Bankovní institut vysoká škola Praha
Katedra práva a veřejné správy
Malé a střední podniky – podpora EU v době krize Bakalářská práce
Autor:
Andrea Kostohryzová Hospodářská politika a správa v oboru, Veřejná správa a Evropská unie
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Ladislav Soukup
Leden 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Malé a střední podniky – podpora EU v době krize“ zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Písku dne 11. 1. 2011
Andrea Kostohryzová
Poděkování: Velmi ráda bych touto cestou poděkovala všem, kteří mi při psaní mé bakalářské práce poskytli podporu, cenné rady a odbornou pomoc, zejména pak Ing. Petře Walterové a JUDr. Ladislavovi Soukupovi.
Anotace Cílem mé práce je popsat a vyhodnotit účinnost podpory EU na zaměstnanost malých a středních podniků v regionu Písecko. Nejprve se zaměřuji na všeobecný popis malého a středního podnikání v České republice. Věnuji se institucím, které se zabývají podporou a pomocí malému a střednímu podnikání při poskytování finančních prostředků z fondů EU. Následně se zaměřuji na fondy EU, z kterých mohou zaměstnavatelé čerpat finanční prostředky. V další části práce se zaměřuji na podporu zaměstnanosti malých a středních podniků pomocí finančních prostředků z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Na závěr se zaměřuji na zhodnocení účinnosti podpory EU na zaměstnanost malých a středních podniků v regionu Písecko.
Abstract The aim of my bachelor´s work is to describe and evaluate the effectiveness of EU support for small and medium enterprises in the region Písecko. First I focus on general description of small and medium entrepreneurship in the Czech Republic. I describe institutions dealing with support and assistance of small and medium entrepreneurship in providing financial subsidies from EU funds. Afterwards I concentrate on the EU funds which employers can draw the financial support from. The following part is targeted the employment support of small and medium enterprises with the financial subsidies from The Operation Programme Human Resources and Employment. Finally, I evaluate the effectiveness of the EU support and its impact on the employment of small and medium enterprises in the region Písecko.
Obsah: Úvod…………………………………………………………………..………7 1 Místo a význam MSP v ekonomice ČR……………………….……….....9 1.1 Definice malých a středních podniků…………………………………...…………..9 1.2 Význam malých a středních podniků……………..……………………………….10 1.2.1 Ekonomický a sociální přínos malých a středních podniků……………….13 1.3 Výhody a nevýhody malých a středních podniků…………………………………14 1.4 Podpora malého a středního podnikání v ČR……………………………………...15 1.4.1 Vládní organizace………………………………………………………….16 1.4.2 Nevládní instituce………………………………………………………….18 1.4.3 Privátní organizace………………………………………………………...20 1.4.4 Finanční programy podpory podnikání…………………………………....20 1.4.4.1 Vládní podpora podnikání………………………………………..21 1.4.4.2 Vládní podpora exportu…………………………………………..22 1.4.4.3 Privátní sluţby……………………………………………………23
2 Projekty EU podporující MSP…………………………………………..25 2.1 Fondy EU…….………………………………………….…………………...……26 2.1.1 Strukturální fondy (SF)….………………………………………………...26 2.1.1.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)………….………...27 2.1.1.2 Evropský sociální fond (ESF)………………………….……...…28 2.1.2 Fond soudruţnosti (CF)…………..…………..……………………………28 2.1.3 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)………………..28 2.1.4 Evropský rybářský fond (EFF)…………………………………………….29 2.1.5 Evropský fond solidarity (EUSF)………………………………………….29 2.1.6 Nástroj předvstupní pomoci (IPA)……………………………………...…29 2.1.7 Komunitární programy…………………………………………………….30 2.1.8 Nové nástroje regionální politiky a finančního inţenýrství……………….30 2.2 Operační programy v ČR na období 2007-2013…………………………………..31
3 Podpora zaměstnanosti MSP……………………………….……………34 3.1 Operační program lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ)……………………….34
5
3.1.1 Prioritní osa 1 – Adaptabilita………………………………………………35 3.1.2 Prioritní osa 2 – Aktivní politika trhu práce……………………………….35 3.1.3 Prioritní osa 3 - Sociální integrace a rovné příleţitosti……………………36 3.1.4 Prioritní osa 4 - Veřejná správa a veřejné sluţby………………………….36 3.1.5 Prioritní osa 5 - Mezinárodní spolupráce………………………………….37 3.1.6 Prioritní osa 6 - Technická pomoc……………………………………...…37
4 Malé a střední podniky v regionu Písecko…………………………...…38 4.1 NIP - Projekt „Vzdělávejte se!“…………………..……………………………….39 4.1.1 Projekt „Vzdělávejte se!“ v regionu Písecko…….……………………..…42 4.1.1.1 První fáze projektu „Vzdělávejte se!“…….……………………...42 4.1.1.2 Druhá fáze projektu „Vzdělávejte se!“…………………………...44 4.2 NIP – Aktivní politika trhu práce………………………………………………….46 4.2.1 Projekt Společensky účelná pracovní místa ( SÚPM) vyhrazená….…..….46 4.2.2 Projekt Veřejně prospěšné práce (VPP)…………………...………………49 4.2.3 Projekt Poradenství a rekvalifikace………………...…………………...…51 4.2.3.1 Poradenství………….……………………………………………51 4.2.3.2 Rekvalifikace……….…………………………………………….52
Závěr………………………………………………….…………..…………55 Seznam použité literatury…………………………….……………………57 Seznam použitých zkratek…………………………….…………………...60 Seznam grafů, obrázků a tabulek……………………….………...………62 Seznam příloh… ………………………………………………..………….62
6
Úvod Malé a střední podniky jsou důleţitým článkem ekonomiky nejen České republiky, ale mají své místo a význam i v ekonomikách ostatních zemí Evropské unie. Svojí roli hrají nejenom v ekonomických přínosech, ale i ve společenských. Nelze zde nezmínit i jejich podíl na vzniku nových pracovních příleţitostí a na rozvoji měst obcí a regionu. V době hospodářské recese, je velice důleţité podpořit malé a střední podniky. Tuto skutečnost si uvědomují všechny členské státy EU. Typy podpor jsou různé. Jednou z nich je podpora zaměřená na zaměstnanost. Cílem mé bakalářské práce je popsat a vyhodnotit účinnost podpory EU na zaměstnanost malých a středních podniků v regionu Písecko. V prvních kapitolách mé bakalářské práce se zaměřuji na všeobecný popis malého a středního podnikání v České republice. Popisuji jejich ekonomický a sociální přínos, jejich výhody a nevýhody. Dále se věnuji institucím, které se zabývají podporou a pomocí malému a střednímu podnikání při poskytování finančních prostředků z fondů EU. Následující kapitoly jsou zaměřené na projekty EU podporující malé a střední podnikání. Jsou zde popsány fondy EU, z kterých mohou zaměstnavatelé čerpat finanční prostředky. Dále jsou zde zmíněny operační programy v ČR na období 2007 – 2013. V další části práce se zaměřuji na podporu zaměstnanosti malých a středních podniků pomocí finančních prostředků z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Jsou zde popsány všechny prioritní osy OP LZZ. Následně se zaměřuji na dvě prioritní osy operačního programu OP LZZ. První z nich je prioritní osa 1 – Adaptabilita, oblast podpory: 1.1 – Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků. Do této oblasti podpory spadá projekt „Vzdělávejte se!“. Tento projekt vyhlásilo MPSV v souvislosti s probíhající hospodářskou recesí a je zaměřen na zaměstnavatele, kteří se dostali do obtíţné ekonomické situace a následkem toho museli nebo budou muset omezit výrobu ve svých provozech, a jejich zaměstnance. Cílem tohoto projektu je pomoci zaměstnavatelům překonat dopady hospodářské recese. Projekt nabízí zaměstnavatelům moţnost získat finanční prostředky na realizaci vzdělávacích kurzů pro své zaměstnance, kteří jsou ohroţeni negativními důsledky organizačních změn podniku v důsledku krize. Dále mohou zaměstnavatelé získat finanční prostředky na úplnou, či částečnou úhradu mzdových nákladů včetně sociálního a zdravotního pojištění a cestovních náhrad zaměstnanců po dobu jejich účasti na
7
vzdělávání. Následně je zhodnoceno vyuţití tohoto projektu zaměstnavateli z řad MSP v regionu Písecko. Další osa, na kterou se zaměřím, je prioritní osa 2 – Aktivní politika trhu práce, oblast podpory: 2.1 – Posílení aktivních politik trhu práce. Do této oblasti patří NIP zaměřeny na podporu nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se o tyto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti: společensky účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce, poradenství a rekvalifikace. Tyto nástroje nabízející finanční podporu stávajícím i budoucím zaměstnavatelům ze strany státu prostřednictvím úřadů práce a jsou zaměřeny na zvyšování zaměstnanosti a její udrţení. Na závěr se zaměřuji na zhodnocení účinnosti podpory EU na zaměstnanost malých a středních podniků především v regionu Písecko.
8
1 Místo a význam MSP podniků v ekonomice ČR Malé a střední podniky (dále jen MSP) jsou důleţitým článkem ekonomiky nejen České republiky, ale mají své významné místo i v ekonomikách ostatních zemí Evropské unie. Jsou širokou základnou pro podnikání a svou roli plní v ekonomických a společenských přínosech. MSP se v kaţdé ekonomice podílejí na zaměstnanosti, na tvorbě HDP, na vývozu a na dovozu. Prostředí malých a středních podniků je specifické a má své přednosti a nevýhody.
1.1 Definice malých a středních podniků MSP je vymezeno v zákoně o podpoře malého a středního podnikání č. 47/2002 Sb., v novelizovaném znění. Ţadatelé o podporu v programech pro malé a střední podniky musí jako příjemci veřejné podpory od 1. ledna 2005 splňovat novou definici Evropské unie pro MSP, která vstoupila v platnost pro členské země EU ke stejnému datu. Tato definice je také obsaţena v Doporučení Evropské komise (REC 2003/361/EC). Nová definice je i součástí Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 kterým je novelizováno Nařízení Komise (ES) č. 70/2001. Novelu zákona, č. 47/2002 Sb., o podpoře MSP, kterou se ruší dosavadní definice MSP a zavádí se přímý odkaz na novou definici MSP podle Nařízení Komise (ES) č. 70/2001, kterou podepsal prezident ČR a zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení.1 Za drobného, malého a středního podnikatele – „podnikem“ se rozumí kaţdý subjekt vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na jeho právní formu a hospodářskou činností se rozumí nabízení sluţeb a zboţí na trhu. - se povaţuje subjekt, pokud: a) zaměstnává méně neţ 250 zaměstnanců, a b) jeho aktiva (z rozvahy u podnikatele, který vede účetnictví) /majetek (z daňové evidence podnikatele, který nevede účetnictví) nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR Za malého podnikatele se povaţuje subjekt, pokud: a) zaměstnává méně neţ 50 zaměstnanců, a 1
Uplatňování definice MSP [on line].[cit.2010-11-18]. Dostupný z WWW:.
9
b) jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR. Za drobného podnikatele se povaţuje subjekt, pokud: a) zaměstnává méně neţ 10 zaměstnanců a b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR.2
1.2 Význam malých a středních podniků Základní podmínky pro rozvoj podnikání a to jak ekonomické, tak legislativní byly vytvořeny na počátku 90. let. Od té doby se MSP začaly rozvíjet a rozrůstat. Hrají svou významnou roli při tvorbě pracovních příleţitostí, sociální stability a při hospodářském rozvoji. Jednou z výhod MSP je jejich prostředí vhodné pro inovace. K 31. 12. 2009 vykazovalo v České republice podnikatelskou činnost 989 568 MSP, které se v roce 2009 podílely 62,33 % na celkové zaměstnanosti a 36,22 % na tvorbě HDP. Od roku 2003 dochází k nepřetrţitému růstu podílu MSP na celkovém vývozu, který v roce 2009 dosáhl 50,7 %. Na celkovém dovozu České republiky se MSP podílejí 57,4 %.3 Pro názorný přehled vývoje MSP v období 1999 – 2009 viz grafy č. 1, 2, 3, 4, sledující vývoj počtu MSP, zaměstnanosti, mzdových nákladů a investic a jejich následné porovnání s rokem 2008.
2
Definice MSP [on line].[cit.2010-11-18]. Dostupný z WWW:. 3 Zpráva o vývoji MSPa jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit.2010-11-18]. Dostupný z WWW:.
10
Graf č. 1
989 568
1 043 520
788 299
826 931
1 034 479 839 120
999 472 820 612
839 118 995 701
1 002 045 858 051
746 127 634 829
753 807
635 735
700 000
650 128
900 000 800 000
744 133
1 000 000
823 974
1 100 000
844 386 988 697
971 210
V ývoj p očtu ak tivn ích su b jek tů M S P v Č R v letech 1999-2009
P očet M SP p rávnick é osob y
P očet M SP -fyzick é osob y
P očet M SP celk em
600 000 500 000
2005
2006
2007
201 269
2004
216 589
2003
195 359
2002
178 860
2001
156 583
2000
143 994
111 298
1999
144 311
108 398
200 000
103 679
300 000
147 236
400 000
2008
2009
100 000 0
Zdroj: Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit.2010-11-18]. Dostupný z WWW:.
V České republice bylo k 31. 12. 2009 evidováno celkem 2 898 826 ţivnostenských oprávnění, coţ oproti roku 2008 představuje nárůst o 83 426 ţivnostenských oprávnění, tj. o 2,96 %. Ţivnostenské oprávnění získalo k 31. 12. 2009 celkem 2 173 615 podnikatelů, z toho bylo 304 859 právnických osob a 1 868 756 fyzických osob. Oproti roku 2008 se celkový počet podnikatelů s ţivnostenským oprávněním zvýšil o 61.191, tj. o 2,9 %. Podle údajů ČSÚ vykazovalo podnikatelskou činnost k 31. 12. 2009 v ČR celkem 991 206 právnických a fyzických osob, z toho bylo 989 568 MSP. Oproti roku 2008 je to pokles o 53 952 MSP subjektů, tj. 5,2 %. U právnických osob MSP došlo k poklesu o 15 320 subjektů (o 7,1 %), a to zejména v obchodu (o 10,2 %) a ve sluţbách (o 9,8 %). U fyzických osob došlo k poklesu o 38 632 subjektů (o 4,7 %) na celkových 788 299 podnikajících fyzických osob. K poklesu došlo především v obchodu, stavebnictví a sluţbách.4
4
Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit.2010-11-18]. Dostupný z WWW:.
11
Graf č. 2 V ý v o j p o čtu za m ěstn a n ců M S P v Č R v letech 1 9 9 9 -2 0 0 9 P očet zam ěstnanců (v tis.)
