Vliv navrhovaného zvýšení spotřební daně na obchod s vínem

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vliv navrhovaného zvýšení spotřební daně na obchod s vínem Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Marek Litzman

Nikola Petratur Brno 2014

Touto formou bych si dovolil poděkovat panu Ing. Marku Litzmanovi, který mi byl v každé chvíli nápomocen. Poskytoval užitečné rady, připomínky a motivaci. Dále bych poděkoval rodičům, kteří mě ve studiu podporovali.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Vliv navrhovaného zavedení spotřební daně na obchod s vínem, vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 19. května 2013

_______________________________

Abstract PETRATUR, N. The effect of the proposed increase in excise duty on wine shop. Thesis. Brno, 2014. The thesis deals with the issue of taxation of still wine. Attention is paid to the wine and spirits consumptions changesinduced by the wine price increase. Change in quantity demanded is calculated using the price and cross elasticities. The chenges of the tax revenues are analysed using calculations mentioned above. In conclusion, recommendations to the rate of excise duty on still wine are drawn. Keywords Still wine, value added tax, excise, elasticity, beer, spirit, state budget.

Abstrakt PETRATUR, N. Vliv navrhovaného zvýšení spotřební daně na obchod s vínem. Bakalářská práce. Brno, 2014. Bakalářská práce se věnuje problematice zdanění tichého vína. Pozornost je věnována změnám ve spotřebě vína a alkoholu s vyšším obsah lihu v důsledku zvýšení ceny vína. Změna poptávaného množství je vypočtena pomocí cenových a křížových elasticit. Na základě výpočtu změn ve spotřebě je provedena analýza výběru daní do státního rozpočtu a dopad na výrobce. Na závěr jsou vyvozeny doporučení k sazbě spotřební daně na tiché víno. Klíčová slova Tiché víno, daň z přidané hodnoty, spotřební daň, elasticita, pivo, lihoviny, státní rozpočet.

Obsah

6

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod....................................................................................................................................... 11

1.2

Cíl práce a metodika ........................................................................................................ 11

Teoretická část

13

2.1

Návrh na zdanění tichého vína.................................................................................... 13

2.2

Analýza situace na trhu s vínem ................................................................................. 15

2.2.1

Vinařství a vinařský sektor v ČR a ve světě.................................................. 15

2.2.2

Spotřeba vína v ČR a ve Světě............................................................................ 16

2.2.3

Bilance zahraničního obchodu ČR s vínem .................................................. 17

2.3

3

11

Daňová soustava ČR ........................................................................................................ 18

2.3.1

Daň z přidané hodnoty ......................................................................................... 18

2.3.2

Spotřební daň na tiché víno ............................................................................... 19

2.3.3

Spotřební daň v zemích Evropské Unie a mimo ni.................................... 19

2.4

Státní rozpočet České republiky ................................................................................. 20

2.5

Elasticita poptávky .......................................................................................................... 20

2.5.1

Cenová elasticita ..................................................................................................... 20

2.5.2

Křížová elasticita .................................................................................................... 21

Praktická část

22

3.1

Cenová elasticita ............................................................................................................... 22

3.2

Křížová elasticita .............................................................................................................. 23

3.2.1

Výpočet změny spotřeby piva ........................................................................... 23

3.2.2

Výpočet změny spotřeby alkoholu .................................................................. 24

3.3

Výběr DPH ........................................................................................................................... 25

3.3.1

Výběr DPH z vína .................................................................................................... 25

3.3.2

Výběr DPH z piva .................................................................................................... 26

3.3.3

Výpočet DPH z alkoholu....................................................................................... 27

3.4

Výběr spotřební daně ..................................................................................................... 28

3.4.1

Výběr SPD z tichého vína..................................................................................... 28

Obsah

7

3.4.2

Výběr SPD z piva ..................................................................................................... 29

3.4.3

Výběr SPD z lihu...................................................................................................... 29

3.5

Dopad na státní rozpočet .............................................................................................. 30

3.6

Dopad na výrobce............................................................................................................. 32

4

Závěr

34

5

Literatura

35

A

Spotřeba vína na osobu podle zemí

40

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obr. 1

Produkce vína

16

Obr. 2

Spotřeba vína v ČR

16

Obr. 3

Světová spotřeba vína podle zemí

17

Obr. 4

Výběr DPH, SPD a celkový výběr daně

32

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1

Data pro výpočet DPH z vína

25

Tab. 2

Výpočet DPH z vína

26

Tab. 3

Data pro výpočet DPH z piva

26

Tab. 4

Výpočet DPH z piva, v tis. Kč

27

Tab. 5

Data pro výpočet DPH z alkoholu

27

Tab. 6

Vypočet DPH z alkoholu, v tis. Kč

28

Tab. 7

Výpočet SPD z vína

28

Tab. 8

Údaje pro výpočet SPD z piva

29

Tab. 9

Data pro výpočet SPD z lihu

30

Tab. 10

Výběr SPD z lihu, v tis. Kč

30

Tab. 11

Výběr DPH, v tis. Kč

31

Tab. 12

Výběr SPD, v tis. Kč

31

Tab. 13

Celkový výběr daní, v tis. Kč

32

Tab. 14 Průměrné tržby jednotlivých vinařských subjektů za rok 2011, v hl., v tis. Kč

33

Tab. 15 Průměrný prodej a průměrné tržby pro rok 2012 a jejich změny, v hl., v tis. Kč

33

Tab. 16 Spotřeba vína na osobu v litrech podle jednotlivých zemí světa za roky 2008-2011.

40

Úvod a cíl práce

11

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Tato práce se zabývá problematikou zamýšleného zavedení spotřební daně na tichá vína, dopadem na státní rozpočet, výrobce a spotřebitele. Vinohradnictví, vinařství a víno má v českých zemích dlouhou historii. Pravděpodobně prvními, kteří začali pěstovat vinnou révu na území ČR, byli Keltové. Ovšem k největší rozmachu vinohradnictví na našem území došlo během 9. a 10. století v období Velkomoravské říše (SVCR.CZ). Největší rozkvět vinařství dosáhlo za vlády Karla IV. Vinařství od té doby zažívalo lepší, ale i horší časy. Přesto se stále na českém území vinná réva pěstuje, což dokazuje i kontinuální růst spotřeby vína v České republice. V nedávné době se vedla debata o tom, zda zdanit tiché víno spotřební daní. Je třeba zmínit, že zdanění vína v České republice v minulosti už bylo. Postupně se ovšem sazba snižovala, až se roku 2000 úplně zrušila. Ministerstvo financí za vlády Petra Nečase přišlo s návrhem zákona vedoucího k zatížení tichého vína spotřební daní ve výši 10 korun za litr. Zákon měl platit od 1. ledna 2014. Miroslav Kalousek, tehdejší šéf ministerstva, návrh zákona obhajoval tím, že je potřeba vyrovnat nerovnosti v daňovém systému (E15.CZ, 2012). Hlavní myšlenkou bylo vyrovnání daňových podmínek mezi výrobci alkoholických nápojů, tzn. mezi vinaři, pivovarníky a lihovarníky. Ministerstvo odhadovalo celkový výnos z tichého vína ve výši 1,3 mld. Kč. Se zavedením daně na víno souhlasí jak pivovarníci, tak lihovarníci, kteří spotřební daň na své produkty platit musí. Proti zavedení daně se ostře staví Svaz vinařů České republiky. Svaz na protest vyhlásil petici za nulovou sazbu spotřební daně na víno. Proti návrhu vystoupil v České televizi (2012) také Michal Hašek hejtman Jihomoravského kraje, který návrh popsal jako útok na české vinaře a zaměstnanost v Jihomoravském kraji. Svaz vinařů odhadoval celkový výnos na mnohem nižší úrovni, než byl odhad MF. Částku obhajoval hlavně vysokou administrativní zátěží a snížení prodeje vína tuzemských výrobců. Práce tedy poskytuje přehled o dopadu spotřební daně na spotřebu jednotlivých alkoholických nápojů (vína, piva a alkoholu). Z toho vyplývající změnu ve výběru daní, zejména daně z přidané hodnoty a daně spotřební. Dále popisuje dopad na výrobce vína.

1.2 Cíl práce a metodika Cílem práce je zhodnocení dopadu zavedení nenulové sazby spotřební daně na tichá vína. Práce je rozdělena na tři části. V první části práce budou popsány teoretické souvislosti a poznatky z odborné literatury a souvisejících zdrojů. Jedná se především o analýzy týkajících se výroby, spotřeby vína a obchodní bilance ČR s vínem.

