DIPLOMOVÁ PRÁCE Podpora podnikání pro začínající podniky

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra národního hospodářství

DIPLOMOVÁ PRÁCE Podpora podnikání pro začínající podniky Pavel Smoleň 2007

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci téma „Podpora podnikání pro začínající podniky“ zpracoval samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí děkana a s citačními zvyklostmi.

V Brně dne 31. 3. 2007

…..…………………........... Pavel Smoleň

Poděkování

Velice rád bych chtěl poděkovat Ing. Dagmar Palátové za podporu a pochopení při psaní této diplomové práce.

Obsah: Úvod ........................................................................................................................................... 1 1

2

3

Vymezení pojmů, teoretická a legislativní východiska........................................................ 2 1.1

Vymezení pojmů podnikání, podnikatel a podnik ................................................... 2

1.2

Kritéria pro stanovení velikosti podniku ................................................................. 4

1.3

Druhy podnikatelů ................................................................................................... 7

1.4

Teoretická a legislativní východiska podnikání....................................................... 8

Právní a ekonomické aspekty zahájení podnikání.............................................................. 10 2.1

Legislativní zdroje podnikání ................................................................................ 10

2.2

Právní formy podnikání ......................................................................................... 11 2.2.1

Podnikání fyzických osob ......................................................................... 11

2.2.2

Podnikání právnických osob ..................................................................... 12

2.3

Psycho-sociální aspekty zahájení podnikání.......................................................... 14

2.4

Ekonomické aspekty zahájení................................................................................ 15 2.4.1

Podnikatelský plán .................................................................................... 16

2.4.2

Zakladatelský rozpočet.............................................................................. 17

Podpora podnikání v ČR .................................................................................................... 18 3.1

Legislativní rámec podpory podnikání se zaměřením na MSP ............................. 19

3.2

Institucionální a informační zdroje podpory podnikání v ČR ............................... 21 3.2.1

Vládní podpora podnikání ......................................................................... 21

3.2.2 Nevládní podpora podnikání ..................................................................... 27 3.2.3 3.3

4

Privátní podpora podnikání ....................................................................... 28

Vývoj podpory podnikání v České republice ........................................................ 29 3.3.1

Státní podpory podnikání v letech 1992 - 2001 ........................................ 29

3.3.2

Podpora podnikání pro období 2001 - 2004.............................................. 30

3.3.3

Podpora podnikání pro období 2004 – 2006 ............................................. 32

3.3.4

Podpora podnikání pro období 2007 – 2013 ............................................. 36

Investiční pobídky v České republice ................................................................................ 40

5

4.1

Podstata investičních pobídek................................................................................ 40

4.2

Investičních pobídky dle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách ......... 40

4.3

Poskytované pobídky............................................................................................. 41

4.4

Podmínky pro udělení investičních pobídek.......................................................... 42

4.5

Postup při udělovaní investičních pobídek ............................................................ 43

4.6

Programy................................................................................................................ 44

Podpora podnikání v podnikatelské praxi .......................................................................... 46 5.1

Podnikání v Moravskoslezském kraji .................................................................... 46

5.2

Investice Hyundai Motor Company....................................................................... 47 5.1.1 Ekonomické dopady investice společnosti Hyundai .................................... 48

5.3

Využívání možností podpory podnikání v České republice .................................. 49

Závěr......................................................................................................................................... 51 Resume ..................................................................................................................................... 54 Seznam použité literatury......................................................................................................... 55

Úvod Podnikatelé představují v každé vyspělé společnosti jistý stabilizující pilíř. Jsou považováni za páteř ekonomiky a hybnou sílu inovací, zaměstnanosti a sociální integrace. V průběhu 20. století právní a ekonomický pohled na podniky a podnikání zaznamenal významné změny. Zatímco po 2. světové válce se ekonomická teorie soustředila na velké podniky a úloha malých a středních podniků byla přehlížena, v současné době jsou převážně malé a střední podniky považovány za důležitý sociální a ekonomický faktor rozvoje společnosti, který je nezbytný pro každou fungující tržní ekonomiku. Malé a střední podniky tvoří podstatnou část podnikatelského sektoru a jejich růst a rozvoj se významně podílí na zvyšování ekonomické výkonnosti a zaměstnanosti ve společnosti. Přispívají k tvorbě zdravého podnikatelského prostředí, zvyšují dynamiku trhu, mají schopnost absorbovat pracovní síly uvolněné z velkých podniků a jsou významným stabilizujícím prvkem ekonomického systému. Vzhledem ke skutečnosti, že podpora začínajících podniků je v České republice orientována zejména na sektor malých a středních podniků (MSP), budu se právě na tento podnikatelský sektor nejvíce zaměřovat. Hlavním cílem diplomové práce je popis, rozbor a zhodnocení podpory podnikání v České republice určené pro začínající podniky se zaměřením na sektor malých a středních podniků. Dílčí cíle práce jsou pak naplňovány v každé jednotlivé části této práce za využití metody deskripce, analýzy a syntézy. V úvodní části diplomové práce vymezím základní pojmy související s podnikáním a jeho podporou, dále pak zmíním teoretická a legislativní východiska podnikání s přihlédnutím k jejich vývoji. V následující kapitole provedu popis a analýzu právních, ekonomických a psycho-sociální aspektů zahájení podnikání, jejichž důkladné zvážení by mělo projít rozhodovacím procesem každého začínajícího podnikatele. V třetí části diplomové práce nastíním legislativní rámec a institucionální zabezpečení podpory podnikání a popíši vývoj a současný stav podpory podnikání v České republice. Část diplomové práce věnuji také analýze systému investičních pobídek v České republice. Přiblížím podstatu investičních pobídek, zmíním jejich právní úpravu, dále pak typy investičních pobídek v současnosti. Stručně charakterizuji za jakých podmínek jsou investiční pobídky poskytovány a rámcově uvedu programy podpory v rámci investičních pobídek. V závěrečné části práce uvedu konkrétní případ podpory podniku a zhodnotím současné možnosti využívání podpory malých a středních podniků v České republice. 1

1

Vymezení pojmů, teoretická a legislativní východiska

1.1 Vymezení pojmů podnikání, podnikatel a podnik Pojem podnikání je běžnou součástí slovníku každého z nás, nicméně jeho definice a interpretace není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. V odborné literatuře se nejčastěji setkáváme s následujícími pohledy na pojem podnikání: a) Ekonomické pojetí – podnikání je zapojení ekonomických zdrojů a jiných aktivit tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Je to dynamický proces vytvářející přidané hodnoty. b) Psychologické pojetí – podnikání je činnost motivovaná potřebou něco získat, něco dosáhnout, vyzkoušet si něco, něco splnit. Podnikání v tomto pohledu je prostředek k dosažení seberealizace, zbavení se závislosti, postavení se na vlastní nohy apod. c) Sociologické pojetí – podnikání je vytváření blahobytu pro všechny zainteresované, hledáním cesty k dokonalejšímu využití zdrojů, vytvářením pracovních míst a příležitostí. d) Právnické pojetí – podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.1

Obecně tedy můžeme charakterizovat podnikání jako cílevědomou činnost, resp. cyklický proces opírající se o iniciativní a kreativní přístupy směrem k organizování a řízení podnikatelských procesů, která přináší praktický přínos, užitek a přidanou hodnotu s nutností převzetí rizika neúspěchu. Podnikatele je možno charakterizovat jako subjekt realizující podnikatelské aktivity s rizikem rozšíření nebo ztráty vlastního kapitálu, který je schopen rozpoznat příležitosti, mobilizovat a využívat zdroje a prostředky k dosažení stanovených cílů a postoupit tomu odpovídající rizika. Je to iniciátor a nositel podnikání, investuje prostředky, čas, úsilí a jméno, přebírá odpovědnost, nese riziko s cílem dosáhnout svého finančního a osobního uspokojení. Je to subjekt ovládající umění nacházet příležitosti, vytyčovat si nové síle, jehož nezbytnou dovedností je zabezpečit si finanční prostředky nezbytné k podnikání, mající schopnost organizovat podnikatelské aktivity, který je ochoten podstoupit riziko a je obdařen vlastnostmi jako jsou sebedůvěra, vytrvalost, nasazení a pevná vůle.2

1 2

Srv. Veber, J.,Srpová, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada Publishing a.s., 2005, s. 13. Veber, J.,Srpová, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada Publishing a.s., 2005, s. 14.

Právní teorie definuje podnikatele jako: •

osobu zapsanou v obchodním rejstříku,

•

osobu, která podniká na základě živnostenského oprávnění,

•

osobu, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,

•

osobu, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.3

Podnikatelem je tedy fyzická osoba nebo společník některé z forem obchodních společností, který samostatně nebo se svými společníky spravuje a řídí svou společnost. V souvislosti v uvedenými pojmy je vhodné zmínit i pojem živnost, který je v obecném povědomí spojován s podnikatelskými aktivitami malého rozsahu, které jsou provozovány buď samotným živnostníkem, nebo za pomoci jeho rodinných příslušníků s cílem zajistit sobě a své rodině obživu. Z hlediska právního se definice živnosti příliš neliší od obecného vymezení podnikání uvedeného v obchodním zákoníku. Živnost je tedy definována jako soustavná činností provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem o živnostenském podnikání.4 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů rozděluje živnosti na tzv. ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti jsou dále děleny na živnosti řemeslné (vyžadují ke svému provozování vyučení a odbornou praxi) a živnosti vázané (pro provozování těchto živností je nutný průkaz způsobilosti) a živnosti volné (nevyžadují vyučení, praxi ani odbornou způsobilost). Koncesované živnosti jsou provozovány na základě koncese (povolení), které uděluje příslušný živnostenský úřad, který rovněž vede živnostenský rejstřík, kde se zapisují podnikatelé, kteří v obvodu jeho působnosti provozují živnost. Pojem podnik je neoddělitelně spjat s podnikáním a podnikatelem. Je to základní jednotka, která realizuje výrobu či poskytuje služby. I zde existuje řada výkladů, které závisí na hledisku, ze kterého je tento pojem interpretován. Nejzákladnější pojetí podniku jej charakterizuje jako objekt právních vztahů, ve kterém dochází k přeměně zdrojů (vstupů) ve statky (výstupy). Obecnější definice pojímá podnik jako plánovitě organizovanou hospodářskou jednotku, v níž se zhotovují a prodávají věcné statky a služby. Je to tedy uspořádaný soubor prostředků, zdrojů, práv a jiných majetkových hodnot, které slouží

3 4

Srv. § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Viz zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

podnikateli k provozování jeho podnikatelských aktivit. V obchodním zákoníku je podnik charakterizován jako soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají k tomuto účelu sloužit.5

1.2 Kritéria pro stanovení velikosti podniku V souvislosti s vymezením pojmu podnik je nutno vymezit i jeho klasifikační statistické pojetí v němž došlo v roce 1997 k významné změně. V tomto roce se česká statistika harmonizovala s kvantitativní typologií podnikání Eurostatu6 a podniky rozdělila do tří základních skupin podle počtu zaměstnanců: •

malé podniky – do 20 zaměstnanců,

•

střední podniky – do 100 zaměstnanců,

•

velké podniky – 100 a více zaměstnanců.

Vývoj klasifikace podniků dále pokračoval přes doporučení Evropské komise7 96/280/EC z 3. 4. 1996, které používalo jiná kritéria rozdělení podnikatelů a podniků, a to: •

počet zaměstnanců – hlavní kritérium,

•

roční tržby, resp. obrat,8

•

celková hodnota aktiv,9

•

nezávislost.

Na základě těchto kritérií byly podniky rozděleny na: •

velmi malý podnik (mikropodnik, drobný podnik) – má méně než 10 zaměstnanců, roční obrat nepřesahující 2 miliony ECU10 a aktiva nepřekračující 2 miliony ECU,

5

Srv. § 5 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Eurostat – statistický úřad Evropského společenství. 7 Evropská komise – vrcholný výkonný orgán EU se sídlem v Bruselu, který předkládá návrhy zákonů a politik a má právo aplikovat právo EU, podílí se na společné zahraniční politice. 8 Roční tržby, obrat – stanovuje se z částky získané za prodej výrobků nebo služeb po odečtení všech prodejních slev, daně z přidané hodnoty a daní vztahujících se k obratu za poslední účetně uzavřené období. 9 Hodnota aktiv – uvedená v rozvaze se zjišťuje za poslední uzavřené účetní období a vypovídá o hodnotě majetku podniku. 10 ECU – evropská měnová jednotka používaná pro oficiální platby mezi centrálními bankami jednotlivých států a ministerstvy financí (platební a zúčtovací prostředek v zahraničním obchodě, který nebyl zákonným platidlem a neměl hotovostní podobu). 6

•

malý podnik – má méně než 50 zaměstnanců, roční obrat nepřesahující 7 milionů ECU a aktiva nepřesahující 5 milionů ECU,

•

střední podnik – má méně 250 zaměstnanců, roční obrat nepřesahující 40 milionů ECU a aktiva nepřesahující 27 milionů ECU,

•

velký podnik - má méně než 500 zaměstnanců, roční obrat a aktiva překračují výše uvedené limity, přičemž podnik s více než 500 zaměstnanci je označován jako velmi velký podnik.

V rámci EU11 pokračoval proces klasifikace podniků na základě doporučení 2003/361/EC ze dne 6. 5. 2003, ve kterém byly jako hlavní kritéria stanoveny počet zaměstnanců a finanční výsledky: •

mikropodnik – zaměstnává méně než 10 zaměstnanců, jeho roční obrat a/nebo celková bilanční hodnota majetku nepřesahují 2 mil. EUR,

•

malý podnik - zaměstnává méně než 50 zaměstnanců, jeho roční obrat a/nebo celková bilanční hodnota majetku nepřesahují 10 mil. EUR,

•

střední podnik - zaměstnává 50 až 250 zaměstnanců, jeho roční obrat nepřesahuje 50 mil. EUR a/nebo celková bilanční hodnota majetku nepřesahuje 43 mil. EUR.

