POLITIKY EVROPSKÉ UNIE
Veřejné zdraví
Za lepší zdraví všech občanů EU EU p řijím á o p at řen í n a o c hr an u a zl ep š ování zd r aví vš ec h Evr o p anů v p r ůb ěhu c el ého jejic h živo t a
OBSAH Proč potřebujeme politiku veřejného zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Jak EU postupuje . . . . . . . . . . . . . . . . 5
POLITIKY EVROPSKÉ UNIE
Konkrétní opatření EU . . . . . . . . . . . . 6 Výhled do budoucna . . . . . . . . . . . . . . 15 Další zdroje informací . . . . . . . . . . . . 16
Tato publikace je součástí edice „Politiky Evropské unie“, která prezentuje činnost EU v různých oblastech, důvody jejích opatření a jejich výsledky. Elektronické verze publikací najdete na této internetové stránce:
http://europa.eu/pol/index_cs.htm http://europa.eu/!KC38XK
Jak funguje Evropská unie Evropa ve 12 lekcích Evropa 2020 – Evropská strategie růstu Zakladatelé Evropské unie Bankovnictví a finance Bezpečnost potravin Boj proti podvodům Cla Daně Digitální agenda Doprava Energetika Hospodářská a měnová unie a euro Hospodářská soutěž Hranice a bezpečnost Humanitární pomoc a civilní ochrana Kultura a audiovizuální média Mezinárodní spolupráce a rozvoj Migrace a azyl Námořní záležitosti a rybolov Obchod Oblast klimatu Podniky Regionální politika Rozpočet Rozšíření Spotřebitelé Spravedlnost, základní práva a občané Veřejné zdraví Vnitřní trh Výzkum a inovace Vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport Zahraniční věci a bezpečnostní politika Zaměstnanost a sociální věci Zemědělství Životní prostředí
Politiky Evropské unie: Veřejné zdraví Evropská komise Generální ředitelství pro komunikaci Informace pro občany 1049 Brusel BELGIE Rukopis dokončen v listopadu 2014 Ilustrace na obálce a na str. 2: © BananaStock/Jupiterimages 16 s. – 21 × 29,7 cm ISBN 978-92-79-42332-1 doi:10.2775/69608 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2014 © Evropská unie, 2014 Reprodukce je povolena. V případě použití nebo reprodukce samotných fotografií je nutné žádat o svolení přímo vlastníka autorských práv.
V E Ř E J N É
3
Z D R A V Í
Proč potřebujeme politiku veřejného zdraví Zdraví občanů je klíčovou prioritou EU. Zdravotní politika Unie doplňuje vnitrostátní politiky v této oblasti a jejím cílem je zajistit, aby všichni občané EU měli přístup ke kvalitní zdravotní péči. Hlavní cíle zdravotní politiky EU jsou: • předcházet nemocem,
Ačkoli za organizaci a poskytování zdravotní péče odpovídají samy jednotlivé země, EU může pro členské státy představovat přidanou hodnotu, která spočívá v pomoci při dosahování společných cílů. Zdravotní politika EU vytváří úspory z rozsahu prostřednictvím slučování zdrojů a pomáhá zemím čelit společným výzvám včetně zdravotních hrozeb, jako jsou pandemie, rizikům souvisejícím s chronickými onemocněními nebo dopadům prodlužující se délky života na systémy zdravotní péče.
• podporovat zdravější životní styl, • podporovat dobré životní podmínky,
Klíčové výzvy
• zajistit ochranu lidí před přeshraničními zdravotními hrozbami závažného charakteru,
K zaručení dobrého zdravotního stavu občanů a vysoké kvality zdravotní péče napříč EU je třeba se vyrovnat s celou řadu výzev, jako je:
• zlepšit přístup ke zdravotní péči, • podporovat šíření informací o zdraví a vzdělávání v této oblasti, • zlepšit bezpečnost pacientů, • podporovat dynamické systémy zdravotní péče a nové technologie, • zavádět přísné normy pro kvalitu a bezpečnost transplantovaných orgánů a ostatního materiálu lidského původu,
© Shutterstock, Inc./Alexander Raths
• zajistit vysokou kvalitu, bezpečnost a účinnost léčiv a zdravotnických prostředků.
EU usiluje o zlepšení kvality zdravotní péče pro všechny své občany.
• Udržitelnost: Systémy zdravotní péče se musí přizpůsobit demografickým změnám a vzrůstající poptávce po zdravotní péči a musí co nejlépe využívat inovačních zdravotnických technologií. Reformy systémů musí zajistit všeobecnou dostupnost vysoce kvalitní zdravotní péče a zlepšit účinnost a finanční udržitelnost systémů zdravotní péče. • Stárnutí obyvatelstva: Obyvatelé EU se dožívají vyššího věku – délka života často výrazně přesahuje věk pro odchod do důchodu – nicméně průměrný věk, do kterého se těší dobrému zdraví, zůstává stejný. Za této situace vzniká tlak na společnost a hospodářství, jakož i na systémy zdravotní péče. Stárnutí obyvatelstva s sebou rovněž nese zvýšený výskyt některých onemocnění, jako je například Alzheimerova choroba a demence. EU se do roku 2020 vynasnaží prodloužit počet let, během nichž se obyvatelstvo těší dobrému zdraví, o dva roky, s cílem napomoci Evropanům zůstat co nejdéle aktivní a produktivní. • Snižování výskytu nemocí, jimž lze předcházet: Rakovina, srdeční choroby, diabetes, respirační onemocnění, duševní nemoci a další chronická onemocnění jsou pro občany velkým zdrojem utrpení a z hlediska nákladů představují pro společnost a ekonomiku značnou zátěž. Odhaduje se, že celkové náklady vynaložené na boj proti těmto onemocněním budou pro světovou ekonomiku v letech 2012–2030 představovat zhruba 22,5 bilionu eur. V EU již jen samotné náklady související s léčbou onemocnění vzniklých v důsledku kouření činí více než 100 miliard eur. Chronická onemocnění jsou v EU příčinou 87 % všech úmrtí. Mnoha případům chronických onemocnění se dá předejít a celá řada těchto druhů onemocnění je
4
spjata se čtyřmi rizikovými faktory – tabák, nadužívání alkoholu, špatná výživa a nedostatek fyzické aktivity. • Snižování nerovností v oblasti zdraví: V oblasti zdraví a poskytování zdravotní péče existují mezi jednotlivými zeměmi a regiony EU i uvnitř těchto zemí a regionů značné rozdíly. Počet nemocných a věk, v němž lidé umírají, jsou silně ovlivněny faktory, jako je zaměstnanost, příjem, vzdělání a etnická příslušnost, jakož i přístup ke zdravotní péči. Například střední délka života při narození se v jednotlivých zemích EU liší, přičemž rozdíl činí až deset let. • Nové zdravotní problémy: Stále se objevují nové nemoci nebo jejich nové typy. Například onemocnění AIDS bylo poprvé klinicky zjištěno v roce 1981,
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
příslušný virus, HIV, objeven v roce 1983. V roce 2009 byl zjištěn nový typ pandemické chřipky H1N1. Některé bakterie se staly odolnými vůči lékům používaným k léčbě nemocí, jež způsobují. V důsledku toho je léčba některých infekcí za pomoci antibitik obtížnější. Problémy v oblasti duševního zdraví představují další skupinu nemocí, v níž výrazně vzrostl počet diagnóz. • Bezpečnost v oblasti zdraví: Přeshraniční zdravotní hrozby závažného charakteru – např. biologické látky a infekční onemocnění, chemické látky a environmentální rizika – ohrožují zdraví veřejnosti a mezinárodní cestovní ruch a obchod. Epidemie eboly, která v roce 2014 vypukla v západní Africe, nebo celosvětová pandemie chřipky H1N1 v roce 2009 dokládají, jak je důležité umět čelit zdravotním hrozbám na nadnárodní úrovni.
