Evropská unie a její politiky NF VŠE, LS 2009-2010 Vnitřní trh EU Prof. Ing. Luděk Urban, CSc Jean Monnet Professor Literatura povinná : 1. Baldwin, R., Wyplosz, Ch., Ekonomie evropské integrace, Grada 2008, kap. 1.,1.1-1.9, kap. 2, 2.1, kap. 6, 6.5 2. Týč, V., Základy práva Evropské unie pro ekonomy, 3.vyd., Linde Praha 2002, kap.V, 1, 2, 3, 4, 8, 9 3. Vnitřní trh EU, www.euroskop.cz, Evropská unie, Vnitřní trh Evropské unie Literatura doporučená : 1. Urban,L., Evropský vnitřní trh a příprava České republiky na začlenění, Linde Praha 2002,kap. 1-4, 2. www.europarl.eu.int, Fact Sheets on the European Union, Edition 2004, Part III, 3.1.0, 3.2, 3.3, 3.4, www.europarl.europa.eu/facts_2004/ Obsah : Úvod 1.Stručná historie vnitřního trhu EU 2.Instituce EU a jejich role při správě vnitřního trhu EU, 3.Jak si země EU vzájemně otevřely své trhy, 3.1 Jak byly odstraněny překážky volného pohybu zboží, 3.2 Jak byly odstraněny překážky volného pohybu služeb 3.3 Jak byly odstraněny překážky volného pohybu pracovníků, 3.4 Jak byly odstraněny překážky volného pohybu kapitálu, 4. Pátá svoboda vnitřního trhu EU, 5. Ochrana hospodářské soutěže na vnitřním trhu EU ,
1
6. Vnitřní trh EU a zavedení společné měny, 7. Vnitřní trh EU a doprovodné politiky, 8. Vnitřní trh EU pro 21.století
Úvod 1.Vnitřní trh je v programu evropské ekonomické integrace hlavní součástí a hlavním přínosem, Hlavní úkol stanovený Římskou smlouvu : „Úkolem Společenství je zřízení společného trhu“ (čl. 2) 2. Odstraněny tradiční, většinou staleté bariéry mezi trhy zúčastněných evropských zení : celní, obchodní, technické, daňové, administrativní a jiné, Vznikla „oblast bez vnitřních hranic,v níž byly propojeny trhy zboží, pracovníků, služeb a kapitálu“ (Jednotný evropský akt, 1987), Prostor pro čtyři svobody, 3. Očekávání ekonomické a politické: • Zvýšit a udržet ekonomickou prosperitu, na tomto základě postupně zvyšovat životní úroveň, • Přispět ke „stále užšímu spojení evropských národů“ (Preambule ŘS),odstranit staleté politické soupeření na evropském kontinentu 4. Program dalekosáhlé ekonomické liberalizace doprovázený dohodnutými pravidly, 5. Legislativa vnitřního trhu tvoří podstatnou část evropského práva, příprava na vstup
2
1.Stručná historie vnitřního trhu EU 1. Dominantní úkol zakladatelských smluv, obsahově i časově náročný, 12 let, do konce 1969, Čeho bylo dosaženo : cla a obchodní kvóty (1968), celní unie,mimotarifní bariéry, Situace na jednotlivých trzích, 2. Tři skupiny bariér : (Bílá kniha 1985) 1. Fyzické : na vnitřních hranicích mezi členskými státy nadále kontrola zboží a osob, 2. Technické : rozsáhlý rejstřík odlišných národních předpisů,jež brzdily volný pohyb zboží, služeb i pracovníků, 3. Daňové : rozdíly v sazbách nepřímých daní DPH a spotřebních daní), jež nejen deformovaly vzájemný obchod,ale vynucovaly si kontrolu na hranicích mezi členskými státy
Rozdíl proti USA, tradiční handicap Evropy : roztříštěnost, brzda ekonomické výkonnosti, Příčiny pomalého postupu : jednomyslné hlasování v Radě (Lucemburský kompromis, 1966 ), 70.léta Důsledky : až do poloviny 80.let společný trh neexistoval, roztříštěnost na domácí trhy, klesající konkurenceschopnost, zřetelné zaostávání za USA a Japonskem 3. Průlom v polovině 80.let • Nástup nové Komise v čele s J. Delorsem • Přijetí Jednotného evropského aktu (1987): • Termín : do konce 1992, • Hlasování kvalifikovanou většinou u směrnic, které se týkají vnitřního trhu 3
•
• • •
