Podpora malých a středních podniků v EU a ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování

Podpora malých a středních podniků v EU a ČR Bakalářská práce

Autor:

Vlastimil Šesták Ekonomika a management malého a středního podnikání

Vedoucí práce:

prof. Ing. Luděk Urban, CSc.

Praha

Duben, 2011

   

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Hradištku 10. 4. 2011

Vlastimil Šesták

   

Poděkování: Na tomto místě chci poděkovat všem, kteří mi pomohli a podpořili mě v psaní této bakalářské práce, zejména pak panu prof. Ing. Luďkovi Urbanovi, CSc.

   

Anotace práce: Cílem této bakalářské práce je popsat význam malých a středních podniků pro ekonomiku státu a také zaměstnanost. Toto vše rozepisuji v dnešní době, době ekonomické krize, kdy význam těchto podnikatelů ještě vzrostl. Dále popisuji podporu malých a středních podniků v České republice a v Evropské unii i opatření, která z důvodu krize byla přijata v oblasti podpory podnikání. Snažím se zaměřit spíše na podporu v České republice a jen okrajově na podporu v Evropské unii. Jsou zde rozepsány způsoby podpory malých a středních podnikatelů a to nejenom přímé, ale i nepřímé podpory. V další části popisuji jeden vybraný podnikatelský subjekt, který využil podporu k zlepšení konkurenceschopnosti. V závěru hodnotím celkový přínos podpor pro podnikatele a popisuji jejich možný vývoj do budoucna.

Annotation:   The aim of this Bachelor’s paper is to describe the importance of small and medium-sized companies for the national economy and employment. I present these topics at the time of global economic crises when the importance of these companies rises. I also describe the support of small and medium-sized companies in the Czech Republic and in the EU, as well as security measures in the area of business support because of the economic crises. I tried to focus more on the support in the Czech Republic and less in the EU, on direct and indirect ways of support. In the next part of my paper I focus on one chosen business entity which has used the support to improve its competitiveness. Finally, I evaluate the whole contribution of support for businessmen and describe the possible progress in the future.

   

Obsah:  Úvod .......................................................................................................................................... 6  1 

Teoretická část ................................................................................................................... 8  1.1 

Malé a střední podnikání ..................................................................................................... 8 

1.1.1  Charakteristika malých a středních podnikatelů ........................................................... 9  1.1.2  Význam malého a středního podniku pro ekonomiku a podíl na zaměstnanosti ......... 11  1.1.3  SWOT analýza malých a středních podniků ................................................................ 15  1.2 

Celosvětová ekonomická krize ......................................................................................... 20 

1.2.1  Malé a střední podniky v době krize ............................................................................ 21  1.3 

Podpora malého a středního podnikání ............................................................................. 22 

1.3.1  Operační program Průmyslu a podnikání „Prosperita“............................................. 25  1.3.2  Koncepce podpory MSP na období 2007-2013 ........................................................... 26  1.3.3  Oblast podpory malého a středního podnikání ............................................................ 27  1.3.4  Způsoby podpory malých a středních podnikatelů ...................................................... 29  1.3.5  Podpora malých a středních podniků na evropské úrovni ........................................... 37  1.3.6  Organizace pomáhající MSP ....................................................................................... 39  2 

Praktická část – ukázka možné podpory MSP ................................................................ 41  2.1 

3 

Firma - posílení konkurenceschopnosti firmy pomocí dotace“ ........................................ 41 

Výsledky .......................................................................................................................... 45  3.1 

Hodnocení podpory MSP .................................................................................................. 45 

Závěr ....................................................................................................................................... 46  Seznam použité literatury a materiálů .................................................................................... 48  Seznam tabulek , grafů a obrázků ........................................................................................... 51   

   

Úvod Po změně režimu, který nastal v devadesátých letech, přešla Česká republika na tržní ekonomiku. To otevřelo nové možnosti pro podnikatele. Od tohoto období prudce vzrostl počet podnikatelských subjektů. V České republice je nejvíce podnikatelů z řad malých a středních. Tato velikost podniků je výhodná pro tržní prostředí a ekonomiku státu. Jejich velikost jim umožňuje rychle reagovat na změny. Proto si vláda České republiky brzy uvědomila, že je potřeba podpořit tento segment podnikatelů. Malí a střední podnikatelé pomáhají snižovat nezaměstnanost, stabilizují ekonomiku a zavádějí inovace. Celá práce je rozdělena do tří částí. V teoretické části je popsána teorie ohledně malých a středních podnikatelů a jejich podpory v České republice a okrajově i v Evropské unii. Zaměřuji se spíše na podporu v České republice, protože si myslím, že v době ekonomické krize je pro české podnikatele tato podpora přednější. Praktická část má za cíl uvést praktický příklad, jak lze podporu využít k rychlejší adaptaci malých a středních podniků a jejich prosazení na trhu. V třetí části jsou výsledky provedeno hodnocení podpory. První a druhá kapitola v teoretické části podrobně popisuje malé a střední podnikatele. Zde jsou charakterizována kritéria, podle nichž se rozčleňují podniky na mikro, malé a střední podniky. Dále je uveden význam malých a středních podniků pro stabilitu ekonomiky státu. Toto vše se snažím popisovat v dnešní době, tedy době ekonomické krize, kdy se přednosti, ale i nedostatky malých a středních podnikatelů, projevily v plné míře. Jsou popsány silné stránky a příležitosti, ale také hrozby a slabé stránky malých a středních podnikatelů. Toto vše je shrnuto ve SWOT analýze. Je zde uveden původ celosvětové ekonomické krize, která postupem času dopadala i na všechny státy Evropské unie. Je zde popsán dopad i na malé a střední podnikatele. Z přiložených grafů, které jsou zpracovány z poskytovaných informací českého statistického úřadu o malých a středních podnikatelích, je patrný dopad této krize na malé a střední podnikatele v jednotlivých parametrech. Ve třetí kapitole teoretické části je popisována podpora podnikání malých a středních podnikatelů. Jsou zde rozepsány způsoby podpory přímé i nepřímé. Strategie podpory je popsána v operačním programu „Prosperita“ a v „Koncepci podpory malých a středních podniků na období 2007-2013“. Bohužel tato koncepce byla zpracována ještě před tím, než 6  

nastala ekonomická krize, a proto je zde potřeba provést úpravy tak, aby efektivněji pomáhala v této době. Je zde uváděn program záruky, který má pomoci malým a středním podnikatelům ke snazší dostupnosti úvěrů. Uvádím zde různé dotační programy, které nabízejí jednotlivá ministerstva pro podnikatele. Popisuji zde oblasti, do kterých je podpora určena. V České republice působí řada institucí pomáhajících malým a středním podnikatelům získávat podporu. Dále jsou uvedeny způsoby podpory malých a středních podniků na evropské úrovni společně s chartou pro malé podniky. Druhá část je označena jako praktická. Zde jsou popsány podpory, které využil konkrétní podnikatel pro lepší prosazení na trhu a zlepšení konkurenceschopnosti. Uváděna jsou úskalí, která čekají na podnikatele žádajícího o podporu a také šance jakou podnikatel má, aby podporu získal. Závěrečná třetí část vyhodnocuje podporu malých a středních podnikatelů v České republice a Evropské unii a její dopad na podnikatele, potažmo ekonomiku státu. Je zde uváděn možný vývoj do budoucnosti. Celkově má tato práce za cíl popsat možnosti podpory pro malé a střední podnikatele, které jim nabízejí programy podpory vypsané především Českou republikou a okrajově i Evropskou unií.

7  

1 Teoretická část V této části jsou popsány teoretické poznatky, které se týkají malých a středních podniků a podpor, které jsou pro ně určeny.

1.1 Malé a střední podnikání Podnik je subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. Podnikatele můžeme rozdělit na fyzické osoby a právnické osoby. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost. Kategorie podniků s menším počtem zaměstnanců a menším obratem se v České republice nazývají malé a střední podniky. Jednotlivé státy používají pro definici této kategorie různá kritéria – například Evropská unie za hranici považuje 250 zaměstnanců, zatímco ve Spojených státech je hranice 500 zaměstnanců. V zahraničí se často používá zkratka SME 1

(Small and Medium Enterprise) nebo SMB (Small and Medium Business) . V České republice tvoří malí a střední podnikatelé 99% celkového počtu podniků a to samé je i ve všech rozvinutých ekonomikách. V následujícím grafu číslo 1. je znázorněn vývoj počtu malých a středních podniků v České republice. Údaje v grafu jsou znázorněny za posledních deset let, tedy období 1999-2009. Z výsledků je patrné, že k velkému nárůstu malých a středních podniků došlo v letech 20012002, zejména pak živnostníků. U právnických osob nebyl tento nárůst tak velký, ale také se zvýšil. Největší počet aktivních fyzických osob byl v roce 2004, dále pak postupně klesá. Podnikatelé podnikající jako fyzická osoba přecházejí spíše na právnické osoby. Je to zapříčiněno nižší právní odpovědností a díky vyhlášeným podporám je to pro ně mnohdy výhodnější.

Počet právnických osob postupně rostl především díky podpoře, která byla

vyhlášena pro malé a střední podnikatele. V roce 2008 se začala projevovat hospodářská krize ve světě i v České republice. Malé a střední podniky byly postiženy nejvíce, a proto v období 2008-2009 došlo k velkému snížení počtu fyzických i právnických osob.                                                              1

Malé a střední podniky. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: . 

8  

Graf č.1

Počet aktivních malých a středních podniků v ČR období 1999‐2009 1 100 000 1 000 000 900 000

Počet podnikatelů

800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 Počet MSP ‐právnické osoby

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

103 679

108 398

111 298

147 236

144 311

143 994

156 583

178 860

195 359

216 589

201 269

Počet MSP‐fyzické osoby

650 128

635 735

634 829

823 974

844 386

858 051

839 118

820 612

839 120

826 931

788 299

Počet MSP celkem

753 807

744 133

746 127

971 210

988 697

1 002 045

995 701

999 472

1 034 479

1 043 520

989 568

Zdroj: informace a data použity z ČSÚ a Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpora v roce 2009, vlastní zpracování grafu, 15. 10. 2010

1.1.1 Charakteristika malých a středních podnikatelů Vymezení pojmů drobný, malý a střední podnikatel je určeno nařízením komise Evropského společenství č. 800/2008 v podmínkách České republiky. Je zpracováno Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže2. Abychom mohli malé a střední podniky definovat, musela být nejdříve stanovena kritéria, podle nichž je možné drobné, malé a střední podnikatele určit. Kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu, velikost aktiv a stupeň nezávislosti. Údaje, které se mají použít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období vypočtené za období jednoho kalendářního roku. Vymezení drobného, malého a středního podnikatele je v několika základních znacích:  výše obratu                                                              2

Definice malého a středního podnikatele [online]. 2008 [cit. 2011-02-14]. CzechInvest. Dostupné z WWW: . 

