VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Dopad finanční krize na rozpočet města Třebíč

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Dopad finanční krize na rozpočet města Třebíč Bakalářská práce

Autor: Lukáš Kiss Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová

Jihlava 2011

Anotace Téma mé bakalářské práce je „Dopad finanční krize na rozpočet města Třebíč.“ Zabývá se plněním rozpočtu města v časové ose 2006 – 2010. Práce je zaměřena na příjmy a výdaje města, současně jsou zde popsána ovlivnění způsobená finanční krizí. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část rozebírá základní pojmy tématu např. co to je obec, orgány obce, rozpočtová skladba. V praktické části jsou analyzovány příjmy a výdaje v jednotlivých letech a popsán dopad finanční krize. Závěr práce obsahuje zhodnocení získaných údajů.

ANNOTATION The topic of my bachelor´s work is ´ The impact of the financial crises on the budget of the town Třebíč ´. It is concerned with fulfilment of the town budget during period 2006-2010. My work is focused on the town income and expenses. Results caused by the financial crises are described as well. The whole work is devided into two parts: the theoretical part and the practical part. The theoretical part is concerned with basic terms of the topic e.g. municipal corporation, authorities, budget composition. Incomes and expenses in particular years are analysed and the impact of the financial crises is described in the practical part. The end containes evaluation of obtained data.

Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za cenné rady a odborné vedení, za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Dále bych chtěl poděkovat zaměstnancům Městského úřadu v Třebíči za poskytnutí materiálů a informací. Zároveň bych chtěl poděkovat své rodině a přátelům, kteří mě po celou dobu studia a psaní bakalářské práce podporovali.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

Obsah Obsah ................................................................................................................................ 7 Úvod.................................................................................................................................. 9 1 Teoretická část ............................................................................................................. 11 1.1 Obec podle zákona .................................................................................................... 11 1.2 Samostatná působnost ............................................................................................... 12 1.3 Přenesená působnost ................................................................................................. 12 1.4 Orgány obcí............................................................................................................... 13 1.5 Zastupitelstvo ............................................................................................................ 13 1.6 Práva člena zastupitelstva ......................................................................................... 14 1.7 Pravomoci a povinnosti členů zastupitelstva ............................................................ 15 1.8 Pravomoci členů zastupitelstva ................................................................................. 15 1.9 Rada obce .................................................................................................................. 18 1.10 Starosta.................................................................................................................... 19 1.11 Obecní úřad ............................................................................................................. 21 1.12 Výbory .................................................................................................................... 22 1.13 Komise .................................................................................................................... 22 1.14 Finanční hospodaření obcí ...................................................................................... 23 1.15 Rozpočtový výhled ................................................................................................. 23 1.16 Rozpočet obce ......................................................................................................... 23 1.17 Rozpočtový proces .................................................................................................. 26 1.18 Rozpočet obce a jeho schválení .............................................................................. 26 1.19 Hospodaření obce podle rozpočtu........................................................................... 26 1.20 Změny rozpočtu ...................................................................................................... 27 1.21 Závěrečný účet ........................................................................................................ 27 1.22 Rozpočtová skladba ................................................................................................ 28 1.23 Třídění příjmů a výdajů .......................................................................................... 29 1.23.1 Hledisko odpovědnostní .................................................................................. 29 1.23.2 Hledisko druhové ............................................................................................. 30 1.23.3 Hledisko odvětvové ......................................................................................... 31 1.23.4 Hledisko konsolidační...................................................................................... 31 2 Praktická část ............................................................................................................... 32 2.1 Analýza plnění rozpočtů z let 2006-2010 ................................................................. 32 2.1.1 Příjmy obce v letech 2006-2010 ........................................................................ 32 2.1.2 Plnění příjmů v roce 2006 .................................................................................. 34 7

2.1.3 Plnění příjmů v roce 2007 .................................................................................. 36 2.1.4 Plnění příjmů v roce 2008 .................................................................................. 38 2.1.5 Plnění příjmů v roce 2009 .................................................................................. 40 2.1.6 Plnění příjmů v roce 2010 .................................................................................. 42 2.2 Výdaje obce .............................................................................................................. 44 2.2.1 Výdaje města v roce 2006 .................................................................................. 45 2.2.2 Výdaje města v roce 2007 .................................................................................. 47 2.2.3 Výdaje města v roce 2008 .................................................................................. 48 2.2.4 Výdaje města v roce 2009 .................................................................................. 50 2.2.5 Výdaje města v roce 2010 .................................................................................. 51 2.3 Porovnání příjmů a výdajů ........................................................................................ 54 2.4 Shrnutí ....................................................................................................................... 56 Závěr ............................................................................................................................... 62 Pouţitá literatura: ............................................................................................................ 64 Seznam tabulek a grafů: .................................................................................................. 65

8

Úvod Mezi jedny z hlavních úkolů obce patří péče o potřeby občanů a všestranný rozvoj území. Pro zdárné splnění těchto úkolů musí být obci poskytnuty peněţní prostředky. Protoţe tyto peněţní prostředky pochází především z daní občanů, a proto by měl kaţdý občan kontrolovat, jak obec hospodaří. Už tento úvodní odstavec napovídá, proč jsem si vybral toto téma. Protože jsem občanem města Třebíč, tak mě zaujala možnost analyzovat výdaje města a mít tak povědomí o jeho hospodaření. Další důležitou věcí, která mně dovedla k výběru tohoto tématu je katastrofický dopad finanční krize na celý svět. Rozhodl jsem se proto vypracovat svoji bakalářskou práci na téma „Dopad finanční krize na rozpočet města Třebíč.“ Hlavní cíl, jenž jsem si vytyčil, je provedení analýzy hospodaření města Třebíč, poukázat na případnou souvislost či spojitost finanční krize a hospodaření města Třebíč a v neposlední řadě provést porovnání v jednotlivých letech. Abych mohl daný úkol splnit a informace byly dostačující, rozhodl jsem se provést analýzu a porovnání časového úseku, který začíná v roce 2006 a pokračuje přes rok 2009, v tomto roce propukla finanční krize, aţ do roku 2010. Bude se tedy jednat o analyzování pěti let hospodaření města včetně roku 2009, v němţ propukla finanční krize. Abych dokázal tyto úkoly, a cíle splnit musím pouţít určité metody, které se pro toto téma hodí. Mezi tyto metody patří zejména analýzy, syntézy a komparace (srovnání) dále popis a statistické metody. Údaje, které budu pomocí této práce zpracovávat mi poskytl městský úřad v Třebíči, konkrétně finanční odbor. Tuto práci rozdělím na dva úseky. V prvním úseku tzv. „teoretickém“ se budu zabývat pojmy, které je potřeba znát pro pochopení dané problematiky. V této části vysvětlím pojmy týkající se obcí a měst, zejména v čem spočívá podstata obce, území obce, co to znamená přenesená a samostatná působnost obce atd. Také zde popíši některé orgány obcí, jejich pravomoci a povinnosti. Dále zde rozeberu co to vlastně je samotný rozpočet, z čeho se skládá, jaké má fáze a v souvislosti s tímto osvětlím také rozpočtový proces. Pro účely práce je také důleţité vysvětlit co to je rozpočtová skladba a z čeho se skládá. 9

Po této první části přejdu k druhému úseku tzv. „praktická část.“ Je to nejdůleţitější část práce ve které provedu analýzu příjmů a výdajů rozpočtu města Třebíč. V rámci této analýzy rozeberu podrobněji příjmy a výdaje, které město mělo v časovém úseku 2006 aţ 2010. Vzhledem k tomu, ţe příjmů a výdajů je příliš mnoho budu poukazovat jen na některé, podle mě zajímavé, u kterých došlo k důleţitým změnám v průběhu rozpočtového období. Na konci kaţdého roku provedu pro větší přehlednost srovnání jednotlivých rozpočtů. Srovnání zobrazím pro lepší orientaci do tabulek případně grafů. Ke konci této části provedu zhodnocení údajů, jenţ opět zobrazím pro lepší představu pomocí grafů a tabulek. Za druhým úsekem nesmím opomenout shrnutí. V této kapitole zpracuji údaje, které jsem analyzoval a vyhodnotil v praktické části. Shrnu zde hospodaření města a poukáţu na případný dopad finanční krize. Chtěl bych zde vyjádřit svůj názor na hospodaření města.

10

1 Teoretická část 1.1 Obec podle zákona Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.1 Zákon o obcích rozlišuje obce s méně jak 3000 obyvateli a s více jak 3000 obyvateli jenţ se poté nazývají dále městyse, města a statutární města. Jestliţe se sloučí dvě obce, z nichţ jedno je městem, pak po sloučení se stává městem i druhá obec. Území statutárního města se můţe dále dělit na městské obvody nebo městské části, jenţ mají vlastní orgány samosprávy. Orgány samosprávy se rozlišují podle typu obce. Obec je spravována zastupitelstvem obce, jenţ spolupracuje s dalšími orgány obce jako jsou např. starosta, rada obce či obecní úřad. Ve městě zastává pozici zastupitelstva obce zastupitelstvo města. Dále se na řízení města z části podílí rada města, starosta městský úřad. Statutární město je řízeno zastupitelstvem města. Dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor a magistrát. Ve statutárních městech, které je územně členěno, působí v kaţdém obvodu zastupitelstvo městského obvodu (části). Dále zde působí rada městského obvodu (části), starosta a úřad městského obvodu (části).

1

Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích

11

1.2 Samostatná působnost Do samostatné působnosti obce patří spravování záleţitostí, které jsou v zájmu obce a jejích občanů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajům nebo pokud nejde o výkon přenesené působnosti, a dále záleţitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon. Mezi tyto záleţitosti podle zákona patří zejména péče v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.2 Obec se při výkonu samostatné působnosti musí pokaţdé řídit zákonem a právními předpisy vydanými na základě zákona.

1.3 Přenesená působnost Přenesená působnost znamená, ţe obec na svém území vykonává státní správu ve věcech jenţ upravuje příslušný zákon, coţ představuje, ţe stát převede některé ze svých povinností na obec. Můţe se jednat zejména o tyto činnosti: registr vozidel, evidence občanů, vymáhání pohledávek atd. Přenesenou působnost vykonává ve správním obvodu obce příslušný pověřený obecní úřad nebo obecní úřad s rozšířenou působností. Při výkonu přenesené působnosti se obec řídí zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona, v ostatních případech se obce řídí ustanoveními vlády či směrnicemi ústředních správních úřadů. Stát poskytuje obcím příspěvek ze státního rozpočtu na výkon a plnění úkolů přenesené působnosti.

2

Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích

12

1.4 Orgány obcí Dle zákona č. 128/ 2000 Sb., o obcích mezi orgány obcí a měst patří: zastupitelstvo obce (města), rada obce (města), starosta, obecní (městský) úřad a další zvláštní orgány obcí. V následujících větách popíši jejich činnosti.

1.5 Zastupitelstvo Zastupitelstvo obce je sloţeno ze zastupitelstva, jehoţ počet se na kaţdé volební období, v souladu se zákonem, stanoví nejpozději do 85 dní přede dnem voleb. Při stanovování počtu členů zastupitelstva se přihlíţí zejména ke dvěma skutečnostem. Za prvé se přihlíţí na počet obyvatel obce, a za druhé na velikost územního obvodu. Níţe uvedená tabulka uvádí počet členů zastupitelstva k počtu obyvatel. Tab. 1: Počet členů zastupitelstva k počtu obyvatel (zdroj: Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích)

Počet obyvatel

Počet členů zastupitelstva

do 500

5 aţ 9 členů

nad 500 – do 3000

7 aţ 15 členů

nad 3000 – do 10 000

11 aţ 25 členů

nad 10 000 – do 50 000

15 aţ 35 členů

nad 50 000 – do 150 000

25 aţ 45 členů

nad 150 000

35 aţ 55 členů

Nejpozději do 2 dnů od stanovení počtu členů zastupitelstva, musí být rozhodnutí oznámeno na úřední desce. Popřípadě můţe být počet členů zastupitelstva uveřejněn obvyklým způsobem pro dané místo. Rozhodujícím faktorem pro stanovení členů zastupitelstva je počet obyvatel v obci k 1. lednu roku, v němţ se konají volby. Jestliţe zastupitelstvo nerozhodne jinak, zůstává stejný počet členů zastupitelstva jako v minulém období. Jestliţe v obci není zastupitelstvo, stanoví jeho počet příslušný krajský úřad. Funkce člena zastupitelstva je výkon veřejné funkce, a proto člen zastupitelstva nesmí být omezován ve výkonu svého povolání. 13

Členové zastupitelstva jsou voleni na 4-leté období a můţe jim být poskytnuta odměna za vykonávání této funkce. Členům zastupitelstva, jeţ byli pro výkon dlouhodobě uvolněni z pracovního poměru nebo před zvolením do zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale zastávají stejnou funkci a ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolněni, poskytuje obec odměnu podle Zákona č. 128/ 2000 Sb., o obcích. Pouze uvolnění a neuvolnění starostové mají pevně danou stanovenou odměnu. Ostatním zastupitelům, kteří nejsou uvolněni z pracovního poměru, musí zaměstnavatel poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy pro výkon této funkce. Dobu potřebnou pro výkon funkce zastupitele určí v konkrétním případě obec a uhradí zaměstnavateli náhradu mzdy podle zvláštního předpisu. Neuvolněným členům, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje obec náhradu výdělku ušlého při výkonu zastupitelské činnosti paušální částkou. Zastupitelstvo obce rozhoduje, podle platných předpisů, o výši odměny, a zda bude či nebude poskytnuta. Zastupitelstvo stanovuje tyto odměny vţdy na příslušný kalendářní rok. Město Třebíč poskytuje odměnu maximálně ve výši do 2 500 Kč.

