Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí
Ekonomická krize a její vliv na český strojírenský podnik Bakalářská práce
Autor:
Jitka Vomáčková, DiS. Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Marcela Sluková
červen 2010
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Liberci dne 7. června 2010
Jitka Vomáčková, DiS.
Poděkování: Chtěla bych poděkovat paní Ing. Marcele Slukové, vedoucí mé bakalářské práce, za všestrannou pomoc a řadu uţitečných podnětů a připomínek.
Anotace Bakalářská práce „Ekonomická krize a její vliv na český strojírenský podnik“ se zaměřuje na popis teorie hospodářského cyklu, který probíhá ve většině sektorů ekonomiky a ve všech vyspělých trţních ekonomikách. Zároveň se práce snaţí přiblíţit průběh finanční krize ve světě, s jejímţ dopadem se všichni potýkáme. Popisuje, jaký můţe mít ekonomická krize vliv na český strojírenský podnik. Autorka práce se snaţí zjistit, jak by bylo moţné uzpůsobit fungování firmy tak, aby byla připravena čelit případným otřesům v oblasti celkové ekonomiky daného segmentu, technického zabezpečení, personálních otázek, IT zabezpečení podniku apod. Klíčová slova: hospodářský cyklus, ekonomická krize, finanční krize, hospodářská krize, krize, ekonomická deprese, strojírenský podnik, ekonomika, finance, krizová opatření
Annotation Thesis “Economic crisis and its influence on Czech engineering enterprise” ("Ekonomická krize a její vliv na český strojírenský podnik") concentrates on description of economic cycle theory that is in progress in most of economy sectors and in all advanced market economies. At the same time the Thesis aims to outline the progress of world’s financial crisis with its impact we all struggle. It describes the influence the economy crisis can have on Czech mechanical engineering enterprise. The author of the Thesis tries to determine the possibility to adapt operating of the firm so it can withstand prospective turbulences in area of given segment overall economy, technical security, personnel issues, IT security of enterprise, etc. Key words: economic cycle, economic crisis, economic crisis, crisis, economic depression, engineering company, economy, finances, crisis measures
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1 Hospodářský cyklus............................................................................................................... 8 1.1 Fáze hospodářského cyklu ............................................................................................... 9 1.2 Teorie cyklu ................................................................................................................... 10 1.3 Interakce multiplikátoru a akcelerátoru ......................................................................... 11 1.4 Předvídání hospodářských cyklů ................................................................................... 11 1.5 Proticyklická politika ..................................................................................................... 12 2 Finanční krize ve světě ........................................................................................................ 15 2.1 Krach na realitním trhu a jeho dopady........................................................................... 15 2.2 Federální rezervní systém .............................................................................................. 17 2.3 Prapůvod měnových krizí .............................................................................................. 18 2.4 Globální propad ............................................................................................................. 20 2.5 Ekonomika deprese ........................................................................................................ 21 2.6 Finanční reforma ............................................................................................................ 23 2.7 Finanční krize v ČR ....................................................................................................... 24 3 Strojírenský podnik v období finanční krize .................................................................... 26 3.1 Představení společnosti .................................................................................................. 26 3.2 Strojírenský podnik ETERNITY, a.s. v roce 2008 ........................................................ 29 3.2.1 Ekonomika a finance v roce 2008............................................................................... 31 3.3 Strojírenský podnik ETERNITY, a.s. v roce 2009 ........................................................ 32 3.3.1 Ekonomika a finance v roce 2009............................................................................... 34 4 Dopady krize a krizová opatření v podniku...................................................................... 38 4.1 Sniţování pracovních míst ............................................................................................. 38 4.2 Sniţování objemu zakázek............................................................................................. 39 4.3 Sniţování pohledávek .................................................................................................... 42 5
4.4 Zhoršení vztahů s bankami ............................................................................................ 42 4.5 Nedoplatky státním institucím ....................................................................................... 43 4.6 Nezaplacené dluhy dodavatelům ................................................................................... 44 4.7 Restrukturalizace společnosti ETERNITY, a.s.............................................................. 45 4.8 Sníţení hospodářského výsledku společnosti ................................................................ 46 5 Závěry z krizového vývoje .................................................................................................. 47 5.1 Průzkum povědomí zaměstnanců o situaci v podniku ................................................... 49 Závěr ........................................................................................................................................ 53 Seznam literatury ................................................................................................................... 55
6
Úvod Příčinami světové finanční a hospodářské krize a hledáním receptů na její překonání se zabývají na celém světě tisíce ekonomů, finančníků, ale i politiků a státníků. Ţijeme v nové éře ekonomiky deprese a východiska Johna Maynarda Keynese, ekonoma, který objasnil mechanismy Velké hospodářské krize, jsou dnes aktuálnější neţ kdy jindy předtím. Odborníci se shodují na tom, ţe současnou světovou ekonomickou krizi odstartovala americká hypoteční krize následovaná krizí finanční, kdyţ na podzim roku 2008 burzy po celém světě zaznamenaly hluboké propady a několik významných a renomovaných bankovních institucí zkrachovalo nebo bylo znárodněno. Ekonomická krize zasáhla většinu vyspělých států, avšak její průběh se v jednotlivých zemích liší, stejně jako názory a prognózy budoucího vývoje. Je zřejmé, ţe současná krize je krizí systémovou, krizí z nadvýroby, vyprovokovanou finančními spekulacemi a dlouhodobou nerovnováhou světové, zejména americké ekonomiky. V bakalářské práci se snaţím nejprve vysvětlit princip hospodářského cyklu, popsat jeho jednotlivé části tak, aby čtenář získal základní informace o tomto jevu. Dále přecházím na vysvětlení průběhu finanční krize ve světě. Tato část práce je velmi důleţitá, protoţe čtenář by měl pochopit, kde současná ekonomická krize vznikla a jak je moţné, ţe zasáhla skoro celý svět v takovém velkém měřítku. Pro praktickou část práce jsem vyuţila zkušenosti a informace získané ze strojírenského podniku, ve kterém pracuji. Společnost jsem fiktivně nazvala „ETERNITY, a.s.“. V kapitole Strojírenský podnik v období finanční krize se čtenáře snaţím seznámit se samotným podnikem ETERNITY, a.s. a především s vývojem ekonomické situace v této společnosti v letech 2008-2009. Následně popisuji dopady krize na podnik, snaţím se nastínit krizová opatření v podniku a zamyslet se nad tím, jak se z krizového vývoje poučit. Práce se snaţí zjistit, jak by se mělo fungování firmy uzpůsobit, aby byla připravena čelit případným otřesům v oblasti celkové ekonomiky daného segmentu, technického zabezpečení, personálních otázek, IT zabezpečení podniku apod.
7
1 Hospodářský cyklus Ekonomické dění ve společnosti je trvalým pohybem, trvalou změnou, stálým kolísáním. Základní tendence dosaţení ekonomické rovnováhy1 jako nejefektivnějšího stavu je tak dosahována posloupností dílčích nerovnováh. To nachází svůj obraz v tzv. cyklickém vývoji hospodářství. Tato cykličnost se nedotýká jen národních ekonomik, ale často zasahuje světovou ekonomiku jako celek (viz Velká hospodářská krize 1929-33). Základní funkcí národního hospodářství je uspokojovat potřeby společnosti. Protoţe potřeby společnosti neustále rostou, musí část vytvořených uţitných hodnot zabezpečovat rozšířenou reprodukci všech prvků v národním hospodářství. Fáze vývoje kaţdého národního hospodářství schematicky znázorňuje křivka hospodářského cyklu. Křivka sleduje vztah skutečného hrubého domácího produktu (HDP) vzhledem k potencionálnímu. Graf 1 - Průběh klasického hospodářského cyklu 2
HDP
vrchol
recese expanze
sedlo čas
1
Ekonomická rovnováha - pokud můţe a dovede národní ekonomika vyrobit tolik a v takové struktuře, kolik sama spotřebuje (agregátní nabídka se rovná agregátní poptávce), je v ekonomické rovnováze. Sledujeme-li individuální a dílčí trhy, můţeme říci, ţe ekonomická rovnováha je souladem nabídky a poptávky na všech trzích. 2
KRAFT, Jiří; BEDNÁŘOVÁ, Pavla. EKONOMIE: Teorie a příklady. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2001. Hospodářský cyklus, s. 52. ISBN 80-7083-528-1.
8
Průběh cyklu je nepravidelný. Výstiţné je přirovnání Paula A. Samuelsona: Jednotlivé cykly mají podobný profil jako hory, které mají rozdílnou úroveň vrcholů a údolí. Kromě toho můţe cyklus trvat i různě dlouho.
1.1 Fáze hospodářského cyklu Sedlo (dno, krize) hospodářského cyklu je fáze, kdy hospodářská aktivita a reálný produkt poklesnou na svou nejniţší úroveň. Je-li pokles hospodářské aktivity velmi prudký, hovoříme spíše o depresi neţ o dnu. Dno je charakterizováno nevyuţitými kapacitami, zvýšenou mírou nezaměstnanosti a nízkou úrovní spotřebitelské poptávky ve vztahu k moţnostem výroby spotřebního zboţí v ekonomice. Zisky firem jsou velmi malé nebo ţádné. Očekávání ohledně budoucího ekonomického vývoje jsou pesimistická a firmy nejsou ochotny riskovat. Expanze (konjunktura, oţivení) je fáze hospodářského cyklu následující poté, co bylo dosaţeno jeho dna. V této fázi dochází k poklesu míry nezaměstnanosti a očekává se optimističtější vývoj ekonomiky. Postupně začínají být realizovány investiční projekty, které se dříve zdály rizikové. Agregátní poptávka roste a produkce je rozšiřována relativně snadno vyuţíváním dosud nevyuţitých kapacit a zaměstnáváním dočasně propuštěných dělníků3. Vrchol (konjunktura) je fáze ekonomického cyklu, kdy se ekonomická aktivita nachází dočasně na nejvyšší úrovni. V této fázi jsou kapacity ekonomiky vyuţity zcela či nadměrně a začíná se objevovat nedostatek pracovní síly (zejména kvalifikovanějších pracovníků). Produkci lze dále zvyšovat pouze investováním do nových kapacit a zaměstnáváním nových pracovníků. Příliš mnoho investic vyčerpává existující úspory, začíná vznikat nedostatek finančních fondů. Relativně přebytečná poptávka a nedostatkovost se rozšiřuje na všechny trhy a důsledkem je obecný růst cen. Konec vrcholu je označován jako horní bod obratu a za tímto bodem přechází ekonomika do fáze poklesu. Recese (deprese, kontrakce) je charakterizována poklesem produkce, zaměstnanosti a vyuţívání kapacit. S rostoucí mírou nezaměstnanosti částečně klesají důchody domácností, coţ způsobí další sníţení poptávky. Firmy se dostávají do finančních potíţí, jejich zisky klesají, investice nepřinášejí očekávané výnosy. Sniţuje se míra realizace nových investičních projektů a 3
CZESANÝ, Slavoj. Hospodářský cyklus – teorie, monitorování, analýza, prognóza. 2. vyd. Praha : Linde, 2006. 200s. ISBN 80-7201-576-1.
9
agregátní poptávka dále klesá. V okamţiku, kdy se ekonomika dostane na dno, celý hospodářský cyklus začíná znovu. Jednou z cest k pochopení hospodářských cyklů je hledání typických rysů průběhu cyklických výkyvů. Jedním z nich je skutečnost, ţe nákupy investičních a jiných dlouhodobých statků mají tendenci prudce růst v obdobích expanze a hluboce klesat při recesích. Nákup nového auta, stroje nebo továrny je moţné odloţit, jestliţe se prodlouţí ţivotnost starého. Ale např. potraviny, které se kazí, není moţné uchovat do té doby, neţ ceny poklesnou.
1.2 Teorie cyklu Hospodářský cyklus probíhá ve většině sektorů ekonomiky a ve všech vyspělých trţních ekonomikách. Existuje několik teorií cyklu, které se dají v zásadě rozdělit do dvou hlavních kategorií, a to na vnější a vnitřní. Vnější teorie nacházejí příčiny hospodářského cyklu ve výkyvech vně ekonomického systému. Jde např. o války, revoluce, volby, různé vědecké objevy, naleziště zlata, tempo růstu obyvatelstva a jeho migrace, objevení nových zdrojů, technologické inovace apod. Vnitřní teorie hledají mechanismy uvnitř ekonomického systému. To jsou ty, které vyvolávají sebegenerující hospodářské cykly, a to takovým způsobem, ţe kaţdá expanze vyvolá recesi a pokles a kaţdý pokles způsobí oţivení a expanzi. Obojí se téměř pravidelně opakuje. Teorie politického hospodářského cyklu patří mezi vnější teorie hospodářského cyklu. Vychází z toho, ţe volení zástupci obyvatel mohou manipulovat s ekonomikou tak, aby podpořili své volební výsledky. Obvykle to znamená, ţe po volbách se zavede tuhý úsporný hospodářský reţim a zhruba rok před volbami se naopak začne prosazovat expanzivní hospodářská politika. Teorie kombinování vnitřních a vnějších faktorů kombinuje teorie vnitřní a vnější. Mezi nejvýznamnější faktory cyklického vývoje ekonomiky patří investice. Investice jsou ovlivněny růstem produktu a prodejů. Tyto teorie vycházejí z principu akcelerátoru, na jehoţ
10
základě rostou investice rychleji neţ produkt, coţ působí pokles mezní efektivnosti investic a posléze zastaví čisté investice4. Princip akcelerátoru je teorie o faktorech, které určují investice. Říká, ţe zásoba kapitálu, která je poţadována společností, ať jiţ má podobu zásob či zařízení, je v první řadě závislá na výši produkce. Přírůstky k této kapitálové zásobě, tj. čisté investice, se vynakládají pouze tehdy, roste-li produkt. Období prosperity tudíţ můţe skončit nejen pouze proto, ţe poklesly prodeje, ale spíše proto, ţe se produkt a prodeje ustálily na vysoké úrovni. „Princip akcelerátoru je mocný činitel vyvolávající hospodářskou nestabilitu. Změny produktu se mohou mnohonásobně projevit jako obrovské změny v investicích.“5
1.3 Interakce multiplikátoru a akcelerátoru Jestliţe roste HNP (hrubý národní produkt), vyvolá to na základě akceleračního principu nové indukované investice. Tyto nové investice v souladu s multiplikačním efektem podnítí další růst HNP. HNP roste aţ do okamţiku, kdy dosáhne potenciálního produktu. Poté roste pomaleji, aţ se zastaví. Při poklesu tempa začne působit akcelerátor a multiplikátor opačně HNP proto v důsledku jejich působení klesá aţ do okamţiku, kdy dosáhne sedlového bodu. Protoţe se ale celkové investice skládají nejen z indukovaných investic, ale i z obnovovacích investic, slouţí tyto restituční investice jako dolní hranice poklesu investic. Jakmile investice dosáhnou této spodní hranice, pokles se zastaví a zastaví se i pokles HNP. V této situaci poslouţí obnovovací investice v souladu s principem akcelerátoru a multiplikátoru k novému růstu investic a tím i HNP. Celý hospodářský cyklus se tak opakuje.
