POLITIKY EVROPSKÉ UNIE
Vnitřní trh
Z krize k novým příležitostem – prosperita pro občany a podniky „Lep š í f ungování vnit ř ního t r hu je kl íč ovým f ak t o r em evr o p s kého r ůs t u. “ Mic hel Bar nier, evr o p s ký ko m is ař p r o vnit ř ní t r h a s l užby
OBSAH Proč potřebujeme vnitřní trh . . . . . . . 3 Jak EU vnitřní trh spravuje . . . . . . . 5
POLITIKY EVROPSKÉ UNIE
Co dělá EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Perspektivy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Další informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Tato publikace je součástí edice „Politiky Evropské unie“, která vysvětluje, čemu se EU v různých oblastech věnuje a jakého pokroku zatím dosáhla. Přehled doposud vydaných publikací najdete na této internetové stránce:
http://europa.eu/pol/index_cs.htm
Jak funguje Evropská unie Evropa 2020 – evropská strategie růstu Zakladatelé Evropské unie Bezpečnost potravin Boj proti podvodům Cla Daně Digitální agenda Doprava Energetika Hospodářská a měnová unie a euro Hospodářská soutěž Hranice a bezpečnost Humanitární pomoc a civilní ochrana Kultura a audiovizuální oblast Migrace a azyl Obchod Oblast klimatu Podniky Regionální politika Rozpočet Rozšíření Rozvoj a spolupráce Rybolov a námořní záležitosti Spotřebitelé Spravedlnost, občanství, základní práva Veřejné zdraví Vnitřní trh Výzkum a inovace Vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport Zahraniční věci a bezpečnostní politika Zaměstnanost a sociální věci Zemědělství Životní prostředí
Politiky Evropské unie: Vnitřní trh Evropská komise Generální ředitelství pro komunikaci Publikace 1049 Brusel BELGIE Rukopis dokončen v srpnu 2013 Obálka a fotografie na straně 2: © iStockphoto.com/melhi 12 s. – 21 × 29,7 cm ISBN 978-92-79-24609-8 doi:10.2775/80591 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2014 © Evropská unie, 2014 Reprodukce je povolena. V případě použití nebo reprodukce samotných fotografií je nutné žádat o svolení přímo vlastníka autorských práv.
V N I T Ř N Í
3
T R H
Proč potřebujeme vnitřní trh Evropský vnitřní trh, někdy také nazývaný jednotný trh, umožňuje lidem a firmám neomezeně se pohybovat a obchodovat na území 28 států. V praxi dává občanům právo pracovat, studovat nebo trávit důchod v libovolné zemi EU. Spotřebitelům přináší širší nabídku zboží za příznivější ceny a nabízí jim větší ochranu při nákupech doma, v zahraničí nebo on-line. Malé i velké firmy mohou snadněji podnikat přes hranice a obstát na světovém trhu.
Rostoucí jednotný trh Za více než 20 let své existence se jednotný trh rozrostl ze 345 milionů spotřebitelů v roce 1992 na více než 500 milionů spotřebitelů v současnosti. Rovněž se zvýšil přeshraniční obchod mezi zeměmi EU z 800 miliard eur v roce 1992 na 2,8 bilionu eur v roce 2011 (v hodnotě zboží). V témže období se objem obchodu mezi EU a zbytkem světa ztrojnásobil, a to z 500 miliard eur v roce 1992 na 1,5 bilionu eur v roce 2011.
Čtyři svobody Volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, souhrnně označované jako „čtyři svobody“, které jsou zakotveny ve Smlouvě o Evropské unii, jsou základním kamenem jednotného trhu. Tato smlouva zmocňuje orgány EU, aby přijímaly zákony (v podobě nařízení, směrnic a rozhodnutí), které mají přednost před vnitrostátními právními předpisy a jsou závazné pro orgány jednotlivých států. Evropská komise hraje důležitou roli při navrhování právních předpisů EU, dohledu nad dodržováním smluv EU a řádným uplatňováním práva EU jednotlivci, vnitrostátními orgány a dalšími evropskými orgány na území celé Unie.
