Heterogenita seniorů a podpora jejich života v komunitě Zdeněk Kalvach
Tlak demografické změny v ČR Aktuálně Ø +55 400/rok Obyvatelé ve věku 65+ v ČR 1950
1961
1970
1980
2001
2011
2025
735 000
912 000
1 190 000
1 373 000
1 411 000
1 645 000
2 420 000
Obyvatelé ve věku 90+ v ČR Aktuálně Ø +4 000/rok 1869
1930
1997
2050
Ženy
988
2 400
20 794
154 031
Muži
844
1 222
6 214
75 102
1 832
3 622
27 008
229 133
celkem
A ještě trochu demografie • Lidé ve věku 60+ na území ČR – 1850: 6 % – 2050: 40 %
• Index stáří (65+/0-14) – 1989: 57.4 % – 2013: 115.7 %
Stárnutí populace • Relativní – Pokles porodnosti
• Absolutní – Pokles úmrtnosti v mladším věku – více lidí se dožije „stáří“ – Pokles úmrtnosti ve „stáří“ – delší život ve „stáří“ – Zestárnutí poválečné „babyboom“ generace
• Důsledek: Demografická panika, strach z výdajů – penze, služby, výkony, kapacity
Zestárnutí „babyboom“ generace • Kolem 2015 tlak na penzijní systém • Kolem 2030 tlak na služby – Pečující jsou již (ne)vychováni - imprinting bez „nové“ enabling geriatrie, eliminace casus socialis) • • • • •
Primáři 50 let: promoce cca 2005 Staniční sestry 40 let: bakalář cca 2010 Promarněno 30 let výchovy, součinnosti služeb Zvýšení kapacit? Nové uspořádání služeb? A co obce? Vyobcují své starce? Zavřou je do ústavů?
Dlouhověká společnost • Dožití přirozené délky života • Naděje dožití 85-90 let • V nadcházejících letech převaha „starých seniorů“ nad „mladými seniory“ = deficit přirozené generační podpory
Kofi Annan, generální tajemník OSN (Světové shromáždění, Madrid, 2002) „Jsme uprostřed tiché revoluce, která svými zásadními ekonomickými, sociálními, kulturními, psychologickými a duchovními dopady daleko přesahuje oblast demografie.“ • Jde o víc než o kapacity!!! • Civilizační změna, nástup dlouhověké společnosti • Změna paradigmatu – periodizace života, sociálních rolí, pojetí a smyslu „stáří“ • Systémy služeb z poloviny 20. století se přežily • Transformace „práce“, služeb, podpory (péče)
Dvojí možný přístup k demografickému vývoji
1. Model „obranné zákopy“ • Despekt ke stáří • Strach z „šedé vlny“ a mandatorních výdajů • Úspory, bazální zabezpečení,nic nového • Levné chudobince, starobince, chorobince • Území nikoho- negativní kompetenční konflikty
2. Model „přehodit výhybku“ • Demografická změna • Nástup dlouhověké společnosti • Kvantitativní změny a stará pojetí nestačí • Nové paradigma • Zásadní role obcí
Dlouhověká společnost • • • • •
Setrvalá komprese nemocnosti a disability ve stáří „Stáří“ začíná později - orientačně od 80 let? Naděje dožití (life expectancy) je vysoká: 85-90 let Přibývá centenarians a supracentenarians Existenciální a psychosociální problémy: – Nedostatek uplatnění, nejasná sociální role, omezená svoboda – Osamělost, sociální exkluze, věková segregace – Fenomén Makropulos + neumím být konstruktivně starý – Ztráta vůle a smyslu života ve stáří (maladaptace) – Ageismus, společenský despekt
Česká realita • Vysoký podíl seniorů • Relativní vyspělost, ale … pod průměrem EU se zpožděním cca 15-20 let • Zátěž „normalizační“ stagnace 1965-1990 • Geriatrická negramotnost, ageismus • Tradiční preference ústavů před komunitní podporou • Služby roztříštěné, nenávazné, nerovnoměrné • Slabá role obcí (centralistické myšlení, etatismus)
Civilizační pokrok a … vnitřní periferie
Existuje „typický senior“?