1.4 Předvídání hospodářských cyklů Jelikoţ jsou výkyvy v hospodářské aktivitě značné a mají někdy velice váţné dopady na zisky podniků a na ekonomický blahobyt, není překvapující, ţe jejich ekonomické předvídání je jedním z nejdůleţitějších úkolů ekonomů. Pokud firmy vědí, ţe se blíţí hospodářský pokles, 4
RUSMICHOVÁ, Lada -SOUKUP, Jindřich a kolektiv: Makroekonomie. Základní kurs. Slaný, Melandrium. 5.vyd. 2002. 271s. ISBN 80-86175-24-3. 5
SAMUELSON, Paul A.; NORDHAUS, William D.:EKONOMIE. Praha : Nakladatelství Svoboda 1991, s. 216. ISBN 80-205-0192-4
11
mohou omezit investice, produkci i zaměstnanost. A jestliţe tvůrci hospodářské politiky vidí, ţe se blíţí spekulativně vyvolaná konjunktura, mohou naopak přijmout monetární a fiskální opatření, která ekonomiku zbrzdí.
1.5 Proticyklická politika Jelikoţ cyklické poklesy výroby vedou k periodickému nevyuţití výrobních faktorů a naopak ve fázi hospodářské expanze se objevuje inflace, byl vytvořen nástroj pro zmírňování cyklických výkyvů hospodářské aktivity. Všeobecně platí, ţe ve fázi kontrakce a poklesu výroby se uskutečňuje expanzivní makroekonomická politika (proinflační) a naopak ve fázi expanze a na vrcholu konjunktury politika restriktivní (protiinflační). Na volbu vhodných nástrojů proticyklické politiky existuje více názorů, respektive škol. Současná praxe proticyklické politiky vyuţívá zejména keynesiánské a monetární politiky. Tzv. ekonomie strany nabídky se snaţí ovlivnit dynamiku hospodářského růstu spíše dlouhodobě sníţením daní a nepovaţuje periodické výkyvy hospodářské aktivity za závaţný ekonomický problém.
Keynesova teorie Hlavní myšlenkou Keynesovy6 teorie je prodělání takové změny ve vývoji trţní ekonomiky, ţe ve 20. století nemůţe jiţ úspěšně fungovat jen na základě samoregulačních trţních mechanismů. Proto Keynes a jeho ţáci vidí záchranu rozvoje ekonomiky v hospodářské politice podpory státu. Poţadují, aby státní orgány pruţně reagovaly na hospodářský vývoj a korigovaly vzniklé poruchy. Keynesova teoretická analýza se stala po druhé světové válce základem hospodářské politiky většiny vyspělých zemí. Fiskální politika (=ekonomie strany poptávky), změny daní a
6
John Maynard Keynes - anglický ekonom, profesor na univerzitě v Cambridge a guvernér anglické centrální banky, jenţ byl zakladatelem keynesiánství – protipólu klasické a neoklasické ekonomie. Vydal Obecné teorie (1936). Důsledky jeho úvah vyústily v aplikace pro řešení Velké hospodářské krize z 30. let, jejichţ úspěch je některými povaţován za překonání principů klasické ekonomie. Je označován za jednoho z nejvýznamnějších ekonomů 20. století.
12
veřejných výdajů začaly být cílevědomě pouţívány jako nástroj tlumení výkyvů hospodářského cyklu. Fiskální politika se řídí nejen technickými úvahami ekonomů, ale také politickými a ekonomickými zájmy voličů a politiků. To však Keynes podcenil. Uvaţoval, ţe v období hospodářské krize a nedostatečné soukromé poptávky je nutné zvýšit veřejné výdaje, respektive sníţit daně a podpořit domácí poptávku. V době hospodářské expanze je naopak nutné veřejné výdaje sníţit, tedy daně zvýšit. V průběhu hospodářského cyklu měl zůstat veřejný rozpočet vyrovnaný a přebytky v době expanze měly kompenzovat schodky v době krize. V praxi však fungovala stabilizační fiskální politika poněkud jinak, neţ jak si Keynes představoval. Zatímco zvyšování výdajů v době hospodářského poklesu nebylo problémem, přibrzdit jejich růst v době rozmachu bylo sloţitější. Zvyšování veřejných výdajů je politicky populární a tudíţ snadno uskutečnitelné, zatímco rozpočtové škrty jsou politicky nepopulární a obtíţněji realizovatelné. Výsledkem této nesouměrnosti bylo, ţe po druhé světové válce postupně narůstal podíl veřejných výdajů v ekonomikách průmyslových zemí a zároveň narůstaly rozpočtové schodky. V 70. letech přispěla fiskální expanze k přehřátí a spolu s negativními ropnými šoky k prudkému růstu inflace ve vyspělých ekonomikách. Tyto negativní důsledky aktivní fiskální politiky znamenaly spolu s novou vlnou teoretické kritiky značnou ztrátu popularity Keynesova učení. Jeho politika byla obnovena aţ v poslední dekádě 20. století. Bylo to důsledkem finančních a hospodářských krizí, které postihly především Japonsko a země jihovýchodní Asie. V těchto ekonomikách došlo v mnoha směrech k opakování situace, která nastala po krachu americké burzy v průmyslových ekonomikách počátkem 30. let. Jeho expanzivní fiskální politika se stala jedním z hlavních nástrojů na překonání krize7.
7
SAMUELSON, Paul A.; NORDHAUS, William D.: EKONOMIE. Praha : Nakladatelství Svoboda 1991, s. 158-161. ISBN 80-205-0192-4?
13
Monetární politika Monetární politika je součástí a nástrojem hospodářské politiky. Je souhrnem opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů. Monetární politika je nástroj v rukou centrální banky a jejím základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz - inflace. Centrální banka se zaměřuje především na: kontrolu množství peněz v ekonomice regulaci úrokových měr stanovení podmínek úvěrování Monetární politika můţe být v zásadě: expanzivní - zvyšování nabídky peněz v ekonomice restriktivní - sniţování nabídky peněz v ekonomice
14
2 Finanční krize ve světě Celosvětová finanční krize začala před necelými třemi lety v USA. Dne 19.7.2007 překonal Dow-Jonesův index8 hodnotu 14 000 bodů. O dva týdny později vydal Bílý dům dokument vychvalující úspěchy Bushovy administrativy. Psalo se v něm, ţe „prezidentova prorůstová politika pomáhá naší ekonomice (rozuměj ekonomice USA – J.V.) zachovat si sílu, pruţnost a dynamiku“. Ministr financí Henry Paulson oznámil 1. srpna ve svém projevu v Pekingu, ţe zjevné problémy na realitním trhu a v oblasti substandardních hypoték byly v té době jiţ „většinou zkroceny.“9 O pouhých osm dnů později, 9. srpna, zmrazila francouzská banka BNP Paribas hotovostní výběry ze tří svých fondů – a v tuto chvíli jiţ lze hovořit o první velké finanční krizi 21. století, která trvá dodnes. Je to krize, jakou lidstvo ještě nezaţilo, i kdyţ v některých momentech se jiţ opakuje a nápadně podobá krizím předešlým. Splasknutí realitní bubliny nastolilo situaci, která se v mnohém podobá tomu, co se koncem devadesátých let odehrávalo v Japonsku. Řada útoků na banky zase připomíná tentýţ scénář ze třicátých let, past likvidity ve Spojených státech upomíná na Japonsko z let devadesátých. A nejnovější přerušení mezinárodních kapitálových toků a vlna měnových krizí jako by kopírovaly vývoj v Asii na konci devadesátých let.
2.1 Krach na realitním trhu a jeho dopady Nepříznivý vývoj v oblasti bydlení začal na podzim 2005, nicméně lidem ještě nějakou chvíli trvalo, neţ si toho všimli. Ceny rostly, aţ se stalo postavení rodinného domu pro mnohé nedostupné – a to i v případě, ţe by zájemci o hypotéku nemuseli skládat ţádnou zálohu a platili by velmi nízké úroky. Začalo se méně prodávat.
8
Index Dow Jones Industrial Average (DJIA) je indexem Newyorské akciové burzy (NYSE) a nejznámějším akciovým indexem světa. Měří výkonnost třiceti amerických průmyslových, mediálních, finančních a technologických blue-chips - aktuálně největších a nejznámějších společností 9
KRUGMAN, Paul: Návrat ekonomické krize. Praha : Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r.o. 2009, s. 146. ISBN 978-80-7021-984-3
15
Domy nejsou jako akcie s jednotnou trţní cenou, která se minutu od minuty mění. Kaţdý dům je něčím unikátní a prodávající jsou připraveni čekat, dokud nenajdou toho pravého kupce. Ceny mají proto tendenci vycházet z toho, za kolik se v nedávné minulosti prodaly jiné domy. Prodejci nezačnou slevovat, dokud jasně nepochopí, ţe za svou nemovitost nedostanou tolik, kolik chtějí. Koncem jara 2006 byl uţ ale trh natolik přesycený, ţe se situace stala neudrţitelnou. Ceny domů začaly klesat, napřed pomalu, později stále rychleji. V průběhu roku 2007 se ceny propadly o více neţ patnáct procent. Zásadní úvahou úvěrování bylo přesvědčení, ţe z hlediska věřitele vlastně ani příliš nezáleţí na tom, zda jsou dluţníci schopni své hypotéky skutečně splácet. Dokud ceny nemovitostí stoupaly, mohli dluţníci, kteří neměli na splátky, svou hypotéku buď refinancovat prostřednictvím nového úvěru od jiné finanční instituce a nebo ji splatit prodejem domu. Jakmile ale ceny začaly namísto růstu klesat a domy se těţko prodávaly, začal počet nesplacených hypoték narůstat. V tom okamţiku vyšlo najevo, ţe exekuce neznamenala jen osobní tragédii pro vlastníka domu, ale i špatný obchod pro poskytovatele hypotéky. Restrukturalizace dluhů většinou nepřicházela v úvahu, coţ vedlo k nákladným exekucím. Zároveň to znamenalo, ţe jakmile realitní bublina začne splaskávat, stanou se z cenných papírů podloţených substandardními hypotékami velmi prodělečné investice. Ještě v létě 2006 byly nemovitosti ve Spojených státech nadhodnoceny. Například v Miami se domy prodávaly přinejmenším dvakrát dráţ, neţ jaká byla jejich opodstatněná hodnota. Dalo se proto čekat, ţe někde ceny poklesnou aţ o padesát i více procent. To znamenalo, ţe se prakticky kaţdý, kdo koupil dům v letech, kdy realitní bublina vrcholila, ocitl v situaci, kdy byl jeho hypoteční dluh vyšší neţ hodnota nemovitosti, kterou vlastnil. V Americe bylo v této době několik milionů takových vlastníků domů a právě oni jsou nejpravděpodobnějšími adepty na neplatiče a oběti exekuce, a to bez ohledu na to, z jakého prostředí pocházejí. Někteří z nich se mohou rozhodnout přestat hypotéku splácet, protoţe si spočítají, ţe i kdyţ přijdou o dům, budou na tom takto finančně lépe. Ztráta zaměstnání, neočekávané výdaje na léčení, rozvod apod., to vše můţe způsobit, ţe vlastník domu není schopen splácet. A má-li dům niţší hodnotu neţ hypotéka, pak neexistuje nic, na čem by se mohl věřitel zahojit.
16
Jak si lidé začali uvědomovat váţnost a hloubku hypoteční krize, začínalo být zřejmé, ţe o spoustu peněz přijdou jak věřitelé, tak investoři, kteří nakoupili hypoteční zástavní listy. A zde dochází k odstartování kolapsu stínového bankovního systému.
2.2 Federální rezervní systém Ve chvíli, kdy začala finanční krize, nestál jiţ v čele centrální banky Spojených států Alan Greenspan. Jeho místo zaujal Ben Bernanke, bývalý profesor ekonomie na Princetonské univerzitě. Zkoumání mechanismů, jejichţ prostřednictvím bankovní krize prohloubila krizi hospodářskou, ho přivedlo k zásadním teoretickým závěrům v oblasti měnové politiky. Bernanke se soustředil především na to, jakou úlohu při sniţování objemu investic hrají dostupnost úvěrů a nevyrovnaná platební bilance.10 Federální rezervní systém je koncipován tak, aby podle potřeby sniţoval či zvyšoval úrokové sazby a poskytoval hotovost bankám. Úrokové sazby řídí tak, ţe buď od bank vykupuje vládní dluhopisy, čímţ jejich hotovostní rezervy zvyšuje, a nebo vládní dluhopisy bankám prodává a rezervy sniţuje. V dobách potřeby pak poskytuje hotovost konkrétním ústavům, peníze jim přímo půjčuje. Od chvíle, kdy propukla krize, Federální rezervní systém pouţívá obou těchto nástrojů velmi často. V běţných dobách by takové kroky umoţnily mnohem snazší přístup k úvěrům. Pokles úrokové sazby federálních fondů se za normálních okolností promítne do sníţení úrokových sazeb v celém spektru finančních ústavů – niţší úroky mají obchodní úvěry, úvěry podnikům i hypotéky. Finanční krize však ukazuje, ţe nedostatečné páky Federálního rezervního systému jsou nejmarkantnější tehdy, kdyţ jde o rizikovější zájemce o úvěr. Momentálně pochopitelně nikdo substandardní půjčky neposkytuje, čímţ z trhu vypadl celý jeden segment potenciálních kupců domů. Společnosti, které nemají špičkový úvěrový rating, platí nyní za krátkodobé úvěry vyšší úroky neţ před krizí, třebaţe úrokové sazby, o nichţ rozhoduje centrální banka, poklesly.
