M asary ko v a u n iv er zita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management
PODPORA PODNIKÁNÍ PRO ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKY V ČESKÉ REPUBLICE Enterpreneurship Support for Start-up Companies in the Czech Republic Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Krištof
Autor:
Štěpán BRUNCLÍK
Brno, červenec 2007
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2006/2007
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Pro:
B R U N C L Í K Štěpán
Obor:
Management
Název tématu:
Podpora podnikání pro začínající podniky v ČR Enterpreneurship Support for Start-up Companies Republic
in the Czech
Zásady pro vypracování Problémová oblast: Podpora podnikání využitelná pro začínající podniky v České republice z vybraného odvětví. Cíl práce: Analyzovat možnosti využití podpory podnikání pro rozvoj vybraného začínajícího podniku. Postup práce a použité metody: 1. Úvod Zdůvodnění výběru tématu Cíl práce a její přínos 2. Teoretická část (analýza) Podpora začínajících podniků v ČR a příležitosti vhodné pro dané odvětví SWOT analýza vybraných dotačních možností 3. Praktická část bakalářské práce Praktická možnost využití vybraných příležitostí pro rozvoj podniku SWOT analýza konkrétního podniku s ohledem na možné využití financování rozvoje podniku prostřednictvím podpory podnikání Hodnocení praktické využitelnosti 4. Závěr Shrnutí poznatků teoretické i praktické části
2
Formulace závěru DP Zhodnocení naplnění cíle a přínosu práce V práci budou využity zejména metody analýzy, komparace, SWOT analýzy, syntézy a matematicko-statistické metody.
Rozsah grafických prací:
předpoklad cca 10 tabulek a grafů
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran
Seznam odborné literatury: HRDÝ, M. Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. 1. vydání. Praha: ASPI Wolters Kluwer, 2006. 204 s. ISBN 80-7357-137-4. Operační program Podnikání a inovace na období 2007-2013. Praha: MPO, 2006. 115 s. (dostupné na http://www.mpo.cz/dokument12175.html). – pro BP bude využita aktuálně platná verze schválená Evropskou komisí. Operační manuál k OP Podnikání a inovace na období 2007-2013. Praha: MPO, 2006. (dostupné na http://www.mpo.cz/dokument12175.html). – pro BP bude využita aktuálně platná verze schválená Evropskou komisí. MALACH, A. a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 528 s. ISBN 80-247-0906-6. Finanční průvodce pro malé a střední podniky. CzechInvest. Praha, 2004. 76 s. Další informační zdroje: Programové dokumenty, dodatky a další dokumenty vztahující se k vybranému odvětví a operačnímu programu. Internetové zdroje: www.strukturalni-fondy.cz; www.czechinvest.org; www.cmzrb.cz; www.edotace.cz; www.vlada.cz; www.komora.cz; www.mpo.cz Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Martin Krištof
Datum zadání bakalářské práce:
24. 11. 2006
Termín odevzdání bakalářské práce:
25. 5. 2007
…………………………………… Vedoucí katedry
………………………………………… Děkan
V Brně dne: 24.11.2006
3
Jmé n o a př í j me n í aut o r a: N á z ev b ak al á ř sk é p rá c e: N á z ev p rác e v an g lič t in ě: K a t ed ra: V ed ou c í b a k alá řsk é p rá c e: Ro k ob h a jo by :
Š t ě pán Brun cl ík Podpora podnikání pro začínající podniky v ČR Entrepreneurship Support for Start-up Companies in the Czech Republic Podnikové hospodářství Ing. Martin Krištof 2007
Anotace Předmětem bakalářské práce „Podpora podnikání pro začínající podniky v ČR“ je analýza možností využití podpory podnikání pro rozvoj vybraného začínajícího podniku. V teoretické části jsem se zaměřil na vymezení začínajících malých a středních podniků a na zmapování dostupných možností podpory podnikání pro tyto subjekty. Praktická část popisuje konkrétní začínající podnik a analyzuje možnosti podpory pro jeho podnikatelský plán.
Annotation The goal of thesis „Entrepreneurship Support for Start-up Companies in the Czech Republic“ is an analysis of the possibilities of supports for a selected start-up company. In the theoretical part I concentrate on defining Start-ups and SMEs and I describe the possibilities of support for these companies. The practical part describes a selected start-up company and analyzes the possibilities of supports pro its development.
Klíčová slova Začínající podniky, malé a střední podniky, efektivnost, podpora, podnikání, rozvoj
Keywords Start-up companies, small and medium enterprises, efficiency, support, entrepreneurship, development,
4
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Podpora podnikání pro začínající podniky v ČR vypracoval samostatně pod vedením Ing. Martina Krištofa a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Litoměřicích dne 6. července 2007
vlastnoruční podpis autora
5
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Martinu Krištofovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji paní Julii Anně Mervínské, která mi poskytla všechny potřebné údaje o svém podnikatelském záměru a celou práci se mnou konzultovala.
6
OBSAH OBSAH............................................................................................................................................ 7 ÚVOD.............................................................................................................................................. 9 Teoretická část ............................................................................................................................... 11 1 Začínající podniky ...................................................................................................................... 11 1.1 Zákonná definice MSP......................................................................................................... 11 1.2 Aktuální stav MSP v ČR...................................................................................................... 12 1.3 Výhody a nevýhody MSP .................................................................................................... 14 1.4 Koncepce rozvoje MSP ....................................................................................................... 16 1.5 Podpory podnikání začínajících podniků v ČR ................................................................... 20 1.6 Evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) ............................................. 21 1.7 Operační program Podnikání a inovace............................................................................... 25 1.7.2 PROGRES .................................................................................................................... 27 1.7.3 ZÁRUKA...................................................................................................................... 27 1.7.4 ROZVOJ ....................................................................................................................... 28 1.7.5 ICT V PODNICÍCH ..................................................................................................... 28 1.7.6 ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY ............................................................................... 28 1.7.7 EKOENERGIE ............................................................................................................. 29 1.7.8 INOVACE .................................................................................................................... 29 1.7.9 POTENCIÁL ................................................................................................................ 29 1.7.10 SPOLUPRÁCE........................................................................................................... 30 1.7.11 PROSPERITA ............................................................................................................ 30 1.7.12 ŠKOLICÍ STŘEDISKA.............................................................................................. 30 1.7.13 NEMOVITOSTI ......................................................................................................... 31 1.7.14 PORADENSTVÍ......................................................................................................... 31 1.7.15 MARKETING ............................................................................................................ 31 1.8 Národní programy podpory malého a středního podnikání ................................................. 31 1.8.1 TRH .............................................................................................................................. 33 1.8.2 CERTIFIKACE ............................................................................................................ 33 1.8.3 DESIGN........................................................................................................................ 33 1.8.4 ALIANCE..................................................................................................................... 34 1.8.5 VÝVOJ ......................................................................................................................... 34 1.9 Hodnocení investic .............................................................................................................. 35 Praktická část ................................................................................................................................. 37 2 Popis vybraného podnikatele ...................................................................................................... 37 2.1 Podnikatelský plán............................................................................................................... 37 2.1.1 Výchozí stav ................................................................................................................. 38 2.1.2 Cílový stav .................................................................................................................... 38 2.1.3 SWOT analýza projektu................................................................................................ 39 2.2 Využitelnost jednotlivých dotačních programů................................................................... 41 2.2.1 Programy, jejichž podmínky projekt nesplňuje ............................................................ 41 2.2.2 Programy, jejichž cíle se neshodují s cílem projektu.................................................... 42 2.2.3 SWOT analýza programu START................................................................................ 44 2.2.4 Finanční náklady projektu ............................................................................................ 45 2.2.5 Doba Návratnosti .......................................................................................................... 49 ZÁVĚR .......................................................................................................................................... 50 SEZNAM TABULEK ................................................................................................................... 51 7
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................................... 51 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ.................................................................................... 51
8
ÚVOD Podpora začínajících podniků a malého a středního podnikání je jedna ze stěžejních aktivit Evropské Unie a jejich členských států. Význam těchto podniků dokládají slova Güntera Verheugena, místopředsedy Evropské komise zodpovědného za podniky a průmysl, pronesená u příležitosti zveřejnění nové definice malého a středního podnikání přijatého Komisí EU formou doporučení.
„Mikropodniky, malé a střední podniky jsou motorem evropského
hospodářství. Jsou základním zdrojem pracovních příležitostí, vytvářejí podnikatelského ducha a inovace v EU, a jsou tedy rozhodující pro posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Nová definice malých a středních podniků, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2005, představuje významný krok směrem k lepšímu podnikatelskému prostředí pro malé a střední podniky a zaměřuje se na podporu podnikání, investic a růstu. Tato definice byla vypracována po širokých konzultacích s dotčenými osobami, které prokázaly, že naslouchání malým a středním podnikům je klíčem k úspěšnému provedení lisabonských cílů.“
Důvodem pronesení těchto slov je skutečnost, že v EU tvoří malé a střední podniky celkem 99% všech podniků1. Jsou to pak právě tyto podniky, které pociťují nedostatky trhu nejvíce. Může je ohrozit nejen mnoho lokálních problémů, ale i těch systémových, kterým je například nefunkční konkurenční prostředí v jednotlivých odvětvích.
Evropská Unie působí na celou škálu těchto rizik. Některým je zamezeno přijetím nové právní úpravy, jiné jsou postihovány orgány kontroly hospodářské soutěže a ty zbylé pak EU řeší formou podpory podnikání.
Jedním z hlavních nedostatků začínajících podniků je jejich omezený přístup k finančním zdrojům. Právě z důvodu neexistence historie firmy a nedostatečnému kapitálu mohou zajímavé
1
http://ec.europa.eu/enterprise/enterprise_policy/sme_definition/sme_user_guide_cs.pdf
9
nápady a elán začínajících podnikatelů přijít vniveč. Z těchto důvodů je v ČR velice široká škála podpor, určených především MSP, které podnikům pomáhají od nejranějších stadií jejich vývoje. Přímo pro začínající podniky jsou pak určeny programy START a PROGRES v rámci operačního programu podnikání a inovace, o kterých bude šířeji pojednáno v dalších částech této práce.
Práce je rozdělena do dvou hlavních částí a to na část teoretickou a praktickou.