1.6 Práva člena zastupitelstva Člen zastupitelstva má v rámci své funkce jisté práva, které určuje Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích. Patří jsem:3 

předkládat návrhy zastupitelstvu obce a dalším orgánům obce, jejichţ je členem



vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na výbory a vedoucí organizačních sloţek obce, statutární orgány příspěvkových organizací, které obec zřídila, nebo zástupce obce v orgánech právnických osob, které obec zaloţila; odpověď na ně musí být dána bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění



poţadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu informace ve věcech, které souvisejí s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, pokud jejich

3

Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích

14

poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění. Informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů

1.7 Pravomoci a povinnosti členů zastupitelstva Členové zastupitelstva mají v rámci výkonů své funkce určité pravomoci a povinnosti uloţené zákonem. Mezi povinnosti patří mimo jiné: 

zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce



zúčastňovat se zasedání orgánů obce, je-li členem, a plnit úkoly zadané tímto orgánem



hájit zájmy občanů



vystupovat a jednat tak, aby nebyla ohroţena váţnost funkce, kterou zastupuje

1.8 Pravomoci členů zastupitelstva Zastupitelstvo obce rozhoduje o věcech v rámci samostatné působnosti obce. O věcech v přenesené působnosti rozhoduje zastupitelstvo jen pokud tak rozhodne Zákon č. 128/ 2000 Sb., nebo zvláštní zákon. V rámci těchto rozhodnutí mají zastupitelé určité pravomoci, které vycházejí ze zákonu. Patří sem:4 

schvalovat program rozvoje územního obvodu obce



schvalovat územní plán obce a regulační plán a vyhlašovat jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou



schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce



zřizovat trvalé a dočasné peněţní fondy obce



zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační sloţky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny



schvalovat zakladatelskou listinu, zakladatelskou smlouvu, společenskou smlouvu a stanovy obchodních společností a dalších právnických osob, které

4

Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích

15

obec hodlá zaloţit, a rozhodovat o účasti obce v jiţ zaloţených právnických osobách 

delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichţ má obec majetkovou účast



navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichţ má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání



vydávat obecně závazné vyhlášky obce



rozhodovat o vyhlášení místního referenda



navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí



volit starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce, jakoţ i počet dlouhodobě uvolněných členů tohoto zastupitelstva, zřizovat a zrušovat výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce



stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce



stanovit výši osobních a věcných výdajů na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce; jde-li o výdaje na výkon přenesené působnosti, je vázáno stanoviskem okresního úřadu



zřizovat a zrušovat obecní policii rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce



rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství



udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce



plnit další úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem

16

Zastupitelstvo dále rozhoduje v majetkoprávních úkonech:5 

nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce



poskytování věcných a peněţitých darů fyzickým osobám v hodnotě nad 20 000 Kč



bezúplatný převod movitých věcí včetně peněz věnovaných tuzemským právnickým a fyzickým osobám na vědu, výchovu a vzdělávání, na humanitární, sociální, zdravotnické a ekologické účely, protidrogové aktivity, prevenci kriminality a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu ve výši nad 20 000 Kč



peněţité i nepeněţité vklady do svazků obcí



vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší neţ 20 000 Kč



zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší neţ 20 000 Kč



dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší neţ 18 měsíců



bezúplatné postoupení pohledávek



uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdruţení



zastavení nemovitých věcí a zřízení věcného břemene na těchto věcech



emise komunálních obligací

Aby rozhodnutí či volba zastupitelů byla platná, musí být schválena nadpoloviční většinou. Klesne-li počet členů zastupitelstva více jak o polovinu, přičemţ nemůţe být doplněno z náhradníků, nahlásí obecní úřad tuto událost neprodleně okresnímu úřadu. Zastupitelstvo dále není oprávněno rozhodovat o výše uvedených záleţitostech či jiných jenţ upravuje Zákon č. 128/ 2000 Sb.

5

Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích

17

1.9 Rada obce Výkonným orgánem v obci v oblasti samostatné působnosti je rada obce. Za výkon svojí činnosti se zodpovídá zastupitelstvu. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě rozhodovat, pokud tak určí zákon. Jestliţe v obci není zřízena rada, plní její funkci starosta, nestanoví-li Zákon č. 128/ 2000 Sb. jinak. Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady. Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemţ nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně neţ 15 členů.6 Jestliţe v průběhu funkčního období klesne počet členů rady pod 5 a tento počet nebude doplněn ani do příštího zasedání rady, přejímá její funkci činnosti zastupitelstvo. Zastupitelstvo můţe některé činnosti a funkce svěřit starostovi. Schůze rady jsou svolávány podle potřeby a jsou neveřejné. K jednotlivým bodům schůze můţe rada, v případě nutnosti, pozvat člena zastupitelstva či jinou osobu. Je-li přítomna na schůzi rady nadpoloviční většina, je rada usnášeníschopná. K platnosti rozhodnutí rady je potřeba nadpoloviční většina všech členů. Rada obce musí pořídit ze své schůze zápis, který je poté uloţen u obecního úřadu k nahlédnutí. Pravomoci rady obce:7 

zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu



plnit vůči právnickým osobám a zařízením zaloţeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2)



plnit funkci valné hromady, je-li obec jediným akcionářem nebo jediným společníkem



vydávat nařízení obce



projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předloţené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce

6 7

Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích

18



stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2)



jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu, rozhodovat o platech vedoucích odborů obecního úřadu;33) návrhy podává tajemník obecního úřadu



jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu, rozhodovat o platech vedoucích odborů obecního úřadu;33) návrhy podává tajemník obecního úřadu



kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce



stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních sloţkách obce



ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 56 aţ 58); tuto působnost můţe obecní rada svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti



přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi



uzavírat nájemní smlouvy a smlouvy o výpůjčkách



stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stíţností



schvalovat organizační řád obecního úřadu



plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem

V případě odvolání rady zůstávají starosta a místostarosta stále ve funkci. Jestliţe dojde k odvolání i starosty a místostarosty pověří zastupitelstvo obce výkonem těchto funkcí některého ze svých členů na dobu nezbytně nutnou ke zvolení nového starosty a přidělí mu rozsah jeho oprávnění po dobu výkonu této funkce.

1.10 Starosta Starosta plní funkci zástupce obce mimo její území. Starosta a místostarosta jsou funkce volené zastupitelstvem obce, jeţ na tyto pozice vybírá zástupce z řad svých členů. Podle Zákona č. 128/ 2000 Sb., o obcích musí být starosta občan České republiky. Starosta svolává a řídí zasedání zastupitelstva a rady obce a podepisuje zápisy z těchto schůzí.

19

Pravomoci a povinnosti starosty (nestanoví-li zastupitelstvo obce jinak):8 

odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok



plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů,33) pokud není v obci tajemník obecního úřadu; vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li zřízena rada obce



můţe po projednání s okresním úřadem svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech



můţe poţadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záleţitostí veřejného pořádku



odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce



zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu



plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony

Zastupitelstvo obce také volí místostarostu, či místostarosty. V době nepřítomnosti starosty plní jeho funkci místostarosta. Místostarosta plní funkci starosty i v případě jeli starosta odvolán či sám poţádá o odvolání z funkce.

8

Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích

20

1.11 Obecní úřad Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, jeli tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta. Rada obce můţe zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichţ jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu.9 Obecní úřad vykonává několik důleţitých úkolů, které je důleţité zmínit. Tyto úkoly se dají rozdělit na úkoly vykonávané v samostatné působnosti a na úkoly v přenesené působnosti. Mezi nejdůleţitější úkoly v rámci samostatné působnosti patří: 

Plnit úkoly, jenţ byly zadány zastupiteli obce či radou obce



Pomoc výborům a komisím s jejich činnostmi

Pro oblast přenesené působnosti jsou jeho úkoly zejména výkon státní správy mimo věcí, které patří do působností zastupitelstva, rady nebo zvláštních orgánů obce. Pověřený obecní úřad zřizuje funkci tajemníka, který zodpovídá za splnění úkolů v samostatné i přenesené působnosti a zodpovídá se přímo starostovi. Není-li tato funkce zřízena plní tyto činnosti starosta. Zákon určuje tajemníkovi povinnosti, které musí plnit. Jedná se zejména o tyto činnosti:10 

plnit podle pokynů starosty úkoly vyplývající z usnesení zastupitelstva obce a usnesení rady obce a další úkoly vyplývající z jeho pracovní náplně



zajišťuje úkoly v přenesené působnosti obce vyplývající ze zvláštních zákonů



plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce zařazenými v obecním úřadu



řídí a kontroluje činnost zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu



stanoví podle zvláštních předpisů platy zaměstnancům obce zařazeným v obecním úřadu s výjimkou platů vedoucích odborů obecního úřadu

9

Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích

10

21



řídí a kontroluje organizační sloţky obce, pokud zastupitelstvo obce nestanoví jinak



vydává spisový řád, skartační plán a pracovní řád obecního úřadu

Vykonavatel funkce tajemníka nesmí být členem politické strany či hnutí.

1.12 Výbory Výbory zřizuje zastupitelstvo obce a slouţí jako iniciativní a kontrolní orgány. Výbory typu jako jsou finanční či kontrolní zřizuje zastupitelstvo vţdy. Podle zákona musí například zastupitelstvo obce zřídit i výbor pro národní menšinu, jestliţe při posledním sčítání lidu bylo zjištěno, ţe v obci ţije alespoň 15% obyvatel, jeţ se hlásí k jiné neţ české národnosti. Je-li tento výbor vytvořen musí být ve výboru zástupci těchto menšin. Výborům zadává činnosti a úkoly zastupitelstvo obce a také zastupitelstvu obce se tyto výbory zodpovídají. Předsedou těchto výborů jsou vţdy členové zastupitelstva a počet členů je vţdy lichý. Výbory zasedají podle potřeby a jejich usnesení musí být vţdy písemné a podepsané předsedou příslušného výboru. Pro platné usnesení je potřeba nadpoloviční většiny všech členů. Finanční a kontrolní výbory, jenţ byly zmíněny výše, jsou nejméně tříčlenné a jejich členy nesmí být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani jiné osoby zabezpečující účetní a rozpočtové práce. Finanční výbor se zabývá kontrolou hospodaření s majetkem a financemi obce, zatímco kontrolní výbor dohlíţí zejména na usnesení zastupitelstva a rady obce.

1.13 Komise Komise jsou zřizovány radou obce jako iniciativní a poradní orgány. Náměty a stanoviska komisí jsou předkládány radě obce. Komise můţe být téţ výkonným orgánem, jestliţe jí rada obce svěřila výkon přenesené působnosti obce podle § 103 odst. 4. Pro usnesení komise je zapotřebí většiny hlasů všech členů. Komise se zodpovídá radě obce, v případě výkonu činnosti v přenesené působnosti se zodpovídá okresnímu úřadu.

22

1.14 Finanční hospodaření obcí Hospodaření obcí se řídí podle určitých nástrojů. Mezi tyto nástroje patří například roční rozpočet obce a rozpočtový výhled. Tyto nástroje upravuje Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Součástí zákona jsou pravidla pro hospodaření obcí.

1.15 Rozpočtový výhled Jedním z nástrojů pro hospodaření obce je takzvaný rozpočtový výhled. Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem pro střednědobé finanční plánování. Rozpočtový výhled se zpravidla sestavuje na 2 aţ 5 let, jeţ následují po roce, na který je sestaven roční rozpočet. Obsahem rozpočtu výhledu jsou zejména souhrnné základní údaje o příjmech výdajích, finančních zdrojích a potřebách pro dlouhodobé projekty.

1.16 Rozpočet obce Rozpočet obce je v podstatě finanční plán, podle něhoţ se řídí finanční činnost obce. Rozpočet obce je shodný s kalendářním rokem. Při zpracovávání se vychází z rozpočtového výhledu. Rozpočet je zpravidla sestaven jako vyrovnaný, coţ znamená, ţe příjmy jsou stejně vysoké jako výdaje. Můţe být ale sestaven i jako přebytkový (příjmy jsou větší neţ výdaje), za podmínek, jeţ uvádí zákon. Další moţností je schválení schodkového rozpočtu ovšem pouze v případě, ţe schodek bude moţno uhradit finančními prostředky z minulých let nebo půjčkou (popřípadě úvěrem či jinou podobnou moţností). Rozpočet obce obsahuje příjmy, výdaje a ostatní peněţité operace pokud není uvedeno, ţe probíhají mimo rozpočet.

