Dopad celosvětové ekonomické krize na malé a střední podniky v našem regionu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Dopad celosvětové ekonomické krize na malé a střední podniky v našem regionu Bakalářská práce

Autor:

Nikol Jermanová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Zdeňka Suchomelová

červen, 2014

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „ Dopady celosvětové ekonomické krize na malé a střední podniky v našem regionu“ zpracovala samostatně a v seznamu jsem uvedla všechnu pouţitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Teplicích, 30. června 2014

Nikol Jermanová

Poděkování

Ráda bych poděkovala své vedoucí práce ing. Zdeňce Suchomelové za její čas a podporu při psaní bakalářské práce. Dále bych toto poděkování věnovala ing. Ladislavu Blaţkovi, ţe mi pomohl zprostředkovat podklady pro praktickou část. V neposlední řadě děkuji mé rodině a přátelům za podporu.

Anotace V bakalářské práci uvádím nejdříve charakteristiku malých a středních podniků a charakterizuji krizi jako fázi hospodářských cyklů. Dále se věnuji vývoji dvou největších globálních krizí světa, kterými jsou Velká hospodářská krize 1929 a soudobá ekonomická krize. V poslední části práce analyzuji konkrétní dopady na MSP na teplicku. Klíčová slova Malé a střední podniky, ekonomická krize, Velká hospodářská krize, dopady na ekonomiku

Abstract At first I present characterization of small and middle- sized business and then I characterize the crisis as a phase of economic cycles in the thesis. Then I describe the development of two biggest global crises of the world including The Great Depression in 1929 and contemporary economic crisis. I analyze the impact of SMEs in Teplice region in the last part of the document. Key words Small and middle-sized business, economic crisis, The Great Depression, impacts on economic

Obsah Úvod .................................................................................................................................. 7 1

2

Vymezení a problematika malých a středních podniků ........................................... 8 1.1

Definice malých a středních podniků ............................................................... 8

1.2

Samostatnost podniku ..................................................................................... 11

1.3

Význam MSP pro českou ekonomiku ............................................................ 11

Krize jako fáze hospodářského cyklu .................................................................... 12 2.1

Hospodářský cyklus ........................................................................................ 12

2.1.1 Teoriehospodářskéhocyklu ......................................................................... 12 2.1.2 Fáze hospodářských cyklů .......................................................................... 13 3

4

Velká hospodářská krize ........................................................................................ 15 3.1

Co bylo před tím- příčiny................................................................................ 15

3.2

Krach na burze ................................................................................................ 18

3.3

Po vypuknutí krize .......................................................................................... 19

Světová hospodářská krize 2008 ............................................................................ 21 4.1

Vývoj před rokem 2008 .................................................................................. 21

4.1.1 Dot-com bublina.......................................................................................... 21 4.1.2 Greenspanovybubliny ................................................................................. 22 4.2

Splasknutí bublin ............................................................................................ 25

4.3

Krize vypukla .................................................................................................. 29

4.4

Reakce vlády ................................................................................................... 30

4.5

Dopady na USA .............................................................................................. 32

5

Krize 1929 vs. krize 2008 ...................................................................................... 35

6

Krize v České republice ......................................................................................... 36 6.1

Nákaza ze zahraničí ........................................................................................ 36

6.2

Stabilita finančního sektoru ............................................................................ 37 5

7

6.3

HDP ................................................................................................................ 38

6.4

Nezaměstnanost .............................................................................................. 39

6.5

Stavebnictví .................................................................................................... 41

Vliv krize na MSP teplického regionu ................................................................... 41 7.1

Právní forma podnikání. ................................................................................. 43

7.2

Obor podnikání ............................................................................................... 44

7.3

Jaký vliv měla hospodářská krize na Váš podnik? ......................................... 45

7.4

Jaké jsou dopady? ........................................................................................... 46

7.5

Trţby v letech 2007, 2009, 2011, 2013 .......................................................... 49

7.6

Počet zaměstnanců, provedená opatření, vyuţití státní podpory .................... 50

Závěr ............................................................................................................................... 54 Seznam pouţité literatury................................................................................................ 56 Přílohy ............................................................................................................................. 58

6

Úvod Tématem této bakalářské práce je velice aktuální a probírané téma celého světa a to soudobá ekonomická krize, která započala ve Spojených státech amerických na přelomu roku 2008. První kapitola charakterizuje malé a střední podniky v podmínkách České republiky po nástupu do EU. Definuje malé a střední podniky podle platné definice Nařízení Evropské Komise z roku 2004. Druhá kapitola rozebírá vývoj hospodářského cyklu. Popisuje jednotlivé fáze hospodářského cyklu, jak na sebe navazují, co je pro ně charakteristické. Podle mého názoru je to nutné uvedené k pochopení procesů v ekonomice. Třetí kapitola je věnovaná Velké hospodářské krizi třicátých let dvacátého století. Uvádím zde vývoj, jaký dovedl americkou ekonomiku do krize, příčiny a následky. Čtvrtá kapitola se zabývá soudobou ekonomickou krizí, která započala jiţ v roce 2007 a jejíţ konec je, jak píši, v nedohlednu. Rozebírám zde příčiny nejdříve hypoteční krize, která se díky různým vlivům změnila v krizi globální ekonomickou. V páté kapitole jsem naznačila společné znaky obou z největších světových krizí. V šesté kapitole analyzuji statistická data, kterými jsem se snaţila popsat dopady krize na českou ekonomiku. Cílem této práce je především analýza dopadů krize na malé a střední podniky v mém regionu, tedy na teplicku. Vlastní výzkum, který jsem prováděla, a jeho výsledky jsou obsahem poslední kapitoly mé práce. Výzkum se skládal z dotazníku, který byl vyplňován oslovenými podniky. Jaký vliv měla tedy krize na MSP na teplicku?

7

1

Vymezení a problematika malých a středních

podniků Chceme- li se zaměřit na aplikaci pojmů souvisejících s touto prací, musíme nejdříve definovat malé a střední podniky v podmínkách České republiky a EU. Dne 1. 5. 2004 se Česká republika stala členem Evropské unie. Vstup do EU má krom jiného přinést českému hospodářství vhodné podmínky, aby mohlo dojít k příznivému rozvoji ekonomiky. MSP mají šanci čerpat granty a půjčky ze strukturálních fondů a od Evropské investiční banky, jejímţ prostřednictvím mohou získat úvěry za mnohdy výhodnějších podmínek neţ u tuzemských komerčních bank. Vstupem České republiky do EU se rozšiřují moţnosti MSP ve zpřístupnění finančních a informačních prostředků a v rozvoji zahraničního obchodu volným pohybem osob, kapitálu, zboţí a sluţeb. Do 31. 12. 2004 definovala legislativa České republiky malé a střední podniky (dále MSP) pro potřeby vládní podpory rozvoje a podnikání Zákonem o podpoře MSP č. 47/2002. Po vstupu do Evropské unie se ČR přiklonila k „doporučení“ Evropské komise a od 1. 1. 2005 začala jako platnou definici MSP pouţívat Nařízení Komise (ES) č. 364/2004. Tu musí všechny členské země a ţadatelé o podporu k datu 1. 1. 2005 akceptovat. Novelizace zákona na podporu podnikání přináší změny v podmínkách a ve struktuře pojetí malého a středního podnikání a má za cíl růst firem, investic a inovací a díky této jednotné definici i rovnost podnikatelských subjektů a přesnějších statistických zpracováních.1

1.1

Definice malých a středních podniků

Nová definice MSP je postavena na třech základních kritériích a to: na počtu zaměstnanců, čistém ročním obratu nebo aktivech a závislosti na jiném podniku. Na daném malém nebo středním podniku je, zda si jako mantinel pro určení velikosti zvolí velikost obratu, či aktiv. Dodrţení počtu zaměstnanců je však povinné. „Za podnik je pokládán kaţdý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu…Toto znění je odrazem terminologie, kterou pouţívá ve svých

1

Uplatňování definice malého a středního podniku. Businessinfo.cz.©2001-10-21. [online].[cit. 20013-12-15]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/uplatnovani-nove-definice-maleho-a-3760.html

8

rozhodnutích Evropský soudní dvůr. Tím, ţe je formálně zahrnuto v doporučení, je nyní jednoznačně vymezena oblast působnosti nové definice malých a středních podniků. Tedy za podniky lze povaţovat osoby samostatně výdělečně činné, rodinné firmy, partnerství a sdruţení pravidelně vykonávající hospodářskou činnost. Rozhodujícím faktorem je hospodářská činnost, a ne právní forma.“2 Střední podnik Zaměstnává méně neţ 250 zaměstnanců a to na plný úvazek Čistý roční obrat nesmí překročit hranici korunového ekvivalentu 50 mil. EUR Nebo aktiva podniku nepřesahují korunový ekvivalent 43 mil. EUR Malý podnik Zaměstnává méně neţ 50 zaměstnanců a to na plný úvazek Čistý roční obrat nesmí překročit hranici korunového ekvivalentu 10 mil. EUR Nebo aktiva podniku nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR Drobný podnik (mikropodnik) Zaměstnává méně neţ 10 zaměstnanců a to na plný úvazek Čistý roční obrat nesmí překročit hranici korunového ekvivalentu 2 mil. EUR Nebo aktiva podniku nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR Pro upřesnění hodnot, ze kterých definice vychází, bych ráda uvedla údaje o způsobu určování správného počtu zaměstnanců, výpočtu čistého obratu a výpočtu korunového ekvivalentu. „Korunový ekvivalent se stanoví vynásobením částek uvedených v EUR kursem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro poměr mezi EUR a Kč k 31.12. roku 2

EVROPSKÁ KOMISE. Nová definice malých a středních podniků. Evropská společenství: ©2006. [online]. [cit.2013-12-16]. ISBN 92-894-7917-5. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/sme_definition/sme_user_guide_cs.pdf

9

předcházejícímu roku podání ţádosti o podporu, příp. pro poslední pracovní den přecházející tomuto datu, pokud 31.12. připadá na sobotu, neděli nebo svátek.”3 „Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek, tj. počtu osob, které byly zaměstnávány na plný úvazek dotyčným podnikatelem během celého posuzovaného referenčního roku. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce těch, kteří pracovali na částečný úvazek bez ohledu na dobu trvání, a práce sezónních pracovníků se počítají jako zlomkové hodnoty ročních pracovních jednotek.“4 „Čistým obratem/ příjmem se rozumí částka získaná z prodeje výrobků a poskytování sluţeb po odečtení prodejních slev a daně z přidané hodnoty a dalších daní, které se přímo váţí k obratu.“5 V kontextu s podmínkami podnikání malých a středních podniků v Evropské unii je moţné vymezit také následující přehlednou definici malých a středních podniků v grafickém vyjádření. Kategorie

Počet zaměstnanců

Obrat

nebo

Obrat

nebo

bilanční suma (v mil. bilanční suma (v mil. eur)

eur)

Mikropod

< 10

≤2

≤2

Malý

< 50

≤ 10

≤10

< 250

≤ 50

≤ 43

nik

podnik Střední podnik Tabulka č. 1: Přehled hodnocení malých a středních podniků Zdroj: Vlastní zpracování

3

Nařízení Komise (ES) č.364/2004 ze dne 25. února 2004 o definici malého a středního podniku. Článek 6. Zpracováno MPO 4 Nařízení Komise (ES) č.364/2004ze dne 25. února 2004 o definici malého a středního podniku. Článek 4. Zpracováno MPO 5 Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004 o definici malého a středního podniku. Článek 7. Zpracováno MPO

10

1.2 Samostatnost podniku Samostatný podnik je ten, který je zcela nezávislý na jiném, nebo ţádný jiný podnik nevlastní více neţ 25% kapitálu nebo hlasovacích práv daného podniku ani daný podnik nevlastní základní kapitál jiného podniku více jak 25%. Partnerským podnikem se rozumí ten, který vlastní 25 a více procent základního kapitálu či hlasovacích práv jiného podniku, ale nemá nad tímto podnikem dominantní postavení. Stejně definice platí i pro vlastnictví jiným podnikem. Být spojeným podnikem znamená, ţe podnik je jedním ze dvou a více těch, mezi kterými existuje vztah: a)

Podnik disponuje většinou hlasovacích práv společníků a členů jiného podniku.

b)

Podnik vlastní právo jmenovat či odvolávat většinu členů správního, dozorčího a řídícího orgánu jiné společnosti.

c)

Dle smlouvy uzavřené mezi podniky, stanovené v zakladatelské listině nebo zakladatelské smlouvě, můţe podnik uplatňovat klíčový vliv na jiný podnik.

d)

Podnik si můţe dohodou s akcionáři, společníky a členy zajistit kontrolu nad hlasovacími právy akcionářů, společníků a členů jiného podniku.

Při určování samostatnosti či závislosti podniku se můţeme setkat i s výjimkami. Upřesněny a popsány jsou v článku č. 2 v Nařízení Komise (ES) č. 364/ 2004, která je přílohou této práce.

1.3 Význam MSP pro českou ekonomiku Malé a střední podniky jsou pro českou ekonomiku více neţ důleţité. Ukazuje to podíl MSP na celkovém počtu podnikatelských subjektů působících v ČR. Jejich podíl se přibliţuje k 99,9% podniků. Není divu, jelikoţ v podmínkách ČR je jen velmi malý počet takových firem, které by zaměstnávaly více jak 250 zaměstnanců. Počet subjektů patřících do této kategorie se kaţdoročně zvyšuje. ČSÚ udává, ţe od roku 2003 do 2010 se nárůst přiblíţil k 10%. To je z 971 847 subjektů na 1 065 815.

11

MSP jsou velmi významným zaměstnavatelem. V roce 2010 počet zaměstnanců v těchto firmách dosahoval téměř 1,8 milionu. Toto číslo se rovná přibliţně 70% celkového počtu zaměstnaných osob. Coţ je obrovské číslo. Největší část MSP v České republice zaujímají mikro podniky zaměstnávající od 1 do 10 osob. Většinou se jedná o tzv. sebezaměstnávání, jelikoţ průměr poštu zaměstnanců v takovéto firmě je 1,2 zaměstnance (dle ČSÚ).

2

Krize jako fáze hospodářského cyklu Pokud chceme definovat krizi a její dopady, musíme nejdříve znát definici a

mechanismus fungování hospodářských cyklů, kterých je krize nedílnou součástí.