V teoretické části nejdříve definuji MSP, popisuji jejich význam z pohledu české ekonomiky, shrnuji jejich výhody a nevýhody a zmiňuji také koncepci jejich rozvoje v ČR pro roky 2007– 2013. Většina teoretické části je pak věnována jednotlivým programům podpory a to na úrovni národních programů a programů realizovaných v rámci evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti.
Praktická část popisuje mnou zvolený začínající podnik a jeho podnikatelský záměr. Dále hodnotím využitelnost podpor, které byly popsány v teoretické části. Požadavkům nejlépe vyhovuje program START. V jeho rámci provedu ekonomickou analýzu a spočítám dobu návratnosti investice.
V teoretické části jsem použil metody komparace, syntézy, literární rešerše a v praktické části metody analýzy, SWOT analýzy a matematicko-statistické metody.
V rámci své bakalářské práce jsem si stanovil tyto hypotézy: •
Podnik splňuje podmínky alespoň jednoho programu podpory.
•
Projekt je pro podnik ekonomicky rentabilní.
10
Teoretická část 1 Začínající podniky Začínající podniky nejsou obecně nikde definovány a jejich definici tak lze vyčíst pouze z podmínek jednotlivých podpor. Zpravidla je podmínkou jejich registrace jako plátců daně z příjmů ve stejném roce jako podání žádosti o podporu nebo v roce předchozím. Další typickou podmínkou je velikost podniku, která je většinou u začínajících podniků limitována do velikosti MSP. Z tohoto důvodu se ve své práci budu věnovat právě malým a středním podnikům.
1.1 Zákonná definice MSP
Malé a střední podnikání není v české právní úpravě definováno přímo, ale v zákoně č.47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání je odkaz na první přílohu k Nařízení Komise č. 70/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES u státní podpory malého a středního podnikání, jehož úprava je přímo použitelná. Dle této přílohy dělíme podniky dle velikosti do těchto kategorií:
1. Kategorie mikropodniků (drobní podnikatelé), malých a středních podniků (MSP) je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a které vykazují roční obrat do 50 milionů EUR, případně celkovou roční bilanční sumu, nepřesahující 43 milionů EUR.
2. V rámci kategorie MSP jsou malé podniky definovány jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob, a jejichž roční obrat, případně celková roční bilanční suma, nepřevyšuje 10 milionů EUR.
3. V rámci kategorie MSP jsou mikropodniky definovány jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob, a jejichž roční obrat, případně celková roční bilanční suma, nepřevyšuje 2 miliony EUR.
11
Tab. 1 Rozdělení podniků dle velikosti Kategorie podniku
Počet zaměstnanců
Obrat
Úhrn výsledovky
Drobný
< 10
< 2 mil. €
< 2 mil. €
Malý
< 50
< 10 mil. €
< 10 mil. €
< 250
< 50 mil. €
< 43 mil. €
Střední
Pramen: http://www.amsp.cz/htmlText_detail.aspx?htId=181&pageId=1 ze dne 22. 6. 2007
Při stanovování počtu zaměstnanců, ročního obratu či celkové roční bilanční sumy se zohledňuje samostatnost podniku (tj. jeho majetková či mocenská propojenost s jiným podnikem). Za tzv. „Partnerské podniky“ jsou považovány ty podniky, které nespadají do kategorie „propojené podniky“ a mezi kterými existuje následující vztah: podnik (vyšší podnik) vlastní, sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky, 25 % nebo více procent kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (nižší podnik). „Propojený podnik“ je takový podnik, který vlastní většinu akcionářských nebo členských hlasovacích práv v jiném podniku a nebo má obdobné majetkové či mocenské postavení vůči tomuto podniku. Pro posouzení změn statutu MSP platí jednoduché pravidlo: Podnik nabývá nebo pozbývá statutu drobného, malého a středního podnikatele, pokud limit počtu zaměstnanců a finanční limity jsou splněny či nesplněny ve dvou po sobě jdoucích účetních nebo zdaňovacích obdobích2.
Definice ministerstva průmyslu a obchodu: Téměř shodnou definici drobného a MSP nabízí tři dokumenty ministerstva průmyslu a obchodu3, které zákonnou definici rozvíjí a specifikují některé výjimky, tyto rozdíly však nemají v rámci této práce význam.
1.2 Aktuální stav MSP v ČR Malé a střední podniky jsou bezesporu velice významnou součástí české ekonomiky. Mají nezaměnitelnou úlohu při vytváření nových pracovních příležitostí a působí jako faktor sociální stability a ekonomického rozvoje. Tabulka 2 shrnuje vybrané ekonomické ukazatele MSP a jejich 2 3
Blíže viz. Nařízení Komise č. 70/2001 http://www.institutumeni.cz/res/data/002/000298.pdf http://www.czechinvest.org/definice-msp
12
podíl na celé ekonomice ČR. Podíl ekonomicky aktivních MSP na celkovém počtu podniků v ČR se dlouhodobě drží nad úrovní 99 %. Další významnou skutečností je, že podniky s počtem zaměstnanců menším než 250 zaměstnávají trvale přes 60 % zaměstnanců. Na výkonech se MSP podílí více než 50 %. MSP také představují významnou část investic v ČR a jejich podíl má v posledních letech vzestupnou tendenci stejně jako podíl vývozu, který v loňském roce dosáhl již 43,5 %. Z těchto dat je patrné, jak velký význam mají MSP pro českou ekonomiku a jak důležité je vytváření vhodných podmínek pro jejich vznik a rozvoj.
Tab. 2 Vybrané ekonomické ukazatele MSP 2004
2005
2006
Počet ekonomicky aktivních MSP právnické osoby 0-249 zam.
144 724
143 235
156 970
fyzické osoby 0-249 zam.
847 408
850 477
834 816
celkem MSP
992 132
993 712
991 786
99,85
99,85
99,85
1 443
1 482
1 519
456
452
426
1 899
1 934
1 945
61,5
61,79
61,38
2 324 407
2 514 348
2 848 062
608 572
622 620
643 465
2 932 979
3 136 968
3 491 527
52,15
52,27
51,45
Investice
50,5
52,88
54,42
Vývoz
34,3
39,7
43,5
Dovoz
52,5
54,4
54,6
34,86
34,72
34
podíl MSP na celkovém počtu podniků v ČR Počet zaměstnanců v MSP (tis.) právnické osoby 0-249 zam. fyzické osoby 0-249 zam. celkem MSP podíl zam. v MSP na celkovém počtu v ČR Výkony MSP (mil. Kč) právnické osoby 0-249 zam. fyzické osoby 0-249 zam. celkem MSP podíl výkonů v MSP na celku v ČR Podíl MSP na makroekonomických ukazatelích
HDP
4
Pramen: Kompilace autora z jednotlivých zpráv o vývoji v letech 2004 – 2006
4
http://www.mpo.cz/dokument32006.html, http://www.mpo.cz/zprava20309.html, http://www.mpo.cz/dokument26805.html
13
1.3 Výhody a nevýhody MSP Malé a střední podniky mají díky své velikosti řadu výhod oproti svým větším konkurentům, ale samozřejmě také některé nevýhody. K hlavním výhodám MSP můžeme zařadit5: -
Pružné reagování na změny o V důsledku omezenosti kapitálových zdrojů reagují MSP daleko citlivěji na výkyvy trhu. Nedochází u nich k přílišnému zatížení existencí rozsáhlého investičního majetku, který by jednostranně určoval možnosti jeho využití. Díky tomu jsou MSP schopné daleko rychleji změnit předmět své činnosti či výrobní program. Jsou také schopné se rychleji přizpůsobit přáním zákazníků a přicházet s řešením „na míru“, což u velkých společností častokrát není ve větším měřítku možné.
-
Inovační kreativita o Inovační kreativita je pro MSP jednou z nutností k přežití na současných trzích. Organizace je v těchto podnicích volnější a je zde prostor pro iniciativu jednotlivých zaměstnanců. Kreativitu také podporují přátelské vztahy vznikající v rámci menších podniků, kdy se zaměstnanec nestává jedním z mnoha, ale má s podnikatelem osobní vztah, což se promítá i do jeho pracovních výkonů.
-
Vytváření nových pracovních příležitostí o Jak již bylo uvedeno, zaměstnávají MSP přes 60 % zaměstnanců v ČR. Tento stav bývá připisován nižším nákladům na vznik nového pracovního místa a zakládání nových podniků bývalými zaměstnanci velkých podniků, kteří se chtějí uchytit ve svém oboru.
-
Odolnost proti hospodářské recesi o Při hospodářské recesi mají MSP šanci těžit jak ze své schopnosti rychlé reakce na změny, tak zároveň z chování velkých podniků, které se zbavují svých neziskových aktivit. MSP mohou v těchto oblastech využít své produkční kapacity.
-
Rychlost přijímání rozhodnutí
5
MALACH, A. a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 528 s. ISBN 80247-0906-6. s.32-41
14
o MSP mají menší okruh vlastníků než velké podniky a také se často přímo podílí na jejich řízení. Mezi hlavní nevýhody MSP patří3:
-
Omezené možnosti zaměstnávání odborníků ve správě o MSP jsou zatěžovány právním řádem ve stejné míře jako velké podniky, ale mají pro tyto účely méně prostředků, což klade na jejich vedoucí pracovníky daleko větší nároky.
-
Menší finanční síla o Horší dostupnost úvěrových zdrojů a omezené vlastní prostředky jsou jednou z velkých překážek vzniku a rozvoje MSP, protože nemohou realizovat své cíle a inovační záměry.
-
Vyšší intenzita práce a méně příznivé pracovní podmínky o V důsledku tvrdého konkurenčního boje je zpravidla majitel podniku zároveň manažerem a vynakládá v podniku maximální úsilí k jeho rozvoji. Stejné výkony ovšem požaduje také od svých zaměstnanců. Horší pracovní podmínky než ve velkých podnicích jsou zapříčiněny právě menší finanční sílou.
-
Omezené možnosti získávání výhod z rozsahu produkce o Jelikož MSP objednávají materiál v menším množství, nemají přístup ke slevám či výhodnějším dodacím podmínkám. Druhým omezujícím faktorem jsou vhodní zaměstnanci, kteří se budou schopni přizpůsobit potřebám podnilu.
