POLITIKY EVROPSKÉ UNIE
Cla
Celní unie EU: ochrana obyvatel a usnadnění obchodu C el n í o r gány js o u v p r vní l in ii b o je p r o t i neb ezp eč n ém u zb o ží, nezáko n n ém u o b c ho d u, p o d vo d ům , t er o r is m u a o r ganizovan é t r es t n é č in n o s t i. Zár oveň v m axim ál ní m o žné m íře us nad ňují l egál n í o b c ho d .
OBSAH Proč potřebujeme celní unii? . . . . . . . 3
POLITIKY EVROPSKÉ UNIE Tato publikace je součástí edice „Politiky Evropské unie“, která prezentuje činnost EU v různých oblastech, důvody jejích opatření a jejich výsledky.
Jak EU postupuje – správa celní unie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Clo a občané . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Výhled do blízké i vzdálenější budoucnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Další informace . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Elektronické verze publikací najdete na této internetové stránce:
http://europa.eu/pol/index_cs.htm http://europa.eu/!KC38XK
Jak funguje Evropská unie Evropa ve 12 lekcích Evropa 2020 – Evropská strategie růstu Zakladatelé Evropské unie Bankovnictví a finance Bezpečnost potravin Boj proti podvodům Cla Daně Digitální agenda Doprava Energetika Hospodářská a měnová unie a euro Hospodářská soutěž Hranice a bezpečnost Humanitární pomoc a civilní ochrana Kultura a audiovizuální média Mezinárodní spolupráce a rozvoj Migrace a azyl Námořní záležitosti a rybolov Obchod Oblast klimatu Podniky Regionální politika Rozpočet Rozšíření Spotřebitelé Spravedlnost, základní práva a občané Veřejné zdraví Vnitřní trh Výzkum a inovace Vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport Zahraniční věci a bezpečnostní politika Zaměstnanost a sociální věci Zemědělství Životní prostředí
Politiky Evropské unie: Cla Evropská komise Generální ředitelství pro komunikaci Informace pro občany 1049 Brusel BELGIE Rukopis dokončen v listopadu 2014 Ilustrace na obálce a na str. 2: © iStockphoto.com/Oxford 12 s. – 21 × 29,7 cm ISBN 978-92-79-41581-4 doi:10.2775/15748 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2014 © Evropská unie, 2014 Reprodukce je povolena. V případě použití nebo reprodukce samotných fotografií je nutné žádat o svolení přímo vlastníka autorských práv.
3
C l a
Proč potřebujeme celní unii?
Celní unie byla jedním z prvních úspěchů v dějinách Evropské unie a velmi důležitou výhodu představuje i v globalizovaném prostředí 21. století. V celní unii používají členové stejné celní sazby na zboží dovážené na její území ze zbytku světa a mezi sebou si nestanoví žádné interní tarify. Celní unie EU je velmi propracovaná, uplatňuje rozsáhlý soubor společných pravidel pro dovoz a vývoz a zcela odstranila kontroly mezi svými členy. Celní unie EU funguje jako pokožka lidského těla. Obklopuje vnitřní trh EU a umožňuje vnitřní volný pohyb zboží tím, že kontroluje vnější dovoz a vývoz. Existence vnitřního trhu, kde podniky mohou prodávat své zboží a investovat v jakémkoli členském státě EU, by byla bez celní unie EU nemyslitelná. Celní unii EU spravují celní správy jednotlivých 28 členských států EU, nicméně jednají jako jeden celek. Celníci sledují přepravu zboží v EU, a to jak na vnějších hranicích EU, tzn. v přístavech a na letištích a pozemních hraničních přechodech, tak pohyb zboží na území EU. Tak chrání spotřebitele před nebezpečnými věcmi a zdravotními riziky. Zvířata a životní prostředí chrání před chorobami rostlin a zvířat. Celní orgány rovněž fungují jako prevence nehod. Jsou první obrannou linií proti rizikům v rámci dodavatelského řetězce, včetně boje proti organizované trestné činnosti a terorismu. Veškeré zboží, které se do Evropy dodává a jde na náš trh, od hraček až po potraviny a léky, je bezpečnější díky bdělosti celních orgánů. Celní orgány rovněž dohlížejí na vývoz tzv. citlivého zboží (např. aby nebyly z Evropy odvezeny kulturní statky). Vzhledem k odpovědnosti, kterou má EU vůči zbytku světa, také podnikají preventivní kroky proti nelegálnímu vývozu odpadu.
