POLITIKY EVROPSKÉ UNIE
Hranice a bezpečnost
Vytváříme otevřenou, bezpečnější Evropu J ed ním z hl avníc h c íl ů Evr o p s ké un i e je vyt vářet p r o s t o r b ez vn it ř níc h hr an ic , v n ěm ž s e b ud o u l id é m o c i vo l ně p o hyb ovat , b ez o m ezení p r ac ovat a žít s věd o m ím , že js o u plně r es p ek t ován a jejic h p r áva a že je ji m zar uč en a b ezp eč no s t . V t ét o s o uvis l o s t i hr aje význam n o u r o l i p o l it ik a vnit ř níc h věc í EU .
OBSAH K čemu potřebujeme společná pravidla pro ochranu hranic EU jako prostor volného pohybu . . . . . . . . 3
POLITIKY EVROPSKÉ UNIE Tato publikace je součástí edice „Politiky Evropské unie“, která vysvětluje, čemu se EU v různých oblastech věnuje a jakého pokroku zatím dosáhla. Přehled doposud vydaných publikací najdete na této internetové stránce:
http://europa.eu/pol/index_cs.htm
Jak EU postupuje Společná pravidla EU pro překračování hranic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Proč musíme při zajišťování bezpečnější Evropy spolupracovat? EU jako bezpečný prostor . . . . . . . . . . . . . . 7 Jak EU postupuje Společná pravidla EU pro zajištění bezpečnosti obyvatelstva . . . . . . . . . . . . . 8 Výhled do budoucna . . . . . . . . . . . . . . 12 Další informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Jak funguje Evropská unie Evropa 2020 – evropská strategie růstu Zakladatelé Evropské unie Bezpečnost potravin Boj proti podvodům Cla Daně Digitální agenda Doprava Energetika Hospodářská a měnová unie a euro Hospodářská soutěž Hranice a bezpečnost Humanitární pomoc a civilní ochrana Kultura a audiovizuální oblast Migrace a azyl Obchod Oblast klimatu Podniky Regionální politika Rozpočet Rozšíření Rozvoj a spolupráce Rybolov a námořní záležitosti Spotřebitelé Spravedlnost, občanství, základní práva Veřejné zdraví Vnitřní trh Výzkum a inovace Vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport Zahraniční věci a bezpečnostní politika Zaměstnanost a sociální věci Zemědělství Životní prostředí
Politiky Evropské unie: Hranice a bezpečnost Evropská komise Generální ředitelství pro komunikaci Publikace 1049 Brusel BELGIE Rukopis dokončen v lednu 2013 Fotografie na obálce a na straně 2: © Jupiterimages 12 s. – 21 × 29,7 cm ISBN 978-92-79-24513-8 doi:10.2775/7645 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 © Evropská unie, 2013 Reprodukce je povolena. V případě použití nebo reprodukce samotných fotografií je nutné žádat o svolení přímo vlastníka autorských práv.
H R A N I C E
A
3
B E Z P E Č N O S T
K čemu potřebujeme společná pravidla pro ochranu hranic EU jako prostor volného pohybu Podepsáním Schengenské dohody pěti členskými státy byl v roce 1985 položen základní kámen spolupráce na odstranění hraničních kontrol na vnitřních hranicích EU. V následujících letech se k této formě spolupráce připojila většina členských zemí Unie i několik nečlenských států, a vytvořily tak společně schengenský prostor. V praxi to znamená, že země schengenského prostoru již neprovádějí kontroly na společných hranicích. Lidé se tak mohou mezi zeměmi schengenského prostoru volně pohybovat, aniž by museli podstupovat pasovou kontrolu.
V důsledku odstranění vnitřních hranic však musí tyto státy vzájemně spolupracovat, aby v rámci schengenského prostoru zajistily dostatečně vysokou úroveň bezpečnosti. Musí zároveň sdílet odpovědnost za správu svých společných vnějších hranic. V této souvislosti by měly rovněž udržovat spolupráci se sousedícími zeměmi, které součástí schengenského prostoru nejsou. Schengenská spolupráce zahrnuje společná kritéria pro ostrahu vnějších hranic, společná pravidla pro vstup do schengenského prostoru a zvýšenou policejní spolupráci zúčastněných zemí.
