Informační podpora pro zkušebny
16 HRUBEC F. Počátky vzniku Sdružení českých zkušeben a laboratoří od SČSZ k SČZL
Sdružení českých zkušeben a laboratoří Czech Testing Laboratories Association
Vznik Sdružení československých zkušeben a laboratoří Ing. František Hrubec, CSc., 1. prezident Sdružení československých zkušeben a laboratoří
Tento příspěvek k objasnění vzniku sdružení československých zkušeben a laboratoří byl ode mě vyžádán současným presidentem sdružení, panem docentem Ing. Miloslavem Jakobem, CSc. proto, že z procesu zakládání tohoto sdružení se nedochovaly veškeré písemné materiály. Byla to totiž hektická doba, která přinesla revoluční demokratické změny, jež ovlivnily historický vývoj v našich zemích, tedy nejen na území České a Slovenské Federativní Republiky, ale v celé Evropě. Ke zpracování mi byly poskytnuty dochované materiály, ale ty zahrnují období až po vzniku sdružení. V tomto dokumentu se pokusím sestavit chronologicky z mého pohledu události, které vzniku sdružení předcházely a jeho vznik podstatně ovlivnily. Jako prvotní a základní zdroj mi ke zpracování slouží moje vlastní zápisy z diáře o konaných jednáních a mnou zapsané poznámky o jednáních, protože většinou oficielní písemné zápisy nebyly pořizovány, nebo jsou uloženy v archivech, kde jsou buď velmi těžko přístupné, nebo byly v mnoha případech zlikvidovány. Dále musím uvést, že svůj pohled na vznik sdružení má každá zkušebna naprosto odlišný, protože zkušebny pracovaly v různých podmínkách a některých zkušeben se probíhající události dotkly více a jiných méně a navíc v každém odvětví průmyslu měly zkušebny poněkud odlišné povinnosti. Z tohoto důvodu je nutno brát můj pohled a hodnotit jej z hlediska mých zkušeností, tedy z pohledu funkcí, které jsem v inkriminovaném období zastával. V článku jsou obsaženy zkušenosti především z pohledu vedoucího oborové zkušebny silničních vozidel VHJ Automobilový průmysl – kombinát, dále z pohledu zástupce ředitele a později i ředitele Státní zkušebny č. 213, z pohledu vedoucího některých homologačních laboratoří a z pohledu předsedy a člena několika hodnotitelských komisí. Tyto aktivity vedly k účasti na mnoha jednáních nejrůznějších úrovní, což mi umožnilo získávat aktuální informace o problémech zkušebnictví, které jsem se pak snažil na základě získaných informací ovlivňovat. Kromě toho žádám o pochopení situace, že při psaní jsem mnohde celý název zkracoval pouze na „Sdružení zkušeben“, což snad je vzhledem k rozsahu pochopitelné. Vznik Sdružení československých zkušeben a laboratoří byl ovlivněn mnoha událostmi a pro objektivní hodnocení se musíme vrátit až na začátek roku 1989. V té době již byl v platnosti zákon o státním podniku, byly v platnosti normy o systému řízení jakosti ISO 9000 a rovněž to, co je nejpodstatnější i normy na akreditaci laboratoří – EN 45 000. U nás platil zákon o Státním zkušebnictví, který podnikům způsoboval značné výdaje při zajišťování povinného schvalování a hodnocení výrobků a v případě zařazení výrobku do nižšího stupně jakosti i finanční postih, ve formě 15 % ceny každého výrobku. Proti tomuto zákonu se podniky bouřili a dožadovali se jeho zrušení, protože podnikům nic pozitivního nepřinášel a nepřinášel ani objektivní informace spotřebitelům. Již v průběhu roku 1988 probíhala některá jednání na centrálních orgánech o neúnosnosti stavu československého zkušebnictví pro podniky a jeden z prvních mezníků bylo jednání na FMHSE o koncepci rozvoje zkušebnictví, které se uskutečnilo dne 23. února 1989. Na této konzultační schůzce byly diskutovány následující problémy:
• • • • •
FMHSE nemá podmínky pro hrazení rozvoje zkušebních činností. Vzniká doporučení, aby byly sdruženy prostředky více státních podniků tak, aby mohly být posíleny služby zkušebnictví. Výkon povinného hodnocení by měl být ze zákona vyřazen a měl by být nahrazen výkony schvalování a certifikace. Mělo by vzniknout jednotné řídící centrum – účelová organizace – Sdružení. Další nejpřijatelnější cestou rozvoje zkušebnictví se jeví akreditace laboratoří.