veterinární nákazu). Úkolem celních orgánů naopak není kontrolovat pohyb osob nebo jejich pas – tím se zabývá pohraniční stráž nebo policie. Podnikům zapojeným do mezinárodního obchodu a dopravy přináší celní unie EU společné efektivní postupy v celé Unii. Bez ohledu na to, kde v EU je zboží uvedeno v celním prohlášení, uplatní se stejná pravidla a po proclení je zboží propuštěno do volného oběhu nebo se může prodávat kdekoli na celním území EU. Ačkoli již výběr cla nepatří mezi nejdůležitější úkoly, patří clo i nadále k nezanedbatelným zdrojům příjmu pro EU. V roce 2013 představovalo téměř 11 % rozpočtu EU (15,3 miliardy eur). Jelikož je EU největším světovým obchodním uskupením, je pozice celní unie EU v mezinárodním obchodě velmi důležitá. Při jednáních je tedy její slovo daleko důležitější, než by tomu bylo u kterékoli země EU, která by jednala samostatně.
Ochrana našich občanů, prosperita našich podniků a podpora obchodu EU závisí na neocenitelných službách, které nám poskytuje hladce fungující celní unie.
Celní operace v EU nyní představují 16 % světovém obchodu. Týkají se dovozu a vývozu o hodnotě více než 3 400 miliard eur ročně. Rozsah celních operací je skutečně těžko představitelný: Každou minutu se v průměru doveze či vyveze 4 200 tun zboží s téměř 500 celními prohlášeními, přičemž se zadrží více než
Mnoho úkolů prováděných celními orgány má tedy environmentální charakter. Patří k nim i kontrola obchodu se vzácnými druhy zvířat nebo se vzácnými druhy dřeva z ohrožených lesů. Kontroluje se také, jak jsou zvířata přepravována a zda mají během přepravy náležitou péči. Celní orgány se převážně zabývají komerční přepravou, nicméně zaměřují se také na cestující přepravující protiprávní nebo nebezpečné zboží, jako jsou drogy nebo zbraně, a zboží, které například představuje riziko (např. Video: zažijte jednu minutu z běžného dne celníků.
4
70 padělků a nedovolených napodobenin. Objem mezinárodního obchodu roste, a s tím se také rozšiřuje rozmanitost zboží. Udržet krok s tímto vývojem pomáhá celním orgánům koordinace na úrovni EU.
Co je celní unie? V případě celní unie se spojí skupina zemí a dohodne se na tom, že budou společně uplatňovat stejné celní sazby na dovoz zboží ze zbytku světa. Mezi zeměmi v rámci takové unie se podle příslušné dohody potažmo cla neuplatňují. To znamená, že jakmile zboží prošlo celní odbavením, je ve volném oběhu mezi zeměmi v rámci dané celní unie.
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
V roce 1993 byly zrušeny celní kontroly na vnitřních hranicích. Dlouhé kolony nákladních vozidel na hraničních přechodech jsou nyní proto jen matnou vzpomínkou. Při každém následném rozšíření Evropské unie se k celní unii rovněž připojily nové země a za tímto účelem sladily své vnitrostátní právní předpisy s celním kodexem Unie. Z nečlenských států již mělo celní unii s Francií Monako. Andorra a San Marino uzavřely příslušné dohody v roce 1991. V roce 1995 vstoupila v platnost celní unie mezi EU a Tureckem, ta se však stejně jako v případě dohody s Andorrou omezuje pouze na průmyslové výrobky a zpracované zemědělské produkty.
Celní unie existují i jinde ve světě. Například Mercosur sdružuje některé jihoamerické země. Celní unie existuje i mezi Ruskem a sousedními zeměmi. Dohody o volném obchodu se od celní unie liší v tom, že pouze ruší cla mezi dotyčnými zeměmi. Prvek stejných celních sazeb na zboží pocházející z ostatních zemí chybí.
