Vliv hospodářské krize na rozpočet ČR

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Vliv hospodářské krize na rozpočet ČR BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Roman Antoňů

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Milan VENCLÍK, MBA

Znojmo, 2013

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „ Vliv hospodářské krize na rozpočet ČR“ jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu použité literatury.

Ve Znojmě dne………………… ______________________________ vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkoval vedoucímu své bakalářské práce Ing. Milanu Venclíkovi, MBA za obětavý přístup, odborné konzultace a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Akademický rok 2012/ 2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor

Roman Antoňů

Bakalářský studijní program

Ekonomika a management

Obor

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Název

Vliv hospodářské krize na rozpočet ČR

Název (v angličtině)

The economic crisis influence on the budget of the Czech Republic Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Jedním z cílů práce je popsat a tím lépe poznat, jaká je současná ekonomická situace ve světě a v ČR. Hlavním cílem je zjistit příčiny a důsledky hospodářské krize ve světě a zhodnotit dopad důsledků krize na rozpočet ČR. V praktické části bude provedena analýza rozpočtu ČR od roku 1990 do roku 2010 s důrazem na hodnocení období vypuknutí hospodářské krize. V závěru práce bude provedeno vlastní zhodnocení současné situace a návrh možných opatření na rozpočet ČR. Postup práce: 1. Definice pojmu a vysvětlení ekonomického pojmu hospodářská krize, popis situace ve světě, vznik a dopady krize. 2. Dopady krize na světovou, evropskou a českou ekonomiku. 3. Analýza rozpočtu a porovnání rozpočtu ČR od roku 1990 do roku 2010. 4. Příčiny, důsledky a návrh řešení sestavování rozpočtu v hospodářské krizi. Metody: Deskripce literatury, sběr dat, analýza, syntéza, vyhodnocení dat.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou příčin vzniku celosvětové hospodářské krize a jejích dopadů na státní rozpočet České republiky. V teoretické části se práce zabývá příčinami vzniku hospodářské krize ve Spojených státech amerických, jejím vlivem na ekonomiku USA a následným rozšířením do celého světa. Dále popisem vzniku a významu státního rozpočtu České republiky. V praktické části se práce zabývá analýzou rozpočtu České republiky od roku 1990 do roku 2011. Je zde prezentováno jaký vliv na rozpočet ČR měla krize a je navrhnuto možné řešení při sestavování rozpočtu v období hospodářské krize.

Klíčová slova Hypoteční krize, Hospodářská krize, Státní rozpočet České republiky.

Abstract

This thesis deals with the causes of the global economic crisis and its impact on the state budget of the Czech Republic. The theoretical part of the thesis deals with the causes of the economic crisis in the United States of America, its influence on the U.S. economy and then spread to the whole world. Further description of the origin and meaning of the state budget of the Czech Republic. In the practical part of the thesis deals with the analysis of the budget of the Czech Republic from 1990 to 2011. Presented here is the impact on the budget of the Czech Republic had a crisis and possible solutions are suggested when the budget in times of economic crisis.

Keywords Mortgage crisis, economic crisis, the State budget of the Czech Republic

Obsah 1

Úvod ............................................................................................................ 9

2

Cíl práce a metodika ................................................................................. 10

3

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................. 11 3.1

3.1.2

Americká hypoteční krize ............................................................ 11

3.1.3

Realitní bublina ........................................................................... 12

3.1.4

Dot-com bublina .......................................................................... 13

3.1.5

Reakce FEDu .............................................................................. 15

3.1.6

Průběh a důsledky hypoteční krize ............................................. 16

Dopady ekonomické krize ve světě, a v České republice ....................... 19

3.2

3.2.1

Rozšíření do světa ...................................................................... 19

3.2.2

Evropské ekonomiky ................................................................... 19

3.2.3

Dopady v České republice .......................................................... 20

Státní rozpočet České republiky ............................................................. 22

3.3

4

Vznik a příčiny světové krize ............................................................... 11

3.3.1

Centralizovaný peněžní fond ....................................................... 22

3.3.2

Příjmy státního rozpočtu.............................................................. 23

3.3.3

Výdaje státního rozpočtu ............................................................. 23

3.3.4

Účelové a neúčelové dotace ze státního rozpočtu ...................... 24

3.3.5

Funkce státního rozpočtu ............................................................ 25

3.3.6

Typy státního rozpočtu ................................................................ 25

3.3.7

Rozpočtový proces ...................................................................... 26

3.3.8

Sestavení státního rozpočtu ........................................................ 27

3.3.9

Projednávání a schvalování státního rozpočtu ............................ 27

3.3.10

Realizace a kontrola plnění státního rozpočtu ........................... 28

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................... 29 4.1

Analýza státních rozpočtů od 1990 do 2012 ....................................... 29

4.1.1

Státní rozpočet na roky 1990 - 1993 ........................................... 30

4.1.2

Státní rozpočet na rok 1994 ........................................................ 31

4.1.3


4.1.4


4.1.5


4.1.6


4.1.7


4.1.8


4.1.9


4.1.10

Státní rozpočet na rok 2002 ...................................................... 43

4.1.11


4.1.12


4.1.13


4.1.14


4.1.15


4.1.16


4.1.17


4.1.18


4.1.19


4.1.20


4.1.21

Porovnání plánovaných a skutečných výdajů SR ...................... 61

4.1.22

Zhodnocení analýzy .................................................................. 63

4.2

Návrh řešení při sestavování státního rozpočtu ............................ 64

5

Závěr ......................................................................................................... 66

6

Zdroje ........................................................................................................ 67

1

Úvod

I v roce 2012 stejně tak jako v letech minulých se výraz „krize, hospodářská krize“ objevuje neustále ve všech mediích jak domácích, tak zahraničních. Téměř každý den se o tomto tématu hovoří v rádiích, v různých televizních pořadech a velký prostor je věnován také na internetu. Tato krize se dotýká každého z nás ať už v běžném životě, nebo v životě pracovním. Počátky krize se objevují ve Spojených státech amerických na trhu s hypotékami, ale díky propojenosti celosvětových trhů se rychle rozšířila mimo území USA a přerostla ve světovou finanční krizi. V důsledku krize se do problémů dostaly nejen americké společnosti poskytující hypotéky, ale také banky, trh s nemovitostmi, burzy, podniky a mnoho dalších. Mnoho ekonomů, politiků, ale i odborná veřejnost se dokonce domnívá, že vzniklá krize je nejvážnější od Velké hospodářské krize 20. a 30. let minulého století. Důvodů, proč jsem si vybral toto téma pro svou bakalářskou práci je hned několik. Hlavním je zajímavost a aktuálnost tématu. Dalším je, že mě toto téma velmi zajímá. I když krize naplno vypukla v roce 2008 dodnes se setkáváme s jejími dopady na ekonomiku a na běžný život nás všech.

9

2

Cíl práce a metodika

Cílem bakalářské práce je zjistit příčiny vzniku hospodářské krize a zhodnotit její dopad na světovou, evropskou a českou ekonomiku. Analyzovat státní rozpočet České republiky před začátkem krize a po jejím vypuknutí a navrhnout možná opatření. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V první teoretické části se zaměřuji na vznik krize. Co sehrálo hlavní roli? Jaké byli příčiny vzniku a jaká byla reakce? Věnuji se dopadům krize na americkém trhu a po rozšíření na světovou, evropskou a českou ekonomiku. Popisuji, jak vzniká státní rozpočet České republiky, proces jeho schválení a plnění. V praktické části se zabývám analýzou státních rozpočtů České republiky od roku 1990 do roku 2012. Navrhuji možná řešení při sestavování rozpočtu České republiky s ohledem na hospodářskou krizi.

10

3

TEORETICKÁ ČÁST

3.1 Vznik a příčiny světové krize Určit časové vymezení krize lze jen velmi těžko. Počátek můžeme vymezit pouze na základě poznatků, kdy se o krizi začalo mluvit na veřejnosti. Obecně je možno říci, že krize začala na americkém trhu s hypotékami, která v červenci a srpnu 2007 vyústila v propad burzovních trhů v USA a následně právě kvůli propojenosti světových trhů pronikla na celosvětové trhy a nakonec přerostla v celosvětovou hospodářskou krizi.

3.1.2

Americká hypoteční krize

Původní příčiny je nutné hledat již v minulém století, kdy byly postupně přijímány zákony, kterými měly banky nahrazovat sociální programy. Prvním z řady zákonů byl Community Reinvestment Act z roku 1977. Tento zákon nutil banky, aby nepřihlížely k bonitě a solventnosti žadatelů. Před vznikem zákona totiž banky jen velmi neochotně půjčovaly přistěhovalců, etnickým menšinám a lidem s nízkými příjmy, u kterých hrozila špatná platební morálka. Samotný zákon banky nenutil do redliningu1, ale pokud chtěly banky fúzovat, musely prokázat opuštění redliningu, jinak jim fůze nebyla dovolena. V roce 1995 byl zákon revidován takovým způsobem, který vedl ke zvýšení hypotečních úvěrů finančně nejslabší vrstvě. Aby se docílilo úvěrům pro nejslabší vrstvy, byly zavedeny nestandardní úrokové sazby. Tyto hypoteční úvěry pro nejslabší vrstvy se nazývají subprime půjčky.2 Je zřejmé, že právě tento druh vysoce rizikových půjček se velkou měrou podepsal na vzniku hypoteční krize.

1

Redlining – uvěrové zvýhodnění sociálně slabších lokalit.

2

Subprime půjčky – půjčky nebo hypotéky určené pro nejslabší vrstvy obyvatel.

11

Hlavním cílem všech těchto zákonů bylo zvýšit počet chudých a nemajetných občanů, kteří budou vlastnit dům a jejich následná resocializace. Zákon přijatý v roce 1999 Gramm-Leach-Bliley Act. povolil bankám neoddělovat retailingové a investiční bankovnictví, od čehož si sliboval odstranění rozdílů mezi bílými a nebílými majiteli domů.

3.1.3

Realitní bublina

S problémy na trhu hypoték úzce souvisí také trh s realitami. Při snadno dostupných hypotékách s nízkými úrokovými sazbami pro široké vrstvy obyvatel prudce vzrostl počet prodaných domů, kde však tento růst neodpovídal možnostem ekonomiky USA. Až do roku 2001 trh rostl průměrně o 2% ročně, což zhruba odpovídá nárůstu obyvatel a jejich bohatnutí. V roce 2002 začal trh s nemovitostmi prudce stoupat a tento nárůst pokračoval až do roku 2005, kdy počet prodaných domů v roce 2005 byl o třetinu vyšší než v roce 2001. To je nárůst o 9% ročně, přičemž cena nemovitostí ve stejném období vyrostla o 8%. Na tento nárůst, ale nebyly připravené příjmy amerických domácností, které rostly pouze o cca 6% 3 . Z růstu hypotečních úvěrů a růstu příjmů domácností vyplívá, že přebytek musel být financován dluhem domácností, který nemohl být realizován, kdyby nedošlo k poklesu úrokových sazeb. Je tedy jasné, že díky nízkým úrokovým sazbám si hypoteční úvěr mohli dovolit i málo bonitní zájemci, ale i díky těmto nízkým sazbám si lidé ze střední třídy mohli dovolit bydlení, které neodpovídalo jejich ekonomickým možnostem. Samozřejmě, že růstem realitního trhu se objevila celá řada spekulantů, kteří se snažili získat profit. Při dlouhodobém hospodářském růstu totiž roste přesvědčení, že hodnota nemovitostí časem získává na hodnotě i přes její opotřebení. Projevilo se to výrazným nárůstem spekulativně nakoupených nemovitostí, což zvedalo ceny na trhu nemovitostí. Podle vypracované studie Národní asociací obchodníků s nemovitostmi bylo 23% nakoupených nemovitostí pořízeno jako investice, 13% pak byly pořízeny jako takzvané

3

Census. Statistika prodaných domů v USA (1964-2011). [cit. 2012-12-9] Dostupné z:

12

druhé domy4. Investoři tedy neočekávali zisk z pronájmů, ale růst ceny. To znamená, že nákup nebyl investicí do nemovitosti, ale spekulace. Tato uvedená skutečnost znamená, že celá řada bankovních domů dospěla k názoru, že cena nemovitostí skutečně poroste i nadále a proto začaly půjčovat i nebonitním klientům. Žádný bankovní dům nechtěl ztratit svou pozici na trhu, a proto tyto půjčky poskytovaly téměř všechny banky.