V České republice byla klasifikace podnikatelů a podniků upravena v zákoně č. 299/1992 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, který vznikl na začátku ekonomické transformace, a který byl posléze nahrazen zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, s účinností od 1. 1. 2003. Tento zákon označuje za malého podnikatele subjekt: •

zaměstnávající méně než 50 zaměstnanců,

•

jehož aktiva uvedená v rozvaze nepřesahují 180 mil. Kč nebo jehož čistý obrat za poslední uzavření účetní období nepřesahuje 250 mil. Kč,

•

je nezávislý.12

Za středního podnikatele na základě zákona č. 47/2002 Sb., je považován subjekt, který: •

11 12

zaměstnává méně než 250 zaměstnanců,

EU - vznikla na základě Maastrichtské smlouvy platné od 1. 1. 1993 podepsané členskými státy ES. Za nezávislý je považován takový podnik, v němž 25% nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv nesmí vlastnit jeden podnik nebo společně několik podniků nesplňující kritéria malého a středního podniku ve smyslu § 2 zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů.

•

jeho aktiva uvedená v rozvaze nepřesahují 980 mil. Kč nebo má čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahující 1 450 mil. Kč,

•

je nezávislý.

Drobný podnikatel je charakterizován jako malý a střední podnikatel, který zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a který splňuje druhou a třetí podmínku stanovenou pro malého podnikatele. Dne 1. 1. 2005 vstoupila v účinnost novela zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, která přibližuje platnou legislativu České republiky stavu danému v EU na základě Nařízení komise č. 70/2001 ze dne 12. 1. 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES13 u státní podpory malého a středního podnikání, v platném znění. Základní kritéria třídění malých a středních podniků, tj. počet zaměstnanců, hodnota aktiva a obrat zůstaly zachovány, pouze se stanovují nové limity aktiv a obratu:

Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, pokud: •

zaměstnává méně než 250 zaměstnanců,

•

jeho aktiva/majetek nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR.

Za malého podnikatele se považuje podnikatel, pokud: •

zaměstnává méně než 50 zaměstnanců,

•

jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR.

Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud: •

zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a

•

jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR.14

V případě začínajících malých a středních podnikatelů jsou kritéria třídění malých a středních podniků stanovována vlastním kvalifikovaným odhadem podnikatele, a to pro první účetní období, ve kterém bude podnikatelská činnost uskutečňována.

13

ES – označení pro tři původně samostatně vzniklá hospodářská seskupení – Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské společenství pro atomovou energii a Evropské hospodářské společenství. 14 Viz. http://www.mpo.cz/, 24. 10. 2006.

Klasifikace podnikatelů, resp. podniků je pro potřeby České správy sociálního zabezpečení upravena v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, kde jsou podniky rozděleny do dvou velikostních kategorií, přičemž rozhodujícím kritériem je počet zaměstnanců: •

malé organizace – do 25 zaměstnanců,

•

organizace – 25 a více zaměstnanců.

1.3 Druhy podnikatelů Pro přesné klasifikační zařazení jednotlivého podniku ve smyslu stanovení klasifikačních kritérií, tj. stanovení počtu zaměstnanců, výše hodnoty aktiv a výše obratu je důležité zohlednit, zda je podnik, resp. podnikatel definován jako tzv. samostatný, partnerský nebo spojený podnikatel: •

samostatný podnikatel - podnikatel, který není klasifikován jako partnerský ani jako spojený podnikatel;

•

partnerský podnikatel - podnikatel, jež není spojeným podnikatelem a který vlastní výlučně nebo společně 25 – 50% kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podnikatele;

•

spojený podnikatel - podnikatel vlastní většinu hlasovacích práv společníků, členů nebo akcionářů jiného podnikatele a) podnikatel má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podnikatele; b) podnikatel má právo uplatňovat dominantní vliv nad jiným podnikatelem podle smlouvy uzavřené s tímto podnikatelem nebo podle ustanovení v jeho zakladatelské listině nebo v zakladatelské smlouvě; c) podnikatel, který je majitelem akcií nebo členem jiného podnikatele, sám kontroluje podle dohody s ostatními akcionáři, společníky nebo členy uvedeného podnikatele většinu hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů v uvedeném podnikateli.15

Výše uvedená klasifikace podniků a rozlišení podnikatelů jsou důležité především z hlediska možnosti získávání podpory v rámci programů určených na podporu a rozvoj malých a středních podniků, o kterých bude pojednáno na jiném místě této práce.

15

Viz. http://www.mpo.cz/, 24. 10. 2006.

1.4 Teoretická a legislativní východiska podnikání Česká republika prošla po roce 1989 velmi dynamickým podnikatelským vývojem. Na počátku 90. let minulého století se trh zbavil centrálně plánovaného hospodářství a bylo nezbytné zahájit práce na koncepci ekonomické reformy, která by vedle ekonomické transformace upravovala i zásadní vlastnické změny. Tato koncepce mimo jiné uznala soukromé vlastnictví výrobních prostředků a započala transformační proces, který vyvrcholil v polovině 90. let minulého století tzv. velkou a malou privatizací. Za klíčovou změnu tohoto období lze bezesporu považovat transformaci z centrálně plánovaného hospodářství k hospodářství tržnímu. Na počátku 90. let minulého století došlo k obrovskému rozmachu soukromého podnikání, jen v roce 1991 stoupl počet registrovaných podnikatelů z 379 tisíc na 1 ,059 milionu. Často je toto období označováno odbornou literaturou jako „zlaté časy“ soukromého podnikání. Bouřlivý rozvoj soukromého podnikání bylo však nutno podpořit nejen ekonomicky, ale i právně. Nutností se stalo přijetí nových, resp. novelizace stávajících právních předpisů, které by upravovaly vztahy mezi podnikateli a státem, podnikateli navzájem a rovněž vztahy mezi podnikateli jako zaměstnavateli a jejich zaměstnanci. V této souvislosti je nutno především zmínit zrušení ústavního zákona, který zajišťoval monopolní postavení socialistického vlastnictví a zakazoval existenci soukromého vlastnictví, kdy toto bylo provedeno přijetím ústavního zákona č. 100/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1961., Ústava ČSFR a ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci. Prvními legislativními předpisy, které vytvořily právní rámec pro provozování soukromého podnikání byly zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, který by následně zrušen zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání a zákon č. 427/1990 Sb., o převodu některých věcí ve vlastnictví státu do vlastnictví právnických a soukromých osob, jehož hlavním cílem mělo být vytvoření materiálních podmínek pro rozvoj podnikání. V České republice bylo do 31. 12. 2005 vydáno 3, 751 milionu živnostenských oprávnění. Živnostenská oprávnění vlastnilo k 31. 12. 2005

celkem 2, 006 milionu

podnikatelů, z toho bylo 254 tis. právnických osob. Podle údajů ČSÚ vykazovalo podnikatelskou činnost k 31. 12. 2005 v ČR 993 712 MSP16. Je to dáno především stabilní legislativní úpravou soukromého podnikání jak jednotlivými právními předpisy ČR tak právními předpisy EU.

16

Srv. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2005. Praha, květen 2006.

Rozvoj podnikání je především ovlivňován kvalitou podnikatelského prostředí. Podnikatelské prostředí je tvořeno širokou škálou podmínek pro podnikání v oblasti legislativy, v oblasti institucionální infrastruktury a v oblasti fungování trhů. Na vytváření podnikatelského prostředí se podílejí zejména státní orgány (zákonodárné sbory a příslušná ministerstva) a jim na roveň postavené orgány státní správy, státem zřízené nebo státem podporované instituce a agentury, soudy a orgány veřejné samosprávy včetně dalších soukromých subjektů působících v této oblasti.17 Stabilní podnikatelské prostředí a komplexní právní úprava soukromého podnikání je jedním z mnoha předpokladů motivujících k zahájení podnikání. Dalšími, zejména subjektivními předpoklady pro zahájení podnikání, jsou odhodlání podnikat, osobní předpoklady k podnikání, podnikatelský nápad, jasný podnikatelský záměr, zajištění finančních a dalších zdrojů souvisejících s podnikáním. Samotnému zahájení podnikatelské činnosti, resp. založení podniku by měl u každého začínajícícího podnikatele předcházet proces uskutečnění konkrétních rozhodnutí a zodpovězení specifických otázek týkajících se ekonomických a právních aspektů zahájení podnikání.

17

srv. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2005. MPO, květen 2006.

2

Právní a ekonomické aspekty zahájení podnikání

2.1 Legislativní zdroje podnikání Základní legislativní východiska podnikání jsou uvedena v ústavním zákonu č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, kde je zakotveno právo každého občana podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost a také právo vlastnit majetek.18 Pro konkrétní právní úpravu podnikání je pro podnikatele či budoucího podnikatele nezbytná znalost zejména těchto právních předpisů: •

obchodní zákoník,

•

zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

•

daňové zákony – zákon o dani z příjmu fyzických osob, zákon o dani z příjmu právnických osob, zákon o DPH, zákon o spotřební dani, atd.,

•

právní předpisy v oblasti sociálního zabezpečení,

•

právní předpisy v oblasti zdravotního pojištění,

•

právní předpisy v oblasti zaměstnanosti,

•

zákoník práce,

•

právní předpisy v oblasti účetnictví,

•

a další právní předpisy v případě, že podnikatel hodlá podnikat ve oblasti, která je regulována speciálními právními předpisy.

Obchodní zákoník je z podnikatelského hlediska nejdůležitějším právním předpisem zejména upravujícím postavení podnikatelů, právní formy podnikání a obchodní závazkové vztahy. Najdeme zde definici základních pojmů jako jsou podnikání, podnikatel, podnik, obchodní majetek, obchodní firma, obchodní tajemství. Dále tento právní předpis mimo jiné upravuje označování obchodních listin, zápis do obchodního rejstříku, výši povinného základního kapitálu, vymezení nekalého soutěžního jednání podnikatele, druhy obchodních společností a podmínky pro jejich vznik, existenci i zánik.19 Rovněž živnostenský zákon upravuje provozování podnikatelské činnosti na základě živnostenského oprávnění a stanoví základní podmínky pro provozování živnosti jak jednotlivým samostatným živnostníkům, tak velkým podnikům. Najdeme zde definici a

18

Srv. čl. 25, resp. čl. 11 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. 19 Veber, J.,Srpová, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada Publishing a.s., 2005, s. 63.

rozdělení živností, všeobecné a speciální podmínky pro získání živnostenského oprávnění, překážky provozování živností apod.

2.2 Právní formy podnikání Před konkrétní realizací podnikatelských plánů se začínající podnikatel musí rozhodnout pro nevhodnější typ právní formy podnikání. Platná právní úprava umožňuje následující právní formy podnikání: •

podnikání fyzických osob,

•

podnikání právnických osob.

2.2.1

Podnikání fyzických osob

Fyzická osoba podnikající samostatně na základě živnostenského nebo jiného oprávnění je nejvhodnější formou pro začínající podnikatele. Zapisuje se do obchodního rejstříku na vlastní žádost nebo povinně za podmínek, které jsou stanoveny obchodním zákoníkem.20 Jedná se o podnik, který má formu živnosti. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění rozeznává tyto druhy živností: •

Živnosti ohlašovací – při splnění stanovených podmínek jsou provozovány na základě písemného ohlášení podnikatele příslušnému živnostenskému úřadu a člení se na živnosti řemeslné (zednictví), vázané (automatizované zpracování dat) a volné (koupě zboží za účelem prodeje),

•

Živnosti koncesované - jsou provozovány na základě koncese (povolení) udělené podnikateli příslušným živnostenským úřadem (např. provozování čerpací stanice).

V odborné literatuře je poměrně jednotně nahlíženo na výhody a nevýhody podnikání fyzických osob:21 Výhody:

20

•

minimum formálně právních povinností,

•

nízké náklady související se založením,

Srv. § 34 odst. 1, písm. c), resp. § 34 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 21 Srv. Veber, J.,Srpová, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada Publishing a.s., 2005, s. 66.

•

zahájení podnikatelské činnosti ihned po ohlášení (výjimka koncesované živnosti),

•

není nutný počáteční kapitál,

•

samostatnost rozhodování,

•

jednoduché přerušení či ukončení činnosti,

•

daňové výhody.

Nevýhody: •

neomezené ručení majetkem podnikatele,

•

požadavky na odborné a ekonomické znalosti podnikatele,

•

schopnost ovládat administrativu související s podnikáním,

•

omezený přístup k bankovním úvěrům a státní podpoře.

2.2.2

Podnikání právnických osob

Podnikání právnických osob upravuje a specifikuje obchodní zákoník, přičemž všechny typy právnických osob musí být zapsány do obchodního rejstříku. Mezi nejdůležitější právní formy podnikání právnických osob jsou zařazovány: •

obchodní společnosti,

•

družstva,

•

státní podniky,

•

neziskové organizace,

•

ostatní.

Obchodní společnosti jsou upraveny v obchodním zákoníku.22 Jsou to právnické osoby založené za účelem podnikání a představují jednu ze základních organizačně právních forem provozování podnikatelské činnosti. Podle způsobu účasti na podnikání obchodní společnosti, míře podnikatelského rizika a podle oddělenosti od majetku obchodní společnosti se rozlišují tři skupiny obchodních společností:

22

•

osobní společnosti,

•

kapitálové společnosti,

•

smíšené společnosti.

Srv. § 56 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

U osobní společnosti se předpokládá osobní účast podnikatele na řízení společnosti a rovněž je tato skupina obchodních společností charakterizována zpravidla neomezeným ručením společníků za závazky společnosti. Řadíme zde: •

veřejnou obchodní společnost.

Kapitálové obchodní společnosti předpokládají majetkovou účast společníků na podnikání, zakladatelé mají povinnost vnést vklad, jejich ručení za závazky společnosti je buď omezené, nebo žádné. Patří sem: •

společnost s ručením omezeným,

•

akciová společnost.

Smíšené obchodní společnosti mají jisté znaky osobních společností a jisté znaky kapitálových společností. Jde zejména o spojení osobní účasti na podnikání, rozsahu ručení společníků a povinnost vkladu do společnosti při zahájení podnikání. Mezi smíšené obchodní společností lze zařadit: •

komanditní společnost.

