Vliv hospodářské krize na zahraniční obchod ČR

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vliv hospodářské krize na zahraniční obchod ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Miroslav Radiměřský

Marek Smital

Brno 2012

Na tomto místě chci poděkovat především vedoucímu práce ing. Miroslavu Radiměřskému za jeho ochotu a trpělivost při vedení této práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně a veškeré zdroje uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne 20. května 2012

_________________

Abstract This bachelor thesis analyses impact of economic crisis on Czech international trade statistics and factors behind this impact. Thesis is based on main trade partners, international trade structure in terms of trade classification and size of each component. Keywords Economic crisis, international trade, trade partners, export, balance, changes, structure.

Abstrakt Bakalářská práce rozebírá vliv hospodářské krize na statistiky zahraničního obchodu České republiky a vlivy, které tyto změny vyvolaly. Vychází z identifikace hlavních obchodních partnerů, struktury zahraničního obchodu v rámci klasifikace zboží a velikosti jednotlivých složek. Klíčová slova Zahraniční obchod, hospodářská krize, obchodní partneři, export, bilance, změny, struktura.

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

15

1.1

Úvod ......................................................................................................... 15

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 15

Teorie mezinárodního obchodu 2.1

Úvod do teorie mezinárodního obchodu ................................................. 16

2.1.1 2.2

16

Absolutní a komparativní výhoda.................................................... 16

Co ovlivňuje mezinárodní obchod ........................................................... 17

2.2.1

Zahraničněobchodní politika státu a její vliv .................................. 17

2.2.1.1 Protekcionismus ..............................................................................18 2.2.1.2 Liberalizace ......................................................................................18 2.2.2

Nástroje politiky mezinárodního obchodu ...................................... 19

2.2.3

Kupní síla ......................................................................................... 21

2.3

Hlavní ukazatele zahraničního obchodu ................................................. 21

2.3.1

Objem zahraničního obchodu......................................................... 22

2.3.1.1 Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží ....... 22 2.3.1.2 Standard International Trade Clasification (SITC)........................ 22 2.4

2.4.1

Ministerstvo průmyslu a obchodu .................................................. 23

2.4.2

Asociace exportérů .......................................................................... 23

2.4.3

Coface .............................................................................................. 23

2.4.4

Další instituce ................................................................................. 24

2.5

3

Instituce ovlivňující zahraniční obchodní vztahy .................................. 23

Postavení ČR v mezinárodním obchodě ................................................. 24

2.5.1

Historické předpoklady .................................................................. 25

2.5.2

Hodnocení ČR podle Coface ........................................................... 25

2.5.3

Hlavní obchodní partneři ČR.......................................................... 26

2.5.4

Struktura zahraničního obchodu .................................................... 27

Analýza vlivu krize na zahraniční obchod ČR 3.1

29

Vývoj zahraničního obchodu v letech 2001 - 2011 ................................. 29

10

Obsah

3.2

Zahraniční obchod v roce 2006 ............................................................. 30

3.2.1

Základní ukazatele .......................................................................... 30

3.2.2

Shrnutí .............................................................................................32

3.3

Zahraniční obchod v roce 2007 ...............................................................32

3.3.1

Základní ukazatele ...........................................................................32

3.3.2

Shrnutí .............................................................................................34

3.4

Zahraniční obchod v roce 2008 ..............................................................34

3.4.1


3.4.2

Pohyb v důležitých odvětvích .......................................................... 35

3.4.3

Obchodní partneři roku 2008 ......................................................... 35

3.4.3.1 Nárůst ruského dovozu ....................................................................36 3.4.3.2 Vliv ceny ropy na její dovoz ............................................................. 37 3.4.4 3.5

Shrnutí ............................................................................................. 37

Zahraniční obchod v roce 2009 .............................................................. 37

3.5.1

Základní ukazatele ........................................................................... 37

3.5.2

Změny ve struktuře zboží ............................................................... 38

3.5.3

Důvody poklesu sekce strojů a dopravních prostředků ..................39

3.5.4

Změny v divizi 78 ............................................................................ 40

3.5.5

Vliv kurzu CZK/EUR na vývoz automobilů v roce 2009 ................ 41

3.5.6

Shrnutí .............................................................................................42

3.6

Zahraniční obchod v roce 2010 ...............................................................42

3.6.1


3.6.2

Změny v obchodní bilanci ...............................................................42

3.6.3

Struktura obchodních partnerů.......................................................43

3.6.4

Růst čínského dovozu ..................................................................... 44

3.6.4.1 Změny v sekci 7 čínského dovozu .................................................... 45 3.6.5 3.7

Shrnutí ............................................................................................ 46

Zahraniční obchod v roce 2011 ............................................................... 46

3.7.1

Základní ukazatele .......................................................................... 46

3.7.2

Struktura zboží................................................................................. 47

3.7.3

Shrnutí ............................................................................................ 48

Obsah

11

4

Závěr

49

5

Literatura

51

12

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1 Srovnání struktury dovozu a vývozu v období 2001-2011 Obr. 2

27

Vývoj ukazatelů zahraničního obchodu v letech 2001 – 201

29

Obr. 3

Struktura zahraničního obchodu 2006

31

Obr. 4


33

Obr. 5


35

Obr. 6

Porovnání vlivu ceny ropy na velikost dovozu v CZK

37

Obr. 7


38

Obr. 8

Vývoz automobilů do Německa v roce 2009

40

Obr. 9

vztah mezi procentuální změnou vývozu automobilů a směnným kurzem CZK/EUR

41

Obr. 10


42

Obr. 11

Struktura zahraničního obchodu 2011 (zdroj dat: ČSÚ)

47

Obr. 12

Vývoj obchodní bilance (Zdroj dat: ČSÚ)

49

Seznam tabulek

13

Seznam tabulek Tab. 1

Významné exportní země

26

Tab. 2

Významní dovozci do České republiky

27

Tab. 3

Hlavní dovozci do ČR v roce 2006

31

Tab. 4

Hlavní cíle českého exportu roku 2006

32

Tab. 5


33

Tab. 6

Hlavní cíle českého exportu v roce 2007

34

Tab. 7


36

Tab. 8


36

Tab. 9

Změny ve struktuře obchodu v procentech

39

Tab. 10

Změny v exportu sekce 7

39

Tab. 11

Obchodní bilance dle SITC v letech 2009 a 2010

43

Tab. 12


44

Tab. 13


44

Tab. 14

Změny v čínském dovozu a objemy sekcí v roce 2010

45

Tab. 15

Sekce 7 čínského dovozu v roce 2010

45

Tab. 16

Bilanční změny ve struktuře zboží v roce 2011

47

Tab. 17

Změny v bilanci sekce 7

48

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Recese je v posledních letech možná nejvíce vyslovovaným pojmem v ekonomických kruzích. Za původce tohoto hospodářského poklesu, který se rozšířil prakticky do všech vyspělých států na zeměkouli, je všeobecně považována finanční krize, které odstartovala v roce 2007 v USA. Tato krize vznikla jako důsledek kolapsu hypotečních trhů a krachu předních investičních bank. Na statistikách zahraničního obchodu České Republiky se objevily první symptomy hospodářské krize v roce 2008, naplno pak propukla o rok později, a některé její příznaky stále přetrvávají. Dokonce se ozývají hlasy, že by v brzké době mohla propuknout druhá, masivnější vlna této krize.

1.2 Cíl práce Za cíl si tato práce klade hlavně posouzení vlivu krize na vývoj zahraničního obchodu České Republiky. Teoretická část práce se zabývá teorií obchodu jako takového, jeho vznikem, fungováním a jeho působením na ekonomiku. Dále se pak zaměřuje na hlavní ukazatele aktivity zahraničního obchodu, vysvětluje jejich definici, způsob měření nebo výpočtu a jejich význam a hlavní vlivy, které na tyto ukazatele působí. Praktická analýza je v základu rozdělena na dvě části. V první je určen a definován současný status českého zahraničního obchodu. Zejména je tato část zaměřena na strukturu zboží, a objem, v jakém s tímto zbožím Česká republika obchoduje jak v rámci dovozu, tak vývozu, a na zjištění hlavních obchodních partnerů, se kterými Česko obchoduje. Ve druhé části je pak sledováno období, ve kterém se ve světě projevovaly dopady americké finanční krize. Jsou zde popsány hlavní změny, ke kterým došlo v tomto období ve struktuře českého obchodování a vysvětleny důvody, kvůli kterým k těmto změnám došlo.

16

Teorie mezinárodního obchodu

2 Teorie mezinárodního obchodu Stejně jako každá sféra ekonomiky, i zahraniční obchod se svým fungováním pojí řadu otázek. Jak a proč vznikl? Jaký přináší užitek jeho účastníkům? Je lepší zahraniční obchod podporovat, nechat plynout laissez faire nebo se jej snažit omezovat v zájmu domácích výrobců?

2.1 Úvod do teorie mezinárodního obchodu Odpověď na první i druhou otázku je jednoduchá a shodují se na ní prakticky všechny ekonomické teorie. Důvody, které vedly k vzniku zahraničního obchodu, popisují autoři Fuchs a Tuleja (2003):  rozdílné přírodní a klimatické podmínky v různých zemích  odlišné preference spotřebitelů v těchto zemích  Možnost využít úspor z rozsahu o Výrobcům odpadá limitující faktor, jímž je velikost domácího trhu  konflikt mezi výrobou a spotřebou o země nejsou schopny uspokojit jako producent všechny požadavky spotřebitelů  Možnost realizovat tzv. absolutní výhodu To v podstatě koresponduje s názorem Krugmana (2003). Ten říká, že za příčinu vzniku mezinárodního obchodu je považován fakt, že různé země mají předpoklady k produkci různých statků. Statky, které nedokážou vyrábět s takovou efektivitou, pak získávají na mezinárodním trhu prostřednictvím směny. 2.1.1

Absolutní a komparativní výhoda

Absolutní výhodu používají ekonomové při porovnávání jedné osoby, firmy nebo země s jejím protějškem. Tuto výhodu má ten producent, který dokáže vyrobit stejný produkt za nižší náklady. K vysvětlení komparativní výhody je třeba znát ještě další pojem – náklady obětované příležitosti. Ty jsou rovny tomu, čeho se producent musel vzdát pro možnost vyrábět právě svůj konkrétní produkt. V praxi by to vypadalo tak, že se jedna konkrétní země rozhodne přestat vyrábět nějaký produkt a zvýší svůj užitek koncentrací všech zdrojů jen do výroby produktu jiného, čímž dosáhne jeho vyšší kvality, popřípadě vyšší produkce a využití tzv. úspor z rozsahu. Produkt, který přestala vyrábět, pak v rámci mezinárodního obchodování smění za nadprodukci svého zboží (Mankiw, 1999). Rozdíly v nákladech ušlých příležitostí a komparativních výhodách pak vytvářejí prospěch z obchodu. Zkráceně se dá říci, že se jedná o úspory, získané i v situaci, kdy absolutní výhodu má stát ve výrobě více statků, ale vytvoří větší zisk soustředěním pouze na jeden z nich (Mankiw, 1999).


