Rakousko: ekonomický vývoj a integrace v rámci EU

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztah Hlavní specializace: Mezinárodní obchod

Rakousko: ekonomický vývoj a integrace v rámci EU

Diplomová práce Vypracovala: Bc. Markéta Valová Vedoucí diplomové práce: Ing. Josef Abrhám, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Rakousko: ekonomický vývoj a integrace v rámci EU“ vypracovala samostatn . Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu literatury.

V Praze dne 14. 8. 2009

………………….. Bc. Markéta Valová

2

Pod kování Ráda bych pod kovala vedoucímu diplomové práce Ing. Josefu Abrhámovi, Ph.D. za konzultace a p ipomínky, které p isp ly k úsp šnému dokon ení této diplomové práce.

3

Obsah Seznam zkratek ....................................................................................................................5 Úvod ......................................................................................................................................7 1 Charakteristika Rakouska a jeho hospodá ství ..........................................................9 1.1 Charakteristika spolkových zemí...........................................................................16 1.2 Hospodá ství spolkových zemí..............................................................................20 2 Hospodá ský vývoj Rakouska po 2. sv tové válce.....................................................24 2.1 Období 1945 – 1957..............................................................................................24 2.2 Období 1958 – 1973..............................................................................................25 2.3 Období 1974 – 1985..............................................................................................25 2.4 Období 1986 – 1995..............................................................................................26 2.5 Období 1996 – 2008..............................................................................................28 2.6 Prognóza na rok 2009 - 2010.................................................................................33 3 P íprava Rakouska na vstup do Evropské unie ........................................................37 3.1 Ekonomická spolupráce Rakouska a Evropského spole enství .............................38 3.2 První kroky ke lenství v Evropské unii ................................................................39 3.3 Informa ní strategie ..............................................................................................41 3.4 Argumenty pro a proti rakouskému lenství v Evropské unii .................................43 3.5 Referendum o vstupu Rakouska do Evropské unie ................................................45 4 Ekonomický vývoj Rakouska po vstupu do Evropské unie ......................................47 4.1 Zahrani ní obchod ................................................................................................49 4.1.1 Teritoriální struktura .........................................................................................51 4.1.2 Komoditní struktura ..........................................................................................52 4.2 Finan ní sektor......................................................................................................56 4.3 Investi ní klima.....................................................................................................60 5 Rakousko a Evropská unie.........................................................................................66 5.1 P edsednictví Rakouska v Evropské unii ...............................................................66 5.2 P ístup Rakouska k vybraným otázkám Evropské unie..........................................70 5.3 Stanovisko Rady EU k aktualizovanému programu stability Rakouska.................74 6 Vzájemná Rakousko - eská spolupráce...................................................................78 6.1 Bilance sou asné vzájemné obchodní vým ny ......................................................81 6.2 Komoditní struktura eského vývozu a dovozu......................................................83 6.2.1 Vývoz ...............................................................................................................83 6.2.2 Dovoz ...............................................................................................................85 6.3 Pracovní trh ..........................................................................................................89 6.4 P eshrani ní spolupráce.........................................................................................90 Záv r...................................................................................................................................93 Seznam použité literatury a zdroj ....................................................................................96 Seznam tabulek, graf a obrázk použitých v textu .......................................................101 Seznam p íloh ...................................................................................................................102

4

Seznam zkratek SPÖ

Strana sociálních demokrat

ÖVP

Strana lidovc

KPÖ

Strana komunist

FPÖ

Strana svobodných

LIF

Strana liberál

Grüne

Strana zelených

JuLis

Strana mladých liberál Rakouska

BZÖ

Svaz pro budoucnost Rakouska

Martin

Kandidátka Dr. Martina

OSN

Organizace spojených národ

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, v du a kulturu

UNOOSA

Kancelá Spojených národ pro vn jší vesmírné záležitosti

OECD

Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj

OBSE

Organizace pro bezpe nost a spolupráci

OPEC

Organizace zemí vyvážejících ropu

WTO

Sv tová obchodní organizace

WHO

Sv tová zdravotnická organizace

IMF

Mezinárodní m nový fond

EPU

Evropská platební unie

HMU

Hospodá ská m nová unie

USD

Americký dolar

EUR

Euro

ATS

Rakouský šilink

HDP

Hrubý domácí produkt 5

HND

Hrubý národní d chod

ESVO

Evropské spole enství volného obchodu

ESUO

Evropské spole enství uhlí a oceli

EHS

Evropské hospodá ské spole enství

ES

Evropské spole enství

EU

Evropská unie

EHP

Evropský hospodá ský prostor

ECB

Evropská centrální banka

SZBP

Spole ná zahrani ní a bezpe nostní politika

EP

Evropský parlament

PZI

P ímé zahrani ní investice

WIFO

Rakouský institut pro hospodá ský výbor

NSR

N mecká spolková republika

SRN

Spolková republika N mecko

SSSR

Svaz sov tských socialistických republik

OSV

Osoby samostatn výd le n

ÖNB

Rakouská národní banka

ABA

Rakouská obchodní agentura

JIT

Metoda Just-in-time

SWOT

Metoda silných a slabých stránek

6

inné

Úvod Rakousko je zem , která hrála a stále hraje velmi d ležitou roli pro eskou republiku, a to nejen v oblasti zahrani ního obchodu. Vzájemné vztahy Rakouska a sahají hluboko do minulosti, ostatn

eské republiky

eská republika nemá s žádným jiným státem tak

bohatou historickou zkušenost, jakou má práv s Rakouskem. Na základ t chto historických skute ností erpala eská republika p ed svým p edsednictvím v Evropské unii ze zkušeností svého blízkého, ekonomicky vysp lého souseda. Rakousko je považováno za jednu z hospodá sky nejstabiln jších zemí sv ta a p edstavuje pro

eskou republiku významného

obchodního partnera. Pro rakouskou ekonomiku posledních deseti až patnácti let m l velký význam vstup Rakouska v rámci tvrtého rozší ení do Evropské unie.

lenem Evropské unie se stalo až

v roce 1995, což bylo do zna né míry ovlivn no jeho neutralitou. Rakouská ekonomika byla prosperující již p ed vstupem do EU. Z lenství v Evropské unii rakouské hospodá ství zna n profitovalo. Na základ provedených analýz mohu íci, že se výrazn oživila rakouská podnikatelská sféra a zvýšila se konkurenceschopnost. Jedním z nejd ležit jších faktor konkurenceschopnosti Rakouska jsou v sou asné dob

jeho p ímé zahrani ní investice

p edevším do zemí st ední a východní Evropy. V d sledku velmi dob e rozvinuté tržní ekonomiky a vysoké životní úrovn je Rakousko siln

hospodá sky propojené s dalšími

lenskými zem mi Evropské unie. Vzhledem ke zmín ným skute nostem jsem si uvedené téma vybrala. Cílem mé diplomové práce je charakterizovat základní ekonomické ukazatele rakouského hospodá ství a jeho hospodá ský vývoj. Na základ dostupných materiál , týkajících se tématu mé diplomové práce, bych se pokusila vyzdvihnout silné stránky rakouského hospodá ství. Také jsem se pokusila implementovat d sledky rozsáhlé finan ní krize do hospodá ství Rakouska. V úvodní ásti diplomové práce popisuji obecnou charakteristiku Rakouska a následn jeho hospodá ství. Tato kapitola umožní získat základní geografické, demografické, politické a hospodá ské údaje o Rakousku. P edevším se blíže zabývá charakteristikou a hospodá stvím jednotlivých spolkových zemí Rakouska. Druhá kapitola mapuje hospodá ský vývoj Rakouska po druhé sv tové válce. Kapitola je rozd lena do p ti podkapitol podle jednotlivých období.

D raz jsem položila na

podkapitolu, která se zabývá obdobím v letech 1996 – 2008. Zam ím se na tempo hospodá ského r stu, míru inflace, nezam stnanosti a zahrani ní obchod Rakouska. V této

7

kapitole v nuji pozornost prognóze hospodá ského vývoje na rok 2009 a 2010. Stru n nastíním vládní pomoc rakouskému hospodá ství. Ve t etí kapitole popisuji p ípravu Rakouska na vstup do Evropské unie. Pokusím se nastínit ekonomickou spolupráci Rakouska a Evropského spole enství p ed rokem 1995 a zam ím se na jeho první kroky ke lenství v Evropské unii. Jelikož Rakousko je výjime ný stát vzhledem ke své neutralit , ráda bych se dotkla také této problematiky. Takto d ležitý mezník v novodobých d jinách Rakouska, jako je vstup do EU, má svá pozitiva a negativa. D ležitým faktorem rakouského hospodá ství je jeho vstup do EU. Z tohoto d vodu se zam ím na ekonomický vývoj Rakouska po vstupu do EU. Zabývám se zahrani ním obchodem Rakouska s d razem na jeho teritoriální a komoditní strukturu vývozu a dovozu, finan ním sektorem se zam ením na bankovní systém Rakouska. V páté kapitole jsem se pokusila nastínit pozici Rakouska v Evropské unii po jeho vstupu. Rakousko bylo od svého lenství v EU již dvakrát p edsednickou zemí. Rozeberu d kladn

jeho druhé p edsednictví v Rad EU. Zpracuji analýzu jeho hlavních priorit b hem

lenství s následnými výstupy. Pokusím se zformulovat postoj Rakouska k vybraným aktuálním evropským témat m. Velmi d ležitým bodem této kapitoly je stanovisko Rady EU k aktualizovanému programu stability Rakouska. Tento program, který se zabývá hospodá skými a finan ními záležitostmi, je ur en na období 2008 – 2013. Pokusím se shrnout dopady finan ní krize na rakouské hospodá ství a nástroje pro oživení rakouské ekonomiky. V záv re né, šesté, kapitole si kladu za cíl objasnit vzájemné rakousko- eské vztahy a hospodá skou spolupráci Rakouska a eské republiky se zam ením na komoditní strukturu vývozu a dovozu vzájemného obchodu. V další ásti se zabývám rakouským pracovním trhem v etn jeho zp ístupn ní ob an m

eské republiky. Poslední ást mé diplomové práce je

v nována p eshrani ní spolupráci, která je d ležitá pro vzájemné, nejen hospodá ské, vztahy.

8

1 Charakteristika Rakouska a jeho hospodá ství Oficiální název Rakouska je Rakouská republika, byla vyhlášena dne 12. 11. 1918. Je to vnitrozemský federativní stát ležící ve st ední Evrop . Hrani í s

Lichtenštejnskem

(délka hranice 35 km) a Švýcarskem (164 km) na západ , s Itálií (430 km) a Slovinskem (330 km) na jihu, s Ma arskem (366 km) a Slovenskem (91 km) na východ a s eskou republikou (362 km) a N meckem (784 km) na severu. Rakousko je spolková republika, která se skládá z devíti spolkových zemí, viz. tabulka 1, z 99 politických okres a 2 359 obcí. Tyto spolkové zem se dále d lí na severní, jižní, st ední a západní Rakousko. Spolkové zem severního Rakouska jsou Víde , Dolní Rakousko a Horní Rakousko. Do jižní asti spadá Burgenlandsko a Štýrsko. St ední Rakousko p edstavují Korutany a Salcbursko a do poslední, západní ásti adíme Tyrolsko a Vorarlbersko. Hlavním a zárove i nejv tším m stem je Víde s 1 615 000 obyvateli. 1 Dalšími v tšími m sty jsou nap íklad Graz ( Štýrský Hradec ), Linz ( Linec ), Salzburg, Innsbruck, Klagenfurt, Villach, Wels, St. Pölten, Bregenz a Eisenstadt. Tabulka 1 Spolkové zem Rakouska

Spolková zem

Víde ( Sien ) Horní Rakousy ( Oberösterreich ) Dolní Rakousy ( Niederösterreich ) Burgenlandsko ( Burgenland ) Korutany (Kärnten ) Štýrsko ( Steiermark ) Tyrolsko ( Tirol ) Salzbursko ( Salzburgerland ) Vorarlbersko ( Vorarlberg )

Hlavní m sto

Sien Linz St. Pölten Eisenstadt Klagenfurt Graz Insbruck Salzburg Bregenz

Zemský hejtman

Michael Häupl ( SPÖ ) Josef Pühringer ( ÖVP ) Erwin Pröll ( ÖVP ) Hans Niessl ( SPÖ ) Bernard Dörfler ( BZÖ ) Franz Wowes ( SPÖ ) Günther Platter ( ÖVP ) Gabriele Burgstaller ( SPÖ ) Herbert Sausgruber ( ÖVP )

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000794/#sec8

Ú edním jazykem je n m ina. Regionáln se p ipouští i jazyk menšiny, slovinština, chorvatština a ma arština, který se používá pro styk obyvatelstva s ú ady. Jeho používání se musí ídit pravidly dle zákona o menšinách z roku 1976.2 Dle posledního s ítání obyvatelstva z roku 2001 žilo v Rakousku 90,9 % Rakušan a 9,1 % cizinc . Národnostní složení cizinc žijících v Rakousku je uvedeno v grafu 1, druhý graf uvádí náboženské složení. 1 2

Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000794/#sec8 Dostupná z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000794/#sec7

9

Graf 1 Cizinci žijící v Rakousku

Ma a i; 1,80%

Makedonci; 1,70%

Italové; 1,50% Slováci; 1%

Rumuni; 2,50%

eši; 1% Poláci; 3,10% Srbové a ernohorci; 21,30% Chorvati; 7,90%

N mci; 10,20% Bosna a Hercegovina; 13,20%

Turci; 17,80%

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000794/#sec5 Graf 2 Náboženské složení rakouského obyvatelstva

Židovské; 0,10% Ortodoxní k es anské; 2,50%

Bez vyznání; 12%

Islámské ; 4,20%

Evangelické; 4,70% ímsko katolické; 73,60%


Rakousko je jednou z šesti evropských zemí, které deklarovaly neustálou neutralitu. Je nezávislé od 26. íjna 1955 dle Rakouské státní smlouvy. Rakousko je lenem n kolika mezinárodních organizací, mezi nejd ležit jší pat í OSN, OBSE, OECD, WTO, IMF, WHO a EU. lenem EU je od 1. ledna 1995 a od 1. ledna 1999 je lenem HMU, pat í do Evropského

10

systému centrálních bank. Evropské unii p edsedalo již dvakrát, v roce 1998 a 2006, viz. podkapitola 5.1. Rakousko zaujímá plochu 83 871 km2. V roce 2008 byl po et obyvatel stanoven na 8 281 8295, p i emž hustota zalidn ní je 99 obyv./km2.3 Pr m rný ro ní p ír stek obyvatelstva v posledních letech iní 0,25 %. Graf 3 Demografické složení obyvatelstva Rakouska Penzisté; 21,10% D ti do 15 let; 16,60%

Muži; 48,85%

Ženy; 51,15%


HDP na obyvatele v roce 2008 je 29 300

EUR, r st HDP 1,8 % a míra

nezam stnanosti je 5,8 %. Rakousko se v hodnocení podle HDP na obyvatele adí mezi nejbohatší státy sv ta. Rakouský šilink byl nahrazen m nou Evropské unie, eurem. V období od 1. ledna 2002 do 1. b ezna 2002 je euro používáno paraleln s rakouskou m nou a od 1. b ezna 2002 je euro výhradním platidlem Rakouska. Politický systém Rakousko je parlamentní demokracií, založenou na dvoukomorovém parlamentním systému, který je složen z Národní rady a Spolkové rady. Zákonodárným orgánem spolkové zem

je jednokomorový zemský sn m. V ele zemské vlády každé spolkové zem stojí její

hejtman. Hlavou státu je spolkový prezident Heinz Fischer ze strany SPÖ, který se chopil ú adu 8. ervence 2004 po prezidentu Thomasu Klestilovi. Prezident Rakouska je volen lidovým hlasováním, jehož funk ní období je šest let, nesmí být zvolen více než dvakrát. Hlavou vlády je kanclé , kterým je od 2. prosince 2008 Werner Faymann, šéf opozi ní strany SPÖ. P edch dcem byl Alfred Gusenbauer. Kanclé je jmenován prezidentem Rakouska a do své funkce nastoupí bezprost edn po jmenování. Volby se konají každé ty i roky. Zem je 3

Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000794/#sec2

11

rozd lena do devíti volebních obvod podle spolkových zemí. Každá spolková zem má svou zemskou vládu, v jejímž

ele stojí zemský hejtman. Volební obvody se dále d lí

na 43 regionálních obvod . Následující tabulka uvádí p ehled hlavních politických stran v etn výsledk voleb do parlamentu z 28. zá í 2008. Volby do Evropského parlamentu jsou uvedeny v podkapitole 5.2. Tabulka 2 Složení Národní rady po volbách 2008

Strana

% hlas

Rozdíl v 2006

i

Po et mandát

-6,08

57

Rozdíl v 2006

i

SPÖ

29,26

-11

ÖVP FBÖ

25,98 17,54

-8,35 +6,50

51 34

-15 +13

BZÖ

10,70

+6,59

21

+14

GRÜNE

10,43

-0,62

20

-1

P edseda strany

Werner Faymann Josef Pröll Hans-Christian Strache Herbert Scheibner Eva Glawischnig

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-vnitropoliticka-charakteristika/2/1000794/#sec1

Pr mysl Rakouska Rakousko je vysoce rozvinutý pr myslový stát s významnými zásobami nerostných surovin, zejména kov , a velkým podílem služeb a obchodu. Hlavními odv tvími jsou metalurgie, chemie a papírenský pr mysl. Rakouský pr mysl obecn charakterizují malé specializované

podniky, v tšinou státní. Pr mysl se koncentruje zejména v m stských

aglomeracích, Víde + Schwechat, Linz, Graz, Steyr, Salzburg. V západní ásti, ve m stech Innsbruck, Bregenz a Dornbirn, se vyskytuje o n co mén . Dolní Rakousko a východní ást jsou p evážn zem d lské, v západní ásti se nachází p edevším turistický pr mysl a lesní hospodá ství. Nejv tší víde ské podniky mají

své pobo ky rozptýleny po celé zemi.

Nejv tšími podniky podle obratu jsou nap íklad ÖMV, který podniká s ropou, se sídlem ve Vídni, Pošta, která podniká v oboru telekomunikace ve Vídni, Billa v Neudorfu u Vídn , Spolkové dráhy ve Vídni a VA Stahl, který podniká s ocelí ve m st Linz. Nejvýznamn jší pr myslová odv tví, z hlediska jejich podílu na výši obratu pr myslové výroby, jsou uvedeny v grafu 4. Pro pr mysl má spolupráce se zahrani ím stejný význam jako domácí trh. V roce 2005 bylo p es 50 % realizováno zahrani ními subjekty a v roce 2006 se tento podíl navýšil na 56,5 %, což je d sledkem významného podílu exportu na vývoji hospodá ství. Vzhledem k op tovnému r stu pr myslu v roce 2008 o 6,3 % dosáhl celkový obrat pr myslu

12

hodnoty 182,8 mld. EUR. Také vzrostla produktivita práce o 3,3 % a zam stnanost o 0,9 %.4 Práv díky r stu produktivity práce je dlouhodob dosahováno r stu objemu produkce. Mezi významné nerostné suroviny pat í magnezit, jehož je v Rakousku nejvíce na sv t , v Salzkammergutu. Dále grafit, wolfram, kaolín, s l kamenná, jejichž t žba je stále významná. Ale naopak klesá t žba rud železa, olova a zinku. Ve Víde ské pánvi se t ží ropa a zemní plyn, zejména p i hranicích se Slovenskem, t žba ale nesta í, v tšina se dováží. Hlavními odv tvími rakouského pr myslu jsou erná metalurgie ve m stech Linz, Kapfenberg a Leoben. Polovina ro ní výroby surového železa a oceli se vyváží. Sídlem pr myslového odv tví barevné metalurgie je m sto Ranshofen u Braunau, kde se nachází jedna z nejv tších hliníkáren na sv t . Hutní a strojírenský pr mysl je soust ed n v hlavních pr myslových oblastech, a to ve m stech Víde , Salzburg, Villach a Kitzbühel. Rakousko se zam uje na t žké strojírenství, vyrábí hutní a d lní stroje, stavební stroje a ú elová vozidla. Dále na elektrotechnický pr mysl, který vyniká v optice, ve sd lovací, m ící a regula ní technice a ve spot ební elektronice. Významný je též chemický pr mysl. Nejv tší rakouská rafinérie se nachází ve Schwechatu u Vídn . Výroba hnojiv, plast a um lých vláken je soust ed na ve m stech Linz a Lenzig. Potraviná ský pr mysl je rozmíst n všude rovnom rn a je sv tov proslulý díky výrob cukrovinek a pivovarnictví. Tradi ní odv tví je v Rakousku zastoupeno d evozpracujícím pr myslem, v etn slavné výroby hudebních nástroj ve Vídni, a dále papírenským pr myslem. Rakousko vyváží p edevším stroje, papír, chemikálie, železo a ocel, textilní zboží a potraviny do zemí N mecka, Itálie, Švýcarska, Francie, USA a Ma arska. A naopak dováží stroje, chemikálie, ropu a potraviny ze zemí N mecka, Ma arska, Itálie a Švýcarska. Rakousko bylo ješt v 90. letech istým vývozcem elekt iny, nyní je situace zcela opa ná. Už n kolik let má v obchodu s elekt inou negativní saldo.Výrobu elektrické energie zajiš ují ze 70 % hydroelektrárny, nap íklad Kaprunský systém u Zell am See. U Vídn je postavena jaderná elektrárna Zwentendorf, ale na základ

referenda v roce 1978 bylo

rozhodnuto, že nebude spušt na. Rakousko je nuceno intenzivn

rozvíjet využívání

alternativních zdroj kv li rostoucím cenám energetických surovin, snaze snížit importní závislost, nedostatku vlastních zdroj a absolutnímu odmítnutí jaderné energie. Alternativní zdroje energie p edstavuje v trná a slune ní energie, zpracování biomasy, d ev ného odpadu

4

Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000794/#sec3

13

a ostatních biogenních paliv, geotermální energie a spalovatelné odpady. Tyto zdroje energie se stávají rychle rostoucím a perspektivním odv tvím. Graf 4 Nejvýznamn jší rakouská pr myslová odv tví podle výše obratu v roce 2006

Výroba zboží z gumy a um lých hmot; 3,8%

Nakladatelství, Výroba látek, tiska ství, textilního zboží, rozmnožování; od v , k že; 2,6% 3,2%

Výroba a zpracování papíru a lepenky; 4,1%

Léka ská, m ící a regula ní technika, optika; 1,3%

Ostatní; 0,4%

Výroba a zpracování kov , výroba kovových výrobk ; 17,5%

Výroba a zpracování skla, výroba z kamen a hlín; 4,2%

Automobilový pr mysl; 12,9%

Výroba p ístroj na výrobu a rozvod. el. energie; 4,6%

Strojírenství; 11,8%

Rádiová, televizní a zpravodajská technika; 4,8% Zpracování ropy a koksárenství; 5,3%

Výroba chemikálií a chemických produkt ; 6,6%

Zpracování a opracování d eva a výroba nábytku; 7,8%

Výroba potravin a nápoj ; 9,1%

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000794/#sec3

Zem d lství Rakouska V zem d lství p evažuje živo išná produkce nad rostlinnou, s d razem na chov dobytka. Velký d raz je p edevším kladen na ekologickou formu hospoda ení na malých farmách a propagaci domácích regionálních výrobk . V roce 2008 se zem d lství potýkalo s prudkým nár stem náklad , došlo k výraznému r stu cen p edevším u hnojiv, energií, satby a medikament . Podle posledního pr zkumu agrárního sektoru v roce 2007 hospoda í v Rakousku 187 033 zem d lských a lesnických provoz . V této oblasti došlo k zrychlení dlouhodobého klesajícího trendu, a to o 1,3 % oproti roku 2005.5 V živo išné produkci p evažuje chov skotu, prasat, ovcí, koz, koní a dr beže. Stavy zmín ných hospodá ských 5


14

zví at z stávají v posledních letech tém

stabilní. Celková hodnota živo išné výroby

v roce 2008 vzrostla o 11,0 %. Z rostlinné produkce se nejvíce p stuje pšenice, je men, kuku ice, cukrová epa, brambory, epka, slune nice, vinná réva, ovoce a zelenina. Vzhled k prudkému poklesu cen obilí v roce 2007 vzrostla rostlinná výroba pouze o 1,1 %. Orná p da p edstavuje 1/5, louky a pastviny 1/4 a lesy 2/5 veškeré využitelné p dy. Infrastruktura Rakouska Nejrozší en jším zp sobem p epravy zboží v Rakousku je silni ní nákladní doprava. Rakousko disponuje 1 677 km dálnic a 373 km rychlostních silnic. 6 Nákladní železni ní doprava ztrácí postupn své postavení od roku 1990, ale v letech 2006 a 2007 op t nabývá na významu. Naproti tomu dlouhodob roste význam osobní železni ní dopravy. Významná je i nákladní doprava na 336 km dlouhém úseku Dunaje, ovšem její objem dlouhodob stagnuje. Rychlým tempem roste i osobní letecká doprava. V roce 2008 zvýšila po et p epravovaných osob o 10 %. V Rakousku je celkem 6 významn jších letiš . Významov nejd ležit jším jevem pro okolní státy je tranzitní doprava a p eprava zboží ve sm ru sever-jih a západ-východ. Strukturou a kvalitou silnic a železnic se adí Rakousko ke standard m EU. Od roku 2004 uplat uje Rakousko elektronické mýtné pro nákladní auta, pojízdné pracovní stroje nad 3,5 t a pro autobusy, které využívají rychlostní silnice a dálnice. Rakousko je d ležitou tranzitní zemí v potrubní doprav ropy i plynu. Významný je ropovod Adria, který je známý pod zkratkou AWP, což znamená Adria – Wien – Popeline. Plynovod TAG, p edstavuje Trans – Austria – Gasleitung. Plynovod prochází rozsáhlou italskou t žební oblastí u Milána, Pádskou nížinou, od Korutan pak soub žn s Adrií tvo í lem Alp až do Schwechatu, odtud do Hohenau, kde kon í. Na AWP navazuje v Korutanech ropovod vedoucí z Ingolstadtu, zvaný TAL, Trans – Alpine – Ölleitung. Další významný plynovod vede ze západní Evropy, z Nizozemí, z Bavorska severním Podunajím do Zwerndorfu. Nazývá se WAG , West – Austria – Gasleitung. Do oblasti Víde ské pánve vedou tedy jak z Itálie, tak z N mecka d ležité plynovody TAG a WAG a d ležité ropovody TAL a AWP, Adria.

6


15

Cestovní ruch Rakouska Cestovní ruch p edstavuje d ležitou sou ást rakouského hospodá ství. Jako celek je nejvýznamn jším exportním odv tvím. Rakousko jako stát nemá v oblasti cestovního ruchu podle ústavy vyhrazeny žádné kompetence. Ty jsou dány jednotlivým spolkovým zemím. Základnu cestovního ruchu vytvá í široká struktura podnikatel

s desetitisíci provozními

jednotkami a statisíci pracovníky. Nad touto strukturou jsou místní ú ady pro turistiku, obce, dobrovolné oborové a regionální turistické svazy, turistické organizace spolkových zemí. Nejatraktivn jšími turistickými centry jsou Víde , dále spolkové zem Salcbursko, Tyrolsko a Korutany, p edevším díky svým alpským st edisk m. Následující graf zaznamenává sektor služeb v Rakousku a jejich podíl na hrubé p idané hodnot .

Graf 5 Podíl jednotlivých služeb na hrubé p idané hodnot v roce

Obchod, opravy 12,4%

Ostatní služby 14,7%

Ubytování a stravování 4,6%

Ve ejná správa, obrana, sociální pojišt ní 5,5%

Doprava a spoje 6,4% Bankovnictví a pojiš ovnictví 5%

Reality, pronájem tržní služby 18,7%


1.1 Charakteristika spolkových zemí Nejv tší spolkovou zemí Rakouska je Dolní Rakousko nebo i Dolní Rakousy, které se nachází na severovýchod Rakouska. Dolní Rakousko obklopuje spolkové hlavní m sto Víde , která byla do 31. prosince 1921 její sou ástí. Dolnorakouskou metropolí, ili hlavním

16

a zárove nejv tším m stem, je od 10. ervence 1986 Sankt Pölten ( Svatý Hypolit ). P edtím byla hlavním m stem Víde . Od roku 1997 zasedá v Sankt Pöltenu i dolnorakouský zemský sn m. Hrani í s eskou republikou, s kterou má nejdelší spole nou hranici, Slovenskem a také Ma arskem. V Dolním Rakousku žije 1 545 804 obyvatel a zaujímá plochu 19 178 km2, od severu na jih 178 km a od západu na východ 196 km. Hustota zalidn ní je 81 obyv./ km2 .7 Na základ své historicky zako en né geopolitické poloze bylo jedním z pr kopník na rychle se rozvíjejících východních trzích. Je zde mnoho oblastí pro p ší turistiku a cyklistiku. Dolní Rakousko se lení na 4 tvrt , které ale netvo í administrativní celky, ani jejich hranice se mnohdy neshodují s hranicemi správních celk . Administrativn se pak Dolní Rakousko lení na 21 politických okres a 4 statutární m sta. Zemským hejtmanem v Dolním Rakousku je Erwin Pröll, který zastupuje vládnoucí stranu Lidovc ÖVP. Další zemí v severní ásti Rakouska jsou Horní Rakousy nebo i Horní Rakousko. Její metropolí je Linz ( Linec ), ležící na evropském veletoku Dunaji, který protéká severem Horního Rakouska od západu k východu. Do Dunaje se v bavorském Pasov vlévá eka Inn, která zde tvo í velkou ást hornorakousko-n mecké hranice. K dalším ekám pat í Enže, tvo ící

ást zemské hranice s Dolním Rakouskem. Horní Rakousy se tradi n

lení

na 4 tvrt , kterými je Hausruckviertel, Innská tvr , Mlýnská tvr a Traunviertel. Tyto celky však nep edstavují územn

správní celky. Administrativn

se Horní Rakousy

lení

na 3 statutární m sta a 15 politických okres . Zemský hejtman v této spolkové zemi je Josef Pühringer zastupující stranu ÖVP, vládnoucími stranami je koalice ÖVP, SPÖ a strana Zelených. V Horním Rakousku žije 1 399 226 obyvatel, p i emž hustota zalidn ní je 116 obyv./ km2 . Rozloha zaujímá 11 982 km2 , od severu na jih 145 km a od západu na východ je to 165 km. Nejmenší spolkovou zemí je hlavní m sto Rakouska, Víde . Je sou asn statutárním m stem a zárove jedna ze spolkových zemí, která je zcela obklopená územím spolkové zem Dolní Rakousko. Leží na ece Dunaj a se svými 1 680 266 obyvateli je nejv tším rakouským m stem a sou asn nejvýznamn jším kulturním, politickým a hospodá ským centrem zem . Víde má rozlohu 414,65 km2 a hustota zalidn ní je 3 933 obyv./ km2 . V rakouském hlavním m st

žije 19,3 % celkového po tu obyvatel Rakouska a Víde

je tak spolu s Dolním

Rakouskem nejlidnat jší spolkovou zemí. Starostou této spolkové zem je Michael Häupl ze strany SPÖ. Dle administrativního

7

len ní se rozd luje na 23 m stských okres . Je

Dostupný z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Rakousy

17

pozoruhodné, že podle studie z roku 2008 firmou Mercer8, zaujímá v žeb í ku sestavovaném podle kvality života druhé místo na sv t spole n s Ženevou. V roce 2009 p ed ila Víde kvalitou života Curych a zaujala v celosv tovém žeb í ku první místo.9 P i tomto výzkumu bylo hodnoceno celkem 215 m st na základ politických, sociálních a ekonomických kritérií. Rakouské hlavní m sto pat í k nejbohatším region m v celé Evropské unii. Historické centrum Vídn bylo v roce 2001 zapsáno na Seznam sv tového d dictví UNESCO. Ve Vídni je sídlo mnoha mezinárodních organizací, nap . UNOOSA, OPEC a OBSE. Do jižní

ásti Rakouska pat í Burgenland.