2.1 Hospodářský cyklus Ekonomika, ať uţ národní nebo globální, prochází trvalými změnami. Opakující se fluktuace reálného produktu kolem potenciálního produktu6 se nazývá hospodářský cyklus. Jedná o neustále se opakující trend v hospodářství, ale neznamená to, ţe výkyvy reálného produktu jsou pravidelné, stejné a trvají stejnou dobu. I přes odlišnosti mají hospodářské cykly typické podobné rysy, díky kterým je lze rozpoznat a popsat.

2.1.1Teorie hospodářského cyklu Teorií příčin a mechanismů, které vyvolávají a šíří cykly je mnoho a liší se od sebe více či méně. V zásadě se dají rozdělit do dvou skupin, a to na primárně vnější a na primárně vnitřní. Vnější teorie, jak můţeme podle názvu odvodit, nachází příčiny hospodářského cyklu ve výkyvech vně ekonomického systému - klimatu, ve válkách, volbách, v objevech nalezišť zlata, v tempech růstu obyvatelstva, v objevech nových zemí a zdrojů, ve vědeckých průlomech a technologických inovacích.

6

Potenciální produkt jako schopnost prahové ekonomiky produkovat při optimálně vyuţitých zdrojích,

pracovní síle, půdě a kapitálu, aniţ by došlo k urychlení inflace.

12

Na druhé straně stojí teorie vnitřní, která jako příčiny hospodářských cyklů hledá uvnitř systému. Podle ní kaţdá expanze způsobuje recesi a pokles a kaţdý takový pokles plodí expanzi a oţivení v opakujícím se řetězci. Některé teorie kombinují vnější a vnitřní přístupy a to tak, ţe připouštějí vznik otřesů vně ekonomiky, jako např. cenové šoky, politické cykly apod., které se vnitřními mechanismy šíří a udrţují. Takovýmto mechanismem jsou podle většiny ekonomů investice. Na investice má vliv vzestup prodeje a produktu v tom slova smyslu, ţe pokud subjekty očekávají zvýšení příjmů nebo produktu, zvýší se pravděpodobně jejich poptávka po investicích, ale pokud trţby za prodej v recesi klesnou, mají firmy tendenci tíhnout k úsporám a své investice krátit. Tento vztah popisuje princip akcelerátoru, jakoţto faktor determinující investice, jeţ je obsaţen v téměř všech teoriích hospodářského cyklu. 7 Popis tohoto principu přesahuje rámec této práce a je popsán v dostupné literatuře, proto se jím dále zabývat nebudu.

2.1.2 Fáze hospodářských cyklů Hospodářský cyklus je rozdělen do čtyř na sebe navazujících fází ( viz. obrázek). Jsou jimi recese (téţ označována jako krize) a expanze (konjunktura), coţ jsou hlavní fáze hospodářských cyklů a deprese (sedlo) a vrchol jako body zvratu.

graf č.1: průběh hospodářského cyklu zdroj: vlastní zpracování

7

SAMUELSON P.A. Ekonomie. Vyd. 2. W. D. Nordhaus. Praha: Svoboda, ©1995. 1011s. ISBN 80-

205- 0494- X. pouţitá 214-215 s.

13

Recese Období, kdy je narušena ekonomická rovnováha a kdy hrubý národní produkt (dále jen GDP) klesá minimálně po dvou po sobě jdoucích čtvrtletích. Pro toto období je charakteristický pokles spotřebitelských nákupů, na který firmy reagují sniţováním objemu výroby a tím i počtem zaměstnanců, protoţe pro ně nemají dostatek práce. Vzniká přebytek produktů, po kterých není dostatečná koupěschopná poptávka, zásoby se hromadí, ceny zboţí a jiných komodit klesají nebo stagnují. To samé lze pozorovat i u mezd a nezaměstnanosti. V Souvislosti s GDP a nezaměstnaností bych ráda uvedla tzv. „Okunův zákon – Okun´sLawEmpirický vztah, objevený Arthurem Okunem, mezi cyklickými pohyby GDP a nezaměstnaností. Tento zákon tvrdí, ţe klesne-li skutečný GDP o 2% vůči potenciálnímu GDP, míra nezaměstnanosti vzroste přibliţně o 1%.“ 8 Firmy nedosahují zisků jako před recesí, projeví se menší poptávka po práci nejdříve zkracováním průměrného pracovního týdne nebo úvazku, a tím následovaným propouštěním ze zaměstnání, coţ zvyšuje míru nezaměstnanosti. Deprese Je část hospodářského cyklu navazující na recesi, jak je vidět z obrázku. Tady se pád cen, GDP, mezd a ostatních veličin zastavuje a ustaluje se na velmi nízké úrovni. Nezaměstnanost uţ neroste, ale je vysoká. Firmy se snaţí sniţovat své výrobní náklady tzv. modernizací fixního kapitálu, modernizací postupů, technického vybavení apod., čímţ zefektivňují výrobu a dávají podnět k oţivení a novému růstu. Expanze Období expanze můţe znamenat dlouhodobý, stabilní růst poptávky, dostatek pracovních příleţitostí a stabilně rostoucí ceny. Můţe však mít i podobu prudkého inflačního vzestupu cen, za nímţ se objeví nový pokles. Poptávka převyšuje okamţité moţnosti nabídky, počet firem i jejich zisky rostou, zvyšuje se rozsah investic a roste i poptávka po práci, coţ vede k růstu mezd a zaměstnanosti9.

8

P. A. SAMUELSON. Ekonomie. Vyd. 2. W. D. Nordhaus. Praha: Svoboda,© 1995. 1011s. ISBN 80-

205- 0494- X. slovník pojmů 9

PAČESOVÁ. H.. Kapitoly z makroekonomie. Vyd. První. BIVS, a. s., Praha, ©2011. ISBN 978- 80-

7265- 193-1. Str. 86

14

Vrchol Fáze, která představuje nejvyšší úroveň cyklu. Poptávka po práci je velmi vysoká, stejně jako zaměstnanost. V tomto období spíše rostou ceny a mzdy, neţ reálný GDP, protoţe se zde ekonomika maximálně přiblíţila potenciálnímu produktu, zvyšuje se pouze nominální GDP zapříčiněné růstem cen a mezd a nikoliv objemem výroby a sluţeb. Výsledkem je devalvace domácí měny, coţ můţe u firem vést k očekávání zhoršení budoucího vývoje, poklesu investic, tudíţ i poptávky po pracovní síle a k vytvoření vhodného prostředí pro pokles, pro začátek nového hospodářského cyklu.

3

Velká hospodářská krize Jako „Velká hospodářská krize“ je označována jedna z největších ekonomických krizí,

která světem zahýbala ve 30. letech 20. století. Stejně jako nynější krize začala na americké půdě a přenesla se i do ostatních částí světa.

3.1 Co bylo před tím- příčiny Černý čtvrtek 24. října 1929 se stal symbolem největšího krachu na Newyorské burze. Jak

jsem

uváděla

v předchozí

kapitole,

ekonomika

přirozeně

prochází

různými

hospodářskými cykly, a tudíţ opravdu nemůţeme říci, ţe Velká deprese začala v ten jeden den označovaný jako černý čtvrtek 24. října 192910. Jedná se o pouze vyvrcholení vývoje na amerických akciových trzích a americké ekonomiky. První světovou válkou byl zasaţen celý svět. Amerika na tom byla o poznání lépe neţ evropské země, na jejichţ území se přímo boje odehrávaly. Všechny země se snaţily co nejdříve vrátit se na předválečnou úroveň. Jelikoţ ale nebyla Amerika tolik zasaţena, měla příznivější podmínky pro ekonomický růst a rozvoj. Velkou měrou se o růst zaslouţila markantní distribuce elektřiny. S tím spojené nové technologie, lepší dostupnost výrobků a sluţeb, nové inovativní výrobky. Jedním z nejvíce se rozvíjejících odvětví se stal automobilový průmysl. Například od roku 1919 do roku 1925 stoupl průměrný počet automobilů na 4 domácnosti z 1, 12 na 3, 15. „Kaţdý den- jeden dolar, kaţdý rok- nový

10

V některých publikacích je moţné nalézt i černý pátek, černé úterý. Záleţí na úhlu pohledu.

15

Ford“11, to byl například reklamní slogan známé automobilky Ford. V této době se vyjelo z výrobní linky přibliţně 15 milionů automobilů. Jak začal prosperovat průmysl, stoupala produktivita práce, produktivita průmyslu i zemědělství, stoupala hodnota hrubého domácího produktu. Graf pod textem potvrzuje, ţe se americké ekonomice ve dvacátých letech dařilo. V roce 1925 bylo HDP $ 91, 450 bil., v r. 1927 $ 96, 470 bil.. A v r. 1929 uţ přesahovalo 100 bilionů dolarů a to bylo konkrétně $ 104,600 bil. Amerika byla tehdy na vrcholu a z největšího dluţníka se pomalu stávala největším světovým věřitelem.

Graf č.2 : vývoj HDP v Americe ve 20. Letech Zdroj: usstuckonstupid.com

V této době proţívaly velký „boom“ i kapitálové trhy. Akciovému trhu se vedlo velmi dobře. DJIA12se ze 100 na 200 bodů dostával 22 let, aby došlo ke stejnému vzestupu o sto bodů, stačil pouhý rok. Aţ v září roku 1929 dosáhl 386 bodů. Akcie se prodávaly za nízkou hodnotu s velkým očekáváním růstu jejich hodnoty. Tento růst podporoval spekulativní obchody. Díky podmínkám, které americká ekonomika vytvářela, zájem o obchodování s akciemi rostl. Průměrné denní hodnoty objemů akcií obchodovatelných dosahovaly historických maxim. V roce 1925 to bylo přes milion a půl obchodů za den a v roce 1929 se

11

Krach na New Yorské burze v roce 1929. Peníze.cz. [on-line]. Cit. [2014-05-05]. Dostupné z:

http://www.penize.cz/15898-krach-na-newyorske-burze-v-roce-1929 12

Dow Jones IndustrialAverage= Dow jonesův index jeden z nejstarších ukazatelů vývoje amerického

akciového trhu

16

poptávka aţ zdvojnásobila na 3865 tis.. Tím se spekulativní bublina rok od roku nafukovala víc a víc. Kurzy akcií stoupaly aţ do té míry, kdy se jejich výnosnost (cca 3%) zdaleka nepřibliţovala úrokovým měrám půjček (8- 12%), které byly poskytovávány k nákupu cenných papírů. Zisk pak pouze podporoval zvyšování kurzů. „ Od konce roku vznikaly tzv. investiční trusty, které spekulovaly s pákovým účinkem, kdy na základě velmi malé investice dosahovaly závratného kapitálového růstu. Např. společnost United FoundersCorporation, jejíţ základ tvořila společnost v úpadku s cenou $500, měla na konci roku 1929 cenu 686 milionů 165 tisíc dolarů. Investiční trusty burzovní hru nesmírně zpopularizovaly a zpřístupnily ji i širší veřejnosti (uvádí se, ţe do ní byl zapojen kaţdý třetí Američan). Ceny akcií na burze se však jiţ odtrhly od reality a nebyly v ţádném vztahu k reálným výnosům.“13 Další příčinou tzv. Velké hospodářské krize bylo samotné rozhodnutí Federálního rezervního systému (FED). Po první světové válce se snaţil prudké výkyvy cen stabilizovat. Proto monetární politikou- nákupem a prodejem státních dluhopisů udrţoval diskontní sazbu na 4 %, aby podpořil konjunkturu. Kdyţ Velká Británie zaznamenala ekonomické potíţe, sníţila diskontní sazbu o půl procentního bodu na 4,5 % a tím podpořila podnikání a úvěrovanost. Ohrozil se tím dovoz zlata do USA, a proto se v roce 1927 FED rozhodl sníţit diskontní sazbu na 3,5%. To mělo také za následek počátek burzovních spekulativních obchodů. Následně pak při stále se zvyšováním kurzů se FED rozhodl opětovně zvýšit diskontní sazbu nejdříve na 4%, 4,5%, 5% aţ na 6%. Očekávaný úspěch se však nedostavil díky vysokým ziskům. Tento zásah byl tudíţ bezpředmětný. Velkou měrou k vypuknutí krize přispěla velká provázanost komerčního a investičního bankovnictví. Banky peníze vkladatelů pouţívaly k investování do kapitálových trhů. V této době nefungovala v Americe závazná forma regulace tvorby rezerv pro případné kurzové ztráty. Dokud banky dosahovaly zisků, zdála se politika levných úvěrů bez posuzování platební schopnosti dluţníků v pořádku. Banky nepočítaly s moţností, ţe by hodnota zástav pouţitých ke krytí úvěru mohla klesnout na pouhých pár procent z původní ceny. Vývoj se však ubíral jiným směrem.

13

HRUBÝ P., Hospodářská krize 30. let, Brno: Akademické nakladatelství CERM ©1994, cit. [2014-05-

02]. ISBN 80901663-7-7, 7.

17

V neposlední řadě se o hlubokou depresi zaslouţila politika nízkých úrokových sazeb jako ochrany zlatého standardu. Aby se udrţela stabilita kurzu dolaru, bylo nutné zasáhnout restriktivními opatřeními. Tyto opatření doprovázely jevy jako vysoká nezaměstnanost, vysoké úrokové míry, pokles výroby. „Podle slov tehdejšího ministra financí Andrewa Mellona bylo nutné „zlikvidovat zaměstnanost, zlikvidovat akcie, zlikvidovat farmáře, zlikvidovat nemovitosti“, aby bylo moţné zlatý standard udrţet.“14 FED tedy zvýšil úrokové sazby, a tím v době krize přispěl k bankovním krachům a zhoršení platební schopnosti dluţníků.