Rozšíření agendy vnitřního trhu : sociální politika, regionální politika (ekonomická a sociální soudržnost), výzkum a technický vývoj, životní prostředí, poprvé zmínka o hospodářské a měnové unii Program vnitřního trhu realizovaný na základě Bílé knihy ( 1985 ) Začátek 1993 : „dokončení vnitřního trhu“, jak chápat „dokončení“, Výsledky : odstranění kontroly zboží na vnitřních hranicích, vzájemné uznávání diplomů a vysvědčení umožňující volný pohyb pracovníků, svoboda pro usazování podnikatelů a osob svobodného povolání, volný prostor pro poskytování služeb přes hranice (pro banky, pojišťovny, otevření trhu veřejných zakázek, odstranění bariér pro volné přesuny kapitálu mezi členskými zeměmi
4. Maastrichtská smlouva (v platnosti od 1993) : program vnitřního trhu doplněn o hospodářskou a měnovou unii, Logický krok ekonomické integrace : odstranění kolísání směnných kurzů zúčastněných zemí, spekulace, snadné porovnávání nákladů a cen,zvýšení konkurenčního tlaku, 5. 90.léta : liberalizace síťových odvětví : otevření dopravních trhů, telekomunikačních trhů, trhů v energetice, poštovních služeb 6. 2000 : Lisabonská strategie,“plně funkční trh“, 7. 2006 : celková revize dosavadních přístupů k vnitřnímu trhu
4
2.Instituce EU a jejich role při správě vnitřního trhu EU Prakticky všechny instituce EU se podílejí na správě vnitřního trhu a jeho dokončování, Evropská komise : iniciátor legislativy vnitřního trhu, výkonný orgán : ochrana hospodářské soutěže, dohled nad zaváděním a dodržováním evropské legislativy, složení Komise, Evropská rada : vymezuje strategii EU, „úkoluje“ Komisi, jarní zasedání ER, Rada Evropské unie (Rada ministrů) : projednává a společně s EP přijímá akty týkající se vnitřního trhu,formace Rady, ECOFIN, Rada pro konkurenceschopnost, Evropský parlament : společně s Radou ministrů rozhoduje o přijetí legislativy vnitřního trhu, Evropský soudní dvůr : řadou rozsudků odstranil překážky rozvoje vnitřního trhu, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů
3. Jak si země EU vzájemně otevřely své trhy 3.1 Jak byly odstraněny překážky volného pohybu zboží Mezi nejzávažnější překážky vzájemného obchodu patří dvě : 1. Rozdílné národní technické požadavky, které se týkají průmyslových výrobků a potravin a které mají zabránit možným rizikům pro zdraví a bezpečnost uživatele, 2. Rozdíly národních sazeb daně z přidané hodnoty a rozdíly ve spotřebních daních, V obou případech nutno zastavovat zboží na hranicích a podrobovat ho kontrole
5
1. Problém s rozdílnými národními předpisy Po odstranění cel a kvót překážkami zůstávají necelní překážky : různé technické předpisy na ochranu zdraví a bezpečnosti uživatele a spotřebitele : potraviny, elektrické přístroje, automobily, aplikují všechny vyspělé země, Dvě možná řešení : 1. Přes rozdíly mezi zeměmi si členské země budou navzájem uznávat své odlišné národní předpisy, 2. V případě, že rozdíly jsou velké, členské země na nich trvají, je řešením sjednocení rozdílných technických požadavků jejich harmonizací, Ad 1) Vzájemné uznávání národních technických a jiných předpisů : Případ Cassis de Dijon , rozhodnutí Evropského soudního dvora (1979): výrobek legálně uvedený na trh v jedné členské zemi může být uváděn na trhy v ostatních zemích, bez ohledu, zda to odpovídá předpisům těchto zemí,význam Ad 2) Pokud je uznávání nemožné ( rozdíly mezi národními předpisy jsou značné), pak nezbývá než se dohodnout na společných požadavcích, které stanoveny na úrovni EU Dva přístupy : 1. Starý přístup : standardy, které musí výrobek splňovat (zdravotní, bezpečnostní, ekologické) : vybrané potraviny, léčiva, motorová vozidla,umělá hnojiva aj. 2. Nový přístup (1985) : tři kroky : 1.Rámcové směrnice pro široce vymezené skupiny výrobků stanovující společné bezpečnostní požadavky (elektrické stroje,
