Operace na zdrav ch vûzních

ZAMECNIK_ZLOM.QXD:PITTER_ZLOM.QXD

9.6.2010

15:22

Stránka 11

Operace na zdrav˘ch vûzních První fází lékafisk˘ch pokusÛ na vûzních v koncentraãním tábofie Dachau byly pokusy soukromé. Válka potfiebovala chirurgy a do Dachau pfiicházeli lékafii SS, zpravidla ãerství absolventi zkrácen˘ch bûhÛ lékafiské akademie SS ve ·t˘rském Hradci, aby se nauãili operovat. Vût‰inou to neãinili na normálních zbídaãen˘ch, kostlivcÛm podobn˘ch nemocn˘ch. Pro své operace vybírali mladé, zdravé, fyzicky zdatné hochy z novû pfiíchozích, ktefií je‰tû byli v dobré tûlesné kondici. Operovat se uãil také sadistick˘ vládce nemocnice, tzv. „revíru“, revírkápo Raku‰an Josef Heiden. Tent˘Ï Heiden provádûl vÏdy v závûru odpoledního apelu pfiíjem nemocn˘ch do revíru. âasto pfiitom stra‰livû ztloukl vûznû, které povaÏoval za simulanty. MÛj pfiítel, dvacetilet˘ Zdenûk Meloun z Litovle, absolvent lesnické ‰koly v Hranicích se ze zoufalství koncem února 1941, nûkolik dní po svém pfiíchodu do tábora rozhodl, Ïe se pfiihlásí do revíru s pfiedstíranou bolestí hlavy. Domníval se, Ïe mu nûkolik dní klidu mÛÏe pfiispût k záchranû Ïivota. I pfies na‰e domluvy to provedl a k na‰emu pfiekvapení byl na revír pfiijat, ale po nûkolika dnech se vrátil s vyoperovan˘m slep˘m stfievem. Operaci provedl Heiden. Byl to jen jeden z celé fiady podobn˘ch pfiípadÛ. Se v‰emi vûzni byla po pfiíchodu do tábora sepisována do kartotéky anamnéza. Z tûchto záznamÛ vznikla rozsáhlá registratura, která byla pfiedvádûna náv‰tûvám rÛzn˘ch hodnostáfiÛ jako doklad o vzorné zdravotní péãi. Ve skuteãnosti slouÏila hlavnû k registraci zlat˘ch zubÛ, které musely b˘t zemfiel˘m extrahovány a odevzdávány inspektorátu KT. SlouÏila také k vyhledávání obûtí pro soukromé pokusy. „Vûdychtiví“ chirurgové SS si v ní vybírali patologicky vhodné objekty pro zajímavé operace a zajímavé pokusy. Nûktefií vûzni, neznalí je‰tû pomûrÛ v koncentraãním tábofie, líãili a pfiehánûli v anamnéze svÛj ‰patn˘ zdravotní stav v domnûní, Ïe jim to umoÏní získat urãité úlevy. Podobnû i MUDr. Franti‰ek 11


9.6.2010

15:22

Stránka 12

Bláha, kter˘ pfii‰el do Dachau v létû 1941, svÛj nedobr˘ zdravotní stav odbornû vylíãil. Ani si nemusel pfiíli‰ vym˘‰let. Po více neÏ roãním pobytu ve vazbû gestapa váÏil 50 kg a byl fyzicky zruinovan˘. Jeho karta se dostala do rukou ‰éflékafie SS-Sturmbannführera dr. Mürmelstatta, kter˘ v pfiípadu spatfiil pfiíleÏitost k zajímavé operaci. Bláha byl pfiijat na chirurgické oddûlení a teprve na operaãním sále z v˘vûsní tabule zjistil, Ïe má b˘t podroben subtotální resekci Ïaludku, cholecystektomii a plastice choledochu2. Bláha rezolutnû prohlásil, Ïe se operovat nenechá, Ïe sám je chirurg, a proto ví, co taková operace znamená. VyuÏil rozruchu, kter˘ jeho „opováÏlivost“ vyvolala, a podafiilo se mu z operaãního sálu uprchnout. Kupodivu z toho nebyly vyvozeny Ïádné dÛsledky a ‰éflékafi SS, jemuÏ zfiejmû Bláhovo vystoupení imponovalo, si na nûj vzpomnûl a pfiijal jej do nemocnice ve funkci lékafie jako prvního, kdyÏ bylo tfieba splnit smûrnici o vyuÏití lékafiÛ z fiad vûzÀÛ.

