Vliv ekonomické krize a její dopad v odvětví automobilového průmyslu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra ekonomických studií

Vliv ekonomické krize a její dopad v odvětví automobilového průmyslu Bakalářská práce

Autor: Ondřej Prchal Vedoucí práce: Ing. Ivana Důrasová Jihlava 2011

Anotace Bakalářská práce se zabývá porovnáním tržeb v souvislosti s nezaměstnaností ve firmě, vyrábějící

náhradní

díly

pro

automobilový

průmysl

s celkovým

odvětvím

automobilového průmyslu v době ekonomické krize. Údaje, pomocí kterých bylo prováděno srovnatelné měření, je za pomoci bazických a řetězových indexů. Obsah hlavní části bakalářské práce je rozdělen do tří let, popsaných vývojem v jednotlivém z nich. Textovou část doplňují grafy, tabulky a obrázky.

Klíčová slova Ekonomická krize, tržby, nezaměstnanost, časové řady

Annotation This bachelor thesis presents a comparison of sales in connection with unemployment in a company producing reserve parts for the automotive industry with the overall automotive industry during the economic crisis. Data which was carried out similar measurements with the aid of basic and chain indices. The content of the main part of the bachelor thesis is divided into three years of development described in the individual one. Text of the following graphs, tables and images.

Keywords The economic crisis, sales, unemployment, time series

Poděkování Rád bych poděkoval společnosti, která mi poskytla údaje potřebné ke zpracování a vedoucí mé bakalářské práce Ing. Ivaně Důrasové za odborné vedení a konzultace.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 19. května 2011 ………………………………. .... Podpis

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 7 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 9 1 Nezaměstnanost ....................................................................................................... 9 1.1 Typy nezaměstnanosti ...................................................................................... 10 1.2 Přirozená míra nezaměstnanosti ....................................................................... 11 1.3 Vztah mezi mírou nezaměstnanosti a produkční mezerou ............................... 11 2 Joint ventures ........................................................................................................ 12 2.1 Kooperace ........................................................................................................ 14 3 Plánování podniku ................................................................................................ 14 3.1 Plánování výroby ............................................................................................. 14 3.2 Plánování nákupu ............................................................................................. 15 3.3 Plánování lidských zdrojů ................................................................................ 15 4 Ekonomická krize ................................................................................................. 16 4.1 Globální vývoj ekonomiky ............................................................................... 16 4.2 Vývoj v České republice .................................................................................. 17 4.3 Zaměstnanost v době krize ............................................................................... 18 5 Metody výpočtu srovnávaných hodnot ............................................................... 19 5.1 Časové řady ...................................................................................................... 19 6 Tržby ...................................................................................................................... 21 6.1 Účtování výnosů ............................................................................................... 22 PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 24 7 Společnost OP Factory s. r. o. .............................................................................. 24 7.1 Vztahy mezi dceřinou a mateřskou společností ............................................... 24 7.2 Předmět podnikání ........................................................................................... 25 8 Introdukce k situaci ekonomické krize v automobilovém průmyslu ČR ........ 25 9 Vývoj automobilového průmyslu v roce 2008 .................................................... 26 9.1 Vývoj v 1. čtvrtletí ........................................................................................... 26 9.2 Vývoj ve 2. čtvrtletí.......................................................................................... 26 9.3 Vývoj ve 3. čtvrtletí.......................................................................................... 27 9.4 Vývoj ve 4 čtvrtletí........................................................................................... 27 9.5 Shrnutí roku 2008 ............................................................................................. 28 9.6 Finanční situace jednotlivých výrobců ............................................................. 28 9.6.1 ŠKODA AUTO a.s. .................................................................................. 28 9.6.2 Tatra a.s. .................................................................................................... 29 9.6.3 Iveco a.s. ................................................................................................... 29 9.6.4 OF Factory ................................................................................................ 29 10 Vývoj automobilového průmyslu v roce 2009 .................................................... 30 10.1 Vývoj v 1. čtvrtletí ........................................................................................ 30 10.2 Vývoj ve 2. čtvrtletí ...................................................................................... 31 10.3 Vývoj ve 3. čtvrtletí ...................................................................................... 31 10.4 Vývoj ve 4. čtvrtletí ...................................................................................... 32 10.5 Shrnutí roku 2009 ......................................................................................... 32 10.6 Finanční situace jednotlivých výrobců ......................................................... 33 10.6.1 ŠKODA AUTO a.s. .................................................................................. 34 10.6.2 Tatra a.s. .................................................................................................... 34 10.6.3 Iveco a.s. ................................................................................................... 35 10.6.4 OP Factory ................................................................................................ 36 11 Vývoj automobilového průmyslu v roce 2010 .................................................... 37 5

11.1 Vývoj v 1. čtvrtletí ........................................................................................ 37 11.2 Vývoj ve 2. čtvrtletí ...................................................................................... 38 11.3 Vývoj ve 3. čtvrtletí ...................................................................................... 38 11.4 Vývoj ve 4. čtvrtletí ...................................................................................... 39 11.5 Shrnutí roku 2010 ......................................................................................... 39 11.6 Finanční situace jednotlivých výrobců ......................................................... 40 11.6.1 ŠKODA AUTO a.s. .................................................................................. 40 11.6.2 Tatra a.s. .................................................................................................... 41 11.6.3 Iveco a. s. .................................................................................................. 42 11.6.4 OP Factory ................................................................................................ 42 12 Zhodnocení ............................................................................................................ 43 Závěr .............................................................................................................................. 46 Seznam použité literatury ............................................................................................ 48 Seznam www stránek.................................................................................................... 48 Seznam obrázků ............................................................................................................ 50 Seznam tabulek ............................................................................................................. 50

6

Úvod Téma této bakalářské práce jsem zvolil jednak z důvodu všeobecného zájmu o automobilové odvětví, ale také s vědomím ať už pozitivních či negativních aktivit, které probíhaly v posledních letech nejen v tomto segmentu. Pro názorný dopad ekonomické krize, konkrétně v automobilovém průmyslu České republiky, jsem tak vybral snad nejvíce citlivé ukazatele, jež odrážejí situaci jak z pohledu podniku, tedy tržeb, tak z hlediska sociálního problému − nezaměstnanosti. K požadovanému cíli porovnání tržeb a nezaměstnanosti v období ekonomické krize, jsem využil konkrétní jihlavskou firmu, která si nepřála být jmenována a jejíž předmět podnikání se zabývá výrobou náhradních dílů pro automobilový průmysl. Byly mi poskytnuty interní absolutní údaje o počtu zaměstnanců a výše tržeb v jednotlivých měsících v průběhu let 2008 až 2010. Naopak údaje získané z Českého statistického úřadu byly k dispozici pouze ve formě bazických indexů. Ke sjednocení těchto hodnot tak bylo zapotřebí převést poskytnuté údaje firmy na bazické indexy se stejným stoprocentním základem k počátku srovnávaného období, tedy ledna 2008 a pro zjištění růstu či poklesu přepočítat na indexy řetězové. Časové řady, které tak vznikly, byly již vhodné ke zjištění míry závislosti firmy, jakožto dodavatele pro odvětví automobilového průmyslu. Pro zkonkretizování měsíčních údajů tržeb a zaměstnanosti Českého statistického úřadu, jsem využil možnosti k nahlédnutí výročních zpráv různých automobilek. Vhodnost konečného výběru tří automobilek (ŠKODA AUTO a.s., TATRA a.s., IVECO a.s.), které v průběhu konkrétních let zaznamenávaly výrazné změny v měřených ukazatelích, považuji za vhodné jednak z důvodu vysokého podílu na celkovém objemu tržeb, a také z důvodu odlišného cílového zákazníka. Byly tak zastoupeny zároveň poptávky z veřejného i soukromého pohledu. V praktické části bakalářské práce nejprve představím firmu s fiktivním názvem OP Factory, její předmět podnikání a vztahy mezi mateřskou společností. Dále následuje úvod k problematice ekonomické krize v automobilovém průmyslu. Poté již začíná samotné srovnání, vlivy a dopady krize na jednotlivé výrobce a nakonec i dodavatele OP Factory. Tyto skutečnosti jsou rozděleny a zvlášť hodnoceny v jednotlivých letech. Každý rok je samostatně rozdělen na dané události a meziměsíční či později meziroční 7

poklesy nebo růsty indexů. V závěru každého roku je popsané konečné shrnutí, souhrnné údaje za jednotlivé kategorie vozidel a konkrétní údaje o tržbách, zaměstnancích i počtu vyrobených vozidel uvedených tří výrobců. Rok je zakončen vývojem a vlivem jednotlivých ukazatelů v oblasti tržeb a zaměstnanosti českého automobilového průmyslu a OP Factory. Závislost dokazuje spojnicový graf s momentální výší indexu daného měsíce. Praktickou část bakalářské práce uzavírá závěrečné zhodnocení, které zpětně popisuje uplynulý tříletý vztah mezi dodavatelskou firmou a výrobci v období ekonomické krize. Část zhodnocení se také věnuje z mého pohledu možného alternativního řešení, které by v období celkového minima mělo menší nebo alespoň méně citelný dopad v měřených ukazatelích tržeb a zaměstnanosti.

8

TEORETICKÁ ČÁST 1 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je významným makroekonomickým problémem, který přímo ovlivňuje životy stovek tisíc lidí v České republice. Tudíž má silný vliv na hospodářskou politiku. Opatření makroekonomické politiky se tak formují s ohledem vývoje nezaměstnanosti a jejími dopady na společnost (Soukup a kol, 2010). Populaci země můžeme rozčlenit na ekonomicky aktivní (pracovní sílu), tj. zaměstnané a nezaměstnané a obyvatelstvo ekonomicky neaktivní. Nezaměstnaného jedince obecně označujeme toho, kdo je schopen pracovat, chce pracovat, aktivně hledá práci a je bez práce. Za nezaměstnané jsou v České republice považovány všechny osoby, které dosáhly 15 let a více a v daném období souběžně splňovaly tři podmínky: 

nebyly zaměstnané,



aktivně hledaly práci,



byly připraveny k nástupu do práce (nejpozději do 14 dnů).

Nesplnění těchto podmínek znamená osobu již zaměstnanou nebo ekonomicky neaktivní. Zájemce o zaměstnání získáváme z úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, dále přímo v podnicích, využíváním inzerce nebo hledání jiným způsobem. Patří sem také jedinci, kteří podají žádost o pracovní povolení a licence. Celkový počet zaměstnaných a nezaměstnaných pracovníků představuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo neboli pracovní sílu. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo představují např. děti předškolního věku, osoby navštěvující různé vzdělávací instituce, starobní důchodci, dlouhodobě nemocní nebo invalidní apod. Výši nezaměstnanosti můžeme vyjádřit absolutně jako počet osob, nebo relativně jako míru nezaměstnanosti

9

Míru nezaměstnanosti získáme, pokud vypočítáme procentuální podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle neboli ekonomicky aktivním obyvatelstvem tj. Míra nezaměstnanosti = (počet nezaměstnaných/pracovní síla).100 Míru nezaměstnanosti měříme nejen obecně, ale také specificky podle věkové nebo jiné struktury obyvatelstva.

