Problematika integrace muslimských komunit v EU

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví

Problematika integrace muslimských komunit v EU

Diplomová práce

Autor:

Martina Kaderová Finance

Vedoucí práce:

doc. Ing. Dr. Štefan Danics

Praha

Duben 2011

1

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Českých Budějovicích, dne 26. dubna 2011

2

Martina Kaderová

Poděkování: Chci upřímně poděkovat vedoucímu mé práce doc. Ing. Dr. Štefanu Danicsovi, Ph.D. za jeho vedení a připomínky ke zlepšení rozsahu a kvality mé práce. Děkuji mu za moţnost pracovat na toto zajímavé téma. Dále děkuji mé kamarádce Daniele Belanové, MBA za inspiraci při přípravě mé práce. Nejvíc ze všeho bych chtěla poděkovat mému manţelovi za trpělivost, povzbuzení a lásku.

3

Anotace Cílem diplomové práce je přiblíţení třecích ploch při integraci muslimů do Evropské unie s důrazem na odlišnosti islámského bankovnictví. Předkládaná práce je rozčleněna do pěti hlavních kapitol. První kapitolu tvoří systematické srovnání moderních ekonomických systémů s islámem, které je důleţité pro pochopení celého systému islámské ekonomie a návaznosti dalších částí. Druhá kapitola řešící zvláštnosti islámské komunity v Evropě, čerpá z publikovaných zdrojů více či méně známých odborníků a zveřejněných průzkumů zabývajících se studovanou problematikou. Analytická část této práce je postavena na rozhovoru s bývalým ministrem zahraničních věcí a jeho odborném pohledu na muslimskou menšinu v evropském prostředí. Navazující třetí část charakterizuje rysy a jedinečné vlastnosti islámských bankovních sluţeb, jakoţto segmentu atraktivního pro investory z celého světa a spojuje předchozí text s další čtvrtou částí věnovanou komparaci evropského a islámského bankovnictví. Problematiku fungování islámského způsobu finačnictví povaţuji za zajímavou, protoţe toto specifické odvětví není v českém prostředí příliš známé. Závěrečná část se pak věnuje otázce multikulturalismu a zamýšlí se nad politickými i kulturními aspekty vztahu Západu a islámského světa. Poslední část je věnována pouţité literatuře a přílohám. Diplomová práce vychází zejména z elektronických zdrojů, neboť kniţní publikace k tématu není snadné v ČR získat.

Abstract The aim of this thesis is to examine the friction that occurs when integrating Muslims into the European Union, with emphasis on the unique aspects of Islamic banking. The thesis is divided into five main chapters. The first chapter consists of a systematic comparison of modern economic systems and Islam, which is critical for understanding the whole system of Islamic economics and the continuity of other parts of this work. The second chapter addresses the particularities of Islamic communities in Europe, drawing on published sources, expert commentary and documented research in this field. Included in the second chapter is an interview with a former Foreign Minister and an analysis of his views on the Muslim minority in Europe. The third chapter describes the features and characteristics of Islamic banking services, and outlines the reasons why they are attractive to investors from around the world. The fourth chapter combines an assessment of the principles discussed in chapter three with a comparison of European and Islamic banking. This specific area of research is 4

not well publicized in the Czech Republic and that is the reason I have chosen this topic. The final chapter is devoted to the issue of multiculturalism, and explores the political and cultural aspects of the relationship between the West and the Islamic world. Bibliography and annexes follow. The thesis is based primarily on electronic resources as books in the Czech Republic are difficult to obtain.

5

Obsah ÚVOD ................................................................................................................................. 8 I. ISLÁM A JINÉ EKONOMICKÉ SYSTÉMY SVĚTA ................................................ 10 1.1. Islám a kapitalismus ................................................................................................... 11 1.2. Islám a socialismus .................................................................................................... 14 1.3. Islámský socialismus ................................................................................................. 17 1.4. Islám jako totalitní ideologie? .................................................................................... 18 II. SPECIFIKA ISLÁMSKÉ KOMUNITY V EVROPĚ ................................................ 19 2.1. Predikce nárůstu muslimské populace ....................................................................... 19 2.1.1. Faktory populačního růstu muslimů ....................................................................... 21 2.2. Evropské obavy z islamizace ..................................................................................... 25 2.3. Islamofóbie a její příčiny ........................................................................................... 29 2.3.1. Islámský fundamentalismus .................................................................................... 30 2.3.2. Současná kontroverze ............................................................................................. 31 III. ISLÁMSKÉ BANKOVNICTVÍ A JEHO ZVLÁŠTNOSTI ...................................... 34 3.1. Význam náboţenství v islámském bankovnictví ....................................................... 35 3.2. Základní principy islámského bankovnictví .............................................................. 36 3.3. Produkty islámského finačnictví ................................................................................ 38 3.3.1. Cenné papíry - Sukuk.............................................................................................. 42 3.3.2. Specifický platební styk Hawala ............................................................................. 43 3.4. Islámské finanční instituce ......................................................................................... 46 IV. KOMPARACE ISLÁMSKÉHO A EVROPSKÉHO BANKOVNICTVÍ ................. 49 4.1. Rozvoj islámského bankovnictví v Evropě................................................................ 49 4.1.1. Velká Británie – metropole islámského bankovnictví ............................................ 50 4.1.2. Francie..................................................................................................................... 51 4.1.3. Německo ................................................................................................................. 52 4.1.4. Česká republika ....................................................................................................... 52 V. MULTIKULTURALISMUS V EVROPĚ ................................................................... 54 5.1. Islámské asociace v Evropě ....................................................................................... 54 5.2. Multikulturalismus vs. asimilace ............................................................................... 57 5.3. Koncepce multikulturalismu v současné době ........................................................... 58 ZÁVĚR ............................................................................................................................. 60

6

„Důležité je pochopit, že moderní pocit nacionalismu se vyvinul zároveň s pocitem mezinárodnosti. Národnost a mezinárodnost se nevylučují, ale vyvažují se. Národové nejsou ohroženi mezinárodností, nýbrž druhými nacionalismy, jak jim říkáme výbojnými. Moderní mezinárodnost, jak ji představuje Společnosti národů a jiné organizace, je významným prospěchem právě po stránce národní.“1 (Tomáš Garrigue Masaryk)

1

ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem 3: Myšlení a život. E-book – dostupný z WWW:

7

ÚVOD Kdybychom diskutovali o integraci islámské komunity v Evropě před sto lety, tvrdili bychom, ţe jde o věc nemoţnou, ţe Evropa stojí na antických a křesťansko-ţidovských kořenech a nemá s islámem nic společného. Málokdo by tehdy předpovídal, ţe masivní muslimská imigrace do poválečné Evropy začne o 50 let později měnit ekonomické i kulturní jádro Evropy. Dnes se zdá, ţe přítomnost islámu se v současné době stal jakousi noční můrou Evropanů a vyvolává u evropské populace obavy. Muslimové jsou největší náboţenskou menšinou v Evropě a islám je nejrychleji rostoucím náboţenstvím. Jako takové mění demografii evropských států. Evropané se najednou nacházejí v krizi své vlastní identity a i průměrný Evropan začal chápat, ţe čím silnější bude mít islám v Evropě pozici, tím je pravděpodobnější, ţe Evropa bude ztrácet svou tvář, svobodu a své hodnoty. Hovoří se o střetu civilizací. Otázka islámu se přestěhovala do evropské politické agendy. 0dborníci i světoví političtí vůdci se z různých ekonomických i politických důvodů snaţí najít podobnosti nebo rozdíly mezi islámským ekonomickým systémem a systémy zaloţenými na trţní ekonomice i plánovaném hospodářství. S rostoucím počtem kulturních menšin v Evropě roste i význam rozvíjejícího se islámského finančního sektoru. Toto specifické odvětví, řídící se principy islámské ekonomie, demonstruje ekonomické činnosti zaloţené na islámských bankovních zásadách. Vidíme kolem sebe nové občany a nové symboly, na které nejsme zvyklí. Někteří argumentují, ţe muslimská kultura, postavená na dodrţování islámského práva šaría, je v rozporu s evropským prostředím v otázkách svobody projevu, práv ţen či staveb minaretů. Další otázkou je však všeobecná generalizace muslimů i pohled médií. Během posledních dvaceti let se stal islám tématem kontroverzních debat, z nichţ většina poukazuje na pokračující předěl mezi Evropou a muslimskou populací, která v ní ţije. Cílem

8

diplomové práce je přiblíţení třecích ploch při integraci muslimů do Evropské unie s důrazem na odlišnosti islámského bankovnictví. Předkládaná práce je rozčleněna do pěti hlavních kapitol. První kapitolu tvoří systematické srovnání moderních ekonomických systémů s islámem, které je důleţité pro pochopení celého systému islámské ekonomie a návaznosti dalších částí. Druhá kapitola řešící zvláštnosti islámské komunity v Evropě čerpá z publikovaných zdrojů více či méně známých odborníků a zveřejněných průzkumů zabývajících se studovanou problematikou. Analytická část této práce je postavena na rozhovoru s bývalým ministrem zahraničních věcí a jeho odborném pohledu na muslimskou menšinu v evropském prostředí. Navazující třetí část charakterizuje rysy a jedinečné vlastnosti islámských bankovních sluţeb, jakoţto segmentu atraktivního pro investory z celého světa a spojuje předchozí text s další čtvrtou částí věnovanou komparaci evropského a islámského bankovnictví. Problematiku fungování islámského způsobu finačnictví povaţuji za zajímavou, protoţe toto specifické odvětví není v českém prostředí příliš známé. Závěrečná část se pak věnuje otázce multikulturalismu a zamýšlí se nad politickými i kulturními aspekty vztahu Západu a islámského světa. Poslední část je věnována pouţité literatuře a přílohám. Diplomová práce vychází zejména z elektronických zdrojů, neboť kniţní publikace k tématu není snadné v ČR získat. Zvýšením povědomí o muslimských menšinách kolem nás si můţeme vytvořit osobní nikoliv reprodukovaný názor na multidimenzionální realitu islámu. Odlišné kontexty reflektují různorodé chápání problematiky. I já jsem euroobčan a svým způsobem přispívám do globální diskuze o islámu prostřednictvím této diplomové práce.

9

I. ISLÁM A JINÉ EKONOMICKÉ SYSTÉMY SVĚTA Nejdominantnější ekonomické systémy v moderním světě jsou v současné době kapitalismus a socialismus. Islámská ekonomika má tendenci být popisována buď jako unikátní systém nezávislý na kapitalismu a socialismu, nebo jako zlatá střední cesta mezi těmito dvěma extrémy. Islámský ekonom Muhammad Umar Chapra tvrdí, ţe to, co kapitalismus a socialismus postrádá a islám nabízí, je synopse mezi duchovními a materiální hodnotami. Kapitalistické a socialistické systémy prý opomíjí duchovní potřeby obyvatelstva. Každý pokus poukázat na podobnosti mezi islámem a těmito dvěma systémy ukazuje neznalost toho, co kapitalismus i socialismus je, tedy materialistický systém,2 říká Chapra a tím popisuje islám jako unikátní systém. Existuje mnoho různých definic islámské ekonomiky. Další ekonom Muhammad Abdul Mannan definuje islamskou ekonomii takto: Islámská ekonomie je společenská věda, která studuje ekonomické problémy lidí, kteří vyznávají islámské hodnoty. 3 Obecně lze říci, ţe ekonomický ţivot muslimů je postaven na pevných základech, kdy předpisy, zákazy či doporučení, které obsahuje šaría, jsou v islámském světě povaţovány za základ jejich celkové ekonomické teorie. Je potřeba zopakovat, ţe šaría není právo vázané na jeden stát, je to právo společné lidem jednoho vyznání, muslimům. Není to kodifikovaný zákon v pravém slova smyslu. Je to zákon schopný vývoje a připouští různou interpretaci. Výklad v případě nové skutečnosti nebo nejistoty poskytují církevní hodnostáři "mufti". Jejich stanoviska se mnohdy značně různí podle toho, kterou ze čtyř hlavních škol islámu vyznávají.

2

CHAPRA, Muhammad Umar, Objectives of the Islamic economic order. Islamic Foundation, 1979, Leicester, ISBN 0860370518 3

MANNAN, Muhammad Abdul. Islamic economics: theory and practice. Boulder: Westview Press, 1987

10

Pojďme si tedy nejprve ukázat základní principy světových ekonomických systémů ve srovnání s islámem.

1.1. Islám a kapitalismus Co je kapitalismus? Kapitalismus je podle různých nauček definován jako ekonomický systém, v němţ jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví provozovány za účelem dosaţení zisku.

Jinými slovy, je to typ ekonomiky, v němţ je kapitál, zboţí i sluţby

v soukromých rukou a můţe být s nimi podle určitého právního řádu volně nakládáno. Nejdůleţitější je v tomto společenském systému motiv zisku. Mezi hlavní rysy kapitalismu patří: existence neomezeného soukromého vlastnictví výrobních prostředků, ekonomická svoboda, ziskový motiv jako stimul pro výrobní činnost, volný trh a hospodářská soutěţ; existence monopolů; velké rozdíly v rozdělování bohatství, ekonomické vykořisťování slabých silnými, atd. Srovnání s islámem Kapitalismus a islám jsou z hlediska jejich základních ekonomických konceptů porovnány podle: 1. Právo na vlastnictví Existence práva na soukromé vlastnictví majetku je charakteristickým znakem kapitalismu. Poskytuje jedinci nebo skupině jednotlivců neomezené a nezatíţené plné vlastnické právo k majetku. Člověk můţe nabývat, vlastnit nebo zcizit majetek jakýmkoliv způsobem se mu líbí. Neomezené právo vlastnit majetek a produkovat zisk vede podle Dr. Muhammada Sharifa Chaudhry4, pakistánského spisovatele a autora více neţ 20 knih o islámu, ke koncentraci bohatství pouze do několika málo rukou. Narušuje totiţ rovnováhu v rozdělování bohatství a příjmů ve společnosti. Ekonomické rozdíly a prohlubující se propast mezi bohatými a chudými jsou jablkem sváru v kapitalistické společnosti.

4

CHAUDRY, Muhammad Sharif. Fundamentals of Islamic Economic System. ISBN: 969-8487-00-X, Burhan Education and Welfare Trust, 198-N Samanabad, Lahore, Pakistan, 1999

11

Islámské pojetí vlastnictví je velmi specifické. Uznává soukromé vlastnictví, ale na rozdíl od kapitalismu má vlastnictví v islámu slouţit veřejnému zájmu. Korán říká, ţe Bůh je jediný vlastník všeho a člověk je pouze správce, který drţí majetek Boha na zemi v opatrování. Vlastnictví tedy ve skutečnosti patří Bohu a je lidem pouze propůjčeno, aby mohli plnit záměry Boha. Jinými slovy, to, co Alláh stvořil pro prospěch člověka, patří celému lidstvu, a člověk je proto více vnímavý k potřebám společnosti. 2. Ekonomická svoboda Dalším rysem kapitalistické ekonomiky je neomezená ekonomická svoboda. Kaţdý jedinec můţe svobodně iniciovat a organizovat své podnikání, ţivnost, profesi, obchod atd. Má plnou svobodu získávat co nejvíce přijmů jakýmkoliv způsobem. Tato neomezená ekonomická svoboda můţe podle islámu však často vést k nekalým praktikám v podnikání, které mohou vyústit v pašování, podvody, provozování hazardu a prostituci. Islámské ekonomické chování se opírá o soubor pravidel, zákazů a doporučení, které mají ve své podstatě ustanovit morálně i funkčně dokonalejší ekonomický systém, neţ je kapitalismus. Islám nezasahuje do ekonomické svobody jednotlivce, pokud tato svoboda není škodlivá pro dobro společnosti. Eticko-morální základ všech ekonomických vztahů je zaloţen na rozlišení mezi halal a haram, jak je stanoveno v šaríi. Stoupenci islámu jsou povinni vést materiální ţivot způsobem halal či haram. Pojem halal a haram5 Označení pro všechny (nejen ekonomické) činnosti, které jsou podle muslimského práva povoleny (halal) nebo zakázany (haram). Je to pevně daný a neměnitelný koncept povoleného a zakázaného ve všech aspektech muslimského ţivota. 3. Monopol Je známo, ţe

kapitalismus a svobodný trh vedou ke vzniku a „nadvládě“ či „diktátu“

monopolů. Pojem monopol je v našem prostředí ztotoţňován s ekonomickou mocí a dominantním postavením na trhu. 5

ICC Services, What is halal, haram, dostupný z WWW:

12

Islám vytváření monopolů zakazuje. Monopolní praktiky v oblasti obchodu i politiky jsou v rozporu s islámskými principy.