-
Omezené prostředky na propagaci a reklamu o Pro MSP je daleko těžší ovlivňovat své potenciální zákazníky. Musí tedy pro svou produkci vyhledávat výklenky trhu a nemohou tak využít zvýšení obratu k rozvoji podniku.
K vnějším bariérám rozvoje MSP patří zejména nedokonalá legislativa a s ní spojená obtížná vymahatelnost práva, nadměrná státní regulace, velice obtížné získávání kapitálu související s obchodní politikou bank a složitý daňový systém, který je pro MSP administrativně náročný.
15
1.4 Koncepce rozvoje MSP Koncepce rozvoje malého a středního podnikání v ČR je připravována a schvalována vládou ČR. V současné době je schválena koncepce pro roky 2007–2013, která se snaží navazovat na předchozí koncepci pro léta 2004–2006. Koncepce rozvoje se snaží reflektovat stupeň rozvoje podporovaného odvětví. Zatímco v 90. letech byl kladen důraz na kvantitativní aspekty malého a středního podnikání, v současné době, jak vyplývá z koncepcí pro roky 2004–2006 i 2007–2013 se zaměřujeme na zvyšování konkurenceschopnosti a flexibility jednotlivých podniků. Nejprve bych krátce zmínil výsledky dosažené koncepcí 2004–2006 a následně navázal s cíli a projekty připravovanými na období 2007–2013.
Koncepce 2004–2006 Koncepce 2004–2006 předpokládala současné uplatnění několika opatření k rozvoji. Jejím záměrem bylo dosáhnout změn podnikatelského prostředí, rozvoje potřebné infrastruktury, přímých forem podpory pro podnikatele a konečně i využití prostředků ze strukturálních fondů. Ve zmiňovaných oblastech byly dosaženy zejména tyto konkrétní výsledky6:
1. Snížení daňového zatížení u PO z 28% na 24%, u FO pak byly sníženy některé sazby daně z příjmu a dále zavedeny daňové paušály pro podnikatele-FO. 2. Byly učiněny změny v odpisových skupinách movitého majetku, za zmínku stojí hlavně důraz na odpočet vynaložených nákladů na výzkum a vývoj. 3. Mobilita pracovních sil byla podpořena uznáním nákladů na dopravu jako daňově uznatelných. 4. Schválením programu ZAP a změnou obchodního zákoníku byla zahájena změna často kritizované složitosti administrativních postupů při zahájení podnikání na živnostenských úřadech a obchodním rejstříku. 5. Byly realizovány rozvojové programy PROSPERITA a ŠKOLICÍ STŘEDISKA, které míří v prvním případě na spolupráci s vědeckými středisky a v druhém případě na rozvoj pracovních sil. 6. V různých formách bylo malým a středním podnikům poskytnuto: 4695,4 mil. Kč v roce 2004, v roce 2005 činila podpora celkem 4608,4 mil. Kč, v roce 2006 by toto číslo mělo dosáhnout 6576,5 mil. Kč. 6
http://download.mpo.cz/get/28172/29964/322193/priloha001.pdf
16
Krátký výčet realizovaných cílů ale není tím jediným co nám realizace minulé koncepce přinesla. Jejím obrovským přínosem je suma informací a zkušeností v poskytování podpor a údaje o stavu malého a středního podnikání jako takového. Tyto poznatky bych opět velice stručně shrnul7:
1. Poznatky z realizace programů: a. Spolupráce s bankovním sektorem se velice osvědčila zejména z důvodu zapojením bank do nových investičních projektů. b. Programy zaměřené na rozvoj konkurenceschopnosti a inovace zaznamenaly převis poptávky nad nabídkou. Dále ale potvrdily jejich nízkou využitelnost pro podnikatele s kratší historií. c. Zájem o programy na úsporu energií vzrostl až po sladění podmínek podpory s ostatními programy. d. Českomoravská záruční a rozvojová banka provedla hodnocení poskytovaných podpor, ze kterých vyplývá, že na 1Kč podpory připadá průměrný přírůstek účetní hodnoty 7,76 Kč.
2. Informace o podnikatelském prostředí ČR: a. Silné stránky: i. Schopnost státu přitahovat investice. ii. Tradice průmyslové výroby a tradice odborného školství. iii. Vytvořený systém nástrojů podpory. iv. Geografická poloha státu. v. Telekomunikační infrastruktura. b. Slabé stránky: i. Nedostatečná přirozená motivace k podnikání. ii. Složitý daňový systém. iii. Nedostatky v administrativní-náročnosti jakékoli komunikace s úřadem. iv. Nedostatečně rozvinutý systém specializovaných služeb. v. Propojení výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou. vi. Štědrý sociální systém, který nemotivuje k práci. 7
http://download.mpo.cz/get/28172/29964/322193/priloha001.pdf
17
c. Příležitosti: i. Vytvoření podmínek pro rozvoj služeb k rozvoji podnikání. ii. Zjednodušení a zefektivnění administrativních přístupů. iii. Důraz na ochranu intelektuálního vlastnictví. iv. Cílená propagace podnikatelství. v. Zvýšení nabídky rizikového kapitálu pro inovační projekty s krátkou historií. d. Hrozby: i. Snížení prostředků z EU. ii. Nesoulad postupů vlády a krajů. iii. Nedostatečná kapacita pro využití všech potencionálně dostupných prostředků ze strukturálních fondů.
Koncepce z let 2005/2006 tedy konstatuje dílčí úspěchy, ale také nastoluje významné úkoly pro nadcházející období.
Koncepce 2007–2013 1. Kromě dlouhodobých cílů včleněných do předchozích koncepcí se bude podpora MSP zaměřovat na: a. Reálné zjednodušení administrativy. b. Zvýšení kvality MSP čehož důsledkem by měl být průnik na nové trhy. c. Podporovat MSP jako tvůrce pracovních míst. d. Vytvoření
infrastruktury
pro
rozvoj
podnikání
zejména
pomocí
vědeckotechnických parků a inkubátorů. e. motivace fyzických osob k podnikatelské činnosti 2. Směry realizace koncepce: a. Zlepšování podnikatelského prostředí pomocí: i. Zjednodušení legislativy. ii. Povinné měření administrativní zátěže podnikatelů. iii. Monitoring chování velkých podniků s ohledem na právo hospodářské soutěže. b. Zkvalitňování infrastruktury: 18
i. Kvalitní instituce poskytující pomoc a podporu MSP. ii. Projekty partnerství veřejného a soukromého prostoru. iii. Zkvalitnění dostupnosti informací o podpoře MSP. iv. Rozvoj lidských zdrojů. c. Nástroje podpory: i. Různé formy cenově zvýhodněných úvěrů. ii. Programy ze strukturálních fondů zaměřené na poradenství, certifikaci, apod.
3. Financování: Náklady na všechny projekty vyplývající z této koncepce budou hrazeny z rozpočtu ČRkapitoly rozpočtu MPO a zdrojů EU. Předpokládá se, že v tříletém horizontu se ze státního rozpočtu vynaloží 5.7 mld. Kč. Do roku 2013 se předpokládá vynaložení dalších 13.6 mld. Kč. Kromě těchto financí budou využity Evropské fondy, největší možnost skýtá zejména program Evropského fondu pro regionální rozvoj. Je reálné předpokládat, že v příštích 3 letech bude takto využito 33.3 mld. Kč. Počítá se také s významným využitím
soukromých
financí.
Koncepce rozvoje jsou významným dokumentem stanovující základní rámec všem aktivitám, které se budou odehrávat na poli podpor malým a středním podnikatelům. Domnívám se, že obsahují mnoho velice dobrých postřehů, problémem zde však stále zůstává jejich reálná realizace. Jednotlivé záměry jsou velice rozdílné a tak je stejně rozdílná i jejich realizace. Dle mého názoru jsou zde 3 klíčové cíle:
1. snížení administrativní zátěže 2. zajištění rovných podmínek na trhu 3. působení na myšlení obyvatelstva ve smyslu jeho motivace k samostatné činnosti.
Tyto tři úkoly jsem záměrně seřadil od časově nejkratší a nejsnazší k té nejdelší a nejsložitější.
19
Snížení administrativní zátěže má předpoklady hlavně legislativní, klíčová zde je shoda na poli politickém. Kromě čistě legislativních projektů zde probíhají iniciativy a projekty, které se snaží jít nad rámec zákona a inspirovat ho. Jmenoval bych zejména E-stat (www.e-stat.cz). Dále záměry ministerstva vnitra zřídit Czech – pointy jako centra komunikace. Velice podstatný je i existující zákon o elektronickém podpisu a jeho využití v praxi v komunikaci s úřady. Obrovským problémem všech iniciativ a využití moderních technologií je především nedostatečná propagace ze strany státu. Musíme si totiž uvědomit, že malý či střední podnikatel často nemá čas na pátrání po podobných informacích, proto by měla být zahájena důslednější kampaň podporující využití těchto pokrokových komunikačních technologií.
Zaručit tvorbu tržního prostředí v dnešní době znamená respektovat směrnice EU a jejich implementaci do vnitrostátního právního řádu. Dá se říci, že budeme-li bezezbytku sledovat legislativu EU, měl by zde být vytvořen rámec pro rovné podmínky na trhu. Realita je ale trochu jiná. Značné riziko představují odvětví průmyslu, které mají monopolní charakter. Zmínil bych třeba energetiku a telekomunikace. Výskyt různých forem lobingu potom způsobuje kromě vyšších nákladů pro spotřebitele i uzavření trhu pro ostatní podnikatele. Naopak bych vyzvedl činnost UOHS jako orgánu mající přímý vliv na tržní prostředí.
Poslední z cílů je potom z těch opravdu dlouhodobých. Po dlouhém období demotivace jedinců, potlačování individuality asi dnes nemůžeme být překvapeni, že se většinová část populace obává podnikání na vlastní odpovědnost. Stát se na tomto poli musí snažit o vytvoření dobrého image podnikatele, musí se snažit o to, aby člověk, který podniká na vlastní účet, měl nastavena jasná pravidla, byl ve stabilním prostředí a v neposlední řadě byl za svou prácí spravedlivě odměňován, tím mám na mysli zejména někdy až enormní zdanění zisků.
1.5 Podpory podnikání začínajících podniků v ČR Poskytování podpory v ČR je upraveno především zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky a dále pak zákon č. 218/2000Sb., o rozpočtových pravidlech a zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. Podpora je poskytována prostřednictvím jednotlivých programů, které schvaluje vláda ČR.
