Malé a střední podniky v České republice v insolvenčním řízení

Malé a střední podniky v České republice v insolvenčním řízení Small and Medium-Sized Enterprises in the Czech Republic within the Insolvency Proceeding Hana Ředinová* – Marie Paseková** ABSTRAKT Předkládaný příspěvek se zabývá problematikou vývoje počtu insolvenčních návrhů, postavením účastníků v insolvenčním řízení a způsobilostí subjektů hradit své závazky v České republice. Cílem článku je analyzovat vývoj počtu insolvenčních návrhů v české ekonomice v období 2008-2011 v souvislosti se změnami ekonomického prostředí a platností insolvenčního zákona od 1. ledna 2008. Výzkum byl založen na analýze dostupných údajů získaných z Ministerstva spravedlnosti České republiky a provedení dotazníkového šetření mezi zástupci malého a středního podnikání v České republice. Pro vyhodnocení bylo použito statistické metody 2 testu. Z provedené analýzy vyplynul rostoucí počet insolvenčních návrhů ve sledovaném období. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření realizovaného mezi zástupci malého a středního podnikání byla potvrzena statisticky významná závislost mezi podanými insolvenčními návrhy a věřiteli vystupujícími v insolvenčním řízení jako iniciátor insolvenčního řízení. Na základě dotazníkového šetření nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi pozicí věřitele v insolvenčním řízení a způsobilostí tohoto subjektu hradit své závazky. Klíčová slova: Insolvenční návrh, Způsobilost splácet, Insolvenční řízení. ABSTRACT This paper deals with the development of insolvency proposals, status of participants within insolvency proceedings and competence of these subjects to pay their liabilities in the Czech Republic. The aim of this article is to analyze the development of insolvency proposals in Czech economy in the period 2008-2011 in relation to changes of economic environment and efficiency of insolvency law from 1st January 2008. The research was based on an analysis of available data from the Ministry of Justice of the Czech Republic and the questionnaire survey conducted among representatives of small and medium-sized enterprises in the Czech Republic. There was used to evaluate the questionnaire the statistical method of 2 test. The analysis showed the growing number of insolvency proposals in the monitored period. There was found based on the questionnaire survey statistically



* **

Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumných projektů Vliv insolvence na daňové příjmy v důsledku realizované daňové politiky registrovaného u Interní grantové agentury Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně pod evidenčním číslem IGA/FAME/2012/016 a Vývoj transakčních nákladů českých ekonomických subjektů v insolvenčním řízení, možnosti jejich snižování na úroveň běžnou v EU pomocí zdokonalení legislativy, možnosti zlepšení statistiky insolvenčních řízení a vytvoření modelu finanční křehkosti rodin registrovaného u Technologické agentury České republiky pod evidenčním číslem TD010093. Ing. Hana Ředinová; student Ph.D.; Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky. doc. Ing. Marie Paseková, Ph.D., docent; Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky.

55

significant relationship between insolvency proposals and the number of creditors acting in the insolvency proceedings as the initiator of this. Based on the survey there was not found statistically significant relationship between the position of creditors in the insolvency proceedings and their ability to pay their liabilities. Key words: Insolvency proposal, Ability to pay, Insolvency proceeding. JEL classification: G30, G33

Úvod Mnoho autorů se v současnosti zabývá úlohou malého a středního podnikání v daných ekonomikách. Např. Psillaki, Daskalakis (2009) uvádějí, že zvyšující se zájem o výzkum na úrovni malého a středního podnikání vychází z přesvědčení, že tyto podniky jsou důležitými motory ekonomického růstu. Podle Vasilesce, Popa (2010) jsou malé a střední podniky páteří evropské ekonomiky, hlavním zdrojem zaměstnanosti a základem pro inovace. Konkurenceschopnost tohoto typu podnikání následně ovlivňuje konkurenceschopnost hospodářství jako celku. (Nam, Radulescu, 2007). Altman, Sabato (2007), Terdpaopong, Mihret (2011) dodávají, že finanční stabilita těchto podniků je hlavní zájmem politiků a podnikatelské komunity po celém světě. V České republice je možné v posledních letech pozorovat v souvislosti s důsledky ekonomické krize negativní vývoj v oblasti insolvencí neboli úpadků malého a středního podnikání. Jak uvádí Pilátová, Richter (2011) při rozhovorech mezi lidmi z podnikové praxe, který se dotýká obchodních vztahů, skončí konverzace dříve nebo později u neplatičů, dluhů či následné druhotné platební neschopnosti a dalších stesků na dané téma.