Jednotný trh stručně: fakta a čísla —— Hospodářství s největším HDP na světě —— 500 milionů spotřebitelů, 20 milionů malých a středních podniků —— 28 členských zemí —— Symbol evropské integrace —— Největší světový vývozce a dovozce potravin a krmiv —— 7 % světové populace —— 20 % světového dovozu a vývozu
Jednotná měna k posílení jednotného trhu
Jednotný trh EU nabízí spotřebitelům větší nabídku zboží za konkurenční ceny, ať již nakupují doma, v zahraničí nebo on-line. © iStockphoto/Sturti
Trh funguje lépe, když všichni používají stejnou měnu. Prvním krokem k zavedení společné měny bylo vytvoření eura 1. ledna 1999. Přesně o tři roky později byly uvedeny do oběhu eurové bankovky a mince. Dnes euro používají spotřebitelé a podniky v 17 členských státech, které společně tvoří eurozónu. Během dluhové krize se euro ukázalo být dostatečně odolné: udrželo si svou kupní sílu v době, kdy Unie poskytovala pomoc vysoce zadluženým zemím. Euro se také hojně používá v mezinárodních platbách a je jednou z hlavních světových měn – vedle amerického dolaru a japonského jenu. Na počátku roku 2014 se 18. zemí eurozóny stane Lotyšsko.
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
4
U N I E
Vývoj politiky
Mínění veřejnosti
Jednotný evropský akt z roku 1987 byl první zásadní revizí Římské smlouvy z konce 50. let, která vytvořila seskupení států později nazvané Evropská unie. Hlavním cílem aktu bylo dát evropské integraci a již existujícímu společnému trhu další stimul. Akt také změnil pravidla pro fungování evropských orgánů a institucí a v určitých oblastech rozšířil jejich pravomoci. Na tomto základě se vedoucí představitelé EU dohodli na tehdy slavném plánu zavádějícím podle dohodnutého harmonogramu řadu nových pravidel k „dokončení jednotného trhu“. Úspěšně se pak jednotný trh otevřel k 1. lednu 1993 pro 12 členských států.
Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2011 jsou evropští občané obecně přesvědčeni, že jednotný trh přináší větší nabídku zboží, více pracovních míst a spravedlivější hospodářskou soutěž. Na druhé straně je však jednotný trh stále vnímán jako nástroj, který přináší prospěch pouze velkým podnikům, zhoršuje pracovní podmínky a nepomáhá zlepšovat životní podmínky chudých a znevýhodněných osob. Průzkum ukazuje, že jednotný trh ještě není zdaleka dokončen a že více než třetina Evropanů (35 %) nezná výhody, které jim nabízí.
Dnes tvoří jednotný trh 28 zemí. Na základě dohod mezi EU a Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem se většina pravidel jednotného trhu uplatňuje i v těchto zemích (v rámci Evropského hospodářského prostoru), s výjimkou předpisů týkajících se rybolovu a zemědělství. Na území EU je možné v rámci schengenského prostoru cestovat bez prokazování cestovního dokladu na hranicích mezi 22 zeměmi.
Překonat krizi
Ale jednotný trh svůj plný potenciál ještě zdaleka nevyčerpal. Dnes v době krize je více než kdy jindy potřeba se zaměřit na oblasti, kde jednotný trh zatím nefunguje tak, jak by ve prospěch občanů a podniků měl. Především je nutné zlepšit právní regulaci a dohled nad finančními službami, zejména bankovnictvím. Ve hře jsou rovněž významné socio-ekonomické faktory. Vedle stárnutí obyvatelstva, které zdůrazňuje nutnost větší finanční jistoty, znamená nárůst využívání nástrojů informačních technologií a internetu ve všech věkových skupinách sice více zákazníků nakupujících on-line, ale také potřebu přijmout právní předpisy upravující tyto činnosti. Navíc hlubší integrace a vzájemná závislost finančních trhů spolu s rozmachem on-line bankovnictví a elektronických transakcí vyžadují přísnější regulaci a dohled na úrovni EU.
Hospodářská a finanční krize EU tvrdě zasáhla. Zapříčinila šest po sobě jdoucích čtvrtletí hospodářského poklesu a prudkého nárůstu nezaměstnanosti na 19 milionů lidí. Krize postihla jednotlivé státy Unie s různou intenzitou – pět jich muselo požádat o mimořádnou pomoc – a v řadě zemí odhalila strukturální nedostatky. Poškodila také veřejné finance a otřásla důvěrou veřejnosti v bankovní sektor. Krize však stále není u konce. EU může z krize vyjít silnější, neboť kvůli ní zlepšila koordinaci hospodářských politik a fungování jednotného trhu. Finanční sektor je nyní pod dohledem jediného orgánu a reguluje ho jednotný soubor pravidel. Dokončení vnitřního trhu a obnovení důvěry v něj je důležitým prvkem v úsilí, které EU umožní se hospodářsky vzpamatovat.