23

Příjmy rozpočtu obce:

11



příjmy z vlastního majetku a majetkových práv



příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti



příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo zaloţila



příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimţ je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti příjmy z vybraných pokut a odvodů uloţených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů



výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona



výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona



dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů



dotace z rozpočtu kraje



prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněţních odvodů a sankcí, jestliţe jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce



přijaté peněţité dary a příspěvky jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce

11

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 24

Výdaje rozpočtu obce:

12



závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uloţených jí zákony



výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj



výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem



závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliţe k nim přistoupila



závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost



úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů



výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náleţejících jejich vlastníkům



výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec



jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely

12

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

25

1.17 Rozpočtový proces Rozpočtový proces je činnost orgánů, která se spojuje s vytvořením návrhu rozpočtu, jeho schválením a realizací během rozpočtového období. Patří jsem také kontrola plnění a následné sestavení závěrečné skutečné bilance hospodaření po uplynutí rozpočtového období.

1.18 Rozpočet obce a jeho schválení Jak bylo řečeno výše obec vypracovává svůj rozpočet podle rozpočtového výhledu. Dále při tvorbě rozpočtu přihlíţí k rozpisu státního rozpočtu nebo k rozpočtovému provizoriu. Pomocí rozpočtového provizoria státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům obcí a také rozpočet příslušného kraje, ke kterému obec patří, určuje svůj vztah k rozpočtům jednotlivých obcí. Návrh rozpočtu je poté vhodně zveřejněn a to nejméně 15 dnů před dnem jeho projednávání zastupitelstvem obce. Jestliţe mají občané připomínky k tomuto návrhu, mohou je podat písemně či ústně na zasedání zastupitelstva. Jestliţe občané připomínky nemají, můţe zastupitelstvo jednat o schválení rozpočtu. Není-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se obce podle pravidel rozpočtového provizoria. Pravidla rozpočtového provizoria určuje zastupitelstvo obce. Po schválení rozpočtu obce se příjmy a výdaje rozpočtového provizoria stávají příjmy a výdaji rozpočtu obce. Jakmile je rozpočet schválen, dochází k jeho rozpisu. Rozpis rozpočtu se provádí neprodleně po schválení, aby byly určeny závazné ukazatele pro subjekty, jeţ se jimi mají řídit.

1.19 Hospodaření obce podle rozpočtu V souladu se schváleným rozpočtem vykonává obec své finanční hospodaření a provádí pravidelnou, systematickou a úplnou kontrolu tohoto hospodaření a jiných hospodaření jimi zřízených nebo zaloţených právnických osob.

26

1.20 Změny rozpočtu I schválený rozpočet můţe být pozměněn, jsou-li k tomu důvody. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů uvádí tyto důvody: a) organizační změny hospodářství, které je financováno rozpočtem (organizační změny) b) změny týkající se právních předpisů, které ovlivňují výši rozpočtových příjmů a výdajů (metodické změny) Tyto změny se provádějí tzv. rozpočtovými opatřeními, jejichţ evidence je v časové posloupnosti. Mezi tyto opatření patří: 13 

přesun rozpočtových prostředků, při němţ se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniţ by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů



pouţití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímţ se zvýší celkový objem rozpočtu



vázání rozpočtových výdajů, jestliţe je jejich krytí ohroţeno neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu sniţuje

Jestliţe hrozí nebezpeční vzniku rozpočtového schodku či se mění finanční vztahy k jinému rozpočtu, rozpočtová opatření vznikají povinně.

1.21 Závěrečný účet Po skončení kalendářního roku jsou údaje o hospodaření obce zpracovány souhrnně do závěrečného účtu. V závěrečném účtu najdeme údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů, členěných podle rozpočtové skladby. Dále jsou zde uvedeny údaje o finančních operacích, pouţití fondů atd. Tyto údaje musí být členěny a obsah informací tak obsáhlý, aby bylo moţné zhodnotit finanční hospodaření obce a jí zřízených právnických osob. Další částí závěrečného rozpočtu je vyúčtování vztahu k státnímu rozpočtu či rozpočtu kraje, obcí nebo jiným moţným fondům či právnickým osobám.

13

Zákon č. 557/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

27

Obec má povinnost nechat si přezkoumat své hospodaření za uplynulý rok. Obsahem tohoto přezkoumání je zjištění, zda obce hospodařila podle rozpočtu, jak nakládala s majetkem a finančními prostředky. Podmínky přezkoumání upravuje Ministerstvo financí potřebnou vyhláškou. Výsledek tohoto přezkoumání je součástí závěrečného účtu. Návrh závěrečného účtu obce musí být, stejně jako návrh rozpočtu obce, zveřejněn minimálně 15 dnů před projednáváním. Podmínky pro občany, kteří mají připomínky k tomuto účtu, jsou stejné jako při schvalování rozpočtu. Po projednání závěrečného účtu se toto vše ukončí vyjádřením, které můţe být následujícího znění:14 

souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad



souhlasu s výhradami, na základě nichţ přijme územní samosprávný celek a svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku nebo svazku obcí škodu

1.22 Rozpočtová skladba Úprava rozpočtové skladby je provedena Vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Rozpočtová skladba vlastně znamená jednotné třídění příjmů a výdajů, které se pouţívají:15 

v rozpočtech organizačních sloţek státu



při sledování plnění státního rozpočtu



při sledování čerpání rezervního fondu organizačních sloţek státu



v rozpočtech státních fondů



při pohybech na účtech státních finančních aktiv



při peněţních operacích spojených s řízením likvidity státního rozpočtu



při plánovaných a skutečných operacích rozpočtů a ostatních peněţních fondů obcí

14 15

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě

28

Za pomoci rozpočtové skladby je moţné dohledat informace v jednotlivých etapách rozpočtového procesu a popřípadě je porovnat. Rozpočtová skladba vlastně zaznamenává peněţní pohyby na účtech. Peněţní pohyb se dá vysvětlit jako neustálý pohyb kapitálu na bankovních účtech, připsání či odepsání finančních prostředků, přičemţ operace v pokladně se nesledují.

1.23 Třídění příjmů a výdajů Existuje několik hledisek třídění příjmů a výdajů přičemţ Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě nám upravuje tyto:16 

odpovědnostního



druhového



odvětvového



konsolidačního

1.23.1 Hledisko odpovědnostní Pomocí hlediska odpovědnostního se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu podle správců kapitol. Obce nemají za povinnost toto třídění, a proto záleţí pouze na nich zda toto vyuţijí či ne. Toto třídění se můţe nazývat také kapitolní. Příklady kapitolního třídění nám ukazuje vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, proto níţe jenom nastíním:

16



Kapitola 301 Kancelář prezidenta republiky



Kapitola 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu



Kapitola 303 Senát Parlamentu



Kapitola 304 Úřad vlády České republiky



Kapitola 333 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy



Kapitola 345 Český statistický úřad



Kapitola 396 Státní dluh

Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě

29

1.23.2 Hledisko druhové V tomto hledisku se třídí všechny příjmy a výdaje § 1 odst. 1 vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. V rámci tohoto třídění je to podle příjmových a výdajových druhů. Toto třídění je sestupné, coţ znamená, ţe klouţeme od nejvyšší (nadřazené) po nejniţší: 

třída rozpočtu



seskupení poloţek rozpočtu



pod seskupení poloţek rozpočtu



poloţka rozpočtu

Pro lepší přehlednost má kaţdá z těchto poloţek svůj autentický kód. Znamená to tedy, ţe třídy mají jednomístný kód, seskupení poloţek dvojmístný kód, pod seskupení poloţek má trojmístný kód a poloţka čtyřmístný kód. Ukázka: 17 1. třída: Daňové příjmy kapitálových výnosů

11. seskupení poloţek: Daně z příjmů, zisku a 111. pod seskupení poloţek: Daně z příjmů fyzických osob

1111. poloţka: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků V tomto třídění se výdaje člení na výdaje na nákup, coţ jsou výdaje, které mají proti sobě nějakou protihodnotu. Dále jsou zde transfery, jeţ jsou charakterizovány tak, ţe proti sobě ţádnou hodnotu nemají. Třídění příjmů je vymezeno ve vyhlášce jako právní platby, které plynou organizaci za poskytnutí věcí, práv a sluţeb. Jsou zde také transfery, coţ jsou v podstatě přijaté dotace.

17

Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě

30

1.23.3 Hledisko odvětvové Jak uţ název napovídá jedná se o třídění podle odvětví. V rámci tohoto třídění kontrolujeme kam vlastně plynou finanční prostředky. V tomto hledisku se třídí všechny výdaje, zatímco příjmy jen kapitálové a nedaňové. I toto třídění má svůj klasifikační systém. Kde se jako v odvětvovém třídění se rozlišují čtyři základní úrovně: skupina, oddíl, pododdíl, paragraf. Příklad:18 3. třída: Sluţby pro obyvatelstvo

31. oddíl: Vzdělání

Zařízení vysokoškolského vzdělávání

321.pododdíl:

3211. paragraf: Zařízení vysokoškolského

vzdělávání

1.23.4 Hledisko konsolidační V tomto hledisku se třídí zejména výdaje vynakládané uvnitř veřejných rozpočtů a jiných veřejných fondů. To samé platí i pro příjmy. Je zde ovšem omezení, ţe tyto příjmy a výdaje nesmí jiţ být vyjádřeny v jiném hledisku (např. odvětvovém). Toto hledisko se pouţívá hlavně k vyloučení duplicit při započítávání příjmů a výdajů. V tomto třídění se pouţívají tzv. záznamové jednotky. Ukázka:19 Záznamová jednotka 026 - Transfery poskytnuté na území jiného okresu (dotace poskytnuté obcí obci v jiném okrese téhoţ kraje)

18 19

Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě

31

2 Praktická část 2.1 Analýza plnění rozpočtů z let 2006-2010 V této části práce se budu zabývat analýzou rozpočtů města Třebíč z let 2006-2010. Tuto analýzu rozdělím na dvě části. Jelikoţ se kaţdý rozpočet skládá z příjmů a výdajů, tak i já nejprve poukáţi na příjmy a poté se budu zabývat výdajovou stránkou těchto rozpočtů. Délka období můţe být zavádějící, ale myslím si, ţe je na místě provést analýzu na delší časový úsek, aby bylo moţno srovnat data a dokázat tak, zda finanční krize opravdu tvrdě zasáhla všechny sloţky státu nebo jenom soukromé podnikání.

2.1.1 Příjmy obce v letech 2006-2010 Z níţe uvedené tabulky můţeme vidět, ţe od roku 2006 skutečné příjmy skoro splňují upravený rozpočet příjmů, coţ se dá připočíst dobrému hospodaření města. V roce 2007 tyto příjmy dokonce převýšily upravený rozpočet příjmů o 9%, coţ v našem časovém úseku představuje nejvyšší překročení. Ovšem půjdeme-li v čase dále, zjistíme, ţe v roce 2008 došlo sice k tomu, ţe skutečnost opět převýšila upravený rozpočet příjmů, ale uţ pouze o 3,91%.Podíváme-li se na rok 2009, zaznamenala skutečnost oproti upravenému rozpočtu obrovský propad a to o 12%. Tento propad je jistě zapříčen finanční krizí. Při pohledu na rok 2010 je vidět, ţe došlo k určitému oţivení, coţ znamená, ţe skutečnost naplnila schválený rozpočet na 90%.

32

Tab. 2: Příjmy města Třebíč z roků 2006-2010 v tis. Kč (zdroj: Interní materiály města Třebíč )

Schválený

Upravený

rozpočet

rozpočet

2006

610 252

645 323

644 356

99.85%

2007

552 993

768 008

839 902

109.36%

2008

525 029

766 964

796 923

103.91%

2009

564 760

856 113

757 103

88.43%

2010

574 122

853 508

776 427

90.97%

Rok

Skutečnost

Plnění rozpočtu

Z tabulky 2 můţeme také vyčíst, ţe upravený rozpočet roků 2007 a 2008 byl takřka totoţný, ovšem skutečnost uţ se liší o bezmála 42 979 tis. Kč. Tento pokles můţe být zapříčiněn pomalým příchodem finanční krize na naše území. V tabulce je jasně vidět, ţe městu Třebíč se v letech 2007 a 2008 výjimečně dařilo, zatímco v roce 2009 byly příjmy značně ovlivněny finanční krizí a rozpočet města se nepodařilo naplnit podle představ. Pro lepší přehlednost můţeme tyto skutečnosti porovnat v následujícím grafu.

900 000 800 000 700 000 600 000

Schválený rozpočet

500 000

Upravený rozpočet

400 000

Skutečnost

300 000 200 000 100 000 0 2006

2007

2008

2009

2010

Obr. 1: Celkové příjmy města Třebíč z let 2006 – 2010 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Nyní se zaměříme na druhové třídění příjmů. Město Třebíč rozeznává a dělí příjmy přesně podle vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, coţ znamená, ţe město rozlišuje příjmy daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté dotace.