Úvod a cíl práce

12

Dále teoretické poznatky z oblasti daňového systému, cenových a křížových elasticit. Druhá, praktická část práce se věnuje jednotlivým výpočtům a propočtům. Jde především o změnu poptávaného množství vína z důvodu zavedení daně, vypočtenou na základě cenové elasticity poptávky. Dále se jedná o změnu ve spotřebě piva a alkoholu a tím změně ve výběru spotřební daně (SPD) a daně z přidané hodnoty (DPH). Poté bude zhodnocen celkový dopad výběru daní na rozpočet České republiky. Všechny výpočty budou prováděny pro roky 2011 a 2012, kde pro rok 2012 budou výpočty dva. První se bude týkat situace bez zamýšlené daně. Druhá situace výpočtu bude počítána s navrhovanou daní. Ve třetí části práce budou výsledky jednotlivých výpočtů pro jednotlivé roky a situace zhodnoceny z hlediska dopadu na státní rozpočet a na výrobce. Na závěr budou vyvozeny závěry a příslušná doporučení.

Teoretická část

13

2 Teoretická část 2.1 Návrh na zdanění tichého vína V dubnu roku 2012 přišlo Ministerstvo financí s návrhem na uvalení daně na tiché víno ve výši 10 korun za litr. Zákon měl platit od začátku roku 2014. Podle vyjádření Ministerstva financí, které proběhlo formou elektronické komunikace, není možné konkrétní návrh zveřejnit, neboť se prozatím jednalo pouze o interní diskuzi v rámci MF, Celní správy ČR a Svazu vinařů ČR. Ministerstvo financí, které v té době vedl Miroslav Kalousem z TOP 09, si slibovalo od zavedení daně příjem do státního rozpočtu 1,3 mld. Kč. Podle některých vyjádření v České televizi (2012) by státní kasa mohla získat až 2 mld. Kč. Dále argumentoval potřebou nastavit rovné daňové podmínky pro všechny výrobce alkoholu (pivovarníky a lihovarníky). Proti návrhu se ostře vyhradil Svaz vinařů České republiky (SVČR), který poukazoval na zdanění vína v Evropské Unii, šedou ekonomiku, zaměstnanost ve vinařském sektoru a další. Jihomoravský kraj, v čele s hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD) okamžitě zareagoval svoláním tiskové konference (Česká televize, 2012), ve které byli zastoupení Martin Puček tajemník SVČR, Jaroslav Machovec za vinařský fond ČR, Marek Štastný generální ředitel firmy Vinné sklepy Valtice, Tibor Nitray člen představenstva SVČR a Michal Hašek. Hejtman označil zavedení spotřební daně za přímý útok na vinaře na jižní Moravě a snížení jejich konkurenceschopnosti. Dále podotknul, že by to výrazně zhoršilo nezaměstnanost v Jihomoravském kraji, především v okresech Břeclav a Hodonín. Na tiskové konferenci účastníci vyhlásili petiční akci proti zavedení daně, která byla distribuována přes Svaz vinařů, vinotéky, výrobce vína, případně i přes spotřebitele. Hašek dále prohlásil, že bude iniciovat diskuzi se všemi jihomoravskými zákonodárci napříč politickým spektrem. Prezident agrární komory Jan Veleba zdůraznil v rozhovoru pro Radiožurnál, že ve všech státech, kde se pěstuje vinná révy, mají nulovou daň na víno. Veleba také upozornil na nárůst šedé ekonomiky. Stejný argument použil i Marek Štastný. Štastný (Česká televize 2012) také reagoval na Kalouskův argument, že výroba vína se nedá porovnávat s výrobou piva nebo alkoholu. Vysvětloval to návratnosti investic z vysazení nových vinohradů. Také upozornil na fakt, že výroba vína je velmi závislá na počasí. Jako příklad uvedl špatný rok 2012, ve kterém výroba vína dosáhla 40 % průměrné roční produkce. Proti zavedení daně byl i poslanec z tehdejší vládní koalice David Šeich (ODS), který argumentoval proti návrhu koaliční TOP 09. Podle Tibora Nitraye, který se také zúčastnil tiskové konference v ČT (2012) je „zátěž neadekvátní, oproti tomu co by mohlo být očekáváno jako výnos.“ Dále podotknul, že by se cena vína do 150 korun zvýšila skokově až o 23 %. Libor Nazarčuk, úspěšný sommeliér a prodejce vín, poukazuje na fakt (PARLAMENTNILISTY.CZ, 2012), že spotřební daň v České republice již byla. Musela být ale zrušena, neboť její výběr byl nižší, než celkové náklady na výběr. A dodává, že stejná situace nastane i po případném znovuzavedení daně. Podobný fakt zmiňuje také Martin Půček v odborném časopise Vinařský

Teoretická část

14

obzor (2012), kde píše o situaci v Maďarsku, kde daň na víno měli zavedenou. Museli ji ale zrušit, protože náklady na správu daně a administrativu byly příliš vysoké. Proti návrhu zdanění vína se postavili nejen opoziční poslanci a vinaři, ale také poslanci z Věci veřejných (VV), Občanské demokratické strany (ODS), ale také samotní poslanci z TOP 09. Petr Gazdík (TOP 09) prohlásil, že si nedovede představit zdanit české a moravské vinaře a vína z dovozu zůstala nezdaněna. K návrhu se s trochou nadsázky vyjádřil také sám předseda strany TOP 09 Karel Schwarzenberg, který řekl, že jako velký “chlastač“ bude proti zavedení daně. Pro zdanění vína jsou pivovarníci (BYZNYS.LIDOVKY.CZ, 2012), kteří už delší dobu volají po zavedení daně na víno. Podle vyjádření Jana Veselého, výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS), není spravedlivé, aby se za víno neplatila žádná daň a naopak litr desetistupňového piva byl zdanění 3,2 korunami. Zároveň ale dodává, že by bylo nespravedlivé, aby vinaři museli konkurovat levným vínům ze zahraničí, kde je produkce vína z hektaru třikrát vyšší. Podle Veselého by bylo dobré, aby české a moravské víno bylo nějakým zpětným způsobem podpořeno. Na druhou stranu Veselý upozornil na situaci z roku 2010 (DENIK.CZ, 2012), kdy někdejší ministr financí Eduard Janota zvýšil spotřební daň na pivo. MF předpokládalo, že vybere na zvýšené dani přibližně 1,3 mld. Kč. Ovšem ze studie, kterou si nechal udělat ČSPS, vyplývá, že stát vybral na dani jen 345 mil. Kč. Navíc se velmi výrazně zvýšil dovoz zahraničních piv. S navrhovaným plánem nesouhlasí ani další česká politická strana KDU-ČSL a její 1. místopředseda Martin Jurečka, který ve své tiskové zprávě (2012) jako jeden ze šesti bodů uvádí, že výsledný efekt výběru daně a tím snížení deficitu bude téměř nulový. Dále píše, že kontrolovat vinaře bude pro celní správu mnohem těžší, než kontrolovat výrobce piva, nebo tvrdého alkoholu, neboť vinařů je v jedné obci několik i desítek. Jednoznačně pro zavedení daně na tiché víno jsou lihovarníci, kterým dlouhodobě klesají prodeje. Právě lihovarníci argumentují nastolením rovných podmínek při výrobě alkoholických nápojů. Na první pohled se může zdát uvalení daně na víno jako dobrý způsob, jak snížit schodkový rozpočet ČR v době hospodářské krize. Při hlubším zkoumání, lze dospět k argumentům, které jsou proti přijetí návrhu. Lze zmínit nízkou rentabilitu v oblasti vinohradnictví, která by se ještě snížila z důvodu snížení spotřeby českého a moravského vína. Případná daň by tak mohla mnoho výrobců dostat to červených čísel. Také je důležité zmínit náklady spojené s výběrem daně. Výrobci by museli zřídit daňové sklady, mít ocejchované všechny nádoby aj., to by představovalo taktéž zvýšení nákladů. Vlivem těchto dvou faktorů by se také snížil výběr z daně z příjmu. Jak uvedl SVČR došlo by k nárůstu šedé ekonomiky. Už teď je v České republice problém s levným dováženým “cisternovým“ vínem z Moldávie, Makedonie aj., které jsou poté prodávána pod značkou vína z Moravy. Podobný problémy musely řešit Templářské sklepy Čejkovice (Brněnský deník, 2013). Výrobce nebyl schopen prokázat původ hroznů a tak musel víno z maloobchodních sítí stáhnout.

Teoretická část

15

Také je potřeba zmínit změnu ve spotřebě alkoholických nápojů, vyvolána zavedením daně a tím změnu ve výběru daní a celkový dopad na státní rozpočet. V případě, že se zvýši cena vína, mohou spotřebitele hledat substituty mezi alkoholickými nápoji. Lidé by mohli začít nakupovat více nebo méně piva nebo lihovin a tím by byl výnos do rozpočtu státu vyšší, respektive nižší. Toto hledisko bude v této práci zkoumáno nejvíce. Vše se bude odvíjet od empiricky získaných hodnot jednotlivých cenových a křížových elasticit na víno, pivo a alkohol, které jsou publikovány v práci od Jandy.

