Vliv stresu na spánek s ohledem na kvalitu lůžka

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ

Vliv stresu na spánek s ohledem na kvalitu lůžka Bakalářská práce

Brno 2009/2010

Marie Štefanová

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Vliv stresu na spánek s ohledem na kvalitu lůžka zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: 26. 4. 2010

Marie Štefanová

Poděkování Děkuji firmě Ahorn CZ za půjčení roštů a matrací. Děkuji firmě Galaxy za půjčení AVS přístroje. Děkuji Ing. Heleně Prokopové za konzultace z problematiky oblasti lůžek a PhDr. Věře Čoupkové za konzultace problematiky AVS. Děkuji všem respondentům výzkumu za jejich obětavost a trpělivost při spolupráci na časově náročném výzkumu. Děkuji doc. MUDr. Ivanu Müllerovi, CSc. za odborné vedení této práce.

Abstrakt Název práce: Vliv stresu na spánek s ohledem na kvalitu lůžka Autor: Marie Štefanová

Tato práce se zabývá vlivem různých faktorů na kvalitu spánku. Především se zabýváme faktorem stresu a komfortu lůžka. Práce má dvě části, první obsahuje dotazníkový průzkum dvou skupin respondentů pod různou zátěží stresem, druhá obsahuje výzkum vlivu optimálního lůžka a AVS přístroje na kvalitu tělesného i duševního odpočinku.

Klíčová slova: optimální lůžko, spánek, stres, regenerace sil

Abstract Name of the thesis: Influence of stress on sleep with regard to quality of bed Author: Marie Štefanová

This thesis describes the influence of various factors on the quality of sleep. Above all, we deal with stress factor and the comfort of bed. The thesis has two parts: the first contains a questionnaire survey of two groups of respondents under different stress loads, the second includes research on the influence of optimal bed and AVS device on the quality of physical and mental rest.

Key words: optimal bed, sleep, stress, regeneration of strength

Obsah 1

Úvod.............................................................................................................. 1

2

Cíl práce ........................................................................................................ 3

3

Materiál a metodika ...................................................................................... 4

4

Literární přehled............................................................................................ 6 4.1

5

4.1.1

Lehací plocha .................................................................................... 6

4.1.2

Nosný rošt ......................................................................................... 7

4.1.3

Matrace ............................................................................................. 8

4.1.4

Nové materiály ve výrobě matrací .................................................... 9

4.1.5

Lůžkoviny ....................................................................................... 10

4.1.6

Klamavá reklama: ........................................................................... 11

4.2

O spánku ............................................................................................. 11

4.3

O stresu ............................................................................................... 13

4.4

O AVS přístrojích ............................................................................... 15

4.5

O neurotechnologii.............................................................................. 16

Výsledky ..................................................................................................... 18 5.1

Výsledky dotazníkového průzkumu ................................................... 18

5.1.1

Výsledky dotazníkového průzkumu nábytkářů – stresový faktor... 18

5.1.2

Výsledky dotazníkového průzkumu nábytkářů – pohodlí lůžka..... 19

5.1.3

Výsledky dotazníkového průzkumu mediků – stresový faktor....... 20

5.1.4

Výsledky dotazníkového průzkumu mediků – pohodí lůžka.......... 22

5.2

6

O lůžku.................................................................................................. 6

Výsledky výzkumu ............................................................................. 23

5.2.1

Výsledky uživatelů optimálního lůžka a AVS přístroje ................. 24

5.2.2

Výsledky uživatelů optimálního lůžka............................................ 29

Diskuze ....................................................................................................... 34 6.1

Diskuze k dotazníkovému průzkumu.................................................. 34

6.1.1

Lůžko .............................................................................................. 34

6.1.2

Bolesti zad....................................................................................... 39

6.2

Diskuze k výzkumu............................................................................. 42

6.2.1

Diskuze k průběhu výzkumu vlivu lůžka a AVS na spánek ........... 42

6.2.2

Diskuze k průběhu výzkumu vlivu lůžka na spánek....................... 47

6.2.3

Diskuze k průběhu výzkumu .......................................................... 50

7

Závěr ........................................................................................................... 52

8

Přehled literatury......................................................................................... 53

9

Seznam zkratek ........................................................................................... 54

10

Summary ..................................................................................................... 55

11

Přílohy......................................................................................................... 56

Seznam příloh 1. Dotazník pro bakalářskou práci 2. Vstupní dotazník (pro výzkum)

Seznam obrázků Obrázek 1: Skladba lehací plochy......................................................................... 5 Obrázek 2: Nosný rošt Trioflex............................................................................. 7 Obrázek 3: Nosný rošt Floweflex ......................................................................... 7 Obrázek 4: Matrace Lady Jane.............................................................................. 8 Obrázek 5: Matrace Penelopé ............................................................................. 10 Obrázek 6: Polštář LATTOKISS ........................................................................ 11 Obrázek 7: Spánkové cykly ................................................................................ 12 Obrázek 8: AVS přístroj InnerPulse ................................................................... 16

Seznam grafů Graf 1: Hodnoty prvního respondenta při zkoušení lůžka i AVS přístroje......... 24 Graf 2: Hodnoty druhého respondenta při zkoušení lůžka i AVS přístroje ........ 25 Graf 3: Hodnoty třetího respondenta při zkoušení lůžka i AVS přístroje........... 26 Graf 4: Hodnoty čtvrtého respondenta při zkoušení lůžka i AVS přístroje ........ 27 Graf 5: Hodnoty pátého respondenta při zkoušení lůžka i AVS přístroje........... 28 Graf 6: Hodnoty prvního respondenta při zkoušení lůžka .................................. 29 Graf 7: Hodnoty druhého respondenta při zkoušení lůžka.................................. 30 Graf 8: Hodnoty třetího respondenta při zkoušení lůžka .................................... 31 Graf 9: Hodnoty čtvrtého respondenta při zkoušení lůžka.................................. 32 Graf 10: Hodnoty pátého respondenta při zkoušení lůžka.................................. 33 Graf 11: Srovnání zastoupení povahových typů ................................................. 34 Graf 12: Vliv podkladu na pohodlí lůžka............................................................ 35 Graf 13: Vliv typu matrace na pohodlí lůžka nábytkářů..................................... 35 Graf 14: Srovnání zastoupení stáří matrace ........................................................ 36 Graf 15: Vliv stresu na dostatek spánku nábytkářů a mediků............................. 37 Graf 16: Zastoupení problémů při spánku u nábytkářů ...................................... 38 Graf 17: Zastoupení problémů při spánku u mediků .......................................... 38 Graf 18: Vliv pohodlí lůžka na problematický spánek nábytkářů a mediků ...... 39 Graf 19: Vliv pohodlí lůžka na bolesti zad nábytkářů a mediků ........................ 40 Graf 20: Zastoupení typu polštáře u nábytkářů................................................... 41 Graf 21: Zastoupení typu polštáře u mediků....................................................... 41

1 Úvod Člověk už od pravěku hledal pro odpočinek co nejbezpečnější místo chráněné před vlivem nepříznivého počasí a vypomáhal si nejrůznějším způsobem, aby zvýšil pohodlí místa odpočinku. Za znak pohodlí považujeme nejen tuhost plochy, na které tělo spočine, ale také teplotní komfort při spánku. Z počátku lidstvo používalo kožešiny rozprostřené po zemi. Ve starověkých civilizacích bylo místo odpočinku upravováno podle podnebních vlivů – zatímco v horkém Egyptě stačila lidem ke spánku rákosová rohož, v starověkém Řecku už vznikaly první postele. První postel byla Homérem popsána jako čtyřnohý ozdobný rám, v němž jsou napjaty řemeny z býčí kůže pokryté kožešinou nebo kobercem, přikrývkou byl lněný nebo vlněný kabátec. Později už se začaly v majetných vrstvách používat matrace plněné rákosem nebo trávou. Římané k plnění matrací používali i vlnu nebo peří. Ve středověku se pro bohaté vrstvy vyráběla drahá, zdobená a mohutná lůžka, s ozdobným baldachýnem jako ochranou proti chladu a průvanu, nebo moskytiérou. Prostí lidé v té době používali slamníky položené na zem nebo na lavici. Od konce 19. století se na výrobu lůžek začal z hygienických důvodů často používat kov a z kovu byl řešen i nosný rošt – drátěnka. Celistvý slamník již nedokázal reagovat na pružnost podkladu, proto došlo k jeho rozdělení na tři díly. Velký přelom v oblasti skladby lehací plochy nastal v polovině 20. století, kdy byly vynalezeny nové čalounické materiály a vkládané nosné rošty s předpruženými lamelami. V tuto dobu teprve mohl proběhnout návrat k jednodílné matraci. Optimální odpočinek je důležitý pro mentální vývoj dítěte, zdraví tělesné i duševní v každém věku a spokojené stáří.

Stále se zrychlující tempo výrazných změn, které se odehrávají ve všech oblastech lidského počínání, zastihlo lidskou pospolitost, jednotlivce i celek, nepřipravené a většinou nezpůsobilé na nové situace přiměřeně reagovat ani rozumově, ani citově. Člověk, jako velmi účelový supersystém, který se vyvinul do dnešní hardwarové podoby již před mnoha miliony let, vklouznul do pasti, kterou jeho vlastní výběrově orientovaná inteligence na něj samého poněkud nečekaně nastražila. (Valuch, 2006)

1

Stres má od pradávna sloužit k rychlému fyzickému řešení nebezpečí („reakce bojem nebo úprkem“), ale dnes jsme vystaveni každodennímu působení stresu v podobě zahlcení informacemi a konfrontace s psychosociálními problémy. Odpočinek stresovaných lidí je často omezen na minimální dobu potřebnou k přežití a později se projevuje zdravotními problémy psychického i somatického rázu. Jeho kvalitu kazí nejen neschopnost se uvolnit, ale i nepříznivé podmínky prostředí. Jde především o nadměrný hluk a vibrace, čistotu a kvalitu vzduchu a zvýšenou světelnost hlavně v městech. Stejně jako nám technika a neustálý ruch dnešní doby narušuje zdraví, znepříjemňuje chvíle odpočinku a často ani nedovolí najít si čas na odpočinek, poskytuje nám technickým pokrokem i způsob jak se neblahým vlivům přetechnizované civilizace bránit. V oblasti spánku a odpočinku se stále vyvíjí a zkouší nové materiály a technologie. V první řadě to je optimální lehací plocha sestavená individuálně podle potřeb uživatele, dále se jedná o zlepšení kvality vzduchu pomocí ionizátoru vzduchu, umocnění relaxační reakce audiovizuální stimulací nebo uklidnění pomocí přípravku ukládaného pod lůžko, který zajistí pohupování v rytmu srdce. Dalším zásadním faktem při konstrukci lůžek je neustálý rychlý nárůst výšky a hlavně hmotnosti populace. U chlapců došlo k nárůstu průměrné výšky od roku 1895 o 12 cm a u děvčat o 10 cm. Výškový rozdíl se dá snadno upravit na velikosti matrace, ale rostoucí hmotnost populace je problémem větším. S vyšší hmotností člověka klesá možnost výběru a kombinace nosného roštu s matrací a tím i pravděpodobnost vlastnictví optimálního lůžka. Obézní lidé s hmotností nad 120 kg mají už jen velmi omezený výběr a přes použití vysoce kvalitních materiálů dochází k rychlému opotřebení lehací plochy.

2

2 Cíl práce Za cíle práce jsme si určili dotazníkový průzkum dvou souborů studentů pod různými stresy. Dále se zabýváme určením významu optimálního lůžka pro regeneraci sil a kvalitní spánek u stresovaných jedinců, ovlivnění stresu a spánku AVS přístrojem.

3

3 Materiál a metodika V první fázi práce proběhl sběr dat z dvou padesátičlenných skupin pomocí dotazníkového průzkumu o stresu, kvalitě lehací plochy a spánku na ní. Získané hodnoty byly statisticky zpracovány. Vyšetřené skupiny respondentů se skládaly ze studentů Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové (průměrného věku 21 let, z toho 28 mužů, 22 žen) a ze studentů Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (průměrného věku 22 let, z toho 24 mužů, 26 žen). V druhé fázi práce se věnujeme zkoumání vlivu optimálního lůžka a používání AVS přístroje na kvalitu tělesné a duševní regenerace u studentů lékařství. Pro výzkum byly použity: •

rošty firmy Ahorn: Flowerflex a Trioflex,

•

pěnová matrace vyrobená ve firmě Gumotex: Penelope – HR 35 a 40 kg/m3,

•

pěnová matrace vyrobená ve firmě JMP: Lady Jane – HR 35 kg/m3,

•

přístroj pro intenzivní audiovizuální stimulaci InnerPulse firmy Galaxy. Výzkum probíhal paralelně ve dvou pětičlenných skupinách. Jedna skupina zkoušela účinky optimálního lůžka. Každý člen skupiny využíval

lůžko 14 dní a zaznamenával každý den za pomoci vizuální analogové škály svůj momentální psychický a fyzický stav. Dále zaznamenával stresy daného dne, které mohly jeho kvalitu spánku a regeneraci psychických i fyzických sil zásadně ovlivnit. Druhá skupina měla možnost vyzkoušet účinky optimálního lůžka a současné stimulace AVS přístrojem. Skupiny respondentů jsme hodnotili modifikovanou vizuální analogovou škálou (VAS). Tato metoda byla vyvinuta pro subjektivní posuzování bolesti, kterou každý jedinec vnímá odlišně. VAS umožňuje převést subjektivní pocit do číselné hodnoty, kterou lze dále zpracovat a sledovat vývoj pocitu v čase. Základem je číselná škála, kde 0 značí bezbolestný stav (komfort) a 10 nesnesitelnou bolest (těžký dyskomfort). Takto se dají posuzovat i ostatní subjektivní vjemy. Pro náš výzkum byla tato metoda modifikována pro posouzení momentálního fyzického a psychického stavu respondenta.