6
kotle, plynové spotřebiče, stavební výrobky, hračky, výtahy aj.), na úrovni EU, 2. Závazné a detailní technické normy ke konkrétním výrobkům vydávané nevládními evropskými normalizačními institucemi ( CEN, CENELEC, ETSI), 3. Potvrzení shody autorizovanými zkušebnami v zemi výroby, certifikace, označení CE (od roku 1991) Důsledek : automatický vstup na trhy všech členských zemí, není nutno znovu testovat, členské země si důvěřují 2. Problém s rozdílnými sazbami nepřímých daní (daně z přidané hodnoty a spotřební daně) Obě daně vstupují do konečné ceny výrobku nebo služby, Při velkých rozdílech v sazbách vznikají nerovné podmínky ve vzájemném obchodě na vnitřním trhu : budou si konkurovat stejné výrobky,avšak s různou cenou ovlivněnou různou sazbou nepřímé daně, ŘS : „v zájmu společného trhu“ bude nezbytné provést sblížení nepřímých daní, protože velké rozdíly by narušily „podmínky soutěže na společném trhu“, Sblížení pouze u nepřímých daní, nutná jednomyslnost Dva problémy : 1. Jak sblížit sazby nepřímých daní, aby se tím nekomplikoval vzájemný obchod, 2. Jak vybírat nepřímé daně, Ad 1) Sblížení sazeb DPH : Od roku 1993 na vnitřním trhu EU pouze dvě sazby DPH : standardní (s minimální sazbou 15 % a horní hranicí 25 %), volnost členských zemí, nižší (snížená) sazba,minimálně na úrovni 5 %, horní sazba není určena,v praxi nepřekračuje 9 %,
7
Pouze u vybraných výrobků a služeb se sociálním dopadem: potraviny, léčiva, hromadná doprava osob, dodávky energie a vody pro domácnosti, knihy a časopisy, Pro podporu zaměstnanosti může být nižší sazba použita také u činností s vysokým podílem lidské práce, Ad 2) Způsob výběru : dva možné přístupy, buď v zemi původu (kde výrobek vznikl) nebo v zemi určení (kam byl výrobek vyvezen a prodán), Důsledky , V současnosti : výběr v zemi určení, při přechodu hranic mezi členskými státy je výrobek osvobozen od DPH, která je nasazena v zemi určení, výrobek je prodáván se stejnou sazbou DPH jako domácí výrobky, odpadá kontrola na hranicích, nutné jednání mezi daňovými úřady členských zemí, „Přechodný“ systém Harmonizace spotřebních daní : od konce 80.let minimální sazba spotřební daně u tří skupin výrobků : alkoholu a alkoholických nápojů, tabákových výrobů a pohonných hmot, Členské země mohu nasadit vyšší sazby, Harmonizace přímých daní : minimální rozsah Dále studovat : viz Euroskop, Vnitřní trh Evropské unie • Otevření evropského trhu veřejných zakázek, • Ochrana průmyslového a duševního vlastnictví na vnitřním trhu, • Ochrana spotřebitele na vnitřním trhu, • Podpora malých a středních podniků na vnitřním trhu
3.2
Jak byly odstraněny překážky u volného pohybu služeb
Znamená : poskytovatel služby (obchodník, podnikatel, živnostník, zástupce svobodných povolání) může provozovat svou činnost v kterémkoli jiném členském státě, za stejných podmínek jako příslušníci tohoto státu, bez diskriminace 8