33

2.1.2 Plnění příjmů v roce 2006 V tabulce 2 jsme mohli vidět, ţe upravený rozpočet a skutečnost jsou skoro shodné, coţ znamená, ţe rozpočtové příjmy byly splněny. Ovšem podíváme-li se na tyto příjmy druhově, zjistíme, ţe daňové a kapitálové příjmy nenaplnily předpoklad podle představ představenstva a přijaté dotace byly ve skutečnosti také niţší neţ upravený rozpočet příjmů města. Jediné příjmy, kde skutečnost převýšila upravený rozpočet, jsou nedaňové příjmy. Podíváme-li se blíţe na daňové příjmy, zjistíme, ţe zde byly zaznamenány poklesy zejména v poloţkách 1112 (daň z příjmů OSVČ) a 1211 (daň z přidané hodnoty). U příjmů z daní OSVČ skutečnost naplnila upravený rozpočet pouze z 86%, kdy schválený a upravený rozpočet mají shodně výši 28 200 tis. Kč., oproti skutečnosti, jenţ dosáhla 24 476 tis. Kč. U daně z přidané hodnoty skutečnost naplnila upravený rozpočet na 93%. V úrovni čísel je to lépe vidět. Schválený rozpočet měl výši 129 000 tis. Kč, upravený rozpočet 130 000 tis. Kč a skutečnost byla 121 173 tis. Kč. U nedaňových příjmů, které jako jediné splnily předpoklady a naopak skutečnost byla ještě vyšší neţli upravený rozpočet, můţeme sledovat zvýšení příjmů několika poloţek. Například se můţeme zaměřit na pronájem ostatních nemovitostí (poloţka č. 2132), kde skutečnost byla o 63% vyšší neţ upravený rozpočet, coţ znamená, ţe upravený rozpočet měl hodnotu 13 500 tis. Kč., zatímco skutečnost 22 176 tis. Kč. Tato skutečnost byla způsobena změnou účtování v průběhu roku, toto účtování se nedotklo poloţky 2132 (pronájem ostatních nemovitostí), ale také poloţky 2111 (příjmy z bytového hospodářství). Dalším moţným příkladem mohou být pokuty, kde došlo k překročení o 17%. V kapitálových příjmech můţeme rozeznat rozdíly například u poloţek číslo 3112 (ostatní prodej nemovitostí) a 3113 (ostatní prodej HIM). U poloţky číslo 3112 byl rozdíl mezi skutečností a upraveným rozpočtem 2% a u poloţky 3113 byla skutečnost nula oproti upravenému rozpočtu, jenţ počítal s částkou 3000 tis. Kč.

34

Ani v sekci „Přijaté dotace“ nebyly zaznamenány výrazné změny skutečnosti od upraveného rozpočtu příjmů. Pouze u poloţky 4121 (neinvestiční dotace od obcí) byla skutečnost o 109 tis. Kč. vyšší neţli upravený rozpočet příjmů. V rámci této poloţky se jedná o dotace na dojíţdějící ţáky. Pro lepší orientaci jsou tyto příjmy zachyceny v následující tabulce. Tab. 3: Druhové členění příjmů v roce 2006 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Schválený

Upravený

rozpočet

rozpočet

Daňové

363 900

364 299

362 456

99.49%

Nedaňové

42 700

52 175

55 309

106.01%

Kapitálové

35 000

43 686

41 779

95.63%

Přijaté dotace

168 652

185 163

184 812

99.81%

Celkem

610 252

645 323

644 356

99.85%

Druh příjmů

35

Skutečnost

Plnění rozpočtu

2.1.3 Plnění příjmů v roce 2007 Jak bylo uvedeno výše, rok 2007 zaznamenal nejvyšší překročení upraveného rozpočtu příjmů a to o 9,36%. Pro lepší přehlednost můţeme tyto rozdíly porovnat v následujícím grafu.

450 000 400 000 350 000 300 000 250 000

Schválený rozpočet

200 000

Skutečnost

Upravený rozpočet

150 000 100 000 50 000 0 Daňové

Nedaňové

Kapitálové

Přijaté dotace

Obr. 2: Plnění skupin příjmů rozpočtu v roce 2007 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Jestliţe si příjmy projdeme přesně tak, jak to uvádí vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, podle níţ člení příjmy i město Třebíč, dojdeme k informaci, ţe všechny druhy příjmů, kromě skupiny přijaté dotace, přesáhly svůj upravený rozpočet o několik procent. Podíváme-li se na daňové příjmy, zjistíme, ţe u poloţky 1121 (daň z příjmů právnických osob) přesáhla skutečnost upravený rozpočet příjmů o 7,93%, coţ představuje 6 555 tis. Kč. Další moţnou poloţkou, která nám můţe ukázat zvýšení, je poloţka s číslem 1111 (daň z příjmů FO ze ZČ), kde došlo ke zvýšení skutečnosti oproti upravenému rozpočtu příjmů o 8%, převedeno na částky označuje toto zvýšení 5 084 tis. Kč. I další poloţky v této části vykazovaly zvýšení v řádu desetin procent i celých jednotek.

36

Přejdeme-li k druhé skupině dělení, jeţ představují nedaňové příjmy, zjistíme, ţe celá tato skupina vykazuje zvýšení skutečnosti proti upravenému rozpočtu příjmů o 18%. Tento stav je zapříčiněn zejména zvýšením příjmů v oblasti poskytovaných sluţeb, kde došlo k rozdílu o 225%, například u bytového hospodářství (poloţka 2111), kde skutečnost byla v hodnotě 15 135 tis. Kč. a upravený rozpočet příjmů byl vyčíslen na 13 000 tis. Kč. Docházíme k závěru, ţe skutečnost přesáhla upravený rozpočet příjmů o více jak 16%. Při podrobnějším zkoumání zjistíme, ţe se jedná zejména o příjmy z parkovacích automatů a pohřebného. Další poloţky, které vykazují zvýšení, jsou poloţky 2141 (úroky) o 48%, a 2210 (pokuty) o 51%. U poloţky 2141 (úroky) je toto zvýšení příjmů zapříčiněno zhodnocováním volných finančních prostředků pomocí aktivního obchodování. Zdaleka největší nárůst skutečných příjmů vykazuje skupina kapitálových příjmů. Tato skutečnost je nejvíce ovlivněna nepředpokládaným prodejem nemovitostí a pozemků v okolí a vně města. Zaměříme-li se na tyto poloţky zvlášť, můţeme přesně vyčíslit rozdíl mezi skutečností a upraveným rozpočtem příjmů. U poloţky 3111 (prodej pozemků) došlo k překročení upraveného rozpočtů příjmů o 55%, to představuje částku 8 811 tis. Kč. Ovšem nejvyššího rozdílu skutečnosti od upraveného rozpočtu příjmů dosahuje poloţka 3112 (ostatní prodej nemovitostí), kdy schválený rozpočet příjmů měl hodnotu 34 100 tis. Kč, stejné hodnoty dosahoval i upravený rozpočet příjmů. Ve skutečnosti se prodaly nemovitosti v hodnotě 71 069 tis. Kč. Při porovnání docházíme k ohromnému procentnímu překročení, jeţ má hodnotu 108%. Toto rapidní překročení upraveného rozpočtu příjmů u této poloţky závisí hlavně na rozhodnutí zastupitelstva města prodat část městských bytů. V této skupině příjmů byl nadále v průběhu roku zřízen „Fond rozvoje Třebíče“, do kterého město Třebíč převedlo 42 mil. Kč. V poslední skupině s názvem Přijaté dotace nedošlo k ţádnému významnému rozdílu mezi skutečností a upraveným rozpočtem příjmů.

Následující tabulka zachycuje údaje získané za pomoci analýzy plnění rozpočtů v roce 2007.

37

Tab. 4: Druhové členění příjmů v roce 2007 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Schválený

Upravený

rozpočet

rozpočet

Daňové

380 100

385 318

401 970

104.32%

Nedaňové

43 400

49 388

58 340

118.13%

Kapitálové

51 100

52 100

97 150

186.47%

Přijaté dotace

78 394

281 200

282 442

100.44%

Celkem

552 994

768 006

839 902

109.36%

Druh příjmů

Skutečnost

Plnění rozpočtu

2.1.4 Plnění příjmů v roce 2008 V roce 2008 byly rozpočtované příjmy schváleny ve výši 525 029 tis. Kč. Během roku došlo k úpravě na částku 766 964 tis. Kč. Skutečnost pak měla hodnotu 796 923 tis. Kč, coţ představuje překročení o 3,91%. Podobně jako v roce 2007 mají na překročení největší podíl kapitálové příjmy. Stejně jako v roce 2007 je tomu díky prodeji nemovitostí. Podíváme-li se na poloţku 3112 (prodej ostatních nemovitostí) podrobněji, zjistíme, ţe skutečný i upravený rozpočet příjmů mají předpokládanou hodnotu 10 000 tis. Kč. Ovšem vyčíslená skutečnost má hodnotu 19 141 tis. Kč., coţ představuje zvýšení o 91%. Jedná se o prodej městských bytů, jenţ proběhl v průběhu roku 2008. Zastupitelstvu města Třebíč byl poté podán záměr, aby část těchto prostředků převedla do „Fondu rozvoje Třebíče“, coţ se také stalo. Město Třebíč pouţívá prostředky z tohoto fondu na spolufinancování projektů dotovaných z fondů EU. Naproti tomu v případě poloţky 3111 (prodej pozemků) nedošlo k naplnění očekávání. V této poloţce byl schválený rozpočet ve výši 5000 tis. Kč., a k úpravám během roku nedošlo. Po zjištění skutečnosti, která má hodnotu 3 553 tis. Kč., a po porovnání, nám vychází propad o 29%. Další příjmy, které pomohly k zvýšení skutečných příjmů, byly nedaňové příjmy. Nejprve byly schváleny ve výši 33 600 tis. Kč. V průběhu roku došlo k úpravě, díky které byly navýšeny na částku 43 037 tis. Kč., ale skutečnost činila 50 815 tis. Kč. V procentech znamená tento rozdíl 18% zvýšení proti upravenému rozpočtu příjmů.

38

Na tomto překročení má opět největší podíl poloţka 2111 (poskytování správní činnosti), kde výše schváleného rozpočtu odpovídala částce 100 tis. Kč.a v průběhu roku nedošlo k úpravě. Ve skutečnosti město Třebíč dostalo za poskytování této sluţby 333 tis. Kč., to je zvýšení o 233%. Další poloţka, u které došlo k podstatnému zvýšení skutečnosti od upraveného rozpočtu příjmů, je např. poloţka 2324 (přijaté nekapitálové náhrady). Tato poloţka byla schválena ve výši 500 tis. Kč. V průběhu roku došlo k úpravě na 3 400 tis. Kč. Skutečnost nabyla hodnoty 6 054 tis. Kč. Jedná se o zvýšení 78%. Další poloţka, u které došlo v průběhu roku k zajímavému zvýšení skutečnosti proti upravenému rozpočtu příjmů, je poloţka 2141 (příjmy z úroků). V této poloţce byl upravený rozpočet příjmů odsouhlasen ve výši 7 280 tis. Kč. Skutečnost nabyla hodnoty 9 643 tis. Kč., coţ představuje 25% zvýšení. Toto zvýšení bylo zapříčiněno zhodnocením volných finančních prostředků aktivními obchody. V rámci daňových příjmů můţeme pozorovat největší rozdíly mezi upraveným rozpočtem příjmů a skutečnosti v poloţkách 1121 a 1347. U poloţky 1121 (daň z příjmů právnických osob) byl v průběhu roku upraven rozpočet na částku 92 980 tis. Kč. Skutečnost měla hodnotu 98 547 tis. Kč. Jde o 5% zvýšení. Poloţka 1347 (poplatky z VHP) dosáhla dokonce překročení o 18%. V oblasti čísel to znamená, ţe skutečný i upravený rozpočet příjmu byly předpokládány ve výši 2 800 tis. Kč., ale skutečnost byla 3 345 tis. Kč. V poslední skupině příjmů, přijaté dotace, došlo opět ke sníţení. Toto sníţení ale nebylo natolik rapidní, aby ovlivnilo celkové příjmy. Jednalo o sníţení ve výši 0,26%, coţ znamená, ţe město obdrţelo méně dotací neţ-li očekávalo. Tab. 5: Druhové členění příjmů v roce 2008 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Schválený

