Evropská unie a její politiky Rozpočet EU NF VŠE, LS 2009-2010 Prof. Ing. Luděk Urban, CSc. Literatura : 1. Baldwin, R., Wyplosz, Ch., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing 2008, Str. 83-90 2. Rozpočet EU, Evropská komise, http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/budget/index_cs.htm 3. Fact Sheets on the European Union, Part I, 1.5, www.europarl.europa.eu/parliament/expert Doporučená literatura : 4. Česká republika v Evropské unii. Členství, přínosy, výzvy, www. naseevropa.cz, str. 102,104,117-123,
1. Specifika evropského rozpočtu • Rozpočet státní, rozpočet mezinárodních organizací, rozpočet EU Rozpočet státní : funkce, struktura, podíl v HDP, financování, úloha parlamentu při schvalování Rozpočet mezinárodní organizace (OSN, OECD ) : financování, funkce • Rozpočet EU : • struktura : nemá výdaje na obranu a národní bezpečnost, zdravotnictví a sociální péči, neklade si makroekonomické stabilizační cíle, • funkce : financování aktivit ( programů ) podle zakladatelských smluv, především SZP, strukturálních fondů, na administrativu připadá jen malá část výdajů ( kolem 5 % ), • váha rozpočtu EU : 1,2 % HDP členských zemí a 2,4 % veřejných rozpočtů členských zemí, není srovnatelný, • musí být vyrovnaný, • financování : Unie nevypisuje daně, zdrojem rozpočtu nejsou příspěvky členských států (do 1969 ), ale „vlastní zdroje“ nezávislé na členských zemích 1
Vlastní zdroje : daňové příjmy inkasované v členských zemích a trvale přidělené Společenství, plynou do rozpočtu automaticky, aniž by bylo nutno o jejich přidělení žádat, • rozpočet navrhuje Komise, na jeho schvalování se podílejí Rada a Evropský parlament, • spory
2. Vývoj rozpočtu EU a jeho příjmy 1. Původní způsob financování aktivit Společenství ( do roku 1970 ) : příspěvky od jednotlivých členských států, podle jejich HNP, tedy podle hospodářské síly, platilo pro EHS a Euratom Každoroční jednání, nutno žádat, závislost na veřejných financích členských států, Jinak v ESUO : odvody z ceny výrobků, 2.Změna od roku 1970 : finanční příspěvky členských států nahrazeny „vlastními zdroji“, o které Společenství nežádá, plynou automaticky 3.Vlastní zdroje : úprava z roku 1970, plně v platnosti až od roku 1980 do 1988 Tři původní vlastní zdroje : 5. Zemědělské dávky ( dovozní přirážka, dovozní dávka ) uvalené na obchod zemědělskými výrobky s třetími zeměmi, 2. Cla vybíraná na základě společného celního sazebníku v obchodě s třetími zeměmi na vnější hranici EU, 25 % na pokrytí celních nákladů, 3. Podíl na dani z přidané hodnoty vybírané v členských zemích, původně na úrovni 1 % jednotného daňového základu harmonizovaného mezi členskými zeměmi, v roce 1986 zvýšen na 1,4 %, od roku 2004 snížen na 0,50 % Trendy ve vývoji těchto tří zdrojů : pokles dovozní přirážky, pokles výnosu z cel, příjmy z DPH jedinou rostoucí položkou v příjmech Společenství 4. Reforma z roku 1988 ( přechod k vnitřnímu trhu, nároky na strukturální fondy ), rozpočtové zajištění, Delorsův balík I ) :
2