2 033
2 050
1 983
2 000
1 947 1 910
1 950 1 900
1 870 1 830
1 850
1 904
2 011 1936
1 924
1 848
1 800 1 750 1 700
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Zdroj: Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit.2010-11-18]. Dostupný z WWW:.
Celkový počet zaměstnanců MSP se v roce 2009 sníţil oproti roku 2008 o 75 tis. (o 3,73 %) na celkových 1 936 tis. zaměstnanců. K největšímu poklesu počtu zaměstnanců došlo v roce 2009 v průmyslu, sluţbách a zemědělství. Podíl zaměstnanců MSP na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR činil v roce 2009 62,33 %, coţ je nárůst oproti roku 2008 o 1,4 procentního bodu.5 Graf č. 3 V ý v o j m zd o v ý ch n á kla d ů M S P v Č R v letech 1 9 9 9 -2 0 0 9 M zd ové nák lad y /b ez O O N / (m il. K č) 600 000 500 000
445 941
400 000 300 000
255 136
262 718
1999
2000
283 207
313 215
325 689
2002
2003
344 861
368 457
476 960
473 183
2008
2009
404 486
200 000 100 000 0
2001
2004
2005
2006
2007
Zdroj: Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit.2010-11-18]. Dostupný z WWW:.
5
Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit.2010-11-18]. Dostupný z WWW:.
12
V sektoru MSP dosáhly průměrné měsíční mzdy v roce 2009 výše 20 368 Kč a meziročně tak došlo k nárůstu průměrných výdělků o 603 Kč, coţ je zvýšení o 3,05 %. Průměrné mzdy v sektoru MSP byly v roce 2009 niţší o 9,7 % neţ celostátní průměr podnikatelské sféry, který je podle propočtu MPO z údajů ČSÚ vykazován ve výši 22 557 Kč (zde je nutné vzít v úvahu vliv odvětvové diferenciace). Celkové mzdové náklady MSP klesly v roce 2009 oproti roku 2008 o 0,79 %.6 Graf č. 4 V ý v o j in v estičn ích n á kla d ů M S P v Č R v letech 1 9 9 9 -2 0 0 9 450 000 388 148
400 000
329 892
350 000
303 627 301 853
300 000
265 609
250 000 200 000
214 718
235 578
Investice celk em (hm otné, nehm otné, vč.p ozem k ů) (m il. K č)
168 627 170 596 169 280 170 289
150 000 100 000 50 000 0
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Zdroj: Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit.2010-11-18]. Dostupný z WWW:.
Investice (hmotné a nehmotné, včetně pozemků) MSP dosáhly v roce 2009 hodnotu 329 892 mil. Kč, coţ je o 58 256 mil. Kč méně neţ v roce 2008, tj. o 15%. K největšímu poklesu došlo v průmyslu, obchodu a sluţbách, naopak mírné zvýšení bylo zaznamenáno v peněţnictví. Navzdory poklesu celkového objemu investic MSP, však jejich podíl na celkových investicích podnikatelské sféry v ČR v roce 2009 dosáhl 60,79 %, coţ je oproti roku 2008 nárůst o 2,83 procentního bodu.6
1.2.1 Ekonomický a sociální přínos malých a středních podniků Podíl MSP na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2009 byl 99,83 %.6 Nelze opomenout skutečnost, ţe MSP jsou většinou mnohem těsněji svázány 6
Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit.2010-11-18]. Dostupný z WWW:.
13
s daným regionem. Také nejsou většinou vlastněni zahraničním subjektem a často reprezentují místní kapitál a místní vlastnické poměry. Převáţná většina podnikatelů v daném regionu bydlí, tím jsou méně anonymní a jejich jednání je pod veřejnou kontrolou. Proto je podpora rozvoje MSP jednou z cest, jak rychleji oţivit ekonomický rozvoj daného regionu. Malí a střední podnikatelé vytvářejí nové pracovní příleţitosti a jsou konkurenceschopní. Lidé, zaměstnaní v těchto firmách jsou vedeni k zodpovědnosti a učí se přeţít, neboť jakýkoliv omyl znamená ztrátu a někdy i pád podniku. Malý nebo střední podnikatel nese osobně důsledky neúspěchu, protoţe většinou ručí celým svým majetkem. Je důleţité zmínit, ţe na sebe nemohou strhnout moc a nemohou dosáhnout monopolního postavení. Sice jsou monopoly vytlačovány z trhu, ale díky tomu, ţe neustále vyhledávají své uplatnění na lokálním trhu, nacházejí místa, ve kterých se rozvíjejí. A dokonce i často úzce spolupracují s velkými podniky, jako jejich subdodavatelé.
1.3 Výhody a nevýhody malých a středních podniků Prostředí MSP má své výhody a nevýhody. Mezi hlavní výhody MSP především patří: jednodušší organizační a řídící struktura rychlé přizpůsobení se novým podmínkám a změnám na trhu znalost lokálních trhů schopnost vyplnit mezeru ve struktuře obchodních vztahů mezi velkými podniky (MSP jsou v roli subdodavatele). vytváření nových pracovních příleţitostí tzv. „rodinné prostředí“ (ztráta anonymity, větší zainteresovanost, vyšší osobní nasazení) menší zatíţení fixním kapitálem oproti velkým podnikům inovace, rychlé zavádění vědy a techniky do praxe specifický okruh odběratelů, osobní kontakt se zákazníky Mezi hlavní nevýhody MSP především patří: obtíţnější přístup ke kapitálu a rozvoji svých provozních kapacit slabší pozice ve veřejných soutěţích o státní zakázky v konkurenci větších firem špatná orientace ve správních, legislativních a daňových předpisech a jejich změnách mohou být ohroţovány velkými nadnárodními organizacemi
14
menší zábrany při uvolňování nadbytečné pracovní síly přetěţování klíčových lidí z důvodu nedostatku odborníků platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost Snaha o zmírnění nevýhod MSP je jednou z cest ze strany státu, jak podpořit jejich rozvoj. Vlády volí různé formy veřejné podpory MSP vč. finanční. Pokud jsou pravidla této podpory nastavena správně, nejde o zvýhodňování těchto podnikatelských subjektů na úkor jiných (a tedy porušení pravidel trhu), ale právě o zmírňování uvedených nevýhod.7
1.4 Podpora malého a středního podnikání v ČR MSP jsou významnou sloţkou národního hospodářství ČR. Nejenom, ţe jsou nositeli pracovních příleţitostí, ale mají také značný vliv na rozvoj jednotlivých měst, obcí a regionu. Vytvářejí zdravé podnikatelské prostředí a ovlivňují i dynamiku trhu. Jsou schopny absorbovat část pracovních sil uvolňovaných z velkých podniků. V České republice tvoří malé a střední podniky 99,83 % všech ekonomicky aktivních subjektů. MSP se podílejí 62,33 % na zaměstnanosti a 55,87 % na účetní přidané hodnotě v sektoru nefinanční sféry a domácností.8 Tato jejich úloha ještě více vzrostla v době hospodářské krize. Jak jiţ bylo zmíněno, jednou z výhod MSP je jejich rychlé přizpůsobování se měnícím skutečnostem. I toto je jeden z důvodu, proč stát má zájem na podpoře malého a středního podnikání. Ne kaţdé podnikání skončí úspěchem. Nemálo podnikatelů skončí krachem, které je doprovázeno finančními ztrátami či také osobními tragédiemi. Vzhledem k těmto skutečnostem určitě není na škodu, a to nejen pro začínající podnikatele, ale i pro jiţ existující podnikatele, zajímat se o moţnosti, které různé instituce podnikatelům poskytují, ať na bázi komerční či zvýhodněné, díky finančním injekcím ze státních prostředků či rozvojových fondů EU. Tyto aktivity můţeme rozdělit do dvou obecných skupin: Informační podpora Finanční podpora Subjekty poskytující jiţ zmíněné aktivity se dle původu rozděluji do tří skupin: Vládní organizace zaměřené na poskytování různých sluţeb podnikatelům 7
Krátká tématická analýza MSP [on line].[cit.2010-11-23]. Dostupný z WWW:. 8 Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit.2010-11-18]. Dostupný z WWW:.
15
Nevládní organizace na bázi zpravidla neziskových organizací Podnikatelské subjekty 9
1.4.1 Vládní organizace Jiţ několikráte zde byla zmíněna důleţitost MSP pro ekonomiku ČR, a proto není překvapující veřejná podpora ze strany státu. Vládní instituce, vytvořily řadu institucí, které poskytují poradenské sluţby i podnikatelům ze sektoru malého a středního podnikání. Jsou zde programy s celostátní působností a programy, které jsou zaměřené na příslušný region, popř. na přeshraniční spolupráci. Je na místě zmínit aktivitu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, které kaţdoročně vydává zprávu o vývoji MSP a jeho podpoře v daném roce. Zpráva obsahuje informace o vývoji MSP, o realizaci programů podpory v daném roce, o počtu a výši podpořených projektů v jednotlivých programech a o jejich předpokládaných přínosech pro národní hospodářství.10 Přehled významných institucí podporující rozvoj podnikání. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost
české
ekonomiky
prostřednictvím
podpory
malých
a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických sluţeb a technologických center. Internetové stránky CzechInvest: www.czechinvest.org .11 CzechTrade je příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, zabývající se informacemi o světových trzích. Má širokou sít zahraničních a regionálních kanceláří. Internetové stránky CzechTrade: www.czechtrade.cz . Národní vzdělávací fond byl zaloţen Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a je zaměřen na oblast zaměstnanosti a sociálního rozvoje. Internetové stránky Národního vzdělávacího fondu: www.nvf.cz .
9
VEBER Jaromír; SRPOVÁ Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Grada Publishing, a.s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2 10 Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit.2010-11-18]. Dostupný z WWW:. 11 O CzechInvestu [on line].[cit.2010-11-30]. Dostupný z WWW:.
16
Centrum pro regionální rozvoj ČR je příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj ČR se zaměřením na podporu činnosti ministerstva při realizaci regionální politiky, přeshraniční spolupráce a implementaci programů a projektů Evropské unie v ČR. Internetové stránky Centra pro regionální rozvoj ČR: www.crr.cz .12 RPIC - regionální poradenská a informační centra a BIC - podnikatelská a inovační centra. Tato centra byla vytvořena po vzoru zemí Evropské unie jako jeden z nástrojů aktivní politiky podpory podnikání v ČR. Jejich hlavní činností je zajistit malým a středním podnikatelům úspěšné působení na trhu práce, sluţeb, myšlenek (know-how), výrobků a kapitálu. Tyto poradenské a informační sluţby jsou dotovány ze státního rozpočtu, popř. dalších programů podpory MSP. Informační portály. Kaţdá příslušná vládní instituce má své webové stránky. Pro lepší orientaci v informacích poskytovaných státní správou byly uvedeny v provoz samostatné státní informační portály určené podnikatelské veřejnosti. www.businessinfo.cz – integrovaný systém informací pro podnikání a export. Portál je vstupní branou a jednotným on-line informačním místem na internetu pro podnikatele a exportéry. Obrázek č. 1: Úvodní strana portálu www.businessinfo.cz
Zdroj:Úvodní strana portálu [on line].[cit.2011-1-11]. Dostupný z WWW:. 12
VEBER Jaromír; SRPOVÁ Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Grada Publishing, a.s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2
17
www.crr.cz – centrum pro regionální rozvoj ČR – zde nalezneme veškeré
informace
týkající
se
programů
a
projektů
spolufinancovaných z EU. Obrázek č. 2: Úvodní strana www.crr.cz
Zdroj:Úvodní strana www.crr.cz [on line].[cit.2011-1-11]. Dostupný z WWW:.
1.4.2 Nevládní instituce Nevládní organizace představují různorodé spektrum subjektů, které v rámci plnění svých funkcí poskytují řadu uţitečných sluţeb různým podnikatelským subjektům včetně malého a středního podnikání.5 Přehled významných nevládních institucí podporující rozvoj podnikání: Hospodářská komora ČR13 – byla zřízena k podpoře podnikatelských aktivit mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví, k prosazování a ochraně zájmů k zajišťování potřeb svých členů. Je členěna regionálně a odborově (profesní společenstva,
13
Hospodářská komora a agrární komora – jsou instituce zřízené ze zákona č.301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Obě komory zaloţily Rozhodčí soud, jehoţ funkcí je řešení obchodních sporů, které mohou nastat mezi členy.
18
svazy, asociace). Internetové stránky Hospodářské komory: www.komora.cz .14 Agrární komora ČR – byla zřízena k podpoře podnikatelských
aktivit
v zemědělství, potravinářství a lesnictví, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů. Internetové stránky Agrární komory ČR: www.agro-cr.cz .14 Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR - je nezávislé, dobrovolné a otevřené profesní sdruţení právnických a fyzických osob v odvětví obchodu, pohostinství a ubytování a cestovního ruchu. Internetové stránky Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR: www.socr.cz . Svaz průmyslu a dopravy ČR – je dobrovolná nepolitická organizace, sdruţující zaměstnavatele a podnikatele v ČR z oblasti průmyslu a dopravy. Internetové stránky Svazu průmyslu a dopravy ČR: www.spcr.cz . Design Cabinet CZ, Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, byl zaloţen v březnu 2008. Navazuje na některé činnosti bývalého Design centra ČR, příspěvkové organizace podřízené Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR (zaloţeno 1991, zrušeno 2007). Design Cabinet CZ má slouţit jako servisní tým pro designéry, podnikatele, firmy, média, studenty a školy všech stupňů a typů. Design Cabinet CZ chce spolupracovat se státními institucemi, nevládními organizacemi, odbornými sdruţeními, spolky, skupinami a firmami i jednotlivými designéry a zájemci o design. Internetové stránky Design Cabinet CZ: www.designcabinet.cz . Asociace malých a středních podnikatelů a ţivnostníků ČR - sdruţuje na otevřené, nepolitické platformě malé a střední podniky a ţivnostníky i jejich organizace z celé republiky.15 Jejím cílem je přispět k rozvoji malého a středního podnikání a to hlavně zlepšováním podnikatelského prostředí, nabídkou širších a kvalitnějších informací, dostupnosti finančních prostředků a reprezentování zájmů svých členů vůči vládním institucím i v zahraničí. Internetové stránky Asociace malých a středních podnikatelů a ţivnostníků ČR: www.amsp.cz . Sdruţení podnikatelů a ţivnostníků ČR – sdruţení podnikatelů a ţivnostníků České republiky, jako zaměstnavatelský svaz soukromých podnikatelů převáţně malého a středního stavu a ţivnostníků, prosazuje a obhajuje zájmy svých členů, podporuje 14
Zákon 301/1992 Sb. [on line].[cit.2010-12-04]. Dostupný z WWW:. 15 O asociaci [on line].[cit.2010-12-05]. Dostupný z WWW:.