Upravený

rozpočet

rozpočet

Daňové

412 200

423 008

438 147

103.58%

Nedaňové

33 600

43 037

50 818

118.08%

Kapitálové

15 000

15 000

23 048

153.65%

Přijaté dotace

64 259

285 648

284 911

99.74%

Celkem

525 059

766 693

796 924

103.94%

Druh příjmů

39

Skutečnost

Plnění rozpočtu

2.1.5 Plnění příjmů v roce 2009 Nyní se dostáváme k roku 2009, jenţ byl ovlivněn finanční krizí. V tabulce č. 2 jsme viděli, ţe skutečné příjmy dosáhly upraveného rozpočtu příjmů z 88%. Kvůli této krizi, jeţ zasáhla celý svět, došlo ke sníţení daňových příjmů a také klesly přijaté dotace. Je ovšem s podivem, ţe kapitálové a nedaňové příjmy byly ve skutečnosti vyšší neţ upravený rozpočet na ně připadající. I kdyţ ale vykázaly přesah předpokladu v globálním pohledu, stejně nepomohly udrţet plnění rozpočtu. Pojďme se podívat na jednotlivé skupiny příjmů. Jak bylo řečeno, finanční krize zasáhla nejvíce daňové příjmy. Zejména pak poloţku 1121 (daň z příjmu právnických osob), kde schválený rozpočet počítal s hodnotou 110 000 tis. Kč. V průběhu roku bylo toto číslo upraveno a sníţeno na 105 000 tis. Kč. Bohuţel ani toto sníţení nepomohlo, protoţe ve skutečnosti bylo vybráno pouze 75 066 tis. Kč, coţ představuje asi 72% naplnění upraveného rozpočtu. Další poloţkou, jeţ byla velmi ovlivněna, je poloţka č. 1112 (daň z příjmů OSVČ). V této poloţce měl schválený rozpočet příjmů hodnotu 32 000 tis. Kč. Jiţ v průběhu roku bylo zřejmé, ţe této hodnoty nedosáhne, a tak došlo k úpravě, která počítala s částkou 24 000 tis. Kč. Ovšem ani to nestačilo, jelikoţ skutečnost činila 15 308 tis. Kč. Tato hodnota představuje 36% sníţení. Příčinou, která stála za tímto rapidním poklesem, je jistě finanční krize, jelikoţ v důsledku ní mnoho právnických osob a OSVČ ukončilo svoji činnost. Menší nebo moţná stejnou roli zde sehrála také nezaměstnanost, která vznikla v důsledku krachu mnoha firem a samozřejmě spousty dalších aspektů. Všechny tyto činy přispěly k menší daňové výtěţnosti a tím pádem i k neschopnosti naplnit upravený rozpočet příjmů. Oproti tomuto stavu je zavádějící, ţe kapitálové příjmy naplnily upravený rozpočet příjmů a dokonce ho dokázaly překročit. Tento stav je zapříčiněn zejména prodejem pozemků a nemovitostí. V tomto roce byly prodány pozemky (poloţka 3111) v hodnotě 3 277 tis. Kč., i kdyţ upravený rozpočet počítal pouze s prodejem v hodnotě 2 000 tis. Kč. Vyjádřeno v procentech to představuje zvýšení o 64%. Dokonce ještě vyššího zvýšení dosáhla poloţka 3112 (ostatní prodej nemovitostí), kde schválený rozpočet příjmů byl zastoupen částkou 4 000 tis. Kč. V průběhu roku nebyla provedena ţádna úprava částky. Skutečný prodej představoval částku 7 668 tis. Kč., coţ je zvýšení o 40

92%. Toto zvýšení příjmů souvisí s rozhodnutím zastupitelstva města Třebíč prodat kotelnu na Václavském náměstí. Další skupina, kde došlo ke zvýšení, jsou nedaňové příjmy. V této skupině dosáhla největšího překročení poloţka 2111 (svoz komunálních odpadů), kde došlo ke zvýšení o 36%. Jedná se zejména o platby EKO-KOMu. Tato poloţka byla rozpočtována na 2 000 tis. Kč., v průběhu roku došlo k úpravě na částku 2 561 tis. Kč. Skutečnost poté dosáhla částky 3 506 tis. Kč. Podobně byl zaznamenán úspěch u poloţky č. 2324 (přijaté nekapitálové náhrady), i zde došlo k výraznému překročení oproti ostatním poloţkám a to o 19%. Z původního upraveného rozpočtu s hodnotou 8 708 tis. Kč., bylo dosaţeno částky 10 410 tis. Kč. Největší sníţení ve skupině přijaté dotace připadá na poloţku 4131 (zapojení VČ). Tato poloţka byla rozpočtována na částku 500 tis. Kč., a v průběhu roku nebylo nutno tuto hodnotu upravovat. Ve skutečnosti dosáhla poloţka hodnoty 386 tis. Kč., jedná se o sníţení 23%. Další větší rozdíl skutečnosti od upraveného rozpočtu příjmů zaznamenává poloţka 4132 (převody z vlastních fondů). Ovšem skutečné zapojení probíhá skrze konsolidační příjmovou poloţku, která se v rozpočtu neobjeví, takţe se jedná pouze o fiktivní navýšení a to ve výši 62 999 tis. Ale ani toto fiktivní navýšení nepomohlo k lepšímu vývoji této skupiny jelikoţ zde byl upravený rozpočet příjmů naplněn pouze z 83,26%.

Tab. 6: Druhové členění příjmů v roce 2009 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Schválený

Upravený

rozpočet

rozpočet

Daňové

461 800

436 800

391 764

89.69%

Nedaňové

34 707

37 131

41 137

110.79%

Kapitálové

6 000

6 000

10 992

183.20%

Přijaté dotace

62 253

376 182

313 210

83.26%

Celkem

564 760

856 113

757 103

88.43%

Druh příjmů

41

Skutečnost

Plnění rozpočtu

2.1.6 Plnění příjmů v roce 2010 Rok 2010 přinášení menší oţivení oproti roku 2009. Je ale pravdou, ţe i tento nenaplňuje upravený rozpočet příjmů na 100%. Skutečnost v tomto roce činila 776 427 tis. Kč, zatímco upravený rozpočet příjmů byl ve výši 853 508 tis. Kč. Uţ nyní je vidět, ţe skutečnost naplnila upravený rozpočet pouze z 90,97%. Stejně jako v roce 2009 i zde kapitálové příjmy velmi převyšují schválený i upravený rozpočet a to o 81%. Opět jako v minulém roce je to i v tomto vykompenzováno prodejem nemovitostí (poloţka č. 3112), kde skutečnost činila 6 096 tis. Kč. a upravený rozpočet příjmů 5 300 tis. Kč. Jedná se o 15% zvýšení. Nejvýznamnější v této skupině je ale poloţka č. 3111 (prodej pozemků). Zde byl upravený rozpočet převýšen o 270%. To vše je díky tomu, ţe upravený rozpočet příjmů měl hodnotu 3 700 tis. Kč, a skutečnost činila 10 091 tis. Kč. Důvodem pro toto vyšší plnění příjmů je prodej stavebních pozemků, jenţ proběhl v tomto roce. Nedaňové příjmy oproti kapitálovým příjmům nepřevyšují upravený rozpočet příjmů tak velkou měrou, ale je zde jedna poloţka, jenţ stojí za zmínku. Jedná se o poloţku 2132 (příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí). Zde činil upravený rozpočet příjmů částku 8 500 tis. Kč. a skutečnost činila 11 472 tis. Kč. Vyjádřeno procentuálně to znamená překročení upraveného rozpočetu příjmů o 35%. Jedná se zejména o nájemné z bytů, které vlastní město. Toto nájemné se zvýšilo díky deregulaci. Oproti tomu daňové příjmy opět nedokázaly dosáhnout předpokladu. Skutečnost dokázala naplnit rozpočet příjmů z 94%. Stejně jako v roce 2009 nebylo dosaţeno upraveného rozpočtu příjmů u poloţek č. 1112 (daň z příjmů OSVČ) a 1121 (daň z příjmů právnických osob). Nejméně se ale podařilo splnit podmínky poloţce č. 1361 (správní poplatky), kde skutečnost splnila rozpočet z 81,6%. Pro představu činil upravený rozpočet 18 000 tis. Kč, ale skutečnost byla ve výši 14 690 tis. Kč.

42

Tab. 7: Druhové členění příjmů v roce 2010 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Schválený

Upravený

rozpočet

rozpočet

Daňové

413 000

413 000

388 322

94.02%

Nedaňové

31 700

37 360

41 679

111.56%

Kapitálové

7 300

9 000

16 349

181.66%

Přijaté dotace

122 123

394 148

330 077

83.74%

Celkem

574 123

853 508

776 427

90.97%

Druh příjmů

Skutečnost

Plnění rozpočtu

Ke konci této části bych rád ukázal graf, v němţ jsou uvedeny skutečné příjmy jednotlivých tříd (skupin) za roky 2006-2010. Je zde zřetelně vidět pokles způsobený finanční krizí. Graf 3 – Skutečné příjmy za roky 2006 aţ 2010 v tis. Kč. 500 000 450 000

438 147 401 970

400 000 350 000

391 764

388 322

362 456 313 210

300 000

282 442

330 077

284 911

Nedaňové

250 000 200 000

Kapitálové Přijaté dotace

184 812

150 000 100 000 50 000

Daňové

97 150 55 309 41 779

58 340

0 2006

2007

50 818 23 048 2008

41 137 10 992 2009

41 679 16 349 2010

Obr. 3: Skutečné příjmy za roky 2006 aţ 2010 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

43

2.2 Výdaje obce Kaţdá obec se snaţí mít vyrovnaný nebo popřípadě mírně výnosový rozpočet. Ani město Třebíč není výjimkou, a proto při sestavování rozpočtu pečlivě zvaţuje, jaké prostředky budou vydány. Výdaje, které vznikají během hospodaření města, město Třebíč interně člení podle jednotlivých odborů. Toto členění je pro účel této práce zbytečné, a tak se budu drţet členění podle vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. V následující tabulce jsou uvedené schválené a upravené rozpočty výdajů města a samozřejmě také skutečnost, která je podstatná.

Tab. 8: Celkové výdaje z let 2006 – 2010 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Schválený

Upravený

rozpočet

rozpočet

2006

658 587

722 154

670 992

92.92%

2007

583 300

814 518

759 026

93.19%

2008

515 559

779 159

743 063

95.37%

2009

641 760

870 113

794 201

91.28%

2010

642 122

960 008

869 786

90.60%

Rok

Skutečnost

Plnění rozpočtu

Z výše uvedené tabulky je na první pohled vidět, ţe skutečné výdaje nikdy nedosáhly ba ani nepřesáhly upravený rozpočet výdajů. Také je zde vidět nepopíratelný fakt, ţe výdaje města s příchodem finanční krize velmi vzrostly. Například skutečné výdaje v roce 2009 jsou o 18% vyšší neţli v roce 2006. V roce 2010 byly tyto výdaje dokonce o skoro 30% vyšší. Pro lepší přehlednost jsem upravil data do grafu.

44

1 200 000 1 000 000 800 000

Schválený rozpočet Upravený rozpočet

600 000

Skutečnost

400 000 200 000 0 2006

2007

2008

2009

2010

Obr. 4: Celkové výdaje z let 2006 – 2010 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

2.2.1 Výdaje města v roce 2006 V níţe uvedené tabulce vidíme, ţe město schválilo výdaje ve výši 658 587 tis. Kč. Ve skutečnosti činily výdaje města 670 992 tis. Kč. Tato částka představuje skoro 2% překročení rozpočtu, ale nesmíme zapomínat, ţe město Třebíč tento ještě upravilo na částku 722 154 tis. Kč., coţ znamená, ţe na konci tohoto období skutečné náklady byly o 8% niţší neţ upravený rozpočet výdajů. Z některých poloţek výdajů města můţeme také porovnat, kde došlo k úsporám. Například poloţka 6171 (vnitřní správa). V této poloţce činil upravený rozpočet výdajů částku 102 438 tis. Kč, ale skutečné náklady činily 94 936 tis. Kč. Podle čísel zde uvedených je tedy patrné, ţe úspora činila necelých 8%. U této poloţky nelze nikdy přesně odhadnout, jak se bude v průběhu rozpočtového období chovat, ovšem i tak podle vyjádření města došlo k maximální úspoře. Další zajímavý příklad úspory výdajů města nám nabízejí poloţky 4175 (dávky sociální péče pro rodinu a děti) a 4176 (dávky sociální péče osobám osamělým). Na těchto poloţkách došlo k úspoře celkem 3 403 tis. Kč., coţ představuje úsporu 6%. Hlavní důvod této úspory bylo nečekané zvýšení průměrné mzdy a částečné sníţení nezaměstnanosti v regionu. Tyto dvě skutečnosti ovlivnily počet ţadatelů i sníţení dávek.

45

Další poloţka, která by byla vhodná pro ukázku zmenšení výdajů, je poloţka 2212 (silnice). Zde činil upravený rozpočet výdajů částku 25 515 tis. Kč., ale skutečnost byla vyčíslena v částce 19 608 tis. Kč. Tyto údaje představují skoro 23% úsporů. K této úspoře došlo, protoţe město nevyčerpalo úvěr na projekt Dyje I z důvodů neuvolnění pozastávek za vady a nedodělky. Odstranění těchto důvodů bylo naplánováno na příští rozpočtové období. Bohuţel ze svého pohledu musím přiznat, ţe si myslím, ţe toto není poloţka, na které bylo třeba šetřit. Dalším důvodem, který stojí za touto velkou úsporou, je fakt, ţe v tomto roce byla velice mírná zima. Podíváme-li se obecně na dělení výdajů podle vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, můţeme zjistit, jak vypadaly schválené, upravené rozpočty a skutečnost. Projdeme-li si kapitálové výdaje zjistíme, ţe schválený rozpočet výdajů byl rozpočtován na částku 157 857 tis. Kč. V průběhu roku došlo k úpravě, jeţ činila 189 302 tis. Kč. Skutečnost byla ovšem ve výši 159 675 tis. Kč, coţ představuje 16% úsporu. U běţných výdajů představoval schválený rozpočet výši 500 730 tis. Kč. I v této skupině výdajů se město Třebíč rozhodlo v průběhu roku pro úpravu, která činila 532 852 tis. Kč. Skutečnost poté odpovídala částce 511 317 tis. Kč., coţ představuje 5% úsporu.

