Dopad dluhové krize eurozóny na malé a střední podniky se sídlem v Řecku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Dopad dluhové krize eurozóny na malé a střední podniky se sídlem v Řecku Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

doc. Ing. Lubor Lacina, Ph. D.

KATEŘINA ČEJKOVÁ

Brno 2012

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, panu doc. Ing. Luborovi Lacinovi, Ph.D., za odborné vedení, vstřícný přístup, cenné rady a připomínky, které mi poskytoval při zpracování této práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Dopad dluhové krize eurozóny na malé a střední podniky se sídlem v Řecku“ vypracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů uvedených v seznamu. V Brně dne 21. května 2012

__________________

Abstract Čejková, K. The impact of the Eurozone debt crisis on small and medium enterprises based in Greece. Bachelor Thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2012. The main aim of this thesis is to evaluate the economic impacts of the current Eurozone crisis on the functioning of the Greek SMEs. The first part contains the introduction to Eurozone problems of the crisis, focusing on Greece and its SMEs (The development of crisis, the importance of SMEs, measures to reduce crisis…). The next part discusses different business economic indicators and investigates the effects of the crisis. The conclusion suggests the recommendations that could help SMEs to mitigate the negative impacts of the crisis. Keywords Small and medium enterprises , Eurozone crisis , measures, competitiveness

Abstrakt Čejková, K. Dopad dluhové krize eurozóny na malé a střední podniky se sídlem v Řecku. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2012. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit ekonomické dopady současné krize eurozóny na fungování řeckých MSP. První část práce obsahuje uvedení do problematiky krize eurozóny se zaměřením na Řecko a MSP (vznik krize, důležitost MSP, opatření pro omezení krize…). V další části jsou na ekonomických ukazatelích podniku zjišťovány dopady krize. V závěru jsou navrhnuta doporučení, která by mohla pomoci MSP zmírnit negativní dopady krize. Klíčová slova Malé a střední podniky, krize eurozóny, přijatá opatření, konkurenceschopnost.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

2

Cíl práce a metodika

3

4

9 11

2.1

Cíl práce ................................................................................................... 11

2.2

Metodika .................................................................................................. 11

Krize eurozóny a role Řecka

13

3.1

Počátek krize eurozóny ............................................................................13

3.2

Příčiny krize .............................................................................................13

Malé a střední podniky v Řecku 4.1

15

Důvody a nástroje podpory MSP z pohledu hospodářské politiky .........15

4.1.1

Podpora malého a středního podnikání z úrovně EU .....................16

4.2

Zastoupení MSP v Řecku ......................................................................... 17

4.3

Podpora MSP ze strany Řecka (řeckých institucí) ..................................19

4.3.1

Centres of Entrepreneurial and Technological Development.........19

4.3.2

Pojištění krátkodobých vývozních úvěrů.........................................19

4.3.3

Guarantee Fund for Small and Very Small Enterprises (TEMPME)20

4.3.4 Hellenic Organisation of Small and Medium-Sized Enterprises and Handicrafts S.A (EOMMEX)........................................................................ 20 4.3.5 4.4

Podpora řeckých MSP Evropskou unií................................................... 20

4.4.1

CIP................................................................................................... 20

4.4.2

JEREMIE .........................................................................................21

4.4.3

Creating project pipeline for SME Development (KEPA)...............21

4.4.4

Spolupráce EIB a Piraeus Bank .......................................................21

4.4.5

Garanční fond EIB .......................................................................... 22

4.5 5

Capital Connect............................................................................... 20

Dílčí závěr................................................................................................ 22

Zásahy a opatření pro omezení krize v Řecku 5.1

23

Opatření zavedená v minulosti v jiných státech (k potlačení krizí)....... 23

Obsah

6

5.2

Státní zásahy Řecka ................................................................................ 24

5.3

Finanční výpomoci Řecku ze strany EU ................................................. 26

6

Dopady krize na řecké MSP

27

6.1

Předkrizové roky ..................................................................................... 27

6.2

Krizové roky ............................................................................................ 30

6.3

Srovnání předkrizových a krizových let ................................................. 32

7

Diskuse a závěr

36

8

Seznam použité literatury

38

Seznam tabulek

7

Seznam tabulek Tab. 1 Počet řeckých MSP rozdělených dle klasifikace ekonomických činností (NACE) ………………………………………………………………………………………………….18 Tab. 2

Struktura řeckého HDP..........................................................................19

Tab. 3

Průměrný obrat – před krizí ................................................................. 27

Tab. 4

Průměrný čistý zisk – před krizí ........................................................... 27

Tab. 5

Průměrný počet zaměstnanců – před krizí........................................... 28

Tab. 6

Maximum – obrat před krizí................................................................. 28

Tab. 7

Minimum – obrat před krizí ................................................................. 28

Tab. 8

Maximum – čistý zisk před krizí........................................................... 29

Tab. 9

Minimum – čistý zisk před krizí ........................................................... 29

Tab. 10 Směrodatná odchylka obratu - před krizí............................................. 29 Tab. 11 Směrodatná odchylka čistého zisku - před krizí................................... 29 Tab. 12 Průměrný obrat – krize......................................................................... 30 Tab. 13 Průměrný čistý zisk – krize................................................................... 30 Tab. 14 Průměrný počet zaměstnanců – krize .................................................. 30 Tab. 15 Maximum – obrat krizové roky .............................................................31 Tab. 16 Minimum – obrat krizové roky..............................................................31 Tab. 17 Maximum – čistý zisk krizové roky .......................................................31 Tab. 18 Minimum – čistý zisk krizové roky....................................................... 32 Tab. 19 Směrodatná odchylka obratu - krizové roky......................................... 32 Tab. 20 Směrodatná odchylka čistého zisku - krizové roky .............................. 32 Tab. 21 Bazický index – průměrný obrat .......................................................... 32

Seznam tabulek

8

Tab. 22 Bazický index – průměrný čistý zisk..................................................... 33 Tab. 23 Riziko prohlášení úpadku ..................................................................... 34

Úvod

9

1 Úvod V současné době se Evropská unie potýká s jednou z nejzávažnějších situací od svého vzniku – s krizí eurozóny. Při vzniku hospodářské a měnové unie bylo navrženo, aby vznikala ve třech samostatných, ale na sebe navazujících etapách1 (např. Lacina, 2007). Závěrečnou etapou HMU bylo stanovení směnných kurzů pro státy, které se jako první staly členy HMU v roce 1999.2 K 1. lednu 2001 se stalo dvanáctým členem Řecko, následováno v roce 2007 Slovinskem a o rok později potom Kyprem a Maltou. Členem HMU se stalo v roce 2009 i Slovensko a jako zatím poslední se připojilo Estonsko v roce 2011. Každá země, která chtěla vstoupit do eurozóny, musela splňovat Maastrichtská kritéria. Skupina německých profesorů3 se zaměřila na údaje uváděné zeměmi těsně před vstupem do eurozóny. Studie naznačuje, že v letech 1999 – 2001, si upravily svoje statistiky nejen Řecko, ale i Rakousko, Portugalsko, Lucembursko, Finsko a Francie4. Po vstupu do eurozóny se statistiky většiny zemí vrátily do normálu (Břešťan, 2011). Krize zemí, které patří do eurozóny, však značí, že některé z podmínek členství v HMU byly porušeny (především nedodržení Maastrichtských kritérií, co se týče schodku rozpočtu). Ne pro všechny země vstupující do měnové unie bylo euro nejlepší volbou, v mnoha ekonomikách začaly vznikat nerovnováhy. To se stalo například v německé ekonomice, která se vyznačuje velmi silným exportem, zatímco její domácí poptávka je velice nízká. Zavedením eura získaly především malé a otevřené ekonomiky jako je například Finsko, Belgie či Rakousko (Lalinský, 2010). Dalším negativem eura jako společné měny je to, že ačkoliv nominální kurz je shodný, reálný kurz je v členských zemích odlišný (Plischke, 2006). Jedním z hlavních důvodů tvorby vysokých dluhů v „periferních“ zemích je to, že při zapojení do eurozóny se mimořádně snížily reálné úrokové sazby. Např. v Řecku v roce 1990 byly krátkodobé reálné úrokové sazby ve výši kolem 5, 4 %, ale po roce 2000 klesly téměř na 0 % a po dlouhou dobu se dokonce ještě snižovaly. V mnoha případech přístup k levným půjčkám přispěl oživení na trhu s bydlením. Navíc došlo k vysokému zadlužení domácností a firem, v případě Řecka, Španělska a Portugalska, které bylo doprovázeno značným poklesem úspor v posledním desetiletí, zejména však po roce 2004. Dluh firem v Řecku

Tzv. Delorsova zpráva Jednalo se o 11 států (Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko a Finsko) 3 Skupinu tvořil Bernhard Rauch, Max Göttsche, Garnot Brähler a Stefan Engel 4 Studie byla prováděna na základě předpokladů Benfordova zákona, který říká, že v mnoha souborech přirozených dat čísla mnohem častěji začínají číslicí 1 než jinými číslicemi. Čím je počáteční číslice vyšší, tím nepravděpodobněji se na začátku čísel objevuje; pro dostatečnou platnost zákona stačí mít výsledky v rozsahu alespoň tří řádů (zdroj: Ekonom) 1