17

Tím tedy byly zodpovězeny první dvě otázky položené v úvodu kapitoly. Třetí otázka je již složitější, a neexistuje na ni přesná odpověď. Ze zahraničního obchodu totiž neplynou jen výhody, ale také rizika, před kterými se státy snaží své producenty více či méně efektivně chránit. Tyto rizika plynou z rostoucí závislosti na vnějším prostředí (Fuchs, Tuleja, 2003). V uplynulých letech bylo možno pozorovat, jak globalizace a propojování ekonomik a trhů celého světa s sebou přináší riziko v podobě snadnějšího šíření nejrůznějších negativních efektů mezinárodního obchodování. Státy se před těmito negativními stránkami snaží více či méně účinně své producenty chránit. Tyto aktivity jsou předmětem letitých debat ekonomů, zda je trhy třeba regulovat, nebo nechat plynout volně.

2.2 Co ovlivňuje mezinárodní obchod Na vývoj zahraničního obchodu působí velké množství nejrůznějších vlivů. Důležité jsou především vlivy politické a ekonomické, které spolu úzce souvisí. Ekonomické vlivy lze rozdělit na dvě hlavní skupiny (Žák, 2006):  Objektivní vlivy  Subjektivní vlivy Objektivní vlivy jsou takové, které se dají objektivně hodnotit u kterékoli země. Proto se do této skupiny řadí vlivy jako ekonomická vyspělost země, geografická poloha, přístup k moři, podnební a klimatické podmínky a podobné. Subjektivní vlivy naproti tomu v sobě zahrnují ty vlivy, které státy mají možnost nějakým způsobem ovlivnit. Proto jako hlavní subjektivní vliv lze zařadit kupříkladu zahraničněobchodní politiku státu. (Žák, 2006) 2.2.1

Zahraničněobchodní politika státu a její vliv

Na vývoj zahraničního obchodu má podle většiny odborníků největší vliv právě politika, s jakou stát obchodování s jinými zeměmi provozuje. Obecně si zahraničněobchodní politika klade za cíl udržovat dlouhodobě vyrovnané saldo platební bilance, kterou považuje za důležitý ukazatel zahraničního obchodu (Fuchs, Tuleja, 2003). Platební bilance udává přehled všech ekonomických transakcí mezi domácími a zahraničními subjekty. Tyto transakce je možné třídit do dalších skupin1 (Fuchs, Tuleja, 2003). Podle Žáka (2006) však tento termín není zcela výstižný, jelikož se nejedná pouze o bilanci plateb, ale o bilanci všech peněžních i reálných toků domácího trhu a „zbytku světa“. Stav salda platební bilance také souvisí s vývojem měnových kurzů. V situaci, kdy je saldo platební bilance přebytkové, dochází ke zhodnocení domácí měny a depreciaci měny zahraniční. V případě deficitního salda platební bilance je pohyb kurzů opačný (Fuchs, Tuleja, 2003) 1

Zboží, služby, transfery, důchody, dlouhodobý a krátkodobý kapitál, devizové rezervy

18


Státní zahraničněobchodní politika má několik směrů, kterými se může vydat. Hlavními směry jsou politika protekcionismu a politika liberalizace a volného obchodu. Bylo již uvedeno, že v rámci mezinárodního obchodu plynou účastníkům rizika vyplývající ze závislosti na vnějším prostředí. Dle Fuchse může mít vzájemný obchod států dva efekty (Fuchs, Tuleja, 2003):  efekt lokomotivy, kdy růst výkonu v jedné zemi vyvolá růst v zemi druhé (tím, že vzroste prostor pro její export)  efekt importované inflace, kdy růst v jedné zemi zvýší i cenovou hladinu, což povede k růstu exportu do této země a tím k postupnému nárůstu cenové hladiny i v zemi exportující Negativní rizika se státy snaží minimalizovat právě v rámci své vnější obchodní a měnové politiky. V té dochází v posledních letech k výrazné liberalizaci. K charakteristickým rysům obchodně-politických aktivit států totiž odjakživa patří jistá míra protekcionismu (Fuchs, Tuleja, 2003), která aktivitě zahraničního obchodu neprospívá. 2.2.1.1 Protekcionismus Hlavním záměrem protekcionismu by měla být ochrana domácích producentů před silnějšími zahraničními konkurenty. Argumentem pro omezování zahraničního obchodu může být například fakt, že podle některých ekonomů (Mankiw, 1999) vede liberalizace obchodu k zániku domácích pracovních míst. Volný obchod snižuje cenu produktu, což vede ke snížení produkce a poklesu zaměstnanosti v tomto odvětví. Tento argument ovšem sám autor vyvrací předpokladem, že volný obchod způsobí zánik některých pracovních míst, ovšem současně je vytváří v jiném odvětví. Proto by se domácí výrobci jednoho produktu přesunuli do odvětví, ve kterých má jejich země komparativní výhodu. Státy se také někdy snaží dočasně ochraňovat své producenty, kteří působí například v nových a rozvíjejících se odvětvích, nebo odvětvích které z nějakého důvodu potřebují dočasnou podporu (např. Německé šrotovné). To je obhajováno argumentem, že tyto odvětví po svém rozvinutí nebo ozdravení budou schopny konkurovat zahraničním producentům. 2.2.1.2 Liberalizace Oproti politice protekcionismu stojí současné snahy o liberalizaci obchodu. Základním předpokladem této snahy je skutečnost, že dochází-li ke směně na svobodném trhu, znamená to, že z ní obě strany mají (respektive očekávají) prospěch. Proto je svobodný trh prospěšný všem svým účastníkům. Naopak násilná intervence v tomto procesu směny nutí účastníka směny jednat tak, jak by za svobodných okolností nejednal. Pokud je tento účastník intervencí omezen, klesá jeho užitek ze směny, a jiná strana získává užitek na jeho úkor (Rothbard, 2005).


19

Proti názorům M. Rothbarda argumentuje M. Krugman. Ten předpokládá, že volný trh může fungovat v teoretické globální rovině, ale státy samy o sobě nemusí být motivovány k přijímání modelu volného trhu. Dále pak zastává názor, že některé nástroje státních zásahů (jako exportní dotace a dočasná omezení dovozu) mohou mít (ale nemusí) pozitivní efekt na specializaci světové produkce, což by mělo za následek růst kvality a pokles cen zboží (Krugman, 1990). V současné době se zahraničně obchodní politiky většiny zemí vydávají cestou liberalizace. Výraznou měrou k tomu přispěl vznik Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT). Tato dohoda vznikla roku 1947 jako prostředek snah o liberalizaci a odstraňování překážek mezinárodního obchodu. Zpočátku bylo jejím cílem snížení cel, později se začala zabývat i rozvojem služeb pro mezinárodní obchod, nebo ochranou duševního vlastnictví. Závěrečným aktem smlouvy, uzavřeným v roce 1994 bylo vytvoření Světové obchodní organizace (World Trade Organization – WTO, založena 1995). Ta vznikla k prvnímu lednu 1995 a stala se významnou mezinárodní organizací dohlížející na mezinárodní obchod, zejména na plnění podepsaných mezinárodních smluv. Česká republika se účastní hned od sepsání dohody o jejím vzniku v dubnu 1994 (MFČR, 2005). Náplň její činnosti zahrnuje například řešení obchodních sporů mezi členskými zeměmi, nebo stížností na nedodržování přijatých zásad v obchodní oblasti. K tomu využívá takzvaný Mechanismus řešení sporů (Dispute Settlement Body). Ten WTO opravňuje jakoukoliv členskou zemi uplatnit obchodní sankce vůči státu, který zavedl bariéry omezující mezinárodní obchod (WTO,2012) Kromě liberálních a protekcionistických politik existují ještě politika dvoustranná, jiným slovem bilaterální a mnohostranná, neboli multilaterální (Bydžovská, 2012). Bilaterální politika je tvořena dvoustrannými smluvními dohodami. Patří do ní například (Žák, 2006):  Dohody o strategickém partnerství  Dohody o ekonomické spolupráci  Dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic  Smlouvy o zamezení dvojího zdanění  Dohody o vědecko-technické spolupráci  Sektorové dohody (např. o spolupráci v průmyslu, dopravě, energetice. Jinak se nazývají memoranda)  Zápisy z jednání smíšených komisí, jejichž existenci zakotvuje některá dohoda, smlouva, nebo memorandum. 2.2.2

Nástroje politiky mezinárodního obchodu

Při ovlivňování obchodních vztahů státy využívají dva hlavní druhy regulačních nástrojů. Ty se nazývají přímé a nepřímé. Přímé je možno dále rozdělit na tarifní (cla) a netarifní (mimocelní opatření). Nepřímé nástroje jsou pak ty, které se týkají monetární a fiskální politiky, a ovlivňují platební bilanci (Fuchs, Tuleja, 2003).

20


Clo je základní a nejstarší nástroj regulace zahraničního obchodu. Jedná se o daň vybranou v okamžiku přechodu zboží přes hranice státu nebo celní unie. Dělí se podle několika hledisek – pohybu zboží, účelu, a výpočtu (Machková, 2009). Podle pohybu jej lze rozdělit na vývozní, dovozní a tranzitní. Vývozní clo se používá hlavně na strategické suroviny (např. ropu), a není příliš běžně využíváno. Dovozní clo se platí za dovezené zboží a tranzitní za zboží převážené územím státu (Celní správa, 2009) Z hlediska účelu clo lze dělit na fiskální a ochranná. Fiskální cla mají za úkol tvořit stálý příjem do státního rozpočtu, ochranná mají chránit domácí výrobce před zahraniční konkurencí (Machková, 2009). Posledním hlediskem je způsob stanovení výše cla. Tyto způsoby existují tři: procentuální částka (valorické clo), pevná částka (specifické clo) anebo kombinace obou předchozích (diferencované clo). Vliv cla na zahraniční obchod je jednoduchý. Clo ovlivňuje cenu dováženého zboží. Pokud stát zvýší clo, dovozci jsou nuceni zvýšit cenu. Tato změna ceny pak ovlivňuje chování domácích spotřebitelů. Pokud cena vzroste, sníží se poptávané množství. Jinými slovy clo snižuje celkové množství dovozů a posouvá domácí trh blíže rovnováze. Vliv cla je pozorovatelný i na domácím trhu, zvýhodňuje prodávající a znevýhodňuje nakupující, jelikož zvyšuje domácí cenu (Mankiw, 1999). V případě netarifních nástrojů má stát poněkud širší paletu, ze které může vybírat. Nejčastěji používanými netarifními nástroji jsou v současné době tzv. technické překážky obchodu. To jsou například povinnosti certifikace výrobků a výrobních procesů, administrativní povolovací řízení apod. Mezi další používané netarifní nástroje řadíme především intervence státu, překážky plynoucí ze standardizace, překážky plynoucí z rozdílných administrativních procesů, nebo speciální dovozní poplatky. Standardizace omezuje zahraniční obchod v tom směru, že se snaží bránit dovozu nekvalitního, popřípadě nebezpečného zboží vyžadováním splnění úrovně technických nebo bezpečnostních norem, popřípadě povinnost značení výrobků (Machková, 2009). Mezi specifické řadíme nástroje jako dovozní licence, trvalé nebo dočasné zákazy dovozu určité komodity, stanovování minimálních cen, nebo množstevní omezení dovozu (kvóty). Tyto určují maximální objem zboží, který je možný do země ve stanoveném období dovézt. Tato kvóta může být i nulová. To v praxi znamená zákaz dovozu konkrétního druhu zboží (Fuchs, Tuleja, 2003) Kvóty také ovlivňují domácí trh. Zvyšují totiž domácí cenu nad cenu na světovém trhu. Toto opatření opět zvýhodňuje prodávající nad kupujícími. Dovozní licence zase zvýhodňují jejich držitele tím, že mohou nakupovat v zahraniční za tržní cenu a prodávat na domácím trhu za cenu zvýšenou kvótami (Mankiw, 1999) Překážky mohou vzniknout i z rozdílných administrativních procedur, jako například různých způsobů stanovování celní hodnoty zboží, pravidel pro určování původu zboží, nebo rozdíly v náležitostech dokumentů a jiných formalit.


