 km2 s počtem obyvatel 1 249 897 (k 31. 12. 2008) a zahrnuje 30 pověřených obecních úřadů, 22 obcí s rozšířenou působností, 6 okresů a 3 statutární města. Patří mezi jeden z nejlidnatějších krajů České republiky. Mezi nejhustěji zalidněné oblasti se řadí okolí měst Havířov, Karviná, Frýdek-Místek a Ostrava. Region v minulosti patřil k nejvýznamnější průmyslové lokalitě Evropy. Průmyslová výroba se zaměřovala především na těţbu černého uhlí, hutnictví a těţký průmysl. Těţba uhlí byla utlumena, ale i přesto je kraj stále významnou průmyslovou lokalitou. Dále kraj disponuje zásobami zemního plynu. Útlum v odvětví vedl k narůstající nezaměstnanosti v kraji. Velká část kraje je vyuţívána pro zemědělství. Díky poţadavkům trhu práce a zvýšeným nárokům na kvalifikaci a vzdělání je velmi důleţitá vzdělaností struktura. Do roku 2008 byl nejvyšší podíl aktivně činného obyvatelstva se středním vzděláním bez maturity. Ale počet osob se středním vzdělání s maturitou, vyššího odborného a vysokoškolského vzdělání narostl. Kraj disponuje čtyřmi univerzitami vysokoškolského vzdělání, stále se ale nachází pod úrovní České republiky v podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Existuje ale i mnoho jiných způsobů, jak se vzdělávat a lidé by na to neměli zapomínat, pokud se budou chtít nadále prosazovat na trhu práce. I kdyţ je tento region bohatý na nerostné suroviny, pokles zaměstnanosti v tomto odvětví zaznamenává kraj dlouhodobě. Stále je však hutním průmyslem ovlivňován. V současné době ale i automobilovým průmyslem, který se zde výrazně rozvinul v posledních několika letech. Co se týká propouštění lidí v tomto odvětví, od nástupu krize opustilo odvětví automobilového průmyslu v Moravskoslezském kraji více neţ 2 300 lidí. Hospodářská recese se projevila zejména v prudkém sníţení pracovních míst, ke kterému dochází průběţně od září roku 2008 ve všech okresech kraje. V důsledku toho dochází v nárůstu míry nezaměstnanosti. Důleţitou roli zde hrají i sezónní pracovní vlivy. Na přelomu roku 2008 a 2009 se začal značně projevovat pokles v automobilovém průmyslu. Nejprve měli značné problémy dodavatelé menšího rozsahu do tohoto průmyslu, kteří neměli k dispozici dostatečný kapitál na překonání krize. Alarmující čísla pak vznikla v důsledku propouštění významných zaměstnavatelů v regionu jako je Visteon Autopal Nový Jičín, Continental Automotive Systems Czech republic, v Kopřivnici měla problémy Tatra a další firmy v průmyslové zóně. Ale i odvětví plastikářství a těţba dřeva neměly 31
ideální podmínky pro své fungování. Nejvíce postiţenou oblastí v důsledku krize však patří hutnictví, strojírenský, textilní průmysl, logistika a stavebnictví. Firmy v závislosti na sniţování mzdových nákladů nejprve propouštějí externí zaměstnance z personálních agentur, brigádníky a zaměstnance ve zkušební době. Pracovníkům na dobu určitou zpravidla neprodluţují pracovní smlouvy. Šetří finanční prostředky ale i v jiných aktivitách s podnikem související jako je investice do marketingu a reklamy, sponzoring kulturních a sportovních akcí a podobně. Problémem Moravskoslezského kraje bylo, ţe kvalifikovaní lidé opouštěli region a odcházeli za prací jinam. Tento jev se daří stabilizovat. Kraj se snaţí o zvýšení zájmu o technické obory. Významným multikulturním centrem v kraji je bezesporu Ostrava a velkým přínosem pro kraj by mohla být i spolupráce s Polskem a Slovenskem v mnoha oblastech, zejména v automobilovém průmyslu. Zde by v budoucnu mohly vznikat nové pracovní příleţitosti. Nezaměstnanost v Praze Praha je hlavním městem a současně i největším