Evropské trendy v oblasti zdraví Pozitivní vývoj:
Negativní vývoj:
—— Zvýšení střední délky života: Střední délka života se v EU od 50. let 20. století zvýšila z 65 let na 80 let (údaj z roku 2012).
—— Nerovnost: Střední délka života se mezi jednotlivými zeměmi EU stále liší až o 8,5 roku.
—— Snížení úmrtnosti kojenců: V letech 1975 až 2012 došlo ke kumulativnímu snížení úmrtnosti kojenců o 82 %. —— Účinnější léčba nemocí ohrožujících život, jako je infarkt, mozková mrtvice a rakovina: Míra úmrtnosti v důsledku prodělané srdeční příhody klesla v letech 2000–2009 o polovinu. —— Zvýšení počtu osob, které díky včasnějšímu rozpoznání nemoci a účinnější léčbě překonají různé druhy rakoviny, včetně rakoviny tlustého střeva a rakoviny prsu. —— Zvýšení počtu lékařů na obyvatele: z 2,9 lékaře na 1 000 obyvatel v roce 2000 na 3,4 lékaře v roce 2010.
—— Zvýšení počtu úmrtí na rakovinu: Od roku 1985 stoupl počet úmrtí na rakovinu o 12 % u mužů a o 9 % u žen. —— Zvýšení počtu osob trpících diabetem: Podle Mezinárodní federace pro diabetes žilo v roce 2011 v Evropě 35 milionů dospělých postižených diabetem (typu 1 a 2). Očekává se, že do roku 2030 tento počet vzroste o 23 %, tj. na 43 milionů. —— Zvýšení počtu osob postižených Alzheimerovou chorobou: Pravděpodobnost rozvoje demence se u Evropanů ve věku 65 let a starších každých pět let přibližně zdvojnásobuje. —— Náklady EU na boj proti chronickým onemocněním: 700 miliard eur, tj. 70–80 % nákladů na zdravotní péči. Zdroje: E urostat a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
V E Ř E J N É
5
Z D R A V Í
Jak EU postupuje Oblast působnosti EU v oblasti zdravotní politiky je stanovena v článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie. Hlavní zásadou je ochrana lidského zdraví a jeho zohlednění v rámci rozvoje všech politik a činností EU. Smlouva rovněž jasně stanoví, že EU musí plně respektovat odpovědnost jednotlivých členských států za definování jejich vlastních zdravotních politik a organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče, včetně veškerých zdrojů vyhrazených pro tento účel. EU převážně doplňuje a podporuje činnost členských zemí v oblastech, v nichž je koordinace, spolupráce a výměna informací, poznatků a osvědčených postupů nejvhodnějším způsobem, jak dosáhnout pokroku. Za účelem regulace určitých oblastí používá rovněž legislativní nástroje.
V únoru 2013 přijala Evropská komise balíček nazvaný „Sociální investice pro růst a soudržnost“. Část tohoto balíčku je věnována investicím v oblasti zdraví. Zdůrazňuje, že zdraví samo o sobě představuje hodnotu a rovněž je klíčem k hospodářské prosperitě. Dokument připomíná, že inteligentní investice do udržitelných systémů zdravotní péče, investice do zdraví lidí jakožto lidského kapitálu a investice zaměřené na snížení nerovností v oblasti zdraví mohou přispět k hospodářskému růstu. EU bude podporovat reformy v rámci evropského semestru a prostřednictvím svých finančních nástrojů, tj. strukturálními fondy a programem pro oblast zdraví.
Finanční podpora EU
• Evropané mají v oblasti zdraví společné hodnoty.
V období 2014–2020 poběží třetí víceletý program v oblasti zdraví. Bude stavět na úspěších dvou předchozích programů. Důraz bude klást na význam dobrého zdraví pro produktivitu v zaměstnání, hospodářskou konkurenceschopnost a kvalitnější delší život. Činnost EU bude doplňovat a podporovat vnitrostátní iniciativy ve čtyřech klíčových oblastech:
• Zdraví je to nejcennější, co máme.
• podpora zdraví a prevence nemocí,
• Hledisko zdraví musí být součástí všech politik.
• ochrana občanů před přeshraničními zdravotními hrozbami,
V roce 2007 EU přijala „strategii v oblasti zdraví“. Tato strategie je založena na čtyřech klíčových zásadách:
• EU musí zaujímat jasný postoj ke všem záležitostem majícím vliv na celosvětové zdraví.
• inovační a udržitelné systémy zdravotní péče,
V rámci této strategie byly stanoveny tři hlavní cíle:
• lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany.
• Podpora dobrého zdravotního stavu obyvatel stárnoucí Evropy.
Program na uvedené období disponuje celkovým rozpočtem 449 milionů eur. Tohoto programu se účastní všech 28 zemí EU a dále Island, Lichtenštejnsko a Norsko.
• Ochrana občanů před zdravotními hrozbami. • Podpora dynamických systémů zdravotní péče a nových technologií. Tyto zásady a cíle jsou v souladu s cíli strategie Evropa 2020, které jsou zaměřeny na inteligentní a udržitelný růst – cílené investice v oblasti zdraví zvyšují produktivitu, podporují inovace, vytvářejí nové dovednosti, pomáhají snižovat nerovnosti a přispívají k udržitelnosti systémů zdravotní péče.