Falešná stereotypizace versus zdravotněfunkční heterogenita seniorů Stárnutí úspěšné • Elitní • Fit • Nezávislí (chabé funkční rezervy, selhání v zátěži) Stárnutí neúspěšné a chorobné • Křehcí (frail) – funkčně/zdravotně labilní • Závislí – nesoběstační, pečovatelská podpora • Zcela závislí–imobilní, pokročilý syndrom demence • Umírající – paliativní péče
Priority přístupu • • • • •
Důstojnost Participace Autonomie Seberealizace, smysluplnost Zabezpečenost
Křehcí (frail) a závislí staří lidé • Nízká úroveň potenciálu zdraví – zdatnosti, odolnosti, adaptability • Fenomén bio-psycho-socio-spirituální • Vždy problematika zdravotně sociální • Více než pouhá involuce – neúspěšné stárnutí • Obvykle velmi staří, osamělí (ženy), nemocní, ohrožení
Ohroženost křehkých starých lidí • Utrpení – zbytečně nízká kvalita života • Institucionalizace • Diskriminace – „marní, přestárlí lidé 2. kategorie“ („dožívání bez základních práv“) – včetně omezení dostupnosti potřebné zdravotní péče
• Nepochopení, „zmizení“ • Negativní kompetenční konflikt– území nikoho
Nepříslušnost křehkých starých lidí v systému – nikam a nikomu nepatří • De-medicinalizace – příliš „sociální“ pro zdravotnická zařízení • De-socializace – příliš nemocní pro sociální zařízení • De-municipalizace – vyobcování – Není domovské právo – Obec je „nemá v popisu práce“ (katalog funkcí)
Kdo může překlenout území nikoho? Kdo je klíčový hráč? • • • • • • • • • •
Rodiny? Sousedé, dobrovolníci? NGOs? Profesní služby a zdravotní pojišťovny? Komerční služby? Obce (zvláště ORP) a jejich svazy (MASk)? Regiony? Stát? – legislativní a finanční rámec (oš. pojištění?) EU? Nikdo?
Systém integrovaných podpůrných služeb SIPS – řešení zdola Pro koho • Lidi (seniory) ohrožené institucionální péčí • Lidi (seniory) s ohroženou či ztrácenou soběstačností – lidi křehké a závislé + pro pečující rodiny Co • Nehierarchická místní (regionální) síť multirezortních služeb • Individuálně ucelená portfolia služeb ze širší množiny – personalizovaná podpora
Kdo obecně? - Široké spektrum • • • • • • •
Křehcí senioři s omezenou soběstačností Lidé se závažným zdravotním postižením Pečující rodiny Lidé bez přístřeší včetně matek s dětmi Oběti domácího násilí Lidé vyloučení – komunity i jednotlivci Lidé „asociální“ – Riziková mládež – Závislosti – alkohol, drogy, gambling – Tuláctví
Komunitní integrovaná podpora: pro koho a čím limitována • Lidé ohrožení ztrátou autonomie a/nebo institucionalizací • Lidé s nedůstojně nízkou kvalitou života • Lidé s omezenou schopností/možností řešit své životy, potřeby • Lidé s problémovým chováním – obava o ně i z nich
• Kompenzovatelností deficitů a limitů • Vůlí subjektů • Domnělou či skutečnou nebezpečností subjektů • Ekonomickým kapitálem společnosti (nač máme) • Sociálním kapitálem společnosti (co chceme a tolerujeme) • Know how (co umíme)
Systém integrovaných podpůrných služeb SIPS – řešení zdola Kdo – Koordinátor SIPS v rámci obce • komunitní sestra, zdravotně sociální pracovník
– Poskytovatelé jednotlivých služeb – Místní správa/samospráva – projednávání agendy SIPS (podklady koordinátora) + vytváření podmínek (např. komunitní plánování)
Systém integrovaných podpůrných služeb SIPS – řešení zdola Jádro činnosti a čím začít • Depistáž: kdo v obci SIPS potřebuje, kdo je ohrožen • Dispenzarizace: registr, sledování, včasná intervence ohrožených - kalamity • Koordinace poskytovaných služeb (case management): individuální plán podpory, dokumentace • Poradenství, edukace: při zdravotním postižení, ztrátě soběstačnosti, bezradnosti rodiny
Depistáž – vyhledávání klientů • Lidé ohrožení – – – – – – –
Disabilita, ztráta soběstačnosti Self-neglect, nezvládání životní situace Labilita zdravotního/funkčního stavu Pokročilá kognitivní porucha Pokročilý věk (nad 80-85 let?) Osamělost Příspěvky na péči
• Spolupráce: praktičtí lékaři, občanský aktiv • Vždy souhlas se zařazením do registru! Pozor na labling,žádné informace zdravotním pojišťovnám!