9  

 bilanční sumy (velikost aktiv)  počet zaměstnanců  nezávislost Mikropodniky:

Podniky zaměstnávající méně než deset zaměstnanců a jejichž roční

obrat nebo aktiva nepřesahují 2 miliony EUR. Malé podniky:

Podniky zaměstnávající méně než padesát zaměstnanců a jejichž roční

obrat nebo aktiva nepřesahují 10 milionů EUR. Střední podniky:

Podniky zaměstnávající méně než 250 zaměstnanců, jejichž roční obrat

nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž aktiva nepřesahují 43 milionů EUR. Podnikatel spadající do kategorie drobný, malý a střední podnik může ztratit nebo naopak získat status drobného, malého nebo středního podnikatele. Ke ztrátě statusu může dojít, když průměr zaměstnanců překročí stanovený limit kategorie nebo při zvýšení obratu, nebo velikosti aktiv a toto se opakuje ve dvou po sobě jdoucích účetních nebo zdaňovacích obdobích. Zaměstnanci pracující na částečný nebo poloviční úvazek se počítají jako zaměstnanci na plný úvazek. Drobné, malé a střední podniky nesmějí být vlastněny z 25% a více jedním nebo více podniky, které nespadají do kategorie malých a středních podniků. Toto vyplývá z doporučení evropské komise. I tady se najdou výjimky, kdy lze toto překročit:  Není-li možné přesně určit, kdo je vlastníkem z důvodu rozptýlení kapitálu, podnik prohlásí, že při svém nejlepším vědomí, není vlastněn z 25% a více jedním podnikatelem nebo společně podnikateli spojenými mezi sebou.  Podnik je ve vlastnictví veřejných podílových společností, společnosti rizikového kapitálu, nebo institucionálních vkladatelů3.

                                                             3

 KOVAŘÍKOVÁ, Jana. Podpora malého a středního podnikání v ČR [online]. Jenišov : Katedra ekonomických a sociálních věd, 2009. 73 s. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola a.s. Dostupné z WWW: .  

10  

Malý a střední podnikatel začínající podnikatelskou činnost si sám určí vlastním odhadem a v dobré víře, do které kategorie malého a středního podniku bude spadat. Toto zařazení podnikatel provede pro první účetní období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po dobu alespoň 12 - ti po sobě jdoucích kalendářních měsíců respektive pro první zdaňovací období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po celé zdaňovací období.

1.1.2 Význam malého a středního podniku pro ekonomiku a podíl na zaměstnanosti4 Malé a střední podniky mají veliký význam na zaměstnanosti a stabilitě státní ekonomiky. Díky velikosti a počtu malých a středních podniků (které tvoří 99,83% všech aktivních ekonomických subjektů u nás) se malé a střední podniky starají o zdravé konkurenční prostředí.

Svým počtem zvyšují konkurenci na trhu a působí proti monopolům, čímž

umožňují svým zákazníkům větší možnost volby. Zákazníci mají nejenom větší možnost volby, ale i s rostoucí konkurencí jsou podnikatelé nuceni snižovat cenu, zvyšovat kvalitu, popřípadě nabízet služby spojené s výrobkem. Tím se eliminují podniky, které jsou neperspektivní a neefektivní.

Malé a střední podniky slouží velkým podnikům jako

subdodavatelé. Je nutno si jako podnikatel malého a středního podniku udržovat určitý odstup a nebýt subdodavatelem jen pro jednu firmu. V případě úpadku velké firmy je velice těžké najít novou firmu, která hledá menší subdodavatele, a často to vede k zániku malého a středního podnikatele. Rozložením mezi několik velkých podniků se snižuje riziko ztráty práce a likvidace malého a středního podniku. Velký význam malého a středního podniku je ve vývoji nových technologií. Malé a střední podniky jsou více založeny na inovacích než velké podniky. Je to v důsledku rychlejší zpětné vazby od zákazníka a schopnosti reagovat na tyto změny. Změny v poptávce, požadavky zákazníka a výkyvy trhu se v tržním prostředí rychle mění a podnikatel musí rychle reagovat, aby si udržel svoji pozici na trhu. „Konkurence nikdy nespí“, a proto je potřeba stále vymýšlet nové technologie, originální řešení, služby a výrobní postupy, které uspokojí na jedné straně zákazníka, na druhé straně podnikatele. Malí a střední podnikatelé napomáhají                                                              4

Informace zde uvedené čerpány z: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009 [online]. 12. 7. 2010 [cit. 2011-02-13]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: .

11  

k vyplňování mezer na trhu a okrajových odvětví trhu, které jsou nevhodné pro velké podniky. Malé a střední podniky se podílejí na zaměstnanosti v České republice 62,33%. Svojí činností snižují nezaměstnanost, která vzniká při strukturálních změnách ve velkých podnicích. Malé a střední podniky přijímají propuštěné zaměstnance a pomáhají tak snižovat nezaměstnanost. Tito zaměstnanci jsou většinou velice dobře proškoleni ve svém oboru, protože velké podniky mají dostatek financí na vzdělávání svých zaměstnanců. Velice oblíbení jsou vysoce postavení zaměstnanci propuštění z velkých firem, ale i vysoce postavení státní zaměstnanci. O tyto zaměstnance nastává doslova boj mezi malými a středními podnikateli. Svou předchozí činností si tito lidé vytvořili spoustu kontaktů, které mohou pomoci malému a střednímu podnikateli k prosazení na trhu a nadstandardním či nestandardním službám, ke kterým by se jen obtížně bez pomoci dostali. Je otázkou, jak moc je toto jednání etické, ale tak to prostě chodí. Malé a střední podniky stále vyhledávají nové příležitosti k podnikání, což vede k rychlejší tvorbě nových pracovních míst. Díky své pružnosti a flexibilitě jsou více odolné vůči hospodářské recesi, než velké podniky. V důsledku stálého hledání skulinek na trhu a nových trhů jsou v období recese dokonce aktivnější v počtu vytvořených pracovních míst. Decentralizace podnikatelských aktivit napomáhá k rozvoji a zaměstnanosti regionů, především menších měst a vesnic. V době hospodářské krize bohužel došlo k poklesu osob zaměstnávaných v malých a středních podnicích - viz graf níže.

Graf č.2 Počet zaměstnávaných lidí v malých a středních podnicích v období 1999‐2009 2 050 2 000 1 950 1 900 1 850 1 800 1 750 1 700 1999

2000

2001

2002

2003

2004

Počet zaměstnanců (v tis.)

12  

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: informace a data použity z ČSÚ a Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpora v roce 2009, vlastní zpracování grafu, 15. 10. 2010

Sektor malých a středních podniků byl hospodářskou recesí postižen nejvíce. Na druhou stranu má největší pravděpodobnost, že se také nejrychleji vzpamatuje a využije svých předností a prosadí se v oborech, které jsou díky úpadku mnoha firem nyní méně obsazeny. Z uvedeného grafu, který se vztahuje na období 1999-2009 můžeme vyčíst počet osob zaměstnávaných v malých a středních podnicích. V období 2004-2007 je vidět, že se zvyšoval počet zaměstnanců v malých a středních podnicích, velký podíl na tom měl vstup České republiky do Evropské unie. Otevřením trhu mezi Českou republikou a Evropskou unií došlo k přílivu zahraničního kapitálu. Zahraniční investoři u nás postavili mnoho firem a využili tak příležitostí podpory, kterou jim Česká republika společně s Evropskou unií nabídly. Díky tomu se zvyšoval počet nově otevřených pracovních míst. Dále můžeme vyčíst, že v období 2007-2009 došlo k značnému poklesu zaměstnanců díky zmiňované „krizi“. Pokles zaměstnávaných lidí byl velký, celkově oproti roku 2007 (kdy bylo zaměstnáváno nejvíce lidí v malých a středních podnicích) byl pokles o 4,7% to znamená 97 tisíc lidí, kteří byli propuštěni z malých a středních podniků. V roce 2010 se situace již pomalu stabilizuje a pomalu by se počet zaměstnávaných lidí v malých a středních podnicích mohl začít opět zvyšovat. Českou republiku lze srovnávat s Evropskou unií v počtu malých a středních podniků a jejich podílu na zaměstnanosti a přidané hodnotě. Jedním z nejvýznamnějších ukazatelů významu pro ekonomiku státu je účetní přidaná hodnota, která se porovnává s celkovou přidanou hodnotou v prostředí ekonomiky České republiky. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků na celku ČR tvořil 55,87 % 5celkové přidané hodnoty podniků v nefinančních odvětvích a domácnostech. Následující graf ukazuje vývoj účetní přidané hodnoty v období 1999-2009. Z grafu je patrné, že malé a střední podniky vytvářejí čím dál větší přidanou hodnotu díky podporám, které jsou pro ně připravované a pomáhají tomuto sektoru podnikatelů k prosazení a rozmachu. Je zde také vidět vyšší vzrůst v období 2006-2008, kterému napomohlo především realizování podpory ze strany České republiky i Evropské unie. V roce 2009 je vidět opět pokles zapříčiněný ekonomickou recesí.

                                                             5

 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009 [online]. 12.7.2010 [cit. 2011-0213]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: . 

13  

Graf č.3 Účetní přidaná hodnota v období 1999‐2009 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0

1999

Účetní přidaná hodnota (mil. Kč) 656 378

2000

2001

2002

2003

682 387

720 493

778 556

898 360

2004

2005

2006

2007

2008

2009

964 759 1 027 717 1 185 225 1 278 723 1 392 041 1 313 886

Zdroj: informace a data použity z ČSÚ a Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpora v roce 2009, vlastní zpracování grafu, 15. 10. 2010

Přínos malých a středních podniků pro ekonomiku nejenom České republiky ale i Evropské unie je tedy stále významnější, především z důvodu udržení stability ekonomicky udržitelného rozvoje. Dobré podnikatelské prostředí poskytuje vhodné podmínky pro využití potencionálních tržních příležitostí.

Graf č.4 Vývoj zahraničního obchodu malých a středních podniků v České republice v období  1999‐2009 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 1999

2000

2001

2002

2003 Vývoz  (mil. Kč)

2004

Dovoz (mil. Kč)

14  

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: informace a data použity z ČSÚ a Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpora v roce 2009, vlastní zpracování grafu, 15. 10. 2010

Výše uvedený graf spadá do období 1999-2009. Porovnává vývoz a dovoz měřený v českých korunách na území České republiky. Je patrné, že v České republice má převahu dovoz nad vývozem, alespoň vyjádřeno ve finanční hodnotě. Od roku 2005 vývoz nepřetržitě roste. V roce 2008 byl nejvyšší vývoz a dovoz za zvolené období.

1.1.3 SWOT analýza malých a středních podniků SWOT analýza je metoda, založená na identifikaci silných a slabých stránek sledovaného 6

subjektu s nejvýznamnějšími konkurenty a jejich příležitostí a ohrožení . Nejčastěji se lze setkat se SWOT analýzou v grafickém zobrazení pomocí tabulky, která zjednodušuje práci a prezentaci se získanými výsledky. S její pomocí je možné celkově vyhodnotit prosperitu a fungování firmy, nalézt problémy nebo nové možnosti trhů a potencionálního růstu. Je součástí strategického plánování společnosti. Aby vypovídací schopnost SWOT analýzy byla smysluplná, musí se dodržovat několik pravidel: 1.

Jako informace pro zpracování SWOT analýzy by měly být použity jen věrohodné,

pravdivé a podstatné informace, aby nedocházelo ke zkreslování výsledku, což by mohlo vést ke špatným rozhodnutím podnikatele. 2.

Zpracovaná analýza by neměla vyjadřovat jen názory zpracovatele analýzy, ale

objektivně posuzovat vlastnosti zkoumaného objektu, popřípadě prostředí podniku. 3.

Při zpracování SWOT analýzy by měl být kladen důraz na účel, pro který je analýza

dělána, aby se nepoužívalo zbytečně mnoho informací, které třeba ani s daným problémem nesouvisí.

                                                             6

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Brno : Computer Press, a.s., 2009. 154 s. ISBN 97880-251-1830-6.