Šária zakazuje jakoukoliv diskriminaci cen. Nicméně

v některých muslimských zemích je například bankovní systém provozován jako státní monopol. Takový případ se vyskytl u Malajské islámské banky, provozované jako státní monopol.

4. Bankovní systém Je velmi mylná představa, ţe neexistují ţádné rozdíly mezi islámským a evropským bankovnictvím. Moderní bankovní systémy jsou postaveny na úrocích. Hlavním konceptem je časová hodnota peněz, kdy určité mnoţství peněţních prostředků má jinou hodnotu nyní a jinou hodnotu v budoucnosti. Islámské bankovnictví je unikátní systém bankovnictví a bankovních činností, které se liší od konvenčního bankovního světa mnoha způsoby. Je zaloţen na islámském ekonomickém právu, řídí se specifickými pravidly a také je určován významnými islámskými učenci a ekonomy. Kaţdá islámská banka má svůj poradní orgán sloţený z expertů na islámské právo a finance. Tato rada má za úkol výklad toho, co je v obchodě přípustné, a co uţ nikoli. Protoţe výklad není vţdy jednotný, liší se i spektrum aktivit různých islámských bank. Co je někde přípustné, je jinde uţ radou pro dodrţování šaríi v bance zapovězeno. Nově vytvářené produkty putují před tuto radu a následně je vydáno rozhodnutí, tzv. fatwa. Vkladatelé jsou povaţováni za partnery, jejich peníze jsou investovány a místo úroků se podílejí na zisku či ztrátě projektů, do kterých se investuje. Pohled na islámský bankovní systém odhaluje nejen odlišný přístup k finančním prostředkům, ale také různé způsoby řešení finančních operací. Zakazuje totiţ lichvu, výběr a placení úroků, obchody, které jsou spojeny s finančními riziky (hazard) a investování do podniků, které jsou v rozporu s obecnými zásadami muslimské etiky, jako jsou podniky, které vyrábějí vepřové maso, tabák, alkohol nebo společnosti profitující na výrobě pornografie. Samotná podstata islamských financí je zaloţena na jakémsi systému sdílení. Banky jsou lépe kryty podílnickým kapitálem a nezávisí tolik na cizích zdrojích a dluhovém financování. „Krása islámského bankovnictví a důvod pro jeho používání místo současného trhu je v tom, 13

že slibujete jen to, co vlastníte6,“ říká šéf bahrajnské banky Unicorn Investment Bank Madţíd ar-Rifáí. Zkoumáním stávající islámské ekonomické literatury zjistíme, ţe islámský finanční sektor nabízí velmi specifická řešení prostřednictvím svých ekonomických právních předpisů, kterým se budu podrobněji věnovat v dalších kapitolách mé diplomové práce. 5. Rozdělování bohatství V kapitalismu existuje plná ekonomická svoboda, která ovšem způsobuje ekonomickou nerovnost. Tato nerovnováha můţe vést k propasti mezi majetnými a nemajetnými. Podle největšího ekonomického liberála 20. století, Miltona Friedmana, jehoţ výzkumy byly oceňeny Nobelovou cenou za ekonomii, přináší svobodný trh a liberalismus rozvoj celé kapitalistické společnosti. Ve své knize Svoboda volby říká: "Ekonomická svoboda je základní podmínkou politické svobody. Tím, že umožní lidem spolupracovat bez donucení a bez centrálního řízení, omezuje oblast, ve které může být realizována politická moc. Rozšířením moci navíc svobodný trh omezuje možnosti koncentrace politické moci. Koncentrace politické a ekonomické moci v jedněch rukou je spolehlivým receptem na vznik tyranie.7“ Naproti tomu jedna ze zásad islámu je vytvoření spravedlivé společnosti v níţ se všichni budou chovat zodpovědně a poctivě. Netoleruje existenci rozdílů mezi bohatými a chudými a snaţí se eliminovat koncentraci bohatství pouze do omezeného okruhu lidí. Pro překlenutí propasti mezi bohatými a chudými a pro zajištění spravedlivé distribuce bohatství, islám přijal řadu opatření, jako je Zakat a Sadaqat, dobrovolné charity a povinné příspěvky ve formě daní a poplatků.

1.2. Islám a socialismus Co je socialismus? Socialismus je podle encyklopedie Britannica v uţším slova smyslu ideologie, která klade hlavní důraz na solidaritu a která věří, že by ekonomika i další odvětví 6

Islámské bankovnictví proţívá prudký rozvoj, článek publikovaný 19. 6. 2009, dostupný z WWW: 7

FRIEDMAN Milton, FRIEDMAN Rose. Svoboda volby. Liberální institut, Praha 1992, Úvod, ISBN 80-85467-85-2

14

společnosti měly být do značné míry centrálně řízeny. Encyklopedie říká: "Socialismus je v podstatě doktrína, která má za cíl kolektivní organizování společnosti prostřednictvím společného vlastnictví a kolektivní kontrolou výrobních prostředků.8" Zmíněný Muhammad Sharif Chaudhry ve svých úvahách o socialismu uvádí, ţe: "Cílem socialismu je dosáhnout spravedlivější a efektivnější distribuce zboží a zajistit lepší ekonomické plánování, než existuje v rámci kapitalismu.9“ Politologové a odborníci se neshodnou na jednotné definici socialismu. Jak kdysi někdo trefně poznamenal - existuje tolik druhů socialismu, kolik je na světě socialistů samotných. Slovo „socialismus“ vstoupilo do veřejného uţívání kolem roku 1830. Karl Marx, známý jako otec socialismu, vyvinul princip tzv. vědeckého socialismu. Kapitalismus byl totiţ podle Marxe přeţitkem, a proto ho měl nahradit jiný "spravedlivější" systém, který by více odpovídal dosaţené úrovni výrobních metod společnosti. Spolu se svým přítelem Friedrichem Engelsem napsal a vydal slavný Komunistický manifest z roku 1848, který se stal programem celého mezinárodního dělnického hnutí. Jeho snem a ţivotním cílem byla revoluce vedená dělnickou třídou, která by svrhla kapitalismus a nastolila systém nový - komunismus. V roce 1867 napsal své ţivotní dílo Kapitál10, které se stalo biblí socialismu, a ve kterém popisuje svou tzv. teorii nadhodnoty. Marx v ní chtěl ukázat, jak jsou dělníci vykořisťováni kapitálem. Dělníci podle něj svou prací vytvářejí určitou pracovní hodnotu. Od kapitalisty však dostávají za svou práci jen jakousi minimální mzdu. Rozdíl mezi hodnotou jejich práce si ponechává kapitalista a tím je vykořisťuje. Charakteristické rysy socialismu Veřejné nebo státní vlastnictví všech výrobních prostředků, deformace pojetí ekonomické rovnosti, popírání víry v existenci Boha a všech vyšších hodnot ţivota, totalitní stát a diktatura proletariátu, potlačování občanských svobod, atd. 8

Encyklopedie Britannica, Socialismus – definice, dostupný z WWW: 9

Chaudry, Muhammad Sharif. Islam and

other

10

economic

systems.

Dostupný

z

WWW:

MARX, Karel. Kapitál: kritika politické ekonomie. Díl první, Kniha první, Výrobní proces kapitálu, Svoboda, Praha, 1978.

15

Srovnání s islámem Socialismus a islám jsou z hlediska jejich základních ekonomických konceptů porovnány podle: 1. Vlastnictví Nejvýraznějším rysem socialistického hospodářství je státní vlastnictví všeho majetku a výrobních prostředků. Pozemky, továrny, doprava, komunikace atd. jsou pod státní kontrolou. Byrokratické řízení hospodářských zdrojů vede k neefektivnosti, nízké produkci, neschopnosti podnikání a potlačuje vlastní touhu po nadvládě a moci. Islám neruší soukromé vlastnictví majetku a nesvěřuje ho pouze do rukou státu. Zároveň sice hájí veřejné vlastnictví některých majetků, to ale musí být prospěšné celé společnosti. Na rozdíl od socialismu, islám dává ekonomickou svobodu jednotlivcům, kteří získali bohatství, vlastní jej a uţívají si ho v určitých mezích a za předpokladu, ţe není v rozporu s učením islámu. 2. Materialismus Socialismus, a to zejména vědecký socialismus či komunismus se opírá o čistě materialistický základ. Marx se snaţil vysvětlit kaţdou událost v historii ekonomickými důvody. Podle něj původ kaţdé činnosti člověka spočívá pouze v ekonomickém faktoru. Engels říkal, ţe hmota je jediná skutečná věc na světě. Komunisté tvrdí, ţe všechny různé fáze lidského pokroku jsou souhrou protichůdných ekonomických sil. Komunismus je čistě materialistická ideologie, která zesměšňuje náboţenství a pojetí Boha. V očích islámu blaho společnosti nespočívá pouze v hospodářské prosperitě, nýbrţ i v morálním a duchovním rozvoji. Islám neodrazuje od získávání materiálního blahobytu, ale musí se tak dít poctivým způsobem. Podle musllimů můţe být materiální svět dobrým prostředkem k poznání Boha.

16

1.3. Islámský socialismus Počátkem 50. a 60. let se v souvislosti s rozpadem koloniálních impérií Velké Británie a Francie zvedla v arabských zemích prudká vlna antiimperialismu, nesená kupředu mladou arabskou inteligencí a příslušníky nové generace formující se státní byrokracie a armády.11 Ti si uvědomovali palčivou hospodářskou zaostalost svých zemí, jejíţ příčinu spatřovali jak v předchozí nadvládě západních velmocí, tak ve vlivu antimodernistických a reakčních náboţenských autorit. Řešením obou těchto problémů se zdál být „bleskurychlý“ vývoj Sovětského svazu od jedné z nejzaostalejších zemí světa k ekonomické, politické a vojenské velmoci. Sympatie Arabů k SSSR dále sílily, protoţe Sověti řadě z nich poskytovali politickou i materiální pomoc v jejich rozvoji. Arabská elita se tedy snaţila napodobit sovětský politický systém a začala vytvářet koncepci arabského islámského socialismu. Celá myšlenka spočívá ve skloubení islamismu, socialismu a nacionalismu-panarabismu nebo spíše panislámismu (ideologie, která hovoří o sjednocení všech arabských zemí pod jediným správným náboţenstvím islámem, jeţ by vystupovaly ve světě jako jeden nenahraditelný celek, jako jednotná síla bojující proti Západu). Arabové nacházeli podobnosti mezi učením Mohamedovým a socialistickým, protoţe v koránu nejsou sepsány jen náboţenské výroky. Nalezneme tam i části, jeţ hovoří o politickém uspořádání lidu. Mluví např. i o rozdělování půdy a bohatství a péči o chudé. Někteří ortodoxní islamisté však islámský socialismus odsuzují, protoţe socialismus se jim zdá příliš ateistický (i kdyţ ani samotní přívrţenci islámského socialismu se nepovaţují za marxisty, protoţe odmítají materialismus a existenci třídních protikladů, tvrdí ţe národní jednotě nesmí bránit ani třídní boj). Islámský socialismus se začal prosazovat v porovnání s ostatními zeměmi ve více sekulárních státech jako byl Egypt, Sýrie, Irák nebo Libye. Uţ koncem 60. let nicméně opět sílila moc tradiční burţoasie, která se snaţila získat zpět svůj někdejší politický vliv. Nespokojenost lidí rostla a s tím i počet odpůrců, kteří viděli, ţe strany nejsou schopny řešit hospodářské a politické problémy. K demokratizaci nedocházelo a byrokracie stále sílila. Egypt se navíc stal později jedním z nejbliţších spojenců Spojených států a jeho jednostranné uznání nenáviděného Izraele vzbudilo odpor arabských 11

Islámský socialismus v arabských zemích, rubrika Blízký východ, dostupný z WWW:

17

blízkovýchodních mas, sympatizujících s palestinskou kauzou. V posledních letech navíc musí tyto vlády čelit výzvě reakčních islamistů, kteří vyuţili selhání islámského socialismu a nepřítomnost skutečné masové revoluční alternativy ke svému růstu. Saddám Husajn tak v posledních letech své vlády často navenek vystupoval jako hluboce věřící muslim. Reţimy navíc stále musí dokazovat, ţe jejich jednání je v souladu s islámským učením, i kdyţ ho nepovaţují za svůj hlavní zdroj. Naopak část arabské inteligence začala kritizovat islámský socialismus zleva a začala se opírat o vědu, ve které vidí, jestliţe neslouţí k válce, cestu k pokroku lidstva.

1.4. Islám jako totalitní ideologie? Bertrand Russell, slavný britský filozof, spisoval a nositel Nobelovy ceny za literaturu napsal v roce 1920 ve své knize Praxe a teorie bolševismu toto: „Bolševismus kombinuje vlastnosti francouzské revoluce s těmi, které měl islám při vzestupu. Křesťanství a buddhismus jsou především osobní náboženství, s mystickými doktrínami a láskou k rozjímání. Mohamedánství a bolševismus jsou praktické, sociální a rozhodnuté vyhrát nad celým světem.“12 Označit islámské náboţenství za totalitní ideologii, jejímţ cílem je kontrolovat náboţenský, společenský a politický ţivot lidstva ve všech aspektech je velmi odváţné a provokativní. Nicméně i ve vzdálené minulosti byly tyto názory publikovány. Například Carl Gustav Jung, slavný švýcarský psychiatr a zakladatel analytické psychologie, byl o deset let později, v roce 1930, v rozhovoru dotázán na to, jaký bude pravděpodobný krok v náboţenském vývoji. S odkazem na nacistickou horlivost, která v té době svírala Německo, odpověděl: "Nevíme, jestli Hitler se chystá založit nový islám. On je už na cestě, on je jako Mohamed. Emoce v Německu jsou islámské; bojovné a islámské. Všichni jsou opilí divokým bohem. To může být historická budoucnost.“13 Nutno dodat, ţe rozhovor byl publikován v roce 1939. Jedním z důsledků ideového tápání je odlišné pojetí islámu po celém světě. Pokusme se nyní proniknout do evropského prostoru transnacionálního islámu a objasnit, jak je muslimská identita slučitelná s evropským kulturním a hodnotovým kontextem a v čem případně leţí jádro „střetu“? 12 13

RUSSEL,Bertrand. The Practice and Theory of Bolshevism. London, 1920, ISBN 9781434642936, s. 114-115

JUNG, Carl. Záznam z rozhovoru, dostupný z WWW:

18

II.