3.2 Krach na burze První náznaky o budoucím moţném pádu se začaly objevovat uţ na jaře roku 1929. Začalo to v zemědělství, kdy se díky dobré úrodě zvyšovala nabídka a tím sniţovala cena. Podniková výroba se zpomalovala, zásoby se zvětšovaly. Uvádí se, ţe se zásoby zvětšily v roce 1929 aţ na trojnásobek předchozího roku. Spotřeba amerických domácností klesala. Nezaměstnanost pomalu stoupala. Vývoj ekonomiky byl také ovlivněn probíhajícími volbami, po kterých byl zvolen prezident H.C.Hoover jehoţ politika regulace kapitálových trhů vytvářela v očích investorů pozitivní obrazy o dalším budoucím vývoji. Koncem jara klesl DJIA o 10%, ale po vystoupeních politiků a představitelůFEDu, kteří se snaţili vyvrátit moţné akciové krachy. Deklarovali, ţe vývoj bude stále pokračovat a ekonomika nabírat na síle. Díky tomu se býčí trhy znovu zmátořily a opět se vrátily na poţadovaný vzestup. Investoři byli uklidněni a jejich spekulace opět pokračovaly. Vzestup cen akcií pokračoval do podzimu roku 1929. 24. říjen označovaný jako černý čtvrtek na New yorské burzeje den, kdy splaskla ona spekulativní bublina. Investory zachvátila panika. Ceny akcií klesaly jiţ od začátku října v důsledku poklesu stavební činnosti a objemu stavebních zakázek, objemu průmyslové výroby, zaměstnanosti aţ dosáhly nečekaně nízkých hodnot. Ve čtvrtek poklesl DJIA o 3,19% díky prudkému nárůstu nuceného prodeje akcií, které byly financovány z dříve poskytnutých úvěrů. Kaţdý chtěl prodat co

14

KOHOUT P. Mechanismus vzniku Velké krize 1929 [on-line]. ©2002. Cit. [2014-05-10] dosupné na:

pavelkohout.webz.cz

18

nejvíce a bylo jedno, za jakou cenu. Během půl hodiny došlo k prodeji přibliţně 1,6 milionů akcií se ztrátou neuvěřitelných 11, 25 miliard dolarů. Den poté se index mírně zmátořil, ale je pravdou, ţe největšímu propadu došlo aţ v úterý 29. října 1929, kdy ztratil DJIA celých 12, 33%. Tehdy došlo k prodeji 16,5 milionů akcií. DJIA klesl na 230, 07 bodů.Trh se zhroutil. Je tedy dobré zmínit se o tom, ţe všechny tyto dny jsou označovány za „černé“.

3.3 Po vypuknutí krize I přesto, ţe se všichni ekonomové, politici v čele s H. C. Hooverem snaţili optimistickými projevy zachránit situaci predikováním brzkého oţivení ekonomiky, klesající trend stéle pokračoval. Občas se objevily pozitivní zprávy, např. kdyţ začátkem roku 1930 Dow Jonesův index opět směřoval ke hranici 300 bodů. To byl však pouze krátký výkyv, který byl následován strmým pádem aţ do léta roku 1932, kdy DJIA dosáhl neuvěřitelných 42, 84 bodů. 15 Po nešťastných událostech z října 1929 začal stoupat počet těch investorů, kteří jiţ nemohli pokrýt úvěry hodnotou drţených cenných papírů nebo hotovostí a byli bankami nuceni k likvidaci svých pozic. Někteří z nich byli bankami vyzívání k doplacení úvěrů. Mnoho z nich se dostalo do platební neschopnosti, jak jsem jiţ naznačila v textu výše. Velké mnoţství drobných střadatelů se bálo o své finance a začalo tak vybírat své úspory z bankdošlo tedy k „runu na banku“. To vedlo k jejich masivnímu zániku. Tehdy se to týkalo skoro deseti tisíců bankovních institucí. Krachovaly průmyslové podniky. Celé hospodářství se ocitlo v krizi „ Velké hospodářské krizi“. Coţ potvrzují následující grafy, které se týkají vývoje HDP a nezaměstnanosti.

15

MUSÍLEK P. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. Letech. Výzkumná studie. [on-line].

VŠE © 2004. Cit. [2014-05-10]. Dostupné na: http://nb.vse.cz/kbp/text/grant_krize_1a.pdf

19

Garf č 3. : HDP v období 1925- 1935 Zdroj: usstuckonstupid.com- vlastní vytvoření grafu

Graf č 4.: míra nezaměstnanosti a vývoj upravené reálné mzdy Zdroj: financnitrh.com

Hrubý domácí produkt v době mezinejvětším rozvojem a nejhlubším propadem (1929 aţ 1933) klesl více jak o 40%. V roce 1929 činil HDP $103,6 bil., kdeţto v roce 1933 pouhých 56,4 bil. dolarů. Stejně tak silný vliv měla Velká hospodářská krize na nezaměstnanost. Z 3% vystoupala nad 23%, coţ znamenalo skoro 30 milionů obyvatel Spojených států amerických bez práce. Pod hranici 14% nezaměstnaných se dostaly aţ v roce 1937.

20

Krize pokračovala aţ do vypuknutí druhé světové války, kdy se vládní výdaje a průmyslová výroba soustředila na reformu ekonomického systému a na zbrojení. Velká hospodářská krize 30. let měla i pozitivní vliv. Roku 1932 Glass- Steagallův zákon definitivně oddělil investiční bankovnictví od komerčního, aby zabránil bankám účastnit se rizikových operací na kapitálových trzích. Tímto chtěli autoři senátor CarterGlass a člen Sněmovny reprezentantů Henry Steagall obnovit ztracenou důvěru v americký finanční systém. Navíc bylo zavedeno povinné pojištění vkladů, jako záruka, ţe primární vkladatelé nepřijdou o své peněţní prostředky.

4

Světová hospodářská krize 2008 Stejně jako výše uvedená krize 30. let 20. století i ta současná by se mohla vepsat do

historie jako „velká“. Světováekonomika i ekonomiky lokální prochází obdobími vzestupu a poklesu- depresí a vrcholů (přirozený vývoj hospodářských cyklů). Proč právě ta současná je největší od zmiňovaných třicátých let minulého století se pokusím zdůvodnit v následujících podkapitolách.

4.1 Vývoj před rokem 2008 Stejně jako „Velká hospodářská krize“ i krize 2008 má původ ve Spojených státech amerických. Příznaky toho, ţe se v americkém hospodářství něco děje, se začaly projevovat jiţ v devadesátých letech dvacátého století.

4.1.1 Dot-com bublina Prvním signálem se stala tzv. „dot-com krize“. Jednalo se splasknutí bubliny na trhu počítačových technologií. Internet se společně s mobilní komunikací na přelomu devadesátých let dostával do popředí zájmu nově vznikajících podnikatelských subjektů. Byl zdrojem velkých zisků. Vznikaly jedny z prvních internetových vyhledavačů jako Yahoo! a Google, došlo k rapidnímu nárůstu on-line obchodů, sítí a webových aplikací. Dynamický rozvoj technologických firem zvyšoval atraktivitu investování do jejich cenných papírů, jejichţ výnosnost se pohybovala aţ k desítkám procent. Index NASDAQ (= index národní asociace obchodníků s cennými papíry v USA) rostl neuvěřitelným tempem. Na začátku roku 1998 byl 1500 bodů, v polovině následujícího roku vzrostl o 1000 bodů, na přelomu 199921

2000 dosahoval 4000 bodů a nejvyšší hodnoty 5000 bodů v prvním kvartále roku 2000. Poté začal opět klesat.Dot-com bublina se nafukovala.Firmy získávaly peníze pro svá podnikání emisí nových akcií. Emise cenných papírů je nejlevnější moţnost financování. Jak lidé začali investovat a to i do ztrátových akcií v dobré víře vysokých výnosů, NASDAQ stoupal, aniţ by reálná hodnota společností odpovídala cenám akcií, které klesaly pod tíhou přesycení trhu s novými společnostmi. V roce 2000 bublina splaskla. Akcie ztratily téměř 40% své hodnoty. NASDAQ se opět pohyboval na hodnotě z roku 1998. Mnoho firem zaniklo.Hospodářství se ocitlo v recesi.

4.1.2 Greenspanovybubliny16 Po těchto událostech se roku 2001 FED v čele s Alanem Greenspanem, guvernérem centrální banky Spojených států, rozhodl sníţit úrokové sazby- tedy pro expanzivní měnovou politiku. Nalil tím do americké ekonomiky obrovské mnoţství peněz. Chtěl tím podpořit jak podnikání, spotřebu domácností, tak odvrátit prohlubování recese. V grafu níţe je uvedeno, jak se pohybovala úroková sazba v letech 1998 aţ 2006. FED sníţil úrokovou sazbu téměř o 5 procentních bodů a ta stále klesala, aţ se v roce 2003 zastavila na pouhém 1%. úroková sazba FEDu v % 6.50%

7.00% 6.00% 5.00%

5.50%

5.30%

4.75%

4.30%

4.00% 3.00%

1.75%

2.00%

2.30% 1.25%

1%

1.00% 0.00% 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Graf č. 5: úroková sazba FEDu Zdroj: vlastní zpracování dle eurokonom.cz

Zlevnění peněz opravdu odvrátilo hrozící krizi. Firmy jiţ neemitovaly cenné papíry, ale k pokrytí výdajů pouţívaly velmi levné úvěry. Zamezilo se krachům firem, propouštění zaměstnanců a poklesu HDP. Nezaměstnanost se pohybovala pod hranicí 4%. Na druhou 16

Podle Paula Krugmana

22

stranu umělé udrţení nízkých úrokových sazeb po dobu delší, neţ krátkou vyvolalo negativní účinky.Došlo k úvěrové expanzi. „Podle Fishera tak v ekonomice postupně dochází nejenk růstu reálného výstupu, ale také cenové hladiny, dodatečných investic financovaných dluhovým způsobem a spekulaci zaloţené na očekávaných kapitálových ziscích. Bankyexpandují poskytování úvěrů sniţováním rezerv, coţ vede k nárůstu peněţní nabídky a cenové hladiny. Růst cen nejen způsobuje dodatečný optimismus, ale také sniţuje reálnou hodnotu závazků, coţ podněcuje další a další výpůjčky“.17Vytváří se další cenová bublina. A právě to se stalo. Spotřeba amerických domácností stoupala, ale za cenu toho, ţe byla financována úvěry. Američané se chtěli přiblíţit svému „americkému snu“ a sníţením sazeb se pro ně stal dostupnější. Historicky nejniţší sazby se přenesly jak do spotřebitelských úvěrů, tak do hypoték.Zadluţenost stoupala, jak ukazuje následující graf, který poměřuje zadluţenost amerických domácností vůči jejich ročním příjmům. V roce 2000 to bylo 90% a stejný trend pokračoval dále aţ do splasknutí cenové bubliny 2007.

Graf č. 6: zadluţenost amerických domácností Zdroj: inesticniweb.cz

Realitní bublina, která se v této souvislosti začala vytvářet, měla do jisté míry svá opodstatnění. Díky sniţujícím se úrokovým sazbám byly hypotéky, které tradičně pouţívali

17

Příspěvek byl zpracován v rámci řešení výzkumného projektu Model efektivní regulace finančního trhu

v ČR v kontextu EU registrovaného u Grantové agentury České republiky pod č. 402/06/0700 Prof. Ing. Petr Musílek, Ph.D

23

Američané k financování bytových potřeb mnohem dostupnější, neţ jindy. „Sazba hypotečního úvěru s 30letou fixací klesla v průběhu roku 2003 na 5,50 procenta, s 15letou fixací na 5,00 procenta a u hypotéky s pohyblivou mírou dokonce na 3,50 procenta.“18Čím více stoupal zájem o hypotéky, tím stoupaly i ceny nemovitostí, které byly hypotékami pořizovány. Jak ukazuje graf pod textem. Nikdo si v té době nechtěl nebo neuměl představit, ţe by se situace měla změnit.

Graf č.7: vývoj cen nemovitostí 1991- 2009 Zdroj: finance.cz

Problém nebyl v růstu počtu hypoték jako takových. Celkový počet se za rok zvýšil o 10%. V této době padly veškeré zásady pro bezrizikové poskytování těchto úvěrů na bydlení. Problém tkvěl v pohyblivých úrokových sazbách, při kterých se sice ve většině případů zaplatí méně neţ u fixních, ale za to lidé neumí dost dobře odhadnout budoucí vývoj a kdyţ se úrokové sazby zvýší, nejsou schopni splátky ze svých příjmů zaplatit. Navíc finanční instituce začaly poskytovat tzv. subprime- druhořadé hypotéky. Půjčky prodávaly domácnostem s velmi nízkými příjmy, menšinám a to jak na nové tak i existující nemovitosti. Bonita klienta se neřešila tak, jak je ţádoucí. Mnozí klienti dostávali hypotéky bez prokazování příjmů. Jednoduše banky spoléhaly na konstantní růst cen nemovitostí. Pokud by se stalo, ţe dluţník není schopen dostát svým závazkům, mohl by si vzít půjčku, při které by se zaručil jiţ splacenou částí nemovitosti nebo by ji prodal a hypotéku tím doplatil. To by šlo ovšem za předpokladu růstu nebo udrţení stabilních cen nemovitostí.

18

ZEMÁNEK J. Hypoteční krize v USA, příčiny, průběh, následky (1. Díl). [ON-LINE]. © [2008-02-29].

Cit. [2014-05-15]. Dostupné na: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky

24

Riziko, které tím banky podstupovaly, se zdálo minimální. K obezřetnosti bank nepřispěla ani tzv. sekuritizace hypoték. Naopak. Jedná se o prodej hypotečních zástavních listů (HZL) dalším věřitelům. Vytváří se balíky hypoték, které jsou kryty zastavovanými nemovitostmi, a prodávají se podíly z výnosů splátek dluţníků. Dříve se HZL vytvářely na pouze na základě standardních hypoték, o nichţ se vědělo, ţe dluţníci mají potřebnou bonitu, stálý příjem a sloţili poměrně vysokou zálohu, aby byli schopni splácet. Nově byla zavedena moţnost sekuritizacesubprime hypoték „zajištěnými dluhovými obligacemi- CDO“. Balíky hypoték byly vytvářeny jak ze standardních, tak i subprime hypoték a byly (jak se ukázalo po splasknutí realitní bubliny) milně ratingovými agenturami jak například Standard &Poor´sohodnocovány nejvyšším moţným ratingem AAA. Banky tak získaly další finanční prostředky k financování dalších hypoték.Tyto cenné papíry emitovaly banky jako GoldmanSachs a byly prodávány věřitelům na Wall Street do celého světa. Takto investovali penzijní fondy, hedgingové agentury, investiční společnosti, americké i evropské banky.