České republiky. Leţí uvnitř Středočeského kraje na území 496 km2 s více neţ 1 100 000 obyvateli. Z hlediska výkonnosti ekonomiky má hlavní město Praha výsadní postavení. Vytváří téměř čtvrtinu celostátního HDP. Vysoká úroveň tohoto ukazatele je pro metropole typická a je spojena s ekonomickými podmínkami ţivota. Struktura zaměstnanosti v Praze se liší od zbytku země. Mzdy pracovníků zde jsou výrazně vyšší, neţ vykazuje průměrný plat za Českou republiku. To se stává v mnoha případech důvodem velkého objemu dojíţďky za prací z okolí. Lidé dojíţdějí denně nebo mají v Praze přechodné bydliště. Nejvíce lidí cestuje do Prahy za prací ze Středočeského kraje. Charakteristickým rysem vývoje Prahy je omezení výrobního odvětví a posilování obsluţné sféry. Terciární odvětví představuje v Praze cca 80 %. Některé druhy průmyslu v Praze ztratily svůj význam a vznikal problém s opuštěnými areály. Ty bývají z části přebudovány a jinak vyuţívány. Význam v Praze si ponechává strojírenství, chemie, elektrotechnika, polygrafie, film a potravinářství. Důleţitou roli v oblasti nezaměstnanosti v hlavním městě České republiky hrají investice ze zahraničí. Vytvářejí mnoţství pracovních míst pro pracovníky s různou úrovní kvalifikace. V Praze je koncentrováno obrovské mnoţství pracovních příleţitostí a je významným centrem vzdělání. Kvalita kvalifikace zvyšuje konkurenceschopnost na trhu 32
práce. Silnými stránkami kraje v souvislosti se zaměstnaností jsou zejména: poloha kraje ve středu Evropy, stabilní trh práce, jiţ řečená nadprůměrná kvalifikace pracovních sil, kulturní a historické bohatství města, vysoké postavení terciárního sektoru, vysoká míra ekonomické aktivity, vysoká koncentrace nejrůznějších zaměstnavatelů, vysoká průměrná mzda. Praha nabízí mnoho příleţitostí a lidé jich vyuţívají ve svůj prospěch.
3.3 Hledisko odvětví Česká republika se vyznačuje ve srovnání s jinými zeměmi vysokým podílem zpracovatelského průmyslu. Praha vykazuje vzhledem k metropolitnímu postavení strukturu zaměstnanosti odlišnou od jiných regionů nadprůměrným podílem sluţeb. Středočeský, Ústecký a Olomoucký kraj jsou typické nejvyšším podílem zaměstnanosti v dopravě a skladování. Ve Středočeském kraji jsou koncentrovány sklady a logistická centra zejména v periferních oblastech Prahy a v okolí významných dopravních tepen. Liberecký, Pardubický a Zlínský kraj zaznamenávají nejvyšší podíl průmyslu. V této podkapitole vytvářím obraz, jak vypadá vývoj některých vybraných průmyslových odvětví od doby, kdy se Česká republika začala potýkat s finanční a ekonomickou krizí. Některá byla totiţ zasáhnuta více, některá méně. To se odrazilo i na pohybu
nezaměstnanosti
v konkrétních
odvětvích.
Sledovanými
odvětvími
jsou
automobilový průmysl a sklářský průmysl. Automobilový průmysl jsem vybrala proto, ţe má v českém hospodářství velký význam. Jedná se o největší podíl vývozů České republiky. V období krize zaznamenal velké změny ve struktuře nabídky a poptávky po zboţí. To se odrazilo i v zaměstnanosti v tomto odvětví. I ve sklářském průmyslu nastaly velké změny. Poptávka po tomto druhu zboţí klesá uţ dlouhodobě, ale v období krize tento pokles vygradoval. Mnoho velkých firem v odvětví neustálo problémy v podniku a během několika měsíců se stalo nezaměstnanými mnoho lidí. Tato odvětví byla v posledních několika měsících po nástupu krize dost sledována a panovala velká nejistota. Předmětem této kapitoly bude tedy zhodnocení zaměstnanosti ve vybraných odvětvích, ne však kompletní zhodnocení vývoje odvětví. Konkrétně tedy k jednotlivým odvětvím českého hospodářství.