Literární přehled Úpadek, který je také označovaný jako bankrot, má svůj původ v italštině ve spojení „banca rotta“ neboli „rozbitá lavice“ (Schelle, Frýdek, 2010). Podstatou je, že dlužník není schopen dále hradit své splatné závazky více věřitelům (Březinová, 2009). Hlavní právní normou, která upravuje na území České republiky stav insolvence, je Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, často nazývaný jako Insolvenční zákon. Tento právní předpis definuje úpadek jako stav, kdy dlužník má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Na základě údajů Ministerstva spravedlnosti České republiky (2012) je jeho cílem zajistit větší transparentnost a předvídatelnost úpadkového řízení, posílit postavení věřitelů, motivovat dlužníky ke snaze řešit úpadek včas a celkové zrychlení a zefektivnění úpadkového řízení. Hlavním smyslem insolvenčního řízení je zajistit spravedlnost, rychlost, hospodárnost, způsob vedení řízení tak, aby bylo dosaženo co nejvyššího uspokojení věřitelů a ochrany práv věřitele nabytých v dobré víře. Podle současně platné legislativy může mít úpadek podobu platební neschopnosti (insolvence) nebo předlužení (Drbohlav, Pohl, 2011). Úpadek ve formě platební neschopnosti představuje situaci, kdy dlužník má více věřitelů, peněžité závazky déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a dlužník není schopen tyto závazky plnit. Úpadek ve formě předlužení představuje variantu, kdy právnická osoba či fyzická osoba – podnikatel má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Rozhodný je poměr veškerých dlužníkových závazků a jeho majetku. (Ministerstvo spravedlnosti, 2012) Pokud dlužník přestává být schopen hradit své závazky, vzniká problém, který je nutné řešit. Škerlíková (2011) uvádí, že proces řešení zahrnuje dvě hlavní části - nejprve je potřebné ověřit, zda se skutečně jedná o úpadek a pokud ano, zjistit, jaké jsou možnosti jeho řešení. 56

V roce 2007 se v České republice insolvencí průmyslových podniků zabývali Dvořáček, Sousedíková a Domaracká. Sušický (2011) se zaměřil na insolvenci v prostředí zemědělských společností. Jako další je možné jmenovat Klečku a Scholleovou (2010), kteří se věnovali oblasti bankrotu firem působících ve sklářském průmyslu, jakožto jedné z tradičních oblastí českého podnikání. V evropském kontextu se problémem insolvence zabývají např. Eidenmüller (2009), Kilborn (2009), Martino, Vasta (2010), McCormack (2010), Negoescu, Lukacs (2010), Suciu (2010) nebo Hodorogel (2011).

Přehled použitých metod V rámci výzkumu byla použita analýza vývoje počtu insolvencí od 1. ledna 2008 a byl proveden kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření mezi zástupci malého a středního podnikání v České republice. Dotazník byl zaměřen cíleně na oblast insolvencí a insolvenčního řízení. K vyhodnocení dotazníkového šetření byla použita statistická metoda 2 test. Pro vlastní vyhodnocení dotazníkového šetření byly stanoveny charakteristiky „Věřitel“, „Dlužník“ a „Insolvenční návrh“. Každá z uvedených veličin byla posuzována podle odpovědí na jednotlivé otázky. Kategorie „Věřitel“ byla posuzována podle odpovědí na dotazy týkající se účasti v insolvenčním řízení v pozici věřitele. Kategorie „Dlužník“ byla posuzována podle odpovědí na dotazy týkající se účasti v insolvenčním řízení v pozici dlužníka. Kategorie „Insolvenční návrh“ byla posuzována podle odpovědí na otázku týkající se podání subjektu insolventního návrhu na své obchodní partnery. Číselná hodnota byla stanovena jako počet kladných odpovědí na danou otázku. Ve vyhodnocení jsou uváděny relativní četnosti odpovědí za pomoci grafického znázornění. Pro vyjádření závislosti proměnných v kontingenčních tabulkách byla využita symetrická míra asociace, založená na Pearsonově statistice - 2 test. Nulová hypotéza zní: proměnné A a B jsou nezávislé. Testové kritérium má tvar: r

s

(n ij  n *ij ) 2

i 1

j1

n *ij

χ2   

kde n *ij 

n i. n . j n

,

(1)

jsou teoretické četnosti.

Kritický obor je vymezen nerovností: 2 ≥ 21 – ((r – 1)(s – 1)). Padne-li hodnota testového kritéria do kritického oboru, znamená to, že mezi proměnnými A a B byla prokázána závislost. (Kovářík and Klímek, 2011)

Výsledky Výzkum byl proveden ve dvou krocích. V první části byla provedena analýza vývoje počtu insolvenčních návrhů od účinnosti zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení. Následovalo dotazníkové šetření mezi zástupci malého a středního podnikání. Vývoj počtu insolvencí od 1. ledna 2008 Vývoj celkového počtu insolvenčních návrhů, tj. jak za fyzické, tak i právnické osoby, od 1. ledna 2008 v České republice je znázorněn na obrázku č. 1.

