PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY

PODPORA PRO EVROPSKÉ  PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY

3 / ZARUČENÍ BUDOUCNOSTI S NÍZKOU ÚROVNÍ UHLÍKU

3 / ZARUČENÍ BUDOUCNOSTI S NÍZKOU  ÚROVNÍ UHLÍKU

Evropa se zavázala k omezení růstu globální teploty o   2°C. Předpokládá se, že dodržením tohoto limitu  budou nejhorší dopady klimatických změn odvráceny.    Nárůst o 2°C je nyní téměř neodvratný vzhledem k  současné a dřívější hladině emisí.  Společně je EU 27 třetím největším globálním emisorem  skleníkových plynů. K nárůstu skleníkových plynů  Evropa také neúměrně přispívá již od průmyslové  revoluce. Zatímco jsou v Evropě přímé emise  zaznamenávány, EU 27 má větší vliv na životní  prostředí, pokud se vezme v úvahu spotřeba zboží  vypěstovaného a vyrobeného jinde.  Boj proti změnám klimatu a omezení růstu globální  teploty na 2°C vyžaduje rychlá opatření. Čím  později budeme jednat, abychom snížili naše emise  skleníkových plynů, tím vyšší je riziko a cena těchto  opatření.  Zavedením nízkouhlíkového hospodářství  se Evropě nabízí dvě důležité příležitosti: přispěje k  odvrácení klimatických změn a vybuduje obnovený  model rozvoje, který bude méně závislý na znečištění  a nejistých zdrojích energie. 

VYHNOUT SE KATASTROFICK1 ZM4N4 5 CO MUS6ME UD4LAT? Aby omezil růst globální teploty na přibližně 2°C,  odhadnul Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC)   ve své Čtvrté hodnotící zprávě, že koncentrace  skleníkových plynů v ovzduší, musí být omezena na  hodnotu mezi 445 a 535 milióntinami ekvivalentu  CO2.  K dosažení této úrovně IPCC odhaduje, že  globální emise, pocházející ze skleníkových plynů  by měli vyvrcholit v roce 2015 a pak poklesnout, s   redukcí mezi 50 a 85% globálních emisí skleníkových   plynů do roku 2050 (na základě úrovně z roku  2000). V roce 2005 celosvětové koncentrace byly  odhadnuty na již 375 milióntin ekvivalentu CO2.  Na základě předpovědí IPCC Komise navrhla, aby emise  EU byly sníženy o 30% v roce 2020, čímž Evropu  umísťuje na cestu směrem k dosažení mezi 50 a 80%   snížení emisí do roku 2050 (Evropský Parlament  vyzval EU k cíli osmdesátiprocentního snížení  do roku 2050). Vzhledem k absenci mezinárodní  dohody, cíl pro EU je v současné době snížení o 20%  do roku 2020, se záměrem jeho navýšení na 30%  v návaznosti na dohodu uzavřenou v prosinci v  Kodani (viz bod č. 4).  „Evropa se nachází na křižovatce. Má šanci investovat do  budoucnosti odbočením směrem k trvale udržitelné  výrobě a spotřebě“. 

CENA ZA NE:INNOST Globální rozsah rizika a všezahrnující charakter dopadů   znamenají vysoké náklady spojené s nepotlačovanými   klimatickými změnami.  Sternova zpráva odhaduje, že pokud nebudeme jednat  rychle za účelem omezení rozsahu změn, tak by to   mohlo vést ke ztrátě ve výši alespoň 5% světového  HDP každým rokem. Při zvážení širšího spektra rizik   a dopadů se odhad zvýšil na 20% HDP.  V kontrastu  s tím studie zjistila, že náklady na opatření by mohla   být omezena pouze na zhruba 1% světového HDP  ročně. Je také třeba poznamenat, že investice, které  se konají v příštích 10 až 20 letech, budou mít  hluboký dopad na podnebí v druhé polovině tohoto  století.   Jiný výzkum konstatuje, že zatímco hlavní přínos opatření   na ochranu životního prostředí, bude odvrácení  změn klimatu v budoucnu, existují také významné  vedlejší dopady, které se projeví mnohem rychleji.   Tyto dopady jsou spojeny především se snížením  využívání fosilních paliv.  Například by klesly emise  oxidu dusného, nízká úroveň ozónu a unikání částic  do ovzduší, čímž by se snížil rozsah a závažnost  respiračních onemocnění.  Energetická bezpečnost  a podpora zelených pracovních míst jsou dva další  důležité vedlejší dopady. 