SPECIFIKA ISLÁMSKÉ KOMUNITY V

EVROPĚ „Lidé, věru jsme vás stvořili z muže a ženy a učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali.“14 Evropská muslimská komunita se formovala v posledních přibliţně třiceti aţ čtyřiceti letech. Existuje obrovský rozdíl mezi muslimy, kteří přišli do Evropy a usadili se zde v počátečních fázích imigrace v šedesátých/sedmdesátých letech dvacátého století a mezi jejich potomky, kteří sem přišli ve velmi raném věku, případně se zde jiţ narodili. Tato druhá, v některých případech dokonce třetí, generace evropských muslimů nedisponuje tak těsnou vazbou na zemi svého původu, resp. původu svých rodičů, a pojímá islám a svou identitu obecně ve značně odlišných intencích a kategoriích.

2.1. Predikce nárůstu muslimské populace Dnes muslimové představují 23,4 procenta ze 6,9 miliard lidí na celé planetě. Podle nejnovější studie “Budoucnost globálního muslimského obyvatelstva”15 washingtonského institutu Pew Research Center zveřejněné v lednu tohoto roku, poroste muslimská populace dvakrát rychleji neţ nemuslimská. Za dvacet let bude v 79 zemích ţít milion nebo více muslimů, zatímco dnes je takových zemí dvaasedmdesát. V roce 2030 má podle studie šest z deseti muslimů ţít v Asii a Tichomoří. Nejlidnatější muslimskou zemí se stane Pákistán, který v počtu muslimů předstihne Indonésii. V Africe muslimská populace Nigérie v příštích 20 letech převýší počet muslimů v Egyptě. Počet muslimů ve Spojených státech rovněţ poroste a jejich podíl na celkovém počtu obyvatel dosáhne 1,7 procenta proti necelému procentu dnes. Bude to znamenat, ţe muslimové se v USA stanou stejně početní, jako jsou dnes Ţidé.

14

Korán, 49:13, dostupný z WWW: Studie ”Budoucnost globálního muslimského obyvatelstva”, Pew Research Center, dostupný z WWW: 15

19

Obrázek 1. – Muslimská populace podle světových regionů (Zdroj: Pew Research Center)

Evropské populační statistiky Nízká porodnost původních Evropanů spojená s rychlým násobením imigrantů změní dramaticky to, čemu dnes říkáme evropská kultura a společnost. U evropských muslimů dnes připadá na jednu matku 2,2 dítěte, u ostatních maminek v Evropě je to jen průměrně 1,5 novorozence. Americká organizace Pew Research Center předvídá, ţe muslimské obyvatelstvo se za 20 let zvýší o třetinu z dnešních 44,1 milionu obyvatel na 58,2 milionu, tedy z šesti na osm procent celkové populace. Některé evropské země zaţijí boom muslimského obyvatelstva a jeho podíl přesáhne deset procent populace. Platí to hlavně pro Belgii, kde se má podíl muslimů na celkové populaci zvýšit z nynějších šesti na 10,6 procenta, a pro Francii, kde podíl počtu muslimů stoupne z dnešních 7,5 procenta na 10,3 procenta. Ve Švédsku má ve stejném období počet muslimů přeskočit hranici deset procent proti dnešním pěti procentům. Ve Velké Británii podíl muslimského obyvatelstva dosáhne 8,2 procenta (dnes 4,6 procenta) a v Rakousku 9,3 procenta (dnes šest procent). V roce 2030 se předpokládá, ţe muslimové budou tvořit více neţ 10% celkového počtu obyvatel v 10 evropských zemích: v Kosovu (93,5%), Albánie (83,2%), Bosna-Hercegovina (42,7%),

20

Makedonie (40,3%), Černá Hora (21,5%), Bulharsku (15,7%), Ruska (14,4%), Gruzie (11,5%), Francie (10,3%) a Belgie (10,2%). 16 Dovoluji si upozornit, ţe studie, ze které čerpám, přichází v době zvýšené politické dizkuze v otázkách integrace a kultury muslimů ve světě i v evropské společnosti, ovšem ještě před vlnou revolucí na Blízkém východě.

2.1.1. Faktory populačního růstu muslimů Porodnost Ikdyţ ve většině muslimských zemí v posledních desetiletích porodnost klesla (viz graf), průměrně zůstavá vyšší neţ ve zbytku rozvojových zemí a je dokonce výrazně vyšší neţ ve více rozvinutých zemích.

Obecně tedy platí, ţe muslimská populace inklinuje k vyšší

porodnosti (počet dětí na jednu ţenu) neţ nemuslimská. Kromě jiného se totiţ u nich liší reprodukční věk (věk 15-29). To je jeden z hlavních důvodů, ţe muslimská společnost podle odhadů poroste jak v absolutních číslech, tak v relativním vyjádření jako podíl všech obyvatel na světě.17

16

Studie ”Budoucnost globálního muslimského obyvatelstva”, Evropské populační statistiky, Pew Research Center, dostupný z WWW: < http://pewforum.org/The-Future-of-the-Global-Muslim-Population.aspx > 17 Studie ”Budoucnost globálního muslimského obyvatelstva”, Porodnost, Pew Research Center, dostupný z WWW:

21

Graf 1. – Křivka porodnosti (Zdroj: Pew Research Center)

Rostoucí průměrná délka ţivota Muslimové dnes ţijí mnohem déle, neţ tomu bylo u minulých generací. V letech 1990 – 1995 byla průměrná délka ţivota 62 let. Odhaduje se, ţe v letech 2010 – 2015 to bude 68 let a v letech 2030 – 2035 73 let.18 Za rostoucí průměrnou délku ţivota můţe mnoho faktorů. Lepší zdravotní péče, kvalitnější strava, rostoucí příjmy a rozvoj infrastruktury. Jedním z měřítek kvality zdravotní péče je například procento porodů za účasti kvalifikovaných zdravotníků. Důkazem lepší ţivotní úrovně je prudký pokles dětské úmrtnosti v rozvojových zemích.

18

Studie ”Budoucnost globálního muslimského obyvatelstva”, Rostoucí průměrná délka ţivota, Pew Research Center, dostupný z WWW: < http://pewforum.org/future-of-the-global-muslim-population-main-factors-life-expectancy.aspx >

22

Graf 2. – Křivka průměrné délky ţivota muslimské populace (Zdroj: Pew Research Center)

Migrace Nikoho nepřekvapí zjištění, ţe z muslimských zemí odchází více lidí, neţ se do nich stěhuje. Přestoţe se počet lidí, kteří své země opouštějí, od roku 1990 výrazně sníţil, muslimské země stále ztrácí část své populace. V devadesátých letech ztrácely v průměru 160 ročně na 100 000 obyvatel, dnes je to 81 lidí ročně na 100 000 obyvatel.19

19

Studie ”Budoucnost globálního muslimského obyvatelstva”, Migrace, Pew Research Center, dostupný z WWW:

23

Graf 3. – křivka migrace muslimské populace na 100 000 obyvatel (Zdroj: Pew Research Center)

Předpokládejme, ţe čísla se po událostech na Blízkém východě několikanásobně zvýší, ale za současné situace nejsou o migraci v jednotlivých státech k dispozici bliţší údaje. Věková struktura Obecně lze říci, ţe muslimská populace je velmi mladá. 60% celkového počtu obyvatel muslimských zemí jsou lidé do 30 let, tzn. v produktivním věku. I tento fakt je tak dalším důvodem pro předpokládaný růst světové muslimské populace. Jak nám znázorňuje graf, některé muslimské země jsou výrazně starší neţ ostatní. Nejvyšší průměrný věk se v 24

současné době

nachází ve Spojených arabských emirátech, Kuvajtu, Kataru a Albánii.

Nejniţší je v Nigeru, Burkina Faso a v Afghánistánu.20 Obrázek 2 – Nejvyšší a nejniţsí průměrný věk muslimů rozdělený podle zemí (Zdroj: Pew Research Center)

Pojďme se nyní soustředit na současnost a na procesy, které bezprostředně utvářejí postavení muslimů, jednotlivců i celých komunit na evropské půdě.

2.2. Evropské obavy z islamizace Aţ do nedávné doby evropské vlády přehlíţely muslimskou komunitu a v politické rovině neřešily ţádné konkrétní otázky v oblasti intergrace islámu v Evropě a ignorovaly otázky náboţenské identity. Nicméně rychlý růst muslimské populace a rostoucí napětí mezi

20

Studie ”Budoucnost globálního muslimského obyvatelstva”, Věková struktura, Pew Research Center, dostupný z WWW:

25

islámskými konzervativními hodnotami a evropským sekulárním liberalismem způsobil potřebu tuto problematiku řešit. Při psaní této práce mě napadlo oslovit politické představitele České republiky a zeptat se na jejich postoj k problematice přítomnosti muslimských komunit v Evropě. Níţe přináším rozhovor s bývalým ministrem zahraničních věcí ČR a představitelem křesťanskodemokratické strany, JUDr. Cyrilem Svobodou. Tento řízený rozhovor se uskutečnil 11. dubna 2011.

Martina Kaderová: Vyvíjí se podle Vás Evropská unie uspokojivě z hlediska soužití různých kultur a etnik? Cyril Svoboda: Evropa má nejdelší zkušenost střetávání, zápasů a souţití lidí různých náboţenství a kultur. Kdykoliv si byla jistá svým postavením, kdykoliv měla intektuální převahu, byla globálním hnacím motorem rozvoje, byla silná. Dnes naopak slábne. Tváří tvář rostoucím monokulturním mocnostem je minulé století počátkem úpadku Západu, tedy i Evropy. Evropská unie si neví rady s novou situací, protoţe stále ve velkých evropských zemí ţije vzpomínka na jejich minulou sílu, jakoby byla reálná ještě dnes. Evropa nerozumí náboţenskému světu. Nepomohl ji ani schválený Haagský program: posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii. Strach a bezradnost Unie dávají prostor extrémním silám. Ty si takzvaně vědí rady. Některé politické strany ve snaze získat podporu většiny se podbízejí dobové náladě a brnkají na strunu nacionalismu.

Martina Kaderová: Německá kancléřka Angela Merkel i britský premiér David Cameron prohlásili, že multikulturalismus selhal. Nepřejí si žádný multikulturalismus, který neuznává existenci dominantní kultury. Jak to vnímáte Vy? Myslíte si, že multikulturalismus by někdy mohl být životaschopným modelem v EU? Cyril Svoboda: Kancléřka a první ministr britské koruny mají v obecné rovině pravdu. Otázka je, co má být obsahem dominantní kultury na evropském kontinentu. Jistě to není sekulární hedonismus, tedy ţivotní styl zaloţený na principu dosáhnout slasti a vyhnout se utrpení. Nemůţe to být ani kulturna konzumní společnosti ovládané penězi, protoţe ta ničí mezilidskou důvěru, altruismus a empatii. Společnost ovládaná city bez citlivosti je společnost prosycená emocemi bez schopnosti najít řešení. Citový člověk se dojme, citlivý 26

hledá řešení. V politickém pojetí se jeví potřeba silnější ruky. Lídé volají po větším bezpečí. Ţádají přísnější řád a pravidla pro ty druhé. Jenţe řešení je zpřísnit pravidla ţivota, ale pro všechny. To se podle mého názoru skrývá pod pojmem uznat existenci dominantní kultury. Takový řád je řešením. To ale nemusí a nemá bránit otevřenosti jiným kulturám a tradicím.

Martina Kaderová: Myslíte, že je možná plná integrace muslimů do zemí EU? Cyril Svoboda: Komplikovaně, protoţe nenáboţenské Unii je svět islámu cizí a nerozumí mu. Je iluze, ţe se islám stane francouzským, britským nebo českým. Věřící muslim nechce evropskou společnost s jejími rozpadlými mezilidskými vztahy, rozbitou rodinou, korupcí, pohrdáním ţivota od početí k přirozené smrti. Na druhou stranu si nárokuje všechny evropské sociální vymoţenosti a jistoty, chce evropský blahobyt. Tento rozpor se stává hluším a brání plné integraci. Změnit se bude muset většinová společnost. Bude muset slevit ze svého standardu, má-li být úspěšná s integrací muslimů do evropské společnosti. Jen tak můţe po muslimech více ţádat.

Martina Kaderová: Přispělo by přijetí Turecka do EU k zlepšení vztahů mezi Západem a muslimy? Jaký je Váš postoj? Cyril Svoboda: Dnes ne. Turecko je tak velké sousto, ţe zvládnutí takového úkolu je nad síly dnešní Unie. Jediné řešení je privilegované partnerství, nejbliţší moţný vztah na hranici členství. Unie nezvládne naplnění všech svých politik v tak velké zemi, jako je Turecko a Turecko by politicky mělo v orgánech Unie stejnou váhu jako nejsilnější země, Německo.

Martina Kaderová: Myslíte si, že islám odhaluje a využívá slabiny současné demokracie v Evropě? Cyril Svoboda: Islám neodhaluje slabiny demokracie, ale oslabuje ji. Demokracie můţe být silná a prospěšná kdekoliv a neváţe se na jedno náboţenství. Náboţenství můţe naopak demokracii prospět, jestliţe formuje člověka, jako bytost silnou, věrohodnou a odpovědnou. A naopak ţádné náboţenství nesmí ovládnout demokracii. Demokracie nesmí být propojena s jakýmkoliv náboţenstvím. Islám odhaluje slabost evropské společnosti, která si neví rady, má v důsledku toho jako jediné náboţenství stále silnější vliv na evropskou demokracii, a to je varovné.

27

Martina Kaderová: Mohl by nárůst populismu a nacionalismu způsobit vážnou krizi projektu sjednocené Evropy, Evropské unie nebo i eurozóny, čemuž nahrávají i nedávné vážné finanční problémy některých států? Cyril Svoboda: Ano, finanční a z ní vyplývající ekonomická krize je důsledkem krize chování lidí, rozkrádání veřejných prostředků, ţivota na dluh, slabé fiskální discipliny. Lidé v krizi chtějí rychlé a radikální řešení pokud moţno na cizí účet. Rádi znají viníka, který za jejich mizerný stav můţe. To jen nahrává populistům a národovcům. Odpověď Unie má být semknout řady a projevit vnitřní solidaritu. Jako v soudrţné rodině nebo obci krizi musejí řešit všichni. Opak není řešení. Na rozpadu Unie z dlouhodobého pohledu proděláme sami.

Martina Kaderová: Nárůst islamofobie není něco, na co by západní Evropa měla být pyšná. Není to příležitost pochopit nebo definovat, kdo my, Evropané, ve skutečnosti jsme a jaké hodnoty vlastně vyznáváme? Cyril Svoboda: Ano, první krok je uvědomit si ţidovsko-křesťanské kořeny, antickou demokratickou tradici, římský právní řád a osvícenství, jako piliře a kořeny

evropské

civilizace. Nestačí si jen hodnoty uvědomit, změnit ţivot od hedonismu k empatii, od strachu k odvaze, od hyperkonzumní společnosti ke společnosti solidární. Slevit ze svých materiálních nároků. To je podstata křesťanské i ţidovské tradice, demokracie antické obce, právní ekvity a úcty k poznání a vzdělání. Tak bude evropská společnost silná proti všem fobiím.