19
je a pomáhá jim. Vytváří podmínky pro dynamický rozvoj malého a středního podnikatelského stavu, který povaţuje za garanta hospodářské stability státu a sociálního smíru. Internetové stránky Sdruţení podnikatelů a ţivnostníků ČR: www.spzcr.cz .16 Česká
podnikatelská reprezentace při
EU
(CEBRE)
–
byla
vytvořena
Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Czech Trade. Její hlavní náplní je prezentace a obhajoba českých podnikatelských zájmů v EU přímo v Bruselu. Působí všude tam, kde se zájmy vaší firmy protínají s činností orgánů Evropské unie nebo jiných evropských organizací sídlících v Bruselu. Internetové stránky Česká podnikatelská reprezentace při EU: www.cebre.cz . Asociace inovačního podnikání ČR a Společnost vědeckotechnických parků ČR jsou nevládní organizace, které se soustřeďují na aktivity, které směřují k rozvoji inovačních aktivit zaměřených na vývoj technicky nového produktu a jeho uvedení na trh. Internetové stránky Asociace inovačního podnikání ČR: www.aipcr.cz a internetové stránky Společnosti vědeckotechnických parků ČR: www.svtp.cz .
1.4.3 Privátní organizace Pomocnou ruku podnikatelům podávají vedle vládních a neziskových organizací také podnikatelské subjekty. Tyto podnikatelské subjekty, které na trhu existují, nabízejí začínajícím i jiţ existujícím podnikatelům celou škálu sluţeb v různých sférách podnikání. K různým typům poradenských sluţeb neodmyslitelně patří vedení účetnictví, daňové poradenství, právní konzultace, zabezpečení poţadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod.
1.4.4 Finanční programy podpory podnikání V kapitole 1.4. Podpora malého a středního podnikání v ČR jsme se dočetli, ţe jednou z forem podpory podnikání je finanční podpora. Tato podpora podnikání je poskytována prostřednictvím finančních programů. Finanční prostředky na tyto programy jsou čerpány ze státního rozpočtu, ze strukturálních fondů EU a z privátních zdrojů. 16
Stanovy SP [on line].[cit.2010-12-05]. Dostupný z WWW:.
20
1.4.4.1 Vládní podpora podnikání Vládní podpora podnikání má legislativní základ viz zákon č.47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Zákon stanoví zásady pro poskytování podpory při zahájení podnikání, jakoţ i při upevňování ekonomického postavení malých a středních podnikatelů. Vymezuje, kdo můţe podporu získat viz 1.1. Definice malých a středních podniků, oblasti podpory, formu podpory i instituce podporu poskytující viz 1.4.1. Vládní organizace. Finanční prostředky státního rozpočtu určené k financování podpor podle tohoto zákona jsou soustředěny v rozpočtové kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu, které můţe zajišťovat finanční prostředky pro financování podpor i z dalších zdrojů. Podpora je poskytována prostřednictvím programů schválených vládou České republiky a ţadatel o podporu musí mít trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky. Oblasti podpory MSP: projekty zaměřené na investice, výchovu a vzdělávání ve vzdělávacích programech středních škol ukončených výučním listem, zvyšování odbornosti dospělých, hospodářské a technické poradenství, projekty sdruţení pro rozvoj malých a středních podnikatelů a k posílení jejich postavení na trhu, získávání informací o podnikání, projekty výzkumu a vývoje, jejichţ výsledky malí a střední podnikatelé vyuţívají, projekty v regionech se soustředěnou podporou státu a v ostatních regionech, jejichţ podporování státem je ţádoucí z jiných důvodů, vytváření nových pracovních míst, navazování kontaktů a spolupráce se zahraničními partnery a účast na vnitrostátních i zahraničních výstavách a veletrzích, zavedení systémů zajišťujících zvýšení kvality produkce a řízení podniků a vyuţití sluţeb podporujících zvýšení konkurenceschopnosti, projekty zaměřené na investice spojené s ochranou ţivotního prostředí, poskytování technických informací a poradenských sluţeb nebo vybraných provozních nákladů určených na činnosti spojené s ochranou ţivotního prostředí.
21
Podpora se poskytuje ve formě: návratné finanční výpomoci, dotace, finančního příspěvku, záruky, úvěry se sníţenou úrokovou sazbou.17 Česká záruční a rozvojová banka, a.s. je rozvojovou bankou České republiky. Napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyţadujících veřejnou podporu.18 Podpora je poskytována formou zvýhodněných záruk za úvěry, leasing, záruka za návrh do výběrového řízení, zvýhodněné středně či dlouhodobé úvěry, příspěvky na úhradu úroků, příspěvky na zvýšení zaměstnanosti, příspěvky na náklady spojené s kapitálovým vstupem. Prostředky pro tyto podpory jsou poskytovány ze státního rozpočtu. Internetové stránky České záruční a rozvojové banky: www.cmzrb.cz .
1.4.4.2 Vládní podpora exportu Česká exportní banka, a.s. (ČEB) je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu. Posláním ČEB je poskytovat státní podporu vývozu, a to poskytováním a financováním vývozních úvěrů a dalších sluţeb s vývozem souvisejících. ČEB tak doplňuje sluţby nabízené domácí bankovní soustavou o financování vývozních operací vyţadující dlouhodobé zdroje financování za úrokové sazby a v objemech, které jsou pro vývozce na bankovním trhu ve stávajících tuzemských podmínkách jinak nedosaţitelné. Umoţňuje tím českým vývozcům vstupovat do soutěţe na mezinárodním trhu za podmínek srovnatelných s těmi, které vyuţívá jejich hlavní zahraniční konkurence. Internetové stránky České exportní banky: www.ceb.cz .19
17
Zákon 47/2002 Sb. [on line].[cit.2010-12-07]. Dostupný WWW:. 18 O bance [on line].[cit.2010-12-09]. Dostupný z WWW:. 19 O bance [on line].[cit.2010-12-09]. Dostupný z WWW:.
22
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) je součástí systému státní podpory exportu. EAGP je státní úvěrová pojišťovna zaměřena na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům spojených s vývozem zboţí a sluţeb z České republiky. Toto pojištění je realizováno se státní podporou, která spočívá v tom, ţe stát ručí za závazky EGAP vzniklé z pojistných smluv a z pojištění vývozních úvěrových rizik. MSP představují pro EGAP významnou klientelu a podpora jejich vývozních aktivit patří k prioritám pojišťovny. Internetové stránky Exportní garanční a pojišťovací společnosti: www.egap.cz .20
1.4.4.3 Privátní služby Finanční produkty z privátních zdrojů jsou realizovány na komerčním principu a většinou je nabízí banky se zaměřením na financování podnikatelských aktivit malým a středním podnikatelům. Jedná se hlavně o nabídku vedení běţných účtů (vedených jak v tuzemské, tak i v zahraniční měně). Banky také poskytují kontokorentní úvěry. Tyto úvěry jsou určené k překlenutí výkyvů cash flow, doplnění zásob, drobných oprav apod. Podnikatelé nejsou výrazně limitováni v pouţití finančních prostředků a po splacení úvěru se tato úvěrová linka obvykle automaticky obnovuje. Nevýhodou u tohoto produktu je poměrně vysoká úroková sazba. Řada bank také nabízí různé podnikatelské úvěry. V porovnání s lety minulými u tohoto produktu došlo k výrazné změně a ta se týkala zkrácení doby schvalování úvěru. Další v řadě sluţeb, které nabízejí finanční instituce je leasing. I kdyţ je obvykle draţší neţ klasický úvěr, vzhledem k jednoduššímu vyřizování, je podnikateli upřednostňován před klasickým úvěrem. V případě, kdy se podnikatel chystá rozšířit svůj podnik, můţe vyuţít fondy rizikového kapitálu. Podstatou investování do podniku formou rizikového kapitálu je přímý vstup do základního jmění firmy. Investor rizikového kapitálu získává dohodnutý podíl základního kapitálu společnosti na oplátku za poskytnutí potřebného kapitálu. Cílem investora rizikového kapitálu je umoţnit malým a středním perspektivním společnostem, aby se staly velkými. Investiční poradenská společnost zabývající se správou fondů rizikového kapitálu v České republice je Czech Venture Partners s.r.o. Zabývá se také vyhledáváním investičních 20
VEBER Jaromír; SRPOVÁ Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Grada Publishing, a.s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2
23
příleţitostí pro investory rizikového kapitálu, uzavíráním investic, jejich monitorováním aţ po závěrečný výstup. Internetové stránky Czech Venture Partners: ww.cvp.cz .
24
2 Projekty EU podporující MSP Kromě finančních prostředků ze státního rozpočtu a ze soukromého sektoru jsou dalším významným zdrojem podpory rozvoje MSP v ČR finanční prostředky z fondů EU. Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 se Česká republika zapojila do realizace strukturální politiky EU a získala tak moţnost vyuţívat jejích nástrojů stejně jako ostatní země Společenství. Jiţ před vstupem do EU Česká republika čerpala finanční prostředky z fondu předvstupní pomoci kandidátským zemím a to prostřednictvím programů PHARE, ISPA, SAPARD. Program PHARE byl zaměřen na projekty přípravy institucí veřejné správy na vstup do EU a ČR jej vyuţívala od roku 1990. Za dobu trvání programu PHARE získala ČR přístup k celkem 1,034 mld. EUR. Program ISPA byl zaměřen na podporu investičních projektů, které byly zaměřeny na zlepšení infrastruktury ţivotního prostředí a dopravních sítí Trans-evropských koridorů a ČR jej vyuţívala od roku 2000. Do konce srpna 2003 bylo ČR alokováno 244,297 mil EUR. Program SAPARD byl speciálním programem pro zemědělství a rozvoj venkova a ČR jej vyuţívala od roku 2000. V období 2000-2003 obdrţela ČR celkem 66,1 mil. EUR. Evropská unie realizuje cíle regionální a strukturální politiky v rámci sedmiletých cyklů. Pro kaţdý jednotlivý cyklus členské země vypracovávají vţdy nové programové dokumenty. V těch je stanoven rozpočet a jsou jasně definovány a nastaveny nové cíle a priority, jichţ se členské státy v daném období snaţí dosahovat a naplňovat v souladu se základními strategickými dokumenty EU.21 Při vstupu do EU Česká republika vstoupila doprostřed sedmiletého plánovacího období EU 2000 - 2006, takţe byly realizovány projekty v rámci zkráceného programového období 2004 – 2006. Toto období bylo významné především poznáváním principů a metodik, které umoţňují čerpání podpory ze strukturálních fondů EU.22 Kaţdá členská země má povinnost vypracovat strategické dokumenty, v nichţ navrhuje oblasti, kam chce směřovat prostředky z fondů EU. Následně si dojednává s Evropskou 21
Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013.Vydalo MMR ČR, Národní orgán pro koordinaci, 2008. 29 s. K dispozici také elektronicky na www.strukturalni-fondy.cz 22 TAUER Vladimír, ZEMÁNKOVÁ Helena, ŠUBRTOVÁ Jana. Získejte dotace z fondů EU. Computer Press, a.s., 2009. 160 s. ISBN 978-80-251-2649-3
25
komisí operační programy (OP), které plní funkci zprostředkujícího mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudruţnosti) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. ČR na programové období 2007 - 2013 předloţila Národní strategický referenční rámec, který byl Evropskou komisí schválen v červenci 2007 a ČR dostala z evropských fondů k dispozici 26,7 miliard EUR, tedy zhruba 752,7 mld. Kč. Bylo stanoveno 26 operačních programů, které se dělí na tématické, regionální, programy pro Prahu a programy Evropské územní spolupráce. Ţádost o získání prostředků ze strukturálních fondů je formalizovaný dokument – projekt, jehoţ zpracování se řídí pravidly, která stanovila Evropská komise, a která rozpracovaly jednotlivé řídící orgány ČR do metodických pokynů.23
2.1 Fondy EU Fondy EU jsou hlavním nástrojem realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Prostřednictvím těchto fondů se rozdělují finanční prostředky určené ke sniţování sociálních a ekonomických rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Evropská unie má tři hlavními fondy: Strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudrţnosti (CF)
2.1.1 Strukturální fondy (SF) Jádro regionální a strukturální politiky EU tvoří strukturální fondy. Prostředky z těchto fondů jsou určeny na pomoc méně rozvinutým regionům, regionům potýkajícím se strukturálními problémy a na podporu adaptace a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy zaměstnanosti. Skupinu strukturálních fondů v období 23
TAUER Vladimír, ZEMÁNKOVÁ Helena, ŠUBRTOVÁ Jana. Získejte dotace z fondů EU. Computer Press, a.s., 2009. 160 s. ISBN 978-80-251-2649-3
26
2007 – 2013 tvoří dva fondy, z nichţ kaţdý plní svoji specifickou roli a je moţné jej vyuţívat na předem vymezeném území.24 Regionální rozvoj je v současnosti postaven na třech cílech: konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská územní spolupráce. Cíl konvergence – je zaměřen na zlepšování podmínek a podporu aktivit, které vedou ke zvyšování úrovně nejméně rozvinutých členských států a regionů EU tj. oblastí, jejichţ HDP je menší neţ 75% průměru EU (pod Konvergenci spadá celá ČR vyjma regionu hlavní město Praha). Je financován z fondu soudrţnosti, ERDF a ESF. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – je zaměřen na posilování konkurenceschopnosti a přitaţlivosti regionů pomocí inovačních projektů, zlepšování
ţivotního
prostředí
a
posilování
zaměstnanosti,
například
prostřednictvím investic do lidských zdrojů. Jedná se o regiony, jejichţ HDP převyšuje 75% průměru v EU (v ČR se jedná pouze o region hlavní město Praha). Je financován z ERDF a ESF. Cíl Evropská územní spolupráce – je zaměřen na posilování přeshraničních, meziregionálních a nadnárodních spolupráce prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ, také však podpora výzkumu a výměna zkušeností mezi regiony a jednotlivými členskými zeměmi navzájem (pod tento cíl spadá celá ČR, včetně Prahy). Je financován z ERDF.25
2.1.1.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) ERDF je zaměřen na podporu investičních (infrastrukturních) projektů jako jsou např. výstavby silnic a ţeleznic, výstavby poldrů a úpravy koryt řek, odstraňování ekologických zátěţí, rekonstrukce kulturních památek rozvoj a obnova sportovních areálů vyuţitelných pro cestovní ruch, podpora začínajícím podnikatelům, vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní a sociální péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových
24
D1 příručka pro žadatele 1.5 [on line].[cit.2010-12-19]. Dostupný z WWW: . 25 Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013.Vydalo MMR ČR, Národní orgán pro koordinaci, 2008. 29 s. K dispozici také elektronicky na www.strukturalni-fondy.cz
27
zón, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, investice do rozvoje podnikání a investice do infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů.