Po této schůzce probíhala další dílčí jednání, která měla vyústit do legislativních opatření, ale protože z hlediska homologačních zkušeben bylo ve hře i Ministerstvo dopravy, které mělo ve své kompetenci homologační zkušebny a dále schvalování vozidel k provozu na pozemních komunikacích bylo v kompetenci Správy pro dopravu MVŽP, bylo na FMHS oznámeno telefonicky dne 27. března 1989, že navržená koncepce je nevyhovující. Nicméně ve zmíněné koncepci se poprvé objevilo slovo – Sdružení – které sice na delší dobu zapadlo, ale nakonec dnes jistým způsobem funguje. V průběhu března a dubna 1989 probíhala další jednání o budoucnosti zkušebnictví, lépe řečeno o jeho dalším zaměření mezi Odborem zkušebnictví FÚNM, zkušebnami a jejich nadřízenými orgány. Dne 26. dubna 1989 se uskutečnila porada vedoucích zkušeben kombinátu Automobilového průmyslu za účasti zástupců Ministerstva dopravy a Ministerstva vnitra a životního prostředí, kde byl opět vyvozen tlak na zrušení Státního zkušebnictví, tedy odbourání povinného hodnocení a spíše zajištění kontroly kvality v sériové výrobě. Určité nové informace pro všechny zkušebny byly podány na konferenci, která se konala dne 12. června 1989 v ÚKDŽ v Praze na Vinohradech. Určitým mottem celé konference bylo pojetí jakosti v období přestavby hospodářského mechanismu, kdy jakost by se měla stát nejen otázkou státní technické politiky, ale základem pro fungování hospodářského mechanismu. Na konferenci bylo zdůrazněno, že v mezinárodních vztazích dochází ke změnám, na které nejsme připraveni. Společný trh způsobí, že naše produkce bude zcela neprodejná ani po snížení ceny a do kontextu se musíme dostat zejména přijetím mezinárodních norem. Z hlediska zkušeben bylo konstatováno, že resortní zkušebny, které jsou budovány cca 10 let a vykonávají i jiné funkce, jsou významnou složkou centrálního řízení a v současné době procházejí přestavbou, se musí snažit o získání certifikačních oprávnění. Státní zkušebnictví, které vzniklo cca v roce 1965 si vyžaduje celou řadu změn, z nichž zejména je: • • •
Přizpůsobení se potřebám mezinárodního obchodu. Odstraňování technických překážek při mezinárodní výměně zboží. Ochrana spotřebitele.
Usnesení předsednictva vlády č. 29/1988 uložilo, aby vládě byl předložen ke schválení návrh koncepce státního zkušebnictví. Návrh obsahoval zejména požadavek, aby byla vybudována soustava zkušeben mimo sféru výrobce, s vysokými odbornými znalostmi, s vyšší orientací na odstraňování překážek při výměně zboží, prohloubení ochrany spotřebitelů před nebezpečnými výrobky, přičemž výsledky zkušebnictví by byly využitelné pro vyhodnocování výrobní sféry. K jednotlivým činnostem bylo navrhováno, aby došlo k omezení rozsahu činností a zaměření se pouze na rozhodující oblasti, dále zaměření na vyhodnocování technicko-ekonomické úrovně výrobků a na posuzování jejich vlivu na životní prostředí. Byla doporučována plošná realizace certifikace, prohloubení kontrolní a inspekční činnosti, zaměření na certifikaci podnikových systémů řízení jakosti, provádění
inspekce a zapojení Státních zkušeben do normalizační činnosti, protože se předpokládá, že Státní normalizační střediska nebudou u výrobců. Je navrhováno omezení povinného hodnocení výrobků a rozšíření certifikace. Urychlení a zkvalitnění postupu přestavby zkušebnictví by mělo být dosaženo zjednodušením předpisů, vyšším využíváním ekonomické zainteresovanosti a aplikací metodických pokynů podle oborů působnosti v rámci Státních zkušeben. Připravuje se model hodnocení Státních zkušeben, zejména využíváním pružného sboru expertů, zavádění výzkumu v oblasti metod zkoušení a sloučení malých zkušeben od 8 do 20 pracovníků na širší celky. Jedním ze základních úkolů je vytvoření soustavy Akreditovaných laboratoří. Předložený návrh vznikal v roce 1988, koncem roku byl upřesněn a opraven ve smyslu mezinárodní situace, byl nadefinován rozpor odvětvových orgánů a byl předložen vládnímu výboru. Jak tento návrh dopadl při projednávání mi není známo, nicméně dne 27. června 1989 se uskutečnila porada ředitelů Státních zkušeben, kde byla podána předběžná informace, že nadále v oblasti státního zkušebnictví budou pracovat pouze zkušebny, které jsou přímo podřízeny FÚNM a z ostatních Státních zkušeben by měly být vytvořeny samostatné akreditované laboratoře. To byla pro řadu zkušeben strašná rána, protože přímo podřízených zkušeben FÚNM je cca 5 až 7 a ostatní zkušebny (většinou resortní a oborové) by ztratily své oprávnění. Nicméně čekalo se na schválení nějakého opatření vládou a to nepřicházelo. V průběhu léta roku 1989 se v oblasti zkušebnictví příliš nedělo, bylo to období jistého vyčkávání co bude