Od roku 2003 bylo v rámci programu EU v oblasti zdraví financováno přes 750 jednotlivých projektů a grantů na provozní náklady, z nichž byla podpořena celá řada iniciativ. K financování priorit v oblasti zdraví přispívají rovněž další zdroje finanční podpory EU, například strukturální fondy a rámcové programy pro výzkum.
6
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
Konkrétní opatření EU Přístup ke zdravotní péči ve všech zemích EU Pokud během cesty do jiné země EU neočekávaně onemocníte a potřebujete navštívit lékaře, nemusíte nutně svůj pobyt ukončit nebo se kvůli léčbě domů vrátit domů. Stačí si s sebou k místnímu lékaři vzít evropský průkaz zdravotního pojištění. Díky Evropskému průkazu zdravotního pojištění můžete snadněji uplatnit nárok na zdravotní péči v zemích EU a také na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a ve Švýcarsku. Tento průkaz vám bezplatně vystaví vaše zdravotní pojišťovna. Průkaz vám garantuje přístup k neplánované nezbytné lékařské péči během přechodného pobytu v kterékoli z partnerských zemí. Evropský průkaz zdravotního pojištění může buď být umístěn na zadní straně národního průkazu zdravotního pojištění, nebo může být vystaven samostatně.
Věděli jste, že… v roce 2010 využilo lékařskou péči v jiné zemi EU 20 milionů Evropanů?
Boj proti přeshraničním zdravotním hrozbám závažného charakteru Svět je čím dál tím propojenější a biologické, chemické nebo environmentální hrozby představují větší riziko pro zdraví a mezinárodní cestovní ruch a obchod než kdykoli předtím.
Zvláštní právní předpisy týkající se přeshraniční zdravotní péče vám zaručují:
EU věnuje stále více pozornosti vznikajícím zdravotním hrozbám – ebole, novým kmenům chřipky, např. chřipce ptačí, novým kmenům koronaviru, onemocněním z kontaminovaného jídla, jako jsou infekce E. coli, ale i hrozbám, které postupují pomaleji, jsou však neméně nebezpečné (antimikrobiální rezistence).
• přístup k informacím týkajícím se vašeho práva na zdravotní péči v kterékoli zemi EU a k informacím o kvalitě a bezpečnosti péče, která vám bude poskytnuta,
V roce 2013 Komise přijala předpisy, kterými se řídí při reakcích na vážné přeshraniční zdravotní hrozby. Občany chrání uceleným a koordinovaným přístupem k řízení rizik a řešení krizí. Nové předpisy mimo jiné obsahují:
• právo na náhradu části nebo všech nákladů na zdravotní péči, která vám byla poskytnuta v jiné zemi EU a na kterou byste měli nárok doma,
• rozšíření stávajícího mechanismu koordinace EU pro přenosné nemoci tak, aby zahrnoval všechny zdravotní hrozby způsobené biologickými, chemickými nebo environmentálními faktory,
© Diego Gómez/epa/Corbis
• akceptování vašich lékařských předpisů v zahraničí, abyste si mohli i tam vyzvednout léky, které potřebujete.
Evropský průkaz zdravotního pojištění vám umožňuje přístup k lékařské péči v celé Evropě.
• posílení pravomocí Výboru pro zdravotní bezpečnost EU, pokud jde o reakci na krizové situace, • definici „mimořádné situace ohrožující zdraví“, která umožňuje uplatnění zvláštních předpisů, které by v takové situaci umožnily, aby byly rychleji zajištěny očkovací látky a léky. Nová pravidla státům EU umožňují během pandemie nebo mimořádné situace společný nákup očkovacích látek a léků. Prostřednictvím tohoto mechanismu by měly členské státy EU, které se k Dohodě o společném zadávacím řízení připojily, získat léky rychleji a za lepší cenu než v minulosti. Opatření EU se do značné míry týkají zlepšování spolupráce a koordinace mezi orgány jednotlivých států. K tomu slouží:
V E Ř E J N É
7
Z D R A V Í
© Shutterstock, Inc./Tomasz Nieweglowski
Bakterie E. coli: při vypuknutí nákazy v roce 2011 byl využit celoevropský systém včasného varování, který pomáhá orgánům v zemích EU účinně čelit rizikům.
• Výbor pro zdravotní bezpečnost EU (HSC): Tento výbor koordinuje opatření při zajišťování zdravotní bezpečnosti a přípravu, plánování a reakce na mimořádné události. Tvoří jej zástupci ze všech zemí EU. • Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC): Toto středisko se zaměřuje na posilování ochrany EU proti infekčním onemocněním, jako je ebola, chřipka, tuberkulóza a HIV/AIDS. Spolupracuje se zdravotnickými orgány jednotlivých zemí EU
Jak se v EU postupuje v případě krizové situace? Případ bakterie E. coli… V odbobí od května do července 2011 se EU potýkala s nákazou škodlivým kmenem bakterie E. coli – běžné a za obvyklých okolností neškodné bakterie obsažené v zažívacím systému lidí a zvířat – která měla za následek úmrtí 55 osob, závažné onemocnění u 850 osob a zdravotní potíže u dalších 3 000 osob v EU. EU na tuto situaci reagovala následujícím způsobem:
▼
Německé orgány oznámily Evropské komisi vypuknutí nákazy.
▼
Byly aktivovány celoevropské systémy varování a systémy rychlé reakce.
▼
Vědci rychle identifikovali kmen bakterie E. coli, který byl příčinou vypuknutí nákazy.
s cílem identifikovat a posoudit současné a nově se objevující hrozby pro zdraví a informovat o nich. • Výzkumné sítě EU: Finanční prostředky EU byly rovněž přiděleny na zvláštní projekty v oblasti přeshraničních hrozeb. Jedním z těchto projektů je systém varování před chemickými hrozbami (ASHT II), v jehož rámci spolupracují toxikologická střediska z různých zemí EU s cílem zlepšit reakci na potenciální přeshraniční chemické hrozby.
▼
Evropská komise každý den organizovala schůze, kterých se účastnily zástupci zdravotnických orgánů a orgánů odpovědných za bezpečnost potravin jednotlivých zemí a jejichž cílem bylo monitorovat ohniska nákazy a koordinovat příslušná opatření, a denně aktualizovala své internetové stránky, aby byla veřejnost dostatečně informována.
▼
Po zjištění zdroje nákazy – semena pískavice používaná k naklíčení, dovezená z Egypta – EU nařídila likvidaci všech semen dovezených od jednoho konkrétního dovozce a dočasný zákaz dovozu dalších rizikových produktů.