21

Další formou netarifního ovlivňování zahraničního obchodu mohou být vývozní prémie (tzv. subvence), které se poskytují zpravidla ve formě odečtu daně, kterou by byl vývozce povinen odvést při obchodování na domácím trhu Fuchs. Tuleja, 2003). 2.2.3

Kupní síla

S kurzovými pohyby úzce souvisí i kupní síla domácích spotřebitelů. Krugman a Obstfeld (2003) vysvětlují vlivy kupní síly s pomocí zákonu stejné ceny (law of one price). Tento zákon říká, že na konkurenčním trhu, osvobozeném od nákladů na dopravu a překážek obchodu (tarifních i netarifních), je identické zboží prodáváno v různých zemích za stejnou cenu vyjádřenou ve stejné měně. K tomu dochází proto, že pokud je v počátku zboží na jednom trhu za vyšší cenu, je logické, že na tento trh bude zboží dováženo z jiných zemí. To vše tak dlouho, dokud se ceny nevyrovnají (Krugman, Obstfeld, 2003) Teorie parity kupní síly (Purchase Price Parity) pak v této situaci říká, že směnný kurz dvou měn se rovná poměru mezi cenovými hladinami zemí, které těchto měn využívají. Kupní síla země se pak odráží v domácí cenově hladině. Pokles kupní síly v domácí měně, který je indikován zvýšením cenové hladiny, je spojen s proporcionální depreciací měny na měnovém trhu. V opačném gardu pak na růst kupní síly reaguje měna posílením (Krugman, Obstfeld, 2003) V praxi spojení těchto dvou teorii vypadá takto: pokud na jednom trhu stojí výrobek 100 jednotek měny (např. CZK), a na jiném trhu 20 jednotek (např. EUR), pak vzájemný kurz těchto měn by se měl rovnat podílu cen jednoho výrobku v souvislosti se zákonem jedné ceny. Proto získáme kurz jednoduchým výpočtem (Fuchs, Tuleja, 2003). Kurzové změny mají na zahraniční obchod podstatný vliv. Podle Žáka (2006) je kurz měny hlavním faktorem, který dovozce a vývozce motivuje k jejich činnosti. Působení kurzů totiž pro účastníky mezinárodní směny může zvýšit zisky nebo ztrátu. Devalvace a revalvace představují důležitý nástroj, jak ovlivnit a motivovat dovozce a vývozce (Svatoš, 2009). Pokud domácí měna oslabuje, jsou zvýhodněni vývozci, kteří za stejné množství peněz utržených v cizí měně dostanou více v měně domácí. V opačném případě jsou zvýhodněni dovozci, kteří nakupují v jiné měně a prodávají za domácí měnu, jejíž cena vzrůstá.

2.3 Hlavní ukazatele zahraničního obchodu Aktivita zahraničního obchodu se dá hodnotit na mnoha různých ukazatelích. Tato práce se ve své praktické části zaměřuje zejména na obchodní bilanci, objem obchodování a kurz koruny. O obchodní bilanci i kurzu již byla řeč v předchozích kapitolách.

22


2.3.1

Objem zahraničního obchodu.

Ten v absolutním vyjádření dává obraz o postavení země ve světové ekonomice.(Svatoš, 2009) Jedná se tedy o sumu všech vyvezených (respektive dovezených) výrobků za určité období, vyjádřenou v měně státu (zde CZK). Tuto sumu je možné dělit do oborových skupin a získat tak detailnější pohled na strukturu obchodu. Dělení podle oborů se u nás využívá několik druhů. Český statistický úřad využívá ve svých databázích dvojího dělení, jednak dělí zboží podle harmonizovaného systému, jednak podle SITC. 2.3.1.1 Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží Harmonizovaný systém je dle své definice „nomenklatura, obsahující čísla a položky a jejich číselné znaky, poznámky k třídám, kapitolám a položkám, jakož i všeobecná pravidla pro výklad všeobecného systému (Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, 1983). Harmonizovaný systém značení lze využívat v dvoumístné, čtyřmístné nebo šestimístné variantě, přičemž více míst znamená detailnější a podrobnější značení. Nejpodrobnější je pak osmimístná kombinovaná nomenklatura. 2.3.1.2 Standard International Trade Clasification (SITC) SITC je klasifikací zboží, které vstupuje do zahraničního obchodu, sestavenou převážně pro statistické účely Organizací Spojených Národů. Je tvořena pětiúrovňovou strukturou, rozdělenou a označenou opět číselným kódem, od jednočíselného až po pětičíselný. Tyto úrovně se nazývají (OSN, 2006):  Sekce (Sections, jednomístný kód)  Divize (Divisions, dvoumístný kód)  Skupiny (Groups, třímístný kód)  Podskupiny (Subgroups, čtyřmístný kód)  Zboží (Items, pětimístný kód) V současné době je využívána čtvrtá novelizace této klasifikace s názvem Revision 4. Ta se používá od roku 2006 a dělí zboží do následujících sekcí: 0. jídlo a živá zvířata 1. nápoje, tabákové výrobky 2. surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3. minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4. živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5. chemikálie a příbuzné výrobky 6. tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7. stroje a dopravní prostředky 8. průmyslové spotřební zboží 9. komodity a předměty obchodu.


23

K těmto deseti skupinám byly přidány ještě dvě (I a II), které se používají pro zlato, respektive zlaté mince (OSN, 2006).

2.4 Instituce ovlivňující zahraniční obchodní vztahy Zahraničně obchodní politice byl v této práci věnován podstatný prostor, proto na závěr bude vhodné uvést nejdůležitější organizace, které mají provádění této politiky na starosti. Uvedeny jsou pouze ty, pro které je politika ovlivňování zahraničního obchodu hlavní náplní činnosti. 2.4.1

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MPO se zabývá zahraničněobchodní politikou České Republiky a společně Ministerstvem zahraničních věcí je za ni zodpovědné. Mezi hlavní kompetence MPO patří (Svatoš, 2009):  Koordinace zahraničněobchodní politiky  Zabezpečení a sjednávání bilaterálních a multilaterálních dohod  Realizace spolupráce s integračními seskupeními (EU, WTO)  Řízení a výkon činnosti spojené s uplatňováním licenčního režimu v oblasti styku se zahraničím  Příjem opatření na ochranu proti dovozu dumpingových výrobků Další důležitou oblastí práce MPO je využívání aktivních podpůrných prostředků zahraničního obchodu. To je velice důležitá oblast zviditelňování české produkce v zahraničí. To zahrnuje například podporu účasti výrobců na veletrzích a výstavách v zahraničí. MPO také poskytuje poradenskou a konzultační činnost, vzdělávací programy a vydává také informační publikace. Ministrem průmyslu a obchodu je v současné době MUDr. Martin Kuba (MPO, 2011) 2.4.2

Asociace exportérů

Je dobrovolným sdružením, zastupujícím prosazování společných zájmů svých členů. Cílem je zachování a zvyšování konkurenceschopnosti domácích firem a především exportních společností. Jedná jak s orgány státní správy, tak s jednotlivci, kteří mohou pomoci při naplňování cílů. Dále též organizuje a provádí společenské, vzdělávací a propagační akce (Svatoš, 2009). 2.4.3

Coface

Coface je nadnárodní společnost, založená roku 1990. Zaměřuje se na poradenství firem podnikajících v oboru obchodování na trzích střední a východní Evropy. Primárně se zaměřuje na finanční poradenství, řízení rizik a pojišťovna pohledávek. Pro účely této práce je důležitá poradenská část, konkrétně tzv. country risk and economic research. Zde společnost Coface uděluje jednotlivým zemím hodnocení z finančního a ekonomického pohledu, hodnotí rizikovost a hlavní charakteristiky těchto zemí (Coface, 2011)

24

2.4.4


Další instituce

Další instituce, které již ovšem nemají pro tuto práci takový význam jako předešlé, ale ve vztahu k zahraničním obchodu je třeba jejich působení krátce zmínit, jsou:  Czechtrade  Czechinvest Czechtrade je vládní agentura a příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu. Vznikla v roce 2007 a jejím posláním je přispívat k růstu exportu českých, především malých a středních firem. Nabízí především poradenství v oblasti vyhledávání nových odbytišť pro výrobky pomocí systému denně aktualizované databáze zahraničních poptávek, projektů nebo tendrů. Často využívanou službou je ověření zájmu o daný produkt v konkrétní zemi. Dále se zaměřuje na poskytování informací o vybraných státech a trzích, pomáhá najít exportérům obchodní partnery díky síti poboček a kontaktů. V současné době má Czechtrade zastoupení ve více než třicet zemích světa (Czechtrade, 2010). Stejně jako Czechtrade je i Czechinvest státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu. Vznikla ovšem o tři roky dříve, již v roce 2004. Narozdíl od CT se však zabývá podporou přílivu zahraničních investic do České republiky (Svatoš, 2009), podporou domácích malých a středních podniků (ne pouze vývozců) a především propagací České Republiky v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro investice 10. Czechinvest poskytuje služby v oblasti poradenství k projektům, správu databáze podnikatelských nemovitostí, implementace dotačních programů (financovaných EU nebo státem), pomoc při realizaci investičních projektů a při zprostředkování státní podpory. Zahraničním investorům, kteří již v České Republice investovali, nabízí Czechinvest takzvanou službu AfterCare. Ta zahrnuje například podporu při reinvesticích (Czechinvest, 2012)

2.5 Postavení ČR v mezinárodním obchodě V kapitole o komparativních a absolutních výhodách bylo zmíněno, že díky postupné globalizaci se státy mohou více a více soustředit na tu oblast hospodářství, ke které mají nejvýhodnější podmínky. Česká Republika před revolucí v roce 1989 produkovala pro celý východní blok zejména strojírenské, textilní, obuvnické a sklářské výrobky Vzhledem k široké výrobní orientaci (zejména ve strojírenství) nebylo možné v tak malé zemi po otevření hranic držet krok se zahraniční konkurencí v kvalitě ani v ceně výrobků. Proto bylo potřeba specializovat výrobu na výrobky, pro které má česká republika speciální předpoklady (Tomeš, 2008).