Dvě možnosti : usadit se trvale v jiném členském státě (banka, finanční instituce, zřízením obchodu, hotelu, servisu aj.) nebo poskytováním služeb přes hranice (pojišťovací služby,poradenství), Formálně od roku 1970, ale národní regulační předpisy hostitelské země, výkon určitých profesí, zřizování bank a pojišťoven Argumenty : ohled na spotřebitele, zdraví, bezpečnost Předpokládaný postup : propojování trhů služeb podle oborů : sektorový přístup, Sektor služeb zatížen mnohem větším počtem národních regulačních předpisů : banky, služby v dopravě, ubytovací a pohostinské služby, Tři důležité segmenty sektoru služeb: 1. Bankovní a pojišťovací služby, 2. Dopravní služby, 3. Finanční služby Ad 1) Bankovní a pojišťovací služby, Předtím : licence vydávané každou zemí, Jak řešit : vzájemné uznávání nebo evropská nadnárodní instituce? Společná pravidla bankovního podnikání (1977 a 1989) : 1. Harmonizovány podmínky pro zakládání a provoz finančních institucí (tzv.pravidla obezřetného podnikání), vydání licence, 2. Jediná bankovní licence vydávaná v mateřské zemi, 3. Dozor nad bankou se provádí v mateřské zemi, členské země si důvěřují a vzájemně uznávají výsledky dozoru prováděného orgány domovského státu
9
„Evropský pas“, bez nových institucí, Důsledky pro evropský trh bankovních služeb Podobně : služby poskytované pojišťovnami, Ad 2) Dopravní služby : význam sektoru dopravních služeb, struktura dopravního sektoru, Bariéry : národní monopoly (železnice, letecká doprava), obava z ohrožení bezpečnosti, ochrana pracovních míst, kvóty, Teprve koncem 90.let otevřen přístup na domácí dopravní trhy subjektům z dalších členských zemí : nákladní automobilová doprava, železnice, letecká doprava Transevropské sítě Ad 3) Finanční služby : vzájemný obchod, poptávka o finančních službách, vypořádávání transakcí, přesuny kapitálu, společná měna, Opatření proti praní špinavých peněz (1991) Ostatní služby : stavebnictví, služby pro podniky, regulované profese (instalatér, elektrikář aj.),
Sektorový přístup postupoval pomalu : 2000 : sektor služeb zajišťuje přes dvě třetiny růstu HDP, ale oddíl ve vzájemném obchodě jen 20 %, Návrh Evropské komise (2003) : místo sektorového přístupu vytvořit společný právní rámec pro volný pohyb služeb 1.Zjednodušit administrativní postupy, 2. Zavést princip země původu: platí sociální a pracovně právní úprava země původu, nikoli právní úprava hostitelské země, v níž se služba poskytuje,
10
3. Hostitelská země nesmí žádat trvalé usazení, udělovat povolení činnosti, členství v profesní komoře, žádat respektování její právní úpravy, 3.Ochrana spotřebitele a mechanismus dohledu, Odpor a kritika : • Sociální dopady : přesun do nových zemí, sociální dumping, • Obava ze snížení standardů ve starých zemích, • Různé podmínky pro domácí a zahraniční pracovníky, • Dohled Přijatá směrnice (únor 2006) : • Platí zákonodárství hostitelské země (úprava pracovních podmínek, ochrana zdraví a bezpečnosti na pracovišti, ekologické standardy) • Hostitelské země odstraní většinu administrativních překážek, • Kontaktní místa • Zahrnuje velkou část služeb určených spotřebitelům a podnikům, • Vyňaty služby ve veřejném zájmu ( zásobování vodou, elektřinou,plynem,pošty), služby poskytované veřejnou správou (sociální a zdravotní služby)
Termín zavedení : konec roku 2009 3.3 Jak byly odstraněny překážky volného pohybu pracovníků Revoluční požadavek evropského projektu integrace Záměr Postupné otevírání pracovních trhů : ŘS : pouze ekonomicky činné osoby, Jednotný evropský akt : studenti, důchodci, osoby žijící z nezávislých příjmů, 11