3.1.4

Dot-com bublina

V 90. letech dvacátého století se začal prudký rozmach internetu s velkým nárůstem uživatelů po celém světě. Mnoho firem ze všech odvětví vycítilo příležitost k dalším ziskům a některé společnosti byly založeny pouze za účelem podnikání na internetu. Firmy proto investovaly do internetového podnikání s tím, že se vynaložené prostředky vrátí zhruba do pěti let. Pro získání financí na tyto investice se používalo emisí cenných papírů, zejména akcie. Takto získané akcie se staly velmi populární a poměrně rychle nadhodnocené, protože nové technologie slibovaly rychlý zisk. Objevily se první internetové obchody, vyhledávače a ohromný nárůst zaznamenala mobilní komunikace. Návratnost investic se však ukázala být výrazně delší a velká část firem se pohybovala dokonce ve ztrátě. Tento vývoj je dobře patrný z vývoje burzovního indexu NASDAQ5. Jak je vidět v grafu č.1 nárůst indexu NASDAQ 100 vykazoval cca 300% v letech 1998 až 1999. V roce 1998 index poprvé překročil 2000 bodů a postupně rostl až do roku 2000 kdy dosáhl vrcholu na hranici 5000 bodů. V této době vlastnilo akcie v USA již 80% obyvatel, kteří z vidinou vysokých zisků kupovaly akcie na dluh formou úvěrů.

4

ZIKA,Martin. Trh s nemovitostni je největší bublina. 23. 6. 2005 [cit. 2012-12-2]Dostupné: 5

NASDAQ - je největší ryze elektronický burzovní trh v USA s více jak 3900 kótovanými společnostmi z 39 zemí celého světa. Na tomto trhu lze obchodovat akcie, opce a futures kontrakty. Cs.wikipedia. Nasdaq. [cit. 2012-12-7] Dostupné z:

13

Graf 1: Vývoj indexu NASDAQ 100 v letech 1994 – 2004

Zdroj: ZEMÁNEK Josef: Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky (1. díl)

Ke splasknutí bubliny došlo v roce 2000. Zisky největších internetových firem neodpovídaly očekáváním a nebyly schopny pokrýt náklady. Mnoho firem bylo nuceno odepsat špatné investice, protože již nebyly schopny financovat ztráty. Firmy se dostaly do platební neschopnosti, některé zkrachovaly a vzaly sebou firmy se kterými byly propojeny (reklamní agentury, dodavatelé, partneři, atd.). Ty, které nezbankrotovaly, musely provést restrukturalizaci. V důsledku těchto změn stoupla do roku 2003 nezaměstnanost v USA o 2%. Došlo ke snížení spotřeby, protože domácnosti byly zasaženy nezaměstnaností a špatnými investicemi. V USA začala hrozit recese. Reakce indexu NASDAQ na sebe nenechala dlouho čekat. Index se během několika měsíců spadl o polovinu na 2500 bodů. Během dalších dvou let se propadl až na hodnotu 1200 bodů. To je hodnota z roku 1998.

14

3.1.5

Reakce FEDu

Na nebezpečí hrozící recese zareagoval FED6. Podporou měnové politiky a snížením úrokové sazby z 6,5% na 1,75%, v průběhu roku 2003 je nadále snižoval až na konečné 1% na konci roku což je jedna z nejnižších hodnot v historii USA7. FED docílil toho, že si banky začaly půjčovat levněji, do ekonomiky se dostalo více peněz, což vedlo k zastavení propadu spotřeby. Půjčky si mohli dovolit i firmy na pokraji bankrotu, což mělo za následek zastavení zvyšující se nezaměstnanosti. Pokles základní úrokové míry snížil všechny úrokové sazby. Domácnosti to stimulovalo k vyšším výdajům, čímž se odvrátila recese. Hrubý domácí produkt USA byl v roce 2000 3,7%. V roce 2001 došlo k poklesu na 0,8%, ale v roce 2003 se již dostal na 3,8%8. Dobře si také vedly akciové indexy NASDAQ a širší Dow Jones index. Díky této reakci FEDu sice došlo sice k nastartování ekonomického růstu a to díky levným úvěrům a zvýšením spotřeby domácností, ale bylo na úkor spotřeby na dluh. Americké domácnosti nakupovali zboží, které nutně nepotřebovali, na spotřebitelské úvěry. Domácí výrobci nestačili reagovat na poptávku, a proto byli nuceni nakupovat v zahraničí. To vedlo ke stlačení platební bilance zahraničního obchodu USA do velkého schodku, který v roce 2006 dosáhl 605 miliard dolarů.9 FED byl proto nucen od léta 2004

6

FED - Federální rezervní systém vznikl v roce 1913 podepsáním Zákona o federálních rezervách prezidentem Woodrowem Wilsonem, je centrálním bankovním systémem Spojených států amerických. Jedná se o z části veřejný a z části soukromý bankovní systém. Je složen z Rady Guvernérů ve Washingtonu, D.C, dvanácti oblastních bank umístěných v hlavních městech USA, dalších členských bank a dalších institucí. Mezi hlavní úkoly FEDu patří: dohled nad bankami a jejich regulace, realizace finanční politiky operacemi na otevřeném trhu, stanovení slevové ceny a nastavení poměru jednotlivých rezerv, udržování silného platebního systému, řízení množství měny. E 15. Federal reserve systém [cit 2013-1-4] Dostupné z: [http://zpravy.e15.cz/firma/federal-reserve-system-fed] 7

Archiv amerických úrokových sazeb. [cit. 2013-1-1] Dostupné z: htp://web.archive.org/web/20060103014940/http://www.federalreserve.gov/releases/h15/data/m/fedfund.txt 8

Euroekonom. Kdy přijde další celosvětová hospodářská recese? [ cit. 2013-1-1] Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-recese 9

Census. Vývoj platební bilance zahraničního obchodu USA (1964-2011). [cit. 2012-12-9] Dostupné z: http://www.census.gov/foreign-trade/statistics/historical/gands.txt

15

začít zvedat úrokové sazby. V lednu 2006 sazba dosáhla 4,5% v červnu 2006 se ustálila na hodnotě 5,25%10, což je optimální pro příznivý vývoj bilance zahraničního obchodu. Zároveň, ale takto vysoká sazba vedla ke zvýšení splátek hypotečních úvěrů. Celá řada domácností byla schopna splácet svůj hypoteční úvěr pouze za předpokladu, že nebudou mít mimořádný výdaj.

3.1.6

Průběh a důsledky hypoteční krize

FED začátkem roku 2004 zvedl základní úrokovou sazbu z jednoho na tři procenta. V roce 2006 se začaly objevovat první signály začínajících problémů v podobě klesajícího zájmu o hypotéky. FED se překvapivě rozhodl zvednout základní úrokovou sazbu na 5,25% z důvodu obav ze zvýšené inflace. Tyto obavy se nakonec ukázaly jako bezpředmětné. Zvyšování úrokových sazeb se promítlo do hypotečních úrokových sazeb. Třicetiletá fixní sazba se zvedla o jedno procento na 6,5%, u patnáctileté fixace došlo také k růstu o jedno procento na 6% a variabilně úročený úvěr vzrostl na 5,5%. 11 Došlo k poklesu zájmu o hypoteční úvěry, což prodloužilo dobu jejich prodeje. Do problému se splácením se postupně dostala střední vrstva amerických domácností, která musela snížit poptávku po statcích dlouhodobé spotřeby. Došlo ke zdražení benzínu a potravin což bylo natolik zatěžující, že prudce vzrostl podíl nesplácených hypotečních úvěrů. V běžné situaci je zajištění hypotečního úvěru nemovitostí dostateční, ale v situaci propadu cen nemovitostí bylo krytí nedostatečné. Počet zabavených domů pro nesplácení se dostal na rekordní úroveň. V USA je totiž vlastníkem nemovitosti banka, dokud není hypoteční úvěr splacen. Poté přechází na nového majitele. Banky se pokusily zabavené nemovitosti prodat, což vedlo k převisu nabídky nad poptávkou. To snížilo ceny dolů, čímž je ještě snížilo procento pokrytí ztrát.

10

Library. Graf sazeb FEDu. [cit. 2012-12-7] Dostupné z: http://library.hsh.com/articles/more-tools-resources-and-info 11

Mortgage-x. Vývoj úrokových sazeb u hypotečních úvěrů v USA. [cit. 2013-1-4] Dostupý z: http://mortgage-x.com/trends.htm

16

FED spoléhal zpočátku na to, že se krize stabilizuje sama, ale již od podzimu 2007 bylo jasné, že hypoteční krize přerůstá v krizi likvidity. Spolu s nárůstem lidí neschopných splácet hypoteční úvěry to vedlo FED k názoru, že snížením základní úrokové sazby se problém vyřeší. Začal tedy plynule snižovat základní úrokovou sazbu, která postupně z 5,25% klesala na 2,25%. Zatímco úroková sazba FEDu klesla o tři procentní body za půl roku, banky se neodhodlaly k většímu snížení úroků (snížily pouze o půl procenta za stejné období). Chtěly vyšší marží vyrovnat ztráty a přehodnotily rizika u méně bonitních klientů, kde si ponechaly vyšší rizikovou marži. Začala se projevovat nedůvěra mezi finančními institucemi a banky začaly pomalu hromadit hotovost, a proto musely omezit poskytování úvěrů. V tomto období začalo být jasné, že se něco děje, avšak banky stále zatajovaly pravý stav věcí. To jaký má hypoteční krize rozsah začalo být jasné, když JPMorgan Chase & Co 12 převzal dne 18.3.2008 banku Bear Stearn za 236 milionů amerických dolarů. FED poskytl záruky za 30 miliard amerických dolarů. Dalším krokem bylo vyhlášení nucené správy na Fannie Mae ( Federal National Mortgage Association) a Freddie Mac (Federal Home Loan Mortgage Corporation). Jde o polostátní organizace, ale jejich akci jsou obchodované na burze. Předmětem podnikání je nákup hypoték, který je financován vydáváním hypotečních zástavních listů. „Vyhlášení nucené správy není žádný bezprecedentní krok. Jde o jeden z mála zásahů do ekonomiky, kdy ekonomové nezpochybňují jeho prospěšnost. Alternativou by bylo nechat obě instituce padnout a s nimi tisíce jiných, které jsou na ně navázány miliony transakcí, pozorovat pokles ekonomiky o desítky procent, masovou nezaměstnanost a ztrátu kreditního ratingu AAA americké vlády.“13 Začátkem září 2008 se do problému dostala investiční banka Lehman Brothers. Její akcie se začaly prudce oslabovat (ze šedesáti amerických dolarů na pouhé

12

Jedna z nejstarších firem na světě poskytující finanční služby. Zaměřuje se především na investiční bankovnictví, finanční služby pro spotřebitele, drobné a obchodní bankovnictví, zpracování finančních transakcí, správu majetku a investice do soukromých podniků výměnou za podíl na jejich základním jmění. Je součástí burzovního indexu Dow Jones Industrial Average. Cs.wikipedia. JP Morgan & Case. [cit. 2012-12-20] Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/JPMorgan_Chase 13

KOHOUT, Pavel.Finance po krizi,3.Vyd.Praha: Grada, 2011, 328 s. ISBN 978-80-247-4019-5, str.70

17

čtyři) a 15.9. požádala o ochranu před věřiteli. Předpokládalo se, že společnosti Lehman Brothers se dostane podobného zacházení jako Bear Steams, tedy že se do věci vloží FED a Ministerstvo financí USA. Ministerstvo však usoudilo, že důsledky pádu této banky nebudou nijak drastické a připustilo, aby šla ke dnu bez jakékoli ochrany pro její obchodní partnery. Nakonec se ukázalo, že to byl zhoubný omyl. Tento krok otřásl nalomenou důvěrou na finančních trzích. Faktické znárodnění pojišťovny AIG už paniku nezastavilo. Naproti tomu společnost Merrill Lynch, která také odepsala ztráty na realitním trhu v řádu desítek miliard dolarů, dostala šanci sloučením s Bank of America. Ovšem za podpory finančních injekcí od státu v hodnotě nejprve 45 miliard amerických dolarů a poté ještě 118 miliard amerických dolarů na zajištění ztrátových investic. Po krachu Lehman Brothers se akciové trhy začaly dále propadat a hypoteční úvěry přestaly být hlavním důvodem krize. Zde začínáme díky propojenosti trhů hovořit o světové finanční krizi.

18

3.2 Dopady ekonomické krize ve světě, a v České republice V další části bakalářské práce se věnuji dopadům hospodářské krize na světovou, evropskou a českou ekonomiku. Zaměřím se na rozšíření krize ze z USA do celého světa, do Evropy a následně do České republiky.