Jednotnou měnu euro používají spotřebitelé a podniky v 17 a brzy již v 18 zemích EU, které společně tvoří eurozónu. © iStockphoto/Claudio Arnese
V N I T Ř N Í
5
T R H
Jak EU vnitřní trh spravuje Evropská komise má k dispozici několik nástrojů, kterými může zajistit, aby jednotný trh fungoval správně a měli z něj prospěch všichni. V posledních 20 letech došlo v této oblasti ke dvěma hlavním změnám. Před dvaceti lety se za hlavní způsob řešení problémů považovalo přijetí nových právních předpisů nebo právních kroků proti členským zemím. Dnešní přístup je daleko náročnější a praktičtější. Otázka fungování jednotného trhu je předmětem úzké spolupráce Komise s členskými státy EU, ale také s občany a podniky. Další změnou je způsob, jakým jsou dnes díky IT nástrojům a internetu poskytovány informace. Komise dnes dostává zpětnou vazbu od všech, kterých se nová pravidla a předpisy týkají, daleko snáze a rychleji. Po přijetí právního předpisu sledují příslušné orgány, jak je předpis prováděn a uplatňován. Aby svou práci prováděly efektivně, musí být vnitrostátní orgány ve spojení se svými protějšky v ostatních zemích. Jedině tak mohou spolupracovat při řešení problémů, které vyvstanou. Zpětná vazba v každé fázi cyklu se shromažďuje a vyhodnocuje, takže se tvůrci politik mohou rozhodnout, zda je zapotřebí přijmout nový právní předpis nebo zda stačí upravit nebo zrušit stávající předpis.
Konzultování veřejnosti Komise se při rozhodování, kterým směrem se dát, často obrací na občany, podniky, obchodní sdružení, odborové svazy a další subjekty a žádá je o názor prostřednictvím tzv. otevřené konzultace probíhající obvykle on-line. Zainteresované strany mohou písemně zasílat své zkušenosti, připomínky a návrhy. Komise tyto názory zohlední při přípravě návrhu nového právního předpisu a když je návrh přijat, dbá na to, aby byl nový přepis správně prováděn a uplatňován v celé EU.
Srovnání výsledků ohledně prosazování pravidel EU Předpisy EU musí být do právního řádu jednotlivých států „transponovány“, jinak nebudou účinné. Komise od roku 1998 hodnotí, jak členské státy provádí a prosazují pravidla jednotného trhu. Slouží jí k tomu tzv. „srovnávací přehled výsledků v oblasti vnitřního trhu“. V on-line systému hlášení je možné sledovat státy s nejlepšími a nejhoršími výsledky pomocí diagramu používajícího symboliku světelných semaforů: zelená pro státy s nadprůměrnými výsledky, žlutá
pro průměrné a červená pro podprůměrné. Navzdory současným hospodářským turbulencím se členským státům daří provádět téměř všechna pravidla EU – do vnitrostátních právních řádů nebylo včas provedeno pouze 0,6 % směrnic týkajících se jednotného trhu.
Právní kroky v případě porušení práva Každý členský stát nese odpovědnost za správné a včasné provedení práva EU a je na Komisi, aby to zajistila. Proto v případě, kdy členský stát nesplní povinnost vyplývající z práva EU, má Komise vlastní pravomoce, kterými může porušování předpisů ukončit, nebo v krajním případě může věc postoupit Soudnímu dvoru EU v Lucemburku. V řízení o nesplnění povinnosti existuje několik formálních etap. Často se začíná šetřením, které Komise provádí v reakci na přijatou stížnost. Komise však může šetření zahájit i z vlastního podnětu, pokud narazí na nesrovnalosti. Není-li záležitost vyřešena v rámci výměny stanovisek mezi Komisí a vládou členského státu, může být Soudní dvůr požádán, aby vydal rozhodnutí, zda došlo k porušení práva. Avšak Soudní dvůr nemůže vnitrostátní opatření, které není v souladu s právními předpisy EU, ani prohlásit za neplatné, ani danému členskému státu nařídit, aby odškodnil osoby poškozené porušením práva EU. Je spíše na dotčeném členském státě, zda přijme opatření, kterými dosáhne souladu s právem EU. Pokud tak členský stát neučiní, může Komise věc opět postoupit Soudu a požádat ho, aby tomuto státu vyměřil penále účtované do chvíle, dokud porušování práva neskončí, anebo Soud požádá, aby státu uložil jednorázovou paušální pokutu. Rozsudky často stanovují důležité precedenty a vyjasňují některé body stávajících právních předpisů. Soudní dvůr například opakovaně rozhodl proti zvláštnímu „zlatému podílu“ hlasovacích práv v privatizovaných společnostech s odůvodněním, že tato výsada omezuje volný pohyb kapitálu.