Maastrichtská smlouva : občanství Unie , Amsterodamská smlouva: zákaz diskriminace Volný pohyb osob, Schengenský prostor 1994 : týká se i zemí Evropského hospodářského prostoru Obsah svobody : každý občan EU (a jeho rodina) má právo se přesunout do jiné členské země s cílem tam pracovat a usadit se za stejných podmínek jako občané této země Tři problémy : • jak uznávat kvalifikaci, diplom či vysvědčení získané v jiné členské zemi, • jak zajistit, aby pracovník nepřišel o nároky ze svého sociálního pojištění, • jak zajistit, aby pracovník z jiného členského státu nebyl diskriminován Největší problém : uznávání nabytých kvalifikací : • přesné vymezení kvalifikace u vybraných profesí, především u zdravotníků : (lékař, dentista, veterinář, lékárník, zdravotní sestra, porodní asistentka), plus architekt, Vzájemné uznávání na základě předchozí harmonizace • automatické uznávání vysokoškolských diplomů ( ukončené tříleté studium ), • automatické uznávání vysvědčení ze střední a odborné školy, • možnost vyžadovat potvrzení odborné kvalifikace, • zaměstnání v sektorech spojených s výkonem státní moci, • Evropský zdravotní průkaz, • EURES Malý rozsah přesunu pracovníků mezi členskými zeměmi : 2006 : v jiném členském státě žilo zhruba 1,5 % občanů EU, za posledních 30 let se tento podíl nijak nezměnil
12
3.4
Jak byly odstraněny překážky volného pohybu kapitálu
Klíčové postavení mezi čtyřmi svobodami, Formy : 1. Volný pohyb plateb : platby za dovezené zboží a služby, převody peněz migrantů, 2. Volný pohyb kapitálu : přímé i portfoliové investice, investice do nemovitostí, operace na finančních trzích (akcie a obligace), depozita, úvěry a půjčky, pojištění Očekávaný efekt : optimální alokace kapitálu, výhodnější uložení úspor, výhodnější podmínky pro získání úvěru, rozšíření investičních aktivit, Celoevropské působení finančních institucí, konkurence, Úplné uvolnění pohybu kapitálu až od roku 1994, „ochranná opatření“ v ŘS, Maastrichtská smlouva : zákaz všech omezení pohybu kapitálu mezi členskými zeměmi a také mezi nimi a třetími zeměmi, 4. Pátá svoboda vnitřního trhu EU : volný pohyb znalostí Doba globalizace : noví aktéři s rostoucí ekonomikou silou, masové rozšíření nových informačních technologií, Postavení zemí závisí na zcela jiných faktorech, Znalostní trojúhelník : dosažená úroveň vzdělání společnosti, výsledky vědeckého výzkumu, rychlost zavádění nových poznatků do praxe, inovace, Zaostávání Evropy, Lisabonská strategie (2000), 2008: návrh Evropské rady : dodat pátou svobodu, volný pohyb znalostí, Obsah : • Zvýšení výdajů na vědu,
13
• Vybudovat moderní vědeckou infrastrukturu, • Posílit mobilitu vědeckých pracovníků přes hranice zemí EU, • Přitáhnout do Evropy špičkové vědce z třetích zemí, • Zajistit transfer vědeckých poznatků do praxe, univerzity, inovace, • Ochraňovat průmyslové a duševní vlastnictví EU, evropský patent,
5. Ochrana hospodářské soutěže na vnitřním trhu EU 1. Přínosy vnitřního trhu : pouze tehdy, existuje-li mezi jeho účastníky volná soutěž, Efekty volné soutěže, Dvě hrozby : jednání podniků nebo zásahy státu ŘS : „zavedení systému zajišťujícího, že soutěž na společném trhu nebude narušována“ (čl. 3f), odstranit případy „vyloučení, omezení nebo narušení soutěže na společném trhu“ (čl.85),Pravidla, Týká se případů, kdy hrozí, že budou narušeny podmínky volné soutěže v obchodě mezi členskými státy, Pravidla se nevztahují na porušování zásad ochraňujících hospodářskou soutěž uvnitř členských států, Dělba práce mezi národními protimonopolními úřady a ochranou hospodářské soutěže na vnitřním trhu : na případy narušení konkurenčního prostředí na vnitřním trhu národní protimonopolní úřad „nedosáhne“, Evropská komise funguje jako nadnárodní orgán na ochranu hospodářské soutěže, ovšem pouze tehdy, když byla soutěž narušena v hospodářských vztazích mezi členskými státy, dalekosáhlé pravomoci, pokuty za porušení pravidel 2. Čtyři sféry, v nichž hrozí nebezpečí , že hospodářská soutěž na vnitřním trhu bude omezena nebo narušena :