▼
EU zahájila spolupráci s orgány jednotlivých zemí, Evropským úřadem pro bezpečnost potravin a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí s cílem identifikovat oblasti pro další spolupráci, zlepšování a přijímání preventivních opatření.
8
Ochrana před rezistentními bakteriemi Antimikrobiální látky – například antibiotika – jsou látky, které zabíjejí mikroorganismy včetně bakterií, plísní a parazitů nebo omezují jejich růst. Představují klíčový nástroj moderního lékařství a od doby před 70 lety, kdy byly uvedeny na trh, výrazně přispěly ke snížení počtu úmrtí způsobených infekčními onemocněními. Tyto léky však byly používány tak hojně a často nevhodným způsobem, že některé z organismů, které mají eliminovat, se vůči nim staly rezistentní. Odhaduje se, že tato rezistence má za následek 25 000 úmrtí za rok a 1,5 miliardy eur nákladů na zdravotní péči a ztrátu produktivity. Od 90. let 20. století, kdy byl tento problém zjištěn, EU v rámci svého programu v oblasti zdraví podpořila různé související projekty a výzkum antimikrobiální rezistence. V roce 2009 byla například zahájena studie, která se zaměřila na antimikrobiální rezistenci u dětí. EU také průběžně monitoruje rezistenci vůči antimikrobiálním látkám za spolupráce s ECDC a EFSA. V roce 2011 Evropská komise zahájila akční plán, jehož cílem je pomoci se s touto rostoucí hrozbou vypořádat. Je v něm vymezeno sedm oblastí pro budoucí činnost: • vhodný způsob používání antimikrobiálních látek u lidí a zvířat, • prevence mikrobiálních infekcí a jejich šíření, • rozvoj nových, účinných antimikrobiálních látek nebo alternativních léčiv,
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
Věděli jste, že… —— v roce 2013 užívalo antibiotika zhruba 35 % Evropanů, —— každý druhý pacient se mylně domnívá, že antibiotika jsou účinnou látkou proti virům, —— každý rok se v EU ve zdravotním zařízení nakazí infekcí zhruba 4,1 milionu osob, přičemž je tato infekce často způsobena rezistentními bakteriemi?
Zvýšení kvality, bezpečnosti a účinnosti léčivých přípravků EU zavedla jasná pravidla týkající se povolování a distribuce léčivých přípravků. Předtím, než lze léčivé přípravky uvést na trh, musí být povoleny buď jednotlivými členskými státy, nebo musí být povoleny k prodeji v celé EU. V případě druhého scénáře přísluší pravomoc Evropské agentuře pro léčivé přípravky, která má sídlo v Londýně, a Evropské komisi. To zaručuje, že jsou pacienti léčeni takovými léky, které splňují přísné normy kvality, bezpečnosti a účinnosti. Tato pravidla přispěla k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti pacientů a zároveň jim zaručila přístup k léčivým přípravkům, které sami preferují, včetně inovačních léčivých přípravků, léčivých přípravků pro vzácná onemocnění a přípravků pro pediatrické použití. Jakmile je léčivému přípravku uděleno povolení k prodeji v EU a je uveden na trh, jeho bezpečnost je monitorována po celou dobu, kdy je v prodeji, aby mohla být v případě nežádoucích účinků neprodleně přijata
• mezinárodní spolupráce za účelem omezení rizik spojených s rezistencí, • lepší monitorování a dohled nad používáním antimikrobiálních látek, • výzkum a inovace,
© Shutterstock, Inc./phloxii
• lepší komunikace, vzdělávání a odborná příprava.
Pravidla EU zajišťují, že pacienti dostávají léky, které splňují přísné normy kvality, bezpečnosti a účinnosti.
V E Ř E J N É
Z D R A V Í
9
vhodná opatření, včetně dodatečného varování, omezení použití, nebo dokonce stažení přípravku z trhu. S cílem tuto kontrolu dále zlepšit zavedla EU nový symbol, jež má podobu černého trojúhelníku obráceného vrcholem dolů, který je používán k označování léčivých přípravků, u nichž je považováno za nezbytné dodatečné monitorování. Od září 2013 bude tento nový symbol vždy vytištěn na příbalovém letáku a bude figurovat v přehledu charakteristik daného léčivého přípravku společně s informacemi o tom, jak oznámit podezření na vedlejší účinky. To je obzvláště důležité, neboť pacienti nyní mohou oznámit podezření na vedlejší účinky přímo příslušným orgánům ve své zemi.
Přísné předpisy EU zavedla i v zájmu ochrany pacientů před riziky spojenými s prodejem nepovolených padělků léků. Jsou v platnosti od začátku roku 2013 a zahrnují: • pravidla týkající se dovozu aktivních látek ze třetích zemí, kontrol a inspekcí, • pravidla pro vedení záznamů distributory,
© Shutterstock, Inc./Kinetic Imagery
Základním prvkem legislativy v této oblasti je kontrola všech fází – od výroby léčivých přípravků po jejich distribuci a zvláštní pravidla jsou stanovena i pro prodej léčivých přípravků na internetu.
Čím dál více lidí kupuje léky na internetu, a EU jim proto pomáhá odlišit on-line lékárny, které při provozu dodržují předpisy, od těch, které je porušují.
• pravidla týkající se inspekce a • povinnost výrobců a distributorů oznámit jakékoli podezření na padělaný léčivý přípravek.
Zajištění bezpečnosti a kvality darované krve, tkání, buněk a orgánů
Byla rovněž zavedena opatření, jejichž cílem je zabránit prodeji padělaných léčivých přípravků přes internet. Koncem roku 2014 začíná pro on-line prodejce platit povinnost používat společné logo, které pomůže identifikovat legálně působící on-line lékárny a maloobchodníky s léčivými přípravky.