1.1

Typy nezaměstnanosti

Rozlišujeme tři hlavní typy nezaměstnanosti. Každý z těchto typů souvisí s hlavními příčinami nezaměstnanosti a představují pro makroekonomickou politiku odlišný problém. A) Frikční nezaměstnanost Někteří lidé dobrovolně opustí z různých příčin svého zaměstnavatele (např. je neuspokojuje výše mzdy, získají bydlení v jiném místě apod.) a hledají jiné zaměstnání, často ve stejném nebo podobném povolání. Tito lidé nemusejí novou práci nalézt okamžitě a vzniká tak frikční (či vyhledávací) nezaměstnanost. Lze tím napomoci i produktivitě jak pracovníků, tak celé ekonomice, neboť to, že si lidé mohou nalézt práci, která je lépe uspokojuje. Pokud v některém odvětví výroba kolísá v závislosti na ročním období (např. ve stavebnictví nebo v zemědělství, rostlinné výrobě), je považována za sezónní a je specifickou součástí frikční nezaměstnanosti (Soukup a kol, 2010). B) Strukturální nezaměstnanost Liška (2002) ji popisuje jako situaci, kdy v tomto případě neexistuje shoda v kvalifikaci osob, které hledají práci, s nároky na kvalifikaci pro výkon volných pracovních míst. Nelze ji tak jednoznačně označit za dobrovolnou či nedobrovolnou. Trvá obvykle déle než frikční, jelikož získat nové pracovní místo znamená rekvalifikaci nebo změnu bydliště. Jelikož existuje rovnost mezi celkovým počtem volných míst a celkovým počtem osob, které práci hledají, jsou oba tyto typy nezaměstnanosti považovány za součást přirozené míry nezaměstnanosti (Soukup a kol, 2010).

10

C) Cyklická nezaměstnanost Tato třetí forma měří rozdíl mezi skutečnou mírou nezaměstnanosti a přirozenou mírou nezaměstnanosti, jenž kolem ní kolísá. Vyplývá z všeobecné recese hospodářství a je spojena s klesající fází hospodářského cyklu. Odráží tak situaci, kdy je na trhu práce méně volných míst než zájemců o práci. Považuje se tak za nedobrovolnou. Jedním z hlavních cílů makroekonomické politiky je tak snížení tohoto druhu nezaměstnanosti (Liška a kol, 2002). Další vymezení, které lze vedle uvedených vlivů uvést patří např. sezonní práce působící na vývoj nezaměstnanosti a růst nabídky práce v určitých časových obdobích (Fuchs a kol, 2002).

1.2 Přirozená míra nezaměstnanosti Rozumí se jí míra, která vzniká při obratu na trhu práce, kdy lidé jsou propouštěni a najímáni. Je chápána jako dlouhodobě rovnovážná míra nezaměstnanosti, kolem níž skutečná míra nezaměstnanosti kolísá. Determinuje ji mikroekonomická struktura trhu práce a rozhodování domácností a firem, týkající se nabídek a poptávek po práci (Liška a kol, 2002). Soukup (2010) upozorňuje, že její výše se mění v závislosti na tom, jak kolísají míra ztráty pracovních míst a míra nalezení práce. Pokud vláda chce snížit přirozenou míru nezaměstnanosti, musí přijmout opatření, která budou zvyšovat míru nalezení práce a snižovat míru ztráty pracovních míst. K vysvětlení skutečnosti, že se přirozená a skutečná míra nezaměstnanosti ve skutečnosti liší, existují dva základní přístupy. Jeden z nich vysvětlují keynesiánci, kteří vycházejí z nepružných cen (alespoň z krátkodobého hlediska) a že trhy se nevyčišťují. S druhým přístupem naopak přicházejí klasičtí ekonomové, považující ceny za pružné a jsou přesvědčeni, že trhy se čistí.

1.3 Vztah mezi mírou nezaměstnanosti a produkční mezerou Tento vztah je známý dle amerického ekonoma Artura M. Okuna, který zkoumal ve Spojených státech souvislost odchylky reálného produktu od potencionálního produktu s odchylkou skutečné míry nezaměstnanosti od její přirozené míry. 11

Růst produktu nad úroveň potencionálního produktu (kladná produkční mezera) bude krátkodobě vyvolávat růst poptávky po práci, a bude tak snižovat míru nezaměstnanosti. Opačný efekt znamená pokles reálného produktu pod potencionální produkt (záporná produkční mezera). Pokud klesá agregátní poptávka, vede k odbytovým potížím firem, snížení produkce a tlaku na redukci nákladů firem, který se projeví nižší poptávkou po práci a propouštěním některých zaměstnanců (zejména s nižší kvalifikací). Míra nezaměstnanosti tak bude mít tendenci růst. Interpretace Okunova zákonu však říká, že odchylky v produkční mezeře nejsou doprovázeny stejnou změnou v míře nezaměstnanosti. V období expanze tak firmy nezvyšují poptávku po práci proporcionálně k růstu produkce. Podobně v období recese neklesá ve stejném poměru poptávka po práci, resp. Firmy nepropouštějí zaměstnance adekvátně k poklesu produkce. Pokud uvažujeme situaci v období recese, kdy je ekonomika v záporné produkční mezeře a firmy snižují produkci, nedojde k proporcionálnímu propouštění, ale firmy snižují počet pracovníků zejména u méně kvalifikovaných profesí. Naopak zaměstnance s vyšší kvalifikací si firma snaží udržet, protože jsou s nimi spojeny vyšší náklady v podobě jejich vyhledávání, zaškolování apod. Po skončení recese by firma tyto zaměstnance opět musela získávat na trhu práce. Tyto náklady s propouštěním a najímáním jsou vnímány jako větší než náklady na udržení v období recese. Velmi často má tato fluktuace pracovníků negativní dopad na produktivitu práce firmy (Soukup a kol, 2010).

2 Joint ventures Neboli podniky se zahraniční majetkovou účastí. Jsou to právnické osoby, které hospodaří a mají sídlo na českém území. Na jejich založení nebo po založení se na jejich podnikání podílí zahraniční účastník. Joint venture (v překladu společné riziko) se rozumí výsledek přímé investice dvou či více podniků, které na základě smlouvy zakládají právnickou osobu, jejíž kapitál společně vytvářejí a na jejímž řízení se spolupodílejí. Založení může proběhnout i bez vynaložení investičních prostředků a to na základě smluvních vztahů. Tato zahraniční majetková účast může mít podobu (formu):  věcí movitých, nemovitých, jakož i některých práv s nimi souvisejících,  akcií a ostatních forem účasti na podnicích, 12

 pohledávek a práv vyplývajících z jakéhokoliv plnění, které má finanční hodnotu průmyslových práv a ostatních práv z oblasti duševního vlastnictví. Zahraniční účastník může mít maximálně 100% výši podílu. Při rozhodování o založení je tak třeba věnovat pozornost klíčovým procentním podílům:  25 % − partner získává legálně blokující minoritu; bez jeho souhlasu nelze přijmout žádné významné rozhodnutí,  49 % − toto je maximální minoritní (menšinový) podíl,  51 % − jedná se o minimální majoritní podíl,  76 % − tento a vyšší podíl znamená, že zahraniční partner nemusí uvažovat žádnou blokovací minoritu,  100 % − jedná se buď o úplné převzetí zahraničním partnerem, nebo o zřízení podniku na českém území, kdy výlučným zřizovatelem a provozovatelem je zahraniční fyzická nebo právnická osoba. Výše podílu zahraničního účastníka závisí na dohodě smluvních stran. V praxi neplatí, že podíl, který byl vložen v majetkové podobě je shodný s podílem partnerů na řízení. Vznik, právní forma, právní poměry a zánik podniku se řídí českým právem. K nejčastějším právním formám existujících podniků se zahraniční majetkovou účastí patří společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Podnik vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Jakékoliv dovozy pro tyto typy podniků podléhají dovoznímu clu, což platí i pro technologie, pokud nebudou využívány v tzv. svobodné celní zóně. Podnik sleduje investováním v zahraničí především tyto cíle:  proniknutí na zahraniční trhy,  dosažení vyšší rentability než pro podnikání v tuzemsku,  zabezpečení návratnosti vložených prostředků,  bezpečnost investování,  likviditu podnikání. Podmínky a cíle pro zahraniční investování se mohou lišit podle konkrétních zemí. 13

2.1 Kooperace Jedná se o spolupráci dvou či více hospodářsky samostatných podniků prostřednictvím smluv. Podniky zůstávají právně a hospodářsky samostatné. Kooperace může probíhat tzv. prací ve mzdě, při které odběratel (objednatel) dodá základní materiál a někdy také technické pomůcky. Další variantou je práce na objednávku, která zahrnuje krátkodobé smlouvy na dodávky dohodnutého množství hotového zboží nebo polotovarů, které se vyrobí podle dokumentace, nebo know-how, které poskytl objednatel. Velmi častá forma kooperace tzv. výrobní, jež zahrnuje spolupráce, při kterých každý partner vyrábí díly nebo komponenty finálního výrobku. Technologie pochází od jednoho nebo obou partnerů. Znamená také, že každý z partnerů se může specializovat na určitou část svého výrobního programu, aby pak výměnou s ostatními partnery doplnil výrobní sortiment (Synek a kol, 1999). Při společném úsilí snížení nákladů, ve zvláštních případech i snížení fixních nákladů se využívá kooperace v administrativní oblasti. Může být využívána například:  ve správě (společné účetnictví, výpočetní středisko, personalistika),  v nákupu (kumulace nákupu s cílem snížení ceny),  v odbytu (akvizice zákazníků, doprava, skladování).

3 Plánování podniku Jelikož jednotlivé činnosti podniku, které jsou výsledkem dělby práce v něm uplatněné a nelze žádnou z nich plánovat odděleně, bez ohledu na vazby s ostatními činnostmi, musí podnik respektovat tuto skutečnost a nepodcenit ji jako jednu z nejdůležitějších zásad plánování.

3.1 Plánování výroby Plánování výroby jak vysvětluje Synek (1999), navazuje na plán prodeje, který musí být v souladu s kapacitními možnostmi podniku. Plán výroby zahrnuje plánování objemů a sortimentu podle výrobních oborů, výrobkových skupin, podle jednotlivých výrobků, 14

součástí apod., v návaznosti na výrobní kapacity a smluvní zajištění zakázek, na strukturu a počet pracovníků, na surovinové zdroje. Dále je nutné při výrobním plánování zajistit výrobní plán uzpůsobený výrobním kapacitám. Hlavním nástrojem bývá operativní plánování výroby a výrobních kapacit. Součástí plánování výroby je i plánování obslužných a pomocných činností, které pomáhají zabezpečit výrobu a prodej.

3.2

Plánování nákupu

Úkolem této činnosti podniku je zabezpečit výrobu a další podnikové činnosti surovinami potřebnými k samotné výrobě. Jedná se zvláště o materiál, energii, náhradní díly atp. Dalším úkolem je stanovení optimální výše zásob. Plánování nákupu zahrnuje:  plán spotřeby vycházející z plánu výroby a norem spotřeby,  plán nákupu (potřeby dodávek) vycházející z plánu spotřeby a potřebné výše zásob,  plán zásob. Pro podnik je nejdůležitější stav vnějších podmínek na dodavatelském (nákupním) trhu, relace nabídky a poptávky spolu s faktory makroekonomického, politického, technologického, ekologického a sociálního okolí.

3.3 Plánování lidských zdrojů Jak dále uvádí Soukup (2010), tato činnost se zabývá plánováním v odpovídající kvalifikační struktuře a počtu pracovníků. Týká se tedy především počtem výrobních dělníků,

technicko-hospodářských

pracovníků,

plánováním

profesního

růstu,

vytvářením vhodných pracovních podmínek apod. Vyjadřuje tak součinnost s ostatními oblastmi podnikového plánování. Ta se projevuje v respektování těsných vazeb s ostatními funkčními oblastmi plánování, jako je především plánování výroby a finanční plánování.

15

4 Ekonomická krize V letech 2008 a 2009 došlo ke zvolnění tempa růstu světové ekonomiky. Silná redukce kapitálových trhů na jaře roku 2008 vyvolaná panikou z obav o stabilitu finančních domů s globální působností, následovaná krizí důvěry s výrazným omezením úvěrových aktivit a potvrzeným masivním výskytem toxických aktiv v bilancích největších bank prakticky na celém světě, vyústily nakonec v krizi ekonomickou.