15  

Tabulka č.1 - SWOT analýza malých a středních podniků:

vnitřní prostředí

Pomáhají

Škodí

SILNÉ STRÁNKY (Strenghts):

SLABÉ STRÁNKY (Weaknesses):

Jednoduchá organizační struktura

Nižší finanční kapitál

Flexibilita a přizpůsobivost

Dostupnost cizího kapitálu

Nižší administrativní zátěž

Stupeň technologické vybavenosti

Přímý kontakt majitele se zaměstnanci

Vzdělání a specializace zaměstnanců

vnější prostředí

PŘÍLEŽITOSTI (Opportunities):

HROZBY (Threats):

Rychlé přizpůsobení změn trhu

Časté legislativní změny v ČR a EU

Rychlá reakce na poptávku

Informovanost a dostupnost služeb a dotací

Individuální přístup na trh a zákazníka

Vyšší pravděpodobnost platební neschopnosti Ovlivnitelnost a ohrozitelnost velkými

Vysoká zpětná vazba od okolí

společnostmi

Vyplnění mezer na trhu Zpřístupnění nových oblastí, které dříve

Nízká šance uspět ve veřejných zakázkách

zabíraly velké podniky, ale z důvodu krize V dnešní době nestabilní trh a ekonomické se stáhly

prostředí

Zdroj: informace a data použity z Koncepce podpory malých a středních podniků na období 2007-2013, vlastní přepracování, 15.12.2010

Malé a střední podniky mají řadu výhod oproti velkým podnikům, ale i spoustu nevýhod. Níže jsou rozepsány podrobněji vlivy působící na malé a střední podniky z vnějšího a vnitřního prostředí.

Vnější prostředí: příležitosti Tržní prostředí je do značné míry nevyzpytatelné a je velice těžké odhadnout, jakým směrem se bude trh nadále vyvíjet. Toto vše nahrává malým a středním podnikům, které dokáží 16  

pružně a rychle reagovat na změny na trhu a vývoj poptávky, potažmo trhu. Proto dokáží přežít a velice dobře obstát v konkurenčním boji s velkými podniky. Velice dobře je to vidět v dnešní době, době ekonomické recese, kdy se nejvíce ukazují přednosti malých a středních podniků. Na rychlou přizpůsobivost na trhu má největší vliv vysoká zpětná vazba, díky níž může podnikatel, který je v kontaktu přímo se svými zaměstnanci, i odběrateli a zákazníky velice rychle reagovat na změny a přeorientovat výrobu na jiný výrobek nebo službu. U velkých podniků toto trvá déle v důsledku složitější organizační struktury, která neumožňuje tak rychlý přenos informací. Mnohem déle také trvá rozhodování a hodnocení informací, zda reagovat na změny, nebo ne. Velké společnosti také často investují velké částky do výrobních zařízení, která jsou často určena jen k omezenému spektru výrobku, jednoúčelové, ale produktivní, aby snížily co nejvíce náklady. Při změně na trhu nedokáží rychle reagovat a také v podstatě ani nemohou. To byl jeden z důvodů, proč spousta velkých firem zkrachovala v důsledku ekonomické krize. Malé a střední podniky mohou lépe individuálně přistupovat k jednotlivým zákazníkům. Pro zákazníka je i toto jedna z hlavních věcí, pro kterou si raději vyberou malý nebo střední podnik jako dodavatele na rozdíl od velkých podniků. Pro vyplnění okrajových míst a skulin na trhu nejsou velké podniky vhodné, a proto jsou doménou především malých a středních podniků. V České republice také slouží mnoho institucí, které ulehčují malým a středním podnikatelům jejich práci. Především se to týká přibližování legislativních změn, změn v normách a rady při získávání dotací od České republiky i od Evropské unie. Mezi ty nejznámější patří CZECHTRADE, CZECHINVEST, Asociace pro podporu malého a středního podnikání a také přímo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Vnější prostředí: hrozby Podnik sám může míru rizika z vnějšího prostředí jen omezeně ovlivnit, má však možnost sledováním některých rizikových faktorů předvídat a do určité míry se na ně připravit7. V České republice dochází často k legislativním změnám. Pro malé a střední podniky je veliký problém všechny změny sledovat. Jako příklad si můžeme uvést zákon č. 563/1991 Sb., O účetnictví, který je jedním z nejdůležitějších pro podnikatele a je několikrát do roka novelizován. U velkých podniků bývají celá oddělení zabývající se problematikou                                                              7

ZUZÁK, Roman; KÖNIGOVÁ, Martina. Krizové řízení podniku. 2. rozšířené vydání. Praha : Grada, 2009. 256 s. ISBN 978-80-247-3156-8.

17  

legislativních změn. U malých a středních podniků si podnikatel nemůže dovolit zaplatit někoho, kdo sleduje tyto změny. Proto jsou malé a střední podniky pozadu se zaváděním změn týkajících se změn legislativy a přináší jim to velké finanční náklady a mnohdy i zpoždění ve výrobě a dodacích dobách. Velkým problémem dnešní doby je také politická nestabilita, která má negativní dopad na podnikání v České republice. Spolu s tím vymahatelnost práva, která je u nás o krok pozadu oproti Evropské unii. Toto nahrává neetickému jednání a korupci velkých firem. Nejčastěji se vyskytují etické problémy v souvislosti s dodržováním termínů plateb, slibů a zakázek. Malý a střední podnikatel nemá v České republice v podstatě žádnou šanci účastnit se výběrových řízení na veřejné zakázky. Tyto zakázky získávají malé a střední podniky maximálně jen zprostředkovaně od velkých podniků, ovšem již s patřičně „očištěnou marží“.

V posledních letech došlo k velkému

hospodářskému propadu, při kterém se projevily záporné stránky malého a středního podnikání. Malé a střední podniky byly nejvíce postiženou skupinou podnikatelů. Malé a střední podniky nemají tak vysoký kapitál oproti velkým podnikům. Proto je mnohem větší pravděpodobnost, že může dojít k platební neschopnosti a krachu.

Velké podniky

využívají svého velkého kapitálu a „ztěžují život“ malým a středním podnikatelům. Praktiky velkých podniků nelze vždy považovat za zcela etické.

Podniky uměle zvyšují daňové

náklady, aby se vyhnuly daňové povinnosti, pozdní platby za zboží jsou běžným fenoménem (doba splatnosti bývá i 90 dnů, což může být pro MSP likvidační).

Vnitřní prostředí: silné stránky Podnikatel vlastnící malý a střední podnik musí být schopen ve své práci zastat mnoho funkcí, na rozdíl od velkých podniků, kde je na každou činnost specializovaný odborník. V malém a středním podniku bývá velice jednoduchá organizační struktura, na jejímž vrcholu bývá majitel, který obstarává nejenom kontrolní a vedoucí činnost, ale také obchodní, výrobní, personální a tak dále. V důsledku toho bývá často přetížený. Na druhou stranu má podnikatel dokonalý přehled o dění ve své firmě, a zpětnou vazbu, díky níž se může každý den aktuálně přizpůsobovat trhu a potřebám zákazníka. Podnikatel je v denním kontaktu se zákazníky i svými zaměstnanci. Individuální přístup a přizpůsobivost změnám trhu jsou jednou z největších předností malých a středních podniků oproti velkým podnikům, u kterých je delší zpětná vazba a při toku informací směrem od zákazníka k vedení může dojít ke zkreslení.

18  

Malý a střední podnik by měl udržovat neustálou informovanost o dění na trhu a přizpůsobit svoji činnost na co možná největší univerzálnost své výrobní technologie. Díky užšímu kolektivu v malých a středních podnicích jsou zaměstnanci spokojenější než ve velkých podnicích. Ztrácí se anonymita a zaměstnanci jsou ochotnější. Při mnohdy nižších mzdách vykonávají lépe a raději svoji činnost. Další výhodou jednoduché organizační struktury je nižší administrativní zátěž, což snižuje náklady.

V době ekonomické recese se musí

podnikatelé snažit využít plně svého potenciálu skrytého ve výhodách malých a středních podniků.

Vnitřní prostředí: slabé stránky Jak již bylo výše zmíněno, pro malé a střední podnikatele bývá velký problém nízký základní kapitál a s tím spojená dostupnost úvěrů a půjček. Při plnění závazků vůči dodavatelům může dojít ke krátkodobé platební neschopnosti. Při opakované platební neschopnosti může dojít až k insolvenčnímu řízení. Podnikatel by si měl dělat každý den CASH-FLOW (přehled finančních toků), aby věděl, zda obstojí svým závazkům a popřípadě sjednat krátkodobý úvěr nebo půjčku. V malých částkách slouží podnikatelské účty, které umožňují krátkodobé půjčky. Pro dobrou dostupnost cizího kapitálu si podnikatel musí obstarat záruku, což je v dnešní době ekonomické recese velký problém, ale tomu se budeme věnovat později. Stupeň technologické vybavenosti bývá u malých a středních podniků nízký. Jelikož nemají velký základní kapitál, musí si obstarat jednodušší a v mnoha případech starší výrobní zařízení. Vysoký stupeň improvizace je v tomto sektoru podnikání velkou výhodou, ale zastaralým výrobním zařízením dochází ke zvyšování nákladů na jednotku výroby. Dalším velikým problémem může být u malých a středních podniků nemožnost platit odborníky a specialisty. Vzdělávání zaměstnanců, odborná školení a rekvalifikační kurzy jsou pro podnikatele v malém a středním podniku mnohdy velice nákladné a podnikatelé jich oproti velkým podnikům tolik nevyužívají.

19  

1.2 Celosvětová ekonomická krize 8

První příčinnou celosvětové ekonomické krize byla hypoteční krize v roce 2007 . Tato krize, která nejprve postihla USA, přerostla v celosvětovou. Celosvětové krizi napomohla uvolněná monetární politika centrálních bank, která umožnila nekontrolovanou úvěrovou expanzi. Když celosvětová krize udeřila naplno, potopila řadu velkých bank a finančních institucí. Cena ropy spadla ze závratných 147 dolarů za barel během několika měsíců na 40 dolarů. Z níže uvedeného obrázku je patrné, jaký dopad má celosvětová krize na jednotlivé státy. Nejvíce byly postiženy vysoce vyspělé státy, jako například USA, Rusko a Evropská Unie. Naopak státům, které se dodnes držely stranou a spíše podnikaly uzavřeně s pomalým růstem, těm se podařil velký posun. Mezi státy, kterých se hospodářská krize nedotkla, spíše je posílila a především upevnila jejich postavení na celosvětovém trhu, jsou Čína a Indie. Obrázek č. 1 Reálný růst HDP ve světě v roce 2009

Zdroj: Ekonomická krize 2008. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: .

                                                             8

Ekonomická krize 2008. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: . 

20  

Státy i podnikatelé se snaží tvořit protikrizová opatření. Ne vždy byla tato opatření efektivní. Prozatím se nedaří obnovit důvěru investorů a spotřebitelů. Nadále klesají hodnoty aktiv, snižují se finanční možnosti domácností a klesá spotřebitelská poptávka. Dopady krize odstartované americkými rizikovými hypotékami nechce nikdo odhadovat9. Krize dopadla na většinu podniků i celá odvětví průmyslu. V České republice bylo nejčastěji možno pozorovat snížení poptávky, tedy zakázek pro podnikatele. Podnikatelé v rámci úspor propouštěli své zaměstnance, čímž zvyšovali nezaměstnanost, a to mělo vliv na ekonomiku státu. Mnoho velkých podniků muselo omezit nebo přerušit výrobu, což mělo přímý důsledek pro malé a střední podniky, které tím pádem přišly o velkou část zakázek. Nejvíce utrpělo odvětví výroby automobilů. Většina automobilek musela snížit výrobu aut, protože neměla odbyt. V důsledku toho dodavatelé a subdodavatelé, většinou malí a střední podnikatelé, utrpěli největší snížení zakázek ze všech podnikatelů v České republice. Byl vyhlášen program podpory automobilového průmyslu, který měl napomoci zvýšit poptávku po autech. V mnoha zemích Evropské unie bylo vyhlášeno „šrotovné“, které spočívalo ve finanční podpoře občanů, kteří si koupí nové auto a staré nechají ekologicky zlikvidovat. Tato podpora byla jen krátkodobá. Mnoho podnikatelů z různých oborů se bouřilo proti podpoře jen tohoto jednoho odvětví. V České republice k podpoře automobilek prostřednictvím „šrotovného“ nedošlo. Vládním ekonomům se to zdálo diskriminační pro jiná odvětví průmyslu.