57

Obr. 1: Vývoj počtu insolvenčních návrhů a zahájených insolvenčních řízení v období 2008-2011

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Ministerstva spravedlnosti ČR, 2012 (www.justice.cz)

Z obrázku č. 1 vyplývá, že rozdíl mezi počtem podaných insolvenčních návrhů a zahájených insolvenčních řízení je v jednotkách. Je možné konstatovat, že na základě jen nepatrného množství insolvenčních návrhů není zahájeno insolvenční řízení. Z obrázku č. 2 je následně patrné, že více insolvenčních návrhů z celkového počtu na sebe podávají dlužníci než věřitelé na dlužníky. Obr. 2: Vývoj počtu insolvenčních návrhů podaných věřiteli a dlužníky v období 2008-2011

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Ministerstva spravedlnosti ČR, 2012 (www.justice.cz)

58

Výsledky dotazníkového šetření V rámci dotazníkového šetření bylo získáno vyjádření 141 zástupců malého a středního podnikání v České republice. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: VO1: Existuje statisticky významná závislost mezi tím, zda subjekt je účastníkem insolvenčního řízení v pozici věřitele a tím, jestli sám inicioval insolvenční řízení neboli podal insolvenční návrh? VO2: Existuje statisticky významná závislost mezi tím, zda subjekt je účastníkem insolvenčního řízení v pozici věřitele a jeho způsobilostí hradit své závazky (nemít závazky splatné déle než 30 dnů)? První posuzovanou oblastí byla účast zástupce malého a středního podnikání v insolvenčním řízení v pozici věřitele a dlužníka. Relativní četnosti jsou vyjádřeny na obrázku č. 3. Obr. 3: Pozice zástupce malého a středního podnikání v insolvenčním řízení

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření

Na obrázku č. 4 je vyjádřena relativní četnost subjektů, které podaly na svého partnera nebo své obchodní partnery ve sledovaném období insolvenční návrh.

59

Obr. 4: Vazba mezi věřitelem a podáním insolvenčního návrhu na svého obchodního partnera

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření

Ke stanovení statistické závislosti byla použita statistická metoda 2 test na hladině významnosti 0,01. Hodnota testového kritéria je na úrovni 24,95. Z toho je možné odvodit statisticky významnou závislost mezi kategoriemi „věřitel“ a „insolvenční návrh“. Je tedy možné konstatovat, že existuje statisticky významná závislost mezi jednotlivými věřiteli v insolvenčním řízení a těmi věřiteli, kteří ho iniciovali, podali insolvenční návrh. Ke stanovení stupně závislosti bylo použito Kendallovo tau b, které se nachází v intervalu <1,1>. Následkem provedeného byla zjištěna středně silná závislost (0,4611). Na první výzkumnou otázku je tedy možné odpověď, ano, existuje statisticky významná závislost k danému jevu. S pozicí věřitele v rámci insolvenčního řízení se pojí jeho schopnost hradit své závazky svým obchodním partnerům. Relativní četnosti odpovědí na otázku, zda měl podnikatelský subjekt v nedávné minulosti problém problémy se svou způsobilostí splácet, to znamená, zda měl splatné závazky déle než 30 dnů, jsou vyjádřeny na obrázku č. 5.

60

Obr. 5: Problémy podnikatelského subjektu se způsobilostí splácet

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření

Při stanovení statistické závislosti u druhé výzkumné otázky byla opět použita statistická metoda 2 test na hladině významnosti 0,01. Na základě provedeného výzkumu byla zjištěna hodnota testového kritéria ve výši 0,005, což znamená, že neexistuje statisticky významná závislost mezi tím, zda je subjekt účastníkem insolvenčního řízení v pozici věřitele a jeho způsobilostí splácet. Odpověď na druhou výzkumnou otázku tedy zní, ne, u tohoto vztahu není možné pozorovat statisticky významnou závislost.

Závěr Příspěvek se zabývá vývojem počtu insolvenčních návrhů v České republice od ledna 2008 do konce roku 2011. Cílem článku bylo zanalyzovat vývoj počtu insolvenčních návrhů, provést dotazníkového šetření mezi zástupci malého a středního podnikání a na základě provedeného zjistit za pomoci statistické metody 2 testu, zda existuje nebo neexistuje statisticky významná závislost u výzkumných otázek. Cíl práce byl splněn. Z provedené analýzy vyplynul rostoucí počet insolvenčních návrhů, přitom více jich podávají dlužníci než věřitelé. Na první výzkumnou otázku týkající se vztahu mezi postavením účastníka v insolvenčním řízení v pozici věřitele a jeho pozicí jako iniciátora vlastního insolvenčního řízení byla zjištěna středně silná statisticky významná závislost. To znamená, je možné konstatovat, že pokud subjekt vystupuje v insolvenčním řízení jako věřitel, je zde středně silná závislost, že dané insolvenční řízení vyvolal insolvenčním návrhem. Druhá výzkumná otázka se zabývala vztahem mezi pozicí věřitele v insolvenčním řízení a jeho schopností hradit své závazky. Zde na základě dotazníkového šetření mezi 141 zástupci malého a středního podnikání nebyla zjištěna statisticky významná závislost pomocí statistické metody 2 testu.

