Bankovní institut vysoká škola Praha Právo a Veřejná správa
Malé a střední podniky podpora Evropské unie v době krize Bakalářská práce
Autor:
Petra Pecholtová Veřejná správa a Evropská unie
Vedoucí práce:
JUDr. Ladislav Soukup
Praha
Duben 2011
1
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Sedlci
28. duben 2011
2
Petra Pecholtová
Poděkování: Děkuji vedoucímu bakalářské práce p. JUDr. Ladislavu Soukupovi za cenné rady, připomínky, ochotu a metodické vedení práce.Také bych chtěla poděkovat mé rodině a přátelům za podporu během studia.
3
Anotace: Vysvětlení pojmu malý a střední podnik, uvedení všech jejich podpor v době krize. Dále pak kde se můţe MSP o podporách informovat, s kým se o nich poradit a nakonec jak správně o ní zaţádat. A jako poslední bod mé práce je celková analýza ţádostí o podporu, kterou jsem zjišťovala u 12 oslovených podniků malého a středního podnikání.
Annotation Explanation of terms "small and medium company", showing all of their support in a crisis. Also where the MSP can get information about support, who to ask for help and finally how to correctly apply. The last point of my work is the total analysis of application for benefits which I was finding out in twelve addressed companies of small and medium businesses.
4
Obsah Úvod ................................................................................................................................... 6 1.
Definice MSP ........................................................................................................ 7 1.1 Charakteristické rysy a druhy MSP .................................................................. 7-8 1.2 Význam MSP ................................................................................................... 8 1.3 Výhody a nevýhody MSP ................................................................................ 8-9 1.4 Společenské a ekonomické přínosy MSP ......................................................... 9-11 1.5 Koncepce „LEAN“ ........................................................................................... 11 1.6 Omezení MSP .................................................................................................. 11-12 1.7 Problémy MSP v České republice .................................................................... 12-13
2.
Pomoc od Evropské unie ...................................................................................... 13 2.1 Organizace poskytující sluţby podnikatelům .................................................. 13 2.1.1 Vládní organizace .............................................................................. 13-15 2.1.2 Informační portály ............................................................................. 16 2.1.3 Nevládní organizace .......................................................................... 16-19 2.1.4 Privátní organizace ............................................................................ 19 2.2 Finanční programy podpory podnikání ............................................................ 19 2.2.1 Vládní podpora podnikání ................................................................. 19-21 2.2.2 Vládní podpora exportu ..................................................................... 21-22 2.3 Malé a střední podnikání v evropském prostoru .............................................. 22-24 2.3.1 Podpora malého a středního podnikání z úrovně EU ........................ 24-26 2.3.2 Přehled Operačních programů pro ČR .............................................. 27-39 2.4 Uţitečné informační nástroje ........................................................................... 39-40 2.5 Pomoc Evropské unie malým a středním podnikům mimo strukturální fondy 41-46 2.6 Finanční nástroje .............................................................................................. 47-53 2.7 Ţádost o podporu .............................................................................................. 53-59
3.
Celková analýza úspěšnosti žádostí o dotaci ...................................................... 60-63
Závěr .................................................................................................................................. 64 Seznam použité literatury ................................................................................................ 65-68 Seznam použitých zkratek ............................................................................................... 69 Přílohy ............................................................................................................................... 70 5
Úvod Podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem na jeho zodpovědnost, za účelem dosaţení zisku. Velikost podniků je dána mnoţstvím pracovníků a ročním obratem. Malé a střední podniky tvoří většinu všech podniků v České republice. MSP zaměstnávají více jak polovinu populace ČR. Bohuţel se tyto podniky potýkají s hospodářskou krizí, kvůli které přichází mnoho občanů o svou práci. Existují ale podpory, které podniku v krizi pomohou. Je jen na podniku, zda se o podpory bude zajímat a co všechno udělá pro jejich získání. Nejsnazší cesta k informovanosti je na internetových stránkách, kde podnik nalezne širokou škálu všech podpor a dozví se, jak je můţe získat. Zaţádat o podporu můţe jen podnik, který není v konkurzu či likvidaci, nedluţí na daních a odvodech. Ţádost o podporu vypracuje buď podnik sám, nebo ţádost zadá agentuře, která se tímto zabývá. Ţádost se pak předkládá příslušnému orgánu, který ji buď schvální, nebo zamítne. Ve své práci uvádím všechny moţné dostupné podpory, které malé a střední podniky mohou získat a na jakých místech se o nich informovat. Analýzou zjišťuji zájem o podpory a výsledek podaných ţádostí MSP.
6
1. Definice malých a středních podniků V odborné literatuře se často vyuţívá zkratka: SME (Small and Medium Enterprise) SMB (Small and Medium Business) Vymezení pojmu MSP je určeno pro aplikaci přílohy č. 1 Nařízení Komise č. 800/2008 v podmínkách České republiky. Je zpracováno Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěţe. Malé a střední podniky patří do kategorie podniků s nízkým počtem pracovníků.
1.1 Charakteristické rysy a druhy podniků: Charakteristické rysy Kategorie podniku
Počet zaměstnanců
Roční obrat
Malý podnik
< 50
< 10 mil. €
Střední podnik
< 250
< 50 mil. €
Druhy podniků: Podle velikosti
Podle výkonů
Mikropodniky
Těţební
Malé
Zemědělské
Střední
Energetické
Velké
Zpracovatelské
Podnikání je základem celé trţní ekonomiky. Obchodní zákoník definuje podnikání jako soustavnou činnost provozovanou samostatně podnikatelem na jeho zodpovědnost, za účelem dosahování zisků.1
1
Malé a střední podniky [online] Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A9_a_st%C5%99edn%C3%AD_podniky>.
7
Evropská unie povaţuje sektor malého a středního podnikání za páteř evropské ekonomiky a hybnou sílu inovací, zaměstnanosti a sociální integrace. Česká republika se jiţ stala zemí, ve které má další charakter vývoje sektoru malého a středního podnikání, vzhledem k jeho významu v ekonomice, podstatný dopad na celkový ekonomický a tím i sociální vývoj země.2
1.2 Význam malých a středních podniků: Strukturu všech podniků tvoří malé a střední podniky drtivou většinou. V Evropě existuje 19 milionů malých a středních podniků, které představují 99,8 % všech podniků v Evropské unii a zaměstnávají více neţ 74 milionů lidí. Údaje o malých a středních podnikách za Českou republiku jsou takové, ţe zaměstnávají 62,33 % všech ekonomicky aktivních osob a tvoří 99,8 % počtu malých a středních podniků na celkovém počtu podniků v České republice. Tyto podniky se na exportu podílejí 35 %, na dovozu 50 % a na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) 33,5 %.3
1.3 Výhody a nevýhody malých a středních podniků Výhody: 1) pruţné reagování na změny trhu 2) inovativnost 3) vytváření nových pracovních příleţitostí 4) odolnost proti hospodářské recesi 5) rychlost přijímání podnikatelských rozhodnutí Jednou z hlavních konkurenčních výhod malých a středních podniků je pruţnost malých a středních podniků vůči velkým a nadnárodním korporacím, díky níţ jsou schopny rychleji reagovat na změny trhu. K dalším výhodám patří přímý kontakt s vedením podniku, který
2
Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 - 2013 Dostupné z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/male-a-stredni-podnikani/koncepce-rozvoje-msp-20072013/1000503/40192/l>. 3 Veber, Jaromír; Srpová, Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha. 2005 .21 s. ISBN80-247-10692.
8
přináší vztah důvěry na základě poznání osobních problémů pracovníků a pracovníci tak pociťují důleţitost svých pracovních výkonů. Z aplikace nových trendů v této oblasti profituje jak podnik, tak i jeho pracovníci. Organizační struktura těchto podniků je jednoduchá, přehledná a umoţňující přímé vedení a kontrolu. Výhodou je také centralizace řídících rozhodnutí v rukou podnikatele, která mu umoţňuje rychlost reagování, podporuje podnikavost i vysokou flexibilitu řízení podniku, a méně vnitropodnikových zájmových skupin. Tím mají náskok v implementaci před velkými podniky. Základními jednotkami organizace se stávají sebeřídící, multifunkční procesní týmy. Kaţdý se podílí na zlepšování, vzdělávání, rozhodování a různými formami i na výsledcích organizace. Nevýhody : 1) omezené moţnosti zaměstnávání odborníků ve správní a řídící činnosti 2) vyšší intenzita práce a méně příznivé pracovní podmínky 3) omezené moţnosti získávání výhod z rozsahu produkce 4) omezené prostředky na propagaci a reklamu Nevýhodou ohledně financování je malá moţnost přístupu k finančním zdrojům, hlavně u individuálních podnikatelů. Nejdůleţitějším zdrojem cizího kapitálu jsou bankovní úvěry a dodavatelské úvěry. Další nevýhodou je, ţe malé a střední podniky nemají obvykle vysoký stav nehmotného a hmotného majetku.4
1.4 Společenské a ekonomické přínosy malých a středních podniků: Společenské přínosy Malé a střední podniky dávají šanci k svobodnému uplatnění občanů – podnikatelů. Dávají šanci k samostatné realizaci lidí v produktivním procesu. Malí a střední podnikatelé nemohou na sebe strhnout moc, nemohou dosáhnout monopolního postavení. Jsou vlastně protipólem ekonomické i politické moci. Lidé se v těchto firmách učí přeţít a učí se zodpovědnosti, protoţe jakýkoliv omyl pro ně znamená pád a vlastní ztrátu. Malý či střední podnikatel nemá
4
Malé a střední podniky [online] Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A9_a_st%C5%99edn%C3%AD_podniky>.
9
kam uniknout, důsledky neúspěchu nese osobně. Existence malých a středních firem stabilizuje společnost, neboť jakákoli výrazná politická nejistota a radikální proudy jsou pro ně zdrojem rizik. Pro malé a střední podniky není typické, aby byly vlastněny zahraničními subjekty. Firmy tohoto typu reprezentují místní kapitál a místní vlastnické poměry. Efekty z podnikání zůstávají v daném regionu, popř. státě. Obvyklá cesta, jak rychle ekonomicky oţivit region, vede přes podporu rozvoje malých a středních podniků v dané oblasti. Malé a střední podniky jsou obvykle mnohem těsněji svázány s daným regionem. Podnikatel v regionu zpravidla bydlí. Vedle toho, ţe poskytuje danému regionu zaměstnanost a ekonomické přínosy, není výjimečné, ţe se stává sponzorem různých charitativních a dalších akcí. Nelze pominout ani tu skutečnost, ţe ve vztahu k danému prostředí jsou tito podnikatelé mnohem méně anonymní. Jejich okolí je zná a jejich činy jsou tak pod veřejnou kontrolou.
Ekonomické přínosy malých a středních podniků: Vysoce ceněným charakteristickým rysem malých a středních podniků je jejich flexibilita, a pohotové přizpůsobování měnícím se skutečnostem. Malé a střední podniky představují dynamický
moment
ve
struktuře
podnikatelských
subjektů.
S prohlubujícími
se
globalizačními tendencemi, kdy dochází k nástupu multinárodních korporací a řetězců, působí malé a střední podniky proti posilování monopolních tendencí. Na jedné straně jsou neustále monopoly vytlačovány z trhu, na druhé straně si stále nacházejí nové výklenky, ve kterých se rozvíjejí. Snaţí se o hledání co nejvýhodnějšího uplatnění na lokálním trhu např. tím, ţe vyhoví individuálním přáním. Malé a střední firmy jsou nositeli nesčetných drobných inovací, adaptací na proměnlivé potřeby spotřebitele. Navíc se mohou angaţovat v okrajových oblastech trhu, které nejsou pro větší podniky zajímavé. Řada malých a středních podniků ovšem velice úzce spolupracuje s velkými podniky jako jejich subdodavatelé. Není tajemstvím, ţe automobilky běţně nakupují od svých dodavatelů cca 60 % komponentů, a ţe mezi těmito dodavateli, stejně jako mezi dodavateli sluţeb, jsou malé a střední podniky. Právě tak řada stavebních finalistů nedisponuje všemi profesemi a ve stále větším rozsahu jsou
10
vyuţíváni jako subdodavatelé specializovaných stavebních činností malí a střední dodavatelé.5
1.5 Koncepce LEAN Anglický výraz ,,lean“ slouţí v managementu k označení snah o úspory cestou ,,zeštíhlení“. Malé a střední podniky mají blízko ke koncepci LEAN. Provozní činnosti malých a středních podniků by měly být méně náročné na energie a suroviny [less energy, fler raw material]. Přidejme k tomuto konstatování i tu skutečnost, ţe administrativa těchto podniků je méně rozsáhlá nebo zabezpečovaná v nezbytném rozsahu externě (outsourcing). Tyto skutečnosti by měly mít pro malé a střední podniky řadu praktických důsledků: a) dovolují dosahovat konkurenčních cen i při výrobě v malých sériích, kdy není moţné vyuţít přínosů z ekonomiky. b) mnohem citlivěji mohou reagovat na potřeby trhu a změny ekonomických podmínek (nemají tak výraznou ekonomickou a výrobní setrvačnost). c) kapitálová náročnost na jedno pracovní místo je často mnohem niţší.6
1.6 Omezení malých a středních podniků: Sektor malých a středních podniků dosáhl v uplynulých letech řady pozitivních změn. Přesto mají a zřejmě v budoucnosti i nadále budou mít malé a střední podniky určitá omezení: a) mají mnohem menší ekonomickou sílu, v řadě případů obtíţný přístup ke kapitálu a tím i omezující moţnost rozvojových kapacit b) mají slabší pozici ve veřejných soutěţích o státní zakázky c) nemohou si běţně dovolit zaměstnávat špičkové vědce, manaţery, obchodníky d) ačkoliv jsou malé a střední podniky charakterizovány jako nositelé vysokého počtu inovací, obvykle se jedná o inovace niţších řádů e) nejsou schopny plně monitorovat a zejména vyuţívat existující dostupné znalosti
5
Veber, Jaromír; Srpová, Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha. 2005 .21-22 s. ISBN80-2471069-2. 6 Lean jako lék na krizi [online] Dostupný z WWW: < modernirizeni.ihned.cz/c1-45299220-lean-jako-lek-nakrizi>.
11
f) mohou být ohroţeny chováním velkých, často nadnárodních podniků a obchodních řetězců prosazujících dumpingové ceny g) rostoucí počet a změny právních předpisů i dodrţování příslušných správních aktů klade na podnikatele nemalé poţadavky. 7
1.7 Problémy malých a středních podniků v České republice: vysoké nájmy za prostory k podnikání (např. ve Švýcarsku se regionální samosprávy o své zejména malé a střední podnikatele v tomto ohledu ve spolupráci s komorou starají). rostoucí byrokracie státních úřadů neexistence kontroly ve státní správě neexistence kontroly chování finančních úřadů zadrţování přeplatků daně z přidané hodnoty ze strany finančních úřadů prosazení editační povinnosti pro finanční úřady (zák.337/92Sb. ve znění PP). špatný přístup k financování podnikatelských záměrů (např. úvěry) část podnikatelské sféry splácí drahé úvěry z minulosti (stát obřemenil ze stejného období velké státní podniky a pomohl oddluţit banky, které následně prodal). závislost na bankovním sektoru vysoké daňové zatíţení stále se měnící legislativa vysoké náklady na pracovníky kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění demotivační přístup státu pro získávání nových pracovníků slabá kupní síla obyvatelstva likvidační cenová politika velkých firem rozdílný přístup státu k velkým a malých firmám nemoţnost malé firmy získat státní zakázku ( i při existenci nového zákona o veřejných zakázkách č.40/2004 Sb.). celkově špatná ekonomická situace v zemi špatná vymahatelnost pohledávek
7
Veber, Jaromír; Srpová, Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha. 2005 .22-23 s. ISBN80-2471069-2.
12
špatná práce Obchodního rejstříku8
2. Pomoc od Evropské unie Ve struktuře kaţdé vyspělé společnosti se vyskytují statisíce, ne-li miliony podnikatelů. Tato skutečnost můţe svádět k názoru, ţe kaţdý se rodí jako ţivnostník či podnikatel a záleţí pouze na něm, zda se do podnikání pustí či nikoliv. Jiţ méně častěji jsou uváděny statistiky upozorňující na skutečnost, ţe nemalé počty podnikatelů skončí neúspěšně a jejich krachy jsou doprovázeny značnými finančními ztrátami či jinými osobními tragédiemi. V ţádném případě proto není na škodu, a to nejen pro začínající, ale i existující podnikatele, zajímat se o moţnosti, které nabízí různé instituce podnikatelům, ať na bázi komerční či zvýhodněné, díky finančním injekcím ze státních prostředků či rozvojových fondů Evropské unie. Obecně můžeme tyto aktivity rozdělit do dvou skupin: a) informační podpora b) finanční podpora Z hlediska původu můţeme subjekty poskytující oba výše uvedené typy podpor rozdělit do tří skupin: 1) vládní organizace zaměřené na poskytování různých sluţeb podnikatelům 2) nevládní organizace na bázi zpravidla neziskových organizací 3) podnikatelské subjekty.