4.1 Globální vývoj ekonomiky Od poloviny roku 2006 zažívala světová ekonomika robustní růst. Nezaměstnanost se v mnohých částech světa dostala na historická minima. Nadprůměrně rostly i ekonomiky Německa či Japonska, u nichž předtím nebyla silná dynamika obvyklá. Velmi prudce posilovaly kurzy akcií a ceny nemovitostí, jejichž nákupy byly motivovány

příznivými

úrokovými

sazbami

pro

financování

umožněnými

bezproblémovou inflací. Možnost pořízení nemovitosti se otevírala pro stále větší počet i méně bonitních klientů. Zhruba od poloviny roku 2007 začal být již zřetelně patrný útlum přicházející na trh nemovitostí v USA. Přinesl neklid i na finanční trhy v obavách, jak se projeví stále hůře splácené hypoteční úvěry, navíc nakoupené jako podkladová aktiva složitých investičních instrumentů v rizikovém profilu i dalších bank a finančních institucí. V závěru roku 2007 již bylo jasné, že americká úvěrová krize je horší než se očekávalo a zvyšuje pravděpodobnost recese v USA. Ochlazenou úvěrové aktivitu nezlepšilo ani snížení úrokových sazeb americké centrální banky z počátku roku 2008, nejrozsáhlejší za předchozích 25 let. Prudká korekce akciových trhů v jarních měsících roku 2008 odrážela obavy, že mohou nastat pády některých bank. Reagovala i na stále jasnější signály, že ekonomika USA směřuje do recese a také na další očekávané otřesy v Evropě. Finanční krize nabyla globálních rozměrů. Přes zmrazené úvěrové aktivity pak vyústila i ve světovou krizi ekonomickou. Zpočátku panovaly představy, že finanční krize zasáhne spíše Evropu a Asii než USA, protože USA byly v převážně dlužnické pozici a finanční šok postihuje v první řadě věřitele. Ukázalo se však, že odlišná struktura ekonomik (především podílů výdajových 16

složek HDP) následně favorizovala spíše Asii a velké rozvíjející se ekonomiky obecně. Ty nakonec posílily své pozice a Čína se stala v roce 2009 světovou ekonomikou číslem dvě. Spojené státy, v jejichž finančním systému měla krize původ (rizikové hypotéční půjčky převáděné sekuritizací do bilancí bank téměř po celém světě), doplatily na uvedený vývoj prudkým zhoršením vnitřního zadlužení, citelnou ztrátou zájmu o svá aktiva ze strany zahraničních investorů a následnou výraznou depreciací dolaru jako světové rezervní měny. Navíc prudký růst ceny ropy převyšující 150 dolarů za barel a růst cen komodit pro potravinářský průmysl vyvolávaly v roce 2008 obavy z inflace. Ty se však nepotvrdily. Naopak, světová hospodářská krize a velmi pomalý výstup z ní doprovázený nevýrazným růstem cen nastolily obavy z deflace. Autoritativní ekonomové a finančníci začali hovořit o tzv. “novém normálu“, předpokládajícím velmi pomalý ekonomický růst se stagnací. I když k oživení světové ekonomiky v roce 2010 nakonec došlo, přispěly k němu především zmíněné velké rozvíjející se ekonomiky skupiny BRIC s tempy HDP převyšujícím troj- až čtyřnásobně tempa ekonomiky USA či Evropské unie. Nejistoty budoucího vývoje pak dokládají kolísavé hodnoty předstihových indikátorů ještě i z podzimu roku 2010, které pravděpodobnost „nového normálu“ zvyšují.

4.2

Vývoj v České republice

Co se týče České ekonomiky tak vyšla z krize relativně dobře. Tentokrát šlo o krizi importovanou, vyvolanou prudkým poklesem zahraniční poptávky. Českou republiku nezasáhla globální krize finanční, ale až světová krize ekonomická. V předchozích letech 1997 a 1998 byla recese stejně jako hospodářský útlum z roku 2001-2002 interního původu. Propad objemu HDP České republiky v roce 2009 proti roku 2008 byl zhruba stejný jako v EU, došlo však k němu pádem z podstatně vyšší předchozí dynamiky. Ztráta temp a následný pokles výdajů na konečnou spotřebu domácností a také investic nebyl tak hluboký jako v EU, spotřeba vládního sektoru se však v roce 2009 zvýšila dynamikou, která byla jednou z nejvyšších ze zemí OECD. Trh práce ztratil podle celkové zaměstnanosti 1,2 % osob, což bylo méně než v EU, ovšem ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje nejvíce muži, živitelé rodin, klesla zaměstnanost o 5,9 %. Mzdy 17

a platy se v úhrnu snížily o 5 % (náhrady zaměstnancům o 6 %). Pokles zisků vyjádřených jako hrubý provozní přebytek se v české ekonomice odehrál citelněji již v roce 2008, v roce 2009 byl jejich meziroční úbytek menší. Zisky z podnikání v sektoru domácností však ještě v roce 2008 prudce rostly druhou nejrychlejší dynamikou dekády, v roce 2009 však byl jejich propad rekordní. V roce 2009 oslabila česká koruna k euru i dolaru, index PX pražské burzy ztratil v roce 2008 zhruba čtvrtinu své hodnoty a další téměř třetinu v roce 2009. Úrokové sazby PRIBOR na mezibankovním trhu od roku 2007 podle vývoje ročních změn klesaly a jejich úrokový diferenciál vůči sazbám v eurozóně se ztenčil. Dopad krize na vnější vztahy ekonomické vztahy České republiky byl zcela podmíněn skutečností, že krize globální ekonomiky vyvolaná krizí finanční zasáhla ČR na velmi citlivém místě, a to v její otevřenosti světu ve sféře zbožových a kapitálových toků. I když tento dopad byl zčásti mírněn opatřeními v zemích největších obchodních partnerů, projevil se v prudkých propadech obchodovaných objemů.

4.3 Zaměstnanost v době krize Meziroční pokles počtu zaměstnanců v ekonomice jako celku sice započal až od 1. čtvrtletí 2009, ale po převážnou část roku 2008 byly patrné meziroční poklesy kromě soustavného snižování v prvovýrobě – i ve stavebnictví, obchodu a veřejné správě. Během roku 2009 pak již klesal počet zaměstnanců ve všech odvětvích s výjimkou stavebnictví, pohostinství a ubytování, a také v odvětví činností v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky. Největší ztráty v počtech zaměstnanců zaznamenával v roce 2009 zpracovatelský průmysl, když ve 4. čtvrtletí činil meziroční pokles 8,8 %. Za celou ekonomiku došlo k nejhlubšímu meziročnímu propadu v počtu zaměstnanců ve 3. čtvrtletí 2009 (-2,9 %). Ještě i ve 2. čtvrtletí 2010 činil meziroční pokles 2,1 %. Celý rok 2009 vykázal snížení počtu zaměstnanců v české ekonomice proti roku 2008 o 2 %, z toho nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (-6,6 %). Avšak co se odvětvové diferenciace týká, ve většině odvětví počty zaměstnanců meziročně vzrostly, nejvíce v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (+4,1 %), ale vyšší počty zaznamenalo i stavebnictví, kde se pokles odehrál již v roce 2008.

18

Celková zaměstnanost v české ekonomice klesla v roce 2009 meziročně o 1,2 % na 5,226 mil. osob, ve zpracovatelském průmyslu o 5,9 % na 1,357 mil. osob. V ekonomice se celková zaměstnanost snížila o 62 221 osob, ve zpracovatelském průmyslu o 84 462 osob (Dubská, 2010).

5 Metody výpočtu srovnávaných hodnot Pro relativní srovnání vývoje a vlivu vybraných ukazatelů bylo využito zvláště za pomoci bazických a řetězových indexů časových řad dle výkladu Synka (2009).

5.1 Časové řady Časová řada je posloupnost hodnot určitého statistického znaku (ukazatele) uspořádaných z hlediska času ve směru od minulosti k přítomnosti. Ukazatel musí být věcně a prostorově shodně vymezen po celé sledované období. Časové řady okamžikové Hodnota ukazatele se plynule mění v čase, časová řada udává stav ukazatele v určitých okamžicích. Hodnoty stavu nemusí přímo záviset na délkách intervalu mezi odečty (při delším intervalu však může dojít k větší změně). Časové řady intervalové (úsekové) Hodnoty ukazatele sledují vznik nebo zánik (udávají přírůstek, úbytek) za časový interval, hodnoty tedy závisejí na délkách intervalů. Při vzájemném srovnávání hodnot ukazatele intervalové řadu jsou nutné konstantní délky intervalů (např. rok, čtvrtletí, měsíc a týden). Časová řada má určitý vývoj v čase. Lze ji rozdělit na tři složky:  trendovou,  periodickou,  nahodilou. Trendová složka určuje dlouhodobý směr vývoje. Trend znamená rostoucí řadu nebo klesající řadu, Řada bez trendu se nazývá stacionární řada (kolísání kolem konstantní úrovně). 19

Periodické kolísaní (oscilace), znamenají pravidelné výkyvy kolem trendu, dlouhodobě se vyrovnávající. Výkyvy jsou způsobeny frekvencí či délkou periody nebo amplitudou (velikostí odchylky). Podle délky periody existují výkyvy:  sezónní – perioda jeden rok, výkyvy uvnitř roku v určitých měsících a čtvrtletích  cyklické – perioda delší než jeden rok  krátkodobé – perioda kratší než 1 rok, výkyvy v měsících, v týdnech, ve dnech Nahodilá kolísání se vyznačují drobnými výkyvy vyvolanými nepostižitelnými příčinami (tato složka je přítomna vždy). Řetězové indexy Nebo také koeficienty růstu neboli tempa růstu (obvykle v procentech) jsou dány poměry mezi sousedními členy řady

k  . i ,i 1

yi y i 1

, pro i=2, 3,…, n

Řetězové proto, že základ (jmenovatel) se postupně (řetězově) mění. Pro výpočet průměrné hodnoty pro řadu (zde např. pro čtvrtletí) lze vypočítat jako geometrický průměr:

k  n1 k2,1  k3, 2  ...  kn,n1  n1

yn y1

Pokud jednotlivé koeficienty časové řady kolísají kolem průměrného, má časová řada exponenciální růst či pokles. Bazické indexy Neboli také bazické absolutní přírůstky, tyto indexy vyjadřují přírůstky či úbytky vzhledem ke stále stejnému základu (zde k předchozímu roku).

ki ,1 

yi y1 20

Indexy prezentujeme buď ve tvaru desetinných čísel, nebo po vynásobení 100 procentuálně, graficky je zobrazujeme buď tabulkově, nebo pomocí spojnicového grafu.