Prospotřebitelská politika hospodářské soutěže Politiky EU týkající se hospodářské soutěže a jednotného trhu se vzájemně doplňují, protože politika hospodářské soutěže především prosazuje uplatňování pravidel, která zajišťují spravedlivou konkurenci mezi podniky.
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
6
U N I E
Spotřebitelé si díky tomu mohou vybírat z větší škály zboží a má to i příznivý vliv na cenu výrobků a jejich kvalitu. Existuje řada případů v oblasti hospodářské soutěže, kdy z opatření Komise těžili přímo spotřebitelé v rámci celého jednotného trhu. Jako příklad lze uvést případ z oblasti telekomunikací, kdy mobilní operátoři účtovali příliš vysoké ceny za hovory ze sítí jiných operátorů (až desetkrát více než u pevných linek). V roce 2009 nařídila Komise telekomunikačním regulačním orgánům v jednotlivých zemích, aby zajistily, že se sazby za tyto hovory budou zakládat na reálných nákladech. Komise jednotlivým operátorům za jejich postupy narušující hospodářskou soutěž uložila pokuty. Sazby se díky tomuto opatření snížily a systém cen v celé EU je od této doby transparentnější. Další informace o politice hospodářské soutěže EU najdete v publikaci „Hospodářská soutěž“, která je součástí této edice.
Informovat veřejnost Informovat občany a firmy o právech a příležitostech, které jednotný trh skýtá, je jedním z nejdůležitějších úkolů Evropské komise. Díky internetu je možné rychle a účinně šířit a aktualizovat informace ve všech jazycích EU.
Hledáte práci? Proč to nezkusit v zahraničí? Jednotný trh zaručuje všem evropským občanům právo pracovat a studovat v libovolné zemi EU.
Portál Vaše Evropa poskytuje uživatelsky přívětivé praktické informace pro občany EU a podniky: od cestovních dokladů a práv cestujících po otevření bankovního účtu v jiné zemi EU a o tom, co dělat, když potřebujete ošetřit u lékaře během dočasného pobytu v jiné členské zemi. Podniky se mohou dozvědět více o daních a bankovních účtech, kde zažádat o finanční prostředky od bank nebo fondů rizikového kapitálu, které jsou podporovány ze strany EU.
Pomáhat ve více oblastech Unie však dělá víc než jen podávání informací občanům a podnikům. Prostřednictvím různých cest jim pomáhá využívat všech výhod jednotného trhu a překonat problémy, s nimiž se setkají. Každý občan EU, který nakupuje zboží a služby v dalších zemích EU, na Islandu nebo v Norsku a potřebuje poradit, se může obrátit na evropská spotřebitelská centra. Centra bezplatně poskytují praktické informace o tom, kde ušetřit peníze a jak se vyhnout problémům. Rovněž odborně radí spotřebitelům, jak podat stížnost. Nicméně vždy prosazují nejdříve pokus o smírné řešení.
© iStockphoto/Wdstock
V roce 2006 byla zahájena činnost sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele. Tato síť spojuje vnitrostátní orgány ze všech zemí EU a umožňuje jim, aby si vzájemně pomáhaly při potírání škodlivých obchodních praktik, které porušují předpisy EU týkající se spotřebitele v přeshraničních situacích. Tato spolupráce například spočívá ve výměně důležitých informací. Od svého zavedení se síť již zabývala 1 200 žádostmi o vzájemnou pomoc a více než 200 upozorněními na nekalé praktiky. Síť Solvit pomáhá přímo občanům a podnikům najít rychlé a pragmatické řešení problémů, které zapříčinilo nesprávné uplatňování pravidel EU orgány veřejné správy. Mezi nejčastější problémy patří uznávání odborných kvalifikací, přístup ke vzdělání, povolení k pobytu a sociální zabezpečení. Podniky, které chtějí poskytovat služby ve více členských státech EU, mohou také získat informace o příslušných postupech a požadavcích u tzv. jednotných kontaktních míst, což jsou internetové portály elektronické správy, ke kterým se mohou připojit buď ve své vlastní zemi nebo v některé z dalších zemí EU. V neposlední řadě mohou evropští podnikatelé získat bohatou nabídku bezplatné podpory v podnikání, zahrnující odborné poradenství ohledně právních předpisů EU pro jednotný trh (od patentů po otázky zdanění), od sítě Enterprise Europe Network, která má téměř 600 členských organizací v 50 zemích.