20
Podpora se poskytuje ve formě: a) návratné finanční výpomoci b) dotace c) finančního příspěvku d) záruky e) úvěru se sníženou úrokovou sazbou
Klíčovým ústředním orgánem, který se zabývá realizací podpor schválených vládou, je ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). MPO je podřízena řada dalších institucí, které buď přímo řídí, nebo s nimi úzce spolupracuje. V rámci podpor podnikání jsou významné především: Design centrum ČR, Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade a Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. (MPO je spoluvlastníkem se 72 % akcií).
1.6 Evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) Evropská politika HSS nebo také regionální politika je výrazem principu solidarity v rámci EU, tím že bohatší státy a regiony přispívají na rozvoj chudších ku prospěchu celé EU. Tato politika je naplňována z prostředků strukturálních fondů a fondu soudržnosti.
Strukturální fondy (SF) jsou určeny pro chudší či znevýhodněné regiony. Existují dva SF: -
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) o Podporuje investiční projekty (např. výstavba silnic a železnic, podpora začínajícím podnikatelům, využívání obnovitelných zdrojů energie apod.)
-
Evropský sociální fond (ESF) o Podporuje
neinvestiční
projekty
(rekvalifikace
nezaměstnaných,
podpora
začínajícím OSVČ, stáže studentů apod.).
Fond soudržnosti neslouží k podpoře regionů, ale k podpoře chudších států. Jsou z něj podporovány investiční projekty zaměřené na rozsáhlou dopravní infrastrukturu a ochrana životního prostředí.
21
Pro účely evropské regionální politiky se území států člení na tři hlavní úrovně:
Tab. 3 Hlavní úrovně regionálního členění území Úroveň
Doporučený minimální počet obyvatel Doporučený maximální počet obyvatel 3 000 000
7 000 000
NUTS II
800 000
3 000 000
NUTS III
150 000
800 000
NUTS I
Pramen: http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika ze dne 23. 6. 2007
V tomto členění odpovídá v rámci ČR úroveň NUTS I celému území ČR. NUTS II tvoří tzv. regiony soudržnosti Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj), Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj), Jihozápad (Plzeňský a Jihočeský kraj), Jihovýchod (Vysočina a Jihomoravský kraj), Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj), Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj), Střední Čechy (Středočeský kraj) a Praha. Členění NUTS III odpovídá územnímu členění na kraje.
Regionální politika EU sleduje tři hlavní cíle:
Cíl Konvergence se zaměřuje na podporu hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Další podmínkou možnosti čerpání pro jednotlivé státy je hrubý národní důchod (HND), který nesmí překročit 90 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS a v České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy.
Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost zajišťuje podporu pro regiony NUTS I a NUTS II, které nesplňují podmínky pro zařazení do cíle Konvergence. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF a v České republice pod něj spadá Hl. m. Praha.
22
Cíl Evropská územní spolupráce se soustředí na podporu přeshraniční spolupráce na úrovni regionů NUTS III, které se nachází na vnitřních a některých vnějších hranicích. Tento cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony8.
Tab. 4 Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013: Cíl
Fondy pro EU27
Konvergence Regionální konkurenceschopnost
251,16 mld. € (cca 7
81,54
25,88 mld. € (cca
96,98
082,80 mld. Kč)
%
730,00 mld. Kč)
%
49,13 mld. € (cca 1
15,95
419,09 mil. € (cca
385,40 mld. Kč)
%
11,73 mld. Kč)
a zaměstnanost
7,75 mld. € (cca
Evropská územní spolupráce
Celkem
Fondy pro ČR
218,55 mld. Kč)
2,52 %
308,04 mld. € (cca 8 100,00 686,80 mld. Kč)
%
389,05 mil. € (cca 10,97 mld. Kč)
1,56 %
1,46 %
26,69 mld. € (cca 100,00 752,70 mld. Kč)
%
Přepočet dle směnného kurzu 1 EUR = 28,20 CZK Pramen: http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika ze dne 23. 6. 2007
V rámci těchto cílů byl vládou na základě Národního rozvojového plánu ČR pro roky 2007–2013 schválen Národní strategický referenční rámec 2007–2013. Ten definuje jednotlivé operační programy, určuje jejich podmínky a stanovuje priority těchto programů. Pro období 2007–2013 jsou vyhlášeny tyto programy:
I. Cíl Konvergence:
Tematické operační programy
8
•
OP Doprava
•
OP Životní prostředí
•
OP Podnikání a inovace
•
OP Výzkum a vývoj pro inovace
•
OP Lidské zdroje a zaměstnanost
http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika
23
•
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
•
Integrovaný operační program
•
OP Technická pomoc
Regionální operační programy (ROP) na úrovni regionů soudržnosti NUTS II •
ROP NUTS II Severozápad
•
ROP NUTS II Moravskoslezsko
•
ROP NUTS II Jihovýchod
•
ROP NUTS II Severovýchod
•
ROP NUTS II Střední Morava
•
ROP NUTS II Jihozápad
•
ROP NUTS II Střední Čechy
II. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost:
Podpora regionů, které nespadají pod Konvergenci •
OP Praha Konkurenceschopnost
•
OP Praha Adaptabilita
III. Cíl Evropská územní spolupráce:
Podpora přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů •
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko
•
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko
•
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko
•
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko
•
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko
•
OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko)
•
OP Nadnárodní spolupráce (ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny)
24
•
Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU)
•
Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy)9
1.7 Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace (OPPI) je hlavním dokumentem realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti v sektoru průmyslu a významným nástrojem realizace Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007–2013, který vypracovalo MPO. OPPI navazuje na Operační program Průmysl a podnikání (OPPP), který byl vyhlášen na zkrácené programovací období 2004–2006 po vstupu ČR do EU. Je orientován na odstranění nedostatků a zaostávání českých podnikatelských subjektů ať už z hlediska vybavenosti, efektivity či kvality.
Programy jsou plně v souladu s Lisabonskou strategií a jako takové se zaměřují zejména na následující oblasti podpory10: •
Infrastruktura pro průmyslový výzkum a vývoj
•
Využití tzv. "brownfields"
•
Zavádění inovací v podnicích, zejména malých a středních
•
Spolupráce mezi podniky a výzkumnými institucemi
•
Podpora transferu technologií
•
Podpora malého a středního podnikání
•
Podpora prorůstových projektů malých a středních podnikatelů v regionech se soustředěnou podporou státu
•
Podpora obnovitelných zdrojů energie
V návaznosti na prioritní cíle Národního strategického referenční rámce bylo v OPPI stanoveno následujících sedm prioritních os11: 9
http://www.strukturalni-fondy.cz/operacni-programy-2007-2013 http://www.mpo.cz/dokument25432.html 11 http://download.mpo.cz/get/30622/33658/355293/priloha001.pdf 10
25
1. Prioritní osa 1 – Vznik firem (celkově 2,60 % prostředků OPPI) 1.1 Podpora začínajícím podnikatelům 1.2 Využití nových finančních nástrojů 2. Prioritní osa 2 – Rozvoj firem (celkově 21,80 % prostředků OPPI) 2.1 Bankovní nástroje podpory MSP 2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb 3. Prioritní osa 3 – Efektivní energie (celkově 4,00 % prostředků OPPI) 3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie 4. Prioritní osa 4 – Inovace (celkově 22,36 % prostředků OPPI) 4.1 Zvyšování inovační výkonnosti podniků 4.2 Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj 5. Prioritní osa 5 – Prostředí pro podnikání a inovace (celkově 38,40 % prostředků OPPI) 5.1 Platformy spolupráce 5.2 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů 5.3 Infrastruktura pro podnikání 6. Prioritní osa 6 – Služby pro rozvoj podnikání (celkově 7,89 % prostředků OPPI) 6.1 Podpora poradenských služeb 6.2 Podpora marketingových služeb 7. Prioritní osa 7 – Technická pomoc (celkově 2,95 % prostředků OPPI) 7.1 Technická pomoc při řízení a implementaci OPPI 7.2 Ostatní technická pomoc V rámci OPPI je možno čerpat podpory z následujících 15 programů12:
1.7.1 START Cílem programu je umožnit realizaci podnikatelských záměrů MSP vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem (po 7 letech od ukončení předcházející podnikatelské činnosti). 12
http://download.mpo.cz/get/30622/33658/355293/priloha001.pdf
26
Podpora je poskytována formou bezúročného úvěru do výše 1,5 mil Kč se splatností do 7 let a do výše 90 % předpokládaných způsobilých výdajů projektu nebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem do výše 80 % jistiny úvěru s finančním příspěvkem ve výši 15 % zaručovaného úvěru. Podnikatel musí spadat do kategorie drobných podnikatelů dle definice EU. U bezúročného úvěru je nutno doložit certifikát o absolvování vzdělávacího programu Základy podnikání akreditovaného MŠMT. Poskytovatelem podpory je ČMZRB.
1.7.2 PROGRES Cílem programu je umožnit realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých a středních podniků s kratší historií.
Podpora je poskytována formou podřízených úvěrů (do výše až 25 mil Kč se splatností do 11 let a odkladem splátek až 6 let s pevným úrokem 3 % p. a.) nebo ve formě podřízených úvěrů s finančním příspěvkem (ve výši 10 % z výše vyčerpaného úvěru v případě zvýšení zaměstnanosti a jejího udržení po dobu 2 let). V rámci programu jsou podporovány také projekty v oblasti energetických služeb, a to formou zvýhodněného úvěru, nebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Program je určen pro MSP realizující rozsáhlé investiční rozvojové projekty. Poskytovatelem podpory je ČMZRB.
1.7.3 ZÁRUKA Cílem programu je zejména usnadňovat realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů zaměřených na investice a zvyšovat tak jejich konkurenceschopnost.
Podpora je poskytována pomocí zvýhodněných záruk do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru a nebo ve formě zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru ve výši až 80 % jistiny k úvěrům do výše 5 mil. Kč s dobou splatnosti delší než 3 roky s finančním příspěvkem 10 % z výše zaručovaného úvěru. Důraz je kladen na podporu projektů malých podnikatelů v regionech se soustředěnou podporou státu. Poskytovatelem podpory je ČMZRB.