3.2.1

Rozšíření do světa

Všechny významnější světové banky vlastnily americké hypotéky. Největším problémem bylo, že vlastně nikdo pořádně nevěděl kolik bezcenných hypoték vlastní. Některé banky vlastnily tolik špatných hypoték, že jejich záchrana byla možná jen s pomocí státních půjček. Byla to taková záchrana za vlastní nezodpovědnost. První takto zachráněnou bankou byla Sachsen LB a IKB Deutsche Industriebank. Na mezibankovním trhu vzniká nedůvěra, která vede k tomu, že si banky navzájem přestávají půjčovat. Evropská centrální banka (ECB) byla nucena reagovat snížením základní úrokové sazby. Centrální banky reagovaly podobným způsobem a umožnily bankám čerpat nouzové úvěry. Čerpání takových úvěrů však vede k oslabení víry klientů ve stabilitu a vzniká tím nebezpečí bankovního runu.14

3.2.2

Evropské ekonomiky

Do největších problémů se dostala pravděpodobně ekonomika Islandu, která je a americkou ekonomikou velmi provázána. Do velkých problémů se dostal největší poskytovatel hypotečních úvěrů v Německu Hypo Real Estate. Jako první požádal

14

Run na banku je situace, kdy vkladatelé ztratí důvěru v banku, protože si myslí, že je nebo se brzy stane insolventní, a začnou hromadně vybírat svoje vklady. Run vyvolaný nesprávnými informacemi může vést k bankrotu i do té doby zdravé banky, protože banka s částečnými rezervami nikdy nemůže vyplatit všechny vklady. Cs. wikipedia. Run na banku. [cit. 2012-12-28] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Run_na_banku

19

německou vládu o pomoc při řešení krize. Hypo real Estate uplatnil pravidlo „too big to fail“15 a německá vláda poskytla kapitálovou pomoc ve výši 100 miliard eur16. Tento krok se později ukázal jako chybný, protože možnost že by Hypo Real Estate ohrozil německé hospodářství je nulová a navíc v roce 2010 nepošlo zátěžovými testy a byla doporučena likvidace. Německá vláda chtěla zabránit hromadnému výběru peněz z bank, a proto se rozhodla garantovat plnou výši soukromých vkladů u bank. To samé byla nucena udělat ti rakouská vláda z obavy, aby nedocházelo k odlivu rakouských peněz do německých bank. Německá kancléřka Angela Merkelová prosadila balíček na podporu bank. Německá vláda vyčlenila 500 miliard eur na podporu boje proti krizi. Stejnou podporu poskytlo také Rakousko 100 miliard eur. Tyto balíčky ale nepřinesly kýžené efekty, banky hromadily kapitál a docházelo ke stejné krizi jako v USA.

3.2.3

Dopady v České republice

V České republice se většina ekonomů shodla na tom, že dopady krize by neměly být nijak drastické. Banky ani občané nedrželi nijak významné procento amerických hypoték. Přesto se vláda i ministerstvo financí dopustilo podcenění krize. Bylo jasné, že se krize musí projevit na základě snížením spotřeby v zemích hlavního exportu. Byla sestavena skupina ekonomických expertů NERV, která měla radit vládě v otázkách krize. V únoru 2009 NERV představil Národní protikrizový plán, který nebyl systémově dokonalý a byl za to kritizován. Vláda se zaměřila na otázky stimulace hospodářského vývoje a zamezení růstu nezaměstnanosti. NERV doporučil stimulovat nabídkovou

15

Ekonomický termín – příliš velký na to aby padnul. U některých velkých podniků hrozí, že jejich krach může ohrozit celé hospodářství. 16

CVRČEK Miroslav. Německá vláda a banky nasypou do krachující Hypo Real 50 miliard euro. 6.10.2008 [cit 2012-12-10] Dostupné z:

20

stanu, protože stimulace poptávky by vedla k odlivu kapitálu do zahraničí. Plán se zaměřil na podporu cash-flow firem osvobozením záloh na daně, rozložení splátkových kalendářů, snížením sociálního pojištění a zrychlením odpisů. Plán počítal s maximálně dvouprocentním propadem, avšak nakonec se ukázalo, že propad byl nakonec 4,9%. Zároveň se Česká národní banka pokusila intervenovat ve prospěch úvěrového trhu a snažila se zmírnit následky krize snížením sazby dvoutýdenních repo operací, depozitní facility a marginální zápůjční facility na historické minimum17. Z bankovních domů nakonec největší ztrátu utrpěla ČSOB, kde se zisk meziročně propadl o 90%, ale přesto banka vydělala 1,034 miliardy korun. Banka odepsala 8,5 miliardy korun kvůli přecenění rizikových dluhopisů, o 500 milionů korun banka přišla v islandských bankách, kde měla podíl. 300 milionů korun banka prodělala krachem Lehman Brothers18. Česká spořitelna odepsala 1,9 miliardy korun v islandských bankách a 300 milionů v Lehman Brothers. 19 Komerční banka odepsala pouze 152 milionů v islandských bankách. Česká ekonomika je ohrožená hlavně kvůli své otevřenosti. Pokud je vývoj nepříznivý hlavně v západních zemích, přenáší se skrze export, investice na nás.

17

ČNB. Měnověpolitické nástroje. [cit. 2012-12-20] Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/ 18

HÖFFEROVÁ Markéta. Skupina ČSOB vykázala čistý zisk 1,034 miliardy Kč. 17.2.2009. [cit. 2013-1-8] Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/161811-skupina-csob-vykazala-za-rok-2008-cisty-zisk-1-034-mld-kc/ 19

Česká spořitelna. Konsolidované výsledky. 27.2.2009. [cit. 2013-1-8] Dostupné z:http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/FY_2008_results.pdf

21

3.3 Státní rozpočet České republiky V této části bakalářské práce se věnuji tvorbě státního rozpočtu České republiky. Popisuji, jak rozpočet vzniká, z čeho se skládá a proces jeho schvalování. Státní rozpočet je hlavním a základním bodem veřejných financí. Prostřednictvím státního rozpočtu vláda prosazuje své zájmy a cíle. Stát využívá příjmy a výdaje k ovlivňování agregátní poptávky a hospodářského růstu. V rozpočtu se soustřeďuje velká část příjmů a zároveň se zde určuje přerozdělování peněžních prostředků. Základní funkcí státního rozpočtu je redistribuce národního důchodu související s plněním politických, ekonomických a sociálních úkolů státu. Peněžní prostředky spravuje Česká národní banka přes státní účet. Státní rozpočet obsahuje příjmy a výdaje, které se v roce na který je rozpočet sestavován předpokládají. Z ekonomického hlediska je centralizovaným peněžním fondem státu.

3.3.1

Centralizovaný peněžní fond

Patří mezi nejdůležitější fondy v rozpočtové soustavě. Centralizovaný peněžní fond získává peněžní prostředky především z výnosu daní. Znamená to, že příjmy do fondu přicházejí v průběhu celého roku. Stejně tak v průběhu roku odcházejí výdaje. Fond v sobě tedy zahrnuje na straně příjmové daňové výnosy a příspěvky do státního rozpočtu, na straně výdajové pak výdaje, které putují do veřejného sektoru. Zejména to jsou výdaje do školství, zemědělství, zdravotnictví, kulturu, dopravu, sociální oblasti atd.

22

3.3.2

Příjmy státního rozpočtu

Základní členění příjmů do státního rozpočtu je: příjmy daňové, příjmy nedaňové a příjmy kapitálové.

-

příjmy daňové – jsou největší skupinou příjmů do státního rozpočtu. Do této skupiny patří: výnosy daní (přímé, nepřímé, majetkové), pojistné na sociálním zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, výnosy na clech a další.

-

příjmy nedaňové – jsou to pravidelně se opakující i neopakující příjmy. Do této skupiny patří: pronájem státního majetku České republiky, správní a soudní poplatky, dotace, pokuty, sankční platby, přijaté splátky návratných finančních výpomocí a další.

-

příjmy kapitálové – do této skupiny patří: příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, příjmy z finančního investování, příjmy z prodeje akcií a další.

3.3.3

Výdaje státního rozpočtu

Výdaje státního rozpočtu jsou vždy ovlivněny hospodářskou politikou vlády, která rozpočet sestavovala. V posledních letech výdaje neustále rostou. Důvodem jsou pak rostoucí transferové platby v sociální oblasti. Zejména výdaje v důsledku růstu nezaměstnanosti na vyplácení podpor v nezaměstnanosti a potom také výdaje na starobní důchody v důsledku stárnutí populace. V posledních letech také výrazně roste státní dluh České republiky, který je nutné splácet. V zásadě hovoříme o těchto skupinách výdajů:

-

transferové platby – peníze určené jako platby obyvatelstvu formou sociálních dávek, důchodů, podpor v nezaměstnanosti, výdaje na platy, ostatní platby za odvedenou práci, pojistné, neinvestiční nákupy, neinvestiční půjčky, tranfery různým subjektům, a další.

-

výdaje kapitálové – investiční nákupy, nákupy akcií, nákupy majetkových podílů, investiční tranfery a další. 23

-

vládní výdaje – určené na chod státních institucí, veřejného školství, zdravotnictví, obrany státu, vládní dotační programy a další.

Výdaje ze státního rozpočtu můžeme také dělit na mandatorní a nemandatorní.

-

mandatorní výdaje – jsou to povinné výdaje, ke kterým se stát zavázal v různých zákonech. Tyto výdaje stát musí dodržovat bez ohledu na skutečnou výši svých příjmů, jinak by porušil své vlastní zákony a riskoval by rozvrat ekonomiky.

-

nemandatorní výdaje – ostatní výdaje, které stát platit nemusí, ale chce je realizovat. Zde záleží na aktuální hospodářské politice vlády.20

3.3.4

Účelové a neúčelové dotace ze státního rozpočtu

Dotace poskytnuté ze státního rozpočtu jsou nevratné. Jsou poskytovány nižším vládním subjektům (kraje, obce) a jsou posuzovány jako běžná dotace nebo kapitálová dotace. V zásadě rozlišujeme dvě základní formy dotace:

-

účelová – je poskytnuta na předem stanovený účel. Adresát účelové dotace je odpovědný poskytovateli za její užití na předem stanovený účel. Účelové dotace mohou být podmíněny tím, že vyžadují od obcí nebo krajů spoluúčast na financování daných výdajů.

-

neúčelová – dotace, kterou kraj nebo obec obdrží na základě stanoveného kriteria. Mezi tato kriteria patří: rozloha území, počet obyvatel obce, kraje, území, demografické ukazatele a další.

20

CENTRUM PRO ROZVOJ EKONOMICKÉHO VZDĚLÁNÍ. Výdaje státního rozpočtu. [cit. 2013-2-15] Dostupné z: http://www.ceed.cz/makroekonomie/37_vydaje_statniho_rozpoctu.htm

24

Funkce státního rozpočtu

3.3.5

Státní rozpočet plní tři základní funkce. Funkce alokační, funkce redistribuční, funkce stabilizační.

-

funkce alokační – zajišťuje určité produkty občanům, které získají mimo tržní mechanismus a to zdarma nebo za úplatu. Do této oblasti patří například školy, silniční síť nebo veřejné osvětlení. Stát musí dbát na to, aby prostředky byly vynakládány efektivně.

-

funkce redistribuční – je spojená s nenávratným přerozdělováním peněžních prostředků. Na jedné straně stát soustřeďuje výnosy z daní, které následně přerozdělí mezi potřebnou skupinu obyvatel. To zajišťuje zmírnění sociálních nerovnosti mezi obyvateli. Patří sem například dávky státní sociální podpory nebo starobní důchody. Stát se musí snažit přerozdělit tyto prostředky co nejspravedlivěji.

-

funkce stabilizační – pracuje s cyklickým vývojem ekonomiky a tím zmírňuje dopady na ekonomiku v době krize. Státní rozpočet plní stabilizační funkci tím, že udržuje měnovou stabilitu a poskytuje dostatečné množství prostředků na sociální účely.21

3.3.6

Typy státního rozpočtu

Existují tři typy státního rozpočtu. Rozpočet přebytkový, rozpočet vyrovnaný, rozpočet schodkový. Není ovšem za každou cenu mít vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. „Ovšem dlouhodobě deficitní rozpočet je z ekonomického hlediska špatný, protože jeho důsledkem je ztráta efektivnosti ze zdanění, nahrazování kapitálu veřejným dluhem,

21

RYCHTÁŘOVÁ Pavla. Státní rozpočet jako článek veřejných financí. 11.11.2009. [cit. 2013-2-25] Dostupné z: www.domacifinance.cz/798/statni-rozpocet-jako-clanek-verejnych-financi/

25

zvyšování inflace, deformace importu“22. Cílem při sestavování rozpočtu by tedy mělo být rozvoj národní ekonomiky.

-

rozpočet přebytkový – nastává v případě, že příjmy jsou vyšší než výdaje. Nastává v případě ekonomického růstu, kdy ekonomika roste a vytváří větší příjmy pro státní rozpočet. Přebytek je pak možno převést do rezerv nebo použít při splácení státních dluhů.

-

rozpočet vyrovnaný – nastává v případě, že se příjmy rovnají výdajům. Velkou výhodou je, že nedochází k zadlužování státu. Nevýhodou naopak je, že hůře zohledňuje nenadále události a skutečné potřeby.