Martina Kaderová: Co říkáte na ustanovení práva šaría v Evropě? O zavedení šaríi se už roky snaží asi 400 evropských muslimských organizací. Co si myslíte o pronikání islámského práva do právního systému evropských zemí? Cyril Svoboda: Právo šária jako takové není a nemůţe být pramenem evropského práva, i kdyţ je muslimové vnímají jako právo zjevené Bohem. Do Evropy patří Desatero. V právu se všichni musejí být rovni, především není právní rozdíl mezi postavením ţeny a muţe. Proto je třeba právo šaria poznat a rozumět mu, abychom neměli jen předsudky. Jak jsou nám některé prvky cizí práva šária, jiné mohou být inspirací.

Martina Kaderová: Co byste vzkázal Evropanům, kteří mají z islámu strach? Co nás v islámské Evropě čeká? 28

Cyril Svoboda: Seberte se, ať se Evropa nestane islámskou. Stále je to v našich rukách. Strach není cesta.

Martina Kaderová: Češi mají pověst velmi vlažných Evropanů. Jaké máte vysvětlení pro náš rezervovaný postoj k unijnímu projektu? Cyril Svoboda: Češi jsou vlastně odpovídají moderní mentalitě jít s dobou, moc se neptat, brblat, ale nebýt v konfliktu s vrchností. Chybí naplňování Masarykova hesla: Nebát se a nekrást. Naše zkorumpovanost je odsouzení hodná a Evropa je šance, jak se z tohoto marazmu dostat. Je lépe, kdyţ nám "vládne" bruselská demokracie neţ firma ABL nebo jiné české privátní subjekty.

2.3. Islamofóbie a její příčiny Termín „islamofóbie“ je relativně nový pojem, který můţeme ve zcela základních rysech charakterizovat jako předsudky, obavy, případně i nenávist k islámu a muslimům. V praxi můţe být doprovázen projevy diskriminace, netolerance či rasismu. Termín je sice staršího data neţ 11. září 2001, ale rozšířil se hlavně po těchto velkých teroristických útocích. Zničení newyorské WTC vyvolalo vzápětí mezi částí obyvatel Západu paniku z islámu jako „militantního a terorismus podporujícího náboţenství“ a vedlo v některých případech ke kolektivnímu odsuzování islámu a muslimů. Například v Evropě ale není terorismus jedinou hlavní příčinou islamofóbie. Dalším důvodem je jiţ zmiňovaný narůst muslimské populace. 21

Příčiny islamofóbie Příčiny islamofobie v západním světě mohou být různé. Mohou souviset jak s xenofobií v rovině obecné (nenávistí vůči všem cizincům, případně vůči specifickým skupinám cizinců a národnostním menšinám), nebo můţe být důsledkem nevědomosti a nevzdělanosti. Mnoho lidí nemá prakticky ţádné ponětí o tom, jak se v moderní historii vyvíjel vztah mezi Západem a muslimským světem. Na zkreslené představě o muslimském světě mezi většinou lidí má

21

Evropské město, Islamofóbie, dostupný z WWW:

29

výrazný podíl mediální obraz, úroveň výuky na školách, případně domácí výchova. Zdeformovaný či polopravdivý obraz o muslimech přiţivuje hlavně uţ zmiňované mediální zpravodajství. Sdělovací prostředky a negativní zprávy o islámském světě tak prakticky formují postoje a názory obyvatel, kteří dostávají jen negativní zprávy o spojení islámu s terorismem a radikalismem. Běţné aspekty ţivota většiny světových muslimů dostávají jen velmi málo prostoru. Vědeckým výzkumem islamofóbie se zabývá řada organizací a think-tanků. V květnu 2002 byla Evropským střediskem pro monitorování rasismu a xenofobie (EUMC – dnes jiţ přeměněného na Agenturu Evropské unie pro základní práva) vydána „Souhrnná zpráva o islamofobii v EU po 11. září 2001“, která potvrdila nárůst islamofobních incidentů a tendencí v Evropě.

2.3.1. Islámský fundamentalismus Termín fundamentalismus je v islámském prostředí problematický a nepůvodní stejně jako sekularismus, a proto se častěji objevuje termín islamismus, ale jeho pouţití není jednoznačné. Nejčastěji bývá islamismus prezentován: Jako forma výraznějšího prolínání islámu s politikou – politický islám Jako forma islámského náboţenského fundamentalismu, tj. ultrakonzervativní pojetí islámu, která je odpovědí na hegemonické tendence Západu Jako šíření islámu teroristickými metodami Islamismus je take povaţován za novou politickou ideologii, která hlásá, ţe politické struktury a společenské chování by měly být uvedeny do souladu v duchu zásad islámu. 22 Islamismus prý nemusí být nutně spojován s násilím, politickým radikalismem a terorismem, i kdyţ se tak v praxi často děje. Z tohoto pohledu je potřebné rozlišovat umírněný a radikální islamismus. Umírněný islamismus

22

DANICS, Štefan, DUBSKY, Josef, KAMÍN Tomáš, URBAN Lukáš. Základy sociologie a politologie, Čeněk, Plzeň 2009, str. 252

30

Umírněný islamismus usiluje o mírumilovné prolínání náboţenských principů islámu s moderní realitou dnešní doby včetně demokracie. Za umírněné islamisty je povaţována např. turecká vládní strana (AKP) a evropský islámský intelektuál Tárik Ramadán. Radikální islamismus Radikální islamismus můţe být chápán od ultrakonzervativních skupin náboţenského charakteru aţ po radikální skupiny pouţívající terorismus s cílem vybudování nějaké podoby islámské teokracie, nejčastěji chalifátu. Sem je moţné zařadit např. aktivity Talibánu, alKáidy a Egyptského islámského dţihádu.23

2.3.2. Současná kontroverze V poslední době došlo v Evropě k nárůstu zájmu o problematiku muslimské přítomnosti v Evropě včetně moţných hrozeb. Snad nejvíce znepokojující je otázka svobody slova a projevu, a rostoucí obavy, ţe jakákoliv kritika islámu by mohla vyprovokovat násilí. Přispělo k tomu hned několik incidentů, které zvýšily napětí mezi některými státy a muslimskou populací. Bombové útoky 11. března 2004 v Madridu, 7. července 2005 v Londýně, zakáz hidţábu ve školách a úřadech spolu s nařízením o zákazu nikáb a burek ve Francii z minulého roku, karikatury proroka Mohameda uveřejněné v roce 2006 v dánských novinách JyllandsPosten – to všechno jsou důkazy, ţe islám vstupuje do radikální a násilné fáze. Na rozdíl od USA, které vidí terorismus jako hrozbu, evropské země vţdy chápaly terorismus spíše jako „domácí“ fenomén, na který je potřeba odpovědět především pomocí vnitřních nástrojů jednotlivých států. Profesorka, politoloţka a ředitelka programu Islám na Západě Jocelyne Cesari, vyučující na Harvardské univerzitě islámská studia, tvrdí, ţe muslimové si musí uvědomit, že kritika je součástí demokratického procesu. Největším problémem v celé evropsko-muslimské otázce je podle ní neschopnost poslouchat jeden druhého.24 V roce 2010 Evropa zaznamenala divoké novinové titulky typu: “Nejnovější odhalení Wikileaks:

23 24

Jedna třetina britských studentů věří, že zabíjení ve jménu náboženství je

ČEJKA, M. Encyklopedie blízkovýchodního terorismu. Brno: Barrister & Principal, 2007, s. 88 – 89. Islám, Politika a Jocelyne Cesari, dostupný z WWW:

31

oprávněné.”25. Články naznačují rostoucí radikalizaci mladých muslimů v Británii. Americké depeše z velvyslanectví USA v Londýně, publikované serverem Wikileaks odhalují, jak vnímají britští muslimové islám. Depeše citovaly průzkum na 600 muslimských a 800 nemuslimských studentech na 30 univerzitách po celém Spojeném království vedený britským Centrem pro sociální soudrţnost zveřejněný v roce 2008. Podle průzkumu 32 procent muslimů podporuje zabíjení ve jménu islámu, 40 procent z nich je pro zavedení islámského práva šaría a 54 procenta muslimských studentů chtějí být zastoupeni islámskou politickou stranu. Zpráva dále popisuje muslimskou společnost jako chudou, nevzdělanou a nekvalifikovanou, ţijící v přeplněných bytech. 28 % muslimů ve věku mezi 16 a 24 jsou nezaměstnaní. Většina muslimů se nesnaţí aktivně si najít zaměstnání. Populace britské muslimské komunity roste 10krát rychleji neţ zbytek společnosti. Původní ucelený průzkum není online, a tak se mi bohuţel nepodařilo zjistit, jak byly jednotlivé otázky v tomto průzkumu kladeny. Názory na objektivnost těchto zpráv, které straší Evropu se různí. Martin Robinns, bloger deníku Guardian.co.uk, zveřejnil některé dotazy zmíněného průzkumu26. Příklady kladených dotazů “Je někdy ospravedlnitelné zabít ve jménu náboženství?” Ano, s cílem zachovat a podporovat náboženství – 4% Ano, ale pouze v případě, že je náboženství pod útokem – 28% “Jakou podporu, pokud vůbec, by mělo oficiální zavedení Shari´ah do britského práva u muslimů v Británii?” Velkou podporu – 21% Obstojnou podporu – 19% Otázkou tedy zůstává, jaké procento křesťanů či lidí vyznávající jakoukoliv filozofii či způsob ţivota, by mělo v těchto průzkumech podobné odpovědi. Vezmeme-li v úvahu, ţe roztříštěnost evropské identity roste, muslimští přistěhovalci ve stále větší míře prokazují 25

Daily Mail, 22. prosince 2010, dostupný z WWW: 26 Gurdian, článek blogera Martina Robbinse, 22. prosince 2010, dostupný z WWW: < http://www.guardian.co.uk/science/the-lay-scientist/2010/dec/22/1 >

32

svou soudrţnost. Martin Robinns říká: ”Kdo je větší hrozba pro společnost, je to průměrný britský muslimský student nebo lidé, kteří se dopouštějí podobných komentářů v novinách a překrucují skutečnost?”27 Evropská unie je prostor sdílených civilizačních hodnot. Názory na islámskou populaci v Evropě se samozřejmě více či méně v různých zemích liší. Vůdci Evropy jeden po druhém vyjadřují obavy. Domnívám se však, ţe popisování islámu jako nebezpečí zahrnuje ještě jeden důleţitý faktor – staví západní společnost do role normy. Dnes je jasné, ţe islamofóbie mobilizující proti mešitám či zahalování a směřující k omezování práv muslimů, vrací do politické kultury západních zemí xenofobii a politiku strachu. Vedle problematiky integrace muslimských komunit do evropského prostředí se v dalších kapitolách mé práce konkrétněji věnuji specifikám islámského bankovnictví, především definování základních stavebních kamenů islámského finančnictví a dále srovnávání islámského bankovního systému s prostředím evropským.

27

Gurdian, článek blogera Martina Robbinse, 22. prosince 2010, dostupný z WWW: < http://www.guardian.co.uk/science/the-lay-scientist/2010/dec/22/1 >

33

III.

ISLÁMSKÉ

BANKOVNICTVÍ

A

JEHO

ZVLÁŠTNOSTI “Vy, kteří věříte, bojte se Boha a zanechte poslední zbytky lichvy, jste-li věřícími! Jestliže tak neučiníte, připravte se na válku od Boha a posla Jeho. Jestliže však se kajícně obrátíte, pak vám zůstane váš kapitál - a nebudete tím škodit a nebudete tím poškozeni.”28 I kdyţ západní média často naznačují, ţe islámské bankovnictví je ve své současné podobě nedávný fenomén, ve skutečnosti základní postupy a principy sahají aţ do počátku sedmého století. Od té doby islámské bankovnictví nabralo na obrátkách a začalo se rozrůstat v globální síť islámských bank, investičních domů a dalších finančních institucí. Samotné islámské banky se na světové scéně začaly výrazněji prosazovat teprve zhruba před 25 lety. Bylo to v souvislosti s oslavami nástupu 15. století islámského kalendáře v roce 1976. V té době navíc muslimské země začaly řešit, jak naloţit s penězi, které po ropné krizi díky zvýšení cen této suroviny plynuly do jejich státních pokladen. Bankovnictví zaloţené na dodrţování islámských pravidel se začalo prosazovat samozřejmě nejprve v muslimských zemích. V současné době však můţeme nalézt banky, které se podobnými principy řídí, i v USA či Kanadě. Výjimkou není samozřejmě ani Evropa - islámské banky mají pobočky nejen v zemích jako je Turecko nebo Albánie, ale také ve Velké Británii, Švýcarsku, Francii, Lucembursku, Nizozemsku nebo Dánsku. Důvody jeho úspěchu lze spatřovat v několika skutečnostech. Za prvé zejména v době finanční krize a recese je zřejmé, ţe některé principy obezřetného podnikání tohoto segmentu jsou následováníhodné nejen v muslimském světě a ţe mohou vést k úspěchu samy o sobě. Za druhé se kolébkou islámského bankovnictví stal region, disponující velkými zdroji nerostných surovin a následně i pohádkovými finančními zdroji. A za třetí je třeba vzít v úvahu fakt, ţe k muslimské víře se hlásí asi čtvrtina světové populace. To znamená, ţe i v Evropské Unii bude poptávka po sluţbách islámského bankovnictví dlouhodobě stimulovat specifickou nabídku bankovních produktů, které jsou v souladu s právem šaría. V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu také jiţ existující a sílící kapitálovou propojenost mnoha 28

Korán 2:278-279, dostupný z WWW:

34

významných podniků a institucí EU s podniky či akcionáři ze zemí Blízkého východu, zejména Perského zálivu. V průběhu posledních tří desetiletí se islámský bankovní systém ukázal jako ţivotaschopná náhrada konvečního bankovnictví. Islámská finanční aktiva činí v současné době přes 700 miliard dolarů. Islámské finančnictví roste 20 aţ 30 procenty ročně a mnoho odborníků odhaduje, ţe aktiva budou v roce 2012 činit 1 bilion dolarů. Dovolím si nyní popsat, co vlastně je islámské bankovnictví a některé principy jeho fungování.

3.1. Význam náboženství v islámském bankovnictví Islám je víra. Je to způsob ţivota, který se týká nejen vztahu člověka a Boha. Islám poskytuje muslimům celý rozsáhlý morální kodex regulující jejich způsob ţivota jak duchovního, tak světského. Je třeba předeslat, ţe islám nemá absolutně ţádné morální výhrady vůči rozmnoţování majetku a peněz, vůči zisku, vůči obchodu a obchodování vůbec. Právě naopak - obchod je srdcem islámu a jakákoliv forma legitimního příjmu je přijatelná. Muslimové, stejně jako kaţdý jiný člověk, potřebují bankovní sluţby k nejrůznějším účelům: k financování nových podnikatelských aktivit, koupi domu, koupi auta, k investování kapitálu atd. Islámské bankovnictví má tedy stejný účel jako tradiční bankovnictví s důleţitou výjimkou – a sice, ţe pracuje v souladu s pravidly šaríe, téţ známé jako Figh Al-Muamalat (islámské obchodní právo). Prameny islámského práva29 Primární: Korán

- Svaté písmo islámu

Sunna

- Tradice výroků a skutků proroka Muhammada

Sekundární: 29

OSINA, Petr, Islámské právo a jeho prameny, dostupný z WWW:

35

Ijma, Ijtihad - Konsenzus muslimských právních autorit Qiyas

- Analogické uplatnění právních předpisů

Doplňkové: Al-Istihsan

- Přednostní názor odchylný od běţného postupu za účelem dosaţení spravedlivého rozhodnutí

Al Istislah

- Vzetí veřejného zájmu v potaz při tvorbě rozsudku

Alf-Urf

- Obyčej určité oblasti

Islámské bankovnictví je tedy ekonomický systém, který je v souladu se zásadami šaríe. Porušení těchto etických církevních zásad je označováno jako zásah do trţního podnikání. Mnohé z těchto zásad, na kterých je zaloţeno islámské bankovnictví, jsou běţně uplatňované v posledních staletích po celém světě. Principy byly v průběhu staletí obměňovány. Nutno dodat, ţe jakási univerzální povaha těchto zásad jako je například zákaz lichvy, je zřejmá i ze Starého a Nového zákona. Dokonce i proslulý řecký filozof Aristoteles, odsoudil získání bohatství pomocí úroků.