Dispenzarizace – aktivní sledování, návštěvy • Periodicky • V době kalamit – mrazy, vedra, chřipková epidemie, … • Na vyžádání klienta či jeho rodiny • Na upozornění – praktický lékař, sousedé, home care, jiný poskytovatel služeb • Výstup: záznam, rada, intervence, vyžádání vyšetření – především funkční vyšetření klienta SIPS (ucelené geriatrické vyšetření s návrhem dalšího postupu – PL či geriatr)
Koordinace a dokumentace • Karta klienta SIPS • Ucelené funkční posouzení klienta SIPS – PL či geriatr (geriatric evaluation and management) • Individuální plán podpory • Záznamy o změnách stavu, intervencích, návštěvách, periodických vyšetřeních • Přehled o aktivním portfoliu služeb a podpor
Poradenství • • • •
Ucelený přehled o SIPS Kontakty Multirezortní informační materiály Edukace v rozsahu kompetencí koordinátora + domluva další edukace
Prvky SIPS - 1 • • • • • • • • • • •
Klient Laická podpora, rodina Podpora pečující rodiny Praktický lékař Home care Pečovatelská služba Dobré sousedství Osobní asistence Tísňová péče (role ICT) Nutriční poradenství Opatrovnictví
• Fyzioterapie • Ergoterapie + úprava barier, prostředí doma • Protetika • Půjčovna pomůcek • Psychoterapie • Logopedie • Kognitivní rehabilitace • Sociální práce • Mobilní hospic (spec. PP) • Komunitní psychiatrie
Prvky SIPS - 2 • Geriatrické ambulance • Rehabilitační odd. pro ICF • Depistáž, dispenzarizace (komunitní sestra), poradenství • Case management a součinnost služeb • Denní centra • Podpora pečujících, supervize • LTV, rekondice
• Bezbariérové veřejné prostory (přístupnost, univerzální design) • Centra podpory pro specifická postižení (Tyfloservis, Lorm) • Dobrovolníci • Společnictví, komunikac • Asistované bydlení, DPS, byty zvlášt. určení, AAL
Prvky SIPS - 3 • Rehabilitační nemocniční oddělení – časná rehabilitace • Nemocniční geriatrická oddělení (akutní intervence, GEM) • LDN, NNP, rehab. OLÚ • ÚSP • Ústavy LTC (oš. centra) • Hospice
• Podpora obcí – vytváření podmínek • Komunitní plánování „nadresortní“ • Církve • Nestátní neziskové organizace • Animace, volnočasové aktivity, destigmatizace
Age-friendly environments in Europe • Projekt Evropské úřadovny WHO + EC • Implementace seniorům přátelských prostředí do Evropského kontextu • Pro obce, regiony (MAS) • Koordinátor: AGEPlatform Europe www.age-platform.eu
AFE - Innovnet • Inovativní síť k rozvoji age-friendly environments + ke sdílení dobré praxe • www.afe-innovnet.eu •
[email protected]
Age-friendly city – 8 priorit, respektování heterogenity! • Veřejná prostranství a budovy - přístupnost • Doprava • Bydlení (centra?) • Sociální participace • Respekt a soc. inkluze • Občanská participace a zaměstnanost • Komunikace, informace • Komunitní podpora, zdravotnické služby (SIPS)
Global age-friendly city: a guide • WHO 2007 • V poslední době implementace dalších age-friendly priorit – Demence – Paliativní (hospicová) péče
WHO Global network of age-friendly cities • • • •
www.who.int/ageing/age_friendly_cities_network Projednávání přihlášek: únor, květen, srpen, listopad www.who.int/ageing/aplication_form Cca 5letý plán: – příprava až 2 roky: • • • •
Nastavení mechanismů jak zapojit do projektu seniory Zhodnocení stávající „přátelskosti“ města či regionu (MASk) Stanovení plánu, priorit ke zlepšení situace – musí potvrdit WHO Identifikace evaluačních indikátorů (jak hodnotit implementaci)
– Realizace, implementace plánu - 3 roky – evaluace - konec 3. roku realizace
Související hnutí • Národní síť zdravých měst www.nszm.cz • Též projekt WHO • Též 2 roky AFE – www.mestoseniorum.cz „Inspirace pro města, jak vycházet vstříc seniorům a jak využít potenciál, který pro společnost představují
