Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik? Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s.
Vědeckopopularizační seminář Harmonizace fiskální a sociální politiky v EU? Brno, 4. května 2012 Tento seminář je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
KMráček11
Přímá a nepřímá veřejná podpora VaV • Členění veřejné podpory VaV – přímá a nepřímá Přímá veřejná podpora VaV - poskytnutí veřejných (státních) finančních prostředků na podporu VaV • Druhy přímé veřejné podpory VaV (institucionální podpora, účelová podpora grantových a programových projektů, podpora velkých infrastruktur, mezinárodní spolupráce ve VaV, spolufinancování OP ve VaV) • Výhody přímé veřejné podpory VaV (možnost zaměření na předem definované cíle, podpora koncepčního rozvoje VO…) • Nevýhody přímé veřejné podpory VaV (vysoké náklady spojené s administrací projektů, kontrolou projektů, selektivní přístup…) KMráček2012
2
Přímá a nepřímá veřejná podpora VaV Nepřímá veřejná podpora VaV - stimulace podnikatelských subjektů k vyššímu vynakládání prostředků na VaV • Druhy nepřímé veřejné podpory VaV (ve formě daňových pobídek a úlev, urychleného odpisování, zvýhodněných úvěrů, podpory rizikového kapitálu apod.) • Výhody nepřímé veřejné podpory VaV (plošné využití – není narušeno konkurenční prostředí; vyšší objektivita tržní alokace prostředků ponechané na firmách; administrativně a nákladově méně náročné…) • Nevýhody nepřímé veřejné podpory VaV (složitější daňová legislativa; komplikovaná predikce očekávaných daňových příjmů, vazba na zisk – MSP…) KMráček2012
3
Strategie Evropa 2020 a podpora V,V a I • znalosti, výzkum a inovace jako hybné síly dalšího růstu ekonomiky (tzv. inteligentní růst), opět úloha V, V, I a vzdělávání ve zvyšování konkurenceschopnosti, odbourání určité mezery ve vztahu k USA – tradiční benchmark • opět výdaje na VaV jako 3 % HDP, • celkové investice do VaV nyní v Evropě – ani 2 % HDP, USA – 2,7 %, Japonsko – 3,4 % • příčiny odstupu EU za USA a Japonskem: - rozdíly mezi členskými zeměmi EU v intenzitě VaV - zejména pak v úrovni financování VaV ze soukromých zdrojů • konkurenceschopné země ve VaVaI mají poměr státních a podnikových výdajů 1 : 2 až 1 : 3, země s ekonomickými problémy mají obvykle vyšší státní výdaje KMráček2012
4
Podíl státních rozpočtových výdajů na VaV na HDP • Průměr za EU27 – 0,75 %, údaje za rok 2009 • Rozpětí členských zemí EU od 0,20 % (Lotyšsko ) do 1,13 % (Finsko) • Vedle Finska další nejvyšší podíl rozpočtových výdajů na VaV na HDP – Dánsko (0,99 %), Portugalsko (0,92 %), Švédsko (0,92 %), Nizozemsko (0,89 %), Německo (0,87 %) • Na opačném konci vedle Lotyšska je Litva (0,26 %), Slovensko (0,30 %) a Rumunsko (0,31 %) • ČR (0,63 %) pod průměrem zemí EU27 • USA (1,17 %), Jižní Korea (1 %), Japonsko (0,75 %)
KMráček2012
5
Podíl státních rozpočtových výdajů na VaV na celkových veřejných výdajích • Průměr za EU27 – 1,48 %, údaje za rok 2009 • Rozpětí členských zemí EU od 0,39 % (Malta ) do 2,01 % (Finsko) • Vedle Finska další nejvyšší podíl rozpočtových výdajů na VaV – Portugalsko (1,92 %), Německo (1,83 %), dále Španělsko, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko • Nejnižší podíly vedle Malty Lotyšsko (0,47 %) , Litva (0,6 %) • ČR (1,38 %) pod průměrem zemí EU27 • USA (2,79 %), Jižní Korea (2,99 %), Japonsko (1,90 %)
KMráček2012
6
Podpora průmyslového VaV ze státního rozpočtu
• • • •
Podíl podpory průmyslového VaV z celkových rozpočtových výdajů Průměr za EU27 – 9,6 %, údaje za rok 2009 Nejvyšší podíl – Belgie (36,1 %) a Finsko (23 %) Nejnižší Malta (0 %) a Litva (0,1 %); velmi nízký podíl Francie (1,7 %) ČR (13,1 %) nad průměrem zemí EU27 , na úrovni Rakouska (13,3 %) a Německa (12,7 %)
KMráček2012
7
Celkové výdaje na VaV (% HDP)
KMráček2012
8
Výdaje na VaV podle zdrojů financování
KMráček2012
9
Nepřímá veřejná podpora VaV • Daňové pobídky začaly být široce využívány v zemích EU s cílem především povzbudit investory nebo společnosti k investicím do výzkumu a vývoje nebo k založení a vzniku nových technologicky orientovaných společností, a to zvláště cestou daňových dobropisů (tax credit) nebo nižšími daňovými sazbami. Daňové pobídky jsou zejména uplatňovány v těchto formách: tax credit (daňový dobropis, sleva na dani), odpočty (položky odčitatelné) od základu daně, odklady platby daně. • Využití v zemích s různými modely politiky KMráček2012
10
Nepřímá veřejná podpora VaV • Dále se pak využívá: - odpisová politika (zrychlené odpisování), - různé speciální daňové pobídky (cílené na vytváření nových pracovních příležitostí ve výzkumu a vývoji, na podporu zavádění a využívání high-tech zejména ve středních a malých podnicích apod.), - daňová podpora rizikového kapitálu, - snížení odvodů sociálního pojištění zaměstnavatele za výzkumné a vývojové pracovníky.
KMráček2012
11
Nepřímá veřejná podpora VaV • Daňové úlevy na VaV – Velká Británie, Irsko, Belgie, Rakousko, Španělsko, Maďarsko, Dánsko, Nizozemsko, Portugalsko, ČR • Německo, Švédsko, Finsko – preferují přímou podporu • Ve vyspělých zemích OECD – využívají také USA, Kanada, Japonsko, Austrálie, …. • Česká republika – od roku 2005 – odpočet od základu daně z příjmů ve výši 100 % výdajů na vlastní výzkum v daném zdaňovacím období - Předpokládá se rozšíření daňových úlev i na nakupovaný (smluvní) výzkum od výzkumných organizací. (Cílená daňová pobídka na podporu spolupráce (společných projektů) mezi universitami, veřejnými výzkumnými institucemi a průmyslovými firmami – viz např. Velká Británie, Kanada, Norsko, Japonsko, Španělsko ad.) KMráček2012
12
Děkuji za pozornost
Ing. Karel Mráček, CSc.
[email protected] m.: 723 079 137
KMráček11