Darovaná krev, tkáně, buňky a orgány hrají klíčovou úlohu při léčbě řady vážných zdravotních problémů ohrožujících život, včetně rakoviny a onemocnění srdce. Jen v roce 2011 bylo v EU transplantováno 30 000 orgánů, přičemž mnoho z těchto transplantací bylo provedeno v jiné zemi EU, než odkud orgán pocházel. V zájmu zajištění kvality a bezpečnosti pacientů EU vypracovala společná pravidla a postupy, které platí v celé EU a které mají zajistit, aby byl veškerý darovaný materiál vysoké kvality a aby u něj byl proveden screening s cílem předejít přenosu nemocí, například HIV nebo hepatitidy. Tato pravidla a postupy zajišťují pro pacienty ve všech zemích EU stejně vysokou úroveň ochrany a zaručují spolupráci mezi jednotlivými zeměmi v případě nedostatku těchto materiálů. Na úrovni EU jsou rovněž stanovena přísná pravidla týkající se samotného dárcovství, zadávání zakázek a zpětné vysledovatelnosti v případě darovaných látek lidského původu. Dárcovství musí být dobrovolné a neplacené a původ darovaných orgánů musí být zpětně vysledovatelný. Pravidla EU rovněž stanoví vnitrostátním orgánům povinnost vyměňovat
10
a uchovávat informace o přeshraničních výměnách orgánů a poskytovat nepřetržitou službu v případě závažných nebo nežádoucích účinků či událostí. S tím, jak poptávka po transplantacích vzrůstá, EU přijímá kroky na podporu dobrovolného dárcovství orgánů. Zhruba polovina zemí EU pravidelně vykazuje nedostatek lidského materiálu a v EU se v současnosti na čekací listině nachází zhruba 50 000 pacientů, z nichž 12 každý den umírá, jelikož pro ně nebyl nalezen vhodný orgán. Důležitým aspektem akčního plánu EU pro dárcovství a transplantaci orgánů je jmenování koordinátorů v nemocnicích s cílem vyvinout programy aktivního vyhledávání dárců. Ze studií vyplývá, že se jedná o efektivní způsob, jak postup dárcovství orgánů zjednodušit. EU rovněž financuje projekty týkající se dárcovství krve, buněk, tkáně a orgánů. Z nedávné doby lze uvést příklad zřízení Efretos – nového celoevropského registru hodnocení transplantace orgánů.
Věděli jste, že… 37 % Evropanů, kteří se zúčastnili průzkumu Eurobarometr v roce 2010, alespoň jednou v životě darovalo krev?
Léčba vzácných onemocnění Vzácná onemocnění jsou onemocnění, která ohrožují život nebo jsou chronicky invalidizující a která postihují méně než 1 osobu ze 2 000. Ačkoli je procento lidí trpících těmito nemocemi nízké, celkem se jedná o 27 až 36 milionů Evropanů. Dopad takových onemocnění na postižené osoby, jejich rodiny a pečovatele je podstatný, přičemž však tato onemocnění u pacientů často nejsou diagnostikována z důvodu nedostatečných odborných a lékařských znalostí nebo z důvodu obtížného přístupu k odborným poznatkům.
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
EU také podporuje šíření informací o vzácných onemocněních, mimo jiné prostřednictvím databáze Orphanet – databáze vzácných onemocnění – a organizace pacientů EURORDIS (Evropská organizace pro vzácná onemocnění), která sdružuje 350 organizací pro vzácná onemocnění z celé EU.
Věděli jste, že… —— databáze Orphanet obsahuje informace o 5 958 vzácných onemocněních, —— 6 až 8 % obyvatel (27–36 milionů občanů) ve všech členských zemích je nebo bude během svého života postiženo vzácným onemocněním?
Boj proti rizikovým faktorům chronických onemocnění Na propuknutí a rozvoj mnoha chronických onemocnění mají vliv společné rizikové faktory, jako je kouření, škodlivá konzumace alkoholu, nezdravá strava a nedostatek tělesné aktivity. Těmto onemocněním lze často předejít změnou životního stylu. EU k řešení tohoto problému přistupuje z různých úhlů, například prostřednictvím veřejných informačních kampaní, podporou činnosti příslušných odvětví a nevládních organizací, podporou iniciativ v jednotlivých zemích a prostřednictvím konkrétní cílené podpory, například s cílem pomoci lidem přestat kouřit.
Omezování kouření tabáku Kouření je v EU nejrozšířenější příčinou úmrtí, které lze předejít, a na jeho následky zemře každý rok přibližně 700 000 osob. Navzdory tomu jedna třetina občanů EU kouří.
EU podporuje výzkum vzácných onemocnění s cílem zvýšit počet diagnostikovaných případů. Poskytuje rovněž řadu pobídek farmaceutickým společnostem (například 10leté výhradní zastoupení na trhu) aby podpořila výzkum, vývoj a uvádění na trh nových léčivých přípravků pro vzácná onemocnění, které by mohly být použity k jejich diagnóze, prevenci nebo léčbě. Bez takových pobídek, tedy pouze ze zisků z prodeje, by nebylo možné náklady na vývoj těchto léčivých přípravků pokrýt. Život bez tabáku.
V E Ř E J N É
11
Z D R A V Í
Klíčovým prvkem kontroly tabáku jsou právní předpisy zaměřené na tabákové výrobky. V průběhu let byly zavedeny varovné štítky, které jsou povinně umísťovány na všech tabákových výrobcích. Jejich text upozorňuje na škodlivost kouření pro lidské zdraví: „Kouření zabíjí“, „Kouření způsobuje smrtelnou rakovinu plic“, „Kouření způsobuje infarkt a mrtvici“, „Kouření v těhotenství škodí zdraví Vašeho dítěte“ atp. V roce 2014 byly předpisy o tabákových výrobcích přepracovány a aktualizovány. Cílem bylo snížit atraktivitu kouření. Hlavní prvky aktualizace: • zákaz prodeje tabákových výrobků s výraznými příchutěmi, které překrývají chuť tabáku – například vanilky nebo čokolády, • povinné umístění velkých varovných vizuálů na obou stranách balení cigaret i tabáku k ručnímu balení; výrobek tak bude vždy upozorňovat na závažné zdravotní důsledky kouření, • nadále trvá zákaz prodeje žvýkacího tabáku („snus“) ve všech zemích kromě Švédska, • ustanovení týkající se bezpečnosti a kvality elektronických cigaret obsahujících nikotin, • regulace přeshraničního prodeje tabákových výrobků na dálku, • nový systém EU pro sledování a dohledávání sloužící k ochraně proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky. Tato opatření vstoupí v platnost v roce 2016. Jejich cílem je snížit v EU do roku 2020 počet kuřáků o 2 %. Tato opatření jsou v souladu s iniciativami vyvíjenými na mezinárodní úrovni, jako je Rámcová úmluva Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, která vstoupila v platnost v roce 2005.
© Shutterstock, Inc./Gang Liu
Ke snížení spotřeby tabáku v celé Evropské unii realizuje Komise komplexní politiku kontroly tabáku. Ta zahrnuje právní předpisy a spolupráci s členskými státy v oblastech, jako je prevence, pomoc s odvykáním a vytváření nekuřáckého prostředí.