2.1 Organizace poskytující služby podnikatelům 2.1.1 Vládní organizace Zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (MPO), vytvořily řadu institucí, které mají poskytovat zvýhodněné poradenské sluţby i podnikatelům ze sektoru malého a středního podnikání. Tyto programy mají celostátní působnost. Vedle toho z úrovně
8
Fakta a čísla [online] Dostupný z WWW: < http://www.sme-union.cz/index.php?p=17>.
13
Ministerstva pro místní rozvoj České republiky (MMR) jsou iniciovány programy podpory určené příslušným regionům, popř. příhraniční spolupráci.9 CzechInvest je organizace zřízená MPO jako národní rozvojová agentura podporující restrukturalizaci průmyslu České republiky. V oblasti podpory malého a středního podnikání se CzechInvest v souladu s programem Evropské unie angaţuje v úsilí zaměřeném na zjednodušení podnikatelského prostředí (monitorování podnikatelského prostředí, navrhování legislativních změn, spolupráce s podnikatelskými institucemi, konzultace se zahraničními experty apod.). Malých a středních podniků se dotýká téţ projekt podpory českých subdodavatelů, jehoţ hlavním cílem je zvýšení výkonnosti klíčových místních dodavatelů dodávajících nadnárodním firmám. V rámci tohoto projektu jde o zprostředkování informací mezi zahraničními výrobci a českými dodavateli a o komplexní poradenství vedoucí ke zvýšení úrovně dodavatelů. Projekt byl z původního zaměření na dodavatele automobilových součástek, leteckých dílů a medicínské techniky. Z evropského dotačního programu Educa mohou malé či střední podniky získat na jeden projekt aţ osm miliónů korun. 10 Regionální poradenská a informační centra a podnikatelská a inovační centra (RPIC a BIC) Po vzoru zemí Evropské unie byla zřízena v České republice regionální poradenská a informační centra (RPIC) a podnikatelská inovační centra (BIC). Regionální poradenská a informační centra poskytují malým a středním podnikům cenově zvýhodněné úvodní konzultace a sluţby podnikatelského poradenství, pomoc při vytváření podnikatelských plánů a realizačních projektů, zprostředkování bankovních úvěrů, vytváření nových pracovních míst, poskytují informace o dalších moţných programových podporách a podporách regionu, organizují vzdělávací semináře pro podnikatele apod. Činnost podnikatelských informačních center je zaměřena na podnikatelské, technické a technologické poradenství, transfer technologií ze zahraničí a na realizaci výsledků výzkumu a vývoje s vyuţitím moţností Evropské sítě podnikatelských a inovačních center. Specifickou činností je podpora firem umístěných v tzv. podnikatelských inkubátorech. Pro začínající inovační firmy je poskytován zvýhodněný pronájem výrobních prostorů a další servis. Poradenské a informační sluţby pro
9
Veber, Jaromír; Srpová, Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha. 2005 .24 s. ISBN80-247-10692. 10 O CzechInvestu [online] Dostupný z WWW: < http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu>.
14
malé a střední podniky poskytované RPIC i BIC jsou dotovány ze státního rozpočtu, popř. dalších programů podpory malých a středních podniků, takţe tyto sluţby jsou obvykle poskytovány za příznivější ceny neţ v případě vyuţití privátních poradenských sluţeb.11 CzechTrade je téţ organizace zřízená MPO jako agentura na podporu obchodu. Jejím hlavním cílem je prosazování a upevňování pozic českých exportérů na zahraničních trzích. CzechTrade se zaměřuje na činnosti, jako je získávání informací o zahraničních trzích (tzn. jaké jsou celní sazby v daných lokalitách, jaké jsou moţnosti zaloţení společnosti v zahraničí, jaká je lokální legislativa atd.) a s tím související poskytované sluţby zahraničních kanceláří této organizace. Ty jsou schopny své klienty provést úskalími zahraničních obchodních případů po celou dobu jejich trvání, a to přes vyhledávání potenciálního partnera ze zahraničí, aţ po moţnost účasti nebo zastupování při jednání a přípravě konkrétních kontraktů.12 Národní vzdělávací fond (NVF) je nezávislá nezisková organizace zaloţená Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky zaměřená na oblast zaměstnanosti a sociálního rozvoje. NVF podporuje programy rozvoje celoţivotního vzdělávání, zvyšování kvality a efektivnosti lidských zdrojů, zkvalitňování přípravy manaţerů. Fond poskytuje odbornou pomoc firmám a institucím, které se rozhodnou uvádět strategický přístup k rozvíjení lidského kapitálu do ţivota. K financování výše uvedených aktivit vedle státních prostředků fond vyuţívá řadu zdrojů ze zahraničí, zejména EU.13 Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR) je příspěvková organizace zřízená MMR ČR se zaměřením na podporu činnosti ministerstva při realizaci regionální politiky, přeshraniční spolupráce a implementaci programů a projektů Evropské unie v České republice. Centrum koncentruje informace o moţnostech podpory regionálního rozvoje zejména ze zdrojů Evropské unie a nabízí pomoc při zpracování příslušných ţádostí, dokumentace apod. související s tímto typem podpory. Ve funkci koordinátora zabezpečuje výstavbu a provoz
11
RPIC [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/regionalniporadenska-a-informacni/1001179/2301/>. 12 O Czech Trade [online] Dostupný z WWW: < http://www.czechtrade.cz/o-czechtrade/>. 13 O nás [online] Dostupný z WWW: < http://www.nvf.cz/onas/index.htm>.
15
regionálního informačního systému (RIS) a integrovaného regionálního informačního systému (IRIS).14
2.1.2 Informační portály Vedle dílčích informačních zdrojů uvedených na webových stránkách příslušných vládních institucí existují samostatné státní informační portály určené podnikatelské veřejnosti: ■ Integrovaný systém informací pro podnikání a export - www.businessinfo.cz – portál má být vstupní branou a jednotným on-line informačním místem na internetu pro podnikatele a exportéry. Integrovaný systém pro podnikání a export je jedním z projektů v rámci akčního plánu realizace státní informační politiky. Portál nabízí následující rubriky: legislativa, finance a daně, oborové informace, export, podpora podnikání, Evropská unie, ochrana spotřebitele, různé analýzy a studie. ■ Euro Info Centrum (EIC) – www.crr.cz – v současné době je na území České republiky celkem 7 Euro Info Center. Všech sedm EIC je součástí odborné a poradenské sítě pro podniky a mají přímé napojení na Evropskou komisi i další evropské poradenské sítě. Centrum disponuje informacemi o programech EU a nabízí zprostředkování účasti českých firem na evropských akcích zaměřených na podporu podnikání. Centrum má on-line přístup do databáze legislativy Evropských společenství CELEX a má k dispozici Úřední věstník Evropských společenství (Official Journal of the European Communities).
2.1.3 Nevládní organizace Nevládní organizace představují různorodé spektrum subjektů, které v rámci plnění svých funkcí poskytují řadu uţitečných sluţeb různým podnikatelským subjektům včetně malého a středního podnikání. Hospodářská a agrární komora
14
Centrum pro regionální rozvoj ČR [online] Dostupný z WWW: < www.mmr.cz/kontakty/Primo-a-neprimorizene-organizace/centrum-pro-regionalni-rozvoj-CR>.
16
-jde o instituce zřízené ze zákona. Obě komory plní úlohu jakési platformy, která pomáhá podnikatelům z nejrůznějších oblastí prosazovat jejich zájmy před státními orgány, poskytují svým členům informační a vzdělávací servis, pomáhají zprostředkovávat obchodní kontakty.15 Hospodářská komora (HK) je členěna jednak regionálně, jednak oborově (profesní společenstva, svazy, asociace). Pro podnikatele plní hospodářská komora řadu funkcí, je důleţitou formou zájmového sdruţování. Profesní komory jsou instituce, které registrují a z hlediska odbornosti a etiky kontrolují výkon některých tzv. svobodných povolání. Ne kaţdé svobodné povolání má však svoji profesní komoru. Kromě etického a odborného dohledu slouţí komora dále jako poskytovatel odborných informačních sluţeb pro své členy, a téţ jako diskusní fórum a prostředek, díky kterému můţe kaţdý ze členů uplatnit svůj vliv a zájem, pokud jde o dílčí problémy související s výkonem dané profese. Důleţitým segmentem, na který je činnost hospodářské komory zaměřena, jsou malé a střední podniky. Jim nabízí poradenství a konzultační činnosti, a to jak ekonomického charakteru (daně,finance), tak exportně-importní poradenství, včetně procedur v mezinárodním obchodě a technologie obchodních transakcí, informace o nových přístupech k řízení malých a středních podniků apod. Pro podnikatele vedle právních a legislativních sluţeb jsou téţ důleţité celní a certifikační sluţby poskytované komorou – ověřování průvodních dokladů pro export zboţí. Komora dále zabezpečuje informační servis v oblasti programových podpor, monitoring platební kázně a vydává řadu odborných publikací.16 Agrární komora (AK) svými aktivitami slouţí podnikatelům v zemědělství, potravinářství a lesnictví. K podpoře podnikání plní obdobné funkce jako hospodářská komora, navíc sleduje a vydává stanoviska k problematice ochranářských tendencí týkajících se trhu se zemědělskými produkty a potravinami. Obě komory zaloţil Rozhodčí soud, který je určen k řešení obchodních sporů, jeţ mohou nastat mezi jejich členy.17 Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR je dobrovolná, na vládě, politických stranách a odborech nezávislá organizace, sdruţující zaměstnavatele a podnikatele v České republice z oblasti průmyslu a dopravy. Svaz reprezentuje, podporuje a prosazuje zaměstnavatelské,
15
Veber, Jaromír; Srpová, Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha. 2005 .26-27 s. ISBN80-2471069-2. 16 Hospodářská komora ČR [online] Dostupný z WWW: < http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceskerepubliky/o-nas-5/hospodarska-komora-ceske-republiky-hk-cr/hospodarska-komora-ceske-republiky-2/>. 17 Agrární komora [online] Dostupný z WWW: < www.agrocr.cz>.
17
podnikatelské a profesní zájmy svých členů v dialogu se státními institucemi, nabízí svým členům řadu informací, vzdělávacích a poradenských sluţeb. Pomáhá získávat zahraniční kontakty, prezentuje své členy na vybraných veletrzích, výstavách, konferencích a odborných seminářích v tuzemsku i v zahraničí. Organizuje společné veletrţní firemní stánky apod.18 Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR je dobrovolným účelovým a profesním sdruţením právnických osob, které působí v různých průmyslových oborech. Asociace si klade za cíl realizovat řadu činností týkajících se malých a středních podniků. Svým vlivem chce přispívat k rozvoji malého a středního podnikání zejména cestou : ■ zlepšování podnikatelského prostředí ■ dostupnosti finančních prostředků ■ nabídky širších a kvalitnějších informací ■ reprezentování zájmu svých členů vůči vládním institucím i v zahraničí.19 Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky (SP ČR) jako zaměstnavatelský svaz soukromých podnikatelů převáţně malého a středního stavu prosazuje a obhajuje zájmy svých členů, podporuje je a pomáhá jim. Poskytuje informační a konzultační činnost, pomoc při navazování obchodních kontaktů v tuzemsku a zahraničí, při zprostředkování výrobní kooperace pro tuzemské firmy, při řešení ekonomicko-právních vztahů, dále poradenství ve věci úvěrů apod.20 Centrum pro evropskou integraci (CEBRE) působí v Bruselu při institucích Evropské unie. Jeho cílem je podpora domácích podnikatelských zájmů vůči orgánům Evropské unie, tak i vůči celoevropským oborovým a zaměstnavatelským federacím. Poskytuje informace o EU pro české firmy, podnikatelsky významné informace o nové evropské legislativě a podpůrných programech EU (elektronický bulletin). Dále nabízí firmám školení a pro jejich pracovníky odborné stáţe v Bruselu, umoţňuje prezentaci a reklamu firmy, zajišťuje pracovní schůzky u orgánů Evropské unie. Na zakázku realizuje cílený monitoring připravovaných předpisů EU o podnikání, ochraně ţivotního prostředí a dalších vybraných oborech. Realizuje
18
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR [online] Dostupný z WWW: < www.socr.cz >. O asociaci [online] Dostupný z WWW: < http://www.amsp.cz/o-asociaci>. 20 Sdruţení podnikatelů a ţivnostníků ČR Dostupný z WWW: < http://www.spzcr.cz/index.html>. 19
18
cílené průzkumy a podporuje projekty na čerpání prostředků z programů EU, včetně vyhledávání potenciálních zahraničních partnerů.21 Asociace inovačního podnikání v současnosti existuje několik nevládních organizací, které se angaţují v aktivitách, jeţ obecně směřují k rozvoji inovačních aktivit zaměřených na vývoj technicky nového produktu (výrobku, technologie a sluţby) a jeho spěšné uvedení na trh. Podnikatelé se v tomto směru mohou obrátit na: ■ Asociaci inovačního podnikání ČR (AIP) ■ Společnost vědeckotechnických parků ČR ■ České inovační centrum (CIRC – Czech Inovation Relay Centre).22
2.1.4 Privátní organizace Na trhu existuje velké mnoţství podnikatelských subjektů, které nabízí začínajícím a fungujícím podnikatelským subjektům řadu sluţeb, jeţ zasahují do různých sfér podnikání. K početným typům poradenských sluţeb bezesporu patří vedení účetnictví, daňové poradenství, zabezpečení poţadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, právní konzultace apod.23
2.2 Finanční programy podpory podnikání 2.2.1 Vládní podpora podnikání Podpora podnikání prošla vývojem. V současnosti má legislativní základ, podle něhoţ jsou podpory pro malé a střední podniky poskytovány prostřednictvím programů schválených vládou České republiky. Programy byly a zřejmě i v budoucnu budou určeny pro podnikatelské projekty, které mají charakter průmyslové, stavební nebo řemeslné výroby, sluţeb (včetně zdravotnických a lékárenských) a obchodu. Zároveň se poţaduje, aby byly
21
O Cebre [online] Dostupný z WWW: < http://www.cebre.cz/cz/o-cebre/>. O asociaci [online] Dostupný z WWW: < http://www.aipcr.cz/hlavni-ukoly-2011.asp>. 23 Veber, Jaromír; Srpová, Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha. 2005 .28 s. ISBN80-2471069-2. 22
19
realizovány na území ČR. Malé a střední podniky mají moţnost získat podpory z prostředků státního rozpočtu pro své podnikatelské záměry: ■ z programů určených k tomuto účelu (tzn. podpoře podnikání) ■ z dalších programů, které mohou v určitých směrech podpořit aktivity podnikatelských subjektů. Konkrétní podoba podpory můţe mít formu: ■ záruky za bankovní úvěry, za leasing a návrhy na účast v obchodní veřejné soutěţi ■ příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů ■ úvěry se sníţenou úrokovou sazbou ■ návratné finanční výpomoci ■ příspěvky a dotace Z výše uvedeného je zřejmé, ţe v České republice existuje právní rámec podpory podnikání zejména zaměřený na malé a střední podnikání, ovšem jeho konkrétní podoba (typy programů, rozsah částek určených na podporu, poskytovatelé podpory apod.) se bude v jednotlivých letech lišit. Klíčovými vládními institucemi v tomto směru jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), které nabízí zpravidla plošné programy podpory a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR), které nabízí obvykle programy regionálního rozvoje. I některé další resorty nabízí určité formy podpory určené adresně na specifikované projekty, které mohou zároveň znamenat určitou formou podpory pro podnikatelské subjekty. V tomto směru lze upozornit na: ■ adresné programy vyhlášené Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR zaměřené např. na podporu průmyslového výzkumu a vývoje (administruje CzechIndustry), účasti na veletrzích a výstavách, rozvoj průmyslových zón, energetické programy – úspory energie a vyuţití obnovitelných zdrojů apod. ■ programy iniciované Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR zaměřené na podporu aktivní politiky zaměstnanosti a na zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností ■ projekty zaměřené na ochranu ţivotního prostředí podporované Státním fondem ţivotního prostředí (SFŢP), např. projekty v oblasti malých a středních zdrojů, které nahrazují spalování převáţně pevných fosilních paliv ■ programy Ministerstva zemědělství ČR zaměřené např. na podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, na uvádění půdy do klidu, na vývoj techniky a technologií zpracování a 20
energetického vyuţití biomasy (odpadní, pěstované) k energetickým účelům apod. a dále podpory z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) zaměřené na zvýšení efektivnosti a zlepšení struktury zemědělských a lesnických podniků, popř. podpory na řešení přechodného nedostatku finančních zdrojů na vybrané provozní výdaje (osivo, sadba, hnojiva).24
2.2.2 Vládní podpora exportu Česká exportní banka, a. s. (ČEB) je specializovanou bankovní institucí pro státní podporu vývozu. Posláním ČEB je poskytovat státní podporu vývozu, a to poskytováním a financováním vývozních úvěrů a dalších sluţeb s vývozem souvisejících. ČEB tak doplňuje sluţby nabízené domácí bankovní soustavou o financování vývozních operací vyţadující dlouhodobé zdroje financování za úrokové sazby a v objemech, které jsou pro vývozce na bankovním trhu ve stávajících tuzemských podmínkách jinak nedosaţitelné. Umoţňuje tím českým vývozcům vstupovat do soutěţe na mezinárodním trhu za podmínek srovnatelných s těmi, které vyuţívá jejich hlavní zahraniční konkurence. Banka nabízí jednak produkty krátkodobého financování vývozu, se splatností do dvou let, jednak produkty středně a dlouhodobého financování se splatností 2-10 let. Předpokladem poskytnutí exportního úvěru je splnění řady podmínek, mimo jiné: řádné placení daní a příspěvku na sociální a zdravotní pojištění, hodnota exportovaného zboţí musí mít ze 60 % původ v tuzemsku, pojištění pojistitelných vývozních úvěrových rizik je poskytováno Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s.25 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. (EGAP) je součástí systému státní podpory exportu. Jedná se o státní úvěrovou pojišťovnu, která je zaměřena na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům spojeným s vývozem zboţí a sluţeb z České republiky. EGAP poskytuje pojišťovací sluţby všem vývozcům českého zboţí bez rozdílu jejich velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu. Tento typ pojištění je realizován se státní podporou, která spočívá zejména v tom, ţe stát ručí za závazky EGAP vzniklé z pojistných smluv a z pojištění vývozních úvěrových rizik. Kromě toho EGAP nabízí
24
Veber, Jaromír; Srpová, Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha. 2005 .29-30 s. ISBN80-2471069-2. 25 O nás [online] Dostupný z WWW: < www.ceb.cz/content/view/92/35/>.