1.2.1

Malé a střední podniky v době krize

V době hospodářské krize ještě více vzrostl význam malých a střední podniků pro ekonomiku státu. Malé a střední podniky byly touto ekonomickou recesí nejvíce postiženy (což je patrné i z mnoha výše uvedených grafů). Na druhou stranu je to pro mnoho malých a středních podnikatelů velká šance využít svých výhod, hlavně pružnosti, schopnosti přizpůsobit se, rychlou reakci a prosadit se na trhu i v oblastech, které dříve pro ně byly nedostupné. Prostředí malých a středních podniků je vhodné pro zaplnění volných oblastí trhu, ale ne vždy se jim to daří z důvodu nedostatku finančních zdrojů. Omezené zdroje financování velice omezují rozvoj a přístup malých a středních podniků k novým trhům. V době ekonomické recese je nutno malé a střední podniky více podporovat především v získávání těchto zdrojů různými způsoby záruky, ale o tom až dále. Malí a střední podnikatelé v období krize velice                                                              9

 CVRČEK, Miroslav. Ekonomická krize v USA. Ekonomika [online]. 19. 3. 2008, [cit. 2010-12-16]. Dostupný z WWW: . 

21  

omezili své investice, čímž zpomalili rozvoj svých firem. Podnikatelé se obávají investovat v nestabilním prostředí. Omezuje je také snížená dostupnost úvěrů. Graf číslo 5 ukazuje vývoj celkových investic do hmotného i nehmotného majetku malých a středních podniků na období 1999-2009. Je zde opět možno sledovat velký vzestup investic vstupem České republiky do Evropské unie.

V roce 2008 bylo použito nejvíce investic. O

rok později došlo k razantnímu pádu investic, který se snížil oproti roku 2008 o 15%, což je o 58 256 mil. Kč. K největšímu poklesu došlo v průmyslu, obchodu a službách, naopak mírné zvýšení bylo zaznamenáno v peněžnictví.

Graf č.5 Náklady na investice v období 1999‐2009 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Investice celkem       (hmotné, nehmotné, vč.pozemků)           (mil. Kč)

Zdroj: informace a data použity z ČSÚ a Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpora v roce 2009, vlastní zpracování grafu, 8.11.2010

1.3 Podpora malého a středního podnikání10 Podpora malých a středních podnikatelů má za cíl zlepšení konkurenceschopnosti pro podnikatele a jejich rychlejší rozvoj. Je zacílena nejen na podnikatele, kteří už dávno                                                              10  Informace uvedené v této kapitole čerpány z: Firemní finance : Dotace pro podnikatele a firmy [online]. 2010. Dostupné z WWW: .  

22  

podnikají, ale také na ty začínající. Pomáhá jim nejen přímou, ale i nepřímou podporou. Přímé podpory jsou dotační programy, které jsou pro podnikatele vypsány. Nepřímé podpory jsou například: podnikatelské inkubátory, snižování administrativní zátěže a podobně. Vláda České republiky pomáhá malým a středním podnikům v realizaci jejich nápadů a k rozvíjení jejich schopností pomocí různých podpor a dotací. Podpora pomůže na oplátku udržet konkurenceschopnost českých podnikatelů na domácím trhu i v zahraničí. Jednotlivá ministerstva rozdělují podporu mezi podnikatele. Vstup České republiky do Evropské Unie přinesl malým a středním podnikatelům možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů. Na rok 2004-2006 byl připraven „Operační program Průmyslu a podnikání“. Byl vyhlášen program „Prosperita“. Na období 2007-2013 byl vyhlášen další program pro podporu podnikání „Koncepce podpory malých a středních podniků“. Pokud malí a střední podnikatelé chtějí žádat o dotaci, musejí splnit několik kritérií a podmínek. Některé podpory směřované mezi podnikatele mají určitá kriteria pro ty, kteří o ně žádají. Omezující podmínkou pro žadatele může být: velikost obratu, počet zaměstnanců, obor podnikání, délka působení podnikatele v oboru a maximální či minimální velikost dotace. Na začátku žádání o podporu musí podnikatel předložit projektový záměr, podle kterého se bude posuzovat, zda dostane dotaci, či ne. Projektový záměr musí být zpracovaný v přesně dané podobě a obsahovat všechna potřebná data a informace. V projektovém záměru je popsán podnikatelský záměr a to, jaké budou aktivity spojené s projektem, harmonogram projektu a rozpočet. Projekt musí splňovat řadu podmínek, aby měl šanci být úspěšně odsouhlasen a patřičná dotace vyplacena. V České republice působí řada firem, pomáhajících malým a středním podnikatelům se zpracováním projektového záměru a také radících, kde žádat o dotaci, z kterého podpůrného programu. Žádost o dotaci se podává elektronicky prostřednictvím internetu příslušného ministerstva. Po přidělení dotace podnikateli se sepisuje smlouva, kterou podnikatel získává dotaci. Tím se také zavazuje k plnění stanovených podmínek. Níže jsou rozepsány nejčastější podmínky smlouvy o dotaci:  Příjemce dotace nesmí začít s realizací projektu dříve, než je udáno ve smlouvě o dotaci.  Pokud zakázka přesahuje určitou finanční hranici, příjemce je povinen hledat zhotovitele pomocí výběrového řízení (záleží na pravidlech dané dotace).

23  

 Před zahájením realizace musí příjemce dotace dát na vědomí široké veřejnosti, že realizovaný projekt je spolufinancován za podpory Evropských unie. Tato podmínka je poskytovatelem dotace monitorována a v případě nesplnění může poskytovatel dotace žádat o její vrácení. Povinná publicita musí být realizována například, je-li dotace použita na stavební objekt, na objektu musí na vnějším plášti být umístěna pamětní tabulka, na které bude uvedeno, že projekt byl spolufinancován Evropskou unií. Stroje a zařízení musejí být opatřeny samolepkou s touto informací. Doba propagace, po kterou musí být popis udržován, je pro malé a střední podniky stanovena na 3 roky po její realizaci.  V průběhu prací na projektu musí příjemce podpory průběžně informovat poskytovatele o průběhu prací.

Informace podávat pomocí monitorujících zpráv,

kterých je několik druhů: průběžná čtvrtletní, průběžná etapová, závěrečná zpráva a doplňující zprávy. Zprávy informují poskytovatele o průběhu prací a kontrolují odchylku od projektu. O vyplacení dotace musí podnikatel žádat prostřednictvím vypracovaného dokumentu „žádost o platbu“. Zpracování žádosti o platbu není složité, ale je časově náročné. Žadatel před předložením poskytovateli musí projít kontrolou agenturou Czech Invest. Žádost o vyplacení podpory je podávána až po realizaci projektu nebo po realizaci určité etapy. Pokud žadatel splní všechny podmínky, je mu finanční dotace vyplacena na jeho účet. Podpora vyplácená státem je poslána před realizací projektu na rozdíl od podpory z evropských fondů, při které je vyplacena až po realizaci projektu. Pro mnoho malých a středních podnikatelů může být problém, že dotace je vyplacena až po realizaci celého projektu. To znamená, že podnikatel musí nejdříve realizovat celý projekt za vlastní nebo půjčené finance a po dokončení teprve dostane vyplacenou dotaci. Podnikatel musí mít na paměti, za jakým účelem dotaci získal. V případě, že dojde k odchýlení od původně plánovaného záměru podnikatel riskuje, že bude muset vrátit dotaci zpět. Jako příklad si můžeme uvést dotaci na rekonstrukci nemovitosti za účelem vybudování domu pro nemohoucí. V případě, že by v kratší době, než je stanoveno smlouvou, došlo ke změně účelu, pro který je nemovitost využívána, příjemce dotace riskuje, že bude muset dotaci vrátit.

24  

1.3.1

Operační program Průmyslu a podnikání „Prosperita“11

Předmětem programu Prosperita je podpořit zakládání a rozvoj malých a středních podniků, které se zaměřují především na vývoj nových technologií, konkurenceschopných výrobků a služeb. Cílem tohoto programu je podpora infrastruktur, posilování vazeb výzkumu a vývoje, zakládání a rozvoj podnikatelských inkubátorů, větší integrace spolupráce vysokých škol a vědeckých organizací na vývoji nových technologii. Níže jsou uvedeny podporované projekty:

Vědeckotechnický park Vědeckotechnický park má dvě základní funkce - inkubační a inovační. Je orientovaný do oblasti vědy, vývoje technologií a odborného vzdělávání. Úzce spolupracuje s vysokými školami. Je provozovatelem podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií.

Centrum pro transfer technologií Centrum spolupracuje s výzkumnými institucemi a vysokými školami a napomáhá transferu technologií do firem jak na našem trhu, tak v zahraničí. Zajišťuje potřebné zdroje pro realizaci technologických

transferů

a

součastně

poskytuje

poradenství

v oblasti

duševního

průmyslového vlastnictví.

Podnikatelský inkubátor Místo, ve kterém je vytvořené prostředí pro začínající firmy, které využívají za zvýhodněných podmínek. Provozovatel inkubátoru poskytuje podnikateli poradenskou činnost, dotuje mu technické služby, poradenství v oblasti začátků podnikání, pomáhá školit a vzdělávat. Do programu „Prosperita“ se celkově přihlásilo 69 projektů, z čehož bylo 32 podpořeno. Přidělené dotace měly pomoci vybudovat 30 000 m2 podnikatelských inkubátorů a asi 31 700 m2 vědeckotechnických parků. Zde mělo sídlit přes 500 firem zaměstnávajících asi 2200 zaměstnanců. Žádosti o podporu byly nesouměrně rozloženy v regionech v České republice. Nejvíce žádostí o podporu projevili podnikatelé z Moravy, Moravskoslezského kraje a                                                              11  Informace uvedené v tomto odstavci čerpány z: CzechInvest : Prosperita [online]. 2007 [2011-02-15]. Dostupné z WWW: .  

25  

středních Čech. Z některých regionů nebyla přijata žádná žádost, což svědčí o špatné informovanosti potencionálních žadatelů. Dotace byly nejvíce používány na rekonstrukce a vybavení starých budov pro provoz uvedených institucí.

1.3.2

Koncepce podpory MSP na období 2007-201312

Na další období byl Evropskou komisí schválen Operační program Podnikání a inovace na období 2007-2013. Tato podpora je především zaměřena na malé a střední podniky. Hlavní vizí koncepce podpory malého a středního podnikání na období 2007-2013 je, aby malé a střední podniky výrazně převyšovaly velké podniky. Jako celek budou napomáhat k vysoké zaměstnanosti nadpoloviční většiny práceschopného obyvatelstva. Představou je, že střední podniky se budou více podílet na exportu svých výrobků a služeb do zahraničí i s velkou přidanou hodnotou. Působení českých podniků a spolupráce na zahraničních trzích spolu s velkými podniky popřípadě spojeným úsilím více podniků do tak zvaných aliancí. Podnikatelé mohou působit na trhu Evropské unie, ale především je pro ně určen trh domácí. Cílem celé podpory je celkově podpořit malé a střední podniky na území České republiky. Malí a střední podnikatelé tím zabezpečí pro Českou republiku nové pracovní příležitosti, ekonomický růst a také postupnou vyrovnanost regionů.