EU spolupracuje s organizacemi členských států i států mimo EU při řešení problémů souvisejících se špatnou stravou a obezitou.
kampaň „Ex-kuřáci jsou nezastavitelní“, která se zaměřila na kuřáky ve věku 25 až 34 let. Trvala tři roky a upozorňovala na výhody, které přináší nekuřáctví. Poskytovala také praktickou pomoc prostřednictvím inovační digitální platformy iCoach.
Boj proti obezitě Odhaduje se, že přes 200 milionů dospělých v EU má nadváhu nebo je obézní, což je více než polovina dospělé populace. Nadváhou nebo obezitou rovněž trpí každé čtvrté dítě. Obezita má za následek závažné fyzické a duševní problémy, např. srdeční choroby, diabetes, rakovinu a psychologické poruchy. Náklady na boj s obezitou představují 8 % celkových nákladů EU na zdravotní péči. Vzhledem k tomu, že obezita je složitým problémem, při řešení je nutné shromažďovat a sdílet široké spektrum poznatků na místní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni. Zcela zásadní je koordinace na úrovni EU. Akční platforma EU pro stravu, tělesnou aktivitu a zdraví vytvořená v roce 2005 sdružuje celou řadu evropských organizací, které se zaměřují na boj proti nezdravé výživě a nedostatku fyzické aktivity. V rámci této platformy bylo doposud klíčovými průmyslovými subjekty a zástupci občanské společnosti přijato 300 opatření. Šlo například o zákaz reklamy na slazené nápoje pro děti, lepší informování o výživových hodnotách v restauracích, změnu receptů s cílem snížit obsah soli, cukru a tuků a podporu sportu ve školách.
EU dále zakazuje reklamu na tabákové výrobky ve všech tištěných médiích, v rozhlase a na internetu. Zakázáno je rovněž sponzorství související s tabákovými výrobky na mezinárodních akcích a sportovních událostech.
V roce 2007 zřídila EU skupinu na vysoké úrovni pro výživu a fyzickou aktivitu, která sdružuje zástupce vlád všech zemí EU, Norska a Švýcarska. Jejím úkolem je hledat řešení zdravotních problémů způsobených obezitou.
V období 2005–2013 Evropská unie dále realizovala řadu celoevropských osvětových kampaní. První z nich – multimediální kampaň „HELP – Za život bez tabáku“ – cílila na věkovou kategorii 15 až 25 let. Následovala
Další iniciativou v této oblasti je zavedení pravidel EU pro označování potravin. Spotřebitelé ve všech zemích EU se tak mohou při nákupu potravin spoléhat na štítky, které jim poskytnou přesné informace o složení
12
a výživové hodnotě. Pokud například výrobce na obal potravinářského výrobku umístí reklamu typu „Dobrý pro vaše srdce“, musí se toto tvrzení opírat o vědecké důkazy. Štítky obsahující informace o výživové hodnotě musí rovněž podrobně uvádět energetickou hodnotu a obsah tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, soli a cukru. V neposlední řadě EU podporuje prostřednictvím programu pro oblast zdraví řadu projektů a rámcový program pro výzkum, jejichž cílem je snížit výskyt obezity a předcházet jí. V období 2007–2011 přispěla EU k financování 27 projektů týkajících se diabetu a obezity o celkovém rozpočtu 123 milionů eur.
Omezení škodlivých účinků způsobených konzumací alkoholu Škodlivá konzumace alkoholu je třetí nejčastější příčinou předčasného úmrtí a nemocí v EU, hned po kouření a vysokém krevním tlaku. Odhaduje se, že v EU má každý rok za následek 195 000 úmrtí. EU spolupracuje při řešení problematiky škodlivé konzumace alkoholu a nezodpovědného prodeje alkoholických nápojů s vnitrostátními orgány (které jsou primárně odpovědné za vnitrostátní politiky týkající se alkoholu), průmyslem a dalšími zainteresovanými stranami. Od roku 2006 EU podporuje odpovědnou konzumaci alkoholu prostřednictvím strategie snižování škod souvisejících s konzumací alkoholu. Tato strategie má pět priorit: • ochrana mladých lidí a dětí,
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
• omezení škodlivých účinků souvisejících s konzumací alkoholu, • zvyšování povědomí o dopadu škodlivé a nebezpečné konzumace alkoholu na zdraví, • shromažďování spolehlivých údajů o konzumaci alkoholu a o dopadu zavedených opatření. V září 2014 byl Výborem pro vnitrostátní politiky a opatření týkající se alkoholu (CNAPA) schválen akční plán zaměřený na problém nárazové konzumace alkoholu u mládeže („binge-drinking“). Tento dvouletý plán bude přispívat k dosažení cílů evropské strategie, která má podporovat členské státy při snižování škod spojených s požíváním alkoholu. V roce 2007 EU založila „Fórum o alkoholu a zdraví“, jehož cílem je mobilizovat zúčastněné strany napříč celou společností k přijetí závazku na podporu strategie EU. Fórum sdružuje hlavní zúčastněné strany, jako jsou výrobci alkoholu, zadavatelé reklamy a maloobchodníci, jakož i pracovníky ze zdravotnictví, zástupce mládeže a nevládní organizace působící v oblasti zdraví. K dnešnímu dni bylo v rámci tohoto fóra přijato 246 závazků. Kromě toho existuje výbor pro vnitrostátní politiku a opatření týkající se alkoholu, který umožňuje zemím EU sdílet informace a prosazovat osvědčené postupy.
Boj proti rakovině Rakovina je klíčovým problémem v oblasti zdraví a představuje velkou zátěž pro společnost. Každý rok je v EU diagnostikována zhruba u 2,5 milionu osob. Prostřednictvím spolupráce s orgány jednotlivých států je EU s to sdílet znalosti, kapacity a odborné poznatky a bojovat proti rakovině v Evropě efektivnějším způsobem.
• prevence řízení pod vlivem alkoholu,
© Shutterstock, Inc./Monkey Business Images
Pravidelný screening rakoviny je jedním z účinných způsobů boje proti této nemoci.