14
1. Určité dohody mezi podniky, resp. jejich sdruženími (kartely) s cílem ovlivnit obchod mezi členskými zeměmi : zakázány a prohlašují se za neplatné od samého začátku (čl. 85) Příklad : přímé i nepřímo určování cen a jiných obchodních podmínek, omezování nebo regulace výroby, odbytu, technického rozvoje, investic, rozdělování trhů, uplatňování nerovných podmínek vůči obchodním partnerům, Přípustné : zásada de minimis (podíl na trhu nepřekračuje 5%), dohoda přispívá ke zlepšení výroby, odbytu, technického pokroku, s výhodou pro konečného uživatele, nutno žádat ,
2. Jakékoli zneužití dominantního postavení na vnitřním trhu, pokud je ovlivněn obchod mezi členskými zeměmi, zakázáno (čl.86) Vymezení : ekonomická síla podniku umožňuje působit na trhu tak, že nemusí brát ohled na reakci svých konkurentů nebo spotřebitelů, Příklad : vyšší ceny, diskriminace jiných účastníků trhu 3. Hospodářská soutěž na vnitřním trhu může být ohrožena nebo omezena také jednáním státu, který poskytuje podporu podnikům, státním i soukromým, Zakázáno jednostranné zvýhodnění určitých podniků, nerovné podmínky, Nejrůznější podoby : dotace, úhrada ztráty, osvobození od placení úroků, zvýhodněný úvěr, záruka na úvěr, daňová úleva, dodávky zboží nebo služeb za preferenčních podmínek, přímý investiční vstup Přípustné formy podpory : aktivity konané ve společném zájmu všech členských zemí, podpora sociální povahy, mimořádné události
15
Od roku 1998 : podpora přípustná : 1. Podpora ekonomického vývoje v regionech s nízkou životní úrovní a vysokou nezaměstnanosti ( HDP na obyvatele pod 75 % průměru Unie), 2. Horizontální podpory, týká se všech ekonomických sektorů : podpora MSP, výzkumu a vývoje, ochrany životního prostředí, rekvalifikace, 3. 2008 : podpora podnikům a sektorům postiženým hospodářskou krizí, Aby se zabránilo libovolnému poskytování státní podpory, nutno každý případ ohlásit Komisi, která rozhodne, zda není v rozporu s pravidly vnitřního trhu, může zakázat nebo žádat úpravu státní podpory, 4. Od roku 1990 se ochrana HS rozšířila o posuzování a schvalování případů, kdy se slučují (fúzují) podniky Hrozba vzniku dominantního postavení, Týká se pouze případů slučování, které mají „komunitární“ rozměr : minimálně podniky ze dvou členských zemí, velikost obratu po sloučení (na světovém trhu, na vnitřním trhu) Povinnost předem ohlásit, v 90 % případů souhlas Komise Komise pečuje o dodržování společných soutěžních pravidel, je vybavena značnými pravomocemi (právo přístupu k veškeré firemní dokumentaci, pokuty až do výše 10 % obratu, možnost odvolání), Význam pro spotřebitele, pro podnikový sektor 6. Vnitřní trh EU a zavedení společné měny Viz : Euroskop
16
7. Vnitřní trh EU a doprovodné politiky Vnitřní trh se nevyčerpává čtyřmi svobodami, vzájemné otevření trhů vyžaduje společný postup v dalších obastech, Jednotný evropský akt, widening, Tři nejdůležitější 1. Sociálně politická opatření Sociální politika dodnes je doménou členských zemí, Při volném pohybu kapitálu a velkých rozdílech v sociálně politické legislativě hrozí, že investoři budou přesouvat svou hospodářskou aktivitu do členských zemí s méně náročnou sociální legislativou, nižší náklady, “sociální dumping”, Odpovědí : minimální standardy na ochranu zdraví a bezpečnosti při práci, minimální požadavky harmonizující pracovní právo a pracovní podmínky, • Sociální charta (1989) • Dialog sociálních patnerů na evropské úrovni