Dále také vytvoření

konkurenceschopného sektoru průmyslu a podnikání, udržení přitažlivosti České republiky a jejich regionů pro investory, urychlení zavádění nových technologií a výrobků do provozu, podporu podnikatelského duchu a růstu hospodářství. Podpora je zaměřena na:  Posílení postavení malých a středních podniků jako významných subdodavatelů pro velké podniky lokální i nadnárodní. Pronikání malých a středních podniků na zahraniční trhy i mimo Evropskou unii.  Na pomoc malým a středním podnikům s vymahatelností jejich práva, což je v dnešní době velký problém. Zjednodušení legislativy a daňové evidence. Jednodušší postup při zakládání nové právnické nebo fyzické osoby. Snížením administrativní náročnosti při snaze podniků získat dotaci.                                                              12

Informace v této kapitole čerpány z: SOKOLT, Ladislav. Koncepce podpory MSP na období 2007 - 2013 [online]. 24.5.2006 [2011-02-14]. Misterstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: .  

26  

 Podporovat malé a střední podniky v tvorbě nových pracovních míst a také snižování rozdílu v ekonomickém vývoji mezi jednotlivými regiony. Podpora je zaměřena na podnikatele, kteří vykonávají svoji činnost už delší dobu a především v oblasti služeb, cestovního ruchu, vzdělání, zdravotnictví, stavebnictví a maloobchod.  Přímá podpora malých a středních podnikatelů ze strukturálních fondů formou záruk, zvýhodněných úvěrů a rizikového kapitálu a tím zvýšení zájmu soukromých investorů, především bank. Profinancování těchto podniků bude směřováno na modernizaci technologií a zařízení (tedy hmotný i nehmotný investiční majetek).  Budování nových vědeckotechnických parků, infrastruktur a podnikatelských inkubátorů. Toto vše pomůže malým a středním podnikům prosadit se na trhu a získat silné postavení. Budováním technických parků a zázemí pro podnikatele může stát do značné míry ovlivnit i to, do kterého regionu se podnikatelé budou hrnout. Jelikož byla tato koncepce vytvořena v době, kdy se nepředpokládal tak masivní pokles ekonomiky států Evropské unie, musely být některé druhy podpory upraveny a přesměrovány k vyšší efektivitě v důsledku ekonomické recese. Státy musely zavést protikrizová opatření. Minulý rok byl v rámci „protikrizových opatření“ vyhlášen program Záruk za provozní úvěry financovaný z prostředků státního rozpočtu. Tato podpora je provozovaná prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Pomáhá malým a středním podnikům k lepší dostupnosti úvěrů, které potřebují v rámci podnikání.

1.3.3

Oblast podpory malého a středního podnikání13

V rámci koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období 2007-2013 jsou podporováni podnikatelé v níže uvedených oblastech:

Vznik firmy Tato podpora by měla usnadnit malým a středním podnikatelům založení firmy. Především je podpora určena pro ty podnikatele, kteří chtějí svojí činností zavést na trh nějakou inovaci.                                                              13

 Informace v této kapitole čerpány z: SOKOLT, Ladislav. Koncepce podpory MSP na období 2007 - 2013 [online]. 24.5.2006 [2011-02-14]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: . 

27  

Největší pozornost podpory je zaměřena na zlepšení dostupnosti finančních zdrojů pro podnikatele. Tím jsou zvýšeny možnosti se lépe uplatnit a prosadit svůj podnikatelský záměr pro ty, kdo začínají podnikat. Podnikatelské inkubátory nabízejí ideální prostředí pro začínajícího podnikatele.

Rozvoj firmy Podpora pro podnikatele, kteří mají navrhnutý projekt nebo myšlenku s dobrým potenciálem, ale nedostatek finančních prostředků na jeho realizaci, případně na zajištění úvěru poskytnutého z externích zdrojů financování. Dále pro rozvoj podnikání je důležité podporovat technickou a technologickou vybavenost. Je podporován nákup nových technologií, výrobních systémů, technologií výroby, účinnější skladové hospodářství i logistika. Velký důraz je v dnešní době kladen na informační a komunikační technologie.

Efektivní využití energií Tento směr podpory má za cíl podpořit podnikatele snažící se snížit energie potřebné na výrobu a provoz podniku zefektivněním jejich činnosti. Novější technologie většinou uspoří velké množství energie oproti starým a tím šetří peníze. Jsou šetrnější k životnímu prostředí. Podporováni jsou podnikatelé snižující spotřebu fosilních paliv a také podniky využívající obnovitelné zdroje energie.

Inovace Velkou roli v prosazení podnikatele na trhu hraje schopnost inovace. Podpora pomáhá zavádět inovace technické i netechnické. Je podporována spolupráce malých a středních podnikatelů s výzkumnými a vývojovými organizacemi a vlastní výzkum a vývoj. Vše má za cíl zvýšit inovaci v sektoru podnikatelů a zvýšit počet podniků provádějících vlastní výzkum a vývoj. Pozornost je také věnována aktivitám spojeným s ochranou práv průmyslového vlastnictví.

Prostředí pro podnikání a inovace Je podporováno vytváření vhodného podnikatelského prostředí a rozvoj inovativních podniků. Tato podpora je směrována malým a středním podnikatelům a pomáhá jim vytvořením

28  

dobrého prostředí a infrastruktury v podobě podnikatelských inkubátorů. Podporována je také dále spolupráce s výzkumnými centry, vzdělávání podnikatelů a jejich zaměstnanců a rozvoj prostředí, v kterých podnikatelé podnikají.

Služby pro rozvoj podnikání: Pomáhá podnikatelům zprostředkováním informací, které jsou pro ně důležité a poskytuje kompletní poradenskou činnost s podnikáním. Pomáhá hledat nové příležitosti, usnadňuje marketingové aktivity a uplatnění na trhu a tím postupně posiluje postavení českých malých a středních podnikatelů na zahraničních trzích.

1.3.4

Způsoby podpory malých a středních podnikatelů14

Česká republika je členem Evropské unie, což jí přináší možnost čerpat finanční podporu pro české podnikatele ze zdrojů Evropské unie. Níže jsou rozepsané různé způsoby podpory směrované především do řad malých a středních podnikatelů. Jsou zde uvedeny instituce poskytující podporu a vypsané programy podpory. Podpora je účelně rozdělována tak, aby snižovala nezaměstnanost a působila co nejvíce efektivně, přinášela přínos pro ekonomiku státu a snižovala ekologickou zátěž. Nejčastější formou je finanční podpora. Podnikatelé jsou podporováni finančními příspěvky, dotacemi, úvěry se sníženou úrokovou sazbou a zárukami na bankovní úvěry.

Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociální věcí nepřímo podporuje podnikání v České republice. Svou činností přispívá k vyšší zaměstnanosti a pomáhá malým a středním podnikatelům tím, že rekvalifikuje a školí lidi, kteří si hledají nová místa. Tím šetří podnikatelům peníze, které by museli sami vynaložit na proškolení nově přijímaných zaměstnanců. Spolupracuje s Úřady práce a pomáhá vytvářet společensky účelná pracovní místa, chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny. Ministerstvo práce a sociálních věcí dává příspěvek na zapracování                                                              14

 Informace uvedené v této kapitole čerpány z: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009 [online]. 12.7.2010 [cit. 2011-02-13]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: . a z: SOKOLT, Ladislav. Koncepce podpory MSP na období 2007 - 2013 [online]. 24.5.2006 [cit. 2011-02-14]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: . 

29  

nového zaměstnance podnikateli. Celkem bylo v rámci aktivní politiky zaměstnanosti vynaloženo 4 787,5 mil. Kč. Z níže uvedeného grafu je patrná nezaměstnanost v jednotlivých regionech České republiky ke konci roku 2009. Je vidět, že ve Středočeském kraji, Praze, Jihočeském, Plzeňském a Královéhradeckém se zaměstnanost drží pod průměrem, který je 9,2%. To je důsledek vyšší koncentrace podnikatelských subjektů v těchto regionech a vyšší vyspělosti ekonomiky. Cílem podpory Ministerstva práce a sociálních věcí je zvýšit zaměstnanost v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností jako jsou například Ústecký kraj, Olomoucký a Moravskoslezský. Velký díl na nezaměstnanosti má ekonomická krize.

Graf č. 6 Míra nezaměstnanosti k 31.12.2009 (v %) Č 13,6 12,2 11,1

11,2 9,6

9,2

7,8

8,2

10,3

10,6

12,1 10,8

8,0

9,2

7,0

Ka rlo va rs ký  kr aj Ús te ck ý k Lib ra j er Kr e ál c ký ov  kr éh aj ra de ck ý k Pa ra rd j ub ick ý  k ra j Ji h om or av sk ý k Ol ra om j ou ck ý k ra j Zlí M or ns av ky sk  kr os aj le zs ký  kr aj

Pr ah a

3,7

Zdroj: informace a data použity z ČSÚ a Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpora v roce 2009, vlastní zpracování grafu, 8.11.2010

Ministerstvo průmyslu a obchodu V rámci vypsaných dotačních programů, podporuje ministerstvo průmyslu a obchodu malé a střední podnikatele V rámci podpory byla v roce 2009 dočerpána dotace u 28 projektů,

30  

celkem bylo vyplaceno 79,16 mil Kč15. Malí a střední podnikatelé jsou podporováni prostřednictvím níže uvedených programů:

Program záruky V době hospodářské krize vláda operativně reagovala na vzniklou situaci a potřeby malých a středních podnikatelů.

Vytvořila za pomoci vládních protikrizových opatření program

„záruky na provozní úvěry“. Tento program byl vládou schválen 16. 2. 2009. Je financován za pomoci zdrojů strukturálních fondů, které byly vyčleněny na podporu zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů. Tento program je určen především malým a středním podnikatelům pracujícím ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, informačních a komunikačních oborech. Postupem roku se ukázalo, že je třeba ještě dále podpořit maloobchod, velkoobchod, vzdělání a cestovní ruch. Úvěr se státní zárukou musí být použit na přesně daný okruh věcí, které si za ně podnikatel může pořídit. Jedná se o zásoby, drobný hmotný majetek nebo drobný nehmotný majetek. Malým a středním podnikatelům je poskytována záruka až 80 % do celkové výše úvěru. Současně s poskytnutou zárukou je mu dán finanční příspěvek ve výši až 4% p. a. z výše záruky k úhradě zbývající části ceny záruky. Podnikatel hradí pouze část záruky ve výši 0,1 - 0,3 % p. a. z výše záruky. Podpora je poskytována dvěma formami:  Portfoliová záruka: Jedná se o záruku poskytovanou k zajištění pohledávek na jistinu bankovního úvěru, u níž je výše splátek ze záruky pevně stanovena a nezávisí na době, která uplyne mezi splatností úvěru a výzvou věřitele k splnění ze záruky.  Pásmová záruka: Jedná se o zvýhodněnou záruku pro podnikatele k zajištění pohledávky na jistinu bankovního úvěru, u níž je výše plnění ze záruky odstupňována podle doby, která uplyne mezi splatností úvěru a výzvou věřitele k plnění ze záruky.