2.2 Analýza situace na trhu s vínem V následujících kapitolách bude stručně popsána produkce a spotřeba vína jak v České republice, tak v zahraničí. Poslední podkapitola bude věnována obchodní bilanci České republiky s vínem za roky 2011 a 2012, které jsou pro tuto práci stěžejní. 2.2.1

Vinařství a vinařský sektor v ČR a ve světě

V současné době je v České republice na 377 vinařských obcí. Podle Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství (2012) byla k 31. prosinci 2011 plocha vinic přes 19 tis. hektarů. ČR má dvě vinařské oblasti a to oblast Čechy a vinařskou oblast Morava. Vinařská oblast Čechy se dále dělí na podoblast mělnickou a litoměřickou a patří k nejsevernějším vinařským oblastem. Oblast Morava se dělí do čtyř vinařských podoblastí a to podoblast znojemskou, mikulovskou, slováckou a velkopavlovickou. Celkem na všech podoblastech je registrováno přes 15 tisíc pěstitelů vinné révy. Mezi nejvíce pěstované odrůdy patří Müller Thurgau z bílých hroznů a Svatovavřinecké z červených. Od vstupu České republiky do Evropské unie v dubnu roku 2004 plocha vinic v ČR mírně klesá. Důvodem je nařízení EU o zákazu výsadbě nových vinic. Hlavním důvodem je velká nadprodukce a vysoká zásoba vína v Evropě. Na začátku roku 2012 EU zastavila klučení vinic za finanční kompenzaci. Zatímco plocha vinic se od roku 2000 v Evropě snižuje, v Asii naopak plocha vinic rapidně roste. Na růstu se podílí především Čína, kde poptávka po víně rychle roste. Průměrná produkce vína, podle dat získaných z ČSÚ, je v České republice za posledních 10 let 535,6 tis. hl. vína. Z celkové roční produkce se vyrobí v průměru 64 % vína bílého. Je to dáno aktuální zvýšenou poptávkou po bílém vínu. Největším producentem vína v EU a celé Evropě je Francie, která se střídá na prvním místě s Itálií. Na třetím místě následuje Španělsko. Produkci vína ukazuje tabulka číslo 2.

Teoretická část

16

Obr. 1 Produkce vína Zdroj: Vinařský institut

Podle údajů z Vinařského institutu byla celková světová produkce vína 267 mil. hl. 2.2.2

Spotřeba vína v ČR a ve Světě

Spotřeba vína v ČR má rostoucí trend. Podle dat z ČSÚ spotřeba od roku 1987 neustále roste. Růst spotřeby ukazuje i následující obrázek, ve kterém je ukázána spotřeba od roku 2004.

Spotřeba vína na osobu v litrech 30 20 10 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Obr. 2 Spotřeba vína v ČR Zdroj: Český statistický úřad.

Na stránkách vinařského institutu je spotřeba na osobu pro Českou republiku o něco vyšší. Organizace uvádí spotřebu v roce 2011 na osobu 21,44 litru. Je to dáno jinou metodikou při výpočtech. Podrobný přehled spotřeby vína na osobu je uveden v příloze. V této práci budou používány údaje z ČSÚ. Celková spotřeba

Teoretická část

17

v roce 2011 v České republice byla přes 2 mil. hl. vína, spotřeba tak výrazně převyšuje tuzemskou výrobu. V celkové spotřebě vína se na první místo řadí Francie. Následuje USA, Itálie. Největší spotřebu vína podle jednotlivých zemí lze vidět na následujícím grafu.

Obr. 3 Světová spotřeba vína podle zemí Zdroj: Vinařský institut

Celková spotřeba vína ve světě roste. Důkazem je i neustálý růst domácí spotřeby a hlavně zvýšený zájem po víně v Číně a USA (Česká televize, 2013). Celosvětová spotřeba za rok 2011 je 244 mil. hl. vína. Poptávku tedy dokáže uspokojit produkce, která je 267 mil. hl., jak již bylo uvedeno. 2.2.3

Bilance zahraničního obchodu ČR s vínem

Jak bylo uvedeno výše, domácí produkce nedokáže uspokojit tuzemskou poptávku, je třeba dovážet víno z jiných zemí. V roce 2011 bylo dovezeno 881 tis. hl. sudového a 835 tis. hl. lahvového vína. Největšími importéry sudového vína do ČR jsou Itálie a Španělsko. Naopak lahvového vína (Situační a výhledová zpráva 2012) dováží nejvíc opět Itálie a za ní sousední Slovensko. V roce 2011 bylo přivezeno z Itálie přes 590 tis. hl. vína, kdežto v roce následujícím to bylo o 200 tis. hl. vína méně. Bylo to dáno špatnou úrodou a tím nízkou produkcí vína v roce 2011 v ČR. Vývoz vína po vstupu do EU rapidně roste. U lahvového vína se jedná o lineární růst. Na druhou stranu, u sudového vína jde o růst exponenciální, kde se za posledních pět let vývoz sudového vína téměř čtyřnásobil. Hlavní zemí, kde se vyváží víno je Slovensko. Z celkového vývozu ČR skončí 91 % právě na Slovensku v hodnotě 512 mil. Kč. Na druhém místě je severní soused Polsko, kde skončí 3,6 % českého exportu (SVZ, 2013). Právě do Polska export od roku 2005 exponenciálně roste.

Teoretická část

18

2.3 Daňová soustava ČR Daňová soustava České republiky vznikla po rozdělení Československa k 1. lednu 1993. Její základní dělení je na daně přímé a daně nepřímé. Skupinu přímých daní lze rozdělit na daně z příjmu a daně majetkové. Do druhé skupiny daní, tedy nepřímých, patří daň z přidané hodnoty a spotřební daň. Právě tato skupina nepřímých daní je předmětem zájmu této práce. „Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmu), nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při každém převodu nemovitosti).“ (Kubátová, 2010, s. 15-16). Daně tvoří největší část příjmů státního rozpočtu až 86 %. Pro budoucí výpočty výběru daní je třeba vysvětlit důležité základní pojmy z oblasti daní.  Předmět daně – předmětem daně je zboží, na které se daň vztahuje.  Základ daně – základem daně se rozumí množství zboží, které je předmětem určité daně v množstevních jednotkách (např. hektolitry).  Sazba daně – sazbou se rozumí číslo, většinou v procentuálním vyjádření, kterým se násobí základ daně.  Zdaňovací období – je období, za které se daň odvádí (měsíční, čtvrtletní, roční).  Plátce daně – je FO nebo PO, která je povinna daň přiznat a odvést do státního rozpočtu.  Poplatník daně – je FO nebo PO, která daň platí. 2.3.1

Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. DPH je nejdůležitější daní v českém daňovém systému. „Podstatou daně z přidané hodnoty je zdanění přidané hodnoty, tj. hodnoty zboží, kterou si plátce této daně přidává k hodnotě nakoupeného zboží, jež se jako polotovar stává součástí tohoto nového výrobku.“ (Široký, 2003, s. 153). Předmětem daně z přidané hodnoty podle zákona o DPH § 1 je dodání zboží nebo převod nemovitosti, poskytnutí služby a pořízení zboží z jiného státu EU a to vše za úplatu osobou povinnou daň přiznat s místem plnění v tuzemsku. Dále se jedná o dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Sazba DPH se od vzniku českého daňového systému několikrát změnila. V současné době jsou dvě sazby DPH základní a snížená. Základní je na úrovni 21 %, snížená na úrovni 15 %. V současnosti (2014) jedná vláda o zavedení třetí sazby daně z přidané hodnoty na úrovni 10 %.