2

Úvod

10

činil v roce 1995 38 % HDP, zatímco v roce 2008 to bylo již 62 %. V Portugalsku byl nárůst zadlužení firem ještě výraznější a to z 53 % HDP na 134 %; ve Španělsku v roce 1995 bylo zadlužení firem ve výši 47 % HDP, zatímco v roce 2008 dluh činil již 122 %. (Milios, september 2010) Řecký veřejný dluh zůstává i po směně řeckých dluhopisů (zapojení soukromých věřitelů) na výši asi 140 % HDP, španělský veřejný dluh se pravděpodobně v roce 2012 zvýší až na téměř 80 % HDP. (Roubini věřitelům…, 2012; Španělský státní dluh…, 2012) Co se týče zadlužení společností, dochází v posledních desetiletích k dramatickému vzestupu firemních dluhů. Například evropské společnosti se od 90. let minulého století zadlužily v poměru k HDP ze zhruba 70 na více než 130 %. (Němec, 24. -30. 11. 2011) Momentálně nejdiskutovanějším tématem v Evropě je zřejmě dluhová krize v Řecku, avšak ve své práci se nebudu zabývat dopady krize pouze na eurozónu jako na celek, ale především se zaměřím na malé a střední podniky (dále MSP) v Řecku, protože MSP vytváří zhruba 70 % HDP v EU (Balíček EU…, 2011). MSP jsou velice důležité i z pohledu zaměstnanosti, protože 67 % zaměstnaných osob v EU v nefinančních sektorech, je zaměstnáno právě v MSP. (De Kok, november 2011) V Řecku mají největší podíl na HDP právě tyto podniky. MSP vytvářejí více než dvě třetiny celkové hodnoty produkce v nefinančních odvětvích ekonomiky. Podle údajů z roku 2008 je v Řecku téměř 850 000 malých a středních podniků, včetně velmi malých podniků; což je téměř 99 % všech podniků v nefinanční sféře. Velká část podniků v Řecku je zastoupena právě velmi malými podniky, které jsou často zařazovány mezi malé a střední podniky. Největší zastoupení MSP je podle klasifikace ekonomických činností (NACE) v odvětvích maloobchodu a velkoobchodu, službách jako jsou opravy motorových vozidel a zboží pro osobní potřebu a domácnosti; nejmenší zastoupení MSP je poté v dodávkách elektřiny, vody a zemního plynu. Dle velikosti hodnoty produkce MSP je na prvním místě výrobní průmysl. (Bougiouklis, 2011) V důsledku nynější krize však počet MSP v Řecku klesá a dle průzkumu National Bank of Greece a ICAP v roce 2011 ukončilo svou činnost asi 60 tisíc podniků a v roce 2012 je ohrožena existence dalších zhruba 60 tisíc (odhadovaný zánik až 150 tis. pracovních míst). (Ekonomická charakteristika…, 1997 2012)


11

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem mé bakalářské práce je zhodnotit ekonomické dopady, které bude mít probíhající krize na MSP se sídlem v Řecku. Jedním z dílčích cílů je stanovení opatření, která mají být nebo již jsou zavedena pro omezení krize v Řecku. Dalším dílčím cílem je zjistit opatření zavedená ve státech, které byly již dříve postiženy krizí, i když ne vždy byla krize ze stejných důvodů, jako nyní v Řecku. Z těchto dílčích cílů o zavedených opatřeních, která měla nebo by mohla mít vliv na MSP, se pokusím definovat doporučení, kterými by se mohly MSP řídit, aby se snížil negativní vliv těchto změn.

2.2 Metodika Ve své bakalářské práci začínám nejprve kapitolou Krize eurozóny a role Řecka, kde se zaměřuji na přiblížení zkoumaného problému. Snažila jsem se zjistit i možné příčiny, které k této situaci vedly. V další kapitole se zabývám nejen definicí malých a středních podniků, ale i zastoupením MSP ve zkoumané oblasti, tedy v Řecku. Dále je zde sledována podpora, která je věnována MSP a to jak ze strany domácí ekonomiky, tedy řecké, tak i ze strany Evropské unie, která svým členům díky institucím a fondům umožňuje čerpat podporu pro podnikání. Snahou této kapitoly je zjistit jaké výhody mohou čerpat a čerpají řecké MSP, a to nejen výhody a pomoc v oblasti finanční, ale například i v oblasti informační. V kapitole s názvem „Zásahy a opatření pro omezení krize“ zjišťuji, jaká opatření byla využita v zemích, které již v minulosti krizí prošly, jaký vliv měla tato opatření na MSP a zda by je bylo také možno použít i v současné situaci Řecka. Dále se zde zaměřím na opatření, která již Řecko přijalo a zda tato opatření měla pozitivní efekt na zmírnění krize. Podívám se zde i na to, které pomoci byly Řecku již vyplaceny a které může ještě využít, pokud bude plnit podmínky stanovené Evropskou unií. V kapitole s názvem Dopady krize na řecké MSP budu na ekonomických ukazatelích řeckých MSP zjišťovat dopady krize, které se v těchto podnicích projevují. Pro svou práci zvolím ukazatele jako je obrat, čistý zisk a počet zaměstnanců, protože se domnívám, že na těchto ukazatelích by měl být jasně patrný vliv krize na fungování podniku již po krátké době. Údaje o řeckých MSP budu čerpat z databáze Amadeus. Všechny údaje o podnicích, ze kterých budu vycházet v kapitole Dopady krize na řecké MSP, budou přiloženy jako příloha na CD k této bakalářské práci. Jedná se o velmi rozsáhlé tabulky z předkrizových (2005, 2006, 2007) a krizových (2008, 2009, 2010) let.


12


13

3 Krize eurozóny a role Řecka Celou Evropskou unií v současné době „otřásá“ dluhová krize Řecka. V této kapitole identifikuji možné příčiny této krize a období, kdy tato krize vznikla (tedy přesněji řečeno, kdy byla oficiálně přiznána).

3.1 Počátek krize eurozóny Není tomu tak dlouho, co se Evropa vzpamatovala z „hypoteční krize“ (která vypukla v roce 2007 v USA) a do Evropy v největší míře dorazila v roce 2008, což bylo následováno recesí v roce 2009. A nyní musí Společenství čelit další, a pro budoucnost Evropské unie mnohem nebezpečnější situaci, a to „dluhové krizi“. Tato krize zasáhla celou EU, zejména země, které jsou součástí hospodářské a měnové unie. Můžeme tedy říci, že se jedná především o krizi eurozóny. Před touto krizí se Evropská unie potýkala i s jinými, ne však tak zásadními problémy. S vysokým státním dluhem bojují i jiné státy, například Irsko nebo Lotyšsko, které již opatření ke snížení svých dluhů přijaly (Irský rozpočet…, 2010; Souhrnná teritoriální…, 2011). O závažné situaci v Řecku se začalo veřejně více hovořit po přiznání řecké vlády na podzim roku 2009 (Kohout, 2010). Zjistilo se, že řecká ekonomika je na tom mnohem hůře, než jak bylo oficiálně vykazováno, a stala se tak velkým nebezpečím pro budoucí vývoj eurozóny.

3.2 Příčiny krize Pokud se ohlédneme do historie řecké ekonomiky, zjistíme, že v roce 1977 činil státní dluh pouhých 18 % HDP. O deset let později byl řecký veřejný dluh již 53 % HDP a po dalších pěti letech dokonce 112 % HDP (Kohout, 2010). Další z mnoha příčin byla nehospodárnost státu při vyplácení různých sociálních dávek a důchodů, dále pak korupce při zadávání veřejných zakázek a vysoké zadlužení státu při přípravách Olympijských her v letech 2003 a 2004 (Iliopoulos, 2010). Důležitým faktorem byl i rychle narůstající počet soukromých úvěrů a v neposlední řadě neopodstatněně rostoucí mzdy především ve státním sektoru (Kohout, 2011). Jak uvádí guvernér České národní banky Miroslav Singer (říjen 2011), stojí za krizí Řecka a eurozóny jako celku také velká nesourodost mezi zeměmi, které jsou členy hospodářské a měnové unie. Velký rozdíl mezi těmito ekonomikami se projevuje především v konkurenceschopnosti jednotlivých zemí (což se negativně projevilo zejména v okrajových zemích eurozóny)5. Pro okrajové země se stalo euro jakousi jistotou stability, což byla špatná domněnka. Periferní eko-

5

Za okrajové země můžeme považovat např. Řecko, Portugalsko, Irsko.


14

nomiky se začaly postupně „přehřívat“. Mezi prvními ze členů HMU se zhroutila ekonomika Irska, to však nemělo na EU takový dopad jako následující krach řecké ekonomiky. Řecká krize není ojedinělou krizí, která zasáhla eurozónu, již dříve se problémy objevily například v Irsku, kde došlo k obrovskému nárůstu zadlužení firem především kvůli velmi levným úvěrům – od roku 1999 se poměr bankovních úvěrů podniků k HDP zvýšil ze 101 na 218 %. Velmi podobný vývoj měly i firemní dluhy ve Španělsku (Němec, 24.-30.11.2011); problémy se zadlužením zaznamenalo i Lotyšsko. Odborníci tvrdí, že řecká zadluženost byla známa dlouho před tím, než se k ní stát oficiálně přiznal. Již na začátku roku 2009 hrozila Řecku platební neschopnost, kterou se však podařilo oddálit vydanými a prodanými státními dluhopisy značné hodnoty (Kohout, 2010). Vydání těchto dluhopisů bylo alarmujícím krokem, na který měla EU začít reagovat.

Malé a střední podniky v Řecku

15

4 Malé a střední podniky v Řecku V této kapitole se zaměřím na úlohu a význam MSP v ekonomice a dále se zde budu zabývat možnostmi, které mohou využít nebo využívají řecké malé a střední podniky pro podporu svého podnikání. Jedná se nejen o podporu finanční, ale i informační a poradní, kterou malým a středním podnikům poskytuje jak Řecko, tak i Evropská unie. Evropská komise vytvořila jednotnou definici malých a středních podniků: malé podniky mají méně než 50 zaměstnanců a jejich roční obrat nepřesahuje 10 mil. EUR (jejich roční bilance nepřesahuje 10 mil. EUR); střední podniky zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců a jejich roční obrat nepřesahuje 50 mil. EUR (nebo jejich roční bilance nepřesahuje 43 mil. EUR). (EC, 2003) Některé z členských zemí však používají upravená kritéria, která však většinou nepřesahují definované hodnoty stanovené komisí.