V souvislosti se vstupem České republiky do EU se obchodní společnosti upravené v právním řádu rozšířily o úpravu evropské společnosti a evropského hospodářského zájmového sdružení. Účelem evropské společnosti je umožnit společnostem z různých členských států EU fúzovat nebo vytvářet společné holdingové společnosti či dceřiné společnosti, aniž by se musely potýkat s právními a praktickými překážkami vyplývajícími z existence 27 různých právních řádů v rámci EU. Evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS) má usnadňovat a podporovat nadnárodní spolupráci mezi společnostmi z více členských států EU. Jedná se o nový druh sdružení, který umožňuje různým podnikům se sídlem v různých členských státech EU provádět určité činnosti společně, aniž by musely fúzovat nebo zakládat společné dceřiné společnosti. EHZS funguje v právním rámci, který je nezávislý na jednotlivých národních právních systémech.23 Družstvo je společenstvím neuzavřeného (předem nestanoveného) počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Právní úprava družstva vychází z obchodního zákoníku, konkrétně z § 221 a

23

Srv. http://ec.europa.eu/youreurope/nav/cs/business/life-events/start/index.html 13.2. 2007

následujících. Každé družstvo je právnickou osobou a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové družstva za jeho závazky v obecném případě neručí. Výjimka může být upravena pouze ve stanovách družstva, členská schůze poté může rozhodnout o určité výši uhrazovacích poplatků pro některé členy na krytí ztrát družstva.24 Družstva jsou v podnikatelské praxi méně častou právní formou začínajícího podniku a rovněž zde po vstupu České republiky do EU došlo k rozšíření této právní formy podnikání zákonem č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti. Státní podnik je organizací, která je ve vlastnictví státu nebo územně samosprávného celku a jeho hlavním určení je zajišťování veřejné služby (pošta, televize, ochrana zdraví apod.).

Neziskové organizace se dělí na: •

rozpočtové organizace,

•

příspěvkové organizace,

•

občanská sdružení,

•

nadace,

•

obecně prospěšné společnosti.

Pro úplnost je třeba uvést, že státní podniky a neziskové organizace představují jen velmi zřídka využívanou možnost právní formy podnikání.

Mezi ostatní právní formy podnikání lze uvést podnikání v investiční společnosti, bance, penzijním fond apod. Zde mimo obecných právních norem platí ještě speciální právní normy, které specifikují nároky na zřízení, provozování a zánik těchto společností.

2.3 Psycho-sociální aspekty zahájení podnikání Právní aspekty podnikání jsou pro podnikatele jistě velmi důležité, nicméně bez důkladného zvážení a odborného zpracování sociálně psychologických a ekonomických aspektů začínající podnikatel jen stěží v tržním prostředí uspěje.

24

srv. http://ec.europa.eu/youreurope/nav/cs/business/life-events/start/index.html 13.2. 2007

V odborné literatuře jsou nejčastěji vymezovány tyto sociálně psychologické a ekonomické aspekty: •

získání motivace a odhodlání podnikat

•

zvážení osobních předpokladů pro podnikání

•

podnikatelský nápad či objevení mezery na trhu

•

vyjasnění podnikatelského záměru

•

vyjasnění potřeby finančních a dalších zdrojů

•

vymezení předmětu činnosti

Nejdůležitějším předpokladem pro rozvoj začínajícího podniku je co nejsilnější motivace budoucího podnikatele založená na osobních plánech, záměrech, přáních a jejich konkrétní podoba ve formě osobních a podnikatelských cílů.25 Důležitým předpokladem je i reálnost podnikatelských cílů a v neposlední řadě i podpora rodiny. Rozhodnutí začít s podnikáním znamená pro podnikatele přijmout břemeno odpovědnosti za svá rozhodnutí a je rovněž spojeno s důkladným zvážením osobních předpokladů začínajícího podnikatele jakými by měly být vytrvalost, organizační schopnosti, umění využít příležitost, vzdělání, kvalifikace aj. Stejně tak se začínající podnikatel neobejde bez „dobrého podnikatelského nápadu“, který spočívá v objevení a zacelení mezery na trhu zboží či služeb. Je důležité zvážit perspektivy a možnosti psycho sociálních aspektů podnikání a následně jejich zhodnocení převést do ekonomických aspektů souvisejících se zahájením podnikání.

2.4 Ekonomické aspekty zahájení Základními ekonomickými aspekty, které musí začínající podnikatel vždy zohlednit a důkladně zpracovat jsou podnikatelský plán a zdroje financování začínajícího podniku. Začínající podnikatel si při zakládání podniku musí především klást otázku v čem a jak bude podnikat (podnikatelský plán) a posléze tyto úvahy musí promítnout do konkrétní finanční podoby (zakladatelský rozpočet).

25

Srv. Veber, J.,Srpová, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada Publishing a.s., 2005, s. 53.

2.4.1

Podnikatelský plán

Podnikatelský plán představuje písemný dokument zpracovaný podnikatelem, který by měl popisovat všechny podstatné vnější a vnitřní faktory a okolnosti související se zahájením podnikatelské činnosti. Podle Vebera jej můžeme přirovnat k autoatlasu, který by nám měl usnadnit odpovědi na otázky typu: kde jsme, kam se chceme dostat a jak se tam dostaneme.26 Příprava podnikatelského plánu závisí na velikosti podniku a samozřejmě účelu, pro který je určen. Rozdíly v rozsahu a kvalitě podnikatelského plánu mohou být způsobeny faktory jakými jsou velikost relevantního trhu, konkurence, růstový potenciál či zda podnikatel bude poskytovat služby či výrobu. Nicméně i tak lze vysledovat základní charakteristiky podnikatelského plánu, kterými jsou zejména: •

srozumitelnost,

•

jednoduchost,

•

uvážlivá stručnost,

•

tvrzení podložená fakty,

•

pravdivost,

•

reálnost,

•

respektování rizika.

Z hlediska vnitřního obsahu by každý podnikatelský plán bez ohledu na druh a způsob podnikání měl být zpracován v následující struktuře:

26

•

obsah,

•

shrnutí,

•

všeobecný popis podniku,

•

klíčové osobnosti,

•

produkty (výrobky nebo služby),

•

konkurenční okolí podniku,

•

analýza prodeje, výroby a provozní činnosti,

•

finanční plán,

•

osvědčení, propagace, přílohy.

Veber, J.,Srpová, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada Publishing a.s., 2005, s. 87.

2.4.2

Zakladatelský rozpočet

Důvodem zpracování zakladatelského rozpočtu je bezesporu specifikace a kvantifikace finančních prostředků potřebných k zahájení podnikání a k vlastní výrobě či poskytování služeb. Finanční prostředky, které jsou nutné k zahájení podnikatelské činnosti lze rozdělit do čtyř skupin: •

finanční prostředky nutné pro založení podniku – určené ke složení základního kapitálu, poplatky za vydání živnostenských listů, poplatky za výpisy z příslušných rejstříků,

•

finanční prostředky na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku – vynaložené na nákup pozemků, budov, zařízení, technického vybavení,

•

finanční prostředky vložené do pořízení tzv. oběžného majetku – nutné pro nákup surovin a materiálu, zásob zboží,

•

finanční prostředky určené na zahájení podnikání – tj. na financování provozní činnosti do doby zajištění financování z tržeb podnikatele.27

Dalším důležitým ekonomickým aspektem zahájení podnikání je zodpovězení otázky zda začínající podnik může podnikatel financovat z vlastních zdrojů, nebo zda bude nutno použít zdroje cizí, zejména bankovní úvěry, půjčky nebo leasing apod. V této souvislosti by začínající podnikatel měl znát možnosti podpory začínajícího podniku jak ze strany státu, tak ze strany strukturálních fondů EU.

27

Srv. Veber, J.,Srpová, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada Publishing a.s., 2005, s. 86.

3

Podpora podnikání v ČR Podporu podnikání v České republice lze v nejzákladnější rovině charakterizovat jako

souhrn různých ekonomických a právních nástrojů sloužících k rozvoji podnikatelského prostředí, rozvoji stávajících a nových podniků formou různých zvýhodněných úvěrů, dotací, garancí, rozvojových programů či různých forem investičních pobídek. Základní cíl podpory podnikání je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti podniků a podnikatelů, udržení přitažlivosti České republiky pro investory, podporu inovací, podporu zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií.28 Vláda od roku 1991 každoročně schvaluje programy na podporu podnikání, jejich smyslem je především podpora malých a středních podniků (MSP). Podpora podnikání se začala naplno rozvíjet až po roce 1997, kdy nová vláda opustila silně liberální ekonomickou politiku předchozí vlády, která se spíše orientovala na nepřímé formy podpory podnikání (tvorba odpovídající legislativy a příslušných institucí). Nově vznikl systém investičních pobídek, který postupně poměrně dynamicky nastartoval podnikatelské prostředí v ČR prostřednictvím příchodu zahraničních investorů. Dalším velkým milníkem v koncepci podpory podnikání na území ČR se stal v roce 2004 vstup do EU, kdy ČR získala nové zdroje pro podporu českých podnikatelů ze strukturálních fondů EU. Obecně není podpora podnikání v ČR nijak centrálně organizována a řízena, nýbrž je rozdělena mezi celou řadu institucí. Klíčovou pozici mezi těmito institucemi zastává především Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Dalšími institucemi, které se zabývají jak přímou tak nepřímou podporou podnikání jsou agentura CzechInvest, Czech Trade, Česká exportní banka, Exportní garanční a pojišťovací společnost, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Hospodářská komora České republiky aj. Širší pojetí termínu podpory podnikání zahrnuje i podporu rozvoje lidských zdrojů, vzdělávání či rozvoj dopravní infrastruktury. Ve své práci k tomuto širšímu pojetí nebudu přihlížet a zaměřím se na primárně na podporu určenou pro malé a střední podniky. Způsob podpory podnikání může být přímý (např. podpora formou dotací, zvýhodněných půjček) nebo nepřímý (např. podpora infrastruktury). O nepřímé formě podpory podnikání lze hovořit také tehdy, když se prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu na podporu malých a

28

Srv. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2005. Praha, květen 2006.

středních podniků dostávají se do institucí, které poskytují podnikům a podnikatelům bezplatné či cenově zvýhodněné poradenské či konzultační služby. Podle území rozlišujeme poskytování podpory podnikání na: unijní (státy EU), národní (konkrétní stát) krajskou a regionální (NUTS III a NUTS II)29 a obecní. Základní pravidla pro poskytování podpory pro malé a střední podniky z prostředků státního rozpočtu stanoví kromě zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů také zákon č. 218/2000Sb., o rozpočtových pravidlech a zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. Legislativa České republiky vztahující se k podpoře podnikání je harmonizována s danou legislativou EU.

3.1 Legislativní rámec podpory podnikání se zaměřením na MSP Historie podpory malých a středních podniků začíná po roce 1990. Vzhledem k tehdejšímu liberálnímu přístupu nebyla podpoře MSP věnována dostatečná pozornost. Již v roce 1991 byl vládou ČR přijat „Program rozvoje průmyslové výroby“, který byl přednostně určen malým a středním podnikům. Program byl zaměřen na podporu investičních, inovačních a modernizačních projektů, jejichž podstatou bylo snížení energetické a materiálové náročnosti, lepší využití domácích surovinových zdrojů a zvýšení exportní výkonnosti a konkurenceschopnosti výroby.30 Legislativní rámec podpory MSP byl vytvořen až v roce 1992, kdy byl schválen zákon č. 229/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání. Zákon vymezil čtyři základní formy podpory pro malé a střední podniky spočívající v: •

poskytování kapitálu,

•

poskytování tréninku,

•

poskytování poradenských služeb,

•

poskytování informací.

29

Klasifikace NUTS byla zavedena Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostat) ve spolupráci s ostatními orgány EU pro potřeby klasifikování jednotné struktury územních jednotek. Klasifikace NUTS se využívá ke statistickému monitorování a k analýzám sociální a ekonomické situace v regionech a pro potřeby přípravy, realizace a hodnocení regionální politiky. Český statistický úřad proto vypracoval, po dohodě s Eurostatem - Klasifikaci územních statistických jednotek CZ-NUTS. Pro potřeby regionální a ekonomické statistiky se jednotky NUTS používají pro sledování zejména těchto základních ukazatelů: míra nezaměstnanosti, regionální HDP, populační údaje.

30

Srv. Dvořáček, Jiří. Průmyslová politika. 1. vydání. Praha : VŠE 1997.

Postupem doby se zákon o státní podpoře malého a středního podnikání dostával do stále většího nesouladu s ekonomickým vývojem a podnikatelskou praxí v ČR, byl velmi často novelizován a nedokázal se přizpůsobit tendenci přibližování se k předpisům EU, zejména co se týče přebírání kritérií podpory a definic MSP. Proces sbližování s předpisy EU vyvrcholil přijetím zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti k 1. 1. 2003. Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání stanoví zásady pro poskytování podpory při zahájení podnikatelské činnosti a pro upevňování ekonomického postavení malých a středních podnikatelů. Zákon je rozdělen do tří částí. První část stanoví podmínky pro poskytování podpory (trvalý pobyt nebo sídlo žadatele o podporu na území ČR, naplnění kritérií malého a středního podnikatele, poskytování podpory musí být v souladu s pravidly pro poskytování veřejné podpory, podpora může být v jednotlivých formách použita pouze k účelu stanovenému tímto zákonem a k účelu stanovenému programy podpory schválenými vládou na základě tohoto zákona) a příjemce podpory (musí splňovat definici malého a středního podnikatele podle Nařízení Komise EU č. 70/2001 v platném znění). Zákon rozlišuje 13 oblastí, kam může být podpora poskytnuta. Jedná se např. o tvorbu nových pracovních míst, projekty zaměřené na investice, projekty sdružení pro rozvoj malých a středních podnikatelů a k posílení jejich postavení na trhu nebo projekty v regionech se soustředěnou podporou státu a v ostatních regionech, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů. Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání prostředků státního rozpočtu a pro uplatňování sankcí za porušení rozpočtové kázně platí zvláštní právní předpisy jako je zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) nebo zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.31 Zákon nám poskytuje také informace o formě a poskytovatelích podpory. Legislativní pravidla pro podporu malých a středních podniků z prostředků státního rozpočtu stanoví dále zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), rovněž zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře a zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.

31

Viz. zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Dalšími předpisy upravujícími podporu malých a středních podniků jsou Nařízení Komise (ES) č. 70/2001, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům, které stanoví, že veřejná podpora může být poskytována pouze do maximální intenzity stanovené pro jednotlivé regiony, Nařízení Komise (ES) č. 69/2001, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES u podpory de minimis, které vymezuje podporu malého rozsahu, nemající charakter veřejné podpory, která je poskytována podle pravidla de minimis, tj. do maximální výše 100 000 EUR v průběhu tří let a Nařízení Komise (ES) č. 68/2001, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES u poskytování podpor na vzdělávání.