6 Tržby Tržby tvoří hlavní výnosovou část výrobního podniku za prodej vlastních výrobků a služeb, u obchodního podniku tzv. obchodní rozpětí, tj. rozdíl mezi prodejní a kupní cenou, v případě banky rozdíl mezi úroky, které banka získá za poskytnuté úvěry, a úroky, které zaplatí za vklady. Jsou peněžní částkou, kterou podnik získal prodejem výrobků, zboží a služeb v daném účetním období (měsíc, rok). Tvoří rozhodující složku výnosů a hlavním finančním zdrojem podniku, který slouží k úhradě jeho nákladů a daní, výplatě dividend a jeho rozšířené reprodukci. Jednotlivé složky tržeb (výnosů) se zjišťují z výkazu zisku a ztráty (výsledovky). Rozhodující jsou tržby za výrobky, resp. za poskytnuté služby; ty jsou ovlivněny fyzickým objemem výroby (prodeje), cenami jednotlivých výrobků, sortimentní strukturou prodeje, způsobem fakturace a dobou úhrady faktur a jinými činiteli. Fyzický objem výroby podniku je z krátkodobého pohledu omezen výrobní kapacitou a poptávkou po výrobcích. Ceny jsou produktem trhu (kromě cen regulovaných) a jejich vývoj závisí na typu trhu. Změny struktury ve výrobě závisí v určitém rozsahu na podniku, který může jejich využíváním zvyšovat tržby i zisk. Tak může učinit zvyšováním prodeje a cen (pokud mu to trh dovolí) dosavadních výrobků, zvyšováním kvality, technické úrovně, zaváděním nových výrobků apod. Jelikož v praxi jde obvykle o existenci všech typů dokonalé a nedokonalé konkurence, následující rozdělení uvede ovlivňování ceny v krajních extrémech jednotlivých typů konkurence. A) Dokonale konkurenční trh Cena je nezávislá na množství výrobků nabízených jednotlivými výrobci; pro jednotlivý podnik je cena vnějším parametrem na něm nezávislým, který svým objemem výroby nemůže podnik ovlivnit. Platí, že tržby rostou s růstem prodaného množství a optimalizace tržeb nemá smysl, což znamená, že čím větší objem produkce podnik prodá, tím má vyšší tržby. Neznamená to však, že objem produkce neoptimalizuje. 21

Náklady se vyvíjí tak, že z počátku klesají a později (při větším objemu výroby) rostou. Pak zřejmě podniku bude vyrábět takový objem produkce, při kterém dosáhne maximálního zisku a nikoli maximálních tržeb. B) Monopolní trh Zde je cena proměnnou veličinou závislou na množství prodaných výrobků, která s růstem množství neustále klesá; protože monopol představuje produkci celého odvětví, má poptávková křivka obecný tvar, tj. tvar klesající čáry zleva doprava. Monopol tak určuje cenu a množství tak, aby dosáhl maximálního zisku; toho je dosaženo při objemu, při kterém se marginální náklady rovnají marginálním tržbám. Plánování tržeb Plán tržeb (prodejů) stanoví předpokládané objemy prodejů a příjmy z prodejů za období. Člení se většinou podle jednotlivých výrobků a skupin zákazníků (odběratelů). Vychází z marketingového průzkumu trhu. Dle zjištěné poptávky proběhne odhad objemu prodejů a vynásobí se předpokládanou prodejní cenou, která je zvolena na základě poptávkové funkce. V úvahu je nutno vzít v potaz sezonní výkyvy, dodávkové množství nebo prodej v minulých letech. Takto vypočtené tržby podle jednotlivých výrobků se sečtou a tyto celkové tržby je nutno porovnat s plánovanými náklady a zjistit předpokládaný zisk. K plánované výši tržeb lze využít i statistických metod, např. analýza časových řad, kterou je nutné rozložit na dílčí složky (trendovou, sezonní, cyklickou a náhodnou). Nejprve se stanoví trend časové řady, např. metodou nejmenších čtverců. Pomocí dekompoziční analýzy jsou určeny zbývající složky (Synek, 2007)

6.1 Účtování výnosů Jelikož hlavní složku výnosů tvoří tržby, je třeba z hlediska účetnictví celkem výnosy (ale i náklady) časově rozlišit, tj. účtovat v období, s nímž časově a věcně souvisí. Na jednotlivé účtové třídy se účtují účetní případy, narůstajícím způsobem od začátku roku (tj. na začátku účetního období nákladové a výnosové účty vykazují nulový zůstatek). Při uzavírání účetních knih se zůstatky účtů třídy 5 (náklady) a 6 (výnosy) převádějí na účet 710 – Účet zisků a ztrát. Výnosy se tedy účtují v 6. Účtové třídě. Podobně jako náklady jsou i výnosy v třídě 6 účetními a pro zjištění základu daně se 22

musí posuzovat z hlediska zákona o dani z příjmů. Ten vymezuje, které příjmy jsou a které nejsou předmětem daně, příp. které jsou od daně osvobozené. Účtová skupina 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží Pod pojmem výkony se rozumí výrobky, provedené práce a služby. Jestliže účetní jednotka prodává výkony, které vytvořila, anebo zboží, vznikají tržby Účtová skupina 61 – Změny stavu vnitropodnikových zásob Ve výrobních podnicích má tento účet zásadní význam, pomocí kterého eliminuje náklady vynaložené při výrobě a skladování výrobků. V případě, kdy výroba prochází několika fázemi, musí se taktéž promítnout v účtování na účtech změny stavu příslušné složky vnitropodnikových zásob. Konečný stav tohoto účtu ovlivňuje základ daně, tj. základ převyšuje, nebo snižuje v závislosti na tom, zda převýší v daném období přírůstky či úbytky. Účtová skupina 62 – Aktivace Rozumí se jí přírůstek majetku v důsledku vlastní činnosti. Protože tedy přibývá aktivum, nazývá se tento proces aktivace. Účtuje se podle toho, který druh majetku aktivací vzniká. Účtová skupina 64 – Jiné provozní výnosy Podle názvu se zde účtují výnosy, nezařaditelné mezi výše uvedené např. smluvní pokuty a úroky z prodlení, výnosy z odepsaných pohledávek, ostatní provozní výnosy. Patří sem i tržby z prodeje DHM a DNM (641) a tržby z prodeje materiálu (642), které jsou protipólem k nákladovým účtům 541, 542. Na účtech tržeb se účtuje o ceně docílené při prodeji a porovnání s uvedenými nákladovými účty lze vyčíslit výsledek z daných prodejů (Štohl, 2005)

23

PRAKTICKÁ ČÁST 7 Společnost OP Factory s. r. o. Firma byla založena a vznikla zápisem do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně roku 1993 jako společnost s ručením omezeným a roku 1994 zahájila výrobu na ploše 3.100m². V minulých letech došlo k rozšíření nové výrobní plochy o 3.500m² a výstavby nové výrobní haly. Jedná se o dceřinou společnost, jejíž mateřská společnost sídlí v Německu. Firma také úzce spolupracuje s lisovnou, jež je v bezprostřední blízkosti závodu a z pohledu obchodního zákoníku je ostatní osobou stejné mateřské německé společnosti.

7.1 Vztahy mezi dceřinou a mateřskou společností Vztahy mezi ovládanou a ovládající osobou jsou založeny zejména o výpůjčních smlouvách, kde je předmětem těchto smluv vypůjčování technologického zařízení a speciálního nářadí, které lze pouze s velkými obtížemi zajistit v ČR, případně je nelze v ČR zajistit vůbec. Tato spolupráce je z pohledu ovládané osoby velmi výhodná a operativní, neboť předmětné nářadí či zařízení je operativně a ve velmi krátkém časovém limitu k dispozici. Ovládané osobě nevzniká uzavřením této smlouvy žádná újma. Výhodné je i zabezpečení obchodně-technického vedení, konstrukce, technické řešení, technologické přípravy a logistické podpory projektů nových výrob. Pro firmu je užitečné i zlehčení celého procesu z hlediska potřeb ručení. Ve všech půjčkách vystupuje ovládající osoba jako věřitel. Spolupráce s lisovnou spočívá v uzavření nájemní smlouvy, ve které je předmětem pronájem výrobních, kancelářských ploch a části pozemku. Nájemné je považováno za obvyklé ve vztahu ke smlouvám uzavíraným mezi osobami ekonomicky a personálně nepropojenými. Smlouva o spolupráci uzavřená roku 2004 se týká zajišťování činností souvisejících s vedením účetnictví a daňových evidencí. Neméně důležitá je i smlouva o vypůjčení zejména technologického zařízení a speciálního nářadí.

24

7.2 Předmět podnikání Předmětem podnikání je výroba, instalace a opravy elektronických zařízení, příprava a vypracování technických návrhů. Primární činností je výroba plastových výrobků a pryžových výrobků, výroba strojů a zařízení pro automobilovou elektroniku. Díly jsou zhotovovány z precizních kovo-plastových kompozitních dílů. Takto vyvíjené a vyráběné díly a sestavy se pohybují na rozhraní mezi mechanikou a elektronikou, což umožňuje chránit citlivé elektronické součástky do automobilů před klimatickými podmínkami, oleji a prachem. Firma vlastní certifikáty ISO/TS 16949 : 2002 a ISO 14001 : 2004.

8 Introdukce k situaci ekonomické krize v automobilovém průmyslu ČR Globální vývoj v České republice v letech 2008−2009 vzhledem k vysoké otevřenosti české ekonomiky na jedné straně a síle globální krize na straně druhé, výrazně ovlivnil v mnoha směrech ekonomickou situaci. Jak z pohledu výsledku hospodaření fyzických i právnických osob, tak i celkově na trhu práce. Mezi nejpostiženější a nejrizikovější sektory, kterých se krize dotknula, byl automobilový průmysl, kdy se v tomto období prudce snížila poptávka. Což znamenalo, že řada automobilek musela omezit výrobu a snížit počet pracovníků. Toto odvětví zaměstnává obrovské množství lidí a je napojeno na celou řadu firem (dodavatelů), které jakékoli změny okamžitě pocítily. I u těchto subjektů jsou nuceni propouštět zaměstnance či omezit nebo zastavit výrobu. V automobilovém průmyslu je zaměstnáno více než 2 miliony lidí (v automobilkách a u výrobců součástek). Je vysledováno, že na jedno pracovní místo v automobilovém průmyslu se vytváří dalších 5 míst v ekonomice. Státy tak přistupovaly k opatřením, které měly posílit oslabenou poptávku na trhu automobilů a oživit jej. Zvláště se jednalo o různé balíčky, které obsahovaly osvobození od daně nově nakoupených vozidel po dobu 1-2 let nebo získání prémie pokud si žadatel zakoupil nový vůz a původní (minimálně 9 let starý) nechal na vlastní náklady sešrotovat. V České republice protikrizový plán počítal s formou možností odpočtu DPH u nově kupovaných osobních automobilů. Od 1. 4. 2009 mají firmy a živnostníci možnost odpočtu DPH při pořizování osobních vozidel pro firemní účely. 25

Objem prodeje, resp. výroby automobilů je citlivým ukazatelem stavu ekonomiky. Pro firemní management a marketing je užitečné vývoj automobilů systematicky sledovat, jelikož výroba obráběcích strojů kopíruje výrobu automobilů. Důkazem, že automobilový průmysl patří k nejdůležitějším odvětvím v České republice je fakt, že produkuje více než 20% objemu výroby, při plném využití kapacity vyprodukuje více než 1,2 milionu automobilů za rok. Celkem průmysl tvoří 35 % českého hospodářství. Z velké části se také podílí na českém exportu. Stroje a dopravní prostředky tvoří podíl na vývozu okolo 50 % (www.finance.cz).

9 Vývoj automobilového průmyslu v roce 2008 Vývoj se bude týkat tržeb a zaměstnanců v jednotlivém čtvrtletí. Každý kvartál bude vyhodnocen úbytkem či růstem těchto ukazatelů včetně měsíčních vývojů. Jak z pohledu národního průmyslu, tak i návaznosti na společnost OP Factory (viz obr. 9.2).

9.1 Vývoj v 1. čtvrtletí Toto čtvrtletí je považováno za začátek zkoumaných bazických indexů s hodnotou v lednu 100 %. Od tohoto měsíce bude zřejmý vliv krize a následné dopady na vybrané ukazatele. Z pohledu tržeb a zaměstnanosti jak u OP Factory, tak národního průmyslu zatím nic nenasvědčuje výraznějšími propady. Naopak indexy mají kladné hodnoty s výjimkou výrazného poklesu hodnoty tržeb v měsíci březnu o 17 % českého průmyslu. Obrat OP Factory tento výkyv neregistruje a pokračuje do následujícího čtvrtletí ve stoupajícím trendu.