-

rozpočet schodkový – nastává v případě, že jsou výdaje vyšší než příjmy. Jde o nejrozšířenější typ rozpočtu. Svojí podstatou přispívá k růstu ekonomiky, na druhou stranu připívá k inflaci. Stát v tomto případě může snížit daně nebo zvýšit výdaje do veřejného sektoru aby podpořil hospodářský růst. Při schodkovém státním rozpočtu je nutné vznikly dluh financovat. Nejčastěji emitováním státních dluhopisů.23

3.3.7

Rozpočtový proces

Sestavování a přijímání státního rozpočtu popisuje a upravuje zákon o rozpočtových pravidlech. 24 „Tento zákon upravuje tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu, státního rozpočtu a státního závěrečného účtu.“25 V České republice se rozpočtové období kryje s kalendářním rokem a trvá jeden rok. Příslušné návrhy

22

RUML Michal. Státní rozpočet – od přebytku k rekodnímu deficitu. 3.9.2009. [cit. 2013-3-1] http://www.finance.cz/zpravy/finance/232678-statni-rozpocet-od-prebytku-k-rekordnimu-deficitu/ 23

Rychtářová Pavla. Státní rozpočet jako článek veřejných financí. 11.11.2009. [cit. 2013-2-25] Dostupné z: http://www.domacifinance.cz/798/statni-rozpocet-jako-clanek-verejnych-financi/ 24

Zákony pro lidi. Zákon č. 218/2000 Sb. [cit. 2013-3-5] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-218 25

Zákony pro lidi. Zákon č. 218/2000 Sb. [cit. 2013-3-5] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-218

26

veřejných rozpočtů stanovují dotčené orgány finanční soustavy. Rozpočtové plánování by mělo být ukončeno před zahájením fiskálního roku.

3.3.8

Sestavení státního rozpočtu

Návrh státního rozpočtu obsahující předpokládané příjmy a výdaje sestavuje ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávními celky a státními fondy. Pracovat na návrhu se začíná přibližně půl roku před začátkem rozpočtového období. Při sestavování se vychází z výsledků hospodaření státu v uplynulém rozpočtovém období, ze záměrů a cílů hospodářské politiky státu, z předpokládaného ekonomického vývoje národního hospodářství apod. Návrh zákona o státním rozpočtu předkládá ministerstvo financí ke schválení vládě. Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy. Současně s návrhem státního rozpočtu na konkrétní rozpočtový rok se zpracovává i střednědobý výhled, který je základním dokumentem o záměrech a cílech rozpočtové politiky na delší časové období.

3.3.9

Projednávání a schvalování státního rozpočtu

Návrh rozpočtu se po posouzení ve vládě předkládá k projednání a schválení Poslanecké sněmovně. Vláda předloží návrh zákona předsedovi Poslanecké sněmovny nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku, ten pak přikáže tento návrh zákona k projednání rozpočtovému výboru. Návrh státního rozpočtu se projednává ve více čteních.

-

první čtení návrhu zákona - projednávají se základní údaje návrhu státního rozpočtu a to výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. Poslanecká sněmovna buď tyto základní údaje schválí, nebo doporučí vládě jejich změny a stanoví termín pro předložení nového návrhu. 27

-

druhé čtení návrhu zákona - koná se rozprava a předkládají se pozměňovací návrhy (tzv. krájení medvěda). Ministr financí hodnotí vývoj inflace, růst HDP, snižování deficitu státního rozpočtu apod.

-

třetí čtení návrhu zákona - koná se opět rozprava, ve které je možné navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, pravopisných chyb apod.; na závěr Poslanecká sněmovna hlasuje o pozměňovacích návrzích a poté se usnáší na návrhu. Po schválení se rozpočet stává rozpočtovým zákonem.26

V případě, že se nepodaří rozpočet schválit do začátku rozpočtového roku, hospodaří se podle rozpočtového provizoria, které představuje skutečnost stejného časového období minulého rozpočtového roku. Tato skutečnost nastala od roku 1990 zatím pouze dvakrát. Stalo se to v roce 1999 a 2000 za vlády Miloše Zemana.

3.3.10

Realizace a kontrola plnění státního rozpočtu

Plnění rozpočtu je většinou v pravomoci vlády a jejích orgánů. Jeho podstata spočívá v zabezpečování včasného a správného odvodu všech rozpočtových příjmů a v plynulém a hospodárném čerpání rozpočtových výdajů. V České republice odpovídá vláda za plnění státního rozpočtu Poslanecké sněmovně, které předkládá po skončení pololetí zprávu, ve které hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu. Při kontrole plnění se hodnotí výsledky rozpočtového hospodaření a sestavují se závěrečné účty po skončení rozpočtového období. U ústředního rozpočtu sestavuje návrh státního závěrečného účtu ministerstvo financí ve stejné skladbě, jako byl návrh rozpočtu. Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30. 4. následujícího roku.

26

RUML Michal. Kdo a jak sestavuje státní rozpočet? 2.9.2009 [cit.2013-3-8] Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/232615-kdo-a-jak-sestavuje-statni-rozpocet-/

28

4 PRAKTICKÁ ČÁST

4.1

Analýza státních rozpočtů od 1990 do 2012

V praktické části bakalářské práce provedu analýzu státního rozpočtu České republiky od roku 1990 do roku 2012. Od roku 1994 jsem v každém roce vybral osm ministerstev s největšími příjmy a výdaji, kde bude patrné vidět, jak jednotlivá ministerstva pracovala s příjmy a výdaji a jak se projevila hospodářská krize. Vybraná ministerstva -

Ministerstvo obrany

-

Ministerstvo práce sociálních věcí

-

Ministerstvo vnitra

-

Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci (od roku 1997 nahrazeno Ministerstvem pro místní rozvoj)

-

Ministerstvo průmyslu a obchodu

-

Ministerstvo dopravy

-

Ministerstvo zemědělství

-

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Od roku 2001 se ve státním rozpočtu objevila kapitola 396 Státní dluh, která ukazuje výši splátek státního dluhu27. Od tohoto roku se v analýze objevuje i tato položka. V analýze se zaměřím na porovnání příjmů a zejména výdajů jednotlivých ministerstev oproti předchozímu roku.

27

Státní dluh – je tvořen souhrnem státních finančních pasiv, což jsou závazky státu vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů a jiných závazků státu (jiné

státní cenné papíry). MFČR. Definice SR [cit. 2013-3-15] Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vrsd_definice_sd.html

29

4.1.1

Státní rozpočet na roky 1990 - 1993

V letech 1990 až 1993 do vzniku samostatné České republiky byl sestavován mimo státního rozpočtu České republiky také rozpočet federální. Federálním rozpočtem se v této bakalářské práci nebudeme zabývat, protože čísla nejsou srovnatelná. V této době totiž existovala ministerstva pouze federální, a proto zde uvedu v přehledných tabulkách jen základní údaje o příjmech, výdajích a bilanci. V letech 1990 až 1993 se státní rozpočet České republiky sestavoval jako vyrovnaný, nebo mírně schodkový, jak je vidět v tabulkách 1 – 4.

Tabulka 1: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1990 Ukazatel Příjmy státního rozpočtu celkem Výdaje státního rozpočtu celkem Schodek

v tisících Kč 157 304 300 157 304 300 0

Zdroj: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-91#p1


v tisících Kč 227 020 300 225 920 300 -1 100 000

Zdroj: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-594

30


v tisících Kč 249 865 029 249 865 029 0


K 1.1.1993 vznikla samostatná Česká republika. Přestala fungovat federální ministerstva a vznikla ministerstva národní. Jak ukazuje tabulka 4 na rok 1993 byl sestaven vyrovnaný rozpočet. Tabulka 4: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1993 Ukazatel Příjmy státního rozpočtu celkem Výdaje státního rozpočtu celkem Schodek

v tisících Kč 342 200 000 342 200 000 0


4.1.2

Státní rozpočet na rok 1994

Státní rozpočet na rok 1994 byl přijat parlamentem ČR dne 7. prosince 1993 s platností od 1.1.1994 jako zákon č. 331/1993 Sb. Plánován byl jako vyrovnaný (tabulka 5).


v tisících Kč 381 800 000 381 800 000 0


31

Do tabulky 6 jsem vypsal jednotlivá ministerstva a jejich příjmy a výdaje. Položka ostatní kapitoly je souhrn všech dalších příjmů a výdajů státního rozpočtu, které nejsou zahrnuty v této analýze. Graf 2 je grafické znázornění tabulky 6.

Tabulka 6: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu vybraných ministerstev v tisících Kč Číslo kapitoly Příjmy celkem Výdaje celkem Kapitola 307 Ministerstvo obrany 2 300 000 26 791 950 313 Ministerstvo práce a soc. věcí 115 977 723 139 206 523 314 Ministerstvo vnitra 2 323 400 21 040 989 317 Min. pro správu národního majetku 1 450 86 333 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 33 276 6 944 894 327 Ministerstvo dopravy 103 078 20 551 343 329 Ministerstvo zemědělství 88 708 11 595 503 333 Min. školství, mládeže a tělovýchovy 786 674 41 872 738 Ostatní kapitoly 260 185 691 113 709 727 CELKEM 381 800 000 381 800 000 Zdroj: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-331

Graf 2: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev 113,71

Ostatní kapitoly MŠMT M. zemědělství M. dopravy M. průmyslu a obchodu M. pro správu nár. majetku

v mld. Kč 260,19

41,87

0,79 11,60 0,09

20,55 0,10 6,94 0,03

Výdaje

0,09 0,00

Příjmy

21,04 2,32

M. vnitra

139,21 115,98

M. práce a soc. věcí M. obrany

2,30 0,00

26,79 50,00

100,00

150,00

200,00

Zdroj: vlastní práce, http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-331

32

250,00

300,00


4.1.3

Státní rozpočet na rok 1995 byl přijat parlamentem ČR dne 14.12.1994 s platností od 1.1.1995, jako zákon č. 268/1994 Sb. Oproti roku 1994 se příjmy i výdaje zvýšili o 39 600 000 Kč. Rozpočet byl plánován jako vyrovnaný (tabulka 7). Tabulka 7: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1995 Ukazatel Příjmy státního rozpočtu celkem Výdaje státního rozpočtu celkem Schodek

v tisících Kč 411 746 000 411 746 000 0


Při porovnání příjmu a výdajů oproti předchozímu roku je patrné, že všem ministerstvům se zvýšili jak příjmy, tak výdaje. Pouze ministerstvo obrany mělo výdaje stejné jako v roce 1994. Tabulka 8: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu vybraných ministerstev v tisících Kč

Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333

Příjmy celkem Kapitola Ministerstvo obrany 1 979 152 Ministerstvo práce a soc. věcí 142 817 804 Ministerstvo vnitra 2 898 062 Min. pro správu národního majetku 1 550 Ministerstvo průmyslu a obchodu 43 350 Ministerstvo dopravy 323 206 Ministerstvo zemědělství 89 000 Min. školství, mládeže a tělovýchovy 786 674 Ostatní kapitoly 262 807 202 CELKEM 411 746 000


33

Výdaje celkem 27 044 741 151 771 284 21 040 989 103 550 7 042 698 23 621 868 12 608 718 46 362 093 122 150 059 411 746 000


Ostatní kapitoly MŠMT M. zemědělství M. dopravy M. průmyslu a obchodu M. pro správu nár. majetku M. vnitra

262,81

46,36

0,79 12,61 0,09 23,62 0,32 7,04 0,04 0,10 0,00 21,04 2,90

Výdaje Příjmy

151,77 142,82


mld. Kč

27,04 1,98 0,00 50,00 100,00 150,00 200,00 250,00 300,00

Zdroj:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-268

4.1.4


Státní rozpočet na rok 1996 byl přijat parlamentem ČR dne 12.12.1995 s platností od 1.1.1996, jako zákon č. 305/1995 Sb. Oproti roku 1995 se příjmy i výdaje o 55 895 000 Kč. Rozpočet byl plánovaný jako vyrovnaný (tabulka 9).


v tisících Kč 497 641 000 467 641 000 0


34

Na příjmech a výdajích ve státním rozpočtu na rok 1996 je zajímavé, že příjmy ministerstva práce a sociálních věcí jsou vyšší než výdaje. Stalo se tak pouze u tohoto ministerstva. Při porovnání s rokem 1995 není ve výdajích žádného resortu vidět žádný výrazný výdaj.