Postupné odstraňování hranic – jak to vše začalo Belgie, Lucembursko a Nizozemsko založily celní unii Benelux v roce 1944. Do praxe byla zavedena v roce 1948. Mladí demonstranti na obrázku žádají další odstraňování hranic a celní kontrol. Francie, Německo a Itálie se k zemím Beneluxu připojily a vytvořily v roce 1951 Evropské společenství uhlí a oceli. Jeho předseda, bývalý belgický premiér Paul Henri Spaak, začal rozpracovávat myšlenku širší celní unie v roce 1955. Z jeho zprávy dalece čerpala Římská smlouva z roku 1957, jíž bylo založeno Evropské společenství a jíž byl stanoven vznik celní unie všech jeho členů do konce následujícího desetiletí. Celní unie vznikla 18 měsíců před plánovaným termínem, dne 1. července 1968, kdy byla zrušena zbývající cla v obchodu uvnitř Společenství a byl zaveden společný celní sazebník, který nahradil vnitrostátní cla v obchodu se zbytkem světa. © European Union
Členové belgické sekce Evropského hnutí demonstrovali v roce 1953 v Lutychu proti hraničním kontrolám.
5
C l a
Jak EU postupuje – správa celní unie
Odpovědnost za celní politiku leží plně na Evropské unii. Jde o jednu z mála oblastí tzv. výlučné pravomoci EU. Provádění celní unie v praxi však závisí na těsné spolupráci Unie s členskými státy a spolupráci mezi státy samotnými. Evropská komise předkládá návrhy celních právních předpisů a sleduje jejich provádění. Zároveň usiluje o to, aby se celní unie opírala o moderní, účinnou a propojenou celní správu, která si poradí se současnými i budoucími výzvami. Komise pomáhá koordinovat činnost celních laboratoří a vytváří a zavádí IT systémy a vzdělávací materiály. Celní orgány spolupracují s dalšími orgány, aby byla zajištěna bezpečnost občanů a ochrana životního prostředí. Celní úředníci a orgány jsou významným partnerem Evropského policejního úřadu Europol v boji proti organizované trestné činnosti. Jsou v kontaktu také s Eurojustem, Evropskou sítí soudních orgánů, jež je základem evropské spolupráce v případech v oblasti trestního soudnictví, a s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
Zakotvení v právních předpisech Římská smlouva z roku 1957 ustavila celní unii jako nezbytný základ Společenství. V současné době tvoří ustanovení upravující volný pohyb zboží součást Smlouvy o fungování Evropské unie (část 3, hlava II). Ta zakazují cla na zboží, s nimiž mezi sebou obchodují členské státy EU, a stanoví, že poté, co je na určité zboží uplatněn společný celní sazebník na vnějších hranicích EU, musí být umožněn jeho volný oběh. Když Evropská komise navrhuje uplatnění cla, je jedním z jejích cílů podpora obchodu s třetími zeměmi při současném zohlednění potřeb hospodářství členských států. O tom, jaká cla budou uložena, rozhoduje Rada Evropské unie, která je společně s Evropským parlamentem odpovědná za dohled nad celní spoluprací mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Evropskou komisí. Celní unii doplňuje společná obchodní politika, která zajišťuje jednotné řízení obchodních vztahů s třetími zeměmi a podporuje společné dovozní a vývozní režimy EU. Základem správy celní unie je celní kodex Unie (dříve celní kodex Společenství), jehož znění odsouhlasil Evropský parlament a Rada Evropské unie. V reakci na nové postupy a nové výzvy Komise a vnitrostátní celní orgány společně přezkoumávají některé postupy provádění kodexu.
© Polish customs
Vzájemná spolupráce
Zajistit bezpečnost občanů již dnes nelze bez nejmodernější techniky.
Celní úředníci jednotlivých členských států spolupracují s kolegy z celé EU – od Portugalska na jihozápadě po Estonsko na severovýchodě – na tom, aby byl zajištěn bezproblémový průjezd zboží od hranice až na místo konečného určení. V EU je více než 450 mezinárodních letišť. Její východní pozemní hranice je dlouhá téměř 10 000 km a je na ní 133 silničních a železničních přechodů pro komerční přepravu zboží. Na úrovni EU se stále vyvíjí úsilí o dokonalejší celní postupy a o to, aby se s veškerým zbožím vstupujícím na celní území EU nebo jej opouštějícím zacházelo na všech celních úřadech vstupu nebo výstupu stejně.
6
© Estonian customs
Celní kontroly mohou pomoci v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti.