4

Obrázek 1: Skladba lehací plochy

5

4 Literární přehled 4.1 O lůžku Lůžko má být funkční a estetické zároveň. Optimální lůžko dokáže zprostředkovat dokonalý fyzický i psychický odpočinek. Celkovou kvalitu odpočinku a především spánku ovlivňuje pocit, se kterým člověk do lůžka uléhá. Z tohoto důvodu je zapotřebí krásného a bezpečného lůžka, do kterého člověk ulehne s radostí a usíná s pozitivně aktivovaným limbickým systémem lidského centrálního nervového systému. Ten způsobí vyplavování endorfinů („hormonu štěstí a dobré nálady“), které zaručí spokojený spánek.

4.1.1 Lehací plocha Lehací plocha se skládá z nosného roštu, matrace a lůžkovin. Základní podmínky, které má lehací plocha zajistit, jsou dostatečně velká lehací plocha, nosnost lehací plochy taková, aby byla při ležení na zádech páteř ve svém fyziologickém tvaru, povrchová měkkost při podpírání celého těla – především v exponovaných místech kloubních pletenců, pánve, hlavy a nohou, pružnost s rezervou pružení, udržování teplotního komfortu bez přehřívání a podchlazování, prodyšnost celé materiálové skladby, odvod tělesné vlhkosti (pot, vodní páry) od ležící osoby a následující odvětrání vlhkosti z lehací plochy při odtížení. Nosný rošt a matrace mají být mírně pružné, aby uživateli usnadnily přirozené noční pohyby, ale ne příliš, aby tato vlastnost nepůsobila na spánek rušivě. Dostatečný rozměr lehací plochy zajistíme, když její šířka odpovídá rozměru od lokte k lokti při ležení na zádech s pohodlně položenými mírně pokrčenými pažemi, což bývá u dospělého člověka minimálně 900 mm, lépe 1 000 mm, délka lehací plochy je rovna výšce člověka a k ní přičtené délky jeho chodidla. Ještě začátkem třetího tisíciletí věří hodně lidí domněnce, že stejná lehací plocha je stejně vhodná pro každého člověka. Představa, že lehací plocha stejných parametrů zajistí zdravý spánek pro lidi rozdílného vzrůstu, různé tělesné hmotnosti, odlišného rozložení hmotnosti v těle, je nesmyslná. Lehací plocha musí individuálně podle individuálních tělesných dispozic a potřeb svého uživatele zajistit dokonalé nesení páteře, měkkost povrchu a svalové uvolnění, prodyšnost celé konstrukce, přísun čistého

6

suchého vzduchu k pokožce, pružnost pro běžné obracení, s rezervou pružení při plné zátěži. Při ležení na zádech má být páteř ve svém fyziologickém tvaru, při ležení na boku v rovině. (Prokopová, Pidrová, 2008)

Obrázek 2: Nosný rošt Trioflex

4.1.2 Nosný rošt Rošty vkládací mají různou jakost, kvalitu a stupeň provedení. I jednoduché lamelové rošty musí uživatele nést. Proto rošty s velkými mezerami mezi lamelami nejsou vhodné ani pro děti, ani pro dospělé. I jednoduchý rošt, kde jsou lamely z vrstveného dřeva uloženy v pevných kapsách, může být zhotoven tak, aby vzdálenost mezi lamelami nebyla vyšší než 5 cm. Na takový rovný nepolohovatelný rošt lze pokládat všechny typy matrací bez omezení. Na rošty polohovatelné, ať mají lamely uložené v pevných kapsách nebo pružných blocích – nosičích, je nutno vybrat s roštem kompatibilní matrace. U lamelových roštů může být ramenní kolébka a nastavování tuhosti lehací plochy podle individuálních potřeb a požadavků. Pružné pouzdro lamel by mělo být vždy pružnější než lamela.

Obrázek 3: Nosný rošt Floweflex

Vyšším vývojovým stupněm jsou rošty pružící mnoha malými nosnými útvary (plošky, lístky, květy…). Snaha výrobce je udělat co nejkvalitnější plochu,

7

přizpůsobující se dokonale tvaru a pohybu těla, ale přitom nosně tak, aby byly všechny zásady kvalitního ležení zachovány. Často je řešen různý způsob nastavování tuhosti, vždy je třeba se obeznámit se systémem, abychom si mohli vše dobře i při změnách hmotnosti nastavovat. Někdy jsou kombinovány lamely a malé nosné útvary (v oblasti ramen) v jednom roštu. (Prokopová, Pidrová, 2008)

4.1.3 Matrace Ideální matrace má být povrchově co nejměkčí, vnitřně pružně nosná a tuhá. Měkká musí být, aby nedocházelo k stlačování pokožky (nervů, vlásečnic) a zhoršení proudění krve během spánku a z toho důvodu i příliš častému otáčení. Vnitřní nosnost a tuhost matrace je určující pro podepření těla a udržování dvojitého esovitého prohnutí páteře při ležení na zádech a rovné linie páteře při ležení na boku. SAG faktor vyjadřuje schopnost pěny nést zatížení při různém stupni stlačení. SAG faktor je vztah mezi povrchovou tuhostí a tuhostí stlačené PUR pěny. Tento vztah je vyjádřen poměrem hodnot při 65% stlačení a 25% stlačení, což odpovídá stlačení při zatížení usednutím (65%) a zatížení opřením rukama za tělem (25%). Číslo, které nám podílem hodnot vyjde, vyjadřuje kvalitu pěny. Čím vyšší číslo, tím vyšší kvalita pěny (např. běžné pěny SAG faktor = 2, HR pěny SAG faktor = 3).

Obrázek 4: Matrace Lady Jane

Každá matrace musí být podložena rovně po celé ploše. Matrace není samonosná ani nemůže vyrovnávat nerovnosti podkladu. Jen některé matrace jsou vhodné na polohovatelné rošty. Ani matrace z kvalitních PUR pěn s vkládanými tenkými dřevěnými lamelami nebo vnitřními tvarovými prořezy nezajistí, aby se v neprodyšné nosné konstrukci kostry lůžka (tam, kde není prodyšný rošt) netvořily na její spodní ploše matrace plísně. Každá matrace musí větrat odspodu nebo alespoň ze všech

8

bočních ploch. Ale stejně je nutno v takovém případě matraci každý týden stavět na boční plochu, obracet, větrat, aby nevznikla plíseň. (Prokopová, Pidrová, 2008)

4.1.4 Nové materiály ve výrobě matrací Cellpur® je název speciální pěny, která vznikla kombinací PUR pěny a materiálu Tencel®. Vlákenný celulózový materiál Tencel® je používán k výrobě textilií a také jako výplň do lůžkovin, vyznačuje se silnou schopností adsorpce a desorpce vlhkosti. Pro výrobu pěny Cellpur® je tento celulózový materiál použit v práškové formě a doplňuje vlastnosti kvalitní prodyšné PUR pěny o své výrazné sorpční vlastnosti. Pěna Cellpur® má podstatně vyšší hygienické vlastnosti než jiné pěny, při správné aplikaci do matrace zajistí tepelný a vlhkostní komfort. Geltech® je gelový materiál používaný pro svou schopnost rovnoměrně rozložit tlak těla po celé styčné ploše („obtékáním“) – tím nedochází k přeležení a omezení krevního oběhu vlivem utlačování cév a snižuje pravděpodobnost vzniku proleženin. Vlivem konzistence materiálu je Geltech® schopen vést a akumulovat teplo. Tento materiál je používán pro své fyzikální a hygienické vlastnosti (vytváří nevhodné prostředí pro usazení a množení roztočů a bakterií) především na matrace v nemocnicích nebo v domech pro seniory. Materiál je neprodyšný. Třídimenzionální textilie také zvaná „3D mřížka“ vznikla provázáním dvou plochých pletenin další hustou soustavou nití. Nit používaná pro třídimenzionální textilii je vytvořena ze 100% polyesteru. 3D mřížka se vyznačuje schopnostmi optimálního rozložení tělesné hmotnosti po své ploše, dokonalou bodovou pružností a zajištěním výborné prodyšnosti. Tento materiál dokáže vytvořit mezi tělem uživatele a pěnovým jádrem matrace vzduchový polštář, ve kterém dochází k cirkulaci vzduchu a upravování teplotního komfortu lůžka. Další výhodou třídimenzionální textilie je její absolutní propustnost tekutin.

9

Obrázek 5: Matrace Penelopé

4.1.5 Lůžkoviny Lůžkoviny přicházejí do přímého kontaktu s lidským tělem. Člověk se nejen potí, ale při spánku občas dochází i ke ztrátě jiných tělesných tekutin. Dále se mu olupují mikroskopické šupinky kůže a vypadávají chloupky. Tyto organické zbytky, vlhkost a tma vytvářejí ideální prostředí pro život roztočů a bakterií. Ke sterilizaci materiálu dochází při 60 °C, proto je nutné, aby se lůžkoviny na tuto teplotu daly prát. Aby se polštář a peřina nemusely prát příliš často, lze používat lehce snímatelné a dobře vypratelné potahy polštářů i peřin a na matraci velké prostěradlo.

4.1.5.1 Polštář Polštář slouží k podložení hlavy a krku při spánku, aby krční páteř nebyla zbytečně namáhána a aby jí byly naopak zaručeny optimální podmínky pro relaxaci. Krční páteř je především u žen velmi namáhaný úsek páteře. Jejím přetěžováním, mimo jiné i vlivem práce u počítače, dochází k bolestem a ztuhnutí krčních svalů. Proto je třeba dbát na správný výběr polštáře. Tradiční rozměr velkých polštářů je v našich krajích 70 × 90 cm. Ale tyto (dříve na tvrdých matracích oblíbené) velké polštáře lékaři, zejména ortopedi specializující se na páteře, nedoporučují. Velký polštář zasahující do poloviny zad je naprosto nevhodný. (Prokopová, Pidrová, 2008) Dobré je používat malý polštář, který podepírá hlavu, měkce nese krk a zasahuje jen málo pod horní okraj trapézového svalu. Nejlepší je tvarovaný polštář

10

(viskoelastická pěna, pěnová pryž) vybraný podle délky oblouku krční páteře nebo trojdílný polštář s individuálním nastavením výšky a tuhosti střední části (pomocí malého polštářku s prošitím, který umožňuje složení podle potřeby a vsunutím do kapsičky ve střední části polštáře) pro spaní na zádech a dvou bočních částí pro spaní na boku. Tento polštář LATTOKISS je plněn polyesterovými kuličkami a je vypratelný při 60 °C.

Obrázek 6: Polštář LATTOKISS

4.1.5.2 Přikrývka Přikrývka má funkci udržovat teplotní komfort lůžka. Jako výplň se do peřiny používají přírodní materiály (peří, vlna, bavlna, lyocell), ale také syntetické materiály (duté vlákno). Důležitý je u přikrývky prošev, který zabraňuje přesýpání a posuvu vnitřního materiálu.