V E Ř E J N É
Politiky EU zahrnují: • Pomoc při boji proti rakovině odstraňováním rizikových faktorů, které přispívají k jejímu vzniku, zejména kouření. • Partnerství: Evropské partnerství pro boj proti rakovině fungovalo v období 2009–2013 a sdružilo klíčové aktéry z celé Evropy. Tato společná akce financovaná EU vedla k pokroku např. v oblasti propagace zdravého životního stylu, screeningu a včasné diagnózy, stanovení osvědčených postupů u onkologických onemocnění a ve sběru a analýze dat týkajících se rakoviny. Členské státy již začaly spolupracovat na nové komplexní společné akci pro období 2014–2016 označované zkráceným názvem Cancon. Bude navazovat na EPAAC a usilovat o to, aby se do roku 2020 výskyt rakoviny snížil o 15 %. • Screening: Ministři zdravotnictví zemí EU se v roce 2003 dohodli na zásadách osvědčených postupů týkajících se screeningu rakoviny a včasného odhalení rakoviny. Od té doby EU rovněž vydala pokyny pro screening rakoviny prsu, rakoviny děložního čípku a kolorektálního karcinomu. • Výzkum: V oblasti výzkumy rakoviny je Evropská unie významným poskytovatelem finančních prostředků. V posledních 7 letech EU investovala do mezinárodní spolupráce ve výzkumu, do hraničního výzkumu, programů mobility, partnerství veřejného a soukromého sektoru a do koordinace vnitrostátních onkologických výzkumných programů přes 1,4 miliardy eur. • Evropský kodex proti rakovině: Tvoří ho seznam doporučení založených na vědeckých důkazech, která informují občany, jak předcházet rakovině. Tento kodex byl poprvé vypracován v roce 1987 a poslední (čtvrté) vydání bylo představeno v říjnu 2014.
EU nadále přijímá opatření zaměřená na prevenci HIV/AIDS a zvýšení kvality léčby pro osoby postižené touto nemocí.
© Shutterstock, Inc./Nixx Photography
13
Z D R A V Í
Boj proti AIDS a podpora osob, které jsou touto nemocí postiženy Každý rok je v EU a sousedních zemích diagnostikován HIV/AIDS u více než 50 000 osob. Ačkoli stávající způsoby léčby mohou rozvoj AIDS zpomalit a umožňují lidem postiženým touto nemocí žít dlouhé a naplňující životy, stále neexistuje žádný lék nebo očkovací látka umožňující tuto nemoc zcela vyléčit nebo jí předejít. Sdělení Komise o boji proti HIV/AIDS v Evropské unii a v sousedních zemích v období 2009–2013 poskytuje celoevropský politický nástroj k doplnění politik členských států. Jeho cílem je přispět v celé EU ke snížení počtu nově infikovaných, ke zlepšení přístupu k prevenci, léčbě, péči a ke zlepšení kvality života osob žijících s HIV/AIDS v EU a sousedních zemích. Sdělení doplňuje operační plán, který původně běžel v období 2009–2013, a nyní byl prodloužen do roku 2016. Komise také spolupracuje s občanskou společností a s členskými státy v rámci Fóra občanské společnosti pro HIV/AIDS a expertní skupiny typu „think tank“. Cílem je usnadnit plánování a provádění opatření. Ve snaze chápat, zkvalitnit a sdílet údaje a důkazy týkající se HIV/AIDS EU úzce spolupracuje s ECDC. EU rovněž financovala projekty týkající se HIV/AIDS prostřednictvím programu v oblasti zdraví a rámcového programu pro výzkum. Například vyčlenila 900 000 eur na projekt Korelace II. Tento projekt je zaměřen na poskytování pomoci a informací osobám poskytujícím sexuální služby, uživatelům drog a migrantům bez dokladů totožnosti, kteří potřebují získat přístup ke službám zdravotnických zařízení specializovaných na léčbu infekcí přenášených krví, zejména hepatitidy C a viru HIV.
Podpora zdravého a aktivního stárnutí Evropané se dožívají vyššího věku, avšak počet let, kdy se těší dobrému zdraví, zůstává stále stejný. Občané EU v průměru stráví 20 % života ve špatném zdravotním stavu, který má vliv na kvalitu jejich života a představuje výraznou zátěž pro vnitrostátní systémy zdravotní péče. V roce 2011 EU zahájila iniciativu Evropské partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí. Tato iniciativa sdružuje výzkumné pracovníky, zdravotnické orgány, pracovníky ve zdravotnictví, podniky, regulační orgány a organizace pacientů, jejichž úkolem je zkoumat nové způsoby snižování tlaku na systémy zdravotní péče a přispívání k udržitelnému růstu. Celkovým cílem partnerství je do roku 2020 zvýšit počet let prožitých ve zdraví o dva roky a umožnit tak více
14
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
© Shutterstock, Inc./Alexander Raths
prostředí a vznikajících a nově zjištěných zdravotních rizik. Od začátku nového funkčního období v roce 2013 vědecké výbory posoudily 51 otázek – např. problematiku elektromagnetických polí, nanočástic stříbra, silikonových prsních implantátů, zubního amalgámu, umělých kyčelních kloubů typu kov-kov a kosmetických přísad, např. hliníku. V rámci vědeckého posuzování rizik EU je rovněž zohledněna činnost EFSA a WHO.
Jedním z negativních jevů, které provázejí prodlužování průměrné délky života Evropanů, je častější výskyt demence u seniorů.
Zlepšování přístupu k informacím o zdraví
lidem těšit se ze života v dobrém zdravotním stavu delší dobu.
Zlepšování přístupu k informacím je klíčovou aktivitou EU vyvíjenou v rámci úsilí o podporu dobrého zdraví a odstranění nerovnosti v oblasti zdraví.
Příklady dalších iniciativ EU: • Evropská iniciativa pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence (2009), jejímž prostřednictvím EU podporuje úsilí vyvíjené jednotlivými členskými státy ve čtyřech klíčových oblastech: předcházení demenci, včasná diagnóza, lepší koordinace výzkumu v evropských zemích a etické otázky týkající se práv, samostatnosti a důstojnosti osob postižených demencí. Tato iniciativa byla prováděna prostřednictvím společné akce Alcove, jíž se zúčastnilo 19 zemí EU a jejíž smysl spočíval ve výměně osvědčených postupů a předkládání politických doporučení, a prostřednictvím společného programu pro neurogenerativní poruchy, který je nejvýznamnější světovou iniciativou v oblasti výzkumu zaměřenou na boj proti těmto nemocem. • Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu (2008). Duševní poruchy jsou jednou z nejrozšířenějších skupin nemocí v EU. Jsou hlavní příčinou pracovní neschopnosti, invalidity a předčasného odchodu do důchodu a často je doprovází stigmatizace a sociální vyloučení.
Internetové stránky Evropské komise týkající se veřejného zdraví dokládají činnost Evropské komise v oblasti veřejného zdraví. Na těchto stránkách naleznete tiskové zprávy, právní dokumenty, videa, informace o událostech, statistické údaje a aktuální informace týkající se otázek zdraví v Evropě.