9.2 Vývoj ve 2. čtvrtletí V tomto kvartálu z pohledu tržeb zaznamenáváme pokles o necelá 3 %. Nejslabšími měsíci byl květen a červen, kde byl propad takřka o 18 %. Celkově se 2. čtvrtletí stále drží nad 90 %. Zaměstnanost klesla o 1,6 % Ve společnosti OP Factory klesly tržby o 5,3 %. Nejvýraznější pokles byl i zde v měsíci květnu o 27,2 %, ale v červnu naopak růst o 17,2 % díky předběžným zakázkám na výrobu pro letní měsíce. Z pohledu zaměstnanosti byl nárůst oproti předchozímu čtvrtletí o 5,5 %. 26

9.3 Vývoj ve 3. čtvrtletí Tržby v tomto období zaznamenaly pokles v srpnu o 6 % a poté nárůst v září o 9,3 % na 90, 9 %. Celkově se však oproti předchozímu čtvrtletí snížily o 6,3 %. V tomto období však byl automobilový průmysl vyhlášen jako jedno ze tří odvětví s nejdynamičtějším vývojem. Na celkovém růstu produkce se podílel zvláště oddíl výroby motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů a výroba ostatních dopravních prostředků. Zaměstnanost ve výrobě ve 3. čtvrtletí klesla o 2 %. OP Factory téměř kopíroval tržby, ale propad v srpnu byl až 21%, kdy probíhalo omezení výroby z důvodu velké části dovolených. V září se ale vrátil znovu na 101,8 %. Pokles v tomto čtvrtletí z pohledu tržeb činil 4,3 %. Zaměstnanost již ale postupně klesá i přes vysoké tržby v září. Celkový pokles zaměstnanosti za třetí kvartál činí 3 %.

9.4 Vývoj ve 4 čtvrtletí Vývoj celkového průmyslu, nejen automobilového, se vyznačoval prudkým poklesem produkce, tržeb a zakázek, který zároveň provázel i pokles počtu zaměstnaných osob a produktivity práce. Hlavním faktorem ovlivňujícím pokles průmyslu se stal dramatický propad zahraniční poptávky, který byl citelný právě v automobilovém průmyslu. K největšímu poklesu tedy nejvíce přispěl automobilový průmysl výrobou dopravních prostředků a zařízení (meziročně o 22,3 %), ale i do této doby rostoucí elektrotechnický průmysl s výrobou elektrických a optických přístrojů a zařízení. Zaměstnanost se však celkově propadla pouze o 3 %, ale očekával se větší nárůst v prvním čtvrtletí roku 2009. OP Factory jako subdodavatel pocítila ekonomickou krizi a pokles poptávky v automobilovém průmyslu ještě hůře. Říjen již vykazoval 25% pokles tržeb, dále listopad o dalších 16 % a nakonec prosinec s poklesem 35 % a zůstatkem 25,6 % pro rok 2008. Průměrně tržby klesly o 45 % oproti třetímu kvartálu. Zaměstnanost zde zahájila dlouhodobou klesající tendenci. Přechod do čtvrtého kvartálu v říjnu znamenal 5% pokles a v listopadu již 10% pokles s konečným 0,6% nárůstem v prosinci. Průměrný počet zaměstnanců v tomto kvartálu klesl o 17 %.

27

9.5 Shrnutí roku 2008 Vývoj průmyslu, nejen automobilového, byl negativně ovlivněn propadem ve 4. čtvrtletí jak z pohledu tržeb, tak i z pohledu poklesu zaměstnanosti. Z jednotlivých subsekcí měl však automobilový průmysl nejvyšší podíl na celkovém objemu tržeb s výkazem z průmyslové činnosti (17,2 %). V České republice bylo vyrobeno celkem 948 128 kusů motorových vozidel. Největší podíl má samozřejmě výroba osobních automobilů, kterých bylo vyrobeno 940 334 ks, 3 496 autobusů a 2 737 nákladních automobilů. Nepočítáme zde s motocykly, pro které OP Factory není dodavatelem a nekopíruje tak jejich výrobu (viz následující obrázek). Obr. 9.1 Souhrnné údaje za jednotlivé kategorie vozidel 2008

Zdroj: www.autosap.cz Tab. 9.1 Údaje za jednotlivé výrobce 2008

Výrobce ŠKODA TATRA KAROSA (IVECO)

Tržby (mil.) 200 182 7 514 12 433

2008 Vyrobeno (ks) 603 981 2 252 3 020

Zaměstnanci 26 695 4 200 2 149

Zdroj: vlastní úprava

9.6 Finanční situace jednotlivých výrobců Pro podrobnější shrnutí uplynulého roku se tato část věnuje vybraným výrobcům a OP Factory, dopad na jejich finanční situaci a opatření v tomto období.

9.6.1 ŠKODA AUTO a.s. Tržby této automobilky v roce 2008 dosáhly 200,2 mld. (meziročně −9,8 %). Skupina okamžitě reagovala na pokles poptávky a silné konkurenční tlaky na klíčových trzích a přijala adekvátní opatření na podporu odbytu. Tržby rovněž klesly v důsledku nepříznivého vývoje směnného kurzu české koruny vůči ostatní měnám (zejména vůči 28

EUR, USD a RUB). Náklady byly optimalizovány podpořením nastartováním podnikového programu Scout, který reaguje na negativní vývoj ekonomického prostředí. Společnost vynaložila v důsledku optimalizace nákladů prostředky na marketingovou podporu a reklamu. Dále vynaložení dalších prostředků na rozšíření systémové podpory (Výroční zpráva 2008 Škoda auto a.s.).

9.6.2 Tatra a.s. Jedním z největších dopadů na finanční situaci společnosti bylo množství zakázek prvním pololetí roku 2008, které byly sjednány zvláště pro export. Stav posilující koruny ale způsobil, že vozy určené zvláště pro zákazníky v Rusku, Austrálii a Indii se staly velmi drahými. Další problémy se násobily prudkým nárůstem cen energií a oceli. V polovině léta došlo k drastickému poklesu nových zakázek a někteří odběratelé nebyli schopni zaplatit za vozy, které již odebrali. Ostatní výrobci nákladních vozů zaznamenali pokles zakázek dokonce až o 90 %. V Tatře o 35 % až 40 %. Problémy, na komerčních trzích, však nezasáhly ve stejné míře trh vojenský. Úsilí se tak v maximálním rozsahu koncentrovalo na oblast trhů s obranným materiálem (Výroční zpráva 2008 Tatra a.s.).

9.6.3 Iveco a.s. Vliv krize ve druhém pololetí byl poznamenán negativním dopadem do oblasti nákupních cen, zejména u některých materiálů (ocel). Pro Iveco a. s. byl kurz CZK vůči EUR na jednu stranu pozitivní z pohledu významného zvýšení konkurenceschopnosti importů, čehož bylo využito při cenových jednáních s tuzemskými dodavateli. Ke zmírnění finanční škod také přispělo zvýšení efektivity využití průmyslových fixních nákladů a kvalitní řízení režijních výdajů, které umožnilo eliminovat ztráty z vývozu. Počet zaměstnanců v roce 2008 celkově oproti roku 2007 vzrostl o 274 zaměstnanců. Nárůst byl zaznamenán v kategorii výrobních dělníků (Výroční zpráva 2008 Iveco a.s.).

9.6.4 OF Factory Vliv na tržby byl tedy patrný zvláště v posledním čtvrtletí, kdy poprvé klesající křivka obou měřených ukazatelů klesá pod 80 %. U OP Factory je tento trend o měsíc delší a končí na 25,6 % v prosinci. Zaměstnanost v prvním pololetí měla rostoucí průběh přes

29

vlnovité tržby v tomto období. Propad pod národní index byl zaznamenán až v listopadu, kde firma byla nucena propustit s klesající výrobou část zaměstnanců zvláště z výrobních úseků. Společnost v návaznosti na ostatní výrobce automobilového průmyslu realizuje soubor stabilizačních opatření. Investiční záměr je v rozhodující míře směřován na rozšíření technologické základny pro realizaci nových projektů. Obr. 9.2 Srovnání tržeb a zaměstnanosti rok 2008

Zdroj: vlastní úprava

10 Vývoj automobilového průmyslu v roce 2009 V následujícím roce bude vývoj obohacen o meziroční přírůstky či úbytky s předchozím rokem.

10.1 Vývoj v 1. čtvrtletí Do nového čtvrtletí vstupuje národní průmysl s nejnižší hodnotou tržeb během tří zkoumaných let v měsíci lednu s indexem 53,2 %, což je meziroční rozdíl 46,8 %. Následující měsíce v kvartálu mají již stoupající charakter a končí v březnu na 82,9 %. Průměrně toto čtvrtletí vychází s téměř stejnou hodnotou jako poslední čtvrtletí roku 2008 s 65,1 %. Meziroční pokles je o 30,8 %. Nezaměstnanost pokračuje v klesajícím trendu předchozího roku s hodnotou 75,8 %. Meziroční úbytek v 1. čtvrtletí činí 25,5 %. Tržby OP Factory mají ještě nižší hodnoty, avšak oproti prosinci 2008 je zaznamenán růst o 23 %. V tomto čtvrtletí přesáhl 50 % hranici tržeb pouze březen s 51,7 %. 30

Meziroční pokles v kvartálu má nejvyšší rozdíl během zkoumání a to 55,4 %. Úbytek zaměstnanců pokračuje v 3% ztrátách za měsíc. Průměrný počet zaměstnanců během roku klesl o 25,5 %.

10.2 Vývoj ve 2. čtvrtletí Tržby národního automobilového průmyslu zaznamenávají ve 2. čtvrtletí 10% propad v dubnu, nicméně okamžitý 10% růst v květnu a podobně i červnu znamená po osmi měsících návrat nad 90 %. Konkrétně 90,6 %. Zvýšení oproti 1. kvartálu má hodnotu 15,3 %. Meziroční pokles činí 12,5 %. Nezaměstnanost na rozdíl od tržeb ve 2. čtvrtletí opět klesla o 4,4 %. Meziroční úbytek činí 21,4 %. Situace tržeb v OP Factory pokračuje v nízkých hodnotách předchozího čtvrtletí. Průběh křivky však kopíruje národní průmysl pouze v menších nárůstech a červen zaznamenává nejvyšší hodnotu indexu během roku 2009 necelých 63 %. Průměrně oproti 1. čtvrtletí je celkový nárůst o 6,5 %. Meziroční pokles vykázal rozdíl 44 %. Počet zaměstnanců stejně jako v obratu národního průmyslu dále klesal. Vysoký nárůst propuštěných byl v měsíci květnu, kdy dosahoval hodnoty 62 %, stejná hodnota zůstala i v červnu. Druhý kvartál tak pokračoval již počtvrté v pořadí poklesem zaměstnanců. Oproti předchozímu čtvrtletí o dalších téměř 10 %. Meziročně stav zaměstnanců klesl o 42,5%.

10.3 Vývoj ve 3. čtvrtletí Obrat tržeb automobilového průmyslu v průběhu třetího čtvrtletí se vyznačoval značnými výkyvy v měsících. Nejprve počáteční měsíc červenec zaznamenává oproti předcházejícímu rostoucímu čtvrtletí 25% pokles a byl to již po zbývající část sledované časové řady měsíc s minimální hodnotou. Následující srpen však naopak roste o značných 40 %, což znamená nejvyšší nárůst během celého zkoumaného období. Hodnota indexu činí 114,9 %. V září proběhl další značný pokles o 20 %. Průměr za celé čtvrtletí se díky silnému srpnu vrátil na hodnoty z prvního a druhého čtvrtletí roku 2008. Také to znamenalo, že tentokrát byl meziroční rozdíl kladný o 6,5 %. Nezaměstnanost v automobilovém průmyslu si udržela hodnotu předchozího čtvrtletí. Propad činil pouze 0,2 %.

31

Průběh tržeb v OP Factory však nedosahoval tak výrazných výkyvů. Z úvodního července, který má v tomto období 57,1 % byl nárůst za srpen pouhých 2,7 %. Zlepšení situace proběhlo až o měsíc později. Září dosáhlo ročního maxima 79,2 % což je nárůst o necelých 20 %. Celkem kvartál vyšel s desetiprocentním růstem a meziroční rozdíl činil 29 %. Nezaměstnanost se ani v tomto čtvrtletí výrazně neprojevila, avšak ze všech čtvrtletí zde má nejnižší hodnotu s 62,5 %. Rozdíl s předchozím rokem činí stále přes 20 %.