Tabulka 10: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu vybraných ministerstev v tisících Kč

Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333

Příjmy celkem Kapitola Ministerstvo obrany 3 280 148 Ministerstvo práce a soc. věcí 173 544 109 Ministerstvo vnitra 3 648 201 Min. pro správu národního majetku 1 700 Ministerstvo průmyslu a obchodu 52 737 Ministerstvo dopravy 289 594 Ministerstvo zemědělství 93 000 Min. školství, mládeže a tělovýchovy 467 893 Ostatní kapitoly 286 263 618 CELKEM 467 641 000

Výdaje celkem 30 538 483 158 521 798 26 323 147 80 621 7 579 160 29 849 809 14 611 116 55 372 767 144 764 099 467 641 000


Graf 4: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev mld. Kč 144,76

Ostatní kapitoly MŠMT M. zemědělství M. dopravy M. průmyslu a obchodu M. pro správu nár. majetku M. vnitra

286,26

55,37

0,47 14,61 0,09 29,85 0,29 7,58 0,05 0,08 0,00 26,32 3,65

Výdaje Příjmy

158,52 173,54

M. práce a soc. věcí 30,54 3,28

M. obrany 0,00

50,00 100,00 150,00 200,00 250,00 300,00


35

4.1.5


Státní rozpočet na rok 1997 byl přijat parlamentem ČR den 13.12.1996 s platností od 1.1.1997, jako zákon č. 315/1996 Sb. Oproti roku 1996 se příjmy i výdaje vzrostly o 51 459 000 Kč. Opět byl plánovaný rozpočet vyrovnaný (tabulka 11). Všem sledovaným ministerstvům vzrostly příjmy i výdaje, ale pouze ministerstvo práce a sociálních věcí dosáhlo příjmy vyšší než výdaje (o 17 558 231 Kč).


v tisících Kč 549 100 000 549 100 000 0



Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333

Příjmy celkem Kapitola Ministerstvo obrany 2 668 543 Ministerstvo práce a soc. věcí 199 775 154 Ministerstvo vnitra 3 902 114 Min. pro místní rozvoj 6 880 Ministerstvo průmyslu a obchodu 68 048 Ministerstvo dopravy 417 815 Ministerstvo zemědělství 75 950 Min. školství, mládeže a tělovýchovy 231 182 Ostatní kapitoly 341 954 314 CELKEM 549 100 000


36

Výdaje celkem 32 000 000 182 216 923 28 367 043 4 646 227 7 869 608 32 748 059 15 678 291 67 827 291 177 746 558 549 100 000


Ostatní kapitoly MŠMT M. zemědělství M. dopravy M. průmyslu a obchodu M. pro místní rozvoj M. vnitra

0,23 15,68 0,08

341,95

67,83

0,42 32,75 7,87 0,07

Výdaje Příjmy

4,65 0,01 3,9028,37 182,22 199,78


mld. Kč

2,6732,00 0,00 50,00 100,00 150,00 200,00 250,00 300,00 350,00


4.1.6


Státní rozpočet na rok 1998 byl schválen parlamentem ČR dne 12.12.1997 s platností od 1.1.1998 jako zákon č. 348/1997 Sb. Příjmy a výdaje vzrostly oproti roku 1997 o 12 465 000 Kč. Státní rozpočet byl přijat jako vyrovnaný (tabulka 13). Při porovnání mezi jednotlivými ministerstvy vidíme opět nárůst příjmů i výdajů. Ministerstvo práce a sociálních věcí má stejně jako v minulém roce příjmy vyšší než výdaje a to o 12 742 735. Ostatní sledovaná ministerstva nemají žádné výraznější nárůsty. Tabulka 13: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1998 Ukazatel Příjmy státního rozpočtu celkem Výdaje státního rozpočtu celkem Schodek

v tisících Kč 536 635 000 536 635 000 0


37


Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333


Výdaje celkem 36 877 065 191 025 440 26 093 382 4 863 466 6 939 243 23 579 445 15 855 269 61 722 662 169 679 028 536 635 000



Ostatní kapitoly

mld: Kč 326,05

61,72

MŠMT

0,23 15,86 M. zemědělství 0,08 23,58 M. dopravy 0,26 6,94 M. průmyslu a… 0,08 4,86 M. pro místní rozvoj 0,01 26,09 M. vnitra 3,47

Výdaje Příjmy

191,03 203,77


2,69 0,00

36,88 100,00

200,00

300,00


38

400,00

4.1.7


Státní rozpočet na rok 1999 byl schválen Parlamentem ČR dne 15.1.1999 jako zákon č. 22/1999 Sb, s platností od 24.2.1999. Poprvé od roku 1990 nebyl schválen státní rozpočet do konce fiskálního roku a tak tedy následovalo rozpočtové provizorium. Oproti roku 1998 vrostly příjmy o 37 477 000 Kč a výdaje o 68 492 000. Poprvé byl také schválen státní rozpočet se schodkem 31 015 000 Kč (tabulka 15). Všem sledovaným ministerstvům vzrostly příjmy i výdaje, ovšem nijak závratně. Pouze ministerstvo práce a sociálních věcí se poprvé dostalo v příjmech i výdajích přes 200 mld. Kč a naposledy mělo příjmy výší než výdaje (tabulka 18). Tabulka 15: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1999 Ukazatel Příjmy státního rozpočtu celkem Výdaje státního rozpočtu celkem Schodek

v tisících Kč 574 112 000 605 127 000 -31 015 000



Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333



39

Výdaje celkem 41 483 900 209 778 064 28 420 417 7 475 617 8 696 787 30 793 672 17 962 108 68 999 208 191 517 227 605 127 000

Graf 7: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev

mld. Kč

mld. Kč 191,52

Ostatní kapitoly MŠMT

0,27 17,96 0,08 30,79 0,40 8,70 0,08 7,48 0,01 28,42 3,75

M. zemědělství M. dopravy M. průmyslu a obchodu

M. pro místní rozvoj M. vnitra

346,23

69,00

Výdaje Příjmy

209,78 220,47


2,82

41,48

0,00 50,00 100,00 150,00 200,00 250,00 300,00 350,00


4.1.8


Státní rozpočet na rok 2000 byl schválen Parlamentem ČR dne 3.3.2000 jako zákon č. 58/2000 Sb, s platností od 8.4.2000. Stejně jako v roce 1999 se nepodařilo schválit státní rozpočet do konce fiskálního období. Následovalo tedy rozpočtové provizorium. Mírně se zvýšili příjmy o 18 044 000 Kč a výdaje o 22 209 000. Rozpočet byl schválený jako schodkový (tabulka 17).


v tisících Kč 592 156 000 627 336 000 -35 180 000


40

V roce 2000 se poprvé Ministerstvo práce a sociálních věcí dostalo ve výdajích nad příjmy. Ostatní sledovaná ministerstva nezvyšují výrazně výdaje. Tabulka 18: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu vybraných ministerstev v tisících Kč

Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333


Výdaje celkem 43 952 500 224 268 710 30 332 599 7 236 108 9 531 497 27 294 652 16 652 453 70 814 980 197 252 501 627 336 000


mld. Kč


Ostatní kapitoly MŠMT M. zemědělství M. dopravy M. průmyslu a obchodu M. pro místní rozvoj M. vnitra

70,81 0,29 16,65 0,08 27,29 0,40 9,53 0,21 7,24 0,01 30,33 3,75

Výdaje Příjmy

224,27 215,22


369,42

2,78

43,95

0,00 50,00 100,00150,00200,00250,00300,00350,00400,00


41

4.1.9


Státní rozpočet na rok 2001 byl přijat Parlamentem ČR dne 5.12.2000 s platností od 1.1.2001 jako zákon č 491/2000 Sb. Příjmy do státního rozpočtu se zvýšili o 44 041 400 oproti roku 2000. Výdaje se zvýšili o 57 841 300 Kč. Rozpočet byl schválený jako schodkový s výrazným deficitem (tabulka 19).


v tisících Kč 636 197 400 685 177 300 -48 979 900


Při pohledu na jednotlivá ministerstva v našem přehledu (tabulka 20) je vidět nárůst zejména výdajů u Ministerstva práce a sociálních věcí, vnitra a školství. MPSV má nárůst ve výdajích oproti roku 2000 dokonce o vice než 14 mld. korun. Dobře patrné je to z grafu 9. Poprvé se v našem přehledu objevuje kapitola 396 Státní dluh. Tabulka 20: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu vybraných ministerstev v tisících Kč

Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333 396

Příjmy celkem Kapitola Ministerstvo obrany 2 935 472 Ministerstvo práce a soc. věcí 226 725 362 Ministerstvo vnitra 4 806 362 Min. pro místní rozvoj 32 100 Ministerstvo průmyslu a obchodu 274 700 Ministerstvo dopravy 92 266 Ministerstvo zemědělství 129 000 Min. školství, mládeže a tělovýchovy 305 000 Státní dluh 0 Ostatní kapitoly 400 897 138 CELKEM 636 197 400


42

Výdaje celkem 45 078 319 238 538 952 35 705 007 6 438 298 9 531 497 3 595 847 13 920 360 80 458 372 21 329 000 230 581 648 685 177 300

mld. Kč


230,58

Ostatní kapitoly Státní dluh

MŠMT M. zemědělství M. dopravy M. průmyslu a obchodu M. pro místní rozvoj M. vnitra

21,33 0,00 80,46 0,31 13,92 0,13 3,60 0,09 9,53 0,27 6,44 0,03 35,71 4,81

Výdaje Příjmy

238,54 226,73


400,90

45,08 2,94 0,00

100,00

200,00

300,00

400,00

500,00


4.1.10


Státní rozpočet na rok 2002 schválil Parlament ČR dne 18.12.2001 s platností od 1.1.2002, jako zákon č. 490/2001 Sb. Při porovnání s rokem 2001 je opět vidět nárůst na straně příjmů o 57 202 279 Kč a na straně výdajů o 54 445 357. Schválený schodek je nižší než v roce 2001 (tabulka 21). Příjmy i výdaje ministerstev se stále zvyšují (tabulka 22). Velmi výrazně rostou příjmy i výdaje MPSV ale také ministerstvu vnitra rostou výdaje. Splátka státního dluhu překročila hodnotu 20 mld. Kč. Naopak Ministerstvo pro místní rozvoj snížilo výdaje oproti roku 2001. Dobře patrné je to z grafu 10.

43


v tisících Kč 693 399 679 739 622 657 -46 222 978



Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333 396

Příjmy celkem Kapitola Ministerstvo obrany 4 882 340 Ministerstvo práce a soc. věcí 250 846 150 Ministerstvo vnitra 5 276 685 Min. pro místní rozvoj 30 970 Ministerstvo průmyslu a obchodu 268 552 Ministerstvo dopravy 2 036 554 Ministerstvo zemědělství 613 000 Min. školství, mládeže a tělovýchovy 12 837 Státní dluh 0 Ostatní kapitoly 429 432 591 CELKEM 693 399 679


¨

44

Výdaje celkem 47 505 502 261 128 708 39 332 287 4 145 741 8 461 424 4 256 534 12 924 416 81 242 315 21 996 034 258 629 696 739 622 657


Ostatní kapitoly Státní dluh MŠMT M. zemědělství M. dopravy M. průmyslu a obchodu M. pro místní rozvoj M. vnitra

mld. Kč

429,43

22,00 0,00 81,24 0,01 12,92 0,61 4,26 2,04 8,46 0,27 4,15 0,03 39,33 5,28

Výdaje Příjmy

261,13 250,85

M. práce a soc. věcí

M. obrany

4,88 0,00

47,51 100,00

200,00

300,00

400,00

500,00


4.1.11


Státní rozpočet na rok 2003 přijal Parlament ČR dne 17.12.2002 s platností od 1.1.2003 jako zákon č. 579/2002 Sb. Příjmy státního rozpočtu se oproti roku 2002 snížili o 7 337 106 Kč. Výdaje se naopak zvýšili oproti roku o 68 339 734 Kč. Státní rozpočet byl schválen jako deficitní (tabulka 23). Deficit poprvé překročil částku 100 mld. korun a byl více než dvojnásobný oproti roku 2002.


v tisících Kč 686 062 391 807 962 391 -121 900 000


45

V tabulce 24 vidíme oproti roku 2002 propad na straně příjmů a zvýšení výdajů u Ministerstva dopravy. Také Ministerstvo obrany snížilo příjmy a zvýšilo výdaje. Ministerstvo školství má nízký příjem, ale výdaje se zvedly oproti roku 2002 o 9 mld. Kč. Tabulka 24: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu vybraných ministerstev v tisících Kč

Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333 396

Příjmy celkem Kapitola Ministerstvo obrany 3 394 142 Ministerstvo práce a soc. věcí 267 605 315 Ministerstvo vnitra 5 682 051 Min. pro místní rozvoj 131 895 Ministerstvo průmyslu a obchodu 276 550 Ministerstvo dopravy 31 174 Ministerstvo zemědělství 613 000 Min. školství, mládeže a tělovýchovy 2 837 Státní dluh 0 Ostatní kapitoly 408 325 427 CELKEM 686 062 391

Výdaje celkem 52 320 280 277 585 439 43 536 079 4 626 189 10 255 104 9 246 563 14 401 663 90 145 780 22 450 000 283 395 294 807 962 391



Ostatní kapitoly Státní dluh MŠMT M. zemědělství M. dopravy M. průmyslu a obchodu M. pro místní rozvoj

mld.Kč

408,33

22,45 0,00 90,15

0,00 14,40 0,61

9,25 0,03

Výdaje

10,26 0,28

Příjmy

4,63 0,13 43,54 5,68

M. vnitra

277,59 267,61


M. obrany

3,39

0,00

52,32

100,00

200,00

300,00

400,00

Zdroj: vlastní práce, http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-579 46

500,00

4.1.12


Státní rozpočet na rok 2004 schválil Parlament ČR dne 3.12.2003 s platností od 1.1.2004 jako zákon č. 457/2003 Sb. Příjmy do státního rozpočtu vzrostly o 68 018 261 Kč. Výdaje vzrostly o 61 088 261 Kč. Rozpočet byl schválen jako deficitní (tabulka 25), nicméně se podařilo deficit snížit o 6,9 mld. Kč. Tabulka 25: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2004 Ukazatel Příjmy státního rozpočtu celkem Výdaje státního rozpočtu celkem Schodek

v tisících Kč 754 080 652 869 050 652 -114 970 000


Na výdajové straně státního rozpočtu je patrný růst u všech sledovaných kapitol. MPSV má dokonce příjmy vyšší než výdaje. Splátka státního dluhu se již blíží 30 mld. Kč.


Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333 396

Příjmy celkem Kapitola Ministerstvo obrany 3 394 800 Ministerstvo práce a soc. věcí 283 889 886 Ministerstvo vnitra 6 106 000 Min. pro místní rozvoj 28 700 Ministerstvo průmyslu a obchodu 321 187 Ministerstvo dopravy 531 174 Ministerstvo zemědělství 2 258 742 Min. školství, mládeže a tělovýchovy 12 837 Státní dluh 0 Ostatní kapitoly 457 537 326 CELKEM 754 080 652


47

Výdaje celkem 50 725 985 283 386 794 45 186 693 5 090 750 10 970 481 13 989 620 24 818 554 94 000 146 27 029 000 313 852 629 869 050 652

Graf 12: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev Graf 13: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerste Ostatní kapitoly

mld.Kč

313,85

457,54

27,03 0,00

Státní dluh

94,00 0,01 24,82 2,26 M. zemědělství gggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggg 13,99 0,53 M. dopravy 10,97 0,32 M. průmyslu a obchodu 5,09 0,03 M. pro místní rozvoj 45,19 6,11 M. vnitra 283,39 283,89 M. práce a soc. věcí 50,73 3,39 M. obrany MŠMT

0,00

100,00

200,00

300,00

Výdaje Příjmy

400,00

500,00


4.1.13


Státní rozpočet na rok schválil Parlament ČR dne 15.12.2004 s platností od 1.1.2005, jako zákon č. 675/2004 Sb. Příjmy do rozpočtu vzrostly o 70 749 991 Kč. Výdaje vzrostly o 39 364 991. Rozpočet byl schválen jako deficitní (tabulka 27). Příjmy do rozpočtu jsou výrazně vyšší než výdaje a také deficit se nížil oproti roku 2004 o více než 31 mld. korun. Tabulka 27: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2005 Ukazatel Příjmy státního rozpočtu celkem Výdaje státního rozpočtu celkem Schodek

v tisících Kč 824 830 643 908 415 643 -83 585 000

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SR2005_p01_pdf.pdf

48

V tabulce 28 je vidět u MPSV výrazný nárůst výdajů oproti příjmům (v roce 2004 byly stejné). Také Ministerstvo vnitra a zemědělství má výrazně zvýšené výdaje. Naproti tomu MŠMT snížilo výdaje o více než 23 mld. korun, splátky státního dluhu překročily 30 mld. korun. Tabulka 28: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu vybraných ministerstev v tisících Kč

Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333 396

Příjmy celkem Kapitola Ministerstvo obrany 2 779 884 Ministerstvo práce a soc. věcí 306 585 022 Ministerstvo vnitra 7 744 555 Min. pro místní rozvoj 139 382 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2 408 748 Ministerstvo dopravy 90 826 Ministerstvo zemědělství 16 652 242 Min. školství, mládeže a tělovýchovy 284 789 Státní dluh 0 Ostatní kapitoly 488 145 195 CELKEM 824 830 643

Výdaje celkem 52 953 193 333 805 505 51 872 067 4 733 419 13 241 530 16 024 357 37 116 864 71 490 266 33 679 500 293 498 942 908 415 643

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SR2005_p02_pdf.pdf Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SR2005_p03_pdf.pdf


mld.Kč

293,50

Ostatní kapitoly 33,68 0,00 71,49 0,28 37,12 16,65 16,02 0,09 13,24 2,41 4,73 0,14 51,87 7,74

Státní dluh MŠMT M. zemědělství M. dopravy M. průmyslu a obchodu M. pro místní rozvoj M. vnitra

488,15

Výdaje Příjmy

333,81 306,59


2,78 0,00

52,95 100,00

200,00

300,00

400,00

500,00

Zdroj: vlastní práce, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SR2005_p02_pdf.pdf

49


4.1.14

Státní rozpočet na rok 2006 přijal Parlament ČR dne 2.12.2005 s platností od 1.1.2006, jako zákon č. 543/2005 Sb. Příjmy vzrostly o 64 51 156 Kč, výdaje vzrostly o 64 684 122 Kč. Rozpočet byl přijat jako schodkový (tabulka 29). Deficit zůstal téměř stejný jako v roce 2005.


v tisících Kč 889 391 799 973 101 765 -83 709 966


Při pohledu na jednotlivá ministerstva je vidět, že rostou především výdaje. MPSV o více než 24 mld. korun, Ministerstvo dopravy o více než 3 mld. korun a MŠMT o více než 37 mld. korun. Příjmy do státního rozpočtu rostou také, ale nejsou tak výrazné u sledovaných ministerstev.


Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333 396

Příjmy celkem Kapitola Ministerstvo obrany 2 760 950 Ministerstvo práce a soc. věcí 331 166 583 Ministerstvo vnitra 7 143 694 Min. pro místní rozvoj 6 345 904 Ministerstvo průmyslu a obchodu 3 241 772 Ministerstvo dopravy 8 060 656 Ministerstvo zemědělství 19 353 642 Min. školství, mládeže a tělovýchovy 434 904 Státní dluh 0 Ostatní kapitoly 510 883 694 CELKEM 889 391 799


50

Výdaje celkem 55 694 000 357 189 315 51 170 004 10 837 437 13 904 406 23 851 099 39 713 852 108 936 399 34 182 914 277 622 339 973 101 765

mld. Kč mld. Kč


Ostatní kapitoly Státní dluh MŠMT M. zemědělství M. dopravy M. průmyslu a obchodu M. pro místní rozvoj

M. vnitra

0,43 39,71 19,35 23,85 8,06 13,90 3,24 10,84 6,35 51,17 7,14

108,94

Výdaje Příjmy

357,19 331,17


510,88

34,18 0,00

2,76 0,00

55,69 100,00

200,00

300,00

400,00

500,00

600,00


4.1.15


Státní rozpočet na rok 2007 byl schválen Parlamentem ČR dne 13.12.2006 s platností od 1.1.2007, jako zákon č.622/2006 Sb. Příjmy vzrostly oproti koku 2006 o 60 085621 Kč. Výdaje vzrostly o 67 675 655. Rozpočet byl chválený jako schodkový (tabulka 31). Poprvé v historii České republiky přesáhly výdaje ze státního rozpočtu 1 bilion korun. Tabulka 31: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2007 Ukazatel Příjmy státního rozpočtu celkem Výdaje státního rozpočtu celkem Schodek

v tisících Kč 949 477 420 1 040 777 420 -91 300 000


51

Na straně výdajů státního rozpočtu se začíná projevovat štědrá vládní politika. U MPSV se výdaje meziročně vzrostly o 69 mld. korun U MŠMT vzrostly o 11 mld. korun, Ministerstvu zemědělství vzrostly výdaje o 10 mld. korun. Také výrazně rostou splátky státního dluhu. Ostatní sledovaná ministerstva nemají výrazně zvýšené výdaje. Tabulka 32: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu vybraných ministerstev v tisících Kč

Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333 396

Příjmy celkem Výdaje celkem Kapitola Ministerstvo obrany 2 805 933 53 906 386 Ministerstvo práce a soc. věcí 345 400 238 426 780 400 Ministerstvo vnitra 8 370 040 54 302 499 Min. pro místní rozvoj 6 091 131 12 016 570 Ministerstvo průmyslu a obchodu 4 384 536 16 497 504 Ministerstvo dopravy 13 042 875 25 127 764 Ministerstvo zemědělství 21 187 960 49 940 597 Min. školství, mládeže a tělovýchovy 6 566 772 119 211 935 Státní dluh 0 38 101 874 Ostatní kapitoly 541 627 935 244 891 891 CELKEM 949 477 420 1 040 777 420



Ostatní kapitoly

Státní dluh

541,63

38,10 0,00 119,21 6,57 49,94 21,19 25,13 13,04 16,50 4,38 12,02 6,09 54,30 8,37

MŠMT M. zemědělství M. dopravy M. průmyslu a obchodu M. pro místní rozvoj M. vnitra

Výdaje Příjmy


mld. Kč

345,40

426,78

53,91 2,81 0,00

100,00 200,00 300,00 400,00 500,00 600,00

Zdroj: vlastní práce, http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-622 52

4.1.16


Státní rozpočet na rok 2008 schválil Parlament ČR dne 5.12.2007 s platností od 1.1.2008 jako zákon č. 360/2007 Sb. Příjmy do státního rozpočtu vzrostly oproti roku 2007 o 87 033 120 Kč a také se dostaly poprvé v historii České republiky přes 1 bilion korun. Výdaje vzrostly o 66 533 120 Kč. Rozpočet byl schválený jako schodkový (tabulka 33), přičemž se schodek snížil o 20 500 000 Kč oproti roku 2007.


v tisících Kč 1 036 510 540 1 107 310 540 -70 800 000


Při pohledu do tabulky 34 je jasné, že se zvyšují výdaje zejména v sociální oblasti. Výdaje MPSV jsou vyšší oproti roku 2007 o 8 mld. korun a rozdíl mezi příjmy a výdaji je 55 mld. korun. Také Ministerstvo dopravy mělo výdaje vyšší o 35 mld. korun. Prudce také roste splácení státního dluhu. Ostatní sledovaná ministerstva neměla výrazně vyšší příjmy nebo výdaje. Tabulka 34: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu vybraných ministerstev v tisících Kč

Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333 396

Příjmy celkem Kapitola Ministerstvo obrany 2 917 828 Ministerstvo práce a soc. věcí 379 028 964 Ministerstvo vnitra 9 672 334 Min. pro místní rozvoj 12 241 600 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2 350 542 Ministerstvo dopravy 29 084 912 Ministerstvo zemědělství 26 442 767 Min. školství, mládeže a tělovýchovy 600 610 Státní dluh 1 640 000 Ostatní kapitoly 572 530 983 CELKEM 1 036 510 540


53

Výdaje celkem 54 166 608 434 305 703 58 165 469 17 289 823 13 990 456 60 160 501 49 139 738 119 211 935 45 460 190 255 420 117 1 107 310 540


Ostatní kapitoly

mld. Kč

572,53

1,6445,46

Státní dluh

119,21 0,60 49,14 26,44

MŠMT M. zemědělství

60,16 29,08 13,99 2,35

M. dopravy M. průmyslu a obchodu

Výdaje Příjmy

17,29 12,24 9,6758,17

M. pro místní rozvoj M. vnitra

434,31 379,03

M. práce a soc. věcí 2,92 54,17

M. obrany

0,00

100,00 200,00 300,00 400,00 500,00 600,00


4.1.17


Státní rozpočet na rok 2009 schválil Parlament ČR dne 10.12.2008 s platností od 1.1.2009 jako zákon č. 475/2008 Sb. Příjmy vzrostly o 77 4911 157 Kč. Výdaje vzrostly o 44 791 157. Rozpočet byl schválen jako schodkový (tabulka 35). Schodek se oproti roku snížil o 32,1 mld. korun. Opět, jak je vidět v tabulce 36, rostou výdaje především v sociální oblasti a ve školství. Největší podíl na výdajích má MPSV a MŠMT. Rozdíl v příjmech a výdajích MPSV je již 69 mld. korun. Také výdaje MŠMT proti roku 2000 vzrostli o 15 mld. korun. Splátka státního dluhu vzrostla o 19 mld. korun.