Je nejvýchodn jší a t etí nejmenší

rakouská spolková zem , jejíž území bylo od st edov ku až do doby po 1. sv tové válce p edm tem spor mezi Rakouskem a Uherskem, respektive pozd ji Ma arskem. Sou ástí Rakouska se toto území stalo až roku 1921. Burgenland má rozlohu 3966 km², od severu na jih 143 km a od západu na východ 85 km, a 277 569 obyvatel, což je nejmén ze všech spolkových zemí. Hustota zalidn ní je 70 obyv./ km2 . Hlavním a nejv tším m stem je Eisenstadt. V Burgenlandsku žijí výrazné menšiny Chorvat , Ma ar

a Rom .

Administrativn se lení na 7 okres a 2 statutární m sta. Zemský hejtman této spolkové zem je Hans Niessl ze strany SPÖ. Další spolkovou zemí, pat ící do jižní ásti Rakouska, je Štýrsko. Nachází se na jihovýchod Rakouska. Podle rozlohy je druhou nejv tší spolkovou zemí z devíti, její rozloha iní 16 388 km². Hrani í se Slovinskem a v rámci Rakouska sousedí se spolkovými zem mi Horní Rakousko, Dolní Rakousko, Salcbursko, Burgenland a Korutany.

Po et obyvatel

je 1 190 574. Hlavním m stem je Štýrský Hradec, n mecky Graz. Dnešní spolková zem Štýrsko zahrnuje asi 2/3 rozlohy p vodního Štýrska, jehož sou ástí bylo i tzv. Dolní Štýrsko, které náleželo od roku 1918 ke Království Srb , Chorvat a Slovinc (pozd jší Jugoslávii), a dnes je sou ástí Slovinska. Rakouská spolková zem Štýrsko je rovn ž Slovinci nazývána „Horním Štýrskem“. V Rakousku se pojem „Horní Štýrsko“ užívá pro území okolo Bruck an der Mur na severu spolkové zem . Štýrsko se lení na 16 okres a statutární m sto, kterým je Štýrský Hradec. Vládne zde strana SPÖ, která je vedena místohejtmanem Franzem Wowesem. Dalšími vládnoucími stranami jsou KPÖ a Zelení. Korutany nebo i Korutansko jsou spolková zem na jihu Rakouska, pat ící do st ední ásti. Mají rozlohu 9 536 km², po et obyvatel se pohybuje kolem 560 000. Hranici s Itálií a 8

Mercer je konzulta ní spole nost, která je uznávána jako jedna z vedoucích obchodních institucí na sv t , každoro n sestavuje žeb í ek podle kvality života v 215 sv tových m stech, po adí m st je sestavováno na základ bodového indexu, referen ním m stem je New York, pro který je index kvality života roven 100 bod m 9 Dostupný z www: http://www.mercer.com/summary.htm?idContent=1347425

18

Slovinskem tvo í na jihu Alpy, od Salcburska jsou na severu odd leny Taurami. Na východ sousedí se Štýrskem a na západ s Východním Tyrolskem. Nejv tší ekou je Dráva. Hlavním m stem zem je Celovec , n mecky Klagenfurt. Dalším významným m stem je Villach. Tato dv m sta jsou ekonomicky velmi spojena. V tšinu obyvatel tvo í n mecky hovo ící skupina s

jedine ným

a

jednoduše

rozpoznatelným

dialektem.

Slovinská

menšina,

asi

25 000–40 000 osob, je soust ed na na jihovýchod státu. Sou asným hejtmanem je Gerhard Dörfler ze strany BZÖ. Spolková zem se lení na 8 politických okres a dv statutární m sta. Salcbursko je jedna z devíti spolkových zemí Rakouska, která spadá též do st ední ásti. Jejím hlavním i nejv tším m stem je Salzburg. Salcbursko leží v Alpách, jeho sousedy jsou N mecko, Itálie a rakouské spolkové zem

Horní Rakousko, Štýrsko, Tyrolsko a

Korutany. Na ploše o rozloze 7 154,23 km² tu žije 521 238 obyvatel, v tšinou Rakušan . Hustota zalidn ní je 72 obyv./ km2 .Salcbursko se d lí na p t politických okres a jedno statutární m sto Salzburg. Zemskou hejtmankou je Gabriele Burgstaller ze strany SPÖ. Západní Rakousko reprezentuje spolková zem

Tyrolsko. Metropolí a sou asn

nejv tším m stem je Insbruck. Celé 12 648 km2 rozlehlé území zabírají Alpy. V Tyrolsku žije 701 556 obyvatel a hustota zalidn ní je 55 obyv./ km2 . Hlavním m stem je Insbruck a zemským hejtmanem je Günther Platter ze strany ÖVP. Samotná zem se d lí na dv

ásti,

v tší, Severní Tyrolsko v západním výb žku Rakouska a menší, Východní Tyrolsko odd lené Salzburskem od té v tší. Na hranicích Východního Tyrolska s Korutany, ve Vysokých Taurách, se nachází nejvyšší vrchol Rakouska Grossglockner 3 797 m.n.m.. Soust e uje se sem v tšina obyvatel Tyrolska, což si vyžádalo i rozvoj dopravy postavením železni ní trati a o sto let pozd ji dálnice A12 (E60). Vorarlbersko je nejzápadn jší a po Vídni druhá nejmenší rakouská spolková zem . Její metropolí je Bregenz a zemský hejtman je Herbert Sausgruber ze strany ÖVP. Tato zem leží mezi jezerem Bodensee a Arlbergem. Je charakteristická svou geografickou rozmanitostí, kulturou a pohostinností. Na severu hrani í s n meckou spolkovou zemí Svobodný stát Bavorsko, na západ s Lichtenštejnskem a švýcarským kantonem Sankt Gallen, na jihu se švýcarským kantonem Graubündenem a na východ s Tyrolskem. Po et obyvatel této zem je 372 791 na rozloze 2 601 km2 , p i emž hustota zalidn ní iní 143 obyv./ km2 . Na obrázku 1 je Rakousko rozd lené podle jednotlivých spolkových zemí.

19

Obrázek 1 Spolkové zem Rakouska

Zdroj: http://terzanky.blog.cz/0711/rakousko-referat-1

1.2 Hospodá ství spolkových zemí Dolní Rakousko je region se stoupající produktivitou, velkou pr myslovou tradicí a adí se

mezi státy Evropy, které mají nejnižší míru stávek a da ových odvod

pro

podnikatele. Po etné dolnorakouské firmy jsou perfektn umíst ny pro dodávající trhy ve st ední a východní Evrop . Nejd ležit jším hospodá ským oborem je sektor služeb. Zhruba 60 % hrubé p idané hodnoty v produkci je nahospoda eno v oborech služeb jako obchod, banky, pojišt ní, doprava a telekomunikace. Asi 36 % hrubé hodnoty v produkci vytvá í výrobní oblast, ke které pat í stavebnictví, výroba hmotných statk , hornictví, zásobování energií a vodou. Zbytek pochází ze zem d lství a lesního hospodá ství. V tomto regionu je nejvíce obd lávané p dy, p stuje se hlavn pšenice a cukrová epa. Tento ekonomický region je spojen s celým sv tem. Nachází se zde vysoce rozvinutá sí silnic a železnic, které p eváží osoby a produkty do celé EU, ale i do st ední a východní Evropy. Dolní Rakousko je též d ležitým uzlovým bodem st edo- a východoevropské letecké dopravy. Domácí podnikání je podporováno Hospodá skou komorou Dolního Rakouska, jejíž úst edím je odd lení pro zahrani ní hospodá ství a je zam ené na všechny zahrani n obchodní a hospodá ské otázky. Spolková republika Horní Rakousko je nejvíce pr myslový a exportn zam ený region Rakouska. Podílí se 25 % na rakouském exportu a 24 % na pr myslové výrob zem . Jádro jednoho z nejmocn jších ekonomických region v Evrop tvo í hlavní m sto Linz se sousedními m sty Wels a Steyr. Ekonomický úsp ch je garantován i do budoucnosti díky vysoce kvalifikované a motivované pracovní síle a aktivní technologické politice. Spojení se zahrani ím umož uje rozvinutá infrastruktura železnic a dálnic, dále eka Dunaj a mezinárodní letišt Linz. Nejd ležit jším odv tvím pr myslu v regionu Horní Rakousko je 20

p edevším výroba automobilových komponent , strojírenství, ocelárny, potraviny, plasty, chemikálie, papír, nábytek a životní technologie. Horní Rakousko je i významnou láze skou oblastí a st ediskem t žby soli. Jednou z nejv tších výhod pro rozvoj hospodá ství tohoto území jsou hranice s dynamickými regiony, na západ s Bavorskem a na severu s eskou republikou. Víde

je nejv tší rakouská hospodá ská aglomerace, která p edstavuje spojovací

lánek mezi Východem a Západem. Díky své poloze p edstavuje pr se ík mezi velkými evropskými a kulturními oblastmi. Z tohoto d vodu za alo Víde využívat mnoho podnik . P ednosti této spolkové zem , díky kterým je atraktivní pro velké mezinárodní koncerny, jsou vynikající infrastruktura, vysoká úrove

bezpe nosti, vysoká kvalita života, nízká

nezam stnanost, vysoká produktivita, kvalifikace pracovních míst, výhodné kancelá ské nájmy a ceny nemovitostí a vysp lý know-how jako základna pro svou nadregionální hospodá skou

innost. V rámci EU pat í v posledních letech trvale mezi 10 nejvíce

prosperujících m st a mezi 6 nejbohatších region Evropy, p i emž v roce 2005 ješt více posílila své postavení ve skupin nejbohatších evropských region .10 V Rakousku je Víde na prvním míst ze všech devíti spolkových zemí ve vztahu ke kupní síle i ve vztahu k p íjm m. Každá druhá zahrani ní firma má své sídlo ve Vídni. Víde ská ekonomika se skládá p evážn z malých a st edních podnik . Tyto podniky tvo í páte víde ského hospodá ství a nabízejí nejv tší po et pracovních p íležitostí. Nachází se zde tém

tvrtina všech rakouských

podnik . Je st ediskem poskytování služeb, kde hlavními oblastmi jsou poskytování služeb pro podniky, podnikání v oblasti nemovitostí, výzkum a obchod. Ve výrobním sektoru dominuje elektrotechnický a elektronický pr mysl, potraviná ství a výroba poživatin, strojírenský a ocelá ský pr mysl, automobilový a chemický pr mysl. Tyto obory jsou klí ovými odv tvími. Víde se prosadila i v oblasti vysp lých technologií. V této sfé e p sobí ve Vídni p es 30 podnik , což p edstavuje 75 % všech rakouských firem. Významn jsou zastoupeny i informa ní a komunika ní technologie. Ve Vídni má sídlo více než t etina všech firem, které v Rakousku podnikají v této oblasti, jedná se spíše

o v tší podniky. Víde ské

podniky investují do výzkumu a vývoje každý rok 1,2 mld. EUR. Na Víde

p ipadá

15 % celkového objemu rakouského vývozu. Hlavními zem mi, kde je zastoupeno víde ské hospodá ství, je Polsko, Slovensko,

eská republika a Ma arsko. Mezi odv tví víde ského

exportu se adí strojírenství, elektrotechnický a potraviná ský pr mysl, subdodávky pro 10

Dostupný z www: http://www.wieninternational.at/node/3503?SESS88d3916a5a538ac67daaf1cded7e82f4=10e3abd18659d4e1164 c9e4a3e3b5369

21

automobilový pr mysl, vývoz chemických produkt

a technologií pro životní prost edí.

Úsp ch dosahuje i v perspektivních odv tvích, ve vývozu služeb, p edevším export služeb a poskytování služeb v oblasti plánování. Vynikající výsledky podnik

v této oblasti m ly

zna ný vliv na celkový hospodá ský vývoj Vídn . Víde má v úmyslu více investovat do vzd lání, aby p isp la k oživení hospodá ství a k vytvo ení nových vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Cestovní ruch se zde rozvinul na úrove

hospodá ského faktoru, který

p ináší m stu kolem 3,4 mld. EUR ro n . Víde ský turistický ruch se v sou asné dob prudce rozvíjí díky velkému množství vyhledávaných památek. Burgenlandsko je spolková zem zam ená na zem d lskou výrobu. P stuje se zde p edevším pšenice, kuku ice a cukrovka. Nachází se zde mnoho vinic a ovocných sad . Významný je i cestovní ruch. Mnohé vesni ky na b ezích Neziderského jezera lákají turisty svými malebnými vinnými sklípky a hudební produkcí cikánských kapel. Turisty láká i mnoho krásných hrad , zámk a klášter . V hospodá ství Tyrolska je d ležitý textilní, d evozpracující, sklá ský, chemický, strojírenský a potraviná ský pr mysl. Cestovní ruch se také významn podílí na p íjmech. Tento region je sportovní oblastí, nachází se zde ada zimních st edisek, nap . Kaprun, Zell-Am-See, nejluxusn jší Kitzbühl a st edisko s celoro ním lyžováním Stubai. Zem d lství je zde omezeno pouze na údolí Innu, v ostatních údolích p evládá chov dobytka. Jsou zde vystav ny velké hydroelektrárny nap . Zillertal, Prutz-Imst, Silz-Sellrain. Hornictví, které se rozvíjelo ve st edov ku, již zcela zaniklo. Štýrsko je vedoucí spolkovou zemí v oblasti t žby, 9/10 veškeré železné rudy, t žené v Rakousku, pochází z ložisek ve Štýrsku. Hn dé uhlí se t ží v západní ásti, kde jsou také bohatá ložiska magnezitu. Pr mysl železa a oceli je situován v údolích Mur a Mürz. Proces restrukturalizace, který

probíhal v uplynulé dekád ,

p inesl oživení zastaralých

pr myslových oblastí Horního Štýrska. Jedním z hlavních motor pr myslové výroby ve Štýrsku je automobilový pr mysl, vyrábí se zhruba 40 nejr zn jších zna ek automobil nap . Porsche, Rolls Royce, Jeep. Region je bohatou zásobárnou hydroelektrické energie. Oblast v okolí Gleisdorfu má nejvyšší koncentraci solárních kolektor v Rakousku. Mezi další d ležitá pr myslová odv tví pat í t žba soli, výroba skla, papírenství i výroba celulózy. P sobí zde také mnoho mezinárodn známých podnik , zejména na poli elektrotechniky, výroby plast a ekologického inženýrství. V zem d lství a lesnictví pracuje tém obyvatelstva. P evažuje živo išná výroba nad rostlinnou. V rostlinné výrob

22

20 % p evládá

p stování ovoce, region reprezentuje tém

75 % rakouské ovocná ské produkce. 11 V jižních

a západních oblastech vyniká vina ství. Štýrsko pat í mezi spolkové zem , které lákají turisty na zimní st ediska. Nejznám jší je st edisko Schladming v regionu Dachstein-Taury. Spolková republika Vorarlbersko je zam ená na cestovní ruch, nabízí tisíce kilometr

turistických a cyklistických stezek, trasy pro horská kola a spoustu dalších

sportovních možností. Turisty p itahuje svými zimními st edisky v oblasti Montafon. Krom sportu vyniká i v oblasti kultury, po ádá se letní hudební festival Bergenzer Festspiele a festival Franze Schuberta, dále koncerty, divadla a národní slavnosti. Salcbursko je další zemí, která vyniká v cestovním ruchu díky alpskému st edisku Bad Gastein , lyža skému areálu Saalbach – Hinetrglemm a oblasti Amadé. Hlavní m sto Salzburg je dopravní k ižovatkou a centrem zem d lské oblasti. Je zam eno na pr mysl potraviná ský a d eva ský, chemický a výrobu keramiky, elektrotechniku, automobilovou výroba a od vnictví. Horské pastviny dávají dobrý p edpoklad k chovu dobytka. Korutany se

adí mezi spolkové zem , které jsou jednou z nejvýznamn jších

zem d lských oblastí. Nejvíce se zde p stuje pšenice, kuku ice, ovoce, víno, brambory a cukrová epa. Z nerostných surovin zde p evládá t žba železné rudy a magnezitu. Z pr myslu dominuje d eva ský pr mysl a výroba papíru. Energetika je zde založena na vodních elektrárnách a v oblasti jsou stovky p ehradních nádrží.