10
KRUGMAN, Paul: Návrat ekonomické krize. Praha : Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r.o. 2009. s 152. ISBN 978-80-7021-984-3
17
Postiţeni jsou i zájemci o standardní hypotéky – úroková sazba hypoték s třicetiletou dobou splatnosti se nachází zhruba na úrovni léta roku 2007. To proto, ţe krize ve finančním sektoru prakticky vytlačila z trhu soukromé věřitele a zůstaly pouze vládou podporované agentury Fannie Mae a Freddie Mac, nad kterými v září 2008 převzala kontrolu federální vláda, coţ mělo rozptýlit obavy týkající se jejich zadluţení a sníţit hypoteční úroky. „Kdyby byly finanční nástroje jako cenné papíry s periodicky stanovovaným úrokem součástí konvenčního bankovního systému, v případě, ţe by se na aukcích objevilo příliš málo soukromých investorů, by si jejich emitenti mohli půjčit od centrální banky.“11 Aukce by tudíţ nebyly tak neúspěšné a celý systém by se nezhroutil. Protoţe ale nebyly součástí konvenčního bankovnictví, aukce se nevydařily a celý systém zkrachoval, přičemţ sebevětší půjčky Federálního rezervního systému institucím jako Citibank nebo Bank of Amerika tomu nemohly zabránit. Federální rezervní systém se tedy ocitl v situaci velmi připomínající japonskou past likvidity, kdy má řídit ekonomiku, na kterou tradiční nástroje monetární politiky přestaly zabírat. Bernankeho Federální rezervní systém se zároveň potýká s tím, ţe se trvale ocitá ve skluzu. Finanční krize otevírá stále další a další dimenze, které dokáţe předvídat jen málo lidí, včetně těch nejchytřejších ekonomů z centrální banky.
2.3 Prapůvod měnových krizí Po finančních krizích z let 1997 a 1998 se vlády postiţených zemí pokoušely chránit své ekonomiky před podobnými krizemi. Vyhýbaly se zahraničním úvěrům, které by v případě odlivu těchto peněz ohrozily stabilitu jejich hospodářství. Vytvořily si obrovské rezervy v dolarech a eurech, které je do budoucna měly chránit za jakýchkoli okolností. Všeobecně se také předpokládalo, ţe „rozvíjející se trhy“ (Brazílie, Indie, Čína a menší ekonomiky včetně obětí měnových krizí roku 1997) jsou nyní od Spojených států „odtlumeny“ a mohou i navzdory zmatkům v Americe dál prosperovat.
11
KRUGMAN, Paul: Návrat ekonomické krize. Praha : Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r.o. 2009. 176s. ISBN 978-80-7021-984-3
18
V průběhu patnácti let došlo kromě rozmachu stínového bankovnictví i k dalším změnám v charakteru finančního systému. Většina z nich proběhla aţ po asijské finanční krizi. Došlo především k rozmachu finanční globalizace, která se vyznačuje tím, ţe investoři v kaţdé zemi mají velké mnoţství peněz umístěné v jiných zemích. Nastal vzestup objemu vzájemných pohledávek mezi jednotlivými zeměmi. Tato proměna měla stejně jako mnoho jiného omezit rizika. Vzhledem k tomu, ţe američtí investoři měli velkou část majetku investovánu v zahraničí, byli o poznání méně vystaveni dopadům finančních a hospodářských otřesů v samotných Spojených státech, zatímco zahraniční investoři, kteří zase investovali ve Spojených státech, utrpěli menší otřesy na domácí půdě. Velká část finanční globalizace nicméně jde na vrub investic finančních institucí vyuţívajících velmi silného pákového efektu a pouštějících se do různých riskantních transakcí přesahujících hranice jednoho státu. Kdyţ se pak situace ve Spojených státech obrátila k horšímu, působily právě tyto zahraniční investice jako něco, čemu ekonomové říkají „převodní mechanismus“, a co umoţňuje, aby se krize, která začala na americkém realitním trhu, přelila ven a vyvolala další vlnu krizí v zámoří. Za počátek této krize se obvykle povaţuje krach Hedgeových fondů spjatých s francouzskou bankou. A jiţ na podzim roku 2008 problémy s hypotékami např. na Floridě zcela rozvrátily bankovní systém na Islandu. V případě rozvíjejících se trhů existovalo jedno slabé místo, tzv. carry trade12. Jednalo se o způsob obchodování, kdy si investoři půjčovali prostředky v zemích s nízkými úrokovými sazbami (např. v Japonsku), a poskytovali půjčky v jiných zemích s vysokými úrokovými sazbami, jako je Brazílie nebo Rusko. Událostí, která dramatický sled dalších otřesů odstartovala, byl zřejmě 15. září 2008 pád investiční banky Lehman Brothers. Kdyţ se v březnu 2008 dostala do potíţí jiná z původní pětice velkých investičních bank, Bear Steams, vloţily se do věci Federální rezervní systém a Ministerstvo financí, aby chránily obchodní partnery, jimţ banka dluţila peníze a nebo s nimi měla uzavřené finanční obchody. V případě Lehman Brothers ale ministerstvo financí 12
Carry trade je strategie, při níţ investor pouţívá nízko úročenou měnu k nákupům měny s vyšší úrokovou sazbou. V praxi můţe jít i o nákup portfolia instrumentů obchodovaných v měně s vyšší úrokovou sazbou. Pro obchod je velmi důleţitá výše páky, která rozdíly v úrokových měnách ještě násobí. Otevírání carry trade pozic posiluje poptávku po více úročené měně a mění směnný kurz v její prospěch.
19
usoudilo, ţe důsledky pádu této banky nebudou nijak drastické, a připustilo, aby zkrachovala bez jakékoli záchrany pro její obchodní partnery. Během pouhých několika dnů se ukázalo, jak velký to byl omyl. Jednou z obětí této poslední vlny paniky se stal i carry trade. Převody fondů z Japonska a dalších zemí s nízkými úrokovými sazbami ustaly, coţ vyvolalo celou spirálu dalších problémů aţ příliš důvěrně známých z dob měnové krize v roce 1997. Vzhledem k tomu, ţe japonský kapitál uţ neproudil do zahraničí, vyšplhala hodnota jenu na devizových trzích do závratné výše. A jelikoţ tento kapitál uţ nezaplavoval rozvíjející se trhy, hodnota měn těchto zemí prudce oslabila. To vedlo k obrovským kapitálovým ztrátám pro všechny, kdo si vzali úvěry v jedné měně a půjčovali v jiné. Ukázalo se také, ţe veškeré snahy vlád těchto zemí zajistit se před další krizí neutralizovala lhostejnost soukromého sektoru vůči všem rizikům. Například v Rusku si banky i firmy jako o závod půjčovaly v zahraničí, protoţe úrokové sazby tam byly mnohem niţší neţ u rublu. A tak zatímco ruská vláda nashromáţdila velké devizové rezervy, ruské firmy a banky vytvořily téměř stejně obrovský zahraniční dluh. Náhle potom banky i firmy zjistily, ţe úvěrové kanály vyschly a hodnota jejich dluhů převedená na rubly stoupá. V bezpečí pak nebyl nikdo. Například přední brazilské banky se záměrně vyhýbaly většímu zahraničnímu angaţmá, ale přesto se ocitly v potíţích, protoţe jejich domácí klienti uţ tak opatrní nebyli.
2.4 Globální propad Spojené státy, Velká Británie, Španělsko a několik dalších zemí by pravděpodobně po splasknutí svých vlastních realitních bublin zakusily recesi tak jako tak, i kdyby se finanční systém nezhroutil. Klesající ceny nemovitostí mají přes pokles výstavby přímý negativní dopad na zaměstnanost a obvykle vedou k omezení spotřebitelské poptávky, protoţe se lidem zdá, ţe chudnou a ztrácejí i přístup k hypotékám. A tyto negativní trendy mají multiplikační efekt, poněvadţ klesající zaměstnanost vede k dalšímu poklesu ve výdajích domácností. Americká ekonomika si zprvu tváří v tvář hroutícímu se realitnímu trhu vedla překvapivě dobře, a to především díky slabému dolaru, díky němuţ rostl export, coţ pomáhalo kompenzovat pokles ve stavebnictví.
20
Nicméně se zdá, ţe právě finanční kolaps zvrátil to, co mohlo být pouhou obyčejnou recesí, v cosi mnohem horšího. Zintenzivnění úvěrové krize po pádu Lehman Brothers, náhlá krize na rozvíjejících se trzích, ztráta důvěry spotřebitelů, kdyţ se o chaosu ve finančním sektoru začalo psát v novinách, to vše naznačuje, ţe by mohlo jít o nejhorší recesi ve Spojených státech i na celém světě od osmdesátých let. Recese z let 1981-1982, kdy se nezaměstnanost vyšplhala nad deset procent, byla sice deprimující, ale víceméně dobrovolná. Federální rezervní systém tehdy sledoval přísně restriktivní měnovou politiku, jejímţ cílem bylo zlomit spirálu inflace, ale jakmile předseda rady guvernérů centrální banky Paul Volcker rozhodl, ţe hospodářství trpělo uţ dost, zmírnil bezpečnostní opatření a ekonomika zase začala prosperovat. Z hospodářské devastace se překvapivě rychle stalo „nové ráno Ameriky“. Tentokrát však ekonomika navzdory vytrvalým snahám politiků znovu nastartovat růst vázne a ekonomická deprese je na dosah.
2.5 Ekonomika deprese Pro velkou část světa se poprvé za období dvou generací stala jasným a trvale přítomným omezením nedostatečná dynamika na poptávkové straně ekonomiky, tedy situace, kdy slabé výdaje domácností neumoţňují plně vyuţít existující výrobní potenciál. Jsou-li jedním důvodem, proč na návrat problémů spojených s recesí nejsme připraveni, teoretické slabiny ekonomie kladoucí důraz na poptávku, pak druhým důvodem jsou paradoxně její úspěchy v praxi. V průběhu všech těch desetiletí, kdy se ekonomové navzájem dohadovali, zda je opravdu moţné dostat hospodářství z recese měnovou politikou, centrální banky dělaly přesně to, a navíc s takovým úspěchem, ţe představa vleklého hospodářského poklesu způsobeného nedostatečnou poptávkou nikoho ani nenapadla. Federální rezervní systém a jeho partnerské centrální banky v dalších zemích vţdycky dokázaly sníţit úrokové sazby tak, aby dostatečně vysokou poptávku udrţely. A tak aţ na velmi krátkodobé výjimky výkony ekonomik omezoval pouze jejich výrobní potenciál – tedy strana nabídky. Svět se potácí od krize ke krizi, přičemţ pokaţdé je klíčovým problémem, jak stimulovat poptávku, aby byla dostatečně vysoká. Japonsko na počátku devadesátých let, Mexiko v roce 1995, Thajsko, Malajsie, Indonésie a Korea v roce 1997, Argentina v roce 2002 a prakticky všechny země v roce 2008 se jedna po druhé propadaly do recese, která přinejmenším načas 21
neutralizovala léta předchozího hospodářského rozvoje, a zjišťovaly, ţe konvenční politické páky na jejich problémy nezabírají. A vţdy se opakovaně vynořila otázka, jak vytvořit dostatečnou poptávku, aby bylo moţné plně vyuţít stávající výrobní kapacity. Ekonomika deprese byla opět skutečností. Svět ze všeho nejvíce potřebuje záchrannou operaci. Globální úvěrový systém je ve stavu rozkladu a globální hospodářský pokles nabírá na síle. Je bezesporu nezbytné reformovat slabá místa, která vznik této krize umoţnila. Nejprve je ale nutné odstranit jasné a akutní nebezpečí. K tomu politici na celém světě potřebují dvě věci: rozhýbat úvěry a podpořit poptávku. V pozadí úvěrové tísně stojí kombinace všeobecného poklesu důvěry a zdecimovaných kapitálových rezerv finančních ústavů. Lidé i instituce včetně těch finančních nechtějí obchodovat s nikým, kdo by své sliby nepodepřel dostatečně velkým objemem kapitálu, ač krize zdecimovala kapitálové rezervy všech. Řešením, které se nabízí, je objem kapitálu navýšit. To je v době krize běţný postup. K finanční záchraně přistoupily i Spojené státy a řada dalších vyspělých zemí. Zpočátku po pádu banky Lehman Brothers navrhlo Ministerstvo financí USA odkoupit od bank a dalších finančních institucí problematická aktiva aţ za sedm set miliard dolarů. Nikdy ovšem nebylo zřejmé, jak by mělo toto opatření situaci zlepšit. Pokud by ministerstvo zaplatilo trţní cenu, bankám a jejich kapitálu by to příliš nepomohlo, zatímco pokud by zaplatilo vyšší neţ trţní cenu, mohlo by čelit obviněním, ţe rozhazuje peníze daňových poplatníků. Je zřejmé, ţe rekapitalizace bude muset být mnohem masivnější, bude muset zasáhnout do větší šíře a nakonec bude třeba prosadit i větší míru vládní kontroly. V tuto chvíli je třeba všemi prostředky rozhýbat úvěry. Je důleţité, aby centrální banky na přechodnou dobu poskytovaly přímé finanční půjčky i nefinančnímu sektoru. Ochota Federálního rezervního systému nakupovat komerční cenné papíry je v tomto ohledu významným krokem, ale takových bude pravděpodobně třeba více. Všechny tyto kroky by měl Federální rezervní systém koordinovat s centrálními bankami ostatních vyspělých zemí. Jednou z předností amerických záchranných balíčků určených finančnímu sektoru je, ţe pomáhají uvolnit přístup k úvěrům v Evropě, zatímco přednostní úsilí o záchranu finančního sektoru v Evropě je, ţe usnadňuje přístup k úvěrům v Americe.
22
Vzhledem k tomu, ţe finanční krizí jsou postiţeny i méně vyspělé trhy, je třeba do globálního plánu na její řešení zahrnout i rozvojové země. Smyslem všeho je dát jasně najevo, ţe je lidstvo odhodláno současné krizi čelit a ţe udělá vše, co je třeba, jen aby tento vývoj zvrátilo. Pokud se ukáţe, ţe nic z toho, co se podniklo, nestačí, bude se hledat jiná cesta, dokud úvěry nezačnou plynout a hospodářství se nezačne zotavovat. A jakmile bude úsilí o hospodářské zotavení v plném proudu, přijde čas soustředit se na preventivní opatření – reformu systému, aby se uţ krize nemohla opakovat.