21
pojištění tuzemských pohledávek. Jde o pojišťování proti krátkodobým komerčním rizikům nezaplacení v důsledku platební neschopnosti nebo platební nevůle domácího nebo zahraničního kupujícího. Toto pojištění provádí EGAP na vlastní účet na komerční bázi, se zajištěním prostřednictvím zajistitelských smluv s předními evropskými zajišťovnami. Tato činnost je vyloučena z jakékoliv podpory státu.26
2.3 Malé a střední podnikání v evropském prostoru Podnikatelské aktivity se nerealizují ve vzduchoprázdnu, ale v určitém podnikatelském prostředí. Je pochopitelné, ţe relevantní podnikatelské prostředí se bude lišit v závislosti na charakteru podnikatelské činnosti. Nicméně ţádný podnikatel nemůţe ignorovat státní zásahy (legislativní, ekonomické, sociální apod.). V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se do podnikatelského prostředí promítají rysy evropského integrovaného hospodářského prostoru. Co tyto skutečnosti znamenají pro české podnikatele, zejména se zřetelem na malé a střední podnikatele? S vědomím jistého schematismu můţeme tyto změny rozdělit do dvou skupin: ■ změny související s plným uplatněním liberalizačních principů EU ■ změny vyplývající z administrativy EU ve vztahu k malému a střednímu podnikání Malé a střední podniky v podmínkách evropského trţního prostoru Rozšíření EU má řadu dopadů pro stávající země i pro nové členské státy. Je zřejmé, ţe v případě ekonomických dopadů půjde jak o pozitivní, tak o negativní změny, které se neprojevují okamţitě, neboť ekonomický systém se vyznačuje značnou setrvačností. Zároveň je třeba mít na zřeteli, ţe řada globalizačních procesů jiţ probíhala v minulých letech bez ohledu na členství ČR v EU. V případě malých a středních podniků sice na jedné straně rozšíření Evropské unie znamená zvětšení trţního prostoru, ale mnohem závaţnější skutečností je, ţe roste riziko nástupu konkurence nejen ve výrobkové sféře, ale i v oblasti sluţeb. Teoretická příleţitost v podobě dalšího uvolnění obchodních překáţek a volného přístupu na zahraniční trhy se stává faktickou příleţitostí zvláště pro malé a střední podniky, které mají se zahraničněobchodními aktivitami zkušenosti a do tohoto typu podnikání jsou delší dobu zapojeny. Rozšíření podnikatelských aktivit do zahraničí pochopitelně předpokládá velmi dobré jazykové znalosti,
26
Profil společnosti [online] Dostupný z WWW: < www.egap.cz/o-nas/profil-spolecnosti/index.php>.
22
a to nejen obchodníků, ale i dalších pracovníků, kteří mají přicházet do styku se zákazníky. Paralelně k tomu je třeba připravit propagační materiály v příslušných jazycích, zajímat se o kulturní zvyklosti či zvláštnosti teritorií atd. Na druhé straně ohroţení z nástupu zahraniční konkurence nelze podceňovat. Handicap hroší znalosti místních poměrů jsou zahraniční konkurenti schopni řešit najmutím místních pracovníků. Předností zahraničních firem obvykle bývá značná kapitálová síla, kterou lze vyuţít k vybudování místní sítě provozoven apod. Výše uvedené obecné závěry lez konkretizovat pro jednotlivé skupiny malých a středních podniků: ■ Ţivnostníci a mikrofirmy – u této skupiny se nepředpokládají zásadní změny spojené s liberalizací trţního prostoru. Akční rádius těchto firem nebývá velký, případným změnám konkurence jsou schopny se pruţně přizpůsobit. Do jisté míry jejich náklady můţe zvýšit dodrţování řady nových pracovních předpisů souvisejících s připojením k Evropské unii. Ve svých strategických záměrech se můţe firma zaměřit jak na prohloubení specializace ve svém produkčním segmentu, tak i na rozšiřování obratu, a to zejména cestou zapojení do sítí se svými bývalými konkurenty apod. ■ Malé firmy – jsou jiţ více závislé na okolních faktorech, ať to jsou zákazníci, kteří mohou být zahraničními dodavateli v daném či v jiném oboru ,,zhýčkáni“ a stejné poţadavky mohou uplatňovat u českých dodavatelů. Stejně tak banky či pojišťovny mohou uplatňovat přísnější kritéria, která pro řadu klientů se zahraničním kapitálem budou samozřejmé. Podobně jako pro předcházející skupinu důslednější dodrţování právních předpisů povede k určitému zvýšení nákladů. Rizikem můţe být i skutečnost, ţe firma jako zaměstnavatel bude muset bojovat o udrţení svých schopných lidí vyššími mzdami. Doporučení pro strategické záměry nejsou jednoznačná. V případě zaměření podnikatele na tradiční obory, ve kterých jsou jiţ nyní nadbytečné kapacity a hrozba levných dovozů, nezbude neţ seriózně vyhodnotit portfolio a zaměřit se na produkty a zvyšování výkonnosti tam, kde je naděje na obchodní úspěch. Pokud firma disponuje špičkovou, konkurenceschopnou produkcí, musí kalkulovat s náklady na udrţení této výhody do budoucna, a to jak v oblasti technických inovací, tak i udrţení pracovníků ovládajících dané pokrokové know-how. ■ Střední firmy musí zřejmě počítat s tím, ţe konkurenční prostředí bude náročnější. Na jedné straně se mohou opírat o jisté výhody – zaběhnuté dodavatelské vztahy, kádr zkušených pracovníků, fungující vztahy s distributory, bankami apod. Na druhé straně musí počítat se 23
zvýšenými náklady na udrţení této pozice – marketing, zlepšení výkonnosti, technický rozvoj. Faktem zůstává, ţe většina českých středních firem je na tom ve srovnání se zahraničními srovnatelnými subjekty hůře nejen v oblasti kapitálových zdrojů, ale i v oblasti ekonomické výkonnosti. Prakticky pro všechny výše uvedené skupiny podniků se jeví jako cesta, která můţe znamenat zlepšení jejich trţní pozice či ekonomické situace, zapojení do různých sítí.27
2.3.1 Podpora malého a středního podnikání z úrovně EU Strukturální a regionální politika zaujímá dominantní postavení v rámci celkové hospodářské politiky EU. Reaguje se tak na základní principy fungování Společenství platné od zaloţení, které předpokládají posilování hospodářské a sociální soudrţnosti v rámci všech sdruţených zemí. V tomto smyslu je úsilí Evropské unie zaměřeno především na sniţování rozdílů mezi jednotlivými regiony EU, coţ v praxi znamená, ţe je podporován rozvoj nejvíce znevýhodněných regionů (nízká zalidněnost, odlehlé kraje, vysoká nezaměstnanost, špatná infrastruktura), venkovských oblastní členských zemí. Cíle strukturální a regionální politiky EU v současnosti lze spatřovat v následujících směrech: ■ rozvoj regionů, jejichţ úroveň zaostává – programy podpory jsou směrovány do regionů v rámci nomenklatury NUTS II, s výjimkou hlavního města Prahy, jejichţ HDP na obyvatele, měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů za Společenství za poslední léta, je menší neţ 75 % průměru Společenství. ■ podpora hospodářské a společenské přeměny oblastí – předmětem podpory jsou regiony, ve kterých dochází ke strukturálním přeměnám v průmyslu, sluţbách, upadající venkovské oblasti apod. ■ podpora přizpůsobování a modernizace politiky a systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti – tento cíl podpory není vázán na podporu zaostalých regionů, ale je určen pro podporu opatření týkajících se lidských zdrojů. Záměrem je napomáhat adaptovat a modernizovat systém zaměstnanosti, vzdělávání, odborného výcviku a vzdělávacích programů. 27
Veber, Jaromír; Srpová, Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha. 2005 .33-35 s. ISBN80-2471069-2.
24
V současnosti pro účely realizace strukturální politiky Evropské unie jsou určeny čtyři strukturální fondy: ■ Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) – prostředky tohoto fondu jsou určeny na investice do výroby vedoucí ke vzniku nových pracovních míst, na investice do infrastruktury, vzdělání, rozvoje místního potenciálu, rozvoje malých a středních podniků a na investice zaměřené na ţivotní prostředí. ■ Evropský sociální fond (ESF) – z tohoto fondu by měly být podporovány především projekty zaměřené na pomoc integraci nezaměstnaných, včetně dlouhodobě nezaměstnaných, rychlejšímu zapojení mladých lidí do pracovního procesu, adaptaci pracovníků na změny v průmyslu, na stabilizaci a další růst zaměstnanosti, podporu lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji, na zkvalitnění vzdělávání a kvalifikaci. ■ Evropský zemědělský usměrňovací a záruční fond (EAGGF) – předmětem podpor z tohoto fondu je zemědělství v horských a podhorských oblastech, pomoc mladým farmářům, ustavení producentských asociací, optimalizace struktury a kvality zemědělské produkce, rozvoj venkovské infrastruktury apod. ■ Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG).28 Členství Členské republiky v EU přineslo našim podnikatelům moţnost čerpat finance ze strukturálních fondů. Strukturální fondy představují jeden z nejvýznamnějších nástrojů regionální a strukturální politiky EU. Slouţí k vyrovnávání rozdílů rozvoje mezi různými regiony členských států, a tím podporují hospodářskou a sociální soudrţnost. Česká republika hospodaří v 2. programovacím období 2007-2013 s 26,7 mld. Eur z fondů EU. Mottem politiky EU je podpora růstu a zaměstnanost. Evropská komise v rámci této politiky EU pro malé a střední podniky uznala, ţe přes 23 miliónů existujících MSP v Evropě je hlavním zdrojem ekonomické a sociální soudrţnosti v celé Evropské unii. MSP zaujímají i v české ekonomice významné místo jak svým více neţ 60% podílem na celkové zaměstnanosti s mírnou tendencí k růstu, tak zhruba 52%tním podílem na výkonech, resp. přidané hodnotě vytvořené v nefinanční sféře české ekonomiky. Tyto výsledky ukazují, ţe
28
Veber, Jaromír; Srpová, Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha. 2005 .35-36 s. ISBN80-2471069-2.
25
MSP byly dosud schopny drţet krok s vývojem efektivnosti a výkonnosti ve velkých podnicích, a to nepochybně i v důsledku podpory, která jim byla poskytována. Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013, který řeší všechny podstatné problémové okruhy jak z hlediska potřeb ČR, tak z hlediska návaznosti na Strategické obecné zásady Společenství, které stanovilo jako 1. strategický cíl vytvořit Konkurenceschopnou českou ekonomiku. Tento cíl je realizován prostřednictvím priorit s následujícími dílčími cíli: a) Konkurenceschopný podnikatelský sektor b) Podpora kapacit vědy a výzkumu pro inovace c) Rozvoj udrţitelného cestovního ruchu29 Vedle strukturálních fondů existuje ještě Kohezní fond (Fond soudrţnosti). Tento fond poskytuje prostředky pro členské země, které nedosahují 90 % průměrné úrovně HDP na obyvatele EU a které usilují o splnění maastrichtských kritérií vstupu do Hospodářské a měnové unie. Kohezní fond je určen na podporu financování studií a vlastních investic zaměřených do infrastruktury (zejména transevropskcýh sítí) či ekologických projektů, které by jinak musely být financovány ze státních či veřejných financí a jejichţ plné profinancování by vedlo ke zvyšování deficitu státních či veřejných financí. Potenciální zájemci o podporu z prostředků fondů Evropské unie musí znát a respektovat obecná pravidla, která jsou v této oblasti uplatňována:30 Z úrovně státních orgánů musí být zpracován a EU schválen Národní rozvojový plán, na který navazují operační programy. Plán a programy by měly naznačit a zdůvodnit základní směry podpor z unijních fondů. Česká republika předpokládá pro nejbliţší období následující prioritní oblasti pro podporu : □ posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských sluţeb □ rozvoj dopravní infrastruktury □ rozvoj lidských zdrojů □ ochrana a zkvalitňování ţivotního prostředí □ rozvoj venkova, multifunkčního zemědělství □ rozvoj cestovního ruchu. 29
Příručka evropské a národní programy podpor pro MSP [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/files/2005/070406_prirucka_inmp_3-07.pdf>. 30 Kohezní fond [online] Dostupný z WWW: < http://www.euractiv.cz/kohezni-fond>.
26
2.3.2 Přehled Operačních programů pro ČR A) Sektorové operační programy (OP) 1) OP Podnikání a inovace 2) OP Výzkum a vývoj pro inovace 3) OP Lidské zdroje a zaměstnanost 4) OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 5) OP Ţivotní prostředí 6) OP Doprava 7) OP Technická pomoc 8) Integrovaný operační program B) Regionální operační programy (ROP) 9) ROP Střední Morava 10) ROP Střední Čechy 11) ROP Severozápad 12) ROP Severovýchod 13) ROP Moravskoslezsko 14) ROP Jihozápad 15) ROP Jihovýchod Alokace finančních prostředků v ČR mezi operačními programy pro období 2007-2013 v cíli Konvergence Operační program
Mil. EUR
%
OP Podnikání a inovace
3041,3
11,75
OP Výzkum a vývoj pro inovace
2070,7
8
OP LZ a zaměstnanost
1811,8
7
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
1811,8
7
OP Ţivotní prostředí
4917,9
19
OP Doprava
5759,1
22,25
27
Integrovaný operační program
1553,0
6
Regionální operační programy
4659,0
18
OP Technická pomoc
258,8
1
25 886,6
100
Mezisoučet 31
Podnikatelské subjekty by se měly zajímat o obsah operačních programů, zejména pak Operačního programu průmysl a podnikání, který byl schválen dne 21. 6. 2004 a otevřen byl v programovacím období 2004-2006 pro období 2007-2013. Je hlavním pilířem přímé podpory malého a středního podnikání. Tento program je spolufinancovaný ze strukturálních fondů EU, konkrétně z Evropského fondu regionálního rozvoje, a ze státního rozpočtu. Klíčovým aspektem průmyslové politiky byla potřeba zvýšit počet nově vzniklých malých a středních podniků a podpořit zavedené malé a střední podniky při rozšiřování jejich činností. Zvláštní pozornost byla věnována zajištění investičního kapitálu pro začínající podniky a pro malé a střední podniky, pro které bylo obtíţné získat finanční prostředky na rozvojové projekty od komerčního bankovního sektoru. Program průmysl a podnikání má dvě priority: Priorita 1 – Rozvoj podnikatelského prostředí- Opatření v rámci této priority byla zaměřena na výstavbu, regeneraci a rozvoj podnikatelské infrastruktury, zlepšení prostředí pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a podnikání, rozvoj a zkvalitňování informačních a poradenských sluţeb na podporu infrastruktury pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace. Priorita 2 – Rozvoj konkurenceschopnosti podniků- Opatření v rámci této priority byla zaměřena na pomoc začínajícím podnikatelům a malým a středním podnikům s rozvojovým potencionálem, na podporu inovačních procesů vedoucích k vývoji nových výrobků, technologií a sluţeb, podporu efektivního a úsporného nakládání s energií v podnikatelském sektoru. Podpora pro podnikatelskou sféru byla zajišťována prostřednictvím jednotlivých programů formou dotace nebo zvýhodněného úvěru. Kontaktním místem pro ţádosti o podporu z Operačního programu průmysl a podnikání jsou regionální kanceláře agentury CzechInvest (www.czechinvest.org) umístěné v jednotlivých
31
Příručka evropské a národní programy podpor pro MSP [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/files/2005/070406_prirucka_inmp_3-07.pdf>.