3.2. Základní principy islámského bankovnictví Ještě předtím, neţ budu hovořit o zásadách muslimského finančního odvětví tak odlišného od evropského, nemohu nezmínit odvádění zakátu, jediné daně muslimů vůči státu a jako prostředku duchovní očisty, který můţe zprostit věřící jejich hříchů. Zakát je označení jednoho z pěti pilířů islámu, náboţenské daně z majetku a z příjmů, určené k dobročinné pomoci. Není docela jasné, představuje-li zakát v moderní společnosti daň z příjmu nebo daň z majetku. Mnozí muslimové jsou toho názoru, ţe zakát lze vybírat pouze z toho, co přináší zisk. Výše zakátu z majetku, jde-li o nemovitosti, by se měla podle nich řídit výší čistého zisku, který tento majetek přináší, a ne hodnotou majetku samého. Pokud však jednotlivec vybudoval například administrativní nebo obchodní prostory, pak by se uţ zakát měl vypočítávat z celkové hodnoty majetku. Výše zakátu se nejčastěji udává na úrovni přibliţně 2,5% z příjmu nebo z majetku, horní hranice však omezena není. 36

Zapovězené úroky Šaría zakazuje zaplacení nebo přijetí úroků (RIBA) za půjčky peněz, stejně jako investice do podniků, které poskytují zboţí nebo sluţby v rozporu s principy šaríe. Zákaz úročení se vysvětluje filozofií islámu, kdy bohatství by nemělo mít pasivní charakter (uloţeno v bance za účelem získání úroků), ale mělo by se pouţívat produktivním způsobem tak, aby i ostatní měli z něho prospěch. Islám striktně odmítá ztotoţnit úrok se ziskem. Všechny bankovní operace musí být proto kvalifikovány a zahrnuty pod společným pojmem „obchodní činnost". Šaría zakazuje také investice, které jsou povaţovány za protiprávní (gharar) a všechny formy hazardu (maysir). Striktní zákaz úroku, a to jak jeho placení, tak jeho vymáhání, platí jen ve čtyřech muslimských zemích: Saúdské Arábii, Pákistánu, Súdánu a Malajsii. V jiných zemích je výklad méně přísný. Banka v islámském pojetí Jeden z nejdůleţitějších faktorů islámského bankovnictví je role tzv. Šaría board neboli dozorčí rady šaríe, která je součastí kaţdé islámské banky. Tato rada, sloţená z nejuznávanějších islámských učenců a ekonomů, je pověřena úkolem poskytovat rady a postupy, aby všechny finanční sluţby byly vţdy v souladu s principy islámského práva. Vydává tzv. fatwy. Výklad islámského práva můţe být v různých oblastech odlišný a dozorční rady bank mohou mít individuální pohledy na klíčové finanční otázky. Na dozorčí radu dohlíţí Mezinárodní asociace islámských bankéřů. V průzkumu tvořeném ve více neţ 60 islámských institucí byla zjištěna následující fakta30: 19,96% finančních institucí mají 1 člena dozorčí rady; 3,32% finančních institucí mají 2 členy dozorčí rady; 71,6% finanční instituce mají 3 nebo více členů dozorčí rady; 5% finančních institucí nemají konkrétní členy dozorčí rady.

30

Klíčové výzvy islámského bankovnictví, článek publikovaný v Islamic Finance in Practice, podzim 2008, dostupný z WWW:

37

3.3. Produkty islámského finačnictví Moderní islámské peněţnictví se musí rozvíjet v právní atmosféře, ve které konvenční peněţnictví hraje často určující roli. Islámské bankovnictví tudíţ muselo vyvinout produkty, jeţ mohou konvenčním konkurovat jak z technického hlediska, tak v míře návratnosti vloţených prostředků. Islámské učení činí rozdíl mezi peněţním kapitálem (peněţní majetek) a reálným kapitálem (věcný majetek). V této souvislosti je třeba rozlišovat i peněţní úrok a nájemné. Peněţitý kapitál nelze přenechávat za pevnou cenu (úrok). Lze jej vloţit pouze jako rizikový kapitál s nárokem na nejistou renditu. Reálný kapitál lze naopak přenechat jiným stranám proti zaplacení pevné odměny (nájemné, poplatky za leasing). Splátky, postupně placené v rámci sjednaného leasingu, nejsou úroky, pouze poplatky za uţívání, sjednané předem. Základní způsoby islámského financování jsou znázorněny v následujcím obrázku. Obrázek 3. – Produkty islámského bankovnictví (Zdroj: vlastní)

Způsoby islámského financování Půjčky

Investice

Obchod

Murabaha

Mudáraba

Bai´Al Salam

Bai´bithaman Ajil

Mušaraka

Idžára

Qard hasan

Wakala

Istisna'a

Islámský finanční systém funguje na bázi sdílení rizik. Jak je vidět z tabulky, v islámském bankovnictví existuje několik druhů transakcí.

Musawamah

Bai´Al Inah Nyní se pokusím tyto islámské finanční produkty vysvětlit.

38

Murahaba Jedná se o metodu financování při pořizování majetku. Základem je smlouva uzavřená mezi bankou a jejím klientem. Banka koupí za klienta zboţí a následně mu ho prodá. Cena, za kterou banka klientovi prodává zboţí obsahuje dohodnutou ziskovou marţi a to buď v procentech kupní ceny, nebo paušálem. Zákazník tak zaplatí prodejní cenu a získá úvěr bez nutnosti zaplatit jinde standardní úrok.31 Mudaraba Metoda Mudaraba spočívá v systému podílu na zisku. Přičemţ jedna strana poskytuje 100 % kapitálu a druhá strana (mudarib32) disponuje odbornými znalosti, jak nejlépe kapitál investovat, řídí investiční projekt a popřípadě zajištuje pracovní síly. Zisky jsou rozdělovány podle předem stanoveného poměru. Vzniklé ztráty jdou na vrub poskytovatele kapitálu, který nemá ţádnou kontrolu nad řízením projektu. Tato metoda se často vyuţívá u investičních fondů, kdy investor poskytne peněţní prostředky bance, která si následně strhne poplatek. Musharaka Tento systém financování představuje partnerství mezi dvěma stranami, které obě zajistily kapitál na financování projektu. Obě strany se proporciálně dělí o zisky i ztráty v závislosti na kapitálové účasti stran. Obě strany mohou řídit investiční projekt. Tato varianta se nejčastěji pouţívá při výstavbě domu nebo jiné nemovitosti. Podíl banky na domě se sniţuje v závislosti na výši plateb (neboli splátek) zákazníka. Podíl banky na daném majetku tedy postupně klesá a podíl zákazníka na tomto majetku naopak narůstá. Ijara Ijara je leasingová smlouva, kdy banka nakupuje a pronajímá zařízení a vyţaduje od klienta placení nájemného. Výše nájemného a doba trvání musí být dohodnutá předem. Vlastníkem zařízení zůstává banka a hodnota vybavení se jí vrací v nájmu. Existují dva typy leasing ljara: Operativní leasing a finanční leasing, přičemţ u prvního předmět nájmu po skončení smlouvy zůstává ve vlastnictví banky a u druhé přechází vlastnictví na zákazníka. 31

Islámské finance: základní principy, dostupný z WWW: 32

GRÚŇ, Lubomír, Některé charakteristické rysy islámského hospodářství, bankovnictví a platebního styku, dostupný z WWW:

39

Istisna'a Islámská zásada “gharar” říká, ţe člověk nemůţe prodávat něco, co nevlastní. Finanční metoda Istisna´a je toho však výjimkou. Je široce vyuţívaná u finančních institucí na financování průmyslových odvětví, jako jsou stavební práce, výstavba domů, silnic, výroba strojů,

letadel

atd.

Istisna´s

je

tedy

smlouva,

kdy

se

jedna

strana

zavazuje

vyprodukovat/vyrobit určitou věc, podle předem dohodnutých podmínek včetně specifikace stanovené ceny a data dodání. Velmi se podobá nám známé dodávce na klíč. Po dokončení projektu jej banka odevzdá zákazníkovi, který jej následně splácí podle předem sjednaných podmínek včetně odměny bance. Musawamah Je nejběţnějším typem islámského obchodu, kde prodejní cena za zboţí je sjednávána mezi kupujícím a prodávajícím. Prodávající nemá povinnost zveřejnit, jaké byly náklady na předmět prodeje. Existují omezení pro tento druh obchodu: za prvé produkt nebo sluţba musí být plně ve vlastnictví prodávajícího; za druhé prodej se musí uskutečnit v čase, kdy je výrobek nebo sluţba na trhu, nikoliv v budoucím čase; za třetí předmět smlouvy musí mít nějakou cenovou hodnotu a musí být vyuţitelný33 Bai´Al Inah Také často pouţíván termín sale and buy-back. Je definován jako druh obchodu, kdy finančník prodá majetek kupujícímu za pevně stanovenou cenu. Následně se aktivum prodá zákazníkovi zpět za vyšší cenu na základě odloţených plateb. Cena je splatná ve splátkách. Obecně je to transakce, která zahrnuje prodej a zpětný odkup majetku ze strany prodávajícího. Existují rozdílné názory mezi islámskými ekonomy o přípustnosti Bai´Al Inah, nicméně tyto finanční transakce jsou beţné například v Malajsii. 34 Bai´ Al Salam

33 34

Musawamah – definice, dostupný z WWW:

Institute of Islamic Banking and Insurance, Glossary of Financial Terms, dostupný z WWW:

40

Tento termín se vztahuje na zálohy na zboţí, které mají být dodány později. Předmětem smlouvy nemůţe být zlato ani stříbro, neboť mají peněţní hodnotu. Obecně jde o prodej na objednávku. Bai´bithaman Ajil35 Jeden z nejnovějších inovativních produktů islámského finančnictví. Hlavním rysem těchto transakcí je: 1. Uzavřená smlouva určuje splátkové platby (prodej na úvěr). Smlouva se nemění po celé finanční období s výjimkou moţné změny zisku, která závisí na aktuálním trţním kurzu, změnou sazby Ibra (slevy). 2. Prodejní cena zahrnuje ziskovou marţi. V podstatě můţeme říci, ţe se toto jednoduché účtování úroků tváří jako prodej. Qard hasan Bezúročná půjčka zákazníkům banky, kteří se ocitli v přechodné finanční nouzi, a to zpravidla proti zástavě. Respektive banka si účtuje administrativní poplatek. Někdy můţe být půjčka poskytnuta i podnikatelskému subjektu. Wakala Institut zvaný wakala je vlastně smlouva o zastoupení, neboli po našem plná moc. Garantuje kromě jiného i poplatek za expertizní činnost pro agenta. Všechny islámské banky mají tři druhy depozitních účtů: a) běţné b) spořící c) investiční Spořící účty Spořicí účty v běţných bankách lákají úrokovými sazbami. Islámský spořicí účet je strukturován zcela jinak neţ klasický spořící účet. Je to ve skutečnosti investiční účet, kde banka investuje peníze. Jedná se o jednoduchý proces mudaraba. (Metoda Mudaraba vysvětlena níţe). Zisky z těchto investic jsou pak rozděleny mezi bankou a klientem.

35

Zákony SAE a islámské finance, Prodej bez úroků, dostupný z WWW:

41

Investiční účet Investiční vklady jsou přijímány na dobu určitou nebo neurčitou. Investoři předem dohodnou poměru podílu na zisku či ztrátě. Úvěry Zajištěné úvěry jsou ty, které jsou zaručeny hodnotou aktiva. Nejčastěji jsou to půjčky hypotéky, kdy banka půjčuje peněţní prostředky pro věřitele k nákupu aktiv, (vlastnictví majetku), ale ponechává právo převzít toto vlastnictví, pokud dluţník není schopen splácet. Dalším zajištěným úvěrem můţe být například půjčka na automobil.

3.3.1. Cenné papíry - Sukuk Jelikoţ tradiční západní pojetí dluhopisu je neslučitelné s právem šaría, jeţ zapovídá úrok, obcházejí islámští obchodníci tento fakt právě prostřednictvím SUKUK dluhopisů. Ty jsou, přísně vzato, certifikáty a nikoli přímo dluhopisy. Sukuk je tedy smlouvou mezi investorem (poskytujícím peníze a majícím právo na neúrokový výnos), společností, která potřebuje finanční zdroje, islámskou bankou a speciálním subjektem, na který se převádí právo vlastnictví aktiv. Tato aktiva jsou poté zapůjčena společnosti, která potřebuje získané zdroje, za pevně stanovené nájemné. Na konci období (zpravidla pět let) bývá vlastnictví převedeno zpět na společnost, která potřebuje zdroje a sukuk je splacen. Rozvoj sukuků Prudký rozvoj trhu sukuků lze dokumentovat několika čísly. Zatímco v roce 2002 byly emitovány sukuky za necelou miliardu dolarů, o dva roky později to bylo jiţ 7 mld. USD, o další dva roky později 25 mld. USD a maxima bylo dosaţeno v následujícím roce 2007, kdy se emise sukúků vyšplhaly na 47 mld. USD. V roce finanční krize však nezůstaly ušetřeny ani sukuky a tak jejich emise šly ruku v ruce s vývojem na světovém finančním trhu do velkého poklesu. V roce 2008 byly emitovány 42

sukuky za 15,770 mld. USD, pokles nových emisí tedy dosáhl plných dvou třetin objemu rekordního předchozího roku. Ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku se emise sukuků zcela zastavily, nebylo emitováno nic. Na pomalejším vývoji v roce 2008 se však podepsaly výroky předsedy rady učenců Organizace islámských finančních institucí pro účetnictví a audit, šajcha Muhammada Takího Usmáního, ze dne 14. února 2008, který se vyjádřil, ţe některé typy sukúků nejsou v souladu s islámským právem šaría, protoţe zahrnují dohody o zpětném nákupu aktiv za nominální hodnotu. Slibovat splacení sakku za nominální hodnotu podle něj odporuje zásadě přebírání rizika na investora do těchto papírů. Sukúky totiţ musí ztělesňovat jak právo na podíl na zisku, tak i rozdělení rizik a podíl na případné ztrátě projektu.