10.4 Vývoj ve 4. čtvrtletí Růstový trend tržeb pokračuje v 5% nárůstech za měsíc a v říjnu již překračuje stoprocentní hranici, která byla naposledy v dubnu 2008. Nárůsty jsou zvláště patrné s meziročním porovnáním. Rozdíl v listopadu je téměř 60 %. Toto čtvrtletí se již dá označit jako návrat k situaci před krizí, která zaznamenala svou aktivitu právě před rokem. Co se týče zaměstnanosti, s předchozím čtvrtletím vzrostla o 2,4 %, avšak stav zaměstnanců s meziročním srovnáním stále nedosahuje původních hodnot. Konkrétně o necelých 14 %. Faktem je, že nejvíce se nezaměstnanost projevila posléze v prvním čtvrtletí roku 2008. Čtvrtý kvartál tak dosahuje maximální hodnoty během dosavadního vývoje s 113,9 %. Meziroční nárůst činí 48 %. OP Factory s tržbami v porovnání s předcházejícím čtvrtletí posílila, nicméně křivku růstu národního automobilového průmyslu zcela nekopírovala. Po výrazném růstu v září byl opětovný propad o 13 % za říjen. Následuje 18% růst v listopadu a ke konci roku výrazný propad o 27 % k hodnotě 57 % za prosinec. Na nezaměstnanost to však nemá žádný vliv a celý kvartál je ve stejných hodnotách měsíčních indexů. Hodnoty oscilují okolo 64 %.

10.5 Shrnutí roku 2009 V roce 2009 už nepokračoval na domácím trhu osobních automobilů růstový prodejní trend z předchozích let. V tomto roce byl v České republice zaznamenán meziroční pokles registrovaných nových osobních vozů o 8,3 %, kterých se celkově prodalo 183 tisíc. Poptávka po lehkých užitkových vozech poklesla dokonce o 35,9 %. Tento pokles však byl zapříčiněn zejména změnou metodiky odpočtu DPH.

32

Negativní propad tržeb ze čtvrtého kvartálu předchozího roku pokračoval ve stejné hodnotě prvního čtvrtletí. V těch následujících již hodnota tržeb rostla z minima počátku roku. Počet zaměstnanců se v prvních třech čtvrtletích snižoval, avšak na konci roku index vykazoval celkový pokles o 2,2 % oproti prvnímu kvartálu. Za rok 2009 bylo v České republice vyrobeno celkem 983 992 ks motorových vozidel, což je o 3,6 % více než ve stejném období roku 2008. Největší podíl má samozřejmě opět výroba osobních automobilů (včetně malých užitkových vozů kat. N1), kterých bylo vyrobeno 979 085 ks, což je o 4,12 % více než za rok 2008. Dále bylo vyrobeno 1 091 nákladních automobilů (pokles o 60,14 %), 3 067 ks autobusů (pokles o 12,27 %) (viz následující obrázek). Obr. 10.1 Souhrnné údaje za jednotlivé kategorie vozidel 2009

Zdroj: www.autosap.cz Tab. 10.1 Údaje za jednotlivé výrobce 2009

Nárůst (pokles) 2009/2008

2009 Výrobce ŠKODA

Tržby (mil) 187 858

Vyrobeno (ks) 528 585

TATRA

3 005

KAROSA (IVECO)

12 219

Zaměstnanci 23 655

Tržby (%) −6,1

Vyrobeno (%) −12,4

Zaměstnanci (%) −11,3

808

2 279

−60

−64,1

−45,7

2 526

2 098

−2,3

−16,3

−6,9

Zdroj: vlastní úprava

10.6 Finanční situace jednotlivých výrobců Rok 2009 se vyznačoval propadem všech ukazatelů, který nejvíce zaznamenala Tatra nadpolovičními poklesy tržeb a počtem vyrobených vozů. Stav zaměstnanců se vzhledem k razantnímu omezení výroby zredukoval téměř o polovinu. Nejlépe si

33

v uplynulém roce vedla společnost Iveco, která vzhledem k rostoucímu zájmu měst o obnovu vozového parku dopravních prostředků vykazovala nejmenší ztráty.

10.6.1 ŠKODA AUTO a.s. Pokles odbytu na automobilových trzích se odrazil v hospodaření společnosti (meziročně o 12,4 %). Tržby meziročně poklesly o 6,2 %. Není to však tak výrazný pokles v porovnání s celkovým propadem automobilových trhů. Ke snížení tržeb přispěly zejména výsledky nižšího odbytu, vyšší podíl prodeje vozů nižších tříd a cenová opatření na podporu prodeje, nutná pro stabilizaci tržních pozic Skupiny. Náklady na prodané výrobky, zboží a služby zaznamenaly meziroční pokles o 3 %, kdy byla Skupina nucena v důsledku poklesu poptávky částečně omezit produkci. Počet zaměstnanců klesal zvláště u výrobních dělníků, kteří doplatili na pokles odbytu a výroby (meziročně o 11,3 %). Velký důraz byl kladen na koncepci a realizaci rozvojových opatření, která mají pozitivní vliv na postoje zaměstnanců, jejich podnikatelské myšlení a flexibilitu v době recese. Skupina od počátku roku vynaložila v oblasti investic do hmotného a nehmotného majetku celkem 10,2 mld. Kč. Zejména do nových modelových řad a obnovy výrobních závodů a infrastruktury Hlavní pracovní náplní pro rok 2010 bude vývoj a příprava nových produktů. Dále budou kontinuálně probíhat i vývojové aktivity na modelech, které jsou již v sérii. Společnost také očekává lehké oživení trhu s osobními automobily. Předpokládá, že trh bude kopírovat sezónní trendy se silnějšími jarními měsíci, útlumem v létě a mírným nárůstem na podzim (Výroční zpráva 2009 Škoda Auto a.s.).

10.6.2 Tatra a.s. Finanční výsledky Tatry byly zasaženy hospodářskou krizí nejvýrazněji. Zvláště pro sféru výroby a prodeje těžkých nákladních automobilů, do které Tatra patří. Společnost byla v nejobtížnější finanční situaci za posledních 50 nebo 60 let a vykazuje v účetnictví čistou provozní ztrátu ve výši 712 milionů korun a po zahrnutí opravných položek a nákladů společnost vykazuje čistou provozní ztrátu ve výši 712 milionů korun. Celkové tržby pocházející z prodeje výrobků, služeb a zboží, které zahrnují i prodej nákladních vozů, dosáhly v roce 2009 částky 3 005 milionů korun.

34

Vysoké ztráty jsou zejména způsobeny příliš vysokými zásobami a ze strany dealerů docházelo ke zpožděním v platbách. Pro tyto dvě oblasti byly vytvořeny opravné položky. Téměř 400 vozů, které byly skladem, se muselo prodat se slevou, která činila přibližně 140 milionů korun. Společnost nebyla ani schopna snížit počet zaměstnanců okamžitě, při snížení počtu zakázek, takže v oblasti mzdových nákladů a odstupného bylo navíc vyplaceno přibližně 100 milionů korun. Přestože trhy s těžkými nákladními vozy stále stagnovaly, pokračoval výzkum a vývojové práce s uváděním nových a inovovaných výrobků. V průběhu roku došlo ke snížení počtu zaměstnanců ze 4200 na 2 279, což je 45,7% oproti předchozímu roku. Na počátku roku si členové top managementu dobrovolně snížili platy o 10 procent, v posledním čtvrtletí se omezila pracovní doba zaměstnanců na 80 procent (Výroční zpráva 2009 Tatra a.s.).

10.6.3 Iveco a.s. Společnost vyrábějící dopravní prostředky zaznamenala pouhý 1,7% pokles tržeb oproti předchozímu roku, přestože výroba dosáhla 2 526 kompletních autobusů oproti rozpočtu 3 217 kusů. Závod trvale pracoval ve dvousměnném provozu a na vybraných pracovištích byl zaveden třísměnný provoz. Dále se závod zaměřil na zvýšení technologické kapacity a produktivity, které byly vázány na realizaci náběhu plné kadence nových typových řad autobusů. Rovněž se podařilo výrazně rekonstruovat venkovní logistické plochy. Ohrožením pro společnost byla spíše situace dodavatelů vyrábějící pro užitkové vozy, kteří byli nuceni omezovat své výrobní kapacity, vyrábět nerovnoměrně, a tím ohrožovat plnění logistických požadavků. Nákupní trh tak byl postižen početnými finančními kolapsy dodavatelů, což zatížilo nákupní i konstrukční kapacity. I přes tato ohrožení se podařilo udržet materiálovou zajištěnost výroby bez mimořádných poruch a plynulosti montáže. Vliv pohybu kurzu nebyl tak veliký jako v roce 2008. Po nízké úrovni se v prvním pololetí držel na úrovni kolem 25-26 CZK/EUR. Mírný nárůst ve druhém pololetí spolu se zotavujícími se cenami zejména neželezných kovů způsobil koncem roku nárůst cen u některých materiálových položek. Celková ekonomická situace umožnila v roce 2009 dosáhnout i velmi zajímavých pozitivních výsledků u tendrů v oblasti nákupu investic a služeb a u energií připravit dobrá východiska pro rok 2010.(Výroční zpráva 2009 Iveco a.s.).

35

Počet zaměstnanců představoval snížení o 51 pracovníků. Největší snížení bylo během roku zaznamenáno opět v kategorii výrobních dělníků. Firma také investovala celkem 3 755 036 Kč do vzdělávání a rozvoje zaměstnanců všech útvarů (Výroční zpráva 2009 Iveco a.s.).

10.6.4 OP Factory Pro OP Factory byl rok 2009 v roli dodavatele o mnoho těžší. Meziroční poklesy tržeb zvláště v porovnání s prvním pololetím měly téměř o polovinu menší hodnoty. Značný pokles poptávky a omezení výroby automobilek znamenalo výrazný pokles v počtu zakázek, který měl za důsledek velmi vysokou fluktuaci ve výrobních a skladových oddělení. Stav zaměstnanců od ledna 2009 k 31. prosinci činil 14% pokles. V průběhu roku měla tato skutečnost klesající trend, avšak mezi prosincem roku 2008 bylo zaznamenáno 20% snížení počtu zaměstnanců. Firma opět v rámci možností investuje do rozšíření své technologické základny, uskutečňuje několik výpůjček od mateřské společnosti využívající vybavení schopné zajistit méně časté a nyní vyžadující výlisky či jiné materiály. Stavba zcela nové výrobní haly se odložila na konec roku 2010, který již firma odhaduje výrazně pozitivněji, než proběhnuvší.

36

Obr. 10.2 Srovnání tržeb a zaměstnanosti rok 2009

Zdroj: vlastní úprava

11 Vývoj automobilového průmyslu v roce 2010 Poslední rok analýzy se vyznačoval růstovými trendy ve všech ukazatelích srovnávaných jak v OP Factory, tak i v celkovém automobilovém průmyslu České republiky (viz obr. 11.2).