28
krajských městech. O zvýhodněné úvěry lze ţádat přímo u Českomoravské záruční a rozvojové banky prostřednictvím jejích regionálních poboček nebo na příslušném Regionálním poradenském a informačním centru. Ţadatel můţe vyuţívat sluţeb regionálních kanceláří agentury CzechInvest. Podnikatelský subjekt můţe podat i více ţádostí (samozřejmě na různé projekty). Toto se doporučuje zejména u větších projektů, které by bylo moţné podpořit z rozdílných operačních programů. U většiny programů má podpora podobu nevratné dotace. U programů START a KREDIT lze získat zvýhodněné úvěry. Program INOVACE obě formy kombinuje. Operační program průmysl a podnikání: Cíl programu
Priority
Operační cíl – opatření Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a
Zvýšení
inovace
konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských sluţeb na základě zvýšení hospodářské výkonnosti při
Rozvoj podnikatelské Rozvoj podnikatelského prostředí
současném zvýšení
infrastruktury Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a
zaměstnanosti a sociální
podnikání
soudrţnosti. Zajistit optimální vývoj českého
Rozvoj informačních a
průmyslu a dosáhnout úrovně
poradenských sluţeb
produkce srovnatelné
Zakládání a rozvoj malých a
s evropskými zeměmi při
středních podniků
zachování kvality ţivotního prostředí.
Rozvoj konkurenceschopnosti podniků
Podpora inovací výrobků, technologií a sluţeb Sniţování energetické náročnosti a vyšší vyuţití obnovitelných zdrojů energie
29
Malé a střední podnikatelé by měli směřovat své projekty, pokud se zajímají o jejich podporu z prostředků strukturálních fondů EU v ČR32: Operační program podnikání a inovace ■ Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace – toto zřejmě nebude typická sféra zaměření podnikatelských projektů, neboť se očekávají projekty zakládání a fungování vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů pro vznik a rozvoj malých a středních firem
inovačního
charakteru
zaměřených
na
realizaci
nových
technologií
a
konkurenceschopných výrobků a sluţeb a dále center pro transfer technologií zajišťujících podporu v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Podnikatelské subjekty včetně malých a středních podniků mohou ţádat o podporu projektů v rámci programu PROSPERITA, který je zaměřen na vznik či revitalizaci podnikatelských inkubátorů, vědeckých parků a center pro transfer technologií. Podpora formou dotace můţe činit aţ 75 % uznatelných nákladů, maximální výše dotace u stavebních projektů můţe činit aţ 300 mil. Kč.33 ■ Rozvoj podnikatelského prostředí – projekty by měly být zaměřeny na podporu rozvoje projektů výstavby a regenerace podnikatelských nemovitostí, včetně rozvoje infrastruktury jiţ existujících průmyslových území, podnikatelských zón a intenzifikace jejich dalšího vyuţití, a to zejména v oblastech postiţených útlumem a restrukturalizací průmyslové výroby, kde takto bude moţno zrychlit rozvoj hospodářsky slabých, či strukturálně postiţených regionů. Program REALITY je zaměřen na podporu projektů výstavby, rozšíření, regenerace podnikatelských nemovitostí (včetně likvidace starých staveb, ekologických zátěţí), popř. i související technické (přívody médií, terénní úpravy) a dopravní infrastruktury. Výše podpory se liší v závislosti na charakteru projektu, obecně platí, ţe dotace činí 46 % uznatelných nákladů, maximální výše podpory můţe dosáhnout aţ půl miliardy Kč. ■ Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů – podpora by měla být určena zejména podnikům s vlastním kvalitním, technicky vybaveným školícím zařízením, případně pro vznik nových oborových školících zařízení regionálního charakteru, a dále na podporu pořízení školicích pomůcek a školicích programů, slouţících k odbornému vzdělávání v podnicích. Program ŠKOLICÍ STŘEDISKA je určen jednak pro obnovu, jednak pro vybudování nových školicích zařízení, popř. školicích programů a pomůcek s cílem vytvořit předpoklady pro školení a 32
OP průmysl a podnikání [online] Dostupný z WWW: < www.euroskop.cz/gallery/3/1176-petr_oppp.ppt>. OP Výzkum a vývoj pro inovace [online] Dostupný z WWW: < www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/977e2e36937e-4432-afe7-165afd87e676/OP-vyzkum-a-vyvoj-pro-inovace>. 33
30
vzdělávání pracovníků na mezioborové nebo na podnikové úrovni. Podpora je poskytována do výše 46 % uznatelných nákladů. Maximální výše podpory se liší v závislosti na charakteru projektu, vyšší je u pořízení nemovitostí školícího zařízení, niţší pro pořízení vzdělávacích programů. 34 ■ Rozvoj informačních a poradenských sluţeb – program KLASTRY je zaměřen na podporu ekonomického růstu a konkurenceschopnosti pomocí vytvoření rámce pro rozvoj odvětvových seskupení – klastrů. Ty mohou mít charakter regionální, celostátní, popř. i přeshraniční. Klastry budou podporovány v průběhu tří let od jejich zaloţení tak, aby po této době byly schopny samostatné působnosti i bez finanční pomoci státu. Dle podmínek programu musí klastr sdruţovat minimálně 15 organizací, z toho minimálně 60 % musí mít charakter malých a středních podniků; podpora je limitována a diferencována – pro první rok maximálně do 75 %, pro druhý rok do 50 % a pro třetí rok do 25% uznatelných nákladů, maximální výše dotace pro zaloţení a rozvoj klastru činí 45 mil. Kč.35 Začínajícím podnikatelům a malých podnikům jsou určeny následující programy : ■ Program START – je určen začínajícím podnikatelům i právnickým osobám, které mají příslušné oprávnění k podnikatelské činnosti, jsou plátci daně z příjmu, avšak nemají uzavřeno účetnictví za první účetní rok činnosti. Cílem programu je umoţnit těmto začínajícím podnikatelům realizovat jejich podnikatelské záměry, a to pomocí zvýhodněných investičně zaměřených úvěrů. Výhodnost těchto úvěrů spočívá v jejich bezúročnosti, pokud jde o jejich poskytnutí na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, financování zásob, financování pohledávek do lhůty splatnosti a provozních nákladů bezprostředně souvisejících s projektem. Bezúročný úvěr bude poskytován v rozsahu od 100 tis. Kč do 500 tis. Kč podnikatelům – fyzickým osobám ,resp. do 1 milionu Kč právnickým osobám, a to s dobou splatnosti 6 let. Jednou z podmínek pro získání úvěru však bude absolvování kurzu pro začínající podnikatele v rámci programu PORADENSTVÍ, jehoţ součástí bude i příprava podnikatelského projektu. Tyto zvýhodněné úvěry budou poskytovány prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s.
34
OP Lidské zdroje a zaměstnanost [online] Dostupný z WWW: < www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/d26c8d6a821b-45df-9c9c-29a8a55f7e1e/OP-Lidske-zdroje-a-zamestanost>. 35 Klastry [online] Dostupný z WWW: < http://www.czechinvest.org/klastry>.
31
■ Program KREDIT je určen pro malé podniky v počátečním stádiu jejich rozvoje, které mají uzavřeno účetnictví za první rok činnosti, přičemţ disponují těmito údaji za maximálně 5 účetních let. Podporuje podnikatelské aktivity pomocí investičních úvěrů. Jejich zvýhodnění spočívá jednak v podmínkách pro poskytování – dlouhodobé majetkové nezajištěné úvěry pro realizaci rozvojových podnikatelských projektů, především na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (zejména pozemků, budov, staveb, strojů a zařízení), na pořízení zásob a úhradu pohledávek do lhůty splatnosti a částečnou úhradu provozních nákladů bezprostředně souvisejících s realizací projektu. Jinak podpora v rámci programu KREDIT spočívá v niţších neţ komerčních úrokových sazbách těchto úvěrů. Poskytovatelem úvěru je Českomoravská záruční a rozvojová banka. Výše úvěru (max. 5 mil. Kč), úrokové podmínky a délka splatnosti úvěru se liší v závislosti na dostupnosti účetních informací o podnikání. Pro zavedený podnik s cílem podpořit jeho další rozvoj a konkurenceschopnost jsou určeny další programy: ■ Program ROZVOJ je určen malým a středním podnikům na projekty, které povedou ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti (nikoliv financování běţného provozu), a to především prostřednictvím zlepšování metod, mezinárodních norem kvality a investic do hmotného i nehmotného majetku v celé šíři procesu jejich podnikání. Podpora bude poskytována formou dotace od 1 milionu Kč do 20 milionů Kč.36 ■ Program MARKETING poskytuje podporu ve formě dotací na úhradu uznatelných nákladů pro poradenské, popř. další sluţby, které mají přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků na zahraničních trzích a podpořit vyuţívání obchodních příleţitostí na světových trzích, zejména pak trzích Evropské unie. Má umoţnit našim podnikatelům snazší přístup k marketingovým informacím, popř. marketingovým průzkumům, zajistit dostupnost garantovaného kvalitního marketingového vzdělávání, pomoci s vlastními marketingovými aktivitami (tvorba cizojazyčných propagačních materiálů, tvorba cizojazyčných internetových stránek) a umoţnit i zvýšenou účast na zahraničních veletrzích a výstavách, popř. jiných prezentacích. Rozpětí podpory se pohybuje od 100 do 500 tisíc Kč.37
36
OP Podnikání a inovace [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zdrojefinancovani-z-eu-2007-2013/op-podnikani-a-inovace-oppi-2007-13/1001573/42386/>. 37 Program podpory marketing [online] Dostupný z WWW: < www.mpo-oppi.cz/marketing>.
32
■ Program PODNIKÁNÍ A INOVACE sleduje téţ cíl zvýšení konkurenceschopnosti firem, a to cestou zavádění inovací výrobků, technologií a sluţeb. Program podporuje všechny formy inovací (ať v podobě původního řešení, tak i transferu nových řešení – licencí), a to nejen výrobkových a technologických inovací, ale i ,,netechnických inovací“, tzn. implementaci změn ve strategické orientaci podniku, zavádění pokrokových metod řízení apod., které přinesou vysokou míru přidané hodnoty. Do rámce inovačních projektů můţe být zahrnuta i spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi, centry strategických sluţeb, technologickými a inovačními centry. Vţdy musí jít o inovace vyššího řádu, podporu nemohou získat projekty, které znamenají prostou obměnu produkčního portfolia, technologií, strojního parku, revitalizaci nekonkurenceschopných firem. Podpora je poskytována formou dotace anebo úvěru popř. kombinací obou forem, a to v rozmezí 3 – 25 mil. Kč u projektů zaměřených na inovace sluţeb a do 50 milionů Kč u projektů zaměřených na inovace výrobky nebo technologií. OPPI zahrnuje oblasti podpory pro podnikatelskou sféru v 6 prioritních osách: Prioritní osa 1: Vznik firem je tvořena 2 oblastmi podpory, které se zaměřují na vytváření podmínek pro vznik nových firem s akcentem podpory na inovačně orientované firmy. Pozornost je věnována problematice dostupnosti vhodných finančních zdrojů s cílem usnadnit přístup začínajících podnikatelů ke kapitálu a rozšířit tím moţnosti pro financování jejich podnikatelských záměrů a předpokládaných projektů. Prioritní osa 2: Rozvoj firem obsahuje 2 oblasti podpory. První se zaměřuje na realizaci rozvojových podnikatelských projektů konkurenceschopných malých a středních podniků, kterým brání niţší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená schopnost poskytnout zajištění úvěru v moţnosti získat externí zdroje financování prostřednictvím bankovních nástrojů. Druhá oblast podpory je zaměřena na zlepšování technické vybavenosti podniků nákupem moderních technologií, včetně informačních a komunikačních technologií (ICT), vývoj nových ICT technologií a na rozvoj vybraných strategických sluţeb. Prioritní osa 3: Efektivní energie obsahuje 1 oblast podpory, jejímţ cílem je stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti sniţování energetické náročnosti výroby a spotřeby fosilních primárních energetických zdrojů a podpořit začínající podnikatele v aktivitách vedoucích k vyššímu vyuţívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie.
33
Prioritní osa 4: Inovace Obsahuje 2 oblasti podpory, které jsou zaměřeny na podporu technických a netechnických inovací v podnicích, včetně rozvíjení jejich spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi a na podporu jejich vlastních firemních kapacit pro výzkum a vývoj (VaV) a návazných aktivit, zejména pak v sektoru MSP tak, aby se zvýšila inovační aktivita podniků a počet podniků, které provádějí vlastní výzkum a vývoj. Pozornost je rovněţ zaměřena na aktivity spojené s ochranou práv průmyslového vlastnictví. Prioritní osa 5: Prostředí pro podnikání a inovace obsahuje 3 oblasti podpory. Sleduje vytváření vhodného prostředí pro vznik a rozvoj inovačního podnikání. Je zaměřena na vytváření potřebné infrastruktury pro začínající podnikatele v podobě podnikatelských inkubátorů, na rozšíření a zkvalitnění spolupráce mezi podnikatelskou sférou a vzdělávacími institucemi a institucemi z oblasti VaV. Tato prioritní osa se rovněţ zaměřuje na tvorbu kvalitní infrastruktury pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Pozornost je dále věnována problematice zkvalitnění infrastruktury pro podnikání, hlavně formou vytváření a rozvoje podnikatelských nemovitostí. Prioritní osa 6: Sluţby pro rozvoj podnikání obsahuje 2 oblasti podpory. Je zaměřena na rozvoj a vyuţití kvalitních poradenských a informačních sluţeb pro podnikatelské subjekty, a to i v oblasti vyhledávání nových obchodních příleţitostí a odborné přípravy na posilování pozic českého průmyslu v mezinárodním obchodu. Poskytovaná podpora usnadňuje marketingové aktivity MSP na zahraničních trzích.38 ■ Program ÚSPORA ENERGIE je určen pro podporu energeticky úsporných investičních projektů – na nové technologie zpracování energetických surovin, jimiţ se dosáhne vyšší výtěţnosti energetického potenciálu surovin, sníţení energetické náročnosti procesů spojených s výrobou, přeměnou a rozvojem energie. Zároveň nesmí dojít ke zvýšení negativních dopadů na ţivotní prostředí. Podporována budou i opatření vedoucí k vyuţití odpadního tepla a druhotných zdrojů energie, k zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla, k zavádění energeticky úspornějších technologií výroby, ke zlepšení tepelně technických a energetických vlastností budov apod. O podporu mohou ţádat malé a střední podniky podnikající v oblasti zpracovatelského průmyslu a průmyslových sluţeb na území České republiky, vedoucí podvojné účetnictví. Jejich projekty vedoucí k úsporám energií 38
OP podnikání a inovace [online] Dostupný z WWW: < www.businessinfo.cz/cz/clanek/zdroje-financovani-zeu-2007-2013/op-podnikani-a-inovace-oppi-2007-13/1001573/42386>.
34
musí být stvrzeny příslušným energetickým auditem a doporučeny regionálními orgány samosprávy. Výše podpory se pohybuje od 0,5 do 30 milionů Kč.39 ■ Program OBNOVITELNÉ ZDROJE je, na rozdíl od předcházejícího programu, který sledoval úspory, zaměřen na podporu projektů výroby elektrické energie nebo tepla z obnovitelných zdrojů energie a sníţení exhalací spojených s klasickou výrobou elektřiny a tepla. Podpora se poskytuje na projekty, jejichţ předmětem je výstavba, obnova nebo rekonstrukce zařízení na vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, dále na projekty zavádějící technologie výroby a výrobní zařízení s nízkou energetickou náročností a minimálními dopady na ekologii a vyuţívající zařízení pro výrobu neryje z obnovitelných zdrojů, na projekty ověřující nové prvky pro vyuţití energie z obnovitelných zdrojů a na projekty kombinované výroby, elektřiny a tepla vyuţívající k výrobě obnovitelný zdroj energie. I v tomto případě je podpora určena malým a středním podnikům podnikajícím v oblasti zpracovatelského průmyslu nebo výrobcům elektrické či tepelné energie z obnovitelných zdrojů v České republice, kteří vedou systém podvojného účetnictví a jejichţ projekty budou rovněţ stvrzeny příslušným energetickým auditem. Výše podpory se bude pohybovat v rozmezí 0,5 aţ 30 milionů Kč.40 Obvyklá velikost podpory u výše uvedených projektů se pohybuje maximálně do 46 % rozpočtu projektu. U programu INOVACE je sníţena na 36 % pro podniky, které nepatří do kategorie malých a středních podniků. Nárok na dotaci vzniká kladným rozhodnutím řídícího orgánu ministerstva průmyslu a obchodu o udělení dotace. Fyzický převod finančních prostředků k ţadateli o dotaci se uskuteční aţ po realizaci celého projektu. U větších nebo dlouhodobějších projektů bude moţné jejich rozdělení na etapy a převod finančních prostředků realizovat po uskutečnění příslušné etapy. Vedle Operačního programu průmysl a podnikání (OPPP) jehoţ cílem je rozvoj podnikatelského prostředí, podnikání v průmyslu a rozvoj a zvýšení efektivnosti energetiky.