27
1.7.4 ROZVOJ Cílem programu je zvýšit konkurenceschopnost malých a středních podniků ve fázi růstu, a to v rovinách technické vybavenosti a zlepšení procesů při zavádění vyspělých metod řízení. Jsou podporovány zejména projekty s růstovým potenciálem a projekty přispívající k odstraňování rozdílů mezi regiony. Tato podpora je určena pouze malým a středním podnikatelům.
Podpora je poskytována ve formě dotace 1 – 20 mil. Kč až do výše stanovené regionální mapou intenzity veřejné podpory pro regiony ČR. Podporu zprostředkuje agentura Czechinvest.
1.7.5 ICT V PODNICÍCH Cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků prostřednictvím kvalitativně vyššího využití jejich potenciálu v oblasti pořizování a rozšiřování a využívání informačních systémů.
Podpora je poskytována MSP aktivním ve zpracovatelském průmyslu formou dotace maximálně ve výši 20 mil. Kč na jeden projekt, a to zejména malým a středním podnikatelům. Podporu zprostředkuje agentura Czechinvest. 1.7.6 ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY Cílem programu je podpořit konkurenceschopnost a růst ICT sektoru v ČR pomocí rozvoje informační a znalostní společnosti a zvyšováním dostupnosti informací o produktech informačních a komunikačních technologií (ICT).
Podpora je poskytována MSP a nebo i velkým podnikům (pokud nejsou součástí nadnárodní korporace) a to formou dotace ve výši od 1 do 100 mil. Kč. Podporu zprostředkuje agentura Czechinvest.
1.7.7 EKOENERGIE Cílem programu je snižování energetické náročnosti výroby, snižování spotřeby primárních energetických zdrojů a stimulace vyššího využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. 28
Podpora je poskytována formou dotace v rozpětí 0,5 – 100 mil. Kč nebo podřízeného úvěru s finančním příspěvkem (až 50 mil. Kč, pevná úroková sazba 1 % ročně a finanční příspěvek až 30 % úvěru, splatnost do 15 let, odklad splátek jistiny úvěru maximálně 8 let, výše podřízeného úvěru až 75 % předpokládaných způsobilých výdajů projektu). Poskytovatelem podpory je ČMZRB.
1.7.8 INOVACE Cílem programu je zvýšení inovačního potenciálu zejména MSP prostřednictvím dotací na realizaci inovačních projektů podniků a na projekty veřejných výzkumných institucí, vysokých škol, fyzických osob a MSP směřující k ochraně práv průmyslového vlastnictví.
Podpora je poskytována podnikatelům bez ohledu na velikost, zkoumá se jen propojení s nadnárodními společnostmi. Dotace je poskytována ve výši 1 – 75 mil. Kč v souvislosti s inovací produktů a procesů a 10 – 300 tis. Kč u projektů na ochranu práv průmyslového vlastnictví. Podporu zprostředkuje agentura Czechinvest.
1.7.9 POTENCIÁL Cílem programu je posílení vývojových kapacit podniků a posílení spolupráce podniků s výzkumnými a vývojovými institucemi. Program má dále podpořit zakládání a rozvoj podnikových výzkumných center, a tak posílit průmyslový výzkum a vývoj českých podniků a zvýšit jeho úroveň.
Podpora je poskytována formou dotace pro podnikatele nezávisle na velikosti s výjimkou nadnárodních společností. Dotace může tvořit 36 – 60 % uznatelných nákladů v celkové maximální výši veřejné podpory 75 mil. Kč. Podporu zprostředkuje agentura Czechinvest.
1.7.10 SPOLUPRÁCE Cílem programu je podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových uskupení – klastrů, pólů excelence, technologických platforem a kooperačních projektů na regionální, nadregionální i 29
mezinárodní úrovni, jako nástroje rozvoje konkurenceschopnosti ekonomiky a ekonomického růstu.
Podpora je poskytována formou dotace a je zprostředkována agenturou Czechinvest. Výše podpory a další podmínky budou specifikovány v konkrétních výzvách.
1.7.11 PROSPERITA Cílem programu je podpořit vznik nových podnikatelských inkubátorů, vědeckotechnických parků a center pro transfer technologií zaměřených především na nové technologie a konkurenceschopné výrobky a služby.
Podpora
je
poskytována
formou
dotace
právnickým
osobám
jako
provozovatelům
vědeckotechnických nebo podnikatelských inovačních center, které prokáží spolupráci s institucí terciálního vzdělávání či výzkumným ústavem. Účastnit se mohou také obce, svazky obcí, kraj nebo instituce terciálního vzdělávání a výzkumné ústavy. Minimální výše dotace je 5 mil. Kč a maximální 200 mil. Kč pro projekty obsahující stavební práce a 1 mil. Kč až 30 mil. Kč pro projekty, které je neobsahují. Podporu zprostředkuje agentura Czechinvest.
1.7.12 ŠKOLICÍ STŘEDISKA Cílem programu je stimulovat vznik kvalitně vybavených školicích středisek, a zajistit tak široké zázemí pro vzdělávání, personální činnosti a další aktivity související s rozvojem lidských zdrojů.
Podpora je poskytována ve formě dotace od 200 tis. Kč do max. 150 mil. Kč. Je určena pro podnikatelské subjekty (s výjimkou nadnárodních korporací), ale může se také jednat o územní samosprávné celky, výzkumné instituce a instituce terciárního vzdělávání. Podporu zprostředkuje agentura Czechinvest.
1.7.13 NEMOVITOSTI Cílem programu je podpořit projekty realizované ve všech hlavních fázích životního cyklu nemovitosti, tj. projektů přípravy, výstavby, rozvoje i regenerace nemovitosti se zřetelem na 30
zefektivnění trhu s nemovitostmi a zlepšení investičního a životního prostředí. Program navazuje na program Reality.
Podpora je poskytována formou dotace podnikatelským subjektům (s výjimkou nadnárodních korporací a společností s počtem zaměstnanců vyšším než 1250) a územním samosprávním celkům. Podporu zprostředkuje agentura Czechinvest a její výše bude ještě v budoucnu upřesněna.
1.7.14 PORADENSTVÍ Cílem programu je zlepšení kvality a dostupnosti poradenských, informačních a vzdělávacích služeb pro malé a střední podniky. Dále program vytvoří prostředí pro analýzy světových i českých rozvojových trendů majících vliv na inovační aktivitu ekonomiky ČR.
Podpora je poskytována formou dotace a je určena pro malé a střední podnikatele a poradenské subjekty. Podporu zprostředkuje agentura Czechinvest.
1.7.15 MARKETING Cílem programu je posílení mezinárodní konkurenceschopnosti podniků prostřednictvím podpory individuálních účastí na zahraničních veletrzích a výstavách.
Podpora bude poskytována formou dotace malým a středním podnikatelům a jejich seskupením Minimální výše podpory je 0,1 mil. Kč a maximální 2,0 mil. Podporu zprostředkuje agentura CzechTrade.
1.8 Národní programy podpory malého a středního podnikání Národní programy podpory MSP reagují na aktuální požadavky rozvoje malého a středního podnikání v České republice a jsou navrženy jako určitý doplněk k Operačnímu programu Podnikání a inovace (OPPI) a to ve dvou směrech. Za prvé jsou to oblasti, které OPPI svým dosahem nepokrývá (k tomu jsou určeny programy Certifikace, Design a Vývoj) a dále také pokrývají území hlavního města Prahy, kde se prostředky ze strukturálních fondů neposkytují (programy Trh a Aliance). Realizaci programů zajišťují Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (ČMZRB), Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade a Design centrum České 31
republiky (DC ČR) a jsou pro ně ve státním rozpočtu vyčleněny finanční prostředky ve výši 305 mil. Kč. Příjemce podpory musí splňovat definici malého a středního podnikatele podle Nařízení Komise č. 70/2001 v platném znění. Všechny projekty musí být realizovány na území České republiky a část je omezena pouze na území hlavního města Prahy.
Tab. 5 Zdroje státního rozpočtu vyhrazené pro období 2007 Zdroje SR na rok 2007
Program
(mil. Kč)
TRH
50
CERTIFIKACE
210
DESIGN
10
ALIANCE
10
VÝVOJ
5
náklady na realizaci programů v letech 2005 – 2006
20
Celkem
305
Pramen: http://download.mpo.cz/get/31460/34779/374246/priloha005.pdf
Tab. 6 Počet přijatých žádostí o podporu k datu 15. 5. 2007 program TRH
počet
mil. Kč 10
19
242
18
97
10
ALIANCE
2
1,3
VÝVOJ
0
0
CERTIFIKACE DESIGN
Pramen: http://download.mpo.cz/get/31460/34779/374246/priloha005.pdf
V rámci Národních programů podpory MSP jsou vyhlášeny tyto programy13:
1.8.1 TRH Program bezúročných úvěrů a záruk pro začínající a malé a střední podnikatele na území hlavního města Prahy. 13
http://www.mpo.cz/dokument25616.html
32
Cílem tohoto programu je usnadnění přístupu k externímu financování pro projekty začínajících podnikatelů, usnadnění realizace projektů MSP zaměřených na investice a zvyšování konkurenceschopnosti těchto podniků. Podpora je poskytována ve formě bezúročného úvěru, zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru nebo zvýhodněné záruky z prostředků záručního fondu nebo úvěrového fondu vytvořených z prostředků státního rozpočtu. Oba tyto fondy jsou spravovány ČMZRB, která je zároveň poskytovatelem podpory. Projekty programu Trh musí být realizovány výhradně na území hlavního města Prahy.
1.8.2 CERTIFIKACE Program podpory certifikace a účasti ve výběrových řízeních. Cílem programu je podpora MSP při získávání certifikace ISO a zapojování do programu EMAS a usnadnění jejich účasti v obchodních veřejných soutěžích a soutěžích o veřejné zakázky. Podpora je poskytována ve formě příspěvku na získání certifikátu nebo záruky za návrh do výběrového řízení. Poskytovatelem je ČMZRB z prostředků záručního fondu a státního rozpočtu v případě záruk za návrh do výběrového řízení. Projekty programu Certifikace mohou být realizovány na celém území ČR.