SCHENGENSKÝ PROSTOR K 19. PROSINCI 2011 Členské státy EU, které jsou součástí Členské státy EU, které nejsou součástí schengenského prostoru Státy, které jsou součástí schengenského prostoru, ale nejsou členy EU AT: Rakousko BE: Belgie BG: Bulharsko CH: Švýcarsko CY: Kypr CZ: Česká republika DE: Německo DK: Dánsko EE: Estonsko EL: Řecko ES: Španělsko FI: Finsko FR: Francie HU: Maďarsko IE: Irsko IS: Island IT: Itálie LI: Lichtenštejnsko LT: Litva LU: Lucembursko LV: Lotyšsko MT: Malta NL: Nizozemsko NO: Norsko PL: Polsko PT: Portugalsko RO: Rumunsko SE: Švédsko SI: Slovinsko SK: Slovensko UK: Spojené království
IS
FI NO MADEIRA (PT)
LV
DK
IE
AÇORES (PT)
EE
SE
CANARIAS (ES)
LT
UK NL BE LU
CZ LI
FR
AT
CH IT PT
PL
DE
SI
SK HU RO
BG
ES EL
MT
CY
4 P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
Jak EU postupuje Společná pravidla EU pro překračování hranic Kontrola osob na vnějších hranicích a postup při vydávání krátkodobých víz do schengenského prostoru se řídí souborem společných pravidel. Díky nim může EU efektivně zajišťovat ostrahu svých vnějších hranic a předcházet bezpečnostním rizikům, bojovat proti obchodování s lidmi či lépe řešit otázky přistěhovalectví (více informací na toto téma naleznete v brožuře Migrace a azyl). Společná pravidla upravující vstup do schengenského prostoru navíc zvyšují transparentnost podmínek, které musí při vstupu na území EU splňovat občané z nečlenských zemí.
POČET PŘEKROČENÍ VNĚJŠÍCH HRANIC EU 12,6 milionu překročení vnějších hranic EU za týden (2009) Občané EU nebo osoby s právem volného vstupu do schengenského prostoru
11,3 % 15,2 %
Státní příslušníci nečlenských zemí, na něž se nevztahuje vízová povinnost 73,5 %
Státní příslušníci nečlenských zemí s vízem
Zdroj: Evropská komise.
Na vnějších hranicích EU, zde konkrétně na hraničním přechodu mezi Slovenskem a Ukrajinou, probíhají přísné kontroly.
Přeshraniční pohyb osob a hraniční kontroly osob upravuje Schengenský hraniční kodex. Uvádí především požadavky, které musí splnit státní příslušníci nečlenských zemí EU, jež chtějí vstoupit do schengenského prostoru a plánují zde pobyt, jehož délka nepřekročí za období šesti měsíců více než tři měsíce. K požadavkům patří povinnost předložit platný cestovní dokument a platné vízum (ne vždy povinné) a mít k dispozici dostatečné finanční prostředky na pokrytí životních nákladů během zamýšlené doby pobytu. V kodexu se rovněž uvádí, že země schengenského prostoru mohou výjimečně znovu zavést hraniční kontroly na svých vnitřních hranicích, ale pouze v případě, že je vážně ohrožen veřejný pořádek nebo bezpečnost země. Učinit tak ovšem mohou pouze na omezenou dobu.
Dalším prvkem schengenské spolupráce je společná vízová politika, která návštěvníkům nejen usnadňuje legální vstup na území EU, ale rovněž napomáhá posilovat vnitřní bezpečnost Unie. Vízový kodex harmonizuje podmínky a postupy jednotlivých zemí schengenského prostoru pro udělování krátkodobých víz (tzv. „schengenská víza“). Jsou v něm například stanovena pravidla pro podání žádosti o vízum a pro rozhodování o tom, která země bude za posouzení žádosti odpovídat. Schengenské vízum platí pro pobyty, jejichž délka nepřekročí za období šesti měsíců více než tři měsíce. Držitel takového víza se pak může volně pohybovat po celém území schengenského prostoru. Státní příslušníci některých nečlenských zemí EU vízum pro vstup do schengenského prostoru nepotřebují. Země EU uplatňují společný seznam zemí, jejichž státní
Jednotný vízový štítek společný pro schengenský prostor.