2.1.1.2 Evropský sociální fond (ESF) ESF realizuje Evropské strategie zaměstnanosti prostřednictvím podpory rozvoje lidských
zdrojů
(např.
rekvalifikace,
vzdělávání),
podporou
zaměstnatelnosti26,
zaměstnanosti, podnikání a vyrovnáváním příleţitostí v přístupu na trh práce. ESF podporuje neinvestiční projekty.
2.1.2 Fond soudružnosti (CF) Fond soudrţnosti, jinak také Kohezní fond, byl zaloţen v roce 1993, aby poskytoval pomoc vybraným zemím EU. Na rozdíl od strukturálních fondů je fond soudrţnosti zaměřen na přímé financování konkrétních velkých projektů v oblasti ţivotního prostředí, rozvoje dopravy (podpora veřejné dopravy, transevropské dopravní sítě), nově i v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Členský stát můţe čerpat prostředky z Fondu soudrţnosti pouze v případě pokud: jeho hrubý národní produkt na obyvatele nepřekročí 90% průměru EU a má sestavený program vedoucí ke splnění podmínek hospodářského sbliţování (tzv. konvergenční program).
2.1.3 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Fond byl vytvořen na podporu rozvoje venkova jako součást společné zemědělské politiky EU. Nahradil činnost Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu. Prostředky z EAFRD budou pouţity na zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a potravinářství. V rámci fondu budou podpořeny environmentální projekty, nově vznikající podniky na venkově apod. EU neustále klade větší důraz na tzv. multifunkční zemědělství.
Významnou
součástí
multifunkčního
zemědělství
je
orientace
nepotravinářské vyuţití zemědělské produkce a politika rozvoje venkova.
26
Zaměstnatelnost – schopnost být zaměstnán, nezbytné základní a odpovídající schopnosti a motivace k získání a udrţení si zaměstnání
28
na
2.1.4 Evropský rybářský fond (EFF) V tomto období nahrazuje dosavadní Finanční nástroj na podporu rybolovu a stává se tak novým nástrojem společné rybářské politiky EU. Jeho hlavním cílem je zajištění trvale udrţitelného rozvoje evropského rybolovu a akvakultury. V rámci EFF budou podpořeny projekty vedoucí k vyšší konkurenceschopnosti na jedné straně a k ochraně a zlepšování ţivotního prostředí na straně druhé. Z EFF budou také financovány aktivity týkající se mořského i vnitrozemského rybolovu.
2.1.5 Evropský fond solidarity (EUSF) EUSF byl zaloţen po záplavách, které v srpnu 2002 zpustošily střední Evropu. Fond je určen na pomoc členským i přistupujícím státům, které jsou postiţeny velkou přírodní katastrofou (konkrétně katastrofy, při nichţ jsou odhadované škody vyšší neţ 0,6% HDP postiţeného státu). Jeho úkolem je poskytnutí flexibilní a rychlé pomoci (např. hrazení nákladů na dočasné ubytování, provizorní opravy dopravních tepen), ale také preventivní opatření proti těmto přírodním katastrofám.27
2.1.6 Nástroj předvstupní pomoci (IPA) Novým nástrojem předvstupní pomoci se pro programové i období 2007-2013 stal program IPA, který nahradil předešlé nástroje např. PHARE, ISPA, SAPARD. Podařilo se vytvořit jednotný rámec, který pokrývá celou škálu aktivit předvstupní pomoci EU. Hlavním cílem podpory fondu IPA se zaměřuje na pět nejdůleţitějších oblastí – přechodová pomoc, regionální a přeshraniční spolupráce, regionální rozvoj, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova. Přestoţe pomoc IPA není určena pro ČR, české veřejné a soukromé subjekty se mohou zapojit do její realizace v přijímacích zemích, např. účastí na zakázkách v oblasti sluţeb a investic.27
27
Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013.Vydalo MMR ČR, Národní orgán pro koordinaci, 2008. 29 s. K dispozici také elektronicky na www.strukturalni-fondy.cz
29
2.1.7 Komunitární programy Tato specificky zaměřená skupina programů slouţí k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských i kandidátských států EU v oblastech, které přímo souvisejí s politikami Společenství. Jsou financovány z rozpočtu EU, a to formou grantů. Podporované projekty jsou z oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu, kultury, podpory malého a středního podnikání, rozvoje dopravní a energetické infrastruktury, informační společnosti a mnoho dalších.28
2.1.8. Finanční nástroje regionální politiky Tři nové nástroje regionální politiky na období 2007-2013 pomohou členským státům a regionům zavést řádné a účinné řízení fondů a lépe vyuţít nástroje finančního inţenýrství (tím se rozumí kombinace různých forem financování, včetně přímých dotací). Jde o uţší spolupráci mezi Evropskou komisí, Evropskou investiční bankou a jinými finančními institucemi.27 JASPERS – Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech představuje bezplatnou pomoc expertů Evropské investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a Evropské komise při přípravě velkých a náročných projektů především v oblasti ţivotního prostředí a dopravy. JEREMIE - Společné evropské zdroje pro mikropodniky aţ střední podniky - je společná iniciativa Evropské investiční banky, Evropského investičního fondu a Evropské komise v zájmu zlepšení přístupu k financování rozvoje mikropodniků, malých a středních podniků v regionech EU. JESSICA - Společná evropská podpora udrţitelných investic do městských oblastí je iniciativa Evropské komise ve spolupráci s Rozvojovou bankou Rady Evropy a Evropskou investiční bankou zaměřenou na podporu investic s dlouhodobým přínosem do městských oblastí.
28
Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013.Vydalo MMR ČR, Národní orgán pro koordinaci, 2008. 29 s. K dispozici také elektronicky na www.strukturalni-fondy.cz
30
2.2 Operační programy v ČR na období 2007-2013 Členské země mohou vyuţívat zdroje evropských fondů pouze na základě vypracovaných a schválených operačních programů. Operační program je základním strategickým dokumentem finanční a technické podpory pro konkrétní tématickou oblast, nebo konkrétní region soudrţnosti. V operačním programu jsou podrobně popsány cíle a priority, kterých chce členská země v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovém období. Odpovědnost za řízení a správné vyuţívání finančních prostředků čerpaných z finanční podpory fondů EU je přesunuta do pravomoci členského státu. Finanční prostředky ze strukturálních fondů nejsou poskytovány za účelem nahrazování prostředků národních rozpočtů členských zemí. Jejich účelem je tyto prostředky doplňovat. Mezi členským státem a EU je pro dané období uzavřena dohoda určující míru národního spolufinancování, kterou musí členský stát dodrţet. V ČR je tato míra národního spolufinancování 15%.29 Operační programy v ČR na období 2007-2013 jsou zaměřeny na zvýšení konkurenceschopnosti, podporu výzkumu a vývoje, inovace, rozvoj trvale udrţitelné turistiky, vzdělávání, zaměstnanosti a sociální soudrţnost, rozvoj informačních společností, omezení administrativní zátěţe, zlepšení dopravní dostupnosti, trvale udrţitelný rozvoj venkova a měst. V ČR směřuje podpora do tzv. regionů soudruţnosti. Region soudrţnosti jsou v oblasti regionální
politiky
základními
statistickými
jednotkami
pro
výpočet
ukazatele
HDP/obyvatele, na základě kterého je přidělena podpora ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti. Jsou jimi regiony na úrovni NUTS II.30 V kapitole 2. Projekty EU podporující malé a střední podnikání jsme se dočetli, ţe na programové období 2007-2013 bylo stanoveno 26 operačních programů, které se dělí na tématické a regionální (Cíl konvergence), programy pro Prahu (Cíl Regionální
29
TAUER Vladimír, ZEMÁNKOVÁ Helena, ŠUBRTOVÁ Jana. Získejte dotace z fondů EU. Computer Press, a.s., 2009. 160 s. ISBN 978-80-251-2649-3 30 NUTS (z francouzského Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques)– je zavedená zkratka pro tzv. územně statistické jednotky, které jsou v rámci EU vymezeny podle jednotných kritérií. Klasifikace NUTS obsahuje 6 úrovní – vymezení jednotlivých úrovní NUTS je charakterizováno počtem obyvatel a rozlohou. Kraje v ČR jsou zařazeny do úrovně NUTS III. Pro potřeby strukturální a regionální politiky bylo nutné vytvořit sdruţené kraje tzv. regiony soudrţnosti na úrovni NUTS II. V ČR je celkem osm regionů soudrţnosti. ČR je statistickou jednotkou na úrovni NUTS 0 ( a současně NUTS I). Okresy jsou statistickými jednotkami NUTS IV a jednotlivé obce NUTS V.
31
konkurenceschopnost a zaměstnanost) a programy Evropské územní spolupráce (Cíl Evropská územní spolupráce) viz tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Operační programy na období 2007 - 2013 OPERAČNÍ PROGRAMY NA OBDOBÍ 2007 - 2013 OP Podnikání a inovace OP Doprava
ministerstvo ţivotního prostředí
OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Výzjum a vývoj pro inovace
ministerstvo práce a sociálních věcí ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy
Integrovaný operační program
ministerstvo pro místní rozvoj
OP Technická pomoc
ministerstvo pro místní rozvoj
ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Moravskoslezko Regionální OP (ROP) 4659 mil.EUR ROP NUTS II Severovýchod 17,4% ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Střední Morava OP Praha 419 mil.EUR 1,6%
ministerstvo průmyslu a obchodu ministerstvo dopravy
OP Ţivotní prostředí Tématické OP 21 224 mil.EUR 79,5%
ŘÍDÍCÍ ORGÁN
Regionální rada Jihovýchod, Brno Regionální rada jihozápad, České Budějovice Regionální rada M oravskoslezko, Ostrava Regionální rada Severovýchod, Hradec Králové Regionální rada Severozápad, Ústí nad Labem Regionální rada Střední Čechy, Praha Regionální rada Střední M orava, Olomouc
OP Praha Konkurenceschopnost
M agistrát hl.m. Prahy
OP Praha Adaptabilita
M agistrát hl.m. Prahy
OP Mezinárodní spolupráce OP Nadnárodní spolupráce OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko Evropská územní spolupráce 389 mil.EUR 1,5%
OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko
ministerstvo pro místní rozvoj
OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko INTERACT II ESPON 2013
Zdroj: TAUER Vladimír, ZEMÁNKOVÁ Helena, ŠUBRTOVÁ Jana. Získejte dotace z fondů EU. Computer Press, a.s., 2009. 160 s. ISBN 978-80-251-2649-3
32
V kapitole 2. Projekty EU podporující malé a střední podnikání jsme se dočetli, ţe ţádost o získání prostředků ze strukturálních fondů je formalizovaný dokument – projekt. Obecně rozeznáváme dva hlavní typy projektu: investiční a neinvestiční. Investiční projekty – jsou zaměřeny na pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Jsou spolufinancovány zejména z ERDF. Neinvestiční projekty – jsou zaměřeny na „investice“ do lidských zdrojů, zejména na podporu vzdělávání (celoţivotní vzdělávání, rekvalifikace, specifické formy vzdělávání), zaměstnanosti, sociální integraci, rovné příleţitosti apod. Jsou spolufinancovány z ESF.31 Dále se budeme zabývat typy realizovaných projektů. Národní individuální projekty (NIP) se především zaměřují na realizaci nebo doplnění národních politik a programů a jsou předkládány z centrální úrovně. Působí v rámci celé České republiky. Řídící orgán Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost schválil k realizaci čtyři NIP . Tyto NIP jsou zaměřeny na čtyři nástroje aktivní politiky zaměstnanosti : Společensky účelná pracovní místa Veřejně prospěšné práce Poradenství a rekvalifikace Projekt „Vzdělávejte se!“ Regionální individuální projekty (RIP) jsou realizovány úřady práce na základě vyhlášených výzev MPSV. Tyto projekty se zaměřují na řešení situace určité cílové skupiny uchazečů o zaměstnání v daném regionu trhu práce. Tyto projekty často vyuţívají nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Systémové individuální projekty (SIP) se zaměřují na kvalitu a rozšíření kapacity nabídky veřejných sluţeb, na rozvoj národních politik a na modernizaci, na realizaci nových systémů a na úpravu a zefektivnění stávajících systémů. Grantové projekty (GP) navazují na individuální projekty. Jsou to projekty menšího rozsahu předkládané na základě výzvy k předloţení ţádostí v rámci globálního grantu (GG), jenţ je realizován na území příslušného kraje.
31
TAUER Vladimír, ZEMÁNKOVÁ Helena, ŠUBRTOVÁ Jana. Získejte dotace z fondů EU. Computer Press, a.s., 2009. 160 s. ISBN 978-80-251-2649-3
33
3 Podpora zaměstnanosti MSP V další části práce se budeme zabývat neinvestičními programy a to v rámci programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Proč zrovna na tento OP? MSP jsou závislé na mnoha věcech. A jednou z nich je schopný zaměstnanec. A tento OP se zaměřuje na podporu zaměstnanosti, zaměstnatelnosti a na další vzdělávání stávajících, či budoucích zaměstnanců. V době krize, která nás zasáhla, byla velice důleţitá podpora vlády ČR a EU, aby vlna propouštění, která díky ekonomické krizi nastala, nebyla tak velká. Jedním z prostředků, jak zmírnit důsledky krize, tak, aby nedošlo k propuštění a ukončení činnosti podniků, byl program „Vzdělávejte se!“, do kterého se mohly zapojit všechny podniky postiţené ekonomickou krizí. V rámci tohoto projektu mohli realizovat vzdělávání svých zaměstnanců, které jim bylo proplaceno a byly jim hrazeny i mzdové náklady zaměstnance během doby vzdělávání. Samozřejmě toto není jediný nástroj tohoto OP jak pomoci zaměstnanosti a zaměstnatelnosti. Svoji velkou roli, zde hrají úřady práce. Úřady práce evidují uchazeče a zájemce o zaměstnání a také nabízejí finanční příspěvky začínajícím i stávajícím zaměstnavatelům. V následujících řádkách se důkladněji seznámíme s OP LZZ a s moţnostmi jaké nabízí.