3.2 Institucionální a informační zdroje podpory podnikání v ČR Legislativní rámec podpory MSP bylo nutno doplnit o institucionální a informační zdroje ve formě specializovaných státních a soukromých institucí, bank, poradenských center a informačních sítí. Tyto instituce slouží jak pro začínající tak pro již existující podnikatele a nabízí podnikatelům nejen informační, ale především finanční podporu ve formě zvýhodněných programů, které jsou z části zabezpečeny z finančních prostředků státního rozpočtu a z části z finančních prostředků strukturálních a rozvojových fondů EU. Z hlediska subjektů poskytujících finanční či informační podporu pro podnikatele rozlišujeme vládní organizace zaměřené na poskytování různých forem podpory pro podnikatele, nevládní organizace poskytující široké spektrum služeb pro podnikatele a v malé míře i soukromé podnikatelské subjekty, které se účastní na podpoře podnikání v ČR. Systém podpory podnikání je realizován soustavou vzájemně se doplňujících institucí s vymezenými kompetencemi. Institucí, které se zabývají podporou podnikání je poměrně velké množství, proto zde uvedu mého pohledu ty nejdůležitější.

3.2.1

Vládní podpora podnikání

Problematika podpory malých a středních podniků je především v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky (dále jen „MPO“) včetně regionální podpory, která byla až do 1. 1. 2003 v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj. Legislativní základ pro podporu malých a středních podniků vychází ze zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře

malého a středního podnikání, podle něhož je podpora MSP poskytována prostřednictvím programů schválených vládou České republiky. Podoba podpory podnikání může mít formu:32 •

záruky za bankoví úvěry,

•

úvěry se sníženou úrokovou sazbou,

•

příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů,

•

návratné finanční výpomoci,

•

příspěvky a dotace.

Konkrétní podoba podpory podnikání vzhledem k typům programů podpory, rozsahem finančních prostředků určených na podporu podnikání se bude v jednotlivých obdobích lišit. Klíčovými vládními institucemi zabývajícími se podporou podnikání jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), které z hlediska rozsahu nabízí plošné programy podpory podnikání a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které nabízí především programy regionálního rozvoje. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) MPO je ústředním orgánem státní správy a přímo řídí různé instituce, které hrají významnou roli při přímé či nepřímé podpoře podnikatelů. Jedná se např. o Českou obchodní inspekci, Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Agenturu pro podporu obchodu CzechTrade, Českou exportní banku, Exportní garanční a pojišťovací společnost, Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, Českou energetickou agenturu atd. MPO realizuje a koordinuje programy na podporu podnikání vyhlášených vládou ČR a zároveň je subjektem monitorování podnikatelského prostředí v ČR.33

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. (ČMZRB) ČMZRB je specializovanou bankovní institucí zabezpečující nástroje podpory přístupu ke kapitálu malým a středním podnikům a podporu malého a středního podnikání realizuje zejména ve formě poskytování bankovních produktů za dotovanou cenu nebo ve formě dotací cen bankovních produktů komerčních bank.

32 33

Veber, J.,Srpová, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada Publishing a.s., 2005, s. 27. Více na Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, http://www.mpo.cz/.

Finanční prostředky pro níže uvedené podpory podnikání jsou poskytovány ze státního rozpočtu na smluvním základě za předpokladu splnění základních podmínek stanovených v jednotlivých programech na podporu podnikání. Podpory pro MSP jsou realizovány prostřednictvím: •

bankovní záruky, a) cenově zvýhodněné záruky b) záruky za kapitálový vstup c) záruky za návrh do obchodní veřejné soutěže

• zvýhodněné úvěry (střednědobé či dlouhodobé), a) investiční b) bezúročné • příspěvky k úhradě úroků a jiné finanční příspěvky.34 Česká exportní banka, a. s. (ČEB) ČEB je specializovanou bankovní institucí pro státní podporu vývozu, jejímž prostřednictvím se realizuje podpora podnikání ve formě poskytování a financování vývozních úvěrů a dalších služeb, které s vývozem souvisejí. Banka nabízí produkty krátkodobého financování vývozu (se splatností do 2 let) a produkty středně a dlouhodobého financování (se splatností 2 – 10 let). Rovněž i tato podpora je vázána na

splnění podmínek stanovených v jednotlivých programech na podporu

podnikání.35 V souvislosti s ČEB se nutno zmínit další součást systému státní podpory exportu, a to Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP), která je zaměřena na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům spojeným s vývozem. Tento typ pojištění je realizován prostřednictvím státní podpory, kdy stát ručí za závazky EGAP vzniklé z pojistných smluv a z pojištění vývozních úvěrových rizik.36

Agentura pro podporu podnikání a investic – CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest byla zřízena MPO jako národní rozvojová agentura podporující restrukturalizaci průmyslu.

34

Viz. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., http://www. cmzrb.cz/. Více na Česká exportní banka, a. s., http://www.ceb.cz/. 36 Veber, J.,Srpová, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada Publishing a.s., 2005, s. 29. 35

CzechInvest je nástupnickou organizací tří sloučených agentur: České agentury pro zahraniční investice (CzechInvest), Agentury pro rozvoj podnikání (ARP) a Agentury pro rozvoj průmyslu ČR (CzechIndustry), které se sdružily na základě novely zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání ke dni 2. 1. 2004 za účele systémového zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a EU. CzechInvest v oblasti podpory podnikání plní svěřené úkoly tím, že: •

poskytuje systém podpory malým a středním podnikatelům,

•

poskytuje podporu podnikatelům na základě programů schválených vládou ČR,

•

plní funkci určené organizace při poskytování investičních pobídek,

•

zajišťuje snadný přístup k programům financovaným ze strukturálních fondů EU,

•

zajišťuje cenově zvýhodněné služby podnikatelského poradenství, školení a semináře, informace o možnostech a potřebách regionů.37

Agentura pro podporu obchodu - CzechTrade CzechTrade je rovněž organizace zřízená MPO jako národní proexportní agentura pro podporu obchodu a její hlavním cílem je prosazování a upevňování pozic českých exportérů na zahraničních trzích. Zaměřuje se na poskytování podpory spočívající v: •

získávání informací o zahraničních trzích,

•

získávání informací o celních sazbách, o možnostech založení společnosti v zahraničí,

•

účasti či zastupování při jednáních podnikatele se zahraničním partnerem aj.

CzechTrade poskytuje nejširší individuální asistenční služby pro podnikatele ve vztahu k zahraničí. V současnosti nabízí 29 zahraničních zastoupení v 25 zemích světa. Služby agentury jsou dostupné v 15 informačních místech vytvořených v rámci poboček hospodářských komor ČR.38

Regionální poradenská a informační centra a podnikatelská a inovační centra (RPIC a BIC) RPIC a BIC jsou zřízeny po vzoru zemí EU, jsou roztříděna podle jednotlivých krajů, jejich činnost je dotována z prostředků státního rozpočtu a jejich služby jsou poskytovány za příznivějších finančních podmínek než v případě využití soukromých poradenských služeb. V současnosti v ČR působí 34 RPIC a 5 BIC.

37 38

Více na CzechInvest, http://www.czechinvest.org/. Viz. CzechTrade, http://www.czechtrade.cz/.

Činnost RPIC a BIC je zaměřena na: •

poskytování cenově zvýhodněných úvodních konzultací a služeb podnikatelského poradenství pro podnikatele,

•

pomoc při vytváření podnikatelských plánů a realizačních projektů,

•

zprostředkování bankovních úvěrů,

•

poskytování informací o programech podpor podnikání,

•

zajišťování vzdělávacích seminářů,

•

poskytování technického a technologického poradenství.39

Design centrum České republiky (DC ČR) DC ČR poskytuje podnikatelské sféře informační, poradenské a vzdělávací služby v oblasti uplatnění designu jako součásti životního stylu a zaměřuje se na zvýšení konkurenceschopnosti produkce české ekonomiky. DC ČR zdarma zejména poskytuje: •

informace o autorech průmyslových designérských návrhů a o výrobcích,

•

expertní, hodnotící a srovnávací činnosti úrovně designu, především v předvýrobní etapě,

•

provádí školení a vzdělávání výrobců,

•

pořádá veřejné soutěže v oblasti designu, uděluje ceny,

•

zabezpečuje mezinárodní kontakty a spolupráci.40

Centrum pro regionální rozvoj České republiky (CRR ČR) CRR ČR je příspěvková organizace zřízená Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a jejím základním posláním je podpora činnosti při realizaci regionální politiky vlády ČR a implementace programů EU. Dále CCR ČR zabezpečuje: •

poskytování informací o možnostech podpory z programů regionálního rozvoje ČR,

•

pomoc při zpracování žádostí o podporu ze zdrojů EU,

•

koordinaci a provoz regionálního informačního systému (RIS) a integrovaného regionálního informačního systému (IRIS).41

39

Srv. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podpora-v-regionech/regionalniporadenskainformacni/100117/2301/, 14. 1. 2007. 40 Více na Design centrum České republiky, http://www.designcentrum.cz/. 41 Srv. Centrum pro regionální rozvoj České republiky, http://www. crr.cz/.

Informační portály – BusinessInfo a Euro Info Centrum (EIC) Integrovaný systém informací pro podnikání a export – BusinessInfo je vstupní branou a jednotným on-line informačním místem na internetu pro podnikatele a exportéry. Tento informační portál byl vytvořen MPO a agenturou CzechTrade spolu s dalšími partnery v březnu 2002. Jeho cílem je zkvalitnit dostupnost informací o podnikatelském a exportním prostředí v ČR a minimalizovat informační bariéru mezi státní správou a podnikateli. Informační portál je určen zejména malým a středním podnikatelům a exportérům a slouží jako systematický integrátor podnikatelských informací, které by jinak podnikatel musel obtížně nacházet na specializovaných internetových portálech zabývajících se podnikáním v ČR a EU. Portál je tématicky rozdělen na oblasti: •

legislativa,

•

finance a daně,

•

odborové informace,

•

export,

•

podpora podnikání,

•

Evropská unie,

•

ochrana spotřebitele,

•

analýzy a studie.42

Euro Info Centrum (EIC) náleží do evropské sítě informačních center řízených Evropskou komisí na podporu podnikání pro malé a střední podniky. V současné době působí v Evropě téměř 300 informačních středisek, z toho 6 v ČR. Informační a konzultační služby EIC se výrazně podílejí na podpoře a rozvoji spolupráce malých a středních podniků v EU.43

EIC především poskytuje: •

informace o legislativě, clech, daních, veřejných zakázkách podnikatelském prostředí EU,

•

informace o programech a projektech EU,

•

informace a poradenství v oblasti programů podpory malého a středního podnikání v ČR,

42 43

Viz. http://www. businessinfo.cz/. Viz. http://www. euroinfocentrum.cz/.

•

informace o možnosti zprostředkování účasti českých podniků na programech pro podporu podnikání v EU,

•

informace o podnicích a podnikatelských subjektech v EU.

3.2.2 Nevládní podpora podnikání

Nevládní podporu podnikání zajišťuje široké spektrum subjektů, které v rámci svých činnosti poskytují celou řadu velmi užitečných služeb různým podnikatelským subjektům včetně malým a středním podnikům.44 Mezi nejvýznamnější organizace a subjekty nevládní podpory podnikání v ČR můžeme zařadit zejména: Hospodářskou komoru České republiky, Agrární komoru České republiky, Sdružení podnikatelů České republiky, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Svaz obchodu České republiky.

Hospodářská komora České republiky (HK ČR) HK ČR je členěna regionálně a oborově (různá profesní společenstva, asociace a svazy) a zabývá se podporou podnikatelů v těchto oblastech: •

právo a legislativa,

•

podpora a rozvoj malého a středního podnikání,

•

poradenství a konzultace,

•

exportní a importní poradenství, cla a certifikace,

•

vzdělávání a praktická příprava na povolání,

•

informační servis pro podnikatele v oblasti programových podpor.45

Agrární komora České republiky (AK ČR) AK ČR je orientována především na podporu podnikatelů v zemědělství, potravinářství a lesnictví. Její zaměření je v podstatě identické jako u HK ČR ovšem ve vztahu k výše uvedené skupině podnikatelů. Důležitá je její funkce spočívající ve sledování a vydávání stanovisek k problematice ochranářských opatření týkajících se trhu se zemědělskými produkty a potravinami v rámci EU.46

44

Veber, J.,Srpová, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada Publishing a.s., 2005, s. 24. Více na Hospodářská komora České republiky, http://www. komora.cz/. 46 Srv. Agrární komora České republiky, http://www.agrocr.cz/. 45

Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky (SP ČR) SP ČR je zaměstnavatelský svaz soukromých podnikatelů převážně malého a středního stavu, prosazuje a obhajuje zájmy svých členů, podporuje je a pomáhá jim. Sdružení se aktivně podílí na vytváření podmínek a pro rozvoj všech forem podnikatelské a profesní činnosti soukromých podnikatelů a živnostníků. Zabezpečuje navazování obchodních kontaktů a zabývá informační a konzultační podporou pro podnikatele. Poskytuje pomoc při řešení ekonomicko-právních vztahů v souvislosti s podnikáním a poradenství ve věci úvěru apod.47

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) AMSP ČR je právnickou osobou vzniklou na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění. AMSP ČR je dobrovolné účelové a profesní sdružení právnických a fyzických osob, které působí v různých průmyslových oborech a službách.

Ve svém programu, který čerpá ze základní legislativy a hospodářské politiky vlády ČR a ze zkušeností příslušných institucí EU, definuje své základní cíle a priority, kterými jsou: •

zlepšení podnikatelského prostředí v ČR,

•

větší dostupnost finančních prostředků pro podnikatele,

•

širší a kvalitnější informovanost o podnikatelském prostředí,

•

organizování vzdělávacích seminářů, školení pro podnikatele,

•

spolupráce se státními orgány a institucemi v souvislosti s podporou podnikání.48

3.2.3

Privátní podpora podnikání

Rovněž i v tomto sektoru podpory podnikání existuje celá řada subjektů poskytujících různé služby a podpory zasahujících do různých sfér podnikání. Jako typický zástupce této skupiny lze uvést poradenskou společnost zabývající se vyhledáváním investičních příležitostí pro investory – Czech Venture Partners, s.r.o.49 a typickou formou podpory je poskytování různých druhů podnikatelských úvěrů komerčními bankami.