1.8.3 DESIGN Program podpory designu pro malé a střední podnikatele. Programu napomáhá ke zvýšení konkurenceschopnosti MSP tvorbou špičkového designu, který zvyšuje konkurenční schopnost jejich produkce a podílí se na zvyšování úrovně hmotné kultury společnosti. Jeho cílem je pomoci MSP v začleňování designu do jejich podnikatelské strategie, napomáhat při výběru designéra, vytvoření podmínek pro účinnou spolupráci designéra s podnikatelem, přispět na úhradu finančních nákladů na vytvoření autorského díla a propagovat takto vzniklé nové produkty s kvalitním designem. Podpora je poskytována formou dotace na designérské poradenské služby a na poradenské služby na vytvoření autorského díla externích konzultantů a to maximálně do výše 50% uznatelných nákladů na zajištění těchto služeb. Poskytovatelem podpory je DC ČR z prostředků státního rozpočtu. Projekty programu Design mohou být realizovány na celém území ČR.
1.8.4 ALIANCE Program vytváření aliancí a jejich prezentace v zahraničí. 33
Cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti MSP na zahraničních trzích prostřednictvím posilování jejich vzájemné spolupráce v zahraničí. Program Aliance podporuje mezinárodní marketingové aktivity tzv. aliance, což je seskupení minimálně 3 malých a středních podnikatelů, jejichž výrobní program nebo sortiment se vzájemně doplňují pro dodávku v konkrétních odvětvích ekonomické činnosti a které mají uzavřenu dohodu o spolupráci v rámci tohoto programu. Podpora je poskytována formou dotace do výše 50% způsobilých výdajů projektu a do maximální celkové výše 2 mil. Kč. Poskytovatelem podpory je Ministerstvo průmyslu a obchodu z prostředků státního rozpočtu.
1.8.5 VÝVOJ Program podpory malých a středních podnikatelů, kteří se aktivně účastní 7. rámcového programu EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace. Cílem programu je podpora účasti MSP na řešení projektů výzkumu, technického rozvoje a demonstrací v rámci 7. rámcového programu (jedná se o hlavní nástroj EU pro podporu výzkumu a vývoje v období let 2007 – 2013, jehož cílem je vytvoření Evropské výzkumné oblasti a rozvoj znalostní
ekonomie
a
společnosti
v
Evropě14)
zaměřených
na
zvýšení
jejich
konkurenceschopnosti. Program má přispět ke zvýšení počtu MSP aktivně zapojených do předkládaných projektů a slouží jako motivační prvek pro žadatele, kteří mají potenciál v oblasti příprav a realizace projektů 7. RP. Podpora je poskytována formou dotace do maximální výše 250 tis. Kč pro koordinátora projektu a 100 tis. Kč pro účastníka projektu. Poskytovatelem podpory je Ministerstvo průmyslu a obchodu z prostředků státního rozpočtu.
14
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zdroje-financovani-z-eu-2007-2013/priprava-7-ramcoveho-programu-20072013/1001573/38572/
34
1.9 Hodnocení investic Základním smyslem hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů je posouzení návratnosti kapitálu, který poskytovatel poskytuje zájemci. Hodnotí se návratnost vložených prostředků, v jaké výši a za jakou dobu k tomu dojde. Efekty z investičních projektů mohou být dvojího typu15:
1. Peněžně vyjádřitelné efekty (zisk z investice, peněžní příjem z investice, úspora nákladů) 2. Peněžně nevyjádřitelné či obtížně vyjádřitelné efekty (vytvoření nových pracovních míst, zlepšení životního prostředí, nebo zdravotního stavu obyvatelstva)
Metody posuzování efektivnosti investičních projektů můžeme rozlišit podle toho, zda přihlížejí či nepřihlížejí k faktoru času:
a) Statické metody (nerespektující faktor času – např. prostá doba návratnosti) b) Dynamické metody (respektující faktor času – např. vnitřní výnosové procento)
Nejčastěji se v teorii i praxi setkáváme s těmito metodami: 1. průměrné roční náklady 2. diskontované náklady 3. čistá současná hodnota 4. vnitřní výnosové procento 5. průměrná výnosnost/rentabilita 6. doba návratnosti
15
HRDÝ, M. Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. 1. vydání. Praha: ASPI Wolters Kluwer, 2006. 204 s. ISBN 80-7357-137-4.
35
Doba návratnosti Pro ekonomické zhodnocení projektu v této práci využiji dobu návratnosti. Doba návratnosti investičního projektu vyjadřuje dobu, za kterou se investice splatí z peněžních příjmů, které investice zajistí, zjednodušeně ze svých zisků po zdanění a odpisů. Čím je tato doba kratší, tím je investice hodnocena pozitivněji. Lze ji vyjádřit takto:
a
I = ∑ (Zn + On ) i =1
Kde:
I = pořizovací cena Zn = roční zisk z investice po zdanění v jednotlivých letech životnosti On = roční odpisy z investice v jednotlivých letech životnosti N = jednotlivá léta životnosti a = doba návratnosti
36
Praktická část 2 Popis vybraného podnikatele Název:
Julie Anne Mervínská
Právní forma:
Fyzická osoba
Sídlo:
Náměstí 28. října 185, 407 21, Česká Kamenice
Předmět podnikání:
Hostinská činnost
IČO :
718 087 10
Datum založení firmy:
28. 02. 2006
OKEČ :
55 Ubytování a stravování
2.1 Podnikatelský plán Podnikatelský záměr zapadá do priorit praktikovaných v rámci EU pro rozvoj a obnovu venkova v oblasti rekreace, cestovního ruchu a sportovně relaxační činnosti s hlavním cílem zlepšovat podmínky života na vesnici a zabránit odlivu obyvatel z venkova do měst.
V rámci těchto cílů vznikl i tento projekt. Ve spolupráci s městem Úštěk a centrální obcí Liběšice vznikne na území obce Horní Chobolice sportovně relaxační a oddychové centrum nejen pro občany oblasti Liběšicka ale i pro širší turistickou veřejnost, neboť obec Horní Chobolice leží na atraktivní turistické a cykloturistické stezce „České středohoří“.
Areál bude vybudován stavební obnovou a rekonstrukcí bývalých hospodářských budov a pozemků a částečnou přístavbou. Stávající objekt bydlení je dvoupodlažní, částečně podsklepený, 37
se sedlovou střechou s využitým podkrovím. Na objekt navazují zděné stáje. Pozemky okolo objektu jsou porostlé trávou a na krajích křovinami.
2.1.1 Výchozí stav Vytipován vhodný objekt – Horní Chobolice č. p. 44 Uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou – 10 let Zpracován podnikatelský záměr
2.1.2 Cílový stav Uvažovanými úpravami a změnou užívání objektu dojde k: a) Vybudování penzionu s kapacitou 4 x dvoulůžkové pokoje se sociálním zařízením zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy, společenská místnost s krbem, 1 x kuchyňka se skladovým zázemím pro stravování hostů. Dále v objektu vznikne oddělená privátní část pro ubytování zaměstnanců areálu. b) Pro relaxaci bude vybudována sauna a bazén, to vše s patřičným sociálním zázemím a šatnami. c) Pro odpočinek a občerstvení ubytovaných, cvičenců, cykloturistů a turistů bude sloužit občerstvení restauračního typu ve společenské místnosti penzionu s venkovním sezením. d) Pro sportovní vyžití bude vybudováno víceúčelové hřiště pro venkovní sporty – tenis, odbíjená, nohejbal a malá kopaná. Na zbylé ploše bude provedena úprava a vysázen lesopark pro další případný odpočinek pod stromy nebo na trávě. e) Pro cykloturisty budou vybudována parkovací místa s přístřeškem, parkování cca 8 vozidel bude řešeno na parkovací ploše, která bude vybudována ve spolupráci s obcí Liběšice.
V rámci personální strategie firmy projekt počítá se vznikem 2 nových pracovních míst, která budou mít na starosti provoz, obsluhu a údržbu penzionu, občerstvení a celé sportovně relaxační části areálu. Majitelka bude podnik řídit a povede účetnictví.
38
Majetkoprávní vztahy související s projektem
Lokalizace projektu: Obec Horní Chobolice leží v CHKO na úpatí hory Sedlo (725 m n. m.), nejvyšší hory Českého středohoří na pravém břehu řeky Labe, kde vrchol Sedla je přírodní rezervací pralesního typu. Obec patří pod centrální obec Liběšice, leží 4 km od historického města Úštěk a 15 km od města Litoměřice.
Rozloha objektu: obytné plochy včetně zázemí – 406 m2 zahrady, terasy, parkovacích plochy a chodníky – 2 124 m2
Vlastník objektu: Společnost:
GESTO RAVI spol. s r.o. Na vinice 13 Litoměřice 412 01
Vztah žadatele k objektu: Nájemní smlouva na dobu určitou, uzavřená na 10 let s majitelem objektu s možností prodloužením nájmu na další období. Smlouvou je také umožněno veškeré dlouhodobé investice odepisovat ve vlastním účetnictví.
2.1.3 SWOT analýza projektu S – silné stránky:
•
Široká škála nabízených služeb – Paleta nabízených služeb bude velice pestrá. Turisté budou mít k dispozici čtyři dvoulůžkové pokoje včetně společné kuchyňky, k relaxaci bude sloužit sauna a bazén a pro sportovní vyžití bude k dispozici víceúčelové hřiště. Pro ubytované i pro projíždějící turisty bude otevřeno občerstvení restauračního typu.
•
Flexibilita managementu – Podnik bude řízen přímo xxx, takže veškerá podnikatelská rozhodnutí budou přijímána rychle a bude zde rychlá reakce na aktuální změny podmínek či přání zákazníků.
39
•
Nižší náklady oproti konkurenci – Jedná se především o náklady na pitnou vodu a vytápění. V areálu rekonstruovaného objektu se nachází studna s pitnou vodou a vytápění bude zabezpečováno centrálním kotlem na dřevoplyn. Palivo bude zajištěno dodávkami dřevěného odpadu z nedalekého dřevozpracujícího podniku.
•
Umístění objektu v turisticky zajímavé lokalitě – Horní Chobolice leží v široké kotlině pod jižními vrcholy Českého středohoří na jižní straně Sedla (725 m n. m.). Turisticky významná je blízkost města Úštěk a Litoměřice, která jsou městskými památkovými rezervacemi s celou řadou kulturních památek. V blízkosti Úštěka je přírodní jezero.