Tab. 9: Druhové členění výdajů v roce 2006 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Schválený

Upravený

rozpočet

rozpočet

Běžné

500 730

532 852

511 317

95.96%

Kapitálové

157 857

189 302

159 675

84.35%

Celkem

658 587

722 154

670 992

92.92%

Druh výdajů

46

Skutečnost

Plnění rozpočetu

2.2.2 Výdaje města v roce 2007 V roce 2007 byly běţné výdaje schváleny v hodnotě 453 989 tis. Kč. V rámci rozpočtových opatření došlo v průběhu roku k úpravám, které nakonec měly hodnotu 661 284 tis. Kč. Skutečnost odpovídala hodnotě 626 739 tis. Kč., coţ představuje 95% naplnění rozpočtu. Při bliţším pohledu zjistíme, ţe velkou měrou na tomto výsledku byla zastoupena opět poloţka 6171 (vnitřní správa), kde upravený rozpočet výdajů měl výši 116 089 tis. Kč., ale ve skutečnosti výdaje činily 102 618 tis. Kč. V procentuálním vyjádření to znamená více neţ 12% úsporu. V tomto případě bylo dosaţeno úspory díky získání finančních prostředků a dotací na mzdové prostředky. I v případě poloţky 5311 ( městská policie) došlo k celkem velké úspoře a to téměř 10%. Je to dáno tím, ţe upravený rozpočet výdajů činil 17 640 tis. Kč., a skutečnost 16 193 tis. Kč.

Tato úspora vznikla

v důsledku personálních změn, s čímţ souvisí niţší čerpání mzdových prostředků a dalšího vybavení (ochranných a výstrojních součástí atd.). Při výčtu poloţek, u kterých došlo k úspoře, bych chtěl zmínit poloţku 3612 (bytové hospodářství). U této poloţky došlo k úspoře 4 112 tis. Kč. K úspoře došlo, protoţe při sestavování rozpočtu na rok 2007 nebylo známo, kolik bytů ve vlastnictví města bude prodáno, a proto v průběhu roku nebyly prostředky na tuto poloţku zcela dočerpány. Během roku došlo k prodeji 391 městských bytů. Jsou zde ale i poloţky, u kterých k úsporám nedošlo. Jako příklad bych rád uvedl poloţku 3412 (sportovní zařízení v majetku obce), kde upravený rozpočet výdajů počítal s částkou 12 tis. Kč. Skutečnost odpovídala částce 396 tis. Kč. Toto představuje více neţ 300% překročení. Překročení upraveného rozpočtu příjmů bylo způsobeno investičními akcemi, které proběhly v tomto roce. Zejména se jedná o dostavbu plaveckého bazénu Laguna, vyuţití zbytkového tepla u zimního stadionu a rekonstrukce technické úpravy vody u bazénu Polanka. Jestliţe se podíváme na kapitálové výdaje, zjistíme, ţe i zde se skutečnost značně liší od upraveného rozpočtu výdajů a od schváleného rozpočtu výdajů. Schválený rozpočet zde odpovídal částce 129 311 tis. Kč., upravený rozpočet výdajů měl výši 153 234 tis. Kč.,

47

a skutečné výdaje měly hodnotu 132 287 tis. Kč. Při porovnání těchto čísel zjistíme 14% úsporu výdajů. V této skupině bylo více poloţek, u nichţ došlo k úsporám, ale největší úspory dosáhla poloţka 3639 (územní rozvoj) a to 5 682 tis. Kč. Bylo toho dosaţeno díky zrušení soutěţe na montáţ domovních předávacích stanic v roce 2006, nedošlo ke stavebním úpravám v budově stomatologické polikliniky na ul. Vltavínská v Třebíči a také nebyla provedena rekonstrukce střelnice v Poušově.

Tab. 10: Druhové členění výdajů v roce 2007 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Schválený

Upravený

rozpočet

rozpočet

Běžné

453 989

661 284

626 739

94.78%

Kapitálové

129 311

153 234

132 287

86.33%

Celkem

583 300

814 518

759 026

93.19%

Druh výdajů

Skutečnost

Plnění rozpočetu

2.2.3 Výdaje města v roce 2008 V rozpočtovém období na rok 2008 byly kapitálové výdaje schváleny ve výši 82 323 tis. Kč, průběhu období byly upraveny na částku 122 494 tis. Kč. Ve skutečnosti byly vyměřeny ve výši 110 962 tis. Kč. Úprava schváleného rozpočtu výdajů, která proběhla v průběhu roku, byla odezva na rozpočtové opatření KÚ Vysočina. Projdeme-li si jednotlivé poloţky, můţeme například zjistit., ţe poloţka 5311 (městská policie) měla upravený rozpočet výdajů ve výši 1 540 tis. Kč., zatímco skutečnost činila 986 tis. Kč. Tato částka představuje 56% úsporu nákladů. Stalo se tak na základě situace, kdy byla pořízena mobilní kamera, na kterou město ţádalo dotaci. Jelikoţ dotace byla připsána na účet města ke konci prosince, nebylo jiţ moţné dále čerpat prostředky z rozpočtu. Další poloţkou, na které je moţno demonstrovat rozdíl mezi upraveným rozpočtem výdajů a skutečností, je poloţka č. 3635 (územní plánování), zde město Třebíč schválilo rozpočet výdajů ve výši 1 300 tis. Kč., v průběhu rozpočtového

48

období provedlo úpravu, jejíţ konečná verze činila 1 450 tis. Kč. Ve skutečnosti byly ale náklady ve výši 1 071 tis. Kč. V procentním vyjádření to znamená 35% úsporu. Přejdeme-li nyní k běţným výdajům, dojdeme k zjištění, ţe schválený rozpočet výdajů byl ve výši 433 236 tis. Kč., upravený rozpočet výdajů 656 665 tis. Kč. Ve skutečnosti výdaje činily 632 101 tis. Kč. Stejně jako v předešlých letech byla velká úspora v poloţce č. 6171 (vnitřní správa), kde upravený rozpočet příjmů byl 126 139 tis. Kč., zatímco skutečnost dosáhla částky 111 108 tis. Kč., procentuálně vyjádřeno se jedná o 12% úsporu výdajů. Městu Třebíč se stejně jako v předešlém roce podařilo získat dotace na mzdové náklady z různých projektů a také předpokládalo dřívější převzetí budovy bývalého OkÚ. Další poloţka s úsporou výdajů v tomto okruhu je například poloţka č. 2399 (vodní hospodářství). V této poloţce byl schválen rozpočet nákladu na částku 295 tis. Kč., v průběhu roku město neprovedlo ţádnou úpravu, takţe předpokládané náklady zůstaly nezměněny. Skutečnost pak odpovídala částce 199 tis. Kč., toto představuje 48% úsporu nákladu. Souvztaţně s touto úsporou je potřeba upozornit na úsporu výdajů na poloţce 2341 (vodní díla), kde výše úspor výdajů činila 1 466 tis. Kč., a to proto, ţe bylo zrušeno naplánované odbahnění rybníka Starý Ptáčov. Toto odbahnění nebylo naplněno, protoţe odbor ţivotního prostředí KÚ Vysočina a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR neposkytlo kladné stanovisko pro tuto akci z důvodu výskytu ohroţených druhů vodního ptactva. Není ovšem pravda, ţe by všechny poloţky nákladu měly ve skutečnosti menší náklady, neţli byl upravený rozpočet nákladů. Například v poloţce č. 3729 (nakládání s odpady)došlo k relativně velkému překročení. Schválený rozpočet výdajů u této poloţky počítal se 140 tis. Kč. Město si nemyslelo, ţe je potřeba tuto částku upravovat, a tak během rozpočtového období nedošlo ke změně. Ve skutečnosti ale náklady činily 272 tis. Kč., coţ je skoro 100% překročení. Na této poloţce se účtují výdaje spojené s odstraněním nepovolených skládek. Takţe čím více město najde těchto skládek, tím jsou výdaje této poloţky vyšší. Dále uvedená tabulka zachycuje schválené a upravené rozpočty, skutečnost a plnění rozpočtu.

49

Tab. 11: Druhové členění výdajů v roce 2008 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Schválený

Upravený

rozpočet

rozpočet

Běžné

433 236

Kapitálové Celkem

Druh výdajů

Skutečnost

Plnění rozpočtu

656 665

632 101

96.26%

82 323

122 494

110 962

90.59%

515 559

779 159

743 063

95.37%

2.2.4 Výdaje města v roce 2009 Rok 2009 znamenal vypuknutí finanční krize. I v tomto roce ale město Třebíč vykázalo skutečné výdaje menší neţ upravený rozpočet výdajů. V tomto roce byl schválen celkový rozpočet výdajů na částku 641 760 tis. Kč., v průběhu rozpočtového období došlo k úpravě jeţ znamenala zvýšení na 870 113 tis. Kč. Skutečnost, ač nebyla tak rapidně nízká, představovala 794 201 tis. Kč. Podíváme-li se na jednotlivé druhy výdajů, například na běţné, uvidíme, ţe upravený rozpočet byl 697 955 tis. Kč., ale skutečnost odpovídala částce 668 901 tis. Kč. Opět je to dáno úsporou v některých poloţkách. Například poloţka č. 2399 (vodní hospodářství). Tato poloţka začala rozpočtové období se schváleným rozpočtem 290 tis. Kč., tento rozpočet se v průběhu období neupravoval. Skutečnost pak činila 162 tis. Kč., v procentech to znamená 79% úsporu. Tento rozdíl je zapříčiněn neodbahněním rybníka Zámiš, protoţe město nezískalo dotaci z OPŢP. A stejně jako i v jiných letech i v tomto došlo k úspoře v poloţce č. 6171 (vnitřní správa.Upravený rozpočet výdajů zde činil 136 607 tis. Kč., skutečnost byla 124 147 tis. Kč. Tento rozdíl znamená 10% úsporu. Jedná se o úsporu na mzdových prostředcích a povinných odvodech, kdy i v tomto roce město Třebíč získalo z různých projektů dotace na mzdové prostředky. Stejně jako běţné výdaje, tak i kapitálové zaznamenaly úsporu nákladů. Zde došlo k úspoře 37%, přičemţ upravený rozpočet nákladů byl 172 158 tis. Kč., a skutečnost byla 125 300 tis. Kč. V tomto druhu výdajů byla zaznamenána jedna s největších úspor u poloţky č. 3113 (základní školy), v této poloţce činila upravený rozpočet výdajů 50

55 321 tis. Kč., a skutečnost měla hodnotu 32 893 tis. Kč., toto odpovídá skoro 68% úspoře. Je to ovlivněno zejména nízkým počtem příchozích ţáků. Také má na tom výrazný podíl skutečnost, ţe neproběhla realizace projektu Tělocvična ZŠ Václavské náměstí. V tomto roce byla zahájena soutěţ na dodavatele stavby, ale z důvodů odvolání jednoho z uchazečů na ÚOHS město vybralo zhotovitele tohoto projektu aţ ke konci roku 2009. Ve zbývajících poloţkách v tomto druhu výdajů nedošlo k ţádným podobně vysokým úsporám.

Tab. 12: Druhové členění výdajů v roce 2009 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Schválený

Upravený

rozpočet

rozpočet

Běžné

482 124

697 955

668 901

95.84%

Kapitálové

159 636

172 158

125 300

72.78%

Celkem

641 760

870 113

794 201

91.28%

Druh výdajů

Skutečnost

Plnění rozpočetu

2.2.5 Výdaje města v roce 2010 V prvním roce po finanční krizi byly rozpočtované výdaje o trochu větší neţ tomu bylo rok předtím. Například kapitálové výdaje byly schváleny na částku 184 591 tis. Kč., v průběhu rozpočtového období došlo k úpravám a výsledný upravený rozpočet výdajů měl výši 271 327 tis. Kč. Skutečné výdaje měly hodnotu 220 299 tis. Kč. Zde byly velké úspory v poloţce č. 3412 (sportoviště). Na této poloţce rada města počítala se zpracováním studie rekonstrukce bazénu Polanka, hřiště Borovina a DDM Hrádek. Tato studie nebyla realizována. Zde rada schválila rozpočet výdajů na částku 1 400 tis. Kč. V průběhu rozpočtového období k úpravám nedošlo, takţe částka zůstala nezměněna. Skutečnost byla velmi nízká a představuje ji hodnota 76 tis. Kč. Toto je více neţ 1800% úspora. Bohuţel například další poloţka, u které došlo k úsporám, je poloţka č. 2212 (silnice). Skutečnost v této poloţce byla 175 tis. Kč., a upravený rozpočet výdajů měl hodnotu 400 tis. Kč., i zde je úspora poměrně veliká a to 228%. K této úspoře došlo díky nízkým 51

úrokovým sazbám, které vyhlašuje ČNB. Jedná se o úroky ze splátek na projekt Dyje I. Také je nutno poznamenat, ţe na této poloţce došlo k úspoře i co se týče výdajů na údrţbu silnic. Vzhledem k příznivému počasí nebyly tyto výdaje tak vysoké, jak město očekávalo. Běţné výdaje v tomto roce měly schválený rozpočet 457 531 tis. Kč., v průběhu období došlo k úpravě na částku 688 681 tis. Kč. Skutečnost měla hodnotu 649 487 tis. Kč. Stejně jako v předešlých letech i v tomto dosáhla jedny z největších úspor poloţka 6171 (vnitřní správa). Tady činily skutečné výdaje 113 744 tis. Kč., oproti upravenému rozpočtu s částkou 130 203 tis. Kč. Jde o úsporu výdajů na opravy, na drobném hmotném majetku a na pojištění majetku, také stejně jako v předešlých letech město Třebíč získalo dotace na mzdové prostředky, a proto došlo k úsporám výdajů na mzdy a povinné odvody. Další velká úspora se odehrála v poloţce č. 2212 (úroky – ČS a.s.). Zde město Třebíč počítalo v upravené formě rozpočtu výdajů s částkou 1 029 tis. Kč., ale ve skutečnosti tato poloţka měla velikost 566 tis. Kč. V procentech se jedná o 181,8% úsporu výdajů.