© Evropská unie
© Evropská unie
Společná pravidla pro krátkodobé pobyty
H R A N I C E
A
5
B E Z P E Č N O S T
Výměna informací v zájmu lepší správy vnějších hranic
SCHENGENSKÁ VÍZA v milionech
Za účelem optimalizace správy společných vnějších hranic mají členské státy EU k dispozici informační systémy, díky nimž mohou sdílet údaje vnitrostátní orgány v celém schengenském prostoru.
12 10 8 6 4 2 0
2009
2010
2011
Rok Zdroj: Evropská komise.
příslušníci vízum potřebují, a těch, pro které vízová povinnost neplatí. Vízovou povinnost nemají například země, s nimiž EU uzavřela dohodu o bezvízovém styku, nebo osoby, jež mají zvláštní práva na základě bilaterálních smluv, např. dohod o tzv. malém pohraničním styku. U pobytů přesahujících tři měsíce udělují členské státy EU dlouhodobá víza a povolení k pobytu, obojí i nadále na základě vlastních vnitrostátních předpisů. Režim malého pohraničního styku EU členským státům umožňuje uzavírat bilaterální dohody se sousedními státy, které nejsou členy Unie, jež usnadňují pohyb osob na vnějších hranicích EU. Státní příslušníci dané nečlenské země, kteří žijí v pohraniční oblasti a potřebují často a pravidelně překračovat vnější hranici EU, mohou na základě těchto dohod do sousedící země EU vstupovat, aniž by byli podrobováni pravidelným hraničním kontrolám a aniž by museli žádat o schengenské vízum. Tato forma spolupráce upevňuje nejen obchodní, ale i společenské a kulturní vztahy sousedících regionů.
SCHENGENSKÝ PROSTOR – VÍZOVÉ Area POŽADAVKY Schengen - visa
Nedávno spuštěná druhá generace Schengenského informačního systému (SIS II) umožňuje těmto orgánům efektivnější přístup k záznamům, které se týkají osob a věcí (např. k informacím o pohřešovaných osobách nebo o odcizených či ztracených vozidlech, střelných zbraních či dokladech totožnosti) a jejich vzájemnou výměnu. Systém disponuje novými funkcemi – využívá třeba biometrické identifikátory (např. otisky prstů) a nové typy záznamů, které je možné propojovat (např. záznamy o osobách a vozidlech). Vízový informační systém (VIS) vnitrostátním orgánům umožňuje přístup k informacím, které se týkají stavu žádostí o schengenská víza. Mohou rovněž porovnávat biometrické prvky (především otisky prstů) při ověřování
© Evropská unie
Celkový počet vydaných schengenských víz
14
Společné informační systémy využívají k identifikaci osob otisky prstů.
requirements Schengenský prostor Členské státy EU, které nejsou součástí schengenského prostoru Vízum není vyžadováno Vízum je povinné Letištní průjezdní vízum – rovněž vyžadováno všemi státy, které jsou součástí schengenského prostoru
6 E V R O P S K É
U N I E
© Evropská unie
P O L I T I K Y
Středisko námořního dohledu ve francouzském městě Toulon je částečně financováno z Fondu pro vnější hranice.
totožnosti držitelů víza a identifikaci osob, které se nacházejí v schengenském prostoru bez průkazu totožnosti či s padělanými dokumenty. Systém VIS usnadňuje vydávání víz a zároveň napomáhá boji proti jejich padělání a při ochraně turistů. Díky němu je například možné zachytit případy podvodného jednání. Za provozní řízení systémů VIS a SIS II odpovídá Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu.LISA). Zároveň má na starost EURODAC – informační systém pro porovnávání otisků prstů žadatelů o azyl (podrobnější informace naleznete v brožuře Migrace a azyl). Je možné, že tato agentura bude v budoucnu pověřena vývojem a provozem systémů IT v oblasti politiky vnitřních věcí, např. systému se záznamy o vstupu na území a o jeho opuštění a programu registrovaných cestujících.
Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království
Zdroj: Evropská komise.
20
40
60
Finanční prostředky EU na podporu správy vnějších hranic Jelikož mají členské státy EU společné vnější hranice, musí se všechny v zájmu zajištění bezpečnosti celé Unie finančně podílet na jejich ochraně. Pro některé členské země mohou být tyto investice značné, především pro ty, které mají vnější hranice EU na svém území, a mohou tak být vystaveny intenzivnímu přílivu migrantů. Právě pro ty státy, které musí do ostrahy vnějších hranic Unie investovat vysoké částky, vznikl Fond pro vnější hranice. Na období 2007–2013 má k dispozici 1 856 milionů eur, které poskytuje na podporu vnitrostátních i celoevropských akcí zaměřených na řízení pohraničních kontrol, na dohled nad pohybem osob na vnějších hranicích, na optimalizaci činností konzulárních orgánů a na podporu společné vízové politiky s cílem usnadnit legální pohyb osob a řešit protizákonné překračování hranic a padělání víz. Tyto společné akce výrazně zvyšují kvalitu hraničních kontrol členských států EU, a to především proto, že se urychlila pasová kontrola a modernizovaly se systémy ostrahy.
FOND PRO VNĚJŠÍ HRANICE
0
Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX) usnadňuje členským státům EU operativní spolupráci při správě jejich společných vnějších hranic. FRONTEX koordinuje různé typy zásahů, jako jsou např. společné operace členských států Unie na společných námořních a pozemních hranicích. Do členských zemí, jejichž vnější hranice se ocitnou pod mimořádným tlakem, vysílá agentura na konkrétní žádost pohraniční jednotky rychlé reakce (RABIT) skládající se z pohraničních strážců členských států. Agentura FRONTEX dále udržuje vztahy s orgány pohraniční správy nečlenských zemí EU, s nimiž si vyměňuje informace o společných hrozbách.
80
100
120
140
Celkový objem prostředků za období 2007–2011 (v eurech)
160
180 200 v milionech
H R A N I C E
A
7
B E Z P E Č N O S T
Proč musíme při zajišťování bezpečnější evropy spolupracovat? EU jako bezpečný prostor V Evropě lidé žijí s pocitem relativního bezpečí. Důležitou roli v tom sehrávají orgány pro prosazování práva, jako je policie, celní správa a příslušné justiční orgány členských zemí. Nelze však zcela vyloučit, že se občané, podniky i vlády jednotlivých evropských zemí i přesto stanou oběťmi mezinárodního organizovaného zločinu, terorismu, kyberkriminality nebo krizí a katastrof. Kriminální hrozby mají velmi různou podobu, často jsou vzájemně provázány a navíc jsou stále
© Evropská unie
EU usnadňuje přeshraniční spolupráci policie.
propracovanější a závažnější. Proto se Evropská unie snaží koordinovat úsilí jednotlivých členských zemí, aby vznikl komplexní přístup, kterého by se využilo proti veškerým možným bezpečnostním rizikům a který by nebyl omezen geografickými hranicemi ani jurisdikcí. Zkvalitňuje se při tom přeshraniční spolupráce orgánů pro prosazování práva jednotlivých členských zemí EU, především výměna informací.
8 P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
Jak EU postupuje Společná pravidla EU pro zajištění bezpečnosti obyvatelstva Základ spolupráce členských zemí v této oblasti tvoří Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie. Jedná se o 41 akcí zaměřených na nejurgentnější bezpečnostní hrozby, kterým EU v současnosti čelí. Spadá do ní společný program v těchto oblastech: narušování činnosti zločineckých a teroristických sítí, ochrana občanů, podniků a společnosti jako celku proti kyberkriminalitě, optimalizace správy společných vnějších hranic a zlepšování připravenosti a akceschopnosti EU v krizových situacích.