11.1 Vývoj v 1. čtvrtletí Rostoucí křivka z předešlého kvartálu pokračovala i v počátečním měsíci a to nejen maximem za již proběhlé zkoumané období, ale i za celkové tři roky. Lednový index českého automobilového průmyslu vykazoval hodnotu 138,5 %. Což je díky nízké základně velmi kritického předchozího období růst o 85 %. Následující měsíce prvního čtvrtletí již měly nižší hodnoty, avšak průměr tohoto čtvrtletí vykazoval maximální hodnotu 124,28 %. Meziroční růst s naopak nejnižší hodnotou ve čtvrtletí byl 60 %. Zaměstnanost již třetí kvartál roste a téměř dosahuje s 87,5 % devadesáti procentní hranici zaznamenanou naposledy na přelomu roku 2008 a 2009. Situace v OP Factory je shodně v růstovém trendu a společně s národním průmyslem roste prosinec o 20 %. Nový rok tedy začíná na indexu 78 % což je o 30 % více než v období těžké recese. Únor a zvláště březen, který překonal po roce a půl hranici sta procent, již znamenají alespoň na hodnotách indexů ústup krize. Průměr za čtvrtletí jen potvrzuje optimistické vyhlídky do zbývající tradičně silnější části roku s indexem 37

90,37 %. Růst tržeb se odrazil i na zaměstnanost firmy. Meziroční hodnoty zatím mají zápornou hodnotu o 10 %, nicméně během kvartálu stoupla zaměstnanost o 10 %. Společnost tak opětovně vyžaduje pracovníky zvláště na výrobních úsecích.

11.2 Vývoj ve 2. čtvrtletí Druhé čtvrtletí mělo vlnovitý průběh, vzhledem k velmi silnému prvnímu kvartálu bylo nemožné udržet stoupající trend. Hodnoty však zůstávají nad sto procenty a žádný výrazný pokles není zjištěn. Průměr ve čtvrtletí se meziročně zvýšil o 31 %. V pokračujícím průběhu však poklesl o 13 %, zato má však důsledek maxima v prvním kvartálu. Zaměstnanost má stále růstovou tendenci a nyní vykazuje hodnotu 94 %, což je stejný počet zaměstnaných jako v době před krizí ve čtvrtém kvartálu roku 2008. OP Factory pokračuje bez výkyvů i přes druhé čtvrtletí a o každý měsíc zaznamenává zhruba 5% růst. Je patrné, že vliv automobilového průmyslu, který se vzpamatovává a jednoznačně vykazuje vyšší hodnoty, pozitivně dopadá i na konkrétní dodavatele. OP Factory měla v předešlém kvartálu o 50 % menší tržby než nyní. Dokonce přijímá značné množství zakázek na letní období. To vše má také kladnou odezvu v zaměstnanosti firmy, která stoupá v návaznosti na opětovné rozjetí výroby. V uplynulém čtvrtletí se zvýšila o necelých 10 %.

11.3 Vývoj ve 3. čtvrtletí Předposlední kvartál započal 8% propadem, což nebývá v červenci nijak významná událost. Předchází mu obvykle na tržby velmi silné jaro a zpravidla další nárůst již probíhá v následujícím srpnu a září, které to potvrdily vrácením se zpět na hodnotu červnového indexu 108 %. Celé čtvrtletí je sice hodnotou nejnižší, nicméně s indexem 104 % a meziročním růstem o 10 % je situace na dobré úrovni. Zaměstnanost stoupá již čtvrtý kvartál což je taktéž znamení pro obnovení výroby a ústup krize alespoň co se týče automobilového průmyslu. S takto pokračujícím trendem je dosažitelná hranice sta procent v následujícím a již posledním kvartálu. Stav v OP Factory má stejný vstup zhruba 15% propadem do třetího čtvrtletí po rostoucích předešlých měsících. Srpen je již opět nad sto procenty a září dokonce vykazuje maximum během celého zkoumání s hodnotou indexu 142,6 %, což je 25% nárůst po srpnu a 63 % oproti září předchozího roku. V návaznosti na množství 38

objednávek i z budoucího hlediska se firma rozhodla opět zvýšit počet zaměstnanců, který má během tohoto čtvrtletí průměrnou 86% hodnotu. Meziročně se zaměstnanost zvýšila o 14%.

11.4 Vývoj ve 4. čtvrtletí Ani poslední zkoumané období z hlediska tržeb nepropadá pod sta procentní hranici, kterou mírně narušil pouze červenec. Počáteční měsíc září byl tradičně v nízkém propadu při zahajování čtvrtletí, ale zbývající měsíce roku opět dosahovaly příznivých výsledků. Český automobilový průmysl tak ukončil indexovou hodnotu tržeb v prosinci na 122 %. Rok 2010 tak potvrdil náznak ustupující krize z druhého pololetí roku 2009. Zaměstnanost i nadále pokračovala v růstovém trendu a dokonce překročila o 0,6 % stoprocentní hranici, která byla vyznačena v počátku prvního kvartálu roku 2008. Pro OP Factory znamenalo poslední čtvrtletí také vyústění z krize a stavy indexů v měsících tomu naznačovaly opět vysokými hodnotami. Výjimku tvořil prosinec s dokonce 43% propadem způsobeným momentální neschopností plnit požadované množství objednávek a také vánoční svátky. Prosincový index tak zakončuje tříletou řadu na 94,4 %. Počet zaměstnanců se však v průběhu tří let nevrátil, či nepřekročil ke stoprocentní hodnotě. Nicméně v posledním čtvrtletí stoupl počet zaměstnanců oproti předchozímu čtvrtletí o 6 % a meziroční nárůst činil 28 %.

11.5 Shrnutí roku 2010 Za rok 2010 bylo v ČR vyrobeno celkem 1 094 988 ks silničních vozidel, což je o 9,44 % více než v roce 2009. Rovněž tak došlo ke zvýšení tuzemských prodejů a exportu vozidel. Největší a rozhodující podíl na tomto výsledku má výroba osobních automobilů, kterých bylo vyrobeno 1 072 236 k, což je o 9,52 % (o 93 178 ks) více než za rok 2009. V České republice tak byla poprvé překonána hranice 1 000 000 ks vyrobených osobních automobilů. Dále bylo vyrobeno 1 410 nákladních vozidel s růstem produkce o 29,24 %. Autobusů bylo za rok 2010 vyrobeno 2 711 ks, což je o 356 ks méně než v roce 2009 (viz následující obrázek).

39

Obr. 11.1 Souhrnné údaje za jednotlivé kategorie vozidel 2010

Zdroj: www.autosap.cz Tab. 11.1 Údaje za jednotlivé výrobce 2010

Nárůst (pokles) 2010/2009

2010 Výrobce ŠKODA

Tržby (mil) 220 005

Vyrobeno (ks) 576 362

TATRA

2 628

KAROSA (IVECO)

9 738

Zaměstnanci 23 308

Tržby (%) +17,1

Vyrobeno (%) +9,3

Zaměstnanci (%) +1,4

931

2 300

−12,5

+15,2

+0,9

2 177

1 915

−20,3

+13,8

−8,7

Zdroj: vlastní úprava

11.6 Finanční situace jednotlivých výrobců V tomto roce jediná Škoda zaznamenala růst v oblasti tržeb. Výrazný růst v počtu vyrobených vozů eviduje Tatra, která se po velmi slabém roku 2009 opět vrací na původní produkci. Nejvyšší úbytek zaměstnanců proběhl ve společnosti Iveco, která nadále redukuje počáteční stavy.

11.6.1 ŠKODA AUTO a.s. Rok 2010 byl pro společnost rokem úspěšným. Z finančního hlediska Škoda dodala zákazníkům po celém světě více vozů než kdy předtím v historii značky. Po celé období krize generovala zisk a v roce 2010 výsledky ještě výrazně vzrostly. Náklady na prodané výrobky, zboží a služby se ve sledovaném období zvýšily o 13,8 %, přičemž jejich zvýšení souvisí s nárůstem objemu produkce. Konsolidovaný zisk před zdaněním dosáhl hodnoty 10,6 mld. Kč (meziročně o 125 %). Po odečtení daně z příjmu byl vykázán zisk po zdanění ve výši 8,8 mld. Kč, což představuje zlepšení oproti srovnatelnému období minulého roku o 155,3 %.

40

Cílem pro další roky je zdvojnásobení prodeje automobilů Škoda posílením přítomnosti na územích s největším tržním potencionálem: na trzích Indie a Číny, stejně jako ve východní Evropě, a zejména v Rusku. Na těchto trzích již Škoda vlastní lokální výrobu a v nedávné minulosti na nich získala určitou pozici. Zaměstnanost meziročně stoupla o 1,4 %, a jelikož je Skupina jako zaměstnavatel se značnou sociální odpovědností této skutečnosti vědoma, věnuje mimořádné úsilí zachování zaměstnanosti a udržení kmenového personálu. Za tímto účelem jsou pracovníci neustále rozvíjeni a systematicky připravováni na nové výzvy v rámci společnosti (Výroční zpráva 2010 Škoda auto a.s.).

11.6.2 Tatra a.s. Na přelomu roku 2010 společnost provedla v provozech firmy změny zajištující schopnost fungovat na nejnižší plánované úrovni objemu zakázek, avšak umožňující rovněž vytvářet a uchovávat finanční prostředky. Pokračovalo se ve výrobě, výzkumné a vývojové práci i uvádění nových a inovovaných výrobků. Jestliže trhy poskytují zakázky pouze na 1000 vozů jako v roce 2009, má společnost stále rezervy na přežití a současně si udržuje potencionál vyrábět až 3000 vozidel ročně. Cílené kalkulace nacházely způsoby snižování nákladů na vozy za účelem získání většího tržního podílu a významnějšího počtu zakázek. Dceřiné společnosti v roce 2010 překračovaly hodnoty svých prognóz. Po krizi v létě, kdy společnost měla téměř 4400 zaměstnanců a ke konci prosince již 2300 znamenalo zasáhnutí krize ve výrobě těžkých nákladních vozů nejsilnější vliv v oblasti automobilového průmyslu. Objednávky spadly o padesát procent a při výrobě je udržovaly pouze armádní zakázky. Komerční zakázky spadly až o šedesát až sedmdesát procent. Stav zaměstnanců je nyní uzpůsoben i při produkci nejhoršího scénáře pro vyrábění minimálně tisícovky aut. Při tomto počtu je automobilka jistá, že je uživí, aniž by vykazovala záporná čísla. Kapacity pro další dva tisíce aut jsou ale stále k dispozici. Společnost se také potýká s problémem kvalifikovaných pracovníků, které je těžké získat, neboť závod nesídlí v metropoli. Tatře také chybí silný partner, který zajistí zahraniční trh a bude vlastnit licenci k sestavování a operování s vozy (Výroční zpráva 2010 Tatra a.s.).

41

11.6.3 Iveco a. s. Roční tržby dosáhly objemu 9 738 mil. Kč. Zvýšení efektivity využití průmyslových fixních nákladů a kvalitní řízení režijních výdajů umožnilo eliminovat kurzové ztráty zboží a hotových výrobků v důsledku nepříznivého vývoje kurzu EUR/CZK a vytvoření provozního zisku 864 mil. Kč. Zisk po zdanění dosáhl úrovně 748 mil. Kč oproti 1 154 mil. Kč v roce 2009. Krácení městských rozpočtu pro dopravní podniky a ekonomická nejistota pro soukromé dopravce bude velmi pravděpodobně ovlivňovat chování zákazníků i v roce 2011 a velká část klientů bude i nadále váhat s rozhodnutím o nových investicích a obnově vozového parku. Výroba autobusů v roce 2010 dosáhla 2 177 kompletních autobusů (oproti rozpočtu 2863 kusů). Závod trvale pracoval ve dvousměnném provozu a na vybraných pracovištích byl opět zaveden třísměnný provoz. Firma investovala 128,9 mil. Kč do průmyslových investic. K 31. 12. 2010 zaměstnávala společnost Iveco a.s. celkem 1 915 zaměstnanců, což ve srovnání s rokem 2009 představuje celkové snížení o 183 zaměstnanců. Největší snížení bylo zaznamenáno v kategorii výrobních dělníků, ve které došlo ke snížení o 171 zaměstnanců. Do vzdělávání a rozvoje zaměstnanců všech útvarů firmy bylo v roce 2010 investováno celkem 5 295 372 Kč. Témata jednotlivých požadavků pro vzdělávání a rozvoj zaměstnanců vyplývala ze strategie a cílů společnosti. Vzdělávací akce ve výrobním závodě byly orientovány na zvýšení manažerských dovednosti klíčových zaměstnanců, na zvýšení výkonu a odstranění plýtvání a zavedení funkčních nástrojů trvalého zlepšování (Výroční zpráva 2010 Iveco a.s.).