39
Efekt 2008 [online] Dostupný z WWW: < www.czrea.org/files/pdf/dotace/priloha012.pdf>. Program podpory obnovitelné zdroje energie [online] Dostupný z z WWW: < www.mpo.cz/dokument21405.html>. 40
35
Je to jistý prostor pro podnikatelské subjekty včetně malých a středních podniků, nabízí i další operační programy, které jsou však zpravidla účelově (odvětvově zaměřené)41 ■ Operační program rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství (OPRVMZ), jehoţ garantem je ministerstvo zemědělství, předpokládá dotační programy zejména pro pořízení nových strojů a pozemkové úpravy určené zemědělcům a podnikům zpracovávajícím zemědělskou produkci, subjektům hospodařícím v lesích a zabývajícím se chovem ryb.42 ■ Operační program infrastruktura (OPI), jehoţ garantem jsou ministerstvo ţivotního prostředí a ministerstvo dopravy. Implementační agenturou je Státní fond ţivotního prostředí. Pro projekty zaměřené na dopravní infrastrukturu je implementační agenturou odbor financí a ekonomiky ministerstva dopravy. Malí a střední podnikatelé mají moţnost podat ţádosti na podporu
projektů
týkajících
se
lokálního
cestovního
ruchu
(informace
na
http://zadosti.sfzp.cz).43 ■ Operační program rozvoj lidských zdrojů (OPRLZ) pod garancí ministerstva práce a sociálních věcí, www.esfcr.cz . Jeho cílem je podpora vysoké a kvalitní úrovně zaměstnanosti zaloţená na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci skupin ohroţených sociální exkluzí, rovných příleţitostech pro muţe a ţeny, rozvoji celoţivotního učení a adaptability pracovníků a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek.44 ■ Společný regionální operační program (SROP) s garancí ministerstva pro místní rozvoj a implementačními agenturami regionálními radami v kaţdém regionu typu NUTS II. Jehoţ cílem je zajištění komplementárnosti s operačními programy jednotlivých sektorů a s Fondem soudrţnosti, rozšiřuje jejich dopad na místní úroveň regionů a orientuje se na jejich společné rozvojové potřeby.45 Programy podpory a podnikatelských subjektů zřejmě v příštích letech budou výrazně orientovány na podporu malých a středních podnikatelů. Je zřejmé, ţe potenciální zájemci o
41
OP Průmysl a podnikání [online] Dostupný z WWW: < http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-20042006/Operacni-programy/OP-PRUMYSL-A-PODNIKANI>. 42 OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství [online] Dostupný z WWW: < http://www.strukturalnifondy.cz/Programy-2004-2006/Operacni-programy/OP-ROZVOJ-VENKOVA-A-MULTIFUNKCNIZEMEDELSTVI>. 43 Infrastruktura pro podnikání [online] Dostupný z WWW: < www.czechinvest.org/infrastruktura-propodnikani>. 44 OP rozvoj lidských zdrojů [online] Dostupný z WWW: < http://www.esfcr.cz/04-06/oprlz>. 45 Společný regionální operační program [online] Dostupný z WWW: < http://www.strukturalni-fondy.cz/srop>.
36
dotace se musí zajímat o vyhlášené výzvy na podání projektů, výše uvedené programy pravděpodobně budou doplňovány o další tituly apod. Vedle programů navázaných na podporu ze strukturálních fondů Evropské unie mohou příslušné státní orgány vyhlašovat i další programy podpory. Cenné informace potenciální zájemce můţe získat na webových stránkách příslušných ministerstev, zejména pak ministerstva průmyslu a obchodu, ale i ministerstva zemědělství, ministerstva ţivotního prostředí, ministerstva pro místní rozvoj, popř. i ministerstva dopravy. S jistou mírou podpory podnikání počítají i rozpočty krajů.46 Pro podporu malého a středního podnikání jsou dále k dispozici programy: ■ Záruka – dne 16. 2. 2009 vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu Program záruk pro malé a střední podnikatele. Program Záruka byl součástí opatření Národního protikrizového plánu (NPP), který byl vládou ČR schválen usnesením č. 204 ze dne 16. 2. 2009. Jedná se o program operativně reagující na aktuální potřeby rozvoje malého a středního podnikání v období hospodářské krize a doplňuje tak zdroje strukturálních fondů vyčleněné na podporu zvyšování konkurenceschopnosti MSP.47 Zaručovaný úvěr musí být pouţit na pořízení zásob včetně drobného hmotného majetku či pořízení drobného nehmotného majetku. Zvýhodněná záruka je poskytována MSP aţ do výše 80% jistiny zaručovaného úvěru. Záruky jsou poskytovány buď formou Pásmové záruky (SZáruka) nebo Portfoliové záruky (M-Záruka). Pásmová záruka je zvýhodněnou zárukou poskytovanou k zajištění pohledávek na jistinu bankovního úvěru, u níţ je výše plnění ze záruky odstupňována podle doby, která uplyne mezi splatností úvěru a výzvou věřitele k plnění ze záruky (pásmo plnění). Úhrn plnění z pásmových záruk vůči jednomu věřiteli není omezen. Portfoliová záruka je zvýhodněná záruka poskytovaná k zajištění pohledávek na jistinu bankovního úvěru, u níţ je výše plnění ze záruky pevně stanovena a nezávisí na době, která uplyne mezi splatností úvěru a výzvou věřitele k plnění ze záruky. Úhrn plnění z portfoliových záruk vůči jednomu věřiteli je limitován smlouvou uzavřenou mezi Záruční bankou a věřitelem (úvěrující bankou). předmětem je poskytování zvýhodněných bankovních záruk k bankovnímu úvěru, leasingu, rizikovému a rozvojovému kapitálu a usnadňování realizace podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů zaměřených na investice a
46
Příručka Evropské a národní programy podpor pro MSP [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/files/2005/070406_prirucka_inmp_3-07.pdf>. 47 Program Záruka [online] Dostupný z WWW: < http://www.czechinvest.org/data/files/zaruka-32.pdf>.
37
pomocí záruk za návrhy do obchodních veřejných soutěţí a záruk za provozní úvěry zvyšovat konkurenceschopnost těchto podnikatelů. ■
Programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje. V roce 2009 pokračovalo
Ministerstvo průmyslu a obchodu v podpoře projektů v rámci průmyslového výzkumu a vývoje formou dotací. V roce 2009 byly vyhlášeny tyto programy průmyslového výzkumu a vývoje: - Pokrok – program je zaměřen na podporu projektů průmyslového výzkumu a vývoje směřujících k zajištění konkurenceschopnosti ekonomiky ČR při jejím trvale udrţitelném rozvoji a na zajištění energie pro tuto ekonomiku a společnost. Tématické okruhy byly stanoveny Národním programem výzkumu. - Tandem – resortní program orientovaný na výzkum, jehoţ výsledky budou vyuţity v nových výrobcích, technologiích a sluţbách. - Impuls – resortní program orientovaný na výzkum a vývoj nových materiálů, průmyslových výrobků, výrobních technologií, informačních a řídících produktů a technologií. - Trvalá prosperita – tématický program, který je součástí Národního programu výzkumu. - Tip – program zajišťuje výzkum a vývoj pro racionální průmyslovou výrobu budoucnosti, za účelem posílení produkce v České republice a následně i v Evropské unii, k zajištění udrţitelného rozvoje ve všech dimenzích, tj. ekonomické, sociální a enviromentální, k zajištění plynulé a trvalé tvorby poznatků výzkumu a vývoje pro průmyslovou výrobu a k zajištění jejich rychlého a efektivního vyuţívání.48 ■ Program úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie Na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií vyhlásila vláda Státní program úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie, tj. úspory energie a vyuţívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Administrací programu je pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu.49
48
Programy průmyslového výzkumu a vývoje [online] Dostupný z WWW: < http://www.avo.cz/programy/pppvav4.htm>. 49 Program na podporu úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů [online] Dostupný z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument80962.html>.
38
Informační místa pro podnikatele ■ Trh – cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů na domácích i zahraničních trzích. Podpora je určena malým a středním podnikatelům v zapojování do jednotného trhu EU. Pro podnikatele je tímto programem podporován přístup k zavedení a certifikaci systémů managementu jakosti podle normy ISO 9001 (podpora pouze pro malé podnikatele do 50 pracovníků) a systémů environmentálního managementu ve smyslu normy ISO 14001 nebo zařízení EMAS, popř. integrovaného systému ISO 9001 a 14 001 (pro malé a střední podniky). Česká republika můţe v období 2007-2013 čerpat z fondů Evropské unie přibliţně 26,7 miliard eur.
2.4 Užitečné informační nástroje Evropská komise ve snaze povzbudit internacionalizaci malých a středních podniků členských zemí Evropské unie neustále zlepšuje rozsah a kvalitu nástrojů podporujících aktivit malých a středních poníků v zahraničí i na vnitřním trhu. Mezi tyto nástroje patří portály Market Access Database, European Small Business Portal či portál Your Europe. Malé a střední podniky v EU při snaze prosadit se na zahraničních trzích můţou vyuţívat jiţ řadu let několik uţitečných webových nástrojů. Přestoţe jsou někdy velmi cenné informace k dispozici na pouhých několik „kliknutí“, často bohuţel zůstávají nevyuţity, protoţe malé a střední podniky o existenci příslušných internetových stránek provozovaných Evropskou komisí nemají tušení. ■ Market Access Database – slouţí evropským firmám pro podnikání na trhy třetích zemí. Nabízí několik subsekcí, z nich nejdůleţitějšími pro malé a střední podniky jsou pravděpodobně Databáze uplatňovaných sazeb, Databáze sanitárních a fytosanitárních opatření, Odvětvové a obchodní bariéry, Nařízení o obchodních bariérách a Registr stíţností.
39
■ European Small Business Portal – tyto internetové stránky shromaţďují prakticky všechny informace poskytované ze strany Evropské unie směrem k malým a středním podnikům. Zde naleznete vše od praktických rad aţ k otázkám provádění politiky nebo k poskytování potřebných kontaktů na národní úrovni. Na portále se tedy podobně jako v MADB dozvíte, co dělá Evropská unie pro podporu malých a středních podniků na světových trzích, nicméně jeho hlavní těţiště spočívá spíše v informování o příleţitostech pro malé střední podniky na jednotném vnitřním tru unie. Snahou je, aby malé a střední podniky dokázaly vyuţívat výhod vnitřního trhu podobně úspěšně, jako se to jiţ delší dobu daří podnikům velkým. Předpokladem efektivního vyuţívání vnitřního trhu je samozřejmě jak dokonalá znalost obecných pravidel, tak i znalosti vztahující se k pravidlům pro vztah podnikání a ţivotního prostředí, k vyuţívání lidských zdrojů nebo k moţnostem ochrany duševního vlastnictví či vyuţívání výsledů výzkumu. Celý portál je v podstatě sofistikovaný rozcestník odkazující na specializované stránky Evropské komise, resp. jejích generálních ředitelství, agentur či jiných unijních institucí k danému tématu. V části věnované moţnostem financování malého a středního podnikání tak nalezneme například odkazy na průvodce o příleţitostech, jeţ v tomto směru existují nebo jiţ přímo odkazy na konkrétní programy a kontakty na jejich vypisovatele či zprostředkovatele. Na webu se můţeme seznámit také s celkovým rámcem a nejdůleţitějšími aktivitami, jeţ na podporu malého a středního podnikání Evropská unie vyvíjí prostřednictvím svých politik. ■ Your Europe – tento portál poskytuje jednotlivcům a podnikům praktické informace o jejich právech a příleţitostech v Evropské unii. Portál odpovídá kupříkladu na otázky, jak zaloţit podnik a vyuţívat příleţitostí k financování a veřejnému obstarávání zakázek v dalších členských státech. Podniky, které chtějí obchodovat a podnikat v celé Evropské unii často musí jednat s orgány veřejné správy. K dispozici jsou informace o pravidlech pro registraci firmy, přehled legislativy, daňového systému apod. Tyto webové stránky prostřednictvím jediného výchozího bodu pomáhají malým a středním podnikům vyznat se v dţungli evropské legislativy a sedmadvaceti různých národních legislativ. Nabízí jim pomoc na celou dobu ţivotního cyklu podniku a poskytují informace o pravidlech všech členských států (při zvláštní registraci). Informují o podmínkách převzetí podniku, přenosu podnikání, ucházení se o veřejné zakázky a poskytují informace sociální a personální povahy, například o
40
zaměstnaneckých zákonech, sociálním pojištění, o pracovním trhu a pracovní síle z jiných zemí.50
50
Malé a střední podniky mohou vyuţívat řadu uţitečných informačních nástrojů [online] Dostupný z WWW : < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikani-v-eu/male-a-stredni-podniky-v-eu-a-weby-ek/1000520/57700/>.
41
2.5 Pomoc Evropské unie malým a středním podnikům mimo strukturální fondy Malé a střední podniky mají v Evropské unii zvláštní socioekonomický význam. Reprezentují 99 % všech podnikatelských entit, poskytují zhruba 65 miliónů pracovních míst a přispívají k rozvoji podnikatelského prostředí a inovací. Evropská unie poskytuje podporu malým a středním podnikům ze členských států a často také z kandidátských zemí. Vyskytuje se v různých formách; nejčastěji jako granty, půjčky či garance. Malé a střední podniky mohou profitovat i z řady nefinančních pomocných opatření. Kromě Strukturálních fondů, prostřednictvím kterých se do sektoru malých a středních dostává nejvíce pomocných prostředků Evropské unie, mohou malé a střední podniky vyuţívat i širokou škálu dalších programů, které se v zásadě dají členit do tří skupin: □ přímé komunitární programy □ finanční nástroje □ vnější vztahy a mezinárodní spolupráce ► Přímé komunitární programy Finanční podpora sektoru malého a středního podnikání prostřednictvím tzv. přímých programů je většinou oborově zaměřená – např. ţivotní prostředí, výzkum, vzdělávání – a je navrhována a aplikována různými odděleními (nejčastěji Generální ředitelství) Evropské komise. Malé a střední podniky mohou o vyuţívání prostředků z těchto programů ţádat přímo. Hrazené projekty se liší dle vyhlášených podmínek, obecně by však měly naplňovat koncepce udrţitelného rozvoje, přidané hodnoty a transnacionality. Většinovým pravidlem je poţadovaná míra vlastní spoluúčasti předkladatelů projektu, která se liší v závislosti na podmínkách daného programu. - Ţivotní prostředí – LIFE Finanční instrument ţivotního prostředí LIFE byl zaveden v roce 1992 a je jedním z hlavních nástrojů evropské politiky ţivotního prostředí. Program je věnován zejména udrţitelnému rozvoji a jeho cílem je přispívat k vypracování, realizaci a aktualizaci komunitární politiky (vymezené v 6. akčním programu ţivotního prostředí) a legislativy v oblasti ţivotního prostředí.
42
Program se skládá ze tří částí: ● LIFE – příroda – cílem je zachování přírodních lokalit a divoké fauny a flory v zájmu Evropské unie (viz. směrnice o ochraně divokých ptáků 79/409/ES a o ochraně přírodních lokalit 92/43/ES). Program podporuje realizaci politiky ochrany přírody a síť území Natura 2000. ● LIFE – ţivotní prostředí – cílem je začlenění komunitární politiky a legislativy ţivotního prostředí v členských a kandidátských zemí EU. Tento přístup umoţňuje pouţívání a rozvoj nových metod – především inovací a integrovaných technik – pro ochranu a zlepšení ţivotního prostředí. ● LIFE – třetí země – zahrnuje akce na technickou podporu aktivit k prosazování strategie udrţitelného rozvoje v třetích zemích. Program podporuje management politiky ţivotního prostředí, ať uţ veřejných orgánů třetích zemí nebo v těchto zemích působících společnostech a neziskových organizacích. Podporovány jsou projekty z těchto 5 okruhů: 1) rozvoj pouţívání půdy a plánování jejího vyuţití 2) udrţitelné řízení podzemních a povrchových vod 3) minimalizace dopadů ekonomické aktivity na ţivotní prostředí prostřednictvím vývoje čistých technologií a důrazu na prevenci 4) odpadový management a recyklace 5) sniţování dopadů výrobků na ţivotní prostředí uplatňováním integrovaného přístupu k jejich výrobě, distribuci a spotřebě. Návrhy projektů mohou být v rámci tohoto programu podávány všemi právními jednotkami členských států. Největšími uţivateli programu (zejména v oblasti LIFE-ţivotní prostředí) jsou nevládní organizace a malé a střední podniky. Ţadatelé mohou ţádat o podporu sami za sebe nebo ve spolupráci s partnerskou organizací. V letech 1992 aţ 2002 bylo z programu LIFE financováno 2050 projektů, z toho 700 v oblasti LIFE – příroda, 1199 v oblasti LIFE – ţivotní prostředí a 161 v oblasti LIFE – třetí země.