47

Srv. Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, http://www.sdruzenispcr.cz/. Srv. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, http://www.amsp.cz/. 49 Více na Czech Venture Partners, s. r. o., http://www.cvp.cz/. 48

3.3 Vývoj podpory podnikání v České republice

3.3.1

Státní podpory podnikání v letech 1992 - 2001

V roce 1992 byla poprvé vládou ČR zadána realizace programů na podporu rozvoje především malého a středního podnikání Českomoravské záruční a rozvojové bance, a.s., a to na základě dohody uzavřené mezi tehdejším Ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR, Ministerstvem financí ČR a touto bankou.50 Jednalo se o následující čtyři programy, které byly zahájeny 1. 3. 1992: •

START – program zaměřený na zvýhodněné podmínky pro vznik a rozvoj MSP,

•

ROZVOJ – podpora podnikových záměrů v hospodářsky problémových regionech,

•

PATENT – program na podporu a rozvoj špičkových technologií,

•

REGION – podpora podnikání v hospodářsky problémových regionech.51

V roce 1993 byla podpora rozšířena o program KONZULT (podpora podnikání ve formě poradenství) a v roce 1994 o program ZÁRUKA (podpora podnikání spočívající v cenově zvýhodněných zárukách za bankovní úvěry podnikatelů). V letech 1992 až 1998 směřovalo ze státního rozpočtu do podpory podnikání prostřednictvím ČMZRB více než 7,5 miliardy korun. Vláda ČR se v programovém prohlášení z roku 1997 zavázala vypracovat ucelený program podpory zejména malých a středních podniků, který bude korespondovat s koncepcí podpory podnikání v EU. Stalo se tak dne 9. 12. 1998, kdy vláda ČR schválila usnesením č. 815/1998 programy podpory malého a středního podnikání na rok 1999. Tyto programy byly koncipovány jako: •

základní,

•

doplňkové.

Základní programy podpory podnikání malých a středních podniků se dále členily na: a) plošné programy s působností na celém území České republiky:

50

•

ZÁRUKA (program záruk pro malé a střední podnikatele),

•

KREDIT (program úvěrů pro malé začínající podnikatele),

Srv. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Programy podpory malého a středního podnikání v České republice. Praha, 2003. 51 Srv. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Výroční zpráva ČMZRB. Praha, 1995.

•

TRH (program podpory malých a středních podnikatelů),

•

KAPITÁL (poskytování záruk investorům rizikového a rozvojového kapitálu),

•

PODPORA EXPORTU (program podpory vývozních a informačních služeb),

b) regionální programy s působností v hospodářsky problémových regionech: •

REGION (program podpory podnikání ve vybraných regionech),

•

VESNICE (program podpory malého a středního podnikání v obcích),

•

REGENERACE (program podpory podnikání v památkových zónách),

•

PREFERENCE (úvěry pro podnikatele ve strukturálně postižených regionech).

Doplňkové programy podpory malých a středních podniků: •

SPECIÁL (program podpory podniků zaměstnávajících problémové skupiny osob).

Na podporu malých a středních podniků soustředěnou do deseti programů vláda pro rok 1999 vyčlenila 1,9 miliardy korun.52 V témž roce byly zahájeny programy PORADENSTVÍ (podpora ve formě zlevněných poradenských služeb pro podnikatele a podpora školení a vzdělávání podnikatelů), dále DESIGN (podpora designérských služeb pro malé podniky) a program MALÉ PŮJČKY (podpora prostřednictvím zvýhodněných úvěrů pro malé podnikatele). V roce 2000 bylo na programy podpory malých a středních podniků koncentrovaných do 17 plošných a regionálních programů v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva pro místní rozvoj ČR vyčleněno 1,95 miliardy korun. V tomtéž roce vláda ČR schválila návrh politiky podpory malého a středního podnikání pro období 2001 – 2004, která počítala se 17 programy podpory podnikání, zejména malých a středních podniků.53

3.3.2

Podpora podnikání pro období 2001 - 2004

Státní politika rozvoje malého a středního podnikání byla zpracována Ministerstvem průmyslu a obchodu do roku 2004. Oficiálním programovým dokumentem „Politika podpory malého a středního podnikání na období do roku 2004“ byly vymezeny postoje k tomuto druhu podnikání, které zastává nezastupitelnou roli v národním hospodářství. Podstatou

52 53

Srv. Economia. Ročenka Hospodářských novin 2000. 4. ročník, Praha, 2000. Srv. Economia. Ročenka Hospodářských novin 2001. 5. ročník, Praha, 2001.

přístupu státu k malému a střednímu podnikání je zaměření se na snižování a odstraňování nevýhod a podpora a vytváření příznivých legislativních, ekonomických a podnikatelských podmínek. Programy podpory podnikání na léta 2001 až 2004 byly schváleny usnesením vlády č. 1257 ze dne 11. 12. 2000. S ohledem na skutečnost, že programy podpory byly vyhlášeny na delší časové období, nedošlo v jednotlivých letech k zásadním změnám v jejich počtu, názvu a znění programů ani v podmínkách poskytování podpor v jejich rámci. Významné změny nastaly až v roce 2004 v souvislosti se vstupem České republiky do EU, a to díky možnosti využívání prostředků EU pro oblast podpory malých a středních podniků. MPO zveřejnilo v roce 2003 následujících 11 programů podpory malého a středního podnikání aktualizovaných pro rok 2004 (s dílčími úpravami podmínek poskytnutí podpory) v souladu s zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů:54 •

ZÁRUKA - program záruk pro malé a střední podnikatele,

•

KREDIT – program úvěrů pro malé podnikatele,

•

START – program zvýhodněných úvěrů pro začínající podnikatele,

•

TRH – program podpory malých a středních podnikatelů,

•

KOOPERACE – program podpory podnikatelů vytvářejících kooperační sdružení,

•

VESNICE – program podpory drobného podnikání v malých obcích,

•

REGENERACE – program podpory malého podnikání v památkových zónách,

•

SPECIAL - program podpory podniků zaměstnávajících problémové skupiny osob,

•

MARKETING – program podpory poskytováním vývozních, poradenských služeb,

•

DESIGN – program podpory designu pro malé a střední podniky,

•

PORADENSTVÍ – program podpory poradenství a inovačního podnikání.

Tyto programy byly s výjimkou programu ZÁRUKA, KREDIT a DESIGN v roce 2005 zařazeny do Operačního programu Průmysl a podnikání. Programy podpory se týkaly především malých a středních podniků, ovšem podporu mohl získat i poměrně velký podnik. Většina programů byla omezena oborově – podnikatelský projekt se musel týkat oboru uvedeného v seznamu odvětvové klasifikace ekonomických

54

srv. Hospodářská komora ČR, Oddělení analytiky a podpory MSP. Informace o programech podpory MSP 1/2004, Přehled programů podpor malého a středního podnikání vyhlášených pro rok 2004. Praha, leden 2004.

činností (OKEČ). Účast v některém z programů nevylučovala možnost účasti v jiném českém či zahraničním programu podpory podnikání.

Souhrnně můžeme konstatovat, že v letech 1992 – 2004 byl pro začínající podnikatele a podniky nejvhodnějším programem podpory program START, který byl určen právě těmto subjektům, tzn. začínajícím podnikatelům i právnickým osobám, které mají oprávnění k podnikatelské činnosti a nemají uzavřeno účetnictví za první účetní rok činnosti. Cílem programu bylo umožnit začínajícím podnikatelům realizovat jejich podnikatelské záměry prostřednictvím zvýhodněných investičně zaměřených bezúročných úvěrů se splatností až 6 let poskytovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s. Začínající podnikatelé a podniky dále mohli využít programu KREDIT, který byl určen pro malé podniky v počátečním stádiu jejich rozvoje. Podpora rovněž spočívala v možnosti získání investičních úvěrů s nižšími úrokovými sazbami než u komerčních úvěrů poskytovaných komerčními bankami. Poskytovatelem úvěrů byla i v tomto případě Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

3.3.3

Podpora podnikání pro období 2004 – 2006

Vědom si rozsahu, rozmanitosti a obsáhlosti problematiky řady podpor financovaných ze státního rozpočtu a z prostředků EU, budu se následně zabývat pouze podporou podnikání se zaměřením na začínající podniky a podnikatele v ČR a další formy a druhy podpor podnikání zmíním jen okrajové, popřípadě ponechám pro účely této práce stranou.

Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) Hlavním nástrojem podpory podnikatelů a podniků se v období 2004 - 2006 stal Operační program Průmysl a podnikání (OPPP), který nahradil dříve převládající národní programy, které ztratily své přednostní postavení a staly se jen programy doplňkovými. Podpora v rámci OPPP směřuje na rozvoj podnikatelského prostředí, na rozvoj infrastruktury pro průmyslový výzkum, výstavbu a rozvoj budov pro podnikání, průmyslových zón a dalších průmyslových nemovitostí, zlepšení podmínek pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a podnikání. Dále pak směřuje podpora na rozvoj samostatného podnikání, kde se jedná především o podporu při zakládání a rozvoji malého a středního podnikání a podporu inovací výrobků, technologií a služeb.

Hlavním cílem Operačního programu průmysl a podnikání (OPPP) je zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb a zvýšení počtu začínajících podniků. K dosažení tohoto cíle jsou finanční prostředky alokovány na definované priority. V jejich rámci pak byla přijata opatření vedoucí k dosažení cílů priorit. V rámci OPPP byly definovány tyto věcné priority:55 •

Rozvoj podnikatelského prostředí – v rámci této priority jsou podporovány investice směřující do podnikatelské infrastruktury, která by následně měla urychlit rozvoj podnikatelské sféry a povzbudit vznik a vývoj nových podniků,

•

Rozvoj konkurenceschopnosti podniků - cílem této priority je poskytování finanční a poradenské pomoci životaschopným společnostem, jež uplatňují nebo vyvíjí nové technologie,

•

Technická pomoc - jež zahrnuje podpůrné aktivity administrace a implementace s cílem zvýšit účinnost prováděné podpory.

Realizace Operačního programu Průmysl a podnikání, který byl schválen usnesením vlády ČR č. 81/2003, byla zahájena v červenci roku 2004. Operační program obsahuje celkem 12 programů. Zdrojem financí pro podpory z OPPP je ze 75% Evropský fond regionálního rozvoje, který je z 25 % doplněný o financování z prostředků státního rozpočtu. Na rozpočtové období 2004 - 2006 byla celková alokace pro Operační programy ČR 1.286,4 mil. EUR a na pro programy OPPP byla alokována částka 260.852.142 EUR, která představuje přibližně 17,94 % všech zdrojů určených na strukturální politiku v ČR.

OPPP nabízel pro začínající podniky možnost využití tří programů, a to programu START, KREDIT a ROZVOJ.

START Podstatou tohoto programu určeného pro malé začínající podniky a pro podnikatele fyzické osoby bylo umožnit realizaci podnikatelských záměrů osobám, které do podnikání vstupovali poprvé nebo po delším časovém odstupu (minimálně po 7 letech). Podpora byla poskytována formou zvýhodněného úvěru na nákup strojů, zařízení a počátečních zásob, podporováno bylo i financování provozních nákladů. Minimální výše

55

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Operační program Průmysl a podnikání na léta 2004 – 2006. Praha, 2003, s. 65.

úvěru byla 100 000 Kč, maximální pak 500 000 Kč pro fyzickou osobu a pro obchodní společnost s jedním společníkem. Pro obchodní společnost s více společníky mohla být poskytnuta podpora až do výše 1 mil. Kč. Doba splácení úvěru je maximálně 6 let.

Specifická kritéria přijatelnosti žadatele do programu: •

žadatel musí doložit certifikát potvrzující úspěšné ukončení vzdělávacího programu „Základy podnikání“, který organizují Regionální poradenská a informační centra (RPIC),

•

podnikatelský projekt musí mít charakter ekonomické činnosti uvedený v seznamu odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ),

•

podpora projektu musí být doporučena (RPIC), ve vztahu ke schopnosti příjemce splácet úvěr,

•

žadatel musí doložit zdroje na spolufinancování min. 10 % předpokládaných uznatelných nákladů před čerpáním úvěru,

•

úvěr lze poskytnout jednomu žadateli pouze jednou.56

K žádosti se ve formě příloh přikládaly specifické dokumenty, a to podnikatelský plán, certifikát o ukončení vzdělávacího programu, doklad o registraci k platbě daně z příjmu. Žádosti do programu přijímaly pobočky Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s. a konečný termín příjmu žádosti byl stanoven na říjen 2006.

KREDIT Tento program byl rovněž programem úvěrovým (zvýhodněný úvěr, zvýhodněný podřízený úvěr) a sloužil k realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých podniků (do 49 zaměstnanců) s kratší historií. Mezi typové projekty patřilo pořízení hmotného i nehmotného majetku (stroje, zařízení, licence, patenty), rekonstrukce podnikatelských prostor, nákup nemovitostí za účelem podnikání s drobnějšími stavebními úpravami. Specifická kritéria přijatelnosti žadatele do programu: •

podnikatelský projekt musí mít charakter ekonomické činnosti uvedené v seznamu odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), spadajících do působnosti MPO,

56

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Programy podpory podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu. Praha, únor 2005, s. 16.

•

podpora musí být doporučena RPIC, BIC, že je příjemce podpory schopen splácet zvýhodněný úvěr (pouze u malého úvěru).57

Podpora podnikatelského projektu byla poskytována formou zvýhodněného úvěru, přičemž si žadatel mohl vybrat z následujících tří variant: •

malý úvěr – od 0,2 do 2 mil.Kč, až do výše 90 % předpokládaných celkových nákladů projektu. Úroková sazba činila 4 % p.a. po dobu splatnosti 5 let,

•

standardní zvýhodněný úvěr – do 5 mil. Kč, až do výše 80 % přepokládaných celkových nákladů projektu. Úroková sazba činila 4 % p.a. po dobu splatnosti 6 let,

•

podřízený úvěr – do 7 mil. Kč, až do výše 50 % přepokládaných celkových nákladů projektu. Úroková sazba činila 3 % p.a. po dobu splatnosti 8 let s odkladem splátek až 5 let.

Žádosti o malý úvěr přijímaly Regionální poradenská a informační centra (RPIC) a Podnikatelská inovační centra (BIC) a žádosti o zvýhodněný úvěr a podřízený úvěr přijímaly pobočky Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s. a konečný termín příjmu žádosti byl stanoven na říjen 2006.