4.1.6 Klamavá reklama: K některým matracím uváděná slova např. „ortopedická“ nebo „zdravotní matrace“, jsou velmi obsažná. V příslušném rozhodnutí musí být definováno, v čem je matrace „zdravotní“ a že se jedná o zdravotní prostředek např. 1. stupně. Aby se matrace, rošt a podobné výrobky nestaly předmětem následných reklamací, je lépe jim předejít a žádat si při nákupu přesné informace o použitých materiálech celé materiálové skladby matrace včetně použitých lepidel. (Prokopová, Pidrová, 2008)

4.2 O spánku Během spánku většina těla odpočívá, ale mozek ne. Miliardy neuronů v něm nadále vysílají signály, jak můžeme vidět na záznamech EEG. Spánek se odehrává

11

v cyklech a skládá se ze stále se prodlužujících fází „paradoxního“ REM spánku s rychlými očními pohyby (rapid eye movement), kdy se nám zdají sny, a čtyř fází „synchronního“ non–REM spánku, při nichž žádné sny nemáme. Záznamy EEG vykazují u každého stádia spánku jiné vlny mozkové činnosti. Když organismus dospěje do posledních stádií, sníží se tělesná teplota, tepová frekvence, frekvence dýchání a krevní tlak. Během REM spánku všechny tyto hodnoty stoupají a obvykle také přicházejí sny. Ve stadiu 1 – non–REM fáze je spánek lehký, lidé se poměrně snadno budí a mozkové vlny jsou aktivní. Ve stadiu 2 se začínají zpomalovat. Ve stadiu 3 se rychlé a pomalé vlny střídají a konečně v nejhlubším stadiu 4 už jsou pouze pomalé vlny. (Parker, 2008)

STADIUM SPÁNKU

BDĚNÍ REM NON-REM STADIUM 1 NON-REM STADIUM 2 NON-REM STADIUM 3 NON-REM STADIUM 4 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

HODINY SPÁNKU

Obrázek 7: Spánkové cykly

Bez dostatku spánku se snižuje pozornost, bdělost a schopnost reakce, právě tak jako motivace, pružnost a schopnost logického uvažování. Spaní pomáhá mozku k tomu, aby věci, které jsme se naučili, byly uchovány. Rozhodující pro zapamatování je právě první noc po učení. Spánek také zlepšuje tělesnou obratnost, která byla předtím trénována. Nejedná se o pasivní vštěpování zážitků, ale o aktivní proces, při němž se obsah paměti znovu oživuje, zhodnocuje a reorganizuje. A co jsme se naučili ve spánku,

12

prohlubuje a podporuje naši schopnost nacházet řešení problémů. Dokonce imunologická paměť, tedy schopnost těla si po očkování „zapamatovat“ jeho účinek, aby bylo očkování úspěšné, závisí na kvalitě spánku následující noci. (Prokopová, Pidrová, 2008) Večerní ospalost je úměrná se stupněm sekrece hormonu melatoninu. Melatonin svým vylučováním reaguje na střídání dne a noci – světla a tmy (tvoří se za tmy, i rozsvícením světla během noci se jeho tvorba přeruší) a u lidí v omezené míře i na střídání ročních období. Z tohoto důvodu je ideální v zimních měsících, kdy je kratší světelný den, spát o hodinu déle, než v jiná roční období. Melatonin se tvoří v nedostatečném množství u lidí, kteří mají zvýšenou aktivitu v noci a přes den spí, navštěvují noční směny nebo trpí nespavostí. Protože je tento hormon významný antioxidant, chrání buněčné jádro před volnými radikály a tedy i před stárnutím. V konečném důsledku lidé s nedostatečnou sekrecí melatoninu často trpí na rakoviny. Se zvyšujícím se věkem dochází ke snižování tvorby melatoninu a to může být jeden z důvodů nespavosti. Mladí lidé mají naopak počátek produkce hormonu posunutý hlouběji do večera a tím mají posunutou i nutkavost spánku – později usínají, ale také se později budí.

4.3 O stresu V posledních letech zaujalo slovo stres v celosvětovém měřítku první místo mezi pojmy, které masová média i my všichni používáme v souvislosti se zdravím a charakteristikou naší doby. Téměř každý uživatel tohoto pojmu si pod ním představuje něco jiného než druhý. Stresová reakce organismu je proměnná veličina, která narůstá v proporci s mírou nabuzení bioelektrického výkonu CNS. Od přirozeného nabuzení se liší tím, že se dočasně vymyká jakékoli kontrole samoregulační funkce mozku. Mechanismus stresové reakce má ve svém programu od počátku života zakódovaný každý živý tvor. U člověka je její potenciál a dynamika zdaleka největší. Stresová reakce se u člověka prvně zformovala před 30 a více miliony let a od té doby doznala jen nepodstatných změn. Účelem tohoto mechanismu bylo a je rychlé nastartování všech alternativ obranné reakce po příslušných signálech možného ohrožení života jedince. Tato mobilizace organismu před nebezpečím má automaticky co největší rezervy. Proto

13

stresovou reakci jinak nazýváme „reakce bojem nebo úprkem“ – primárně má sloužit k fyzické konfrontaci s nebezpečím. Většina stresových situací dnešní doby se však odehrává na poli sociálně psychologickém (mezilidské vztahy, vnitřní konflikty při seberealizaci jedince, informační chaos, tempo sociálních a technologických změn).

Fyzické projevy stresu a) Kosterní svalstvo: bolesti zad a šíje, zatínání obličejových svalů, koktání a zadrhávání v řeči, zatínání zubů – bolesti v čelistech, třes rtů a rukou. b) Nervový systém: migréna, zvýšená dráždivost světlem a hlukem, závratě, pnutí v žaludku, zácpy, střevní nevolnost, nerovnoměrný srdeční tep, rudnutí pokožky obličeje, pocity zástavy dechu, bolesti v hrudníku, zvýšená potivost zejména v noci, trvale studené ruce a chodidla, sexuální apetence, nenadálé panické myšlenky na smrt. c) Mentalita: úzkost, pocity viny, návaly zlosti a deprese, výrazné výkyvy nálad, nenasytnost nebo nechuť k jídlu, noční můry, roztěkané myšlení, zapomnětlivost, potíže s učením, pocit přetíženosti stávajícími problémy, obavy při sbližování s jinými lidmi, sebeizolace. (Valuch, 2006)

Stresovou reakci v nás vyvolávají i předměty, o které se můžeme zranit. Tato stresová reakce se může otupit každodenním používáním daného předmětu, nebo se naopak stupňovat, když už nějaké bolestné vzpomínky na tento předmět máme. Stresové faktory ovlivňující nás prostřednictvím předmětů v obytném prostoru můžeme částečně vědomě ovlivnit k lepšímu úpravou interiéru. V prostředí ložnice je vhodné omezit agresivní barevnost a především je dobré ložnici zařídit na pohled i pro užívání bezpečným nábytkem. Bezpečné jsou obliny místo ostrých rohů a hran, silné nohy postelí, kterých si všímáme a při stlaní si pak o ně nenarazíme prst nohy. Dobré je se i zamyslet nad výškou lůžka. Lůžko nemá být příliš nízké, abychom se neocitli v prachové a průvanové zóně a aby se z něj špatně nevstávalo (obzvlášť důležité pro seniory). Příliš vysoké lůžko zase může vzbuzovat strach z pádu při nočních pohybech (často problém nemocničních lůžek). Lůžko by mělo mít i čelo, které zabraňuje pádu polštáře na zem při neklidných nocích a zároveň chrání hlavu před možným chladem od

14

stěny nebo okna. Velmi dobře na psychiku působí čalouněné čelo lůžka, o které se nemůžeme bolestivě udeřit.

4.4 O AVS přístrojích Působení zvuku na mozek a celý organismus vysledovali už přírodně žijící lidé, když se dostávali v blízkosti vodopádů do povznesených stavů při poslouchání hlubokých dunivých zvuků padající vody, které odpovídají hladině vědomí theta, a pozorování odlesků slunce na hladině vody. Známé jsou i africké kmeny, jejichž lidé se za zvuků bubnů (opět frekvence hladiny vědomí theta), svitu ohně a tance dostávali do stavů změněného vědomí. Dále víme, že nedostatek světla, který je problémem severních zemí, vede k psychickým nemocem. Nejen na tyto staré poznatky navázal novodobý výzkum a začal uplatňovat přístroje generující zvuk a světlo při léčbě i prevenci různých psychických nemocí, stresu a civilizačních chorob. První AVS přístroj řízený mikroprocesorem byl vyvinut ve výzkumu NASA v průběhu 80. let. Do té doby se od 40. let generátory světelných záblesků a zvukové stimulace vyvíjely odděleně na zakázku výzkumných pracovišť a byly řízeny počítačem. Od 80. let vzrostl o novou technologii zájem v odborné i laické veřejnosti a AVS přístroje se začaly produkovat ve větším množství. Z výzkumů vzešlo, že vliv audiovizuální stimulace na mozek a organismus je zřejmý, ale každý jedinec reaguje odlišně dle mnoha faktorů (věk, pohlaví, nemoci, hudební kultivovanost, typ osobnosti…). Dnes jsou AVS přístroje k dostání i pro širokou veřejnost za poměrně nízké ceny. Audiovizuální stimulace působí naladěním výkonu mozku světelnými záblesky a zvukovými rytmy, které přístroj vysílá v pulsech do zrakových a sluchových center mozku, odkud se dál přenáší do celého mozku a nervové soustavy. V konečném důsledku jsou pozitivně ovlivněny všechny vitální funkce organismu - především činnost neurohormonálních žláz, které při zvýšení činnosti zvyšují bioelektrickou činnost mozku a umožní rychle podat vysoký intelektový i emocionální výkon. Při snížení bioelektrické činnosti mozku dochází k rychlému psychickému i somatickému uvolnění. Na psychologickém oddělení Ortopedické kliniky ve Fakultní nemocnici v Brně Bohunicích proběhl výzkum vlivu relaxačních programů AVS na zmírnění somatických

15

problémů vytypovaných pacientů. 93 % pacientů vykazovalo kladné změny v zlepšení psychického i fyzického stavu (ústup depresí a bolestí, zlepšení nálady). Sezení s AVS přístrojem probíhala šest – až osmkrát při pobytu pacienta v nemocnici před operací i po operaci. Velmi dobré účinky byly pozorovány na pacientech trpících depresemi a úzkostí. U neurotických a hysterických pacientů v některých případech způsobila stimulace bolesti hlavy a pocení. Bolest hlavy se projevila i u pacientů, kteří s léčbou AVS přístrojem nesouhlasili a bránili se jí. Proto je pravděpodobné, že velký vliv na rychlé kladné změny má i sugesce kladného dopadu stimulace před jejím zahájením. Sugesce je regulérní a účinný léčebný prostředek. Při léčbě pomocí AVS přístroje je kladen důraz na osvětu, vysvětlení principu AVS a co všechno může u konkrétního pacienta pozitivně ovlivnit. Míra působení AVS na mozek se dá zjistit pomocí EEG. Následný vliv stimulace na celé tělo můžeme zjistit např. měřením dechové a tepové frekvence nebo napětí svalů.

Obrázek 8: AVS přístroj InnerPulse

4.5 O neurotechnologii Neurotechnologie má zcela totožnou filosofii i cíl s jógou. Ve své podstatě neurotechnologie se za pomoci měřicích přístrojů snaží zjistit fyziologické procesy probíhající při meditaci a za pomoci stimulačních přístrojů se snaží navodit podobný stav u lidí v józe necvičených. Při meditaci dochází k vnitřní vyrovnanosti a harmonii mezi tělesným i duševním stavem a sebekontrole. Tento stav probíhá v hladině vědomí

16

alfa a je velmi žádoucí, protože v něm dochází k velmi výrazné celkové regeneraci organismu.