• K dosavadním třem finančním zdrojům se přidává nový, čtvrtý zdroj financování, • Čtvrtý zdroj se používá tehdy, když předpokládané výdaje rozpočtu EU nelze pokrýt prvními třemi zdroji. Určuje se každým rokem, nutno žádat ( na rozdíl od prvních tří zdrojů ), „dorovnání“, nároky SZP, • Vzhledem k poklesu zdroje 1 a 2, vzhledem ke snížené hranici zdroje 3 narůstá podíl zdroje 4, v současnosti hlavním příjmovým zdrojem evropského rozpočtu, • Celková hranice vlastních prostředků stanovena na 1,2 % ročního HNP členských zemí, týká se všech druhů vlastních prostředků, 5. Reforma rozpočtového hospodaření 1992, ( Delorsův balík II ), pod vlivem přijetí Maastrichtské smlouvy a nových požadavků spojených s přechodem k měnové unii : • Rozhodnutí zvýšit horní hranici vlastních prostředků ES z 1,2 % HNP Společenství na 1,27 %, • Zvýšených prostředků využít na posílení hospodářské a sociální soudržnosti ( Kohezní fond ), zajištění konkurenční schopnosti evropského hospodářství 6. Část výdajů Unie jde mimo rozpočet : výdaje ESUO, výdaje z Evropského ho rozvojového fondu ( pro země ACP ), které jsou dotovány z příspěvků členských států, výdaje spojené s operacemi Evropské investiční banky, Evropské centrální banky 7.Rozpočtové hospodaření v období 2000-2006 : • Rozpočet na úrovni roku 1999, růst v souladu s předpokládaným růstem HDP (2,5 % ročně), • Horní limit vlastních zdrojů snížen na 1,24 %, • Nová výdajová položka : předvstupní podpora (Phare, Ispa, Sapard), výdaje na nové země od roku 2002
3
3. Struktura příjmů a výdajů rozpočtu EU 3.1 Příjmy a struktura příjmové části rozpočtu EU, čtyři zdroje : Příjmy rozpočtu EU ( 2003 ) :
1.Celní poplatky za dovoz zemědělské produkce : 2,0 % 2. Celní výnosy . 10,5 % 3. Podíl na DPH 24,7 % 4.Čtvrtý zdroj 60,9 % 5.Ostatní 1,9 %
Trendy : 1. Málo stabilní zdroj, kolísá podle pohybu světových cen a podle objemu dovozu. Vzhledem k soběstačnosti Unie v potravinách dlouhodobě klesá, ( v roce 1970 podíl 36 % ), 2. Dlouhodobě klesá ( v roce 1970 podíl 25 % ), snižování cel podle GATT a Světové obchodní organizace, 25 % zůstává v členských zemích na pokrytí administrativních výdajů, 3. Pokles ( ještě v roce 1995 : 51,4 % ) , 4. Významem přesáhl podíl třetího zdroje : přes 60 % 3.2 Výdaje rozpočtu EU Hrubý obraz : pouze 5 % jde na financování administrativy Unie, zhruba 90 % na financování ekonomických, sociálních a regionálních programů, zbytek na „vnější vztahy“ Struktura výdajů rozpočtu Unie (2003 ) : 1.Zemědělství a rybolov : 2.Strukturální fondy : 3.Vnitřní politika : 4.Vnější vztahy : 5.Administrativa : 6.Rezerva : 7.Předvstupní pomoc :
44,9 % 34,0 % 6,9 % 5,0 % 5,4 % 0,4 % 3,4 %
4
Ad 1) Provádí se prostřednictvím Evropského záručního a usměrňovacího fondu, největší část : záruční fond ( 95 % ) Výsledek zvoleného modelu SZP, cenové intervence, vývozní subvence , dlouhodobý, leč pomalý pokles podílu : v roce 1980 : 72 %, v roce 1994 : 51 % do konce 2006 : zhruba 42 % Ad 2) Výdaje na strukturální operace jsou druhou největší výdajovou položkou, dlouhodobý vzestup podílu , v pětiletí 1987-1992 se objem těchto fondů zdvojnásobil. Patří sem : Evropský sociální fond,, Evropský fond regionálního vývoje, orientační část Evropského agrárního fondu Od roku 1994 : Kohezní fond Ad 3) Vnitřní politiky : podpora výzkumu a technologického vývoje, ochrana životního prostředí, kultura, výměna mládeže, jaderná bezpečnost, transevropské sítě aj. Zhruba polovina na podporu výzkumu Ad 4) Vnější vztahy Unie : výdaje zahrnují finanční a technickou pomoc zemím ACP (70 zemí podle Loméské dohody ), Ad 5) Zahrnuje výdaje na administrativu Unie : aparát Komise, Rada, Evropský parlament, Evropský soudní dvůr a další, 32 tisíc osob, srovnání
4. Schvalování rozpočtu EU