3.1 Operační program lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) Celková alokace na OP LZZ pro období 2007-2013 činí 2,1 ml. Míra spolufinancování OP LZZ z EU dosáhne 85% (1 837 mil. EUR) ze strukturálního fondu ESF, zbývajících 15% (324 mil. EUR) bude hrazeno ze státního rozpočtu ČR. Tyto prostředky bude moţné čerpat do konce roku 2015. Globálním cílem OP LZZ je „Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň 15 nejlepších zemí EU“. Řídícím orgánem programu je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Operační program byl schválen Evropskou komisí dne 12. 10. 2007. OP LZZ je zaměřený na: zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti posílení integrace osob ohroţených sociálním nebo sociálně vyloučených posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných sluţeb
34
zintenzivnění mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti. OP LZZ obsahuje 6 prioritních os rozdělujících operační program na tématicky logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny a na jaké cílové skupiny zaměřeny.32
3.1.1 Prioritní osa 1 – Adaptabilita Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 525,4 mil. EUR, tj. 28,6 % OP LZZ Adaptabilita je zaměřena na předcházení nezaměstnanosti prostřednictvím podpory investic do lidských zdrojů ze strany podniků a organizací, rozvoje odborných znalostí, kvalifikací a kompetencí zaměstnavatelů, rozvoje lidských zdrojů a rozvoje specifických sluţeb v oblasti zaměstnanosti, vytváření a zavádění moderních systémů řízení, odborné přípravy a podpory zaměstnanců v souvislosti s restrukturalizací podniků a odvětví. Oblast podpory: 1.1 – Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků (projekt „Vzdělávejte se!“) 1.2 – Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků.32
3.1.2 Prioritní osa 2 – Aktivní politika trhu práce Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 605,8 mil. EUR, tj. 33,0 % OP LZZ Aktivní politiky práce se zaměřují na zlepšení přístupu k zaměstnání, na trvalé začleňování osob hledajících zaměstnání a na prevenci nezaměstnanosti, především u dlouhodobé nezaměstnanosti a u nezaměstnanosti skupin znevýhodněných na trhu práce. Oblast podpory: 2.1 – Posílení aktivních politik trhu práce (SÚPM, VPP , poradenství a rekvalifikace atd.) 2.2 – Modernizace institucí a zavedení systému kvality sluţeb zaměstnanosti a jejich rozvoj
32
Nové operační programy klíčovou dírkou. Vydalo MPSV, Listopad 2007.19 s.ISBN 978-80-86878-57-7
35
3.1.3 Prioritní osa 3 - Sociální integrace a rovné příležitosti Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 398,6 mil. EUR, tj. 21,7 % OP LZZ Sociální integrace a rovné příleţitosti je zaměřena na pomoc osobám ohroţeným sociálním vyloučením nebo osobám sociálně vyloučeným, a to formou jednak přímé podpory těchto osob a jednak formou zvyšování kvality a dostupnosti sociálních sluţeb pro tyto osoby včetně posilování místních partnerství. Budou také podporována opatření vedoucí ke zvyšování zaměstnatelnosti těchto osob a opatření směřující k lepší slučitelnosti rodinného a profesního ţivota, včetně podpory aktivit zaměřených na prosazování rovných příleţitostí ţen a muţů na trhu práce. Zvláštní pozornost bude věnována příslušníkům romských komunit a migrantům a dalším skupinám z odlišného sociokulturního prostředí. Oblast podpory: 3.1 – Podpora sociální integrace a sociálních sluţeb 3.2 – Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit 3.3 – Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce 3.4 – Rovné příleţitosti ţen a muţů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného ţivota33
3.1.4 Prioritní osa 4 - Veřejná správa a veřejné služby Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 195,1 mil. EUR, tj. 10,6 % OP LZZ Veřejná sluţba a veřejné sluţby budou naplňovány prostřednictvím intervencí zaměřených na zvýšení institucionální kapacity, kvality, efektivnosti a transparentnosti veřejné správy a veřejných sluţeb. Podpora bude zaměřena jak na modernizaci orgánů ústřední správy, tak na modernizaci územní veřejné správy. Pozornost bude věnována rovněţ realizaci aktivit a aplikaci nástrojů zvyšující kvalitu a dostupnost veřejných sluţeb, participaci občanů na místním veřejném ţivotě a v neposlední řadě i etickým standardům ve veřejné správě. Oblast podpory: 4.1 – Posilování institucionální kapacity a efektivnosti státní správy 4.2 – Posilování institucionální kapacity a efektivnosti samosprávních celků.33
33
Nové operační programy klíčovou dírkou. Vydalo MPSV, Listopad 2007.19 s.ISBN 978-80-86878-57-7
36
3.1.5 Prioritní osa 5 - Mezinárodní spolupráce Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 39,0 mil. EUR, tj. 2,1 % OP LZZ Mezinárodní spolupráce je zaměřena na podporu mezinárodní spolupráce v rámci rozvoje lidských zdrojů mezi projekty v různých členských státech EU, mezi skupinami aktérů zaměřených na specifickou problematiku, mezi aktéry ze společné regionální oblasti s aktéry v dalších oblastech a mezi národními organizacemi v několika členských státech EU. Oblast podpory: 5.1 – Mezinárodní spolupráce34
3.1.6 Prioritní osa 6 - Technická pomoc Na prioritní osu 6 je z fondů EU vyčleněno 73,5 mil. EUR, tj. 4,0 % OP LZZ Technická pomoc je financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OP Výzkum a Vývoj pro inovace, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod.35
34
Nové operační programy klíčovou dírkou. Vydalo MPSV, Listopad 2007.19 s.ISBN 978-80-86878-57-7 Technická pomoc [on line].[cit.2010-12-19]. Dostupný z WWW:. 35
37
4 Malé a střední podniky v regionu Písecko Okres Písek leţí v severní části Jihočeského kraje. Jeho hranice sousedí s hranicemi okresů Tábor, Příbram, Strakonice a České Budějovice. Má charakter spíše rekreační neţ charakter průmyslově rozvinuté oblasti. Jeho rozloha činí 1 138 km2 a je druhým nejmenším okresem v Jihočeském kraji. Na území okresu je 76 obcí s 264 sídelními jednotkami. Značná část obyvatel se koncentruje do měst a střediskových obcí. Největšími sídly jsou okresní město Písek (29 888 obyvatel), následuje Milevsko (9 482 obyvatel), Protivín (4 973 obyvatel) a Mirovice (1 700 obyvatel). Téměř 67 % obyvatel je soustředěno v městech a zbylých 33 % ţije na venkově. Z hlediska hospodářského je okres Písek okresem průmyslově zemědělským. Průmysl je soustředěn do třech největších měst okresu – Písku, Milevska, Protivína a z průmyslových odvětví zde převládá strojírenství, průmysl textilní, dřevozpracující, kovodělný a elektrotechnický. Na surovinové zdroje není okres bohatý. Jsou zde loţiska ţivce, štěrkopísku, lomového kamene, kaolínu a cihlářských jílů i technicky nevyuţitelná loţiska lignitu. Bohatší je v mnoţství lesů, které jsou jak zdrojem dřeva, tak plní i funkci přirozeného regulátoru vodního reţimu a celkového klimatu. Lesy tvoří téměř třetinu (370 km2) z celkové plochy okresu. Zemědělská půda činí více neţ 50% (570 km2) výměry a 4% (46 km2) připadá na vodní plochy. Na území okresu se nacházejí různé historické a kulturní památky. Mezi nejzajímavější patří samotné okresní město Písek se zbytky královského hradu a s nejstarším kamenným mostem ve střední Evropě (13.stol). Nelze opomenout zmínit hrad Zvíkov, zámek Orlík a stavby lidové architektury, které se nalézají v okolních obcích. Z hlediska zaměstnanosti převládají v okrese Písek malé a střední firmy. Největší část zaměstnavatelů tvoří malé firmy (931). Druhou největší skupinou jsou střední podniky (77) a velkých podniků je na území okresu (10). V době hospodářské krize došlo k omezení jednotlivých firem a k reorganizaci uvnitř firem a následkem toho docházelo k postupnému sniţování
nabídky
volných
pracovních
míst
a
k postupnému
nárůstu
počtu
nezaměstnaných. Ale ne všechny podniky v době krize sniţovali stav svých zaměstnanců. Jedním z největších současných zaměstnavatelů v okrese Písek je firma AMTEK PRECISION ENGINEERING CZECH REPUBLIC, s. r. o. V současné době tato firma zaměstnává 538 zaměstnanců. Tato firma se zahraniční účastí, se zabývá výrobou kovových součástek pro strojírenský průmysl. U tohoto zaměstnavatele, došlo z důvodu
38
uzavření pobočky v Maďarsku a omezení výroby v pobočce v Polsku k rozšíření výroby a náboru nových zaměstnanců. U další velké firmy se zahraniční účastí Faurecia Automotive Czech republic, s. r. o., která se zabývá výrobou komponentů pro automobilový průmysl, došlo z důvodu dopadu hospodářské krize k omezení výroby a následnému propouštění zaměstnanců. Z původního počtu 443 zaměstnanců v roce 2008 klesl počet zaměstnanců v roce 2009 na 149. Mezi tři největší zaměstnavatele v okrese v Písku patří Nemocnice Písek (786 zaměstnanců), s.n.o.p. cz, a. s., (704 zaměstnanců) a AMTEK PRECISION ENGINEERING CZECH REPUBLIC, s. r. o., (538 zaměstnanců).36 Nyní se zaměříme na projekt „Vzdělávejte se!“. Tento projekt je realizován v rámci OP LZZ a spadá do prioritní osy 1 – Adaptabilita, oblasti podpory: 1.1 – Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků. Cílem tohoto projektu je pomoci zaměstnavatelům překonat dopady hospodářské recese. Následně se zaměříme na další projekty realizované v rámci OP LZZ, které spadají do prioritní osy 2 - Aktivní politika trhu práce, oblast podpory: 2.1 – Posílení aktivních politik trhu práce. Do této oblasti patří NIP zaměřeny na podporu nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se o tyto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti: společensky účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce, poradenství a rekvalifikace.
4.1 NIP - projekt „Vzdělávejte se!“ Národní individuální projekt „Vzdělávejte se!“ byl a je realizován Ministerstvem práce a sociálních věcí ve dvou fázích prostřednictvím úřadů práce. První fáze projektu, která začala v březnu 2009, byla realizována z OP Rozvoj lidských zdrojů (programové období 2004-2006) a výzva byla vyhlášena na částku 500 mil. Kč (uznatelnost výdajů skončila 30.6.2009). Druhá fáze projektu, která začala v srpnu 2009, je realizována z OP LZZ a vyčleněná částka je 2 mld. Kč. Projekt bude ukončen 28. 2. 2011. Tento tzv. protikrizový projekt je zaměřen na zaměstnavatele, kteří se v souvislosti s probíhající hospodářskou recesí dostali do obtíţné ekonomické situace a následkem toho jsou, nebo byli nuceni omezit výrobu ve svých provozech, a na jejich zaměstnance. Projekt nabízí moţnost získat zaměstnavatelům finanční prostředky na realizaci prohloubení a 36
Situace na TP v Písku [on line].[cit.2010-12-22]. Dostupný z WWW: .
39
rozšiřování
kvalifikace
pomocí
vzdělávacích
kurzů
pro
zaměstnance
ohroţené
organizačními změnami v podniku v důsledku krize. Všechny kurzy financované z tohoto projektu musí spadat do oblasti tzv. obecného vzdělávání.37 Dále mohou zaměstnavatelé získat finanční prostředky na úplnou, či částečnou úhradu mzdových nákladů včetně sociálního a zdravotního pojištění a cestovních náhrad zaměstnanců po dobu jejich účasti na vzdělávání. Zaměstnavatel můţe podat vyplněnou ţádost o zapojení do projektu (včetně povinných příloh) na místně příslušném úřadu práce podle místa výkonu práce (tj. dle místa pracoviště, nebo provozovny), nikoli podle sídla zaměstnavatele. Příslušný úřad práce podanou ţádost posoudí a následně schválí, nebo zamítne. Pokud dojde ke schválení, je vystavená dohoda. Vzdělávací aktivity zaměstnanců mohou začít teprve po podepsání dohody s příslušným úřadem práce. Příspěvek je poskytován v souladu s pravidly poskytování veřejné podpory - buď v reţimu „de minimis“, dle dočasného rámce nebo dle blokové výjimky na vzdělávání v souladu s nařízením ES č. 800/2008. V reţimu „de minimis“ (podpora malého rozsahu) můţe zaměstnavatel, bez ohledu na velikost jeho podniku, dostat příspěvek ve výši 100%, pouze za předpokladu, ţe s ostatními přijatými podporami „de minimis“ nepřesáhne celková částka podpory 200 000 EUR za poslední tři účetní období. V reţimu dočasného rámce můţe zaměstnavatel, bez ohledu na velikost jeho podniku, dostat příspěvek ve výši 100% a to za předpokladu, ţe částka podpory jednomu podniku nesmí spolu s podporou „de minimis“ poskytnutou v období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2010 přesáhnout hodnotu 500 000 EUR. Aby ţadatel mohl podporu v tomto reţimu získat musí prokázat, ţe před 1. 7. 2008 nebyl jeho podnik v obtíţích. Podporu podle dočasného rámce bylo moţnost čerpat od května 2009, kdy byl rámec schválen Evropskou komisí. Tento dočasný rámec je nástrojem podpory EU v reakci na následky hospodářské krize. V reţimu blokové výjimky v souladu s nařízením ES č.800/2008 můţe zaměstnavatel dostat příspěvek dle velikosti svého podniku 60% (velký podnik), 70% (střední podnik) nebo 80% (malý podnik) jeho vynaloţených nákladů v souladu s limity pro poskytnutí veřejné podpory na obecné vzdělávání 37
Obecným vzděláváním se podle nařízení ES č. 800/2008 (čl. 38) rozumí vzdělávání zahrnující výuku, která se nevztahuje pouze nebo zásadně na současné nebo budoucí postavení zaměstnanců v podniku, ale která poskytuje kvalifikace ve větší míře přenositelné do ostatních podniků nebo pracovních oborů.
40
zaměstnanců. Podíl příspěvku na mzdové příspěvky můţe činit maximálně 50% z celkové částky dohodnutého příspěvku. Kaţdý zaměstnavatel si reţim veřejné podpory volí dle dotační situace a čestného prohlášení. V rámci čerpání finančních prostředků z toho programu je stanoven maximální limit výše podpory 500 000 Kč v součtu ţádostí pro jednoho zaměstnavatele na jeden měsíc od jednoho úřadu práce. Maximální refundovaná mzda je 24 000 Kč na měsíc. Doba platnosti dohody nesmí být sjednána na více neţ 6 měsíců. Zaměstnavatel má moţnost si vzdělávací aktivity zajistit sám, nebo můţe oslovit externího dodavatele. Jsou stanoveny i maximální ceny kurzů viz tabulka.38 Tabulka č. 2: Maximální cena kurzů (cena bez DPH) Limit na Limit na hodinu hodinu vzdělávací vzdělávací aktivity a Zaměření kurzu aktivity* člověka** Jazykové kurzy se specifickým vymezením 700 70 IT kurzy 1300 130 Soft skills 2000 200 Odborná školení 1000 100 Školení vyplývající ze Zákoníku práce 1200 120 Manažerské dovednosti 1500 150 Všeobecné právní a odborné minimum 1000 100 * Limit na hodinu vzdělávání je stanoven pro programy s méně neţ 10 účastníky. ** Limit na hodinu vzdělávací aktivity a člověka je stanoven pro kurzy s více neţ 10 účastníky. Zdroj: Vstup do projektu „Vzdělávejte se!“ [on line].[cit.2010-12-21]. Dostupný z WWW:.