Hladinu vědomí beta charakterizuje vědomé smyslové soustředění na naše okolí, připravenost reagovat, akceschopnost, menší či větší míra napětí a stav náladových změn a podrážděnost. V hladině beta, vyšší či nižší, jsme drtivou část dne a vždy, když používáme motorický aparát k pohybu. Do nejvyšších hodnot hladiny beta se dostaneme v souvislosti se značným úsilím soustředění se na náročný úkol, ve vypjatých stresových situacích psychické i fyzické povahy, při některých psychoneurotických poruchách a chorobách. Pouze v hladině beta můžeme komplexně a aktivně pracovat se všemi smyslovými vjemy. Setrvání v hladině beta nad 22–24 Hz představuje pro celý organismus energetickou zátěž a zhoršující se schopnost a kvalitu látkové přeměny a regenerace tkání. Hladina alfa je stavem prostým jakéhokoliv napětí a mysl málo reaguje na podněty z vnějšího prostředí ani se nezabývá soustředěným myšlením. Je to stav odpočinku duše i těla při plné bdělosti, který je doprovázen i podmíněn příjemnými až slastnými pocity v návaznosti na zvýšenou tvorbu a vylučování přirozených opiátů z endokrinního aparátu. Setrvání v hladině alfa posiluje a regeneruje všechny životní funkce a vylučuje, až na výjimky, souběžnou přítomnost a rozvoj jakéhokoli onemocnění. Hladina theta je stavem výrazného útlumu všech funkcí. Mysl ani tělo nereagují samy o sobě na žádné smyslové podněty. Často dochází k samovolnému uvolnění obrazových informací z podvědomé paměti a jejich selektivní prezentaci v mysli – snů. (Přítomnost snu je vždy doprovázena radiací vln alfa a beta.) Jde tedy o REM fázi spánku. Hladina delta je stavem naprostého útlumu všech funkcí. Nalézáme se v ní během bezesného spánku, případně během bezvědomí způsobeného úrazem či nemocí. V tomto stavu dochází k hluboké regeneraci všech životních funkcí a k hromadění energetických rezerv. Proces látkové přeměny probíhá pomaleji, ale zato důkladně. (Valuch, 2006)

17

5 Výsledky 5.1 Výsledky dotazníkového průzkumu 5.1.1 Výsledky dotazníkového průzkumu nábytkářů – stresový faktor Tabulka 1: Vliv stresu dle některých tělesných a mentálních znaků Nábytkáři Pohlaví Povaha

Vyšší aktivita Bolesti zad Psychické pr. Podpůrné prost.

muž žena stabilní spíš stabilní spíš labilní labilní noc den ano ne ano ne ano ne

%z celku 48 52 8 74 18 0 48 52 56 44 12 88 18 82

% trpící stresem 41 59 0 78 22 0 48 52 63 37 15 85 19 81

% bez stresu 57 43 17 70 13 0 48 52 48 52 9 91 17 83

Tabulka 2: Kvalita lůžka a stres Lůžko Podklad

Matrace

Polštář

Pohodlí Stáří

pevná deska drátěnka laťkový rošt lamelový rošt pěnová pružinová vysoká nízká měkká tvrdá malý velký m+v anatomický žádný ano ne Do 5 let 6 – 10 11 – 15 16 – 20 Více let

%z celku 44 0 32 24 74 26 48 52 58 42 42 30 12 14 2 52 48 58 16 16 8 2

18

% trpící stresem 52 0 22 26 74 26 41 59 59 41 37 26 19 15 4 41 59 52 19 19 11 0

% bez stresu 35 0 43 22 74 26 57 43 57 43 48 35 4 13 0 65 35 65 13 13 4 4

Tabulka 3: Vliv stresu na kvalitu spánku Spánek Dostatek

ano ne Probl. usínání ano ne průběh spánku ano ne probouzení ano ne cokoliv ano ne

%z celku 66 34 34 66 18 82 58 42 70 30

% trpící stresem 52 48 37 63 33 67 67 33 81 19

% bez stresu 83 17 30 70 0 100 48 52 57 43

5.1.2 Výsledky dotazníkového průzkumu nábytkářů – faktor pohodlí lůžka Tabulka 4: Vliv pohodlí lůžka dle některých tělesných a mentálních znaků Nábytkáři Pohlaví Stres Povaha

Vyšší aktivita Bolesti zad Psychické pr. Podpůrné prostředky

%z celku 48 52 54 46 8 74 18 0 48 52

% nepohodlné 42 58 67 33 0 79 21 0 58 42

% pohodlné 54 46 42 58 15 69 15 0 38 62

ano ne ano ne

56 44 12 88

71 29 8 92

42 58 15 85

ano ne

18 82

21 79

15 85

%z celku 44 0 32

% nepohodlné 63 0 21

% pohodlné 27 0 42

24

17

31

muž žena ano ne stabilní spíš stabilní spíš labilní labilní noc den

Tabulka 5: Kvalita lůžka a pohodlí lůžka Lůžko Podklad

pevná deska drátěnka laťkový rošt lamelový rošt

19

Matrace

Polštář

Stáří

pěnová pružinová vysoká nízká měkká tvrdá malý velký m+v anatomický žádný Do 5 let 6 – 10 11 – 15 16 – 20 Více let

74 26 48 52 58 42 42 30 12 14 2 58 16 16 8 2

79 21 33 67 75 25 50 33 8 4 4 42 13 33 8 4

69 31 62 38 42 58 35 27 15 23 0 73 19 0 8 0

% nepohodlné 58 42 33 67 21 79 63 38 83 17

% pohodlné 73 27 35 65 15 85 54 46 58 42

Tabulka 6: Vliv pohodlí lůžka na kvalitu spánku Spánek Dostatek

ano ne probl. usínání ano ne průběh spánku ano ne probouzení ano ne cokoliv ano ne

%z celku 66 34 34 66 18 82 58 42 70 30

5.1.3 Výsledky dotazníkového průzkumu mediků – stresový faktor

Tabulka 7: Vliv stresu dle některých tělesných a mentálních znaků Medici Pohlaví Povaha

Vyšší aktivita

muž žena stabilní spíš stabilní spíš labilní labilní noc den

%z celku 56 44 24 58 16 2 56 44

% trpící stresem 46 54 8 65 23 4 58 42

20

% bez stresu 67 33 42 50 8 0 54 46

Bolesti zad Psychické pr. Podpůrné prostředky

ano ne ano ne

34 66 18 82

35 65 35 65

33 67 0 100

ano ne

38 62

54 46

21 79

%z celku

% trpící stresem

% bez stresu

56 2 16

50 4 15

63 0 17

26 60 40 38 62 56 44 52 36 6 4 2 62 38 38 22 10 24 6

31 54 46 38 62 54 46 46 46 0 4 4 58 42 31 27 19 15 8

21 67 33 38 63 58 42 58 25 13 4 0 67 33 46 17 0 33 4

ano ne ano ne

%z celku 36 64 32 68

% trpící stresem 27 73 42 58

% bez stresu 46 54 21 79

ano ne ano ne ano ne

10 90 70 30 80 20

19 81 73 27 85 15

0 100 67 33 75 25

Tabulka 8: Kvalita lůžka a stres Lůžko Podklad

Matrace

Polštář

Pohodlí Stáří

pevná deska drátěnka laťkový rošt lamelový rošt pěnová pružinová vysoká nízká měkká tvrdá malý velký m+v anatomický žádný ano ne Do 5 let 6 – 10 11 – 15 16 – 20 Více let

Tabulka 9: Vliv stresu na kvalitu spánku Spánek Dostatek Probl. usínání průběh spánku probouzení cokoliv

21

5.1.4 Výsledky dotazníkového průzkumu mediků – faktor pohodí lůžka Tabulka 10: Vliv pohodlí lůžka dle některých tělesných a mentálních znaků Medici Pohlaví Stres Povaha

Vyšší aktivita Bolesti zad Psychické pr. Podpůrné prostředky

%z celku 56 44 52 48 24 58 16 2 56 44

% nepohodlné 74 26 58 42 21 58 16 5 58 42

% pohodlné 45 55 48 52 26 58 16 0 55 45

ano ne ano ne

34 66 18 82

47 53 21 79

26 74 16 84

ano ne

38 62

37 63

39 61

%z celku

% nepohodlné

% pohodlné

56 2 16

68 0 11

48 3 19

26 60 40 38 62 56 44 52 36 6 4 2 38 22 10 24 6

21 58 42 32 68 58 42 63 16 5 11 5 16 21 16 37 11

29 61 39 42 58 55 45 45 48 6 0 0 52 23 6 16 3

muž žena ano ne stabilní spíš stabilní spíš labilní labilní noc den

Tabulka 11: Kvalita lůžka a pohodlí lůžka Lůžko Podklad

Matrace

Polštář

Stáří

pevná deska drátěnka laťkový rošt lamelový rošt pěnová pružinová vysoká nízká měkká tvrdá malý velký m+v anatomický žádný Do 5 let 6 – 10 11 – 15 16 – 20 Více let

22

Tabulka 12: Vliv pohodlí lůžka na kvalitu spánku Spánek Dostatek Probl. usínání průběh spánku probouzení cokoliv

ano ne ano ne

%z celku 36 64 32 68

% nepohodlné 21 79 26 74

% pohodlné 45 55 35 65

ano ne ano ne ano ne

10 90 70 30 80 20

11 89 68 32 84 16

10 90 71 29 77 23

5.2 Výsledky výzkumu Z důvodu názornějšího grafického výstupu (stoupající tendence je vnímána pozitivně a klesající negativně) byly výsledné hodnoty VAS odečítány obráceně (0 – špatný stav, 10 – výborný stav). Grafy zaznamenávají závislost fyzického a psychického stavu na čase, záporná čísla osy času a nula jsou použity pro zanesení hodnot zaznamenaných u respondentů před zahájením výzkumu.

23

5.2.1 Výsledky uživatelů optimálního lůžka a AVS přístroje Vstupní údaje a výsledky 1. respondenta

Pohlaví: muž

Dostatek spánku: ne

Stres: ano

Problematické usínaní: ano

Povaha: spíš labilní

Problémy během spánku: ano

Místo spánku: privát

Problémy při probouzení: ano

Podklad matrace: pevná deska

Bolesti hlavy: ano, občas

Matrace: dělená, pružinová, vysoká,

Bolesti zad: ano, stále

tvrdá

Fyzický stav: 3,2

Stáří matrace: 25 let

Psychický stav: 3,0

Polštář: velký až pod záda

Psychické problémy: ano

Pohodlné lůžko: ne

Podpůrné prostředky: ne

Zvolená kombinace roštu a matrace: Trioflex a Lady Jane

10

Regresní přímka FS: y = 0,0782x + 5,704

9 8

hodnocení

7

Fyzický stav

6

Psychický stav

5

Lineární (Fyzický stav)

4

Lineární (Psychický stav)

3 2

Regresní přímka PS: y = 0,1769x + 4,2938

1 0 -4 -3 -2 -1 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15

dny

Graf 1: Hodnoty prvního respondenta při zkoušení lůžka i AVS přístroje

24

Vstupní údaje a výsledky 2. respondenta

Pohlaví: žena


Stres: ano

Problematické usínaní: ne

Povaha: spíš stabilní

Problémy během spánku: ne

Místo spánku: domov

Problémy při probouzení: ne

Podklad matrace: pevná drátěnka

Bolesti hlavy: ano

Matrace:

Bolesti zad: ano

vcelku,

pěnová,

vysoká,

měkká

Fyzický stav: 4,4

Stáří matrace: asi 10 let



Psychické problémy: ano, občas


Podpůrné prostředky: ano


10


9 8

hodnocení

7

Fyzický stav

6

Psychický stav

5

Lineární (Fyzický stav) 4


3 2

Regresní přímka PS: y = -0,0236x + 3,9022

1 0 -4 -3 -2 -1 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15

dny

Graf 2: Hodnoty druhého respondenta při zkoušení lůžka i AVS přístroje

25


Pohlaví: žena


Stres: ano




Místo spánku: domov

Bolesti hlavy: ne

Podklad matrace: laťkový rošt

Bolesti zad: ne

Matrace: futon (nízká, tvrdá)

Fyzický stav: 6,4



Polštář: malý pod hlavu


Pohodlné lůžko: ano

Podpůrné prostředky: ano, (piracetam,


zelený čaj)