•
Zkušenosti z obdobného podniku – Podnikatelka má více než roční zkušenost s chodem obdobného podniku, který vlastní její otec v areálu Nechranické přehrady. Zkušenosti získala především s běžným fungováním podniku a s dílčími činnostmi spojenými s provozem.
W – slabé stránky:
•
Závislost na úvěru – Realizace projektu je závislá na poskytnutém úvěru, jelikož žadatelka nedisponuje zdroji, které by pokryly veškeré náklady.
•
Menší zkušenost se samostatným vedením podniku – I přes zkušenosti získané při práci v obdobném zařízení nemá podnikatelka zkušenosti se samostatným řízením podniku a s přijímáním zásadních rozhodnutí.
•
Krátká historie podniku – Krátká existence podniku stěžuje jeho postavení pro případné získání dalšího kapitálu ve formě úvěru a je spojena s nedostatečným povědomím potenciálních zákazníků o nabízených službách.
O – příležitosti:
•
Silný rozvoj cykloturistiky a cestovního ruchu v regionu – Za jednu z klíčových příležitostí považuji velice silný rozvoj cykloturistiky v celém regionu. Ze strany obcí dochází k investicím do cyklostezek a další turistické infrastruktury každoročně stoupá počet turistů, kteří tento sport vyhledávají.
•
Vstup ČR do EU – Nedávný vstup ČR do EU zjednodušil i příhraniční turistiku, což vede ke zvýšenému počtu zahraničních turistů především z nedaleké SRN (30km).
40
T – ohrožení:
•
Nedostatek vhodných pracovních sil – V Liběšicích či okolí se nemusí podařit najít vhodné dva pracovníky, se kterými projekt počítá.
2.2 Využitelnost jednotlivých dotačních programů 2.2.1 Programy, jejichž podmínky projekt nesplňuje
PROGRES Cílem programu je umožnit realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých a středních podniků s kratší historií. Jednou z podmínek programu je nutnost souběžného použití dalšího externího financování formou bankovního úvěru či leasingu, a to nejméně ve výši podřízeného úvěru. Tato podmínka plně nevyhovuje tomuto projektu, protože podnikatelka disponuje částí prostředků na hrazení projektu a splácení dalšího úvěru nad rámec požadovaných prostředků je pro ni zbytečnou zátěží.
ICT V PODNICÍCH Tato podpora je poskytována podnikům aktivním ve zpracovatelském průmyslu, což se neshoduje se zvoleným odvětvím č. 55 Ubytování a stravování dle OKEČ.
EKOENERGIE Ačkoliv součástí projektu je i ekologický způsob vytápění objektu, program Ekoenergie poskytuje dotaci v minimální výši 0.5 mil Kč, což překračuje hranice podnikatelského záměru a tato podpora není z tohoto hlediska využitelná.
NEMOVITOSTI Cílem programu je podpořit projekty realizované ve všech hlavních fázích životního cyklu nemovitosti. V případě objektů je vyžadováno min. 500 m2 podlahových ploch, což projekt nesplňuje. Uživatel nemovitosti také nespadá do oboru zpracovatelského průmyslu nebo technologických center a strategických služeb.
41
TRH Program bezúročných úvěrů a záruk pro začínající a malé a střední podnikatele na území hlavního města Prahy. Projekt není realizován na území hlavního města Prahy.
2.2.2 Programy, jejichž cíle se neshodují s cílem projektu
ZÁRUKA Cílem programu je zejména usnadňovat realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů zaměřených na investice a zvyšovat tak jejich konkurenceschopnost. Tento program by byl pro projekt využitelný, pokud by nebylo možné získat podporu prostřednictvím programu Start a bylo by třeba záruky v rámci komerčního úvěru.
ROZVOJ Cílem programu je zlepšení technické vybavenosti a procesů při zavádění vyspělých metod řízení, což není případ tohoto projektu. Systém řízení zde bude velice jednoduchý a nepočítá se s nákupem složitých technických zařízení.
ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY Tento program je zaměřen na rozvoj ICT, nových softwarových řešení a high-tech výrobků a technologií. Cíl projektu se neshoduje s cílem tohoto programu.
INOVACE Tento program sleduje zvýšení inovačního potenciálu a podporu výzkumu a vývoje, což se neshoduje s cílem projektu.
POTENCIÁL Program má za cíl podpořit zakládání a rozvoj podnikových výzkumných center, a tak posílit průmyslový výzkum a vývoj českých podniků a zvýšit jeho úroveň, což se neshoduje s cílem projektu.
42
SPOLUPRÁCE Cílem programu je podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových uskupení – klastrů, pólů excelence, technologických platforem a kooperačních projektů. Projekt nemá za cíl jakoukoliv z těchto forem spolupráce.
PROSPERITA Cílem programu je podpořit vznik nových podnikatelských inkubátorů, vědeckotechnických parků a nové technologie, což se neshoduje s cíli projektu.
ŠKOLICÍ STŘEDISKA Cílem programu je stimulovat vznik kvalitně vybavených školicích středisek. Projekt si neklade za cíl jakoukoliv vzdělávací činnost.
PORADENSTVÍ Cílem programu je zlepšení kvality a dostupnosti poradenských, informačních a vzdělávacích služeb pro malé a střední podniky. Projekt si neklade za cíl poradenskou činnost.
MARKETING Cílem programu je podpora individuálních účastí na zahraničních veletrzích a výstavách, což se neshoduje s cílem projektu.
CERTIFIKACE Program podpory certifikace a účasti ve výběrových řízeních. V rámci projektu se nepočítá se získáním certifikace ISO, ani s obdobným záměrem.
DESIGN Projekt není zaměřen na výrobu a ani na design.
43
ALIANCE Cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti MSP posilováním jejich vzájemné spolupráce v zahraničí. Projekt nemá za cíl jakékoliv mezinárodní působení či spolupráci v této oblasti.
VÝVOJ Cílem je podpora malých a středních podnikatelů, kteří se aktivně účastní 7. rámcového programu EU. Tohoto programu se projekt netýká.
Jako nejvhodnější pro realizaci projektu se jeví program Start, jehož podmínky žadatelka splňuje a projekt spadá pod jeho cíle. Z hlediska financování odpovídá požadavkům podnikatelky, kdy se bude z větší části na projektu podílet vlastními zdroji a zbývající část bude financována právě z bezúročného úvěru programu Start. 2.2.3 SWOT analýza programu START16
S – silné stránky:
•
Nižší náklady na projekt v porovnání s komerčním úvěrem.
•
Zajištění úvěru pouze směnkou avalovanou na jednu osobu.
W – slabé stránky:
•
Příjemce podpory je povinen po celou dobu trvání smlouvy o podpoře umožnit přímý přístup pověřeným zaměstnancům Ministerstva průmyslu a obchodu za účelem provádění kontroly dodržování podmínek programu a účelového využití prostředků bezúročného nebo zaručovaného úvěru a to jak na místě realizace projektu tak ve svém sídle.
•
Příjemce podpory je povinen o použití bezúročného a zaručeného úvěru vést oddělenou evidenci a uchovat ji po dobu trvání smlouvy o podpoře.
•
Příjemce podpory je povinen souhlasit, že poskytovatel podpory bude předávat MPO a orgánům a institucím EU údaje o jeho osobě v rozsahu jména/názvu/firmy, adresy/sídla,
16
http://download.mpo.cz/get/31428/34734/374088/priloha003.pdf
44
IČ a výši poskytnuté podpory, pro účely sledování použití veřejné podpory a prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.
•
Příjemce podpory je povinen mít ve svém vlastnictví majetek pořízený zcela nebo částečně z bezúročného nebo zaručovaného úvěru po dobu od data pořízení do 3 let od ukončení realizace projektu.
•
Příjemce podpory musí po dobu trvání smlouvy o podpoře používat majetek pořízený s účastí bezúročného či zaručovaného úvěru, který má ve svém vlastnictví, převážně k podporovaným ekonomickým činnostem.
•
Příjemce podpory nesmí po celou dobu trvání smlouvy o podpoře přemístit majetek pořízený s účastí bezúročného nebo zaručovaného úvěru, který má ve svém vlastnictví, na území hlavního města Prahy či mimo území České republiky.
O – příležitosti:
•
Možnost získání bezúročného úvěru na financování části projektu.
T – ohrožení:
•
Pokud příjemce podpory nedodrží podmínky programu, je povinen vrátit neoprávněně získanou veřejnou podporu.
2.2.4 Finanční náklady projektu
Položkový rozpis majetku a ostatních položek přímo spojených s podnikatelským plánem, které budou hrazeny z úvěru a z vlastních zdrojů.
45
Tab. 7 Vstupní náklady projektu
Položka 1. Vstupní náklady 1.1. Stavební rekonstrukce 1.2. Sauna + bazén 1.3. Hřiště a park. úprava 1.4. Kancelářská technika 1.5. Zařízení restaurace Pramen: Vlastní práce autora
Celkem 1 164 100,- Kč 388 900,- Kč 244 500,- Kč 330 700,- Kč 75 000,- Kč 125 000,- Kč
Hrazeno z programu START 500 000,- Kč 300 000,- Kč 60 000,- Kč 140 000,- Kč
Vlastní zdroje 664 100,- Kč 88 900,- Kč 184 500,- Kč 190 700,- Kč 75 000,- Kč 125 000,- Kč
Rekonstrukce a pořízení dlouhodobého majetku
1) Stavební rekonstrukce objektu
388 900,- Kč
2) Výstavba sauny a bazénu
244 500,- Kč
3) Soubor kancelářské techniky celkem
75 000,- Kč
PC
47 800,- Kč
Fax + kopírka
18 000,- Kč
Tiskárna
9 200,- Kč
4) Vybudování hřiště se sadovou úpravou celkem
330 700,- Kč
5) Soubor zařízení na vybavení restaurace celkem
125 000,- Kč
Kuchyně včetně spotřebičů
91 000,- Kč
Chladící zařízení na nápoje
15 000,- Kč
Bar + židle
14 000,- Kč
CELKEM
1 164 100,- Kč
Podnikatelský záměr je realizován v oblasti cestovního ruchu, která se v současné době nebývale rozvíjí, ale nejsou vybudovány dostatečné kapacity pro ubytování a celý servis služeb pro spokojenost široké veřejnosti. Návrh projektu se na obecních úřadech v Liběšicích i v Úštěku setkal s příznivým ohlasem a jeho realizace vyplní mezery jak v ubytování tak i ve sportovní
46
relaxaci pro návštěvníky lokality. V okolí více než 10 km se nenachází obdobné zařízení, které by představovalo konkurenci tomuto projektu.