2.6 Finanční reforma Stále mohutnější mezinárodní kapitálové toky připravily postupně půdu pro zdrcující měnovou krizi devadesátých let, i pro globalizovanou finanční krizi roku 2008. Rozmach stínového bankovnictví, které postrádalo odpovídající regulaci, zase otevřel dveře masivním útokům na banky. Dnes uţ je více neţ zřejmé, ţe si lidstvo bude muset osvojit ponaučení získané z Velké hospodářské krize: Vše, co je třeba během finanční krize zachraňovat, protoţe to tvoří nepostradatelnou součást finančního systému, by mělo po odeznění krize podléhat regulaci, která by znemoţňovala podstupování příliš vysokých rizik. Od třicátých let 20. století mají obchodní banky povinnost disponovat náleţitým objemem kapitálu a dostatečnými zásobami likvidních aktiv, která mohou obratem proměnit v hotovost, a smějí investovat pouze do omezené škály investičních titulů. To vše oproti federálním zárukám pro případ, ţe by se vývoj ubíral nepříznivým směrem. Poté, co nebankovní instituce navodily stav, který vyústil v bankovní krizi, je vidět, ţe srovnatelná omezení je třeba rozšířit na mnohem podstatnější část finančního sektoru. Je nutné si také dobře rozmyslet, jak naloţit s finanční globalizací. Po asijské krizi devadesátých let se ozvaly hlasy volající po dlouhodobých opatřeních omezujících pohyb mezinárodního kapitálu s odůvodněním, ţe jeho dočasná kontrola v době krizí nepostačuje. Vládní činitelé však dali přednost strategii budování velkých devizových rezerv, které měly do budoucna krizím předejít. Dnes je uţ celkem jasné, ţe tato strategie selhala. Ještě není
23
zcela jasné, jak by se mělo příště postupovat, nicméně je jisté, ţe finanční globalizace je mnohem nebezpečnější, neţ si kdo dokázal představit.
2.7 Finanční krize v ČR Je patrné, ţe současná krize je krizí systémovou, krizí z nadvýroby, vyprovokovanou finančními spekulacemi a dlouhodobou nerovnováhou světové, zejména americké ekonomiky. Krize vedla ke zpomalení ekonomického růstu, coţ se projevilo např. v růstu nezaměstnanosti, v poklesu výroby, v poklesu spotřebitelské poptávky a v neposlední řadě vedla také k obavám lidí z budoucnosti. Banky jsou ochotné méně půjčovat. To znamená omezení podnikání. A to se bude samozřejmě promítat do zpomalení ekonomiky. Některé země se dokonce ocitly na pokraji bankrotu. Samotnému bankrotu se nevyhnula celá řada podniků nebo finančních ústavů. Pochopitelně nebyla těchto problémů ušetřena ani Česká republika. Přesto se zdá, ţe dopady světové hospodářské krize na tuzemskou ekonomiku nebyly tak drastické jako např. v Maďarsku, Lotyšsku, nebo na Islandu. Jak je to moţné? Český finanční sektor je poměrně silný a nebyl přímo zasaţen. Dluhy z devadesátých let, z období tzv. bankovního socialismu, byly převedeny na stát a zatěţovaly tak dlouhá léta české veřejné finance. Kolem roku 2000 byla provedena privatizace a sanace českého bankovního sektoru. Rozvoj poskytování hypoték se v České republice nedostal aţ k problémovým skupinám s nízkými příjmy jako např. v USA. Privatizace bank způsobila, ţe většina českých bank je vlastněna velkými bankami ze západní Evropy. Centrály těchto bank nepustily domácí bankéře k obchodování s deriváty13. Tento „výnosný obchod“ si ponechaly v centrálách a tam byly tedy také nuceni realizovat ztráty z obchodování s deriváty. To ovšem neznamená, ţe americká finanční krize nedorazila do ČR nepřímou cestou. Dorazila jiţ koncem roku 2007, kdy začala česká koruna dramaticky posilovat vůči americkému dolaru. Hlavní příčinou byla snaha investorů, kteří drţeli svá aktiva v dolarech. Hodnota české koruny byla zpevněna nad moţnosti reálné ekonomiky. „Česká ekonomika po roce 2000 byla schopná vstřebávat posilování
13
Deriváty - obchody, jejichţ hodnota se odvozuje (derivuje) od kurzu určitého aktiva, např. komodity, akcie, akciového indexu, měny, apod. Existuje mnoho druhů derivátů, nejběţnější jsou futures kontrakty, opce a forwardy. Obchody s deriváty se často označují jako termínové obchody.
24
koruny vůči euru v rozmezí třech aţ pěti procent ročně, nikoliv však skoro 20 procent, jak se to stalo mezi červencem 2007 a červencem 2008.“14 Krize v Česku v první vlně zasáhla sektor realit. Developeři a individuální stavebníci, byli nuceni seškrtat své plány. To se samozřejmě následně promítlo i v objemu zakázek stavebních firem, ve výrobě stavebního materiálu, bytového vybavení a podobně. Doposud bylo na trhu hodně peněz a relativně málo developerských projektů, do nichţ by je bylo moţné vloţit. Situace se však změnila. Peněz ubývalo a připravované projekty začínaly leţet ladem. Problémy začaly doléhat i na průmysl. Spotřebitelé přirozeně nakupovali jen to nezbytné, často byly první na seznamu rozpočtových škrtů nové vozy. Krize tak vzala „vítr z plachet“ dosud prudce se rozvíjejícímu českému automobilovému průmyslu, klíčovému exportnímu odvětví. Likvidace zbytků textilního průmyslu, obrovské problémy sklářství a výroby porcelánu, omezování výroby v jiţ zmíněném automobilovém průmyslu, to byly přímé a tvrdé dopady krize na českou ekonomiku. Krize trvá dodnes a je potřeba ji řešit. Okamţitým krátkodobým krokem bylo zásadní zvýšení vládní rozpočtové rezervy na řešení mimořádných situací v reálné ekonomice. Bylo zapotřebí začít např. zastavením dalšího sniţování daní, popřípadě plateb sociálního a zdravotního pojištění. Došlo takét ke zrušení plánů na částečnou privatizaci penzijního systému. Bylo třeba předejít sporným projektům, které stojí státní pokladnu jen peníze. Jako např. výměny dálničních známek za elektronické kupony, urychlení odstraňování starých ekologických škod, projektu státní pokladny apod. Z dlouhodobějšího hlediska bylo stejně jako ve vyspělém světě nutné udělat všechno pro systémovou stabilizaci finančního sektoru, aby neohroţoval fungování reálné ekonomiky. Dojšlo také k jistému návratu k„méně sofistikovaným formám“ kapitalismu s větším důrazem na osobní odpovědnost, rodinné firmy, uzavřené akciové společnosti. A v neposlední řadě je zapotřebí zmínit, ţe stát hraje důleţitou úlohu v moderních trţních ekonomikách jako regulátor finančních trhů, garant sociálního smíru a také vlastník především infrastrukturních a energetických podniků, které mohou pomoci stabilizovat ekonomiku v době krize.
14
MLÁDEK, Jan. Ţádný spěch na privatizaci. Ekonom. 9.-15.10.2008, č. 41, s. 34-35.
25
3 Strojírenský podnik v období finanční krize
3.1 Představení společnosti Společnost ETERNITY, a. s. byla zaloţena v roce 1991. Od svého vzniku se zabývá vývojem a výrobou strojů a zařízení pro sklářský průmysl, a to hlavně v oblasti zpracování plochého skla. Rozvojem společnosti dochází k zaměření se i na další segmenty jako vývoj a výroba technologických celků na klíč, a to jak v oblasti sklářského průmyslu, tak v oblasti průmyslu automobilového. Cílovým trhem je pro společnost nejen ČR, ale i celá Evropa či Amerika. S výrobky společnosti ETERNITY, a.s. je tak moţné setkat se v zemích jako Německo, USA, Španělsko, Mexiko, Rusko a mnoho dalších. Společnost ETERNITY, a.s. je v současné době strukturována do 4 hlavních segmentů: 1. ETERNITY-Automotiv Tento segment se zaměřuje na vývoj a výrobu technologických celků, strojů a zařízení pro dodavatele automobilových komponentů. Zde se vyrábějí kontrolní, měřící a montáţní přípravky pro sériovou výrobu. 2. ETERNITY-Machinery Zde jde o vývoj a výrobu technologických celků, strojů a zařízení pro sklářské technologie. Vyrábějí se tu standardní stroje pro opracování plochého skla. 3. ETERNITY-Services Tato část firmy je zodpovědná za komplexní servisní činnost pro dodávaná zařízení, měření 3D a komplexní zajišťování dodávek surovin pro sklářský průmysl (dolomit, písek atd.) a zajišťování provozu vlečky.
26
4. ETERNITY-Centrum ETERNITY-Centrum
poskytuje
krátkodobý
i
dlouhodobý
pronájem
prostor
pro
podnikatelskou či skladovou činnost.
Obrázek 1 - Organizační struktura společnosti ETERNITY, a.s.
Mezi hlavní priority společnosti ETERNITY, a.s. patří snaha stát se významným dodavatelem pro sklářský a automobilový průmysl se zajištěním komplexních sluţeb zákazníkovi. Pro podporu splnění těchto náročných cílů byl vytvořen a certifikován „Systém managementu kvality". Tento systém byl v září 2009 úspěšně re-certifikován dle normy ISO 9001 : 2008. Certifikační společností je Moody International s.r.o. Obrázek 2 – Logo Moody International s.r.o.
27
Systém je zaloţen na stálém zlepšování procesů a prevenci
moţných nedostatků. Jeho
nedílnou součástí je i kladení důrazu na rychlou reakci v případě vzniku problému a jeho řešení. Vedení společnosti si je vědomo důleţitosti dovedností a schopností svých zaměstnanců, a proto je kladen důraz a úsilí na jejich zdokonalování. Vedení společnosti usměrňuje zlepšování procesů tak, aby byla zajištěna jejich efektivnost a účinnost a následně aby docházelo ke zvyšování ziskovosti a posílení stability společnosti a zajištění její budoucnosti. Firma je členem SDRUŢENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU
Obrázek 3 – Logo Sdružení automobilového průmyslu
Firma je členem ASOCIACE SKLÁŘSKÉHO A KERAMICKÉHO PRŮMYSLU
Obrázek 4 – Logo Asociase sklářského a keramického průmyslu
28
3.2 Strojírenský podnik ETERNITY, a.s. v roce 2008 Činnost společnosti byla jiţ od začátku roku 2008 podpořena velice pozitivními výhledy ve všech segmentech podnikání – Machinery (segment sklářského průmyslu), Automotive (segment automobilového průmyslu) i Services (segment sluţeb a strategických dodávek dolomitu a písku atd.). V segmentu Machinery měly hlavní podíl na úspěchu firmy ETERNITY, a.s. kontrakty na instalaci technologických linek pro matování plochého skla. Tyto zakázky daly společnosti stabilitu a jasný trend pro „hospodaření“ s výrobními kapacitami. V segmentu Automotive se podařilo navázat úzkou spolupráci s významnou japonskou firmou, a to jak v malých projektech, tak i v projektech kompletních přestaveb montáţních linek pro klimatizační jednotky. Třetím a v ţádném případě neméně významným segmentem je Services, který pokračoval v plnění dlouhodobých partnerských smluv v zajišťování strategických surovin. Souběţně s těmito aktivitami pokračovala i výroba v divizi sériové výroby. Zde se podařilo pokračovat v projektech. Rok 2008 se nesl ve znamení konstrukce sklářských strojů, neboť firma získala kontrakty na dodávky zařízení z tohoto odvětví, které se zaměřuje na technologii zpracování tabulového skla. Tyto významné zakázky vyuţil konstrukční úsek inovaci stávajících uzlů linek. Podařilo se zmodernizovat hlavní části těchto linek. Pro výrobu bylo toto období zkouškou, zda je firma ETERNITY, a.s. schopna plnit vysoké nároky zákazníků na výrobu přípravků a celých technologických zařízení ve velmi vysoké kvalitě a v poměrně relativně krátkém čase. Různorodost vyráběných technologických celků i jednoduchých přípravků prověřila nejen profesní zručnost zaměstnanců v jednotlivých profesích, ale i schopnost zpracovat velké mnoţství zakázek. Jak jiţ bylo výše zmíněno, podařilo se stabilizovat výrobu společnosti několika velkými projekty. V průběhu celého roku pokračovala také spolupráce se všemi dalšími významnými dlouhodobými výrobci komponentů pro automobilový průmysl a řadou dalších. Firma ETERNITY, a.s. se ve dnech 21. –25. 10. 2008 jiţ opakovaně zúčastnila výstavy Glasstec 2008 v Düsseldorfu, která je povaţována za největší světovou výstavu sklářské branţe. Zde společnost prezentovala nejnovější moţnosti a trendy své zakázkové výroby včetně tzv. řešení „na klíč“ a zároveň vystavovala standardní stroje.
29
Dále je třeba vyzdvihnout účast na 7. Mezinárodním veletrhu GLASSTECH ASIA 2008, který byl v tomto roce poprvé uspořádán ve Vietnamu, v Ho Chi Minově městě (Saigonu). Hlavním cílem byla prezentace technologií a výrobků z oblasti opracování plochého skla, recyklační linky a Automotive. V roce 2008 firma ETERNITY, a.s. úspěšně absolvovala dohlíţecí audit, kterým obhájila certifikát ISO 9001:2000. Byly provedeny nové vývoje v oblasti technologií, upevnilo se a zefektivnilo řízení procesů a lidí a v neposlední řadě bylo věnováno hodně času komunikaci mezi managementem a zaměstnanci. Na pravidelných workshopech, kterých se účastní vedení společnosti společně se zástupci jednotlivých úseků, byli všichni informováni o aktuální situaci ve společnosti, jejím hospodaření, vývoji a výhlídkách pro následující období v návaznosti na očekávané plnění plánu. Touto formou se firma ETERNITY, a.s. snaţí, aby všichni zaměstnanci měli povědomí o tom, z jakého důvodu se podnikají určité kroky, a všichni tak věděli, jakým dílem ovlivňují a mohou ovlivňovat úspěch či neúspěch daných projektů. Zároveň vedení společnosti očekává zpětnou vazbu, aby mohlo situaci ve společnosti správně posoudit a zpětně zanalyzovat. Rok 2008 byl pro společnost ETERNITY, a.s. rokem úspěšným, ale i rokem dvou tváří. Tou příjemnou jsou dosaţené úspěchy podloţené hospodářskými výsledky společnosti, tou méně příjemnou je měnící se situace v důsledku finanční krize, která odstartovala počátkem roku 2008 v USA. Díky naplněnosti výroby danými projekty se dopady této krize, která se bleskově z USA přesunula do celého světa, projevily ve firmě ETERNITY, a.s. pouze okrajově. Je však zcela zřejmé, ţe o sobě krize dala vědět ve výhledech a plánování pro rok 2009. Díky zpomalujícím se trendům v hospodářství a ekonomice byla firma ETERNITY, a.s. nucena učinit opatření, která vedla ke sníţení nákladovosti a tím k větší stabilitě v roce následujícím. Společnost ETERNITY, a.s. si je vědoma, ţe škrty či úpravy ve firemních rozpočtech nejsou nikdy populární, zvláště pokud se týkají redukce pracovních míst či určitých zaměstnaneckých benefitů. Bohuţel byly nevyhnutelné pro zvládnutí situace, která jak se předpokládalo, ve světě nastala.