ROZVOJ Program ROZVOJ nebyl primárně určen pro začínající podniky, ovšem nebylo vyloučeno, aby začínající podnikatel podal žádost o podporu i z tohoto programu. Program si kladl za cíl podpořit stabilizované, ovšem poměrně mladé malé a střední podnikatele spolufinancováním projektů zvyšujících technologickou úroveň a zavádějících moderní způsoby řízení. Podpora ve formě dotace byla určena na investice do fixního kapitálu a poradenské služby v oblasti podnikání.

MAP V souvislosti se vstupem České republiky do EU v roce2004 je nutno jako další formu podpory začínajících podniků zmínit významný nástroj podpory malých a středních podniků v Evropské unii, kterým byl Víceletý program EU pro podniky a podnikání, a zejména pro malé a střední podniky na období 2001 –2005 (MAP). Rozhodnutím Evropského parlamentu

57

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Programy podpory podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu. Praha, únor 2005, str. 17.

a Rady Evropské unie č. 1776/2005/ES byla prodloužena doba účinnosti programu MAP do 31. prosince 2006. Současně byl navýšen rozpočet programu ze 450 mil EUR na 538,5 mil EUR, finanční referenční částka byla zvýšena o 88,5 mil. EUR. ČR se na implementaci programu MAP podílí již na základě Memoranda o porozumění o účasti ČR v programech EU pro podniky a podnikání, podepsaného dne 14. listopadu 2002. Projekty v rámci Víceletého programu jsou především zaměřeny na: •

zvýšení růstu a konkurenceschopnosti podniků v mezinárodní prostředí,

•

podpora podnikání,

•

zjednodušení a zlepšení administrativního rámce pro podnikání s cílem podpory výzkumu, inovací a vytváření nových podniků,

•

zlepšení prostředí pro financování malých a středních podniků,

•

snazší přístup podniků k podpůrným službám a programům EU.58

Projekty programu MAP jsou realizovány prostřednictvím Euro Info Center (EIC) a Finančních nástrojů Evropského investičního fondu (EIF). Finanční podpory poskytované EIF nejsou poskytovány přímo konečnému uživateli, tedy podnikům, nýbrž zprostředkující finanční instituci. Prostředky EIF jsou alokovány na základě kvality jednotlivých projektů bez ohledu na to, ze kterého státu pocházejí.

3.3.4

Podpora podnikání pro období 2007 – 2013

Období let 2007 – 2013 nabídne České republice příležitost, která se v podobném rozsahu nemusí již zřejmě opakovat. Touto příležitostí je značný rozsah prostředků ze strukturálních fondů, které bude možné získat. Pokud budou tyto prostředky efektivně využity k dalšímu posílení infrastruktury podporující podnikání a budou investovány do nástrojů vytvářejících základ pro dlouhodobě udržitelný systém přímých podpor pro podnikatele, jsou schopny pozitivně ovlivnit vývoj sektoru malých a středních podnikatelů i za horizontem roku 2013.59

58

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2005. Praha, květen 2006, s. 31. 59 Viz. http://www.mpo.cz/dokument10331.html, 31.1.2007.

Operační program Podnikání a inovace Pokračovatelem Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP) se v novém rozpočtovém období stal Operační program Podnikání a inovace, který do značné míry kopíruje podobu OPPP. Operační program Podnikání a inovace sleduje šest prioritních oblastí: •

vznik podniků,

•

rozvoj podniků,

•

efektivní energie,

•

inovace,

•

prostředí pro podnikání a inovace,

•

služby pro rozvoj podnikání.

V rámci 1. priority jsou na podporu vzniku podniků zpřístupněny programy START a TRH,

které

nabídnou

začínajícím

podnikatelům

bezúročné

půjčky

na

realizaci

podnikatelských záměrů. Druhá priorita, rozvoj firem, bude prosazována prostřednictvím úvěrového programu KREDIT a programu ZÁRUKA, jež je poskytován formou zvýhodněných bankovních záruk. Dalšími programy budou ROZVOJ III, program určený na pořizování nových technologií, ROZVOJ STRATEGICKÝCH a ICT SLŽEB a VYUŽITÍ ICT v podnicích, směřující k podpoře zavádění informačních a telekomunikačních technologií. V rámci 3. priority, efektivní energie, je prostřednictvím programu EKO-ENERGIE opět podporováno vyšší využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Čtvrtá prioritní oblast, věnovaná inovacím, bude rozdělena do programů INOVACE a POTENCIÁL. Budou tak podporovány aktivity směřující k realizaci inovačních projektů a ochraně vlastnických práv. Další prioritní oblastí zaměřenou na prostředí pro podnikání a inovace budou podporovat programy SPOLUPRÁCE, PROSPERITA II, ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA II a NEMOVITOSTI. Poslední prioritní oblast je věnována službám pro rozvoj podnikání a v jejím rámci budou nabízeny programy PORADENSTVÍ a MARKETING. Podnikatelům tak bude jejich prostřednictvím umožněno získat dotaci na informační a poradenské služby či na marketingové aktivity na zahraničních trzích. Systém implementace programu kopíruje předchozí období, což znamená, že řídícím orgánem bude Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky a implementačními

agenturami budou CzechInvest, CzechTrade, ČEA a ČMZRB. Objem finančních prostředků alokovaných na tento operační program dosahuje 100 miliard Kč. Začínající podnik může využít podporu realizovanou v rámci programu START a TRH. PROGRAM START Tento program realizuje Prioritní osu 1 „Vznik firem“ Operačního programu Podnikání a inovace. Program je realizován podle zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů a v režimu podpor malého rozsahu. Je určen pro začínajícího drobného podnikatele, tj. podnikatele začínajícího podnikat poprvé nebo minimálně po 7 letech od ukončení předcházející podnikatelské činnosti, který není ani nebyl společníkem či členem jiné právnické osoby po stejné období a jeho cílem je umožnit realizaci podnikatelských záměrů poskytnutím podpory ve formě bezúročného úvěru nebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru.60 Formy podpory: •

bezúročný úvěr - poskytován se splatností až 7 let, a to do výše 0,75 mil. Kč, resp. do výše 1,5 mil. Kč (pro právnickou osobu s více společníky), nejvýše však do 90 % způsobilých výdajů projektu,

•

záruka s finančním příspěvkem - zaručovány mohou být úvěry do výše 1,5 mil. Kč až do výše 80 % jistiny úvěru.

Spolu se zárukou je poskytován finanční příspěvek ve výši 15 % vyčerpaného zaručovaného úvěru. Podmínky pro získání podpory: •

u bezúročného úvěru je nutno doložit certifikát o absolvování vzdělávacího programu „Základy podnikání“ akreditovaného Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky,

•

získání finančního příspěvku je podmíněno ukončením realizace projektu do dvou let od uzavření smlouvy o záruce

PROGRAM TRH Tento program je určen pro začínající malé a střední podniky, resp. podnikatele, kteří realizují podnikatelský projekt na území hlavního města Prahy.

60

Srv. http://www.cmzrb.cz/NR/rdonlyres/A362C2A9-8150-4A54-AE05-766FACA97C3C/0/STARTOPPI.doc, 22. 2. 2007.

Jeho cílem je usnadnit na území hlavního města Prahy: •

přístup k externímu financování pro projekty začínajících podnikatelů,

•

realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů zaměřených na investice a zvyšovat tak konkurenceschopnost těchto podnikatelů.

Program je realizován podle zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon č.47/2002 Sb.), podle Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 o aplikaci článků 87 a 88 Smlouvy o založení ES na veřejnou podporu ve prospěch malého a středního podnikání v platném znění (dále jen „Nařízení Komise č. 70/2001“) a v režimu podpor malého rozsahu podle Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 o použití článků 87 a 88 smlouvy na podporu de minimis (dále jen „podpora de minimis“). 61 Začínající drobný podnikatel, tj. podnikatel začínající podnikat poprvé nebo minimálně po 7 letech od ukončení předcházející podnikatelské činnosti, který není ani nebyl společníkem či členem jiné právnické osoby po stejné období, může v rámci programu získat tyto podpory: •

bezúročný úvěr - poskytován se splatností až 7 let, a to do výše 0,75 mil. Kč, resp. do výše 1,5 mil. Kč (pro právnickou osobu s více společníky), nejvýše však do 90 % způsobilých výdajů projektu.

•

zvýhodněná záruka s finančním příspěvkem - zaručovány mohou být úvěry do výše 1,5 mil. Kč až do výše 80 % jistiny úvěru.

Spolu se zárukou je poskytován finanční příspěvek ve výši 15 % vyčerpaného zaručovaného úvěru. Získání finančního příspěvku je podmíněno ukončením realizace projektu do dvou let od uzavření smlouvy o záruce. Podmínky pro získání podpory: •

nutno doložit certifikát o absolvování vzdělávacího programu „Základy podnikání“ akreditovaného Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

Hlavními nástroji podpory zakládání a rozvoje malých a středních podniků budou cenově zvýhodněné záruky za bankovní úvěry, úvěry se sníženou úrokovou sazbou a podřízené úvěry, dotace a kapitálové vstupy. Zahájení příjmu žádostí o tyto formy podpory bude samostatně oznámeno v návaznosti na zapojení komerčních bank. Předběžný termín je odhadován na 1. 4. 2007.

61

Srv. http://www.cmzrb.cz/NR/rdonlyres/FC30ADA2-73FF-4EE8-9A453052438CB67E/0/programTRH_07 Sokolt .doc, 22. 2. 2007, s. 1-9.

4 Investiční pobídky v České republice

4.1 Podstata investičních pobídek Dalším významným velmi specifickým nástrojem sloužícím k podpoře podniků a podnikání v ČR jsou investiční pobídky jakož to specifické výhody nabízené vládou ČR za účelem získání zahraniční investice. Tento nástroj podpory podnikání je primárně určen pro větší, již rozvinutější podniky, disponující poměrně značným kapitálem, ale i tak není vyloučeno, aby začínající podnik na tomto investičním nástroji participoval a využil jej pro svůj rozvoj. Investiční pobídky lze je definovat jako měřitelnou výhodu poskytnutou určitému subjektu s cílem ovlivnit jeho rozhodování v dané zemi. Slouží k tomu, aby odstranily jiné nevýhody a nedostatky domácí ekonomiky a podnikatelského trhu. Vláda ČR jejich prostřednictvím nejen působí na zvyšování atraktivnosti ekonomiky, ale může i do určité míry určit do jakého odvětví, či regionu investice vstoupí. Toto většinou bývá motivováno snahou o oživení upadající sféry průmyslu či vznikem nových podnikatelských příležitostí a pracovních míst.

4.2 Investičních pobídky dle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách Komplexní právní úprava systému investičních pobídek byla realizována přijetím zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti 1. 5. 2000 a jeho následnou novelizací ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 19/2004 Sb. Právní úprava investičních pobídek je obsažena v dalších ustanoveních zákona, zejména zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákoně č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, v znění pozdějších předpisů a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v znění pozdějších předpisů. Zákon o investičních pobídkách (č.72/2000 Sb.) je rozčleněn do tří částí. Část první upravuje všeobecné podmínky pro poskytování investičních pobídek, postup při poskytování

investičních pobídek a výkon státní správy s tím související za účelem podpory hospodářského rozvoje vytváření pracovních míst na území České republiky.62 V této části zákon definuje investiční pobídku jako slevu na dani z příjmů právnických osob, převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu, hmotnou podporu vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení zaměstnanců a převod pozemků. Aby mohl investor pobídky přijímat, povinností je splnit podmínky stanovené výše zmíněných zákonem. Tyto podmínky musí zájemce splnit do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu pobídek. Toto rozhodnutí vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zájemci se souhlasem Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva životního prostředí. Druhá část je zaměřena na změnu zákona o dani z příjmů. V této části se uvádí zvláštní podmínky, při jejichž dodržení může investor uplatnit slevu na dani, která se rovná vypočtené dani z příjmů. V třetí části zákona je popsána změna zákona o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti. MPO na základě písemné dohody hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst u investora, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investičních pobídek a který vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, ve které průměrná míra nezaměstnanosti dosahuje nejméně průměrné míry nezaměstnanosti v celé České republice.

4.3 Poskytované pobídky Na základě zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů, platné od 1. 5. 2004 se v ČR udělují následující typy pobídek:63

62 63

•

sleva na dani z příjmů právnických osob,

•

hmotná podpora na nová pracovní místa,

•

hmotná podpora školení a rekvalifikace,

•

poskytnutí pozemku vybaveného infrastrukturou za zvýhodněnou cenu,

•

převod pozemku ve vlastnictví státu za zvýhodněnou cenu.

Srv. http://www.czechinvest.org/, Manuál k investičním pobídkám. Praha, 2006. Srv. http://www.czechinvest.org/, zpracováno dle CzechInvest. Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu. Praha, 2006.

Sleva na dani je poskytována maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a rozdílu tržní a kupní ceny pozemku. Období poskytování slevy na dani z příjmů právnických osob: •

úplná sleva na dani z příjmů právnických osob až po dobu 10 let (nový právní subjekt)

•

částečná sleva na dani z příjmů právnických osob až po dobu 10 let (stávající právní subjekt)

Hmotná podpora na nová pracovní místa, školení a rekvalifikaci zaměstnanců - systém investičních pobídek obsahuje dvě pobídky související se zaměstnaností. Jedná se o hmotnou podporu na nová pracovní místa a podporu na školení a rekvalifikaci. Výčet podpor: •

200 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR a navíc 50 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců

• 100 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech s mírou nezaměstnanosti o 25 % vyšší než celostátní průměr a navíc 25 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 3 měsíce •

hmotná podpora na školení a rekvalifikaci ve výši 35% nákladů na získání kvalifikace v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti a v regionech s mírou nezaměstnanosti o 25% vyšší než celostátní průměr.

Poskytnutí pozemku vybaveného infrastrukturou za zvýhodněnou cenu převod pozemků ve vlastnictví státu za zvýhodněnou cenu uvádím jen ve vztahu k úplnému výčtu typů investičních pobídek.

4.4 Podmínky pro udělení investičních pobídek Podle právního řádu ČR lze právnické nebo fyzické osobě poskytnout investiční pobídku, pokud prokáže schopnost splnit všeobecné podmínky stanovené zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů a zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy.