2.5.1

25

Historické předpoklady

Jedním z hlavních předpokladů je fakt, že Česká Republika je historická strojírenská velmoc již od dob Rakouska - Uherska. V této době se produkce zaměřovala hlavně na zbrojírenský průmysl a dopravu. Československo produkovalo asi 60% rakousko-uherské průmyslové výroby. Struktura českého hospodářství po první světové válce je označována jako průmyslově agrární (Tomeš, 2008). V této době probíhal největší hospodářský růst, obchodní bilance byla vždy kladná (s výjimkou roku 1932). Dvacátá léta znamenala pro tehdejší Československou republiku největší průmyslový růst (meziročně o 9,7%, oproti světovému průměru 6,4%. Pravdou sice je, že během velké deprese (ve světě vypukla 1929, v ČSR se projevila později) klesla průmyslová produkce o 40%, jelikož i tehdy byla československá ekonomika závislá na exportu. Těsně po druhé světové válce byla ekonomika v troskách a došlo k masivnímu znárodňování klíčových průmyslových podniků. Po komunistickém převratu poté došlo v rámci plánování tzv. pětiletek k masivnímu zaměřené právě na průmyslovou výrobu. V rámci první pětiletky bylo plánování zvýšení průmyslové výroby o 70%. Tato hodnota byla následně na příkaz ze SSSR v roce 1950 přehodnocena na 133%. Zahraniční obchod se ze západních vyspělých zemí přeorientoval na východní lidově demokratické země a jejich pomalu se rozvíjející ekonomiky. Ve vzniklé RVHP pak tehdejší ČSSR hrála úlohu vedoucí strojírenské velmoci (Tomeš, 2008). Je tedy jasné, že hlavní devizou současné České Republiky je historická zkušenost s průmyslovou výrobou, tradice velkých podniků a jejich výrobky světoznámých značek, z nichž některé se na trhu drží již druhé století. 2.5.2

Hodnocení ČR podle Coface

Jak již bylo psáno výše, Coface je společnost zaměřující se na rizika v obchodu s jednotlivými zeměmi, kterým uděluje rating podle stupně pravděpodobnosti výskytu problémů a rizik při obchodování. Česká republika podle této společnosti patří mezi země s ratingem A2, což je druhý nejvyšší rating udělovaný touto společností, znamenající nízkou pravděpodobnost výskytu problémů při obchodování. Další rating, udělovaný touto společností, se nazývá hodnocení obchodního klimatu (business climate assessment). I v této oblasti je Česko hodnoceno druhou nejvyšší známkou A2. Co se týče hodnocení hlavních charakteristik České Republiky, mezi silné stránky naší země patří především integrace do řetězce mezinárodního obchodu, strategická poloha v samém středu evropského kontinentu, a výše celkového i zahraničního dluhu. Slabými stránkami naší země je ovšem velká závislost na exportu (který podle agentury tvoří 84% HDP). Jeho většinová část (67%) směřuje do zemí

26


Eurozóny. Proto je u nás jako hlavní negativum označena velká závislost na zahraniční poptávce. Mezi další negativa zařazuje Coface stárnoucí populaci a nedostatečné znalosti či dovednosti. Podle tohoto hodnocení je pokles výkonu ekonomiky zaviněn obzvláště poklesem zahraničních investic, které před vypuknutím krize tvořily k našemu HDP „zásadní příspěvek“ (Coface, 2011). 2.5.3

Hlavní obchodní partneři ČR

Česká Republika udržuje obchodní vztahy s nejrůznějšími zeměmi, co do velikosti hospodářství i orientace domácí produkce. Aby bylo možné v praktické části popsat vývoj zahraničního obchodu, je třeba popsat, v jaké situaci se tento dlouhodobě nachází. Proto se práce v této části zaměří na identifikaci hlavních obchodních partnerů a na popis struktury zahraničního obchodu. Pro úplnost je třeba dodat, že data použitá v této části práce jsou sumy hodnot za období od roku 2001 do 2011. V předešlé kapitole již bylo vysvětleno, že Česká ekonomika je spíše exportní. V rámci celkového vývozu je největší objem zboží exportován do Německa. Celkový export, který z Česka do Německa zamířil, tvořil 33,2% z celkového součtu. Druhou, velmi významnou zemí je Slovensko, kam zamířilo 8,6% celkového exportu. Další, méně významné státy lze najít v tabulce níže. Tab. 1

Významné exportní země

Kód země DE SK PL FR AT GB

Název země Německo Slovensko Polsko Francie Rakousko Spojené království

Podíl 33,19% 8,58% 5,74% 5,21% 5,10% 4,94%

Zdroj: ČSÚ

Ze srovnání dovozců vyplývá, že opravdu nejaktivnějším obchodním partnerem v rámci mezinárodního obchodování je pro Českou republiku Německo. Podíl dovozu z této země tvořil za vybrané desetiletí 28,6% z celkového importu. Zemí s druhým největším podílem dovozu je Čína. Odtud bylo dovezeno 7,9% z celkového importu. Podrobněji opět v tabulce níže.

Teorie mezinárodního obchodu Tab. 2

27

Významní dovozci do České republiky

Kód země DE CN PL SK RU IT

Název země Německo Čína Polsko Slovensko Rusko Itálie

Podíl 28,60% 7,92% 5,50% 5,41% 5,29% 4,63%

Zdroj: ČSÚ 2.5.4

Struktura zahraničního obchodu

V dřívějších kapitolách bylo zmíněno, že Česká Republika je stát se silným zaměřením na průmysl. To dokazuje i pohled na graf struktury českého obchodu (rozdělené podle SITC). 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Potraviny a živá zvířata Surové materiály,… Živočišné a rostlinné oleje, tuky …

Dovoz Vývoz

Tržní výrobky tříděné hlavně … Průmyslové spotřební zboží

Obr. 1 ČSÚ)

Srovnání struktury dovozu a vývozu v období 2001-2011 (v bilionech Kč, zdroj dat:

Tento graf názorně vykresluje převis exportu nad importem. Je důležité všimnout si, které sekce jsou v českém zahraničním obchodě zásadní (sekce 6, 7, a 8). Aby byl zahraniční obchod definován úplně přesně, je nutné kromě obchodních partnerů a struktury uvést také obchodní bilanci. Ta v celkovém součtu za stejné období jako předcházející statistiky tvoří 411 180 909 tis. Kč. Toto číslo není tak důležité jako fakt, že je bilance výrazně kladná. To znamená, že celkem se z České Republiky více vyváží, než dováží, ergo je zde znovu dokázáno, že česká ekonomika je proexportní. Obchodní bilanci v rámci struktury předmětu obchodu lze vyčíst z grafu struktury, podrobnější hodnoty v této části práce nejsou směrodatné. Pro srovnání bilance obchodních partnerů je vhodné uvést Německo jako největšího vývozce i dovozce a Čínu se Slovenskem jako země s druhým největším objemem vývozu, respektive dovozu. Je třeba zmínit, že s Německem je obchodní bilance kladná (vyšší vývoz), s Čínou výrazně záporná (velmi vysoký dovoz) a se Slovenskem opět kladná.

28


Z výše uvedeného vyplývá, že zcela zásadní část našeho zahraničního obchodu tvoří export průmyslových výrobků, konkrétně vývoz strojů a dopravních prostředků, a to zejména do sousedských zemí, popřípadě do jiných částí EU.

Analýza vlivu krize na zahraniční obchod ČR

29

3 Analýza vlivu krize na zahraniční obchod ČR Tato část práce se již bude zabývat praktickou stránkou zahraničního obchodu, a to konkrétně vlivem následků finanční krize na český zahraniční obchod. V první řadě je třeba zjistit, ve kterých letech a jakým způsobem se příznaky této krize na českém zahraničním obchodě projevily.

3.1 Vývoj zahraničního obchodu v letech 2001 - 2011 Směr, jakým se statistiky obchodu v daném období ubíraly, dokumentuje graf níže. V něm jsou využity procentuální hodnoty růstu dvou zásadních veličin – objemu dovozu a vývozu. Tyto hodnoty jsou pro lepší představu o vývoji ekonomiky v jednotlivých letech doplněny o procentuální růst HDP.

Obr. 2

Vývoj ukazatelů zahraničního obchodu v letech 2001 – 2011 (Zdroj dat: ČSÚ)

V tomto grafu jsou viditelné dvě fáze, při kterých růst ukazatelů obchodu klesal do záporných hodnot. Prvním, menším poklesem byl rok 2002. To se do Evropy přelily symptomy hospodářského poklesu z USA. Tento pokles byl způsoben, podobně jako dnešní hospodářská recese, splasknutím bubliny na trhu. Narozdíl od současné krize ovšem tato recese byla způsobena trhem informačních technologií, do kterého bylo v této době masivně investováno a akcie internetových firem silně nadhodnocovány. Ovšem k tak masivnímu poklesu, jako v případě poklesu hypotečního trhu při splasknutí bubliny nedošlo, pravděpodobně pro nižší provázanost IT technologií s ekonomikou. Česká ekonomika tímto poklesem byla ovlivněna pravděpodobně přes Německo, které bylo zasaženo poněkud citelněji (Zemánek, 2005). Druhý, pro tuto práci zásadní pokles nastal v roce 2008. V tomto roce se totiž zastavil růst obou složek zahraničního obchodování. Hrubý domácí produkt rostl pouze přibližně polovičním tempem než v předcházejícím roce. Tato

30


situace je způsobena postupným přeléváním symptomů americké finanční krize do ostatních rozvinutých států. Růst importu si ještě zachoval kladnou hodnotu, ovšem změna exportu již byla záporná. Zde je vhodné uvést slova viceguvernéra ČNB V. Tomšíka, který říká, že mezinárodní obchod bude v případě druhého poklesu ekonomik hlavním kanálem šíření krize (Tomšík, 2011). Na tomto případu je vidět, že se krize touto cestou opravdu šířila, jelikož pokles zahraniční poptávky vyvolal v dalším roce pokles celkové produkce. V roce 2009 pak nastal zmiňovaný propad v domácí produkci (růst klesl do záporných hodnot). Klesly i ukazatele dovozu a vývozu. V roce 2010 již lze vysledovat oživení, reakci ekonomiky na záchranné balíčky a stimuly jak domácí, tak zahraniční. Je také vidět jejich krátkodobá životnost, jelikož v roce 2011 růst již opět klesá. Období, kterému se bude analýza vlivu krize dále nejvíce věnovat, je tedy období od roku 2007 (vypuknutí krize ve světě) až po rok 2011. Pro lepší porovnání jednotlivých hodnot však bude využito i statistik roku 2006 jako posledního roku celkového růstu většiny ekonomik.

3.2 Zahraniční obchod v roce 2006 Rok 2006 byl ještě rokem všeobecného růstu. Ani česká ekonomika nebyla výjimkou, její hrubý domácí produkt v tomto roce vzrostl podle získaných dat o 7,6%. 3.2.1

Základní ukazatele

Další ukazatele výkonu obchodu taktéž držely vysoký růst. Celkový objem vývozu vzrostl o 14,8%, růst dovozu byl dokonce patnáctiprocentní. Celková obchodní bilance za tento rok je kladná, a činí 39,76 mld. Kč. Nejvyšší kladnou obchodní bilanci měla Česká Republika v rámci obchodování zboží třídy 07. Ta činila 271,01 mld. Kč. Nejvyšší zápornou bilanci pak měl obchod se zbožím třídy 03 (-138,97 mld. Kč). V rámci jednotlivých obchodních partnerů má Česko v tomto roce nejvyšší kladnou bilanci s Německem (85,55 mld. Kč) a nejvyšší zápornou s Čínou (119,19 mld. Kč) Struktura obchodovaného zboží, kterou je možno vidět v grafu níže, se nijak zvlášť neodchyluje od struktury, která byla sestavena podle dat za celé desetiletí v dřívějších kapitolách.