3.3.2. Specifický platební styk Hawala Pokud jde o platební styk, je moţné ho v islámském světě uskutečňovat specifickým způsobem nazývaným hawala. Jde o tradiční institut, jehoţ počátky lze zcela prokazatelně klást do historicky dřívějšího období, neţ se v Evropě a následně v USA zformoval a rozvinul bankovní systém v jeho dnešní podobě. Jeho prvotní formy vznikly ve zcela odlišném, vzdáleném prostředí starověké Číny. Převzali jej arabští obchodníci, kteří se i takto snaţili minimalizovat existující rizika při obchodování na tzv. Hedvábné cestě. Princip hawaly spočívá v převodech finančních prostředků bez korespondujícího pohybu peněz a také bez účasti sluţeb obchodní banky. V podstatě se jedná o platbu přes “bratra” ve víře, který po obdrţení např. telefonního poţadavku vyrovná pohledávku. Poněkud zjednodušeně lze říci, ţe jde o specifickou, svébytnou formu cese, tedy postoupení pohledávek nebo závazků. Obvykle - z našeho hlediska - záznamy o jednotlivých transakcích jsou zde nahrazeny systémem nejrůznějších symbolů nebo hesel. Jediné pravidelně a pečlivě vedené záznamy se týkají vzájemné bilance zprostředkovatelů (hawalerů), tedy vlastně salda mezi „odeslanými" a „přijatými" peněţními částkami. Systém hawaly spočívá právě na páteřní síti těchto hawalerů, mezi kterými se uskutečňují časté a mnohonásobné bezhotovostní operace. Na vstupu a výstupu ze systému se provádí mnoţství drobných

43

hotovostních operací mezi klienty a jednotlivými hawalery. Nejde však o jedinou síť, takových existuje vedle sebe několik.36 Uveďme si pro demonstraci a snazší pochopení příklad typické, modelové hawalové operace. Tak například pakistánský dělník, který pracuje na stavbě v Kuvajtu, chce poslat svůj výdělek rodině domů, řekněme do Karáčí. Nejprve se obrátí na specializovanou agenturu a poţádá ji o převod svých finančních prostředků. Následně jí sdělí potřebné informace o adresátovi (příjemci) peněz a současně této agentuře tyto finanční prostředky odevzdá. Pak obdrţí od hawalera klíčové heslo, které musí následně sdělit příjemci platby, pokud se na něm jiţ předem nedohodl se svou rodinou v Pákistánu. Zaměstnanec oslovené agentury následně kontaktuje svého partnera v Karáčí (zde jiţ přijdou vhod „západní" vymoţenosti jako telefon, e-mail nebo tak lze učinit i prostřednictvím SMS zprávy) a sdělí mu heslo dané operace a jméno osoby, které má příslušnou finanční částku odevzdat. Následně příjemce vyhledá pákistánského hawalera v Karáčí, sdělí mu heslo a obdrţí příslušnou částku peněz. Za provedení této operace si hawaler účtuje přibliţně jedno procento převáděné částky. Převládá praxe, ţe hawalové operace probíhají v reálném čase, většinou do 24 hodin, výjimečně o jeden nebo dva dny déle. I z letmého pohledu na tuto jednoduchou modelovou situaci je zřejmé, co je velikou výhodou hawaly - hawalera ani klienta nezatěţuje (hlavně časově) následné vzájemné účetní vypořádání transakcí, které se uskutečnily mezi jednotlivými hawalery. Saldo platební bilance mezi nimi bývá obvykle vyrovnáváno jednorázovým fyzickým přesunem - někdy to tak lze nazvat - likvidních hodnot. Konkrétní forma tohoto vyrovnání totiţ můţe být různá lze se setkat např. s tím, ţe se jedná o komoditu, která v malém mnoţství akumuluje velkou hodnotu (např. zlato, stříbro nebo drahokamy). Není nijak ojedinělé, jestliţe k vyrovnání vzájemného salda hawalerů dojde nedofakturováním nebo naopak přefakturováním nějaké konkrétní dodávky běţně obchodovaného zboţí. Jelikoţ se zde často pro vyrovnání „hawalové špičky" pouţívá jiţ zmíněné zlato, provozování hawaly se opírá o zlatý standard - např. směnné kurzy jsou stanovovány podle aktuální ceny

36

GRÚŇ, Lubomír, Některé charakteristické rysy islámského hospodářství, bankovnictví a platebního styku, Hawala, dostupný z WWW:

44

či hodnoty tohoto drahého kovu. Zlato je totiţ v zemích, kde se hawala nejčastěji praktikuje, povaţováno stále za základního, spolehlivého a nejdůleţitějšího uchovatele hodnot. Vyuţívání hawaly je pro její klienty výhodné také proto, ţe hawalová operace je obvykle výrazně rychlejší, spolehlivější, dostupnější a také levnější neţ tradiční sluţby obchodních bank v oblasti mezinárodního platebního styku. Vedle toho je pro uţivatele hawaly výhodná i skutečnost, ţe hawaleři jsou svým klientům zpravidla blíţ neţ pobočky obchodních bank, a to nejen z hlediska vzdálenosti nejbliţšího obchodního místa banky od klientů, ale také z hlediska jejich pracovní doby a nezanedbatelného psychologického aspektu, ţe u všech zainteresovaných se jedná tak řečeno o strany z téhoţ břehu. 37 Kritika bankovního systému Hawala Po 11. září 2001 je systém Hawala ostře kritizován. Západní zpravodajské sluţby prověřují tyto podezřelé transakce s podezřením na jejich časté vyuţívání teroristickými organizacemi. Volají po zesílení pravomocí, aby mohly tok peněz teroristům kontrolovat. „Sama o sobě není hawala ničím špatným. Pro svoji neprůhlednost a nemožnost dohledat nějaké účty je ale mimořádně velkým problémem v okamžiku, kdy je použita pro převod peněz teroristům. Pro zpravodajské služby, které se snaží finanční toky vedoucí k teroristům vyhledávat a monitorovat, je hawala velkou komplikací, a proto i velkým tématem v mezinárodní spolupráci. Kdykoli se mluví o financování terorismu, je hawala na prvním místě,” řekl mluvčí Bezpečnostní informační sluţby Jan Šubert, kdyţ tajné sluţby zaznamenaly v roce 2005 pokusy o hawalové transakce v ČR. Hawala se zdá být ideálním prostředkem, jak zamaskovat převod financí. O transakci zpravidla nevědí víc neţ čtyři lidé a neexistují o ní ţádné písemné záznamy (i kdyţ někdy se příjemce peněz musí prokázat například číselným kódem). Obvykle jsou ale všechna data prostě jen v hlavách účastníků operace. A právě proto mají zpravodajské sluţby s hawalou obrovský problém: zpravidla nedokáţou mezi hawalisty proniknout a o většině převodů se vůbec nedozvědí. „Je to neprůhledné a nedetektovatelné. Informace můžeme získat pouze ze

37

GRÚŇ, Lubomír, Některé charakteristické rysy islámského hospodářství, bankovnictví a platebního styku, Hawala, dostupný z WWW:

45

zpravodajských zdrojů. A ty rozhodně nebudeme rozhlašovat do světa, protože bychom je tím ohrozili,“ řekl Jan Šubert.38 Oprávněnou

kritikou

systému

hawala

ze

strany

evropských

zemí

je

nejenom

nekontrolovatelnost finančních toků, ale i daňové úniky takovéto „skryté” sítě, která umoţňuje převod nemalých částech peněz, přičemţ se dá jen ztěţí monitorovat, komu jsou vlastně určeny a co je z těchto peněz financováno.

3.4. Islámské finanční instituce Islámské bankovnictví stejně jako konvenční bankovnictví je regulováno centrálními bankami nebo měnovými orgány odpovědné v dané zemi za celý finanční sektor. Existují tři hlavní mezinárodní instituce zabývající se islámským finančním sektorem: 1) Fiqh akademie; 2) Islámská rada pro finanční sluţby; 3) Účetní a auditorská organizace pro islámské finanční instituce. Fiqh akademie39 Islámská Fiqh Akademie je mezinárodní instituce se sídlem v Jeddah v Saudské Arábii. Je to orgán sloţený z odborníků a právníků z muslimského prostředí, kteří se zaměřují na problémy současného světa a na základě šaríe se snaţí na ně dávat muslimské veřejnosti odpovědi. 40 Kaţdá muslimská země nominuje svého zástupce. Akademie vydává rozhodnutí (fatwa), která se týkají finančních produktů islámských bank a jejich souladu s šaríi. Rozhodnutí je definitivní. Islám ovšem není centralizované hierarchické náboţenství, a proto se můţeme setkat i s zcela protichudnými stanovisky. Akademie dále organizuje semináře, přednášky a školení v islámských právních předpisech a zabývá se výzkumem a moderní interpretací islámu. Islámská rada pro finanční sluţby (ISFB)41 38

Záznam z rozhovoru s tiskovým mluvčím BIS, dostupný na WWW: <www.rozhlas.cz> Fiqh akademie, dostupný z WWW: < http://www.fiqhacademy.org.sa/ > 40 USMANI, Mufti Taqi, Islámská Fiqh akademie dostupný z WWW: 41 Islámská rada pro finanční sluţby, dostupný z WWW: 39

46

Tento orgán byl zaloţen v roce 2002 v Kuala Lumpur. Je to mezinárodní organizace, která vydává hlavní zásady pro sektor bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů s cílem stabilního fungování islámského finančního odvětví. Organizace islámských finančních institucí pro účetnictví a audit (AAOIFI)42 Tato mezinárodní islámská nezávislá společnost zaloţená v roce 1990 v Alţíru a nynějším sídlem v Bahrajnu připravuje účetní zásady a auditorské normy pro islámské finanční instituce. Mezi její členy (200 členů ze 45 zemí světa) patří centrální banky, islámské finanční instituce a další orgány mezinárodního islámského bankovnictví a finančního sektoru po celém světě. K dnešnímu dni AAOIFI vydala 22 účetních standardů, pět auditorských standardů, čtyři standardy řízení a dva etické kodexy. Výzvy, kterým čelí islámské finanční instituce Navzdory růstu islámského bankovnictví se objevuje několik problémů, které musí islámské banky překonat pro zajištění budoucnosti odvětví.43 Některé z nich jsou hmatatelné a týkají se především finančního inţenýrství, další se vztahují k odlišným výkladům zákonů šaría. Mezi zmíněné obavy patří: Nedostatek odborníků schopných zvládnout narůstající počet transakcí Absence vyškolených nebo zkušených bankéřů Nejistota v účetních zásadách Absence jednotných norem Potenciální konflikty s centrálními bankami - islámské banky byly zaloţeny jako samostatné právní subjekty, a proto jsou jejich vztahy s centrálními bankami nejisté Potenciální konflikt mezi tuzemskými bankami Nedostatek likvidity, která můţe zvýšit rizika Aktivita muslimů na trzích přidělává práci specialistům na šaríu, kteří jednotlivé obchody posuzují. Kandidátů, kteří by takovou činnost mohli vykonávat, je nedostatek. Musejí nejprve 42

Organizace islámských finančních institucí pro účetnictví a audit, dostupný z WWW: 43 Khaleej Times, článek z 15. 8. 2005, Výzvy, kterým čelí islámské finanční instituce, dostupný z WWW:

47

několik let studovat náboţenské právo a poté získat odborné vzdělání z finančnictví. „Globálně, hlavně v Evropě a v Americe, se projevuje nedostatek učenců, kteří by se vyznali v obou oblastech,“ tvrdí muftí Abdal Kádir Barkatulláh, imám pocházející z Indie, který sedí v šaría radě v šesti bankách v Londýně včetně Lloyds TSB bank. „Řada učenců působí po světě a radí bankám, ale noví nejsou vyškoleni dostatečně rychle,“ dodává. Navíc mnoho náboţenských odborníků je schopno pracovat pouze v arabštině, ale mezinárodní finanční trhy vyţadují, aby tito lidé zvládali i angličtinu a francouzštinu. Dle odhadů dnes chybí kolem stovky odborníků na právo šaría. Schvalování realitních transakcí islámskými učenci rozhodně není jen formalitou. Pokud shledají, ţe obchod je v rozporu s právem, mohou investici zastavit. To se stalo v roce 2007. Uznávaný učenec Organizace islámských finančních institucí pro účetnictví a audit, šajch Muhammad Taki Usmání konstatoval, ţe nejmodernější verze islámských dluhopisů (popsané výše) známých jako sukuk neodpovídá právu šaría. Uloţil klatbu, coţ ovlivnilo podnikání na realitním trhu v Dubaji, do kterého vláda, developeři a další společnosti investovali kolem 50 miliard dolarů. To znamenalo pro byznys kolaps. Na principu islámského bankovnictví ve světě funguje zhruba 300 bank ve 45 muslimských zemích. Většina z nich působí na Arabském poloostrově, v Singapuru a Mauriciu. Pojďme se ale nyní podívat do Evropy.

48

IV.

KOMPARACE

ISLÁMSKÉHO

A

EVROPSKÉHO BANKOVNICTVÍ Zastánci islámského bankovnictví tvrdí, ţe islámský bankovní systém je „etičtější“ neţ kapitalistický systém Západu. I kdyţ je islámské finanční odvětví v podobě, v jaké ho známe dnes poměrmě mladým segmentem, faktem zůstává, ţe jen za posledních deset let rostl tento trh podle JP Morgan průměrně 15 – 20% ročně44. Počet bank, plně kompatibilních s právem šaría, se zvyšuje po celém světě. Největší islámské banky dnes najdeme v bohatých zemích okolo Perského zálivu, zejména v Kuvajtu, Saúdské Arábii a Spojených arabských emírátech. Patří k nim Dubai Islamic Bank, Kuwait Finance House a Al-Rajhi Bank. K velkým centrům islámského bankovnictví s velkým růstem se řadí také Londýn a malajský Kuala Lumpur. (v současné době existuje více neţ 1100 institucí nabízející islámské finanční sluţby sluţby po celém světě45). Jak bylo řečeno, islámský finační systém je koncentrován na několik oblastí, včetně Evropy. Jde zejména o země s velkým podílem muslimského obyvatelstva a mimo ně pak na některá velká finanční centra. Vlády vítají islámské bankovní systémy, protoţe toto odvětví přitahuje investory z muslimských zemí a konveční banky vymýšlí strategie, které by umoţnily tyto islámské investory přilákat. Ekonomové očekávají, ţe míra růstu bude pokračovat i v dalších letech. Islámské bankovnictví, které se stalo důleţitou součástí světového bankovního sektoru, tedy zapustilo své kořeny i v Evropě. I kdyţ slovo Islám mezi lidmi v evropském prostředí negativně rezonuje, islámské bankovní produkty jsou vnímány jako prostor pro novou expanzi a zisk. V následujících odstavcích se stručně zmíním o těch evropských zemích, kde se islámské bankovnictví rozvíjí nebo dokonce i úspěšně funguje.

4.1. Rozvoj islámského bankovnictví v Evropě

44

Růst islámského finančního odvětví podle JP MORGAN, dostupný z WWW: <www.jpmorgan.com> Global Islamic Finance Magazine, dostupný z WWW: 45

49

Trţní potenciál pro islámské bankovnictví v evropských zemích je většinou odvozen od sociálně-ekonomických údajů muslimské komunity na těchto trzích.