54


v tisících Kč 1 114 001 697 1 152 101 697 -38 100 000

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/475_2008_komplet_pdf.pdf


Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333 396

Příjmy celkem Kapitola Ministerstvo obrany 2 797 899 Ministerstvo práce a soc. věcí 393 973 175 Ministerstvo vnitra 10 977 408 Min. pro místní rozvoj 9 517 667 Ministerstvo průmyslu a obchodu 6 742 104 Ministerstvo dopravy 29 894 519 Ministerstvo zemědělství 21 665 718 Min. školství, mládeže a tělovýchovy 10 464 479 Státní dluh 6 675 770 Ostatní kapitoly 621 292 958 CELKEM 1 114 001 697

Výdaje celkem 55 983 878 462 882 270 61 802 385 13 330 206 18 008 379 51 216 032 40 022 449 134 661 633 64 069 538 250 124 927 1 152 101 697

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/475_2008_komplet_pdf.pdf

55


mld. Kč

250,12

Ostatní kapitoly

621,29

6,6864,07 134,66 10,46

Státní dluh MŠMT

40,02 21,67 51,22 29,89

M. zemědělství M. dopravy

Výdaje

18,01 6,74 13,33 9,52

M. průmyslu a obchodu M. pro místní rozvoj

Příjmy

61,80 10,98

M. vnitra

462,88 393,97

M. práce a soc. věcí 2,8055,98

M. obrany

0,00

200,00

400,00

600,00

800,00

Zdroj: vlastní práce, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/475_2008_komplet_pdf.pdf

4.1.18


Státní rozpočet na rok 2010 schválil Parlament ČR dne 9.12.2009 s platností od 1.1.2010 jako zákon č. 487/2009 Sb. Příjmy státního rozpočtu se snížily o 91 782 347 Kč, výdaje vzrostly o 32 817 653 Kč oproti roku 2009. Rozpočet byl schválen jako deficitní. (tabulka 37). Je to poprvé, kdy byl příjem do státního rozpočtu nižší než v předchozím roce. Schválený deficit byl nejvyšší v celé historii České republiky. Naplno se začala projevovat hospodářská krize.


v tisících Kč 1 022 219 350 1 184 919 350 -162 700 000

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/487_2009_P3_pdf.pdf

56

Při pohledu do tabulky 38 je na první pohled vidět obrovský rozdíl mezi příjmy a výdaji u MPSV více než 114 mld. korun. Příliš štědrá sociální politika a rostoucí nezaměstnanost neúměrně zvyšuje výdaje v této oblasti. Také splátky státního dluhu dosahují již vice než 76 mld. korun. Tyto peníze potom chybí jinde. Dobře patrné je to v grafu 18.


Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333 396


Výdaje celkem 48 867 060 476 488 541 61 270 573 8 137 683 18 097 175 71 037 878 39 529 035 125 207 635 76 356 669 259 927 101 1 184 919 350

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/487_2009_P3_pdf.pdf


Ostatní kapitoly Státní dluh MŠMT

565,06

6,87 76,36 125,21 2,03 39,53 20,71 71,04 39,05

M. zemědělství M. dopravy

Výdaje

18,10 8,18 8,14 4,90

M. průmyslu a obchodu M. pro místní rozvoj

Příjmy

10,2161,27

M. vnitra M. práce a soc. věcí M. obrany

mld.Kč

362,74

476,49

2,4748,87 0,00

100,00 200,00 300,00 400,00 500,00 600,00

Zdroj: vlastní práce, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/487_2009_P3_pdf.pdf 57

4.1.19


Státní rozpočet na rok 2011 schválil Parlament ČR dne 15.12.2010 s platností od 1.1.2011 jako zákon č. 433/2010 Sb. Příjmy vzrostly o 21 781 558, výdaje se snížily o 5 918 442. Rozpočet byl schválený jako deficitní (tabulka 39). Deficit se oproti roku 2010 snížil o 27,7 mld. korun.


v tisících Kč 1 044 000 908 1 179 000 908 -135 000 000

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/433_2010_priloha1_pdf.pdf

Deficit státního rozpočtu se sice snížil, ale v sociální oblasti se na straně výdajů roste rozdíl mezi příjmy a výdaji. V roce 2011 je rozdíl již 120 mld. korun. Na všech ostatních sledovaných kapitolách není výrazný propad v příjmech nebo nárůst ve výdajích. Tabulka 40: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu vybraných ministerstev v tisících Kč

Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333 396


Výdaje celkem 43 878 417 483 781 377 52 877 539 32 217 793 13 149 907 42 570 979 51 336 986 127 086 415 78 491 134 253 610 361 1 179 000 908

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/433_2010_priloha2_pdf.pdf Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/433_2010_priloha3_pdf.pdf

58

Graf 19: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev mld. Kč. 223,32

Ostatní kapitoly Státní dluh

6,54

MŠMT

15,15 48,57 32,62 38,73 9,67 27,93 7,25 27,84 23,63 52,66 6,92

M. zemědělství M. dopravy M. průmyslu a obchodu M. pro místní rozvoj M. vnitra

598,49

79,41

137,85

Výdaje Příjmy


381,22

M. obrany

3,21 0,00

504,92

43,47 100,00

200,00

300,00

400,00

500,00

600,00

Zdroj: vlastní práce, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/433_2010_priloha3_pdf.pdf

4.1.20


Státní rozpočet na rok 2012 schválil Parlament ČR dne 14.12.2001 s platností od 1.1.2012 jako zákon č. 455/2011 Sb. Příjmy do státního rozpočtu vzrostly o 40 699 870, výdaje o 10 699 870 Kč. Rozpočet byl schválen jako deficitní (tabulka 41). Deficit se snížil o 30 mld. korun oproti roku 2011.


v tisících Kč 1 084 700 778 1 189 700 778 -105 000 000


59

Pohled do tabulky 42 ukáže, že více než polovina výdajů státního rozpočtu se týká sociální oblasti. Rozdíl mezi příjmy a výdaji na MPSV je více než 123 mld. Na straně výdajů MPSV je více než 500 mil. korun. Také MŠMT má nárůst ve výdajích více než 10 mld., ale také zvýšený příjem oproti roku 2010.


Číslo kapitoly 307 313 314 317 322 327 329 333 396


Výdaje celkem 43 474 131 504 917 239 52 656 658 27 843 093 27 927 095 38 731 671 48 573 340 137 851 240 79 406 488 223 319 823 1 184 700 778



Ostatní kapitoly

Státní dluh

6,54

MŠMT

M. dopravy M. průmyslu a obchodu M. pro místní rozvoj M. vnitra

598,49

79,41

15,15 48,57 32,62 38,73 9,67 27,93 7,25 27,84 23,63 52,66 6,92

M. zemědělství

137,85

Výdaje Příjmy


mld. Kč

381,22

504,92

43,47 3,21 0,00

100,00

200,00

300,00

400,00


60

500,00

600,00

4.1.21

Porovnání plánovaných a skutečných výdajů SR

Každý rok po uplynutí fiskálního roku je sestavován Státní závěrečný účet, který obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření předchozího fiskálního období. V tabulce 43 je přehledně uspořádáno, jak se podařilo naplňovat cíle schválených státních rozpočtů. V období vzniku hospodářské krize je vidět prudký nárůst deficitu rozpočtu, zejména rozdíl mezi plánovaným a skutečným deficitem v roce 2009, kdy krize naplno vypukla v České republice.

Tabulka 43: Porovnání plánovaných a skutečných příjmů a výdajů SR ROK 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

PLÁN (mld. Kč) Příjmy Výdaje Bilance 342,2 342,2 0,0 381,8 381,8 0,0 411,7 411,7 0,0 497,6 497,6 0,0 549,1 549,1 0,0 536,6 536,6 0,0 574,1 605,1 -31,0 592,1 627,3 -35,1 636,2 685,2 -49,0 690,4 736,6 -46,2 684,1 795,4 -111,3 754,1 869,1 -115,0 824,8 908,4 -83,6 884,4 958,8 -74,4 949,5 1 040,8 -91,3 1 036,5 1 107,3 -70,8 1 114,0 1 152,1 -38,1 1 022,2 1 184,9 -162,7 1 084,7 1 189,7 -105,0 1 044,0 1 179,0 -135,0

SKUTEČNOST (mld. Kč) Příjmy Výdaje Bilance 358,0 356,9 1,1 390,5 380,1 10,4 440,0 432,7 7,3 482,8 484,4 -1,6 509,0 524,7 -15,7 537,4 566,7 -20,3 567,3 596,9 -29,6 586,2 632,3 -46,1 626,2 693,9 -67,7 705,0 750,8 -45,8 699,7 808,7 -109,0 769,2 862,9 -93,7 866,5 922,8 -56,3 923,1 1 020,6 -97,5 1 025,9 1 092,3 -66,4 1 063,9 1 083,9 -20,0 974,6 1 167,0 -192,4 1 000,3 1 156,7 -156,4 1 012,7 1 155,5 -142,8

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet.html

61

Graf 21: Grafické znázornění plánovaných a skutečných příjmů SR

2012

-135,0 -142,8

2011 2010

-105,0

-156,4 -162,7

-192,4 2009

-38,1

2008 2007

-91,3 -97,5

2006 2005 2004 2003

-20,0

-70,8 -66,4

-74,4

-83,6 -115,0

-56,3

-93,7

-109,0 -111,3

Skutečnost -45,8 -46,2

2002

Plán

-67,7 -49,0

2001

-46,1 -35,1

2000

-29,6 -31,0

1999

-20,3

1998

0,0

-15,7

1997

0,0

-1,6

1996

0,0

1995

7,3 0,0

1994

10,4 0,0

1993

1,1 0,0

-200,0

-150,0

-100,0

-50,0

0,0

50,0

Zdroj: vlastní práce, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet.html

62

4.1.22 Hospodářská

Zhodnocení analýzy krize

sebou

bohužel

přináší

zpomalení

růstu

HDP,

rostoucí

nezaměstnanost, slábnoucí poptávku a další. Nevznikají nová pracovní místa, klesají tržby obchodníkům, zákazníci šetří. Analýza státní rozpočtů ukázala rostoucí výdaje zejména v sociální oblasti. Výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2012 překročili 500 mil. korun a tvoří tak téměř polovinu výdajů státního rozpočtu. Tabulka 44 shrnuje rozdíly mezi příjmy a výdaji všech sledovaných ministerstev, kde je zejména u MPSV dobře vidět nárůst rozdílů mezi příjmy a výdaji od roku 2010.

Tabulka 44: Rozdíl mezi příjmy a výdaji u sledovaných ministrstev ROK 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

MO -24,40 -25,06 -27,25 -29,33 -34,18 -38,66 -41,17 -42,14 -42,62 -48,92 -47,33 -50,17 -52,93 -51,1 -51,25 -53,18 -46,39 -41,24 -40,27

MPSV -23,23 -8,95 15,02 17,55 12,74 10,69 -9,05 -11,81 -10,28 -9,98 -0,5 -27,22 -26,02 -81,38 -55,28 -68,9 -113,8 -115,3 -123,7

MV -18,72 -18,14 -22,67 -24,46 -22,62 -24,66 -26,58 -30,89 -34,05 -37,85 -39,08 -44,12 -44,03 -45,93 -48,49 -50,82 -51,06 -43,27 -45,74

MMR -0,08 -0,10 -0,07 -4,63 -4,85 -7,46 -7,22 -6,40 -4,11 -4,49 -5,06 -4,59 -4,49 -5,93 -5,05 -3,81 -3,23 -3,86 -4,21

MPO -6,91 -6,99 -7,52 -7,80 -6,85 -8,61 -9,32 -9,25 -8,19 -9,97 -10,65 -10,83 -10,66 -12,11 -11,64 -11,26 -9,91 -21,45 -20,68

Zdroj: vlastní data

63

MD -20,45 -23,29 -29,56 -32,33 -23,31 -30,39 -26,89 -3,50 -2,21 -9,21 -13,46 -15,93 -15,79 -12,08 -31,08 -21,32 -31,99 -21,45 -29,07

MZ -11,51 -12,51 -14,51 -15,60 -15,77 -17,88 -16,57 -13,79 -12,31 -13,78 -22,56 -20,46 -20,36 -28,75 -22,7 -18,35 -18,82 -14,15 -15,95

MŠMT -41,09 -45,57 -54,90 -67,59 -61,49 -68,72 -70,52 -80,15 -81,22 -90,14 -93,99 -71,2 -108,5 -112,7 -118,6 -124,2 -123,2 -112,1 -122,7