Obr. 3

31

Struktura zahraničního obchodu 2006 (stamiliardy CZK, zdroj dat: ČSÚ)

I struktura dovozců roku 2006 zůstává prakticky stejná jako celková struktura. Jedinou výraznější odlišností je fakt, že Čína zde ještě nezaujímá tak zásadní postavení, jelikož objem čínského dovozu je skoro stejný jako v rámci českého obchodu s Ruskem. Co se druhu dovozu týče, z Německa bylo nejvíce dovezeno zboží tříd 06 a 07, z Číny pak 07 a 08. Tab. 3


Kód země Název země DE Německo CN Čína RU Rusko PL Polsko SK Slovensko FR Francie

Podíl 29,68% 6,35% 6,25% 5,88% 5,59% 4,98%

Zdroj:ČSÚ

I struktura zemí, do kterých čeští obchodníci nejvíce vyváželi je shodná s výchozí strukturou. Zde je taktéž hlavním partnerem pro obchod Německo, s dominantním podílem vyvezeného zboží (necelých 32% celkového dovozu v tomto roce). Nejvíce se do Německa vyváželo zboží třídy 06 a 07.

32 Tab. 4

Analýza vlivu krize na zahraniční obchod ČR Hlavní cíle českého exportu roku 2006

Kód země DE SK PL FR AT GB

Název země Německo Slovensko Polsko Francie Rakousko Spojené království

Podíl 31,94% 8,41% 5,66% 5,54% 5,11% 4,78%

Zdroj:ČSÚ

3.2.2

Shrnutí

V tomto roce tedy žádné zásadní skoky a změny nenastaly. Hlavní ukazatele lze shrnout takto:  Růst HDP: 7,6%  Růst dovozu: 15%  Růst vývozu: 14,8%  Obchodní bilance kladná

3.3 Zahraniční obchod v roce 2007 V roce 2007 došlo v USA k vypuknutí tolikrát zmiňované finanční krize. Do česka se ovšem negativní impulzy přesunuly až později, a tak je paradoxně tento rok obdobím největšího růstu všech tří zásadních ukazatelů. 3.3.1


Hrubý domácí produkt podle získaných dat vzrostl o 9,2%. Vyvezeno bylo o 15,6% více zboží než v předchozím roce, růst dovozu mírně klesl na 13,6%. Celková obchodní bilance byla opět kladná, a v tomto roce činila 87,72 mld. Kč. To je oproti výchozímu roku 2006 nárůst o více než dvojnásobek. Je to způsobeno vyšším nárůstem vývozu, oproti zpomalujícímu růstu objemu dovezeného zboží (pro ilustraci – dovezlo se o necelých 287 mld. Kč více zboží než předešlý rok, zatímco růst vývozu v absolutním vyjádření činil 334 mld. Kč). Nárůst vývozu byl především tažen nárůstem třídy 07 (17,6%), což při objemu 1,3 mld. Kč znamená nárůst přibližně o 228 mld. Kč. V rámci produktové struktury došlo ke zlepšení bilance třídy 03 (na -123, 77 mld. Kč, což je zlepšení o 15,2 mld. Kč). Bilance obchodu třídy 07 v tomto roce činila 315,35 mld. Kč (meziroční nárůst o 44,25 mld. Kč). S obchodními partnery se opět bilance měnila oběma směry. Obchod s Německem zaznamenal přebytek ve výši 92,16 mld. Kč (nárůst o 6,61 mld. Kč). Čína pak dovezla o 171,65 mld. Kč zboží více, než bylo vyvezeno stejným směrem od nás do Číny (bilance poklesla o 52,46 mld. Kč.

Analýza vlivu krize na zahraniční obchod ČR 0

1

2

3

33 4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15

Potraviny a živá zvířata

Nápoje a tabák Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Vývoz

Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

Dovoz

Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží Komodity a předměty obchodu, j.n.

Obr. 4

Struktura zahraničního obchodu 2007 (stamiliardyCZK, zdroj dat: ČSÚ)

I v roce 2007 si zahraniční obchod víceméně udržel stabilní strukturu. Jedinou výraznější změnou v rámci poměru jednotlivých hodnot je fakt, že dovoz a vývoz tržních výrobků se víceméně vyrovnal. To je způsobeno zmíněným vyšším nárůstem vývozu, který se promítnul nejvíce právě v tomto odvětví (růst o 25%), zatímco dovoz rostl méně. Tab. 5


Kód země DE CN PL SK IT RU

Název země Německo Čína Polsko Slovensko Itálie Rusko

Podíl 28,03% 7,77% 5,74% 5,35% 4,77% 4,77%

Zdroj: ČSÚ

Ve struktuře dovozců nastalo několik drobných změn. Hlavní změnou je asi pokles dovozu zboží z Ruska, které dovezlo o 10% zboží méně a jeho podíl tak klesl o 1,47 procentního bodu. Tento pokles je způsoben výrazným poklesem dovozu zboží sekce 3 (pokles o 12 mld. Kč, přibližně 12%). V této sekci se nachází dvě hlavní divize 33 a 34. Hlavní pokles nastal v případě divize 33 (ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály). To souvisí s roztržkou mezi Ruskem a Běloruskem o cenu ropy, transportované přes běloruské území. Následkem toho byly omezeny dodávky ropy do Evropy. Nicméně tento fakt nemá své příčiny ve finanční krizi. Další změna pak nastala v případě Francie. Objem francouzského dovozu měl sice kladný růst (9%), nicméně z této „elitní šestky“ byla vytlačena Itálií (růst o 16%). Dále je možné u ostatních zemí pozorovat nárůst objemu dovezeného zboží. Pro ilustraci: v případě Německa činil nárůst přibližně 11%,

34


v případě Číny dokonce o 48%. Nárůst dovozu z Číny je patrnější více v následujících letech. Tab. 6


Kód země DE SK PL FR GB IT Zdroj: ČSÚ

Název země Německo Slovensko Polsko Francie Spojené království Itálie

Podíl 30,75% 8,66% 5,93% 5,44% 5,10% 4,90%

V tomto roce Česko vyváželo stále do stejných zemí, pouze objemy obchodování se zvyšovaly, v některých případech až o pětinu (Slovensko o 19%, Polsko o 21%). 3.3.2

Shrnutí

Vliv krize tedy český zahraniční obchod v tomto roce ještě nepocítil. Export výrazně rostl, což značí, že ani evropské státy, se kterými Česko nejvíce obchoduje, nebyly symptomy krize zasaženy. To lze přičíst časovému rozdílu – hypoteční trh v USA se dostal do problémů až v polovině roku (na přelomu července a srpna). Tyto problémy se do Evropy samozřejmě dostávaly s časovou prodlevou (především co se zahraničního obchodu týče, v jiných sektorech tomu mohlo být jinak). Vývoj ukazatelů:  Růst HDP: 9,2%  Růst dovozu: 13,6%  Růst vývozu: 15,6%  Obchodní bilance kladná, výrazné zlepšení

3.4 Zahraniční obchod v roce 2008 V roce 2008 se již do Evropy začaly přelévat potíže způsobené americkou finanční krizí. Česká ekonomika reagovala na tyto negativní impulzy zpomalením růstu většiny ukazatelů. 3.4.1


Růst HDP se zpomalil, klesl na hodnotu 5,1%. Export si růst již neudržel, a mírně poklesl. Tento pokles činil sice pouhé 0,2%, ovšem i tak zde lze vysledovat prvotní signál nastávajících potíží. Tento záporný růst svědčí o poklesu zahraniční poptávky po zboží. Je zde znatelné, že domácí poptávka nebyla ještě vlivem krize zasažena natolik jako zahraniční, jelikož import i v tomto roce rostl, i když velmi pomalým tempem 0,6%. To potvrzuje i statistika obchodní bilance a její pokles o 20,47 miliardy na hodnotu 67,25 mld.


3.4.2

35

Pohyb v důležitých odvětvích

Bilance třídy 07 navzdory tomu vzrostla o dalších 20,84 mld. Kč, což znamená, že v tomto roce činila 336,19 mld. Kč. To je způsobeno poklesem dovozu zboží této třídy, v celkovém součtu všech zemí o 3,2%, v absolutním vyjádření pak pokles činil 33,23 mld. Kč. Vývoz třídy 07 ovšem klesal také, meziročně o 0,9%. Po těchto změnách vypadala struktura obchodu tak, jak je znázorněno na obr.5. 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné… Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle… Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží Komodity a předměty obchodu, j.n. Obr. 5

Vývoz Dovoz


Ve struktuře jako takové nenastala žádná významná změna. Pouze ve třídě 01 došlo k situaci, kdy vývoz byl poprvé větší než dovoz. To je způsobeno poklesem dovozu komodit této třídy o 19%, naopak vývoz rostl o 13%. 3.4.3

Obchodní partneři roku 2008

Struktura států, do kterých Česká Republika vyvážela i v tomto roce zůstává v zásadě nezměněna. Bilance obchodu s Německem vzrostla o 24,17 mld. Kč na 116,33 mld. Kč. Bilance s Čínou činila -199,37 mld. Kč po poklesu o 27,72 miliard Korun. Vývoz do Německa meziročně poklesl o 0,35% (zásadní význam má pokles vývozu sekce 07), naopak růst zaznamenal export na Slovensko (5,94%) a do Polska (8,87%). Snížily se i objemy exportovaného zboží do Spojeného království (5,86 %) a do Itálie (5,15%).