11

Dostupný z www: http://www.ecns.cz/ecns/cz/informace/regiony/styrsko.asp

23

2 Hospodá ský vývoj Rakouska po 2. sv tové válce 2.1 Období 1945 – 1957 Období v letech 1945 - 1957 je nazýváno obdobím evropské obnovy. Rakousko bylo sou ástí nacistické N mecké íše a spole n tvo ily ekonomickou unii od roku 1938 do konce války, tzn. do roku 1945. Hospodá ství Rakouska nebylo p íliš prosperující ani v p edvále né dob , ale v období po druhé sv tové válce byla situace katastrofická. Ihned po válce došlo v Rakousku k zestátn ní všech velkých firem, z d vodu odstran ní vlivu poz statk nacist a n mecké kontroly. Zbylé rakouské podniky se dostaly do moci SSSR. Rakousku se dostalo pomoci se strany USA díky plánu hospodá ské obnovy Evropy, který se ozna oval jménem jeho tv rce Marschall v plán. Rakousko získalo z celkového po tu vydané americké pomoci, z 13 mld. USD, necelou miliardu USD.12 Americké investice nejprve sm ovaly na podporu potravin a paliva. P evážná ást celkové hodnoty byla ur ena na podporu venkova, zejména se jednalo o nákup stroj , kterých byl velký nedostatek. Poté se investovalo do všech pr myslových odv tví. Marschall v plán pomohl nejen Rakousku nastartovat hospodá ský r st. Po Marshallov plánu za ala pr myslová výroba Rakouska prudce stoupat. V roce 1948 rakouské hospodá ství vyprodukovalo pouze 85 % produkce z roku 1938, ale již v roce 1951 výroba prudce stoupla na 148 %.13 Oživení ekonomiky bylo velice rychlé. Vývoj rakouského hospodá ství pokra oval vysokým podílem investic na tvorb HDP, stabilními mzdami a nízkou mírou nezam stnanosti v porovnání s ostatními státy Evropy. Po konci druhé sv tové války se Rakousko potýkalo s vysokou inflací, kterou se poda ilo usm rnit až v roce 1951, kdy se stabilizovala hospodá ská situace v NSR. Vzhledem k tomu, že Rakousko je sou ástí EPU14, muselo se zavázat

k pevnému jednotnému

sm nnému kurzu pro obchod se západní Evropou. To p isp lo v roce 1953 ke znehodnocení rakouské národní m ny šilink. P esto nebyl boj proti inflaci prioritou. Všechny státy, které byly zapojeny do systému pevného sm nného kurzu, profitovaly díky nep im ené domácí inflaci v zahrani ním obchod . V soukromém sektoru byly podpo eny malé a st ední firmy. Jejich r st a rozvoj spo íval hlavn v jejich velkém po tu, v rostoucí zam stnanosti, ve službách a v pr myslové

12

http://studena.valka.cz/rakousko_1945-1955.htm The Economics of the European Union and the economies of Europe / Larry Neal, Daniel Barbezat, 1998, ISBN 0-19-511068-4 14 Evropská platební unie v letech 1950-1958 fungovala na bázi mnohostranného zú tování plateb souvisejících s obchodem 13

24

výrob . Celkové tempo r stu bylo dostate n

vysoké a b hem 50. let bylo zna n

podporováno.15

2.2 Období 1958 – 1973 Rakousko v tomto období vyniká vysoce rozvinutým ocelá ským pr myslem se zam ením na vývoz. Po átky rozvoje tohoto resortu souvisí se vznikem ESUO. Na podn t Velké Británie se Rakousko v roce 1959 podílelo na utvá ení ESVO, o rok pozd ji s dalšími neutrálními zem mi ESVO založilo. Hospodá ský r st Rakouska má v 50. letech vzestupnou tendenci, p edevším z d vodu modernizace procesu industrializace a

zlepšování technologií užívané významnými

rakouskými firmami. K hospodá skému r stu p isp la také dobrá infrastruktura. Podíl investic na tvorb HDP z stal nad pr m rem Evropské unie. Vysoce p íznivý je v tomto období i podíl na investicích ve ve ejném sektoru, který se zvyšuje p edevším zásluhou soukromých investic. V 60. letech je pokra ující r st rakouského hospodá ství srovnatelný se zbytkem západní Evropy. Nicmén vláda zpevnila a zp ísnila systém na udržování sociálních jistot, který v tomto období prochází strukturální reorganizací. Ve výše uvedené hospodá ské etap

se Rakousko potýkalo s poklesem míry

zam stnanosti, k emuž p isp l první ropný šok v roce 1973. Cizinci tvo ili p es 8 % pracovní síly a 3 % p edstavuje domácí pracovní síla, která byla zam stnána v ostatních zemích, hlavn v N mecké spolkové republice a Švýcarsku.

2.3 Období 1974 – 1985 I v tomto období, období dvou ropných šok , z stala míra nezam stnanosti stále nízká v porovnání se zbytkem západní Evropy. Na druhé stran se míra r stu hospodá ství p iblížila nule. P esto však bylo rakouské hospodá ství schopné se velice rychle vzchopit.

15

The Economics of the European Union and the economies of Europe / Larry Neal, Daniel Barbezat, 1998, ISBN 0-19-511068-4

25

Vzhledem k tomu, že n mecká marka v 60. letech revalvovala hned dvakrát ve srovnání s rakouským šilinkem, rakouská vláda se rozhodla udržet jejich sm nný kurz. Byl pevn stanoven na 7 rakouských šilink

za jednu n meckou marku. Toto ustanovení je

sou ástí obchodní dohody s rozší ením Evropského spole enství z roku

1973. Rakouská

vláda udržovala tento pom r rozší ením zásoby pen z rychleji než N mecko a akceptovala vyšší míru inflace. Zna ný rozpor mezi vn jší a vnit ní m novou politikou byl zp soben p ílivem dovezeného zboží. Zahrani ní investo i byli motivováni kombinací vyšší úrokové míry bezpe ného sm nného kurzu s n meckou

markou, která se oce ovala vzhledem

k britské lib e a americkému dolaru. B hem 70. let se rakouský zahrani ní obchod ocitl v deficitu. Tato skute nost se však výrazn neprojevila, protože vazba na pevný sm nný kurz s n meckou markou nadále p itahovala dovoz ze zahrani í. Od roku 1979 do poloviny 90. let je rakouská ekonomika vyrovnaná v porovnání podílu vývozu a dovozu zboží a služeb na HDP.

2.4 Období 1986 – 1995 Rakousko spolu s ostatními leny z ESVO znovu zvážilo sv j vztah k Evropskému spole enství. Rakousko, jako zem mimo Evropské spole enství, m lo omezené exportní možnosti, zejména v oblasti zem d lství a ve službách. Lucemburskou deklarací, podepsanou v roce 1984, byla posílena dohoda o vzájemném volném obchodu mezi státy ESVO a Evropským spole enstvím. D sledkem bylo posílení ekonomických vztah

Rakouska se

zem mi Evropského spole enství. Rakouská ekonomika se v letech 1988 - 1991 z hlediska pr m ru zemí Evropských spole enství vyzna ovala relativn zatímco v

p edešlých letech se

vysokým tempem hospodá ského r stu, viz. graf 6, adilo k zemím s mírn

podpr m rnou dynamikou

hospodá ského r stu.16 Vysokého tempa hospodá ského r stu dosáhlo Rakousko díky p íznivým exportním podmínkám a novým exportním možnostem ve st ední a východní Evrop . K r stu ekonomického výkonu Rakouska p isp la také silná domácí poptávka. Tempo r stu HDP je zaznamenáno v grafu viz. níže.

16

Hospodá ský vývoj Rakouska, Švédska a Finska po vstupu do EU: komparativní souvislosti a charakteristiky významné pro zem st ední a východní Evropy / E. Karpová, 2006, ISBN 80-245-1072-3

26

Inflace se udržovala od roku 1985 na p ijatelné úrovni, viz. graf 7. V letech 1991 - 1994 se Rakousko potýkalo s mírným zvyšováním inflace, což ale nevedlo k porušení dlouhodobého trendu podpr m rné inflace z hlediska zemí EU.17 Rakousko spole n se Skandinávskými zem mi stabilizovalo svou m nu k n mecké marce. Míra nezam stnanosti byla trvale podpr m rná. Rakouský export výrazn rostl v letech 1988 - 1989 a import v letech 1984, 1988 a 1994. Tempo r stu exportu a importu bylo nevyvážené. Rakouská ekonomika se mírn oslabila v letech 1992 a 1993 a projevila se poklesem rakouského vývozu. Vzhledem k p ímým zahrani ním investicím a soukromé a ve ejné spot eb nedošlo k absolutnímu poklesu HDP. R st míry nezam stnanosti byl problémem pouze n kolika obor , nap íklad zem d lství, strojírenství a t žebního pr myslu, a malých firem. Pokles ekonomiky se projevil na prohloubení schodku ve ejných financí, který p esáhl 5 %. Když za ala d ležitá jednání k p istoupení do EU v roce 1993, bylo Rakousko a další uchaze i ve slabší vyjednávací pozici, protože byly výsledkem, aby Rakousko okamžit

leny ESVO. Jednání skon ilo

snížilo své zem d lské dotace na úrove

spole né

zem d lské politiky EU. Jako zem s vyšším HDP než je pr m r v EU, souhlasilo Rakousko s odvád ním odpovídajících finan ních prost edk

do Fondu soudržnosti18, který

byl

vytvo en k prosp chu nejchudších zemí. Referendum, které se konalo v zemích ucházejících se o vstup do EU, volilo Rakousko jako první a schválilo vstup do EU. Rakousku se poda ilo získat pod kontrolu gesci životního prost edí a zvít zilo v boji proti hluku eckých nákladních voz , které projížd jí tranzitem na cest k odbytišti v severní Evrop .

17

Hospodá ský vývoj Rakouska, Švédska a Finska po vstupu do Evropské unie / Eva Karpová, 2000, ISBN 80245-0050-7 18 Fond soudržnosti poskytuje podporu lenským stát m s HND na obyvatele nižší než 90 % pr m ru ES, s cílem zvýšit jejich hospodá skou a sociální vysp lost a stabilizovat jejich hospodá ství

27

Graf 6 Tempo r stu HDP Rakouska v letech 1986 - 1995 5 4 %

3 2 1 0 1986

1987

1988

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

Míra r stu HDP

Zdroj: http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/d_mira_inflace; Hospodá ský vývoj Rakouska, Švédska a Finska po vstupu do Evropské unie / Eva Karpová . 2000 ISBN 80-245-0050-7

Graf 7 Hospodá ský vývoj Rakouska v letech 1986 – 1995 14 12 10 8 6 %

4 2 0 -2

86 19

87 19

89 19

88 19

90 19

91 19

92 19

93 19

94 19

95 19

-4 Míra r stu HDP

Míra inf lace

Míra nezam stnanosti

Míra exportu

Míra importu

Zdroj: http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/d_mira_inflace; Hospodá ský vývoj Rakouska, Švédska a Finska po vstupu do Evropské unie / Eva Karpová, 2000 ISBN 80-245-0050-7

2.5 Období 1996 – 2008 V následující podkapitole je vývoj rakouského hospodá ství popsán podrobn ji, zejména vývoj posledních p ti let ( 2004 – 2008 ). Rakousko pat í mezi nejvysp lejší a

28

nejbohatší státy sv ta. Obsadilo tvrté místo v hodnocení podle HDP na obyvatele v b žných cenách dle parity kupní síly, který dosahoval v roce 2007 127 % pr m ru EU 27.19 Tempo r stu HDP Rakouska v období 1996 – 2008 je znázorn no v grafu 11. Tempo hospodá ského r stu se po snížení spojeném se vstupem do Evropské unie op t obnovilo. Ješt

v roce 1997 bylo tempo r stu 2,5 %, ale v roce 1998 prudce vzrostlo na 3,3 %.

V roce 2000 dosáhl r st HDP 3,4 %, poté zaznamenává pokles. P edevším v roce 2001 došlo k prudkému zpomalení r stu HDP na 0,8 %. Poté pozvolna dochází k oživení ekonomiky. V roce 2004 dosáhl HDP velmi dobrého výsledku, 2,4 %, k n muž došlo p edevším v d sledku rozší ení EU. V roce 2005 došlo k jeho zrychlení na 2,9 %. V roce 2006 dosáhlo tempo r stu HDP nejvyšší hodnoty od roku 2000, a to 3,4 %. V roce 2007 tempo r stu HDP mírn pokleslo na 3,1 %. Na r st HDP m la vliv zahrani ní poptávka. Celý rok 2008 je doprovázen poklesem hospodá ského r stu Rakouska. R st HDP v tomto roce byl výrazn nižší než v minulých letech, dosáhl pouze 1,8 %. Hlavním faktorem poklesu rakouského hospodá ství byl pokles zahrani ní poptávky a pr myslové výroby, které jsou hlavními tahouny rakouského hospodá ství. Tempo r stu HDP, objem HDP a HDP na obyvatele jsou zaznamenány v grafech viz. níže. Graf 8 Vývoj HDP Rakouska v letech 2004 – 2008

4 3 2 1 0 2004

2005

2006

2007

2008

HDP p ír stek v % (reáln , stálé ceny r. 2000)

19

Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000794/

29

300 280 260 240 220 200 2004

2005

2006

2007

2008

HDP objem, v nominálních cenách, mld. EUR

35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 2004

2005

2006

2007

2008

HDP na obyvatele, tis. EUR (nomináln )


Inflace má stále klesající tendenci a udržovala se mírn pod pr m rem zemí EU, p i emž unijní pr m r míry inflace je stanoven na 2,2 %. I p es zvyšování míry nezam stnanosti z stává nadále pod pr m rem zemí EU. Pr m rná míra inflace od roku 2001 až 2003 postupn klesá a v roce 2003 byla pouze 1,3 %. Nízké míry inflace bylo docíleno nízkou dynamikou hospodá ství a rostoucím kurzem eura v i americkému dolaru. V roce 2004 dosáhla op t

2,0 %, v roce 2005 se mírn zvýšila na 2,3 %. Hlavní p í inou

vyšší inflace oproti let m minulým byl r st cen energií. V následujícím roce míra inflace poklesla na 1,5 %, ale v roce 2007 op t vzrostla na 2,2 %. R st míry inflace v roce 2007 byl zp soben r stem cen potravin, ošacení a dopravy. Poté výrazn vzrostla v roce 2008 na 3,2 %. Míra inflace vzrostla p edevším vlivem r stu cen potravin, nápoj , tabáku a dopravy. Ke konci roku za ala míra inflace postupn klesat, v listopadu dosáhla hodnoty 2,3 % a v prosinci 1,3 %.20

20

Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000794/

30

Graf 9 Vývoj míry inflace Rakouska v letech 2004 – 2008 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 2004

2005

2006

2007

2008

míra inflace v % (CPI)


Rakouský export se po vstupu do EU stále zvyšoval. Ke zpomalení tempa r stu exportu došlo v roce 1998, ale ihned v roce 1999 došlo k oživení exportní aktivity Rakouska. Rakouský import dosáhl nadpr m rného tempa v rámci EU v letech 1997 a 1999. V roce 2004 mimo ádn vzrostl export na 12,7 % a import na 11,2 %. Výrazný r st exportu byl zap í in n nadpr m rným hospodá ským r stem. Po odpadnutí jednorázového efektu rozší ení EU o státy st ední a východní Evropy došlo v roce 2005 k návratu exportu k normálním hodnotám. Celkový vývoz zboží a služeb v roce 2005 zaznamenal r st 3,2 % a celkový dovoz 2,9 %. V roce 2006 a 2007 výrazn vzrostl export i import díky oživení ekonomik zemí významných obchodních partner Rakouska. Export vzrostl z 6,8 % na 8,7 %, import z 4,1 % na 8,0 %. V d sledku finan ní krize nebyl rok 2008 pro zahrani ní obchod Rakouska p íznivý, export se propadl na 0,9 % a import na 1,7 %. Rakousko má stále jednu z nejnižších nezam stnaností v EU, viz. p íloha

. 5.