V N I T Ř N Í
7
T R H
Co dělá EU Dokončení jednotného trhu je pro Evropskou komisi prioritou, jelikož v něm vidí cestu, jak oživit evropské hospodářství po prodělané krizi. Z tohoto důvodu vznikly Akty o jednotném trhu I a II: řada opatření na podporu hospodářství a zaměstnanosti.
V dubnu 2011 Evropská komise přijala Akt o jednotném trhu I. Obsahoval 12 opatření na nastartování evropské ekonomiky a otevření možností k vyššímu růstu, konkurenceschopnosti a sociálnímu pokroku. Komise tento seznam sestavila poté, co zanalyzovala přibližně 850 příspěvků ze čtyřměsíční veřejné diskuse a stanoviska a závěry dalších orgánů EU. Za každým opatřením rychle následovaly konkrétní návrhy na nové právní předpisy nebo změny pravidel, které měly zlepšit každodenní život občanů, spotřebitelů, pracovníků a podniků, zejména těch malých. Jedním z cílů bylo zlepšit přístup k finančním prostředkům pro začínající podniky, které často postrádají zdroje potřebné pro nábor zaměstnanců, uvedení nových produktů na trh nebo vybudování infrastruktury. Tím jsou konkurenčně značně znevýhodněny. Proto Komise navrhla nařízení, kterým se stanoví jednotná pravidla týkající se fondů rizikového kapitálu v celé Evropě. Od července 2013 by měl nový jednotný soubor pravidel pomoci těmto fondům přilákat více kapitálových závazků. To jim umožní expandovat a nabídnout větší perspektivy růstu začínajícím firmám. Další prioritou Aktu o jednotném trhu I je zlepšení mobility pracovníků v EU, protože mnoho vysoce kvalifikovaných pracovních míst zůstává neobsazeno. Komise navrhla zavedení „evropského profesního průkazu“, který by zájemcům pomohl získat snáze a rychleji uznání jejich kvalifikace v celé EU.
© iStockphoto/Monkey Business Images
Prioritní opatření pro nový růst
Evropský průmysl je konkurenceschopnější, mají-li podniky možnost nabízet své výrobky na celém jednotném trhu.
Udržet tempo Evropská komise v říjnu 2012 předložila dalších 12 klíčových akcí v rámci Aktu o jednotném trhu II. Tato opatření lze rozdělit do čtyř hlavních oblastí, které lze považovat za tahouny růstu: integrované sítě, přeshraniční mobilita jednotlivců a firem, digitální ekonomika a opatření posilující soudržnost a spotřebitelské výhody. „Je to příležitost využít naší silné stránky, jednotného trhu, k tomu, aby se naše sociálně tržní hospodářství opět stalo konkurenceschopným a prosperovalo,“ uvedl komisař Barnier při oznámení této iniciativy. Na tyto konkrétní návrhy v každé oblasti Komise navázala sérií opatření. V březnu 2013 předložila nová pravidla na snížení nákladů na zavádění vysokorychlostního internetu o 30 %. Tato pravidla se opírají o osvědčené postupy již vyzkoušené v Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Litvě, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku, Švédsku a Spojeném království. Opatření EU však ponechávají organizační otázky z velké části na uvážení členských států.
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
Důvěru spotřebitelů chce Komise zvýšit novými bezpečnostními pravidly pro spotřební zboží na jednotném trhu, která navrhla v únoru 2013, a také posílením dozoru nad trhem, zejména pro nepotravinářské výrobky dovážené ze zemí mimo EU. Cílem je, aby se závadné výrobky vůbec nedostaly spotřebiteli do rukou a aby se dala jednoduše vysledovat jejich cesta v dodavatelském řetězci, takže by mohly být v případě problému snadno nalezeny a rychle staženy z trhu. Jakmile budou nová pravidla přijata Evropským parlamentem a Radou, začnou být prosazována vnitrostátními orgány zabývajícími se dozorem nad trhem. Tyto orgány budou spolu úžeji spolupracovat a koordinovat kontroly bezpečnosti výrobků, zejména na vnějších hranicích EU.
Jednotný trh pro spotřebitele
© iStockphoto/Squaredpixels
Existence jednotného trhu je pro 500 milionů spotřebitelů v EU výhodná, neboť mohou nakupovat zboží a služby od jakéhokoli obchodníka (za stejných podmínek a smluvní závazků v celé EU). Čím informovanější rozhodnutí mohou přijímat, tím větší to má dopad na posílení jednotného trhu a na podporu hospodářské soutěže, inovací a růstu.