33
3.3.1 Automobilový průmysl Jedním z hlavních pilířů ekonomiky České republiky je právě automobilový průmysl. V době růstu světové ekonomiky hraje vývozní charakter tohoto průmyslu důleţitou roli v národním hospodářství. V případě, jako je ekonomická krize, orientace na zahraniční trhy způsobuje propad HDP a zvyšuje se nezaměstnanost. Český trh je i velmi přitaţlivý pro zahraniční investory, kteří zde hledají především kvalifikované zaměstnance a přijatelné náklady na provoz. Ti se také podílejí na rozvoji tohoto odvětví v ČR. Vyuţívají i důleţitou a strategickou polohu v rámci Evropy. V souvislosti s příchodem krize se často mluvilo o dopadu na české hospodářství právě o automobilovém průmyslu. Většina automobilek na českém trhu musela kvůli stále se sniţující poptávce omezovat výrobu či ji úplně zastavit. Tento jev zasáhl nejen samotné automobilky, ale výrazně také jejich dodavatele, na které jsou napojeny a na které nesmíme zapomínat. Dopady jsou tedy v mnohem větším rozsahu neţ by se mohlo zdát. Takových firem, které dodávají komponenty, ať uţ jakéhokoliv charakteru do automobilek, je na českém trhu velmi mnoho. Pokles tak strategického odvětví pro naši republiku a masové propouštění pracovníků způsobuje problémy i dalším odvětví, které se starají o další doplňkové funkce, jako například logistika. Pokles se samozřejmě odrazil i v zaměstnanosti v odvětví automobilového průmyslu, přičemţ toto odvětví patří mezi klíčové sektory z pohledu celkového počtu zaměstnanců. Vývoj zaměstnanosti bude v nejbliţších letech ovlivněn zejména poptávkou po automobilech. S dopady krize v automobilovém průmyslu se státy snaţily nějakým způsobem vyrovnávat. Nechtěly pouze přihlíţet omezování výroby samotných automobilek, ale i dodavatelů v celém tomto průmyslu a následnému propouštění pracovníků. Přistupovaly k opatření, která měla posílit poptávku po tomto druhu zboţí. Koncem roku 2008 byl zaznamenán v tomto průmyslovém odvětví značný pokles poptávky, a to nejen v samotných automobilkách, ale i ve firmách subdodavatelů. I ti museli reagovat na niţší odbyt. Nejprve se snaţili hledat rezervy ve firmách samotných, v pozdější fázi se však museli ubírat k propouštění zaměstnanců. Prognózy v tuto dobu měly děsivý scénář. Mluvilo se o masivním propouštění v tomto odvětví a dále zkracování provozů na 4 pracovní dny v týdnu, coţ mnoho firem muselo realizovat v praxi. Výroba stála ve firmách zpravidla v pátek. Zaměstnanci pak mnohdy zůstávali za sníţený plat doma. Odborníci předpovídali propuštění cca 14 000 lidí v odvětví.
34
Graf č. 6
Vývoj počtu zaměstnanců v automobilovém průmyslu v letech 2008 - 2009
140,000 130,000 120,000 110,000 100,000
1. pololetí 2008
2. pololetí 2008
1. pololetí 2009
2. pololetí 2009
Zdroj dat: Sdruţení automobilového průmyslu Data k tomuto přehledu jsem získala ze Sdruţení automobilového průmyslu, které ke konci roku 2009 eviduje 160 členských firem. Jedná se o údaje, které jsou těţce dohledatelné v celorepublikové statistice. Vycházím proto z údajů sdruţení. Prognóza o počtu propuštěných pracovníků z konce roku 2008 se tedy téměř potvrzuje. Jiţ z grafu je patrné, ţe pokles počtu zaměstnanců v automobilovém průmyslu je alarmující. Věrně tedy kopíruje pokles v celém odvětví. V 1. pololetí roku 2008 bylo evidováno cca 138 000 zaměstnaných lidí v odvětví automobilového průmyslu. K 30. 6. 2008 došlo k propuštění 10 500 osob, z čehoţ se ve většině případů jednalo o tzv. agenturní pracovníky. Sdruţení odhaduje toto číslo na 9 000 zaměstnanců. Koncem roku 2008 sdruţení evidovalo v reálných číslech 129 468 pracovníků. V 1. pololetí roku 2009 byl zaznamenán výrazný pokles o 10,29 %, tedy na 116 150 pracovníků. K tomuto pololetí bylo propuštěno 13 318 osob. V 2. pololetí roku 2009 uţ poklesl počet pracovníků na 115 450. Celkem za rok 2009 tedy řešilo nezaměstnanost 14 018 osob. Vyjádřeno v procentech to znamená pokles za celý rok 2009 o 10,83 %. Z hlediska
krajů
se
s největšími
problémy
potýkal
Středočeský
kraj.