4.2

Návrh řešení při sestavování státního rozpočtu

Při sestavování státního rozpočtu by měla vláda, podle mého názoru, prosazovat prioritně tyto rozpočtové oblasti. 1. Stanovit dlouhodobý plán snižování deficitu. Mít rozpočtovou strategii a odpovídající cíle ve výdajích a daních pro všechny roky volebního období. Cíle musí být konkrétní, jasně formulované a věrohodné. 2. Dodržovat a aktivně využívat výdajové rámce. „Výdajové rámce jsou zákonné mantinely pro růst výdajů státního rozpočtu v budoucích letech, které schvaluje Sněmovna spolu s rozpočtem.“28 3. Provést reformu fiskálních institucí. Fiskální instituce jsou pravidla a omezení upravující proces přípravy a schvalování rozpočtu. Kvalitně nastavené fiskální instituce pomáhají snižovat deficity a efektivněji alokovat vládní výdaje. Procedurální pravidla a transparentnost jsou efektivnější než uzákoněné vyrovnané rozpočty a podobná omezení. 4. Důsledně zrušit a omezit daňové výjimky a nezavádět nové. Daňové výjimky nejen přímo snižují výběr daní, ale nepřímo podněcují též k vyšší spotřebě zvýhodněných

statků,

vyšším

daňovým

únikům,

agresivnější

daňové

optimalizaci, a nutí stát nastavit vyšší daňové sazby. 5. Systematicky zefektivňovat daňový systém sbližováním sazeb. Česká nemá efektivní daňový systém. Neefektivnost nespočívá jen v administrativních nákladech pro poplatníky a stát. 6. Bojovat s korupcí a zprůhlednit veřejné zakázky. Cestou je zveřejňování všech informací o státních výdajích a veřejných zakázkách (předložených nabídek, zdůvodnění výběru, znění smluv, atd.), intenzivnější využívání aukcí,

28

Střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý výhled, s výjimkou dotací státním fondům. Stanoví jej na návrh vlády Poslanecká sněmovna svým usnesením, a to vždy jednou částkou. eAGRI. Odstavec předpisu 218/2000 [cit. 2013-3-28] Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/ostatni/100077099.html

64

kombinované s intenzivnějším odhalováním korupce a účinnějšími tresty. 7. Neškrtat výdaje plošně, ale rušit zbytečné výdaje. Racionální přístup vyžaduje systematickou práci na hodnocení skutečných přínosů jednotlivých programů a jejich rušení na základě získané evidence. 8. Při škrtech dnes myslet na optimální strategii do budoucna. Aktuální krácení výdajů by mělo směřovat do oblastí, u nichž se předpokládá dlouhodobý útlum. 9. Dát důraz na racionální investice do infrastruktury. Kvalitní infrastruktura má ve všech zemích silné přímé i nepřímé pozitivní dopady na fungování národního hospodářství. Rozvoj infrastruktury nevyžaduje nutně zvyšování výdajů ze státního rozpočtu, ale zejména jejich efektivnější využití a vyšší spoluúčast samotných uživatelů. 10. Neohrozit a dokončit reformu terciárního vzdělávání, vědy a výzkumu. Pro stát, který je chudý na nerostné zdroje, jsou investice do kvalitního lidského kapitálu strategicky důležité.

65

Závěr

5

Jak jsem již psal na začátku kapitoly o státním rozpočtu, je tento plán finančního hospodaření státu velmi důležitý. Mělo by být cílem každé vlády udržet veřejné finance v dobré kondici. V případě deficitního rozpočtu není jednoduchá cesta jak deficit snižovat. V cestě stojí několik rizik. -

Riziko, že ochota prosazovat škrty ve výdajích rychle vyprchá. K dlouhodobému snížení deficitu je třeba mít víceletou a maximálně závaznou strategii.

-

Riziko, že i v příštích letech bude snižování výdajů prováděno plošně a náhodně, vedeno především snahou rychle a politicky přijatelně ušetřit výdaje, bez zohlednění priorit, bez vyhodnocení přínosů jednotlivých programů. Česká republika nepotřebuje ani tak nutně další škrty, jako spíše restrukturalizaci a zefektivnění výdajů.

-

Riziko, že snižování výdajů či snižování daní nebude doprovázeno hlubšími reformami, které zefektivní daně i výdaje a pomohou k nižšímu deficitu i k lepšímu fungování národního hospodářství.

66

6

Zdroje Internet: Archiv amerických úrokových sazeb. [cit. 2013-1-1] Dostupné z: Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání. Výdaje státního rozpočtu. [cit. 2013-2-15] Dostupné z: http://www.ceed.cz/makroekonomie/37_vydaje_statniho_rozpoctu.htm Census. Statistika prodaných domů v USA (1964-2011). [cit. 2012-12-9] Dostupné z: Census. Vývoj platební bilance zahraničního obchodu USA. [cit. 2012-12-5] Dostupné:

Cs.wikipedia. Nasdaq. [cit. 2012-12-7] Dostupné z: Cs.wikipedia. JP Morgan & Case. [cit. 2012-12-20] Dostupný z: CVRČEK Miroslav. Německá vláda a banky nasypou do krachující Hypo Real 50 miliar euro. 6.10.2008 [cit 2012-12-10] Dostupné z: ČNB. Měnověpolitické nástroje. [cit. 2012-12-20] Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/ 67

Česká spořitelna. Konsolidované výsledky. 27.2.2009. [cit. 2013-1-8] Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/FY_2 008_results.pdf eAGRI. Odstavec předpisu 218/2000 [cit. 2013-3-28] Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/ostatni/100077099.html Euroekonom. Kdy přijde další celosvětová hospodářská recese? [cit. 2013-1-1] Dostupné z: HÖFFEROVÁ Markéta. Skupina ČSOB vykázala čistý zisk 1,034 miliardy Kč. 17.2. 2009. [cit. 2013-1-8] Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/161811-skupina-csob-vykazala-za-rok-2008-cisty-zisk-1034-mld-kc/ Library. Graf sazeb FEDu. [cit. 2012-12-7] Dostupné z: RUML Michal. Kdo a jak sestavuje státní rozpočet? 2.9.2009 [cit.2013-3-8] Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/232615-kdo-a-jak-sestavuje-statni-rozpoc etRUML Michal. Státní rozpočet – od přebytku k rekordnímu deficitu. 3.9.2009. [cit. 2013-3-1] http://www.finance.cz/zpravy/finance/232678-statni-rozpocet-od-prebytku-k-rek ordnimu-deficitu/

68

RYCHTÁŘOVÁ Pavla. Státní rozpočet jako článek veřejných financí. 11.11.2009. [cit. 2013-2-25] Dostupné z: http://www.domacifinance.cz/798/statni-rozpocet-jako-clanek-verejnych-financi MFČR. Definice SR [cit. 2013-3-15] Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vrsd_definice_sd.html MFČR. Státní závěrečný účet [cit. 2013-4-5] Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet.html MFČR. Státní rozpočet 2011 [cit. 2013-4-2] Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/433_2010_priloha1_pdf.pdf Mortgage-x. Vývoj úrokových sazeb u hypotečních úvěrů v USA. [cit. 2013-1-4] Dostupný z: Zákony pro lidi. Zákon č. 91/1990 Sb. [cit. 2013-3-1] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-91 Zákony pro lidi. Zákon č. 594/1991 Sb. [cit. 2013-3-1] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-594 Zákony pro lidi. Zákon č. 579/1991 Sb. [cit. 2013-3-5] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-579 Zákony pro lidi. Zákon č. 10/1993 Sb. [cit. 2013-3-5] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-10 Zákony pro lidi. Zákon č. 331/1993 Sb. [cit. 2013-3-7] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-331

69

Zákony pro lidi. Zákon č. 268/1994 Sb. [cit. 2013-3-7] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-268 Zákony pro lidi. Zákon č. 305/1995 Sb. [cit. 2013-3-10] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-305 Zákony pro lidi. Zákon č. 315/1996 Sb. [cit. 2013-3-10] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1996-315 Zákony pro lidi. Zákon č. 348/1997 Sb. [cit. 2013-3-10] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-348 Zákony pro lidi. Zákon č. 22/1999 Sb. [cit. 2013-3-10] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-22 Zákony pro lidi. Zákon č. 58/2000 Sb. [cit. 2013-3-10] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-58 Zákony pro lidi. Zákon č. 491/2000 Sb. [cit. 2013-3-12] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-491 Zákony pro lidi. Zákon č. 490/2001 Sb. [cit. 2013-3-12] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/-2001-490 Zákony pro lidi. Zákon č. 579/2002 Sb. [cit. 2013-3-13] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-579 Zákony pro lidi. Zákon č. 457/2003 Sb. [cit. 2013-3-15] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-457 Zákony pro lidi. Zákon č. 543/2005 Sb. [cit. 2013-3-20] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-543 70

Zákony pro lidi. Zákon č. 622/2006 Sb. [cit. 2013-3-28] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-622 Zákony pro lidi. Zákon č. 360/2007 Sb. [cit. 2013-3-30] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-360 Zákony pro lidi. Zákon č. 475/2008 Sb. [cit. 2013-3-30] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-457 Zákony pro lidi. Zákon č. 455/2011 Sb. [cit. 2013-4-5] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-455 ZEMÁNEK, Josef. Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky (1. Díl.) 29.2.2008 [cit. 2012-12-27]. Dostupný z: http://www.euroekonom.cz/analyzyclanky.php?type=jz-usa-hypoteky> ZIKA,Martin. Trh s nemovitostni je největší bublina. 23. 6. 2005 [cit. 2012-12-2] Dostupné:

71

Tištěné knihy: BELLAMY, John; MAGDOFF, Fred. Velká finanční krize – příčiny a následky, 1. české vydání. Všeň: Grimmus, 2009 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4

KOHOUT, Pavel. Finance po krizi 3. Vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. ISBN 978-80-247-4019-5

KRUGMAN, Paul. Návrat ekonomické krize. 1.vyd. Praha : Vyšehrad, 2009. 176 s. ISBN 978-80-7021-984-3.

SAMUELSON, Paul. Ekonomie 18.vyd. NS SVOBODA - 18. vydání, 800 str. ISBN: 80-205-05.

72

Seznam grafů: Graf 1: Vývoj indexu NASDAQ 100 v letech 1994 – 2004…………………..14 Graf 2: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (1994)……. 32 Graf 3: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (1995)……. 34 Graf 4: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (1996)……..35 Graf 5: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (1997)……..37 Graf 6: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (1998)……..38 Graf 7: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (1999)……..40 Graf 8: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (2000)……..41 Graf 9: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (2001)……..43 Graf 10: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (2002)…....45 Graf 11: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (2003)……46 Graf 12: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (2004)……48 Graf 13: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (2005)……49 Graf 14: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (2006)……51 Graf 15: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (2007)……52 Graf 16: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (2008)……54 Graf 17: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (2009)……56 Graf 18: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (2010)……57 Graf 19: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (2011)……59 Graf 20: Grafické znázornění příjmů a výdajů podle ministerstev (2012)……60 Graf 21: Grafické znázornění plánovaných a skutečných příjmů SROV…….62

73

Seznam tabulek: Tabulka1: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1990…………...30 Tabulka 2: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1991…………..30 Tabulka 3: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1992…………..31 Tabulka 4: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1993…………..31 Tabulka 5: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1994…………..31 Tabulka 6: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (1994)…………………………………………………………………….32 Tabulka 7: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1995…………..33 Tabulka 8: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (1995)………………………………………………………………….…33 Tabulka 9: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1996…………..34 Tabulka 10: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (1996)…………………………………………………………………….35 Tabulka 11: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1997………….36 Tabulka 12: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (1997)……………………………………………………………………..36 Tabulka 13: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1998………….37 74

Tabulka 14: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (1998)……………………………………………………………………..38 Tabulka 15: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1999………….39 Tabulka 16: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (1999)……………………………………………………………………..39 Tabulka 17: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2000………….40 Tabulka 18: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (2000)……………………………………………………………………..41 Tabulka 19: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2001…………..42 Tabulka 20: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (2001)………………………………………………………………..……42 Tabulka 21: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2002…………..44 Tabulka 22: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (2002)……………………………………………………………………..44 Tabulka 23: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2003…….…….45 Tabulka 24: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (2003)……………………………………………………………………..46 Tabulka 25: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2004…………..47

75

Tabulka 26: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (2004)……………………………………………………………………..47 Tabulka 27: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2005………….48 Tabulka 28: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (2005)…………………………………………………………………….49 Tabulka 29: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2006………….50 Tabulka 30: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (2006)……………………………………………………………………..50 Tabulka 31: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2007………….51 Tabulka 32: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (2007)…………………………………………………………………..…52 Tabulka 33: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2008…………..53 Tabulka 34: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (2009)…………………………………………………………………………………...53 Tabulka 35: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2009…………..55 Tabulka 36: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (2010)……………………………………………………………………..55 Tabulka 37: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2010………….56

76

Tabulka 38: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (2010)…………………………………………………………………….57 Tabulka 39: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2011………….58 Tabulka 40: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (2011)…………………………………………………………………….58 Tabulka 41: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2012………….59 Tabulka 42: Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu podle vybraných ministerstev (2012)……………………………………………………………….…….60 Tabulka 43: Porovnání plánovaných a skutečných příjmů SROV……………………..61 Tabulka 44: Rozdíl mezi příjmy a výdaji u sledovaných ministerstev…………………63

77

Vliv hospodářské krize na rozpočet ČR

Recommend Documents