Tab. 13: Druhové členění výdajů v roce 2010 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Schválený

Upravený

rozpočet

rozpočet

Běžné

457 531

688 681

649 487

94.31%

Kapitálové

184 591

271 327

220 299

81.19%

Celkem

642 122

960 008

869 786

90.60%

Druh výdajů

Skutečnost

Plnění rozpočetu

Na závěr této části práce bych rád uvedl dva grafy, ve kterých chci pro lepší přehlednost zobrazit schválený a upravený rozpočet výdajů, jejich skutečnou výši a to v jednotlivých letech. Jako první níţe poloţený je graf zachycující běţné výdaje a ihned za ním graf, jenţ zachycuje kapitálové výdaje.

52

750 000 700 000 650 000 600 000 Schválený rozpočet

550 000

Upravený rozpočet

500 000

Skutečnost

450 000 400 000 350 000 300 000 2006

2007

2008

2009

2010

Obr. 5: Rozpočty a skutečnost běţných výdajů města v letech 2006 – 2010 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

300 000 250 000 200 000 Schválený rozpočet Upravený rozpočet

150 000

Skutečnost 100 000 50 000 0 2006

2007

2008

2009

2010

Obr. 6: Rozpočty a skutečnost kapitálových výdajů města v letech 2006 – 2010 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

53

2.3 Porovnání příjmů a výdajů Jak bylo řečeno výše v kapitole Rozpočet obce, můţe mít rozpočet obce dvě podoby, můţe být schodkový anebo přebytkový. Takţe by se dalo říct, ţe rada města se dopředu můţe rozhodnout, samozřejmě podle údajů, jaký rozpočet pro příští období bude. Jak je řečeno výše, rada města můţe v průběhu rozpočtového období částku rozpočtu upravovat. Tyto úpravy jsou ovšem odezvou na rozpočtové opatření, které zavádí KÚ Vysočina nebo příslušná ministerstva. Níţe uvedená tabulka porovnává upravené rozpočty příjmů a výdajů a také skutečné příjmy a výdaje.

Tab. 14: Příjmy a výdaje v letech 2006 – 2010 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Upravený

Upravený

rozpočet

rozpočet

příjmů

výdajů

2006

645 323

722 154

2007

768 008

2008

Skutečné

Skutečné

příjmy

výdaje

-76 831

644 356

670 992

-26 636

814 518

-46 510

839 902

759 026

80 876

766 964

779 159

-12 195

796 923

743 063

53 860

2009

856 113

870 113

-14 000

757 103

794 201

-37 098

2010

853 508

960 008

-106 500

776 427

869 786

-93 359

Rok

Rozdíl

Rozdíl

V této tabulce lze jasně vidět, ţe město Třebíč v kaţdém z pěti analyzovaných let počítalo v upravených rozpočtech se schodkem. Ve skutečnosti ale byly roky, kdy došlo k přebytku rozpočtu. Půjdeme-li po letech, tak jasně zjistíme, ţe v 2006 město upravilo rozpočty příjmů a výdajů, takţe vycházel schodkový rozpočet. Na konci období nakonec schodek opravdu vyšel, ale ne tak vysoký jak město předpokládalo. Dále je vidět, ţe v roce 2007 byl rozdíl upraveného rozpočtu příjmů a výdajů zase schodkový, ale ve skutečnosti dosáhl přebytku, a to dokonce 80 876 tis. Kč. V roce 2008 to bylo podobné, i kdyţ město jiţ počítalo s menším schodkem neţli v roce 2007 a skutečné příjmy opět překročily výdaje a to o 53 860 tis. Kč. Rok 2009 a finanční krize, která se odehrála v tomto roce, znamenaly, ţe město Třebíč ve skutečnosti dosáhlo schodku, který převýšil i rozdíl upraveného rozpočtu příjmů a výdajů. V dalším roce, tj. v roce 2010, město Třebíč jiţ při úpravě rozpočtu příjmů a výdajů rozhodlo o schodku, který opravdu ve skutečnosti byl. Tento schodek ovšem nebyl tak velký, jak si město myslelo. 54

Rozdíl upravených rozpočtů příjmů a výdajů činil -106 500 tis. Kč., ale skutečnost měla hodnotu -93 359 tis. Kč. Pro lepší přehlednost uvádím níţe graf, ve kterém jsou zobrazeny skutečné příjmy a výdaje v jednotlivých letech.

1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000

Skutečné příjmy

500 000

Skutečné výdaje

400 000 300 000 200 000 100 000 0 2006

2007

2008

2009

2010

Obr. 7: Skutečné příjmy a výdaje města Třebíč v letech 2006 – 2010 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

55

2.4 Shrnutí Město Třebíč řídí své hospodaření pomocí rozpočtu města, který je schvalován zastupitelstvem města. V průběhu rozpočtového období můţe docházet k úpravám tohoto schváleného rozpočtu. Tento schválený rozpočet je v průběhu roku upravován rozpočtovými opatřeními města nebo také opatřeními, které pocházejí z rozpočtových opatření z Krajského Úřadu Vysočina či příslušných ministerstev. Takovýto rozpočet se poté jmenuje upravený rozpočet města. Po skončení rozpočtového období město zjišťuje skutečné příjmy a výdaje, které mělo během rozpočtového období, aby mohlo tyto údaje porovnat s jiţ zmíněným upraveným rozpočtem města a zjistit, zda došlo k naplnění či ne. Výše uvedené analýzy jednotlivých let nám ukazují, jak město Třebíč hospodařilo a zda došlo k naplnění upravených rozpočtů nebo zda skutečnost překročila či naopak nedosáhla předpokladů zástupců města. Moje pozornost byla nejdříve zaměřena na analyzování příjmů. Níţe uvedená tabulka uvádí upravené rozpočty příjmů, skutečné příjmy a plnění rozpočetů. Tab. 15: Upravené rozpočty příjmů a skutečné příjmy z let 2006 – 2010 v tis. Kč. (zdroj: interní materiály města Třebíč)

Rok

Upravený rozpočet

Skutečnost

Plnění rozpočtu

2006

645 323

644 356

99.85%

2007

768 008

839 902

109.36%

2008

766 964

796 923

103.91%

2009

856 113

757 103

88.43%

2010

853 508

776 427

90.97%

Podíváme-li se na tuto tabulku, zjistíme, ţe příjmy z let 2006 nenaplnily upravený rozpočet příjmů o pouhých 0,15% procenta. Ovšem půjdeme-li dále, je vidět, ţe roky 2007 a 2008 dopadly v rámci plnění rozpočtů velmi dobře, skutečnost v roce 2007 dokonce převýšila o skoro 10% upravený rozpočet příjmů. Ovšem je třeba dodat, ţe v roce 2009, kdy vypukla finanční krize, skutečné příjmy naplnily upravený rozpočet příjmů pouze z 88,43%. O rok později, tedy v roce 2010, skutečnost opět nenaplnila upravený rozpočet. Ovšem je nutné upozornit na skutečnost, ţe situace se oproti roku 56

2009 mírně zlepšila. Osobně si myslím, ţe kdyby nedošlo k finanční krizi, mohlo město Třebíč vykazovat vyšší skutečné příjmy oproti upravenému rozpočtu příjmů i v dalších letech. Nemyslím si, ţe by skutečné příjmy nějak zvlášť hodně převyšovaly upravený rozpočet příjmů jako tomu bylo v roce 2007, ale stále by mohlo podle mého názoru docházet k jeho plnění a případnému převýšení) Finanční krize bohuţel tyto hypotézy vyvrací. Je pravda a analýzy, jenţ jsem provedl, to potvrzují, ţe roky 2009 a 2010 zaznamenávají veliký propad příjmů. Podle mého názoru mohl tento propad být i vyšší, kdyby město Třebíč nerozhodlo o mimořádném prodeji nemovitostí. Jak jsem uvedl výše při analýze jednotlivých let, šlo o prodej kotelny na Václavském náměstí a také o prodej pozemků ve vlastnictví města. Myslím si, ţe tento krok byl velmi zásadní, protoţe město Třebíč aspoň z části dokázalo zvrátit nepříznivou situaci, která vznikla v důsledku dopadu finanční krize na podnikatele. Je nepopíratelný faktem, který jsem rozebíral i v analýze roku 2009 a je uvedena výše, ţe v důsledku krachu podnikání u právnických osob a OSVČ přišlo město Třebíč o důleţité příjmy do rozpočtu. Proto si myslím, ţe prodej nemovitostí byl velmi důleţitý pro město Třebíč. Došlo k mírnému zvýšení příjmů, takţe při porovnání s výdaji nebyl takový markantní rozdíl, který by mohl nastat, kdyby město k prodeji nepřistoupilo. Toto podle mě svědčí o dobrém hospodaření města. Ovšem abych neměl na věc jenom jeden pohled, musel jsem provést i analýzu výdajů města. Zde jsem narazil na poloţku, u které docházelo takřka pravidelně k úsporám. Jedná se o poloţku vnitřní správa (poloţka č. 6171). Tyto úspory byly ovlivněny zejména sniţováním stavů počtů zaměstnanců. Osobně si myslím, ţe tyto úspory mohly být zapříčiněny důleţitými okolnostmi, které to vyţadovaly. Ze své vlastní zkušenosti jsem nepoznal při jednání na městském úřadě změnu k horšímu a ani jsem nezaregistroval stíţnosti z okolí. Naopak jsem přesvědčen, ţe vstřícnost a ochota úřadů se mnohonásobně zlepšila. Při analýzách jednotlivých let jsem ovšem také zjistil, ţe město Třebíč získalo dotace na mzdové prostředky a i proto byly skutečné výdaje u této poloţky niţší neţli upravený rozpočet výdajů.

57

Je ale pravda, ţe při analýzách výdajů jsem došel i k poloţkám, u nichţ bych úspory viděl jako velký problém. Jedná se o poloţku č. 2212 (pozemní komunikace), kde v roce 2010 došlo k úspoře 225 tis. Kč., to představuje 228% úsporu výdajů. Z části se jedná o úsporu na úrocích z úvěru na projekt Dyje I, jelikoţ byly nízké základní úrokové sazby ČNB, ale většinou šlo o zrušení plánovaných projektů kvůli neposkytnutým dotacím. Osobně si myslím, ţe tato úspora není na místě, protoţe jako člověk, jenţ je často účastníkem silničního provozu v pozici řidiče, jsem na některých úsecích silnicích velmi nespokojený. Myslím si, ţe kdyby město více investovalo do infrastruktury, mohlo by to významně pomoci i oţivení ekonomiky v okolí města. Domnívám se, ţe pokud by město vybudovalo dobrou infrastrukturu, mohlo by to znamenat příliv případných podnikatelů, kteří by pomohli sníţit nezaměstnanost ve městě a okolí. Další sníţení výdajů, které by podle mého názoru mohlo znamenat pro město Třebíč problém je například sníţení výdajů u poloţky 5311 (městská policie), zde došlo k více jak 50% sníţení výdajů. U tohoto sníţení si myslím, ţe můţe docházet k stíţnostem obyvatelstva na rušení nočního klidu apod. Sníţení výdajů u této poloţky bude znamenat sníţení stavů, a to by mohlo znamenat nedostatek policistů. Tento nedostatek můţe být z části vykompenzován pořízením mobilní kamery v roce 2008, na kterou město po koupi z vlastních prostředků dostalo dotaci. Tato dotace ovšem byla připsána na účet města v prosinci roku 2008 takţe s touto částkou jiţ nebylo moţné manipulovat. I tento fakt znamenal sníţení skutečných výdajů oproti upravenému rozpočtu výdajů. V následující tabulce jsou zaznamenané upravené rozpočty výdajů města a skutečné výdaje a také plnění rozpočtů v jednotlivých letech sledovaného období.