Mladoboleslavská Škoda Auto a. s. propustila do této chvíle více neţ 3 000 svých zaměstnanců. Právě ona je největším tahounem v automobilovém průmyslu s největším podílem produkce uţitkových automobilů. Další citelné propouštění se odehrálo v Moravskoslezském kraji ve firmě Tatra, a. s. v Kopřivnici vyrábějící nákladní vozidla a automobily pro kombinovanou přepravu. Firma propustila více jak 1 380 nadbytečných pracovních sil.
35
Oţivení na světových trzích bude pozvolné a i v průběhu roku 2010 se očekává ještě mírné sníţení počtu zaměstnanců. Jak je z grafu patrné, nejhlubší propad propuštěných byl na přelomu roku 2008 a 2009. V průběhu loňského roku nebylo propouštění tak propastné. Do budoucna se budou zaměstnavatelé zabývat pravděpodobně rozšiřováním variability zaměstnanců, coţ bude znamenat průběţné zaškolování pracovníků tak, aby dokázal pracovat na jakémkoli místě v rámci celého týmu nebo výrobní operace. To se týká nejen dělnických profesí, ale i vývojových týmů a lidí na pozicích technologů, konstruktérů, pracovníků řízení kvality. Na takovéto aktivity bude muset
firma
vynaloţit
určité
finanční
prostředky
a
bude
očekávat
větší
konkurenceschopnost na trhu.
3.3.2 Sklářský průmysl Sklářství - tedy sklo, křišťál a porcelán - patří mezi jedno z nejvíce zasaţených odvětví v České republice. Sklářství, jako tradiční český obor, se bohuţel jiţ delší dobu potýká s poklesem zakázek, především díky levné zahraniční konkurenci. Velkým problémem v tomto odvětví jsou i dopady privatizačních a manaţerských rozhodnutí. Firmy často končí v konkurzu a o práci přichází mnoho lidí. Situace na tomto trhu po nástupu krize uspíšila pád skláren, které měly dlouhodobé problémy. Koncem roku 2008 reálně hrozilo, ţe ve sklářském a keramickém průmyslu bude zrušeno více neţ 4 000 pracovních míst. „Sklářský průmysl je velmi citlivý na ekonomické změny svých exportních teritorií a hospodářskou situaci svých odběratelů. Finanční krize se převalila přes banky na investory a zmrazila veškeré aktivity na trhu. To se projevilo v plné síle na tradičních trzích českého sklářského průmyslu.“ Uvedla v souvislosti s touto problematikou v rozhovoru pro společnost Mediafax Magda Purkrábková, tajemnice Asociace sklářského a keramického průmyslu. I s tímto odvětvím se pojí operace jiných průmyslových odvětví. Jako příklad bych uvedla pokles ve výrobě automobilů, který způsobil výrobcům autoskel omezení výroby.