Boj proti organizovanému zločinu Zločinecké sítě zpravidla zasahují do několika zemí zároveň a často se navíc zabývají více typy trestné činnosti – např. obchodováním s lidmi, s narkotiky, střelnými zbraněmi, praním špinavých peněz či paděláním všeho druhu. Zločinecké sítě často perou nelegálně získané peníze, aby mohly financovat další trestnou činnost. Pronásledování a trestní stíhání těchto zločinců je i nadále odpovědností členských zemí EU. Evropská unie boj proti organizovanému zločinu zefektivňuje tím, že upevňuje přeshraniční spolupráci při prosazování práva a harmonizuje trestněprávní postupy. Zločinci jsou tak hnáni k odpovědnosti za své činy bez ohledu na to, ve které zemi se zdržují či ve které z nich trestnou činnost vykonávali.
Internetové stránky EU pro boj proti obchodování s lidmi jsou zdrojem informací pro odborníky z praxe, občanskou společnost, akademickou obec a ostatní subjekty, které se problematice obchodování s lidmi věnují.
Evropská unie rovněž bojuje proti sexuálnímu vykořisťování a zneužívání dětí. Proto se snaží sladit postupy jednotlivých členských zemí při trestním stíhání pachatelů a ochraně obětí. Zabývá se především novými jevy v této oblasti, jako je využívání internetu k navazování kontaktů s dětmi za účelem pohlavního zneužívání (tzv. grooming, kdy se dospělí vydávají za děti, aby se s nezletilými spřátelili za účelem sexuálního zneužívání). Internet se stává naprosto nepostradatelnou součástí našeho každodenního života, např. ve formě online bankovnictví a e-shopů, a s tím se zvyšuje i nebezpečí kyberkriminality. Jde o vysoce výnosnou činnost, jejíž pachatelé se obtížně odhalují a která přesahuje hranice zemí i kontinentů. Lze ji provádět na velké vzdálenosti a ve velkém měřítku. Oběťmi podvodů a útoků přes internet se mohou stát jednotlivci, podniky, vlády či velké skupiny obyvatel. Jde například o krádež identity, phishing (při něm jsou z lidí vylákány citlivé informace),
© iStockphoto/Jean Gill
Obchodování s lidmi je považováno za novodobou formu otroctví. Pouze v Evropské unii se jeho obětí stane každoročně několik stovek tisíc lidí, a to za účelem sexuálního vykořisťování, nucených prácí, nuceného žebrání, zneužívání pro práce v domácnosti nebo odnětí orgánů a jejich následného prodeje. EU provedla harmonizaci trestního práva členských zemí, kterým se státy EU snaží obchodování s lidmi potírat. Unie zároveň dohlíží na to, aby byla obětem těchto trestných činů zajištěna odpovídající ochrana. Členské státy EU mají dále povinnost zajistit zvláštní ochranu pro mimořádně zranitelné oběti této trestné činnosti. Mohou rovněž použít zásadu, podle níž tyto osoby nejsou trestány za trestné činy, k jejichž spáchání byly v pozici oběti donuceny. K řešení problému obchodování s lidmi EU vyvinula komplexní a multidisciplinární přístup. Přístup vychází z definice lidských práv, zohledňuje genderové rozdíly, zaměřuje se především na oběti, respektuje specifika případů, kde jsou oběťmi děti, podporuje úlohu
národních zpravodajů a obdobných mechanismů a zapojení občanské společnosti v příslušných postupech. Koordinaci, celkovému strategickému řešení politiky a zajišťování konzistentnosti akcí proti obchodování s lidmi, které vykonávají orgány a agentury EU, členské státy Unie i nečlenské země a mezinárodní organizace, se věnuje Evropský koordinátor pro boj proti obchodování s lidmi.
Internet nám život usnadňuje, ale zároveň představuje potenciální nebezpečí pro občany, hospodářské i politické subjekty.