10


9 8

hodnocení

7

Fyzický stav

6

Psychický stav

5


4


3 2


1 0 -4 -3 -2 -1 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15

dny

Graf 3: Hodnoty třetího respondenta při zkoušení lůžka i AVS přístroje

26


Pohlaví: žena


Stres: ano




Místo spánku: kolej

Bolesti hlavy: ano


Bolesti zad: ne

Matrace: celek, pěnová, nízká, měkká

Fyzický stav: 6,8




Psychické problémy: zřídka




Zvolená kombinace roštu a matrace: Flowerflex a Lady Jane

10

Regresní přímka FS: y = -0,0299x + 6,7535

9 8

hodnocení

7

Fyzický stav

6

Psychický stav

5


4


3 2

Regresní přímka PS: y = -0,0511x + 7,3865

1 0 -4 -3 -2 -1 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15

dny

Graf 4: Hodnoty čtvrtého respondenta při zkoušení lůžka i AVS přístroje

27


Pohlaví: žena


Stres: ano

Problémy během spánku: ano

Povaha: spíš labilní



Bolesti hlavy: ano, zřídka


Bolesti zad: ne

Matrace: vcelku, pěnová, nízká

Fyzický stav: 7,5







Dostatek spánku: ano


10


9 8

hodnocení

7

Fyzický stav

6

Psychický stav

5


4


3 2


1 0 -4 -3 -2 -1 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15

dny

Graf 5: Hodnoty pátého respondenta při zkoušení lůžka i AVS přístroje

28

5.2.2 Výsledky uživatelů optimálního lůžka Vstupní údaje a výsledky 1. figuranta

Pohlaví: muž


Stres: ano







Bolesti hlavy: ne

Matrace: vcelku, pěnová, nízká,

Bolesti zad: ne

měkká

Fyzický stav: 7,0




Psychické problémy: zřídka



Zvolená kombinace roštu a matrace: Flowerflex a Penelopé

10


9 8

hodnocení

7

Fyzický stav

6

Psychický stav

5


4


3 2


1 0 -2 -1

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15

dny

Graf 6: Hodnoty prvního respondenta při zkoušení lůžka

29


Pohlaví: žena


Stres: ano


Povaha: labilní



Bolesti hlavy: ano


Bolesti zad: ano

Matrace: vcelku, pěnová, nízká, měkká

Fyzický stav: 6,0




Psychické problémy: ne





10


9 8

hodnocení

7

Fyzický stav

6

Psychický stav

5


4


3 2


1 0 -4 -3 -2 -1 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15

dny

Graf 7: Hodnoty druhého respondenta při zkoušení lůžka

30


Pohlaví: žena


Stres: ne





Bolesti hlavy: zřídka


Bolesti zad: ano

Matrace: vcelku, pěnová, nízká, tvrdá

Fyzický stav: 7,0



Polštář: anatomicky tvarovaný






10


9 8

hodnocení

7

Fyzický stav

6

Psychický stav

5


4


3 2


1 0 -4 -3 -2 -1 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15

dny

Graf 8: Hodnoty třetího respondenta při zkoušení lůžka

31


Pohlaví: žena


Stres: ne


Povaha: stabilní



Bolesti hlavy: ne


Bolesti zad: ne


Fyzický stav: 9,6



Polštář: malý a velký





Zvolená kombinace roštu a matrace: Trioflex a Penelopé

11


10 9

hodnocení

8 7

Fyzický stav

6

Psychický stav

5


4


3 2


1 0 -4 -3 -2 -1 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15

dny

Graf 9: Hodnoty čtvrtého respondenta při zkoušení lůžka

32


Pohlaví: muž


Stres: ne





Bolesti hlavy: ano, občas


Bolesti zad: ano


Fyzický stav: 8,2




Psychické problémy: ano, zřídka





10


9 8

hodnocení

7

Fyzický stav

6

Psychický stav

5


4


3 2


1 0 -4 -3 -2 -1 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15

dny

Graf 10: Hodnoty pátého respondenta při zkoušení lůžka

33

6 Diskuze 6.1 Diskuze k dotazníkovému průzkumu Z tabulky můžeme vyčíst, že u souboru mediků, kde bylo předpokládáno vyšší zastoupení stresovaných jedinců, jich je o 2 % méně než ve skupině nábytkářů, která má 54 % jedinců ovlivněných stresem. Tuto skutečnost zapříčinilo několik faktorů, které můžeme vyčíst z tabulek: a) Ženy jsou obecně citlivější a snáze podléhají vlivu stresu. b) U nábytkářů je nadpoloviční zastoupení žen, kdežto ve skupině mediků jsou ženy zastoupeny 44 %. c) Dalším faktorem je psychická stabilita jedinců, která je u mediků častější.

6.1.1 Lůžko Velká část studentů má jako nosný podklad matrace zcela nevyhovující pevnou desku – 44 % nábytkářů a 56 % mediků. Takto vysoké zastoupení je dáno také faktem, že lůžka na kolejích jsou konstruována především za účelem nerozbitnosti než pro zdraví a pohodlí studentů. Zde je velmi zajímavý výsledek: u nábytkářů 63 % a u mediků 68 % studentů, považujících své lůžko za nepohodlné, má zároveň pevnou, málo prodyšnou nebo zcela neprodyšnou desku jako podklad matrace. 74

80 70

58

60 50

Nábytkáři

% 40

20 10

Medici

24

30

18

16

8 0

2

0 stabilní

spíš stabilní

spíš labilní

labilní

Graf 11: Srovnání zastoupení povahových typů

Za pozornost stojí i problém, že často i nové a dražší matrace s pružným lamelovým roštem jako podkladem, byly studenty označovány jako nepohodlné. Je

34

otázka, kde došlo k pochybení při výběru nového lůžka. Často se stává, že celá rodina nakoupí pod vlivem množstevních slev jeden typ matrace, který pak většině členů nevyhovuje. Další častou chybou je nedostatečná pozornost při výběru nového lůžka, odmítavý postoj k vyzkoušení matrace v prodejně před lidmi a mizivé znalosti prodavače v nespecializovaných prodejnách. Mnoho lidí také neodhalí klamavou reklamu nebo se stane obětí podvodného jednání, kde prodávající využívá neznalosti kupujícího. 70

63

60 50

42

40 %

31

27

30

21

10

0

Pohodlné lůžko

17

20

Nepohodlné lůžko

0

0 pevná deska

drátěnka

laťkový rošt lamelový rošt

Graf 12: Vliv podkladu na pohodlí lůžka

Dále z tabulek vyčteme, že nejčastěji zastoupená je nízká, měkká, pěnová matrace, která je v kombinaci s pevnou podkladovou deskou nejméně vhodná varianta pro jakékoliv lůžko, natož pro lůžko mladého člověka. Na grafu vidíme, že tato varianta lůžka je studenty často vnímána jako nepohodlná (hodnoty získané od mediků se příliš neliší). 90

79

80

75 69

70

62

67 58

60 50 % 40 30

31

33

Nepohodlné lůžko

42

38

Pohodlné lůžko 25

21

20 10

tv rd á

m ěk ká

ní zk á

vy so ká

pr už in ov á

pě no vá

0

Graf 13: Vliv typu matrace na pohodlí lůžka nábytkářů

35

Zásadní otázkou pro zdravý spánek je i stáří matrace a s ním úzce související hygiena lůžka. Nezbytností hygienického lůžka je snímatelný a minimálně na 60 °C vypratelný potah matrace. Dále je vhodné vyměnit celou matraci po 10 letech její služby. Tato doba se může měnit s ohledem na četnost užívání, místo použití, kvalitu použitého materiálu, údržbu a mnoho jiných faktorů. Na kolejích mediků je pěnové jádro matrace připevněno potahovou textilií k neprodyšné desce. Stáří matrací i potahové textilie je až na výjimky 17 let. Za tuto dobu každé lůžko mohlo dlouhodobě používat i 34 uživatelů bez jakékoliv sterilizace potahové textilie. Přes letní prázdniny jsou pokoje pronajímány sezónním dělníkům z východních zemí a tím se zvyšuje šance zanesení škodlivých zárodků četných nemocí, parazitů a spór kožních plísní do potahové textilie i jádra matrace. S rostoucím stářím lůžek se také zvyšují trvalé deformace použitého materiálu. Pěnové jádro pak nedokáže rovnoměrně podepírat tělo při spánku a pěna se vlivem tlaku drolí na prachové částice. Kromě zápachu a prašnosti proto mnoho studentů trápí i proležená místa v nejvíce namáhaných částech matrací (ramenní kolébka, pánevní oblast). V dotazníkovém průzkumu se objevily i některé udivující výpovědi, kde uživatelé postelí s pěnovými matracemi staršími dvaceti let považovali svá lůžka za pohodlná. Možná pouze neměli dosud možnost porovnat své lůžko s jiným pohodlnějším lůžkem, nebo je možné, že jsou emočně jinak pozitivně motivováni a tím mají omezené vnímání negativních pocitů. U nábytkářů je stáří matrací obecně nižší. Na tomto faktu se pravděpodobně podílí větší osvěta v oblasti potřeby optimálního lůžka díky oboru studia a nižší stáří matrací na kolejích. 70 60

58

50 40

38 Nábytkáři

% 30 16

20

Medici

24

22 16 10

8

10

2

6

0 Do 5 let

6 – 10

11 – 15

16 – 20

Graf 14: Srovnání zastoupení stáří matrace

36

více

Velké procento studentů považuje dobu trávenou spánkem za nedostačující. V případě nábytkářů se jedná o 34 % tázaných studentů a v případě mediků o alarmujících 64 %. Podstatně víc ve skupině nábytkářů i mediků trpí nedostatkem spánku stresovaní lidé. Nábytkáři 83

90

73

80

66

70 60 %

Medici

64 52

50

54

48

46 36

34

40

Nedostatek spánku

27

30 20

Dostatek spánku

17

10

0 0

%

be z

st re su

tre se m

ce lk u z

trp íc ís %

%

be z

st re su

tre se m

trp íc ís %

z

ce lk u

0

Graf 15: Vliv stresu na dostatek spánku nábytkářů a mediků

Oproti studiu nábytkářství je pro studium medicíny typické nutné zvládnutí velmi velkého množství učiva a v případě stresovaných jedinců dochází k uzavření „začarovaného kruhu“, který spočívá v nedostatku spánku, následném zhoršení schopnosti soustředění a ukládání nově nabytých informací do paměti, vlivem toho stresovaný student stráví u učení více času, který si ukrátí na spánku. V extrémních případech dojde k rychlému gradování problémů, psychickému a fyzickému zhroucení a nucenému ukončení studia. Malé, ale patrné procento studentů lékařství se pohybuje na hraně vyčerpání. Na problematický spánek má z výsledků průzkumu větší vliv faktor stresu než faktor nepohodlného lůžka. Studenti pod vlivem stresu mají obecně větší problémy ve všech fázích spánku než nestresovaní studenti v obou oborech. Problematické usínání je druhý nejčastěji zastoupený problém se spánkem. Často jde o zneklidňující myšlenky, které znemožňují opustit stav bdělosti, vnitřní neklid, nebo nadměrný hluk a světlo, těžký a špatně dýchatelný vzduch (problém především kolejí). Pouze část stresovaných studentů má problémy v průběhu spánku. Především to jsou noční můry, pocení a bezdůvodné probouzení uprostřed noci. Noční můry přichází v REM fázi spánku

37

a jde, stejně jako u snů, o třídění vzpomínek a naučených věcí toho dne (i více dní, pokud člověk nespal, nebo spal jen krátkou dobu) a ukládání do paměti. Nejvíce se u studentů vyskytuje problematické probouzení, které se více vyskytuje u mediků. Studenti popisují únavu, nedostatek energie, malátnost, touhu dál spát, rozlámanost a bolesti svalů. Odpovědí na takovou míru problematického probouzení je nedostatek spánku zmiňovaný výše. 120

100

100 80

63

70

67

67

% 60 40

52

48 37

33

30

20

Pod vlivem stresu Bez stresu

33 0

0 ano

ne

Probl. usínání

ano

ne

ano

průběh spánku

ne

probouzení

Graf 16: Zastoupení problémů při spánku u nábytkářů

120

100

100

81

79

73

80 58 % 60 40

67 Pod vlivem stresu

42 21

27

19

20

33

Bez stresu

0

0 ano

ne

Probl. usínání

ano

ne

ano

průběh spánku

ne

probouzení

Graf 17: Zastoupení problémů při spánku u mediků

V následujícím grafu jsou porovnané celkové hodnoty pro problematický spánek. Tyto hodnoty vlivu pohodlí lůžka na problematický spánek se od celkových hodnot problematického spánku pod vlivem stresu takřka neliší (± 2%). Je to v obou případech velmi vyhrocený stav, kde celkem 70% nábytkářů a 80% mediků trpí některým z problémů se spánkem nebo i více problémy výše zmíněnými.

38

V případě nábytkářů je mnohem patrnější rozdíl (25 %) mezi spánkem na pohodlném, či nepohodlném lůžku, kdežto u mediků je to rozdíl pouhých 7 %. U mediků půjde opět o problémy související s nedostatkem spánku, na které pohodlí lůžka má jen částečný podíl. V případě nábytkářů, kteří mají vyšší podíl dostatku spánku, více vynikly problémy zapříčiněné ostatními faktory, především nepohodlným lůžkem nebo nepříznivým prostředím spánku, které se vyskytují a navzájem doplňují v prostředí kolejí. Je překvapující, že tak vysoké procento studentů je postiženo nekvalitním spánkem, protože kvalita spánku předešlé noci rozhoduje o využití všech schopností studenta v následujícím dni. Nábytkáři 83

90 80 70

%

Medici 84

80

77

70 58

60 50

Problematický

42

40 30

Bez problémů

30 20

17

20 10

23 16

0 0

%

ne po ho dl né % po ho dl né

ce lk u z

ne po ho dl né % po ho dl né

%

z

ce lk u

0

Graf 18: Vliv pohodlí lůžka na problematický spánek nábytkářů a mediků

6.1.2 Bolesti zad Bolesti zad jsou u lidí bez defektů páteře zapříčiněny více faktory. Především jde o časté sezení, které může být podpořeno nevhodnou židlí, v kombinaci s nedostatkem pohybu. Druhý zásadní faktor je špatné lůžko, které nedokáže správně podepřít tělo a neudržuje páteř v jejím fyziologickém tvaru, což se snaží kompenzovat svaly svým smrštěním. Třetí faktor je napětí „stresových svalových oblastí zad“ téměř do křečovitého stavu, který je dlouhodobým stavem pro lidi se silnou stresovou reakcí. U studentů jsou bolesti zad způsobeny hlavně prvním a druhým faktorem. V této práci se věnujeme pouze faktoru druhému - jaký vliv má na bolesti zad lůžko. V grafu vidíme, že bolestmi zad jsou postiženi více nábytkáři (56%) než medici (34%). Tento značný rozdíl je způsoben osvětou mediků v péči o tělo a v jejich větší

39

potřebě aktivní relaxace sportem. Z grafu dále vyčteme, že bolesti zad jsou mnohem častější u uživatelů nepohodlného lůžka, což potvrzuje značný vliv faktoru špatně podepřeného těla při spánku. Na podepírání páteře se podílí i polštář. Velká část studentů používá velký polštář, který zasahuje často až do poloviny zad. Tím dochází ke kyfotickému prohnutí celé páteře při ležení na zádech a k vybočování vlivem nadzvednutého ramene při ležení na boku. Při ležení na boku s velkým polštářem je namáhána také krční páteř. Dochází k úklonu hlavy a namáhání krčních kývačů hlavy. Nábytkáři 80 70 60 50 % 40 30 20 10 0

Medici 74

71

66 58

56 44

47

42

53 Bolesti zad

34

29

26

Bez bolesti zad

ku ne po ho dl né % po ho dl né

z

ce l

%

%

z

ce l

ku ne po ho dl né % po ho dl né

0 0

Graf 19: Vliv pohodlí lůžka na bolesti zad nábytkářů a mediků

U nábytkářů i mediků je ne příliš vhodný velký polštář velmi rozšířen. Na kolejích se právě s tímto typem polštáře setkáváme jako se základním vybavením lůžka. Poměrně malé procento studentů si alespoň na velký polštář pokládá polštář malý, který lépe podepře hlavu. Převažující typ polštáře je polštář malý – u nábytkářů 42 % u mediků 52 %. Anatomicky tvarovaný polštář je více zastoupen u nábytkářů. Zde opět uvedeme jako hlavní důvod osvětu díky oboru studia.