4.2 Splasknutí bublin Dokud bylo dost těch, kteří chtěli a mohli kupovat nemovitosti, realitní bublina se nafukovala a zdánlivě bylo vše v pořádku. Roku 2004 FED zvedl úrokové sazby z 1% na 2,30%. Navyšování pokračovalo dále na 4,30% v roce 2005 a 5,30% v roce 2006. Velký boom v oblasti realit začal upadat. „Sazba hypotéky s jednoletou fixací vzrostla během tří let z rekordně nízkých 3,50 na 5,50 procentních bodů, hypotéka s 15letou fixací podraţila z 5 na 6 procent, hypotéka z 30letou fixací z 5,50 na 6,50 procenta.“ 19 Nárůst úrokových sazeb znamenal pro mnohé dluţníky nepřekonatelný problém. Příznaky krize se začaly objevovat jiţ v roce 2007. Realitní bublina začala pomalu, ale jistě splaskávat. Zvyšováním úrokových sazeb se většina dluţníků, především méně bonitní klienti, kterým, byly hypotéky poskytovány bez dokazování příjmů apod., dostala do platební neschopnosti. To se projevilo nejen ve sniţování objemu ochodů na trhu s nemovitostmi, ale také na cenách a objemech emisí CDO a HZL, které financovaly práce zmíněné nesplácené

19

ZEMÁNEK J. Hypoteční krize v USA, příčiny, průběh, následky (2.díl). [on-line]. ©[2008-03-10]. Cit.

[2014-05-16]. Dostupné na: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky2

25

hypotéky. Objem nově emitovaných zmíněných cenných papírů se z roku 2007 na 2008 sníţil z 503 mld. amerických dolarů na 168 mld. dolarů. To byl pokles na 33,4%. Realitní trh se začal přesycovat. Ceny nemovitostí se dostávaly aţ na takové hodnoty, kdy si je mohlo pořídit jen velmi malé procento lidí. A to i za příznivých podmínek. Nemuseli totiţ předkládat ţádné zálohy. Klesal zájem jak o nové rodinné tak i o existující domy. To rapidně sniţovalo cenu nemovitostí. Jak ukazují grafy pod textem. Jak se zvyšovaly úrokové sazby, spotřeba domácností automaticky klesla. Přeci jen střecha nad hlavou je důleţitější neţ koupě nových domácích spotřebičů, aut a jiného spotřebního zboţí. Ale ani priorita bydlení nestačila na dříve poskytnuté špatné subprime hypotéky, pro ty, kteří si je nemohli se svými příjmy dovolit. prodej nových domů v tis. 1400

1203 1200 1000

1283

1086 877

908

973

1051 776

800 600

485 374

400

321

306

368

200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Graf č.8 : počet prodejů nových rodinných domů Zdroj: vlastní zpracování dle euroekonom.cz a nahb.org

26

prodejní cena domů v tis.- median 300 250 200

221 169

175

188

241

247

195

248

232

217

223

211 190

150 100 50 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Graf č. 9:median prodejní ceny rodinných domů Zdroj: vlastní zpracování dle euroekonom.cz a census.gov

Z grafů lze vyčíst, jak se poptávka po rodinných domech v USA odrazila i na průměrné ceně těchto domů. Kdyţ FED v roce 2006 zvýšil úrokové sazby na 5,3%, podepsalo se to na prodeji rodinných domů definitivně. V tomto roce klesl prodej rodinných domů o skoro dva tisíce a pokles dále pokračoval aţ do roku 2011, kdy byl prodej pouhých 306 tisíc za rok. Pouhá ¼ za šest let. Jiţ v roce 2007 se ztráty z realitní bubliny odhadovaly na 300- 500 mld. dolarů. Objemy nesplácených hypotečních úvěrů se zvyšovaly. Jednalo se přibliţně o 140000mld. dolarů. Banky tedy přistoupily na krok- zabavování a následný prodej zástav. Počet zabavených rodinných domů se v průběhu roku 2007 vyšplhal na 0,83 procenta. Objem hypoték se zpoţděnými měsíčními splátkami dosáhl dokonce 5,82%. 20 Za normálních okolností banky prodá nemovitost na trhu, a pokud má dostatek likvidity, vyčká na správný okamţik prodeje a v horším případě pokryje úvěr, v lepším případě dokonce můţe i vydělat. Jenţe v roce 2007 tyto „normální okolnosti“ nenastaly. Sniţováním cen na trhu přestaly být nemovitosti dostatečnou zástavou a dokonce cena klesla daleko pod úroveň hypotečního úvěru. Banky tedy nemohly přistoupit k prodeji nemovitostí, aniţ by nepřišly ke ztrátě. Prodávaly pod cenou, aby si zajistili aspoň částečné pokrytí ztráty z nesplacené hypotéky.

20

ZEMÁNEK J. Hypoteční krize USA, příčiny, průběh, následky (3.díl).[on-line]. [2008-03-20]. Cit.

[2014-05-18]. Dostupné na: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky3

27

Problémy na realitním trhu se tedy zrcadlilyv potíţích bank. Začaly ztrácet velmi potřebnou likviditu. Kapitálové trhy nezahálely a potíţe se objevily i tam. I přesto, ţe byly zajištěné dluhové obligace prodávány ve třech tranších závislých na přednostním právu na výplatu výnosů, nebylo to pro věřitele vlastnící senior tranše (prioritní právo), co platné. V předchozím textu zmíněné CDO začaly ztrácet na ceně. Nikdo si na světových finančních trzích jiţ nebyl jistý, ve který se suprime hypotéky objevují. „Ještě v říjnu roku 2007 se podíly balíků zajištěných dluhových obligací s ratingem AAA prodávaly za cenu blíţící se jejich nominální hodnotě. Nakonec se však ukázalo, ţe bezpečné není nic, co jakkoli souvisí s bydlením- ani nejvyšší tranše (senior tranše), a dokonce ani hypotéky poskytnuté zájemcům s dobrým kreditním ratingem, kteří sloţili vysoké zálohy.“21DJIA index začal klesat. Poprvé se dostal přes hranici 14000 bodů. Bohuţel v následujícím roce poklesl a 2009 na téměř polovinu bodů co před dvěma lety, na 8500 bodů.

DJIA index 16000

14000

14000 12000

10700

10900

13500

11000 8500

10000 8000 6000 4000 2000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

Graf č. 10: vývoj kapitálového indexu Zdroj: vlastní zpracování dle stockcharts.com

Blíţící se bankroty bank zaznamenal FED moţná aţ příliš pozdě. Moţná porot, ţe se nabalující problémy snaţily banky vyřešit samy a „tvářily“ se, ţe vše zvládnou. I tak se pokusil hrozící krachy odvrátit a na začátku roku 2008 opět sníţil úrokovou sazbu na pouhá 21

KRUGAMN P., Návrat ekonomické krize. Z anglického originálu The return ofDepressionEconomics

and theCrisisof 2008, W. W. Norton&Company©2009,1.vyd., ISBN 978-80-7021-984-3, str. 149

28

2%. To udělal v

domnění, ţe banky opět sníţí úrokové sazby u hypoték,

především variabilně úročených, jelikoţ to byl kámen úrazu, a tím pomůţe dluţníkům k opětovné schopnosti své dluhy splácet. Banky však nešly stejným směrem. Sníţily sazby o pouhý zlomek ve víře, ţe si vyrovnají předešlé ztráty. Marně.

4.3 Krize vypukla Jak jsem jiţ psala v úvodu předešlé kapitoly, krizovým obdobím začal být jiţ rok 2007. Po splasknutí bublin, které se v průběhu 90. let postupně vytvářely, byly krachy velkých finančních institucí uţ jen vyvrcholením vývoje. Krize vypukla. Největší ztráty jsou uváděny u těchto institucí: Morgan Stanley - $5 mld., Merrill Lynch- $8,5 mld. a Citigroup- $11 mld. „Jak je situace váţná, došlo mnohým, teprve kdyţ 9. srpna 2007 francouzská investiční banka BNP Paribas sdělila investorům dvou ze svých fondů, ţe uţ si nemohou vybírat svoje peníze, protoţe trhy s těmito aktivy fakticky uzavřely obchodování. Banky obávající se moţných ztrát si rázem přestaly být ochotné navzájem půjčovat a začalo se projevovat tzv. zamrznutí úvěrů (creditcrunch). Kombinace propadu ve stavebnictví, skutečnosti, ţe spotřebitelé začali méně utrácet, kdyţ si pokles cen nemovitostí začal vybírat svou daň, a zamrznutí úvěrů pak koncem roku 2007 uvrhla americkou, ale i evropskou ekonomiku do recese.“22 Další rána byla zasaţena investiční bance BearStears. V jejichţ portfoliích se objevovalo aţ příliš cenných papírů- „toxického odpadu“. V březnu 2008 byla z iniciativy FEDu prodána finančnímu gigantu JP Morgan (JP Morgan Chase&Co) a to za 236 mil. dolarů. Coţ zachránilo BearStears před hrozivým krachem a na chvíli uklidnilo situaci. V polovině srpna 2008 poţádala o bankrotní ochranu před věřiteli a 15. srpna 2008 v jedu hodinu ráno krachlačtvrtá největší investiční banka LehmanBrothers. Jiţ během roku 2007 přestala tato velká investiční banka ztrácet punc stability. Akcie klesy aţ o 80%. Její investoři přišli o 300 mld. dolarů. Poloţily ji právě špatné investice do HZL suprime hypotékna nichţ ztratila téměř 60 mld. dolarů.LehmanBrothers měla nedostatečnou kapitálovou 22

KRUGMAN PAUL. Skoncovat s krizí. W. W. Norton & Company© 2012 1.vyd. Nakladatelství

Vyšehrad, spol. s. r. o., ©2012. ISBN 978-80-7429-294-1. Str. 96

29

vybavenost, coţ se jí stalo osudným. Lehmani financovali své investice především cizím a krátkodobým kapitálem tzv. repo operacemi. Stačilo málo, aby se systém fungování na principu- krátkodobé závazky (repo operace) a dlouhodobá aktiva (HZL), zhroutil.Trh byl šokovaný. FED se rozhodl neposkytnout podporu, jako to udělal u BearStrears. Dalším zářijovým propadem se stalo převzetí hypotečních státem podporovaných agenturFreddie Mac a FannieMae do nucené správy americké vlády. Aby se stabilizovala situace na finančních trzích. Byla to právě FannieMae, která zavedla onu sekuritizaci hypoték. Obě společnosti měly za úkol refinancování nevýhodných hypoték vlastníků domů za mnohem výhodnější, nebo aspoň za přínosnějších podmínek např. prodlouţení doby splácení, sníţení splátek, změna fixace úrokových sazeb. Všechny tyto události podpořily novodobé „runy na banky“ a to formě nátlaku investorů na různé finanční instituce. Merrill Lynch byla odkoupena od Bank of America. AmerianInternationa Group- jedna z největších pojišťoven se také dostala do problémů s likviditou. Naštěstí byla zachráněna amerických FEDem, který uvedl, ţe je příliš velká na úpadek a zpřístupnil záchranu ve výši 85 mld. dolarů jako nouzový úvěr na záchranu. Za to poţadoval téměř 80% podíl. Přeměnou na holdingové společnosti se podařilo uchránit další dvě společnosti před krachem z nedostatku likvidity a to GoldmanSachs a Morgan Stanley.Zhroucení systému nezvládla ustát největší americká pojišťovna Washington Mutual, která byla rovněţ v září uzavřena. Potíţe nejdříve na realitním trhu, poté finančních institucích, finančních instrumentů a následně i finančních – peněţních trhů se přelily do celého hospodářství a do ostatních koutů celého světa. Z „pouhé“ americké hypoteční krize se stala světová hospodářská, která znepříjemnila ţivoty milionů obyvatel světa. Některých méně, některých více. Jelikoţ je cílem mé práce zaměření na konkrétní region, Českou republiku - teplicko, důsledky jsem se rozhodla popsat v USA, protoţe tam to všechno vzniklo a v České republice, jelikoţ je teplicko její částí.

4.4 Reakce vlády Federální rezervní systém poskytoval obrovské úvěry bankám, pojišťovnám a dalším finančním institucím, aby jim pomohl s likviditou. Strach, který měli politici z úplného zhroucení finančního systému, je aţ natolik suţoval, ţe poskytoval velké finanční injekce.

30

Od září se americký prezident George Bush snaţil domluvit se s Kongresem na nutnosti poskytnout podporu problémových aktiv TroubledAssetRelief Program (TARP). Prosadit se mu to podařila napodruhé. Podpora byla vyčíslena na 700 mld. dolarů formou fondu pro odkup podílů problémových bank. Tato podpora měla posílit hodnoty vlastních kapitálů a udrţet stabilitu institucí. „ Hlavní finanční instituce přeţily, důvěra investorů se obnovila a na jaře 2009 uţ byly finanční trhy více méně v normálu, přičemţ většina z těch, kdo si chtěli vypůjčit, byť ne všichni, jiţ opět mohli sehnat peníze za přijatelný úrok.“23 Stabilní finanční systém to do jisté míry zajistilo, bez něho nejde opět nastartovat, ale automaticky se to neděje. Spojené státy americké bohuţel potřebovaly více. Potřebovaly nejen nastartovat finanční systém, ale i ekonomiku samotnou – výrobu a zaměstnanost. Po výhře Baracka Obamy ve volbách na prezidenta Spojených států v prosinci 2008, ujal se jeho přípravný tým otázky další záchrany americké ekonomiky. Splasknutí realitní bubliny a pád několika významných institucí postavilo novou vládu před těţký úkol. Americké domácnosti ztratily na majetku, spotřeba prudce klesala stejně tak jako investice firem. Protoţe jak uvádí Paul Krugman ve své knize Skoncovat s krizí, nemá smysl rozšiřovat výrobu, nejsou- li zákazníci. Úrokové sazby uţ nebylo kam sniţovat, jelikoţ uţ byly prakticky na nule. Jakým způsobem lze tedy ekonomiku podpořit, aby jiţ neklesala? Jediným moţným řešení se ukázala ne politika laciných peněz, jak to v recesi bývá, ale dočasné navýšení vládních výdajů nebo daňových škrtů. Napumpovat peníze do ekonomiky nedluhovým způsobem, ale vytvořit příleţitosti pro občany samotné- vytvořit nová pracovní místa. Tím se zadluţenost domácností nezvýší, coţ by bylo v tomto případě kontraproduktivní, jelikoţ jednou z příčin krize se stala právě přemíra dluhové angaţovanosti. Povzbudí se pouze chuť a schopnost domácností utrácet, zvyšovat spotřebu a dopomoci tak sobě k překonání krize. Jednoduše řečeno- byla snaha stimulovat poptávku. Zákon

o

obnově

Ameriky

a

nových

investicích

(AmericanRecovery

and

ReinvestmentAct = ARRA) podepsal americký prezident Barack Obama 17. února 2009.