Výzkum a odborné poznatky v oblasti zdraví EU koordinuje a podporuje evropský výzkum v řadě oblastí. Jednou z nich je zdraví. Od roku 2007 vynaložila EU na výzkum v oblasti zdraví 6 miliard eur, přičemž důraz byl kladen zejména na: • klinické využití základních objevů, • vývoj a validaci nových léčebných metod, • podporu zdraví a strategie prevence, • lepší diagnostické nástroje a lékařské technologie, • udržitelné a účinné systémy zdravotní péče.
Tento pakt představuje celoevropský rámec pro země EU, nevládní organizace a zainteresované subjekty, který umožňuje výměnu informací o problémech v oblasti duševního zdraví. Osvědčené postupy jsou zveřejňovány v internetové databázi „Evropský kompas pro činnosti v oblasti duševního zdraví a pohody“.
Vědecké posuzování rizik Vědecké výbory Evropské komise poskytují vysoce kvalitní nezávislé vědecké poradenství týkající se bezpečnosti spotřebitele, rizik pro zdraví a životní
Byly rovněž vytvořeny Evropské referenční sítě, které se zabývají celou řadou otázek v oblasti zdraví od znečištění ovzduší po zdraví matek. Jejich úkolem je podporovat výměnu osvědčených postupů a odborných poznatků mezi vnitrostátními orgány a pracovníky ve zdravotnictví. Nedávné projekty v této oblasti financované z prostředků EU zahrnují iniciativy na podporu elektronických zdravotních záznamů a evropský informační systém pro otázky zdraví a střední délky života.
V E Ř E J N É
15
Z D R A V Í
Výhled do budoucna Udržitelné a nákladově efektivní zdravotnické systémy
Projekt eHealth umožňuje: • léčbu a sledování pacienta na dálku,
EU bude usilovat o konsolidaci stávajících činností v oblasti veřejného zdraví a zdravotní péče. Zvláštní důraz bude klást na pomoc členským státům při zvyšování udržitelnosti systémů zdravotní péče. Všechny země EU čelí zvýšené poptávce po zdravotnických službách a technologicky složitějších a dražších léčebných metodách. To nijak neodlehčuje veřejným financím, kde je situace již tak složitá. Evropská unie bude:
• lékařům a pacientům přístup k elektronické zdravotní dokumentaci, • rychlé poskytnutí údajů, například výsledků testů nebo předpisů léků, • lepší koordinaci přeshraniční léčby, • lepší spolupráci mezi poskytovateli zdravotních služeb,
• nadále rozvíjet odborné kapacity nutné k hodnocení výkonnosti systémů zdravotní péče,
• pacientům získat lepší kontrolu nad péčí, která je jim poskytována.
• rozšiřovat poznatky týkající se jednotlivých zemí a přeshraniční srovnání, například o kvalitě a produktivitě pracovníků ve zdravotnictví či účinnosti veřejných výdajů.
Budoucí cíle sledované v rámci projektu eHealth zahrnují vytvoření komplexního a standardizovaného systému elektronických zdravotních záznamů a nových sítí informací týkajících se zdraví za účelem propojení míst zdravotní péče. Dalším cílem je koordinace reakcí na zdravotní hrozby a další rozvoj telekonzultace, elektronického předepisování léků, podávání elektronických žádostí a schopností týkajících se proplácení nákladů.
Účelem je poskytovat spolehlivé informace jednak tvůrcům politik na vnitrostátní i celoevropské úrovni a jednak pro koordinaci hospodářské politiky v rámci evropského semestru.
Širší využití elektronického zdravotnictví a telemedicíny Stále významnější úlohu bude v rámci zdravotní politiky EU hrát eHealth – využívání digitální technologie s cílem zlepšit přístup ke zdravotní péči, zvýšit kvalitu péče a zajistit větší efektivitu zdravotnictví. Příklady iniciativ EU v této oblasti zahrnují vytvoření dobrovolné sítě eHealth v roce 2011 na podporu využívání elektronických systémů zdravotní péče a nová, inovační řešení pro zdravotní péči.
Přísnější pravidla pro zdravotnické prostředky Na trhu EU je v prodeji zhruba 500 000 různých zdravotnických prostředků od obyčejných náplastí pro každodenní použití po náhradní klouby a přístroje pro dialýzu ledvin. Zahrnují veškeré nástroje, zařízení, implantáty nebo obdobné přístroje používané při diagnóze, ošetření, léčbě či prevenci nemocí nebo dalších zdravotních problémů. Zdravotnické prostředky in vitro zahrnují diagnostické testy, jako jsou domácí těhotenské testy nebo krevní testy pro zjištění hladiny cholesterolu a HIV. V září 2012 EU navrhla nová pravidla pro posílení bezpečnosti, účinnosti a inovací v odvětví zdravotnických prostředků. Jejich cílem je zlepšit sledovatelnost a koordinaci mezi vnitrostátními orgány dozoru, jasně stanovit práva a povinnosti výrobců, dovozců a distributorů, zavést přísnější požadavky na klinický důkaz a podpořit ucelenou veřejnou databázi zdravotnických prostředků dostupných na trhu EU. Očekává se, že nové požadavky budou v platnosti od roku 2015.
Posílení boje proti antimikrobiální rezistenci (AMR) V září 2014 Komise předložila návrh modernizace pravidel pro veterinární léčiva a medikovaná krmiva, aby v nich mohla problém antimikrobiální rezistence zohlednit.
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
určitých antimikrobiálních látek, které jsou vyhrazeny pro léčbu infekcí u lidí. Návrh týkající se medikovaných krmiv bude například obsahovat zákaz jejich preventivního používání nebo používání jakožto růstových stimulátorů. Tyto nové předpisy by měly vstoupit v platnost za dva nebo za tři roky.
Cílem návrhu je zachovat účinnost antibiotik u člověka i zvířat. Zavádí možnost omezit schvalování a používání
Další zdroje informací XX Veřejné zdraví: http://ec.europa.eu/health/index_cs.htm XX Generální ředitelství pro zdraví a spotřebitele Evropské komise: http://ec.europa.eu/dgs/health_consumer/index_en.htm XX Generální ředitelství pro podniky a průmysl Evropské komise: http://ec.europa.eu/enterprise/index_cs.htm XX „Ex-kuřáci jsou nezastavitelní“: úspěchy ex-kuřáků z celé Evropy: http://www.exsmokers.eu/ XX Máte nějaké otázky týkající se Evropské unie? Kontaktujte službu Europe Direct: 00 800 6 7 8 9 10 11 http://europedirect.europa.eu
ISBN 978-92-79-42332-1 doi:10.2775/69608
NA-06-14-046-CS-C
16