40

2% 14%

malý velký

42%

12%

m+v anatomický žádný 30%

Graf 20: Zastoupení typu polštáře u nábytkářů

6%

4% 2%

malý velký 52% 36%

m+v anatomický žádný

Graf 21: Zastoupení typu polštáře u mediků

41

6.2 Diskuze k výzkumu Protože každý figurant měl zcela jiné problémy, kvůli kterým se přihlásil do výzkumu a každý měl zcela jiné vstupní hodnoty fyzického a psychického stavu, je potřeba každý případ posuzovat individuálně. Srovnávat lze pouze podobné případy z každé skupiny.

6.2.1 Diskuze k průběhu výzkumu vlivu lůžka a AVS na spánek Diskuze k průběhu výzkumu 1. respondenta První respondent se přihlásil do výzkumu s velmi špatným zdravotním stavem. Aby neovlivnil průběh výzkumu, odložil po domluvě s psychiatrem právě předepisovanou léčbu úzkostí a depresí. Jeho fyzický stav byl lepší, protože právě ukončil měsíční elektroléčbu bolestí zad a následnou rehabilitací. Bolesti byly způsobeny permanentním křečovým stažením hlubokých svalů uložených při páteři. Bolesti zad byly určeny jako bolesti původem z úzkostí a stresu s částečným vlivem nevhodného sezení v posluchárně fakulty, dostal doporučení na psychiatrické léčení. Bolesti polevily, ale neustoupily zcela. Jako lůžko používá 25 let starou pohovku, která má matraci příčně dělenou na tři samostatně čalouněné díly s pružinovým jádrem. Nejvíc mu na lůžku vadí, že se propadá do děr mezi matracemi a že cítí tlak jednotlivých pružin a hranovací pásky. Navíc je také od dětství zvyklý používat velký polštář zasahující až k polovině hrudní páteře a od jeho užívání jej neodradily ani bolesti krční páteře. Respondent si je vědom nedostatečné doby, kterou prospí. Ve všední dny spí 4–6 hodin kvůli problematickému spánku. Nemůže usnout často i několik hodin, trápí jej dušnost a neklidné myšlenky, později i hlad. V průběhu spánku se probouzí vlivem nočních můr a nevhodné teploty okolí. Ráno se budí rozlámaný, s nedostatkem energie a občas i bolestí hlavy. První den se respondent na AVS přístroj ještě neadaptoval a při spánkovém programu nemohl usnout, AVS jej spíš rušilo. Ráno jej bolela záda víc než předchozí dny. Bolesti byly zapříčiněny přechodem na měkčí, ale pevnější lůžko a nejspíš i uvolněním svalů, které se na původním lůžku uvolnit nedokázaly.

42

Od druhého dne je respondent lépe adaptovaný na AVS přístroj a po relaxačních programech se cítí odpočinutý. Po druhé noci na lůžku se budí s menšími bolestmi zad a lůžko považuje za velmi pohodlné. Pouze 6. den výzkumu zaznamenal nízké hodnoty z důvodu nedostatku spánku a 9. a 10. den je velmi neklidné období bezprostředně před zkouškou. Jak vidíme v grafu, hodnoty fyzického i psychického stavu mají rostoucí tendenci, přičemž hodnoty psychického stavu rostou rychleji. Křivka psychického stavu poměrně odpovídá křivce fyzického stavu.

Diskuze k průběhu výzkumu 2. respondenta Druhý respondent spí ve svém vlastním lůžku, přesto mu nevyhovuje. Jako podklad matrace má pevnou nepružící drátěnku. Místo jedné matrace používá dvě měkké matrace položené na sobě, které ve své kombinaci vytvářejí velmi měkký podklad, který nedokáže při spánku pevně ani pružně podepřít tělo a nepodporuje průběh nočních pohybů, které se tím stávají velmi fyzicky náročné. Tento jev dvou matrací vznikl přesunutím matrace jiného člena rodiny, kterou nechtěli vyhodit (on sám si pořídil novou), s tím že vyrovná drobné proleženiny dosavadní matrace našeho respondenta. Na otázku, zda respondentovi takto měkké lůžko nevadí, odpověděl, že noční pohyby neprovozuje a budí se v naprosto stejné poloze na zádech se zkříženýma rukama, v jaké usíná. Matrace považuje za měkčí, než by mu vyhovovalo, ale už v nich má vytvarovanou proleženinu, do které pohodlně zapadne, proto mu toto lůžko měkké nevadí. Respondent trpí velmi často bolestmi zad – krční, hrudní i bederní páteře, o kterých si myslí, že jsou způsobeny špatným držením těla v kombinaci s častým sezením a že jeho matrace na to nemají žádný vliv. Respondent používá velký polštář, který mu zasahuje až pod hrudní páteř a o něm si také myslí, že na bolesti zad nemá vliv. Přizpůsobení zkušebnímu lůžku považuje druhý respondent za velmi náročné, protože bylo podstatně tvrdší, než lůžko vlastní. Většinu doby zkoušení měl horší bolesti zad než obvykle, které ale ke konci začaly ustupovat. Respondent je spíš melancholické přemýšlivé povahy s občasnými cholerickými výlevy. Hodnoty psychického stavu zapsané před výzkumem jsou velmi nízké a v průběhu výzkumu mají mírně klesající trend. V používání AVS technologie

43

pravděpodobně půjde o „pomalého respondenta“, který se dokáže na stimulaci adaptovat až po více týdnech užívání AVS přístroje než po dvou týdnech, po které trval výzkum. V průběhu celé doby používání AVS přístroje u něj docházelo k zhoršování nálady a nepříjemným pocitům z blikajících světel brýlí a nespavosti. Až v posledních dnech výzkumu na respondenta začaly působit relaxační programy AVS zklidněním a usnutím. Po celou dobu výzkumu navíc respondenta trápily setrvalé bolesti hlavy, za jejichž příčinu považuje AVS přístroj a blokádu krční páteře, která dle jeho slov s lůžkem nesouvisí. Bolesti hlavy nepřestaly s koncem výzkumu. Na grafu vidíme, že fyzický stav má mírně stoupající tendenci a je možné, že s delší dobou používání zkušebního lůžka by došlo k zásadnímu ústupu bolestí zad. Dále na grafu vidíme, že křivka psychického stavu nemá příliš podobný průběh s křivkou fyzického stavu.

Diskuze k průběhu výzkumu 3. respondenta Třetí respondent patří mezi extrémně vytížené lidi. Kromě studia medicíny je nucen i pracovat kvůli financování studia, což vede k častým stresovým situacím pocházejících z nedostatku volného času. Trpí nedostatkem spánku, protože ve všední dny spí 4 – 7 hodin, které považuje za nedostačující, a o víkendech 8 hodin. Se spánkem má pouze problémy spojené s jeho nedostatkem – ráno se těžko probouzí a pociťuje nedostatek energie. Kvůli výraznému stresovému zatížení se u respondenta projevují i některé fyzické problémy (únava, naprosté vyčerpání, nechutenství) a psychické problémy, které se stupňují s nárůstem stresového zatížení (nervozita, podrážděnost, výkyvy nálady). Z tohoto důvodu také užívá piracetam a únavu kompenzuje silným zeleným čajem. Nejčastěji používá lůžko doma. Jedná se o tradiční japonské lůžko s futonem na laťkovém roštu. Futon je nízká tuhá „matrace“ plněná rostlinným materiálem. Celkově se jedná o velmi kvalitně zpracovaný výrobek, který i přes své stáří poskytuje uživateli ve spánku dobrou oporu těla. Jedinou nevýhodou je jeho malá šířka, která respondentovi příliš nevadí. Ke spánku používá malý tužší polštář, který je ke spánku na futonu optimální. Respondent ani při přechodu na zkušební lůžko nezaznamenal žádné bolesti zad, spíš naopak jejich ústup. V průběhu užívání lůžka se zvyšovala kvalita spánku, která se mimo silnějšího pocitu dobrého odpočinku projevovala i absencí nočního probouzení.

44

K adaptaci na AVS přístroj docházelo velmi pomalu a mírné relaxační účinky se dostavily až v posledních dvou dnech výzkumu. Po většinu doby zkoušení stimulace AVS přístrojem respondentovi způsobovala spíš neklid a při stimulaci občas až neklid nesnesitelný. Po ukončení výzkumu se při návratu respondenta na futon v prvních dnech dostavily bolesti zad. Z grafu vyčteme, že v průběhu výzkumu došlo k značnému zlepšení psychického stavu a k ještě rychleji stoupajícímu trendu hodnot fyzického stavu. Dále z grafu vidíme, že křivka psychického stavu odpovídá křivce fyzického stavu.

Diskuze k průběhu výzkumu 4. respondenta Čtvrtý respondent trpí značným nedostatkem spánku a do výzkumu se přihlásil především ze zvědavosti, jak působí AVS přístroj. Fyzický i psychický stav má poměrně dobrý. Hodnoty fyzického stavu jsou poznamenány zásadním nedostatkem spánku – 5 hodin ve všední dny a 7 hodin o víkendu, který se zde opět projevuje nedostatkem energie a občasnou bolestí hlavy. Psychický stav se zhoršuje pouze ve vypjatějších stresových situacích a projevuje se úzkostí a emoční podrážděností. Respondent spí každou noc na studentské koleji. Staré kolejní lůžko složené z pevné desky a nízké pěnové matrace vyhovuje málokomu a ani náš respondent není výjimkou. Vadí mu především proleženiny v matraci a její přílišná měkkost, takže je při ulehnutí cítit podkladová deska. Polštář používá ten, co je ve vybavení kolejního lůžka – velký, zasahující pod záda, který si musí na noc pod hlavou překládat na polovinu, aby mu poskytl požadovanou oporu hlavy a krku. Problémy se spánkem se při usínání váží především na hlučné prostředí kolejí, které usínání znesnadňují, a ráno při vstávání na nedostatek spánku, který se projevuje nedostatkem energie do dne. V druhém a třetím dni výzkumu došlo u respondenta k bolestem zad vzniklých přechodem na lůžko, které lépe podepírá tělo a zajistí relaxaci svalů. Respondent pocítil uvolnění napětí svalů zádové oblasti, které dřív nevnímal jako bolest. K adaptaci na AVS přístroj nedošlo v celém průběhu výzkumu a na respondenta působila stimulace spíš rušivě, ale nevnímal, že by došlo k jakékoliv pozitivní nebo negativní reakci. Při přechodu na původní lůžko se dostavily negativní pocity a bolesti krční páteře. Z grafu vidíme, že hodnoty fyzického i psychického stavu mají sestupný trend. Dále si můžeme povšimnout, že křivka hodnot psychického stavu v průběhu výzkumu zcela neodpovídá křivce fyzického stavu.