H R A N I C E
A
B E Z P E Č N O S T
Dalším velkým problémem, který musí členské státy EU řešit společnými silami, je obchod s narkotiky. Pro skupiny organizovaného zločinu jde totiž o nesmírně výnosnou činnost. Tento typ kriminality má však rozsáhlé zdravotní a sociální dopady. Faktické, objektivní, spolehlivé a srovnatelné údaje o situaci v oblasti narkotik a drogové závislosti v Evropě získává EU a její členské státy od Evropského monitorovacího
© ccvision.de
Pachatelé organizované trestné činnosti připravují společnost o nemalé částky. EU se je snaží od jejich neoprávněných zisků odříznout.
© Evropská unie
nevyžádanou elektronickou poštu (spam), počítačové viry či hacking. Informační systémy a infrastruktury jsou zvláště zranitelné vůči útokům prostřednictvím tzv. botnets (tj. sítí virem napadených počítačů, které jsou ovládány z jiného počítače, aniž by o tom jejich majitel věděl). Evropská unie přispívá ke koordinaci úsilí vnitrostátních orgánů v boji proti kyberkriminalitě – organizuje informační kampaně, odborné kurzy a propaguje výzkumnou činnost. Zároveň Unie koordinuje akce členských zemí, jimiž se má zajistit bezpečnost online služeb, jakož i akce zaměřené na potírání podvodů a padělání bezhotovostních platebních prostředků. Kromě toho EU sladila snahy členských zemí zabezpečit informační systémy proti počítačovým útokům. V rámci Europolu (Evropského policejního úřadu) funguje také Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě (EC3), které pomáhá chránit evropské občany a podniky proti hrozbám tohoto druhu. Soustřeďuje expertní poznatky a informace, podporuje kriminální vyšetřování, podporuje celoevropská řešení problémů v této oblasti a zvyšuje povědomí o nich.
9
Padělaná léčiva mohou představovat závažné zdravotní i bezpečnostní riziko.
centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Díky těmto údajům mohou politici vytvářet vhodnou protidrogovou legislativu. Odborníkům centrum pomáhá sdílet osvědčené postupy. EU se snaží zločinecké sítě co nejvíce narušovat, a zaměřuje se proto na jejich slabé místo: na finanční zisky. Pomáhá členským státům zefektivnit boj proti praní špinavých peněz, korupci a padělání výrobků a rovněž postupovat efektivněji při konfiskaci majetku nabytého trestnou činností. Pojmem praní špinavých peněz se rozumí činnost, kdy se finanční prostředky nabyté trestnou činností legitimizují, aby se zastřel jejich nelegální původ. Evropská unie tento problém řeší regulací finančních institucí. Ty mají například povinnost oznamovat jakékoli podezřelé či neobvyklé transakce. Unie zároveň harmonizovala trestněprávní sankce členských zemí, které se v případech praní peněz udělují. S organizovanou trestnou činností se zpravidla úzce pojí korupce, jež často přispívá k chodu nelegálních trhů, které zpravidla nepředstavují pouze hrozbu lokální, ale ohrožují několik států či celé regiony (např. trh s padělanými cigaretami, s narkotiky, obchodování s lidmi či prostituce). V rámci evropského protikorupčního balíčku opatření vznikl protikorupční informační mechanismus EU, jehož cílem je pravidelně vyhodnocovat, jakého pokroku členské státy Unie v oblasti protikorupční politiky dosáhly. Pravidelně je tak vydávána zpráva o boji proti korupci. Opatření EU se zaměřují především na korupci v několika oblastech její vnitřní a vnější politicky. Zpráva EU o boji proti korupci se vydává jednou za dva roky (poprvé v roce 2013) a má přispět ke zvýšení důvěry mezi členskými státy EU, šířit osvědčené postupy a stimulovat politickou vůli tam, kde protikorupční boj zaostává.
10 P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
Evropský policejní úřad (Europol) pomáhá členským zemím EU v boji se závažnou mezinárodní trestnou činností a terorismem. Tato zpravodajská služba shromažďuje, analyzuje a šíří informace o zločineckých a teroristických sítích a vydává zprávy o situaci na poli organizovaného zločinu a terorismu v EU. Europol rovněž poskytuje provozní podporu vnitrostátním donucovacím orgánům států EU a koordinuje společná přeshraniční vyšetřování členských zemí. Evropská policejní akademie (CEPOL) podporuje přeshraniční spolupráci a výměnu informací – poskytuje odbornou přípravu evropské úrovně zaměstnancům orgánů pro vymáhání práva z členských států, aby byli obeznámeni s nástroji pro přeshraniční spolupráci a uměli je využívat.