4.1 Důvody a nástroje podpory MSP z pohledu hospodářské politiky Hospodářská situace na světových trzích prošla za poslední desetiletí řadou změn. Dnes je nejdůležitější udržet tempo s trhem, proto získávají na významu MSP, které ve srovnání s velkými korporacemi, mohou rychleji a flexibilněji reagovat na vývoj trhu. Navíc MSP mohou obsadit okrajové oblasti trhu, které jsou pro větší podniky nezajímavé. Malé a střední podniky mají blízko ke koncepci LEAN6, kdy provozní činnosti MSP by měly být méně náročné na energie a suroviny, k tomu by se dala zařadit i méně rozsáhlá administrativa. Zařazení MSP do této koncepce by mělo mít pro podniky řadu důsledků a to např. dosahování konkurenčních cen i při výrobě menšího množství výrobků, kdy není možné využít přínosů z ekonomiky rozsahu; mnohem citlivější reakce na potřeby trhu a na změny ekonomických podmínek; často mnohem nižší kapitálová náročnost na jedno pracovní místo. MSP jsou nedílnou součástí ekonomiky i z toho důvodu, že sektor malých a středních podniků často přijímá pracovní síly uvolněné velkými podniky a jeho rozvoj je v řadě regionů nositelem zaměstnanosti. (Veber, 2005, 2008) U MSP není až tak časté, aby byly vlastněny zahraničními subjekty, to znamená, že tyto firmy reprezentují místní (domácí) kapitál a místní vlastnické poměry. Efekty z tohoto podnikání tedy zůstávají v daném regionu či státě. Pro stát jsou MSP velmi vhodné především v situacích, kdy chtějí ekonomicky oživit určitý region; docílí toho tím, že podpoří rozvoj malých a středních podniků v dané oblasti. MSP jsou obvykle úzce spjaty s regionem, ve kterém podnikají, protože často sám podnikatel v daném regionu bydlí. Tyto podniky jsou také

Anglický výraz „lean“ slouží v managementu k označení snah o úspory cestou „zeštíhlení“ (Veber, 2005) 6


16

více pod veřejnou kontrolou, podnikatelé jsou méně anonymní a okolí zná jejich činy. MSP (spíše až mikro podniky) se preferují především v historických centrech měst, kde oživují prostor (drobné krámky, kavárny, provozovny služeb), udržují či obnovují historickou architekturu. (Veber, 2005, 2008) I když jsou MSP pro stát důležité, najdou se jistá omezení, kterým se ne vždy podaří zabránit. Mezi tato omezení může například patřit menší ekonomická síla, obtížný přístup ke kapitálu a tím i omezující možnost rozvojových kapacit; slabší pozice ve veřejných soutěžích o státní zakázky; vyloučení z podnikání, ve kterém je zapotřebí velkých investic; ohrožení chováním velkých podniků a obchodních řetězců prosazujících dumpingové ceny; rostoucí počet a změny právních předpisů. Pro minimalizaci těchto omezení může stát využít jisté nástroje podpory MSP a to především zavedením příznivého ekonomického prostředí pro zakládání, fungování a rozvoj MSP. Mezi hlavní nástroje můžeme zařadit finanční podporu zaměřenou na překonání počátečního nedostatku kapitálu; speciální daňovou politiku; nefinanční podporu – zřizování poradenských a informačních institutů, ochrana před konkurencí vydáváním různých licencí a stimulace technického rozvoje pomocí zakládání vědecko-technických parků. (Veber, 2005, 2008; Kliková, 2006) Podporu malým a středním podnikům poskytuje nejen vláda určitého státu, ale i nevládní organizace a soukromé podniky. Navíc, pokud je země členem nějakého ekonomického uskupení, jako je např. Evropská unie, získává podporu i z tohoto uskupení. V následujícím odstavci se zaměřím z teoretického hlediska právě na podporu, kterou poskytuje EU svým členským státům. 4.1.1

Podpora malého a středního podnikání z úrovně EU

Malé a střední podniky jsou pro EU velmi důležité, což si Komise velmi dobře uvědomuje. Již v roce 2008 Evropská komise zveřejnila dokument „Small Business Act“ (SBA) pro Evropu. Jedná se vlastně o soubor opatření na podporu podniků. Hlavní myšlenka tohoto programu by se dala vyjádřit slovy „Mysli nejdříve v malém“. Tímto programem se snaží Komise apelovat na jednotlivé členské státy, aby se vlády na MSP více ohlížely a braly jejich názory v potaz při schvalování zákonů a různých nařízení, aby podnikům nepřidávaly další břemena (např. usnadnění zakládání podniků, snížení administrativní zátěže podniků a další). (Evropská komise, 2011) Strukturální a regionální politika zaujímá jedno z dominantních postavení v rámci hospodářské politiky EU. Základní principy fungování Společenství předpokládají posilování hospodářské a sociální soudržnosti v rámci všech sdružených zemí. To v praxi znamená, že je podporován rozvoj nejvíce znevýhodněných regionů (např. nízká zalidněnost, vysoká nezaměstnanost, špatná infrastruktura). Pro účely podpory strukturální politiky EU jsou zřízeny strukturální fondy, pro získání podpory musí podniky ze členských států podat návrh, který musí být schválen na úrovni státních orgánů. Z úrovně státních orgánů musí být zpra-


17

cován a Evropskou unií schválen Národní rozvojový plán, na který následně navazují operační programy. Plán a operační programy slouží k tomu, aby se naznačil a zdůvodnil směr podpor z unijních fondů (tzn. na co přesně a k čemu budou získané peníze sloužit). (Veber, 2005, 2008) Mnoho podniků působících v Řecku a dalších zemích na okraji eurozóny (Španělsko, Itálie) přemýšlí, že své investice a celé podnikání přemístí ze zemí nejvíce zasažených dluhovou krizí do stabilnějších zemí v EU či dokonce úplně mimo Evropu, a to ze strachu z bankrotu či vysokých finančních ztrát. Tyto podniky se bojí, že kvůli ztrátě důvěryhodnosti řecké ekonomiky přijdou o své odběratele. Pro podniky bylo velice těžké i období během krizových let 2008 a 2009, které řešily obchodováním s Asií, Latinskou Amerikou a na dalších zámořských trzích; nyní se však podniky připravují na zpomalení objednávek. (Business and…, 2011)

4.2 Zastoupení MSP v Řecku V Řecké ekonomice hrají malé a střední podniky velmi důležitou roli, ve většině průzkumů se do MSP započítávají i velmi malé podniky. V Řecku bylo v nefinanční sféře v roce 2009 asi 850 000 MSP. Většina řeckých MSP jsou podniky tradičního charakteru, převážná většina jsou rodinné podniky (tzn. mikropodniky do 10 zaměstnanců), ve kterých pracují pouze rodinní příslušníci. MSP jsou soustředěny zvláště v regionech Attica a Střední Makedonie (v těchto regionech jsou největší města Atény a Soluň). (Bougiouklis, 2011) Dle klasifikace ekonomických činností (NACE) lze rozdělit podniky do 8 skupin. Nejvyšších hodnot produkce dosahuje výrobní průmysl, naopak nejmenší hodnota produkce je v odvětví těžby nerostných surovin. Pokud se zaměříme na počet podniků v jednotlivých odvětvích, tak nejvíce podniků se zabývá velkoobchodem a maloobchodem, opravou motorových vozidel, motocyklů a zboží pro osobní potřebu a domácnosti; nejméně MSP se věnuje dodávkám elektřiny, vody a zemního plynu. Řecké MSP se podílejí na tvorbě HDP téměř 73 %. (Bougiouklis, 2011) Přestože je pro Řecko velice významný cestovní ruch, v sektoru služeb působí jen 34 % podniků, což je méně než je průměr v EU (44 %). Naopak v oblasti obchodu je počet řeckých MSP vyšší (42 %), než je průměr v EU (31 %).

Malé a střední podniky v Řecku Tab. 1

18

Počet řeckých MSP rozdělených dle klasifikace ekonomických činností (NACE)

NACE Rev. 2 Zemědělství, lesnictví a rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Neuvedeno Celkem

Řecké podniky 243 103 5 094 371 96 1 850 8 701 847 2 293 1 073 366 878 1 447 976 222 474 135 63 43 25 275

Zdroj: Databáze Amadeus

Sektor zemědělství se podílí na tvorbě řeckého HDP pouze z 3, 4 %, přičemž je v tomto sektoru zaměstnáno asi 12, 4 % pracovní síly. Průmyslové odvětví má na tvorbě HDP téměř 21% podíl a zaměstnává asi 22, 4 % pracovní síly. Největší sektor, tedy sektor služeb přispívá k HDP téměř 76 % a je v něm zaměstnáno 65, 1 % všech zaměstnanců. (Greece Economy Structure, 2010)

Malé a střední podniky v Řecku Tab. 2

19

Struktura řeckého HDP

Primární sektor – zemědělství Sekundární sektor – průmysl Terciální sektor služby

Podíl na HDP v %

Podíl na zaměstnanosti v %

3,4

12,4

20,8

22,4

75,8

65,1

Zdroj: economywatch Dostupné z: http://www.economywatch.com/world_economy/greece/structure-ofeconomy.html

4.3 Podpora MSP ze strany Řecka (řeckých institucí) Pro Řecko je v nynější situaci velice důležité, aby se oživila jeho ekonomika. Jelikož největší část podniků v nefinanční sféře tvoří především MSP, měla by být jejich podpora jedním z důležitých cílů. Je třeba, aby řecké podniky byly co nejvíce konkurenceschopné a zvyšoval se vývoz řeckého zboží a výrobků. Zaměřím se zde na programy, které mají MSP v jejich činnosti podpořit a pomoci jim. 4.3.1

Centres of Entrepreneurial and Technological Development7

Jedná se o aktivity zaměřené na vývoz zboží a služeb, se zaměřením na řecké regiony. Tohoto projektu se zúčastňují neziskové organizace a jsou zaštítěny generálním sekretariátem pro průmysl při ministerstvu pro rozvoj. V Řecku je založeno 13 středisek, která se nachází v hlavních městech jednotlivých regionů. Tato střediska fungují jako „one stop shop“8 a jejich výhody spočívají v poskytování komplexních služeb a informací o vývozu zboží a služeb a v poradenství o organizačních činnostech. Dále se střediska snaží motivovat MSP, které jsou připraveny na vývoz, aby uskutečňovaly společnou propagaci svého zboží na mezinárodních trzích; při této činnosti střediska spolupracují s Řeckou radou pro zahraniční obchod. (Podpora internacionalizace…, 2008) 4.3.2