dále. Dne 2. listopadu 1989 se na FÚNM uskutečnila porada metodiků Státních zkušeben, kde byly podány informace o novelách zákonů o technické normalizaci a návrh zásad zákona o metrologii, informace o certifikaci a o Bílé knize EHS z roku 1987. Dále bylo sděleno, že se předpokládá schválení nového statutu FÚNM v prosinci 1989. Jako hlavní akt však bylo provedeno seznámení se změnami metodických pokynů, které budou pro výkon státního zkušebnictví nadále v platnosti. Listopadová „Sametová revoluce“ 1989 poněkud pozastavila jednání o zkušebnictví, protože byly na pořadu dne důležitější úkoly. Ovšem již v únoru 1990 bylo rozpoutáno jednání o akreditaci zkušeben, o privatizaci zkušeben a o vypuštění povinného hodnocení ze zákona, k čemuž na základě dohody mezi FÚNM a FMHSE nakonec došlo. FÚNM byl pověřen jednáním o zahraniční činnosti, aby výsledky zkoušek zkušeben byly uznávány v zahraničí. Do celé záležitosti se vložil UTRIN, který doporučil výrobcům vytvořit systém, jenž by jim umožnil získávat informace o tom, jaké normy a předpisy platí do kterého teritoria při vývozu jejich výrobků a dále zajistit certifikaci jejich systému řízení jakosti. Od 1. února 1990 nastoupil do UTRINu pracovník KSŘJ z Kombinátu Automobilového průmyslu, který byl nadále pověřen pracemi pro oblast zkušebnictví, pro oblast certifikace a pro řízení jakosti v NH. Cílem těchto prací je odstranit technické překážky obchodu, dále zpracovávat požadavky na výrobek, aby měl náležitosti, které vyžaduje náročný trh a pomocí databáze PERINORM nejen informovat, ale i dodat potřebné informace. Mělo by vzniknout středisko spolupráce pro certifikaci a zajištění jakosti, kde by měly být zapojeny státní, rezortní, oborové i podnikové zkušebny. Toto středisko by mělo mít návaznost na evropský systém, aby veškeré výstupy platily mezinárodně. V této době probíhala jednání na různých státních orgánech a byly připravovány nejrůznější dohody. Bylo požadováno, aby pravomoc v těchto oblastech byla předána z FÚNM na UTRIN a pokud by
to bylo neschůdné, tak aby vytvářené Centrum (středisko) bylo zastřešeno Úřadem předsednictva vlády. Měl by tam být vytvořen certifikační systém, který by výrobcům osvědčoval, že mají zavedený systém pro zajišťování kvality výroby, což by byla právě vhodná činnost pro zkušebny. V téže době organizoval FÚNM přihlašování zkušeben k akreditaci a začal vytvářet akreditační odbor. UTRIN měl zájem vytvořit si roli jakéhosi zprostředkovatele FÚNM v rámci resortu FMHSE pro podniky, které je budou podporovat a pro ně budou poskytovat databázi PERINORM, překlad zahraničních norem a předpisů a z toho důvodu byla svolána porada zástupců FÚNM, UTRINu, Státní zkušebny č. 213, FMHSE, na Oborové normalizační středisko do Žerotínovy ulice na den 9. března 1990. Na zmíněné poradě vystoupil zástupce UTRINu s tím, že má zájem dohodnout a zajistit koordinovaný postup přechodu na tržní ekonomiku pro jednotný vnitřní trh, který by měl být otevřen v roce 1992. UTRIN chce napomoci celému úsilí vytvářením předpokladů v následujících oblastech: • • •
Odstranění věcných, technických a daňových překážek. Vypracováním norem a předpisů, které formulují požadavky na výrobky jak z oblasti závazné, tak i z oblasti doporučené. Vydáváním osvědčení na certifikaci výrobků a systémů, jednak podle technickonormativních dokumentů a jednak podle norem ISO 9000.
Tyto činnosti lze odvodit z unesení vlády č. 33 a 77, kde jsou koordinací pověřeni FMZO a FÚNM. Ustavují se komise a formuje se orgán při Úřadu předsednictva vlády, ve kterém bude skupina expertů zpracovávat záměry a postupy, které budou předloženy hospodářské radě vlády ke schválení. Celý záměr UTRINu měl mít dva základní výstupy: • •
Převzetí činnosti všech oborových normalizačních středisek FMHSE a zajišťování jejich úkolů pro podniky za úplatu. Zapojení zkušeben do systému certifikace výrobků a systémů řízení jakosti.
V průběhu března 1990 probíhala další jednání jak na FÚNM, tak i jiná, kde si každý chtěl zajistit v novém konkurenčním prostředí možnost svého uplatnění. Dne 17. dubna 1990 sezval UTRIN pracovní setkání, kde sdělili, jak hodlají dodržet to, co slibovali. Tato schůzka nakonec vyzněla v poskytnutí informací o současném stavu řešení technické normalizace a certifikace, včetně povšechných informací o akreditaci. Žádné konkrétní závěry nebyly přijaty ani naznačeny. V tomtéž období probíhala jednání podniků, které měly zahraniční vazby již dříve, a některých zkušeben o možnosti spolupráce se zahraničními partnery. Ze zahraničních společností se etabloval Především RW – TŰV Essen v oblasti certifikace systémů řízení jakosti, jakož i ostatní zahraniční společnosti.