© Flying Colours Ltd/Digital Vision/Getty Images
K teroristickým útokům jsou často používány podomácku vyrobené výbušniny.
Padělání výrobků je celosvětový problém se závažnými hospodářskými i společenskými důsledky. Tak například v roce 2009 zadržela celní správa na vnějších hranicích EU přes 43 500 zásilek, u nichž existovalo podezření na porušení práv duševního vlastnictví. Celkově šlo o 118 milionů kusů zboží. U neautentických potravinářských výrobků, padělaných léčiv, hnojiv, kosmetických produktů a výrobků určených pro děti navíc existuje zdravotní a bezpečnostní riziko. Šíření padělaných výrobků je v dnešní době díky nakupování online snazší a zároveň představuje velice výnosný typ obchodu s nízkým rizikem. Za účelem omezení distribuce padělaných výrobků na území EU se posílilo prosazování práv duševního vlastnictví, aby mohly členské státy proti padělatelům používat i jiná opatření a sankce než trestněprávní prostředky. Dohledáváním a následnou konfiskací peněžních prostředků a jiného majetku nabytého trestnou činností lze efektivně omezovat činnost zločineckých skupin a od trestné činnosti odrazovat. Zkonfiskované peníze i majetek lze pak použít pro sociální účely a k prosa zování práva. Užitek z nich pak má celá společnost.
Prevence teroristické činnosti Hrozba terorismu se neomezuje na území jednoho státu. V rámci evropského prostoru volného pohybu musejí proto členské státy EU jednat jednotně, aby se zajistila ochrana demokratických hodnot, jakož i práv a svobod občanů. Za tímto účelem vznikla strategie EU pro boj proti terorismu, která si klade čtyři cíle: • zabraňovat teroristům v radikalizaci a náboru nových členů, • chránit občany a kriticky důležité součásti infrastruktury, • stíhat teroristy a zajistit, aby byli postaveni před soud, • reagovat na teroristické útoky takovým způsobem, aby byl minimalizován jejich dopad.
H R A N I C E
A
Abychom teroristickým útokům zabránili, je nezbytné se zaměřit na eliminaci zdrojů terorismu – tzn. nedopustit, aby se lidé radikalizovali, aby pro ně byla myšlenka terorismu přitažlivá a aby vznikala nová generace teroristů. Ve Strategii Evropské unie pro boj proti radikalizaci a náboru jsou obsaženy společné normy a opatření, díky nimž by členské státy Unie měly být schopny těmto jevům lépe předcházet.
Síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci spojuje odborníky z oboru. Cílem je podělit se o osvědčené způsoby řešení problémů a o zkušenosti v této oblasti.
V posledních letech byla většina teroristických útoků provedena pomocí výbušnin, zpravidla vyrobených podomácku za použití běžně dostupných chemických látek. Z tohoto důvodu se Unie snaží omezit dostupnost těchto chemikálií a zvýšit zabezpečení skladovaných výbušnin a zařízení na výrobu bomb, aby nemohly být teroristy zneužity. Akční plán EU na zvýšení zabezpečení ohledně výbušnin stanoví konkrétní postupy zaměřené na předcházení zneužívání výbušnin, jeho odhalování a na způsob řešení těchto případů. Teroristické útoky mohou způsobit nejrůznější krizové situace, například může dojít k selhání kriticky důležitých infrastruktur (jako je tomu i v případě přírodních katastrof). Poškození kritické infrastruktury, která je nezbytná pro fungování společnosti, může ohrozit bezpečnost, zdraví občanů a kvalitu života v EU obecně. Evropská unie proto zavedla společný přístup k posuzování rizik u vybraných kriticky důležitých prvků evropské infrastruktury, přičemž se zaměřuje především na infrastrukturu energetickou a dopravní. Společné námořní cvičení zvláštních zásahových jednotek členských států EU na záchranu rukojmích z unesené lodi.