36


Tab. 7


Kód země DE SK PL FR GB AT

Název země Stat. hodnota CZK(tis.) Růst Německo 759 662 022 -0,35% Slovensko 227 566 764 5,94% Polsko 160 103 904 8,87% Francie 135 493 584 0,44% Spojené království 118 965 053 -5,86% Rakousko 117 027 471 2,83%

Zdroj:ČSÚ

Struktura dovozců do ČR nedoznala zásadních změn ani v roce 2008. Dovoz z Německa poklesl oproti předchozímu doku o 4%. Naopak čínský dovoz pokračoval ve svém vysokém růstu a zaznamenal zvýšení o 14,46%. Největší změna nastala u dováženého zboží z Ruska, jelikož došlo k nárůstu 35,77%. Tab. 8


Kód země DE CN RU PL SK IT Zdroj: ČSÚ

Název země Stat. hodnota CZK(tis.) Růst (%) Německo 643 327 766 -4,01% Čína 212 543 248 14,46% Rusko 154 842 856 35,77% Polsko 140 796 176 2,66% Slovensko 133 332 988 4,27% Itálie 107 529 660 -5,82%

3.4.3.1 Nárůst ruského dovozu Příčiny tohoto prudkého nárůstu nalezneme ve třídě SITC 032. Zde došlo k nárůstu o 42%, což v absolutním vyjádření činí přes 38 miliard Kč. Do této třídy se totiž řadí ropa a plyn, kterých se v roce 2008 dovezlo o 42% více v případě ropy, o 40% pak v případě plynu. Tento prudký nárůst je v zásadě způsoben dvěma skutečnostmi. Tou první je fakt, že v loňském roce, ze kterého se při počítání nárůstu vychází, došlo k politickým neshodám v otázce transportu ropy přes Bělorusko (viz analýza roku 2007). Proto v tomto roce, kdy již jsou tyto otázky vyřešeny, se dovoz plynu v porovnání s rokem předešlým zvýšil více. Druhou je fakt, že cena ropy v roce 2008 zažila strmý pád po předchozím extrémním růstu. Tento efekt může být v zásadě dvojí:  Rostoucí cena sice snižuje poptávku po ropě a snižuje její dovoz, ovšem zároveň zvyšuje hodnotu dovozu vyjádřenou v CZK používanou pro tuto analýzu  Následný pokles ceny pak má efekt opačný

2

Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály


37

3.4.3.2 Vliv ceny ropy na její dovoz 140

16 000 000

120

15 000 000 14 000 000

100

13 000 000

80

12 000 000 60

11 000 000

40

10 000 000

20

9 000 000

0

8 000 000

Obr. 6

Cena ropy

Dovoz ropy

Porovnání vlivu ceny ropy na velikost dovozu v CZK (zdroj: ČSÚ, indexmundi.com)

Z grafu výše lze vyčíst, že rostoucí cena opravdu táhla nahoru i dovoz vyjádřený v CZK. Na prudký pokles ceny v srpnu následně zareagoval objem dovozu, a to zprvu poklesem své hodnoty v CZK. Následně pak tento dovoz opravdu již rostl i v měrných jednotkách objemu, jelikož objem v CZK rostl i přes stále klesající cenu. Od listopadu je potom opět zaznamenán pokles hodnoty dovozu. 3.4.4

Shrnutí

V tomto roce již česká ekonomika zažila zpomalení růstu. Také již o sobě daly vědět problémy u obchodních partnerů, které ovlivnily jejich poptávku a tím český export. Hlavní ukazatele tedy vypadaly takto:  Růst HDP: 5,1%  Růst exportu: -0,2%  Růst importu: 0,6%  Bilance kladná, ovšem nižší vlivem nižšího exportu.

3.5 Zahraniční obchod v roce 2009 V roce 2009 už se krize u nás projevila naplno. Důležité ukazatele klesly do záporných hodnot, což paradoxně pomohlo obchodní bilanci. 3.5.1


Hrubý domácí produkt meziročně poklesl o 2,8%. Mnohem větší pokles pak zasáhl oba zkoumané ukazatele zahraničního obchodu. Celkový vývoz se oproti minulému roku snížil o 13,5%. Dovoz tentokrát poklesl výrazněji, dokonce o 17,3%. Tento pokles dovozu pak tedy zlepšil obchodní bilanci, která tento rok

38


vzrostla, a to o 82,34 mld. Kč. Celkem tak zahraniční obchod v roce 2009 uzavřel s přebytkem 149,59 mld. Kč. S Německem obchodní bilance vzrostla o 49,5 mld. Kč na kladných 165,83 miliard. I s Čínou v tomto roce obchodní bilance mírně zlepšila svoji hodnotu, jelikož se nacházela na -184,09 mld. Kč po růstu o 15,28 miliard. 3.5.2

Změny ve struktuře zboží

Mírně si Česká Republika pohoršila bilanci v rámci obchodování zboží sekce 7, kde byl zaznamenán pokles o 11,94 mld. Kč na celkovou sumu 324,25 mld. Kč. Výrazné zlepšení bilance pak nastalo v rámci sekce 3, kde byl převis dovozu snížen o 59,53 mld. Kč na celkových 106,40 mld. Kč. 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Suroviny nepoživatelné, s výjimkou … Minerální paliva, maziva a příbuzné… Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle… Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží Komodity a předměty obchodu, j.n. Obr. 7

Dovoz Vývoz


V tomto roce v rámci jednotlivých tříd došlo k více výrazným změnám, proto je vhodnější tyto hodnoty uspořádat do tabulky. Největší vliv mají změny v sekcích s největším objemem obchodování (tradiční sledované sekce 6,7 a 8). V těch došlo k výrazným poklesům. Největší a nejvýraznější vliv na celkový pokles měl třináctiprocentní pokles exportu sekce 7.

Analýza vlivu krize na zahraniční obchod ČR Tab. 9

Změny ve struktuře obchodu v procentech

Kód zboží 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Zdroj: ČSÚ

3.5.3

39

Název zboží Růst exportu Růst importu Potraviny a živá zvířata -5,17% 1,58% Nápoje a tabák -1,40% 6,25% Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv -11,00% -30,18% Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály -7,97% -26,48% Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 4,29% 21,18% Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. -7,40% -9,91% Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu -22,00% -26,02% Stroje a dopravní prostředky -13,94% -17,45% Průmyslové spotřební zboží -5,76% -5,56% Komodity a předměty obchodu, j.n. 54,59% 13,53%

Důvody poklesu sekce strojů a dopravních prostředků

Tato sekce jakožto nejdůležitější část českého obchodování ovlivňuje prakticky všechny základní statistiky. Pro rozbor této sekce je nutné využít detailnější rozdělení na divize a skupiny. Tab. 10

Změny v exportu sekce 7

Kód zboží 71 72 73 74 75 76 77 78 79 Zdroj:ČSÚ

Název zboží Stroje a zařízení k výrobě energie Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu Kovozpracující stroje Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. Silniční vozidla Ostatní dopravní a přepravní prostředky

Změna (%) -15,64% -35,83% -23,79% -20,92% -8,53% -21,89% -15,08% -5,53% 6,86%

Detailnější pohled na divizi s nejvyšším procentuálním poklesem (72, pokles o 35,83%) poskytuje informaci, že zde vyšší procento propadu zaznamenaly tři skupiny: 722 (traktory, pokles o 40,75%), 723 (stroje a zařízení pro stavebnictví3, pokles o 46,97%) a 724 (stroje textilní a kožedělné 4, pokles o 35,14%). Druhý nejvyšší pokles nastal v divizi 73 (kovozpracující stroje, pokles o 23,79%). Při detailnějším zkoumání zjistíme, že zde se nejedná o šok v některé konkrétní skupině, jelikož všechny poklesly v rozmezí od 21% do 25,2%. Tento pokles lze považovat za důsledek krize. Při poklesu produkce v Německu totiž klesla poptávka po strojích, které se k produkci používají. Německý 3 4

Např. buldozery, důlní stroje, manipulační technika apod. Např. šicí stroje, přístroje na barvení nebo čištění textilu apod.

40


průmysl je totiž převážně zaměřen na výrobu průmyslového zboží (Fakta o Německu, 2012). I zemědělství a stavebnictví tvoří nemalou část německé produkce. Pokles ve skupinách traktorů a stavebních strojů má tedy také velký význam. Zde je vliv hospodářské recese poměrně zřetelný. 3.5.4

Změny v divizi 78

V této části sekce 7 nastala zajímavá situace. V roce 2009 totiž Německo zavedlo v rámci protikrizových opatření tzv. šrotovné. To představuje státní pobídku na nákup nového vozu. Současně musí být starý vůz žadatele o tuto pobídku ekologicky zlikvidován. Jak nový, tak starý vůz musí splňovat předem stanovená kritéria (Král, 2011). Tento stimul měl mít pro český zahraniční obchod, jehož základ tvoří export strojů a automobilů do Německa, poměrně zásadní účinky. Šrotovné se v Německu vyplácelo od února do prosince roku 2009, pro srovnání však využijeme i hodnoty několika předcházejících měsíců. 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000

Obr. 8

02/2010

01/2010

12/2009

11/2009

10/2009

09/2009

08/2009

07/2009

06/2009

05/2009

04/2009

03/2009

02/2009

01/2009

12/2008

11/2008

10/2008

09/2008

0

Vývoz automobilů do Německa v roce 2009 (V tis. CZK, Zdroj dat: ČSÚ)

V grafu je období, ve kterém byla uvedena v praxi první fáze šrotovného vyznačeno červenou barvou. Počáteční odezva je jasně patrná: mezi lednem a únorem se zvýšil počet exportovaných aut do Německa o 37,18%, růst mezi únorem a březnem je dokonce jednačtyřicetiprocentní. Pokud srovnáme leden jako měsíc před zavedením šrotovného a březen jako měsíc s největším počtem vyvezených automobilů, dojdeme k nárůstu 94,41%. V následujících měsících došlo opět k prudkému poklesu. V červenci se pak vývoz automobilů dostal dokonce pod průměr za 5 měsíců předcházejících zavedení šrotovného.


41

Tento pokles lze samozřejmě správně vysvětlovat snížením vývozu, ale nelze zapomínat na fakt, že grafy jsou vyjádřeny v korunách. Tudíž zde stejně jako u analýzy ropného šoku dochází k cenovým pohybům, které mají za následek ovlivnění vyjádření objemu v CZK. Druhý faktor, který mohl ovlivnit pohyb vývozu, jsou kurzové změny CZK/EUR. Další faktory jsou vedlejší, a není možné je doložit na číslech. Je nicméně je možné se domnívat, že nárůst, který lze pozorovat již v lednu (před zavedením šrotovného) nastal proto, že dealeři automobilů nakupovali auta s předstihem, aby byli vybaveni na první vlnu zájmu hned po schválení šrotovného. Masivnější nárůst v únoru lze pak přičíst administrativní náročnosti šrotovného, kdy zájemci o nové vozy dostali tento příspěvek až po určité době od zažádání. 3.5.5

Vliv kurzu CZK/EUR na vývoz automobilů v roce 2009

Číselně však můžeme srovnat pohyb vývozu automobilů a kurzový pohyb CZK/EUR. Kurz měny je veličina velmi pohyblivá, měnící se několikrát za den, proto využívané měsíční hodnoty jsou průměrnými hodnotami, získanými z databází České Národní Banky. 50,00% 40,00% 30,00% 20,00%

10,00% 0,00%

-10,00% -20,00%

-30,00% -40,00%

12/2009

11/2009

10/2009

09/2009

08/2009

07/2009

06/2009

05/2009

04/2009

03/2009

02/2009

01/2009

-50,00%

29 28,5 28 27,5 27 26,5 26 25,5 25 24,5 24 23,5

Změna v % ve vývozu automobilů do DE Kurz Koruny

Obr. 9 vztah mezi procentuální změnou vývozu automobilů a směnným kurzem CZK/EUR (zdroje dat: ČSÚ, ČNB)

V teoretické části práce bylo stanoveno, že při oslabující koruně (čili při růstu ceny Eura (pravá strana grafu)) jsou zvýhodnění vývozci. Vliv kurzu na vývoz v lednu a únoru nelze hodnotit, v této fázi je vývoz tažen mnohem více poptávkou po šrotovném. V březnu pak lze říci, že vlivem posilující koruny (cena EUR se snižuje) vývoz klesá. Mezi dubnem a květnem kurz koruny stagnuje, na což zareagoval vývoz zvýšením svého objemu v očekávání růstu ceny EUR vůči CZK. K tomu však nedošlo a tak vývoz v červnu a červenci opět klesal, zatímco Koruna vůči Euru posilovala.