V období 16. až 21. srpna probíhala jednání o certifikaci na FMHSE, na jejichž základě byla svolána do UTRINu na den 4. září 1990 pracovní porada Státních, Rezortních a Oborových zkušeben, jejímž cílem bylo poradit se o dalším postupu zkušeben, dohodnout postupy, na jejichž základě by mohly být výsledky zkušeben uznávány v mezinárodním měřítku. Na této schůzce byly podány obšírné informace o práci UTRINu, dále informace o plnění úkolů vyplývajících z Usnesení vlády č. 33/90 a 77/90, ze kterých vyplývalo, že FÚNM tyto úkoly neplní a dotazy Svazu průmyslu ČR jak pokračovat, zejména v oblasti zkušebnictví. V průběhu diskuze se ukázalo, že v současné době (kromě Státních zkušeben autorizovaných podle zákona č. 30/1968 Sb.) se jedná o 4 kategorie zkušeben: • • • •
Zkušebny s mezinárodním uznáním – homologační – EZÚ, ÚVMV, ÚSMD, VÚGPT. Zkušebny vydávající atesty na základě bezpečnostních předpisů státu. Zkušebny uznané v rámci mezinárodního obchodu na základě pověření bývalých GŘ. Zkušebny resortní a oborové (zejména spotřebního zboží). Poznámka: Všechny zkušebny by měly být zahrnuty do certifikačního systému.
Výsledkem jednání a přednesených diskusních příspěvků bylo navrženo vytvořit „Sdružení zkušeben“, vybrat si své zástupce, získat statut pro akreditující orgán a začít vydávat akreditace pro své aktivní členy. Byla diskutována otázka možnosti získání dotací ze Svazu průmyslu, popřípadě ze státních prostředků. Bylo dohodnuto, že UTRIN vypracuje dotazník, který rozešle zkušebnám, aby se mohly zkušebny přihlásit do Sdružení. Nakonec bylo dohodnuto, že další setkání se uskuteční cca za 6 týdnů. Dne 14. září 1990 se konala v UTRINu pracovní porada několika zainteresovaných odborníků, kteří připravovali ustavující schůzi Sdružení zkušeben. Bylo konstatováno, že k datu konání této pracovní schůzky reagovalo 26 zkušeben ze 46 odeslaných dotazníků. Bylo dohodnuto, že ustavující schůze oborových a rezortních zkušeben se uskuteční dne 16. října 1990 v UTRINu, kde by měla být zvolena koordinační (řídící) rada sdružení včetně předsedy, dále co by mělo být za zkušebny prosazováno a hlavně by měla být řešena problematika akreditací, protože v současné době je více než 150 žádostí o akreditaci. Měla by být řešena problematika uznání hospodářskou sférou – zejména Svazem průmyslu a další záležitosti. Z hlediska informovanosti je nutno zmínit, že FÚNM ve spolupráci s Komisí pro společný trh ES Československé obchodní a průmyslové komory uspořádal 18. září 1990 v Paláci kultury v Praze seminář na téma: -
Evropská certifikační politika, význam a důsledky pro ES a třetí země Certifikace v praxi.
Zájem odborníků byl značný, přičemž počet účastníků byl omezen na jednu osobu z pozvané instituce. Pod patronací UTRINu se dne 16. října 1990 uskutečnilo navazující jednání zástupců státních, resortních, oborových a větších podnikových zkušeben působících v ČSFR. Jednání se uskutečnilo v sále „Hajnovka“ v Praze na Vinohradech. Jednání řídil Ing. J. Beneš, vedoucí inženýrsko konzultačního střediska UTRIN Praha a protože z tohoto jednání existuje písemný zápis ze 17. října 1990, uvedu pouze to, že souhlas s předloženým návrhem jednání vyslovilo 73 přítomných zástupců zkušeben.