Všeobecnými podmínkami pro poskytnutí investiční pobídky jsou:64 •

zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby, či její modernizace za účelem podstatné změny výrobku nebo výrobního procesu,

•

minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (vyjma leasingu) musí činit 100 milionu Kč, resp. 200 milionu Kč Nejméně polovina výše uvedených částek musí být kryta vlastním kapitálem investora,

•

minimálně 40% celkové investice musí směřovat do strojního zařízení (minimálně 50% ze strojního zařízení musí být zařazeno do skupiny hi-tech,

•

příjemce pobídek musí být prvním vlastníkem strojního zařízení (tzn. všechny pořizované stroje musí být nové,

•

investor musí splnit všechny podmínky do 3 let od rozhodnutí o přidělení pobídky,

•

příjemce nesmí zahájit práce na projektu před vydáním potvrzení o registraci záměru,

•

příjemce hmotné podpory na pracovní místa musí zachovat počet nově vytvořených pracovních míst po dobu nejméně 5 let ode dne prvního čerpání hmotné podpory,

4.5 Postup při udělovaní investičních pobídek Obr. č. 1: Postup při udělování investičních pobídek

Zdroj: CzechInvest. Manuál k investičním pobídkám. Praha, 2006.

64

Srv. http://www.czechinvest.org/. CzechInvest. Manuál k investičním pobídkám. Praha, 2006 – tato část práce převážně vychází z uvedeného manuálu a je jeho zpracováním.

4.6 Programy •

Program na podporu technologických center a center strategických služeb v červenci 2002 došlo ke schválení dvou rámcových programů rozšiřujících stávající systém investičních pobídek, a to Rámcového programu pro podporu strategických služeb a Rámcového programu pro podporu vzniku a rozšíření technologických center. Do tohoto okamžiku byla podpora udělována investorům pouze ve zpracovatelském průmyslu. Od února 2004 se tyto podpory řídily Rámcovým programem pro podporu technologických center a center strategických služeb dle vládního usnesení č. 1238/2003. Na základě rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu pozastavuje Agentura pro podporu podnikání a investic - CzechInvest

přijímání

žádostí o podporu projektu podle Rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb vyhlášeného dle usnesení vlády č. 1238/2003, a to s platností ode dne 28. listopadu 2006. V současné době prochází Poslaneckou sněmovnou ČR návrh nového rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb, k přijetí by mělo dojít pravděpodobně v dubnu roku 2007,65 •

Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionu nejvíce postižených nezaměstnaností - program byl schválený vládou ČR Usnesením č. 566/2004 dne 2. 6. 2004 novelizovaným Usnesením č. 287/2006 ze dne 22. března 2006. Na základě tohoto programu jsou poskytovány dvě formy veřejné podpory. Finanční podpora na tvorbu nových pracovních míst a finanční podpora na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců. Finanční podpora na tvorbu nových pracovních míst může být poskytnuta ve výši 200 tis. Kč na jedno nově vytvořené pracovní místo,

•

Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury - program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury definuje pravidla a stanovuje podmínky pro poskytování podpory obcím, svazkům obcí, krajům nebo rozvojovým společnostem na projekty výstavby a regenerace nemovitostí pro podnikání, včetně příslušné infrastruktury. Podpora je v rámci Programu poskytována formou přímých dotací, návratných finančních výpomocí a formou bezúplatných či zvýhodněných převodů státního majetku. Program přispívá ke vzniku funkčního trhu nemovitostí pro

65

Neoficiální údaj poskytnutý agenturou CzechInvest k datu 20. 3. 2007.

podnikání, zkvalitnění podnikatelské infrastruktury a ke zlepšování investičního a životního prostředí a jeho součástí jsou i následující podprogramy: •

Podprogram příprava a rozvoj podnikatelských parků - cílem podpory je zajištění dostatečné nabídky podnikatelských nemovitostí a infrastruktury pro podporované podniky a zkvalitnění stávajících podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, tzn. připravit podmínky pro rozvoj projektů investiční výstavby v sektorech

zpracovatelského

průmyslu,

strategických

služeb,

technologických center a výzkumu, •

Podprogram regenerace nevyužívaných území – brownfieldů - cílem podpory je přispět k procesu restrukturalizace průmyslových podniků v České republice nahrazením starých výrobních provozů moderními typy výroby s nízkou surovinovou a energetickou závislostí, vysokou přidanou hodnotou a velkým exportním potenciálem,

•

Podprogram Výstavba a rekonstrukce objektů - cílem podpory je stimulovat výstavbu a rekonstrukci podnikatelských objektů, vč. infrastruktury pro vědu a výzkum,

•

Podprogram marketing a management podnikatelských nemovitostí cílem podpory je vytvoření kvalifikačních a technických předpokladů pro zabezpečení profesionální správy podnikatelských parků a tím přispět ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti a k jejich vyšší obsazenosti.66

Investiční pobídky jsou významným nástrojem podpory přílivu přímých zahraničních investic. Význam přímých zahraničních investic v podobě přílivu zahraničního kapitálu, růstu zaměstnanosti, přenosu know-how, modernizaci, zlepšování technologií či získání zahraničních trhů, zvyšování konkurenceschopnosti a produktivity práce,

je pro

transformující se ekonomiku – jakou stále ještě je Česká republika – velkým přínosem. A právě z důvodů udržení si konkurenceschopnosti, by se stát, dle mého pohledu, měl zaměřit na zkvalitnění právního prostředí a především na zprůhlednění a výrazném zjednodušení systému poskytování investičních pobídek. Závažný problém shledávám v netransparentnosti českého prostředí, která je jedním z hlavních faktorů odrazujících zahraniční investory – možné začínající podnikatele od zamýšlených investic a je také hlavním bodem kritiky ze strany Evropské Unie.

66

Srv. http://www.czechinvest.org/. CzechInvest. Manuál k investičním pobídkám. Praha, 2006.

5 Podpora podnikání v podnikatelské praxi 5.1 Podnikání v Moravskoslezském kraji V současné době se Moravskoslezský kraj řadí k nejdynamičtěji se rozvíjejícím krajům v České republice. V souvislosti s pomocí a podporou Moravskoslezskému kraji je často zmiňována Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Prostřednictvím své regionální kanceláře podporuje výstavbu a rozvoj průmyslových zón vhodných nejen pro zahraniční investory, ale také pro malé a střední začínající české podniky. Moravskoslezský kraj je situován v severovýchodní části České republiky. Díky své lokalizaci je součástí velké aglomerace zahrnující také příhraniční oblasti Polska a Slovenska, kde v okruhu 150 km žije více než 5 milionů obyvatel a představuje tak významný středoevropský průmyslový region a trh. Severní Morava a Slezsko se v minulém století staly jedním z největších průmyslových center střední Evropy. Jádrem tohoto územního hospodářského celku se stala ostravsko-karvinská průmyslová aglomerace. Moravskoslezský kraj a zejména jeho jádrová oblast v okolí měst Ostrava, Havířov, Karviná a Frýdek-Místek patří k nejhustěji osídleným oblastem České republiky. Na 7% rozlohy zde žije 12,5 % obyvatel České republiky. V roce 2000 se kraj se svou hodnotou hrubého domácího produktu (HDP) 205, 3 miliard Kč výrazně podílel na celkovém HDP České republiky. Hodnota HDP řadí Moravskoslezský kraj na 2. místo v republice. Kraj je na 9. místě v republice v ukazateli HDP na hlavu, kdy hodnota 160 356 Kč dosahuje 83% úrovně České republiky. V Moravskoslezském kraji je mnoho podniků založených na technologiích, které vyžadují modernizaci. V průmyslu existují velké podniky, jejichž privatizace zatím není zcela ukončena. Řada podniků je v obtížné finanční situaci vlivem vysoké zadluženosti a neproduktivního majetku. Obtížně hledají strategického partnera s kapitálem nutným pro restrukturalizaci a modernizaci výroby. Většinu zaměstnavatelů v kraji tvoří malé a střední podniky do 250 zaměstnanců, jejich podíl na tvorbě HDP je však pod průměrem v ČR. Na druhé straně je v kraji (proti jiným krajům ČR) stále velký počet velkých firem s významným podílem na tvorbě HDP a zaměstnanosti.67 Moravskoslezský kraj jako tradiční průmyslový region je dobrou příležitostí jak pro zahraniční investory tak pro začínající malé a střední podnikatele z České republiky. 67

Více na http://www.kr-moravskoslezsky.cz/, 5. 12. 2006.

Kraj jen v loňském roce získal 24 nových zahraničních i tuzemských investičních projektů v celkové hodnotě téměř 8,4 miliard korun. Ve srovnání s předchozími lety se jedná o rekordní počet investic, pozitivní trend lze očekávat rovněž v roce 2007, v souvislosti s očekávaným příchodem automobilky Hyundai do průmyslové zóny Nošovice. Díky těmto novým investicím, které byly zprostředkovány za pomoci agentury CzechInvest, by mělo vzniknout v Moravskoslezském kraji v nejbližších letech nejméně až 15 000 nových pracovních míst. Moravskoslezský kraj se účastní Regionálního programu podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů jehož cílem je vytvořit podmínky pro vznik nových pracovních míst prostřednictvím podpory podnikatelských záměrů ve vybraných regionech se soustředěnou podporou státu, při dodržení maximální efektivity a hospodárnosti vynaložených finančních prostředků. V roce 2005 bylo registrováno celkem 17 žádostí s celkovými požadavky na 135 005 tis. Kč. V rámci MSP bylo v roce 2005 podpořeno 7 projektů, na které bylo vyčerpáno 55 mil. Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že podpora podnikání malých a středních podniků je v implementační praxi více méně je strohá záležitost statistických čísel, rozhodl jsem se pro jiný příklad podpory v podnikání v ČR, který ovšem svým dopadem jistě ovlivní mnoho malých a středních podniků nejen v Moravskoslezském kraji.

5.2 Investice Hyundai Motor Company Smlouva mezi Českou republikou a zástupci korejské automobilky Hyndai byla oficiálně podepsána dne 18. 5. 2006. Investice bude mít zásadní vliv na ekonomický rozvoj nejen Moravskoslezského kraje, ale celé České republiky. Podle agentury CzechInvest by jen v samotném závodě mělo najít uplatnění asi 3 tisíce lidí. Dalších přibližně 10 tisíc míst má vzniknout následně u subdodavatelů a v terciární sféře. Náklady spojené s investicí Hyundai v ČR se odhadují až 2,3 miliardy Euro. Závod bude dimenzován na výrobu až 300 tisíc aut ročně. Většina produkce je určena na export, což by se mohlo znatelně podepsat na růstu českého HDP.

5.1.1 Ekonomické dopady investice společnosti Hyundai

Byly vypracovány dvě ekonomické analýzy dopadu investice Hyundai na českou ekonomiku, jedna provedena společností Next Finance a druhá pány Zahradníkem a Jedličkou. Jejich závěry lze shrnout do následujících výstupů: •

realizace investice Hyundai bude mít pozitivní dopad na míru nezaměstnanosti ve smyslu, že se předpokládá vznik až 15 000 pracovních míst celkem, 3 500 míst vytvoří přímo automobilka Hyundai, zbytek vznikne u dodavatelů a v terciární sféře, což se projeví poklesem míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji o 2,35 procentního bodu - celkově by se míra nezaměstnanosti v ČR snížila až o tři desetiny procentního bodu,

•

zaměstnáním zmíněných 15 000 pracovníků by každý rok do státního rozpočtu přibyla částka 2,45 mld. Kč ve formě sociálního pojištění a daně z příjmu fyzických osob, částka 0,49 mld. Kč jako zdravotní pojištění a na straně výdajů by se ušetřilo až 1,29 mld. Kč díky snížení množství vyplácených sociálních dávek,

•

náklady této investice jsou tvořeny poskytnutými pobídkami a podporami ve výši 3,45 mld. Kč,

•

předpokládaná produkce 300 000 automobilů v roce 2009 by znamenala nárůst HDP o 1 až 1,5 procentního bodu,

•

obchodní bilance by dosahovala přebytku a docházelo by k posilování koruny k euru až o 4 % ročně.68

V odborné veřejnosti vyvolalo uveřejnění pozitivní analýzy investice Hyundai jistou nevoli a skepsi, a proto skupina malých a středních podnikatelů provedla vlastní analýzu investice Hyundai v Nošovicích s těmito závěry: •

argument 15 000 nových pracovních míst - je důležité upozornit na to, že Hyundai samotná hodlá vytvořit pouze 2 500 pracovních míst, která ovšem nebudou ani úplně nová, ani úplně česká. Tato nová pracovní místa nebudou všechna, a možná ani ne většina, zaplněna současnými nezaměstnanými. Z důvodu nízké nebo nedostatečné

68

Srv. Ekonomická studie Next Finance a Ekonomická studie Zahradník, Jedlička. Více na http://www.czechinvest.org/web/pwci.nsf/8d16f6d16b2a95eac1256ead002b52b1/8baa3bf83544dab4c1257196 00476e17/$FILE/ATT2RT96/Next%20Finance.pdf.

kvalifikace nebudou nezaměstnaní vyhledávanou pracovní silou, a proto se na „nová“ pracovní místa přemístí kvalifikovaní a zkušení lidé z jiných podniků. Počet nově vzniklých pracovních míst mimo továrnu Hyundai, která mají vzniknout v rámci subdodavatelů a spolupracovníků s automobilkou, je odhadován na 11 000. Problém je v tom, že tento počet je spíše očekávaný, než jistý či pravděpodobný. A i kdyby vznikla takováto vedlejší pracovní místa, není příliš pravděpodobné, že vzniknou v takovém množství. A i kdyby ano, tak se díky investiční smlouvě Česká republika zavazuje poskytnout balíček investičních pobídek všem dodavatelům automobilky Hyundai, což jistě není pozitivním řešením, •

investiční pobídky a podpory - jde o umělou výpomoc ekonomice, která navíc po 10 letech, tj. po vypršení daňových prázdnin, může lehce skončit a investor se může, a pravděpodobně tak učiní, přesunout do jiných daňových rájů.

Jak dopade investice Hyundai v Nošovicích je prozatím hudba budoucnosti, ovšem po zklamání, která přinesla investice v Hranicích na Moravě (LG Phillips Displays) je většina malých a středních podniků v kraji spíše skeptická a nesdílí nadšení úředníku Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a agentury CzechInvest.