Teoretická část

2.3.2

19

Spotřební daň na tiché víno

V českém daňovém systému, ale i v mnoha jiných, existují výrobky, které podléhají speciální dani tzv. spotřební dani. Spotřební daň se v českém daňovém systému týká minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků. Kubátová (2010) mezi důvody uvalení spotřební daně na některé výrobky uvádí regulaci spotřeby vybraných výrobku (např. regulace pití alkoholu). Fogarty (2006) uvádí fakt, že alkohol se podílí na čtvrtině všech vražd a pětině nehod motorových vozidel. Spotřební daň upravuje zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Jak už bylo uvedeno výše, spotřební daň se vztahuje jen na vybrané výrobky. Základ a sazba daně jsou pro jednotlivé produkty určeny zvlášť. Zdaňovacím období je kalendářní měsíc s výjimkou dovážených výrobků. Osobě, které vznikne daňová povinnost, musí podle § 18 daň přiznat a to nejpozději do 25. dne po skončení zdaňovacího období. Daňové přiznání podává plátce za každou daň zvlášť. Tichým vínem se podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních rozumí víno, které není šumivým vínem a dále není uvedeno v odstavci 2 § 93. Za tichá vína se tedy považují vína, která jsou uvedena pod čísly nomenklatury 2204, 2005, 2006. Na tyto typy vína se vztahoval návrh ministerstva financí z roku 2012 o zdanění tichého vína. V současné době se za víno platí spotřební daň jen za vína šumivá podle § 93 odstavce 2 a na meziprodukty z vína podle § 93 odstavce 4. V obou případech se jedná o částku 2340 korun za hektolitr. Základem daně pro výpočet spotřební daně je množství vína v hektolitrech. Podle § 97 je od daně osvobozeno víno, které se používá pro výrobu octa, pro výrobu léčiv a pro výrobu přísad do potravin a nápojů. Podle odstavce 2 je osvobozeno také víno, o které výrobce přišel z důvodu technických výrobních ztrát. Dále je osvobozeno víno, které je určeno pro povinné rozbory jako vzorky. Neplátcem daně se podle § 92 rozumí osoba, která vyrobí tiché víno v množství menší než je 2 000 litrů za kalendářní rok, které nesmí být vyvezeno do jiného členského státu za účelem podnikání a nesmí být v režimu podmíněného osvobození od daně. Poruší-li osoba výše uvedené podmínky je povinna zaregistrovat se jako plátce daně. Povinnost registrace je nutno udělat nejpozději do 15. dne od dne porušení výše uvedených podmínek. V následujících kapitolách praktické části této práce bude počítána spotřební daň u třech produktů a to vína, piva a alkoholu, respektive lihu. 2.3.3

Spotřební daň v zemích Evropské Unie a mimo ni

Nulová daň na tiché víno má 15 zemí Evropské unie. Týká se to především vinařských velmocí. Francie, jako jediná z vinařských zemí vyrábějící víno, má zavedenou daň na tiché víno. Není to ovšem daň v pravém slova smyslu. Její výše je 0,04 EUR za litr, tedy přibližně 1 Kč. Motivem pro zavedení daně, je snaha Francie mít přehled o produkci a spotřebě francouzské produkce.

Teoretická část

20

2.4 Státní rozpočet České republiky V této kapitole bude stručně popsán rozpočet České republiky. Způsobů, jak definovat státní rozpočet je mnoho. „Státní rozpočet je bilancí příjmů a výdajů státu během jednoho rozpočtového roku.“ (Jurečka, 2013, s. 189). Státní rozpočet je zákon, který navrhuje vláda a předkládá ho poslanecké sněmovně ke schválení. Státní rozpočet je tvořen příjmy na jedné straně a výdaji na straně druhé. Státní rozpočet je sestaven jako vyrovnaný, schodkový nebo přebytkový. V drtivé většině zemí EU jsou rozpočty sestavovány jakou schodkové (příjmy jsou nižší než výdaje). Česká republika má rozpočet dlouhodobě deficitní. To byl také důvod zavedení daně na tiché víno.

2.5 Elasticita poptávky 2.5.1

Cenová elasticita

Pro budoucí výpočty je potřeba vysvětlit elasticitu poptávky. „Cenová elasticita přibližně říká, o kolik procent se změní poptávané množství, změnila-li se cena o procento.“ (Brčák, 2013, s. 43). Podle Fogartyho (2006) se elasticita vypočítá, jako procentní změna množství, dělená procentní změnou v ceně. Cenovou elasticitu lze vypočítat dvěma způsoby. Buď jako elasticitu v bodě, nebo elasticitu v oblouku. Při počítání bude využita druhá možnost výpočtu, neboť je přesnější. Vzoreček pro výpočet elasticity v oblouku je následující. ED 

Q2  Q1 P2  P1 : (Q1  Q2 ) : 2 ( P1  P2 ) : 2

(1)

 Q vyjadřuje množství zboží za sledovaná období  P vyjadřuje cenu zboží ve sledovaných obdobích Hodnota vypočtené elasticity je bezrozměrné číslo, to znamená, že ji nelze přímo interpretovat. Podle Jurečky (2013) rozlišujeme tři druhy elasticit. Elastickou, neelastickou a jednotkově elastickou. Elastická poptávka, jež její hodnota je větší než 1 říká, že změní-li se vysvětlující veličina o jednotku, změní se poptávané množství o více, než jednu jednotku. Neelastická poptávka, vyjadřuje přesný opak a to, že změní-li se vysvětlující veličina o jednotku, změní se poptávané množství vysvětlované proměnné o méně, než jednu jednotku. Hodnota jednotkově elastické poptávky je rovna jedné a říká, že změní-li se vysvětlující proměnná o jednotku, změní se vysvětlovaná proměnná také o jednu jednotku. Dále stojí za zmínku dva speciální typy elasticit a to dokonale elastickou a dokonale neelastickou. Její hodnoty jsou rovny nekonečnu, respektive nule. Dokonale elastická poptávka má horizontální tvar poptávkové křivky. Kdežto dokonale neelastická poptávka má tvar vertikální a tudíž nedokáže reagovat na změny v nabídce.

Teoretická část

2.5.2

21

Křížová elasticita

Křížová cenová elasticita poptávky vyjadřuje, jak poptávané množství jednoho zboží reaguje na změnu ceny nějakého jiného zboží. „Měříme ji tedy jako procentuální změnu poptávaného množství zboží X k procentuální změně ceny zboží Y.“ (Jurečka, 2010, s. 113). Vzoreček pro výpočet elasticity poptávky v oblouku je následující: E XY 

QX 2  QX1 PY 2  PY 1 : (Q X 1  Q X 2 ) : 2 ( PY 1  PY 2 ) : 2

(2)

Stejně jako u cenových elasticit, tak i u křížových elasticit poptávky rozlišujeme několik základních druhů. Podle Soukupové, Hořejší, Macákové a Soukupa (2002) existuje křížová elasticita kladná nebo záporná. Je-li poměr změny poptávaného množství statku X ke změně ceny statku Y kladné číslo, jedná se o substituty. To znamená, že dražší výrobek je nahrazován výrobkem relativně levnějším. Jednoduchým příkladem mohou byt housky a rohlíky. Jestliže se zvýší cena rohlíků, sníží se jejich poptávané množství a naopak se zvýší poptávané množství po houskách. Tento příklad samozřejmě lze interpretovat i opačně. Naopak, je-li poměr poptávaného množství statku X ke změně ceny statku Y záporné číslo, jde o komplementy. Z toho vyplývá, že roste-li cena statku X, klesá spotřeba statku Y a naopak. Jako příklad komplementů můžeme uvést tenisové rakety a tenisové míčky.

Praktická část

22

3 Praktická část 3.1 Cenová elasticita V této podkapitole bude na základě empirických hodnot cenové elasticity vypočtena změna ve spotřebě vína vyvolána zvýšením ceny. Pro výpočet bude použita elasticita získaná ze studie od Jandy (2010), podle něhož se elasticita po víně v ČR rovná 0,7598. Protože číslo elasticity je bezrozměrné, uvádí se bez jednotek. Výše uvedený vztah (1) je vhodné si pro budoucí použití upravit. Zamyslíme-li se nad proměnnými v čitateli, tzn. proměnné, Q1, Q2, P1 a P2, dospějeme k závěru, že jejich rozdíl vyjadřuje změnu v poptávaném množství, respektive změnu ceny statku. Jmenovatele v závorkách lze také upravit do vhodnější podoby. Proměnné v prvním čitateli vyjadřují součet zboží za sledované období a období předchozím. Jmenovatele tedy lze upravit tak, že první období se vynásobí číslem 2 a připočte se změna mezi sledovanými obdobími, která je uvedena ve jmenovateli zlomku. Ta stejná úprava, na stejném principu, je udělána i u druhého zlomku. Po úpravě vypadá vzoreček pro výpočet cenové elasticity poptávky následovně: ED 

P Q : (2Q  Q ) : 2 (2 P  P ) : 2

(3)

Ve znázorněném vzorci lze vidět změny, jak v čitateli, tak jmenovateli. Jelikož je známa hodnota elasticity po víně v České republice (Janda, 2010), není nutné ji počítat. Proto je třeba ze vzorce (2) vyjádřit neznámou ∆Q, která vypovídá o tom, o kolik se změní poptávané množství vína. Po několika úpravách, které je nutno provést k vyjádření potřebné proměnné je získán následující vzorec: Q 

E D  P  2Q  P  2 P  P

(4)

Po úpravě vzorce pro výpočet elasticity poptávky je možné přejít k samotnému výpočtu změny poptávky po víně, tedy její celkové spotřeby. Nyní bude vypočtena teoretická spotřeba vína v ČR po zavedení spotřební daně na tiché víno. Spotřeba vína v roce 2011 byla 19,4 litru na osobu. Podle údajů zjištěných z Českého statistického úřadu měla Česká republika k 31. prosinci roku 2011 počet obyvatel 10 505 445. Vynásobením těchto dvou čísel dostaneme celkovou spotřebu vína v ČR za rok 2011.