Exponent IG Farben Od letních mûsícÛ roku 1941 vykonával v Dachau na tfietím interním bloku táborové nemocnice funkci staniãního lékafie SS-Hauptsturmführer dr. Helmuth Wetter. Na rozdíl od sv˘ch esesmansk˘ch kolegÛ pÛsobil dojmem svûdomitého lékafie. Sám nemocné vy‰etfioval a plnûní sv˘ch pfiíkazÛ kontroloval. Ve sv˘ch pamûtech se o tom zmiÀují profesor dr. Franti‰ek Bláha, kter˘ na tomto bloku leÏel jako pacient,3 a Hermann Langbein, kter˘ tam pÛsobil jako písafi.4 Dr. Wetter byl od roku 1936 zamûstnancem IG Farben, závod Bayer-Leverkusen. V roce 1941 byl povolán k v˘konu vojenské sluÏby u Waffen SS a pfiidûlen do Dachau. Jak patrno z korespondence, na‰el v novém, dûsivém prostfiedí zalíbení. Mohl pokraãovat ve své odborné ãinnosti, ale s tím rozdílem, Ïe získal moÏnost 12


9.6.2010

15:22

Stránka 13

zkou‰et farmaceutické preparáty IG Farben místo na zvífiatech na lidech, na jejichÏ zdraví a Ïivotech nezáleÏelo. O tomto vedlej‰ím zamûstnání svûdãí dopis IG Farben ze 14. záfií 1941, adresovan˘ Wetterovi pfiímo do KT Dachau. Vypl˘vá z nûj, Ïe nov˘ch „bohat˘ch pfiíleÏitostí“ mûlo b˘t vyuÏito k vyzkou‰ení sulfonamidÛ, zejména Prontosilu, Ulironu, Sulfapyridinu a Eleudronu.5 Z dopisu lze soudit, Ïe tato v˘zkumná ãinnost byla tehdy je‰tû víceménû soukromou záleÏitostí, v˘hodnou pro koncern i pro Wettera. Z Dachau byl Wetter odvelen do Oranienburku, odtud do Osvûtimi a nakonec do Mauthausenu-Gusenu. S IG Farben spolupracoval aÏ do konce války. Omezené prameny nám v‰ak neumoÏÀují uãinit si o tom komplexnûj‰í obraz. Ani jeho pováleãné v˘slechy v Dachau – kde byl odsouzen k trestu smrti – nebyly orientovány na objasnûní spolupráce s IG Farben. Mezi sporadické dochované dokumenty náleÏí ãást Wetterovy korespondence o terapeutick˘ch pokusech s tzv. Ruthenolem.

Ahnenerbe Heinrich Himmler, ãlovûk velmi ctiÏádostiv˘, se z titulu své funkce fií‰ského vÛdce SS cítil povolán zasahovat do rÛzn˘ch oborÛ lidské ãinnosti. âinil tak diletantsky, zato autoritativnû. V roce 1933 zaloÏil jako nezávislou korporaci vlastní „vûdeckou“ základnu SS, nazvanou Ahnenerbe. Ve stanovách byly její úkoly formulovány takto: „Zkoumat prostor, duch, ãin a dûdictví severního rasového indogermánství, v˘sledky v˘zkumu Ïivû ztvárnit a zprostfiedkovat národu.“ 6 Od 1. ledna 1940 byla Ahnenerbe souãástí osobního ‰tábu fií‰ského vÛdce SS.7 Prezidentem byl Himmler, vûdeck˘m kurátorem rektor mnichovské univerzity Walter Wüst a fií‰sk˘m jednatelem SS-Sturmbannführer Wolfram Sievers, povoláním knihkupec. PÛsobila v ní fiada univerzitních profesorÛ a docentÛ, ktefií plni13