30
3.2.1 Ekonomika a finance v roce 2008 Hospodaření společnosti ETERNITY, a.s. skončilo v roce 2008 s kladným hospodářským výsledkem po zdanění ve výši 1.651 tis. Kč. Proti předchozímu období roku 2007 vykázala společnost růst trţeb za vlastní výrobky, sluţby a prodej zboţí o 18,94% na objem trţeb roku 2008 ve výši 217,5 mil. Kč. Vzrostla i výkonová spotřeba na hodnotu 119,6 mil Kč, coţ je o 56,11% víc neţ v roce 2007. Provozní hospodářský výsledek k 31. 12. 2008 činil 6.732 tis. Kč.
Graf 2 – Přehled tržeb a výkonné spotřeby v letech 2007 a 2008 250 217,5 mil. Kč
200
182,86 mil. Kč
150 119,6 mil. Kč 100 76,61 mil.Kč
2007 2008
50
0 tržby
výkonná spotřeba
Na konci roku činily zásoby vlastní výroby částku 51.429,8 tis. Kč. Tato rozpracovanost byla fakturována v ukončovaných zakázkách a ovlivnila tak hospodářský výsledek v roce 2009. Hlavním cílem společnosti pro rok 2009 bylo uzavření takového mnoţství kontraktů, které by pokryly náklady společnosti v období hospodářské krize. Pro rok 2009 byl nastaven sníţený plán s ohledem na recesi ekonomiky, byly sníţeny náklady a nastavena šetřící opatření, byly stanoveny přísné podmínky a limity pro čerpání nákladů. V oblasti výroby byl kladen důraz na sniţování kooperací, bylo nutné vyuţívat vlastní zdroje pro výrobu. Bylo zastaveno proplácení přesčasů pro výkonné pracovníky ve výrobě, kde se nastavil jiný přístup k přesčasové práci tak, aby byly šetřeny mzdové prostředky. Dále se firma zaměřila na šetření nákladů za telefony, provoz automobilů atd. 31
V oblasti obchodu se přistupovalo vstřícně ke všem potenciálním zakázkám, bylo nutné získat do firmy co nejvíce dobrých zakázek, které by zajistilo práci pro všechny oblasti výroby. Kontrakty splňující podmínky pro projektové financování15 byly zadávány do bank, kde má firma ETERNITY, a.s. nasmlouvané produkty k získání finančních prostředků pro pokrytí nákladů k probíhajícím zakázkám. Společnost ETERNITY, a.s. se také zaměřila na toky financí ve vztahu k odběratelům. Byl kladen důraz na včasné úhrady, pohledávky byly vymáhány v týdenních intervalech. Pro vymáhání byly vyuţívány i právní sluţby. Ekonomická krize nastartovala přísný přístup bankovních domů k firmám, které mají poskytnuté úvěry. Proto se společnost ETERNITY, a.s. soustředila na kvalitní přístup k poţadavkům bankovních domů, aby nedošlo k neočekávaným negativním krokům z jejich strany.
3.3 Strojírenský podnik ETERNITY, a.s. v roce 2009 Rok 2009 připravil společnosti ETERNITY, a.s. řadu velkých výzev, kterým do této doby segmenty společnosti, ve kterých se firma ETERNITY, a.s. pohybuje, nemusely čelit. Rok 2009 byl jedním z nejtěţších období, kterým si musela výrobní společnost projít. Celková situace na trhu se projevila razantním poklesem poptávek a z nich vyplývajících nabídek a získaných obchodních případů či projektů. V praxi to představovalo mnohdy vyšší úsilí na získání mnohem menší zakázky neţ v předešlých letech. Naštěstí se firmě ETERNITY, a.s. podařilo zachovat celé portfolio klíčových zákazníků a spolupráce s nimi pokračovala v nastaveném trendu, i kdyţ pochopitelně v niţším objemu. Rok 2009 byl důleţitou zkouškou celé firmy na velmi náročných trzích ve sklářském i automobilovém průmyslu. Bylo cítit pokles poptávky po technologických celcích a strojích, zákazníci byli nuceni šetřit a sniţovat své investice, případně investice odkládat na pozdější dobu. Vzhledem ke sníţení poptávky nastalo velmi tvrdé konkurenční prostředí. Vstupovali 15
Projektové financování je financování samostatného, za účelem realizace projektu zaloţeného subjektu, často nazývaného jako SPV z anglického Special Purpose Vehicle. U takovéto účelově zaloţené společnosti poskytovatel úvěru důvěřuje cash flow a příjmům tohoto subjektu jako zdrojům, z kterých bude splácen úvěr, a aktivům daného subjektu jako zajištění úvěru.
32
do něj noví výrobci z jiných odvětví, kteří konkurovali sniţováním cen a zhoršováním platebních podmínek. Výhodou firmy ETERNITY, a.s. bylo její jméno a dlouhodobé dobré vztahy. V segmentu dodávek zařízení a linek pro automobilový průmysl firma pokračovala v úspěšné spolupráci s firmami specializujícími se na výrobu komponentů pro automobilový průmysl. V oblasti maket udrţela majoritní podíl na trhu v této komoditě dodávkami svému významnému odběrateli včetně dodávek do zahraničí. V segmentu standardních strojů došlo k mírnému poklesu, zákazníci preferovali spíše levnější stroje a jednodušší modely a nákup nových strojů odkládali na pozdější dobu. Rok 2009 byl rokem šancí a hledání nových přístupů. Firma ETERNITY, a.s. začala aktivně vyhledávat zákazníky na nových trzích. Zaměřila se především na trh Jiţní Ameriky a Spojených Arabských Emirátů. Byly připraveny nové propagační materiály, které pomáhaly vstupu na nové trhy a výrazně zlepšily komunikaci s novými či potenciálními zákazníky. V září 2009 se firma zúčastnila mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, kde prezentovala své moţnosti výroby v oblasti strojírenství, přesného obrábění, svařování a komplexní automatizace. Ve dnech 30. září – 3. října 2009 se firma ETERNITY, a.s. účastnila Národní výstavy České republiky v Mexiku. Výstava probíhala ve výstavních prostorách World Trade Centra v hlavním městě Mexika společně s mezinárodní výstavou v oboru ochrany ţivotního prostředí The Green Expo. Během veletrhu došlo k navázání mnoha nových a zajímavých obchodních kontaktů jak v dodávkách strojů a linek na opracování plochého skla, tak i v oblasti recyklace odpadového skla. Další významnou akcí byla účast obchodního úseku na mezinárodním veletrhu Glassman Middle East, který se konal ve dnech 8. - 9. 11. 2009 v prostorách World Trade Center v Dubaji. Tento veletrh bývá pravidelně největší oborovou veletrţní akcí v oblasti Perského zálivu a pro společnost ETERNITY, a.s. byl odrazovým můstkem pro proniknutí do tohoto velice zajímavého regionu s velkým obchodním potencionálem. V tomto roce také firma ETERNITY, a.s. navázala úspěšnou spolupráci s agenturou Czech Trade16 v oblasti 16
Czech Trade je příspěvkovou organizací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Je to agentura na podporu mezinárodního obchodu, která má unikátní informace o světových trzích a disponuje širokou sítí zahraničních a regionálních kanceláří.
33
vyhledávání a kontaktování nových zákazníků před jistým veletrhem či výstavou v zahraničí a tato spolupráce pokračuje v oblasti recyklace skla a strojů pro opracování plochého skla v Mexiku. V neposlední řadě je třeba zmínit úspěšné zvládnutí reauditu kvality, kde společnost ETERNITY, a.s. získala od společnosti MOODY INTERNATIONAL certifikát, ţe plně vyhovuje poţadavkům normy ISO 9001:2008. Tento certifikát tak dává jasný signál stávajícím i potencionálním partnerům společnosti o tom, ţe společnost ETERNITY, a.s. ani v této poměrně komplikované době nezapomíná, ţe je spolehlivým partnerem svých odběratelů. Společnost ETERNITY, a.s. se rozhodla vyuţít i moţností dotačních programů EU. Participovala na projektu „Vzdělávejte se“, ve kterém se jí ve spolupráci s úřadem práce podařilo zajistit školení pracovníků v mnoha segmentech (např. ekonomika, práce na PC apod.), která napomohla jak v rozvoji znalostí zaměstnanců, tak i v překlenutí nejkrizovějších období. Společnost díky tomuto projektu získala peníze jak na školení, tak na výplaty zaměstnanců. Firma ETERNITY, a.s. současně rozeběhla i spolupráci s agenturou CZECHINVEST17 v dotačním programu „Inovace“, kde jí byl schválen do daného dotačního programu projekt na vybudování laboratorního pracoviště, které by mělo napomoci ještě lépe plnit představy zákazníků a nabídnout jim i moţnost spolupráce na různých typech vývoje (např. laserové technologie, proudění vzduchu, optická kontrola apod.).
3.3.1 Ekonomika a finance v roce 2009 Hospodaření společnosti ETERNITY, a.s. skončilo v roce 2009 s kladným hospodářským výsledkem ve výši 1 219 tis. Kč. Společnost vykázala proti předchozímu období roku 2008 sníţení trţeb za vlastní výrobky, sluţby a prodej zboţí o 34,47% na současný objem trţeb ve výši 142.523 tis. Kč. Byla sníţena i výkonová spotřeba na hodnotu 49.183 tis. Kč, coţ je o
17
Czech Invest - agentura pro podporu podnikání a investic - je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických sluţeb a technologických center.
34
58,88% méně oproti roku 2008. Provozní hospodářský výsledek společnosti k 31.12.2009 činil 3 263 tis. Kč. V porovnání s rokem 2008 je o 51,54% niţší. Graf 3 – Přehled tržeb a výkonné spotřeby v letech 2008 a 2009 250 217,5 mil. Kč
200
150
142,5 mil. Kč 119,6 mil.Kč
2008
100
2009
49,183 mil. Kč
50
0 tržby
výkonná spotřeba
Niţší provozní hospodářský výsledek byl způsobený menšími trţbami za prodej vl. výrobků, sluţeb a zboţí, sníţením počtu zpracovaných zakázek a niţší marţí z prodeje výrobků. Na konci roku činily zásoby vlastní výroby částku 17.276 tis. Kč, tato rozpracovanost bude fakturována v ukončovaných zakázkách a ovlivní hospodářský výsledek v roce 2010. Hlavním cílem společnosti pro rok 2009 bylo „přeţít“. Bylo zapotřebí sníţit veškeré náklady na minimum, sníţit reţie a tím zvýšit konkurenceschopnost na trhu poznamenaném hospodářskou krizí. Přes veškeré úsilí se však firmě ETERNITY, a.s. nepodařilo zajistit kladný hospodářský výsledek společnosti. Ztráta
byla způsobena prodejem nemovitostí v červenci 2009,
zvýšenými mzdovými náklady proti roku 2008 a v neposlední řadě samozřejmě i niţšími trţbami z výroby, způsobené sníţením počtu zpracovávaných zakázek a marţí z prodeje výrobků. Pro rok 2010 musí firma ETERNITY, a.s. vycházet z obdobného přístupu v hlídání nákladů firmy s ohledem na situaci hospodářské krize, která zatím v průmyslovém oboru, v němţ firma působí, neustupuje. Finanční plány byly upraveny s ohledem na změny ve firmě, kdy ke konci roku 2009 došlo k odprodeji části podniku, divize D19 (detašované pracoviště 35
v Teplicích) společnosti ETERNITY-Tools s.r.o. a na začátku 2. čtvrtletí r. 2010 k odprodeji zásoby dolomitu do nově zaloţené firmy ETERNITY-Servis s.r.o. a tím i ukončení související obchodní činnosti, dodávky dolomitu. Touto reorganizací byly zajištěny podmínky pro dlouhodobé splácení úvěrů České spořitelně a.s. Těmito úpravami došlo i k přechodu některých pracovníků společnosti ETERNITY, a.s. do nových společností. V oblasti obchodu bylo naplánované přistupovat i v r. 2010 ke všem potenciálním zakázkám vstřícně, byla zdůrazněna potřeba získat do firmy co nejvíce dobrých zakázek, které zajistí práci pro všechny oblasti výroby. Kontrakty, které splnily podmínky pro projektové financování, byly zadávány do bank, kde firma ETERNITY, a.s. vyuţívá nasmlouvané produkty k získání finančních prostředků pro pokrytí nákladů k probíhajícím zakázkám. Předpokládalo se, ţe rok 2010 bude sloţitý pro všechny pracovníky ve firmě a ţe bude plný změn. Firma ETERNITY, a.s. chtěla obstát na trhu, udrţet výrobu, splácet úvěry atd. Tato situace vyţadovala zvýšené úsilí a semknutí celého pracovního týmu, důsledné hlídání všech nákladů a udrţení pozitivního myšlení všech pracovníků. To se mělo podařit i díky komunikaci a přesným informacím od jednotlivých managerů divizí.
36
37
4 Dopady krize a krizová opatření v podniku
Dopady krize na společnost ETERNITY, a.s. byly v průběhu roku 2008 a 2009 poměrně značné. Vzhledem ke skutečnosti, ţe problémy, které se v ekonomice a v celkovém prostředí objevují, byly avizované jiţ v druhé polovině roku 2008, provedla společnost zásadní kroky, které jí umoţnily optimalizovat fungování společnosti minimálně pro první polovinu roku 2009. Vzhledem k tomu, ţe ani po tomto období nedošlo na trhu k zásadnějšímu oţivení, musela společnost chtě nechtě přistoupit na různá krizová opatření, bohuţel i včetně personálních zásahů.