4.1.1. Velká Británie – metropole islámského bankovnictví V roce 2006 řekl tehdejší kancléř Gordon Brown na konferenci, kterou pořádala Muslimská rada Británie, ţe Spojené Království má dobré předpoklady, aby se stala vstupní branou do islámského obchodu a islámská bankovní raketa v Británii odstartovala. Gordon Brown se v roce 2007 nastěhoval do Downing Street a podpůrná vládní politika umoţňovala rozšířit trh pro islámské finanční produkty. Londýn se stal největším mezinárodním centrem pro islámské finance mimo muslimský svět. Ve Spojeném Království má trvalé bydliště skoro 3 miliony muslimů, kteří své finanční prostředky spravují v souladu s principy islámského práva a je zde zdaleka největší počet bank pro muslimy v Evropě. V roce 2004 Financial Services Authority (britský bankovní dohled) schválil licenci pro první zcela islámskou banku - Islamic bank of Britain. Mezi největšími dosavadními akcionáři Islamic Bank of Britain byli zejména investoři z Kataru. Londýnský Financial Services Authority vytváří pravidla pro islámské banky podle zásady „ţádné překáţky, ţádné speciální výhody“.46 Jinými slovy to znamená, ţe islámské banky mohou být postaveny na jiných principech, avšak musí zachovat základní standardy, které garantují banky konvenční. Mezi ty patří zejména dostatečné finanční zdroje, zdravý management, spolehlivý systém kontroly a u retailového bankovnictví i pravdivé informování zákazníka o všech aspektech nabízených sluţeb a produktů. Celkově se podle britského The Telegraph se v Británii jedná o 5 plně kompatibilních bank poskytujících sluţby v souladu s šaría, jedné retailové banky a dalších 17 institucí včetně Barclays, RSB a Lloyds Banking Group, které zřídily v Británii své speciální či dceřiné pobočky pro své muslimské klienty.47

46

Britský bankovní dohled, oficiální stránky, dostupný z WWW: 47 The Telegraph, článek Martina Beckforda z 9. února 2009, dostupný z WWW:

50

Podle zprávy zveřejněné v únoru 2009 londýnskou Radou pro islámské finanční sluţby (IFSB)48 je Velká Británie osmým největším islámským finančním střediskem na světě. (Samozřejmě za Saudskou Arábií a zeměmi Perského zálivu, ale překvapivě před Pákistánem a Egyptem) Zpráva upozorňuje na rostoucí britskou pozici na islámském finančním trhu. Někteří finanční analytici tvrdí, ţe bude-li se bankovní krize prohlubovat, islámské banky by mohly jednoho dne skoupit a ovládnout britský finanční sektor a jeho prostřednictvím zrychlit celkovou islamizaci Británie. K tomu přispívá i fakt, ţe zhruba 55 vysokých škol a odborných institucí v Británii nabízí vzdělání v oblasti islámských financí. Strategie britské vlády je ale v této oblasti jasná. Udrţet pozici Londýna jako evropské brány do světa islámských financí a zajistit v oblasti financování férovou hospodářskou soutěţ tak, aby měl kaţdý přístup k finančním instrumentům v souladu se svým přesvědčením.

4.1.2. Francie

O co rychleji Britové zamířili na potencionální trh, o to Francouzi pomaleji čelili mnoha regulačním, daňovým i symbolickým překáţkám v oblasti islámského finančního sektoru. Société Générale, BNP Paribas a Crédit Agricole sice navrhly bankovní sluţby podle právních předpisů šaría, nicméně investoři své aktivity vedli do Spojeného království. V listopadu 2008 tehdejší ministryně národního hospodářství Christine Lagarde oznámila, ţe Francie se hodlá adaptovat na islámské bankovnictví kompatibilní s právem šaría. Chtěla tak prostřednictvím nové daňové legislativy přilákat investice z muslimských zemí ve snaze pomoci Francii v bitvě z finanční krize a vytvořit z Paříţe evropské hlavní město islámského finančnictví.49 Hnacím motorem rozvoje mělo být zejména investiční bankovnictví a vydávání dluhopisů sukuk. Zatím nic nenasvědčuje tomu, ţe by Francie přijala legislativní změny v této oblasti a ačkoliv je Francie země s největším počtem muslimů v Evropě (5,5 mil.), zdá se ţe mají v tomto ohledu zpoţdění. Moţná není jisté, zda by vznik islámských bank ve Francii změnil chování muslimů, kteří jsou jiţ integrovaní ve stávajícím bankovním

48

Islamic Finance 2009, dostupný z WWW: The Brussels Journal, článek z 12. 3. 2009, Francie chce svůj podíl na šaría bankovnictví dostupný z WWW: 49

51

systému. Kaţdopádně podle nejnovějších informací plánuje francouzská vláda a největší francouzská banka Credit Agricole vydávat v roce 2011 islámské dluhopisy sukuk.50

4.1.3. Německo Německá finanční scéna zaţila v prosinci roku 2010 zajímavou premiéru. Spolkový úřad pro dohled nad finančním trhem (BaFin) udělil bankovní licenci islámské bance Kuveyt Türk Bank, dceřiné společnost Kuveyt Finance House – jedné z největších islámských bank na světě. Německá muslimská populace činí 4,3 milionu a je po Francii druhou největší muslimskou populací v Evropské unii. Kuveyt Türk Bank otevřela svou pobočku v průmyslovém městě Mannheim, kde ţije početná dvacetitisícová turecká menšina a nabízí finanční produkty, které jsou slučitelné s právem šaría. Spolkový úřad pro dohled nad finačním trhem BaFin vydal dceři turecko-kuvajtské banky omezenou licenci. Zatím smí shromaţďovat peníze, jeţ se budou převádět na konta konformní s islámem v Turecku. Největší a nejsilnější ekonomika Evropské unie drţí evropské prvenství ve vydávání dluhopisů sukuk. Roku 2004 je vydalo Sasko-Anhaltsko, a to v hodnotě 100 milionů eur. Hlavním partnerem projektu byla Citibank.

4.1.4. Česká republika Česko se podle všeho centrem islámského obchodu jen tak nestane. K islámskému náboţenství se zde v roce 2001, kdy Český statistický úřad naposledy provedl sčítání lidí, přihlásilo celkem 3699 osob. Převaţovali muţi. Ani s odstupem deseti let nelze počítat s tím, ţe by počet tuzemských muslimů dramaticky narostl. A kde nejsou zákazníci, chybí i produkty. Spíše neţ o pravý halal byznys jde u nás o individuální přístup ke klientům se zvláštními potřebami. Přesto lze v Praze i v jiných větších městech narazit na jednotlivé obchody, jeţ nabízejí halal potraviny. Nadstandardní sluţby své muslimské klientele poskytuje například praţský hotel Four Seasons. „Klienti ze Středního východu patří mezi pravidelné hosty,“ potvrdila mluvčí hotelu Martina Vávrová. Hotel je jim schopen upravit vybavení pokojů, zajistit speciální menu

50

Francie a Agricole plánují vydávání sukuk, článek z 14. ledna 201, dostupný z WWW:

52

šéfkuchaře nebo mimořádně přizpůsobit otevírací hodiny ve vybraných obchodech.51 Také letecký přepravce ČSA vychází muslimským pasaţérům vstříc. Především ve výběru občerstvení podávaného na palubách letadel. Na muslimy jsou také v Česku orientována například některá lázeňská zařízení. Naděje pro budoucnost? Existuje mnoho analýz finanční krize i dlouhé seznamy její příčiny. V březnu 2009 publikoval oficiální vatikánský list L´Osservatore Romano článek italských ekonomek Loretty Napoleoni a Claudie Segre o islámském bankovním systému jako léku na finanční krizi.52 Autorky v článku tvrdí, ţe etické principy, na nichž je islámský systém založen, mohou zavést nová pravidla pro západní svět a obnovit tak důvěru mezi klienty. Můţe být tento názor pro západní bankovní systém inspirací, bereme-li v úvahu, ţe mnohá z omezení islámského bankovnictví mají zejména v krizových časech pozitivní dopad, protoţe tyto banky jsou lépe kryty podílnickým kapitálem a nezávisí tolik na cizích zdrojích a dluhovém financování?

51

Přední světové firmy cílí na muslimské zákazníky, článek z 16. 9. 2009, dostupný z WWW: 52 L´Osservatore Romano, článek Loretty Napoleoni a Claudie Segre z 4. března 2009, dostupný z WWW:

53

V. MULTIKULTURALISMUS V EVROPĚ Definice multikulturalismu, která je prosazována vzdělávacími institucemi a médii, říká, ţe všechny rasy a kultury jsou si rovny, ţe imigrace nás kulturně a ekonomicky obohacuje a ţe v atmosféře vzájemné tolerance a respektu budou odlišné rasy a náboţenství prospívat jedna druhé, pokud budou ţít společně na stejném území. To je převaţující a na Západě obecně přijímaná definice.53 Multikulturalismus v podstatě znamená, ţe ţádná kultura není dokonalá a nepředstavuje lepší ţivot. V tomto smyslu bychom měli vyţadovat, aby byly všechny kultury stejně otevřené, sebekritické a interaktivní ve svých vztazích s ostatními.

Integrace islámské komunity do Evropy a s ní spojený multikulturalismus je dlouhý a velmi obtíţný proces. Role Islámu v Evropě se samozřejmě odráţí také v mezináboţenském dialogu. Tyto dialogy se setkávají v bodě, kdy se vyostřuje diskuze o otázkách multikulturalismu a trojího vidění světa: a) sekulárního; b) křesťanského; c) a islámského.

5.1. Islámské asociace v Evropě Evropa se stále snaţí najít vhodnou formu souţití s muslimy. V jednotlivých zemích se situace pochopitelně liší, coţ vyplývá jednak z odlišných tradic země, do nichţ muslimové přicházejí, tak i kultur, z nichţ do Evropy přicházejí. Proto v Evropě působí mnoho muslimských sdruţení. Některé jsou formálně institucializované, jiné jsou neformální a jsou zaloţeny na identitě nebo na zájmu. 53

WESTON, Paul, Multikulturalismus – výhody a nevýhody, dostupný z WWW:

54

Federace islámských organizací v Evropě (FIOE) v roce 2000 začala jednat o ustanovení charty evropských muslimů, jeţ by vytyčila všeobecné zásady pro lepší porozumění islámu a poloţila základy pro integraci muslimů do společnosti v občanském kontextu. Cílem charty bylo definovat některé zásady v souladu s pojetím islámu běţném v evropském kontextu a dále poloţit základy další přínosné spolupráce se společností. Charta byla předloţena představitelům mnoha evropských islámských institucí na semináři konaném v Bruselu v lednu 2002. Po schválení a zapracování změn byla připravena konečná verze, podepsaná muslimskými organizacemi z 28 evropských států. 54 První část charty se nazývá „Pojetí islámu“. Kromě obecného představení islámu je v ní poloţen důraz na vysvětlení těch jeho aspektů, které jsou v evropských diskusích mnohdy předmětem kritiky. Je zde např. řečeno, ţe islám „ctí lidské bytosti“ bez rozdílu pohlaví a „vyzývá ke spravedlnosti v postavení muţů a ţen v rámci lidské důstojnosti a vzájemné úcty.“ Charta dále konstatuje, ţe islám „zdůrazňuje význam veškerých opatření k posílení rodiny a její ochrany před vším, co oslabuje či vytěsňuje její roli.“ Tato formulace se aţ nápadně shoduje s různými vyjádřeními katolických církevních dokumentů a vytyčuje tak jedno z důleţitých témat pro mezináboţenský dialog. Další důleţitý okruh námětů pro tento dialog nepochybně představuje hledání správného pojetí svobody a lidských práv. Charta evropských muslimů uvádí, ţe „islám ctí lidská práva a vyzývá k rovnosti mezi všemi lidskými bytostmi, odmítá veškeré formy rasové diskriminace a vyzývá ke svobodě. Odsuzuje donucování v náboţenství a uznává jednotlivcovu svobodu svědomí. Avšak islám podporuje uţívání svobody v souladu s morálními hodnotami tak, aby nezasahovalo do práv ostatních.“55 V následující pasáţi text charty říká: „Islám vyzývá ke vzájemnému poznávání, dialogu a spolupráci mezi lidmi i národy jako cestě k posílení stability a záruce míru ve světě. Výraz džihád vyskytující se v islámských textech znamená vyvíjet veškeré úsilí k dobru, které začíná u sebezdokonalování a šíření pravdy a spravedlnosti mezi lidmi. Džihád chápaný jako válka se považuje za jeden z prostředků, jež má k dispozici každý svrchovaný stát, pokud se

54

Federace islámských organizací v Evropě, dostupný z WWW: 55 Charta evropských muslimů, dostupný z WWW: < http://www.al-islam.cz/islam-v-evrope/charta-evropskychmuslimu.html>

55

potřebuje bránit proti napadení. Učení islámu se v tomto ohledu shoduje s mezinárodním právem.“ 56 Charta evropských muslimů obsahuje také výslovné přihlášení se k principům demokracie: „S vyuţitím porady (šúrá) a s ohledem k lidským zkušenostem ve sféře politické, zákonodárné a ústavní, islám potvrzuje demokratické zásady zaloţené na pluralismu, svobodě výběru politických institucí a pokojného střídání u moci.“57 Dalším tématem důleţitým i pro mezináboţenský dialog je ekologie. O té se v chartě praví: „Islám vybízí lidské bytosti k vyuţívání přírody zodpovědným způsobem. To vyţaduje zachování ţivotního prostředí a jeho ochranu před všemi druhy znečištění a poškozování a rovněţ před vším, co můţe narušit křehkou přírodní rovnováhu. Stejně tak vyţaduje ochranu přírodních zdrojů a zakazuje kruté zacházení se zvířaty, přehnanou spotřebu a plýtvání.“58 Neméně zajímavá je druhá část charty, nazvaná „Muslimská přítomnost ve společnosti“. Tato část obsahuje jiţ zmíněné přihlášení se k rozumnému sekularismu. „Evropští muslimové se hlásí k principu neutrality státu v náboţenských záleţitostech“, za jehoţ součást povaţují respektování práva náboţenských uskupení svobodně projevovat své přesvědčení, vyznávat s příslušnou vírou spojené hodnoty, vykonávat náboţenské obřady a zachovávat v kaţdodenním ţivotě normy vlastního náboţenství, to vše při respektování příslušných zákonů a státních úřadů a „v souladu s evropskou i mezinárodní úmluvou o lidských právech a mezinárodními smlouvami.“ Charta volá po „pozitivní integraci“ muslimů do západní společnosti „na základě harmonické rovnováhy mezi zachováním muslimské identity a plněním občanských povinností.“ 59 Dokument výslovně přijímá a podporuje myšlenku multikulturalismu: „Evropští muslimové zdůrazňují, že uznávají pluralitu a náboženskou i filozofickou různorodost multikulturních společností, v nichž žijí. Jsou přesvědčeni, že islám uznává různost a rozdíly mezi lidmi, a že touto multikulturní realitou není nijak znepokojen. Islám naopak členy společnosti vyzývá, aby své odlišnosti oceňovali a vzájemně se jimi obohacovali.“ 56

Federace islámských organizací v Evropě, dostupný z WWW: 57 Charta evropských muslimů, dostupný z WWW: < http://www.al-islam.cz/islam-v-evrope/charta-evropskychmuslimu.html> http://www.al-islam.cz/islam-v-evrope/charta-evropskych-muslimu.html 58 Charta evropských muslimů, dostupný z WWW: < http://www.al-islam.cz/islam-v-evrope/charta-evropskychmuslimu.html> 59 Charta evropských muslimů, dostupný z WWW: < http://www.al-islam.cz/islam-v-evrope/charta-evropskychmuslimu.html>

56

V posledních odstavcích charty je znovu zdůrazněna potřeba sbliţování mezi Evropou a muslimským světem. Dokument hovoří o budování mostů mezi civilizacemi, překonávání předsudků a posilování hodnot současné společnosti jako je spravedlnost, svoboda, bratrství, rovnost a vzájemost. Mezináboţenského dialogu se charta dotýká proklamací, ţe muslimská přítomnost v Evropě představuje klíčový prvek k navázání lepší komunikace a souţití mezi různými náboţenstvími a ideologiemi, coţ bezpochyby usnadní cestu k celosvětovému míru. Z celého textu je zřejmé, ţe autoři dokumentu se hlásí k „euroislámu“, tj. k evropskému islámu přijímajícímu etiku lidských práv, tolerance a plurality. Za pozornost však podle mého názoru stojí i to, ţe charta je zaměřena spíš na dialog muslimů s evropskými sekularisty neţ na mezináboţenský dialog. Marně bychom v ní hledali nejen jakoukoliv zmínku o křesťanských kořenech západní civilizace, ale i zmínku o společných prvcích tří abrahamovských náboţenství či společných hodnotách různých náboţenství obecně. Slova jako „křesťanství“ nebo „judaismus“ se v textu vůbec neobjevují.