Díky právním předpisům jednotného trhu si mohou domácnosti a podniky vybrat dodavatele energie podle svého přání.
8
U N I E
Internet Přestože řada lidí považuje internet za samozřejmost, mnoho sítí a služeb, které byly vyvinuty během posledních 20 let, vděčí za svou existenci proaktivní a flexibilní politice EU. Nejnovější technický vynález nebo výstřelek módy si nyní můžete objednat z kterékoli evropské země a bude vám doručen až domů. Firmy sídlící na opačném konci kontinentu mohou spojit své síly a nabídnout lepší služby nebo větší nabídku výrobků. V moderním on-line světě může kupující více ovlivňovat služby prostřednictvím e-mailu nebo zveřejněním internetové recenze. Ale internet je daleko více než jen nakupování. Jeho dopad je patrný i v kulturní oblasti. Díky politice jednotného trhu EU má veřejnost na internetovém portálu europeana.eu k dispozici digitální verze děl evropské literatury, filmů, obrazů a ostatní umělecké tvorby.
Více konkurence na trhu s energií Díky legislativě upravující jednotný trh, která byla zavedena v posledních patnácti letech, v kombinaci s prosazováním práva hospodářské soutěže nejsou již vnitrostátní trhy ovládány státními monopoly, ale jsou otevřené dodavatelům ze zahraničí. V důsledku toho mají domácnosti a podniky možnosti zvolit si libovolného dodavatele. Rozvinutější přeshraniční obchod v odvětví energetiky také pomáhá předcházet problémům s narušením či přerušením dodávek elektřiny v členských státech EU. Několik evropských energetických společností nyní také působí na trzích několika členských států, a zvyšuje tak konkurenční prostředí mezi poskytovateli služeb.
V N I T Ř N Í
9
T R H
© iStockphoto/Squaredpixels
Směrnice jednotného trhu EU stanoví celoevropské požadavky na bezpečnost výrobků a ochranu životního prostředí.
Studium či práce v zahraničí V současnosti je většina diplomů a odborné kvalifikace získaných v jednom státě Unie uznávána v ostatních členských státech. Studijní programy EU, jako jsou Erasmus a Leonardo, umožňují každý rok stovkám tisícům Evropanů studovat a připravovat se na budoucí povolání v zahraničí. Kromě výhod pro jednotlivce posilují tyto iniciativy evropské hospodářství. Podle průzkumu Eurobarometru 56 % občanů vnímá volný pohyb osob jako nejpozitivnější přínos evropské integrace. Většina lidí se také domnívá, že to ekonomice prospívá.
Výhody pro evropské podniky Každý podnik v EU může obchodovat na 28 vnitrostátních trzích a mít 500 milionů potenciálních zákazníků. Větším podnikům to umožňuje využívat úspor z rozsahu, zatímco malé a střední podniky mohou prorazit na nové trhy. Malé a střední podniky jsou pro evropské hospodářství mimořádně důležité, neboť vytvářejí 85 % všech nových pracovních míst v EU. Patří také mezi nejinovativnější v EU, což je klíč k překonání krize. Výhody jednotného trhu také podnikům pomáhají být konkurenceschopní na trzích v zemích mimo EU. Politika jednotného trhu EU usnadňuje podnikání v Evropě mnoha způsoby. Jedním z nich je vzájemné uznávání výrobků, díky němuž různé technické normy v jednotlivých státech nestojí v cestě volnému obchodu se zbožím v rámci EU. Proto může být produkt vyráběný v souladu se zákonnými požadavky a uvedený na trh v jednom členském státě prodáván i v ostatních státech. Odhaduje se, že legislativa v oblasti jednotného trhu
snížila od roku 2007 administrativní zatížení firem v EU o 25 %.
Udržitelný a bezpečný průmysl Kromě volného oběhu zboží stanovily směrnice jednotného trhu v celé EU bezpečnostní a environmentální požadavky na výrobky několika kategorií. Tyto předpisy nejenže umožňují volný oběh zboží v EU, ale mají velký význam pro evropské občany. Výrobky jsou nyní mnohem bezpečnější. Pokud je na obalu výrobku označení CE, výrobce zaručuje, že výrobek splnil veškeré platné směrnice a že může být prodáván v celé EU. Usnadňuje to život podnikům, které chtějí prodávat přes hranice, i kupujícím, kteří mají jistotu, že si kupují bezpečný a normy splňující výrobek.