Q  10505445  19,4

(5)

Q  203805633l

(6)

Celková spotřeba vína v ČR je něco málo přes 2 mil. hl. vína.

Praktická část

23

Podle dat uvedených na stránkách ČSÚ, byla průměrná cena vína za 1 litr v březnu roku 2011 rovna 66 Kč. Po dosazení všech proměnných do vzorce už chybí jen proměnná ∆P, která vyjadřuje změnu ceny. Jedná se tedy o číslo 10 představující navrhovanou deseti-korunovou daň na tiché víno. Všechny údaje jsou doplněny do vzorce. Q 

0,7598  10  203805633  2  10  0,7598  2  66  10

Q  22705169l

(7) (8)

Spotřeba se sníží o více, jak 227 tis. hl. Celková spotřeba vína pro rok 2012 se podle výpočtu bude rovnat 1,854 mil. hl. vína. V relativním vyjádření klesne spotřeba vína o 9 %. Pro vysvětlení, proč se sníží spotřeba, když změna je kladné číslo. Je to proto, že elasticita je uvedena v absolutní hodnotě.

3.2 Křížová elasticita V kapitole o křížové elasticitě bude proveden výpočet změny poptávaného množství piva a lihovin. Hodnoty elasticit budou použity, jako v předešlé kapitole, z práce od Jandy (2010). Stejně jako u výpočtu změny spotřeby vína je nutné vztah číslo (2) upravit do vhodné podoby pro výpočet. QY 

EYX  PX  2QY  PX * EXY  2 PX  PX

(9)

 EYX vyjadřuje elasticitu poptávky po statku Y, vyvolanou změnou ceny statku X  PX

vyjadřuje cenu statku X

 PX

vyjadřuje změnu ceny ve statku X

 QY

vyjadřuje množství statku Y

3.2.1

Výpočet změny spotřeby piva

Tato podkapitola bude věnována výpočtu spotřeby piva. Konkrétně o kolik se změní poptávané množství. Hodnoty křížových elasticity známé z Jandovy publikace budou použity pro výpočet. Janda uvádí zápornou elasticitu. Z výše uvedeného vyplývá, že se jedná o komplementy. To znamená, že poptávka po pivu by se měla snížit. Bude se vycházet ze vzorce (9) do kterého se dosadí příslušné hodnoty. Spotřeba piva pro rok 2011 byla získána z dat ČSÚ, kdy spotřeba piva na osobu byla násobená počtem obyvatel. Po dosazení vypadá vzorec následovně:

Praktická část

24

QP 

 0,1143  10  2  1497025931  10   0,1143  2  66  10

 EYX

-0,1143

 PV

10

 PV

66

 QP

149702593

 Q P

změna poptávaného množství piva

QP  23907570l

(10)

(11)

Z výpočtu je zřejmé, že spotřeba piva by po zavedení daně na tiché víno klesla a to více jak 239 tis. hl. To splňuje výše uvedený odhad. V relativním vyjádření by spotřeba klesla o 1,6 %. Na první pohled se může zdát, že by poptávka po pivu měla růst. Lidé by dražší víno nahrazovali relativně levnějším pivem. Druhý pohled však může naznačit snížení návštěvnosti restauračních zařízení a tím i pokles spotřeby piva spolu s vínem. 3.2.2

Výpočet změny spotřeby alkoholu

Opět se použije hodnota elasticity z Jandovy publikace. Křížová elasticita po alkoholu je kladná. Jak bylo popsáno výše, jedná se tedy o substituty. Lze tedy ještě před samotným výpočtem očekávat, že poptávané množství alkoholu se zvýší. Zbývá tedy zjistit o kolik. Pro výpočet bude použit stejný vzoreček jako u předešlého výpočtu. Lišit se bude jen ve vložených hodnotách, které budou stejné, až na hodnotu elasticity a celkové spotřeby alkoholu, která byla opět získána ze stránek ČSÚ.

QA 

0,0491 10  2  72487571  10  0,0491  2  66  10 QA  503027l

(12) (13)

Z tohoto výpočtu vyplývá, že spotřeba alkoholu by vzrostla o více jak 5 tis. hektolitrů, což splňuje uvedený předpoklad. V procentním vyjádření se jedná o zanedbatelný růst 0,7 %. Růst spotřeby lze odůvodnit tak, že lidé relativně dražší víno nahradí relativně levnější alkoholem. Pomoct této teorii můžou i akce hypermarketů a supermarketů, které můžou zákazníky nalákat na nákup nápojů s vyšším obsahem alkoholu.

Praktická část

25

3.3 Výběr DPH Následující kapitoly se věnují výpočtům ve výběru daně z přidané hodnoty pro víno, pivo a lihoviny. 3.3.1

Výběr DPH z vína

V této podkapitole bude vypočten výběr daně z přidané hodnoty za roky 2011 a 2012. V roce 2011 je proveden výpočet bez navrhovaného zdanění vína. Naopak v roce 2012 bude počítáno i s plánovaným návrhem daně na tiché víno. Následně budou roky porovnány. Všechny potřebné data pro výpočet jsou uvedeny v následující tabulce. Jedná se především o celkovou spotřebu vína vyjádřenou v peněžních jednotkách. Dále je v tabulce uvedena průměrná cena vína za jeden litr. Tab. 1

Data pro výpočet DPH z vína

2011 2012 bez daně 2012 s daní počet obyvatel k 31.12. 10 505 445 10 509 286 10 509 286 průměrná cena (Kč/l) 66 66 76 spotřeba vína na osobu (l) 19,4 19,8 19,8 změna poptávaného množství (hl) -227 052 spotřeba celkem (hl) 2 038 056 2 080 839 1 853 789 spotřeba vína celkem (tis. Kč) 13 451 172 13 733 535 14 088 781 Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat získaných z Českého statistického úřadu

Z tabulky je vidět, že počet obyvatel se nepatrně zvýšil. V tabulce si lze všimnout, že spotřeba vína se v roce 2012 bez uvažované daně musí zákonitě zvýšit, neboť vzrostla spotřeba vína na osobu a taky se zvýšil počet obyvatel. Toto zvýšení spotřeby bude mít pozitivní vliv na snížení spotřeby vína z důvodu zavedení daně. I když se spotřeba přesto sníží, celkový efekt dopadu bude nižší. Podle dat z Českého statistického úřadu se spotřeba vína v roce 2012 zvýšila o 0,4 litru na 19,8 l na osobu. Sazba DPH je za oba sledované roky stejná ve výši 20 %. Nyní bude proveden samotný výpočet množství peněz, které plyne do státního rozpočtu z tichého vína. Výpočet je velmi jednoduchý. Pouze se vynásobí celková hodnota vína v korunách a sazba DPH. Výsledky jsou vidět v tabulce číslo 2.

Praktická část Tab. 2

26

Výpočet DPH z vína

2011 2012 bez daně 2012 s daní výběr peněz z DPH (tis. Kč) 2 690 234 2 746 707 2 817 756 meziroční změna (tis. Kč) 56 473 127 522 meziroční změna +2,1 % +4,74 % Zdroj: Vlastní výpočet

Z tabulky jsou nejdůležitější hodnoty v posledních dvou řádcích. V třetím řádku tabulky lze vidět o kolik se změní výběr daně, pokud bude zavedena daň či nikoli. V případě, kdyby se daň nezavedla, získal by stát o více jak 56 mil Kč více na výběru DPH. Ovšem, pokud by se daň zavedla, výběr DPH by se ještě zvýšil. Celkový výběr by tedy činil v roce 2012 s uvažovanou daní přes 2,818 mld. Kč. V relativním vyjádření se jedná o více jak 4,74% růst v případě zavedení daně. Tento fakt možno odůvodnit tím, že i když by se spotřeba snížila, vyšší počet obyvatel a vyšší cena by toto snížení spotřeby kompenzovaly. 3.3.2