23

KRUGMAN PAUL. Skoncovat s krizí. W. W. Norton & Company. ©2012. 1.vyd. Nakladatelství

Vyšehrad, spol. s. r. o.,© 2012. ISBN 978-80-7429-294-1. Str. 98

31

Zákon obsahoval balíček rozsáhlých finančních prostředků k podpoře infrastruktury, průmyslu, vědy a vzdělání. 24 Počítalo se s vládními výdaji dosahujícími k 787 miliardám dolarů. Ačkoliv je to částka nesmírně vysoká, nestačila na tak velkou ekonomiku, jako je ta americká, která vyprodukuje za rok přibliţně statky v hodnotě patnáct bilionů dolarů. A uţ vůbec nestačila po tak devastujícím období, jaké zaţila od přelomu tisíciletí. Je pravdou, ţe krizi tento zákon vzal nejsilnější vítr z plachet, ale na úplné překonání recese to nestačilo. Bohuţel ani v době, kdy píši tento text, se Amerika, nedostala z následků krize. A vyhlídky na konec jsou v nedohlednu.

4.5 Dopady na USA V této kapitole shrnu dopady krize, která započala roku 2007 a vypukla na plno 2008, na některé nejvíce sledované makroekonomické ukazatele a některá odvětví ekonomiky. Stále se nedaří vytvářet tolik pracovních míst, jak by si vláda Spojených států amerických představovala. I kdyţ v minulém roce 2013 se míra nezaměstnanosti dostala pod hranici 8% na 7%, pořád se jedná o dost veliké číslo, které je neustále skloňováno v politických a ekonomických kruzích. Stejně jako dlouhodobá nezaměstnanost, která činí 40%. Kaţdým rokem se vytváří sta tisíce nových pracovních míst jak ve státním, tak hlavně v soukromém sektoru. Největší nárůst zaznamenalo pohostinství a maloobchod. Stagnuje však stavebnictví a informační technologie. míra nezaměstnanosti 12.00% 9.30%

10.00%

8.90% 7.80%

8.00% 6.00%

9.60%

7%

5.80% 4.60%

4.00% 2.00% 0.00% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Graf č.11: vývoj míry nezaměstnanosti Zdroj: vlastní zpracování dle dat ministerstva zahraničí 24

ARRA HOME. Cit. [2014-05-22]. Dostupné na: http://www.washington.edu/research/gca/recovery/

32

Dobrou zprávou je, jak ukazuje graf, ţe míra nezaměstnanosti začíná klesat. V minulém roce klesla nezaměstnanost dokonce na hodnotu, na které byla v lednu 2009. Stále se jedná o téměř 13 milionů nezaměstnaných Američanů. „ Z jednotlivých států vykazují nejvyšší nezaměstnanost státy nejvíce postiţené realitní krizí (Nevada, Florida, Kalifornie, Arizona) nebo odlivem pracovních míst v průmyslu do zahraničí (Michigan). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazují státy Severní Dakota a Jiţní Dakota, tedy oblasti se silným zemědělstvím a inovacemi. Do těchto států se v posledních letech navíc přesunulo díky investičním, obchodním pobídkám a ţivotnímu stylu mnoho firem a obyvatel.“25 Dalším nejvíce sledovaným ukazatelem vývoje ekonomiky obecně je hrubý domácí produkt a jeho růst či pokles. Z grafů pod textem můţeme vyčíst, ţe HDP stále roste, ale ne takovým tempem, jak by mělo.

HDP v mld.$

16244.6 16803 14958.3 14720.3 15333.8 14480.3 14417.9

18000 16000

13095.4 11512.2 10625.3 10980.2 13857.9 12000 10289.7 12277 10000 14000

8000 6000 4000 2000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 graf č.12: vývoj HDP

25

EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMĚ. USA. [on-line]. Cit. [2014-05-22]. Dostupné na:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/usa/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_zem e.html

33

meziroční růst v %

5.00% 4.00% 3.00%

4.10%

3.80% 2.80%

2.00%

-1.00%

2.70%

1.80%

1.00% 0.00%

3.40% 2.80%

2.50% 1.80%

1.80%

1.90%

1% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-2.00%

-0.30%

-3.00%

-2.80%

-4.00%

graf č.13: meziroční růst HDP v % zdroj: obojí vlastní zpracování dle useconomy.about.com

Největší propad tempa růstu HDP se stal přelom roku 200 a 2009. Události, které vedly k tomuto rapidnímu poklesu, jsou jasné- splasknutí bublin a počátek krize. Nárůst z roku 2009 na 2010 zapříčinil stimulační balíček prezidenta Baracka Obamy a to o celých 3,7 procentních bodů. A to na hodnotu 14958,3bilionůdolarů. Meziroční pokles roku 2011 byl ovlivněn katastrofickými událostmi, zemětřesením v Japonsku a také velkými povodněmi okolo řeky Mississippi. V loňském roce kleslo HDP díky inflaci, která z roku 2011 na 2012 klesla z 3,2% na 1,8%. Nejvíce zasaţenou oblastí je tradičně stavebnictví. Zvláště pak v případě, kdy byla krize zapříčiněna krizí na realitním trhu a trhu s hypotečními úvěry. Nejvíce z amerických států byly zasaţeny státy Nevada, Florida a Arizona, ve kterých byl znatelně nejvyšší počet podejů nových rodinných domů. I přesto, ţe se úrokové sazby stále drţí těsně nad nulovou hranicí a hypotéky jsou opět levným způsobem, jak si pořídit bydlení, stavebnictví stále čeká na moţnost opětovného růstu. Největším omezením se pro tento růst stávají omezené rozpočty. Zlepšení je moţné vidět na sluţbách a to konkrétně na maloobchodu. Trţby v maloobchodě meziročně vzrostly o 5 %, coţ znamená hodnotu 4, 9 bilionu dolarů. Coţ je dobrá zpráva. Do těchto maloobchodních sluţeb jsou zahrnuty oblasti potravinářství, motorových vozidel, pohonných hmot, stavebních materiálů, domácích spotřebičů, oblečení, elektroniky. Znamená to, ţe spotřeba amerických domácností začíná pomalu stoupat. A můţe to být náznak toho, ţe se blýská na lepší časy.

34

5

Krize 1929 vs. krize 2008 Velká hospodářská krize a současná světová hospodářská krize bývávají často

porovnávány. Někteří odborníci říkají, ţe srovnání je nemoţné, druzí zase poukazují na jejich společné rysy. V této kapitole se budu snaţit nastínit moţné srovnání, jak ho spatřuji já sama. Prvním společným znakem je to, ţe obě krize vypukly na americkém kontinentu, ve Spojených státech amerických. Je zajímavé, ţe největší problémy označované jako krize (nemyslím tím globální problémy hladomoru, válek, negramotnosti apod.), započaly právě na půdě největší ekonomiky světa. Troufám si tvrdit, ţe právě to by mohl být jeden z důvodů. Americká ekonomika se jak tenkrát, tak i dnes cítila neohroţeně a to se jí stalo osudnou. Bohuţel ne jen jí, ale i zbytku světa, který je s ní úzce spojen. Druhým společným znakem se stala globálnost vytvořeného problému. Jiţ ve třicátých letech byla Amerika propojena s okolním světem, jako dnes. V dnešní době jsou pouze přenosy negativních i pozitivních externalit díky moderním technologiím, které se začaly objevovat uţ v roce 1929, mnohem rychlejší. Moderními technologiemi myslím internet, online komunikace, rychlé přenosy dat, mobilní komunikace apod. Třetí věc, kterou mají obě krize společnou, je způsob vzniku. Příčiny obou krizí se nedají porovnat. Krize ve 30. letech byla zapříčiněna spekulacemi nad cenami akcií, krachem na New yorské burze a snahou FEDu udrţet za kaţdou cenu zlatý standard. Kdeţto soudobá finanční krize byla způsobena boomem na realitním trhu a poté krachem trhu s HZL s ním spojených. Co porovnat lze, je jakým způsobem, se ke krachu dopracovaly. V obou případech se jednalo o splasknutí tzv. bublin. Bublina, ať uţ cenných papírů či nemovitostí, se vytváří tak, ţe cena dané věci postupem času začíná mnohonásobně přesahovat její reálnou hodnotu. Kdyţ taková bublina narazí na strop, nebo pokud se stane událost, která radikálně změní uvaţování lidí, bublina splaskne. Ceny poté prudce klesají a to aţ pod reálnou hodnotu, lidé a trhy utrpí šok azačnou panikařit. Krize je tím pádem na spadnutí. Čtvrtým společným znakem byly chybné reakce dozorčího orgánu- FEDu. V obou případech se jednalo o vytvoření bublin nízkými úrokovými sazbami, které podporovaly nákup ať uţ cenných papírů či nemovitostí a spotřebního zboţí na dluh. FED tím dal prostor pro spekulace. Tu stejně špatnou strategii pak zvolil, kdyţ se ekonomiky ocitly v problémech

35

a tehdy úrokové sazby FED, zvýšil. To pouze přispělo k vyhrocení celé situace a trh se mohl zhroutit. Velká hospodářská krize skončila roku 1933, ale z jejího úplného vyproštění pomohla aţ druhé světová válka. Současná krize začala na přelomu 2007 a 2008, z nejhoršího se pomalu začala dostávat rokem 2009. Kdy ale budeme moci říct, ţe je definitivně za námi, zůstává otázkou.

6

Krize v České republice Kvůli globalizaci a také kvůli outsourcingu se krize z amerického kontinentu přelila

prakticky okamţitě. Právě provázanost finančních a jiných institucí a existence nadnárodních společností urychluje přenos dopadů, jak dobrých, tak bohuţel i špatných událostí. Krize 2008 nebyla výjimkou. V porovnání s následky, které americká hypoteční krize zanechala na USA, si ČR vedla celkem dobře. Zaslouţila se tím dobrá stabilita českého bankovního sektoru, který v devadesátých letech prošel významnými změnami a restrikcemi.I tak byly následky pro ČR hrozivé. V předchozí kapitole jsem uvedla, ţe krize ještě zdaleka v USA neskončila. To samé lze říci i o zbytku světa, tedy i o České republice. V analýze dopadů krize na ČR se budu opírat o statistická data. Zejména se bude jednat o popis vývoje makroekonomických ukazatelů.

6.1 Nákaza ze zahraničí Krize se do ČR dostala zvenčí. Pokles zahraniční poptávky ochromil export. Příčinou takového propadu je to, ţe Česká republika zaměřuje vývoz především do států Eurozóny a konkrétně ze 70 % do Německa. Německo bylo krizí zasaţeno velice a to se právě odrazilo v bilanci české ekonomiky.

36

vývoz zboží a služeb v % 20.0 13.7

15.0 10.0

15.5

14.0 11.8

11.3

9.5

7.6

4.4

3.9

5.0

0.1 0.0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 -5.0 -10.9

-10.0 -15.0 Graf č. 14: vývoj exportu 2003- 2013 Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

Jak ukazuje graf, do české ekonomiky se krize promítla v roce 2009. Meziroční pokles čistého exportu se sníţil o celých 10,9 procent. Jednalo se o propad 8 miliard korun. V dalším roce se export znovu zvýšil o 15% a poté následovalo mírné tempo růstu. Jak uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer, česká ekonomika se nemusela zaměřovat na řešení příčin krize, spíš na tlumení jejich dopadů. Sníţil se nejen export ale i import. Pokles roku 2009 činil 12%. Stejný meziroční nárůst o 15,5% v roce 2010. Tempo růstu dovozu nepřevýšilo ani v dalších letech. V roce 2011 se export zvýšil o 9,5% a 2012 o 4,4%, zatímco import byl stále o dva procentní body niţší. Tedy na hodnotách 7,6% a 2,2% v uvedeném období.

6.2 Stabilita finančního sektoru Finanční a bankovní sektor ekonomiky je jeden z nejsilnějších. Lze to konstatovat uţ Například průměrná kapitálová přiměřenost českých bank dosahuje 16%. „Kapitálová přiměřenost vyjadřuje vybavenost banky vlastními zdroji ve vztahu k rizikové struktuře aktiv, vybraných mimobilančních aktiv banky a k trţním rizikům. Je souhrnným ukazatelem, do kterého se promítají veškeré aktivity banky (rozvahové a podrozvahové) i potenciální ztráty, které bance vyplývají ze znehodnocení aktiv (prostřednictvím tvorby opravných poloţek a rezerv). Minimální hodnota ukazatele podle vyhlášky a opatření ČNB je 8 %.“26 Jak lze z této 26

Slovník ČNB. [on-line]. cit[2014-06-01]. Dostupný na: https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/k.html

37

definice odvodit, obezřetnost českých bank v poskytování úvěrů a vytváření vlastního velice kvalitního kapitálu je nad míru uspokojující. Bankovní systém ani neohrozila základní příčina ekonomické krize- CDOs. V portfoliích českých bank se totiţ jen zřídka kdy objevoval tento „toxický odpad“. V našich podmínkách totiţ neexistuje sekundární trh, jako v USA a proto je zde velmi malý prostor pro spekulace. Také způsob, jak české finanční instituce financují hypoteční úvěry je jiný. Vytváří se balíky hypotečních úvěrů, které jsou následně sekuritizovány a prodávány jako tzv. hypoteční zástavní listy ( HZL). Jejich hodnota je kryta jistinou hypotečních úvěrů. Do bloku hypotečního úvěru pouţitého k vytvoření dluhopisů mohou být pouţity pouze ty hypotéky, jejichţ hodnota zástavy je větší, neţ 70%. Rozmezí oněch 30% do sta zaručuje, ţe pokud by hodnota nemovitostí klesla, tyto dluhopisy a úvěry s nimi budou stále dostatečně kryty. Toho dodrţování regulatorních opatření sleduje ČNB. A právě díky tomu, se udrţela stabilita. Nedošlo totiţ k panice, kterou vyvolal pokles nemovitostí v USA.

6.3 HDP Rok 2009 přinesl do České republiky propad související s probíhající ekonomickou krizí. Světová ekonomika se propadla. Odrazilo se to nejen v globálních statistikách, ale i v regionálních, tedy v číslech jednotlivých států. Graf pod textem ukazuje konkrétní číselná data dopadu na výkonnost našeho hospodářství.