Ochrana inovací K vytvoření skutečného jednotného trhu je nutné odstranit či co nejvíce snížit veškerá omezení svobody pohybu a praktiky narušující hospodářskou soutěž a zároveň vytvořit prostředí, které podporuje inovace a investice. V této souvislosti je pro úspěch jednotného trhu klíčová ochrana duševního vlastnictví. Aby to bylo pro podniky působící v několika státech EU snazší a levnější, byla zavedena v roce 1993 ochranná známka Společenství. V praxi to znamená, že podniky platí méně za zápis své ochranné známky a ty, co vyplňují žádosti na internetu, mohou ušetřit ještě více. Firmy budou mít také brzy možnost žádat o jednotný patent svého vynálezu, který bude platný v 25 státech EU. Odpadne jim tak povinnost podávat žádost o patent
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
10
U N I E
Finanční služby: lepší regulace a dohled Finanční krize zdůraznila potřebu zlepšit v celé EU právní úpravu, transparentnost a dohled nad finančními trhy, jejich aktéry a produkty. V souladu s cíli jednotného trhu a volného pohybu kapitálu stále více bank působí v několika státech. Zatímco banky jsou díky tomu efektivnější, regulace a dohled ustrnuly na vnitrostátní úrovni. V této oblasti se již řada věcí podařila. Podle revidované směrnice EU o kapitálových požadavcích budou muset všechny banky v eurozóně od 1. ledna 2014 držet větší objem hodnotnějšího kapitálu. Tento požadavek zvýší stabilitu bank v EU a zlepší jejich schopnost řídit odpovídajícím způsobem rizika spojená s jejich činností a schopnost absorbovat případné ztráty. Rovněž se stanoví nové maximální stropy pro bonusy vedoucích pracovníků.
LEVNĚJŠÍ VOLÁNÍ Z MOBILU V ZAHRANIČÍ 300
Stahování dat v zahraničí (za MB) Volání ze zahraničí (za minutu)
250
Posílání SMS ze zahraničí
v eurocentech bez DPH
200
150
100
50
0 2007
2010
2014
Eurotarif stanoví maximální ceny povolené podle práva EU. Zaveden byl v roce 2009 pro volání a SMS a v roce 2012 pro stahování dat.
EU dosáhla snížení cen za roaming o více než 80 % od roku 2007.
© iStockphoto/Tan Wei Ming
v každé zemi zvlášť. To podnikům, a zejména těm menším, výrazně sníží náklady a administrativu.
Obnovení důvěry ve finanční systém je jedním z hlavních motivů plánované bankovní unie, která stanoví jednotný soubor pravidel pro banky eurozóny.
Mezi další iniciativy patří například nové technické normy pro deriváty obchodované na neregulovaných burzách, které stanoví nařízení o infrastruktuře evropských trhů, jež vstoupilo v platnost v srpnu 2013. Plánuje se také rozšíření pravidel pro investiční služby, například makléřství a správy portfolia, a zvýšení ochrany spotřebitelů prostřednictvím lepší dostupnosti a transparentnosti bankovních účtů. Také se vyžaduje, aby na evropské úrovni existoval řádný dohled umožňující řešení přeshraničních rizik a aspektů. Z tohoto důvodu byly vytvořeny tři celoevropské orgány, které fungují od roku 2011. Jedná se o Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Rovněž byla zřízena Evropská rada pro systémová rizika, která identifikuje rizika, jež by se mohla rozšířit na celý finanční sektor, a zajišťuje, aby nebyla ohrožena finanční stabilita.
V N I T Ř N Í
T R H
Obnovit důvěru v banky Dluhová krize eurozóny ukázala, že k přetnutí začarovaného kruhu mezi bankami a státními pokladnami jednotlivých členských států je potřeba provést důkladné reformy. Pokud země navyšuje veřejný dluh do příliš vysokých částek a trpí tím její úvěruschopnost, táhne to dolů i banky, které většinou bývají největším držitelem veřejného dluhu. Naopak, pokud jsou na tom špatně banky, vláda může být donucena zasáhnout a vynaložit peníze na jejich záchranu. Chceme-li přetnout tuto vazbu a obnovit důvěru veřejnosti v banky, nestačí stanovit společná pravidla. Zejména u zemí, které jsou součástí eurozóny, je hlubší a integrovanější přístup k finančním dohledu nutností. Proto se vedoucí představitelé EU v červnu 2012 zavázali vytvořit bankovní unii, v níž se budou všechny banky eurozóny řídit jednotným souborem pravidel. Tato myšlenka byla dále rozpracována v plánu Komise pro hospodářskou a měnovou unii z listopadu 2012. Počínaje koncem roku 2014 bude na všechny banky eurozóny a ostatní věřitele dohlížet v rámci tzv. „jednotného mechanismu dohledu“ Evropská centrální banka. Země EU mimo eurozónu se mohou rozhodnout, zda se k tomuto mechanismu připojí či ne.