Například v České republice bylo v roce 2004 bylo zaloţeno Ústředí muslimských obcí (UMO) se záměrem vytvořit jednotnou muslimskou komunitu v České republice. UMO je zastřešující organizací, pod kterou jíţ do dnešního dne vznikly následující samostatné místní muslimské obce: • Muslimská Obec v Praze • Muslimská Obec v Brně

5.2. Multikulturalismus vs. asimilace Jsme svědky probíhající diskuze o multikulturalismu versus významu asimilace různých skupin do společnosti. Tyto dva přístupy jsou zcela odlišné. Kontrasty mezi nimi jsou často uvedeny ve srovnávacích analýzách, které mají za cíl určit výhody a nevýhody těchto dvou sociálních modelů.60

60

Multikulturalismus – pozadí a kontext, dostupný z WWW:

57

Kulturní asimilace je proces konzistentní integrace, kdy členové etno-kulturní skupiny (přistěhovalci, nebo menšiny), jsou vloţeni do jiţ nějakým způsobem fungující větší komunity. Menšinová komunita začne přijímat kulturní praktiky dominantního obyvatelstva. Jako příklad lze uvést Spojené státy americké. Amerika je ve své podstatě národem, který přijal asimilační model. Ukazuje světu soudrţnost i občanskou angaţovanost mezi různými etnickými a náboţenskými skupinami. Multikulturalismus podporuje rozmanitost a snaţí se chránit kulturu přistěhovatelců tím, ţe zanedbává kulturu hostitelské země. Má pak za následek nestabilitu a ztrátu národní identity.

5.3. Koncepce multikulturalismu v současné době Špatný koncept multikulturalismu? Prezident České republiky Václav Klaus v roce 2004 v rozhovoru pro časopis Týden označil multikulturalismus za módní levicové zlo.61 Tehdy jsme s ním mohli souhlasit a taky nemuseli. O rok později však teroristické útoky na mnohých místech Evropy otevřely vášnivé debaty na věčná témata ohledně přijímání přistěhovalců a multikulturního vidění světa. Dnes, v roce 2011, stále častěji zaznívají z úst evropských vůdců výzvy, aby evropské vlády přehodnotily přístup k intergraci imigrantů do společnosti. Německá kancléřka Angela Merkelová se přidala k rostoucím protipřistěhovaleckým náladám v Německu. Řekla, ţe multikulturarismus “naprosto selhal”. Podle Merkelové představa, ţe lidé z různých kulturních prostředí mohou ţít šťastně vedle sebe, nefunguje. Dodala, ţe je povinností přistěhovalců udělat více, aby se integrovali do německé společnosti. Po ní přišli se stejný názorem i francouzský president Nicolas Sarkozy a britský premiér David Cameron. 62 Lídři zemí západní Evropy sborově prohlašují, ţe multikulturalismus je špatným konceptem. Jeho otázka je široce diskutována na všech úrovních. Co je však příčínou těchto úvah? Jsou postoje vůdců Evropy poháněny obavami o vnitřní bezpečnost?

61

Rozhovor prezidenta republiky Václava Klause pro časopis Týden ze dne 6. 12. 2004, dostupný na WWW:<

http://www.klaus.cz/clanky/441> 62 Cameron se přidal k Merkelové. multikulturalismus podle něj selhal, článek ze dne 5. února 2011, dostupný z WWW: < http://www.lidovky.cz/cameron-se-pridal-k-merkelove-multikulturalismus-podle-nej-selhal-1d1/ln_zahranici.asp?c=A110205_124616_ln_zahranici_ogo>

58

Různé formy multikulturní společnosti zahrnují v sobě samozřejmě celou řadu problemů včetně různých politických okolností. A tak nikoho nepřekvapí článek deníku Le Figaro, který citoval jednoho z členů Sarkozyho UMP, ţe "Role islámu ve Francii, bude ústředním tématem prezidentské kampaně v roce 2012."63

63

Francouzský prezident vyzývá k diskuzi o islámu,článek z 19. února 2011, dostupný z WWW.

59

ZÁVĚR Diplomová práce Problematika integrace muslimských komunit v EU se věnovala souţitím islámské populace v evropském prostředí a popisu základních principů islámského bankovnictví. Zkoumala rozdíly a podobnosti moderních ekonomických systémů s islámem, popsala predikci nárůstu muslimské populace a představila hlavní produkty islámského finančnictví. Mým cílem bylo charakterizovat toto odlišné prostředí a ukázat rozsah participace muslimské komunity v Evropě zejména pak v oblasti bankovnictví. Souţití a rozmanitost různých kultur naši společnost na jedné straně obohacuje, na straně druhé fungování národa jako celku závisí především na populaci, která navzájem cítí silnou příbuznost. Za zásadní problém islámské otázky v Evropě povaţuji fakt, ţe interpretace koránu v mnohých případech nereflektuje odlišné prostředí, ve kterém byl psán a odlišnosti dnešní doby. Dále se domnívám, ţe některé z principů islámského bankovnictví určitě stojí za to, aby byly následovány či pouţity jako „studijní materiál“ při přetváření západního bankovnictví. Jejich studium můţe být uţitečné na cestě k většímu zapojení vlastního kapitálu a odklonu od nadměrného pouţívání cizích zdrojů. Otázkou však zůstává, zda postupná legitimizace islámského práva v evropském finančním prostředí nepřispívá k dobrovolné islamizaci Evropy. Akademici, politici, intelektuálové, sociální pracovníci, novináři i muslimové mají odlišné názory na existenci islámu v Evropě. Jakkoliv mohou být jejich projevy různorodé, jedno mají společné, jsou totiţ podmíněny obavou. A jedna z těch obav, související s procesem evropské integrace, úzce souvisí se starostí o evropskou identitu a občanství. V tomto ohledu se nabízí moţnost implementovat zásadu, které byla přijata v oblasti bankovnictví a rozšířit ji na celou problematiku integrace muslimů do Evropské unie. A to je: ţádné překáţky, ale také ţádné zvláštní výhody“. Evropská unie se sama definovala během posledního desetiletí jako multikulturní společenství, které sdílí soubor univerzálních hodnot, a tak mě při studiu národních integračních politik států EU a postojů jednotlivých zemí napadla otázka, kdo ţe vlastně mění 60

Evropu a vlastně i její odpověď. Ti, kdo změnili Evropu, nejsou muslimové. Jsou to Evropané sami.

61

Seznam použité literatury

1. ČEJKA, M. Encyklopedie blízkovýchodního terorismu. Brno: Barrister & Principal, 2007, s. 88 – 89. 2. DANICS, Štefan, DUBSKY, Josef, KAMÍN Tomáš, URBAN Lukáš. Základy

sociologie a politologie, Čeněk, Plzeň 2009, str. 252 3. FRIEDMAN Milton, FRIEDMAN Rose. Svoboda volby. Liberální institut, Praha 1992, Úvod, ISBN 80-85467-85-2 4. CHAPRA,

Muhammad Umar. Objectives of the Islamic economic order. Islamic

Foundation, 1979, Leicester, ISBN 0860370518 5. CHAUDRY, Muhammad Sharif. Fundamentals of Islamic Economic System. ISBN: 969-8487-00-X, Burhan Education and Welfare Trust, 198-N Samanabad, Lahore, Pakistan, 1999 6. MANNAN, Muhammad Abdul. Islamic economics: theory and practice. Boulder: Westview Press, 1987 7. MARX, Karel. Kapitál: kritika politické ekonomie. Díl první, Kniha první, Výrobní proces kapitálu, Svoboda, Praha, 1978. 8. RUSSEL,Bertrand. The Practice and Theory of Bolshevism. London, 1920, ISBN 9781434642936, s. 114-115

62

Seznam internetových zdrojů 1. ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem 3: Myšlení a život. E-book – dostupný z WWW: 2. ICC Services, What is halal, haram, dostupný z WWW: http://www.iccservices.org.uk/halal_food_meat/what_is_halal_haram.htm 3. Islámské bankovnictví proţívá prudký rozvoj, článek publikovaný 19. 6. 2009, dostupný z WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-37477400-islamske-bankovnictviproziva-rychly-rozvoj 4. Encyklopedie Britannica, Socialismus – definice, dostupný z WWW: 5. Chaudry, Muhammad Sharif. Islam and other economic systems. Dostupný z WWW: http://www.muslimtents.com/shaufi/b16/b16_20.htm 6. Islámský socialismus v arabských zemích, rubrika Blízký východ, dostupný z WWW: http://www.anticapitalista.com/revo-cz/2009/05/20/islamsky-socialismus-varabskych-zemich/ 7. JUNG, Carl. Záznam z rozhovoru, dostupný z WWW: 8. Korán, 49:13, dostupný z WWW: 9. Studie ”Budoucnost globálního muslimského obyvatelstva”, Pew Research Center, dostupný z WWW: 10. Studie ”Budoucnost globálního muslimského obyvatelstva”, Evropské populační statistiky, Pew Research Center, dostupný z WWW: < http://pewforum.org/TheFuture-of-the-Global-Muslim-Population.aspx > 11. Studie ”Budoucnost globálního muslimského obyvatelstva”, Porodnost, Pew Research Center, dostupný z WWW: 12. Studie ”Budoucnost globálního muslimského obyvatelstva”, Rostoucí průměrná délka ţivota, Pew Research Center, dostupný z WWW: < http://pewforum.org/future-of-theglobal-muslim-population-main-factors-life-expectancy.aspx > 63

13. Studie ”Budoucnost globálního muslimského obyvatelstva”, Migrace, Pew Research Center, dostupný z WWW: http://pewforum.org/future-of-the-global-muslimpopulation-main-factors-migration.aspx 14. Studie ”Budoucnost globálního muslimského obyvatelstva”, Věková struktura, Pew Research Center, dostupný z WWW: 15. Evropské město, Islamofóbie, dostupný z WWW: 16. Islám, Politika a Jocelyne Cesari, dostupný z WWW: 17. Daily Mail, 22. prosince 2010, dostupný z WWW: 18. Gurdian, článek blogera Martina Robbinse, 22. prosince 2010, dostupný z WWW: < http://www.guardian.co.uk/science/the-lay-scientist/2010/dec/22/1 > 19. Gurdian, článek blogera Martina Robbinse, 22. prosince 2010, dostupný z WWW: < http://www.guardian.co.uk/science/the-lay-scientist/2010/dec/22/1 > 20. Korán 2:278-279, dostupný z WWW: 21. OSINA, Petr, Islámské právo a jeho prameny, dostupný z WWW: 22. Klíčové výzvy islámského bankovnictví, článek publikovaný v Islamic Finance in Practice, podzim 2008, dostupný z WWW: 23. Islámské finance: základní principy, dostupný z WWW: 24. GRÚŇ, Lubomír, Některé charakteristické rysy islámského hospodářství, bankovnictví a platebního styku, dostupný z WWW: 25. Musawamah – definice, dostupný z WWW:

64

26. Institute of Islamic Banking and Insurance, Glossary of Financial Terms, dostupný z WWW: 27. Zákony SAE a islámské finance, Prodej bez úroků, dostupný z WWW: 28. GRÚŇ, Lubomír, Některé charakteristické rysy islámského hospodářství, bankovnictví a platebního styku, Hawala, dostupný z WWW: 29. GRÚŇ, Lubomír, Některé charakteristické rysy islámského hospodářství, bankovnictví a platebního styku, Hawala, dostupný z WWW: 30. Záznam z rozhovoru s tiskovým mluvčím BIS, dostupný na WWW: <www.rozhlas.cz> 31. Fiqh akademie, dostupný z WWW: < http://www.fiqhacademy.org.sa/ > 32. USMANI, Mufti Taqi, Islámská Fiqh akademie dostupný z WWW: 34. Organizace islámských finančních institucí pro účetnictví a audit, dostupný z WWW: 35. Khaleej Times, článek z 15. 8. 2005, Výzvy, kterým čelí islámské finanční instituce, dostupný z WWW: 36. Růst islámského finančního odvětví podle JP MORGAN, dostupný z WWW: <www.jpmorgan.com> 37. Global Islamic Finance Magazine, dostupný z WWW: 38. Britský bankovní dohled, oficiální stránky, dostupný z WWW: 39. The Telegraph, článek Martina Beckforda z 9. února 2009, dostupný z WWW: 65

40. Islamic Finance 2009, dostupný z WWW: 41. The Brussels Journal, článek z 12. 3. 2009, Francie chce svůj podíl na šaría bankovnictví dostupný z WWW: 42. Francie a Agricole plánují vydávání sukuk, článek z 14. ledna 201, dostupný z WWW: 43. Přední světové firmy cílí na muslimské zákazníky, článek z 16. 9. 2009, dostupný z WWW: 44. L´Osservatore Romano, článek Loretty Napoleoni a Claudie Segre z 4. března 2009, dostupný z WWW: 45. WESTON, Paul, Multikulturalismus – výhody a nevýhody, dostupný z WWW: 46. Federace islámských organizací v Evropě, dostupný z WWW: 47. Charta evropských muslimů, dostupný z WWW: < http://www.al-islam.cz/islam-vevrope/charta-evropskych-muslimu.html> 48. Multikulturalismus – pozadí a kontext, dostupný z WWW: 49. Rozhovor prezidenta republiky Václava Klause pro časopis Týden ze dne 6. 12. 2004, dostupný na WWW: 50. Cameron se přidal k Merkelové. multikulturalismus podle něj selhal, článek ze dne 5. února 2011, dostupný z WWW: < http://www.lidovky.cz/cameron-se-pridal-kmerkelove-multikulturalismus-podle-nej-selhal-1d1/ln_zahranici.asp?c=A110205_124616_ln_zahranici_ogo> 51. Francouzský prezident vyzývá k diskuzi o islámu,článek z 19. února 2011, dostupný z WWW.

66

Seznam použitých grafů Graf 4. - Křivka porodnosti (Zdroj: Pew Research Center) Graf 5. - Křivka průměrné délky ţivota muslimské populace (Zdroj: Pew Research Center) Graf 6. - Křivka migrace muslimské populace na 100 000 obyvatel (Zdroj: Pew Research Center)

Seznam použitých obrázků Obrázek 1. - Muslimská populace podle světových regionů (Zdroj: Pew Research Center) Obrázek 2. - Křivka průměrné délky ţivota muslimské populace (Zdroj: Pew Research Center) Obrázek 3. - Křivka migrace muslimské populace na 100 000 obyvatel (Zdroj: Pew Research Center)

67

Klíčová slova Islámské bankovnictví, islámské finační sluţby, islámské banky, riba, sukuk, intergace muslimů v EU, problémy muslimů, islámské prudukty, hawala, islámské finačnictví, islám v Evropě, Francie – islám, zákaz úroků, multikulturalismus, islamofóbie, islamizace Evropy, muslimské komunity v Evropě, růst muslimské populace, Angela Merkel islám

Keywords Islamic banking, prohibition of riba, hawala, sukuk, islamic financial product, islamic banks, Islamic institutions, problems of muslim communities, Islam and Europe, multiculturalism, islamic banking specifics, islamic banking industry, articles islamic banking, integration of muslim into Europe, ranking of islamic banks, muslim population growing, islamic economical system, islamic radicalism

68