43
- Energetika - Inteligentní energie pro Evropu Inteligentní energie pro Evropu je komunitární podpůrný program na období 2003-2006, jehoţ smyslem je poskytovat finanční podporu místním, regionálním a národním iniciativám tak, aby došlo k odstraňování trţních bariér pro vyšší vyuţívání obnovitelné energie a energetické efektivity. Záměrem programu je podporovat politiku EU v oblasti energetiky tak, jak je formulována v Zelené knize o bezpečnosti dodávek energie, v Bílé knize o dopravě a v další příbuzné legislativě. Obecným cílem programu je podpora udrţitelného rozvoje v energetickém smyslu prostřednictvím poskytování vyváţeného příspěvku k dosaţení bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti a ochrany ţivotního prostředí. Program je rozdělen na čtyři oblasti: ● SAVE – cílem je zlepšení energetické efektivity a racionálního pouţívání energie, zvláště ve stavebnictví a průmyslu. ● ALTENER – zahrnuje propagaci nových a obnovitelných zdrojů energie pro centralizovanou a decentralizovanou výrobu elektřiny, tepla a jejich integraci do místního ekosystému a energetického systému. ● STEER – představuje podporu pro iniciativy spojené s energetickými aspekty dopravy, s diversifikací paliv, s propagací obnovitelných paliv (biopaliv) a s energetickou efektivitou v dopravě. ● COOPENER – podporuje aktivity spojené s propagací obnovitelných zdrojů energie a energetické efektivity v rozvojových zemích, především v rámci spolupráce Evropské unie s rozvojovými zeměmi Afriky, Asie, Latinské Ameriky a Pacifické oblasti. Malé a střední podniky jsou velkými uţivateli zejména programů SAVE a ALTENER, které umoţňují úhradu aţ 50 % nákladů na projekt. Důvodem je zaměření těchto programů na buď stavební a průmyslové firmy (SAVE), nebo na producenty obnovitelné energie, kde hrají významnou úlohu právě malé a střední podniky (ALTENER).51
51
Komunitární programy [online] Dostupný z WWW: < http://www.euractiv.cz/komunitarni-programy>.
44
- Výzkum a inovace Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj Politika Evropské unie pro výzkum a technologický rozvoj je realizována prostřednictvím víceletých rámcových programů. Jeho cílem je podporovat výzkum a technologický rozvoj v jednotlivých odvětvích a významně přispívat k zavedení Evropské výzkumné oblasti a k inovacím. Program poskytuje rovněţ podporu rozvoji vědecké a technické dokonalosti a koordinaci evropského výzkumu. Rámcový program dává dohromady podnikatele, univerzity a výzkumná centra z různých zemí a vytváří tak spojení mezi různými národními podnikáními a výzkumnými komunitami. Pro malé a střední podniky je RP7 výborný nástroj k vyrovnání se s výzvami typu zvýšená konkurence díky globalizaci a uspokojení rostoucí poptávky po dodavatelích ze strany velkých koncernů. Zvláštní význam RP7 klade na účast malých a středních podniků. Strategii podpory malých a středních podniků naplňuje RP7 posílením jejich technologických kapacit a povzbuzením jejich rozvoje ve znalostní ekonomice. V RP7 se mohou malé a střední podniky účastnit všech sedmi prioritních tématických oblastí výzkumu: ○ genotyp a biotechnologie pro zdraví ○ technologie informační společnosti ○ nanotechnologie a nanověda ○ aeronautika a vesmír ○ bezpečnost potravin ○ udrţitelný rozvoj ○ ekonomické a sociální vědy. Malé a střední podniky se těchto prioritních tématických oblastí mohou zúčastnit prostřednictvím
„sítí
excelence“,
integrovaných
projektů
a
speciálně
zaměřených
výzkumných projektů. V rámci kaţdé ze sedmi prioritních tématických oblastí jsou také financovány specifické podpůrné aktivity, jejichţ cílem je stimulace a usnadnění účasti malých a středních podniků a jejich asociací v RP7. Zahrnují například konference, semináře, 45
studie a analýzy, činnost pracovních a expertních skupin, informační a komunikační aktivity a operační podporu. Navíc byla otevřena dvě speciální schémata pro malé a střední podniky ve formě horizontálních výzkumných aktivit ,,kolektivní výzkum“ a ,,spolupracující výzkum“. Jejich smyslem je pověření výzkumných center či univerzit výzkumnými pracemi k vyřešení jejich specifických problémů. ○ Kolektivní výzkumné projekty – jsou prováděny poskytovateli výzkumu (výzkumná místa, univerzity) ve prospěch průmyslových asociací nebo seskupení v sektorech, kterým dominují malé a střední podniky. Cílem je šíření znalostí základny velkých společenství malého a středního podnikání a tak jeho konkurenceschopnosti. Vlastnictví výsledků zůstává průmyslovým asociacím. ○ Spolupracující výzkumné projekty – jedná se o projekty určitého počtu spolupracujících malých a středních podniků (minimálně tři ze dvou různých zemí), které mají stejný specifický problém a přidělí významnou část svých vědeckých a výzkumných aktivit poskytovatelům výzkumu. Tyto aktivity mohou být rovněţ prováděny inovativními a ,,hightech“ malými a středními podniky ve spolupráci s výzkumnými centry a univerzitami. Vlastnictví výsledů zůstává malým a středním podnikům. 52 - Eureka – síť pro trţně orientovaný výzkum a vývoj Eureka je panevropská síť, která je určená pro podporu mezinárodní spolupráce mezi průmyslovými podniky (zejména malé a střední podniky), výzkumnými ústavy a vysokými školami, a vytváří tak podmínky pro růst výkonnosti a konkurenceschopnosti evropského průmyslu a rozvoje jeho společné infrastruktury. V rámci projektu Eureka nejsou uvolňovány ţádné evropské peníze – cílem je navázání kontaktů a sítí spolupracujících stran zejména v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu a vývoje. Spolupráce v rámci EUREKA je přesto ve většině členských zemí podporována státem – v České republice můţe činit podpora ze státních zdrojů aţ 50 % finančních nákladů na výzkumnou část řešení projektu. Program EUREKA nestanovuje předem tematická zadání, necentralizuje financování ani výběr projektů. Řídí se zásadou, ţe návrhy a iniciativa musejí vycházet zdola, od jednotlivých
52
Sedmý rámcový program [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/komunitarniprogramy/sedmy-ramcovy-program-rp7/1001690/46627/>.
46
průmyslových podniků a firem, výzkumných ústavů a vysokých škol, které mají o spolupráci bezprostřední zájem. Tematické zaměření není principielně omezeno a vyplývá z prioritních směrů rozvoje průmyslových oborů. Rámcově jsou projekty směrovány do těchto oblastí : ○ informační technologie ○ nové materiály ○ ţivotní prostředí ○ biotechnologie a technologie ve zdravotnictví ○ robotika a automatizace výroby ○ komunikační technologie ○ energetika ○ doprava ○ lasery. Konkrétní asistence jednotlivým účastníkům projektu EUREKA: ○ nalezení správného partnera pro oblast výzkumu a rada při uzavření dohody ○ nasměrování k veřejným a soukromým finančním zdrojům ○ zkontaktování zájemců s technickými a marketingovými experty ○ předání zkušeností z jiţ uzavřených spoluprací v rámci EUREKA.53
53
Eureka [online] Dostupný z WWW: < http://www.aipcr.cz/eureka.asp>.
47
2.6 Finanční nástroje Většina finančních nástrojů Evropské unie určených pro malé a střední podniky je poskytována nepřímo přes národní finanční zprostředkovatele. Cílem je zvýšit kapacitu poskytovaného kapitálu pro malé a střední podniky a napomáhat rozvoji financování sektoru malého a středního podnikání. Finanční nástroje si kladou za cíl uspokojit finanční potřeby malých a středních podniků, coţ by jinak finanční trh nedokázal. Evropský investiční fond Evropský investiční fond je speciální finanční instituce EU, která hraje důleţitou úlohu ve výzkumu, inovacích a v rozvoji malého a středního podnikání. Aktivity EIF jsou zaloţené na dvou typech instrumentů. Oba jsou doplňkové ke globálním půjčkám poskytovaných Evropskou investiční bankou (EIB): 1) Instrumenty rizikového kapitálu. Jejich podstatou je investování kapitálu do fondů rizikového kapitálu a podnikatelských inkubátorů, které podporují malé a střední podniky, zejména nově vytvořené a technologicky orientované. Kapitál pro instrumenty rizikového kapitálu je tvořen dvěma hlavními zdroji financování: ○ vlastní kapitál skupiny Evropské investiční banky ○ kapitál poskytnutý Evropskou komisí. Kapitál poskytnutý Evropskou komisí je umístěn prostřednictvím dvou programů: a) Program počátečního kapitálu evropských technologických zařízení-Podporuje zakládání a financování malých a středních podniků v jejich počáteční fázi investováním do specializovaných fondů rizikového kapitálu: menší a nově zaloţené fondy regionálně činné fondy zaměřené na určité oblasti technologie fondy rizikového kapitálu financující vyuţití výsledků výzkumu a vývoje (např. fondy napojené na výzkumná centra a vědecké instituty) podnikatelské inkubátory. Cílem programu je podporovat akciové investice do malých a středních podniků, které mají vyšší rizikový profil, neţ obvykle fond počátečního kapitálu akceptuje.
48
b) Počáteční kapitál řízení EIF - Tento program doplňuje výše zmíněný program počátečního kapitálu evropských technologických zařízení. Podporuje počáteční fondy rizikového kapitálu a podnikatelské líhně (inkubátory), ve kterých se EIF podílí od počátečních let buď vlastními zdroji, či na základě mandátu. Programu se tedy mohou zúčastnit pouze inkubátory nebo fondy, do kterých jiţ EIF dříve investoval. Podpora v rámci tohoto schématu se zaměřuje na dlouhodobé zaměstnávání investičních manaţerů ke zvýšení kapacity kvalifikovaného personálu fondů rizikového kapitálu a podnikatelských inkubátorů. EIF se spolupodílí na úhradě mzdových nákladů na management těchto fondů či inkubátorů. 2) Garanční instrumenty Evropského investičního fondu spočívají v poskytování záruk finančním institucí (bankám, leasingovým společnostem, apod.), které poskytují úvěry malým a středním podnikům. Výhodou pro finanční instituce, které úvěry malých a středních podniků poskytují, je nejvyšší moţný rating EIF. Tyto aktivity mají za cíl doplňovat tzv. globální půjčky poskytované EIB finančním zprostředkovatelům na podporu financování podnikání různých malých a středních podniků. Garance portfolia bankovních úvěrů ve prospěch malého a středního podnikání jsou jedním z hlavních oblastí činnosti EIF. Soustřeďuje se na zlepšení úvěrových aktivit i zajištění a podpůrné ručení, přičemţ se EIF opírá o síť jednoho sta navzájem propojených institucí. Garance EIF jsou poskytovány ve formě: a) Vlastní garanční instrumenty EIF: ▫ Credit Insurance – záruka za poskytnuté úvěry▫ Credit Enhancement – záruka při sekuritizaci aktiv▫ Structured Transactions – speciální investiční operace. Většinou jde o sofistikované produkty, které jsou šité na míru jednotlivým klientům. Klient, za jehoţ úvěr je přebírán závazek, musí být nezávislý malý a střední podnik, zaloţený v EU, s maximálním počtem 500 zaměstnanců a s čistým hmotným investičním majetkem nepřesahujícím částku 75 milionů euro. b) Programy Evropské komise: ▫ Záruční prostředky malých a středních podniků - Cílem je zvýšení dostupnosti úvěrů pro malé a nově vzniklé podniky prostřednictvím sdílení rizika 49
s jinými garančními schématy a zvýšením kapacity záručního systému v daném členském státu. Poskytují se čtyři typy záruk : 1. Záruky za úvěr – dílčí garance (přímé i nepřímé) úvěrů poskytnutých podnikům s růstovým potenciálem a s maximálně 100 zaměstnanci. 2. Záruky za mikroúvěry – garance úvěrů poskytnutým velmi malým podnikům s maximálně 10 zaměstnanci za účelem povzbuzení finančních institucí k většímu zangaţování v této oblasti; s poskytováním většího počtu menších úvěrů jsou totiţ spojeny vyšší administrativní náklady. 3. Garance kapitálu – podporuje dlouhodobý kapitál a kvazikapitál investovaný do růstových malých a středních podniků s méně neţ 250 zaměstnanci, jedná se o garance na financování podílu v malém a středním podnikání. 4. Garance půjček do informačních technologií – garance půjček pro financování pořízení informačních technologií, softwaru, poskytování školení s cílem podpory internetu a ecommerce. Priorita je kladena na malé podniky s maximálně 50 zaměstnanci. ▫ Schéma růstu a ţivotního prostředí- Garanční schéma, které umoţňuje snadnější přístup malých a středních podniků k výhodným úvěrům na financování investic přátelských k ţivotnímu prostředí. Spočívá v poskytování záruk na úvěry finančních institucí malým a středním podnikům na ekologické projekty. 54 Malé a střední firmy, tvoří páteř evropské ekonomiky a navíc jsou nositelem hodnot jako je podnikavost, inovativnost, ale také odpovědnost. Nikoli náhodou je podpora malých a středních podniků jak prioritou českého předsednictví, tak Evropské komise i jednou z přirozených součástí Plánu obnovy a v neposlední řadě hraje důleţitou roli v Lisabonské strategii. Iniciativa Evropské komise zvaná Small Business Act, jejíţ cílem je odstranit bariéry v podnikání je vítána. Ostatně je to plně v souladu s mottem českého předsednictví. Předseda vlády Fischer věří, ţe První evropský týden malých a středních podniků pomůţe k lepší informovanosti o programech, které se v EU těmto firmám nabízejí, bude inspirací a další
54
Evropský investiční fond [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/e/evropskyinvesticni-fond/1000697/6282/>. Evropský investiční fond [online] Dostupný z WWW: < http://europa.eu/institutions/financial/eif/index_cs.htm>
50
motivací pro rozvoj podnikání. Malé a střední podniky tvoří podstatnou část společenství, zaměstnávají 80 miliónů občanů Evropské unie, tvoří kaţdé druhé nově vzniklé místo, generují téměř 60 % HDP Evropské unie. Malé a střední podniky patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím společnostem s velkým inovačním potenciálem. Mají zásadní význam pro růst konkurenceschopnosti Evropské unie, co by integrace jako celku. Před nástupem hospodářské krize přispívaly 0,6 % k dynamice růstu HDP v Evropské unii. K udrţení existence těchto firem má tak naprosto zásadní význam pro překonání dopadů krize. A jejich další rozvoj a posílení je tou nejlepší prevencí před budoucími otřesy. Dalším důvodem, proč se specificky zabývat tímto sektorem ekonomiky, je jeho zranitelnost. Krize na malé a střední firmy dopadá daleko tvrději neţ na ty velké, protoţe jsou daleko silněji ohroţeny druhotnou platební neschopností a zdraţením a sníţením dostupnosti úvěrů. Proto je dobře, ţe se jak na evropské, tak na národní úrovni snaţíme usnadnit přístup malých a středních firem ke kapitálu a k fondům Evropské unie. Je dobře, ţe jak Evropská komis, tak Evropská rada i národní vlády tahají za jeden provaz. České předsednictví bude samozřejmě i nadále pokračovat v této politice. Konečně význam malých a středních podniků pro evropskou ekonomiku podtrhuje fakt, ţe jde často o rodinné firmy, jejichţ vlastníci do nich vloţili vlastní kapitál, vlastní myšlenky a vlastní kow how. Proto mají přirozeně velkou zodpovědnost za jejich budoucnost, mají velkou vůli je udrţet i za nepříznivých podmínek. Podpora a důvěra daná těmto podnikům tak přináší nejen vysokou hospodářskou dynamiku, ale také jistotu dlouhodobého udrţení pracovních míst, stabilitu na trhu práce a efektivního vyuţití vloţených prostředků. To je opět zvlášť důleţité v době krize a recese, kdy dramaticky rostou deficity a všichni musíme pečlivě váţit, kam směřovat veřejnou podporu. Malé a střední firmy si nepochybně zaslouţí výjimku pro státní podpory (General Block Exemption Regulation on State Aids), kterou Evropská komise schválila jiţ v sprnu roku 2008. Zjedušení pravidel a zvýšení míry investiční podpory malých a středních podniků se nám totiţ všem vyplatí. Small Business Act tvoří desatero pro podporu podnikání, hospodářského růstu, vytvoření rovných podmínek pro malé a střední formy a zlepšení právního a správního prostředí v celé Evropské unii. Tyto zásady se plně shodují s prioritami českého předsednictví, jak bylo od počátku koncipováno. Nezapomínejme ani na dlouhodobou snahu Evropské komise sniţovat 51
administrativní zátěţ pro podnikatele a nepřijímat ţádné zákony, které by tuto zátěţ bezdůvodně zvyšovaly. České předsednictví se k tomuto cíli plně hlásí a dosavadní kroky předchozí vlády k naplnění toho cíle směřovaly a naše vláda právě ve zvyšování komfortu podnikatelského prostředí bude energicky pokračovat. Myslím, ţe Česká republika má v této oblasti za sebou řadu velmi konkrétních a pozitivních kroků, a patří tak na čelo pelotonu evropských zemí v této oblasti. Máme před sebou řadu nedokončených úkolů. Nařízení o evropské soukromé společnosti. Harmonizace pravidel a zjednodušení fakturace DPH. Změna směrnice o opoţděných platbách, která má zajistit, aby malé a střední podniky dostávaly za veškeré obchodní transakce zaplaceno včas. Na počátku jsme konstatovali, ţe malé firmy tvoří páteř evropské ekonomiky. Coţ znamená, ţe fakticky nesou největší tíhu, ţe mají největší díl odpovědnosti za hospodářskou prosperitu kontinentu. Vlády jsou samozřejmě v době krize pod obrovským tlakem pomáhat zejména velkým podnikům, jejichţ potenciální pád znamená okamţitou a viditelnou ztrátu tisíců pracovních míst. Kdyţ začnou však masově krachovat malé a střední firmy, nezpůsobí to sice v jednotlivých případech takovou bouři. Ale o to více to ve svém součtu zacloumá statistickými daty o vývoji HDP. Na malé a střední firmy proto rozhodně nesmíme zapomínat. Krize pouze podtrhuje význam Small Business Act, který přišel uţ před ní. I v klidných dobách jsou malé a střední podniky klíčové pro vysokou zaměstnanost, trvale udrţitelný růst a zlepšení kvality ţivota, protoţe jsou tahounem inovací a nových řešení. V těţkých časech jejich význam ještě dále roste. Financování malých a středních firem- Zaloţení a financování malých a středních podniků je mnohdy zcela závislé na úsporách podnikatele a půjčkách od jeho rodinných příslušníků nebo přátel. Evropská unie připravila podpůrné programy pro podnikání a inovace zejména pro malé a střední podniky. Prohlubující se hospodářská krize a recese přináší špatné zprávy pro podnikání a inovace – zmenšuje se totiţ ochota riskovat a z ní pramenící omezení přístupu k úvěrům – hlavně pro malé a střední podniky. Ty jsou hlavním zdrojem pracovních míst a také inovací v EU. Pro evropskou ekonomiku je nepříznivé, aby krize omezila přístup MSP k finančním prostředkům. EU tak zahájila několik mimořádných iniciativ, které mají postavit MSP zpět na nohy. Jednou z nich bylo svolání tzv. Kulatého stolu za účasti zástupců Evropské komise, bank a 52
podnikatelů. Výsledkem je uvolnění téměř 144 miliónů euro, které budou prostřednictvím Evropského investičního fondu vyuţity na podporu dostupnosti půjček pro start-upy a inovativní MSP. Dlouhodobé programy podpory podnikání a inovací. Minulost uţ vícekrát ukázala, ţe cesta z krize ven vede skrz kreativní řešení. Alespoň v teoretické rovině se s touto koncepcí ztotoţňuje i EU. Příznačné v tomto smyslu je, ţe podpora malého a středního podnikání a inovací byla stanovena jako dlouhodobá priorita EU jiţ dlouho před vypuknutím ekonomické krize. Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) CIP je zastřešujícím dotačním nástrojem EU na poli konkurenceschopnosti a inovací se zvláštním důrazem na malé a střední podniky. Mezi roky 2007 a 2013 bude rozděleno 3,6 miliard euro, a to ve třech hlavních programech : Program podnikání a inovace Program podpory ICT Program energeticky inteligentní Evropy Program podnikání a inovace (EIP) Na poli podnikání a inovací je k dispozici balík 2,17 miliard euro. EIP je tak z finančního hlediska největší součástí Rámcového programu CIP. Obsahuje 39 nástrojů pro lepší vyuţití evropského inovačního potenciálu. Většina z nich podporuje malé a střední podnikatele. Program podnikání a inovace podporuje zároveň rozvoj zelených technologií s více neţ 60 milióny euro určenými na eko-inovace. V této oblasti se věnuje zvláštní pozornost překonání bariér při uvedení ekologických produktů na trh. 55 Dalších 20 miliónů euro bude pouţito na vytvoření příznivějšího inovačního prostředí, zejména pak na implementaci Small Business Act, základního dokumentu EU pro malé a střední podniky.