Program podpory účasti na veletrzích Tato podpora je zaměřena pro celou podnikatelskou sféru na lepším prosazení na zahraničních trzích. Tento program je zaměřen především na malé a střední podnikatele, kteří se díky této                                                              15

 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009 [online]. 12.7.2010 [cit. 2011-0213]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: . 

31  

podpoře dostanou na trhy, které jsou jim jinak nedostupné.

Podpora je poskytnuta

prostřednictvím oficiální účasti České republiky na světových výstavách a veletrzích. Finanční příspěvek pro malé a střední podnikatele představoval příspěvek až na 90% nákladů spojených s veletrhem nebo výstavou. Ministerstvo průmyslu a obchodu navíc na těchto akcích plně hradí malým a středním podnikatelům náklady na doprovodnou propagaci. V roce 2009 se Česká republika zúčastnila 44 veletrhů a dvou výstav. Tyto akce se konaly na pěti kontinentech, celkem v 23 zemích. Dále je podporována účast na domácích veletrzích a výstavách s mezinárodní účastí. Tato podpora je určena jen pro malé a střední podnikatele. Podnikatelé se prostřednictvím podnikatelských inkubátorů (účast v rámci společné expozice) a incomingových misí (účast potenciálních zahraničních partnerů na veletrzích doma) prezentují a jsou k nim přiváděni zahraniční potencionální zákazníci. Všechny služby a podpory, které jsou poskytovány pro podporu zahraničního obchodu, jsou pro malé a střední podnikatele shrnuty v publikaci „Export v kostce“. Jsou zde uvedeny podmínky přístupu k těmto službám a také instituce, které je u nás i v zahraniční poskytují. Celkově je tato podpora hojně využívána především firmami, které pro své výrobky nenašly na našem trhu vhodné zákazníky nebo firmami, které chtějí rozšířit počet svých zákazníku i v zahraničí. Firmy nabízející inovativní zařízení se na našem trhu nemusí setkat s odbytem. To mnohdy neznamená, že by jejich výrobek nebyl dobrý. Při prezentaci své myšlenky na zahraničních výstavách se může podnikatel potkat s potencionálním zájemcem, který dokáže daný produkt nebo službu koupit.

Program podpory průmyslového výzkumu a vývoje Cílem této podpory je podpořit projekty zaměřené na průmyslový výzkum a vývoj prostřednictvím těchto programů:  Tandem – program slouží k podpoře výzkumu. Výsledky výzkumu jsou používány v praxi na nových výrobcích, službách a výrobních technologiích.  Tip – program podporuje výzkum a vývoj nových výrobních technologií pro budoucnost. 

Impuls – podporuje výzkum nových materiálů, průmyslových výrobků, výrobních technologií, informačních a řídících systémů.

32  

 Pokrok – tento program je zaměřen na projekty průmyslového výzkumu a vývoje, které pomáhají zlepšovat konkurenceschopnost a trvalý rozvoj České republiky, a dále na zajištění energií pro tuto společnost. Souhrn všech těchto programů je zaměřen na trvalý rozvoj výzkumu a vývoje průmyslové výroby a k zajištění jejich rychlejšího a efektivnějšího použití v běžné výrobě. Cílem podpory je dosažení trvalého rozvoje a posílení České republiky, potažmo Evropské unie.

Rámcový program – technologická centra a centra strategických služeb Tato podpora je poskytována dvěma způsoby: finanční podporu formou dotací vyplácí Ministerstvo průmyslu a obchodu a dotace na školení a rekvalifikaci zaměstnanců poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Cílem programu je podporování firem využívajících high-tech technologie a inovační technologie. Dále také informovat o vývoji prostřednictvím center zákaznické podpory, centra sdílených služeb, exportních a řešitelských center. Toto vše přispívá k vyšší konkurenceschopnosti českých podnikatelů na zahraničních trzích. Tato podpora v kombinaci s výše uvedeným programem podpory „Účasti na veletrzích“ pomáhá malým a středním podnikatelům hledat pro tyto nové technologie zákazníky.

Program úspory energie a využití obnovitelných zdrojů Program je zaměřen na snižování použitých energií spojených s výrobou či produkcí. Nemá za účel snížení produkce nebo výroby.

Zefektivněním výroby se docílí snížení počtu

spotřebovaných energií. Jsou podporováni malí a střední podnikatelé při výstavbě nových zařízení šetřících energie a zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů a druhotnou energii. Podnikatelé se mohou o nabízené podpoře dozvědět z pořádaných výstav, seminářů, kurzů a odborné literatury vydávané na toto téma. Dále jsou zřízena konzultační střediska, která radí jakým způsobem šetřit energie a jaké obnovitelné zdroje využívat pro úsporu. Jedná se o státní program podpory. Úspora energií má význam pro stát i pro samotného podnikatele. Státu úspora energie pomáhá snižovat ekologickou zátěž. Kombinace s využíváním obnovitelných zdrojů pomáhá „zekologizovat“ produkci malých a středních podnikatelů. Malým a středním podnikům pomáhá úspora energie ke snižování nákladů spojených

33  

s výrobou nebo produkcí. Nemusí být vždy využívány jen obnovitelné zdroje, ale lze využít druhotných energií vzniklých při činnosti jako například odpadní teplo.

Informační místa pro podnikatele Jedná se o službu poskytovanou Hospodářskou komorou České republiky. Poskytuje informační a poradenskou činnost pro malé a střední podnikatele. Tyto služby jsou zajišťovány prostřednictvím akreditovaných regionálních míst. Podnikatelé se mohou obrátit na tato poradenská místa pomocí telefonu, internetu nebo osobní konzultací. Formy podpory jsou individuální a závisí na požadavcích jednotlivých podnikatelů. Může se jednat o poskytnutí informací, odborná školení a přímé poradenství. V dnešní době tato místa poskytují nejčastěji poradenství spojené s dopadem „hospodářské krize“ na podnikatele a podnikatelské prostředí. Radí podnikatelům, jaká protikrizová opatření musejí udělat a jaké dotace lze využít k tomu, aby byli stále konkurence schopní. V roce 2009 pomáhala podnikatelům se zaváděním datových schránek a pomáhala zkvalitňovat služby kontaktních míst veřejné zprávy (pracoviště Czech POINT16). Podnikatelé mohou získat od pracovišť Czech POINT ověřené výpisy z informačních systémů veřejné správy (například: výpisky z katastru nemovitostí, výpis z rejstříku trestů, z živnostenského a obchodního rejstříku) a podávat zde žádosti vůči státním orgánům. Dále došlo k propojení kontaktních míst veřejné správy (Czech POINT) s poradenskými místy pro podnikatele. Tak zvaná „Jednotná kontaktní místa Hospodářské komory České republiky“ poskytují podnikatelům souhrnný balíček služeb. Podnikatel může tímto spojením na všech místech Czech POINT získat dokumenty i informace potřebné pro zahájení a provozování své podnikatelské činnosti. Tato místa také pomáhají řešit mimosoudní spotřebitelské spory. V této oblasti poskytuje specializované konzultace, zprostředkovává způsoby, jakými řešit spory a také rozhodčí řízení ve spotřebitelských sporech.

                                                             16

  Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, jehož cílem je zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa. Czech POINT slouží jako asistované místo výkonu veřejné správy, umožňující komunikaci se státem prostřednictvím jednoho místa tak, aby „obíhala data ne občan“. 

34  

Snižování administrativní zátěže Snižování administrativní zátěže pro malé a střední podnikatele bylo již mnohokrát vládou projednáváno a novelizováno. Naposledy usnesením vlády České republiky 20. 9. 2009 č. 455 ve Zprávě o plnění plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010 a jeho urychlení. Právní řád České republiky obsahuje řadu duplicitních a nadbytečných úprav. Podnikání v České republice upravuje velké množství právních předpisů a norem. Ne všechny jsou efektivní a přínosné. Pro podnikatele to znamená vyšší administrativní zátěž a s tím i spojené vyšší finanční náklady. Program snižování administrativní zátěže pro podnikatele vychází z analýzy administrativní zátěže podnikatelů plynoucích z právních předpisů provedenou v roce 2005. Analyzovány byly vyhlášky, nařízení a zákony, které ukládají podnikateli informační povinnost. Díky tomu byla odhalena místa, která nadměrně zatěžují podnikatelské subjekty a která nejsou efektivní. Došlo k úpravě těchto vyhlášek, nařízení a zákonu tak, aby byly oboustranně výhodnější. Mezi nejdůležitější změny patří:  Mimosoudní řešení sporů, tento projekt má usnadnit a zrychlit řešení spotřebitelských a dalších sporů mezi podnikateli mimosoudní cestou. Podnikatelům také nevznikají finanční náklady při řešení (tato služba je poskytována zdarma).  Novela Živnostenského zákona, ve které došlo ke zjednodušení a urychlení procesu při žádosti o nové živnostenské oprávnění. Tím se usnadnil vstup mezi podnikatele především pro živnostníky drobné a malé podnikatele.  Portál zdravotní péče: jedná se o systém, prostřednictvím něhož mohou podnikatelé komunikovat se zdravotními pojišťovnami.

Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů Tento projekt určený pro malé a střední podnikatele, má za účel pomoci při řešení sporů mimosoudní cestou. Jedná se o podporu při řešení sporu na jedné straně podnikatele, na druhé straně spotřebitele. Pro obě strany sporu to má velké výhody především díky nízkým nákladům spojených s vyřešením sporu. Další výhodou je doba, za kterou je spor vyřešen, ta se pohybuje obvykle okolo 60-90 dnů. Spory řešené mimosoudní cestou jsou především reklamace, odstoupení od smlouvy a náhrady škod.

35  

Podpora pomocí propagace Od roku 2009 je pořádána v rámci podpory malých a středních podniků celoevropská kampaň „Evropský týden malých a středních podniků“. Tato podpora je zaměřena na podporu malých a středních podniků. Podpora má za cíl informovat malé a střední podnikatele o možnosti čerpání podpory. Dále má za cíl přimět více lidí k podnikání. Noví podnikatelé jsou motivováni i tím, že Evropská unie vyhlašuje v České republice „Evropské ceny za přínos podnikání“, kde jsou nejúspěšnější podnikatelé oceněni.

Program rozvoje venkova v České republice17 Tento

program

spadá

pod

Ministerstvo

zemědělství

a

pomáhá

podporovat

konkurenceschopnost českých potravinářských, zemědělských a lesnických komodit. Cílem je zabezpečit trvalý rozvoj venkova tak, aby byl konkurenceschopný na našem trhu, ale i na zahraničním. Rozvojem venkova dojde k větší efektivnější produkci. Vyšší efektivnosti se dosáhne pomocí podporování nových technologií. Díky tomu vzniknou nová pracovní místa, čímž se sníží nezaměstnanost a tedy zátěž státu. Příznivý dopad to má také na životní prostředí. Podnikatelé především z řad drobných, malých a středních jsou tlačeni k používání ekologických prostředků v průběhu své činnosti a tím tolik nezatěžují životní prostředí. Je dotováno také používání energií z obnovitelných zdrojů. Program podpory je rozdělen do několika částí:  Zvýšení konkurenceschopnosti českých podnikatelů podnikajících v zemědělství a lesnictví. Zlepšení kvality výrobků potravinářských, zemědělských a lesnických.  Zvyšování odlišnosti pěstovaných komodit. Díky tomu podnikatelé mohou nabídnout zákazníkovi více druhů výrobků a služeb.  Ochranu přírodních zdrojů, snižování produkce skleníkových plynů a zachovávat funkci lesů.

                                                             17

 Informace zde uvedené čerpány z: Program rozvoje venkova 2007–2013 [online]. 2009-2010 [cit. 2011-0313]. EAGRI. Dostupné z WWW: . 