45

Diskuze k průběhu výzkumu 5. respondenta Pátý respondent se řadí mezi jedince labilnější povahy. Je velmi zatížen zvládáním stresových situací, které často zaplňují dlouhá období a jsou doprovázeny pocity úzkosti, nejistoty a strachu. Při gradaci stresové zátěže se vyhýbá kontaktu s okolím, rezignuje na řešení problému a projevuje sebelítost pláčem, který nepřináší úlevu. Vstupní hodnoty fyzického a psychického stavu má poměrně vysoké, což je dáno absencí bolestí zad a jen občasnými bolestmi hlavy (reakce na výkyvy tlaku). Respondent považuje lůžko na kolejích za pohodlné. Dopřává si dostatečné množství spánku, který ale nepovažuje za příliš kvalitní. Usne rychle, ale v průběhu spánku se často budí z nočních můr a ráno se probouzí s nedostatkem energie. Polštář používá velký z vybavení kolejního lůžka, který mu zasahuje k prvním obratlům hrudní páteře. Z domova je zvyklý na malý polštář, ale tento velký mu nevadí. U pátého respondenta se po zahájení výzkumu projevovaly bolesti zad a nejvíce v oblasti krční páteře. Tyto bolesti byly nejintenzivnější první dva dny užívání lůžka a pátého večera postupně zcela odezněly. Lůžko v něm vyvolávalo velmi libé pocity už na počátku výzkumu navzdory bolestem a významným způsobem se mu zkvalitnil spánek. Ten se mu zdál více osvěžující a ráno se budil s pocitem „dobitých baterek“. V průběhu výzkumu se cítil spokojenější a vyrovnanější než obvykle. Tuto změnu respondent přisuzuje především optimální lehací ploše, protože vliv AVS přístroje na psychiku zaznamenal sice jako pozitivní, ale velmi mírný, až v posledních dvou dnech výzkumu se stimulace projevovala silnou relaxační reakcí. Po ukončení výzkumu vyvolal návrat na kolejní lůžko bolesti zad a pocit extrémního nepohodlí. Respondent uvádí, že mu výzkum byl velmi přínosný v náhledu na potřebu optimálního lůžka a jediný jeho negativní přínos je ten, že se již nespokojí s každým lůžkem jako dosud. V grafu vidíme, že trend hodnot fyzického i psychického stavu je kladný. Přičemž trend psychického stavu je rychleji rostoucí. Dále vidíme, že křivka psychického stavu zpočátku neodpovídá křivce fyzického stavu, což je způsobeno bolestmi krční páteře.

46

6.2.2 Diskuze k průběhu výzkumu vlivu lůžka na spánek Diskuze k průběhu výzkumu 1. respondenta První respondent trpí dlouhodobým stresem pouze v náročnějších obdobích, které jsou při studiu medicíny velmi časté. Dlouhodobý stres se u něj projevuje především únavou a nechutenstvím. Vstupní hodnoty fyzického a psychického stavu respondenta jsou celkem dobré. Jako jeden z mála studentů medicíny netrpí nedostatkem spánku, protože dodržuje zásady spánkové hygieny – každý den vstává i usíná ve stejnou dobu.

Možná právě proto nemá žádné problémy se spánkem

navzdory hlučnému prostředí kolejí, kde spí každý den v týdnu. Postel na kolejích považuje za nepohodlnou především pro její měkkou matraci a malou šířku lehací plochy. Velký polštář považuje za optimální – je na tento typ polštáře zvyklý od dětství. Bolestmi zad netrpí, protože jim s úspěchem předchází přiměřenou sportovní zátěží. První respondent zaznamenal propad hodnot fyzického i psychického stavu v druhém a třetím dni výzkumu. Opět šlo o mírné bolesti zad vzniklé přechodem na lepší lůžko, které způsobilo uvolnění svalů. V dalších dnech byl zcela bez bolestí zad. V průběhu užívání lehací plochy složené z roštu Flowerflex a matrace Penelopé zaznamenal narůstající kvalitu tělesného i duševního odpočinku. Přechod na původní lůžko nezpůsobil žádné výrazné bolesti zad, ale zhoršení kvality spánku a ne příliš pozitivní pocity při uléhání k odpočinku. V grafu vidíme výrazný vzestup hodnot fyzického stavu a ještě rychlejší průběh trendu psychického stavu. Křivka psychického stavu má jen malé rozdíly od průběhu křivky fyzického stavu.

Diskuze k průběhu výzkumu 2. respondenta Druhý respondent se považuje za labilního jedince, který často trpí stresem. Dlouhodobý stres se u něj projevuje únavou a má velmi silné projevy krátkodobého stresu (nevolnost, výpadky paměti, zadrhávání v řeči, pocit vnitřního třesu…). Vstupní hodnoty respondenta jsou střední, trochu lepší pro psychický stav. Horší hodnoty fyzického stavu jsou dány bolestmi zad v oblasti beder vycházejících z mírné skoliotické poruchy páteře. Proto se bolesti výrazně projevují po větší fyzické zátěži (sport, dlouhé sezení).

47

Respondent bydlí ve studijním období na kolejích. Zdejší lůžko považuje za celkově nepohodlné a vadí mu hlavně měkká a proležená matrace. Respondent trpí značným nedostatkem spánku, spí 4 – 5 hodin během všedních dnů. Z tohoto je zřejmé, že má problémy při probouzení – cítí nedostatek energie. Protože chodí spát velmi unavený, má usínání i průběh spánku zcela neproblematický. Jako polštář používá svůj vlastní malý „naducaný“ polštářek, protože velký kolejní polštář mu nevyhovuje. U druhého respondenta jsou hodnoty prvních i posledních dnů výzkumu poznamenány zkouškami. Přesto si respondent myslí, že mu zlepšené podmínky pro relaxaci ulehčily průchod obdobím nejnáročnějších zkoušek semestru. Od třetího dne výzkumu zaznamenal respondent ústup bolestí zad. Po celou dobu užívání optimálního lůžka vnímal zvýšení kvality spánku, zlepšené podmínky vstávání z lůžka vlivem větší výšky lehací plochy a nezaznamenal žádnou negativní reakci. Návrat na původní lůžko vyvolal celkové negativní pocity a bolesti zad. V grafu vidíme velmi rychle rostoucí tendenci hodnot psychického stavu a rychle rostoucí trend i hodnot fyzického stavu. Křivka hodnot psychického stavu příliš neodpovídá křivce hodnot fyzického stavu.

Diskuze k průběhu výzkumu 3. respondenta Třetí respondent je poměrně vyrovnaný jedinec, který stresem netrpí s výjimkou několika dní v roce bezprostředně před zkouškami. Vstupní hodnoty psychického stavu respondenta jsou výborné, kdežto hodnoty fyzického stavu má nižší přesto dobré. Nižší hodnoty fyzického stavu jsou dané častými bolestmi zad oblasti hrudní páteře a na jejím přechodu k bederní páteři. Respondent spí většinu měsíce na koleji a s kolejním lůžkem není vůbec spokojen. Lůžko samo v něm vzbuzuje odpor, hlavně skvrny neznámého původu na potahu, dále je to stáří a vysoká prašnost matrace. Respondent nepociťuje nedostatek spánku, přesto se občas probouzí s pocitem nedostatku energie, který je často závislý na podmínkách usínání té noci – vysoká hlučnost prostředí kolejí nebo světlo lampy studujícího spolubydlícího. Jako polštář na kolejích používá vlastní anatomicky tvarovaný polštář, který je mu pohodlný a zamezil občasným bolestem krční páteře. Během prvních dnů užívání lůžka došlo u třetího respondenta k propuknutí nemoci. Šlo o nachlazení a vyčerpávající záchvaty kašle navazující na sportovní dovolenou na horách. Bolesti svalů a zad přisuzuje spíš nachlazení než lůžku. Později

48

došlo k velmi rychlému zotavení po nemoci. Na optimálním lůžku se respondentovi velmi dobře odpočívalo, zaznamenal snadnější usínání a mírné povolení bolestí zad. Vlivem kvalitního odpočinku během užívání lůžka měl respondent přes den více energie. Lůžko v respondentovi vyvolávalo pozitivní pocity, proto se odpor a negativní pocity spojené s kolejním lůžkem zdály při přechodu zpět na něj ještě hlubší než dříve. V grafu zřetelně vidíme, že tendence hodnot fyzického stavu je navzdory vyčerpání po nemoci velmi rychle rostoucí. Hodnoty psychického stavu jsou po celou dobu lepší než hodnoty fyzického stavu, od kulminace nemoci mají rostoucí průběh. Křivka psychického stavu poměrně odpovídá průběhu křivky fyzického stavu, i když v druhé polovině výzkumu jsou už hodnoty psychického stavu téměř stagnující, zatímco hodnoty fyzického stavu stále rostou.

Diskuze k průběhu výzkumu 4. respondenta Čtvrtý respondent je velmi stabilní jedinec a do výzkumu byl zařazen především z důvodu porovnání reakcí na optimální lůžko stresovaného studenta s bolestmi zad a nestresovaného zcela zdravého studenta. Tento respondent netrpí žádným problémem zdravotním, ani nemá žádné problémy s délkou nebo kvalitou spánku, což dosvědčují výborné vstupní hodnoty fyzického (9,6) i psychického stavu (9,3). Noci všedních dnů tráví respondent na kolejích, k lůžku na kolejích až do výzkumu neměl žádné výhrady a považoval jej za pohodlné. Velmi podobné lůžko má i doma, na kterém spí po zbylé noci. Na kolejích i doma používá kombinaci velkého a malého polštáře. Druhý den výzkumu můžeme opět zaznamenat pokles hodnoty psychického i fyzického stavu o jeden řád, který způsobily mírné bolesti zad a nezvyk na jiný typ lůžka. V dalších dnech dochází k uvolnění svalových skupin zad a k ústupu napětí, které si dřív respondent neuvědomoval. Respondent se každý den do lůžka těšil a celkově v něm vzbuzovalo pozitivní pocity. Přechod respondenta na původní lůžko doprovázely negativní pocity a kolejní lůžko začal považovat za ne příliš pohodlné, tvrdé, nízké a proležené. Na grafu vidíme, že hodnoty fyzického stavu mají mírně stoupající trend ahodnoty psychického stavu jsou ještě o trochu výraznější. Také pozorujeme, že křivky psychického i fyzického stavu jsou téměř totožné.

49

Diskuze k průběhu výzkumu 5. respondenta Pátý respondent je povahově spíš stabilní, stresem netrpí a v extrémních případech se u něho projevuje pouze lehkými projevy – snižováním kontaktu s okolím a mlčenlivostí. Respondent má vysoké vstupní hodnoty fyzického i psychického stavu. Fyzický stav má lepší díky pravidelnému sportování, přesto je postižen mírnými bolestmi zad v oblasti bederní páteře, které přisuzuje posilování s činkami. Hodnoty psychického stavu má trvale nižší z důvodu nedostatku spánku – průměrně spí ve všední dny 5 hodin. Je si vědom, že z nedostatečného spánku občas mívá bolesti hlavy a poruchy soustředění. Respondent bydlí na koleji a kolejní lůžko považuje za pohodlné. Usíná rychle, protože je vždy velmi unavený, průběh spánku má pokojný a hluboký. Probouzí se vlivem nedostatečné doby spánku unavený a vyčerpaný. Únavu často zahání povzbuzujícími nápoji (silná káva nebo zelený čaj, energydrink). První noc na optimálním lůžku byla doprovázena mírnými bolestmi zad, u kterých respondent nedokázal určit, zda jsou způsobeny přechodem na optimální lůžko, nebo jestli jsou to jeho obvyklé bolesti zad. Snížené hodnoty psychického i fyzického stavu k 5. a 8. dni výzkumu jsou způsobeny výraznějším nedostatkem spánku než obvykle kvůli přípravě na zápočtové testy. V průběhu užívání lůžka jeho obvyklé bolesti zad neustoupily, necítil žádné pozitivní ani negativní změny. Odpočinek považoval za stejně kvalitní jako kdykoliv jindy. Z grafu vyčteme, že tendence hodnot fyzického stavu má výrazněji stoupající charakter než tendence hodnot psychického stavu. Dále vidíme, že křivka hodnot psychického stavu poměrně odpovídá křivce hodnot fyzického stavu.

6.2.3 Diskuze k průběhu výzkumu Je zajímavé, že v osmi případech byla zvolena jako optimální kombinace roštu Flowerflex a matrace Penelopé nebo kombinace roštu Trioflex a matrace Lady Jane. Pouze ve dvou případech bylo jako pohodlnější zvolena opačná kombinace. Matrace Penelopé

patří mezi tvrdé matrace, ale rošt Flowerflex je velmi

poddajný a dokáže bodově reagovat i na malé zatížení, čím se stává i povrch tvrdé lehací plochy přizpůsobivější v nejexponovanějších místech (ramenní kolébka a boky). Tuto kombinaci vyhledávali především studenti bydlící na kolejích, kde mají lůžko spíš tvrdé a nepřizpůsobivé (dáno pevnou deskou a příliš měkkou matrací).