36
Graf zobrazuje konkrétní úbytky pracovních míst ve sklářském a keramickém průmyslu děleno dle krajů, kde je nejvíce soustředěn. Graf č. 7
4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0
Počet propuštěných zaměstnanců sklářského a keramického průmyslu ve vybraných krajích za rok 2009
Zdroj dat: Český statistický úřad Prognózy odborníků se tedy opět naplnily. A bez práce se ocitlo ještě více lidí. Největší otřes ale nepochybně zaznamenal Liberecký kraj. Mnohonásobně převýšil počet nezaměstnaných v celé České republice. Sklářský průmysl a průmysl biţuterie v tomto kraji byly utlumeny na minimum. Koncem roku 2008 pracovalo ve sklářství a keramickém průmyslu 24 080 lidí, coţ bylo více neţ o 3 000 pracovníků méně neţ v roce 2007. To evidovalo toto odvětví 27 280 lidí. V roce 2009 počet výrazně klesl na cca 20 000 zaměstnaných. K 30. září 2009 na trhu působilo 125 firem s více neţ 20 zaměstnanci. V zaměstnanosti kraje se projevil pád zejména firem Jablonex Group a Crystalex Nový Bor, které způsobily nejvyšší nezaměstnanost v historii kraje. Právě firma Crystalex se řadila mezi největší sklárny světa a vyráběla aţ 90 % skla v České republice. Paradoxem je, ţe některé sklárny slouţí jiţ více méně jako turistická atrakce, například sklárna v Harrachově. Navzdory tomuto faktu jsou ale obchody stále plné skla z tradiční české výroby. Sklářský průmysl se potýká s problémy dlouhodobě a finanční a ekonomická krize je pouze prohloubila. Banky odmítaly úvěrovat uţ tak dost zadluţené sklárny. Došlo k několika velkým prodejům, ale kompletní výrobu se nepodařilo zachránit téměř nikde. 37
Ke zkracování pracovního týdne i k samotnému propouštění došlo. I ty největší sklárny nepropustily své zaměstnance najednou, ale postupně ohlašovaly odchody desítek zaměstnanců. Nebyly uţ schopné ani vyplácet mzdy zaměstnancům a doba slíbených výplat se stále posouvala. Lidé bez práce v tomto odvětví stále věří, ţe se do svých zaměstnání budou moci ještě vrátit po odkoupení skláren novými majiteli. Objekty tradiční sklářské výroby se staly opuštěnými a jen těţko hledají nové uplatnění. Pro investory je zdá se ekonomičtější zainventovat nové objekty, neţ rekonstruovat staré. Lidé zaměstnaní řady let v tomto oboru se snaţí najít uplatnění i v jiných dostupných odvětvích. Nechtějí dlouhodobě setrvávat na úřadu práce a mnoho z nich jiţ nalezlo nové zaměstnání. Libereckému kraji nahrává i rozvoj automobilového průmyslu. Jeho subdodavatelé totiţ hojně působí na území Libereckého kraje, nebo v blízkém okolí. Propouštění pracovníka ze zaměstnání má značný vliv na jeho psychiku. Tento vliv se násobí, pokud jde o masové propouštění. Lidé tuto situaci ve většině případů velmi těţce nesou. Doba trvání délky nezaměstnanosti je důleţitá z hlediska návratu do pracovního procesu. Dlouhodobá nezaměstnanost se můţe odrazit v počtu opakované nezaměstnanosti. Nástup do nové práce ovlivňuje mnoho faktorů, jako jsou například nedostatečná nebo jiná kvalifikace uchazeče o zaměstnání, úroveň pracovních zkušeností, vysoké nároky na plat, nezájem nástupu ze strany zaměstnavatele a jiné. Mnoho lidí se však snaţí nové pracovní místo najít v co nejkratší době a být tak co nejméně závislí na dávkách poskytovaných v nezaměstnanosti. Někdy ale, i přes veškeré úsilí, nemohou takovou vhodnou práci nalézt na daném trhu práce v daném regionu. Bohuţel rozdíly mezi strukturou poptávky a nabídky práce určují většinou délku nezaměstnanosti.
38