P O L I T I K Y
Tradičně byl primárním úkolem celních orgánů v EU výběr cel a nepřímých daní při dovozu, např. spotřebních daní nebo DPH. Nicméně v posledních letech začaly celní orgány provádět řadu dodatečných kontrolních úkolů týkajících se bezpečnosti. Patří mezi ně úkoly v oblasti bezpečnosti či nezávadnosti výrobků, zdravotních rizik dovážených potravin nebo dodržování environmentálních či veterinárních předpisů. V oblasti bezpečnosti celním orgánům přibyly povinnosti v důsledku hrozby teroristických útoků a internacionalizace organizované trestné činnosti. Nové výzvy se objevily také v souvislosti s rozšířením Unie o 13 nových zemí v letech 2004, 2007 a 2013, čímž se prodloužila hranice EU na souši i na moři. Kromě kontroly toho, zda zboží splňuje příslušné normy, celní orgány ověřují, zda není zboží padělané a zda nejde o prekurzory drog (tj. chemikálie, které lze na drogy přeměnit), a zabraňují nezákonnému obchodu se vzácnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů. Specializované laboratoře poskytují celní unii posudky potřebné k určení pravosti a původu produktů nebo zjišťující složení látek. Kromě toho se celní úředníci zapojují do vnitrostátních povinností (ochrana proti nedovoleným omamným látkám nebo pornografii, podpora činnosti policie a imigračních úřadů, zejména v boji proti organizovanému zločinu). Vzhledem k rostoucímu objemu přepravy je potřeba dosáhnout větší účinnosti celních kontrol, například prostřednictvím využití nejnovějších detekčních technologií.
E V R O P S K É
U N I E
A nikde se to dosud neprojevilo zřetelněji než při intenzivních bezpečnostních kontrolách nákladu, s jejichž pomocí čelíme rostoucí hrozbě terorismu v posledních letech. Významnou hrozbu představuje využívání kontejnerů při pašování jaderného materiálu nebo radiologických zařízení. Kromě potenciálně ničivého přímého dopadu případného útoku by taková situace znamenala zastavení mezinárodní přepravy a obchodu, což by mělo nedozírné důsledky pro celosvětovou ekonomiku. Bezdotykové inspekční vybavení využívající rentgenové a gama paprsky se již používá na hraničních přechodech i v přístavech a na letištích, čímž se zkracuje doba potřebná ke kontrole nákladu – celní úředník zjistí, co je obsahem kontejneru, aniž by bylo třeba jej otevřít. Aby však bylo možné optimálně využívat omezené zdroje a zamezit nepřiměřeným zdržením v přepravě legálního zboží, musejí se kontroly zaměřit na ty oblasti, kde jsou za pomoci metod řízení rizik nejefektivnější. Pro celou Unii byla stanovena kritéria, s jejichž pomocí vyspělé systémy analýzy rizika celním orgánům umožní s velkým předstihem před příjezdem na hranice zjistit, které zboží je vysoce rizikové. Koordinace v rámci EU umožňuje včasnou výměnu informací o rizicích, takže zboží, které je zamítnuto na jednom celním úřadě, lze odhalit i při dalším pokusu o vstup na jiném místě. Obdobným způsobem celní orgány společně zasahují, když se objeví významný trend v nezákonných obchodních aktivitách, což má nejen obrovský význam pro potlačení daného trendu, ale slouží i jako prevence výskytu takovéhoto nezákonného obchodu.
Celní služby se zaměřují také na pašované druhy živočichů a rostlin.
© Belgian customs
7
C l a
© European Union
Kontrola vlakových vagónů pomocí skeneru na hraničním přechodu mezi Ukrajinou a Polskem.
Evropská komise koordinuje programy partnerství mezi staršími a novějšími členy celní unie EU. Celní orgány nových zemí se tak snáze vyrovnají s obrovskou odpovědností – chrání totiž celou Evropu, nikoli pouze své vlastní území. Dalšími programy se posilují kontrolní postupy a prosazení jejich dodržování v kandidátských a sousedních zemích. Širší mezinárodní spolupráce je rovněž zásadní při ochraně zájmů evropských občanů a evropských podniků na celém světě. Celní záležitosti proto zaujímají přední místo na jednáních Evropské unie o dvoustranných obchodních dohodách se třetími zeměmi s cílem zajistit a usnadnit mezinárodní obchod. Evropská unie podepsala dohodu o celní spolupráci a vzájemné správní pomoci se Spojenými státy, Kanadou, Indií, Japonskem, Hongkongem, Jižní Koreou a Čínou. Tyto dohody zjednodušují a harmonizují celní postupy, což na oplátku snižuje administrativní zátěž a náklady evropským podnikům. Mezinárodní dohody také pomáhají prosazovat práva duševního vlastnictví a bojovat proti podvodům.