5.3 Využívání možností podpory podnikání v České republice Vzhledem ke skutečnosti, že v době vzniku této práce nebyly známy souhrnné statistické a ekonomické údaje ve vztahu k podpoře podnikání za rok 2006, vycházím zde z údajů komplexně zpracovaných za rok 2005. Podle údajů ČSÚ vykazovalo podnikatelskou činnost k 31. 12. 2005 v ČR 993 712 malých a středních podniků. Proti roku 2004 je to nárůst o 1 580 podniků, tj. 0,16 %. Proti roku 2004 došlo k nárůstu počtu MSP v průmyslu, stavebnictví a ve službách. K největšímu absolutnímu nárůstu došlo v sektoru služeb, a to celkem o 38 031 MSP. Podíl počtu MSP na celkovém počtu podniků byl v roce 2005 celkem 99,85 %. V roce 2005 vytvořily malé a stření podniky výkony ve výši 3 136 968 mil. Kč a proti roku 2004 došlo ke zvýšení o 203 989 mil. Kč, tj. o 6,96%. Celkový objem podpory MSP ze státního rozpočtu činil v roce 2005 celkem 4,263 mld. Kč a byl tak o 8,7% vyšší než v roce 2004, a o 6,2% vyšší než v roce 2003. Z prostředků EU bylo poskytnuto na podpory 0,757 mld. Kč a z prostředků finančního trhu 1,398 mld. Kč. Malí a střední podnikatelé mají možnost na území České republiky získat podpory z prostředků státního rozpočtu pro své podnikatelské záměry z programů jmenovitě určených

těmto podnikatelům i v rámci dalších programů podpory vyhlašovaných na podporu podnikání. Informace o možnostech podpory byly podnikatelům v roce 2005 poskytovány prostřednictvím publikace MPO „Podpora podnikání v České republice“, která je každoročně aktualizována, prostřednictvím dalších publikací MPO o podpoře podnikání.69 K datu 31. 12. 2005 bylo v rámci OPPP podáno celkem 1813 žádostí o podporu, z čehož bylo 983 žádostí o úvěr v programech KREDIT a START. Toto číslo svědčí jak o velkém zájmu podnikatelské veřejnosti, tak o účinné publicitě programů podpory. Z úvěrových programů bylo v roce 2005 poskytnuto v programu KREDIT 406 zvýhodněných úvěrů v celkové výši 749,9 mil. Kč a v programu START to bylo 381 bezúročných úvěrů v celkové výši 169,7 mil. Kč. Celkem bylo na tyto úvěry v OPPP v roce 2005 vyčerpáno 919,6 mil. Kč. Z toho bylo 15% financováno ze státního rozpočtu, tj. 138,0 mil. Kč, 45% z prostředků strukturálních fondů, tj. 413,8 mil. Kč, a 40% z prostředků ČMZRB půjčených z finančního trhu, tj. 367,8 mil. Kč.70

Ze statistických údajů lze souhrnně konstatovat, že začínající podniky jsou o možné podpoře ze strany státních či soukromých institucí poměrně dobře informování, ovšem většina začínajících podnikatelů spatřuje nedostatky v tom, že podpora začínajících podniků neřeší jejich aktuální potřeby a rovněž administrativní a časová náročnost vyřízení žádosti o podporu mnohé z nich odrazuje.

69

Zpracováno dle Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2005. Praha, květen 2006. 70 Zpracováno dle Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2005, Příloha č. 4. Praha, květen 2006

Závěr Cílem této práce na téma „Podpora podnikání pro začínající podniky“ bylo popsat podporu podnikání využitelnou pro tyto podniky v České republice a provést rozbor a zhodnocení podpory podnikání, která je převážně určena pro malé a střední podniky (MSP). Dílčí cíle práce byly zpracovávány a naplňovány v rámci jednotlivých kapitol za použití metod deskripce, analýzy a syntézy příslušných odborných podkladů. Malé a střední podniky (MSP) jsou významnou součástí ekonomiky České republiky. Podílejí se ve značné míře na zaměstnanosti a na celkové přidané hodnotě, podněcují konkurenční

dynamiku

trhu

a přispívají

ke

zvyšování

efektivnosti

a k inovacím

v podnikatelském prostředí. Proto se domnívám, že by měl stát vytvářet prostor pro co možná nejefektivnější podmínky pro vznik těchto podniků a jejich následný rozvoj. V práci jsem věnoval pozornost právním, ekonomickým a psycho-sociálním aspektům zahájení podnikání. Legislativní úpravu zahájení podnikání v České republice lze charakterizovat jako komplexní s vysokým stupněm harmonizace s úpravou v rámci EU. Ekonomické aspekty zahájení podnikání jsou jednou z nejvíce podceňovaných částí rozhodovacího procesu začínajícícího podnikatele. Zastávám názor, že by stát, resp. příslušné instituce, měly vynaložit větší úsilí při spolupráci se začínajícími podnikateli především při tvorbě podnikatelského plánu a zakladatelského rozpočtu. Určitě by začínajícím podnikatelům pomohlo zavedení jednotného formuláře podnikatelského plánu a rovněž by bylo přínosem, kdyby příslušné instituce poskytovaly ve větší míře bezplatný poradenský servis začínajícím podnikům. Z výše uvedeného vyplývá, že samotnému zahájení podnikatelské činnosti, resp. založení podniku, by měl u každého začínajícícího podnikatele předcházet proces konkrétních rozhodnutí a zodpovězení specifických otázek týkajících se ekonomických, právních a psycho-sociálních aspektů zahájení podnikání. Podpora podnikání není v ČR centrálně institucionálně organizována a řízena, nýbrž je rozdělena mezi celou řadu institucí. Klíčovou pozici mezi těmito institucemi zastává Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Dalšími institucemi poskytujícími či zprostředkujícími podporu jsou subjekty vládní podpory podnikání (CzechInvest), nevládní podpory podnikání (Hospodářská komora České republiky) a privátní podpory podnikání (Czech Venture Partners, s.r.o.). Větší spolupráce mezi jednotlivými institucemi, popřípadě centralizace těchto institucí by jistě přispěla ke zvýšení transparentnosti, efektivnosti a především rychlosti udělování podpory pro jednotlivé podniky. Podpora malých a středních podniků byla zahájena v roce 1992 realizací tzv. programů na podporu vzniku a rozvoje malých a středních podniků Českomoravskou záruční a rozvojovou

bankou, a. s. Proces poskytování podpory pro začínající podniky nezaznamenal od roku 1992 velkých změn. Vstupem České republiky do EU v roce 2004 byl ovšem rozšířen o možnost čerpání podpory také ze strukturálních fondů EU. V roce 2006 došlo k ukončení rámcového Operačního programu Průmysl a podnikání, jenž upravoval i programy podpory pro začínající podniky, kterými byly program START, KREDIT a ROZVOJ. V současné době je pro podporu začínajících podniků určující Operační program Průmysl a inovace stanovený pro období 2007 – 2013. Tento program podpory podnikání se teprve rodí a věřím, že si s sebou bere to pozitivní ze svého předchůdce a vytvoří komplexní rámec podpory podnikání, který si malé a střední podniky bezesporu zaslouží. Pozornost jsem dále věnoval investičními pobídkami, jež jsou důležitým nástrojem podpory přílivu přímých zahraničních investic do České republiky. Význam přímých zahraničních investic v podobě přílivu zahraničního kapitálu, růstu zaměstnanosti, přenosu know-how, modernizaci, zlepšování technologií či získání zahraničních trhů, zvyšování konkurenceschopnosti a produktivity práce,

je pro českou velkým přínosem. A právě

z důvodů udržení si konkurenceschopnosti, by se stát, dle mého názoru, měl zaměřit na zkvalitnění právního prostředí a především na zprůhlednění a výrazném zjednodušení systému poskytování investičních pobídek. Závažný problém shledávám v netransparentnosti českého prostředí, která je jedním z hlavních faktorů odrazujících zahraniční investory – možné začínající podnikatele od zamýšlených investic a je také hlavním bodem kritiky ze strany Evropské Unie. V praktické části práce jsem se zaměřil na analýzu možných pozitiv a hrozeb investice společnosti Hyundai Motor Company v České republice. Tato investice se zařadí na první místo z hlediska objemu prostředků investovaných do nového podniku jak ze společnosti Huyndai Motor Company, tak se strany státu ve formě investičních pobídek a podpor. Zda se naplní obavy místních malých a středních podniků, či zda bude slavit úspěch pozitivnější pohled prezentovaný vládními úředníky ukáže až budoucnost. Jisté je prozatím jen to, že se 21. 3. 2007 oficiálně začalo s realizací této investice. Z provedeno statistického zhodnocení možnosti využívání podpory určené pro malé a střední podniky jednoznačně vyplynul pozitivní trend kontinuálního zvyšování zájmu o podporu ze strany začínajících i již existujících podniků, s čímž souvisí i nárůst objemu finančních prostředků ze státního rozpočtu a z prostředků strukturálních fondů EU určených právě pro tyto podpory podnikání. Jistým negativním aspektem ovšem stále zůstává enormní byrokratické a administrativní zatížení ovládající systém podpory podnikání. Ve srovnání s jinými zeměmi EU musí podnikatel v ČR vyplnit dvakrát více žádostí a formulářů a rovněž

časový odstup vyplácení podpory by měl být mnohem kratší. Nelze nezmínit i zcela nelogickou skutečnost, že přiznaná podpora je často vyplácena až po úspěšné realizaci podporovaného projektu. Souhrnně lze konstatovat, že Česká republika disponuje propracovaným systémem podpory malých a středních podniků, ovšem stále je v tomto již poměrně komplexním systému prostor pro zkvalitnění a zlepšení. Možnosti pro to jistě jsou jak ze strany státu, tak ze strany podniků.

Resume The main objective of my master thesis is a description, deep analyses and evaluation of a system supporting enterprises in the Czech Republic. The main focus is devoted to small and middle-size companies. In the first descriptive part are specified essential institutions which cohere with entrepreneurship and its support. Further, the theoretical and legislative bases of enterprise are commented. In the following part I make a description and detailed analyses of legal, economic and psycho-social aspects of setting a new business, whose profound consideration should be implemented into the final decision- making process of each entrepreneur. Small and middle scale enterprises are one of the most important implements which take part in regional development activities. Small and middle scale enterprises segment effects on a well-balanced enterpreneurial environment and a regional and a whole Czech republic´s ecomomy. It helps to localize enterpreneurial activities and to develop regions, small towns and municipalities. Regarding to this facts and regarding to the importance of small and middle scale enterprises in an economy and society there is convetable to create favourable conditions for formation and development of small and middle scale enterprises. And it is also important to support their prosper in domestic and international markets. The czech goverment made in this case lot of changes and moves. Small and middle scale enterprises could exploit the support of the Czech republic´s state budget resources and European union´s funds resources. There is provided a financial or information support to the enterpeneurs. In the theoretical part of the thesis I am focusing on assistance programmes for years 2004 till 2006 and for new period for years 2007 till 2013. Investment incentives rank as well among instruments supporting the entrepreneurial environment in the Czech Republic and are a significant tool for attracting foreign direct investments. For transition economy, as the Czech Republic is, significantly increases the importance of FDI, in a form of foreign investment inflow, growth of employment, transfer of know-how and technologies, modernization, creation of competitive advantage or labor productivity growth. In particular, from the reasons of competitiveness maintenance should the government focus more on improving the quality of legal environment and above all on clarification and simplification of the investment incentives system. I would like to highlight the problem of non-transparency in the Czech entrepreneurial environment which is one of the key factor discouraging foreign companies from investing in the Czech Republic and also is the most criticized issue by the European Union.

Seznam použité literatury 1) Veber, J., Srpová, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada Publishing, a.s., 2005, s. 197. 2) Dvořáček, Jiří. Průmyslová politika. 1. vydání. Praha : VŠE 1997, s. 147. 3) Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 – 2013. Praha, 2006. 4) Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, Odbor podpory malého a středního podnikání. Podpora podnikání v České republice. Praha, 2006. 5) Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2005. Praha, květen 2006. 6) Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Programy podpory malého a středního podnikání v České republice. Praha, 2003, s. 102. 7) Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Výroční zpráva ČMZRB. Praha, 1995. 8) Economia. Ročenka Hospodářských novin 2000. 4. ročník, Praha, 2000. 9) Economia. Ročenka Hospodářských novin 2000. 5. ročník, Praha, 2001. 10) Hospodářská komora ČR, Oddělení analytiky a podpory MSP. Informace o programech podpory MSP 1/2004, Přehled programů podpor malého a středního podnikání vyhlášených pro rok 2004. Praha, leden 2004. 11) Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Operační program Průmysl a podnikání na léta 2004 – 2006. Praha, 2003, s. 65. 12) Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Programy podpory podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu. Praha, únor 2005, s. 16. 13) http://www.mpo.cz/dokument10331.html, 31.1.2007. 14) http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podpora-v-regionech/, 14. 1. 2007. 15) http://ec.europa.eu/youreurope/nav/cs/business/life-events/start/index.html, 13. 2. 2007. 16) http://www.cmzrb.cz/NR/rdonlyres/A362C2A9-8150-4A54-AE05-766FACA97C3C/0/ STARTOPPI.doc, 22. 2. 2007. 17) http://www.kr-moravskoslezsky.cz/, 5. 12. 2006. 18) Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Operační program Průmysl a podnikání na léta 2004 – 2006. Praha, 2003, s. 141. 19) Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Výroční zpráva OPPP za rok 2005. Praha, 2006, s. 90, http://download.mpo.cz/get/26611/31250/332527/priloha001.pdf.

20) Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Závěrečná zpráva k projektu 001/05 Evaluace střednědobého pokroku realizace Operačního programu Průmysl a podnikání. Praha, 2006, s. 110, http://download.mpo.cz/get/29000/31257/332541/priloha001.pdf. 21) Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Koncepce podpory malého a středního podnikání 2005 – 2006. Praha, 2004, s. 30, http://download.mpo.cz/get/26681/priloha001.pdf. 22) Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Národní rozvojový plán 2004 – 2006. Praha, 2003, s. 256, http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/old/1075390720nrpcz.pdf. 24) http://dotacnivestnik.ihned.cz/ 25) http://www.czechinvest.cz/ 26) http://www.czechtrade.cz/Global 28) http://europa.eu/ 29) http://www.strukturalni-fondy.cz/ 30) http://www.businessinfo.cz/