Nezam stnanost se po vstupu do Evropské unie za ala zvyšovat, ale její míra pat ila stále mezi nejnižší v Evropské unii. V roce 1999 byl zaznamenán mírný pokles míry nezam stnanosti na 4,2 %. Od roku 2000 má míra nezam stnanosti stoupající tendenci, p edevším díky nedostatku po tu pracovních míst. Dle Eurostatu inila míra nezam stnanosti v roce 2004 4,8 % a v roce 2005 se pr m rná hodnota zvýšila na 5,2 %. Stejn

jako

v roce 2006, tak i v roce 2007, vzhledem k hospodá skému r stu, došlo k poklesu míry nezam stnanosti. Pr m rná míra nezam stnanosti poklesla v roce 2007 z 4,7 % na 4,4 %.

31

Podle rakouské národní evidence21 se míra nezam stnanosti snížila z 6,8 % na 6,2 %. Pokles byl zp soben zna ným nár stem pracovních míst oproti minulému roku. V roce 2008 došlo k op tovnému poklesu míry nezam stnanosti na 3,8 %. Podle rakouské národní evidence inila míra nezam stnanosti 5,8 %.

Graf 10 Vývoj nezam stnanosti Rakouska v letech 2004 - 2008 6 5 4 3 2 1 0 2004

2005

2006

2007

2008

míra nezam. v % (Eurostat, ro ní pr m r)


Graf 11 Tempo r stu HDP Rakouska v letech 2004 - 2008 4 3,5 3 2,5 %

2 1,5 1 0,5 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

R st HDP

Zdroj: http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?angid=1&stid=374116&dstid=17&opennavid=0

21

Dle národní evidence v Rakousku se po et nezam stnaných vztahuje pouze k sou tu nesamostatn výd le n inných a nezam stnaných X dle standardní metodiky Eurostat se p i ítají osoby samostatn výd le n inné, liší se také definice nezam stnaného, dle Eurostatu není nezam stnaný ten, kdo odpracoval za poslední týden by jedinou hodinu, proto je míra nezam stnanosti dle rakouské evidence vždy vyšší

32

Graf 12 Hospodá ský vývoj Rakouska v letech 1996 – 2008 18 16 14 12 10 % 8 6 4 2

R st HDP

Míra inflace


Míra exportu

08 20

07 20

06 20

05 20

04 20

03 20

20

02

01 20

00 20

99 19

98 19

97 19

19

-2

96

0

Míra importu

Zdroj: http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?angid=1&stid=374116&dstid=17&opennavid=0

2.6

Prognóza na rok 2009 - 2010 Prognózu hospodá ského vývoje Rakouska na rok 2009 - 2010 vypracoval

ekonomický výzkumný institut WIFO. Vlivem finan ní krize, která zp sobila již na konci roku 2008 recesi, by se m l hospodá ský vývoj Rakouska vyvíjet nep ízniv . V roce 2009 se negativní vývoj hospodá ství stále prohlubuje. Vzhledem k tomu, že n která opat ení vlády na podporu hospodá ství se projeví až v pr b hu roku 2009, m lo by být dosaženo dna recese až v druhé polovin roku 2009.22 Podle zmín ného institutu by m lo v letech 2009 a 2010 dojít k hlubokému poklesu rakouského vývozu, hrubých investic a pr myslové výroby. Naopak vzr st by m la soukromá a vládní spot eba. Hospodá skou krizí bude také negativn ovlivn n trh práce. Už koncem roku 2008 se zastavil dlouhodobý klesající trend nezam stnanosti. Vzhledem k opožd ným reakcím

22


33

pracovního trhu na vývoj hospodá ství dojde k obrovskému r stu nezam stnanosti až b hem roku 2009 a tento trend bude pokra ovat i v roce 2010. Vláda reagovala na stále se zhoršující situaci ve ejných financí schválením finan ním impuls . V roce 2009 dojde k porušení maastrichtského kritéria, týkajícího se schodku ve ejných financí. Ve ejný deficit se v roce 2009 dostane po dlouhé dob nad referen ní hodnotu 3 %. Na stabilizaci rakouského finan ního sektoru vláda navrhla balí ky a šrotovné. Šrotovné Vláda zavedla šrotovné od 1. dubna 2009. Rakušané mohou získat p ísp vek do výše 1 500 EUR, p i emž polovinu této ástky zaplatí stát a druhou polovinou p isp jí dovozci, prodejci a šrotovací firmy. O p ísp vek 1 500 EUR na po ízení nového automobilu požádalo 30 tisíc Rakušan . Ze státního rozpo tu bylo vydáno na šrotovné 45 mil. EUR.23 Celá tato ástka se vy erpala už po t ech m sících a jednom týdnu. Podle o ekávání Ministerstva hospodá ství m la akce trvat až do srpna. Autokluby požadovaly po Ministerstvu hospodá ství prodloužení akce šrotovné. Vzhledem k nedostatku finan ních prost edk bylo prodloužení zamítnuto. Po prvním m síci šrotovného se zvýšil prodej voz o 12,8 % oproti minulému roku, p i emž v b eznu byl o 11,5 % nižší než v minulém roce. V kv tnu se prodej vozu navýšil o 4,8 %. Konjunkturní balí ek I Parlament schválil dne 28. 10. 2008 první balí ek na stabilizaci finan ního sektoru a tím i na podporu hospodá ského vývoje. Balí ek je nazýván „Mittelstandsmilliarde - miliarda pro st ední t ídu“. Balí ek p edpokládá v roce 2009 celkové uvoln ní 1 mld. EUR p edevším na podporu podnikání malých a st edních podnik . Ze státního rozpo tu je uvoln no 100 mil. EUR, 500 mil. EUR p edstavuje navýšení úv rových limit

státní agentury na

podporu podnikání Austria Wirtschaftservice a 400 mil. EUR je suma dodate ných záruk p ebíraných Austria Wirtschaftservice. 24 Firmám bude poskytnuta pomoc prost ednictvím úv r a budou urychleny infrastrukturní investice.

23

Dostupný z www: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/business-ve-svete/clanek.phtml?id=642002 Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000794/#sec2 24

34

Konjunkturní balí ek II Druhý balí ek schválila vláda dne 23. 12. 2008. Jedná se o dodate né prost edky v ekonomice ve výši 2 mld. EUR. Obsahuje mimo jiné bezplatný poslední ro ník školky a doprovodná opat ení k posílení p íjm , nap íklad snížením pojišt ní proti nezam stnanosti. 25 Nejd ležit jší opat ení v rámci tohoto balí ku je zavedení degresivního odepisování movitého investi ního majetku ve výši 570 mil. EUR. Na urychlení investic do státních budov bylo vy len no 875 mil. EUR. Da ová reforma 2009 Reforma spo ívá ve snížení dan samostatn výd le n

z p íjmu, podporování rodin a v úlevách osob

inných. Snížením dan z p íjmu bude státní rozpo et v roce 2009

ochuzen o 2,3 mld. EUR. Na podporu rodin je ur eno 510 mil. EUR. Podpora rodin p edstavuje zvýšení dávek a snížení dan z p íjm a na úlevy OSV p ipadne 300 mil. EUR. Da ová reforma p ipraví státní rozpo et Rakouska na období 2009 a 2010 o 3,2 mld. EUR. Balí ek na podporu pracovního trhu Balí ek iní 250 mil. EUR a je ur en na pomoc p i zachování 30 000 pracovních míst. Další balí ek na podporu pracovního trhu iní 400 mil. EUR, které by m ly do roku 2013 zajistit dalších 35 000 pracovních míst. Balí ek je založen na principu rozší ení zkrácené pracovní doby a na podpo e vzd lávání mládeže a žen na mate ské dovolené. Z balí ku by m lo profitovat až na 320 000 osob.26 V následujícím grafu je zobrazen vývoj zam stnanosti s prognózou v roce 2009 a 2010.

25

Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/aktuality-z-teritorii/25-hlavnich-bodu-v-boji-protikrizi/15353/ 26 Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/aktuality-z-teritorii/25-hlavnich-bodu-v-boji-protikrizi/15353/

35

Graf 13 Vývoj nezam stnanosti Rakouska v letech 2004 – 2008

3 2,5 2 1,5 %

1 0,5 0 -0,5

2005

2006

2007

2008

2009

2010

-1 -1,5

Zam stnanost (zm na v %)


36

3 P íprava Rakouska na vstup do Evropské unie

Zahrani ní politika Rakouska byla založena na dvou základních dokumentech. T mito

dokumenty jsou jednak ústavní zákon o trvalé neutralit z 26. íjna 1955 a také Smlouva o znovuobnovení nezávislého a demokratického Rakouska z 15. kv tna 1955. 27 Zmín né dokumenty, na kterých byla zahrani ní politika ukotvena, p edstavovaly základ zahrani ní a politické orientace zem . Ústavní zákon i Smlouva o znovuobnovení platily až do konce studené války. Rakousko už na konci 50. let 19. století realizovalo významnou

ást svého

zahrani ního obchodu se zem mi EHS, kterými byly státy Beneluxu, N mecko, Francie a Itálie. Vzhledem k tomu, že Rakousko necht lo narušovat již tak chladné vztahy s SSSR, založilo dne 3. kv tna 1960 spole n s dalšími neutrálními zem mi seskupení ESVO28. Ú ast na zakladatelství ESVO byla logickým d sledkem nejen mezinárodn politického vývoje, ale také struktury rakouského hospodá ství s p evahou malých a st edních podnik . 29 V roce 1961, kdy žádala Velká Británie o vstup do Evropského spole enství, se musely zem

ESVO rozhodnout, jaké navodí vztahy s Evropským hospodá ským

spole enstvím30. Rakousko se spole n se Švédskem a Švýcarskem dohodlo na spole ném postupu, který byl založen na politice omezeného p idružení. Zmín né státy v etn Rakouska si mohly vyžádat výjimky v oblasti obchodní politiky v i ne lenským zemím a také si mohly ponechat autonomní postup v p ípad vyhlášení embarga v i t etím zemím v dob vále ného konfliktu nebo mezinárodní krize. Z d vodu odmítnutí britské p ihlášky Evropským spole enstvím stáhly zp t své p ihlášky také Švýcarsko a Švédsko. Rakousko se snažilo i nadále dosáhnout dohody o vstupu i bez ostatních stát . Domnívalo, že jeho zastaralá ekonomika lze oživit, pokud by se stalo sou ástí Evropského spole enství. Bohužel, i Rakousku byl odmítnut vstup do ES. Hlavní p í inou bylo italské odmítnutí dalších jednání kv li vzájemným krizím v Jižním Tyrolsku.31 K odmítnutí také p isp la Francie a nesouhlas SSSR. V 70. letech plány na p istoupení k ES ustaly. V roce 1972 ES uzav elo s Rakouskem dohodu o volném obchodu s pr myslovými výrobky, která p edstavuje jediný výsledek 27

P edvstupní o ekávání a realita plného lenství: zkušenosti lenských zemí EU a jejich relevance po R / J. Dürr, D. Marek, 2002, ISBN 80-244-05685-2 28 Evropské sdružení volného obchodu vzniklo jako alternativa pro státy, které nemohly nebo necht ly se stát lenem ES, p vodními státy byly Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie, dnes jsou leny Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko 29 Dostupný z www: http://veda.fsv.cuni.cz/doc/KonferenceRCS/pol_moravcova_pril1.doc 30 EHS bylo založené ímskou smlouvou, která vstoupila v platnost 1. 1. 1958 31 P edvstupní o ekávání a realita plného lenství: zkušenosti lenských zemí EU a jejich relevance po R / J. Dürr, D. Marek, 2002, ISBN 80-244-05685-2

37

spolupráce

mezi Rakouskem a ES v 70. letech. Další

spolupráce se uskute nila až

v roce 1986, kdy došlo k rámcové úmluv o v decké a technické spolupráci.

3.1

Ekonomická spolupráce Rakouska a Evropského spole enství Jak již bylo zmín no, Rakousko pat ilo mezi zakládající státy ESVO a bylo také

jedním ze signatá

dohody o volném obchodu s ES. Rakousko využívalo uskupení ESVO

jako platformu pro jednání o vzájemném obchodu s ES. Obchodní vým na Rakouska s Evropským spole enstvím p edstavovala 2/3 rakouského obchodu. V sedmdesátých letech byly ekonomické vztahy mezi ESVO a ES úsp šné v pln ní závazk , ale jejich další vývoj byl omezen ekonomickými problémy, které byly zp sobeny ropnými šoky32. V roce 1969 vznikla na území ES celní unie a mezi ob ma organizacemi, ESVO a ES, byla zahájena jednání o uzav ení dohody o volném obchodu. K podepsání dohody došlo v roce 1972 a to s tím, že k roku 1977 budou odstran ny všechny celní bariéry v obchod s pr myslovými výrobky. Realizací této dohody se v roce 1973 vytvo ila zóna volného obchodu mezi Rakouskem a ES, která zahrnovala tém

celou západní Evropu.