Do první fáze projektu „Vzdělávejte se!“ se na všech úřadech práce v ČR zapojilo 923 podniků. Bylo podáno 3 677 ţádostí, z nichţ bylo celkem 3 237 podpořeno úřady práce. Vzdělávání se zúčastnilo 57 454 zaměstnanců. Bylo vyplaceno cca 336 milionů Kč.39
38
Vstup do projektu „Vzdělávejte se!“ [on line].[cit.2010-12-21]. Dostupný z WWW:. 39 Tisková zpráva MPSV[on line].[cit.2010-12-22]. Dostupný z WWW: .
41
4.1.1 Projekt „Vzdělávejte se!“ v regionu Písecko Moţnosti zapojit se do obou fází projektu vyuţilo na Písecku celkem 26 podnikatelských subjektů. Z tohoto celkového počtu podnikatelských subjektů bylo 7 velkých podniků a 19 malých a středních podniků. Celkem bylo uzavřeno 101 dohod. Na jeden kurz byla vystavena vţdy jedna dohoda. Pokud tedy zaměstnavatel realizoval např. tři druhy kurzů, byly s ním uzavřeny tři dohody. Proto vznikl nepoměr vůči počtu podnikatelských subjektů a vystavených dohod. Největší zájem měli zaměstnavatelé o kurzy se zaměřením na : odborná školení 38x IT kurzy 26x Soft skills (tzv. měkké dovednosti) 16x jazykové kurzy se specifickým vymezením 12x manaţerské dovednosti 7x školení vyplývající ze Zákoníku práce 2x. Následující údaje jsou platné k 30. 11. 2010 : do vzdělávacích aktivit bylo zapojeno celkem 1 198 zaměstnanců a 1 070 jich úspěšně ukončilo,
bylo vyplaceno celkem 10 117 487 Kč z nasmlouvaných 12 676 023 Kč.
Celkově bylo rozpočtově vyčleněno pro potřeby Píseckého regionu na první fázi projektu spolufinancovanou z OP RLZ 4 426 000 Kč. Z toho bylo vyčerpáno 1 432 581 Kč. Na druhou fázi projektu bylo z OP LZZ vyčleněno 12 666 093 Kč. K 30. 11. 2010 bylo z této částky vyčerpáno 8 684 906 Kč.40
4.1.1.1 První fáze projektu „Vzdělávejte se!“ V první fázi projektu (březen-červen 2009) bylo vystaveno celkem 14 dohod, které byly uzavřeny s 5 podnikatelskými subjekty (2 velké podniky a 3 MSP). Celkem bylo 40
Zprávy o situaci na TP v roce 2010 [on line].[cit.2010-12-23]. Dostupný z WWW: .
42
nasmlouváno 1 478 766 Kč a celkem bylo vyplaceno 1 432 581 Kč. Rozdíly mezi nasmlouvanými a vyplacenými částkami vznikají z části z důvodů neúčasti zaměstnanců na vzdělávání (nemoc, sluţební cesta atd.) a z části krácení uznatelných výdajů, pokud byly překročeny dané maximální částky. Vzdělávání se zúčastnilo celkem 124 zaměstnanců. Úspěšně ukončilo 118 zaměstnanců. Z toho MSP bylo vyplaceno 665 154 Kč a úspěšně ukončilo 46 zaměstnanců. Největší zájem byl o kurzy se zaměřením na : manaţerské dovednosti 5x odborné školení 4x IT kurzy 3x Soft skills (tzv. měkké dovednosti) 1x jazykové kurzy se specifickým vymezením 1x. Tabulka č. 3: Seznam ekonomických subjektůčerpajících podporu v režimu „de minimis“ v první fázi projektu
typ podniku podle velikosti
počet dohod
počet úspěšných absolventů (zaměstnanců) kurzů
veřejná podpora de minimis (v Kč)
PEWTRONIC s.r.o.
malý podnik
2
9
88 917
RIVETEC s.r.o.
malý podnik
2
24
339 343
střední podnik
7
13
236 894
Schneider Electric a.s.
velký podnik
2
56
694 322
ZŘUD-MASOKOMBINÁT PÍSEK CZ, a.s.
velký podnik
1
16
73 105
zaměstnavatel
Kunststoff-Fröhlich GmbH o.s. CZ
Zdroj: Zpracováno z údajů ÚP v Písku
Medializace projektu proběhla jak v televizi, tak v tisku. Úřad práce v Písku vydal informační letáky pro zaměstnavatele a uspořádal pro ně informační schůzku. Na tuto schůzku byli pozváni zaměstnavatelé zaměstnávající více jak 25 zaměstnanců. Bylo vybráno a osloveno celkem 60 zaměstnavatelů. Schůzky se zúčastnilo 15 zaměstnavatelů, nebo jejich zástupců. Do projektu se následně zapojilo celkem 5 zaměstnavatelů. Tento projekt byl reakcí na přetrvávající nepříznivou ekonomickou situaci a v době jeho vyhlášení nebyly plně připraveny formuláře ţádostí. Tyto formuláře byly dostupné aţ v druhé půlce dubna a uznatelnost výdajů byla ukončena k 30. 6. 2010. Vzhledem k těmto skutečnostem, bylo moţno realizovat vzdělávací kurzy od půlky dubna do konce května. V průběhu projektu došlo k několika částečným úpravám formulářů i k úpravám
43
v metodických pokynech k projektu. Tyto změny byly realizovány hlavně z důvodu ulehčení administrativy spojené s projektem pro zaměstnavatele, ale i přes to zůstala administrativa náročná. Největší zájem ze strany zaměstnavatelů byl o kurzy zaměřené na manaţerské dovednosti. Zde je třeba zváţit a zamyslet se nad tím zda manaţerské pozice byly stejně ohroţené jako místa dělnická. I přes negativa, kterými byly problémy s administrativou a krátká doba konání první fáze projektu, lze účast 5 zaměstnavatelů v projektu hodnotit jako úspěšnou.
4.1.1.2 Druhá fáze projektu „Vzdělávejte se!“ V druhé fázi projektu (srpen 2009 – prosinec 2010) bylo vystaveno celkem 87 dohod, které byly uzavřeny s 23 podnikatelskými subjekty (7 velkých podniků a 16 MSP). Vzhledem k tomu, ţe uznatelnost skončí 28. 2. 2011 bylo k 30. 11. 2010 prozatím vyplaceno 8 684 906 Kč, z nasmlouvaných 11 197 257 Kč. Vzdělávání se k 30. 11. 2010 zúčastnilo a účastní
celkem 1 074 zaměstnanců. Úspěšně prozatím ukončilo 952
zaměstnanců. Největší zájem měli zaměstnavatelé o kurzy se zaměřením na : odborná školení 34x IT kurzy 23x Soft skills (tzv. měkké dovednosti) 15x jazykové kurzy se specifickým vymezením 11x manaţerské dovednosti 2x školení vyplývající ze Zákoníku práce 2x.41
41
Zprávy o situaci na TP v roce 2010 [on line].[cit.2010-12-23]. Dostupný z WWW: .
44
Tabulka č.4: Seznam ekonomických subjektů čerpajících podporu v 2. fázi projektu*
zaměstnavatel ALFA výroba jednoúčelových strojů s.r.o. FPM-BECON spol. s r. o. Garance Písek spol. s r.o. Kellner Písek, s.r.o. KRAFI GROUP s.r.o. Lesostavby Třeboň a.s. NOVUM - tex, s.r.o. ZAKOM s.r.o. B a K production s.r.o. B a K systémy s.r.o. KOČÍ a.s. Lesy města Písku s.r.o. OM Protivín a.s. POLANSKÝCH, s.r.o. Vladimír Vácha - VM Motor AISIN EUROPE MANUFACTURING CZECH s.r.o. COMETT PLUS, spol. s r.o. Faurecia Components Písek, s.r.o. Schneider Electric a.s. ZŘUD-MASOKOMBINÁT PÍSEK CZ, a.s. ZVVZ - Enven Engineering, a.s. ZVVZ a.s. ZVVZ MACHINERY, a.s.
typ počet úspěšných veřejná veřejná podniku počet absolventů podpora podpora de podle dohod (zaměstnanců) dočasný minimis (v Kč) velikosti kurzů rámec (v Kč) malý 6 22 54 524 88 656 podnik malý 2 5 14 743 podnik malý 3 31 122 814 podnik malý 2 0 0 podnik malý 1 7 74 719 podnik malý 2 2 38 370 podnik malý 1 0 0 podnik malý 5 55 418 568 podnik střední 5 18 189 139 74 821 podnik střední 7 31 255 641 42 133 podnik střední 1 3 35 679 podnik střední 7 153 2 050 096 podnik střední 4 99 876 980 podnik střední 3 21 133 332 podnik střední 1 15 629 302 podnik
velký podnik velký podnik velký podnik velký podnik velký podnik velký podnik velký podnik velký podnik
8
28
360 842
-
1
1
-
8 493
7
200
392 547
-
2
44
537 054
-
2
18
-
41 331
8
124
1 016 669
-
6
62
292 259
796 650
3
13
-
139 544
*
údaje jsou uvedeny k 30 .11. 2010. U firem u kterých je uvedena 0 (Kellner Písek, s.r.o. a NOVUM - tex, s.r.o.) vzdělávací aktivity nebyly k tomuto datumu ukončeny. Zdroj: Zpracováno z údajů ÚP v Písku
45
Druhá fáze projektu začala v srpnu 2009 a původně měla být ukončena 30. 6. 2010, ale z důvodu trvání hospodářské krize MPSV projekt navýšilo z 1 miliardy na 2 miliardy a prodlouţilo do 28. 2. 2011. K prodlouţení projektu také došlo z důvodu velkého zájmu ze strany zaměstnavatelů. V letních měsících zájem o zapojení do tohoto projektu vyuţilo méně zaměstnavatelů a to z důvodu čerpání dovolených zaměstnanců. Oproti první fázi projektu vstoupilo v druhé fázi do projektu více zaměstnavatelů a to hlavně z důvodu delšího trvání projektu. Důleţitá byla také medializace v televizi a tisku o prodlouţení projektu. Největší zájem byl o kurzy se zaměřením na odborná školení zaměstnanců. U některých odborných kurzů, byly náklady na vzdělávací aktivitu minimální a to z důvodu toho, ţe školení si zajišťoval zaměstnavatel sám a vyučující byl zároveň i zaměstnancem. U těchto kurzů vznikalo důvodné podezření na zneuţívání vzdělávání zaměstnanců, ve prospěch zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel nezapojí zaměstnance do vzdělávání, ale zařadí je zpět do provozu. Z tohoto důvodu posílil Úřad práce v Písku u těchto kurzů kontroly. Tyto kontroly nepotvrdily zneuţití projektu. Druhé fáze projektu se zúčastnilo celkem 23 zaměstnavatelů a lze jí hodnotit jako úspěšnou.
4.2 NIP – aktivní politika trhu práce Nástroje aktivní politiky trhu práce jsou definovány a řídí se dle Zákona o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. Tyto nástroje se pouţívaly jiţ v 90. letech. Jsou další z řady nástrojů nabízející finanční podporu stávajícím i budoucím zaměstnavatelům ze strany státu prostřednictvím úřadů práce. Na kaţdém úřadu práce je oddělení Trhu práce, kde se kaţdému člověku, ať uţ podnikateli, nebo budoucímu podnikateli, či nezaměstnanému, dostane veškerých informací ohledně nástrojů aktivní politiky trhu práce a o jejich případném následném čerpání. Na vybrané nástroje z této oblasti se zaměřuje i podpora z EU prostřednictvím NIP.
4.2.1 Projekt Společensky účelná pracovní místa ( SÚPM) vyhrazená Jedním z nejvíce vyuţívaných nástrojů aktivní politiky trhu práce je příspěvek SÚPM. Cílem tohoto příspěvku je pomoci zaměstnavateli s náklady, které mu vznikají při zaučování nového zaměstnance.