© Evropská unie
11
B E Z P E Č N O S T
Dialog a spolupráce s nečlenskými zeměmi EU Evropská unie v zájmu přímé spolupráce udržuje při řešení společných bezpečnostních problémů pravidelný dialog s nečlenskými zeměmi i mezinárodními organizacemi, jako je např. OSN. K tomu využívá síť 140 delegací EU, které se nacházejí po celém světě a zastupují zájmy Unie a jejích občanů. Díky tomu lze zajistit, že se potenciální ohrožení evropské vnitřní bezpečnosti bude řešit u zdroje a ještě předtím, než dosáhne území EU. Zároveň budou díky tomu akce zaměřené proti trestné činnosti a terorismu zcela v souladu s vnější politikou EU.
Finanční prostředky EU na boj proti trestné činnosti a terorismu Evropská přeshraniční spolupráce v oblasti potírání a předcházení trestné činnosti a terorismu je podporována z rámcového programu „Bezpečnost a ochrana svobod“. Ten se skládá ze dvou samostatných programů, jejichž prostřednictvím se finanční pomoc rozděluje. Program Předcházení trestné činnosti a boj proti ní disponuje 600 miliony eur, které může v období 2007–2013 přidělit na akce zaměřené na prevenci kriminality, na prosazování práva a na ochranu svědků a obětí trestné činnosti. Financují se z něho projekty v jednotlivých členských zemích EU, jejichž cílem je zlepšit operativní spolupráci, sledování a hodnocení aktivit, rozvoj a šíření technologií, organizace kurzů odborné přípravy a informačních kampaní. Druhý program – Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností – má k dispozici 140 milionů eur, kterými lze v období 2007–2013 podpořit operativní spolupráci a koordinaci aktivit členských zemí EU v oblastech ochrany kriticky důležité infrastruktury a krizového managementu, především ve spojení s teroristickými útoky. Z programu se financují projekty na upevnění vztahů mezi členskými zeměmi EU a výměny informací, jakož i projekty, jejichž cílem je sestavit pohotovostní plán pro řešení krizových situací.
12 E V R O P S K É
U N I E
NA-70-12-008-CS-C
P O L I T I K Y
Výhled do budoucna Vytvoření schengenského prostoru, tohoto rozsáhlého území, kde se lidé mohou volně pohybovat a které se rozprostírá téměř po celé Evropě, je jedním z nejpozoruhodnějších a nejhmatatelnějších úspěchů Evropské unie. Díky němu se podařilo dosáhnout historicky rekordního zvýšení mobility evropských občanů a státních příslušníků nečlenských zemí Unie – ti mohou dnes v rámci tohoto prostoru volně cestovat. Jde rovněž o hlavní faktor, který ovlivňuje hospodářský růst a prosperitu států EU. Díky nedávnému i budoucímu
rozšíření schengenského prostoru dojde k posílení svobody pohybu jednotlivců. Evropská unie bude i nadále usnadňovat legální vstup osob na území svých členských zemí, ale zároveň bude přijímat opatření pro boj proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu. Bude i nadále dbát o vnitřní bezpečnost Unie, a požadovat proto jasnou a jednoznačnou reakci v případě jejího ohrožení. EU se bude snažit posílit spolupráci mezi příslušnými orgány členských zemí, jež budou díky tomu efektivněji jednat v zájmu zajištění bezpečnosti Evropy.
Další informace XX Generální ředitelství Evropské komise pro vnitřní věci (http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/) XX Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (http://frontex.europa.eu/) XX Internetové stránky Evropské komise pro boj proti obchodování s lidmi (http://ec.europa.eu/anti-trafficking/) XX Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (http://emcdda.europa.eu/) XX Evropský policejní úřad (https://www.europol.europa.eu/) XX Evropská policejní akademie (http://www.cepol.europa.eu) XX Máte nějaké dotazy ohledně EU? Kontaktujte službu Europe Direct: 00 800 6 7 8 9 10 11 – (http://europedirect.europa.eu)
ISBN 978-92-79-24513-8 doi:10.2775/7645