Pojištění krátkodobých vývozních úvěrů

Tento program slouží k podpoře vývozu řeckými MSP a kryje až 95 % hodnoty vývozu při nezaplacení z důvodů způsobených obchodními či politickými riziky. Pod tímto programem je podepsána Export Credit Insurance Organisation (ECIO), která se snaží podpořit řecké MSP v zahraničních obchodech a to tak, že pojišťuje vývozní úvěry poskytované zahraničním kupujícím. Tento program byl

7 8

Používá se zkratka C.E.TE.DE Jedná se o komplexní služby poskytované z jednoho místa


20

zahájen v roce 1988 a od té doby využilo tuto pomoc téměř 700 řeckých MSP vyvážejících do zahraničí. (Export credit…, 2008) Agentura, poskytující tuto podporu MSP je nezávislou agenturou, která však funguje pod dohledem řeckého Ministerstva pro místní rozvoj a konkurenceschopnost. (Podpora internacionalizace…, 2008) 4.3.3

Guarantee Fund for Small and Very Small Enterprises (TEMPME)

Pokud chtějí podniky dosáhnout na finanční podporu, mohou využít kreditní garanční fond, který malým a velmi malým podnikům poskytuje záruky a protizáruky pokrývající 40 – 70 % jejich obchodních rizik; omezení je ve výši částek, které musí být mezi 10 a 400 tisíci EUR. (Access to finance, 2010) 4.3.4

Hellenic Organisation of Small and Medium-Sized Enterprises and Handicrafts S.A (EOMMEX)

Toto uskupení nabízí MSP písemné záruky, díky nimž mají firmy snazší přístup k veřejným zakázkám. Maximální částka k podnikání je ve výši 220 000 EUR, přičemž pořizovací náklady jsou mezi 0, 4 % a 1, 2 %. (Access to finance, 2010) 4.3.5

Capital Connect

Jedná se o soukromý investiční fond, který poskytuje investice malým a středním podnikům v Řecku, jejichž konkurenční výhoda vyplývá z inovací. Svým kapitálem ve výši 24 milionů EUR pomáhá inovativním MSP v Řecku. (Capital Connect, 2012)

4.4 Podpora řeckých MSP Evropskou unií V této kapitole se zaměřím na možnosti, jež EU nabízí malým a středním podnikům. Pro EU jsou z ekonomického hlediska (tvorba HDP, zaměstnanost) MSP velice důležité. Podíváme se zde, jaké možnosti nabízené Evropskou unií, řecké podniky využívají, či do kterých mají možnost se zapojit. Jedná se především o programy, které pomáhají malým a středním podnikům dosáhnout na úvěry. Každý podnik totiž potřebuje dostatečné finanční zdroje pro svoje podnikání, aby mohl čelit konkurenci. Pro MSP je však často velice těžké získat finanční zdroje od bank či investorů, v situaci probíhající krize je to pro řecké MSP obzvláště obtížné. 4.4.1

CIP

Program pro konkurenceschopnost a inovace, který je dostupný od roku 2007 až do roku 2013. Program sdružuje finanční instituce, které malým a středním podnikům umožní mnohem lépe dosáhnout na úvěry. Tato podpora umožňuje podnikům vstupy na nové trhy, které by bez investic nemohly uskutečnit, a pomáhá jim i s inovacemi, aby byly konkurenceschopnější. (CIP Financial In-


21

struments, 1995 - 2012) Tohoto programu v roce 2010 a 2011 využilo více než 50 řeckých podniků či organizací. Příjemci z řad řeckých podniků obdrželi v letech 2010 a 2011 dotace v hodnotě více než 4, 2 milionů EUR v rámci programu podnikání a inovace (EIP). Z programu podporující informační a komunikační technologie (ICT PSP) získali řečtí podnikatelé více než 3, 6 milionů EUR, navíc v rámci programu Inteligentní energie (IEE) dosáhli na granty v hodnotě více než 1, 9 milionů EUR, tyto hodnoty jsou taktéž za rok 2010 a 2011. (Bibiana Zathurecka9, 4. 5. 2012) 4.4.2

JEREMIE10

Program byl založen z iniciativy Evropské komise ve spolupráci s Evropským investičním fondem. Tento program radí MSP s jejich investicemi a se sestavením kvalitního portfolia. Opět je tu snaha o lepší konkurenceschopnost MSP a o zvýšení jejich efektivity. Podniky se mohou obrátit na kvalifikované odborníky jak z bankovního, tak soukromého sektoru a poradit se s nimi jak investovat. Partnerství mezi Evropskou komisí, EIF a EIB v rámci tohoto programu pomáhá MSP spolupracovat s ostatními regiony, zeměmi a v neposlední řadě může pomoci k získání nových investorů a úvěrů od bank. Úvěry, které podniky díky tomuto programu získají, však nesmí překročit 100 000 EUR a úrokové sazby musejí být pod 3 % při době splatnosti 36 až 72 měsíců. Podnikatelé však platí úroky pouze v hodnotě 50 % z celkové výše. Dalších 50 % je hrazeno z Národního strategického referenčního rámce (NSRR), který je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a řeckou vládou. Celkový rozpočet tohoto programu je 120 milionů EUR. (European Commission, 2011; European Commission, 2010/2011) 4.4.3

Creating project pipeline for SME Development (KEPA)

Hlavním cílem projektu je podporovat podnikatelské aktivity v Řecku a Bulharsku prostřednictvím tvorby projektů pro MSP s využitím operačních programů, například Konkurenceschopnost, Digitální konvergence a Regionální rozvoj. Tyto projekty jsou financovány ze Strukturálních fondů EU. Program si klade za cíl i modernizaci MSP v obou zemích, a to pomocí zavádění informačních a komunikačních technologií. (Kepa, 2011) 4.4.4

Spolupráce EIB a Piraeus Bank

Evropská investiční banka a řecká Piraeus Bank se dohodly, že společně budou financovat MSP a jejich projekty na rozvoj infrastruktury. EIB se rozhodla poskytnout 150 milionů EUR, ze kterých měla následně Piraeus Bank podle zadaných kritérií poskytovat úvěry konečným příjemcům (tedy realizátorům projek-

9

Informace získané e-mailem Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky

10


22

tů). Toto rozhodnutí mělo podpořit MSP v Řecku a snažilo se je motivovat k zapojení se do projektů. (Piraeusbank, 2008) 4.4.5

Garanční fond EIB

Tento garanční fond byl založen pro podporu řeckých malých a středních podniků při získávání úvěrů. Jedná se o projekt, který společně vytvořila Řecká republika, Evropská komise a Evropská investiční banka. Tato finanční pomoc vychází z nevyužitých strukturálních fondů určených pro Řecko, a to ve výši 500 milionů EUR. Z garančního fondu EIB může být MSP poskytnut úvěr prostřednictvím partnerských bank v Řecku v hodnotě až 1 miliardy EUR. (EIB signs innovative…, 2012)

4.5 Dílčí závěr Malé a střední podniky jsou pro Řecko velice důležité, protože mají největší podíl na tvorbě HDP a značný podíl mají i na zaměstnanosti. Pro řecké MSP jsou důležité podpůrné programy, které jim pomáhají dostat se na zahraniční trhy a získat finanční podpory pro jejich vznik, rozvoj a další vývoj. A to především z toho důvodu, že řecká ekonomika je z největší části tvořena mikro podniky (rodinnými podniky), které by samy neměly dostatečné finance a ani dostatek informací pro to, aby se mohly zapojit do zahraničního obchodování. Řecko svým MSP nabízí několik podpůrných programů, které se často zaměřují na informační podporu a také na podporu v podobě záruk při obchodování. Pro získání financí se řecké MSP mohou obrátit také na EU. Evropská unie umožnila řeckým MSP přístup k fondům, ze kterých mohou čerpat finance pro svoje inovační plány a celkově pro svoje podnikání.

Zásahy a opatření pro omezení krize v Řecku

23

5 Zásahy a opatření pro omezení krize v Řecku V této kapitole se budu zabývat opatřeními, která byla, nebo by měla být zavedena, aby došlo k zamezení krize v Řecku. Nebudu se zde však zabývat pouze Řeckem, ale pokusím se z krizí, jež proběhly v minulosti v jiných státech, formulovat opatření a doporučení, která by mohla Řecku také pomoci. Většina opatření a úprav, které řecká vláda přijala je na popud EU, která se snaží co nejvíce zmírnit dopad krize jak na Řecko, tak především na okolní státy, aby se krize nerozšířila do větší části eurozóny.

5.1

Opatření zavedená v minulosti v jiných státech (k potlačení krizí)

Když se podíváme např. do Estonska, kde podobně jako v Irsku nebo ve Španělsku proběhla krize na realitním trhu, zjistíme, že mezi roky 2005 až 2008 se trh nemovitostí zvětšil dvojnásobně. Avšak tamní vláda zareagovala tak, že místo zvyšování výdajů začala pracovat na snižování. Estonská vláda např. snížila mzdy ve veřejném sektoru o 40 % a zavedla další opatření. Tyto kroky současně s probíhající krizí sice snížily výkon ekonomiky až o 14 % v roce 2009, nezaměstnanost se zvýšila ze 4 % před krizí až na 17 %. Kvůli zadlužení domácností a nižší dostupnosti úvěrů došlo i k poklesu domácí poptávky, ale obyvatelé Estonska, podle estonského premiéra, raději spořili a spláceli dluhy, než aby utráceli (tím poklesla poptávka), což mělo následný vliv na podniky. Estonské podniky byly nuceny propouštět či snižovat pracovní úvazky. (Němec, 1. – 7. 12. 2011) Došlo k privatizaci státních podniků, aby vláda získala dodatečné finance, dále byla v Estonsku zavedena rovná daň z příjmů. (Rahn, říjen 2011) Jedním z důvodů asijské měnové krize byl slabý bankovní sektor a velký příliv zahraničního kapitálu, kdy půjčky, které proudily především do podnikatelského sektoru ze zahraničí, byly nedostatečně kontrolovány a docházelo k tomu, že bylo poskytnuto mnoho prostředků, které se poté staly špatnými úvěry. Velký objem zahraničních úvěrů podnikům zapříčinil, že v Koreji narostl dluh k vlastnímu kapitálu podniků na 600 %, v Thajsku to bylo asi 350 %. Během krize došlo k prudkému poklesu hodnoty domácí měny, což mělo za následek zvýšení úrokových sazeb a dluhy přepočtené na domácí měnu se taktéž výrazně zvýšily. To mělo za následek neschopnost podniků splácet své závazky a pro mnoho firem to znamenalo bankrot. Ve firmách se výrazně snížila produkce, a proto musely začít propouštět své zaměstnance. Největší pokles produkce zaznamenaly podniky v Indonésii a to téměř 20 %. V roce 1997 došlo k výraznému posílení USD, což mělo za následek oslabení konkurenceschopnosti asijských podniků a došlo k výraznému snížení exportu. (Švec, 2007) Co se týče argentinské měnové krize, jedním z důvodů jejího vzniku bylo to, že si obyvatelé, stejně jako v Řecku, žili mnoho let nad poměry. Navíc byla ar-