55
Příručka Evropské a národní programy podpor pro MSP [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/files/2005/070406_prirucka_inmp_3-07.pdf>.
53
Enterprise Europe Network Od Enterprise Europe Network si Evropská unie mnoho slibuje. Projekt poskytuje podnikatelům ve více neţ 40 zemích uţitečné informace o dostupnosti financování, podpůrné sluţby a asistenci při hledání obchodního nebo výzkumného partnera nebo třeba při identifikaci příleţitostí projektových dotací. Firmy můţou díky Enterprise Europe Network lépe ovlivnit i tvorbu politiku na úrovni Evropské komise.56
2.7 Žádost o podporu Příjemcem pomoci můţe být stát, region, obec, ale i podnikatelský subjekt. Podnikatelé, zajímající se o podporu, by měli prostudovat moţnosti, které nabízí daným oborům podnikání příslušné národní operační programy. Bliţší informace by měly poskytnout příslušné zdroje řídících orgánů těchto programů, kterými jsou ministerstva průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj, práce a sociálních věcí, ţivotního prostředí a zemědělství. Podpora podnikatelských subjektů je součástí Operačního programu průmysl a podnikání (OPPP), který je navázán na Evropský fond regionálního rozvoje. ■ Ţadatelé o podporu z unijních fondů musí připravit vhodné projekty a ty správně formálně specifikovat na příslušných formulářích ţádosti o podporu. ■ Subjekty ţádající o podporu musí počítat se čtyřmi zásadami pro financování vybraných projektů: □ Ţadatel musí počítat se spoluúčastí při financování navrţených projektů ţádajících o podporu, minimální spoluúčast činí 25 %. □ U podnikatelských projektů se předpokládá, ţe vlastní prostředky ţadatele budou činit minimálně polovinu rozpočtu projektu, přitom je irelevantní, z jakých zdrojů pocházet, tzn. z vlastních prostředků či bankovního úvěru nebo i státní spolupodpory daného projektu. □ Finanční podpora z přijatých projektů je poskytována následně po realizaci projektů, respektive u větších projektů po realizaci jejich etap.
56
O síti [online] Dostupný z WWW: < http://www.enterprise-europe-network.cz/o-siti/>.
54
□ Nepřesné či zkreslené informace o plnění projektů mohou být příčinou vrácení jiţ poskytnutých prostředků zpět do pokladny EU. ■ Projekty podporované z fondů EU nesmí být v rozporu s tzv. horizontálními politikami Evropské unie, tzn. ochrana ţivotního prostředí (zajištění trvale udrţitelného rozvoje), zabezpečení rovných podmínek pro muţe i ţeny, podpora informační společnosti. Usnadnění orientace podnikatelů a ukázání postupu, jak se od konkrétního podnikatelského subjektu a jeho záměru dostat aţ k výběru vhodného operačního programu či opatření pro předloţení projektového záměru. Současně je to návod od základních podmínek vstupu do procesu podání ţádosti přes stručné seznámení s dalším postupem podávání ţádosti aţ k informacím, jakou podporu můţe podnikatel v rámci podpory ze zvoleného programu očekávat. ■ Do jaké kategorie spadám jako podnikatel? Z hlediska programů jsou rozhodující kritéria, podle kterých je ţadatel členěn do určitých kategorií : Kritérium a) právní forma
Kategorie žadatele: Fyzická osoba podnikající dle ţivnostenského zákona, Právnická osoba dle obchodního zákoníku, SHR.
b) velikost ţadatele
Drobný, malý, střední a velký podnikatel
c) historie podnikání
Podnikatel bez historie S historií (minimálně 2-3 roky)
d) obor podnikatel
Podnikatel v oboru dle Oborové klasifikace ekonomických činností (OKEČ)
Dále jsou dle jednotlivých programů posuzována i doplňková kritéria ţadatelů, jako jsou výsledky hospodaření, vlastnictví certifikátů, spolupráce s výzkumnými ústavy, školami, zkušenosti s předchozími projekty, atd. Pro úspěšné získání finanční podpory je nutné – a na to je třeba upozornit, aby ţadatel splňoval všechna výběrová kritéria daného programu. ■ Co musím splňovat, abych mohl ţádat o podporu? 55
Podpora obecně není určená pro kaţdého ţadatele, ale pouze pro ty, kteří kromě specifických podmínek programu, splňují také ,,všeobecná“ kritéria přijatelnosti ţadatele: - Základní podmínky účasti v operačních programech □ Žadatel: - musí mít sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky - musí být registrován jako plátce daně z příjmu podle zákona č. 337/1992 Sb., v platném znění - ke dni registrace ţádosti nesmí mít ţádné nedoplatky vůči úřadům a institucím ani vůči vlastním zaměstnancům, nesmí být v likvidaci, v procesu konkurzu, nebo vyrovnání, ani na jeho majetek nesmí být pro jeho nedostatek zamítnut návrh na konkurz. - musí projekt realizovat na území České republiky mimo regionu hlavního města Prahy - musí jednoznačně prokázat vlastnická nebo jiná práva k nemovitostem a pozemkům, na nichţ bude projekt realizovat - musí mít projekt šetrný k ţivotnímu prostředí - musí doloţit spolufinancování nákladů na realizaci projektu z vlastních nebo ostatních zdrojů - musí vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., v platném znění. Další případné specifické podmínky pro dané konkrétní opatření / program jsou vţdy uvedeny v vyhlášeních a pokynech pro ţadatele zveřejňovaných a internetových stránkách. Doporučuji tedy vţdy před zahájením prací a podáním projektů prověřit, zda je program pro ţadatele přístupný, teda zda ţadatel splňuje základní podmínky zvoleného programu. ■ Co chci realizovat a kam můj záměr zařadit? Pro efektivní vyhledávání aktuální vhodné podpory a kontaktu na garanta (vyhlašovatele) doporučuji modul ,,Rozcestníku pro evropské peníze“ na informační internetové stránce 56
Úřadu vlády – www.euroskop.cz. Zde je moţné vyhledávat podle klíčového slova např. ,,podnikání“ nebo oblasti podpory např. ,,Ţivotní prostředí a energetika“. Obsahově jsou zde mimo strukturálních fondů pokryty také tzv. komunitární programy administrované Evropskou komisí nebo Finanční mechanismus EHP/Norska. Potenciální zájemci jistě také ocení moţnost seznámit se s příklady jiţ realizovaných projektů. Pravidla jsou následující: □ vyhledat námět nejblíţe odpovídajícího záměru a následně se zaměřit na prověření detailních podmínek doporučeného opatření / programu. □ pokud záměr odpovídá pouze částečně podmínkám opatření nebo programu, je nutné podmínky detailně prověřit, případně konzultovat záměr s garantem (vyhlašovatelem) programu. □ pokud nelze nalézt shodu mezi připravovaným projektem s podmínkami opatření / programu, pak projekt s největší pravděpodobností nepatří mezi podporované činnosti v rámci Operačního programu (strukturálních fondů) České republiky. ■ Co mohu získat? - Základní rámcové údaje o firmě a rozsahu finanční podpory, kterou můţe ţadatel po schválení projektu na jeho realizaci získat v opatření / programech. - Kaţdé opatření / program umoţňuje ţadateli získat určitý objem finančních prostředků dle vyhlášení, podmínek programu a velikosti rozpočtu projektu. Při výběru vhodného programu by také měl ţadatel zváţit celkový objem alokovaných finančních prostředků na program a očekávaný počet ţádostí ostatních ţadatelů. Tyto informace by měl ţadateli poskytnout vyhlašovatel daného opatření / programu.
57
■ Jak mám postupovat? Podnikatelský subjekt, který nalezl v předchozích kapitolách program vhodný pro svůj projekt a splňuje základní podmínky účasti v Operačních programech, se s vybraným programem nejdříve seznámí. Veškeré informace o podmínkách účasti v Operačních programech nalezne na internetových stránkách poskytovatele podpory nebo příslušného krajského úřadu. Zde nalezne i další pro daný program specifické podmínky pro zpracování a podání ţádosti a informace o dalším postupu po uzavření smlouvy s poskytovatelem podpory. Dozví se, co jsou uznatelné a neuznatelné náklady projektu a zjistí, zda pro vybraný program aktuálně běţí. Výzva k podání ţádostí (tedy zda je moţné ţádosti o podporu podávat), nebo zda je v dané době jejich příjem pozastaven. Informace lze získat na internetových adresách: www.czechinvest.com
pro Operační program průmysl a podnikání (OPPP)
www.mpo.cz
pro
www.esfr.cz
pro Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OPRLZ)
www.mpsv.cz
pro
www.sfzp.cz
pro
www.mze.cz
pro Operační program Rozvoj venkova a multifunkční
Operační Operační Operační
program program program
průmysl Rozvoj
a
podnikání
lidských
zdrojů
Infrastruktura
(OPI)
zemědělství (OPRVMZ) Nemá-li podnikatel moţnost získat informace prostřednictvím internetu, můţe se samozřejmě obrátit na příslušný krajský úřad či regionální kancelář Hospodářské komory České republiky nebo na místně příslušnou pobočku Agentury pro podporu podnikání a investice CzechInvest, kde mu jsou potřebné informace rovněţ k dispozici. Po prostudování všech získaných informací můţe podnikatelský subjekt zpracovat ţádost o podporu se všemi poţadovanými přílohami. Pokud nemá dostatek zkušeností nebo technické, finanční a administrativní zázemí pro zpracování ţádosti, můţe se zpracováním ţádosti obrátit na některou z poradenských firem nabízejících odbornou poradenskou a konzultační pomoc při zpracování projektů a ţádostí o finanční podporu. 58
Návrhy projektů ţádajících o podporu ze strukturálních fondů se podávají příslušným ministerstvům, resp. jejich realizačním agenturám a posuzují je nezávislé komise ustanovené příslušným ministerstvem. Mezi obecné poţadavky, které by měl mít ţadatel na zřeteli, patří: ■ na podporu ze strukturálních fondů není právní nárok ■ podporu získávají nikoliv firmy, ale projekty, které korespondují s vyhlášenými parametry pro podporu, zejména specifikacemi schválených operačních programů ■ ţádosti musí být směrovány do teritorií, která jsou pro podporu určena, tzn. Podstatným není místo sídla společnosti, která podává ţádost o podporu, ale místo realizace projektu ■ ţádosti musí mít příslušné formální náleţitosti – musí je podat oprávněné subjekty, v případě podnikatelských subjektů zejména právnické osoby, popř. i fyzické osoby s oprávněním k podnikání (ţivnostenský list, registrovaní soukromí zemědělci), zaloţené dle českého práva. ■ z podoby podaného projektu musí být zřejmé obecné klíčové rysy projektů: □ věcná dimenze – charakteristika výstupů □ časová dimenze – harmonogram projektu □ ekonomická dimenze – rozpočet projektu s respektováním výdajů, které lze do rozpočtu projektu zahrnout, navíc je třeba prokázat, ţe ţadatel má zabezpečeno profinancování celého projektu (prostředky z podpory získá aţ po realizaci projektu a ne v plné výši), k financování nelţe pouţít leasingu ■ smyslem podpor je zabezpečit harmonický rozvoj Společenství, tzn. ţe podpora je směřována na projekty, které budou přínosné pro rozvoj teritoria, mají být přiděleny stabilizovaným firmám, s ohledem na poţadavek podpory prosperujících firem jsou z okruhu ţadatelů a priori vyloučeny firmy, které jsou v konkurzním řízení, jimţ bylo povoleno vyrovnání s věřiteli, které jsou v likvidaci, dále ţadatelé nemohou dluţit na daních, sociálním a zdravotním zabezpečení, clech apod., samozřejmě větší šanci na přijetí v řadě případů budou mít projekty, které povedou k vytvoření nových pracovních míst. ■ naopak větší šanci zejména u regionálně zaměřených programů mají projekty, které jsou situovány do regionů s nejniţším podílem hrubého domácího produktu na obyvatele. 59
■ limitujícím kritériem pro přijetí či odmítnutí projektu bude i jeho dopad na ţivotní prostředí, vztahuje-li se na projekt vypracování EIA (posouzení vlivu na ţivotní prostředí) musí být toto doloţeno, popř. mohou být vyţadovány další důkazy o vlivu projektu na ţivotní prostředí. ■ nedodrţení poţadavků na obsah projektů, a zejména rozdíl záměrů versus skutečnost můţe být příčinou odmítnutí projektu, popř. i vrácení prostředků, pokud byly jiţ ţadateli poskytnuty. Zájemcům o podporu lze obecně doporučit, aby se dobře seznámili s vyhlášenými podmínkami pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu České republiky a prostředků strukturálních fondů Evropské unie na projekt v rámci příslušného operačního programu a zpracovali dle doporučení příslušného programu ţádost včetně poţadovaných příloh (minimálně finanční výkaz). Není od věci, kdyţ se zájemci seznámí i s kritérii pro výběr projektů. Důleţité je pochopitelně dodrţet lhůtu na podání projektů, pokud byla pevně stanovena. Problémem pro přijetí projektu není jen nezaplacení závazků vůči státu, ale i placení aţ po lhůtě splatnosti. Při přípravě projektů by měly být respektovány metodiky, které zabezpečí kvalitu předkládaných projektů: ■ metodika řízení projektového cyklu [PCM – Project Cycle Management] ■ logický rámec pro zpracování projektu [LFA – Logica Framework Aproach].57
57
Postup získání podpory[online] Dostupný z WWW: < http://www.czechinvest.org/postup-ziskani-podpory Příručka Evropské a národní programy podpor pro MSP [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/files/2005/070406_prirucka_inmp_3-07.pdf>.