Osmdesátá léta byly pro ekonomické vztahy ESVO a ES p ízniv jší. Jak státy ESVO, tak státy ES si uv domovali, že je pot eba obstát v silné konkurenci USA a Japonska. V roce 1984 byla podepsána Lucemburská deklarace, která prohlubuje ochotu ESVO a ES pokra ovat v ekonomické spolupráci. Obsahem této deklarace bylo p edevším posílení dohody o volném obchodu, a to harmonizací standard a norem a odstran ním technických p ekážek. Deklarace umožnila posílit ekonomické vztahy Rakouska se zem mi ES. lenství v ESVO bylo pro Rakousko velmi výhodné, nejenže mu p inášelo jednozna ný zisk, ale ješt výhodn jší ekonomickou spolupráci p edstavovalo ES po zavedení jednotného trhu. První významná organizace, která podpo ila v roce 1987 lenství Rakouska v ES, byla Pr myslová federace. Následující rok

bylo lenství Rakouska v ES podpo eno Rakouským odborovým

svazem a Spolkovou hospodá skou komorou. Díky výhodám, které plynou ze Spole né zem d lské politiky ES, se p íznivcem rakouského lenství v ES stala i zem d lská komora. Vstup do ES p edstavoval, dle tehdejšího ministra zem d lství Josefa Rieglera, ešení

32

Ropné šoky - razantní zvýšení cen ropy se odehrálo v letech 1973 a 1979

38

problému velkého obchodního deficitu zem d lských produkt . Ekonomika Rakouska se lišila od ostatních zemích ESVO, a to tím, že byla velmi závislá na ekonomické spolupráci s Evropským spole enstvím. Ke vstupu do ES také p isp ly intenzivní hospodá ské vztahy se zakládajícími státy ES, p edevším s N meckem a Itálií.

3.2

První kroky ke lenství v Evropské unii V roce 1987 se Ministerstvo zahrani ních v cí Rakouska dohodlo s Evropskou komisí

na zahájení pravidelných kontakt

na ministerské úrovni. K tomuto ú elu bylo ve Vídni

z ízeno velvyslanectví Evropské komise. Oficiáln Rakousko oznámilo sv j zám r vstoupit do ES v ervnu roku 1988. Uskute nilo se tak na sch zce na ministerské úrovni mezi státy ESVO a ES ve finském Tampere.33 Tímto oznámením byly šokováni nejen ostatní zem ESVO, ale také zástupce ES. Evropské spole enství bylo v této dob zcela zaneprázdn no projektem Jednotného trhu34, a proto nep ijalo rakouský návrh s nadšením. Rakousko podává dne 17. ervence 1989 oficiální žádost o p istoupení k Evropskému spole enství. Žádost Rakouska o p istoupení k ES p ijímá francouzský tehdejší ministr zahrani ních v cí Ronald Dumas, jelikož Francie byla v té dob p edsednickou zemí ES. Evropská komise se dne 31. ervence 1991 vyjád ila k žádosti o p istoupení kladn . O rok pozd ji, v roce 1992, ratifikuje parlament Rakouska smlouvu o Evropském hospodá ském prostoru35. Touto smlouvou se rakouská zahrani ní politika snažila pojistit p ípadný neúsp ch v jednání o

lenství v ES. Smlouva o vytvo ení EHP mezi Rakouskem a ES vstoupila

v platnost roku 1994. V této dob už bylo rakouským hlavním cílem stát se lenem ES. První fáze po áte ních kontakt

byla završena oficiálním zahájením p ístupových

jednání. Dne 1. února 1993 zahájila Evropská unie jednání o vstupu Rakouska, ale také Švédska a Finska. B hem p ístupových jednání se Rakousku poda ilo vyjednat výjimky, které se týkaly p edevším jeho neutrality, viz. níže, dále zem d lství, oblasti tranzitu dopravy 33

P edvstupní o ekávání a realita plného lenství: zkušenosti lenských zemí EU a jejich relevance po R / J. Dürr, D. Marek, 2002, ISBN 80-244-05685-2 34 Jednotný trh p edstavuje jeden z nejv tších úsp ch EU, postupn byla odstran na omezení volného obchodu a volné sout že mezi lenskými státy a zvýšila se jejich životní úrove , je založen volném pohybu osob, zboží, pracovní síly a kapitálu, nástrojem jednotného trhu je Jednotný evropský akt, který vstoupil v platnost v ervenci 1987 35 Evropský hospodá ský prostor vznikl 1. ledna 1994 uzav ením smlouvy mezi seskupením ESVO a EU, smlouva umožnila zemím ESVO zú astnit se Jednotného trhu, aniž by se museli stát leny EU, v sou asnosti jsou leny t i státy ESVO ( Island, Lichtenštejnsko a Norsko ) a státy EU

39

a politiky životního prost edí. Rakouští farmá i v horských oblastech mohli na základ výsledk jednání získat dalších deset let zvláštní dotace z rakouských ve ejných rozpo t a byly jim zajišt ny mimo ádné p ísp vky z rozpo tu EU. Rakousku byl také umožn n specifický tranzitní režim z titulu ochrany životního prost edí. 36 Dne 24. ervna 1994 byla na Korfu podepsána p ístupová smlouva a 1. ledna 1995 se Rakousko stalo

lenským státem Evropské unie. Rakousko p istoupilo k EU spole n

se Švédskem a Finskem v rámci severního rozší ení. Neutralita Rakouska Neutralita je pojem z mezinárodního práva, který vyjad uje, že státy nejsou leny žádného z vál ících blok . Dnešními neutrálními státy jsou krom Rakouska také Irsko, Švédsko, Finsko a Švýcarsko. K programu Partnerství pro mír37 se Rakousko p ipojilo v roce 1995. Vzhledem k tomu, že Rakousko bylo vnímáno spole n se Švédskem a Finskem jako potenciální problém pro plány na Spole nou zahrani ní a bezpe nostní politiku, nebylo jejich p istoupení k Evropské unii v roce 1995 zcela bezproblémové. Zmín né státy se pozd ji pln zapojily do spolupráce v této oblasti a nepodmi ují svou ú ast v SZBP. Rakousko p ijalo v roce 1955 koncept trvalé neutrality, který p edstavuje zp sob udržení politické nezávislosti a teritoriální nedotknutelnosti. Stalo se tak prost edníkem mezinárodních setkání. Díky neutralit se Rakousko vysmeklo ze sov tského vlivu a získalo zp t svoji suverenitu. Sov tský svaz si tímto zajistil, že Rakousko nep istoupí k žádnému vojenskému uskupení, p edevším k Severoatlantické alianci. Tím byla vytvo ena p ekážka západních integra ních snah v období celé studené války. Na druhé stran si Rakousko vyjednalo právo na vlastní interpretaci pojmu neutrality. Tohoto práva b hem studené války n kolikrát využilo. P ed vstupem Rakouska do Evropské unie odsouhlasil rakouský Parlament dodatek rakouské ústavy, který vysv tluje, že ú ast Rakouska v SZBP není v rozporu se zákonem o neutralit z roku 1955.38 Zákon o neutralit je stále v platnosti a udává, že Rakousko se

36

Hospodá ský vývoj Rakouska, Švédska a Finska po vstupu do EU: komparativní souvislosti a charakteristiky významné pro zem st ední a východní Evropy / E. Karpová, 2006, ISBN 80-245-1072-3 37 Program byl schválen na vrcholné sch zce Nato v Bruselu v lednu 1994, vznikl z iniciativy eské republiky, Polska, Ma arska a Slovenska, tyto státy požadovaly rychlé p ijetí do NATO, program p edpokládá vojenskou spolupráci a možnost bezpe nostní konzultace se zem mi bývalého komunistického bloku, které projeví zájem o Partnerství pro mír 38 Dostupný z www: http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/link-dossier/neutrln-stty-eu

40

nep ipojí k žádné vojenské alianci a nepovolí p ítomnost cizích jednotek na svém území. 39 Dne 12. prosince 2001 p ijal rakouský parlament Rakouskou bezpe nostní a obrannou doktrínu, která ur uje bezpe nostní politiku zem . Neutralita Rakouska má velkou oblibu u ve ejnosti, která ji vnímá jakou sou ást národní identity.

3.3

Informa ní strategie Na podporu vstupu Rakouska do EU bylo vytvo eno Informa ní st edisko EU ve

Vídni a Delegace EU, která svým stálým zastoupením v Rakousku pomáhala zajiš ovat a spoluorganizovat aktivity komunika ní strategie. Na informa ní kampani se také podílela regionální a specializovaná pomocná centra. V Rakousku byla vytvo ena sí informa ních st edisek, která umožnila aktivn využívat informa ní podpory ze strany EU. Rakouská ve ejnost byla informována o EU prost ednictvím ve ejných diskusí a informa ních kampaní. Velký podíl na informa ní strategii v otázce EU m ly politické strany. Podle orientace politických stran se Rakušané adili k p íznivc m

i odp rc m vstupu

Rakouska do EU. Politické strany ovšem nebyly jedinými aktéry této informa ní strategie. Mezi aktéry informa ního procesu také pat ily zájmové skupiny, sd lovací prost edky a ob anské iniciativy. 40 Rakouská vláda se adila k p íznivc m pro integraci Rakouska do EU. Výhody lenství v EU propagovala prost ednictvím vládních stran velké koalice ÖVP a SPÖ. Ve ejné diskuse Základním tématem ve ejných diskusí byly prezentace a hodnocení výsledk negociací a výhody i nevýhody vstupu Rakouska do EU. Vládní strany velké koalice ÖVP a SPÖ byly s výsledky negociací velmi spokojené. Poda ilo se jim prosadit svou v li v mezinárodní politice. Tímto zp sobem se v diskusích mediáln

prezentovaly. Jedinou

opozi ní stranou, která vystupovala na podporu vstupu Rakouska do EU a souhlasila s výsledky negociací, byla strana LIF. Samoz ejm ne všechny politické strany s výsledky souhlasily. Strana FPÖ považovala výsledek jako zradu na zájmech Rakouska. 39 40

Dostupný z www: http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/link-dossier/neutrln-stty-eu Dostupný z www: http://www.psp.cz/cgi-bin/win/kps/pi/prace/pi-5-130.doc

41

Dalším hlavním diskusním tématem bylo datum konání referenda. Vládní strany navrhly ervnový termín. Tento termín byl opozicí kritizován. Opozi ní strany se obávaly nedostatku asu na p ípravy pro vstup do EU, ale také k provedení referenda. Dne 4. kv tna 1994 se konalo plenární zasedání Národní rady, které bylo d jišt m velké debaty. K integraci Rakouska k EU se vyjád ily všechny parlamentní strany ( ÖVP, SPÖ, LIF, Grünen, FPÖ ). Debaty se týkaly p edevším termínu referenda a finan ních dopad vstupu do EU. Plenární zasedání Národní rady skon ilo vít zstvím pro-evropské orientace. Na zasedání byl p ijat Spolkový zákon o p ístupu Rakouska do EU, který fixuje ervnový datum konání referenda.41 Také zájmové skupiny, kterými byly Sociální partne i a Pr myslové spolky, byly s dosaženými výsledky negociací velmi spokojeni. Výsledky presentovaly jako velký úsp ch. Po zhodnocení diskusí se dosp lo k názoru, že s pomocí diskusních po ad si ob ané zformovaly své názory v otázce referenda. Sd lovací prost edky Na formování názor obyvatelstva se nepodílela pouze ve ejná diskuse, ale sv j podíl m la také média. Rakouská televize vysílala vlastní po ad pod názvem Evropské fórum, kde se diskutovalo zejména o sporných otázkách integrace Rakouska do EU. Informa ní kampan Vládní strany vedly informa ní kampa pod heslem „My jsme Evropa“. Strana SPÖ z ídila „Europa Telefon“ p i kancelá i federální vlády a ORF – Teletext.42 Strana se na informa ní kampani

podílela také ší ením tišt ného materiálu o výhodách vstupu a

o nevýhodách, které by se vyskytly p i nevstoupení do EU. Zabývala se zejména otázkami hospodá ské a sociální politiky. Zasílala plné zn ní Smlouvy o p ístupu. Strana ÖVP propagovala reklamní hesla „Identita“ a „Vlast“. Na rozdíl od p edchozí zmín né strany se ÖVP zam ila na personifikaci informa ní kampan a prezentovala fotografie svých politik v reklamách i na plakátech. Vyhnula se ší ení informa ních leták

a brožur. Informa ní

materiály zasílala pouze na vyžádání. Pomocí televize, rozhlasu, novin a plakát vyjad ovala sv j kladný postoj k EU.

41

Spolkový ústavní zákon o p ístupu Rakouska k Evropské unii z 10. kv tna 1994 byl p ijat Národní radou 4. kv tna 1994 a formáln potvrzen Spolkovou radou 7. kv tna 1994 42 Dostupný z www: http://www.psp.cz/cgi-bin/win/kps/pi/prace/pi-5-130.doc

42

Další pro-evropsky orientovanou stranou byla strana LIF. K informa ní kampani používala „Informa ní autobus“. Strana p edevším zd raz ovala obecné výhody vstupu Rakouska do EU. Vlastní informa ní kampa m ly zájmové skupiny. Kampan vedly prost ednictvím p ednášek, brožur a vystoupení. Informa ní kampan zájmových skupin byly p ednostn ur eny pro své vlastní leny. Proti-evropsky orientovanou kampa pod r znými hesly vedla strana FPÖ, nap íklad pod heslem „Rakousko nejd ív“. Sepsala nevýhody integrace Rakouska do EU. Mezi hlavní témata, kterými se strana zabývala, byla nezam stnanost, propad šilinku a zvýšení kriminality. Pro vyjád ení svého nesouhlasu se vstupem používali slogan „Ne…znamená Ano novým jednáním“. Strana Zelených se propagovala plakátem s výrokem „EU – tak ne“. Sepsali argumenty proti vstupu do EU. Zam ili se na témata jako neutralita, hospodá ství, jaderné elektrárny a doprava.

3.4

Argumenty pro a proti rakouskému lenství v Evropské unii Vedoucí postavení v kampani p ed referendem m ly politické strany Rakouska.

Všechny strany zastávaly odlišné názory na Evropskou unii. Navenek si ale udržely zdání jednotného p ístupu a p isvojily si propagaci vstupu Rakouska do Evropské unie. Rakouská lidová strana ( ÖVP ) podporuje vstup už od 70. let. Strana sociální demokracie ( SPÖ ) byla proti vstupu Rakouska do EU. Hlavním d vodem jejího nesouhlasu se vstupem bylo porušení rakouské neutrality. Integraci Rakouska podpo ila z pragmatického hlediska. Vládní strany velké koalice, strana ÖVP a SPÖ, byly strany s výraznou pro-evropskou orientací. K integraci Rakouska k EU se také p iklán la strana Liberálního fóra ( LIF ). Proti vstupu byly p edevším Svobodná strana Rakouska ( FPÖ ) a strana Zelených ( Grünen ).

Svobodná strana Rakouska zm nila sv j názor na vstup Rakouska do EU 43

v roce 1992.

43

Dostupný z www: http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/PI-1-083.DOC

43

Argumenty pro vstup Vzhledem k tomu, že vstup Rakouska do EU zabrání jeho izolaci a posílí kulturní a v deckou vým nu, dojde k posílení jeho pozice v Evrop . Další výhodou vstupu je v tší prestiž Rakouska jako ekonomického a politického partnera. Rakousko bude mít vliv na politiku západní Evropy. Po vstupu Rakouska dojde ke zvýšení jeho vn jší bezpe nosti. Mezi argumenty pro vstup Rakouska do EU v oblasti ekonomické pat í p edevším p ístup k v tšímu trhu pro rakouské pr myslové a zem d lské produkty. Také se p edpokládá respektování pravidel o státních subvencích firmám a ekonomickým aktivitám. Zrušila by se rakouská omezení, normy a povolení a došlo by k celkové liberalizaci podnikání. Rakouským podnikatel m by se zvýšily možnosti a p edevším jejich konkurenceschopnost v Evrop . Rakousku by se otev ely zahrani ní trhy, které by zrušily svá cla. Vstupem Rakouska do EU by také došlo k otev ení trh pracovních sil.To má za d sledek zlepšení situace na trhu práce a zmenšení nezam stnanosti. Také v oblasti zem d lství lze nalézt argumenty pro vstup Rakouska do EU. Jako p íklad lze uvést zlevn ní potravin pro spot ebitele nebo zlevn ní primárních produkt pro výrobce ve zpracovatelském pr myslu. Export rakouských zem d lských produkt do t etích zemích bude financován z rozpo tu Evropské unie. P evážná ást zem d lských p ebytk Rakouska je vyvážena do zemí EU. Rakousku se vstupem do EU zruší bariéra na vývoz d íve subvencovaným výrobk m a otev e se trh zemí EU. V neposlední ad lze jako argument pro vstup Rakouska do EU také uvést zrušení hrani ních kontrol Rakušan v lenských státech EU. Student m bude umožn no vzd lání na zahrani ních univerzitách. Také dojde ke zlevn ní výrobk , p evážn potravin. Bude posílena vnit ní bezpe nost Rakouska. Argumenty proti vstupu Mezi hlavní argumenty proti lenství Rakouska v EU pat í ohrožování neutrality Rakouska a velké zm ny v oblasti politické, ekonomické, sociální a ekologické. Rakousko ztratí vstupem do EU svou roli prost edníka mezi západní a východní Evropou. Dalším argumentem ze strany Zelených bylo, že Rakousko by ztratilo svou výjime nou pozici v mezinárodním m ítku.