Sirpa Pietikäinen, člen Evropského parlamentu

„Je nemožné si představit smysluplné snížení emisí uhlíku,   aniž by se značně snížila naše závislost na jejich   klíčovém zdroji: spotřebě fosilních paliv.  Potřebujeme   výrobu energie, která je udržitelná, ale také  potřebujeme, aby byla sinančně dostupná a bezpečná.  Postupem času fosilní paliva ukazují, že dokážou čím   dál tím méně splnit kterékoliv z těchto tří kritérií“.  Graham Watson, člen Evropského parlamentu

ENERGETICK< BEZPE:NOST Zabezpečení zásobování energií v Evropě je stále více  znepokojivé, rostoucí ceny ropy, geopolitické  nejistoty a nepředvídatelné chování několika  dodavatelů nás nutí hledat jinde uspokojení naší  energetické potřeby.  Za účelem zvýšení energetické  bezpečnosti je třeba snížit naše energetické potřeby  prostřednictvím opatření na zvýšení účinnosti a  diverzisikace dodávek energie.   Diverzisikace dodávek znamená rozšíření technologií, ze  kterých získáváme naši energii, rozšíření počtu   dodavatelů energie a dodávání více energie z domácích  zdrojů. Přestup na nízkouhlíkové technologie nabízí  důležité příležitosti k dosažení těchto cílů.  Plány  předpokládají mnohem rozmanitější, slexibilní  dodávky energie z chytrých rozvodných sítí anebo   různých obnovitelných zdrojů energie a potenciální  rozvoj přenosné sítě Evropy umožňující dynamičtější  sdílení dodávek elektřiny. To by mělo zajistit  budoucnost, která nabízí čistší energii, ale také  mnohem inteligentnější přístup k jejímu řízení.  „V energetické uličce evropského supermarketu se  jeví výzvy jako skličující... geopolitické napětí na  Blízkém východě, vzrůst dluhu zemí třetího světa  a hospodářská recese, která tlačí mnohé země na  okraj sinanční propasti.  Toto jsou problémy, které  jsou propojeny: musíme změnit naše chování  tak, abychom je vyřešili a zaručili budoucí rozvoj  našeho kontinentu“.  Vittorio Prodi, člen Evropského parlamentu

PROPAGACE R?STU A ZAM4STN
„Musíme jednat hned a investovat do produktů, které  jsou vhodné pro budoucnost. Dle motta Winstona  Churchilla bychom neměli “nikdy promrhávat krizi”  měli bychom využít této příležitosti [sinanční krize]  k zásadnímu přestrukturování současné politiky.  Trh pro ,zelené technologie‘ již stojí více než 1000  miliard EUR“.  Karl Heinz Florenz, člen Evropského parlamentu

Existují již významná nízkouhlíková pracovní místa v  Evropě. Studie Světového fondu na ochranu přírody  (WWF) zjistila, že nejméně 3,4 milionů evropských  pracovních míst je v přímém vztahu k obnovitelným  zdrojům energie, udržitelné dopravě a energeticky  výhodným výrobkům a službám. To se dá srovnat  s odhadovanými 2,8 miliony pracovních míst v  průmyslu jako je například hornictví, elektřina, plyn,   cement, železo a ocel. Toto hodnocení předpokládá,  že nízkouhlíkové hospodářství bude pokračovat v  expanzi také v budoucnu. Investice do nízkouhlíkových řešení může přímo nabídnout   pracovní místa a ekonomické příležitostí v Evropě.  Navíc Evropa jako obchodní blok má významnou  úlohu při vytváření nízkouhlíkových investic v celém   světě. Je zaznamenáno, že výrobkové standardy  přijaté v Evropě se často stávají normou. Technické  normy kontrolující spotřebu energie a efektivnost  nebo obsah uhlíku nacházejícího se ve výrobcích  uváděných na Evropský trh jsou potenciálně silné  nástroje. Tyto by měly být použity k vytváření  zelených investicí jak uvnitř, tak mimo Evropu. 

www.ieep.eu/briefingsonclimate

Design: Aloof Design

PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY

Recommend Documents