46
Tento příspěvek se poskytuje na konkrétního uchazeče o zaměstnání v evidenci úřadu práce, kterému zaměstnavatel vyhradí pracovní místo. Příspěvek se poskytuje formou částečné, či celé úhrady vynaloţených mzdových nákladů včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu na zaměstnance. Příspěvek nelze uplatnit na kaţdého uchazeče o zaměstnání v evidenci úřadu práce. Vztahuje na kategorii uchazečů, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem, a kterým je ze strany úřadů práce věnována zvýšená pozornost viz § 33 zákona o zaměstnanosti 435/2004 Sb. viz příloha č. 1. Ţadatel podá vyplněnou ţádost s příslušnými přílohami, kde prokáţe, ţe nemá daňové nedoplatky na finančním a celním úřadě, nemá nedoplatek na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nedluţí na veřejném zdravotním pojištění a pojistném, s výjimkou kdy doloţí, ţe má povoleno od příslušných úřadů splácet ve splátkách. Ţádost podává na úřad práce tam, kde je evidován uchazeč o zaměstnání. Následně jeho ţádost prochází schvalovacím procesem, na jehoţ konci, pokud dojde ke schválení, je vystavená dohoda. Zaměstnavatel můţe uchazeče zaměstnat aţ po podepsání dohody s úřadem práce. Jedna dohoda se vţdy vztahuje na jednu pracovní pozici a na jednoho uchazeče o zaměstnání. Jeden zaměstnavatel není omezen počtem ţádostí na jeden rok. Proto není ţádnou zvláštností, kdyţ si zaměstnavatel zaţádá několikrát do roka. Dle nastavených kritérií úřadu práce v Písku na rok 2010 se poskytuje tento příspěvek minimálně na 3 měsíce a v minimální měsíční výši 5 000 Kč. V případech kdy se jedná o zkrácený pracovní úvazek, můţe být příspěvek úměrně krácen.42 V průběhu roku 2010 byly většinou na úřadu práce v Písku schvalovány příspěvky ve výši 5 000 Kč/měsíčně na dobu 6 měsíců. Od 1. 1. 2010 - do 30. 11. 2010 bylo na Úřad práce v Písku doručeno 90 ţádostí o příspěvek od 72 zaměstnavatelů. Z toho 80 ţádostí bylo schváleno, 10 zamítnuto a 2 schválené ţádosti nebyly realizovány z důvodu odmítnutí nástupu do zaměstnání ze strany uchazeče o zaměstnání. Podporu obdrţelo celkem 59 ekonomických subjektů (58 MSP a 1 velký podnik).43 Celkem tedy bylo podpořeno 78 pracovních míst a zaměstnáno 78 uchazečů o zaměstnání. Celkem bylo v období od 1. 11. 2010 – 30. 11. 2010 vyplaceno
42 43
Zdroj: Interní předpis Zásady ÚP Písek pro financování jednotlivých nástrojů APZ v roce 2010. Zdroj: Zpracováno z údajů ÚP v Písku
47
1 592 708 Kč. V rámci rozpočtu byly úřadu práce v Písku alokovány finanční prostředky v celkové výši 3 460 000 Kč.44 Tento typ příspěvku je, jak je dle čísel vidno, hojně vyuţíván. Jednou z jeho velkých výhod je, ţe se jedná o tzv. nenávratný příspěvek. To znamená, pokud v době příspěvku zaměstnanec, nebo zaměstnavatel z jakéhokoliv důvodu ukončí pracovní poměr, peníze které jiţ byly vyplaceny, zaměstnavateli zůstávají. Příspěvek se proplácí na základě vyplněného formuláře „Vyúčtování mzdových nákladů“, který musí být doručen na úřad práce do konce následujícího měsíce vykazovaného období. Pokud se tak nestane, nárok na příspěvek za daný měsíc porušením podmínek dohody zaniká. Zde je třeba zmínit přístup některých zaměstnavatelů, kteří po uplynutí doby příspěvku se zaměstnancem pracovní smlouvu neprodlouţí a následně si zaţádají o nový příspěvek na stejnou pracovní pozici na jiného uchazeče o zaměstnání. Je samozřejmě na zváţení kaţdého zaměstnavatele, zda je pro něho efektivní a ekonomické propustit jiţ zapracovaného zaměstnance a následně přijmout nového, kterého musí znovu zaučovat. Ze strany Úřadu práce v Písku je k tomuto při schvalování příspěvku přihlíţeno, tak, aby nedocházelo zaměstnavateli k jeho zneuţití. Ne kaţdý zaměstnavatel, který se na tento typ příspěvku informuje, si o něj zaţádá. Hlavní důvodem je administrativa spojená s dokladováním povinných příloh k ţádosti. Ale i přes tuto administrativní náročnost je o tento příspěvek z řad zaměstnavatelů zájem. Aktivní politika trhu práce zahrnuje ještě další dva typy příspěvků na společensky účelné pracovní místo. Jedná se o: Společensky účelná pracovní místa zřízená – jedná se o jednorázový příspěvek na zřízení pracovního místa zaměstnavatelem. Tento příspěvek je určen na zakoupení pracovních pomůcek, nebo na zařízení pracoviště Společensky účelná pracovní místa zřízené uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatně výdělečné činnosti – jedná se o jednorázový příspěvek začínajícím podnikatelům. Je určen na zakoupení pracovních pomůcek, nebo na zařízení pracoviště, které je pro budoucí podnikatele potřebné k výkonu jejich podnikatelské činnosti. Tento příspěvek můţe získat pouze osoba v evidenci úřadu práce.
44
Zprávy o situaci na TP v roce 2010 listopad [on line].[cit.2010-12-27]. Dostupný z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pi_info/statpis/situace/listopad10.pdf>.
48
I kdyţ tyto dva typy příspěvků nejsou vybranými nástroji, na které se zaměřuje finanční podpora prostřednictvím NIP, jsou osvědčenými a lety prověřenými nástroji aktivní politiky trhu práce a tudíţ by bylo chybou je zde nezmínit.
4.2.2 Projekt Veřejně prospěšné práce (VPP) VPP spočívají zejména v činnostech ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí a to zejména v údrţbě veřejných prostranství, úklidu a údrţbě veřejných budov a komunikací. Jedná se o finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů uchazeče o zaměstnání, který je v evidenci úřadu práce a můţe být poskytnut aţ do výše skutečných mzdových nákladů, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu na zaměstnance. Pracovní místo vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců a to i opakovaně. Tento příspěvek je poskytován zejména na uchazeče, kterým je třeba věnovat zvýšená péče dle § 33 zákona o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. viz příloha č. 1. Ţádost o příspěvek mohou podat pouze ti zaměstnavatelé, kteří prokáţou, ţe vykonaná práce bude ve prospěch města, nebo obce. Ţadatel podá na úřad práce vyplněnou ţádost s příslušnými přílohami, kde prokáţe, ţe nemá daňové nedoplatky na finančním a celním úřadě, nemá nedoplatek na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nedluţí na veřejném zdravotním pojištění a pojistném, s výjimkou kdy doloţí, ţe má povoleno od příslušných úřadů splácet ve splátkách. Následně jeho ţádost prochází schvalovacím procesem, na jehoţ konci, pokud dojde ke schválení, je vystavená dohoda. Úřad práce doporučí zaměstnavateli vhodného uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci úřadu práce. Zaměstnavatel můţe uchazeče zaměstnat aţ po podepsání dohody s úřadem práce. Příspěvek se proplácí na základě vyplněného formuláře „Vyúčtování mzdových nákladů“, který musí být doručen na úřad práce do konce následujícího měsíce vykazovaného období. Pokud se tak nestane, nárok na příspěvek za daný měsíc porušením podmínek dohody zaniká. Dohoda se vystavuje na pracovní místa, ne na konkrétního uchazeče. Proto je moţné mít na jedné dohodě více pracovních míst. Pokud je pracovní
49
poměr ze strany zaměstnance, nebo zaměstnavatele ukončen během trvání platnosti dohody, nahlásí zaměstnavatel ukončení pracovního poměru do 10 dnů na úřad práce a můţe na to samé místo přijmout opět nového uchazeče o zaměstnání vedeného v evidenci úřadu práce. Jedná se o tzv. nenávratný příspěvek. To znamená, ţe pokud je dohoda ukončena předčasně, zaměstnavatel jiţ proplacené finanční prostředky nevrací. Dle nastavených kritérií úřadu práce v Písku na rok 2010 se poskytuje tento příspěvek do 13 400 Kč/měsíčně.45 Od 1. 1. 2010 do 30. 11. 2010 bylo na Úřadu práce v Písku uzavřeno celkem 35 dohod s 28 zaměstnavateli na 344 pracovních míst. Celkem bylo v období od 1. 1. 2010 – 30. 11. 2010 vyplaceno 25 295 061 Kč. V rámci rozpočtu byly Úřadu práce v Písku alokovány finanční prostředky v celkové výši 34 330 000 Kč.46 Nejpočetnější skupinou zaměstnavatelů ţádající o tento typ příspěvku jsou: občanská sdruţení (9) svazky obcí a města (6) centra a zdravotnická zařízení (3) kulturní zařízení (3) školská zařízení (2) příspěvková organizace (1).47 Moţnosti získání tohoto příspěvku vyuţilo i 5 zaměstnavatelů z obchodních společností spadajících do kategorie malých a středních podniků, jejichţ činnost je zaměřena na veřejné sluţby ve prospěch měst a obcí. Vytvořili celkem 76 veřejně prospěšných míst. VPP jako jeden z nástrojů aktivní politiky nezaměstnanosti umoţňuje pracovní příleţitosti pro skupinu osob, které jsou vyššího věku, bez odborného vzdělání, se změněnou pracovní schopností a dlouhodobě nezaměstnané, kteří jsou na trhu práce prakticky neumístitelní. Mnoho z nezaměstnaných z této skupiny bydlí v malých obcích okresu Písek a díky této pracovní příleţitosti mají moţnost získání zaměstnání v místě svého bydliště. Bohuţel, se setkáváme s uchazeči, kteří o tento druh práce vůbec zájem nemají, anebo do zaměstnání nastoupí, ale během krátké doby začnou porušovat pracovní morálku a je s nimi pracovní poměr rozvázán. 45
Zdroj: Interní předpis Zásady ÚP Písek pro financování jednotlivých nástrojů APZ v roce 2010. Zprávy o situaci na TP v roce 2010 listopad [on line].[cit.2010-12-27]. Dostupný z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pi_info/statpis/situace/listopad10.pdf>. 47 Zdroj: Zpracováno z údajů ÚP v Písku 46
50
Tento příspěvek je velkým přínosem pro obce a to hlavně po finanční stránce. Kaţdá obec má svůj roční rozpočet a často se jim v něm nezbývá dostatek finančních prostředků na údrţbu obecního majetku a hlavně veřejných prostranství. Ne všechny obce v regionu Písecko mají o tento typ příspěvku zájem. Překáţkou není dokladování potřebných příloh ţádosti, ale fakt, ţe nejsou schopni zajistit dostatečný dozor pracovní morálky a vykonané práce zaměstnance. Jedná se hlavně o obce, které mají neuvolněného starostu. V některých obcích je malá míra nezaměstnanosti a proto se v nich nedaří vytvořit VPP z důvodu, ţe nejsou k dispozici vhodní uchazeči. Tento příspěvek v sobě spojuje dvě věci: zaměstná se hůře umístitelný uchazeč o zaměstnání a zaměstnavateli jsou hrazené mzdové náklady.
4.2.3 Projekt Poradenství a rekvalifikace Tyto dva nástroje aktivní politiky jdou spolu ruku v ruce. Poradenství se zaměřuje na tzv. měkké dovednosti (soft skills) a na zvýšení orientace uchazeče o práci na trhu práce. Rekvalifikace jsou jiţ zaměřeny specificky na danou oblast, či obor. V období od 1.1. 2010 do 30. 11. 2010 bylo vyčerpáno na tyto dva nástroje aktivní politiky celkem 2 509 320 Kč a v rámci rozpočtu byly úřadu práce v Písku alokovány finanční prostředky v celkové výši 4 281 000 Kč.48
4.2.3.1 Poradenství Úřad práce zajišťuje pro své uchazeče o zaměstnání kurzy poradenské činnosti. Uchazeč je do tohoto kurzu vybrán na základě konzultace a doporučení své zprostředkovatelky na základě vyplněné ţádosti. Tato ţádost prochází schvalovacím procesem, na jehoţ konci, pokud dojde ke schválení, je vystavena dohoda. Poradenská činnost se soustřeďuje hlavně na uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce dlouhodobě tj. více neţ 5 měsíců. Náplň poradenské činnosti: motivace k pracovnímu uplatnění orientace na trhu práce 48
Zprávy o situaci na TP v roce 2010 listopad [on line].[cit.2010-12-27]. Dostupný z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pi_info/statpis/situace/listopad10.pdf>.
51
osobní portfolio příprava na přijímací pohovor. Na rok 2010 byly tyto poradenské činnosti zaměřeny na uchazeče o zaměstnání a na uchazeče o zaměstnání se zdravotním postiţením. Proběhlo celkem 10 kurzů poradenské činnosti, kterých se celkem zúčastnilo 114 uchazečů o zaměstnání. Z toho byly 3 kurzy zaměřeny na uchazeče se zdravotním postiţením, kterých se zúčastnilo celkem 32 uchazečů. V období od 1. 1. 2010 do 30. 10. 2010 bylo vyplaceno celkem 369 176 Kč.
4.2.3.2 Rekvalifikace Tato oblast vzdělávání se zaměřuje na uchazeče o zaměstnání, kteří jsou se svým vzděláním, nebo zaměřením hůře uplatnitelní na trhu práce. Je jim nabídnuta moţnost získat nové znalosti a dovednosti v jiných oborech, nebo mají moţnost své dosavadní získané dovednosti rozvinout.
Druhy kurzů, které se během roku na úřadech práce
realizují jsou vybírány podle situace na trhu práce v daném regionu. Do rekvalifikačního kurzu je uchazeč vybrán na základě konzultace a doporučení své zprostředkovatelky na základě vyplněné ţádosti. Tato ţádost prochází schvalovacím procesem na jehoţ konci, pokud dojde ke schválení, je vystavena dohoda. Na rozdíl od poradenských činností, uchazeč na rekvalifikačním kurzu pobírá podporu při rekvalifikaci. Výše této podpory je určena dle § 50 odst. 3 zákona o zaměstnanosti 435/2004 Sb. a činí 60% průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. V období od 1. 1. 2010 do 30. 10. 2010 proběhlo na Úřadu práce v Písku celkem 41 rekvalifikací. Úspěšně je absolvovalo celkem 256 uchazečů o zaměstnání. Byly zaměřeny hlavně na: zaučení v oboru (např. práce v kuchyni, v prodejně), doplnění chybějících manuálních dovedností (např. sváření, rozšíření řidičských oprávnění), řemesla a sluţby (např. kuchaři, číšnici, pečovatelé), doplnění nemanuálních dovedností (např. všechny úrovně obsluhy PC, účetnictví).
52
Tabulka č. 5: Přehled rekvalifikačních kurzů realizovaných v období leden-listopad 2010 název kurzu
počet počet realizovaných úspěšných kurzů absolventů
zaměření rekvalifikace
Obsluha elektrovozíku
2
6
Doplnění chybějících manuálních dovedností
Osluha motovozíku
2
8
Doplnění chybějících manuálních dovedností
Obsluha křovinořezu
1
2
Doplnění chybějících manuálních dovedností
Profesní průkaz C
3
9
Doplnění chybějících manuálních dovedností
Profesní průkaz D
2
2
Doplnění chybějících manuálních dovedností
Řidičský průkaz skupina C+E
2
4
Doplnění chybějících manuálních dovedností
Svářecí kurz
6
15
Doplnění chybějících manuálních dovedností
Čtení a kreslení technické dokumentace
1
9
Doplnění nemanuálních dovedností
Obsluha osobního počítače
14
141
Doplnění nemanuálních dovedností
Tvorba www stránek
1
2
Doplnění nemanuálních dovedností
Účetnictví
2
25
Doplnění nemanuálních dovedností
Dřevorubec
1
1
Řemesla a sluţby
Pracovník sociální pěče
2
18
Řemesla a sluţby
Prodavačské práce
1
5
Zaučení v oboru
Zahradnické práce
1
9
Zaučení v oboru
Zdroj: Zprávy o situaci na TP v roce 2010 [on line].[cit.2010-12-23]. Dostupný z WWW: .