36  

 Zlepšování infrastruktur, kulturní a sociální vybavenosti venkova. Toto vše je zaměřeno především na tvorbu pracovních míst, diverzifikaci producentů a produktů, které produkují.  Umožnit soukromým malým a středním podnikatelům více spolupracovat s veřejným sektorem a více tak přispět k posílení ekonomického potenciálu obou sektorů. Tato všechna opatření mají docílit vyšší zaměstnanost v regionech, ve kterých není tolik rozvinutý průmysl nebo v oblastech, do kterých se průmyslová výroba nehodí. Prezentace venkova veřejnosti má za cíl přilákat více turistů do těchto oblastí a také nové investory, kteří zde svoji činností pomohou se zaměstnaností.

1.3.5 Podpora malých a středních podniků na evropské úrovni18 Malé a střední podniky mají velký význam i pro ekonomiku Evropské unie. Nejenom ekonomický přínos přímý, ale i prostřednictvím snižování zaměstnanosti a zaváděním inovací na trh. Malým a středním podnikům na evropské úrovni pomáhá Evropská komise a také Evropská charta pro malé podniky. Na evropské úrovni jsou také vypsány různé programy podpory na zvyšování konkurenceschopnosti a zavádění inovací. Jako příklad si můžeme uvést Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace – CIP na období 2007-2013. Základním účelem podpory na evropské úrovni by mělo být vytvoření podmínek příznivých pro malé a střední podniky. Upřednostňovat podporu malých a středních podniků před velkými. Členové evropské unie by si neměli nechávat pro sebe úspěchy spojené s podporou malých a středních podnikatelů. Zpětnou vazbou dochází k lepší informovanosti subjektů, které dotace rozdělují. Vše vede k vyšší účinnosti dotací a efektivitě. V době ekonomické krize je zpětná vazba velice důležitá. Evropská komise tuto skutečnost vzala v potaz a zaměřila se na podporu malých a středních podnikatelů postižených krizí a také k zmírnění dopadu krize. Jako příklad můžeme uvést již výše popisované „šrotovné“, které bylo zavedeno řadou států - členů Evropské unie.

                                                             18

 Informace uvedené v tomto odstavci čerpány z: Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace CIP [online]. 2010 [cit. 2011-03-13]. Evropská komise. Dostupné z WWW: . 

37  

S příchodem hospodářské krize vzrostla potřeba podpořit malé a střední podnikatele v získávání nových finančních prostředků, aby se snížil dopad této krize. Finanční podpora je realizována také pomocí Evropské investiční banky. Tato banka zvýšila svou úvěrovou činnost pro malé a střední podnikatele. Bohužel v České republice prozatím zůstává využívání finanční podpory poskytované přímo z evropských zdrojů malým a středním podnikatelům na velice nízké úrovni. Je to škoda především v dnešní době ekonomické recese. Čeští podnikatelé přicházejí o možnost zvýhodněného úvěru. Mnoha českým podnikatelům by zvýhodněný úvěr mohl pomoci k dosažení vyšší konkurenceschopnosti a prosazení se na trhu.

Charta pro podporu malých podniků19 Evropská unie si uvědomuje důležitost malých podnikatelů, kteří jsou páteří evropské ekonomiky. Jsou klíčovým zdrojem pracovních příležitostí a líhní podnikatelských nápadů. Z tohoto důvodu schválila na společném zasedání Evropské rady Evropskou chartu pro malé podniky. Charta popisuje, co musí členové Evropské unie a komise udělat, aby zlepšili prostředí pro malé podniky. Charta má za cíl zvýšit výkonnost malých podniků a tím posilovat ekonomickou sílu členů Evropské unie. Všichni členové Evropské unie, kteří podepsali Evropskou chartu pro malé podniky, se zavázali, že budou zohledňovat potřeby malých podniků podle následujících pravidel:



Vzdělávat veřejnost v základech obchodování a podporovat podnikatelského ducha již u mládeže.



Zajistit přístup malých podniků k informacím a trendům na trhu.



Rozšiřovat nové technologie mezi malé podniky.



Upravit daňový systém tak, aby dobří malí podnikatelé byli odměňováni za svoji úspěšnou činnost. Tím budou povzbuzováni i další k tomu, aby také začali podnikat.

                                                             19

 Použité informace z: Evropská charta pro malé podniky [online]. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2004 [2010-12-10]. Dostupné z WWW: . ISBN 92-894-7608-7. 

38  



Snížení nákladů a doby na založení nového podniku vedoucí k maximální konkurenceschopnosti.



Vytvoření a rozvoj vnitřního trhu v Evropské unii pro malé podniky



V určitém rozsahu udělit výjimky pro malé podniky v plnění zákonných povinností.



Zabezpečit předávání zkušeností a dovedností malým podnikům.



Zlepšování komunikace úřadu s malými podniky elektronickou formou.

1.3.6 Organizace pomáhající MSP V České republice působí řada organizací, které pomáhají malým a středním podnikatelům v získávání dotací. Většinou se jedná o státem založené organizace. Tyto organizace pomáhají prezentovat Českou republiku v zahraničí a především podporují podnikání u nás. Prostřednictvím uvedených organizací (níže jsou uvedeny jen ty nejvýznamnější) podnikatelé získávají informace o možnostech, které jim stát nabízí a také o možnostech spojených s podporou podnikání z evropských fondů. Czech Invest20 Tato organizace má za cíl podpořit podnikání v České republice a zavádění inovací. Je přímo podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu České republiky. Svou činností posiluje českému státu konkurenceschopnost ekonomiky a snižování nezaměstnanosti prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů. Pomáhá malým a středním podnikatelům získávat dotace, zlepšuje podnikatelské infrastruktury, pomáhá zavádět inovace a získávat investice od zahraničních investorů. Díky zjednodušené komunikaci mezi státem, malými a středními podnikateli a Evropskou unií Czech Invest zastřešuje celou oblast podpory podnikání, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu. Czech Invest dále propaguje Českou republiku v zahraničí. Snaží se propagovat Českou republiku jako místo vhodné pro investování finančních prostředků do podnikatelského sektoru. Je výhradní organizací, která smí                                                              20  Použité informace z CzechInvest [online]. 2005 [2011-02-14]. Dostupné z WWW: .

39  

nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky, a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů, které nabízí malým a středním podnikatelům Czech Invest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investicí i celkovému zlepšení podnikatelského prostředí. Czech Trade21 Tato společnost pomáhá českým podnikatelům při vstupu na zahraniční trhy a také prezentuje Českou republiku v zahraničí. Tím šetří čas i peníze, které by jinak museli čeští podnikatelé vynaložit na tuto činnost. Czech Trade působí v řadě zemí, v kterých má kanceláře a informační místa. Prostřednictvím těchto kanceláří sbírá informace o dění na místních trzích které poskytuje českým podnikatelům. Poskytuje nejenom toto, ale i asistenční služby spojené s exportem, znalosti místních trhů, důležité kontakty v dané zemi a zkušenosti s místním prostředím. Nejvíce služby této státem založené organizace využívají drobní, malí a střední podnikatelé. Česká exportní banka22 Je to státní bankovní instituce pro podporu vývozu. Je nedílnou součástí systému státní reexportní politiky. Podnikatelům usnadňuje a zprostředkovává vývoz z finančního hlediska. Vývoz podporuje formou poskytnutí a financování vývozních úvěrů a dalších služeb s vývozem souvisejícím. Pomáhá malým a středním podnikům financovat jejich vývoz za úrokovou sazbu (mnohdy bývá špatná dosažitelnost na úvěr u jiných bank pro malé a střední podniky), doplňuje služby domácích bank. Hlavní účely finanční podpory jsou: financování výroby pro vývoz, krátkodobé financování vývozu, bankovní záruky.

                                                             21  Použité informace z: CzechTrade [online]. 2009 [2011-02-14]. Dostupné z WWW: . 22

Použité informace z:  Česká exportní banka [online]. 1995 [2011-02-14]. Dostupné z WWW: .

40  

2 Praktická část – ukázka možné podpory MSP V této části mé bakalářské práce chci popsat konkrétní příklad podpory, která byla uskutečněna v roce 2010. Chci zde ukázat, jaký význam může mít pro podnikatele využití dotace. Níže popisovaná dotace byla uskutečněna v letošním roce, kdy stále malí a střední podnikatelé doplácejí na následky hospodářské krize.

2.1 Firma - posílení konkurenceschopnosti firmy pomocí dotace“23 Parametry popisované společnosti: Typ:

akciová společnost

Základní kapitál:

26 mil. Kč

Založena:

10. 2. 1992

Obor činnosti:

povrchová úprava kovových dílů pro energetiku

Počet zaměstnanců: 216 Místo podnikání:

Kutná Hora

Firma, kterou zde popisuji, spadá do kategorie střední podnik. Byla založena jako akciová společnost s jedním majoritním akcionářem a řadou menších akcionářů z řad zaměstnanců. V čele společnosti je majoritní akcionář, který zastává post předsedy představenstva a generálního ředitele společnosti. Společnost se zabývá vysokotlakým nástřikem izolačních a nátěrových hmot na díly pro energetiku. Ve svém oboru působí již od roku 1992 a za tu dobu si vypracovala silné postavení ve svém oboru. Mezi její nejvýznamnější odběratele patří společnost ČEZ Distribuce a.s.. Tato společnost používá zajímavou strategii a to, že se nesnaží vyrábět výrobky levněji než její konkurence.

Naopak je jednou z nejdražších.

Tajemství jejího úspěchu je v kvalitě výrobků a služeb a také krátkých dodacích lhůtách. Firma od založení prosperuje a každým rokem zvyšuje svůj obrat. V posledních letech i přes ekonomickou krizi neztrácela zákazníky, ani nemusela omezovat výrobu. Díky „boomu“                                                              23

Informace jsou čerpány z Výroční zprávy společnosti na za rok 2010 : (majitel společnosti si nepřál uvádět jméno). Výroční zpráva. 2010, 2010, s. 1-78. 

41  

výstavby fotovoltaických elektráren, který nastal v České republice, dokonce zavedla třísměnný provoz, aby uspokojila poptávku (paradoxně rozmach fotovoltaických elektráren byl podpořen také podporou). Výroba pro „fotovoltaiku“ zvedla výrazně obrat. Níže uvedený graf znázorňuje obrat společnosti za posledních deset let. Je zde vidět vyšší nárůst především mezi roky 2008-2009.

Graf č. 7

Zdroj: výroční zpráva nejmenované akciové společnosti.

Vedení společnosti tušilo, že rozmach fotovoltaických elektráren je jen krátkodobý trend, což se v dnešních dnech potvrdilo, a proto si chtělo vytvořit cestu, která jim umožní v případě snížení poptávky ze strany „fotovoltaických baronů“ k udržení konkurenceschopnosti. Konkurenceschopnost si firma chtěla udržet díky snížení nákladů při výrobě a provozu. Využila nabízenou pomoc ze strany státu a Evropské unie a zažádala o níže uvedenou dotaci. Parametry dotace: Dotační program:

EKO – DOTACE – VÝZVA II

Projekt:

Úspora energií ve výrobě

42  

Celkové náklady projektu:

5 698 tis. Kč

Získaná dotace:

1 545 tis. Kč – Strukturální fondy Evropské unie 530 tis. Kč – Ministerstvo průmyslu a obchodu

V rámci výzvy Ministerstva průmyslu a obchodu podnikatelům na vypsání dalšího dotačního programu na úspory energií společnost podala přihlášku. Žádost byla podána elektronicky a po potvrzení, že splňuje všechny stanovené parametry k tomu, aby mohla získat dotaci, byla vypracována projektová dokumentace na zateplení výrobních hal a obnovu strojního vybavení.