Propagace Ve městě Úštěk i v obci Liběšice bylo sjednáno zařazení nabídky služeb, které budou poskytovány do informačních stránek, které jsou zveřejněné na internetu. Podnikatelka hodlá také ve spolupráci se svým synem vytvořit webovou stránku, kde budou popsány veškeré nabízené služby včetně fotografické ukázky objektu, hřiště, sauny, pokojů a restaurace. Také se připravuje vyhotovení brožury, která by měla přímo oslovit malé cestovní kanceláře a podnikatelské subjekty.
Cenová politika Při stanovení cen nabízených služeb vychází podnikatelka z cen služeb, které poskytují různá sportovní a ubytovací zařízení ve městě Česká Kamenice. Byla zvolena střední hladinu cen, k vytvoření určité rezervy s možností ceny regulovat jak nahoru tak dolu.
Příklad cen z okolí České Kamenice: Cena za 1 lůžko 300,- až 600,- Kč na 1 noc, návštěva sauny – 1 osoba 75,- Kč, průměrná cena 1 obědu v restauraci 55,- Kč, cena nápojů alko. i nealko. 20,- Kč, cena 1 x káva 15 až 20,- Kč, pronájem hřiště 100 až 250,- Kč za 1 hod.
Předpokládané příjmy a výdaje – ekonomická analýza17
Příjmy
1) Ubytování – cena za 1 lůžko na noc se snídaní 300,- Kč, počet lůžek 8, využití roční doby 50%. 8 x 300,- x 365 x 0,5 = 438 000,- Kč 2) Sauna s bazénem – 2 turnusy po 4 lidech, cena 50,- Kč / osobu, využití roční doby 60% 8 x 50,- x 365 x 0,6 = 87 600,- Kč 17
Údaje poskytla paní Mervínská ze svého podnikatelského plánu
47
3) Restaurace – 18 míst, denní tržba na 1 místo 70,- Kč, využití roční doby 60% 18 x 70,- x 365 x 0,6 = 275 940,- Kč 4) Víceúčelové hřiště – provoz 8 hod denně, 50,- Kč/hod, využití roční doby 60% 8 x 50,- x 365 x 0,6 = 87 600,- Kč Příjmy celkem: 889 140,- Kč
Výdaje
1) Nákup zboží a materiálu – 50% z tržeb restaurace 275.940 x 0,5 = 137.970,- Kč 2) Mzdy – 2 pracovníci 8.000,- Kč / měsíc 12 x 14.000,-= 192.000,- Kč 3) Náklady na sociální zabezpečení – 35% z mezd 192 000,- x 0,35 = 67 200,- Kč 4) Energie a odpady – energie 7000,- Kč / měsíc, odpady 1000,- / měsíc 8 000,- x 12 = 96 000,- Kč 5) Nájemné 12 x 10 000,- = 120 000,- Kč 6) Ostatní + propagace 12 x 1 500,- = 18 000,- Kč 7) Odpisy za rok 164 000,- Kč
Výdaje celkem: 795 170,- Kč
Předpokládané zahájení provozu po realizaci investic je září 2007. Splácení úvěru je rozloženo na 6 let mezi roky 2008 – 2013. První a poslední splátka je 50 000 Kč. Splátky mezi lety 2010 – 2012 bude každoročně splacena částka 100 000 Kč.
48
Tab. 8 Cash flow a splácení úvěru Ukazatel Příjem Výdej Hrubý zisk Odvody daní Odpisy Čistý zisk + odpisy Splácení úvěru Osobní spotřeba Zůstatek
2007 251 190 61 18 43 83 0 40 43
2008 890 726 164 49 127 242 50 120 72
Pramen: Podnikatelský záměr paní Mervínské
2.2.5 Doba Návratnosti Při takto nastavené cenové politice a výše zmíněné vytíženosti jednotlivých částí provozu (50 % u ubytování a 60 % u ostatních částí) vychází průměrný roční cash flow mezi roky 2007 – 2013 174 678 Kč. Při celkové výši vstupních nákladů 1 164 100,- Kč činí doba návratnosti 6,67 let. Hodnoty vytíženosti jsou při této variantě poměrně nízké a tak lze reálnou dobu návratnosti očekávat nižší.
49
ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo v teoretické části definovat začínající podniky a MSP v ČR a najít pro ně vhodné programy podpor. Hodnotil jsem jejich význam pro českou ekonomiku, jejich dosavadní rozvoj a koncepci rozvoje pro roky 2007 – 2013. MSP jsou velice důležitou součástí české ekonomiky. Významnou mírou se podílí na zaměstnanosti i HDP a mají vysoký inovační potenciál.
Za jednu z největších překážek rozvoje MSP ze strany státu považuji vysokou administrativní zátěž. S odstraněním této bariéry počítá i rozvojový plán MSP. V tomto směru bych především uvítal rozšíření možnosti komunikace s úřady elektronickou formou a snížení byrokratické zátěže firem. Dalším problémem, který dopadá na většinu MSP je nedostatek finančních prostředků. Tento problém se daří překlenout právě díky různým formám podpor. Připravovaná reforma daní by také mohla MSP přinést jisté zlepšení, ale důležitým faktorem tu bude především zjednodušení daňového systému.
Z mnou posuzovaných variant podpory začínajících podniků v praktické části se jako nejvhodnější pro mnou zvolený podnik ukázal být program START. Firma splňuje jeho podmínky a forma podpory je ideální pro daný typ projektu. Tím se potvrdila má první hypotéza. Pokud podnik získá danou podporu, projekt má dle mého názoru velkou šanci na úspěch. Vypočtená doba návratnosti je sice 6,5 roku, ale je nutné si uvědomit, že propočítaná varianta počítá spíše s horšími ekonomickými výsledky. Projekt je tedy jako investice rentabilní a na základě této analýzy bych doporučil paní Mervínské, aby si podala žádost na dotaci v rámci tohoto programu na bezúročný úvěr s dobou splatnosti 7 let.
Má bakalářská práce přináší ucelený pohled na systém podpor využitelných pro začínající podniky. Přibližuje jednotlivé programy, jejich podmínky a formy, v jakých jsou dotace poskytovány. Pouze pro začínající podniky je určen program START. Pro podniky, které nesplňují jeho kritéria je také dostupný obdobně zaměřený program PROGRES.
50
Po prostudování materiálů ohledně současných podpor a také statistických dat o podporách již realizovaných lze konstatovat potěšitelný fakt, že zájem o podpory stoupá a stejně tak stoupá i objem prostředků určených na ně. Česká republika má systém podpor velice rozsáhlý a propracovaný, ale místy je bohužel také komplikovaný. Podnikatelé musí velice pečlivě studovat jednotlivé programy, aby zjistili pro sebe validní informace a i přes velké množství internetových portálů je občas složité najít to, co hledáte.
51
SEZNAM TABULEK Tab. 1 Rozdělení podniků dle velikosti ......................................................................................... 10 Tab. 2 Vybrané ekonomické ukazatele MSP................................................................................. 12 Tab. 3 Hlavní úrovně regionálního členění území......................................................................... 20 Tab. 4 Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013:................. 22 Tab. 5 Zdroje státního rozpočtu vyhrazené pro období 2007 ........................................................ 30 Tab. 6 Počet přijatých žádostí o podporu k datu 15. 5. 2007......................................................... 31 Tab. 7 Vstupní náklady projektu.................................................................................................... 43 Tab. 8 Cash flow a splácení úvěru................................................................................................. 46
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY HRDÝ, M. Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. 1. vydání. Praha: ASPI Wolters Kluwer, 2006. 204 s. ISBN 80-7357-137-4. MALACH, A. a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 528 s. ISBN 80-247-0906-6.
SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ Nová definice malých a středních podniků – Uživatelská příručka a vzor prohlášení. [ON LINE], [CIT 26.6.2007] Dostupný na www: http://ec.europa.eu/enterprise/enterprise_policy/sme_definition/sme_user_guide_cs.pdf Institutumeni – KONCEPCE ROZVOJE MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ NA OBDOBÍ 2007-2013. [ON LINE], [CIT 26.6.2007] Dostupný na www: http://www.institutumeni.cz/res/data/002/000298.pdf Czechinvest –Definice MSP. [on line], [CIT 26.6.2007] Dostupný na www: http://www.czechinvest.org/definice-msp MPO – Zpráva o vývoji MSP v 2004 - 2006. [on line], [cit 27.6.2007] Dostupný na www: http://www.mpo.cz/dokument32006.html, http://www.mpo.cz/zprava20309.html, http://www.mpo.cz/dokument26805.html Strukturální fondy – Regionální politika. [on line], [cit 29.6.2007] Dostupný na www: http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika Strukturální fondy – Operační programy 2007 - 2013. [on line], [cit 29.6.2007] Dostupný na www: http://www.strukturalni-fondy.cz/operacni-programy-2007-2013 MPO – Programy Operačního programu Podnikání a inovace. [on line], [cit 27.6.2007] Dostupný na www: http://www.mpo.cz/dokument25432.html 52
MPO – Operační manuál k OP podnikání a inovace. [on line], [cit 27.6.2007] Dostupný na www: http://download.mpo.cz/get/30622/33658/355293/priloha001.pdf Strukturální fondy Evropské unie – Operační program Podnikání a inovace. [on line], [cit 27.6.2007] Dostupný na www: http://www.strukturalni-fondy.cz/oppi MPO – Národní programy podpory malého a středního podnikání na rok 2007. [on line], [cit 28.6.2007] Dostupný na www: http://www.mpo.cz/dokument25616.html Business info – Příprava 7. rámcového programu 2007-2013. [on line], [cit 28.6.2007] Dostupný na www: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zdroje-financovani-z-eu-2007-2013/priprava-7-ramcovehoprogramu-2007-2013/1001573/38572/ MPO – Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace Program START . [on line], [cit 28.6.2007] Dostupný na www: http://download.mpo.cz/get/31428/34734/374088/priloha003.pdf
53