4.1 Snižování pracovních míst Na konci roku 2007 pracovalo ve firmě 107 zaměstnanců. Vlivem krizového vývoje se počet zaměstnanců sníţil k 31. 12. 2009 na 80. Tato skutečnost měla bohuţel špatný vliv na výkonnost a produktivitu práce. Firma ETERNITY, a.s. musela najímat lidi z jiných firem a personálních agentur, z čehoţ vyplývaly vyšší náklady na jednoho zaměstnance. Tito noví příleţitostní pracovníci neměli zkušenosti s výrobou ve firmě, docházelo tedy často k chybám jak v konstrukci, tak ve výrobě, a celkově tedy ke ztrátám proti tomu, co bylo očekáváno.
Tabulka 1 – Přehled stavu zaměstnanců rok (k 31.12) 2007 2008 2009
počet zaměstmanců 107 110 80
THP 56 58 41
dělníci 51 52 39
Mezi původními zaměstnanci firmy, kteří zůstali v pracovním poměru, zavládla zvláštní atmosféra. Zhoršila se pracovní morálka také tím, ţe jim protikrizovým opatřením byla sebrána moţnost čerpání přesčasových hodin. Jakmile měli zaměstnanci nějaké přesčasy, museli si náhradní volno vybrat v době, kdy např. nebylo dost práce a nedocházelo tedy k
38
vyplacení přesčasových hodin, jak bylo dříve zvykem. Také byly sníţeny mzdy. Za normálních okolností měli lidé základní plat a k němu prémiovou sloţku, na kterou za této situace neměli z důvodu častého zpoţdění zakázek a odvádění nekvalitní práce nárok. Ještě před obdobím krize bylo obvyklé poskytovat zaměstnancům extra prémie za dobře odvedenou práci. V roce 2008-9 se prémie nevyplácely. Tím došlo k tomu, ţe někteří lidé neměli dost prostředků na financování svých ţivotních nákladů, museli proto odejít ze zaměstnání „dobrovolně“ a hledat uplatnění jinde. Tuto nepříjemnou situaci firmě ETERNITY, a.s. pomáhá dodnes částečně řešit moţnost čerpání dotací z Evropské unie. V rámci programu OPPI18 (Operační program Podnikání a inovace) firma získala finanční prostředky z programu podpory „Vzdělávej se“ jak na zaplacení části mezd zaměstnanců, tak na jejich vzdělávání formou různých školení a jazykových kurzů.
4.2 Snižování objemu zakázek V roce 2008 firma ETERNITY, a.s. uzavřela za první čtvrtletí 26 obchodů za 15,5 mil Kč, coţ je v průměru 598 tis. Kč na zakázku, v roce 2009 uzavřela ve stejném období 53 obchodů za pouhých 13 mil. Kč, coţ je v průměru 245 tis. Kč na zakázku.
Tabulka 2 – Porovnání hodnot zakázek segment zakázek (v tis.Kč) více než 5000 3000 - 5000 1000 - 3000 500 - 1000 do 500 Celkem průměr na zakázku (v tis.Kč)
2008 počet
2009
objem (v tis.Kč) 0 0 3 4 19 26
0 0 6 600 2 826 6 112 15 538 598
počet
objem (v tis.Kč) 1 0 1 4 47 53
9 659 0 1 073 3 080 2 266 16 078 303
Plán investic byl sníţen na nejnutnější potřeby. Firma ETERNITY, a.s. minimalizovala nákupy, byl nastaven reţim jen zcela nutných oprav provozu strojů. Bohuţel i v jiných 18
http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppi/ [cit 18.2.2010]
39
společnostech byli nuceni omezit investice, coţ pro firmu ETERNITY, a.s., která je zaměřena na výrobu investičních celků na klíč, bylo zásadním problémem. Díky krizi byla jednání i u méně finančně objemných obchodů obtíţná tak, jako by šlo o milionové zakázky. Došlo k zastavování koloběhu peněz, i nadnárodní společnosti protahovaly termíny splatnosti na co nejdelší dobu, coţ způsobilo firmě ETERNITY, a.s. problémy v cash flow19. Z tabulek získaných z Hlavní knihy společnosti ETERNITY, a.s. za období leden-prosinec 2008 a za období leden-prosinec 2009 je zřejmé, ţe trţby rapidně klesly.
Tabulka 3 – Tržby za vlastní výrobky 2008
14. květen 2010 13:19:26 Firma: ETERNITY, a.s.
Strana: 1 / 1
Hlavní kniha Období: Leden/108 - Prosinec/108 Řada: od: U do: U; Datum: od: Leden/108 do: Prosinec/108;Účet: od: 601 do: 601999;
Obrat za: Prosinec/108 Účet
Název účtu
Poč. stav
Obrat MD
Obrat D
Obrat celkem Obrat MD
Obrat D
Zůstatek
6
S Výnosy
15 420 452,53
125 342 504,85
-125 342 504,85
60
S Trţby za vl.výk.a zboţí
15 420 452,53
125 342 504,85
-125 342 504,85
601
S Trţby za vlastní výrobk
15 420 452,53
125 342 504,85
-125 342 504,85
15 034 351,30
97 681 936,06
-97 681 936,06
19 408 171,23
-19 408 171,23
8 252 397,56
-8 252 397,56
601300
Trţby za výrobky
601301
Trţby za výrobky -do z
601302
Trţby do zahraničí-EU
386 101,23
0,00
15 420 452,53 0,00
19
125 342 504,85 0,00
-125 342 504,85
Cash flow, nebo-li peněţní tok, je příjem nebo výdej peněţních prostředků. Peněţní tok za určité období představuje tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji peněţních prostředků za toto období.
40
Tabulka 4 – Tržby za vlastní výrobky 2009
14. květen 2010 13:20:34 Firma: ETERNITY, a.s.
Strana: 1 / 1
Hlavní kniha Období: Leden/109 - Prosinec/109 Řada: od: U do: U; Datum: od: Leden/109 do: Prosinec/109;Účet: od: 601 do: 601999;
Obrat za: Prosinec/109 Účet
Název účtu
Poč. stav
Obrat MD
Obrat D
Obrat celkem Obrat MD
Obrat D
Zůstatek
6
S Výnosy
277 421,89
74 740 761,24
-74 740 761,24
60
S Trţby za vl.výk.a zboţí
277 421,89
74 740 761,24
-74 740 761,24
601
S Trţby za vlastní výrobk
277 421,89
74 740 761,24
-74 740 761,24
75 657,40
71 549 164,00
-71 549 164,00
601300
Trţby za výrobky
601301
Trţby za výrobky -do z
601302
Trţby do zahraničí-EU
201 764,49
0,00
277 421,89 0,00
496 838,65
-496 838,65
2 694 758,59
-2 694 758,59
74 740 761,24 0,00
-74 740 761,24
Objem zakázek se neustále sniţoval, v důsledku toho měla firma niţší fakturace, tím pádem méně peněz. Nakupovalo se méně materiálu, byl problém s platbami. Zakázky se pozastavily. Jelikoţ docházelo k opoţděným platbám dodavatelům, vázly následně také dodávky materiálů a to způsobilo neplnění termínů dokončení zakázek. Propuštěním některých zaměstnanců došlo k prodlevám v termínech v konstrukci a následně ve výrobě. Zakázky byly dokončovány chybně a zdlouhavě. To vyvolalo negativní reakce zákazníků firmy. Došlo také k tomu, ţe některé firmy, se kterými společnost ETERNITY, a.s. spolupracovala, krizi bohuţel nepřeţily. Firma tak přišla o partnery, na které byla zvyklá, a musela si hledat nové dodavatele. Ti byli mnohdy draţší neţ původní dodavatelé, u kterých měla firma díky dlouhodobé spolupráci moţnost čerpat slev. U některých komodit bylo obtíţné sehnat dodavatele. Úzkoprofilový dodavatel si pak byl samozřejmě vědom své vzácnosti na trhu a vyuţil situace. Přestoţe se obecně ceny sniţovaly a byly tlačeny na minimum, mohl on poţadovat cenu vyšší.
41
Firma byla často nucena jít se svými zakázkami aţ pod hranici rentability. V tuto chvíli bylo důleţitější zajistit práci a ne na ní za kaţdou cenu vydělat. Ceny na trhu se deformovaly. Došlo ke sniţování cen, a to včetně zveřejňování rozpadů cen zákazníkům. Došlo tak k totálnímu znehodnocení cen a deformaci povědomí zákazníků o skutečných nákladech na výrobu. Je třeba zmínit, ţe i oslovování nových zákazníků bylo v dané době velice obtíţné. Všichni byli velmi opatrní a dávali přednost osvědčeným firmám. Nebyla to doba na experimentování a bohuţel ani odvolání na dobré reference z oboru často nestačila.
4.3 Snižování pohledávek Firma se dostala do začarovaného kruhu. Díky menší produkci měla menší fakturace, vzniklo tak méně pohledávek a tím pádem získala i méně finančních prostředků.
4.4 Zhoršení vztahů s bankami V danou chvíli bylo velmi těţké vyuţívat bankovních produktů např. factoring20. Díky krizi, kdy se firmě ETERNITY, a.s. sníţil hospodářský výsledek, se pochopitelně změnil i rating21 vůči bankám. Rating určuje postavení společnosti v hodnotících ukazatelích banky. Hodnocení probíhá ve 4 skupinách A-D a pokud společnost spadne o dvě místa, nebo je ve skupině D oproti minulému hodnocení, musí banka vytvořit opravnou poloţku. Pokud dojde k této opravné poloţce, a to se firmě ETERNITY, a.s. stalo, předává banka společnost do rizikového oddělení. V tomto oddělení dochází k nestandardnímu vedení jednání a řeší se tzv. „reorganizace úvěrů“.
20
Faktoring je předem smluvně sjednaný průběţný odkup krátkodobých pohledávek (obvykle se splatností do 180 dnů) faktoringovou organizací. Dodavatelé zboţí nebo sluţeb převádějí na faktora pohledávky vzniklé při prodeji na fakturu. Faktoringová společnost - často banka - se tak stává věřitelem a přebírá od dodavatele veškeré riziko, ţe kupující nebude schopen či ochoten zaplatit. 21
Rating je nezávislé hodnocení, jehoţ cílem je zjistit, a to na základě komplexního rozboru veškerých známých rizik hodnoceného subjektu, jak je tento subjekt schopen a ochoten dostát včas a v plné výši svým splatným závazkům.
42
Jinými slovy to znamená, zvýšení úrokové sazby omezování faktoringu a projektového financování na období nezbytně nutné, neţ se výsledky společnosti posunou do vyšší skupiny ratingu. V opačném případě dochází k vypovězení úvěrů a to společnost můţe posunout do insolvence a dále do konkurzu. I to, ţe firma působí ve sklářském a automobilovém průmyslu, začalo být poměrně negativním jevem. Banky si vyţádaly pravidelný dohled nad společností. Firma ETERNITY, a.s. byla nucena do bank zasílat čtvrtletní sledování hospodářského výsledku, tzv. „Výkaz zisků a ztrát“, viz Příloha 1. Společnost ETERNITY, a.s. vyuţívá projektového financování22 u Uni Credit Bank. Ještě začátkem roku 2008 měla firma projektové financování u Citi Bank, ale v důsledku zhoršení rizikového ukazatele došlo ke zrušení. Banky obecně omezily vyuţití čerpání různého typu financování, na bankovním trhu není jiţ tolik produktů. Banky stanovily téměř nesplnitelné podmínky, všechny úvěry musely být přeúvěrovány a zastaveny budovami, pohledávkami, směnkami apod.
4.5 Nedoplatky státním institucím Hospodářská krize donutila stát, aby vyšel vstříc malým podnikům. Vůči společnosti ETERNITY, a.s. je vstřícnější neţ samotné banky. Pokud firma komunikuje s finančním úřadem a poţádá o platební kalendář, neplatí se penále, ale platí se úrok z prodlení. Pokud se však platební kalendář nedodrţí, tak dluh spadne znovu na počátek a hrozí sankce z prodlení. Opakovaně se musí psát ţádosti o prodlouţení splatnosti dluhu, hrozba toho, ţe finanční úřad zastaví nebo exekučně obstaví účty společnosti, ale zůstává. Začátkem roku 2008 společnost ETERNITY, a.s. nedluţila státu téměř nic. Vlivem krize a jejího dopadu na ekonomiku společnosti firma nemohla uhradit např. daň z přidané hodnoty.
22
Projektové financování je financování samostatného, za účelem realizace projektu zaloţeného subjektu, často nazývaného jako SPV z anglického Special Purpose Vehicle. U takovéto účelově zaloţené společnosti poskytovatel úvěru důvěřuje cash flow a příjmům tohoto subjektu jako zdrojům, z kterých bude splácen úvěr, a aktivům daného subjektu jako zajištění úvěru.
43
Tím se začal nabalovat dluh a v současné době firma ETERNITY, a.s. dluţí státu několik milionů Kč.
4.6 Nezaplacené dluhy dodavatelům Výroba firmy ETERNITY, a.s. je tak specifická, ţe pracuje na zakázkách delší časový úsek, řekněme třeba půl roku. Peníze za zakázku získá většinou aţ u předání celého investičního celku na klíč, mnohdy aţ za delší dobu po ukončení zakázky. Svým dodavatelům musí ovšem platit průběţně. Došlo tedy k tomu, ţe se dluhy u jednotlivých dodavatelů zvětšily. Mnozí dodavatelé vyhroţovali firmě insolvencí23. Vše závisí na dobré komunikaci, na moţnosti domluvení splátkových kalendářů a především na vstřícnosti obou stran. V době krize dochází obecně k tomu, ţe banky přestávají poskytovat provozní úvěry malým firmám za normálních podmínek. Je poměrně sloţité provozní úvěr získat, a kdyţ se to podaří, společnost za něj musí náleţitě zaplatit. Stává se tedy, ţe větší dodavatelé, kteří chtějí získat zakázky od menších firem, je tak po určitou dobu „úvěrují“ (dluţí-li např. společnost ETERNITY, a.s. společnosti DIAMOND 2 mil. Kč, tak i přesto firmy nadále spolupracují). Pro firmu s velkým obratem nemusí být bezpodmínečně dvoumiliónový dluh likvidační, firma si můţe dovolit počkat se splatností třeba do té doby, neţ menší společnost dokončí zakázku. Standardní splatnosti bývají 30 dní, ale dokončení zakázky od nákupu materiálu můţe být třeba 6 měsíců aţ rok. Vyhotovená zakázka se předá zákazníkovi, poté následuje zkušební provoz zařízení a teprve po předání do trvalého provozu je moţné vystavit fakturu. A aţ v tento okamţik začíná běţet lhůta splatnosti Firma se tak dostává do problémů s financováním zakázky po celou dobu jejího trvání. Obecně lze říci, ţe se prodluţují splatnosti a firmy jsou shovívavější k hrazení pohledávek.