24

gentinská ekonomika závislá na investicích ze zahraničí. Dalším z důvodů bylo, že pro argentinskou rozvíjející se ekonomiku bylo rozhodnutí zafixovat peso na dolar velice nevhodné, protože dolar sílil a tím snižoval konkurenceschopnost argentinských podniků. Opuštění fixní parity bylo však nezbytné, hrozilo sice, že velká část bankovního sektoru zkrachuje, ale devalvací měny, kdy se cena pesa snížila, získaly podniky velkou konkurenční výhodu a jejich produkce byla opět pro zahraniční partnery přijatelná, ba dokonce levnější než jinde. Ale na druhou stranu, když se cena pesa oproti dolaru snížila, hodnota dluhů se naopak zvýšila, protože dluhy byly vázány na dolar. Avšak argentinská vláda se snažila přijmout jistá opatření, která by pomohla získat státu peníze. Mezi ně například patřil plán privatizace, který však neměl až tak pozitivní dopad na MSP, protože stát se rozhodl prodat některé banky zahraničním vlastníkům, kdy následně bylo pro argentinské MSP mnohem těžší získat potřebné finance pro svoje podnikání. I když proběhly jisté reformy, zůstávaly argentinské podniky stále na exportu a zahraničních trzích závislými producenty surovin. (Jonáš, březen 2002; Hradecká, 2008)

5.2 Státní zásahy Řecka Řecko bylo nuceno zavést úsporná opatření, která musí plnit, aby získalo finanční pomoc od EU. Úkolem těchto opatření je snížit jak státní dluh, tak i deficit běžného účtu, ale zavádění úspor brzdí růst hospodářství, takže se snižují příjmy do státního rozpočtu právě z výroby a obchodování. V Řecku existují 3 základní sazby DPH; první a nejnižší snížená sazba například na léky, druhá snížená sazba na potravinářské zboží a nejvyšší sazba na spotřební zboží. Přičemž snížené sazby se zvýšily z 5 na 6 % a z 11 na 13 % a dále se zvýšilo DPH u nealkoholických nápojů z dřívějších 13 na 23 %, dále by mělo dojít k vyrovnání zdanění topného oleje a motorové nafty. Výjimku ve výši DPH tvoří některé ostrovy (např. Lesbos, Samos, Chios a další), kde jsou výše uvedené sazby DPH sníženy o 30 %. Tím, že řecká vláda zvýšila DPH, podražily potraviny a jiné zboží, což zvyšuje náklady nejen obyvatel, ale i MSP. Navíc byla nově zavedena spotřební daň z luxusu, která se týká např. lodí, helikoptér, drahých kamenů a kovů. Řecká vláda začala vybírat i daň z vlastnictví bazénů, výběr této daně byl kontrolován satelitem, kdy bylo zjišťováno, zda u domu bazén je nebo není. (Evropská komise, 5.7.2011; Souhrnná teritoriální…, 2012; Plhoň, 14.5.2012) Zdanění právnických osob je od roku 2011 ve výši 20 % (a.s., v.o.s, s.r.o.), stejnou sazbou se daní i nerozdělený zisk. Pokud se však jedná o zdanění zisku rozděleného mezi jednotlivé akcionáře a podílníky, sazba je stanovena na hodnotu 25 %. (Souhrnná teritoriální…, 2012) Situace, která nastala v Řecku, podnítila občany i firmy k odchodu za hranice. Firmy přesídlují do okolních zemí – např. do Turecka (výhodné „zóny volného obchodu“) či do Bulharska, z důvodů nižší firemní daně a celkově nižším provozním nákladům. (Lauder, 2011)


25

Řecko se například zavázalo, že sníží počty zaměstnanců ve státní sféře a jejich platy, dále Řecko slíbilo, že zavede i nové daně, které doposud nebyly vybírány. (Členské státy…, 2011). Vláda zavedla tzv. daň z hlavy, kterou se snaží od lidí vybrat více peněz do státní pokladny. Výše této daně se stanovuje procentem z ročního příjmu uplynulého roku. Další z mimořádných daní je 5% daň, kterou mají platit poslanci, generální sekretáři a volení představitelé místních samospráv. Také v sociálních podporách se vláda snaží ušetřit. Podle nových pravidel nemá zaměstnanec, pracující na dobu určitou, po propuštění nárok na podporu v nezaměstnanosti. V Řecku doposud neplatili majitelé domů a bytů daň z nemovitosti, tu nyní vláda zavádí, aby získala dodatečné finance do státního rozpočtu. Mimořádná daň z realit se bude pohybovat od 0, 5 EUR do 10 EUR za zastavěný m2 (výše dané odpovídá přibližně tržní hodnotě 1 měsíčního nájemného) a platit ji musí všichni majitelé elektrifikovaných nemovitostí, tato daň je vybírána v rámci účtu za elektřinu, čímž se usnadní její vymáhání. (Řecku má s rozpočtem…, 11.9.2011; Souhrnná teritoriální…, 2012) Pokud mluvíme o problému výběru daní, studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí ČR uvádí, že stínová ekonomika v Řecku se podílela na tvorbě HDP až ze 40 %. Zastaralý systém pracovního práva umožňuje různé formy zaměstnávání, ale především i zvýhodňuje starší zaměstnance, a to jak z hlediska jistoty práce, tak kvality pracovních podmínek. To by se mělo nově změnit. (Hyklová, 16. 4. 2012) Pro zaměstnance také nastane další velká změna, tou je oddálení odchodu do důchodu o několik let (a to z původních 56 – 58 let na 65 let). Mezi opatření, která mají pozitivní dopad pro MSP, patří to, že zaměstnavatelé získají výhodu v prodloužení zkušební lhůty až na jeden rok, díky čemuž si zaměstnance mohou pořádně vyzkoušet. Dalším vstřícným krokem vůči MSP je přijetí zákona, který zjednoduší zakládání nových podniků; dosud to byl v Řecku zdlouhavý a administrativně náročný proces. (Rozhodnutí Rady, červen 2010) Mezi úspornými opatřeními se objevilo i uvolnění pravidel při uzavírání kolektivních smluv mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v MSP. Další výhodou pro MSP v soukromém sektoru, bude snížení mezd, které vláda schválila. Standardní minimální mzda bude nově snížena o 22 %, přičemž zaměstnancům do 25 let věku se minimální mzda sníží dokonce o 32 %, čímž se pro MSP sníží mzdové náklady. Ve veřejném sektoru dojde ke zmrazení mezd, dokud nezaměstnanost, která je kolem 21 % neklesne pod 10 %. (Georgiopoulos, february 2012) Jedním z velkých omezení při podnikání je neexistence jednotného a veřejně přístupného obchodního rejstříku, což stěžuje podnikům situaci např. při obchodování se zahraničními subjekty (zahraniční subjekty si nemohou samy ověřit bezúhonnost podniku, zda se nenachází v situaci bankrotu a další informace). Od dubna 2011 jsou již v provozu alespoň lokální obchodní rejstříky, které jsou spravovány obchodními a průmyslovými komorami. (Souhrnná teritoriální…, 2012)


26

5.3 Finanční výpomoci Řecku ze strany EU V dubnu 2010 se Evropská komise, Evropská centrální banka, členové eurozóny a Mezinárodní měnový fond shodly na tom, že by byl případný bankrot členské země platící eurem příliš velkým rizikem pro budoucí vývoj Společenství. Proto se rozhodly aktivovat podpůrný mechanismus, jehož součástí je i úvěr v celkové výši 110 mld. EUR (80 mld. EUR vloží ECB a členové eurozóny a 30 mld. EUR potom zaplatí MMF). Tento úvěr má být Řecku vyplacen v období 2010 – 2012 ve 12 tranších. Tyto výplaty jsou však podmíněny zhodnocením pracovní skupiny, která zkontroluje snahy Řecka o zlepšení situace. Řecko již dosáhlo na 5 tranší a 6. je momentálně v řešení (listopad, 2011). První tranši obdržela země v květnu 2010 a to ve výši 20 mld. EUR. Druhá tranše byla vyplacena v září 2010 a to v hodnotě 9 mld. EUR. Třetí tranše následovala velmi brzy po té druhé (listopad 2010) a to opět v hodnotě 9 mld. EUR. Čtvrtou tranši Řecko obdrželo v březnu 2011 a to ve výši 15 mld. EUR. Pátá a prozatím poslední tranše byla vyplacena v červenci 2011 a to v objemu 12 mld. EUR. (Souhrnná teritoriální…, 2011) O šesté tranši původně chtěli Řekové rozhodovat v referendu, ale nakonec se referendum o přijetí či nepřijetí finanční pomoci nekonalo. V březnu 2012 bylo ze strany soukromých věřitelů Řecku odpuštěno 74 % hodnoty dluhu. Navíc byla ministry financí zemí eurozóny přislíbena další půjčka a to ve výši 130 miliard EUR. (Plhoň, 14.5.2012)


27

6 Dopady krize na řecké MSP V této kapitole se zaměřím na zjišťování dopadů, které má krize na ekonomické ukazatele řeckých MSP. Údaje o podnicích jsou čerpány z databáze Amadeus. Pro názornější ukázku jsem si údaje rozdělila na dobu před krizí, kde jsem zvolila roky 2005, 2006 a 2007; a na dobu během krize, což jsou roky 2008, 2009 a 2010. Údaje za rok 2011 doposud nejsou dostupné (květen, 2012). Data jsou zpracovávána ze vzorku přibližně 10 000 podniků (podniky s neúplnými časovými řadami byly vyloučeny – původní počet podniků byl kolem 24 000), proto budu pracovat s průměrnými hodnotami.