Celní orgány členských států EU a také některých nečlenských zemí pravidelně provádějí společné celní operace. Jde o koordinované cílené akce namířené proti pašování nebo podvodům na konkrétních obchodních trasách. Evropský úřad pro boj proti podvodům je podporuje zejména poskytnutím strategických analýz, bezpečných IT platforem pro výměnu informací v reálném čase a vyčleněním vyšetřovatelů a kriminalistických expertů. V některých případech je do operací zapojen Europol, Interpol a Světová celní organizace. Celní orgány rovněž plní zásadní úlohu při shromažďování statistických údajů. Na základě údajů o obchodních tocích mohou tvůrci evropské politiky rozpoznat ekonomické trendy. S pomocí informací ze záznamů celních orgánů se rozhoduje o omezeních dovozu zboží, u něhož existuje podezření, že porušuje pravidla hospodářské soutěže.
Kontrola zabavených padělaných výrobků.
© European Union
Spolupráce v Evropě i mimo ni
8
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
Clo a občané
Vy je možná nevidíte. Celníci ano.
působit dojmem, že mohou oči před sluncem skutečně chránit, a přitom mohou zrak naopak poškodit) nebo automobilové náhradní díly, včetně brzd. Pozornost je třeba věnovat zejména padělkům léků, které představovaly téměř čtvrtinu ze 36 milionů výrobků zadržených v roce 2013 (v hodnotě přibližně 770 milionů eur). Počet zásilek podezřelých z porušování práv duševního vlastnictví se drží na stejné úrovni – více než dvě třetiny výrobků zadržených z těchto důvodů pochází z Číny. Kritickým aspektem byl v této souvislosti nárůst internetových nákupů: 70 % případů zadrženého zboží bylo dodáno expresními zásilkovými či poštovními službami. Omezit činnost padělatelů mohou EU pomoci rovněž spotřebitelé – a to pokud odmítnou si padělek koupit. Naopak jeho nákupem se podílejí na krádeži duševního vlastnictví. Tento trestný čin přitom není možné zlehčovat. Obchod s padělaným a pirátským zbožím zbavuje výrobce pravých výrobků jejich oprávněného zisku, odrazuje od inovací a tvořivosti a vede ke ztrátě pracovních míst. Může také nepřímo financovat organizovanou trestnou činnost.
Padělání se netýká pouze luxusního zboží nebo módních doplňků. Celní orgány běžně zabavují padělané výrobky určené ke každodenní spotřebě, jež představují rostoucí riziko pro veřejné zdraví a bezpečnost. Jde například o hygienické potřeby a kosmetiku, hračky, elektrické spotřebiče, sluneční brýle (nebo spíše brýle, které mají
Celní orgány rovněž chrání veřejné zdraví tím, že pečlivě sledují pohyb prekurzorů drog. Tyto chemické látky se používají např. při legální výrobě farmaceutických přípravků, parfémů a kosmetiky, hnojiv a olejů. Mohou však být velmi nebezpečné, pokud se dostanou do
POČET ZAZNAMENANÝCH PŘÍPADŮ A ZABAVENÝCH VÝROBKŮ NA CELNÍCH ÚŘADECH EU V OBDOBÍ 2007–2013 200 000 000
100 000 počet zaznamenaných případů 90 000
počet zabavených výrobků
160 000 000
80 000
140 000 000
70 000
120 000 000
60 000
100 000 000
50 000
80 000 000
40 000
60 000 000
30 000
40 000 000
20 000
20 000 000
10 000
0
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
0
Případy
Výrobky
180 000 000
9
C l a
rukou pachatelů nedovolené výroby drog, jako je heroin, extáze, kokain nebo amfetaminy. Obchod s prekurzory drog nelze zakázat, je nicméně třeba jej sledovat jak v rámci EU, tak v mezinárodním měřítku a provádět kontroly. Pomoci při tom mohou opatření v oblasti dokumentace, označování, vydávání licencí a registrace hospodářských subjektů.