58

Tab. 16: Upravené rozpočty výdajů a skutečné výdaje v letech 2006 – 2010 v tis. Kč. (Zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Rok

Upravený rozpočet

Skutečnost

Plnění rozpočtu

2006

722 154

670 992

92.92%

2007

814 518

759 026

93.19%

2008

779 159

743 063

95.37%

2009

870 113

794 201

91.28%

2010

960 008

869 786

90.60%

Z této tabulky je patrné, ţe skutečné výdaje nikdy nepřesáhly upravený rozpočet výdajů, který byl schválen vedoucími představiteli města. Myslím si, ţe k naplnění nebo překročení těchto rozpočtů v jednotlivých letech nedocházelo díky dobrému hospodaření města. Z této tabulky můţeme vyčíst i moţnou řádku optimismu a to v roce 2008, kdy město Třebíč mělo upravený rozpočet výdajů ve výši 779 159 tis. Kč., coţ je méně neţli rok předtím, a skutečnost činila 743 063 tis. Kč. Myslím si, ţe je to zapříčiněno dobrým výsledkem hospodaření, kterého město Třebíč dosáhlo v roce 2007. Je také moţné říci, ţe takovýchto dobrých výsledků dosahovalo díky tomu, ţe předpokládalo vyšší výdaje. Podle mého názoru je ale lepší počítat s horším výsledkem a v průběhu roku se na něj připravovat. Po celkovém provedení analýz jsem přesvědčen, ţe hospodaření města Třebíč je dobré a opět musím poukázat na fakt, ţe do něho nešťastně zasáhla finanční krize. Po provedení analýz příjmů a výdaje jednotlivých let jsem získané údaje porovnal a vloţil do tabulky 17. Tab. 17: Porovnání skutečných příjmů a výdajů v letech 2006 – 2010 v tis. Kč. (Zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Rok

Skutečné příjmy

Skutečné výdaje

Rozdíl

2006

644 356

670 992

-26 636

2007

839 902

759 026

80 876

2008

796 923

743 063

53 860

2009

757 103

794 201

-37 098

2010

776 427

869 786

-93 359

59

Při porovnání údajů získaných z analýz jsem dospěl k zjištění, ţe v časovém úseku, který jsem si stanovil, jsou pouze dva roky, kdy město vykazuje přebytkový rozpočet. Jedná se o roky 2007 a 2008. Domnívám se, ţe i kdyţ se tento přebytek v 2008 sníţil o necelých 30 000 tis. Kč, mohl být rozpočet města stále přebytkový, moţná ne o tolik jako v roce 2007 a 2008, ale vývoj, jenţ jsem zaznamenal, mě vede k tomuto přesvědčení. Tuto práci jsem si vybral proto, abych mohl posoudit dopad finanční krize na rozpočet města Třebíč a tudíţ jsou pro mě klíčové roky 2009 a 2010. Domnívám se, ţe propad na schodkový rozpočet v roce 2009 je přímo zapříčiněn finanční krizí. Analýzy, jenţ jsem provedl, mě dovedly k názoru, ţe kvůli finanční krizi muselo hodně podnikatelů ukončit svoji činnost, coţ vedlo ke sníţení příjmů rozpočtu města a zároveň i ke zvýšení nezaměstnanosti. Dle mého názoru mohl být tento propad daleko vyšší, kdyby se město nerozhodlo prodat nemovitosti, díky čemuţ rozdíl mezi skutečnými příjmy a výdaji zmenšilo. Myslím si, ţe tento krok byl dobrý a hodně pomohl k tomu, ţe schodek rozpočtu z roku 2009 mohl být pokryt finančními prostředky, které vznikly v přebytkových rozpočtech v letech 2007 a 2008. Ve výše uvedené tabulce je patrné převýšení příjmů o 37 098 tis. Kč. Tento rozdíl město Třebíč pokrylo částkou 37 003 tis. Kč. V roce 2010 byl zaznamenán opět schodkový rozpočet a rozdíl mezi příjmy a výdaji činil skoro -100 000 tis. Kč. Zdali by byl tento rozdíl dorovnán přebytkem z minulých let se mi nepodařilo zjistit. Domnívám se ale, ţe tato částka mohla být vyšší, pokud by město Třebíč opět nerozhodlo o prodeji nemovitostí, čímţ sníţilo rozdíl mezi příjmy a výdaji. Pro lepší názornost nyní uvedu graf, ve kterém jsou uvedeny skutečné příjmy a výdaje z let 2006 a 2010.

60

900 000 850 000 800 000 750 000 Skutečné příjmy

700 000

Skutečné výdaje

650 000 600 000 550 000 500 000 2006

2007

2008

2009

2010

Obr. 8: Skutečné příjmy a výdaje v letech 2006 – 2010 v tis. Kč. (zdroj: Interní materiály města Třebíč)

Zde jsou zřetelně vidět tendence sniţování výdajů do roku 2008 a jejich raketový vzestup v roce 2009 a 2010. Analýzy těchto výdajů mě o tom přesvědčují, ţe finanční krize opravdu velmi ovlivnila hospodaření města. Toto ovlivnění je patrné i na příjmech, kterých město dosáhlo v letech 2009 a 2010. Jsem přesvědčen, ţe i kdyţ je viditelný propad příjmů v roce 2008, stále by jejich výše stačila k převýšení výdajů. Při hypotetickém stálém vývoji výdajů lze předpokládat přebytkový rozpočet i v dalších letech. Proto je zde zřejmý fakt, ţe dopad finanční krize na hospodaření byl veliký a domnívám se, ţe stále ještě přetrvává. Na závěr této části práce bych chtěl dodat, ţe jako občan města Třebíč jsem s hospodařením města více méně spokojen a myslím si, ţe se město s finanční krizí vyrovnalo a vyrovnává se ctí.

61

Závěr V úvodu práce jsem si dal za cíl provést analýzy hospodaření města Třebíč v časovém úseku 2006 aţ 2010, tyto údaje poté zhodnotit a zjistit, jak si město Třebíč poradilo s finanční krizí. Pro splnění tohoto cíle jsem vyuţil poznatků z odborné literatury, platné legislativy a údajů, které mi poskytlo město Třebíč. Tyto poznatky a údaje jsem rozdělil do dvou větších úseků. V prvním úseku jsem pouţil údaje a poznatky získané z odborné literatury a platné legislativy k bliţší charakteristice základních pojmů. To znamená, ţe v teoretické části se zabývám vysvětlením problematiky, jeţ se dotýká obcí. Poznamenávám zde, jaký je rozdíl mezi obcemi a městy, co to je přenesená a samostatná působnost obce a jaké jsou povinnosti a práva orgánů obcí. Dále zde charakterizuji pojmy jako rozpočet, příjmy a výdaje rozpočtu, hospodaření podle rozpočtu a osvětluji problematiku rozpočtové skladby. V druhé části práce vyuţívám zejména údajů, které mi poskytlo město Třebíč a poznatků z teoretické části. Za pomoci těchto informací analyzuji příjmy a výdaje města Třebíč v časovém úseku 2006 aţ 2010. Za pomocí tabulek a grafů jsem znázornil vývoj příjmů a výdajů v jednotlivých letech, také jsem poukázal na několik vybraných poloţek, u kterých došlo k důleţité změně. Uvádím zde také procentní vyjádření naplnění upravených rozpočtů v jednotlivých letech. Po těchto analýzách jsem také provedl porovnání jednotlivých let. Cílem práce bylo seznámení se s příjmy a výdaji města Třebíč v jednotlivých letech vybraného časového úseku a provedení analýzy těchto let, jejich porovnání a popsání dopadu finanční krize. Vytyčené cíle jsem provedl v druhé části práce tzv. „ praktické části,“ coţ jasně potvrzuje dopad finanční krize na rozpočet města Třebíč. Zároveň mohu konstatovat, ţe tento fakt nebyl tak drtivý, jak by mohl být, protoţe město Třebíč tento dopad zčásti pokrylo finančními prostředky z minulých let. Tyto finanční prostředky, které město Třebíč zhodnocuje pomocí krátkodobých finančních nástrojů, ve spojení s konzervativním přístupem k úvěrům pomohly městu Třebíč vypořádat se obstojně s finanční krizí. 62

Jsem přesvědčen, ţe cíle, které jsem si vytyčil v úvodu, jsem splnil a dostatečně jsem osvětlil problematiku spojenou s tímto tématem. Domnívám se, ţe jsem na uvedených příkladech dokázal propojenost finanční krize s rozpočtem města a současně poukázal na fakt, ţe hospodaření města Třebíč probíhá dobře. Rozhodnutím města v období finanční krize provést prodej nemovitostí se našel jeden ze způsobů, jak alespoň sníţit dopady této a jí podobných krizí, které by mohly přijít v budoucnu. Myslím si, ţe by moje bakalářská práce mohla v budoucnu pomoci jiným studentům, kteří se rozhodnou psát své práce na stejné nebo podobné téma. Tato práce jim můţe slouţit jako počáteční impuls pro získání nápadu, jak napsat vlastní. Moţná by mohla být prospěšná také lidem, kteří se zajímají o problematiku rozpočtů a hospodaření měst a obcí. Myslím si, ţe největším přínosem této bakalářské práce je důkaz o dopadu finanční krize na hospodaření města Třebíč, a také rozbor a vysvětlení moţného řešení, které město Třebíč pouţilo.

63

Použitá literatura: NEČADOVÁ,V., Veřejná správa, VŠP Jihlava, 2009. 143s. ISBN 978-80-87035-19-1 IZÁK,V. Fiskální politika. Praha: Oeconomica VŠE 2005. 210s. ISBN 80-245-0976-8 REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru – základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: EKOPRESS 2001. 187s. ISBN 80-86119-41-6 PEKOVÁ,J., PILNÝ, J., JETMAR,M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI 2006. 712s. ISBN: 978-80-7357-351-5 PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI 2006. 528s. ISBN: 80-7357-049-1 HAMERNÍKOVÁ,

B.,

KUBÁTOVÁ,

K.

Veřejné

finance.

Praha:EUROLEX

BOHEMIA 1996. 67s. ISBN: 80-86432-99-8 HAMERNÍKOVÁ, B. Veřejné finance – metodická příručka, vzorové otázky a příklady, Praha: VŠE 1997. 155s. ISBN: 80-7079-644-8 KUBÁTOVÁ,K. Daňová teorie a politika . Praha: Oeconomica VŠE 2006. 279s. ISBN: 80-7357-205-2 KUBÁTOVÁ,K.Daňová teorie – úvod do problematiky. Praha: Oeconomica VŠE 2006. 528s. ISBN: 80-7357-049-1 VANČUROVÁ, A., KLAZAR,S. Sociální a zdravotní pojištění - úvod do problematiky. Praha: Oeconomica VŠE 2006. 121s. ISBN: 978-80-7357-381-2 PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vydání. Praha : MANAGEMENT PRESS, 2004. 375 s. ISBN: 80-7261-086-4 NOVÁKOVÁ, Štěpánka. Účetnictví státní správy a samosprávy. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2006. 231 s. ISBN: 80-245-1068-5 ROSEN, Harvy S., Public Finance, New York : McGraw Hill, 2010. 595s. ISBN: 978-0-07-351135-1 BUCHANAN, James M., Veřejné finance v demokratickém systému. Praha : Computer Press, 1998. 324s. ISBN: 80-7226-116-9 Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 557/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě Interní materiály města Třebíče

64

Seznam tabulek a grafů: Tab. 1: Počet členů zastupitelstva k počtu obyvatel ………………………………….13 Tab. 2: Příjmy města Třebíč z roků 2006-2010 v tis. Kč. ...…………………………..33 Tab. 3: Druhové členění příjmů v roce 2006 v tis. Kč. ……...……………………......35 Tab. 4: Druhové členění příjmů v roce 2007 v tis. Kč. …………………………….....38 Tab. 5: Druhové členění příjmů v roce 2008 v tis. Kč. ……………………………….39 Tab. 6: Druhové členění příjmů v roce 2009 v tis. Kč. ……………………………….41 Tab. 7: Druhové členění příjmů v roce 2010 v tis. Kč. ……………………………….43 Tab. 8: Celkové výdaje z let 2006 – 2010 v tis. Kč. ………………………………….44 Tab. 9: Druhové členění výdajů v roce 2006 v tis. Kč. ………………………………46 Tab. 10: Druhové členění výdajů v roce 2007 v tis. Kč. ……………………………..48 Tab. 11: Druhové členění výdajů v roce 2008 v tis. Kč. ……………………………..50 Tab. 12: Druhové členění výdajů v roce 2009 v tis. Kč. ……………………………..51 Tab. 13: Druhové členění výdajů v roce 2010 v tis. Kč. ……………………………..52 Tab. 14: Příjmy a výdaje v letech 2006 – 2010 v tis. Kč. ……………………………54 Tab. 15: Upravené rozpočty příjmů a skutečné příjmy z let 2006 – 2010 v tis. Kč. …56 Tab. 16: Upravené rozpočty výdajů a skutečné výdaje v letech 2006 – 2010 v tis. Kč.59 Tab. 17: Porovnání skutečných příjmů a výdajů v letech 2006 – 2010 v tis. Kč. ……59

Obr. 1: Celkové příjmy města Třebíč z let 2006 – 2010 v tis. Kč. ……………………33 Obr. 2: Plnění skupin příjmů rozpočtu v roce 2007 v tis. Kč. ………………………...36 Obr. 3: Skutečné příjmy za roky 2006 aţ 2010 v tis. Kč. ……………………………..43 Obr. 4: Celkové výdaje z let 2006 – 2010 v tis. Kč. …………………………………..45 Obr. 5: Rozpočty a skutečnost běţných výdajů města v letech 2006 – 2010 v tis. Kč...53 Obr. 6: Rozpočty a skutečnost kapitálových výdajů města v letech 2006 – 2010 v tis. Kč. …………………………………………………………………………………….53 Obr. 7: Skutečné příjmy a výdaje města Třebíč v letech 2006 – 2010 v tis. Kč. ……...55 Obr. 8: Skutečné příjmy a výdaje v letech 2006 – 2010 v tis. Kč. …………………....61

65