V období od 1. 1. 2010 do 30. 10. 2010 bylo vyplaceno celkem 2 140 144 Kč.49 Díky tomuto příspěvku si uchazeč můţe zvýšit a rozšířit svou kvalifikaci a tím si zároveň zvyšuje i své moţnosti v uplatnění na trhu práce. Mnoho z uchazečů, ale nemá dostatek finančních prostředků, aby si kurz hradili z vlastních finančních zdrojů. Zde
49
Zprávy o situaci na TP v roce 2010 listopad [on line].[cit.2010-12-27]. Dostupný z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pi_info/statpis/situace/listopad10.pdf>.
53
potom mohou vyuţít nabídku ze strany úřadu práce. Z důvodu dodrţování pravidel veřejných zakázek, které musí kaţdý úřad práce ze zákona dodrţet, není moţno, aby uchazeč nastupoval na poţadovaný kurz hned po podání ţádosti. To znamená, ţe v některých případech se jedná i o měsíce, neţ můţe uchazeč na danou rekvalifikaci nastoupit. Zda je třeba zmínit důleţitost vhodného výběru rekvalifikace pro daného uchazeče ze strany zprostředkovatelky, tak aby finanční prostředky byly vynaloţeny účelně a efektivně a nedocházelo k zneuţití ze strany uchazeče z důvodu pobírání podpory při rekvalifikaci. Výukový reţim rekvalifikačních kurzů supluje pracovní reţim. Bohuţel ne všichni uchazeči po ukončení rekvalifikačního kurzu najdou následné uplatnění v oboru, na který byl rekvalifikační kurz zaměřen, i kdyţ se zohledňuje při vybírání kurzů ze strany úřadu práce momentální poptávka na trhu práce. Toto se děje hlavně z důvodu rychlého uplatnění uchazeče na trhu práce po ukončení rekvalifikace. Zájem ze strany uchazečů o rekvalifikační kurzy je velký. Největší zájem měli uchazeči v roce 2010 o získání a zdokonalení se v oblasti počítačových znalostí. Celková úspěšnost ukončení kurzů absolventy je vysoká. V případech, kdy uchazeči kurz nedokončili, se vţdy jednalo o váţné důvody. V současné době jsou v rámci Jihočeského kraje realizovány dva regionální individuální projekty Cesta do práce v Jihočeském kraji a Dobrá práce v Jihočeském kraji. Tyto dva projekty jsou zaměřeny na poradenské činnosti a následně je moţnost i realizace rekvalifikace pro klienty projektu.
54
Závěr : Malé a střední podniky jsou páteří evropské ekonomiky a nejlepším potenciálním zdrojem pracovních míst a růstu. Ke konci roku 2009 vykazovalo v ČR podnikatelskou činnost 989 568 MSP, které se podílely 62,33 % na celkové zaměstnanosti v ČR. Česká republika si je dobře vědoma důleţitosti MSP pro ekonomiku státu, a proto není překvapující veřejná podpora ze strany státu. V ČR republice je řada institucí, které poskytují poradenské sluţby i podnikatelům ze sektoru MSP. Kromě finančních prostředků ze státního rozpočtu a ze soukromého sektoru jsou dalším významným zdrojem podpory rozvoje MSP v ČR finanční prostředky z fondů EU. V době hospodářské krize se mnoho podniků dostalo do obtíţné ekonomické situace a následkem toho byli nuceni přistoupit k omezení výroby a organizačním změnám ve svých podnicích. Vzhledem k této situaci přistoupila EU k dočasnému zmírnění a změně pravidel při poskytování veřejné podpory z fondů EU. Zaměstnavatel mohl v období od 1 .1 . 2008 do 31. 12. 2010 čerpat více peněz v reţimu dočasného rámce aţ do výše 500 000 EUR. MPSV vyhlásilo v rámci národního individuálního projektu tzv. protikrizový projekt „Vzdělávejte se!“, kde je moţnost čerpat veřejnou podporu i v reţimu dočasného rámce, aby projekt mohlo vyuţít co nejvíce zaměstnavatelů. Moţnosti projektu vyuţilo v regionu Písecko celkem 27 zaměstnavatelů, kterým bylo k 31. 11. 2010 vyplaceno celkem 10 117 487 Kč a bylo podpořeno celkem 1 070 zaměstnanců. Národní individuální projekty jsou dalšimi z řady nástrojů finanční podpory stávajícím i budoucím zaměstnavatelům ze strany státu a EU, a to prostřednictvím úřadů práce. Tyto projekty jsou zaměřené na podporu zaměstnatelnosti a zaměstnanosti. Jedná se o příspěvek SÚPM, který zaměstnavatel můţe získat na nového zaměstnance a cílem tohoto příspěvku je pomoci zaměstnavateli s náklady, které mu vznikají při zaučování nového zaměstnance. V regionu Písecko bylo v období od 1. 1. 2010 do 30. 11. 2010 vyplaceno 59 zaměstnavatelům celkem 1 592 708 Kč a bylo podpořeno celkem 78 pracovních míst. Dalším z nástrojů aktivní politiky nezaměstnanosti podporovaného v rámci NIP jsou VPP. VPP spočívají zejména v činnostech ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí a to zejména v údrţbě veřejných prostranství, úklidu a údrţbě veřejných budov a komunikací. V regionu Písecko bylo v období od 1. 1. 2010
55
do 30. 11. 2010 vyplaceno 28 zaměstnavatelům celkem 25 295 061 Kč a bylo podpořeno celkem 344 pracovních míst. Podpora NIP se také zaměřuje na podporu oblasti vzdělávání uchazečů o zaměstnání a to formou poradenství a rekvalifikací. Uchazeč o zaměstnání má moţnost si zvýšit a rozšířit svou kvalifikaci a tím si zároveň zvyšuje i své moţnosti v uplatnění na trhu práce. V období od 1. 1. 2010 do 30. 10. 2010 bylo podpořeno celkem 370 uchazečů o zaměstnání a na vzdělávací aktivity bylo vyplaceno celkem 2 509 320 Kč. Zaměstnavatelům v regionu Písecko, z převáţné většiny se jednalo o MSP, bylo v období od dubna 2009 do 30. 11 .2010 z fondů EU vyplaceno celkem 37 005 256 Kč. Těmito finančními prostředky bylo podpořeno celkem 1 492 pracovních míst. Díky této pomoci se podařilo zmírnit dopad hospodářské recese na trh zaměstnanosti v regionu Písecko. Tuto podporu ze strany EU hodnotím na základě předloţených údajů jako účelnou a efektivní. Je zde vidět, ţe tato podpora zaměřená na zaměstnavatelnost a zaměstnanost, pomohla zmírnit dopady hospodářské krize a díky ní byla udrţena a vytvořena nová pracovní místa.
56
Seznam použité literatury Literatura [1] VEBER Jaromír; SRPOVÁ Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Grada Publishing, a.s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2 [2] TAUER Vladimír, ZEMÁNKOVÁ Helena, ŠUBRTOVÁ Jana. Získejte dotace z fondů EU. Computer Press, a.s., 2009. 160 s. ISBN 978-80-251-2649-3 [3] TETŘEVOVÁ Liběna a kolektiv. Veřejný a podnikatelský sektor. Professional Publishing, 2009. 190 s. ISBN 978-80-86946-90-0
Internetové zdroje [1] D1 příručka pro žadatele 1.5 [on line].[cit.2010-12-19]. Dostupný z WWW: . [2] Definice MSP [on line].[cit.2010-11-18].Dostupný z WWW:. [3] Fond soudržnosti [on line].[cit.2010-12-19]. Dostupný z WWW:. [4] Fondy EU [on line].[cit.2010-12-19]. Dostupný z WWW:. [5] JASPERS [on line].[cit.2010-12-19]. Dostupný z WWW: . [6] JEREMIE [on line].[cit.2010-12-19]. Dostupný z WWW: . [7] JESSICA [on line].[cit.2010-12-19]. Dostupný z WWW: . [8] Krátká tématická analýza MSP [on line].[cit.2010-11-23]. Dostupný z WWW:. [9] O asociaci [on line].[cit.2010-12-05]. Dostupný z WWW:.
57
[10] O bance [on line].[cit.2010-12-09]. Dostupný z WWW:. [11] O bance [on line].[cit.2010-12-09]. Dostupný z WWW:. [12] O CEBRE [on line].[cit.2010-12-05]. Dostupný z WWW: [13] O CzechInvestu [on line].[cit.2010-11-30]. Dostupný z WWW:. [14] O Czechtrade [on line].[cit.2010-11-30]. Dostupný z WWW:< http://www.czechtrade.cz/o-czechtrade/>. [15] O designcabinet [on line].[cit.2010-12-04]. Dostupný z WWW:. [16] OP LZZ [on line].[cit.2010-12-07]. Dostupný z WWW:. [17] Programy PHARE, SAPARD,ISPA [on line].[cit.2010-12-14]. Dostupný z WWW:. [18] Rizikový kapitál [on line].[cit.2010-12-10]. Dostupný z WWW:. [19] Situace na TP v Písku [on line].[cit.2010-12-22]. Dostupný z WWW: . [20] Stanovy SP [on line].[cit.2010-12-05]. Dostupný z WWW:. [21] Technická pomoc [on line].[cit.2010-12-19]. Dostupný z WWW:. [22] Tisková zpráva MPSV [on line].[cit.2010-12-22]. Dostupný z WWW: . [23] Uplatňování definice MSP [on line].[cit.2010-11-18]. Dostupný z WWW:. [24] Úvodní strana [on line].[cit.2011-1-11]. Dostupný z WWW:. [25] Úvodní strana portálu [on line].[cit.2011-1-11]. Dostupný z WWW:.
58
[26] Vstup do projektu „Vzdělávejte se!“ [on line].[cit.2010-12-21]. Dostupný z WWW:. [27] Zákon 47/2002 Sb. [on line].[cit.2010-12-07]. Dostupný z WWW:. [28] Zákon 301/1992 Sb. [on line].[cit.2010-12-04].Dostupný z WWW:. [29] Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit.2010-11-18]. Dostupný z WWW:. [30] Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit.2010-11-18]. Dostupný z WWW:. [31] Zprávy o situaci na TP v roce 2010 [on line].[cit.2010-12-23]. Dostupný z WWW: . [32] Zprávy o situaci na TP v roce 2010 listopad [on line].[cit.2010-12-27]. Dostupný z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/local/pi_info/statpis/situace/listopad10.pdf>.
Ostatní zdroje [1] Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013.Vydalo MMR ČR, Národní orgán pro koordinaci, 2008. 29 s. K dispozici také elektronicky na www.strukturalni-fondy.cz [2] Nové operační programy klíčovou dírkou. Vydalo MPSV, Listopad 2007.19 s.ISBN 978-80-86878-57-7 [3] Interní předpis Zásady ÚP Písek pro financování jednotlivých nástrojů APZ v roce 2010.
59
Seznam použitých zkratek APZ
Aktivní politika zaměstnanosti
BIC
Podnikatelská a inovační centra
CEBRE
Česká podnikatelská reprezentace při EU
CF
Cohesion Fund Fond soudrţnosti
ČEB
Česká exportní banka a.s.
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
DPH
Daň z přidané hodnoty
EAFRD
European Agricultural Fund for Rural Development Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
EFF
European Fisheries Fund Evropský rybářský fond
EGAP
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.
ERDF
European Regional Development Fund Evropský fond pro regionální rozvoj
ES
Evropské společenství
ESF
European Social Fund Evropský sociální fond
EU
European Union Evropská unie
EUR
Měna členských zemí EU
EUSF
European Union Solidarity Fund Evropský fond solidarity
GG
Globální grant
GP
Grantový projekt
HDP
Hrubý domácí produkt
IPA
Nástroj předvstupní pomoci
ISPA
Instrument for Structural Policies for Pre-accession
IT
Information technologies Informační technologie
60
JASPERS
Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech
JEREMIE
Společné evropské zdroje pro mikropodniky aţ střední podniky
JESSICA
Společná evropská podpora udrţitelných investic do městských oblastí
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MSP
Malý a střední podnik
NIP
Národní individuální projekt
NUTS
Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques Územně statistické jednotky
OON
Ostatní osobní náklady
OP
Operační programy
OP LZZ
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
OP RLZ
Operační program Rozvoj lidských zdrojů
ÚP
Úřad práce
PHARE
Poland and Hungary : Aid for the Restructuring of Economies Pomoc Polsku a Maďarsku při restrukturalizaci hospodářství
RIP
Regionální individuální projekt
ROP
Regionální operační program
RPIC
Regionální poradenská a informační centra
SAPARD
Special Accesial Programme for Agricultura and Rural Development Zvláštní předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova
SF
Structural Funds Strukturální fondy
SIP
Systémový individuální projekt
SÚPM
Společensky účelná pracovní místa
VPP
Veřejně prospěšné práce
61
Seznam grafů, obrázků a tabulek Graf č. 1: Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 1999-2009…………….....11 Graf č. 2: Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 1999-2009……………………..12 Graf č. 3: Vývoj mzdových nákladů MSP v ČR v letech 1999-2009…………………..…12 Graf č. 4: Vývoj investičních nákladů MSP v ČR v letech 1999-2009……………………13 Obrázek č. 1: Úvodní strana portálu www.businessinfo.cz.................................................17 Obrázek č. 2: Úvodní strana www.crr.cz.............................................................................18 Tabulka č. 1: Operační programy na období 2007-2013………………………………….32 Tabulka č. 2: Maximální cena kurzů (cena bez DPH)…………………………………….41 Tabulka č. 3: Seznam ekonomických subjektů čerpající podporu v reţimu „de minimis“ v první fázi projektu……………………………….…………………….…43 Tabulka č. 4: Seznam ekonomických subjektů čerpajících podporu v druhé fázi projektu…………………………………………………………………….45 Tabulka č. 5: Přehled rekvalifikačních kurzů realizovaných v období leden-listopad 2010…………………………………………………………………………53
Seznam příloh Příloha č. 1: § 33 zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.
62
Příloha č.1 435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti § 33 Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání (1) Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných váţných důvodů potřebují. Jsou to zejména a) fyzické osoby se zdravotním postiţením (§ 67), b) fyzické osoby do 20 let věku, c) těhotné ţeny, kojící ţeny a matky do devátého měsíce po porodu, d) fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, e) fyzické osoby starší 50 let věku, f) fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetrţitě déle neţ 5 měsíců, g) fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtíţných poměrech nebo které v nich ţijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. (2) Ke zvýšení moţnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouţí individuální akční plán. Individuální akční plán je dokument, který vypracovává úřad práce za součinnosti uchazeče o zaměstnání. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení moţnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Při určování obsahu individuálního akčního plánu se vychází z dosaţené kvalifikace, zdravotního stavu, moţností a schopností uchazeče o zaměstnání. Individuální akční plán vypracuje úřad práce vţdy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetrţitě déle neţ 5 měsíců. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost úřadu práce při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených úřadem práce, a plnit podmínky v něm stanovené.
63