23
Insolvence je neschopnost firmy dostát svým závazkům; platební neschopnost; trvalá nelikvidita. Splatné dluhy jsou vyšší neţ realizovatelná hodnota aktiv.
44
4.7 Restrukturalizace společnosti ETERNITY, a.s. Z důvodu dopadu ekonomické krize na společnost se firma ETERNITY, a.s. rozhodla přistoupit k restrukturalizaci. V roce 2009 byla zaloţena firma ETERNITY- Real, s.r.o., která byla určena pro správu nemovitostí – z důvodu poţadavku České spořitelny k zajištění úvěru. Tato společnost odkoupila nemovitosti firmy ETERNITY, a.s., která tímto prodejem nemovitostí získala peníze, a mohla tak splatit jednorázovou splátku úvěru bance. Společnost ETERNITY, a.s. byla k restrukturalizaci donucena bankou, Českou spořitelnou, z důvodu zajištění úspěšného splácení poskytnutých úvěrů z minulých let. I banky mají ale v současné době problémy. Mateřské bankovní společnosti v zahraničí si začaly důkladně hlídat úvěrování v Čechách. Bylo pro ně průchozí poskytnout za horších podmínek úvěr nové společnosti neţ
přistoupit na jiný splátkový kalendář u starého úvěru. Původní úvěr
společnosti ETERNITY, a.s. se částečně zaplatil z peněz, které získala společnost prodejem nemovitostí a částečně se převedl na společnost ETERNITY-Real,s.r.o., která na původní dluh získala nový úvěr na delší časové období. V roce 2009 došlo také k odprodeji části podniku (divize D18, D19) a vznikla tak firma ETERNITY-Tools, s.r.o. Původně měla firma ETERNITY-Tools, s.r.o. fungovat jako odštěpný závod v Teplicích, ale z důvodu záruky Českomoravské záruční a rozvojové banky na původním úvěru společnosti ETERNITY, a.s., se stala samostatnou společností. Nebylo moţné úvěr převést na tuto novou společnost, úvěr zůstal nadále pod společností ETERNITY, a.s., ale Česká spořitelna si jej zajistila odprodejem této části podniku. Pro banky je obecně lepší, aby se úvěry společnosti ETERNITY, a.s. nějakým způsobem konsolidovaly. Pokud by banka z důvodu nemoţnosti splacení úvěru dala firmu k insolvenci, své finanční prostředky by uţ jen tak nezískala, jelikoţ v důsledku insolvenčního řízení musí být nejdříve uspokojen stát. Svým krokem by pravděpodobně zapříčinila zlikvidování fungující společnosti.
45
4.8 Snížení hospodářského výsledku společnosti V roce 2009 klesly realizované zakázky pod ţivotaschopné minimum. Společnost ETERNITY, a.s. přistoupila na politiku „vzít jakoukoli zakázku“, (přestoţe dopředu ví, ţe zakázka nebude zisková), aby zajistila dělníkům práci. Firma byla svými odběrateli tlačena k hodně nízkým cenám; zhoršily se platební podmínky, kdy velcí odběratelé prodluţovali dobu splatnosti faktur i na 2 roky a očekávali, ţe si malé firmy zajistí financování tohoto období u bank. Banky však malým podnikům nevycházely vstříc. Z důvodu sníţení zakázek se hospodářský výsledek sníţil cca o 10 mil. Kč, zbytek je způsoben prodejem části podniku apod., viz Příloha 2 Na tomto místě je nutné poznamenat, ţe vše výše uvedené firma rozhodla a zrealizovala proto, ţe si věřila. Věřila, ţe tato opatření pomohou firmě k návratu do normálního stavu a zajistí perspektivu v budoucnosti.
46
5 Závěry z krizového vývoje
Společnost ETERNITY, a.s. by se dle mého názoru měla snaţit o sníţení nákladů na minimum, ovšem pouze do takové míry, aby neohrozila chod podniku. Měla by si průběţně vytvářet „finanční polštář“ (v období, kdy se firmě bude dařit, je zapotřebí tvořit finanční rezervy) a utvořit si „virtuální finanční polštář“ (firma ETERNITY, a.s. bude spolupracovat s firmami, které mají splatnost faktur 30 dní, ale firma ETERNITY, a.s. bude zase naopak jiným firmám platit aţ za 90 dní, tím pádem bude mít v tomto meziobdobí peníze k dispozici). Je zapotřebí vytvořit strategické a dlouhodobé partnerství se zákazníky od kterých bude moţné získávat pravidelné a opakující se zakázky, hlavně takové, které firma ETERNITY, a.s. dobře umí. A jelikoţ má firma díky krizi méně zaměstnanců, musí se zaměřit i na práci na menších zakázkách, které bude schopna dělat rychle a kvalitně. Kdyţ bude vše vyrobeno kvalitně a včas, můţe si firma stanovit vyšší cenu. Je také potřeba zajistit rychlo-obrátkové zakázky, jelikoţ se z nich v krátkém časovém horizontu dá získat velké mnoţství finančních prostředků. Absolutní prioritou pro toto těţké období je, aby kaţdá zakázka, kterou firma získá, prošla společností „na první dobu“ bez zbytečných dodělávek, chyb v kvalitě, nepřesnostech v konstrukci a problémech při předávání zakázky zákazníkům. Případné komplikace na jednotlivých zakázkách způsobují navýšení ceny zakázky, demotivaci zaměstnanců a především způsobují pozdrţení všech dalších rozpracovaných projektů. Pro případ, ţe by nastaly velké existenční problémy, tak díky tomu, ţe je firma prototypová, je moţné dočasně zrušit výrobu a soustředit se pouze na konstrukci a vývoj a vyrábět v kooperaci. Firma můţe tedy vývoj a konstrukci nabídnout jako výstup (výrobek) a to je dobrý základ. Je zřejmé, ţe by se firma měla zaměřit také na nové technologie výroby a nabídnout více moţností zákazníkovi. Dovolím si zde malé přirovnání: při návštěvě zubaře lékař pacientovi nabídne moţnost vytvoření plomby z různých materiálů za různou cenu. Stejně tak by tomu mohlo být ve výrobě strojů. Bylo by zajímavé přizpůsobit se trhu tak, ţe např. firma vyrábí standardně brusku na sklo za nějakou částku. Tato částka by se mohla dostat na poloviční 47
hodnotu třeba tím, ţe by ve stroji byly pouţity levnější a samozřejmě ne tak kvalitní díly. S touto skutečností by byl zákazník seznámen a bylo by pak na něm, zda si zvolí kvalitní, ale draţší stroj s velkou ţivotností, nebo raději přistoupí na nabídku levnějšího, avšak méně kvalitního stroje, který má poloviční ţivotnost. Je nutné přistoupit na diversifikaci dodavatelů. Přestoţe má firma ETERNITY, a.s. své stálé dodavatele, u kterých má díky dlouhodobé spolupráci slevu i 30%, je potřeba neustále poptávat nové a nové dodavatele. V důsledku krize bude moţné získat ještě niţší ceny a s těmito cenami se bude moci firma obrátit na své stávající dodavatele a znovu s nimi licitovat o ceně. Firma ETERNITY, a.s. má v současné době pozastavené investice, protoţe milionové investice do strojů jsou bohuţel velmi rizikové. Ale díky novým strojům by se zrychlila výroba a dodávky a celkově by se zlepšila efektivnost výroby. Hospodářská krize způsobuje i odliv zaměstnanců k silnějším společnostem. V důsledku krize je velká nezaměstnanost, ale i přesto je problém sehnat kvalitního zaměstnance. Vysoké nasazení v podmínkách negativního informačního šumu, články v novinách plné špatných zpráv, případné propouštění zaměstnanců, jen malá vidina odměny na konci roku, to vše klade extrémní nároky na motivaci a především na udrţení zaměstnanců. Z důvodu sníţení platů zaměstnanců a vůbec z důvodu ponuré atmosféry mezi zaměstnanci společnosti ETERNITY, a.s. je zapotřebí investovat do péče právě a především o ně. Jak ale docílit, aby zaměstnanci pociťovali uznání i v době, kdy zvýšení mezd o „zaznamenatelné“ procento prostě není moţné? Jak uspořit náklady a zároveň neztratit motivaci svých zaměstnanců? Pořád platí, ţe nejlepší zdroje motivace jsou v podstatě zadarmo. Nezbytnou podmínkou je kvalitní komunikace, hledání dobrých příkladů, pochvala nebo jen často
zapomínané
´děkuji´. Neméně důleţitá je však i motivace materiální. Ta je ale drahá, kaţdá koruna, kterou má zaměstnanec ve výplatě, stojí zaměstnavatele v podstatě koruny dvě. Vyuţití státem podporovaných benefitů je v tuto chvíli jedna z mála variant, na které se ve firmě shodne finanční i personální oddělení. Takové řešení udrţí motivaci a loajalitu zaměstnanců a zároveň pomůţe udrţet náklady pod kontrolou.
48
Krize a s ní spojený tlak na minimalizaci a efektivitu výdajů přinesly nový impuls ve vnímání daňově zvýhodněných motivačních nástrojů. Velmi chytrým řešením pro motivaci zaměstnanců
je
navýšení
příjmů
zaměstnanců
formou
daňově
zvýhodněných
zaměstnaneckých benefitů. A nemusí to být pouze příspěvky na stravné, i kdyţ také zde lze při navýšení nominální hodnoty dosáhnout motivačního efektu při minimálních nákladech. Velmi dobře v takových situacích fungují volnočasové zaměstnanecké výhody v podobě poukázek na dovolenou, sport, kulturu či zdraví. Loajalitu klíčových zaměstnanců pomáhají účinně zvyšovat dlouhodobé finanční benefity, jakými jsou příspěvky na penzijní připojištění a ţivotní pojištění, tedy zaměstnanecké výhody, které se těší mezi zaměstnanci stále větší oblibě. Společnost ETERNITY, a.s. musí do budoucna stavět na výhodách, kterými disponuje. Jsou jimi: historie firmy, komplexnost (vývoj, konstrukce, výroba), lokace firmy (snaţit se spolupracovat s maximem společností z okolí v regionu).
5.1 Průzkum povědomí zaměstnanců o situaci v podniku V průběhu mapování situace ve společnosti ETERNITY, a.s. a pro její zhodnocení bylo potřeba zodpovědět několik důleţitých otázek: Dopustila se společnost ETERNITY, a.s. nějakých závaţných chyb, které mohly ovlivnit její působení, ještě před vznikem samotné krize? Mohla by bez těchto chyb krizi čelit? Jaká opatření byla v době krize špatná? A jak vlastně vypadá situace ve firmě v polovině roku 2010? Na základě potřeby získat tyto informace byla provedena řada interwiev. Dotazování jednotlivých zaměstnanců bylo shrnuto do následujících bodů: Chyby před krizí Společnost ETERNITY, a.s. vnímala jiţ 8 měsíců před vznikem samotné krize v ČR, ţe situace ve světě není nijak příznivá. Monitorovala tedy, v čem lze očekávat dopady krize na firmu. Asi největší chybou byla skutečnost, ţe se vrcholný management společnosti díval na období, které nastane, a zanedbával současnost. Tím se společnost ETERNITY, a.s. zpozdila
49
v několika projektových zakázkách a to se nakonec projevilo jako další vícenáklad, kterých bylo v té době jiţ mnoho. Firma měla být opatrnější při získávání nových zakázek, kde bohuţel nezohlednila budoucí úspory nákladů a to ji diskvalifikovalo v získání důleţitých projektů pro krizové období. Možnost čelit krizi bez předešlých chyb Období krize bylo ve společnosti ETERNITY, a.s. velmi náročné a bolestivé. Z předešlého bodu „Chyby před krizí“ vyplývají dva zásadní problémy, které ovlivnily celou společnost v období krize: 1) zanedbání současné situace podniku s ohledem na obavy z budoucnosti 2) nezohlednění budoucí úspory nákladů při získávání nových zakázek Dnes je jisté, ţe kdyby k těmto chybám nedošlo, nebyla by situace zejména v oblasti cash flow tak zlá. Je ale jisté, ţe v takto prorostlé a hluboké krizi nejen ve sklářském a automobilovém průmyslu, ale i v krizi bankovních sluţeb, se krizi nedalo úplně čelit. Do budoucna je potřeba se ponaučit z těchto chyb a především je nutné včas reagovat na změny ve společnosti. Špatná opatření v době krize Ekonomická krize zasáhla společnost ETERNITY, a.s. snad ve všech moţných oblastech, ve kterých se střední privátní firma pohybuje. V obchodní oblasti společnost včas nepodchytila budoucí cenovou politiku celé společnosti a propásla klíčová výběrová řízení, která byla organizována ještě před krizí. V oblasti finanční byla firma pod tlakem bank. Ovšem naopak včasná reakce před krizí a seriozní jednání s bankami úspěšně přispělo ke kompletní reorganizaci společnosti, coţ je potřeba hodnotit jako dobrý krok do budoucna. V oblasti lidských zdrojů musela společnost bohuţel kopírovat průběţné sniţování nákladů, které vedlo k propouštění zaměstnanců. Firma neměla rezervní fondy na udrţení některých odborných profesí, coţ byla jedna z velkých chyb.
50
Společnost tímto krokem sice vyřešila na přechodnou dobu náklady v krizi, ale přišla tím o know- how24 dlouholetých pracovníků specializovaných na jednotlivé činnosti společnosti ETERNITY, a.s. Situace v první polovině roku 2010 V roce 2009 společnost provedla kompletní analýzu všech nákladů. Nejvíce byly sníţeny fixní náklady (o 30%) a mzdové náklady (o 15%). Dále byla provedena kompletní restrukturalizace společnosti, jak jiţ bylo zmíněno dříve, a to: -
sníţením základního kapitálu, vyplacením akcionáře z USA a jasného definování jediného akcionáře z ČR;
-
zaloţením společnosti ETERNITY-Real, s.r.o. za účelem převedení úvěrů na hypotéky, z čehoţ vyplývá prodlouţení splatnosti úvěrů;
-
zaloţením společnosti ETERNITY-Servis, s.r.o., kde bylo účelem oddělit od společnosti ETERNITY, a.s. komodity, které nesouvisely s výrobou;
-
zaloţením společnosti ETERNITY-Tools, s.r.o., kam se převedl kontokorentní úvěr z firmy ETERNITY, a.s.