4 Odhad vývoje do budoucna Zaměstnanost v různých regionech České republiky klesala odlišně. Některé kraje byly zasaţeny více, některé méně. Obecně nejvyšší nárůst nezaměstnanosti zaznamenaly kraje s vyšší průmyslovou produkcí. Názory na vývoj zaměstnanosti do budoucna se u odborníků liší. Ideálním stavem je budoucí sniţování nezaměstnanosti, jak jen to bude moţné. Je ale počítáno s poklesem různých druhů odvětví a měnící se strukturou zaměstnanosti v odvětvích. Míra nezaměstnanosti v České republice by však do budoucna měla začít klesat. Jak rychlý tento pokles bude, záleţí na mnoha jiných faktorech. Jiţ začátkem června je potvrzeno, ţe nezaměstnanost v České republice začala mírně klesat. K 31. dubnu 2010 míra nezaměstnanosti klesla na 9,2 %, tzn., ţe 25 349 lidí našlo nové uplatnění na trhu práce a k 31. květnu 2010 dokonce na 8,7 %. Tyto údaje uveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Problémy však přetrvávají v krajích, kde je vysoká míra nezaměstnanosti dlouhodobě, tedy v Ústeckém, Moravskoslezském a Pardubickém kraji. Jmenovitě pak nejvyšší míru dosáhly okresy Most, Děčín, Bruntál, Hodonín, Jeseník a Karviná. Zde se míra nezaměstnanosti pohybovala v rozmezí 14 aţ téměř 16 %. Naopak nejniţší míra se opětovně opakuje v Praze a nízkou míru vykazuje i Mladá Boleslav. Ke sniţování míry nezaměstnanosti přispívají jako kaţdoročně sezónní práce. Ani letos trh práce nezaznamenal výjimku. Za rok 2009 a 2010 výrazně také přibylo veřejně prospěšných prací a vznikla společensky účelná pracovní místa. Tato místa pohltila celkem více neţ 8 tisíc lidí. Je patrné, ţe situace na trhu práce se začíná zlepšovat. Průmysl, který v době od začátku krize v různé míře stagnoval, začíná růst. Jedná se především o průmyslovou výrobu, potravinářství a některé sluţby. S růstem ekonomiky se úměrně začíná zvyšovat i zaměstnanost. Firmy začínají získávat nové zakázky a upevňují si místo a postavení na trhu. Tím vzniká i pozvolný nedostatek pracovní síly a firmy znovu obnovují zrušená pracovní místa, o která přišly v době poklesu produkce. Do budoucna, uţ nyní, plánují vznik nových pracovních míst. Některé firmy se začínají dostávat na stav v zaměstnanosti, v jakém fungovaly před propouštěním. Na druhou stranu, mnoho firem je stále ještě opatrných, neboť se domnívají, ţe se ekonomická situace můţe ještě zhoršit. Proto se mnohdy snaţí situaci s narůstajícími
39
zakázkami zvládnout se stávajícími zaměstnanci, aniţ by okamţitě s růstem produkce zaměstnaly nové pracovníky. Trhem práce jako kaţdoročně ještě zamíchají absolventi škol, kteří se koncem prázdnin, tedy začátkem září začnou hlásit na úřady práce a hledat uplatnění na tomto trhu. Je ţádoucí, aby si tito lidé našli zaměstnání v co nejkratší době a nezůstávali na úřadu příliš dlouhou dobu. Čím delší dobu zůstanou absolventi škol nečinní na trhu práce, tím více vzniká riziko, ţe budou mít v budoucnu problém s nástupem do zaměstnání. Nezískají pracovní návyky a hrozí zhoršující se morálka těchto lidí. Mnoho ekonomických analytiků jsou ještě skeptičtí. Domnívají se, ţe ještě nejhorší situace teprve můţe nastat. Dle odhadů úřadů práce by se měla nezaměstnanost koncem roku 2010 vyšplhat na více jak 9 %.
4.1 Aktuální situace v České republice V České republice proběhly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konající se 28. – 29. května 2010. Kaţdá kandidující strana má svou vizi řešení situace českého hospodářství. Tato kapitola se věnuje především problematice trhu práce a zaměstnanosti. Výsledky voleb dopadly velmi vyrovnaně. I přesto, ţe nejsilnější stranou se stala Česká strana sociálně demokratická, sestavením vlády byl prezidentem pověřen lídr Občanské demokratické strany Petr Nečas. Ten se bude snaţit vytvořit silnou vládu o rozpočtové odpovědnosti. Společně s dalšími stranami bude třeba řešit i problematiku nezaměstnanosti. Předvolební program jasně definoval, jak se strana do budoucna bude vypořádávat s touto problematikou. Program vypadal následovně: „Nejen v době krize je nutné vytvářet podmínky pro zvyšování zaměstnanosti. Zvyšování zaměstnanosti je jediný lék na problémy sociálních systémů. Sociální systém musí vytvářet prostředí, kdy práce i za niţší mzdu je výhodnější neţ ţivot na sociálních dávkách. Pracovní trh musí být motivující, zvýhodňující aktivitu a trestající pasivitu při hledání nového pracovního místa. Celosvětové zkušenosti ukazují, ţe čím pruţnější je trh práce, tím niţší je nezaměstnanosti. Navrhneme změnu pracovního práva tak, aby bylo umoţněno snadnější zaměstnávání a vytváření nových pracovních míst.“3 říká vize Občanské demokratické strany v souvislosti s touto problematikou. _________________________________________________________________________ 3