6.1 Předkrizové roky V této podkapitole budu řešit výpočty a hodnocení předkrizových let pro jednotlivé ukazatele – průměrný obrat, průměrný čistý zisk a průměrný počet zaměstnanců podniků. Tab. 3

Průměrný obrat – před krizí

(v tis. EUR) Průměrný obrat Řetězový index (%)

2005 2 354 -

2006

2007

2 549

2 806

108,28

110,08

Zdroj: Databáze Amadeus; vlastní výpočty

Jak můžeme vidět v tabulce, v těchto letech byl průměrný obrat rok od roku vyšší. Pokud se podíváme na růst, tak v roce 2006 vzrostl obrat oproti roku 2005 asi o 8 %. V roce 2007 se obrat vůči předchozímu roku zvýšil dokonce o 10 %. Tab. 4

Průměrný čistý zisk – před krizí

(v tis. EUR) Průměrný čistý zisk Řetězový index (%)

2005 59 -

2006 84 142,37

2007 108 128,57


I zde je patrné, že průměrný čistý zisk rostl v každém dalším roce. V relativním vyjádření to bylo v roce 2006 asi o 42 % oproti roku 2005. V dalším roce byl růst o něco menší, průměrný čistý zisk roku 2007 vzrostl asi o 29 % oproti roku 2006. V tabulkách 3 a 4 vidíme jednoznačný růst, to znamená, že tyto roky byly pro podniky a jejich obchodování příznivé.

Dopady krize na řecké MSP Tab. 5

28

Průměrný počet zaměstnanců – před krizí

2005

2006

18

Průměrný počet zaměstnanců -

Řetězový index (%)

2007

19

19

105,56

100


Jak vidíme v této tabulce, počty zaměstnanců se téměř nemění, pouze v roce 2006 byl téměř 6 % nárůst, což je v absolutním vyjádření 1 zaměstnanec. V roce 2007 zůstává počet zaměstnanců na stejné úrovni jako v roce předchozím. Tab. 6

Maximum – obrat před krizí

(v tis. EUR)

2005

Maximum obrat Řetězový index (%)

77 879 -

2006

2007

48 498

78 837

62,27

162,56


V této tabulce vidíme, nejvyšší hodnoty, kterých obrat řeckých MSP dosáhl v předkrizových letech. V roce 2006 pokles maximální obrat oproti roku 2005 asi o 38 %, přičemž v následujícím roce vzrostl o 100 %, čímž rok 2007 lehce překonal i rok 2005. Tab. 7

Minimum – obrat před krizí

(v tis. EUR)

2005 -351

Minimum obrat Řetězový index (%)

-

2006

2007

-364

-582

103,7

159,89


V tabulce 7 vidíme, že se obrat během předkrizových let dostal do významně záporných hodnot. Pokud porovnáme tyto hodnoty s hodnotami maximálních obratů v tabulce 6, můžeme si povšimnout, že se jedná o velmi velké rozpětí.


29

Maximum – čistý zisk před krizí

(v tis. EUR) Maximum čistý zisk Řetězový index (%)

2005 7 375 -

2006 9 459 128,26

2007 45 644 482,55


V tabulce 8 vidíme, že maximální výše čistého zisku v jednotlivých letech rostla. V roce 2006 vzrostlo maximum čistého zisku asi o 28 % oproti roku předchozímu. Největší zvýšení bylo v roce 2007, kdy se nejvyšší zisk zvýšil více než čtyřnásobně oproti roku 2006. Tab. 9

Minimum – čistý zisk před krizí

(v tis. EUR) Minimum čistý zisk Řetězový index (%)

2005 -16 065 -

2006 -5 818 36,22

2007 -5 486 94,29


V této tabulce je patrné, že nejnižší hodnoty čistých zisků ve všech třech sledovaných letech jsou záporné, takže se jedná o ztráty. Postupně se však v jednotlivých letech ztráty snižují. K velkému snížení ztráty došlo především v roce 2006 při srovnání s rokem 2005, a to asi o 73 %. Tab. 10

Směrodatná odchylka obratu - před krizí

(v tis. EUR) Směrodatná odchylka obratu

2005 2 624,13

2006 2 708,02

2007 3 001,58

2006 327,65

2007 578,09


Tab. 11

Směrodatná odchylka čistého zisku - před krizí

(v tis. EUR) Směrodatná odchylka čistý zisk

2005 350,62


V tabulkách 10 a 11 vidíme směrodatné odchylky obratu a čistého zisku. Tyto odchylky mají rostoucí tendenci. To znamená, že se hodnoty více odchylují od průměru. Což znamená, že jsou v souboru zkoumaných dat značně rozdílné hodnoty.


30

6.2 Krizové roky Jak jsem již zmiňovala na začátku této kapitoly, za krizové roky jsem si zvolila roky 2008, 2009 a 2010. Oficiálně je řecká krize přiznána až koncem roku 2009, ale rok 2008 probíhala v Evropě krize „hypoteční“, proto se dá předpokládat, že by jisté znaky probíhající krize mohly být patrné i v údajích z tohoto roku. Opět budu pracovat s údaji o průměrném obratu, průměrném čistém zisku a průměrném počtu zaměstnanců. Tab. 12

Průměrný obrat – krize

(v tis. EUR) Průměrný obrat

2008

2009

2 893 -


2010

2 512

2 214

86,83

88,14


Jak je patrné z tabulky 8, v letech 2009 a 2010 dochází k poklesu průměrného obratu oproti roku 2008. Přičemž v roce 2009 došlo ke snížení o 13 %, v roce 2010 v porovnání s rokem 2009 došlo ke snížení o téměř 12 %. Můžeme se domnívat, že na tomto snížení má vliv již probíhající krize eurozóny, Řecko ztrácí důvěru zahraničních investorů a také obchodních partnerů, což má podstatný vliv i na řecké MSP. Tab. 13

Průměrný čistý zisk – krize

(v tis. EUR)

2008 78

Průměrný čistý zisk Řetězový index (%)

2009

-

2010

36

-26

46,15

-72,22


Na hodnotách průměrného čistého zisku v tabulce 9 je velmi dobře vidět, jak se zhoršila situace během těchto tří let. V roce 2009 klesl čistý zisk více než o polovinu, ale ještě pořád se jedná o zisk. V roce 2010 se však jedná již o ztrátu, což znamená, že oproti roku 2009 poklesl čistý zisk téměř o 130 %.

Tab. 14

Průměrný počet zaměstnanců – krize

Průměrný počet zaměstnanců Řetězový index (%) Zdroj: Databáze Amadeus; vlastní výpočty

2008 19 -

2009 20 105,26

2010 19 95


31

V tabulce 14 je patrné, že se průměrný počet zaměstnanců sice v roce 2009 zvýšil, ale v roce 2010 je opět na stejné úrovni jako v roce 2008. Jedním z důvodů proč i při snižování zisků, jak je vidět v tabulce 9 nedochází k výraznějšímu snížení počtu zaměstnanců je to, že v Řecku jsou kolektivní smlouvy sepsány výhodněji pro zaměstnance, Řecko má velmi silné odbory. Náklady na propouštění zaměstnanců jsou pro podniky mnohdy velice vysoké, a proto se jim spíše vyplatí držet si stále stejný počet zaměstnanců, případně propustit pouze velmi malé množství pracovníků. Změny, které mají zlepšit postavení podniku vůči zaměstnancům, byly zavedeny teprve s řadou reforem (v průběhu let 2010 a 2011), takže v roce 2010 se na ukazateli počtu zaměstnanců podniků ještě neprojevují. Tab. 15

Maximum – obrat krizové roky

(v tis. EUR)

2008

Maximum obrat

43 869 -


2009

2010

23 621

14 945

53,84

63,27


V této tabulce vidíme, jak se během krizových let snižovaly nejvyšší hodnoty (maxima) obratů. V relativním vyjádření se v roce 2009 vůči roku 2008 snížila tato hodnota o téměř 56 %. Roku 2010 v porovnání s rokem 2009 došlo ke snížení o 46 %. Na maximálních výších obratů je zřetelně patrné, že krize ovlivnila obchody řeckých podniků. Tab. 16

Minimum – obrat krizové roky

(v tis. EUR) Minimum obrat Řetězový index (%)

2008 2009 -13 -23 176,92

2010 0 0


V této tabulce je zajímavé, že zatímco mezi roky 2008 a 2009 je patrné prohloubení záporného obratu, v roce 2010 je nejnižším obratem hodnota 0. Tab. 17

Maximum – čistý zisk krizové roky

(v tis. EUR) Maximum čistý zisk Řetězový index (%)

2008 6 649 -

2009 4 856 73,03

2010 8 306 171,05


V tabulce maximálních hodnot čistého zisku vidíme, že v roce 2009 se sice tato hodnota snížila, ale v roce 2010 se zvýšila a to dokonce na hodnotu vyšší než


32

jaká je v roce 2008. Avšak tato hodnota může být pouze u jednoho podniku, proto nelze tento údaj brát jako důležitý a plně průkazný. Tab. 18

Minimum – čistý zisk krizové roky

(v tis. EUR) Minimum čistý zisk Řetězový index (%)

2008 -8 360 -

2009 -13 278 158,83

2010 -5 643 42,5


Opět zde dochází ke stejné situaci jako v předchozí tabulce, v roce 2009 dochází k poklesu, zatímco v dalším roce se hodnota zvýšila (snížila se ztráta). Tab. 19

Směrodatná odchylka obratu - krizové roky

(v tis. EUR) Směrodatná odchylka obratu

2008 2 914,01

2009 2 428,81

2010 2 115,08


Tab. 20

Směrodatná odchylka čistého zisku - krizové roky

(v tis. EUR) Směrodatná odchylka čistý zisk

2008 390,3

2009 386

2010 369,56


Jak můžeme vidět v tabulkách 19 a 20, tak během jednotlivých let se postupně snižovala směrodatná odchylka. To znamená, že hodnoty jak obratu, tak čistého zisku se více přibližují průměru, není již takový rozdíl mezi hodnotami jednotlivých podniků.