44

Hlavní zm nou v politické oblasti je silné omezení rakouské suverenity. P ipojení Rakouska k EU znamená ztrátu neutrality. Dalším argumentem proti vstupu bylo tvrzení, že vstup Rakouska do EU je v zájmu mezinárodních pr myslových koncern , nikoliv obyvatel.44 Z ekonomického hlediska lze uvést jako argument proti p ipojení zni ení menších podnik vlivem siln jší konkurence z EU. Vyskytne se ada problém v r zných odv tvích pr myslu. Nap íklad v potraviná ském pr myslu bude ohrožen velký po et pracovních míst, problémy nastanou také v textilním a cukrá ském pr myslu. V zem d lství a ve výrob potravin budou ohroženi farmá i díky velké konkurence na trhu Evropské unie. Vzhledem k zp ístupn ní rakouského trhu práce m že dojít k v tší nezam stnanosti Rakouska, protože cizinci zabírají pracovní místa domácím. Dalším argumentem ze strany Zelených je ohrožení sociální nivelizace, ke kterému m že dojít liberalizací hospodá ství v Evrop . Až 70% legislativy Rakouska bude spadat pod Brusel a rakouský parlament nebude mít na jeho rozhodování žádný vliv. Po zrušení hranic uvnit Evropského spole enství se zvýší kriminalita a obtížn ji bude stíhána. Životní prost edí bude ohroženo neomezeným tranzitem p es Rakousko. Odhad celkové výše finan ních prost edk , které se spot ebovaly na informace ohledn EU, byl 150 milion ATS.45 V tšina t chto finan ních prost edk , 100 milion ATS, pocházela z federálního rozpo tu a sloužila k financování aktivit politických stran vládní koalice. Zbylých 50 milion

ATS pocházelo z finan ních prost edk

opozi ních stran a

zájmových skupin na financování jejich aktivit.

3.5

Referendum o vstupu Rakouska do Evropské unie Na základ

ustanovení rakouské Ústavy je konání referenda nutné v p ípad , že

navrhovaná zm na ústavy má charakter celkové zm ny. Aby byl návrh p ijat, musí získat dvout etinovou v tšinu hlas v obou komorách rakouského parlamentu a v referendu prostou v tšinu hlas . P istoupení k Evropské unii je podle ústavy celkovou zm nou, a tudíž vyžaduje provedení kone ného rozhodnutí Rakouska o vstupu do EU referendem.

44 45

Dostupný z www: http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/PI-1-083.DOC Dostupný z www: http://www.psp.cz/cgi-bin/win/kps/pi/prace/pi-5-130.doc

45

Rakousko je jedinou zemí p istupující v roce 1995 k EU, která dala možnost ob an m vyjád it se k otázce vstupu do EU p ed podepsáním smlouvy. Referendum Rakouska o lenství v Evropské unii se konalo dne 12. ervna 1994. P evážná v tšina rakouských ob an se vyslovilo pro vstup do Evropské unie. K hlasování se dostavilo neuv itelných 81 % ob an a pro vstup se vyslovilo 66, 58 % zú astn ných voli

46

, viz. graf 14.

K podpisu smlouvy o p istoupení Rakouska k EU došlo na zasedání Evropské rady na Korfu, který se konal 24. až 25. 6. 1994. Zárove s Rakouskem podepisují smlouvu o p istoupení také severské státy Švédsko a Finsko. Rakousko se stalo dne 1. ledna 1995 lenem Evropské unie. Postavení ve ejnosti Rakouska k Evropské unii Zpo átku se rakouská ve ejnost stavila ke lenství záporn . P edevším se obávala ztráty své neutrality, ale také snížení standard v oblasti sociální pé e, ochrany spot ebitele a ochrany volného trhu a v oblasti životního prost edí. Ve ejnost také vyjád ila své obavy ke kamionové doprav . Tyto zmín né problémy byly ale vy ešeny ke spokojenosti rakouské ve ejnosti.

Graf 14 Referendum Rakouska o vstupu do EU

Zdroj: http://www.euroskop.cz/386/sekce/rakousko-v-evropske-unii/

46

Dostupný z www: http://www.euroskop.cz/386/sekce/rakousko-v-evropske-unii/

46

4 Ekonomický vývoj Rakouska po vstupu do Evropské unie Rakousko se p ipojilo k Evropské unii v rámci severního rozší ení. lenem Evropské unie se stalo dne 1. 1. 1995 a do eurozóny47 vstoupilo ihned v první vln rozši ování 1. 1. 1999. Velmi pozitivn byl vnímán rovnoprávný p ístup Rakouska na jednotný vnit ní trh EU. Nejenže došlo ke zrušení celních kontrol, a tím pádem k asovým úsporám na hranicích, ale p edevším bylo Rakousku umožn no realizovat

dodávky just-in-time48. Vstupem

Rakouska do Evropské unie se Rakousko za lenilo do volného obchodu s potraviná skými a zem d lskými produkty a tím došlo ke zrušení p edchozí ochrany domácího trhu. Zde lze spat it nevýhodu lenství Rakouska v EU pro malé potraviná ské a zem d lské firmy, které musí obstát v silné konkurenci. Bohužel malé rakouské firmy v tomto odv tví v silné konkurenci neobstály. Za ú elem zvýšení po tu pracovních míst v této oblasti byly z ízeny nadace, ze kterých se financovalo p eškolování a vzd lávací kurzy. Pro ostatní odv tví rakouského hospodá ství byla integrace do vnit ního trhu Evropské unie výhodou. Rakousko bylo po svém vstupu do EU lákavou zemí pro zahrani ní investory. B hem deseti let lenství v Evropské unii p iteklo 37,32 mld. EUR zahrani ních investic. Mezi nejv tší investory pat ilo N mecko, Itálie, Holandsko a Švýcarsko. Zatímco ro ní pr m r PZI dosahoval p ed vstupem do EU pouze 1,3 mld. EUR, po vstupu do EU se navýšil na hodnotu 4,15 mld. EUR ( pr m r je vypo ítán z let 1995-2003 ). Rakousko si v zahrani í také polepšilo. Rakouské investice pr m rn rakouských

ro n

dosáhly 3,48 mld. EUR. Hodnota

investic v zahrani í p ed vstupem do EU dosáhla pouze 1,135 mld. EUR.

V posledních letech dochází ke zm n nejen struktury investor , ale také cílových region . Zvyšuje se po et investic z malých a st edních podnik . Rakouské firmy více investují v nových

lenských zemích. Rakousko se tak stalo nejv tším investorem v Rumunsku,

Bulharsku, Slovinsku, Chorvatsku a

Bosn a v sousedním zemích, v eské republice,

Slovensku a Ma arsku obsadilo místo t etí. Výhod ze lenství v Evropské unii Rakousko využívá také v oblasti v dy a výzkumu a v oblasti vzd lávání. Pozitivní vliv má lenství v EU i na regionální rozvoj. Na podporu region pro léta 1995 - 1999 bylo z prost edk Evropské unie vy len no 1,623 mld. EUR. Již v prvním roce svého lenství m lo p ipraveno tolik kvalitních projekt , že celá p id lená

47

leny eurozóny jsou státy EU, které vstoupily do t etí fáze Evropské m nové unie a p ijaly jako svou m nu euro, v sou asnosti má eurozóna šestnáct len 48 JIT umož uje podniku vyráb t výrobky v ur eném množství a ur eném ase podle požadavk zákazníka

47

ástka byla vy erpána. Pro období 2000 - 2006

byla pro Rakousko ur ena

ástka

1,9 mld. EUR, která byla op t vy erpána. Jelikož Rakousko si p álo být ihned od vzniku Hospodá ské m nové unie jejím lenem, za alo se intenzivn p ipravovat ješt p ed vstupem do EU, spole n s p ípravami na lenství v Evropské unii. Aby se Rakousko mohlo stát lenem HMU, muselo splnit Maastrichtská kritéria49. Rakousku se poda ilo snížit ve ejné zadlužení a návrat ke konsolidaci rozpo tu. V pln ní Maastrichtských kritérií si Rakousko vedlo velmi dob e. Deficit ve ejných rozpo t k HDP se snížil z 5,2 % v roce 1995 na pr m rnou úrove okolo 1 % v letech 2000 - 2003. Mírného poklesu dosáhlo také ve ejné zadlužení, z 69, 2% podílu na HDP v roce 1995 na 65% podíl na HPD v roce 2003. I když byl p ekro en stanovený limit 60% podíl na HDP, byla prokázána klesající tendence u ve ejného zadlužení. Také v p ípad inflace je z etelný p ínos lenství Rakouska v Evropské unii. Zatímco p ed vstupem do EU se míra inflace pohybovala mezi 3,0 - 4, 1 %, po vstupu do EU se pohybovala v tšinou pod 2 %. Výrazn

vzrostla v roce 2008, a to na 3,2 %. Dle

ekonomických analytik by byla míra inflace bez p ipojení k Evropské unii o 1 % vyšší. Rakousko po svém vstupu do EU pln

využilo možnosti rozvoje obchodní

spolupráce. Prudce se zvýšil rakouský vývoz do zemí st ední a východní Evropy ješt p ed rozší ením EU. Pr m rný ro ní p ír stek rakouského exportu inil v letech 1995 - 2002 10,5 %. Pokud porovnáme situaci zahrani ního obchodu Rakouska p ed vstupem v roce 1994 a po vstupu v roce 2003, vývozy se více než zdvojnásobily a dovozy se zvýšily o 80 %. Mezi nejvýznamn jší obchodní partnery Rakouska pat í také spolupráce Rakouska a

eská republika. Vzájemná

eské republiky je popsána v bodu . 6 této diplomové práce.

V roce 2008 bylo vlivem hospodá ské krize dosaženo nižšího r stu jak u vývozu, tak i u dovozu. Negativní trend výsledk zahrani ního obchodu pokra uje i v roce 2009. Od ledna do dubna celková hodnota exportu poklesla o 24,6 % na hodnotu 30,57 mld. EUR a hodnota importu se snížila o 19,9 % na 32,2 mld. EUR. Deficit obchodní bilance Rakouska za období od ledna do dubna roku 2009 iní 1,63 mld. EUR.50

49

1) cenová stabilita - pr m rná ro ní inflace nesmí p ekro it o více než 1,5 p. b. pr m rnou ro ní inflaci t í lenských zemí s nejnižší inflací, 2) stabilita devizového kurzu - m nový kurz musí být zafixován v rámci mezinárodních m nových kurz alespo dva roky p ed vstupem do EU, 3 ) konvergence dlouhodobých úrokových sazeb - dlouhodobá minimální úroková míra nesmí p ekro it o více než 2 p. b. pr m r t í zemí s nejnižší cenovou hladinou ,4 ) ve ejné finance - podíl ve ejného dluhu na HDP nesmí p ekro it 60 % a podíl deficitu státního rozpo tu na HDP nesmí p ekro it 3 % 50 Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/aktuality-z-teritorii/rakouske-exporty-v-dubnu-2009drasticky-poklesly-o/15272/

48

4.1

Zahrani ní obchod Od 1. 1. 1995, kdy se Rakousko stalo právoplatným lenem Evropské unie, dodržuje

pravidla volného pohybu zboží a jednotného vnit ního trhu v i ostatním lenským zemím Evropské unie. Tato podkapitola je zam ena na zahrani ní obchod Rakouska v letech 2004 - 2008. Teritoriální a komoditní struktura zahrani ního obchodu Rakouska, viz. níže, je zam ena pouze na rok 2008. Sledované období je charakterizováno silným r stem vývozu. Rakouský export vzrostl od roku 2003 do roku 2007 až o 44,7 %.51 Nejvýrazn jšího r stu rakouského exportu bylo dosaženo v roce 2004, 2006 a 2007. V roce 2004 byl rakouský export siln ovlivn n rozší ením Evropské unie o státy st ední a východní Evropy. Díky rozší ení EU o nové lenské státy byly odstran ny posledních technické bariéry zahrani ního obchodu mezi Rakouskem a novými lenskými zem mi. Na r st rakouského exportu v roce 2006 a 2007 m lo velký vliv oživení ekonomik N mecka, které p edstavuje hlavního obchodního partnera Rakouska, a také ostatních zemí eurozóny, které jsou pro Rakousko d ležitými obchodními partnery. Rok 2008 je poznamenán hospodá skou krizí, která vedla k nízkému r stu rakouského exportu. Také rakouský dovoz vykazoval ve sledovaném období r st, ovšem s nižší r stovou tendencí než byla u vývozu. V letech 2003 až 2007 se navýšil o 40,5 %. Nejvyššího nár stu dosáhl import, stejn jako export, v roce 2004, 2006 a 2007. Zahrani ní obchod Rakouska dosáhl ve sledovaném období obchodního p ebytku pouze v roce 2007, a to hodnoty +426 mil. EUR, viz. tabulka 3.

51

Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zahranicni-obchod-zeme/6/1000794/#sec1

49

Tabulka 3 Obchodní bilance Rakouska v letech 2004 – 2008

rok

Agregát/ rok

2004

2005

Vývoz

89 848

Meziro ní index Dovoz Meziro ní index Bilance

2006

2007

2008

94 705

103 742

114 680

117 330

113,9

105,4

109,5

110,5

102,3

91 094

96 499

104 201

114 255

119 128

112,5

105,9

108,0

109,6

104,3

-1 246

-1 794

-459

+426

-1 798

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zahranicni-obchod-zeme/6/1000794/#sec1, údaje v mil. EUR

Až do roku 2008 byl hlavním r stovým faktorem rakouské ekonomiky export. D sledkem výrazného vývozu zboží byl r st pr myslové výroby. Následující tabulka uvádí vývoj podílu zahrani ního obchodu Rakouska na HDP.

Tabulka 4 Vývoj podílu zahrani ního obchodu na HDP v letech 2004 – 2008

Agregát/rok Vývoz - užší pojetí (zboží) Vývoz - širší pojetí (v . Služeb) Dovoz - užší pojetí (zboží) Dovoz - širší pojetí (v . Služeb)

2004

2005

2006

2007

2008

38,1

39,3

41,5

43,7

43,1

51,9

54,0

56,6

59,6

59,0

38,3

39,8

41,3

43,1

43,2

48,1

50,1

51,7

53,7

53,6

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zahranicni-obchod-zeme/6/1000794/#sec1, údaje v %

Spolkové ministerstvo hospodá ství a práce a Rakouská hospodá ská komora zapo aly na p elomu let 2003/2004 internacionaliza ní ofenzívu, do které bylo investováno více než 100 mil. EUR. Ukon ení ofenzívy bylo p vodn stanoveno na b ezen 2009, ale z d vodu hospodá ské krize byla prodloužena a bylo pro ni vy len no dalších 25 mil. EUR.