Výběr DPH z piva

Česká republika drží první místo ve spotřebě piva na světě. Průměrná spotřeba na osobu se pohybuje okolo 150 litrů. To je téměř jedno pivo denně na jednoho obyvatele České republiky. Na druhém a třetím místě jsou naši sousedi Německo a Rakousko se spotřebou téměř o 50 litrů nižší. V ČR je 246 pivovarů. Nejvyšší koncentrace je v Praze, Plzni a Moravskoslezském kraji (PIVIDKY.CZ, 2014). Mezi nejznámější české pivovary patří Pilsner Urquell a Budějovický Budvar, které jsou známy po celém světě. V posledních letech se rapidně zvýšil počet minipivovarů, kterých je okolo 200. Podle údajů ze stránek Českého svazu pivovarů a sladoven vyplývá, že spotřeba piva v restauracích klesá. V roce 2012 je spotřeba točeného piva na hladině 43 % z celkové spotřeby. Zbylých 57 % bude uvažováno jako spotřeba lahvového piva. Tab. 3

Data pro výpočet DPH z piva

2011 spotřeba piva na osobu (l) 142,5 průměrná cena lahvového piva (Kč/0,5l) 10,02 průměrná cena točeného piva (Kč/0,5l) 22,19 celková změna množství (hl) celková spotřeba (hl) 14 970 259 spotřeba lahvového piva (hl) 8 533 048 spotřeba točeného piva (hl) 6 437 211 celková spotřeba (tis. Kč) 45 668 572

2012 2012 s daní bez daně 148,6 148,6 10,12 10,12 22,78 22,78 646 540 407 464 15 616 799 15 377 723 8 901 575 8 765 302 6 715 224 6 612 421 47 640 919 46 911 589

Praktická část

27

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat z ČSÚ

V tabulce číslo 3 je uvedena celková spotřeba piva v jednotlivých letech. Spotřeba je rozdělena na piva točená a lahvová a to z důvodu lepšího odhadu spotřebovaného piva v peněžením vyjádření, neboť cena točeného piva je dvakrát vyšší než cena lahvového. Následující tabulka ukazuje samotný výběr DPH z piva. Tab. 4

Výpočet DPH z piva, v tis. Kč

výběr DPH meziroční změna meziroční změna

2011 9 133 714 -

2012 bez daně 9 528 184 394 469 +4,32 %

2012 s daní 9 382 318 242 360 +2,72 %

Zdroj: Vlastní výpočet, data z ČSÚ

Výběr DPH z piva se v roce 2011 pohybuje nad 9,1 mld. Kč. V případě, že by se daň na víno nezaváděla a tím by se nesnížila spotřeba piva, byl by výběr DPH o 394 mil. Kč vyšší. Naopak v druhém případě, kdy je uvažována daň, by se výběr taktéž zvýšil. Byl by ale nižší, na úrovni 242 mil. Kč. Z posledního řádku tabulky č. 4 lze vidět relativní změnu v roce s uvažovanou daní a výběr by byl téměř o polovinu nižší, než v roce bez zavedení daně. 3.3.3

Výpočet DPH z alkoholu

Pro potřeby téhle práce je třeba vypočítat také případnou změnu ve výběru DPH z prodeje lihovin. Následující tabulka ukazuje opět základní údaje důležité pro počítání. Podle dat z ČSÚ je průměrná spotřeba pro sledované roky 6,9 respektive 6,7 litru na osobu za rok. Ve 4. řádku je vypočítána změna v poptávaném množství. V roce ve kterém je uvažována daň je změna v spotřebě nižší a to v důsledku zvýšení spotřeby vypočtené v kapitole o křížové elasticitě na alkohol, která říká, že spotřeba alkoholu se z důvodu zvýšení ceny vína za litr zvýši o 4 885 hl. Důvodem snížení spotřeby alkoholu je její snížení spotřeby na osobu. Toto snížení nedokáže kompenzovat ani zvýšení obyvatelstva, ani zvýšení poptávaného množství alkoholu. Tab. 5

Data pro výpočet DPH z alkoholu

2011 počet obyvatel 10 505 445 průměrná spotřeba 40% alk. na osobu (l) 6,9 změna poptávaného množství (hl) celková spotřeba 40% alk. (hl) 724 876 průměrná cena 40% alk. (hl) 23 238 celková spotřeba 40% alk. (tis. Kč) 16 844 662

2012 2012 s daní bez daně 10 509 286 10 509 286 6,7 6,7 -20 754 -15 724 704 122 709 152 22 181 22 181 15 618 134 15 726 488

Praktická část

28

Zdroj: Vlastní výpočet, data získaná z ČSÚ

V následující tabulce je opět proveden výběr DPH do státní kasy. Tab. 6

Vypočet DPH z alkoholu, v tis. Kč

2011 2012 bez daně 2012 s dani výběr peněz z DPH 3 368 932 3 123 627 3 145 941 meziroční změna -245 306 -222 992 meziroční změna -7,28 % -6,62 % Zdroj: Vlastní výpočet

Pokud se budou porovnávat roky 2011 a 2012 s uvažovanou daní, přijde stát na výběru DPH o 6,62 %. Pokud by byl rok 2012 bez zavedení daně na tiché víno, přišla by státní pokladna o 7,28 %. V peněžním vyjádření jde o 245 mil. Kč. Výpočty tedy ukazují, že zavedení SPD na víno, zmírní celkový propad ve výběru daně z lihu.

3.4 Výběr spotřební daně Následující tři kapitoly se věnují výpočtu spotřební daně na víno, pivo a lihoviny. Podkapitoly jsou ve stejném pořadí jako při výpočtech DPH. 3.4.1

Výběr SPD z tichého vína

V této podkapitole bude počítána spotřební daň a to daň na víno. Jaké typy vína jsou předmětem daně spotřební, bylo popsáno výše. Nyní k vlastnímu výpočtu. Výpočet výše spotřební daně z tichého vína pro zkoumaný rok 2011 nebude nutný, neboť spotřební daň se na tichá vína nevztahuje. Ovšem pro rok 2012 už je nutné provést jednoduchý vypočet. Tab. 7

Výpočet SPD z vína

2011 2012 bez daně 2012 s daní spotřeba vína na osobu (l) 19,4 19,8 19,8 celková spotřeba vína (hl) 2 038 056 2 080 833 1 853 787 sazba SPD (Kč/hl) 1 000 výběr SPD (tis. Kč) 0 0 1 853 787 Zdroj: Vlastní výpočet, data získána z ČSÚ

Tabulka č. 7 je pro interpretaci velmi jednoduchá. Výběr SPD se rovná celkové spotřebě v litrech násobenou zamýšlenou daní. Výběr tedy činí přes 1,85 mld. Kč.

Praktická část

3.4.2

29

Výběr SPD z piva

Předmětem této daně podle § 81 jsou pivní výrobky pod kódem nomenklatury 2203 a 2206. Základem daně je množství vyrobeného pivního moku v hektolitrech. Sazba daně je poněkud složitější, než u produktů z vína. Sazeb je celkem pět, plus jedna základní sazba na úrovni 32 Kč/hl., která je také nejvyšší. Ostatní, nižší sazby, zvýhodňují menší pivovary, které jsou rozdělené do skupin podle roční produkce piva. Stejně tak jako u spotřební daně za víno, jsou i zde některé produkty osvobozeny od daně. Podle § 86 jsou od daně osvobozeny výrobky určeny pro výrobu léčiv, pro výrobu potravin a další. Tab. 8

Údaje pro výpočet SPD z piva

142,5

2012 bez daně 148,6

14 970 259

15 616 799

2011 průměrná spotřeba piva na osobu změna poptávaného množství (hl) celková spotřeba piva (hl) základní sazba SPD (Kč/hl) a každé celé procento extraktu výběr SPD (tis. Kč) meziroční změna (tis. Kč) meziroční změna

2012 s dani 148,6 -239 076 15 367 489 32

4 790 483 -

4 997 376 206 893 +4,32 %

4 920 871 130 388 +2,72 %

Zdroj: Vlastní výpočet

Z důvodů zavedení daně na víno, klesne podle výpočtu také spotřeba piva. Ovšem tento pokles kompenzuje růst spotřeby piva a počet obyvatel. V konečném důsledku se tedy spotřeba pro rok 2012 zvýší v obou případech, tedy jak bez daně, tak i s ní. Výběr se pochopitelně v obou případech zvýší. V případě zavedení daně se zvýší výběr o 2,72 %. V druhém případě se zvýší o 4,32 %. 3.4.3

Výběr SPD z lihu

Předmětem spotřební daně z lihu podle zákona o spotřebních daních je líh obsažený ve výrobcích, které mají více než 1,2 % objemových etanolu. Základem daně je množství lihu v hektolitrech při 20 °C. Sazba daně je stanovena na úrovni 28 500 Kč/hl. etanolu. Zákon uvádí i druhou sazbu, která se týká lihu obsaženého v destilátech z pěstitelských pálenic a to 14 300 Kč/hl. Od této sazby je v práci abstrahováno a bude proveden výpočet pouze se základní sazbou.