6.3 Srovnání předkrizových a krizových let V této podkapitole se pokusím srovnat výsledky z let před krizí s výsledky krizových let. Pro toto srovnání použiji bazický index a jako základní rok (bázi) zvolím rok 2005. Dále se v této podkapitole podívám na riziko úpadku, kdy budu sledovat 2 nejrizikovější hodnoty (to znamená hodnotu E a F), v této ukázce se zaměřím na podniky (jejich počet), které jsou v jednotlivých letech úpadkem nejvíce ohroženy. Tab. 21

Bazický index – průměrný obrat

Bazický index (%) Zdroj: Vlastní výpočty

2005 -

2006 2007 2008 2009 2010 108,28 119,2 122,9 106,71 94,05


33

V této tabulce je viditelně patrné, jak se měnil průměrný obrat během jednotlivých let. Vidíme, že oproti roku 2005 se až do roku 2009 obrat zvyšoval, v roce 2010 došlo ke snížení téměř o 6 %. Pokud by se jako báze zvolil jiný předkrizový rok, snížení by bylo ještě mnohem znatelnější. Tab. 22

Bazický index – průměrný čistý zisk

Bazický index (%)

2005 -

2006 2007 2008 2009 142,37 183,05 132,2 61,02

2010 -44,07

Zdroj: Vlastní výpočty

Průměrný čistý zisk opět během předkrizových let rostl poměrně výrazně, v roce 2006 se oproti roku 2005 zvýšil asi o 42 %, v roce 2007 dokonce o 83 %. V krizových letech dochází k velkému snížení – v roce 2009 ve srovnání s rokem 2005 dochází k poklesu asi o 40 %, v roce 2010 se jedná již o ztrátu.


34

Riziko prohlášení úpadku

počet podniků s hodnocením F v roce 2010 počet podniků s hodnocením F v roce 2009 počet podniků s hodnocením F v roce 2008 počet podniků s hodnocením F v roce 2007 počet podniků s hodnocením F v roce 2006 počet podniků s hodnocením F v roce 2005 počet podniků s hodnocením E v roce 2010 počet podniků s hodnocením E v roce 2009 počet podniků s hodnocením E v roce 2008 počet podniků s hodnocením E v roce 2007 počet podniků s hodnocením E v roce 2006 počet podniků s hodnocením E v roce 2005 počet podniků s hodnocením D v roce 2010 počet podniků s hodnocením D v roce 2009 počet podniků s hodnocením D v roce 2008 počet podniků s hodnocením D v roce 2007 počet podniků s hodnocením D v roce 2006 počet podniků s hodnocením D v roce 2005 počet podniků s hodnocením C v roce 2010 počet podniků s hodnocením C v roce 2009 počet podniků s hodnocením C v roce 2008 počet podniků s hodnocením C v roce 2007 počet podniků s hodnocením C v roce 2006 počet podniků s hodnocením C v roce 2005 počet podniků s hodnocením B v roce 2010 počet podniků s hodnocením B v roce 2009 počet podniků s hodnocením B v roce 2008 počet podniků s hodnocením B v roce 2007 počet podniků s hodnocením B v roce 2006 počet podniků s hodnocením B v roce 2005 počet podniků s hodnocením A v roce 2010 počet podniků s hodnocením A v roce 2009 počet podniků s hodnocením A v roce 2008 počet podniků s hodnocením A v roce 2007 počet podniků s hodnocením A v roce 2006 počet podniků s hodnocením A v roce 2005 Zdroj: Databáze Amadeus; vlastní výpočty

904 24 12 15 1 0 1632 56 57 38 2 0 2096 75 52 44 4 0 1457 57 54 40 4 0 2075 61 62 69 1 0 739 25 25 22 3 0


35

V tabulce 23 vidíme hodnocení podniků z pohledu rizika vyhlášení úpadku11. Hodnoty jsou vždy k určitému roku, avšak i v tomto případě je vidět, jak se v jednotlivých letech počty podniků mění. V roce 2010 je již celkem velké množství podniků, které má hodnocení E a F, což znamená, že existuje poměrně vysoké riziko vyhlášení úpadku během následujících 18 měsíců.

F = firmy s nejvyšší pravděpodobností bankrotu; E = nestabilní společnosti s vysokým rizikem úpadku; D = společnosti se středním rizikem úpadku; C = společnosti s relativně nízkým rizikem úpadku; B = společnosti s nízkým rizikem úpadku; A = stabilní společnosti s nejnižším rizikem úpadku (zdroj databáze Amadeus)

11

Diskuse a závěr

36

7 Diskuse a závěr Ve své práci jsem se zaměřila na MSP, neboť jsou pro Řecko velice důležité - mají největší podíl na tvorbě HDP a zároveň mají významný podíl na zaměstnanosti obyvatelstva. V posledních desetiletích prošla hospodářská situace na světových trzích řadou změn (zavedení Eura, rozšíření EU, „americká“ hypoteční krize). Dnes, kdy je nejdůležitější udržet tempo s trhem, je výhodou MSP jejich flexibilita a možnost rychleji reagovat na vývoj trhu. Předpokládala jsem, že probíhající krize bude mít negativní dopad na řecké MSP, což se potvrdilo. I když se veřejně řeší spíše situace státu jako celku, velký dopad má krize právě na podniky a jejich zaměstnance. Během krizových let došlo k výraznému snížení jak obratu, tak čistého zisku podniků. Množství podniků se dostalo do platební neschopnosti a hrozí jim nemalé riziko vyhlášení úpadku. Z čísel vyplývá, že se vznikem a postupně se prohlubující krizí, řada MSP v Řecku podcenila investice do inovačních programů a aktivnější hledání cest k úsporám ve výrobě a zvyšování konkurenceschopnosti. Pro mnoho MSP byla cesta ke snížení nákladů omezením počtu zaměstnanců a zvýšením produktivity práce - náklady na pracovníka v Řecku byly ještě před začátkem krize vyšší než v Německu (Plhoň, 2012), ztížena i platnými předpisy v oblasti pracovního práva a silnou pozicí odborů. Tato cesta k úsporám ve výrobě by pro daný podnik znamenala velmi vysoké jednorázové finanční zatížení. Některé MSP také zřejmě podcenily, v této situaci velice důležité, hledání dalších cest k úsporám, neboť špatně odhadly hloubku a rozsah nastupující krize se všemi jejími důsledky na koupěschopnost obyvatelstva a exportní úspěšnost (snížil se už i tak nízký export řeckých MSP, protože většina zahraničních subjektů začala Řecko považovat za nedůvěryhodné). Mezi možnosti jak zmírnit tyto negativní dopady bych zařadila především lepší využití podpůrných programů. Z těchto programů mohou podniky pro svoje podnikání čerpat finanční prostředky, které jim v dané situaci chybí. Navíc získají i lepší přístup na zahraniční trhy, pokud se za ně instituce, podílející se na těchto programech, zaručí. Tyto programy podnikům umožňují i mnohem lepší informace o zahraničních trzích. Jak jsem se již zmiňovala v kapitole zabývající se těmito podpůrnými programy, dosud této pomoci využívá jen velmi malé množství řeckých podniků. Další možností, která by mohla zvýšit důvěru zákazníků a obchodních partnerů v řecké MSP, by mohlo být sdružování podniků v asociacích. Tento způsob se u nás například využívá v oblasti hotelů a restaurací; pokud podnik splňuje určité podmínky, může si zažádat o přijetí do asociace. Zákazníci vidí informace o podniku a ví, že podnik má jistou úroveň a je důvěryhodný. Navíc asociace podnikům pomáhá získávat lepší informace, ke kterým by samy neměly přístup. Pro zvýšení konkurenceschopnosti by mohly MSP přistoupit k motivování svých zaměstnanců, aby zvýšily jejich pocit odpovědnosti, jak za vlastní práci, tak i za „podnik“. Motivace by mohla probíhat pomocí různých ohodnocení, a to

Diskuse a závěr

37

nejen finančních, ale i nehmotných – příkladem může být umožnění parkování přímo v areálu na označeném parkovacím místě, pokud zaměstnanec přijde s nějakým novým a podniku prospěšným návrhem jak ušetřit náklady např. při výrobě nebo podá jiný zajímavý zlepšovací návrh. Navíc by MSP měly průběžně alespoň malou část svých zisků investovat do modernizace výroby, aby neztrácely krok s konkurencí. Kdyby odkládaly vždy alespoň část zisků, nebylo by to tak finančně náročné jako při jednorázové rychlé investici, pokud se již dostanou do problémů s konkurenceschopností. Podniky by navíc měly velice pečlivě zvažovat své úvěrové strategie; k úvěru by měly přistupovat pouze v nejnutnějších případech a vždy by přitom měly uvažovat o návratnosti vynaložených peněz; zda se jim vůbec využití úvěru vyplatí. I MSP by před rozsáhlou inovací či změnou výrobního programu měly investovat do průzkumu trhu. Závěrem lze říci, že krize měla a stále má výrazný dopad na MSP v Řecku, vláda však již přijala řadu opatření, která by měla podnikům v jejich další činnosti pomoci (např. otázky pracovního práva). Zavedená úsporná opatření na druhou stranu přináší i řadu změn, které budou mít na fungování MSP negativní dopad (např. zvýšení DPH, daň z nemovitosti a další nově vybírané daně). Pro podniky je velice důležité, pokud stát vytváří a přijímá zákony a opatření s ohledem právě na MSP. To by mělo být i jednou z priorit řecké vlády, protože řecký HDP stojí z největší části právě na hospodářských výsledcích MSP. Všichni členové EU, kteří se zasazují o to, aby Řecko pomocí úsporných opatření snížilo svůj dluh a zlepšilo celkovou situaci svých veřejných financí, by neměli pomýšlet pouze na stát jako celek, ale i na jeho jednotlivé části. Bohužel je zatím ještě stále na prvním místě situace „státu“ bez ohledu na situaci například právě podniků, kterých se tato krize také velmi silně dotýká. V konečném důsledku se zhoršení situace podniků s největší pravděpodobností promítne i ve zhoršené situaci státu, protože stát ztratí další část svých příjmů a navíc pokud by došlo k úpadku podniků, znamenalo by to propouštění zaměstnanců a tím také další zvýšení státních výdajů. Právě z důvodů, které vedou k úsporným opatřením (především zlepšení na úrovni veřejných financí), se podniky nemohou spoléhat pouze na pomoc od státu, ale musí se snažit najít si cestu z krize i jinými způsoby. Některé z nich jsem se pokusila definovat na začátku této kapitoly.