• 1.Sestavování rozpočtu je záležitostí Komise a jejího specializovaného aparátu. Komise předkládá předběžný návrh rozpočtu Radě, • Rada ( Rada ministrů financí, ECOFIN ) může do něho vnést změny a předává ho k projednání Evropskému parlamentu • Evropský parlament může návrh Rady přijmout, navrhnout další změny nebo jako celek odmítnout • Rozhodování o rozpočtu je rozděleno mezi Radu a Evropský parlament v důsledku dělení výdajů na povinné a nepovinné, 5
Změna v Lisabonské smlouvě : zrovnoprávnění EP • Povinné výdaje musí být do rozpočtu zahrnuty, protože jsou vytvářeny na základě smlouvy o ES Patří sem : výdaje na SZP, výdaje na rozvojovou pomoc Tvoří kolem poloviny výdajů rozpočtu U povinných výdajů Evropský parlament může navrhnout pouze dílčí úpravy, definitivně rozhoduje Rada • Nepovinné výdaje ( strukturální fondy, sociální programy, projekty na ochranu životního prostředí, kulturu aj. ) : rozhoduje EP Ve výjimečných případech může EP návrh rozpočtu odmítnout jako celek a vrátit ho k přepracování, stalo se na začátku 80. let několikrát • Příděly na závazky (appropriation for commitment) a příděly na platby (appropriation for payment) , závazky se týkají plateb pro běžný rok, platby se týkají se výdajů rozložených na více roků • Rozpočet je přijat s podpisem předsedy Evropského parlamentu •
Správu přijatého rozpočtu provádí Komise
•
Kontrolu rozpočtového hospodaření provádí jednak EP, jednak Evropský účetní dvůr Komise dostává absolutorium pouze v případě příznivé závěrečné hodnotící zprávy Evropského účetního dvora
• 1999 : demise Komise kvůli zjištěným nepořádkům v hospodaření • Boj proti podvodům : zvláštní ředitelství v rámci Komise Kontrola hlavně u příjemců prostředků z rozpočtu, tzn. u členských států ( 80 % výdajů z rozpočtu ) Pouze členské státy mohou pachatele trestně stíhat a odsoudit
5. Problémy rozpočtu EU 1. I při relativně malém objemu evropského rozpočtu trvalý růst , Výsledek SZP a růstu strukturálních fondů, V 80. letech opakovaně původní zdroje nestačí, čtvrtý zdroj, Reforma struktury rozpočtu musí začít s reformou SZP
6
2. Prostřednictvím rozpočtu probíhá přerozdělování prostředků ve prospěch zemědělců a ve prospěch méně vyspělých zemí a oblastí, mezi bohatším Severem a chudším Jihem Skupina zemí čistých plátců (přispěvatelů), skupina zemí čistých příjemců Na konci 90. let z 15 členských zemí 11 čistých přispěvatelů Největšími příjemci : země s velkým zemědělským sektorem, země ekonomicky méně vyspělé nebo postižené strukturálními potížemi Největší přispěvatelé : velké a ekonomicky vyspělé země Největší přispěvatel : Německo (odvádí dvojnásobek toho, co získává), dále Nizozemí, Švédsko a Rakousko Postavení Francie, Itálie, Španělska Největší čistí příjemci : Řecko a Portugalsko (trojnásobek odvodu), Irsko a Španělsko (dvojnásobek) Zvláštní postavení Velké Británie (1984) : sleva z odvodů do evropského rozpočtu (rabat), Spory mezi členskými zeměmi : snaha o snížení odvodů (Německo,Nizozemí, Rakousko, Švédsko), snaha o udržení příjmů (Španělsko) 3. Přechod k měnové unii, společná měnová politika při stávajícím objemu evropského rozpočtu, Evropský rozpočet nemůže sloužit jako nástroj přerozdělování mezi zeměmi a regiony a plnit úlohu náhražky za odpadlou kursovou a úrokovou politiku