42


3.5.6

Shrnutí

Zahraniční obchod v tomto roce prodělal jisté změny. Ne moc strukturálních, hlavní obchodní partneři zůstali stejní, i struktura obchodovaného zboží co do poměru jednotlivých sekcí zůstala víceméně vyrovnaná. Změny lze sledovat v celkových hodnotách, především pak v bilanci:  Růst HDP: -2,8%  Růst exportu: -13,5%  Růst importu: -17,3%  Obchodní bilance: kladná, vysoký nárůst díky výraznějšímu poklesu dovozu

3.6 Zahraniční obchod v roce 2010 V roce 2010 se již česká ekonomika lehce zotavila z předešlého krizového roku, alespoň co se makro ukazatelů týče. Hodnoty v absolutním vyjádření se prakticky vrátily na úroveň před propadem, tedy na úroveň roku 2008. 3.6.1


Hrubý domácí produkt se znovu dostal do růstových čísel, jeho meziroční přírůstek činil přibližně 1%. Hodnoty dovozu a vývozu se svým vývojem již vymanily z poklesu. Meziročně totiž rostly o 18,4% (vývoz), respektive o 21,2% (dovoz). Struktura zboží zůstává víceméně stále stejná. Nelze zde pozorovat žádné významnější změny. 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112131415 Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák

Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné … Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n.

Dovoz Vývoz

Tržní výrobky tříděné hlavně podle … Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží Komodity a předměty obchodu, j.n.

Obr. 10


3.6.2

Změny v obchodní bilanci

Obchodní bilance při oživování obchodu doznala určitých změn. Celková bilance v tomto roce klesla o 28,35 mld. Kč na hodnotu 121,24 mld. Kč, což je stále vý-


43

raznější hodnota než před poklesem v roce 2008. Toto snížení bylo zaviněno rychlejším tempem růstu dovozu, čili oživováním zahraniční produkce a domácí poptávky. Zajímavý je detailnější pohled na vývoj bilance v jednotlivých sekcích obchodovaného zboží. Pro srovnání jsou uvedeny hodnoty vyjádřené v CZK, což je vhodnější, vzhledem k specifické formě tohoto ukazatele. Tab. 11 Kód 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Obchodní bilance dle SITC v letech 2009 a 2010

Název zboží Obch. bilance (tis.) 2009 Obch. bilance (tis.) 2010 Změna (tis.) Potraviny a živá zvířata -32 993 113 -36 293 854 -3 300 741 Nápoje a tabák 2 704 430 2 407 998 -296 432 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv 12 749 642 11 260 305 -1 489 337 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály -106 395 566 -137 572 593 -31 177 027 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky -2 538 974 518 877 3 057 851 Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. -86 197 628 -93 137 918 -6 940 290 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 25 392 997 5 067 777 -20 325 220 Stroje a dopravní prostředky 324 250 043 336 276 324 12 026 281 Průmyslové spotřební zboží 12 895 843 33 087 695 20 191 852 Komodity a předměty obchodu, j.n. -280 535 -373 861 -93 326

Zdroj: ČSÚ

Nejvyšší kladnou obchodní bilanci má Česká Republika stále v sekci 7. Při zotavování z „krizového“ roku 2009 tato bilance opět vzrostla. Zde je tedy vidět, čím bylo taženo oživení exportu. Zajímavá situace nastala v sekci 4, kdy se Česká Republika dostala ze záporné obchodní bilance dvou a půl miliardy CZK v roce 2009 do půlmiliardového přebytku. Opačným směrem se vyvíjela bilance sekce 6, jelikož klesla skoro o 20 mld. Kč (její vývoz rostl pouze o 15%, kdežto dovoz vzrostl o 22,6%). Faktorem, který nejvíce ovlivňuje statistiku vývozu v rámci rozdělení dle zboží je, jak již bylo několikrát zmíněno, sektor SITC 7. V něm došlo v období oživování k jedné výraznější změně. Divize 78 (silniční vozidla) totiž zlepšila svoji bilanci o necelých 42mld. Kč. Vývoz této divize vzrostl meziročně o 17%. Nárůst dovozu tvořil zde „pouhých“ 13,8%. Zvláštností jistě je skutečnost, že i přes konec projektu šrotovného v Německu se růst vývozu automobilů zvýšil. Původ tohoto nárůstu se totiž nenachází v Německu, se kterým máme obchodní bilanci v obou těchto letech téměř stejnou. Osobních automobilů jsme v roce 2010 vyvezli více například do Ruska (o 4,3 mld. Kč, procentuálně o 58%), do Rakouska (2,9 mld. Kč, 29%), na Slovensko (3,5 mld. Kč, 15%), nebo do Polska (3,8 mld. Kč, 21%). Největší nárůst vývozu nastal v rámci obchodu s Nizozemskem (nárůst o 7,8 mld. Kč, což znamenalo 100% růst). 3.6.3

Struktura obchodních partnerů

Struktura zemí, do kterých Čeští exportéři nejvíce vyváželi, zůstává krizí nepoznamenána. Do všech zemí se vyvezlo více, procentuální hodnoty jsou srovnány do tabulky.

44 Tab. 12

Analýza vlivu krize na zahraniční obchod ČR Hlavní cíle českého exportu v roce 2010

Kód země DE SK PL FR GB AT Zdroj:ČSÚ

Název země Německo Slovensko Polsko Francie Spojené království Rakousko

Stat. hodnota CZK(tis.) Změna (%) 819 244 927 17,96% 217 291 738 16,23% 154 643 502 25,66% 135 194 037 10,08% 124 923 430 17,99% 119 666 976 19,66%

Ani v rámci dovážejících zemí nenastala žádná změna. Ke svému výraznému růstu se vrátil import z Číny. I import z ostatních zemí se zvyšoval. Rusko mělo díky vysokému nárůstu dokonce vyšší objem dovozu než Slovensko. Jinak zůstává struktura zemí krizí stejná jako ve výchozích letech. Tab. 13


Kód země DE CN PL RU SK IT Zdroj:ČSÚ

3.6.4

Název země Německo Čína Polsko Rusko Slovensko Itálie

Stat. hodnota CZK(tis.) Změna 613 697 995 16,09% 295 798 563 47,94% 154 241 344 21,79% 130 120 738 26,82% 125 944 168 15,95% 94 228 329 9,31%

Růst čínského dovozu

Je na místě uvést, že růst objemu dovezeného zboží z Číny není žádnou výjimečnou hodnotou, ale naopak má trvalý charakter (pozorujeme jej již od roku 2008). Proto je vhodné jej rozebrat detailněji. Hlavním tahounem růstu dovozu je bezesporu sekce 7. V této sekci došlo k nejvýraznějšímu procentuálnímu nárůstu, což s přihlédnutím k faktu, že se jedná o třídu s výrazným podílem na celkovém dovozu (77,5%) jednoznačně určuje směr další analýzy.

Analýza vlivu krize na zahraniční obchod ČR Tab. 14 Kód 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

45

Změny v čínském dovozu a objemy sekcí v roce 2010

Název zboží Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží Komodity a předměty obchodu, j.n.

Stat. hodnota CZK(tis.) Růst 1 733 544 17,57% 32 345 15,67% 1 051 500 36,09% 5 673 -64,06% 6 271 2,40% 4 249 157 37,26% 15 621 259 22,90% 229 141 628 67,93% 43 954 083 -3,15% 3 103 278,41%

Zdroj:ČSÚ

3.6.4.1 Změny v sekci 7 čínského dovozu V sekci 7 došlo k výrazným nárůstům ve většině podstatných divizí. Podle objemu dovozu jsou nejdůležitějšími divize 75, 76, a 77. Právě tyto pak rostly o 58,5%, 66% a divize 77 dokonce o 102,27%. Tab. 15 Kód 71 72 73 74 75 76 77 78 79

Sekce 7 čínského dovozu v roce 2010

Název zboží Stroje a zařízení k výrobě energie Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu Kovozpracující stroje Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. Silniční vozidla Ostatní dopravní a přepravní prostředky

Stat. hodnota CZK(tis.) Růst 2 048 693 110,04% 1 192 143 10,31% 466 294 -1,13% 6 279 851 33,91% 100 765 322 58,56% 58 582 029 65,99% 57 318 296 102,27% 2 395 436 24,76% 93 564 -30,46%

Zdroj: ČSÚ

V divizi 75 se v rámci obchodu s Čínou nachází tři skupiny: 751 (kancelářské stroje), 752 (zařízení k automatickému zpracování dat), 759 (díly ke kancelářským strojům a k zařízením k automatickému zpracování dat). Tou nejvýznamnější je zde skupina 752, jak objemem obchodu (59,5 mld. Kč), tak především růstem (meziročně 105,81%). Při ještě detailnějším pohledu je možné zjistit, že zásadní složkou této skupiny je podskupina 7522 - přenosná zařízení k automatickému zpracování dat, s vlastním procesorem, displejem, klávesnicí a vážící méně než 10 kg. To by mohlo značit nárůst dovozu tabletů a čteček knih jako novinek na poli informačních technologií, respektive jejich kopií z čínského trhu. Největší vliv na divizi 76 měla zejména skupina 764. Do této skupiny se řadí telefonní přístroje a zařízení pro záznam a reprodukci zvuku (nejvíce zřejmě mp3 a mp4 přehrávače). Proto i zde lze říci, že je nárůst tažen vyšší poptávkou

46


po přístrojích z trhu informačních technologií, související s novými technologiemi chytrých telefonů a přehrávačů. V divizi 77 došlo k nárůstu 200% v rámci dovozu zboží skupiny 776. Do této skupiny patří elektronky, diody, tranzistory apod. Není možné jednoznačně určit, k čemu jsou tyto stroje použity, lze ovšem konstatovat, že na českém trhu došlo ke zvýšení poptávky po nich díky vzrůstajícímu počtu společností zabývající se právě informačními technologiemi. 3.6.5

Shrnutí

Shrnutí celého roku 2010 nabízí tento pohled na celkové informace: Došlo k opětovnému růstu všech ukazatelů, k vyššímu růstu dovozu a poklesu obchodní bilance. Opět se k růstu nadechl automobilový průmysl a jeho vývoz do Německa, výrazně rostl i import zboží, převážně čínského. Nárůst dovozu zboží těchto tříd je dán vzrůstajícím počtem společností, které do Číny outsourcovaly svoje manufaktury, o jejichž výrobky se v posledních letech zvedá velká vlna zájmu. Mezi tyto lze zařadit například společnost Apple, která v posledních letech prorazila na trhu právě s výrobky ze zmíněných divizí a skupin, které všechny vyrábí v Číně. Tento fakt může být částečně ovlivněn krizí v USA, spíše je tato situace vysvětlována dvěma zásadními faktory:  Nižší náklady na práci  Větší operativnost výroby Větší operativností výroby je myšlena skutečnost, že v Číně je největší koncentrace manufakturní výroby na světě. Proto není třeba shánět jednotlivé součástky pro přístroje po celém světě, když je možné je všechny sehnat v Číně. Proto také není problém při změnách výrobních postupů (iClarified, 2012). Základní statistiky zahraničního obchodu 2010 vypadaly následovně:  Růst HDP 1%  Růst vývozu: 18,4%  Růst dovozu 21,2%  Obchodní bilance kladná, oproti minulému roku pokles

3.7 Zahraniční obchod v roce 2011 Data získaná pro analýzu tohoto roku již nemusí být naprosto přesná. ČSÚ, který posloužil pro účely této práce jako zdroj dat, zveřejňuje některá čísla jako údaje o HDP pouze jako součet čtvrtletních odhadů. 3.7.1


V roce 2011 Vzrostl hrubý domácí produkt pouze o 0,9%, lze tedy pozorovat zpomalení ekonomického růstu. I růst vývozu se zpomalil, nicméně Česko exportovalo o 13,3% více zboží než v roce předešlém. Dovoz potom vzrostl o 11,1%. Celková obchodní bilance vzrostla o 69,08 mld. Kč na 190,32 mld. Kč.