Praktická část Tab. 9

30

Data pro výpočet SPD z lihu

2011 2012 bez daně 2012 s daní průměrná spotřeba 40% alk. na osobu (l) 6,9 6,7 6,7 celková spotřeba 40% alk. (hl) 724 876 704 122 709 152 celková spotřeba 100% lihu (hl) 289 950 281 649 283 661 sazba SPD (Kč/hl) 28 500 Zdroj: Vlastní výpočet

Celková spotřeba 100% lihu byla získána tak, že se spotřeba 40% alkoholu vynásobila číslem 2,5. Následující tabulka ukazuje výběr SPD z lihu. Tab. 10

Výběr SPD z lihu, v tis. Kč

2011 2012 bez daně 2012 s dani výběr SPD 8 263 583 8 026 993 8 084 335 meziroční změna -236 590 -179 248 meziroční změna -2,86 % -2,17 % Zdroj: Vlastní výpočet

Stejně jak u výběru množství peněz z DPH na alkohol je i u spotřební daně z lihu výběr záporný. To i přesto, že spotřeba alkoholu by se zavedením daně měla zvýšit. Za tento pokles může celkové snížení spotřeby alkoholu. Opět lze vidět, je to i pochopitelné, že větší propad ve výběru SPD bude v roce 2012 bez daně a to o 2,86 %. Je to dáno tím, že víno a alkohol jsou substituty. Tedy pokud se zavede daň na víno, spotřeba alkoholu vzroste.

3.5 Dopad na státní rozpočet V této kapitole bude provedeno porovnání ve výběru obou daní a zhodnocen celkový dopad na státní rozpočet a porovnání s jednotlivými roky. Výpočty budou uvedeny v následujících tabulkách. Všechny údaje jsou uvedeny v tis. Kč a zaokrouhleny na tisíce.

Praktická část Tab. 11

31

Výběr DPH, v tis. Kč

Výběr daně z přidané hodnoty Víno Pivo Lihoviny 2011 2 690 234 9 133 714 3 368 932 2012 bez daně 2 746 707 9 528 184 3 123 627 2012 s daní 2 817 756 9 382 318 3 145 941 Změna 2011 a 2012 bez daně +56 473 +394 469 -245 306 Změna 2011 a 2012 s dani +127 522 +248 603 -222 992

Výběr DPH 15 192 881 15 398 518 15 346 015 +205 637 +153 134

Zdroj: Vlastní výpočet

V případě zavedení daně na víno v roce 2012, byl by výběr DPH nižší než v roce 2012 bez návrhu zákona. Hlavním důvodem snížení výběru DPH je nižší výběr daně z přidané hodnoty z lihovin, u kterého by klesla celková spotřeba. Avšak pro obě varianty pro rok 2012 by byl výběr vyšší než v roce předešlém. Tab. 12

Výběr SPD, v tis. Kč

Výběr spotřební daně Víno Pivo 2011 0 4 790 483 2012 bez daně 0 4 997 376 2012 s daní 1 853 787 4 920 871 Změna 2011 a 2012 bez daně 0 +206 893 Změna 2011 a 2012 s daní +1 853 787 +130 388

Lihoviny 8 263 583 8 026 993 8 084 335 -236 590 -179 248

Výběr SPD 13 054 066 13 024 368 14 858 993 -29 697 +1 804 927

Zdroj: Vlastní výpočet

Tabulka 12 o výběru spotřební daně pro jednotlivé druhy nápojů a porovnání mezi jednotlivými roky říká, že výběr SPD je v případě zavedení daně mnohem vyšší než v druhém případě. Rok 2012 bez zdanění vína by znamenal snížení výběru SPD o 29,697 mil. Kč. Výběr v roce se zavedenou dani by se na spotřební dani projevil zvýšením o 1,805 mld. Kč. Za výběrem vyšší spotřební daně stojí právě zdanění tichého vína.

Praktická část Tab. 13

32

Celkový výběr daní, v tis. Kč

Celkový výběr daní 2011 2012 bez daně 2012 s daní DPH 15 192 881 15 398 518 15 346 015 SPD 13 054 066 13 024 368 14 858 993 Celkový výběr dani 28 246 947 28 422 886 30 205 008 Meziroční změna 175 939 1 958 061 Meziroční změna + 0,62 % + 6,93 % Zdroj: Vlastní výpočet

Tabulka 13 ukazuje, jak se projeví zavedení daně na tiché víno v roce 2012 na celkový výběr daní do státního rozpočtu. V posledních dvou řádcích je uvedena i meziroční změna jak v absolutních číslech, tak v procentuálních. V roce 2011 by byl celkový výběr DPH a SPD 28,247 mld. Kč. DPH převažuje nad spotřební daní, činí 53 % z celkového výběru. Pro rok 2012 byly provedeny dva výpočty. Jeden byl počítán se zdaněním vína, druhý naopak bez zdanění. V případě, že by se daň nezaváděla, vybral by stát o 175,9 mil. Kč více. Což představuje růst ve výnosech z daní 0,62 %. Ovšem, kdyby se daň zavedla, byl by výběr mnohem větší. V procentuálním vyjádření by se zvýšil o 6,93 %. V peněžní hodnotě se jedná o růst 1,958 mld. Kč. Výběr DPH by byl v poměru se spotřební dani téměř totožný. Změny mezi jednotlivými roky lze vidět v grafické podobě na následujícím obrázku. 35 30

Miliardy Kč

25 20

DPH

15

SPD Celkem

10 5 0 2011

2012 bez daně

2012 s daní

Obr. 4 Výběr DPH, SPD a celkový výběr daně Zdroj: Práce autora

3.6 Dopad na výrobce Zavedení spotřební daně by mělo vliv i na výrobce vína. Jelikož by se z důvodu zavedení daně na tiché víno snížila poptávka po tomto víně, snížily by se i tržby vý-

Praktická část

33

robcům vína. Firmy by se tak mohly dostat do ztráty. Možnost, jak předejít této situaci je zvýšení cen vína. Do případové studie jsou vybrány 3 podniky (největší, velký a střední – podle množství prodaného vína). Mezi největší výrobce a zároveň i prodejce vína v ČR patří firma ZNOVÍN ZNOJMO, a.s. Její roční prodej se pohybuje okolo 4 mil. litrů vína. Z kategorie velkých firem je vybrána společnost Vinné sklepy Valtice, a.s., s průměrným prodejem vína pohybujícím se kolem 3 mil. litrů. Do poslední kategorie středních vinařů je vybrána firma Patria Kobylí, a.s., s průměrným ročním prodejem 700 tis. litrů vína. Ve studii bude zkoumán vliv spotřební daně na tržby vybraných vinařských subjektů. Studie se věnuje roku 2011 a 2012. Rok 2012 je chápán jako rok se spotřební daní na tiché víno. Z výpočtu v kapitole o cenové elasticitě (3.1), bylo zjištěno, že celková spotřeba vína by se snížila o 9 %. Bude tedy předpokládáno, že 9% snížení zasáhne všechny tři sledované subjekty. Tab. 14

Průměrné tržby jednotlivých vinařských subjektů za rok 2011, v hl., v tis. Kč

ZNOVÍN ZNOJMO Vinné sklepy Valtice Patria Kobylí průměrný roční prodej 40 568 30 320 8 617 průměrná cena Kč/l 67,15 68 65,62 průměrné tržby 272 431 206 243 56 545 Zdroj: Vlastní práce, údaje získány z výročních zpráv

Tabulka ukazuje celkové tržby a průměrnou cenu za litr vína, která byla získána z výročních zpráv. Ceny vína se liší u všech tří subjektů v řádu korun. Nejvyšší cenu vína má firma Vinné sklepy Valtice. Naopak největší tržby má firma ZNOVÍN přesahující 272 mil. Kč. Následující tabulka bude ukazovat meziroční změnu v prodeji vína a tím snížení ročních tržeb. Dále bude obsahovat řádek, ve kterém bude uvedena nová cena za litr vína, která bude muset být stanovena, aby si firmy udržely tržby z roku 2011. Tab. 15

Průměrný prodej a průměrné tržby pro rok 2012 a jejich změny, v hl., v tis. Kč

ZNOVÍN ZNOJMO Vinné sklepy Valtice Patria Kobylí průměrný roční prodej 36 917 27 600 7 842 meziroční změna -3 651 -2 730 -776 průměrné tržby 247 912 187 681 51 456 meziroční změna -24 519 -18 562 -5 089 nová cena (Kč/l) 73,80 74,73 72,11 Zdroj: Vlastní výpočty

Jelikož se průměrný roční prodej vína snížil o 9 %, tím se logicky snížily i tržby o 9 %. Musí se jednotková cena vína zvýšit o 9 %, aby si výrobci udrželi tržby z minulého roku na stejné úrovni.