50

Kombinace matrace Lady Jane a roštu Trioflex je středně tvrdá, ale podle subjektivních posouzení respondentů je považována spíš za měkčí. Lamelový rošt Trioflex znásobí u měkké lehací plochy vnitřní pružnost, která je značná vlivem kvalitních HR pěn. Matrace Lady Jane se zdá nejen názvem ideální pro podepírání těla s výraznými ženskými proporcemi – v místě ramenní kolébky má vložený klín z viskoelastické pěny, přesto je vhodná i pro štíhlé muže s širokými rameny. Proto se nelze divit, že si tuto kombinaci roštu a matrace vybral i ve výzkumu pro tuto práci muž. Tato lehací plocha byla preferována hlavně u respondentů mimo koleje, kteří nedisponují tolik tvrdými lůžky, jako jsou na kolejích. Pouze v jediném případě (1. skupina, 2. respondent) byla skladba roštu Trioflex a matrace Lady Jane považována za tvrdší než vlastní lůžko. Protože to byl respondent běžně používající drátěnku a dvě měkké, na sebe položené matrace. K výzkumu byl použit AVS přístroj InnerPulse, který způsobuje rychlejší a agresivnější stimulaci. Přesto je rychlost adaptace respondenta závislá především na něm samém. AVS přístroj vyžaduje aktivní přístup od stimulované osoby. Je třeba se uvolnit, oprostit se od každodenních problémů a v prvních chvílích stimulace myslet na něco příjemného. Nejrychleji se na AVS adaptují lidé se závažnějšími psychickými problémy úzkostného původu, jaké můžeme najít u 1. respondenta. Zde značně působí i placebo efekt v podobě autosugesce i sugesce lékařem. Je pravděpodobné, že v případě 2. respondenta došlo k součinnosti velmi pomalé schopnosti adaptace na stimulaci, ne příliš vhodné impulzivní povahy a neschopnosti uvolnění před zahájením sezení. U 4. respondenta nemůžeme neúčinnost AVS přístroje považovat jen za nesplněná očekávání, ale i za hlubší problém. Když se podíváme na graf náležící čtvrtému respondentovi, zajisté nám neunikne zvláštní – zcela opačný průběh křivek hodnot fyzického a psychického stavu. Psychický stav by měl do značné míry kopírovat stav fyzický, ale v případě čtvrtého respondenta tomu tak není. Je možné, že stimulace způsobila narušení vnitřní vyrovnanosti nebo došlo k podvědomému boji respondenta se stimulačními vlivy z venku. Deklarovanou nevýhodnou vlastností AVS přístroje je jeho časová náročnost. V případě našeho výzkumu lze tuto zdánlivou nevýhodu převést na vlastnost pozitivní. Stresovaní lidé v průběhu dne jen výjimečně relaxují. Během každého dne po celou dobu trvání výzkumu odpočívali s AVS přístrojem třikrát. Již tyto tři úniky denně od starostí můžou mít značný vliv na regeneraci duševních sil člověka.

51

7 Závěr V první fázi práce jsme zjistili, že velké množství studentů je nespokojeno s lůžkem, které v době studia nejčastěji používají. Často trpí nedostatkem spánku, který je výraznější u studentů medicíny. Z výzkumu v druhé fázi práce vyplývá, že optimálním lůžkem se dá ovlivnit kvalita spánku i kvalita prožití následujícího dne a je možné jeho užíváním zmírnit bolesti zad. AVS přístroj dokáže pomoci k relaxační reakci i u psychicky nemocných lidí, u nichž ani optimální lůžko nedopomůže k psychickému a fyzickému uvolnění. Z výsledků této práce jasně vyplývá, že pohodlné lůžko je nezbytné pro kvalitní odpočinek a spánek, který regeneruje síly fyzické i duševní. Odpočinek i spánek je možné při dobré osvětě principu působící technologie podpořit audiovizuální stimulací. Optimální lůžko i AVS přístroj mají účinky na psychický i fyzický stav jedince významné a dlouhodobé.

52

8 Přehled literatury 1. CHRÁSKA, M., 2007. Metody pedagogického výzkumu. Praha, Grada – Pedagogika, 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4 2. KŘÍŽ, V., 1997. Přístroje k audiovizuální stimulaci mozku. Rehabilita forum, 4/5: 59-61 3. MÜLLER, I., Prezentace: Hektická doba zvyšuje potřebu odpočinku, dokonalého ležení a spaní na kvalitní lehací ploše, Brno, 45 s. 4. PARKER, S., 2008. Lidské tělo. Praha, Knižní klub, 256 s. ISBN 978-80-242-2211-0 (obr.7) 5. PROKOPOVÁ, H., PIDROVÁ, V., 2008. Ložnice: design/ styl/ odpočinek/ spánek. Brno, ERA, 149 s. ISBN 978-80-7366-8 6. ŘEZNÍČKOVÁ, A., PROKOPOVÁ, H., 2006. Postele a ložnice: Co je potřeba k dobrému spánku. Praha, Grada, 113 s. ISBN 80-247-0645-8 7. SEDLÁK, R., 2005. Prezentace BPP a Eurofoam: 7. Mezinárodní konference cechu čalouníků a dekoratérů, Brno 8. VALUCH, J., 2006. Neurotechnologie, mozek a souvislosti. 3. přeprac. vyd. Praha, GalaxyPublishing, 185 s. ISBN 80-903202-1-X (obr.8) 9. VALUCH, J., ANTUŠEK, I., 1997. Rezervy rozvoje hledejte ve své mysli. Medica revue, 5: 26-27 10. VIGNEROVÁ, J., 2010. Jak se mění tělesné charakteristiky české dětské populace? Stolařský magazín, 4:62-65 11. ŽIGO, P., 1999. Metoda audiovizuální stimulace: Relaxačně terapeutické přístroje ve zdraví a v nemoci, Praha, Galaxy, 19 s. 12. Podnikové prospekty: Ahorn CZ, Gumotex, JMP 13. Zdroje z World Wide Web: 1. www.ahorn.cz (obr. 2, 3, 4) 2. www.cellpur.at 3. www.geltech.cz 4. www.gumotex-matrace.cz (obr. 5) 5. www.lattoflex.cz (obr. 6) 6. www.tencel.at

53

9 Seznam zkratek AVS … „audiovisual stimulation“ audiovizuální stimulace PUR pěny … polyuretanové pěny HR pěny … „High resilience“ studené pěny, kvalitní vysoce elastické pěny VAS … „visual analogy scale“, vizuální analogová škála EEG … elektroencefalografie REM … „rapid eye movement“ – fáze spánku s rychlými pohyby očí Non-REM … „non- rapid eye movement“ – fáze bez rychlých pohybů očí

54

10 Summary In this thesis we describe the influence of various factors on the quality of sleep. Above all it is a factor of stress and comfort of bed. In the first phase of the thesis, we found using a questionnaire survey of two groups of respondents under different stress (students of medicine and students of furniture making) that large numbers of students are dissatisfied with the bed, which is at the time of study most commonly used. The students sleep usually on a bed furnishing in halls of residence. Often suffer from lack of sleep, which is more pronounced for students of medicine and back pain of which often complain students of furniture making. The research on the influence of optimal bed and AVS device on the quality of physical and mental rest in the second phase of this thesis shows that the optimal bed can influence sleep and common life quality and we can use it to reduce back pain. AVS device can help to induce relax reaction to people with some psychical problems where even the optimal bed would not help to mentally and physically relax. From the results of this thesis we assume that a comfortable bed is the base for quality rest and sleep, which regenerate physical and mental strength. Rest and sleep can be with good education of the working principle of technology supported by audiovisual stimulation. Optimal bed and AVS device have significant and long term effects on mental and physical condition of the individual.

55

11 Přílohy

56

Dotazník pro bakalářskou práci MENDELU, LDF, Ústav nábytku 1. Muž

žena

Věk:

2. Myslíte si, že trpíte stresem?

ANO

NE

3. Jste povahově: stabilní – spíš stabilní – spíš labilní – labilní 4. Jste typ: noční (jste více aktivní v noci) - denní (jste více aktivní ráno) 5. Skladba lůžka: pokuste se popsat lůžko, na kterém spíte nejčastěji a) Podložka: pevná deska - drátěnka - laťkový rošt - lamelový rošt b) Matrace:

vcelku x dělená (často na tři díly) pěnová x pružinová vysoká x nízká (do 16 cm) měkká x tvrdá (subjektivní posouzení) přibližné stáří:

c) Polštář:

přibližná cena:

malý pod hlavu – velký až pod záda – anatom. tvarovaný

Shledáváte na svém lůžku nedostatky? NE – je pohodlné

ANO

Jaké nedostatky: 6. Kolik hodin přibližně věnujete spánku – v pracovní dny: - ve dny odpočinku (uveďte jejich zastoupení v týdnu např. 2 dny, 9 hodin): 7. Považujete dobu strávenou spánkem za dostačující?

ANO

NE

8. Chodíte za zábavou s konzumací alkoholu a ranní bolestí hlavy? ANO Jak často? 9. Máte problémy:

a) s usínáním:

ANO

NE

Jaké (např. dušnost, bolesti, zneklidňující myšlenky): Nepříznivé prostředí (např. hluk, světlo, zápach): b) během spánku:

ANO

NE

Jaké (např. noční můry, nadměrné pocení, přehřívání, bolesti): c) při probouzení

ANO

NE – budím se svěží

Jaké (např. malátnost, nedostatek energie, „rozlámanost“): 10. Trpíte bolestmi zad?

NE

ANO V jaké oblasti:

11. Máte psychické problémy? NE

ANO

Jaké:

12. Používáte podpůrné prostředky na paměť, soustředění? NE

ANO

Jaké: 13. Používáte technologie podporující regeneraci (např. AVS) ANO Děkuji za ochotu. Případné dotazy zasílejte na: [email protected]

57

NE

NE

VSTUPNÍ DOTAZNÍK – skupina … 1. Muž

žena

Věk:

2. Myslíte si, že trpíte stresem?

ANO

NE

3. Jste povahově: stabilní – spíš stabilní – spíš labilní – labilní 4. Jste typ: noční (jste více aktivní v noci) - denní (jste více aktivní ráno) 5. Nejčastější místo spánku:

koleje - privát - domov

6. Skladba lůžka 1: pokuste se popsat lůžko, na kterém spíte nejčastěji Jak často na tomto lůžku spíte? a) Podložka: pevná deska - drátěnka - laťkový rošt - lamelový rošt b) Matrace:

vcelku x dělená (často na tři díly) pěnová x pružinová vysoká x nízká měkká x tvrdá (subjektivní posouzení) přibližné stáří:

c) Polštář:

přibližná cena:


Shledáváte na tomto lůžku nedostatky? NE – je pohodlné

ANO

Jaké nedostatky: 7. Druhé nejčastější místo spánku:

koleje - privát - domov

8. Skladba lůžka 2: pokuste se popsat druhé často užívané lůžko Jak často na tomto lůžku spíte? a) Podložka: pevná deska - drátěnka - laťkový rošt - lamelový rošt b) Matrace:

vcelku x dělená (často na tři díly) pěnová x pružinová vysoká x nízká měkká x tvrdá (subjektivní posouzení) přibližné stáří:

c) Polštář:

přibližná cena:


Shledáváte na tomto lůžku nedostatky? NE – je pohodlné Jaké nedostatky: 9. Kolik hodin přibližně věnujete spánku a. v pracovní dny: b. ve dny odpočinku (uveďte jejich zastoupení v týdnu):

58

ANO

10. Považujete dobu strávenou spánkem za dostačující

ANO

NE

11. Chodíte za zábavou s konzumací alkoholu a raní bolestí hlavy? ANO

NE

Jak často? 12. Máte problémy: a) s usínáním:

ANO

NE

Jaké (např. dušnost, bolesti, zneklidňující myšlenky): Nepříznivé prostředí (např. hluk, světlo, zápach): b) během spánku:

ANO

NE

Jaké (např. noční můry, nadměrné pocení, přehřívání, bolesti, křeče): c) při probouzení

ANO

NE – budím se svěží

Jaké (např. malátnost, nedostatek energie, „rozlámanost“): 13. Trpíte bolestmi hlavy?

NE

ANO

Jak často? 14. Trpíte bolestmi zad?

NE

ANO

V jaké oblasti:

Jak často? 15. Jaké jsou vaše projevy stresu? 16. Jak byste určili svůj fyzický stav

Výborný

17. Máte psychické problémy? NE

Špatný

ZŘÍDKA

OBČAS

ANO

Jaké (např. výkyvy nálady, podrážděnost, úzkost): 18. Jak byste určili svůj psychický stav

Výborný

Špatný

19. Používáte podpůrné prostředky (na paměť, soustředění…) NE

ANO

Jaké (např. DMAE, piracetam, silný čaj nebo káva): 20. Zvolená optimální kombinace roštu a matrace:

Flowerflex × Trioflex Penelopé × Lady Jane

59

Vliv stresu na spánek s ohledem na kvalitu lůžka

Recommend Documents