6. Příprava finančního výhledu na období 2007-2013 1. Co je finanční výhled (Financial perspective ), Střednědobý rámec evropského rozpočtu, 1988-1992, 1993-1999, 20002006, 2007-2013 Přínos 2.Hlavní výzvy nového finančního výhledu 2007-2013 : Rozšíření (27-28 nových zemí, čistí příjemci), statistický efekt, solidarita s novými zeměmi, Lisabonská strategie : podpora výzkumu a inovací, konkurenceschopnost,
7
Nové zahraničně politické úkoly : Wider Europe (Širší Evropa), vnitřní a vnější bezpečnost, „Spravedlivé“ rozdělení odvodů 3.Nová struktura výdajů finančního výhledu 2007-2013 : Návrh Komise z února 2004 : nový rozpočet pro větší počet členských zemí, začlenění lisabonské strategie, růst objemu, horní limit : 1,24 % HNP jako strop, 1,14 % 4. Návrh na nový způsob financování rozpočtu : evropská daň, finanční autonomie EU, konec konfliktů mezi plátci a příjemci, „opravný mechanismus“, 5.Jednání o objemu a struktuře evropského rozpočtu : Návrh Komise (2004) : horní limit HNP : 1,24 % jako strop, 1,14 %, Stanovisko šesti zemí (čistých plátců) : Rakousko, Velká Británie, Nizozemí, Francie, Německo, Švédsko : horní limit podílu HNP : 1 % (2004), dopady na strukturální fondy ve starých i nových zemích, 6. Lucemburský kompromis : horní limit : 1,06 %, 7. Problém britského rabatu (1984), Britská ochota k ústupku za cenu reformy SZP a po přestavbě struktury rozpočtu, tlak na snížení výdajů ze strukturálních fondů pro nové členy 8. Schválení rozpočtového rámce v prosinci 2005, Vleklé jednání v důsledku nepřipravenosti členských zemí na reformu rozpočtu, Prosazování národních zájmů na úkor evropských zájmů (příspěvky do rozpočtu, podíl SZP, konkurenceschopnost EU) , Kompromis : 1,045 % HNP, Přijatá struktura výdajů neodpovídá potřebám Unie v 21.století, kolem 40 % nadále na podporu zemědělství, konstrukce nového evropského rozpočtu není spojena s reformou výdajů, Definitivní dohoda o objemu rozpočtu na celé období : 864,3 mld € (duben 2006), schváleno EP, Ústupek Velké Británie, revize a připravovaná modernizace rozpočtu 2008-2009, Přijata výdajová struktura rozpočtu navrhovaná Komisí v 2004, bez podpory evropská daň,
8
9. Struktura evropského rozpočtu (počínaje 2007), 1.Udržitelný růst : 44,2 % a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost : 8,6 % b. Soudržnost pro růst a zaměstnanost : 35,6 % 2. Zachování a řízení přírodních zdrojů : 43,0 % 3. Občanství, svoboda, bezpečnost, spravedlnost : 1,2 % c. Svoboda, bezpečnost a spravedlnost : 0,8 % d. Občanství : 0,5 % 4. EU jako globální aktér : 5,7 % 5. Administrativa : 5,8 % 6. Kompenzace novým členským státům : 0,1 % Co obsahují jednotlivé výdajové položky : • Ztrojnásobení výdajů na konkurenceschopnost 1b, na výzkum zhruba 51 mld €, zahrnuje výdaje na transevropské sítě a vzdělání, • Zůstává vysoký podíl na soudržnost, jak pro staré, tak pro nové země, od roku 2008 větší podíl než na podporu zemědělců, vstřícný krok pro nové země : až 85 % podíl z rozpočtu Unie, čtyřleté období na fakturaci, • Zůstává vysoký podíl výdajů na zemědělství : kolem dvou pětin rozpočtových výdajů, potrvá do roku 2013, pokud se v letech 2008-2009 nepodaří prosadit změnu, • Administrativa : kolem 6 % 10. Pozice České republiky : patří mezi čisté příjemce, 2007-2013 : český příspěvek zhruba 242 mld Kč, čistý příjem 685 mld Kč, tzn. ročně zhruba 93 mld Kč, hlavně do chudších regionů, na zemědělství zhruba 184 mld Kč, celkově třikrát více než v 2006, Na obyvatele : 330 € (zhruba 9570 Kč),
Duben 2010
9