HDP v mld. Kč 4,500.0 4,000.0 3,500.0 3,000.0

3,116.1 3,352.6

3,662.6 3,848.4 3,759.0 3,790.9 3,823.4 3,845.9 3,883.8

2,688.1 2,929.2

2,500.0 2,000.0 1,500.0 1,000.0 500.0 0.0 2003

2004

2005

2006

2007

Graf č. 15: vývoj HDP ČR Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

38

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Česká ekonomika od roku 2003 posilovala. Příchod krize z USA ji zasadila ránu v podobě sníţení růstu o 4,5% na hodnotu 3 759 mld. Kč., v přepočtu na jednoho obyvatele 358 288 Kč/ obyvatele. Stejně jako bilance i u hrubého domácího produktu přinesl rok 2010 oţivení – 2,5% nárůst HDP na 3 823,4 mld. Kč a dále v 2011 o necelá dvě procenta. Tempo růstu se sniţuje z předchozích dvou let o -1% a loni uţ – 0,9%. To dokazuje, co jsem psala v úvodu kapitoly, ţe opravdu stále nejsme z krize venku. Ve strachu z krutějších dopadů krize šetřily nejen domácnosti, tak i vláda. Nemohu s jistotou říci, jestli kdyby vláda začala utrácet více a snaţila se podpořit poptávku a nadzvednout ekonomiku, jestli by uspěla. Moţná se jednalo o stejné fiasko, jak kdyţ se Kongres a prezident Obama snaţili nakopnout americkou poptávku. V Americe se to nepodařilo z důvodů nedostatečného finančního stimulu. U nás by pravděpodobně takový problém nevznikl, jelikoţ jsme nebyli tolik zasaţeni, jak jiţ zmíněné Spojené státy. Co by negativně ovlivnilo tuto snahu je otevření české ekonomiky s okolním světem, stejně tak, jak to zapříčinilo příchod krize k nám. Hodnoty výdajů na konečnou spotřebu jak domácností, tak i vládních institucí se vyvíjely následovně. vývoj spotřeby v % 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 5,5 1,3 2,7 2,9 3,1 2,3 1,3 0,7 -0,4 -2,1 výdaje na konečnou spotřebu 5,3 3,2 2,9 4,3 4,1 3,0 0,2 1,0 0,5 -2,2 z toho spotřeba domácností Tabulka č.2: vývoj spotřeby v % Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

Rozdíl mezi výdaji na konečnou spotřebu a výdaji na konečnou spotřebu domácností je ten, ţe v prvním případě jsou v číslech zahrnuty i výdaje vládních institucí a neziskových organizací. Tabulka jen potvrzuje, ţe v době krize se prostě šetří, otázkou je, do jaké míry je to dobře či špatně

6.4 Nezaměstnanost Pokud se ekonomika ocitá v krizi, klesá počet zaměstnaných lidí. Někteří z těch, co přijdou o práci v důsledku propouštění z nadbytečnosti apod., nemají to štěstí a odvahu začít podnikat, ekonomika nevytváří dostatek pracovních míst, protoţe výrobní a jiné podniky se zavírají, ocitají se na úřadu práce.

39

„Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) je počítána jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení (Eurostatu a Mezinárodní organizace práce ILO). Jedná se o odhady z výběrového šetření pracovních sil. Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v soukromých domácnostech. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky ţijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře. A míra dlouhodobé nezaměstnanosti - do roku 2005 byla míra zaloţena na počtu nezaměstnaných, kteří si hledali zaměstnání déle neţ 1 rok. Od roku 2006 je podle Eurostatu tato míra konstruována na základě kratší doby z doby hledání zaměstnání a doby od ukončení posledního zaměstnání respondenta. Tato kratší doba musí překročit délku 1 roku.“27 Obě míry nezaměstnanosti jsou dány do souvislosti v následujícím grafu. vývoj míry nezaměstnanosti v % 9.0 8.0

7.3

7.8

8.3

7.9 7.3

7.1

6.7

7.0 6.0

7.0

5.3

5.0 4.0

6.7

3.7

3.9

4.3

4.2

4.4

3.9

3.0

2.8

3.0

2.2

2.0

2008

2009

2.7

3.0

2.0 1.0 0.0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2010

Obecná míra nezaměstnanosti Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Graf č. 16: vývoj míry nezaměstnanosti Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

27

Tyto definice byly přílohou statistik ČSÚ dle Eurostatu

40

2011

2012

Vývoj zaměstnanosti se od roku 2003 zlepšoval. Obecná míra nezaměstnanosti dokonce klesla (u nás) v předkrizovém roce v červnu 2008 pod 5%. O rok poději se projevily následky. Tato míra vzrostla o téměř dva procentní body na 6,8%. To znamenalo, ţe práci nemělo 352 250 lidí, volných míst bylo pouze 91 189. Dlouhodobá nezaměstnanost se ukazuje opoţděně, jak se lze dočíst v definici, jelikoţ se měří na intervalu delším jak jeden rok. Potíţe s hledáním práce a jejích neúspěšném nalezení ani po jednom roce se týkaly v roce 2010 3% obyvatelstva. Naděje přišla v roce 2011, kdy meziroční míra ob. nezaměstnanosti klesla stejně jako dlouhodobá o 0,3 procentního bodu. Nicméně rok 2012 vrátil vše do starých kolejí a loňský rok byl zakončen průměrnou hodnotou 8,3%.

6.5 Stavebnictví Tradičně nejvíce zasaţenými odvětvími se stávají průmysl a stavebnictví. „Nejrychleji rostl objem nových zakázek u inţenýrských staveb (dálnice, ţeleznice, inţenýrské sítě), jejichţ výstavba je podporována z evropských fondů a zpravidla jde o veřejné zakázky, a u nebytových nevýrobních budov (občanská vybavenost, kancelářské, obchodní a skladové plochy). Pokles byl především u nebytových výrobních budov (průmyslových a zemědělských staveb) a podle očekávání u bytové výstavby, coţ signalizuje zhoršení sociální situace obyvatelstva. Právě pozemní stavitelství pokračuje v dlouhodobém propadu, přitom v této oblasti působí aţ 90 % firem.“28 Data ČSÚ ukazují meziroční nárůst v roce 2007. Rok 2008 stagnoval, tedy nárůst stavební produkce ani pokles se nedostavil. Následujícího roku 2009 spadl o 0,9 %. Meziroční sestup dalších let o 7,4% (2010), 3,6% (2011), 7,6% (2012) a 6,7% je více neţ váţný. A to i za podmínek, kdy od krizového roku 2009 klesají ceny stavebních prací průměrně o půl procenta ročně. Jak se dále pro jevila krize ve stavebnictví konkrétněji popíši v praktické části mé práce.

7

Vliv krize na MSP teplického regionu Vzhledem k zaměření této práce, jsem se rozhodla pro vlastní kvantitativní výzkum

formou dotazníkového šetření.Zároveň jsem se tak rozhodla, i protoţe jsem chtěla dopady krize v mém regionu ukázat autentičtějším výzkumem neţ prostřednictvím číselných dat 28

Matyáš Václav. Globální krize v českém stavebnictví. Časopis stavebnictví [on-line]. ©[2009-01]. Cit.

[2014-06-05]. Dostupné na: http://www.casopisstavebnictvi.cz/globalni-krize-v-ceskem-stavebnictvi_N1928

41

veřejně publikovaných statistik. Dotazníky byly sestavovány tak, aby jejich návratnost byla co největší. Kritéria pro zpracování dotazníku byla: a)

Neměl být delší neţ je jedna strana formátu A4, aby se délka vyplnění a tudíţ časové zatíţení respondentů zkrátilo na minimum

b)

Otázky by měly být sestaveny tak, aby byly stručné, nezavádějící a nenavádějící k předem předpokládané odpovědi. Jejich počet se odvíjel od poţadovaného rozsahu a zároveň, aby pro mě, jako pro zpracovávajícího, měl určitou vypovídající hodnotu. Konkrétně se jedná o 8 hlavních otázek

c)

Byly pouţity jako otázky uzavřené, kterých byla převáţná většina, tak i otevřené pro upřesnění, doplnění či vlastní vyjádření

d)

Vzhledem ke způsobu shromaţďování byl zpracován v tištěné i elektronické verzi

Respondenty jsem oslovila prostřednictvím e- mailových adres, uvedených na webových stránkách firem, které jsem vyhledala v obchodním rejstříku. Převáţná většina dotazovaných však byla úspěšně kontaktována prostřednictvím spolupráce s finančním poradcem ing. Ladislavem Blaţkem a Hospodářskou komorou Ústeckého kraje. Podnikatelské subjekty byly vybírány náhodně, zároveň ale se snahou zahrnout všechny dostupné právní formy podnikání a co největší moţný rozsah oborů. Dotázáno bylo na 150 firem, z toho jsem shromáţdila celkem 39 vyplněných dotazníků. Vytvořením tohoto dotazníkového šetření jsem se snaţila zhodnotit dopady hospodářské krize z pohledu vlastníků malých a středních podniků a zároveň přiblíţit moţnosti opatření, kterými se lze proti vlivům krize bránit. Dotazníky byly vyplňovány anonymně s upřesněním oboru podnikání daného podnikatelského subjektu. Jejich znění je připojeno k této práci jako příloha č. 1.

42

7.1 Právní forma podnikání. právní forma podnikání

8% s.r.o. 24%

a.s. OSVČ 58%

družstvo

10%

Graf č.17: podíl jednotlivých právních forem podnikání Zdroj: vlastní zpracování

Dle odpovědí na první otázku lze konstatovat, ţe nejčastějším typem právní formy podnikání je společnost s ručeným omezeným. To potvrzuje informace Českého statistického úřadu, který deklaruje, ţe podíl společností s ručeným omezeným je na celkovém počtu společností cca 90%. Její četnost se odvíjí od relativní jednoduchosti zaloţení společnosti, co se nároků na počet společníků týče, minimálně jedna fyzická nebo právnická osoba. Výhodou této formy je nízký základní kapitál. „V Česku muselo být základní jmění ještě v roce 2013 nejméně 200 tisíc Kč, od letošního roku stačí v Česku k zaloţení společnosti s ručením omezeným pouze jedna koruna (§ 142 zákona o obchodních korporacích č. 90/2012), jestliţe společenská smlouva neurčuje výši vkladu vyšší.“29A další pozitivum je odpovědnost společníků pouze do hodnoty nesplacených vkladů zapsaných v obchodním rejstříku. Po splacení ručení společníků za závazky společnosti zaniká. Coţ by mělo, stejně jako v Německu, sníţením finanční a administrátorské náročnosti podpořit podnikání a tím zlepšit ţivotní úroveň obyvatelstva.

29

GOLA PETR. Nově lze založit s.r.o. za korunu. Finance.cz.[on-line]. ©[2014-02-05]. Cit. [2014-06-

15]. Dostupné na: http://www.finance.cz/zpravy/finance/410547-nove-lze-zalozit-s-r-o-za-korunu/

43

7.2 Obor podnikání Druhá otázka dotazníků se týkala oboru podnikání daných podnikatelských subjektů. Subjekty, které jsem shromáţdila, se zabývají: Stavebnictvím Reklamou Zahradnictvím, zakládáním a údrţbou zeleně Dopravou (vnitrostátní i mezinárodní) Finančním, účetním a daňovým poradenstvím Zdravotnictvím Vodním a lesním hospodářstvím Pohostinstvím a sluţbami Obchodní činností Výrobou pracovních oděvů, skla Záměrně z dotazníkového šetření byl vynechán zábavní průmysl, který se týká provozování sázkových kanceláří. Pokud se jedná o sázkové kanceláře typu Tipsport, Chance a.s. apod. byla vynechána z toho důvodu, protoţe jejich působnost není zaměřená pouze na oblast Ústeckého kraje, ale celé České republiky. Zároveň se nejedná o společnosti, které by mohly být zahrnuty do MSP. Dle mého názoru, se na tento typ podnikání recese nijak zvlášť nepodepsala. I přesto, ţe v době krize lidé šetří volné peněţní prostředky, ať uţ z důvodů sniţování platů, propouštění či předvídání „horších časů“, vidina většího příjmu ze sázení a adrenalin s tím spojený je mnohem silnější. Tak to je a tak to vţdy bude. Bez jisté chamtivosti lidí by většina krizí nikdy ani nevznikla. V jiných měřítkách jde o stejný princip, jako o spekulativní obchody. Spekulace na vzestup či pád ceny jednoho či druhého instrumentu, bez zisku by neměla smysl. Nejde to nikomu ale vyčítat. Kdo by nechtěl mít víc a tím si zajistit ţivot bez starostí o budoucnost a zajištění. Ţijeme v kapitalistickém světě, politika komunismu, kdy všechno bylo všech, ale nikdo nic neměl, je jak doufám, za námi.