61

Literatura: [1] Altman, E. I. – Sabato, G. (2007): Modelling credit risk for SMEs: Evidence from the US market. Abacus Journal, roč. 43, č. 3, s. 332-357. [2] Březinová, H. (2009): Ekonomické aspekty insolvenčního zákona. Praha: BOVA POLYGON, 2009. 200 s. ISBN 978-80-7273-159-6. [3] Drbohlav, J. - Pohl, T. (2011): Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 244 s. ISBN 978-80-7357-599-1. [4] Dvořáček, J. - Sousedíková, R. – Domaracká, L. (2007): Industrial Enterprises Bankruptcy Forecasting. Metalurgia, roč. 47, č. 1, s. 33-36. [5] Eidenmmüller, H. (2009) Abuse of Law in the Context of European Insolvency Law. European Company & Financial Law Review, Vol. 6, Issue 1, pp. 1-28. [6] Hodorogel, R.G. (2011): The Global Economic Crisis. Challenges for SMEs in Romania. Theoretical and Applied Economics, roč. 18, č. 4, s. 129-140. [7] Kilborn, J.J. (2009): Twenty-five Years of Consumer Bankruptcy in Continental Europe: Internalizing Negative Externalities and Humanizing Justice in Denmark. International Insolvency Review, roč. 18, č. 3, s. 155-185. [8] Klečka, J. – Scholleova, H. (2010): Bankruptcy models enuntiation for Czech glass making firms. Economics & Management, s. 954-959, ISSN 1822-6515. [9] Kovářík, M. - Klímek, P. (2011): Statistická analýza v programu XL Statistics. 1. vyd. CEED, 2011. 247 s. ISBN 978-80-87301-05-0 [10] Martino, P. - Vasta, M. (2010): Companies´ insolvency and “the nature of the firm” in Italy, 1920s-70s. Economic History Review, roč. 63, č. 1, s. 137-164. [11] McComark, G. (2010): Reconstructing European insolvency law – putting in place a new paradigm. Legal Studies, roč. 30, č. 1, s. 126-146. [12] Ministerstvo spravedlnosti České republiky. [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: www.justice.cz. [13] Nam, Ch.W. - Radulescu, D.M. (2006): Effects of Corporate Tax Reforms on SMEs´ Investment Decisions under the Particular consideration of Inflation. Small Business Economics, roč. 29, č. 1-2, s. 101-118. [14] Negoescu, G. - Lukacs, E. (2010): Considerations On The Measures To Counter The Risk Of Bankruptcy For SMEs During The Financial Crisis. The Journal of the Faculty of Economics – Economic, roč. 19, č. 1, s. 382-387. [15] Pilátová, J. - Richter, J. (2011): Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi. Olomouc: Anag, 2011. 119 s. ISBN 978-80-7263-678-5. [16] Psillaki, M. - Daskalakis, N. (2009): Are the determinants of capital structure or firm specific? In. Small Bus Econ, roč. 33, č. 3, s. 319-333. [17] Schelle, K. - Frýdek, M. (2010): Vývoj konkursního práva. Ostrava: KEY Publishing, 2010. 90 s. ISBN 978-80-7418-073-6. [18] Sušický, J. (2011): Applicability of Bankruptcy Models at Agricultural Companies. Acta VŠFS, roč. 5, č. 3, s. 241-252. [19] Škerlíková, T. (2011): Principal Agent Problem on Insolvency. Global Conference on Business and Finance Proceedings, roč. 6, č. 2, s. 402-407. [20] Suciu, G. (2010): Risk Diagnosis in the Context of Economic Crisis. Bulletin of the Transilvania University of Brasov, roč. 3, č. 52, s. 321-326. 62

[21] Terdpaopong, K. – Mihret, D.G. (2011): Modelling SME credit risk: Thai empirici evidence. Small Enterprise Research, roč. 18, č. 1, s. 63-79. [22] Vasilescu, L.G. – Popa, A. (2010): Bankruptcy – A Possible New Start for The Small Business? Annals of the University of Petrosani, Economics, roč. 10, č. 1, s. 111-118. [23] ZÁKON č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení.

63