38

8 Seznam použité literatury Access to finance. Europa.eu [online]. 2010, 12/2011 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://europa.eu/youreurope/business/finance-support/access-tofinance/greece/index_en.htm Balíček EU pro malé a střední podniky chytá druhý dech. EurActiv.cz [online]. 24.02.2011 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/printversion/clanek/balicek-eu-pro-male-a-stredni-podniky-chyta-druhy-dech008508 BŘEŠŤAN, Robert. Evropa kouzlí s čísly. Ekonom: Týdeník Hospodářských novin. Praha: Economia, a.s, 13.-19.10.2011, č. 41, s. 58-61. ISSN 1210-0714. BOUGIOUKLIS, ALTSITSIADIS a AMANATIDOU. MaPEeR SME: Making Progress and Economic enhancement a Reality for SME: Comprehensive analysis of programmes and initiatives in Greece that assist the Collaboration between science and SME. [online]. March 2011 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z: http://mapeer-sme.eu/en/~/media/MaPEerSME/DocumentLibrary/RTD%20programmes/Greece_programm_report Business and the euro crisis: Under the volcano. The Economist [online]. Oct 8th 2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://www.economist.com/node/21531424 CAPITAL CONNECT. BioRegions.eu [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.bioregions.eu/project/partner/cs/capital-connect CIP Financial Instruments. EUROPEAN COMMISSION. Enterprise and Industry [online]. © European Union, 1995-2012, 02/02/2012 [cit. 2012-051]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/finance/cipfinancial-instruments/index_en.htm COMMISSION RECOMMENDATION of 6 May 2003 concerning the definition of micro, small and medium-sized enterprises. In Official Journal of the European Union [online]. 20.5.2003 [cit. 2011-12-11]. Dostupné z WWW: .


39

DE KOK, Jan, Paul VROONHOF, Ton KWAAK, Jacqueline SNIJDERS a Florieke WESTHOF. Do SMEs create more and better jobs?. In: [online]. November 2011 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figuresanalysis/performance-review/pdf/do-smes-create-more-and-betterjobs_en.pdf EIB signs innovative SME guarantee fund in Greece. Europa.eu [online]. 21/03/2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=BEI/12/43&for mat=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en Ekonomická charakteristika země Řecko. BusinessInfo.cz [online]. © 1997-2011 [cit. 2012-01-12]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/reckoekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000795/ European Commission. SBA Fact Sheet 2010/2011: Greece [online]. 2012 [cit. 22-4-2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figuresanalysis/performance-review/files/countries-sheets/20102011/greece_en.pdf Členské státy: Řecký parlament definitivně schválil úsporná opatření. Euroskop.cz [online]. 21.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/8953/19778/clanek/recky-parlament-definitivneschvalil-usporna-opatreni EVROPSKÁ KOMISE. Recommendation for a ROZHODNUTÍ RADY [online]. Brusel, 5.7.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0433:FIN:CS:PD F EVROPSKÁ KOMISE. Velké plány pro malé podniky: co EU dělá pro MSP [online]. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, © Evropská unie, 2011 [cit. 20-04-2012]. ISBN 978-92-79-18950-0. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/thinking_big_cs.pdf Export credit insurance organization. ECIO [online]. [2008] [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://www.oaep.gr/en/organization/index.html GEORGIOPOULOS, George. Greek cabinet approves minimum wage cuts. In: Financial post [online]. Feb 28, 2012 [cit. 2012-03-13] Dostupné z WWW: http://business.financialpost.com/2012/02/28/greek-cabinet-approvesminimum-wage-cuts


40

Greece Economic Structure. Economy Watch [online]. 29 March 2010 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.economywatch.com/world_economy/greece/structure-ofeconomy.html HRADECKÁ, Lenka. ARGENTINSKÁ KRIZE A FINANČNÍ POLITIKA BRETTONWOODSKÝCH INSTITUCÍ [online]. Brno, 2008 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178856/fss_b/bakalarska_prace.txt. Bakalářská práce. MASARYKOVA UNIVERZITA. HYKLOVÁ, Dáša. Pět minut po dvanácté: Na jihu Evropy se proti reformám pracovního práva masově demonstruje. Euro. Euronews, a.s, 16.4.2012, č. 16, 26 - 27. ISSN 1212-3129. Irský rozpočet a bolestivá muka. Presseurop [online]. 8.prosinec 2010 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://www.presseurop.eu/cs/content/newsbrief/420811-irsky-rozpocet-bolestiva-muka JONÁŠ, Jiří. Argentina: příběh jedné krize (1) [online]. 21. 2. 2002 [cit. 201202-04]. Dostupné z WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-1000451010779750-900000_d-argentina-pribeh-jedne-krize-1 JONÁŠ, Jiří. Argentina: příběh jedné krize (2) [online]. 21. 3. 2002 [cit. 201202-04]. Dostupné z WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/index.php?p=900000_d&&article[id]=10867 410 Kepa [online]. Copyright © 2010 [cit. 2011-11-06]. Popis projektu. Dostupné z WWW: . KLIKOVÁ, Christiana a Igor KOTLÁN. Hospodářská politika. 2. vyd. Ostrava: Sokrates, 2006, 339 s. ISBN 80-865-7237-4. KOHOUT, Pavel. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál 2. rozšířené vydání. 2.vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009, 2010. 272 s. ISBN 978-80-247-3583-2. LACINA, L., a kol. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. 1.vyd. Praha : C.H. Beck, 2007. 538 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-560-5. LALINSKÝ, Tibor. Konkurencieschopnosť podnikov po zavedení eura na Slovensku. In [online]. © Národná banka Slovenska, apríl 2010 [cit. 2011-1106]. Dostupné z WWW: . ISSN 1337-583.


41

LAUDER, Silvie. Zachraň se, kdo můžeš: Reportáž z Řecka, ze země, která neví kudy kam. Respekt. 10. - 16.10. 2011, XXII, 41, s. 17-20. ISSN 0862-6545. MILIOS, John a Dimitris SOTIROPOULOS. Crisis of Greece or crisis of the euro? A view from the European 'periphery'. Journal of Balkan and Near Eastern Studies [online]. 2010, roč. 12, č. 3, s. 223-240 [cit. 2012-02-24]. ISSN 1944-8953. DOI: 10.1080/19448953.2010.506806. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=6&hid=105&sid=dc5241bc8c43-4022-98aeb5604e5080f9%40sessionmgr15&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zd C1saXZl#db=a9h&AN=53779859 NĚMEC, Jan. Čas dluhů už vypršel. Ekonom: Týdeník Hospodářských novin. Praha: Economia, a.s, 24.-30.11.2011, LV, č. 47, s. 12. ISSN 1210-0714. NĚMEC, Jan. Ekonomický tygr se dere z Pobaltí. Ekonom: Týdeník Hospodářských novin. Praha: Economia, a.s, 1. – 7. 12. 2011, LV, č. 48, s. 40-41. ISSN 1210-0714. PLHOŇ, Tomáš. S eurem na věčné časy. Euro. Euronews, a.s, 19.3.2012, č. 12, s. 44. ISSN 1212-3129. PLHOŇ, Tomáš. Jak Řekové bijí o mříže. Euro. Euronews, a.s, 14.5.2012, č. 20, s. 48-53. ISSN 1212-3129. PLISCHKE, Simona. Euro: co přineslo šest let společné měny. Peníze.cz [online]. 20.04.2006 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investice/18037-euro-co-prineslo-sest-let-jednotnemeny Piraeus Bank [online]. 2.10.2008 [cit. 2011-11-06]. Financial News. Dostupné z WWW: . Podpora internacionalizace malých a středních podniků [online]. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2008 [cit. 2011-11-06]. ISBN 92-79-03077-9. RAHN W., Richard. Co se můžeme naučit od Estonska. Konzervativní listy [online]. 16 říjen 2011 [cit. 2012-01-14]. Dostupné z: http://konzervativnilisty.cz/texty/zahranicni-politika/483-co-se-muzemenaucit-od-estonska


42

Roubini věřitelům Řecka: Není nač si stěžovat, dostali jste sladší nabídku než ostatní. Ihned.cz [online]. 9. 3. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-54991380-roubini-veritelum-recka-neni-nac-sistezovat-dostali-jste-sladsi-nabidku-nez-ostatni ROZHODNUTÍ RADY. In: Úřední věstník Evropské unie [online]. 8. června 2010 [cit. 2011-11-07]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2010:145:0006:0011:C S:PDF Řecku má s rozpočtem pomoci mimořádná daň z realit. E15.cz [online]. 11.9.2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/recku-ma-s-rozpoctempomoci-mimoradna-dan-z-realit-698992 Souhrnná teritoriální informace Řecko. BusinessInfo.cz [online]. © Zastupitelský úřad Athény, 30.8.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/recko/1000795/ Souhrnná teritoriální informace (STI): Řecko. BusinessInfo.cz [online]. 14.04.2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/recko/1000795/ Španělský státní dluh letos dosáhne nejvyšší úrovně od roku 1990. Finance.cz [online]. 3.4.2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/348124-spanelsky-statni-dluhletos-dosahne-nejvyssi-urovne-od-roku-1990/ ŠVEC, Filip. Měnová a finanční krize v Asii její dopad na další ekonomický vývoj v regionu [online]. Praha, 2007 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: www.vse.cz/vskp/show_file.php?soubor_id=968885. Bakalářská práce. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. The implementation of monetary policy in the euro area [online]. © Evropská centrální banka, february 2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z WWW: . ISBN 1725-7255. VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2. VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. ISBN 978-80-247-2409-6.

Dopad dluhové krize eurozóny na malé a střední podniky se sídlem v Řecku

Recommend Documents