Závěr

34

4 Závěr V práci byl zkoumán dopad zavedení spotřební daně na tichá vína a to hlavně na státní rozpočet a výrobce vína. Z výpočtů této práce vyplývá, že zavedení spotřební daně na tiché víno je pro státní rozpočet přínosné. Podle výpočtů přinese daň do rozpočtu 1,958 miliardy korun. Což se blíží nejoptimističtějšímu odhadu MF. Na druhou stranu je nutno říct, že v práci bylo abstrahováno od pravděpodobného snížení příjmu výrobcům vína a tím snížení výběru daně z příjmu. Také zde nebylo uvažováno propouštění zaměstnanců, aby si podniky udržely zisky. Na nově propuštěné zaměstnance, by stát musel platit podpory v nezaměstnanosti a vyplácet sociální dávky. Tím by byl celkový efekt ve výběru nižší. Stát by taktéž musel navýšit výdaje na úředníky spravující spotřební daň a Celní správu. Čistě z pohledu výběru daní by bylo zavedení spotřební daně žádoucí. Primární cíl ministerstva financí, tzn. udržení schodku státního rozpočtu, by byl splněn za podmínky ceteris paribus. To znamená, pokud by se nezvýšila nezaměstnanost, pokud by výrobci nepřišli o své zisky a pokud by se nezvýšily výdaje na státní aparát. Tím, že by se zdanilo tiché víno, by byl splněn i druhý cíl MF a to narovnání daňových podmínek pro výrobce alkoholických nápojů. Výsledky práce také ukazují skutečnost, že v důsledku zavedení daně klesne spotřeba piva a naopak vzroste spotřeba lihovin. Snaha lihovarníku o uvalení spotřební daně na tichá vína je opodstatněná. Vyvstává zde otázka, jak by se toto zvýšení spotřeby lihovin projevilo na zdravotním stavu obyvatelstva. Naopak obor pivovarnictví by zaznamenal pokles spotřeby. V širším pohledu na spotřební daně z tichého vína a rozhodnutí o jeho zavedení či nikoli, je nutno vzít v potaz i jiné skutečnosti. Nejdůležitější argumentem je snížení tržeb. Jak bylo ukázáno v kapitole 3.6. Všechny sledované subjekty by musely zvýšit cenu, aby si udržely tržby z minulého roku. Dále lze zmínit velké snížení konkurenceschopnosti českého a moravského vína v ČR, protože žádná země produkující víno daň zavedenou nemá. Výjimkou je Francie, kde má daň formu registračního poplatku. Také se nabízí otázka v efektivitě ve výběru spotřební daně. Důkazem je již v minulosti zavedená daň, která se postupně snižovala, až se úplně zrušila z důvodu její neefektivity. Tento fakt potvrzuje i Slovensko a Maďarsko, kde obdobné zdanění vína bylo, ovšem zanedlouho se zrušilo. Důvodem byla neefektivita ve správě daně. Existuje zde možnost nárůstu šedé ekonomiky a daňových úniků. Tento fakt, by také snížil celkový výběr daně. Také existuje riziko snížení turistického ruchu ve vinařských obcích a tím snížení tržeb v souvisejících oblastech jako je pohostinství, ubytování, doprava aj. S ohledem na všechny výše uvedené argumenty je závěrečným doporučením nezavádět spotřební daň ve výši 10 Kč/l na tichá vína. Možné následky tohoto návrhu by mohly mít velmi negativní dopad na tuzemské výrobce, na zvýšení nezaměstnanosti, především v Jihomoravském kraji. Také by nejspíš došlo k rozvoji šedé ekonomiky. Celkový výnos SPD z vína by byl pravděpodobně nižší. V porovnání se spotřební daní na ostatní produkty je poměr vypočtené spotřební daně na víno nízký a rizika dopadu vysoká.

Literatura

35

5 Literatura BRČÁK, J., B. SEKERA, R. SVOBODA. Mikroekonomie - teorie a praxe. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, 286 s. ISBN 978-80-7380-453-4. BRNENSKY.DENIK.CZ: Máte s řemeslníky dobrou zkušenost? Víno z Moravy? Svaz vinařů vyhlásil válku podvodníkům [online]. 24.3.2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: ČESKÁ TELEVIZE: Česká televize: Kalousek neprosadil spotřební daň na víno, proti byla i TOP 09. [online]. 11.2.2012 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: ČESKÁ TELEVIZE: Hašek: Daň z vína ohrozí konkurenceschopnost jihomoravských vinařů [online]. 11.4.2012 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: ČESKÁ TELEVIZE: Navzdory tradicím. Produkce vína klesla, Číňané jej pijí ostošest [online]. 22.3.2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: ČESKÁ TELEVIZE: TK vinařů a jihomoravského hejtmana Michala Haška o spotřební dani na víno [online]. 11.4.2012 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: ČESKÁ TELEVIZE. Zdanění vína je hloupost, zuří vinaři. Drobné producenty ochráníme, tvrdí Kalousek [online]. 11.4.2012 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Cena lahvového piva 1960-2013 [online]. 25.2.2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Průměrné spotřebitelské ceny vybraných potravinářských výrobků [online]. 27.5.2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Spotřeba potravin klesá [online]. 5.12.2013 [cit. 201405-01]. Dostupné z:

Literatura

36

DENIK.CZ: Daň z vína se blíží, u piva se moc nepovedla [online]. 1.2.2012 [cit. 201405-03]. Dostupné z: EAGRI.CZ. Situační a výhledová zpráva [online]. 2012 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: E15.CZ: Konec levného vína. Kalousek chce spotřební daň [online]. 30.1.2012 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: FOGARTY, J. The nature of the demand for alcohol: understanding elasticity. British Food Journal, Vol. 108, No. 4, (2006) pp. 316-332. FRANK, R. H. Mikroekonomie a chování. 1.vyd. Praha: Svoboda, 1995, 765 s. ISBN 80-205-0438-9. JANDA, K., ET AL. Complete almost ideal demand system approach to the Czech alcohol demand. Agricultural Economics–Czech,. Vol. 56 (2010) pp. 421-434. JUREČKA, V. Makroekonomie. 1.vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. ISBN 978-80-2473258-9. JUREČKA, V. Mikroekonomie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, 359 s. ISBN 97880-247-3259-6. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5. akt. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8. LIDOVKY.CZ: Spotřební daň z vína už za dva roky? Vinaři pláčou, pivovary se radují [online]. 14.5.2012 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: PARLAMENTNÍ LISTY: Jurečka (KDU-ČSL): Daň na víno státu nepomůže a vinařům uškodí [online]. 22.2.2012 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: PARLAMENTNILISTY.CZ: Vinaři "děkují" Kalouskovi: Šedá ekonomika bude mít díky Tobě žně [online]. 19.6.2012 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: PATRIA KOBYLÍ, A.S. Výroční zpráva 2011 [online]. Obchodní rejstřík a Sbírka listin. 2012 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: PIVIDKY.CZ: Pivní mapa a seznam pivovarů ČR - včetně příhraničí [online]. 26.4.2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z:

Literatura

37

PŮČEK, M. Důrazné NE spotřební dani na tiché víno. Vinařský obzor: Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republiky, 2012, 105/2012, č. 2. ISSN 1212-7884.> SAFFER, H., CHALOUPKA, F. Alcohol tax equalization and social costs. Eastern Economic Journal, Vol. 20, No. 1, (1994) pp. 33-43. ŠIROKÝ, J. Daňové teorie: s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck, 2003, 249 s. ISBN 80-7179-413-9. VINIUM VELKÉ PAVLOVICE A.S. Výroční zpráva za období od 1.1.2012 do 31.12. 2012 [online]. Obchodní rejstřík a sbírka listin, 2013 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: WINEINSTITUTE. Per Capita Wine Consumption by Country [online]. 2012 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: VINNÉ SKLEPY VALTICE, A.S., Výroční zpráva 2012 [online]. Obchodní rejstřík a sbírka listin, 2013 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: ZÁKON Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY ZÁKON Č. 353/2003 SB., O SPOTŘEBNÍCH DANÍCH ZÁKON Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMU ZNOVÍN ZNOJMO, a.s. Výroční zpráva 2012. Šatov, 2013

Přílohy

39

Přílohy

Spotřeba vína na osobu podle zemí

A Spotřeba vína na osobu podle zemí Tab. 16

Spotřeba vína na osobu v litrech podle jednotlivých zemí světa za roky 2008-2011.

Zdroj: Wineinstitute.org/resources/statistics.

40