Projekt na úsporu energií byl rozvržen do dvou částí:



První část „stavební“ řešila stavební úpravy výrobních hal tak, aby se ušetřilo co nejvíce energie. Zahrnovala zaizolování stěn a střechy. Výměnu starých oken za nová plastová a také automatické zavíraní vrat při vstupu do hal. Vybudování nových střešních oken, která zajistí dostatek denního světla ve dne.



Druhá část „technologie“ obsahovala projekt na obnovu výrobního zařízení a vybavení hal tak, aby došlo k co největší úspoře energií. Vybudování nové nástřikové linky a vzduchotechniky.

Celý postup získávání a realizace dotace trval 1 rok. Realizace trvala asi půl roku a realizační firma musela být vybrána výběrovým řízením. Firma díky využití dotace na úsporu energií šetří životní prostředí a také může dále soupeřit na trhu, který je v dnešní době ekonomické krize velice drsný. Má dobré předpoklady pro to uspět i v dnešní špatné době. Díky úsporám energií šetří cca 1/3 nákladů. Jelikož výrobní hala byla již za hranicí své životnosti, došlo ke zlepšení pracovních podmínek, zvedla se „chuť“ zaměstnanců do práce díky novému, lepšímu pracovnímu prostředí a zaměstnanci odvádějí ještě lepší práci, než předtím. Ekologická zátěž byla snížena a dopad na životní prostředí není již tak špatný díky modernizaci provozu.

43  

Celkově vedení společnosti hodnotí rozdělování dotací za velice dobré a přínosné. Jen jsou zde malé výtky s vysokou administrativní zátěží spojenou se získáním dotace. Další výtkou k dotaci je nesmyslný postup při kontrole smluvních podmínek dotace. Úředníci, kteří přišli zkontrolovat, jestli byly splněny všechny podmínky spojené s realizací projektu, nezajímal ani tolik rozpočet stavby, ale největší důraz kladli na to, jestli jsou na dokumentech spojených s projektem hvězdičky (znak Evropské unie).

Získaná dotace pomohla firmě a vedení

přemýšlí o tom, zda nevyužije nějakou další nabízenou podporu pro malé a střední podnikatele.

44  

3 Výsledky 3.1 Hodnocení podpory MSP Celá tato práce byla zpracovaná v kontextu se zmiňovanou ekonomickou krizí. Jelikož tato krize nejvíce působí na malé a střední podnikatele, snažil jsem se popsat dopad této krize na tuto skupinu podnikatelů. Netroufám si odhadnout, jak dlouho ještě bude pokles ekonomiky v České republice a Evropské unii trvat (ani to nebyl cíl této práce). Těžko odhadovat, jaký dopad bude mít celková krize na malé a střední podnikatele. Z praktického příkladu, který je v druhé části této práce, je patrný přínos, jaký má podpora pro konkrétní firmu. Myslím, že přínosy podpory jsou veliké, ale je potřeba ještě trochu zapracovat na některých detailech. Mnoho podnikatelů může od žádosti o dotaci odradit administrativní zátěž spojená s vyřízením dotace. To je asi největší překážka pro tyto podnikatele. Pro malé a střední podnikatele nastalo špatné období. Ale co je dnes, nemusí být zítra. Tím chci říci, že dnes mnoho podnikatelů končí svoji činnost z důvodu nedostatku zakázek, práce a finančních prostředků, ale to se každým dnem může změnit. Pro řadu podnikatelů to otevírá nové možnosti. Spousta zahraničních firem opouští náš trh a přesouvá výrobu do východních zemí, kde je levnější pracovní síla. To vytváří možnost pro malé a střední podnikatele, kteří mohou naplno využít svých předností a prosadit se na uvolněném místě na trhu, který byl pro ně dříve nedostupný.

To může pomoci opětovně „nastartovat“ ekonomiku České

republiky. Vláda České republiky musí sledovat změny na trhu a pružně reagovat tak, aby upravovala podporu, aby byla co možná nejvíce efektivní.

45  

Závěr V této práci jsem se zaměřil na skupinu podnikatelů patřících do mikro, malých a středních podniků. Jak popisuji v první kapitole první části, malí a střední podnikatelé jsou velice důležitá skupina podnikatelů pro stabilitu ekonomiky státu. Státy si uvědomují důležitost této skupiny podnikatelů, a proto je podporují ve své činnosti (ale o tom až dále). Popis malých a středních podniků jsem doplnil o SWOT analýzou, v které jsem chtěl poukázat na silné a slabé stránky, příležitosti, hrozby těchto podniků. Podle této analýzy se potvrdilo zmiňované, a to, že malí a střední podnikatelé jsou velice obratní při změnách poptávky díky flexibilitě, jednoduché organizační struktuře a dalším. Bohužel jsem touto analýzou poukázal i na slabé stránky těchto podniků. Malé a střední podniky trpí nejčastěji nízkou kapitálovou vybaveností a špatnou dosažitelností cizího kapitálu. Ukázalo se, že tato slabá stránka působí velké potíže v boji s velkými podniky. Ve druhé kapitole první části popisuji ekonomickou krizi, která postihla „téměř celý svět“ a zpomalila rozvoj ekonomik vyspělých států. Z toho nevyplývá nic dobrého pro malé a střední podnikatele. V celé práci se snažím popsat dopad krize na malé a střední podnikatele. Ti byli krizí nejvíce postiženi. Z mnoha přiložených grafů, které jsou v první části této práce, je patrný dopad krize na malé a střední podnikatele. Postiženi byli nejvíce podnikatelé spojení s automobilovým průmyslem. Zanikla spousta malých a středních podniků působící v různých odvětvích. Vstupem České republiky do Evropské unie se „otevřely brány“ pro české podnikatele.

Malí

střední podnikatelé mohou volněji působit na trzích v okolních státech. Co se týká podpory, ta je uváděna ve třetí kapitole první části. Český stát začal čerpat informace od členů unie o jejich podporách tak, aby zefektivnil získání podpory. V podpoře malých a středních podniků pomáhá na evropské úrovni Charta pro podporu malých a středních podniků. Příliv informací a finančních prostředků napomohl malým a středním podnikatelům v expanzi na zahraniční trhy a především k posílení konkurenceschopnosti na domácím trhu. Bohužel se také ukázala stinná stránka podpory, která může za určitých okolností kazit konkurenční prostředí. Podpora malých a středních podnikatelů je realizována různými formami. Nejčastěji formou přímé a nepřímé podpory. Mezi nejvíce využívané nepřímé podpory patří „podnikatelské inkubátory“, které jsou hojně využívané začínajícími podnikateli. Podnikatelské inkubátory nabízejí vhodné prostředí pro začínající firmu a pomáhají podnikateli s realizací jeho

46  

myšlenky. Mezi další nepřímé podpory můžeme jmenovat zavádění inovací, propagace českých podnikatelů v zahraničí a tak dále. Mezi přímé podpory patří dotační programy podpor, které jsou cíleně směřovány ke konkrétnímu podnikateli, který si o podporu zažádal. Dotační programy jsou poskytovány příslušnými ministerstvy a organizacemi. Souhrn podpor je uveden v „koncepci podpory na rok 2007-2013“. Díky ekonomické krizi musela být řada dotačních programů přepracována tak, aby působily efektivněji a byly více užitečné podnikatelům. V důsledku krize byly vypsány i další dotační programy. V druhé části práce uvádím praktický příklad využité podpory. Potvrdilo se zmiňované, že podpora přináší spoustu kladů, ale i záporů. Pro mnoho podnikatelů může být velice obtížný proces žádání o dotaci. Shrnuto - celkový přínos podpory hodnotí majitel společnosti kladně, především z důvodu snížení ekologické zátěže na prostředí a zvýšení efektivity při výrobní činnosti podniku.

47  

Seznam použité literatury a materiálů Bibliografie: 1) KOVAŘÍKOVÁ, Jana. Podpora malého a středního podnikání v ČR [online]. Jenišov : Katedra ekonomických a sociálních věd, 2009. 73 s. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola a.s. Dostupné z WWW: . 2) SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Brno : Computer Press, a.s., 2009. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. 3) SOKOLT, Ladislav. Koncepce podpory MSP na období 2007 - 2013 [online]. 24.5.2006 [cit. 2011-02-14]. Minsterstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: . 4) ZUZÁK, Roman; KÖNIGOVÁ, Martina. Krizové řízení podniku. 2. rozšířené vydání. Praha : Grada, 2009. 256 s. ISBN 978-80-247-3156-8.

Internetové zdroje a články: 1) CVRČEK, Miroslav. Ekonomická krize v USA. Ekonomika [online]. 19. 3. 2008, [cit. 201012-16]. Dostupný z WWW: .

2) CzechInvest : Prosperita [online]. 2007 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z WWW: . 3) CzechInvest [online]. 2005 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: . 4) CZECHPOIN [online]. 2010 [2011-03-13]. Ministerstvo vnitra České republiky. Dostupné z WWW: . 5) CzechTrade [online]. 2009 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: . 6) Česká exportní banka [online]. 1995 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: .

48  

7) Definice malého a středního podnikatele [online]. 2008 [cit. 2011-02-14]. CzechInvest. Dostupné z WWW: . 8) Ekonomická krize 2008. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: . 9) Firemní finance : Dotace pro podnikatele a firmy [online]. 2010. Dostupné z WWW: . 10) Malé a střední podniky. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: . 11) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2006. Dostupné z WWW: . 12) Program rozvoje venkova 2007–2013 [online]. 2009-2010 [cit. 2011-03-13]. EAGRI. Dostupné z WWW: . 13) Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace CIP [online]. 2010 [cit. 201103-13]. Evropská komise. Dostupné z WWW: . 14) SINGER, Miroslav. Česká národní banka. Hospodářská krize a česká ekonomika [online]. 15. června 2010, 20100614, [cit. 2011-02-16]. Dostupný z WWW: . 15) SWOT. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: . 16) Výroční zpráva Operačního programu Podnikání a inovace za rok 2009 [online]. květen 2010 [cit. 2010-10-25]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: .

49  

17) Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009 [online]. 12. 7. 2010 [cit. 2011-02-13]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: .

Osobní konzultace: 1) Výroční zpráva společnosti na za rok 2010 : (majitel společnosti si nepřál uvádět jméno). Výroční zpráva. 2010, 2010, s. 1-78.

Zákony: 1) Zákon o podpoře malého a středního podnikání (online), (cit. 2.4.2011), dostupný z:  http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=47/2002 2) Zákon o účetnictví (online), (cit. 2.8.2010), dostupný z:http://busine ss.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/

50  

Seznam tabulek , grafů a obrázků Graf č.1 – Počet aktivních malých a středních podniků v ČR období 1999-2009…………………9 Graf č.2 – Počet zaměstnávaných lidí v malých a středních podnicích v období 1999-2009….....12 Graf č.3 – Účetní přidaná hodnota v období 1999-2009………………………………………..….14 Graf č.4 – Vývoj zahraničního obchodu malých a středních podniků v ČR v období 19992009……………………………………………………………………………………………………14 Tabulka č.1 – SWOT analýza malých a středních podniků…………………………………….…16 Obrázek č.1 – Reálný růst HDP ve světě v roce 2009………………………………………….…..20 Graf č.5 – Náklady na investice v období 1999-2009…………………………………………..…..22 Graf č.6 – Míra nezaměstnanosti k 31.12.2009 (v %)………………………….…………….…….30 Graf č.7 – Obrat společnosti…………………………………………………………………..….…42