Alkohol a tabákové výrobky na hranicích S výjimkou nových vozidel a velmi vysokých částek v hotovosti nejsou stanovena žádná omezení, pokud jde o to, co mohou lidé převážet přes hranice jednotlivých zemí EU, pokud si výrobky zakoupili pro osobní potřebu, a nikoli za účelem dalšího prodeje. Pro alkohol a tabákové výrobky nicméně platí zvláštní pravidla. V některých zemích můžete převážet větší množství, než je limit stanovený v právních předpisech EU pro zboží k osobní spotřebě, proto je dobré si ověřit, co příslušné vnitrostátní orgány umožňují. Pokud si však chcete být jisti, že nebudete muset platit clo nebo pokutu, měli byste přepravovat méně než: —— —— —— —— —— —— ——
800 kusů cigaret 400 doutníčků 200 doutníků 1 kg tabáku 10 litrů destilátů 20 litrů alkoholizovaného vína 90 litrů vína (včetně max. 60 litrů šumivého vína) —— 110 litrů piva Tato pravidla se nevztahují na osoby mladší 17 let, které nesmějí převážet žádné alkoholické ani tabákové výrobky. Při cestování mezi členskými státy EU nelze využít možnosti nákupu za ceny bez DPH (tzv. „duty-free shopping“).
Přínos cla pro podniky V posledních letech Evropská komise zintenzivnila dialog s podnikatelskou sférou. Snáze se díky tomu daří zjednodušovat a harmonizovat postupy mezinárodního obchodu, zejména pokud jde o racionalizaci postupů a formalit týkajících se komunikace, shromažďování, předkládání a zpracování údajů, které se požadují v rámci dovozních a vývozních postupů. Obchodní organizace jsou pravidelně zvány na semináře a do pracovních skupin, kde přispívají k tvorbě nových politických a legislativních iniciativ.
Pokud nemají celní orgány vyřizovat celní postupy ve všech fázích cesty zboží, musí celní unie harmonizovat postupy celního tranzitu. To umožňuje dočasné pozastavení cel, daní a obchodněpolitických opatření, která se uplatňují při dovozu, takže se formality spojené s celním odbavováním provádějí pouze v místě určení, nikoli v místě vstupu. Stejně tak Evropská komise nabízí poradenství ohledně uskladňování v celním skladu, které vlastníkovi dováženého zboží umožňuje si je ponechat, buď než zaplatí dovozní clo, anebo než zboží vyveze zpět. V některých případech je možné zpracovávat zboží pod celním dohledem na produkty, na které se vztahuje nižší dovozní clo, předtím než jsou propuštěny do volného oběhu. Díky této úspoře lze přispět k zahájení nebo zachování zpracovávatelské činnosti v dané lokalitě. Evropská komise neustále aktualizuje a automatizuje uplatňované postupy a napomáhá přechodu od tištěných prohlášení k plně integrované elektronické síti a zavedení jediného kontaktního místa pro obchodníky. Účinné bezpečnostní kontroly zajišťující ochranu vnitřního trhu byly zavedeny také díky celnímu bezpečnostnímu programu EU, v jehož rámci se realizuje úzká spolupráce se světovými obchodními partnery s cílem zabezpečit fungování mezinárodních dodavatelských řetězců. Spolehlivé hospodářské subjekty, které vynakládají potřebné úsilí o zabezpečení své části dodavatelského řetězce, mohou požádat o vydání osvědčení schváleného hospodářského subjektu a využívat poté jednodušších postupů. Tento program funguje od roku 2008. Členské státy mohou uvedený status přiznat obchodníkům, kteří splňují přísná kritéria související s dodržováním celních předpisů, náležitým vedením záznamů, platební schopností, případně s plněním příslušných bezpečnostních norem. Ačkoli tento status obchodníkům neumožňuje automaticky využívat výhod plynoucích ze zjednodušených postupů stanovených v celních předpisech ostatních členských států, může jim být poskytnuta možnost využívat zjednodušených postupů za předpokladu, že splňují konkrétní požadavky, a to bez dalšího zkoumání kritérií, která již byla ověřena. Tím se zamezí zbytečnému opakování kontrol.