Vlastní shromáždění zástupců zkušeben, kde došlo ke skutečnému založení sdružení se konalo dne 12. prosince 1990 v zasedací místnosti UTRIN. V úvodu zasedání byly předneseny rozsáhlé referáty pracovníků UTRINu o současné situaci od informace o jednání Valné hromady Svazu průmyslu, o záměrech na změny v oblasti státního zkušebnictví, o možnosti rozvoje poskytování služeb zkušebnám, o založení Sdružení kalibračních středisek, o otázkách privatizace, o přípravě k přijetí EN 45 000, o regulované oblasti, o certifikaci, o asociační dohodě a další informace. Jedním z dalších bodů jednání bylo zvolení patnáctičlenné Rady a předsedy Sdružení zkušeben. Předsedou sdružení byl zvolen Ing. František Hrubec, CSc, ředitel SZ č. 213 a vedoucí oborové zkušebny silničních vozidel. Dále byla zvolena Rada sdružení, v níž kromě již zvoleného předsedy byli zejména Ing. Miloslav Jakob, CSc, pozdější prezident a Ing. Pavel Port, pozdější sekretář Sdružení. Dalšími členy Rady byli zvoleni Ing. Ilja Polák, Ing. Jiří Vitáček, Ing. Peter Stašík, Ing. Jaroslav Sedlařík, Ing. Pavol Jánský, Oldřich Soldán, Ing. Jiří Kachlík, Ing. Pavel Křemen, CSc, Ing. Vojtěch Rieger, Ing. Ladislav Polák, Ing. Vladimír Špaček a ing. Jan Štěpánek. K zajišťování sekretariátu se přihlásil UTRIN, jednak pracovník Ing. Beneš a Ing. Kryl. Z tohoto zasedání zřejmě nebyl pořízen oficielní záznam a když byl 9. ledna 1991 tento záznam reklamován, bylo mi sděleno, že to je věc sekretariátu, že se o to nemám starat. Nicméně byla dohodnuta schůzka k přípravě činnosti sdružení na 16. ledna 1991. Výsledkem této pracovní schůzky byla dohoda, že Sdružení zkušeben by mělo svým členům poskytovat: • • • • •
Informace o akreditaci zkušeben a technickou pomoc při přípravě akreditace. Informace o metrologii a příslušnou technickou pomoc. Informace o normativních dokumentech PERINORM, směrnice EHS a předpisy EHK. Vytvořit systém zkušeben pro certifikaci výrobků a systémů řízení jakosti. Vést databanku o zkušebních kapacitách a zprostředkovávat nabídky.
Sekretariát dále zpracovával rozeslané dotazníky, které se vrátily, avšak neúplně vyplněné s poznámkou, že mnohé z požadovaných informací jsou důvěrné a nebudou poskytovány. V průběhu února a března 1991 byla řešena na pracovních schůzkách vedení řada technických problémů, např. připomínky k zásadám zákona o zkušebnictví, jednání se Svazem průmyslu a dne 10. dubna 1991 byla provedena příprava jednání na zasedání zkušeben, které se konalo dne 11. dubna 1991. Při přípravě zasedání zkušeben dne 10. dubna 1991 bylo dohodnuto, že by měla být v Radě Sdružení zavedena funkce zástupce předsedy, přičemž do této funkce byli jmenováni Ing. Port a Ing. Polák. Na vlastním zasedání Sdružení zkušeben dne 11. dubna 1991 byla diskutována problematika odvětvové normalizace v rámci strojírenství, k čemuž byla přizvána Ing. Včelová. Jednalo se o nový zákon o normalizaci a o činnost TNK. Dále se jednalo o problematiku certifikace SŘJ – bylo vytvořeno sdružení se zahraničními firmami – cca 21 soukromých i státních firem. Toto sdružení (DQS) nemá právní subjektivitu.
Nezávislost orgánů při certifikaci má být prokazována podle EN 45 012. Je nutno vytvořit síť externích auditorů, zajistit jejich vyškolení a poté je najímat pro akreditaci a certifikaci podle jejich odbornosti. Další diskuze se týkala problematiky metrologie. Měla by vzniknout jedna národní kalibrační služba, která by měla řešit navázání měřidel na státní etalony. Byla řešena otázka oprávnění ke kalibraci a diskutována otázka vztahu metrologie ke zkušebnictví. Po jednání se objevil názor, že v mnoha případech se jedná o účelové využívání neznalosti lidí. Na tomto zasedání zkušeben (11. dubna 1991) byly podány informace a výsledky z legislativní porady, byl předán k projednání návrh Smlouvy o sdružení zkušeben, byla projednána představa akreditace Sdružení zkušeben, předpokládá se, že tuto akreditaci by prováděla komise sestavená z odborníků členské základny Sdružení, garantovaná Svazem průmyslu, byli navrženi 4 členové Rady, kteří by se podle svých profesí zúčastňovali projednávání privatizačních projektů zkušeben. Jako poslední kromě diskuse byla řešena otázka finančního příspěvku každé zkušebny do Sdružení na pokrytí výdajů sekretariátu a na pokrytí vynucených výdajů. Při diskuzi k tomuto problému většina zástupců zkušeben souhlasila s příspěvkem ve výši do cca 6.000 Kč, přičemž navržený příspěvek se odvíjel od počtu zaměstnanců zkušebny a počtu prováděných zkoušek. Spodní hranice příspěvku byla navrhována 3.000 Kč pro zkušebny do 5 zaměstnanců, 10.000 Kč do 200 zaměstnanců a 12.000 Kč nad 