Volební program Občanské demokratické strany 40
Program budoucího zvyšování zaměstnanosti dle doporučení Ekonomické skupiny odborníků má za úkol vytvořit lepší podmínky pro zaměstnance i zaměstnavatele. Dále počítá se vznikem nových pracovních míst v soukromém sektoru. Tento výčet není úplný, jsou zde vybrány nejdůleţitější body. Motivace zaměstnavatele pro vznik nových pracovních míst na dobu neurčitou pro nezaměstnaného, absolventa, nebo rodiče po skončení rodičovské slevou na sociálním pojištění. Stát převezme za zaměstnavatele na dva roky garanci výplaty 75 % případného čtyřměsíčního odstupného s měsíční výpovědní lhůtou. Podpora pro nezaměstnaného, který začne podnikat jako ţivnostník – plná výše podpory v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu zůstane ponechána. To lze vyuţít jednou za 10 let. Úleva na sociálním pojištění za kaţdý částečný úvazek pro rodiče s dětmi do 12 let, starší 55 let, absolventy, studenty, postiţené, nebo pečující o handicapované. Prodlouţení maximálního rozsahu zaměstnání na základě dohody o provedení práce na dvojnásobek. Zavedení rekvalifikačních projektů určených speciálně pro osoby měnící zaměstnání. Pokud se zaměstnanec rozhodne dát výpověď z vlastní vůle, nebude mít nárok na plnou výši podpory v nezaměstnanosti. Výplata dávky podpory nezaměstnanosti a dávek hmotné nouze bude podmíněna účastí na veřejně prospěšných pracích, veřejné sluţbě a rekvalifikacích. Podpora
zaměstnavatelů
s nedostatkem
zakázek
zvyšováním
kvalifikace
zaměstnanců pro udrţení pracovních míst.4 Toto je pouze program jedné strany, jejíţ předseda má za úkol vytvořit silnou vládu a spolu s nimi ovlivňovat nejen tuto problematiku. Strany, které budou mít pravděpodobně také důleţitý hlas při boji s nezaměstnaností, jsou především TOP 09 a Věci veřejné. Ty mají řešení pro zvyšování zaměstnanosti následující: TOP 09 jako jedna z nejsilnějších stran ČR v předvolebním programu slibuje boj proti zneuţívání sociálních dávek a tzv. „práci na černo“. Vyplácení podpory v nezaměstnanosti ________________________________________________________________________ 4
Volební program ODS
41
podmiňuje tím, ţe pracovník nesmí podat sám výpověď, ukončit pracovní poměr dohodou nebo
být
propuštěn
pro
porušení
kázně,
musí
odpracovat
20 hodin veřejných prací týdně a tak dále. Nastavením sociálního systému se snaţí motivovat lidi k práci na úkor pobírání dávek.5 Věci veřejné, které se pravděpodobně budou také podílet na sniţování nezaměstnanosti, mají následující priority: VV jde o posílení povinnosti a pravomocí obcí při poskytování sociálních dávek. Cílem v oblasti politiky nezaměstnanosti je sníţit ji pomocí kombinace různých řešení jako jsou výplata podpory v nezaměstnanosti, zlepšení činnosti úřadů práce, reforem systému sociálních dávek, pracovní legislativy a zvýšení informovanosti občanů. Od svého programu si slibují výrazné sníţení nákladů s nezaměstnaností. VV se budou snaţit prosadit provázanost škol s pracovním trhem a zaměstnavateli, coţ bude do budoucna velmi důleţité.6 Jakým směrem se bude národní hospodářství ubírat, a jak bude v nejbliţší budoucnosti vypadat trh práce, zatím v tuto chvíli můţeme pouze odhadovat. Aţ skutečně vznikne nová vláda, která bude mít prostor pro zasahování do této problematiky a bude moci svými dostupnými nástroji ovlivňovat ekonomiku, bude situace přehlednější. Vládnoucí strany budou muset vytvořit kompromis, který bude prospěšný pro společnost a bude zvyšovat ţivotní úroveň celého obyvatelstva. Bude třeba nejen upravit stávající sociální systém, ale podpořit rozvoj krajů a průmyslu, motivovat lidi k práci, podpořit tvorbu nových pracovních míst a přitáhnout zahraniční investory. Informace k této kapitole jsou pro práci čerpány především z volebních programů výše jmenovaných politických stran.