10
Příspěvek do rozpočtu Evropské unie Navzdory skutečnosti, že v současné době se téměř na tři čtvrtiny dovozu do EU vztahují snížené celní sazby (v průměrné výši pouze 1,2 %) nebo se na ně nevztahuje clo vůbec, bylo na clu v roce 2012 vybráno více než 22 miliard eur. Členské státy si ponechávají 25 % na pokrytí nákladů na výběr, ale 16,3 miliardy eur bylo předáno EU, což představuje téměř 13 % celkového rozpočtu EU. Tvoří tedy významnou součást tzv. „tradičních“ vlastních zdrojů (vedle zemědělských dávek a dávek z výroby cukru).
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
EU nadále sjednává dvoustranné dohody o volném obchodu s významnými partnery, tak aby se vztahovaly na co největší část obchodu EU. Jelikož však objem světového obchodu nadále roste, bude clo bezpochyby i nadále významně přispívat do rozpočtu EU.
© Fotolia XXV
Tento příjem vyplývá přímo z uplatňování společných politik, a proto je považován čistě za příjmy EU spíše než za „příspěvky jednotlivým zemím“. To je důležité, neboť ten, kdo platí clo, není vždy rezidentem v členském státě výběru, takže je obtížné vybírat clo na vnitrostátním základě.
Evropská unie je jednou z největších obchodních mocností – její podíl na celosvětovém trhu odpovídá podílu Spojených států a převyšuje obchodní podíl Číny.
11
C l a
Výhled do blízké i vzdálenější budoucnosti
Evropská unie je jednou z nejvíce otevřených ekonomik a jejím úmyslem je, aby tomu tak bylo i nadále. Obchod se zbytkem světa se v období 1999–2010 zdvojnásobil a EU je nyní hlavním obchodním partnerem pro 80 zemí, což je čtyřikrát více než v případě USA. EU je významný trh: zemědělských výrobků z rozvojových zemí dováží například více než Austrálie, Kanada, Japonsko, Nový Zéland a Spojené státy dohromady. Její celní unie tedy musí držet krok se současným vývojem.
Historické a geografické příčiny a rozdíly mezi obchodními trasami způsobují, že některé členské státy nesou mnohem větší zátěž spojenou s celní unií. Problémy plynoucí z globalizace však nelze úspěšně řešit izolovaně. V roce 2013 Komise předložila plán, který počítá se zavedením dokonalejších a jednotnějších služeb do roku 2020 díky dokončení procesu modernizace, vyřešení nedostatků a reformě správních a řídících struktur celní unie.
V roce 2003 byla zahájena modernizace celní unie s cílem zavést bezpapírové prostředí. Modernizace postupuje velmi dobře a některé celní správy EU se pravidelně řadí mezi nejlepší na světě. Více než 98 % celních prohlášení předložených v EU má dnes elektronickou podobu. Máme-li se vyrovnat i s problémy, které na nás čekají v budoucnu, není možné v tomto úsilí polevit. Celní orgány čelí rostoucí globalizaci obchodu, modelů podnikání a logistiky, ale i globalizaci trestné činnosti a terorismu.
Ústředním bodem tohoto úsilí bude program Clo 2020, který navazuje na podobné iniciativy z období 2007 až 2013. Program začíná v roce 2014 a bude trvat 7 let. Má k dispozici rozpočet ve výši více než 500 milionů eur. Bude podporovat spolupráci mezi celními orgány, snazší vytváření sítí, společná opatření a odbornou přípravu celních úředníků a bude také financovat informační systémy na podporu rozvoje skutečně celoevropského elektronického celního prostředí s výměnou informací v reálném čase.
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
Další informace XX Podrobnější přehled problematiky celní unie: http://europa.eu/legislation_summaries/customs/index_cs.htm XX Fakta a čísla: http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/policy_issues/facts_and_figures/index_en.htm XX Další informace o společné obchodní politice: http://europa.eu/legislation_summaries/glossary/commercial_policy_en.htm http://ec.europa.eu/trade/policy/policy-making/ XX Máte nějaké otázky týkající se Evropské unie? Obraťte se na službu Europe Direct: 00 800 6 7 8 9 10 11 http://europedirect.europa.eu
ISBN 978-92-79-41581-4 doi:10.2775/15748
NA-01-14-987-CS-C
12