60
3. Celková analýza úspěšnosti žádostí o dotaci Cílem provedené analýzy bylo zjistit, kolik malých a středních podniků ţádalo o podporu v době krize a kolik z nich bylo úspěšných v jejich získání. K získání informací byl pouţit jednoduchý formulář, který byl zaslán 12 firmám z různých odvětví. Dotazník zahrnoval kromě oboru podnikání, otázku týkající se podání ţádosti o podporu a o jakou podporu se jednalo a zda byla ţádost kladně vyřízena. Doplňující otázkou formuláře bylo řešení krize, v případě, ţe podnik o podporu neţádal. Formulář je přílohou č. 1. Oslovené podniky jsou uvedeny níţe. - Elektro Maroušek s.r.o. Všemyslice - Betonpres Týn nad Vltavou s.r.o. - Provádění staveb, projektová a inţenýrská činnost Kakaščík - ČerTop, s.r.o.Boršov nad Vltavou - Pneuservis a autoservis Veselý Protivín - Rumpold, s.r.o. Vodňany - Polanský group a.s. Písek - Stavebniny Řehoř Protivín - Instamat Týn nad Vltavou - Tecam spol. s.r.o. České Budějovice - Zemědělské druţstvo NOVA Dříteň - Š+H Bohunice, s.r.o. Temelín Na základě získaných odpovědí, kterých bylo pouze osm z dvanácti oslovených, je patrné, ţe mezi ţadateli o podpory je malá informovanost, špatná orientace a v některých případech i nezájem z důvodu ke sloţité agendě vyplňování a dokládání ţádostí. Snazší postup je celý projekt zadat agenturám, které se zpracováním ţádostí zabývají, ale zároveň je nutné počítat s určitým finančním obnosem, který je nutné za tuto sluţbu uhradit. Ani tato moţnost však nezaručuje, ţe ţádost o podporu bude kladně vyřízena.
61
Analýza dotazníku využívání podpor
žádalo podniků : 1
Nežádalo podniků :7
Analýzou bylo zjištěno, ţe z osmi zaslaných odpovědí jeden oslovený podnik nebyl o podporách informován vůbec, coţ vyplynulo z jeho dodatečného dotazu. Informace o podporách pro malé a střední podniky lze získat např. v regionálních kancelářích Hospodářské komory ČR nebo na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Šest oslovených podniků ţádnou z moţných podpor nevyuţilo. V podotázce dotazníku tedy uvedly, ţe v krizi sniţovaly náklady propouštěním pracovníků a tím docházelo ke zvyšování produktivity práce. Hlavně sezónní podniky uvedly moţnost uzavírání pracovních smluv na dobu určitou a po vypršení smlouvy pracovníci odchází na úřady práce odkud si je podniky dle potřeby v sezóně nabírají zpět. Pouze jeden, a to zemědělský podnik ţádal o dvě různé podpory a v obou případech byly podané ţádosti úspěšné. Z dále zjištěných informací se jednalo o podporu na stavební úpravy, výměnu technologie – modernizace farmy pro dojnice. Projekt k této ţádosti se vztahoval k OSE I, „Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví“, dále ke Skupině opatření I.1. „Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací“, opatření I.1.1. „Modernizace zemědělských podniků“ a podopatření I.1.1.1. „Modernizace zemědělských podniků, investiční záměr a) „Stavby a technologie pro ţivočišnou výrobu“. OSA I je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. Prioritní oblast je modernizace zemědělských podniků. Protoţe neměl podnik ţádné zkušenosti s vypracováním projektu a ţádostí o podporu zadal toto zpracovatelské firmě FARMTEC a.s., která 62
vypracovává projekty od roku 2002, a pomáhá tak klientům získat dotace. Zemědělskému druţstvu vypracovala firma projekt, kde způsobilé výdaje pro výpočet dotace činilo 25.395.300,- Kč bez DPH. Projekt splnil kritérium, vyuţití a obnovy existující stavby, coţ bylo doloţeno v příloze projektu. Rekonstrukce se týkala velkokapacitního kravína. Po celkovém vyhotovení projektu a podání ţádosti na Ministerstvo zemědělství získalo druţstvo úspěšně dotaci. Po získání dotace vznikla farma s výraznou specializací na chov dojnic s vazbou na produkci mléka. Vznikly moderní vzdušné stáje s volným ustájením skotu, kde byly vytvořeny kvalitnější podmínky ustájení z hlediska zooveterinárního, ekonomického, hygienického a vodohospodářského. Dále byla vybudována moderní dojírna, kde jsou vytvořeny optimální podmínky pro pobyt zvířat, obsluhu a ekonomiku provozu. Vznikly také lepší pracovní podmínky pro pracovníky druţstva, kteří před modernizací farmy pro dojnice pracovali ve starých nevyhovujících kravínech z šedesátých let. Ve starých kravínech se vyskytovaly všechny nedostatky vazného ustájení – nízká produktivita práce, docházelo k ovlivnění kvality mléka stájovým prostředím, velká pracnost při dojení, stlaní, krmení, odklizu hnoje, problematická čistota zvířat, prakticky nulový pohyb zvířat a s tím spojené zdravotní problémy zvířat. Tyto staré objekty měly nevyhovující welfare zvířat, stěny stájí byly plechové a strop byl ze skleněných desek. Do přílohy přikládám okopírovanou titulní stranu projektu viz. příloha č. 2, osnovu celého projektu viz. příloha č. 3, základní informace o projektu viz. příloha č. 4 a tabulku preferenčních kritérií ţadatele viz. příloha č.5. Druhou ţádost, kterou zemědělské druţstvo podávalo, byla z Operačního programu rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Tato ţádost byla na výměnu části technologie druţstva. Projekt navazoval na Prioritu I, Opatření 1.1., Podopatření 1.1.1. a Investiční záměr f) Investice do rekonstrukce/výstavby skladovacích kapacit pro obiloviny a olejniny; investice do technologií jejich posklizňové úpravy, hodnocení a skladování. Cílem projektu byla rekonstrukce technologické části, aby se vytvořily kvalitní podmínky při úpravě a skladování zrnin při zachování optimálního prostředí skladovaných komodit. Hlavním cílem rekonstrukce bylo zvýšení příjmu rostlinné výroby, zkvalitnění výsledného produktu, zjednodušení pracovních operací a tím i podstatné zlepšení podmínek práce provozních pracovníků a maximální vyuţití stávajících objektů. Záměrem bylo po realizaci rekonstrukce vytvořit podstatně lepší podmínky, které budou odpovídat současným nárokům a poţadavkům EU. Hlavním přínosem projektu bylo odstranění havarijního stavu posklizňové linky a podstatně vylepšené a zvýšené podmínky skladování. To se pak zákonitě projevilo i ve 63
zlepšení ekonomiky celého druţstva. Projekt měl dobrý dopad na ţivotní prostřední, a zabezpečila se tak i stávající pracovní místa. I na tento projekt si podnik najal finančního a ekonomického poradce.Ţádost, byla opět úspěšná. Přílohy tohoto projektu : Příloha č. 6 Titulní strana druhého projektu Příloha č. 7 Osnova projektu Příloha č. 8 Cíle Příloha č. 9 Ekonomické informace o projektu
64
Závěr: Malé a střední podniky představují drtivou většinu všech podniků a zaměstnávají velký počet lidí. MSP se povaţují za páteř evropské ekonomiky. Evropská unie nabízí MSP širokou škálu podpor, které jsou v bakalářské práci popsány. Informace o podporách kaţdý podnik najde na internetových stránkách nebo v informačních centrech příslušného krajského úřadu či v regionální kanceláři Hospodářské komory České republiky nebo také na pobočce Agentury pro podporu podnikání a investice CzechInvest, kde mu jsou potřebné informace rovněţ k dispozici. Podniky zde získají radu, jaká podpora je pro jejich záměr vhodná, dobře se seznámí s vyhlášenými podmínkami a pro úspěšnost ţádosti získají informace a kritéria tzn. připravení vhodného projektu a správné specifikování na příslušných formulářích ţádosti o podporu. Jestliţe nemá podnik ţádné zkušenosti s ţádostí o podporu, je vhodné se obrátit na některou z poradenských firem, která mu pomůţe při zpracování projektů i ţádostí. Ţádosti o podporu ze strukturálních fondů se podávají realizačním agenturám příslušných ministerstev v dané lhůtě, pokud byla pevně stanovena. Projekty pak posuzují nezávislé komise ustanovené příslušným ministerstvem. Velkou šanci na úspěch mají projekty, které jsou přínosné pro rozvoj teritoria, které povedou k vytvoření nových pracovních míst, a které jsou situovány do regionů s nejniţším podílem hrubého domácího produktu na obyvatele. Podporu nemohou získat firmy, jeţ jsou v konkurzním řízení, likvidaci, dále podniky, které dluţí na daních, sociálním a zdravotním zabezpečení, clech, a které platí aţ po lhůtě splatnosti. Projekty negativně dopadající na ţivotní prostředí jsou ihned zamítnuty. Podniky také nezískají podporu při nedodrţení poţadavků na obsah projektů. Pokud byly ţadateli poskytnuty prostředky na tentýţ projekt jiţ z jiných zdrojů, musí je podnik vrátit. Cílem této bakalářské práce bylo získání přehledu o vyuţívání podpor malých a středních podniků v době krize, Na základě informací získaných od oslovených podniků bylo zjištěno, ţe podpory nejsou vyuţívány a to zřejmě nedostatečnou informovaností a také náročností k jejich dosaţení. Překvapivě z osmi podniků ţádal o podporu pouze jeden střední podnik.
65
Seznam použité literatury Knižní : Ing. Bejó Zuzana; Ing. Motyčka Lubomír. Příručka Evropské a národní programy podpor pro MSP. Praha. 2007 Veber, Jaromír; Srpová, Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha. 2005. ISBN80-247-1069-2.
66
Internetové odkazy : Malé a střední podniky [online] Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A9_a_st%C5%99edn%C3%AD_podniky>. Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 - 2013 Dostupné z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/male-a-stredni-podnikani/koncepce-rozvoje-msp-20072013/1000503/40192/l>. Malé a střední podniky [online] Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A9_a_st%C5%99edn%C3%AD_podniky>. Lean jako lék na krizi [online] Dostupný z WWW: < modernirizeni.ihned.cz/c1-45299220-lean-jakolek-na-krizi>. Fakta a čísla [online] Dostupný z WWW: < http://www.sme-union.cz/index.php?p=17>. O CzechInvestu [online] Dostupný z WWW: < http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu>. RPIC [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/regionalniporadenska-a-informacni/1001179/2301/>. O Czech Trade [online] Dostupný z WWW: < http://www.czechtrade.cz/o-czechtrade/>. O nás [online] Dostupný z WWW: < http://www.nvf.cz/onas/index.htm>. Centrum pro regionální rozvoj ČR [online] Dostupný z WWW: < www.mmr.cz/kontakty/Primo-aneprimo-rizene-organizace/centrum-pro-regionalni-rozvoj-CR>. Hospodářská komora ČR [online] Dostupný z WWW: < http://www.komora.cz/hospodarska-komoraceske-republiky/o-nas-5/hospodarska-komora-ceske-republiky-hk-cr/hospodarska-komora-ceskerepubliky-2/>. Agrární komora [online] Dostupný z WWW: < www.agrocr.cz>. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR [online] Dostupný z WWW: < www.socr.cz >. O asociaci [online] Dostupný z WWW: < http://www.amsp.cz/o-asociaci>. Sdruţení podnikatelů a ţivnostníků ČR Dostupný z WWW: < http://www.spzcr.cz/index.html>. O Cebre [online] Dostupný z WWW: < http://www.cebre.cz/cz/o-cebre/>. O asociaci [online] Dostupný z WWW: < http://www.aipcr.cz/hlavni-ukoly-2011.asp>. O nás [online] Dostupný z WWW: < www.ceb.cz/content/view/92/35/>. Profil společnosti [online] Dostupný z WWW: < www.egap.cz/o-nas/profil-spolecnosti/index.php>.
67
Příručka evropské a národní programy podpor pro MSP [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/files/2005/070406_prirucka_inmp_3-07.pdf>. Kohezní fond [online] Dostupný z WWW: < http://www.euractiv.cz/kohezni-fond>. Příručka evropské a národní programy podpor pro MSP [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/files/2005/070406_prirucka_inmp_3-07.pdf>. OP průmysl a podnikání [online] Dostupný z WWW: < www.euroskop.cz/gallery/3/1176petr_oppp.ppt>. OP Výzkum a vývoj pro inovace [online] Dostupný z WWW: < www.strukturalnifondy.cz/getdoc/977e2e36-937e-4432-afe7-165afd87e676/OP-vyzkum-a-vyvoj-pro-inovace>. OP Lidské zdroje a zaměstnanost [online] Dostupný z WWW: < www.strukturalnifondy.cz/getdoc/d26c8d6a-821b-45df-9c9c-29a8a55f7e1e/OP-Lidske-zdroje-a-zamestanost>. Klastry [online] Dostupný z WWW: < http://www.czechinvest.org/klastry>. OP Podnikání a inovace [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zdrojefinancovani-z-eu-2007-2013/op-podnikani-a-inovace-oppi-2007-13/1001573/42386/>. Program podpory marketing [online] Dostupný z WWW: < www.mpo-oppi.cz/marketing>. OP podnikání a inovace [online] Dostupný z WWW: < www.businessinfo.cz/cz/clanek/zdrojefinancovani-z-eu-2007-2013/op-podnikani-a-inovace-oppi-2007-13/1001573/42386>. Efekt 2008 [online] Dostupný z WWW: < www.czrea.org/files/pdf/dotace/priloha012.pdf>. Program podpory obnovitelné zdroje energie [online] Dostupný z z WWW: < www.mpo.cz/dokument21405.html>. OP Průmysl a podnikání [online] Dostupný z WWW: < http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy2004-2006/Operacni-programy/OP-PRUMYSL-A-PODNIKANI>. OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství [online] Dostupný z WWW: < http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2004-2006/Operacni-programy/OP-ROZVOJVENKOVA-A-MULTIFUNKCNI-ZEMEDELSTVI>. Infrastruktura pro podnikání [online] Dostupný z WWW: < www.czechinvest.org/infrastruktura-propodnikani>. OP rozvoj lidských zdrojů [online] Dostupný z WWW: < http://www.esfcr.cz/04-06/oprlz>. Společný regionální operační program [online] Dostupný z WWW: < http://www.strukturalnifondy.cz/srop>. Příručka Evropské a národní programy podpor pro MSP [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/files/2005/070406_prirucka_inmp_3-07.pdf>. Program Záruka [online] Dostupný z WWW: < http://www.czechinvest.org/data/files/zaruka-32.pdf>. Programy průmyslového výzkumu a vývoje [online] Dostupný z WWW: < http://www.avo.cz/programy/p-ppvav4.htm>. 68
Program na podporu úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů [online] Dostupný z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument80962.html>. Malé a střední podniky mohou vyuţívat řadu uţitečných informačních nástrojů [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikani-v-eu/male-a-stredni-podniky-v-eu-aweby-ek/1000520/57700/>. Komunitární programy [online] Dostupný z WWW: < http://www.euractiv.cz/komunitarniprogramy>. Sedmý rámcový program [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/komunitarni-programy/sedmy-ramcovy-programrp7/1001690/46627/>. Eureka [online] Dostupný z WWW: < http://www.aipcr.cz/eureka.asp>. Evropský investiční fond [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/e/evropsky-investicni-fond/1000697/6282/>. Evropský investiční fond [online] Dostupný z WWW: < http://europa.eu/institutions/financial/eif/index_cs.htm> Příručka Evropské a národní programy podpor pro MSP [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/files/2005/070406_prirucka_inmp_3-07.pdf>. O síti [online] Dostupný z WWW: < http://www.enterprise-europe-network.cz/o-siti/>. Postup získání podpory[online] Dostupný z WWW: < http://www.czechinvest.org/postup-ziskanipodpory>. Příručka Evropské a národní programy podpor pro MSP [online] Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/files/2005/070406_prirucka_inmp_3-07.pdf>.
69
Seznam použitých zkratek MSP – Malé a střední podniky EU – Evropská unie ČR – Česká republika
70
Přílohy 1. Formulář ţádostí o podpory 2. Titulní strana projektu první ţádosti 3. Osnova projektu 4. Základní informace o projektu 5. Tabulka preferenčních kritérií ţadatele 6. Titulní strana druhého projektu 7. Osnova 8. Cíle 9. Ekonomické informace o projektu
71