_________________________________________________________________________ 5
Volební program strany TOP 09
6
Volební program strany Věcí Veřejných 42
Změny, které musí být a budou provedeny, nebudou pravděpodobně populární u všech občanů. Po řadě let hospodářského růstu přišel propad, který nepřinesl pozitiva. Teď se společnost bude snaţit čelit důsledkům, které krize napáchala. Bude to dlouhodobý proces. Na jedné straně jsou kladeny nároky ze strany zaměstnavatele na zaměstnance, to ale funguje i obráceně. Pokud lidé bez práce nebudou mít zájem rekvalifikovat se na jinou práci a znovu se zapojit do pracovního procesu, bude tento problém dlouhodobě nenapravitelný. V zemi velkosti České republiky existují regionální rozdíly a není moţné nezaměstnanost sniţovat rovnoměrně. Je nutné se v politice zaměstnanosti zaměřit jednotlivě na kaţdý region.
43
Závěr Situaci na světových trzích neumí nikdo předpovědět. Tak jako si nikdo neuměl představit, do jakých rozměrů doroste finanční a ekonomická krize v současnosti. Práce je zaměřena na trh práce a nezaměstnanost. Tato problematika je velmi obsáhlá, proto jsou zde uvedena vybraná témata týkající se nezaměstnanosti. Je jasné, ţe se krize nevyhnula ani českému hospodářství a dopady byly velkého rozsahu. Informace o trhu práce jsou částečně čerpány z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Ministerstva vnitra ČR, Statistického úřadu, Sdruţení automobilového průmyslu, Asociace sklářského a keramického průmyslu a jiných. V práci je zhodnocena situace z různých pohledů. Informace z některých odvětví jsou bohuţel špatně dostupná. Data jsou zpracována se zpoţděním za určité období zpětně a velmi těţko se získávají. V důsledku krize vznikly problémy v ekonomikách v různých odvětvích. Zde je popsán problém nezaměstnanosti. Musíme však pohlíţet na hospodářství dané země globálně, protoţe činnosti v něm spolu úzce souvisí. Tento problém dorostl do celosvětového problému a země se s ním vypořádávají kaţdá individuálně po svém. A přece si pomáhají vzájemně. Někdy rozhodnutí sousedící vyspělejší země má kladný dopad na ekonomiku jiné země. Lidé, kteří se ocitli vlivem finanční a ekonomické krize bez práce, proţívali mnohdy velmi těţké ţivotní období. Nejistota finančních prostředků a nové uplatnění na trhu práce v nedohlednu velmi zatěţuje lidskou psychiku. Tito lidé si mohou klást otázky, kdo vlastně krizi spustil a kdo jí mohl zabránit. Krize však také pomohla tomu, ţe se lidé v dnešní době velmi rychle učí šetřit své zdroje a kaţdou investici si velmi dobře rozmyslí.
44
Seznam použité literatury BIČÁKOVÁ, Olga, et al. Průvodce oblastí zaměstnanosti v období hospodářské recese. Praha : BMSS-Start, 2009. 87 s. ISBN 978-80-86140-56-8. HOLMAN, Robert. Základy ekonomie : pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2000. 360 s. ISBN 80-7179-434-1. KUCHAŘ, Pavel. Trh práce : sociologická analýza. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2007. 183 s. ISBN 978-80-246-1383-3. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Společné zhodnocení politiky zaměstnanosti : Priority
České
republiky.
2000.
Praha :
BOOM
Tisk
Kolín,
2000.
72
s.
ISBN 80-85529-78-5. SCHILLER, Bradley R. Makroekonomie dnes. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2004. 412 s. ISBN 80-251-0169-X. Zaměstnanost [online]. 20.5.2010 [cit. 2010-06-15]. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné z WWW:
. Tiskové zprávy [online]. 8.6.2010 [cit. 8.6.2010]. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné z WWW: . Zaměstnanost, nezaměstnanost [online]. 10.5.2010 [cit. 10.5.2010]. Czso. Dostupné z WWW: .
45
Seznam použitých zkratek apod.
a podobně
a. s.
akciová společnost
cca
circa
ČR
Česká republika
EUR
Euro
HDP
Hrubý domácí produkt
Kč
korun českých
km2
kilometr čtvereční
mld.
miliarda
mil.
milion
NERV
Národní ekonomická rada vlády
ODS
Občanská demokratická strana
Sb.
Sbírka
tzn.
to znamená
tzv.
tak zvaný
VV
Věci veřejné
%
procento
46