200 zaměstnanců. Nakonec tohoto zasedání se však rozpoutala diskuze o tom, co vlastně za daný příspěvek sdružení poskytne zkušebnám a došlo k názorové neshodě mezi předsedou a členy Sdružení na jedné straně a mezi pracovníky sekretariátu sdružení na straně druhé. Tento rozkol byl řešen mezi předsedou Sdružení a vedením UTRINu tak, že došlo ke změně pracovníka sekretariátu. Další termín konání konference Sdružení zkušeben byl stanoven na 20. června 1991. V tomto období byl stav členů Sdružení zkušeben 37 a poukázané příspěvky podle údajů pracovníků UTRIN by měly činit cca 225.000 Kč. V mezidobí probíhala jednání o problémech akreditace na FÚNM mezi ředitelem Ing. Beranem a mezi předsedou Sdružení zkušeben a ředitelem úseku zkušebnictví FÚNM Ing. Petříkem s tím, že Ing. Petřík je ochoten zúčastnit se jednání naší konference. Jednání se ředitelem Ing. Beranem (5.června 1991) ukázalo, že kromě zákona 505, který se týká kalibračních středisek nemají dosud žádnou právní úpravu, podle které by byli oprávněni provádět akreditaci zkušeben. Vychází prozatím z vládního usnesení č. 77/90 a z novely návrhu zákona o zkušebnictví, který však byl vrácen. Z poskytnutých informací vyplynulo, že byla zřízena 3 pracoviště pro akreditaci – v Praze, Brně a Bratislavě. Pracovníci pro tato pracoviště byli vyškoleni v Piešťanoch a v současné době provádějí u zájemců předprověrky pro akreditaci. Pro činnost sestavují čtvrtletní plán a za čtvrtletí projdou cca 15 zkušeben, takže do konce roku předpokládají projít 30 až 40 zkušeben. Žadatelům byla oznámena výše poplatků, která činí 24.000 až 60.000 Kč podle počtu zkoušek, pro něž je akreditace žádána a navíc musí zkušebny zaplatit náklady na inspektory. Předpokládají, že garantem správné funkce bude Rada pro akreditaci, což by měl být poradní orgán předsedy FÚNM. Závažný poznatek z tohoto jednání je, že vzhledem k počtu žádostí o akreditaci
nebudou řešit otázku technické způsobilosti závislých zkušeben. Další poznatek z jednání je, že v procesu akreditace se bude jednat o byrokratický přístup, který připomíná v minulosti prováděnou kontrolu státních zkušeben. Ve stejném období jednal náměstek UTRINu Ing. Toušek s ústředními orgány o legislativní problematice zkušebnictví, o možnostech privatizace zkušeben o využití programu Phare na vzdělávání pracovníků zkušeben a o dalších otázkách s Unií zaměstnavatelských svazů. Vzhledem ke stálým legislativním nejasnostem v dané oblasti bylo dohodnuto, že konference Sdružení zkušeben bude odložena a dne 20. června proběhla příprava zasedání předsednictva Sdružení zkušeben. Rada Sdružení čs. zkušeben a laboratoří byla pozvána na jednání na 2. července 1991 do školícího střediska UTRIN v Praze 9 – Kbelích. Na programu jednání bylo stanovení koncepce činnosti Sdružení zkušeben v návaznosti na nový postup orgánů státní správy ve věcech zkušebnictví a certifikace (závěry Hospodářské rady vlády ČSFR ze dne 7. června 1991), vyjádření k alternativnímu zákonu o zkušebnictví a příprava Valné hromady Sdružení zkušeben, přičemž cílem jednání Valné hromady by mělo být: • • •
Projednání dalšího postupu Sdružení ve vztahu k privatizaci zkušeben a laboratoří. Urychlení akreditačního procesu v návaznosti na termíny privatizace v ČSFR. Zapojení výkonu zkušebnictví a certifikace do procesu ochrany veřejného zájmu, ochrany spotřebitele a podpory podnikání v ČSFR a v zahraničí.
Členové Rady Sdružení zkušeben byli požádáni, aby zpracovali své návrhy koncepce k následujícím otázkám: • • • •
Privatizace zkušeben. Akreditační orgán – návrh na ustavení samostatného orgánu. Účast na výběru specialistů, kteří by prováděli výkon akreditace. Návrhy na účast zkušeben a laboratoří v oblasti ochrany veřejného zájmu a spotřebitelů.
Zasedání Rady Sdružení zkušeben (2.července 1991) se především zabývalo problémem akreditace, kde byl vyjádřen zejména nutný vznik čs. akreditačního systému v souladu s evropskou akreditací a dosažení mezinárodního uznání. Bylo konstatováno, že při přípravě zákona o akreditaci sehrálo pozitivní roli Sdružení zkušeben. Dále byla diskutována otázka privatizace zkušeben, která významně zasáhne do jejich činnosti. Byla diskutována nutnost odstátnění zkušeben, přičemž z forem privatizace se jeví jako nejvýhodnější bezúplatný převod. Bylo dohodnuto, že je nutno jít kupředu postupnými kroky: • • • • •
V prvé řadě připravit program činnosti Sdružení zkušeben – co je čeká – v jaké poloze se nachází. Zavést systém jakosti – zpracovat příručku. Dosáhnout odborného uznání. Metrologie – zpracovat nároky na zkušebnu. Provést nábor zkušeben do Sdružení a sestavit adresář.