© iStockphoto/Justin Horrocks
Podle návrhu Komise z července 2013 je třeba tento mechanismus doplnit „jednotným mechanismem pro řešení problémů“, který se bude zabývat likvidací finančních institucí v úpadku, aby co nejméně utrpěli daňoví poplatníci a reálná ekonomika. Od srpna 2013
11
také platí přísnější předpisy EU pro státní podpory, které vyžadují, aby poskytovatelé úvěrů, kterým chybí finanční prostředky, se je nejdříve snažili získat od vlastních investorů a teprve potom požádali o státní podporu. Podle těchto plánů bude založen nový evropský fond financovaný bankovním sektorem. Jeho účelem bude přispívat na restrukturalizaci bank v úpadku. V případě, že prostředky od akcionářů bank a věřitelů nebudou dostačující a pokud tento nový fond ještě nebude mít vybudované odpovídající zdroje, může být banka výjimečně rekapitalizována přímo, tj. může získat nový kapitál jako jeden z prvků plánu záchrany bank, které by jinak zkrachovaly. To lze provést prostřednictvím stálého eurovalu známého pod jménem „Evropský mechanismus stability“ a není nutné žádat o pomoc vládu členského státu. Prioritou zůstává zavést bezpečný, odpovědný, pro spotřebitele vstřícný a prorůstový finanční sektor v Evropě. Proto bude v nejbližším období předloženo několik zásadních návrhů. Patří mezi ně revidovaná pravidla pro zaměstnanecké penzijní fondy, strukturální reformy bank a revidovaná pravidla pro inovativní platební služby zahrnující platby kartou, přes internet nebo mobilním zařízením. Přestože mnohé detaily těchto reforem musí být ještě doladěny, vyjadřují evropští představitelé vůli začít novou éru solidního hospodářského růstu opírajícího se o silný a spolehlivý finanční sektor.
Stabilní banky jsou pro občany důležité – zejména při pořizování nového bydlení.
E V R O P S K É
12
U N I E
Perspektivy
V nadcházejících letech chce Komise rovněž přispívat k celkovému rozvoji sociálního hospodářství v Evropě a zejména k rozvoji sociálních podniků, kterým více než o maximalizaci zisku jde o dosahování společných zájmů, pokud jde o sociální, společenské a environmentální cíle. EU by mohla rovněž sehrát úlohu v podpoře kolektivního financování prostřednictvím internetu (tzv. crowdfunding), které by mělo pomoci zaplnit mezeru ve financování malých podniků a začínajících firem. V červnu 2013 Komise zorganizovala první seminář zkoumající různé aspekty crowdfundingu a bude pokračovat vypracováním studie o možných politických iniciativách.
© iStockphoto/Peepo
Navzdory všem dosavadním úspěchům se na jednotném evropském trhu, zejména v oblasti služeb a energetiky, stále vyskytuje řada nedostatků, které je nutné odstranit. Řešit je lze pouze na úrovni EU, pokud to má jednotlivcům a podnikům pomoci jednotný trh plně využívat.
Evropa potřebuje nové podniky.
Další informace XX Přehled politiky jednotného trhu EU na internetových stránkách Komise: http://ec.europa.eu/internal_market/index_en.htm XX Seznam veřejných konzultací: http://ec.europa.eu/yourvoice/consultations/index_en.htm XX Informace o právních předpisech EU a návrzích v oblasti finančních služeb a kapitálových trhů: http://ec.europa.eu/internal_market/top_layer/financial_capital/index_en.htm XX Portál Vaše Evropa pro občany a podniky: http://europa.eu/youreurope/ XX Průvodce po službách, které malým podnikům nabízí síť Enterprise Europe Network, a příběhy úspěšných podnikatelů, kterým síť pomohla: http://een.ec.europa.eu XX Máte nějaké dotazy ohledně EU? Kontaktujte službu Europe Direct: 00 800 6 7 8 9 10 11 http://europedirect.europa.eu
ISBN 978-92-79-24609-8 doi:10.2775/80591
NA-70-12-012-CS-C
P O L I T I K Y