11.6.4 OP Factory Objem tržeb OP Factory v roce 2010 měl jednoznačně pozitivní výsledek. Během roku zaznamenala společnost čtyři maxima, kterých během předchozího období zdaleka nedosahovala. Návrat a dokonce překročení původních hodnot znamenalo opět zavést plnou výrobu a koncentrovat se pouze na zakázky z automobilového průmyslu. Koncem roku dokonce často nastávala situace odmítnutím některých zakázek z důvodů nedostatečné výrobní kapacity. Byl zaveden třísměnný provoz a průběžně se navyšoval počet zaměstnanců zvláště na výrobních úsecích.

42

Pokud tedy nepočítáme prosincový propad způsobený zčásti vánočních svátků a dovolených, tak se společnost dokázala vrátit a překonat původní hodnoty tržeb. Z pohledu zaměstnanosti firmy se hodnota sta procent v počátku zkoumaného tříletého období nevrátila a ke konci prosince ztrácela na původní kapacitu 7 %. Obr. 11.2 Srovnání tržeb a zaměstnanosti rok 2010

Zdroj: Vlastní úprava

12 Zhodnocení Následky ekonomické krize se ve společnosti OP Factory, jakožto dodavatele náhradních dílů pro automobilový průmysl, promítly ve stejném časovém období jako u většiny výrobců. Počátek značného poklesu tržeb je evidentní ve třetím čtvrtletí roku 2008, oživení a návrat k původním hodnotám se projevoval ve druhé polovině roku 2009. Vliv krize a pokles poptávky, byl problém, se kterým se potýkala drtivá většina výrobců. Důsledek těchto faktorů měl téměř okamžité následky v návaznosti na dodavatele. U společnosti OP Factory byly při porovnání bazických indexů se stejným stoprocentním základem v lednu 2008 shodné propady následně potvrzeny při jednotlivém porovnání křivek a dlouhodobých trendů. Jelikož se firma soustředí výhradně na zakázky z automobilového průmyslu, je tímto jednostranným vztahem odsouzena spoléhat na stabilitu v odvětví velmi citlivém v období ekonomických výkyvů. Přestože převážná část výroby se specializuje na automobilovou elektroniku či plastové nebo pryžové palety, do kterých umísťuje finální výrobky, bylo by vhodné tyto částečně technicko kompatibilně vyrobitelné zakázky 43

přijímat i od těchto průmyslových segmentů. Při srovnání vývoje tržeb v elektronickém odvětví a ve výrobě pryžových a plastových výrobků (viz obr. 12.1), by zvláště ke konci roku 2008 a prvním pololetím roku 2009 nemuselo dojít k více než polovičnímu propadu tržeb a samozřejmě zvýšené fluktuaci zaměstnanců. Vývoj těchto průmyslových odvětví se vyznačoval již ve 2. čtvrtletí 2008 růstem. Hlavním faktorem růstu byl zájem na nových výrobních kapacitách zejména zahraničních investorů. K růstu tržeb z průmyslové činnosti nejvíce přispěla výroba elektrických přístrojů a zároveň zaměstnanost byla nejvíce rostoucím v odvětví spolu s výrobou pryžových a plastových výrobků. Ve třetím kvartálu byla situace podobná, kdy tato odvětví patřila mezi jedny z mála rostoucích. Poslední kvartál 2008 byl negativně ovlivněn propadem téměř všech subsekcí v objemu tržeb i zaměstnanosti. I v těchto minimech však tržby z elektronických a výroby pryžových a plastových výrobků převyšovaly tržby z automobilového průmyslu o 20 %. V závěrečném ročním podílu na celkovém objemu tržeb v České republice tak výroba elektronických přístrojů ztrácela na výrobu dopravních prostředků pouhá 3,7 %. V dalším průběhu se však automobilový průmysl ze svého minima dokázal vzpamatovat nejdříve a od druhého pololetí roku 2009 již překročil hodnoty tržeb ostatních subsekcí.

44

Obr. 12.1 Srovnání tržeb průmyslových subsekcí s OPF

Zdroj: Vlastní úprava

Obr. 12.2 Celkový průběh měřených ukazatelů během zkoumání

Zdroj: Vlastní úprava

45

Závěr V závěru své bakalářské práce bych rád shrnul výsledky stanoveného cíle. Bezesporu skutečnost dopadu ekonomické krize ve výsledcích měřených údajů je zřejmá. Pro zjištění vzájemného vlivu tak bylo zapotřebí porovnat průběh indexů v časovém souladu. Za počátek krize můžeme označit třetí čtvrtletí roku 2008, ve kterém následující téměř tří čtvrtletní výrazný klesající trend postihl nejprve výrobce automobilek způsobený poklesem poptávky, případně exportně zaměřené podniky posilující kurz koruny. Následné snížení výroby způsobilo pro řadu dodavatelů zastavení, omezení a v některých případech zrušení činnosti. Při srovnání výše tržeb a zaměstnanosti v uplynulém tříletém období společnost OP Factory shodně kopírovala křivky měřených ukazatelů alespoň v kritických bodech určující vliv krize s celkovým odvětvím automobilového průmyslu. V prvním roce hodnota tržeb zaznamenala celoroční klesající trend s nijak nepříznivým vývojem do dalšího roku. V OP Factory dokonce poklesla hodnota tržeb v posledním kvartálu o necelých 50 % a zároveň prosinec byl s hodnotou indexu 25 % absolutním minimem během tříletého období. Počet zaměstnanců společnosti se na rozdíl od celkové výše zaměstnanosti v automobilovém průmyslu v prvním pololetí zvyšoval, ale ke konci roku již hodnota indexu byla nižší než v daném odvětví. Důvodem bylo velmi výrazné propouštění ve čtvrtém kvartálu téměř o 20 % oproti předchozímu čtvrtletí. Začátek roku 2009 vykazoval průměrně stejnou výši tržeb jako v předešlém čtvrtletí. Nezaměstnanost se zvýšila u obou stran počátkem roku až o 10 %. Konec tohoto kvartálu můžeme označit jako dno, pod které se již během následujícího průběhu hodnoty indexů tržeb nedostaly. Nezaměstnanost však stoupala ještě ve druhém pololetí se shodným minimem hodnot ve třetím čtvrtletí. Po velmi výrazném růstu tržeb s přibývajícím počtem zakázek se počet zaměstnanců koncem roku začal zvyšovat. Jednalo se zvláště o výrobní dělníky či pracovníky z výrobních úseků obecně. V posledním roce již hodnoty vykazovaly stále rostoucí tendenci a stabilitu všech měřených ukazatelů. V posledním čtvrtletí tak indexy zakončují v případě tržeb zhruba 10 % – 15 % nad stoprocentním základem položeným v prosinci roku 2008, z hlediska počtu pracovníků se v automobilovém průmyslu zvýšila zaměstnanost o 0,6 % vzhledem k počátečním stavům. OP Factory eviduje 8% pokles oproti začátku měřeného období. 46

K možnému řešení zmírnění dopadu ekonomické krize pro společnost OP Factory jsem se podrobněji zmínil v kapitole Zhodnocení. Problémem pro firmu vyrábějící pouze jedinému, i když v případě automobilového průmyslu jednoho z nejvíce produktivního segmentu, zůstává nadměrná závislost. Východisko ke zmírnění dopadů na výši tržeb tak vyplývá v rychlosti reagování situací na trhu a rozložit výrobu i pro odvětví na automobilový trh nezávislá. Pro úplný závěr bych rád podotknul, že práci jsem vypracovával se zájmem a v mnoha skutečnostech pro mě byly získané informace či řešení problémů obohacujícím faktorem.

47

Seznam použité literatury BUCHTOVÁ, Božena, et al. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha : Grada Publishing a.s., 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8 LIŠKA, Václav, et al. Makroekonomie. Praha : Professional publishing, 2002. 551 s. ISBN 80-86419-27-4 POPELKA, Jan; SYNEK, Václav. Úvod do statistické analýzy dat. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2009. 200 s. ISBN 978-80-7414-117-1 SOUKUP, Jindřich, et al. Makroekonomie. Praha : Management press, 2010. 518 s. ISBN 978-80-7261-219-2 SYNEK, Miloslav, et al. Manažerská ekonomika. Praha : Grada Publishing a.s., 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4 SYNEK, Miloslav, et al. Podniková ekonomika. Praha : C. H. Beck, 1999. 456 s. ISBN 80-7179-228-4 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví. Znojmo : Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2005. 195 s

Seznam www stránek DUBSKÁ, Drahomíra. Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku České republiky . Český statistický úřad [online]. 2010, [cit. 15.11. 2010]. Dostupný z WWW: VALOVÁ, Ivana. Výkon ekonomiky a krize automobilového průmyslu. Finance.cz [online]. 2009, 0, [cit. 2009-03-28]. Dostupný z WWW: Výroční zpráva 2008 Iveco a.s.. In Výroční zpráva 2008 Iveco a.s. [online]., 2008 [cit. 2008-12-31]. Dostupné z WWW: 48

Výroční zpráva 2009 Iveco a.s.. In Výroční zpráva 2008 Iveco a.s. [online]., 2009 [cit. 2009-12-31]. Dostupné z WWW: Výroční zpráva 2010 Iveco a.s.. In Výroční zpráva 2008 Iveco a.s. [online]., 2011 [cit. 2011-01-30]. Dostupné z WWW: Výroční zpráva 2008 Škoda Auto a.s.. In Výroční zpráva 2008 Škoda Auto a.s. [online]. 2008 [cit. 2008-12-31]. Dostupné z WWW: Výroční zpráva 2009 Škoda Auto a.s.. In Výroční zpráva 2009 Škoda Auto a.s. [online]. 2009 [cit. 2009-12-31]. Dostupné z WWW: Výroční zpráva 2010 Škoda Auto a.s.. In Výroční zpráva 2010 Škoda Auto a.s. [online]. 2010 [cit. 2010-12-31]. Dostupné z WWW: Výroční zpráva 2008 Tatra a.s.. In Výroční zpráva 2008 Tatra a.s. [online]. 2009 [cit. 2009-05-13]. Dostupné z WWW: Výroční zpráva 2009 Tatra a.s.. In Výroční zpráva 2009 Tatra a.s. [online]. 2009 [cit. 2009-05-13]. Dostupné z WWW:

49

Výroční zpráva 2010 Tatra a.s.. In Výroční zpráva 2010 Tatra a.s. [online]. 2010 [cit. 2010-01-30]. Dostupné z WWW: Www.autosap.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-01]. Přehledy výroby a odbytu vozidel domácích výrobců. Dostupné z WWW:

Seznam obrázků Obr. 9.1

- Souhrnné údaje za jednotlivé kategorie vozidel 2008

Obr. 9.2

- Srovnání tržeb a zaměstnanosti rok 2008

Obr. 10.1

- Souhrnné údaje za jednotlivé kategorie vozidel 2009

Obr. 10.2

- Srovnání tržeb a zaměstnanosti rok 2009

Obr. 11.1

- Souhrnné údaje za jednotlivé kategorie vozidel 2010

Obr. 11.2

- Srovnání tržeb a zaměstnanosti rok 2010

Obr. 12.1

- Srovnání tržeb průmyslových subsekcí s OPF

Obr. 12.2

- Celkový průběh měřených ukazatelů během zkoumání

Seznam tabulek -

- Údaje za jednotlivé výrobce 2008

Tabulka 10.1 -

- Údaje za jednotlivé výrobce 2009

Tabulka 11.1 -

- Údaje za jednotlivé výrobce 2010

Tabulka 9.1

50