Podle mých záznamů by se přesnější záznamy měly najít v zápisu č. 4 ze zasedání Rady Sdružení zkušeben. Dne 26. července 1991 se v budově UTRINu uskutečnilo pracovní jednání k přípravě zasedání zkušeben na 4. září do Brna. Bylo dohodnuto pozvat ředitele úseku pro zkušebnictví FÚNM Ing. Petříka. Dále měl být připraven referát k problematice transformace a privatizace zkušeben. Dne 22. srpna 1991 byla na UTRINu projednávána otázka regulované oblasti – problematika ochrany spotřebitele se zástupcem Unie zaměstnavatelských svazů a problematika vstupu Sdružení zkušeben do národní organizace EOQ. Dne 28. srpna 1991 se konala porada Rady Sdružení zkušeben, z jejíhož průběhu uvedu pouze nejdůležitější problémy heslovitě, protože bylo jednáno o mnoha záležitostech, přičemž přesnější údaje by měly být nalezeny v zápisu z jednání: • • • • • • • • • • • • • • • •
Diskuse jak dosáhnout právní subjektivitu Příspěvek dosud zaplatilo pouze 17 zkušeben Jak organizovat další činnost Sdružení zkušeben Při včerejším projednávání zákona na MH zvítězil Úřad Státní zkušebny byly vyjmuty z privatizace V resortu MP je zařazeno 36 zkušeben v 1. vlně privatizace Akreditace a způsobilost zkušeben Ochrana spotřebitele Ing. Heš představil materiál ke vzniku Asociace Akreditovaných a Autorizovaných Zkušeben (AAAZ) Zajistit činnost vlastního sekretariátu – Ing. Port Vstup do Unie podnikatelských svazů Členství v EOTC Přípravný výbor nesouhlasí s přednášením materiálů, které nejsou projednány Sdružení zkušeben podporuje urychlení nezávislosti – zvlášť regulovaná a neregulovaná oblast Zlepšení činnosti Rady – zajistit právní subjektivitu, zřídit vlastní konto Doplnit do Rady zástupce slovenských zkušeben.
Na začátku září 1991 proběhlo několik jednání s FÚNM a příprava jednání semináře a Valné hromady Sdružení čs. zkušeben a laboratoří, které se uskutečnilo 4. září v Brně. Z jednání s FÚNM vyplynulo, že Hospodářská rada vlády odsouhlasila zásady zákona o zkušebnictví, z čehož vyplynulo i zachování FÚNM a dále, že jednání Valné hromady Sdružení zkušeben v Brně se zúčastní Ing. Tesař a Ing. Růžička. Na semináři zkušeben v Brně vystoupili pracovníci ústředních orgánů a ve svých vystoupeních charakterizovali současný stav vývoje v dané oblasti. Poté jednala Valná hromada Sdružení zkušeben a odsouhlasila následující problémy: • • •
Změna právní subjektivity Souhlas se zřízením tajemníka a sekretariátu Rady sdružení Souhlas s úpravou Statutu
• •
Souhlas se vstupem do Unie zaměstnavatelských svazů Schválila činnost Rady za 1. pololetí 1991 a náhradu nákladů za sekretariát. Poznámka:Podrobnější informace by měly být uvedeny v zápisu z jednání.
V průběhu září zástupce předsedy Rady Sdružení Ing. Polák jednal o problematice privatizace zkušeben na Ministerstvu privatizace. Předseda Rady Sdružení odeslal dne 16. září 1991 písemné stanovisko k návrhu zásad zákona o zkušebnictví na FMH s tím, že bylo podpořeno stanovisko Unie zaměstnavatelských svazů. Tentýž den odeslal předseda Rady sdružení dopis na ředitele EZÚ, který si stěžoval na nedodržení programu semináře zkušeben v Brně, kdy se nedostavili dva pracovníci Ministerstva privatizace a na poslední chvíli se omluvili. Této zkušebně bylo vráceno vložné. Začátkem října 1991 vytvářeli organizátoři AAAZ tlak na přímo podřízené zkušebny FÚNM, aby se stali členy této Asociace. Současně však Ing. Veselý ze SZ. č. 204 TAZUS žádal o přijetí do Sdružení čs. zkušeben a laboratoří. 11. října 1991 zástupce předsedy Rady Sdružení zjišťoval stav akreditace na FÚNM kde zjistil, že již byla vydána příručka jakosti k provádění akreditace a dále, že byla zřízena akreditační komise. Dne 17. října 1991 se konala příprava schůze Rady Sdružení čs. zkušeben a laboratoří, která byla svolána do ÚVMV v Praze Nad Kolčavkou na 31. října 1991 na 9.00 hodin. Připravený program byl navržen tak, aby byly řešeny aktuální problémy Sdružení: • • • •
Stav registrace (Ing. Port) Vyjádření ke stavu řešení zákona o zkušebnictví (Ing. Toušek) Příprava Valné hromady a volba Rady (Ing. Hrubec) Program činnosti sdružení na rok 1992.