3.7.2

47

Struktura zboží

Ani v tomto roce nebyla struktura zboží co do poměru jednotlivých sekcí nijak významně pozměněna. Nejvýznamnější stále zůstává sekce 7, nárůst doznala i divize 6. 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1011121314151617 Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné … Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle … Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží Komodity a předměty obchodu, j.n.

Obr. 11

Dovoz Vývoz


Bilanční změny ve struktuře zboží se v některých sekcích projevily významně. Zmíněný nárůst objemu sekce 6 je způsoben vysokým nárůstem vývozu, který zlepšil bilanci v této sekci o 331,76%. Největší nárůst v této sekci zaznamenala divize 67, železo a ocel. Nejvíce zboží této divize bylo vyvezeno do Německa, Polska a na Slovensko (průměrný nárůst o 42,8%). Tab. 16

Kód 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Bilanční změny ve struktuře zboží v roce 2011

Název zboží Stat. hodnota CZK(tis.) Změna (%) Potraviny a živá zvířata -30 991 217 -14,61% Nápoje a tabák 952 268 -60,45% Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv 259 186 -97,70% Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály -176 422 665 28,24% Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky -994 225 -291,61% Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. -111 977 781 20,23% Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 21 880 537 331,76% Stroje a dopravní prostředky 442 648 090 31,63% Průmyslové spotřební zboží 47 816 602 44,51% Komodity a předměty obchodu, j.n. -1 907 598 410,24%

Zdroj: ČSÚ

Významné zlepšení obchodní bilance pozorujeme u třídy 07, nejobjemnější části struktury českého obchodu. Bilance vzrostla o více než 100 mld. Kč, což

48


znamená růst o více než 30%. Další výrazné změny nastaly v sekcích 2, 4, 6 a 9. Třídy 04 a 09 je možné v této analýze vynechat, vzhledem k tomu, že vysoké procento změny je způsobeno hlavně jejich nízkým objemem. Významné zlepšení bilance sekce 7 je zapříčiněno dvěma výraznými pohyby. Jednak nižším růstem dovozu v tomto roce (75,9 mld. Kč, nárůst o 7,26%), proti kterému stojí skoro dvojnásobný růst exportu (182 mld. Kč, nárůst o 13%). Tabulka níže ukazuje pohyb obchodní bilance při rozložení třídy 07 na divize. Nejvyšší růst zde zaznamenala bilance v divizích 77 a 78, tedy elektrické spotřebiče a osobní automobily. Tab. 17

Změny v bilanci sekce 7

Kód Název zboží Stat. hodnota CZK(tis.) 71 Stroje a zařízení k výrobě energie 1 139 866 72 Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 16 030 546 73 Kovozpracující stroje 3 345 379 74 Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. 60 927 730 75 Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat 24 049 900 76 Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku 23 234 436 77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. 18 101 917 78 Silniční vozidla 281 910 558 79 Ostatní dopravní a přepravní prostředky 13 907 758 Zdroj: ČSÚ

Změna (tis) -2 899 201 1 182 559 -1 838 761 8 196 349 5 532 974 8 192 129 49 802 314 32 025 853 6 177 551

Nejvíce vyváženým zbožím této divize bylo zboží, patřící do skupin 773, 776 a778. Toto zboží pak bylo v největší míře exportováno do Německa. 3.7.3

Shrnutí

Obchodování v roce 2011 již v sobě opět nese prvky zpomalování ekonomické činnosti, čímž mírně připomíná vývoj v roce 2008, i když s méně výraznými pohyby a tentokrát opačným pořadím poklesu. Tentokrát totiž významně vzrostla obchodní bilance, vlivem pomalejšího růstu objemu dovezeného zboží.  Růst HDP: 0,9%  Růst exportu: 13,3%  Růst importu: 11,1%  Obchodní bilance kladná, výrazný růst

Závěr

49

4 Závěr Cílem práce bylo posouzení vlivu hospodářské krize na zahraniční obchod ČR. Statistiky Českého zahraničního obchodu v celkovém pohledu za sledované období nedoznaly výrazných změn. Struktura zboží, respektive poměr jednotlivých sekcí, zůstaly během těchto let bez výraznějšího šoku. Objem dovozu a vývozu měl v posledním desetiletí růstový trend. Ten byl porušen pouze v roce 2008, kdy se tento růst zastavil a v „krizovém“ roce 2009, kdy objemy dovozů i vývozu zaznamenaly propad. V oblasti obchodních partnerů došlo pouze k výraznému nárůstu dovozu z Číny, a to především v oblasti technických výrobků jako telekomunikačních zařízení, zařízení pro záznam a reprodukci zvuku a také v rámci skupiny zboží označené jako zařízení pro automatické zpracování dat. Nelze ovšem s určitostí tvrdit, že se na této změně výrazně podílela finanční krize. Další změnou, kterou nelze přiřadit stoprocentně finanční krizi jsou pohyby dovozu ropy z Ruska. Hlavním obchodním partnerem před i po krizi bylo Německo, a to jak v rámci dovozu, tak vývozu. S touto zemí obchodovalo Česko nejvíce v oblasti osobních automobilů. V této oblasti byl vliv krize patrný, poptávka po těchto autech klesala a celkový vývoz v roce nejsilnějšího projevu krize (2009) zažil výrazný pád i přes státní podporu formou šrotovného. V roce následujícím se však i tohle odvětví začalo ozdravovat a vývoz opět posílil svůj růst. Největší pohyb byl sledovatelný v rámci obchodní bilance. Ucelenější pohled nabídne graf. 200 000 000 180 000 000 160 000 000 140 000 000 120 000 000 100 000 000 80 000 000 60 000 000 40 000 000 20 000 000 0

149 587 139

121 240 751

87 915 284

67 246 293 39 761 014 2006

Obr. 12

190 315 147

2007

2008

2009

2010

2011

Vývoj obchodní bilance (Zdroj dat: ČSÚ)

Je ovšem nutné říci, že obchodní bilance v letech dřívějších byla i záporná, teprve v roce 2005 se přenesla do kladných hodnot a udržovala si rostoucí trend. Tento trend byl ovšem narušen nástupem krize, kdy byl v roce 2008 vlivem klesající zahraniční poptávky snížen export, zatímco import neklesal takovou měrou. Tato negativní spotřebitelská nálada v zahraničí pak vedla k poklesu domácí produkce v roce 2009. Rok 2010 byl rokem růstu, kdy se hodnoty jednotlivých statistik dostávaly zpět na předkrizové hodnoty a i bilance se vyrovnávala zpět k hodnotám, které

50

Závěr

měla v letech před krizí, vlivem záchranných balíčků a stimulů ekonomiky. Tento vliv však v roce 2011 oslabuje a růst ekonomiky opět zpomaluje.

Literatura

51

5 Literatura ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze zahraničního obchodu [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO FUCHS, Kamil a Pavel TULEJA. Makroekonomie: stručný průvodce a cvičebnice. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 282 s. ISBN 80-210-3073-9. KRUGMAN, Paul R a Maurice OBSTFELD. International economics: theory and policy. 6th ed. Boston: Addison-Wesley, 2003, xxix, 754 s. ISBN 02017-7037-7. ŽÁK, Milan. Hospodářská politika. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006, 210 s. Edice učebních textů. Ekonomie. ISBN 978-8086730-042 SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 367 s. ISBN 978-80-247-2708-0. MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 80716-9891-1.¨ ROTHBARD, Murray Newton. Ekonomie státních zásahů. Praha: Liberální institut, 2005, 443 s. ISBN 80-863-8910-3. KRUGMAN, Paul R. Rethinking international trade. Cambridge, Mass.: MIT Press, c1990, 282 s. ISBN 02-621-1148-9. WTO - Světová obchodní organizace: Základní informace. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Ministerstvo Financí České republiky [online]. 2005 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/meo_wto.html MACHKOVÁ, Hana. Mezinárodní marketing: nové trendy a reflexe změn ve světě. 3., aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, c2009, 196 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2986-2. TOMEŠ, Zdeněk. Hospodářská politika: 1900-2007. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2008, xiv, 262 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-002-7. UNDERSTANDING THE WTO: What we do. World Trade Organization [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/what_we_do_e.htm BYDŽOVSKÁ, Marie. Vnější ekonomické vztahy. Euroskop 2012 [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/8894/sekce/vnejsiekonomicke-vztahy/ Clo. Celní správa České Republiky [online]. Generální ředitelství cel, 2009 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/Stranky/default.aspx

52

Literatura

Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží. Brusel, 1983. Dostupné z: http://isap.vlada.cz/kopie/revize.nsf/98904ffa32426fe1c1256dc7002e1b5e /EE28394000AA4850C125774400473559/$FILE/21987A0720%2801%29 .pdf Standard international trade classification revision 4. New York: United Nations, 2006, xii, 91 p. ISBN 978-921-1614-930. O Coface. Coface [online]. 2011 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.coface.cz/CofacePortal/CZ/cz_CZ/pages/home/who_we_are Životopis ministra průmyslu a obchodu. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2011 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument92177.html Naše služby. Czechtrade [online]. 2010 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby/ O Czechinvestu. Czechinvest [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu Kdy přijde další celosvětová hospodářská recese?. ZEMÁNEK, Josef. Euroekonom [online]. 2005 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-recese TOMŠÍK, Vladimír. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Finanční krize a česká ekonomika. 2011. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_ media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/download/tomsik_2011209_ bank_institut.pdf KRÁL, Milan. Šrotovné jako politické opatření v boji proti současné hospodářské kriizi a jeho důsledky na příkladu SRN. Praha, 2011. Dostupné z: https://www.vse.cz/vskp/show_file.php?soubor_id=1014435. Bakalářská práce. Vysoká škoda ekonomická v Praze, Katedra společenských věd, Fakulta managementu. Crude Oil (petroleum) Monthly Price - US Dollars per Barrel. Index Mundi [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.indexmundi.com/commodities/?commodity=crudeoil&months=60%29 Why Apple Outsources Its Manufacturing to China. In: iClarified: Apple News [online]. 2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.iclarified.com/entry/index.php?enid=1949 Silné obory v průmyslu a poskytování služeb. Fakta o Německu [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://www.tatsachen-ueberdeutschland.de/cz/hospodarstvi/main-content-06/silne-obory-vprumyslu-a-poskytovani-sluzeb.html

Literatura

53

54

Vliv hospodářské krize na zahraniční obchod ČR

Recommend Documents