2. Ochrana životního prostředí Ekologicky rozdlné standardy v členských zemích mohou nepříznivě ovlivňovat soutěžní podmínky na vnitřním trhu a vytvářet na něm nerovné podmínky, Hrozba :“ekologického dumpingu“ Odpovědí : harmonizace standardů ochrany vody, ovzduší, půdy, nakládání s odpady aj. Ekologické dopady u každého investičního rozhodování 3. Ekonomická a sociální soudržnost Vnitřní trh nevede automaticky ke snižování ekonomických rozdílů, volný pohyb kapitálu může vést k jejich prohlubování, Zřízení strukturálních fondů (1988 ), cíle regionální politiky, definice “problémového regionu”, zvýšení objemu prostředků,
17
Solidarita bohatších zemí s chudšími zeměmi a regiony
8. Vnitřní trh EU pro 21.století Na jaře 2006, pod tlakem neuspokojivých výsledků lisabonské strategie, se Komise rozhodla provést celkovou revizi dosavadních přístupů k vnitřnímu trhu a zhodnocení jeho výsledků. V souhrnu kritického rozboru se uvádí : • Vnitřní trh EU v mnoha oblastech dodnes neexistuje. Roztříštěnost trvá na trhu služeb, v dopravě, energetice, telekomunikacích, v drobném bankovnictví, pojišťovnictví, veřejných zakázkách, duševním vlastnictví, volném pohybu pracovníků, malé a střední podniky mají potíže v přeshraničním obchodě, • Éra globalizace zásadně mění podmínky fungování evropské ekonomiky. Ekonomické, sociální a regulační systémy Evropské unie nejsou na tyto změny připraveny, • Rychlý technologický pokrok : přírůstky produktivity a zaměstnanosti závisejí na inovacích a otevřenosti trhů, vnitřní trh není na tyto podmínky dostatečně připraven, • Výzvy zevnitř EU : veřejnost i politikové v původní patnáctičlenné Unii berou vnitřní trh jako víceméně hotový, což podporuje jejich odpor vůči reformám a oživuje protekcionismus. V závěru zprávy se konstatuje: „Zatímco vnitřní trh přispěl k postupu integrace, což do určité míry platí také pro konkurenční prostředí v EU, jeho potenciál není plně využit. Původní očekávání, že vnitřní trh se stane odrazovým můstkem pro dynamičtější, inovativnější a konkurenceschopnější ekonomiku ve světovém měřítku, nebylo splněno“.
Obrysy vnitřního trhu pro 21.století zpracované Komisí byly přijaty Evropskou radou na jaře 2008. Obsahují tyto priority :
18
• Vzhledem k váze sektoru služeb v moderní ekonomice bude předpokladem růstu prosperity a produktivity v 21.století dokončování vnitřního trhu v tomto sektoru a využití nových technologií v dalších oborech. Vytvoření vnitřního trhu znalostí zahrnujícího i ochranu duševního vlastnictví musí být součástí těchto kroků, • Vnitřní trh musí reagovat nejen na požadavky znalostní ekonomiky, ale také na klimatické změny, na závislost na dodávkách energie a na stárnoucí populaci, • Pravidla vnitřního trhu musí brát v úvahu globální prostředí : vytvářet podmínky pro trvalou adaptaci podniků a pro nezbytné přesuny produkce, podporovat výzkum a inovace, prosazovat regulaci na globálním trhu v souladu se standardy Evropské unie, • Rozšiřování Unie přináší nové příležitosti pro rozvoj vnitřního trhu, ale zároveň se zvětšuje jeho heterogenita. Schvalování legislativy vnitřního trhu se může setkávat s novými překážkami, • Zjednodušování a zeštíhlování legislativy vnitřního trhu je trvalým úkolem (program „Better regulation“), • Důležitým prvkem nového programu zůstává : včasná a přesná implementace a důraznější prosazování legislativy vnitřního trhu. Na nové vizi vnitřního trhu závisí úspěch lisabonské strategie, která má být nově nastartována po roce 2010.
Březen 2010
19
20