Rada Sdružení zkušeben se sešla v plánovaném termínu (31. října 1991), přičemž byly projednány všechny hlavní body programu a za nutnost zaznamenání považuji následující: • •
•
K 8. říjnu 1991 zaslalo přihlášku do Sdružení 76 zkušeben, 24 zkušeben zaplatilo příspěvky v hodnotě cca 680.000 Kč. Akreditace je nezávislou činností, řízená Radou pro akreditaci, akreditace je nutnou podmínkou pro zkoušky v jakýchkoli vztazích, Státní zkušebny budou sloužit především pro ochranu zájmů spotřebitele, FÚNM je orgánem pro ochranu veřejného zájmu, má za úkol sjednocení předpisů a notifikaci zkušeben. Zkušebny by se měly sjednotit, vyvolat urychleně nutnost vzniku akreditačního orgánu.
Na základě zasedání Rady Sdružení zkušeben probíhala asi do poloviny listopadu příprava zasedání Valné hromady Sdružení zkušeben, která byla plánována na 12. prosince 1991. Předpokládalo se, že do té doby proběhne registrace Sdružení zkušeben a zástupci zkušeben budou informováni o stavu přípravy dokumentů Sdružení (příručka jakosti, privatizační teze). Vzhledem k vleklým jednáním která probíhala, bylo dohodnuto, že Valná hromada Sdružení zkušeben bude odložena na leden 1992 a dne 11. prosince 1991 se uskuteční zasedání Rady opět v Praze Na Kolčavce v zasedací místnosti ÚVMV.
Rada Sdružení zkušeben na svém zasedání za přítomnosti Ing. Petřiny z FÚNM projednala následující body: • • • • •
Právní subjektivita Sdružení zkušeben Zpráva o hospodaření Sdružení zkušeben, kterou přednesl Ing. Toušek Příprava Valné hromady Sdružení zkušeben na leden 1992 Zásady privatizace zkušeben Program další činnosti
Rozsáhlá diskuse, která spíše umožňovala sdělit zástupcům zkušeben své problémy než aktivní přístup k řešení budoucnosti nebyla pro svůj rozsah zaznamenána, avšak uvedeme alespoň některé zásadní problémy, které by bylo potřeba řešit: • • •
Ochrana spotřebitele před nekalou soutěží Koncepce stanovující strategii veřejného zájmu Privatizační zásady zkušeben (stejné podmínky pro všechny, neziskovost)
Na zasedání Rady Sdružení zkušeben (11. prosince 1991) bylo dohodnuto, že příští zasedání Valné hromady Sdružení zkušeben se uskuteční dne 22. ledna 1992. Rok 1992 měl být zahájen pracovně, byla totiž dojednána pracovní návštěva předsedy a zástupce předsedy Sdružení zkušeben Ing. Poláka ve zkušebně ve Vítkovicích, kde by byly projednány návrhy na postup technického uznávání zkušeben, avšak tato schůzka se ze strany předsedy již neuskutečnila vzhledem k jeho problémům vzniklým v mateřské zkušebně. Dne 16. ledna 1992 byla uskutečněna schůze Rady Sdružení zkušeben, dne 20. ledna 1992 požádal předseda Sdružení zkušeben písemně o uvolnění z funkce a 23. ledna 1992 se uskutečnila konference Sdružení zkušeben na SVÚM v Praze, kde převzal funkci prezidenta Sdružení zkušeben Ing. Miloslav Jakob, CSc a pod jeho vedením se činnost zkušeben dále rozvíjela a zejména došlo k mezinárodnímu uznání Sdružení zkušeben. V této době, kdy funkci tajemníka Sdružení zkušeben přebírá Ing. Culka, nastává obrat v práci Sdružení zkušeben a jeho činnost je nadále plně dokumentována. Od této doby nastává nová kapitola, která zajistila rozvoj nezávislých zkušeben a proniknutí zástupců Sdružení do evropských struktur.
Doplněk: Na základě jednání s prezidentem Sdružení zkušeben doc. Ing. Miloslavem Jakobem, CSc dne 18. dubna 2005 byly opraveny drobné překlepy a na základě jím zaslaných písemných podkladů byl doplněn seznam členů Rady, která byla zvolena dne 12. prosince 1990. Tento seznam však byl doplněn na základě zápisu a prezenční listiny ze 3. jednání Rady dne 11. dubna 1991. Mohlo se však stát, že k uvedenému datu již došlo ke změně některého člena Rady, protože v té době docházelo k výměně funkcí vedoucích zkušeben a tak původně nominovaní členové na svou funkci rezignovali. Praha 24. dubna 2005.
Ing. František Hrubec, CSc.