9.6.2010

15:22

Stránka 14

li rÛzné, Himmlerem zadávané, ãasto trapné v˘zkumné úkoly. Napfiíklad pfii pátrání po „ménûcenn˘ch“ rasách afrického typu v Evropû nalezl Himmler „souvislost“ mezi so‰kami zavalit˘ch pravûk˘ch venu‰í s Ïenami HotentotÛ. Dopisem z 2. záfií 1941 poÏádal Ahnenerbe o zmapování v˘skytu so‰ek tûchto „Fettwenus“ (tuãn˘ch venu‰í) s velk˘m zadkem a tlust˘ma nohama a o zji‰tûní, zda v oblastech jejich v˘skytu neÏili lidé podobní HotentotÛm nebo vrstva s Hotentoty pfiíbuzná a zda byli vytlaãeni nordick˘mi lidmi nebo zmûnou klimatick˘ch podmínek.8 Po vypuknutí války se Ahnenerbe stále více orientovala na váleãn˘ medicínsk˘ v˘zkum a v té souvislosti na koncentraãní tábory jako na zdroj „pokusn˘ch králíkÛ“. Rozkazem ze dne 7. ãervence 1942 zfiídil Himmler Ústav pro vojensko-vûdeck˘ aplikovan˘ v˘zkum. Byl souãástí Ahnenerbe, ale financován byl z prostfiedkÛ Waffen SS. Orientoval se témûfi v˘luãnû na v˘zkum v koncentraãních táborech.9 Pokusy na vûzních se staly souãástí fií‰ského v˘zkumného programu, podléhaly schválení fií‰ské v˘zkumné rady a u této rady byly registrovány.10 Rascherova stanice v Dachau byla pfiipojena k ústavu jako oddûlení „R“. Na kartû fií‰ské v˘zkumné rady má registrovan˘ úkol ã. 0328 „Znovuoteplení pfii obecném vychlazení lidského tûla“.11 Jako oddûlení „H“ byl do institutu zaãlenûn anatomick˘ ústav profesora Augusta Hirta ve ·trasburku,12 na jehoÏ registraãní kartû je uveden v˘zkumn˘ úkol: „Zmûny Ïivého organismu pfii pÛsobení bojov˘ch látek“.13 Za tímto oznaãením se skr˘valy vraÏedné pokusy s yperitem, provádûné na vûzních v koncentraãním tábofie Natzweiler-Struthof nedaleko ·trasburku. Byly zahájeny koncem roku 1942.

V˘zkum rakoviny Povûstn˘ dr. Sigmund Rascher14 vyhlíÏel docela sympaticky. Byl stfiední podsadité postavy, trochu nazrzl˘, mûl vy‰‰í hrdelní hlas. Sympatická maska v‰ak skr˘vala ãlovûka nanejv˘‰ podlého. Vlast14


9.6.2010

15:22

Stránka 15

ního otce poslal do koncentraãního tábora15 a cestu ke kariéfie hledal prostfiednictvím své o ‰estnáct let star‰í druÏky, b˘valé zpûvaãky Karoliny Diehlové, která se osobnû znala s Himmlerem. Ten na její doporuãení Raschera poprvé pfiijal 23. dubna 1939 a zfiejmû k nûmu nalezl sympatie. Nafiídil profesoru Wüstovi, aby Rascherovi pfiidûlil v˘zkumn˘ úkol „vãasná diagnóza onemocnûní rakovinou“.16 Ve vûdeck˘ch kruzích to vyvolalo údiv jednak proto, Ïe úkol nespadal do problematiky Ahnenerbe, jednak protoÏe jméno nového zamûstnance bylo ve vûdeck˘ch kruzích zcela neznámé. Rascher se dral kupfiedu bez jak˘chkoli skrupulí. Do Ahnenerbe byl pfiijat 1. kvûtna 1939 a téhoÏ dne pfiedloÏil elaborát o úkolech, které mu Himmler uloÏil. Byl to rozsáhl˘ plo‰n˘ prÛzkum k zji‰tûní závislosti v˘skytu rakoviny na pouÏívání umûl˘ch hnojiv; zahrnoval pokusy s bíl˘mi my‰kami k vyvolání rakoviny a k vypûstování její infekãní podoby pouÏitelné k hubení krys (sic!); k vypracování metody vãasné diagnózy mûl Rascher podle Himmlerova pfiání provádût pravidelnou dlouhodobou kontrolu krevního obrazu lidí „doÏivotnû“17 vûznûn˘ch v koncentraãním tábofie, aby se její v˘skyt podchytil v sam˘ch poãátcích.18 Krev Rascher odebíral v pravideln˘ch intervalech vûzÀÛm vybran˘m v koncentraãním tábofie Dachau. Poãátky Rascherovy kariéry byly skromné. Laboratofi si musel zfiídit v bytû,19 kter˘ uÏíval spolu se svou snoubenkou. Její pfiítelkynû sleãna Lulu Muschlerová, která s nimi Ïila ve spoleãné domácnosti, vykonávala funkci laborantky. V srpnu 1939 musel Rascher nastoupit k Luftwaffe jako ‰tábní lékafi zálohy ve ‰kole protiletadlového dûlostfielectva v Schongau. Je‰tû pfiedtím publikoval v ãasopise Die Woche ãlánek o sv˘ch „vynikajících“ úspû‰ích ve v˘zkumu rakoviny. Vyvolal údiv Sieverse a prof. Wüsta nejen pro tak rychl˘ úspûch, ale i pro titul „vedoucí oddûlení Ahnenerbe“, kter˘ si pfiisvojil.20 I v dobû své sluÏby u Luftwaffe si Rascher udrÏoval postavení v˘zkumníka fií‰ského vÛdce SS. V dopise z 1. prosince 1940 Ïádal SS-Standartenführera dr. Enno Lollinga v KT Dachau, aby jeho 15