Výše uvedená opatření velmi přispěla ke zlepšení vztahů s bankami pro rok 2010. Drastické sníţení nákladů pomohlo ke konkurenceschopnosti u nabídkových tendrů a jiţ v prvních měsících roku 2010 se výsledek projevil v získání klíčových projektů, které v květnu 2010 pokrývaly „krizový plán“25. V současné chvíli se věnuje maximální pozornost lidským zdrojům, jako je motivace, kvalitní řízení lidí (najmutí krizového managera s dlouholetou zkušeností z oblasti Automotive) a dotačním pobídkám z EU.
24
Know-how (anglicky „vědět-jak“) je anglické sousloví popisující technologické a informační předpoklady a znalosti pro určitou činnost - nejčastěji výrobu. Je to souhrn znalostí, poznatků a zkušeností při výrobě.Týká se výroby produktů, které nepodléhají patentům a licencím, ale současně to znamená znalost výrobních postupů, návodů či receptur pro výrobu. Je součástí obchodních a licenčních smluv. 25
Krizový plán je plán, který zajišťuje „přeţití“ společnosti, nikoli však tvorbu prostředků na staré závazky a tvorbu rezerv.
51
Závěrem lze říci, ţe se společnost ETERNITY jiţ „odrazila ode dna“ a je v očekávání naplnění „standardního plánu“26 na rok 2010.
26
Standardní plán je plán, který zajišťuje růst ve všech oblastech společnosti (mzdy, investice, tvorba reserv, apod.)
52
Závěr Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký dopad můţe mít hospodářská krize na chod strojírenského podniku. Na konkrétním případě jsem se pokusila ukázat, jak by se mělo uzpůsobit fungování firmy, aby byla připravena čelit případným otřesům v oblasti celkové ekonomiky daného segmentu, technického zabezpečení, personálních otázek, IT zabezpečení podniku apod. V první části práce vysvětluji, jak funguje Hospodářský cyklus. Jelikoţ krize, která postihla strojírenský podnik, o kterém práce pojednává především, bylo ve druhé kapitole nutné popsat historii a princip finanční krize ve světě. Ekonomická krize zasáhla většinu vyspělých států, avšak její průběh se v jednotlivých zemích lišil, stejně jako názory a prognózy budoucího vývoje. Krize v Česku v první vlně zasáhla sektor realit. Developeři a individuální stavebníci byli nuceni seškrtat své plány. To se následně promítlo i v objemu zakázek stavebních firem, ve výrobě stavebního materiálu, bytového vybavení apod. Problémy začaly doléhat i na průmysl. Spotřebitelé nakupovali jen to nezbytné. Likvidace zbytků textilního průmyslu, obrovské problémy sklářství a výroby porcelánu, omezování výroby v automobilovém průmyslu, to byly přímé a tvrdé dopady krize na českou ekonomiku. V kapitole tři jsem čtenáře seznámila se strojírenským podnikem ETERNITY, a.s., zhodnotila jsem jeho ekonomickou situaci v letech 2008-2009 a popsala jeho činnost v tomto období finanční krize. Dopady krize a krizovými opatřeními v podniku se zabývá čtvrtá kapitola. Dopady krize na společnost ETERNITY, a.s. byly v průběhu roku 2008 a 2009 poměrně značné. Vzhledem ke skutečnosti, ţe problémy, které se v ekonomice a v celkovém prostředí objevují, byly avizované jiţ v druhé polovině roku 2008, provedla společnost zásadní kroky, které jí umoţnily optimalizovat fungování společnosti minimálně pro první polovinu roku 2009. Následně došlo k rušení pracovních míst, ke sniţování objemu zakázek, sníţení počtu pohledávek, k nezaplacení dluhů jednotlivým dodavatelům, zhoršily se také vztahy s bankami. Vlivem krize a jejího dopadu na ekonomiku společnosti firma nemohla uhradit např. daň z přidané hodnoty a tím ji vznikl dluh vůči státní správě. V důsledku těchto okolností byla firma nucena přistoupit k restrukturalizaci společnosti.
53
V kapitole pět se dostávám k závěrům, ke kterým firma díky krizovému vývoji dospěla. Vše se odvíjí od obratu firmy. Společnost ETERNITY, a.s. je podstatou výrobní společnost, proto klíčovým parametrem do budoucna je zajištění dostatečného mnoţství zakázek současně s omezováním nákladů. Ty je nutné promyšleně a flexibilně sniţovat a tím se minimalizují dlouhodobé negativní důsledky. Sniţování nákladů bývá nejdůleţitějším nástrojem při boji s krizí. Podniky mají náklady pod kontrolou a některé je moţné direktivně a okamţitě sníţit, na rozdíl od trţních opatření, kde hrají významnou roli zákazníci. Jenţe ani na nákladové straně nemají podniky úplnou kontrolu. Trvalé škrty většinou poškozují především vlastní zaměstnance, kteří jsou tím nejdůleţitějším, čím firma disponuje. Proto je důleţité nezajít příliš daleko, aby byla firma připravena rychle reagovat na pozitivní změny na trhu po odeznění krize. Současná krize představuje pro dnešní generaci zcela novou zkušenost. Doposud jsme nikdy nebyli konfrontováni s krizí takových rozměrů. Poprvé v našem ţivotě stojíme před výzvou zapojit veškerou energii do boje proti dlouhodobé krizi. Jsem přesvědčena, ţe cíle, které si tato bakalářská práce vytyčila, byly splněny. Pro mě osobně bylo psaní této práce velmi přínosné. Díky zjišťování informací o společnosti ETERNITY, a.s. jsem měla moţnost nahlédnout „pod pokličku“ dění ve firmě a získat tak osobní náhled na celkový krizový vývoj. Věřím, ţe tato práce bude mít přínos pro management společnosti a doufám, ţe mnou zpracované informace a případná doporučení budou k uţitku.
54
Seznam literatury Knihy: 1.
KRUGMAN, Paul. Návrat ekonomické krize. Praha : Nakladatelství Vyšehrad, 2009. 176. ISBN 978-80-7021-984-3
2.
CZESANÝ, Slavoj. Hospodářský cyklus – teorie, monitorování, analýza, prognóza. 2. vyd. Praha : Linde, 2006. 200s. ISBN 80-7201-576-1.
3.
KRAFT, Jiří; BEDNÁŘOVÁ, Pavla. EKONOMIE: Teorie a příklady. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2001. 190 s. ISBN 80-7083-528-1.
4.
RUSMICHOVÁ, Lada -SOUKUP, Jindřich a kolektiv. Makroekonomie. Základní kurs. 5. vyd. Slaný, Melandrium, 2002. 271s. ISBN 80-86175-24-3.
5.
SAMUELSON, Paul A.; NORDHAUS, William D. EKONOMIE. Praha : Nakladatelství Svoboda 1991, 1011s. ISBN 80-205-0192-4.
6.
SIMON, Hermann. JAK NA KRIZI : 33 okamžitých opatření pro vaši firmu. 1.vyd. Praha: Management Press, 2009. 204 s. ISBN 978-80-7261-204-8.
7.
ZUZÁK, Roman; KÖNIGOVÁ, Martina. Krizové řízení podniku. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 256 s. ISBN 978-80-247-3156-8
Odborné časopisy: 1.
FILIPOVÁ, Hana. Proplujte krizí. EKONOM. 9.-15.4.2009, č. 14, s. 14-27.
2.
GOLA, Petr. Nastává rok oživení? Jaký bude?. LOBBY. 04/2010, č.4, s.20.
3.
HRUŠKA, Blahoslav. Třetí v řadě: zaměstnanci. EKONOM. 21.-27.5.2009, č. 20, s. 42-43
4.
MLÁDEK, Jan. Žádný spěch na privatizaci. EKONOM. 9.-15.10.2008, č. 41, s. 34-35.
5.
MOTÝL, Ivan. Řecká díra na eura. TÝDEN. 1.3.2010, č. 9. 34-37.
6.
SÝROKOVÁ, Petra. Aby mohlo být líp, musí být hůř. PROFIT – PODNIKATELSKÝ TÝDENÍK.23.11.2009, č.47. s. 26-31.
55
Webové stránky: 1.
http://business.center.cz/business/pojmy/p387-insolvence.aspx [cit 17.5.2010]
2.
http://business.center.cz/business/pojmy/p573-cash-flow.aspx [cit 4.6.2010]
3.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dow_Jones_Industrial_Average [cit 21.5.2010]
4.
http://cs.wikipedia.org/wiki/John_Maynard_Keynes [cit 16.5.2010]
5.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Know-how [cit 18.5.2010]
6.
http://www.ceed.cz/makroekonomie/47_makro_rovnovaha.htm [cit 6.6.2010]
7.
http://www.csob.cz/cz/Firmy/Korporace-Instituce/Sluzby-a-produkty/Projektovefinancovani/Stranky/default.aspx [cit 20.4.2010]
8.
http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu [cit 2.6.2010]
9.
http://www.czechtrade.cz/o-czechtrade/ [cit 2.6.2010]
10.
http://www.factoring.cz/factoring.asp [cit 4.6.2010]
11.
http://www.fxstreet.cz/fundamentalni-analyza-iii-carry-trade-cast-1.html [cit 5.4.2010]
12.
http://www.kurzy.cz/komodity/ [cit 18.4.2010]
13.
http://www.mesec.cz/clanky/rating-jako-zdroj-informaci/ [cit 2.6.2010]
14.
http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppi/ [cit 18.2.2010]
Seznam obrázku: Obrázek 1 - Organizační struktura společnosti ETERNITY, a.s.: ........................................... 27 Obrázek 2 – Logo Moody International s.r.o. .......................................................................... 27 Obrázek 3 – Logo Sdruţení automobilového průmyslu ........................................................... 28 Obrázek 4 – Logo Asociase sklářského a keramického průmyslu ........................................... 28
Seznam tabulek: Tabulka 1 – Přehled stavu zaměstnanců................................................................................... 38 Tabulka 2 – Porovnání hodnot zakázek ................................................................................... 39 Tabulka 3 – Trţby za vlastní výrobky 2008 ............................................................................. 40 Tabulka 4 – Trţby za vlastní výrobky 2009 ............................................................................. 41
56
Seznam grafů: Graf 1 - Průběh klasického hospodářského cyklu .................................................................... 8 Graf 2 – Přehled trţeb a výkonné spotřeby v letech 2007 a 2008 ............................................ 31 Graf 3 – Přehled trţeb a výkonné spotřeby v letech 2008 a 2009 ............................................ 35
Seznam příloh: Příloha 1 ................................................................................................................................... 58 Příloha 2 ................................................................................................................................... 59
Seznam použitých zkratek: % a.s. apod. ČR D DJIA EU HDP HNP ISBN ISO IT Kč MD mil. např. NYSE PC r. s. s.r.o. spol s r.o. SPV str. THP tis. tzv. USA vyd.
procento akciová společnost a podobně Česká republika dal Dow Jones Industrial Average Evropská Unie hrubý domácí produkt hrubý národní produkt International Standard Book Number International Organisation for Standardization informační technologie koruna česká má dáti milion například NYSE, New York Stock Exchange počítač rok strana společnost s ručením omezeným společnost s ručením omezeným Special Purpose Vehicle strana technicko-hospodářský pracovník tisíc takzvaně United States of America vydání
57
Příloha 1 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
ETERNITY, a.s. IČO:79573125
v druhovém členění období končící k 31.12.2008 (v tisících Kč)
Opletalova 445/45 460 01 Liberec 1
Období do 31.12.2008 I. A. + II. II.1. II.2. II.3. B. B.1. B.2. + C. C.1. C.2. C.3. C.4. D. E. III. III.1. III.2. F. F.1. F.2.
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období
IV. H. V. I. * VI. J. VII. VII.1.
Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
VII.2. VII.3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q. Q 1. Q 2. ** XIII. R. S. S.1. S.2. * T. *** ****
Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná - odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním
58
Období do 31.12.2007 53 964 47 091 6 873 193 811 163 582 30 229
55 523 52 357 3 166 127 332 127 345 23
119 578 56 143 63 435 81 107 61 536 47 776
76 609 38 582 38 027 53 888 48 518 35 004
13 351 409 398 8 829 2 370 250 2 120 1 352 18 1 335
11 998 1 516 981 9 854 13 074 11 700 1 374 11 589 10 857 732
694 35 604 39 539
4 025 57 665 56 611
6 733
-6 951
-57 782 4 122 2 887 3 848
57 269 4 334 769 3 656
-4 242 804 1 296 -492 1 687 34
-7 007 2 702 3 010 -308 -16 660 40 572 21 929
-34
18 643
1 652 2 456
1 981 4 684
Příloha 2 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
ETERNITY, a.s. IČO:79573125
v druhovém členění období končící k 31.12.2009 (v tisících Kč)
Opletalova 445/45 460 01 Liberec 1
Období do 31.12.2009 I. A. + II. II.1. II.2. II.3. B. B.1. B.2. + C. C.1. C.2. C.3. C.4. D. E. III. III.1. III.2. F. F.1. F.2.
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období
IV. H. V. I. * VI. J. VII. VII.1.
Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
VII.2. VII.3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q. Q 1. Q 2. ** XIII. R. S. S.1. S.2. * T. *** ****
Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná - odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním
Období do 31.12.2008 28 969 24 836 4 132 83 554 113 554 -30 000 49 182 49 183 18 983 30 199 38 503 37 461 26 969
53 964 47 091 6 873 193 811 163 582 30 229
10 153 338 2 596 5 762 31 219 30 084 1 135 30 667 30 084 583
13 351 409 398 8 829 2 370 250 2 120 1 352 18 1 335
-3 501 13 896 7 370
694 35 604 39 539
3 263
6 733
1 259 131 817
-57 782 4 122 2 887 3 848
-944 1 100 1 100 1 219
119 578 56 143 63 435 81 107 61 536 47 776
-4 242 804 1 296 -492 1 687 34
-34 1 219 2 319
59
1 652 2 456