44

7.3 Jaký vliv měla hospodářská krize na Váš podnik? negativní dopad krize

21% ano

ne

nelze určit

11% 68%

Graf č. 18: dopady krize Zdroj: vlastní zpracování

Otázkou číslo tři jsem zjišťovala subjektivní pohled podniků na vliv krize. Respondenti měli zhodnotit, jestli byl vliv pozitivní či negativní. Jak jsem předpokládala, většina- 68% dotazovaných vnímá krizi, jako poškozující jejich podnikání. 11% firem konstatovalo, ţe nebyly zasaţeny a naopak spíš z krize profitovaly. Ostatních 21% buď neuvedlo, nebo se vyjádřilo ke svým obchodům jako ke konstantním bez větších výkyvů a tudíţ se necítí krizí ohroţováno. Je ale zajímavé jak moc rozdílná mohou být čísla a vlastní hodnocení majitelů podniků. Jak jsem jiţ uvedla, 68% z dotazovaných vnímá krizi jako devastující jejich podnikání. Málo z nich se však shoduje s čísly, které poskytly pro tento výzkum. Ve velké míře těmto firmám trţby v nejhorším případě zůstávaly přibliţně stejné, v lepším pak rostly. V této souvislosti se zmíním o vniku a zániku podnikatelských subjektů. V době krize společnosti spíše zanikají. Neţ jsem obdrţela dotazníky od firem, byla jsem si na 90% jistá, ţe tato věta bude provázet celý závěr mého výzkumu. Opak je pravdou. Z celkového počtu firem pouze 2 v posledním sledovaném roce 2013 ukončily existenci a 18 začalo po roce 2008 (a doposud fungují). Jak je to moţné? Dle mého názoru je příčinou vzniku většiny nových podniků hrozící nebo prohlubující se nezaměstnanost. Strach lidí- zaměstnanců, ţe přijdou o práci. Propouštění ze zaměstnání

45

pro nadbytečnost. V době krize se podniky zavírají nebo v lepším případě omezují produkci. Tím pádem lidí přicházejí o svá zaměstnání, aniţ by propouštění mohli sami ovlivnit. Jedna část obyvatel shání zaměstnání i za cenu, ţe bude hůř ohodnocena. Zajistí si aspoň nějaký pravidelný příjem, aby eliminovali na minimum takové situace, kdy nebudou mít na základní ţivotní potřeby. Aby zajistili chod domácnosti a rodiny.Druhá část se spokojí s finančními příspěvky státních institucí a sociálními podporami a vyčkává, na další příleţitosti zaměstnání. Další část obyvatel ta, díky níţ se počet podnikatelských subjektů zvyšuje, nemůţe a ani nechce čekat na den, kdy se stejná situace bude v budoucnosti opakovat. Tací se rozhodnou podnikat a vzít svou finanční situaci plně do svých rukou. Rozhodnutí o tomto způsoby získávání obţivy není jednoduché. Většina takto vzniklých podnikatelů zvýšený nátlak nevydrţí a opět se vrátí do zaměstnaneckých poměrů. Ti, co mají potřebnou dravost a odvahu a udrţí se na trhu, se stanou úspěšnými podnikateli. Zkušenost ze ztráty zaměstnání je pro ně totiţ tak trpká, ţe investují veškerou energii na udrţení jistoty příjmu a zajištění. Díky těmto lidem po překonání nejhorší deprese můţe ekonomika daného státu opět růst. Mé domněnky potvrzují statistiky uvedené na webu Českého statistického úřadu. Ten uvádí, ţe v době krize, mezi roky 2008 a 2010 vzniklo aţ o 64 tisíc nejmenších podniků více, neţ v předchozích letech. Tyto nově vzniklé subjekty, většinou mikro podniky do 10 zaměstnanců, označuje ČSÚ jako sebezaměstnávající. Tento nárůst také nazval „únikem do podnikání“.

7.4 Jaké jsou dopady? Cílem této otázky a jejích dílčích podotázek, čtyřech uzavřených a jedné otevřené pro vlastní vyjádření a zpřesnění, bylo zanalyzovat, v jakých oblastech se krize projevila. méně zakázek

počet

ano

28

ne

9

Tabulka č. 3:vliv na mnoţství zakázek a zhoršení platební schopnosti odběratelů

horší plat. schopnost

počet

46

ano

29

ne

7

Tabulka č 4.: platební neschopnost Zdroj:vševlastní zpracování

Blíţe se vyjádřilo 5 firem zaměřených na obchod shodujíc se na výrazném poklesu mnoţství koncových zákazníků a niţší kupní síle, pokud mají přímý kontakt se zákazníkem. Pohostinství je dle výzkumu zasaţeno ve velké míře. Lidé si v době krize víc neţ jindy uvědomují moţnosti úspor domácím vařením a tak si návštěvu podobných zařízení nechávají na zvláštní příleţitosti nebo jako odměnu za snahu ušetřit více do domácí kasy. Jeden podnikatel provozující pohostinskou činnost, konkrétně provozuje pizzerie, do poznámky uvedl, ţe se počet zákazníků jako takový výrazně nezměnil. Ten vidí příčinu klesajících trţeb v úspoře potřeb zákazníků a zvyšující se výjimečnosti stravování v restauračním zařízení. Zvýšil se počet těch zákazníků, kteří si dají raději jednu pizzu napůl s tím, ţe kaţdá polovina je rozdílná, místo toho „komfortu“ dvou odlišných. Co se týče stavebnictví, tento výzkum pouze potvrdil oslabení českého stavebního průmyslu, jak jsem uvedla v kapitole: „ Krize v České republice“. Stavební firmy deklarují pokles počtu zakázek a to vlivem velké konkurence při výběrových řízeních na státní zakázky a omezením zahraničních investorů. Stavebnictví se stagnuje na výstavbách nových domů a developerských projektů. Většina zákazníků se bojí pustit se do výstavby rodinného domu, i kdyţ ceny hypoték jsou stále více neţ příznivé. Firmy nechtějí investovat do nových výrobních hal a administrátorských budov a spíše hledají způsob sníţení nákladů. Obor, jehoţ výsledek mě nepřekvapil stejně jako stavebnictví a pohostinská činnost bylo finanční a daňové poradenství. Obavy z budoucnosti má kaţdý, zvláště pokud hrozí rapidní růst nezaměstnanosti a vyhlídky do budoucna nejsou optimistické. Neochota investovat peněţní prostředky tím klesá. V tomto případě hraje velkou roli důvěra klienta k poradci. Ti uvedli klesající počet pouze nových zákazníků, ale naopak nárůst spolupráce se stávajícími klienty, kteří vědí, jak pracují a nechají si poradit a upravit dnešní investice pro zítřejší jistotu a úspory. Z odpovědí na podotázku, jestli se zhoršila platební morálka odběratelů jednoznačně lze odvodit, ţe globálně česká ekonomika opravdu ocitá v červených číslech. Pokud firmy nejsou dostatečně likvidní a mají problémy se solventností, dostávají tím do problémů další a 47

další podnikatelské subjekty. To se přenáší i na domácnosti, protoţe se více propouští, roste nezaměstnanost, klesá poptávka a kruh se tím uzavírá. Moţná právě proto firmy uvedly negativní dopad krize. I kdyţ u mnohých z nich trţby v průběhu sledovaného období rostly. Příčinou zhodnocení byla špatná komunikace s odběrateli a jejich tlak na sníţení cen a prodluţování splatnosti faktur. V souvislosti se zhoršením trţeb a prodluţováním splatnosti faktur mě dále zajímalo, jestli firmy zhoršenou likviditu řeší větší úvěrovostí. Pouze jedna čtvrtina odpověděla, ţe bylo za potřebí více úvěrů. Dovolím si polemizovat nad tím, zda je číslo tak malé z důvodu toho, ţe se firmy chtěly postavit na vlastní anebo byly banky neochotné investovat peněţní prostředky. Buď se firmy chtějí spolehnout samy na sebe, nebo banky nepůjčují firmám podnikajícím v rizikovém odvětví, jako je například stavebnictví nebo svého času i doprava. Díky poznámce, kterou připojila nejmenovaná firma úspěšně podnikající v dopravě a logistice se přikláním k neochotě a vysoké obezřetnosti bank. Tato firma byla poţádána bankou o předčasné splacení úvěru, protoţe se dopravní firmy staly v době krize málo bonitními podniky. Banky je odmítaly, aniţ by banka brala v potaz, ţe trţby napříč trendem rostly a firma si tak vedla velmi dobře. Stejně jako výše zmíněný zábavní průmysl se statistikám vymyká zdravotnictví a lékárenství. Zdravotní péči a ošetření potřebují lidé, ať uţ ekonomika prochází recesí či nikoliv. Dle mého výzkumu trţby v tomto odvětví plynule rostou. Tento růst můţe být zapříčiněn stoupajícími cenami léků, ošetření a také vzrůstem počtu prodávaného zboţí. Nárůst můţe mít několik příčin. Lidé v době krize proţívají větší stresy, jejichţ tíha se projevuje psychosomatickými potíţemi jako bolestmi zad, migrénami, infarkty a různými psychickými onemocněními. Další příčnou můţe být pouţívání zdravotnictví jako únikového řešení z nezaměstnanosti. Jít na nemocenskou po propuštění z práce není výjimečným případem. Lidé si nechají napsat neschopnost na chronické bolesti zad, nemusí si vyzvednout léky a tím si zajistí čas. Čas, po který by byli déle registrovaní na úřadu práce. Čas, po který si mohou hledat jinou práci. Jediné, co ovlivnilo vlastní podnikání v tomto oboru, bylo zhoršení platební schopnosti zdravotních pojišťoven. To ukazuje, ţe se krize podepsala nejen na soukromých podnikatelích, ale i na státních institucích.

48

7.5 Tržby v letech 2007, 2009, 2011, 2013 Pomocí údajů z jednotlivých let, roku 2007 před krizí, 2009 těšně po vypuknutí krize, 2011 v jejím průběhu aţ do současnosti, bych ráda zhodnotila trend vývoje trţeb respondentů působících v teplickém regionu.

50,000,000 Kč 45,000,000 Kč 40,000,000 Kč 35,000,000 Kč

t 30,000,000 Kč r 25,000,000 Kč ž20,000,000 Kč b15,000,000 Kč y10,000,000 Kč 5,000,000 Kč - Kč 2 007

2 009

2 011

2 013

Graf č. 18: vývoj trţeb Zdroj: vlastní zpracování

Kvůli zkreslení byly vyčleněny ty firmy, jejichţ historie podnikání začala po roce 2008. Z grafu lze vyčíst, ţe vývoj podnikatelských subjektů byl prakticky shodný. V období roku 2007- 2009 firmy prosperovaly a jejich růst byl konstantní. V roce 2008 vypukla na americké burze s cennými papíry krize, která se do států Evropy dostala s malým zpoţděním. Coţ se objevilo v účetních závěrkách firem aţ letech 2009 a 2010. Zde můţeme vidět mírný pokles celkových trţeb. Menší oţivení ekonomiky v roce 2011 bohuţel následoval opětovný pád a to na nebo i pod úroveň trţeb roku 2007. Moţných příčin tohoto výkyvu je hned několik. Zaprvé to mohla být vidina prognózovaného růstu ekonomického vývoje.Ta mohla stimulačně působit na podnikatelské subjekty a jejich ochotu více investovat a nedrţet se tak zpět. Zadruhé, se o nárůst trţeb zapříčinil vývoj daně z produktů a spotřební daně, tím, ţe se podniky díky novým 49

podmínkám platících od 1. 1. 2012 dostatečně předzásobily. V neposlední řadě se o nárůst zaslouţil čistý export. 30

7.6 Počet zaměstnanců, provedená opatření, využití státní podpory Ačkoliv byly tyto tři otázky poloţeny zvlášť, ráda bych provedla analýzu výsledků, jako celku a nastínila tím moţné vlivy protikrizových opatření firem na jejich chování a také na zaměstnance. méně investic

počet

ano

29

ne

9

Tabulka č. 5: snížení investic

propouštění

počet

ano

22

ne

14

Tabulka č. 6: propoštění zaměstnanců

počet zaměstnanců

počet firem

pokles

12

>od r. 2007 -2013

6

>pouze rok 2013

6

>vlivem propouštění

11

nárůst

15

Tabulka č. 7: vývoj počtu zaměstnanců

30

17].

Česká ekonomika je v recesi. Tůmová V. zprávy-aktualne.cz. akt. 9. 3. 2012. [on-line]. [cit .2014- 04-

Dostupné

z:

http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika/ekonomika-je-v-recesi-potvrzuji-

statistici/r~i:article:736463/

50

ohodnocení zaměstnanců

Sloupec1

sníţení platů

11%

zkracování pracovní doby

34,20%

omezení odměn

31,50%

Tabulka č. 8: opatření týkající se ohodnocení zaměstnanců Zdroj:vše vlastní zpracování

Z výše uvedených tabulek lze vypozorovat, jaké tendence boje proti dopadům krize u podnikatelských subjektů převládají. Jednou z prvních reakcí podniku na příchod recese je omezení investic, to také ukazuje počet firem, 29 – 76% respondentů, zavádějících toto opatření. Je logické, ţe firmy omezují investice do vybavení, nových a větších výrobních hal, zařízení apod., do kterých investovali před krizí. Společnosti počítaly s určitým vývojem trţeb a zakázek, ale při příchodu krize se pro podnik stává důleţitější nacházení efektivních cest, jak překovat krizi bez existenčních ztrát, neţ rozšiřování a inovace. Neznamená to však, ţe se k inovativnímu plánování firmy nevrátí, pouze je utlumeno. Pokud se dotazované firmy vyjádřily blíţe, uváděly jako prioritní nalézt efektivní vyuţití zdrojů. V oboru prodeje se firmy zaměřily na změnu sortimentu, na levnější produkty, na nejprodávanější produkty a s tím úzce spojenou výraznou selekci dodavatelů a odběratelů. Na 30% měnilo pracovní dobu. Například pohostinství uvádí prodluţování pracovní doby o víkendech a výrazné zkracování ve všední dny. Některé podniky hýbaly s obchodní marţí a to aţ na akceptovatelné minimum, aby se staly co nejvíce konkurenceschopnými, udrţely si stávající zákazníky, přilákaly nové a udrţely se na trhu. Druhé nejčastější protikrizové opatření se týká vnitřního prostředí firemzaměstnanců.Více jak 50% propouštělo své zaměstnance. Pouze ale u 12 z nich jsem vypozorovala pokles počtu zaměstnanců. Konstantně klesal u 6 od roku 2007 do roku 2013. Dalším 6 subjektům aţ v posledním uvedeném roce 2013, kdy i podle ČSÚ české ekonomika opět stagnovala. U zbylých 27 byl buď stálý, nebo dokonce stoupal Konstantní pokles jsem zaznamenala u firem zabývajících se stavebním průmyslem, sluţbami pro zemědělství a zahradnictví a prodejem jak dekorativní kosmetiky, bílé techniky i osobních vozidel.