9.6.2010

15:22

Stránka 16

laborantce sleãnû Julii Muschlerové byla opût jednou t˘dnû vydávána krev od urãit˘ch vûzÀÛ k úkolu, kter˘ plní v rámci Ahnenerbe z rozkazu fií‰ského vÛdce SS.21 Tyto první v˘zkumné úkoly byly pozoruhodné tím, Ïe byly v˘jimeãnû je‰tû ne‰kodné. Rascher s Himmlerem si patrnû je‰tû neuvûdomovali moÏnosti, které jim koncentraãní tábory s nepfiebern˘m mnoÏstvím lidsk˘ch pokusn˘ch morãat sk˘taly. Koncem roku 1943 jednal Himmler s fií‰sk˘m zplnomocnûncem pro v˘zkum rakoviny profesorem Kurtem Blomem o zfiízení ústavu pro v˘zkum rakoviny na vûzních v koncentraãním tábofie Dachau, kter˘ mûl fiídit Rascher. Jeho skandály, o kter˘ch se je‰tû zmíním, v‰ak zpÛsobily, Ïe tento projekt padl.

Pokusná stanice tuberkulózy Tuberkulóza byla v koncentraãních táborech nejroz‰ífienûj‰í nemocí. Podle ãeského lékafie dr. Josefa Hala‰ky, kter˘ byl od roku 1943 vedoucím lékafiem na tuberkulózním oddûlení v Dachau, mûlo nálezy na plících 60 % vûzÀÛ.22 Do vûzeÀské nemocnice se dostaly jen tûÏké, zpravidla beznadûjné pfiípady, takÏe se odtud odcházelo vût‰inou do umrlãí komory nebo na invalidní blok. Nemocní leÏeli a umírali v pfieplnûn˘ch místnostech, souÏeni krut˘m hladem, bez medikamentÛ a bez lékafiské péãe. Dne 1. bfiezna 1941 byla v Dachau na bloku ã. 5 zfiízena pokusná stanice nûmecké lékafiské komory k v˘zkumu tuberkulózy. Vedl ji SS-Obersturmführer dr. Rudolf Brachtel23 a mûla tfii oddûlení: A Normální léãení, tedy klid, kalcium, silikáty, kodein, pneumotorax a velmi ãasto chirurgické zákroky. Tyto pokusy ne‰lo provádût na totálnû podvyÏiven˘ch vûzních. Proto dostávali jako pfiídavek dennû asi 300 gramÛ civilního chleba, kousek másla a asi 1/4 litru mléka. B Homeopatické léãení spoãívalo v klidu, v rÛzn˘ch tabletách 16


9.6.2010

15:22

Stránka 17

a prá‰cích, ãajích a stejn˘ch pfiídavcích jídla, jaké dostávala skupina A. C Kontrolní skupina byla léãena pouze klidem, bez medikamentÛ a jak˘chkoliv zákrokÛ a bez pfiídavkÛ jídla. Pro moÏnost srovnání mûl kaÏd˘ z pacientÛ svÛj osobní protûj‰ek s pfiibliÏnû stejn˘m zdravotním stavem v obou dal‰ích skupinách. Pacienti byli pravidelnû rentgenováni, pravidelnû byl provádûn rozbor krve, jednou za dva t˘dny bylo odebíráno sputum a kontrolována váha. Jednou mûsíãnû pfiedkládal dr. Brachtel podrobnou zprávu vedoucímu lékafii Inspektorátu KT dr. Lollingovi.24 V poãáteãním období byli do kontrolní skupiny zafiazováni také zdraví lidé, aby se vyzkou‰elo, jak na nûkteré medikamenty nebo operaãní zákroky reaguje zdrav˘ organismus. Jedním z nich byl mlad˘ polsk˘ student (pozdûji lékafi) Stanislav Bienka. Tomu byl operativnû odstranûn prav˘ brániãní nerv a po t˘dnu zaveden pneumotorax o objemu 1 500 kubick˘ch centimetrÛ. Tento zákrok vyvolal enormní poruchu organismu s nûkolikadenní ztrátou vûdomí a doÏivotní invaliditou.25 Podle svûdectví vrchního o‰etfiovatele Waltera Neffa byl tent˘Ï zákrok proveden na osmnácti pokusn˘ch osobách, z toho bylo jen sedm nemocn˘ch tuberkulózou.26 Druh˘m ãast˘m chirurgick˘m zákrokem, provádûn˘m na nemocn˘ch i zdrav˘ch vûzních, byla jednostranná nebo oboustranná resekce Ïeber. ·lo o pokusy, nikoli o zdraví. Podmínky musely b˘t dodrÏeny bez ohledu na dÛsledky pro zdraví nemocn˘ch. Nûkteré chirurgické zákroky konãily tragicky a mnoh˘ pacient z homeopatické skupiny zahynul, pfiestoÏe mohl b˘t zachránûn napfiíklad nasazením pneumotoraxu. Pfiesto nelze tyto pokusy v Dachau – i kdyÏ, pravda, jako jediné – hodnotit pouze negativnû. Potravinové pfiídavky ve skupinách A a B jakoÏ i kvalifikovaná terapie ve skupinû A zachránily mnoha nemocn˘m Ïivot. Kromû toho zÛstaly pfiídavky, patrnû nûjak˘m nedopatfiením, zachovány i po zru‰ení pokusné stanice, 17


9.6.2010

15:22

Stránka 18

stejnû jako pfiístroj pro pneumotorax, rentgenov˘ pfiístroj a vybavení laboratofie. Díky tomu byly v Dachau podmínky pro léãení tuberkulózy pfiíznivûj‰í neÏ v jin˘ch koncentraãních táborech. Na pfielomu let 1941 a 1942 byla pokusná stanice zru‰ena a pacienti pfieloÏeni na blok ã. 11. V roce 1941 nebyly pokusné osoby podrobeny selekci v rámci akce „14 f 13“, jeÏ v Dachau tehdy probíhala,27 ale po skonãení pokusÛ byly mnohé z nich dodateãnû urãeny k zavraÏdûní v plynové komofie v Hartheimu. V roce 1942 byli témûfi v‰ichni vûzni v Dachau vy‰etfieni rentgenem. Adam Kozlowiecki to komentuje v záznamu z 22. ãervna 1942: „Cel˘ tábor podrobují prosvícení [plic, pozn. aut.] a evidují v‰echny nemocné tuberkulózou. S ohledem na celkové zlep‰ení pomûrÛ v tábofie moÏno mít nadûji, Ïe je budou léãit. Mnozí se obávají, Ïe je vyvezou a zaplynují.“28 Tato zdánlivû humánní akce mûla skuteãnû své ãertovo kopyto. âást léãiteln˘ch pfiípadÛ byla sice na revír pfiijata, ale tûÏce nemocní byli dáni na invalidní blok ã. 29, kam byli rovnûÏ pfiemístûni pacienti ze zru‰ené pokusné stanice. Tuberkulózní vûzni z tohoto bloku byli od poãátku roku 1943 postupnû zlikvidováni v bunkru fenolov˘mi injekcemi. Vrchní o‰etfiovatel z oddûlení septické chirurgie Heinrich Stöhr o tom vypovûdûl: „VÏdy 20 bylo z bloku 29 pfievedeno do revíru. Byli vy‰krtnuti ze seznamu bloku 29 a pro forma zapsáni jako nemocní revíru. Na revír nebyli vÛbec dodáni, n˘brÏ byli odvezeni do bunkru. Pfiedtím jsem vidûl Zimmermanna a lékafie Hottepa,29 jak pfiipravují injekãní stfiíkaãky. Bylo to v bunkru v jedné cele poblíÏ stráÏnice. Já jsem shromaÏìoval mrtvoly a odváÏel je do krematoria. V pfiípadû prvních dvaceti leÏely mrtvoly ve dvou nebo tfiech celách, poslední na velké hromadû na jedné cele.“30

18

Operace na zdrav ch vûzních

Recommend Documents