51

Kde jsem naopak vypozorovala překvapivý nárůst pracovních sil, bylo v dopravě (mezinárodní i tuzemské) a zasilatelství. Mohu pouze polemizovat o důvodech nárůstu, protoţe jak uţ jsem zmiňovala, v době krize doprava a sluţby s ní spojené byla jedním z nejrizikovějších a nejvíce zasaţených oborů. Připouštím, ţe se jedná o malý vzorek společností na to, abych mohla vyvodit stoprocentně platné závěry. Troufám si ale nárůst opodstatnit tím, ţe se jak firmy, tak domácnosti snaţí lacinější zdroje a výhodnější obchody, které nacházejí za hranicemi státu. Tam, kde je levnější pracovní síla, levnější kapitál apod. Dále pak, ţe ústecký kraj přímo sousedí s naším největším obchodním partnerem, Německem. V tom spatřuji největší výhodu. Podnikatelské subjekty tak mají moţnost, proniknout více na zahraniční trh, protoţe je snazší zanalyzovat situaci blízko místu podnikání a naopak, mají lepší moţnosti alokace tuzemských surovin, zboţí za hranicemi. státní podpora

počet

ano

24

z toho dotace na zaměstnance

20

ne

14

Tabulka č. 9: pobírání státní podpory Zdroj: vlastní zpracování

V souvislosti se zvyšováním počtu zaměstnanců bych ráda nastínila moţnou interakci s pobíráním dotací a státních podpor, které firmy jednotně uvedly. Moţností, jak získat finanční prostředky a pomoci tím firmě i společnosti zvýšením zaměstnanosti je mnoho. Já zde uvedu pouze dvě, které byly konkrétně uváděny v dotaznících 24 respondenty. První moţností je dotace od úřadu práce na zřízení pracovního místa včetně zahájení samostatné výdělečné činnosti. Tu pobírá (pobíralo) nejvíce dotazovaných. Jedná se o příspěvek z úřadu práce tomu zaměstnavateli, který zřídí pracovní místo v regionu, kde je nedostatečná nabídka, pro uchazeče registrovaného na ÚP. Dotace se hradí formou úhrady úroků z úvěrů, jiným účelově určeným příspěvkem, nebo částečnou nebo plnou úhradou vyplacených mzdových nákladů včetně zákonného zdravotního a sociálního pojištění, a to maximálně po dobu 12 měsíců. 52

Druhou formou dotace z Evropského sociálního fondu je prostřednictvím stáţí projektu „ Stáţe ve firmách“. Jedná se o 1- 6 měsíční stáţ, kdy uchazeč dochází v dohodnutém harmonogramu do provozoven a institucí, kde se bezplatně učí postupům a praktikám daného vybraného oboru a konkrétní pozice pod vedením zkušeného zaměstnance, který můţe předat knowhow. Uchazeči mohou být absolventi, zaměstnanci, kteří si chtějí zvýšit kvalifikaci nebo se naučit nové profesi, nezaměstnaní, osoby opět se vracející na trh práce. Poskytovatel po úspěšném ukončení můţe či nemusí stáţistu zaměstnat. Výhodou je, ţe si zaměstnavatel můţe vyškolit personál, aniţ obě strany musely podstupovat tříměsíční zkušební dobu a ţe má k dispozici další pracovní sílu bez většího finančního zatíţení. Poskytovateli je po ukončení stáţe a řádném splnění všech administrativních poţadavků vyplacena faktura tzv. fixní náklady na stáţ, určené celoplošně šablonami. Obě dotace jsou pro zaměstnavatele velkým finančním přínosem a pro zaměstnance či osobu hledající práci další šancí, jak se uplatnit na pracovním trhu. Myslím si, ţe moţnost takovýchto podpor je další moţnou příčinou zvedání počtu zaměstnanců vyplývajícího z dotazníkového šetření. Na závěr analýzy výsledků dotazníkového výzkumu se vyjádřím k výsledkům k otázce číslo 7, která se mimo jiné týkala ohodnocení a platů zaměstnanců. Z odpovědí vyplývá, ţe pouhých 11 % dotazovaných sáhlo v době krize přímo na fixní platy zaměstnanců (vynechány byly ty profese, kde se plat odvíjí od počtu odpracovaných hodin), ale uţ více jak 1/3 hýbalo s odměnami. Tyto tendence jsou více neţ logické, jelikoţ odměny se odvíjí ve valné většině případů od procent zisku, určité výše denního/ měsíčního/ ročního obratu, počtu uzavřených smluv či sjednaných a uskutečněných zakázek. Dle mého názoru, ten se můţe kategoricky lišit od manaţera daného podniku, je to, ţe se na finanční ohodnocení zaměstnanců sahá aţ v posledních řadách, přínosné. Ze své zkušenosti mohu říci, ţe finanční motivace v dnešní době funguje nejlépe. A pokud se majitel či manaţer snaţí vyhnout nebo rychle překonat krizi, motivaci zaměstnancům musí poskytnout více neţ kdy jindy. Nejméně násilným prostředkem se tedy stávají odměnyprocenta za trţby. Zaměstnanci se snaţí prodávat jednak, aby měly slíbené bonusy a přispěli do rodinného rozpočtu, a zároveň zajistili svým zaměstnavatelům stabilní příjmy a nepřišli o zaměstnání. Výsledné zhodnocení výzkumu provedu v závěru této práce. 53

Závěr Jak jsme se dozvěděli v bakalářské práci, vývoj na celosvětových trzích není pozitivní ani v době 6 let po krizi. Ať uţ to vezmeme z pohledu globální nebo národní ekonomiky. Obě největší světové krize, které jsem popisovala, měly mnoho společného, ačkoliv je rozděloval časový horizont 80 let. Vytváření cenových bublin je zkrátka největším problémem spekulativní ekonomiky, do které jsme se jako svět pustili. Nebezpečí není ani v samotných příčinách těchto krizí, vţdyť nejsou jediné dvě, které zasáhly ekonomiku ( kaţdý rok nějaká lokální ekonomika zaznamená krizi), ale tkví ve velké propojenosti světa a v přemíře neinformovanosti. Pokud by lidé, stejně jako ekonomové, kteří předpovídali brzký pád hospodářství, nemusela by se přelít zezačátku hypoteční krize do celého světa a ochromit tak hospodářství mnoha zemí. Navrhovala bych proto, aby se zvýšila ekonomická gramotnost, aby se lidé přestali chovat iracionálně a měli na vědomí, ţe po kaţdé konjunktuře, přijde pád. Výsledky z mého průzkumu MSP v teplickém regionu bych shrnula v následujícím textu. Jestliţe se ptáme, zda krize z roku 2008 měla negativní vliv na podnikání v česku obecně, tak můţu jedině souhlasit. O to víc, se pak podepsala na ústeckém kraji, kterého je teplicko součástí, který trpí i v době konjunktury vyšší mírou nezaměstnanosti, neţ ostatní oblasti. Z výsledků těch společností, které mi poskytly materiály ke zpracování bakalářské práce, za to jim touto formou děkuji, lze vypozorovat, ţe ty společnosti, které se rozhodly v době ekonomické krize spolehnout jen samy na sebe, si vedly mnohem lépe, neţ ty, které vyuţily jakékoliv státní podpory. Nezaměstnanost stoupala, jak to uţ za recese bývá. O to více jsem byla ráda, ţe firmy se primárně přikláněly k protikrizovým opatřením jako sniţování investic, zefektivnění prodeje výměnou sortimentu apod., neţ aby sáhly po zaměstnancích. Dobrou zprávou je i zvyšování počtu podnikatelských subjektů, který je větší, neţ úmrtnost. To dokazuje, ţe se občané snaţí svou situaci řešit jinak, neţ státní podporou a berou budoucnost do vlastních rukou.

54

Krize se především promítla do počtu a charakteru zakázek. Jak většina subjektů uvedla, zhoršení platební schopnosti obchodních partnerů a jejich nátlak na sniţování cen, uvedla do horší situace podniky více, neţ počet zakázek jako takových. Míra delikvence se zvýšila a tím dostala do potíţí i silné firmy, které by se jinak z krize dostaly z mnohem menších ztrát. Jako kladnou reakci podniků v krizi bych ohodnotila jejich úvěrovou politiku. Myslím si, ţe je rozumné, neřešit krizi, která byla vyvolaná nadměrným úvěrováním, zvýšením zadluţenosti. Je to také řešení a já netvrdím, ţe je kategoricky špatné, bez úvěrových produktů by mnoho firem ani nevzniklo a ani nepokračovalo ve svém podnikání. Můj názor je pouze takový, ţe řešit špatnou situaci, u které nikdo nedokáţe odhadnout konec, dalšími úvěry, by nebylo rozumné a rozhodně by to nevedlo k růstu ekonomiky, který tak potřebujeme. Srovnala bych to k domácnosti, která mám dluh a dostala se do potíţí například ztrátou pracovní schopnosti jednoho ze ţivitelů. U takovéto domácnosti by přeci nebylo také rozumné, vzít si další úvěr na splacení staršího. Problémy by se pak nabalovaly s dalšími a dalšími půjčkami. Tak to vidím i já u podniků. Čím dále se dostáváme od roku 2008, tím se čísla a prognózy zlepšují. Počítaje s malými výkyvy. Doufejme tedy, ţe se situace zlepší co nejdříve, protoţe se týká kaţdého z nás.

55

Seznam použité literatury Tištěné monografie 1. 2. 3. 4.

Kislingerová, Eva. Podnik v časech krize : Jak se nedostat do potíží a jak se dostat z potíží : zkušenosti ze světové recese let 2007 až 2009. 1.vyd. Praha, Grada Publishing, a.s.,© 2010. ISBN 978-80-247-3136-0 Krugman, Paul. Návrat ekonomické krize. The return of Depression Economics and the Crisis of 2008. 1.vyd. W. W. Norton & Company,© 2009. ISBN 978-807021-984-3. Krugman, Paul. Skoncovat s krizí. End This Depression Now!. 1. Vyd. W. W. Norton & Company, © 2012. ISBN 978-80-7429-294-1 Samuelson, A. P.; Nordhaus, W. D. Ekonomie. 2.vyd. Nakladatelství Svoboda, Praha,© 1995. ISBN 80-205-0494-X

Internetové zdroje 1.

Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb. O zaměstnanosti http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz

2.

Zemánek, Josef. Hypoteční krize v USA, příčiny, průběh, následky (1.díl). [on-line]. 2008. Dostupné na: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usahypoteky

3.

Zemánek, Josef. Hypoteční krize v USA, příčiny, průběh, následky (2.díl). [on-line]. 2008. Dostupné na: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usahypoteky2

4.

Zemánek, Josef. Hypoteční krize v USA, příčiny, průběh, následky (3.díl). [on-line]. 2008. Dostupné na: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usahypoteky3

5.

FINANCE.IDNES.CZ. Pohled do historie: jak začala velká hospodářská krize. [online]. 2008. Dostupné na: http://finance.idnes.cz/pohled-do-historie-jak-zacala-velkahospodarska-krize-v-roce-1929-p7g-/bank.aspx?c=A081022_135219_bank_bab

6.

Prof. Ing. Petr Musílek, Ph.D.. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90.letech. [on-line]. Dostupné na: http://nb.vse.cz/kbp/text/grant_krize_1a.pdf

7.

PENIZE.CZ. Krach na New Yorské burze. [on-line] dostupné na: http://www.penize.cz/15898-krach-na-newyorske-burze-v-roce-1929

8.

FINANCE.IDNES.CZ. Současná krize: dopouštíme se stejných chyb jako před 80.lety. 2009. [on-line]. Dostupné na: http://finance.idnes.cz/soucasna-krizedopoustime-se-stejnych-chyb-jako-pred-80-lety-p4h/inv.aspx?c=A090727_105905_viteze_bab 56

9.

FINANCNITRH.COM. Neúspěch plánu New Deal od Roosevelta ověřuje, proč Obamanomika nemůţe fungovat. [on-line]. 2010. Dostupné na: http://www.financnytrh.com/neuspech-planu-new-deal-od-roosevelta-overuje-procobamanomika-nemuze-fungovat-od-gerard-jackson/a4631

10. INVESTICNIWEB.CZ. Miroslav Koplík. Jak dlouho budou americké domácnosti bojovat s dluhem.[on-line]. 2010. Dostupné na: http://www.investicniweb.cz/ekonomika/2010/9/15/jak-dlouho-budou-americkedomacnosti-bojovat-s-dluhem/ 11. CESKATELEVIZE.CZ. Krach Lehman Brothers- 5 let od ekonomického infarktu. [on-line]. 2013. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/241901krach-lehman-brothers-5-let-od-ekonomickeho-infarktu/ 12. USECONOMY.ABOUT.COM. U. S. GHD by Year. [on-line]. 2014. Dostupné na: http://useconomy.about.com/od/GDP-by-Year/a/US-GDP-History.htm 13. Statistiky a grafy nezaměstnanosti, HDP, stavebnictví. [on-line]. 2014. Dostupné na: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/?G=4&A=2&page=2 14. Globální krize v českém stavebnictví. [on-line]. 01/2009. Časopis stavebnictví. Dostupné na: http://www.casopisstavebnictvi.cz/globalni-krize-v-ceskemstavebnictvi_N1928 15. Průřezové statistiky ČSÚ. Dostupné na: www.czso.cz Elektronický dokument 1.

HLAVNÍ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE ČESKÉ REPUBLIKY. [on-line, xsl]. 2014. Dostupné na : http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje

2.

NOVÁ DEFINICE MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ EU. [On-line publikace

v

pdf].

Dostupné

na:

http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/sme_definition/sme_user_gui de_cs.pdf 3.

Ing. Drahomíra dubská, CSc. DOPADY SVĚTOVÉ FINANČNÍ A HOSPODÁŘSKÉ KRIZE NA ČESKOU REPUBLIKU. [on-line publikace v pdf]. 2011. Dostupné na: http://www.apic-ak.cz/data_ak/11/k/Stat/DopadyKrizeCR.pdf

4.

Prof. ing. Petr Musílek, Ph.D. PŘÍČINY GLOBÁLNÍ FINANČNÍ KRIZE A SELHÁNÍ REGULACE. Český finanční a účetní časopis. 04/2008. [on-line publikace v pdf]. Dostupné na: www.vse.cz 57

Přílohy

Příloha č. 1 Dotazník k BP : DOPAD HOSPODÁŘSKÉ KRIZE

1. Právní forma podnikání S.R.O A.S.

OSVČ

DRUŽSTVO

2. Obor podnikání: 3. Jaký vliv měla hospodářská krize na Váš podnik? POZITIVNÍ NEGATIVNÍ 4. Jaké jsou dopady? a. Méně zakázek b. Zhoršená platební schopnost odběratelů c. Potřeba více úvěrů d. Tlak odběratelů na sníţení cen e. Jiné (prosím krátce charakterizujte)

5. Tržby v roce: 2007

ANO ANO ANO ANO

NE NE NE NE

2009

2011

2013

6. Počet zaměstnanců v roce: 2007 2009

2011

2013

7. Jaká opatření jste udělali nebo se chystáte udělat? a. Méně investic b. Sníţení platů c. Sníţení pracovní doby d. Omezení odměn e. Propouštění zaměstnanců f.

ANO ANO NE ANO ANO ANO NE

NE

NE NE

Jiná (prosím krátce vypište)

8. Využili jste nějaké státní podpory? Jaké? Pomohla Vám?

ANO

NE

DĚKUJI VÁM ZA ČAS STRÁVENÝ VYPLNĚNÍM TOHOTO DOTAZNÍKU

58