50

Internacionaliza ní ofenzíva je založena na t ech základních cílech52 První základní cíl – Zvýšení po tu firem zapojených do exportu na 30 000 Po et zapojených firem do exportu se pohyboval v roce 2000 kolem 20 000. V roce 2007 bylo do exportu zapojeno p es 28 000 firem. Druhý základní cíl – Dosažení hodnoty vývozu zboží v hodnot 100 mld. EUR v roce 2007 Rakousku se poda ilo dosáhnout zmín né hodnoty exportu již o rok d íve než bylo stanoveno. T etí základní cíl – Dosažení 40% podílu exportu zboží na tvorb HDP I tento cíl se poda ilo Rakousku dosáhnout s p edstihem, a to v roce 2005.

4.1.1 Teritoriální struktura lenské státy EU jsou nejd ležit jšími obchodními partnery Rakouska. Jejich na rakouském vývozu

podíl

iní p es 72 % a na dovozu 73,5 %.53 Výsadní postavení mezi

obchodními partnery Rakouska zaujímá N mecko, které se podílí na celkovém rakouském exportu 30 % a na importu 40,5 %. Rakousko má s N meckem pasivní obchodní bilanci ve výši 13,3 mld. EUR. Obchodní bilance s N meckem, s nejvýznamn jším obchodním partnerem, je rozhodujícím faktorem celkové obchodní bilance Rakouska. Zahrani ní obchod s ostatními lenskými zem mi EU v roce 2007 dosáhl nižšího tempa r stu než v p edešlých letech. Práv obchod se zem mi eurozóny, který nebyl p íliš dynamický, m l

velký vliv na hospodá ský vývoj Rakouska v roce 2008. Nejvíce se

v posledních letech rozvíjel obchod Rakouska se státy st ední a východní Evropy, p edevším se státy bývalého SSSR. Až na Slovensko si Rakousko zachovalo se všemi významnými obchodními partnery z této oblasti pozitivní obchodní bilanci, i p estože tempo r stu dovozu výrazn p evyšovalo tempo r stu vývozu. V roce 2008 byl za nejv tší úsp ch rakouského vývozu považován výrazný r st exportu do íny, který vzrostl až o 14,5 %. Na druhé stran za neúsp ch lze ozna it neustálý pokles exportu do USA, který byl ovlivn n silným eurem. V p íloze

. 12 je graficky znázorn na teritoriální struktura vývozu a dovozu

Rakouska. 52 53

Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zahranicni-obchod-zeme/6/1000794/#sec1 Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zahranicni-obchod-zeme/6/1000794/#sec2

51

Tabulka 5 Teritoriální struktura Rakouska v roce 2008

Oblast Celkem EU-27 N mecko Itálie USA Švýcarsko Francie eská republika Ma arsko Velká Británie Polsko Rusko Špan lsko Slovinsko Rumunsko Slovensko Nizozemsko ína Belgie Japonsko

vývoz 2008 117 330 84 580 34 858 10 085 5 209 4 469 4 407 4 396 4 206 3 699 3 255 2 971 2 773 2 554 2 409 2 371 2 062 1 876 1 707 1 002

podíl v Zm na v % % 100,0 72,1 29,7 8,6 4,4 3,8 3,8 3,7 3,6 3,2 2,8 2,5 2,4 2,2 2,1 2,0 1,8 1,6 1,5 0,9

2,3 1,8 1,2 -1,4 -9,8 -1,2 6,6 7,5 5,0 -8,7 8,0 15,0 -15,5 7,4 13,6 15,3 1,6 14,5 4,6 -11,1

dovoz 2008

podíl zm na v v% %

119 128 100,0 87 556 73,5 48 199 40,5 8 249 6,9 3 403 2,9 5 028 4,2 3 694 3,1 4 236 3,6 3 228 2,7 2 091 1,8 2 129 1,8 2 497 2,1 1 705 1,4 1 178 1,0 740 0,6 2 426 2,0 3 345 2,8 4 982 4,2 1 959 1,6 1 885 1,6

4,3 2,7 1,5 4,6 -9,1 18,7 0,5 16,4 14,8 -10,3 -1,8 36,3 5,6 9,8 4,3 -1,7 8,6 2,4 0,7

Saldo -1 798 -2 976 -13 341 1 836 1 806 -559 713 160 978 1 608 1 126 474 1 068 1 376 1 669 -55 -1 283 -3 106 -252 -883


4.1.2 Komoditní struktura Pravidelného a stále se prohlubujícího pasiva dosahuje Rakousko u t ídy 3, nerostná paliva, mazadla

a energie. Pasivum v této t íd

je dáno p edevším rostoucími cenami

energetických surovin a minimálním exportem. V roce 2008 dosáhlo pasivum hodnoty 10,3 mld. EUR. Také t ída 8, r zné pr myslové výrobky, vykazuje pravidelné pasivum, které je dáno strukturou rakouského pr myslu orientovaného zejména na výrobní spot ebu. Rakousku se da í v obchod s potravinami a zem d lskými produkty vyšších temp r stu vývozu než dovozu. P estože je i v této skupin dosaženo pasiva, je vývoj této skupiny p íznivý. Rakousku se da í dosahovat se státy st ední a východní Evropy stále vyššího kladného salda. Ve skupin 1, nápoje a tabák, je díky obrovskému vývozu energetických drink

dosahováno kladného salda. U obchodu s chemickými výrobky se Rakousku da í

snižovat pasivum a obdobn jako u obchodu s potravinami a zem d lskými produkty se stále zvyšuje aktivum se státy st ední a východní Evropy. Nadpr m rn rozsáhlý rakouský pr mysl 52

umož uje dlouhodob aktivní bilanci u stroj a p epravních za ízení a u výrobk t íd ných podle materiál . Vývoz Na rakouském vývozu se nejvíce podílí s 39,8 % skupina stroje a p epravní za ízení, i když její podíl na celkovém vývozu stále klesá. V rámci této skupiny jsou nejvýznamn jší položkou rakouského vývozu silni ní vozidla. Jak již bylo n kolikrát zmín no v této diplomové práci, rok 2008 je poznamenán hospodá skou krizí, která negativn ovlivnila jednotlivé hospodá ské oblasti Rakouska. Na exportu automobil a sou ástek se projevila poklesem o 11 %. Další významnou položkou této skupiny jsou elektrické stroje a p ístroje. Oproti minulému roku vzrostl vývoz této položky o 2,1 %. V posledních letech pat í mezi nejdynami t ji rostoucí položky této skupiny stroje jinde neuvedené a pr myslové stroje. Vývoz zmín ných skupin rostl tempem p es 5 %.54 Druhou objemov nejv tší skupinou jsou výrobky t íd né podle materiálu, které se podílí na rakouském exportu 24,4 %. Na rozdíl od p edchozí skupiny podíl na celkovém rakouském vývozu mírn nar stá. Nejvýznamn jší položku v této skupin p edstavuje železo a ocel, jejíž vývoz v posledních letech roste mimo ádným tempem. I p estože vývoz této položky prokazuje klesající tendenci, bylo tempo r stu jejího vývozu v roce 2008 mimo ádné, 13,5 %. Další významnou podskupinou této t ídy jsou výrobky z kov jinde neuvedené, které dosáhly r stu vývozu o 4,9 %. Jako další d ležité položky skupiny výrobk t íd ných podle materiál v rámci rakouského vývozu lze uvést nap íklad papír, lepenka a výrobky z nich. S podílem 11,4 % obsadila t etí místo v rakouském vývozu

skupina r zné

pr myslové výrobky. Vzhledem k p esunu výroby spot ebního zboží do zemí s levn jší pracovní silou se vývoz této t ídy dlouhodob mírn snižuje. Stále v tšího významu nabývá skupina chemikálií. Díky léka ským a farmaceutickým výrobk m, které mají podíl na celkovém vývozu 4 %, p edstavuje

podíl této skupiny na

rakouském vývozu 11 %. K nejvyšším meziro ním fluktuacím dochází u skupiny nerostná paliva, mazadla a energie. Fluktuace jsou ovlivn ny mimo ádnou koncentrací obchodujících firem v segmentu. K nár stu vývozu došlo v roce 2008 u zemního plynu až o 37,4 % a ropných derivát o 38,9 %. Ze skupiny suroviny bez paliv je významný export d eva.

54


53

Mezi potravinami a zem d lskými produkty p evládá vývoz nápoj , který v roce 2008 dosáhl hodnoty 1,5 mld. EUR. Vzhledem k tomu, že p evážná v tšina rakouských nápoj sm uje do USA, byl vývoz rakouských nápoj siln ovlivn n vývojem kurzu eura v i dolaru, což se projevilo poklesem vývozu oproti roku 2007 až o 10 %. Dalšími významnými položkami

jsou vývoz masa, v hodnot 1,15 mil. EUR, vývoz mlé ných

výrobk , které dosáhly hodnoty 950 mil. EUR a mou ných výrobk a obilovin s hodnotou 840 mil. EUR. V roce 2008 zaznamenaly tyto výrobky velký nár st vývozu.

Graf 15 Komoditní struktura vývozu Rakouska v roce 2008 Potraviny a živá zví ata 4,87%

Nápoje a tabák 1,45% Suroviny bez paliv 3,14%

Výrobky bez bližší specifikace 0,53%

Nerostná paliva, mazadla, energie 3,36%

R zné pr myslové výrobky 11,39%

Stroje a p epravní za ízení 39,78%

Živo išné a rostlinné tuky 0,14% Chemikálie 10,97% Výrobky t íd né dle materiálu 24,39%

Zdroj: : http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zahranicni-obchod-zeme/6/1000794/#sec3

Dovoz Stejn jako na stran vývozu i v dovozu p evažuje za ízení. Postupn

skupina stroje a p epravní

snižující podíl této skupiny na dovozu

iní 34,3 %.

Nap íklad

v roce 2004 dosahoval podíl dovozu této skupiny p es 40 %. Op t jsou nejvýznamn jšími položkami, jako v p ípad vývozu, silni ní vozidla, elektrické stroje a p ístroje a pr myslové stroje jinde neuvedené. Pokles zaznamenala silni ní vozidla o 3,9 % a elektrické stroje a p ístroje o 2 %. Naopak r stu dosáhla položka pr myslové stoje, a to o 1,7 %. Druhou nejvýznamn jší skupinou rakouského dovozu jsou výrobky t íd né dle materiálu s podílem 16,9 %. I u této skupiny lze vypozorovat klesající tendenci jejího podílu na celkovém rakouském dovozu. Mezi objemov nejvýznamn jší dovozní položky zmín né 54

skupiny pat í kovové zboží, u které vzrostl dovoz o 2,4 %,

dále železo a ocel, která

zaznamenala r st o 5,5 %, a výrobky z barevných kov s poklesem rakouského dovozu o 6,2 %. Nejvyšší nár st zaznamenala skupina nerostná paliva, mazadla a energie. Tato skupina oproti minulému roku vzrostla o 27,8 % a na celkovém dovozu Rakouska se podílela 12,0 %. Z této skupiny dosáhla nejvyšší hodnoty ropa a deriváty. Tato položka dosáhla hodnoty 7,2 mld. EUR a její podíl na celkovém dovozu vzrostl o 27,1 %. K meziro nímu r stu o 41,1 % došlo u dovozu plynu, který dosáhl hodnoty kolem 3 mld. EUR. Skupina r zné pr myslové výrobky je t etí nejvýznamn jší skupinou rakouského dovozu. Podíl pr myslového spot ebního zboží na dovozu inil 13,5 %. Dominující postavení v této skupin zaujímají ostatní hotové zboží, dále ošacení a p íslušenství. 55 S podílem 11,2 % obsadila skupina chemikálie páté místo mezi dovozními komoditami Rakouska. Nejvyšší položkou dovozu p edstavují léky a léka ské výrobky. Mezi potravinami a zem d lskými produkty p evládá dovoz ovoce a zeleniny, který dosáhl hodnoty 1,5 mld. EUR.

Graf 16 Komoditní struktura Rakouska v roce 2008

Výrobky bez bližší specifikace 1,23%

Potraviny a živá zví ata 5,62%

Nápoje a tabák 0,53%

Suroviny bez paliv 4,46% Nerostná paliva, mazadla, energie 11,96% Živo išné a rostlinné tuky 0,33%

R zné pr myslové výrobky 13,47%

Chemikálie 11,18%

Stroje a p epravní za ízení 34,29%

Výrobky t íd né dle materiálu 16,91%

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zahranicni-obchod-zeme/6/1000794/#sec3

55


55

Tabulka 6 Komoditní struktura Rakouska v roce 2008

SITC 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název Potraviny a živá zví ata Nápoje a tabák Suroviny bez paliv Nerostná paliva, mazadla, energie Živo išné a rostlinné tuky Chemikálie Výrobky t íd né dle materiálu Stroje a p epravní za ízení R zné pr myslové výrobky Výrobky bez bližší specifikace Celkem

Vývoz 2008

Index 08/07

Podíl v %

Dovoz 2008

Index 08/07

Podíl v %

Saldo

5 708

114,44

4,87

6 695

109,08

5,62

-987

1 701

88,37

1,45

635

101,31

0,53

1 065

3 679

96,57

3,14

5 318

107,49

4,46

-1 640

3 938

125,22

3,36

14 250

127,79

11,96

-10 312

168

165,13

0,14

397

136,16

0,33

-229

12 867

106,04

10,97

13 324

104,27

11,18

-457

28 621

104,36

24,39

20 141

100,67

16,91

8 479

46 670

97,95

39,78

40 849

97,98

34,29

5 821

13 358

103,43

11,39

16 052

100,75

13,47

-2 694

620

104,46

0,53

1 466

211,92

1,23

-847

117 330

102,31

100,00

119 128

104,27

100,00

-1 799


4.2

Finan ní sektor Výdaje i p íjmy státního rozpo tu Rakouska se stále zvyšují. Dle p edb žných

výsledk

iní státní výdaje v roce 2008 80,10 mld. EUR, státní p íjmy 70,73 mld. EUR a

deficit státního rozpo tu dosáhl hodnoty 9,36 mld. EUR.56 P vodn se o ekával deficit státního rozpo tu za rok 2008 0,7 % HDP, ale díky p íznivému vývoji zam stnanosti a kapitálových výnos z první poloviny roku byl deficit pouze 0,3 % HDP. V roce 2008 vzrostly výdaje státního rozpo tu oproti minulému roku o 3,7 mld. EUR. Do této hodnoty ješt nebyly zapo ítány balí ky na pomoc bankám vydané státem. Velký podíl na navýšení výdaj m lo zvýšení d chod a p ídavk na d ti v hodnot 711 mil. EUR, dále pomoc firm AUA p ed prodejem Lufthanse ve výši 500 mil. EUR a 330 mil. EUR bylo vynaloženo na p edvolební zvýšení plat

státních zam stnanc . 57 Došlo také k navýšení

výdaj státního rozpo tu Rakouska na podporu zem d lství a ochranu životního prost edí. 56

Dostupný z www: http://wko.at/statistik/jahrbuch//2009_kap13_de.pdf Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/aktuality-z-teritorii/rakousko-zaznamenalo-necekane-nizkydeficit/14645/ 57

56

Oproti roku 2007 výdaje státního rozpo tu do zmín né oblasti vzrostly z hodnoty 2 830 mil. EUR na 2 859 mil. EUR. Dle ministra zem d lství Josefa Prölla p ipadne z celkové sumy výdaj

státního rozpo tu na odv tví zem d lství, lesnictví a rybá ství

2 258 mil. EUR v roce 2008.58 Výdaje státního rozpo tu také plynou na spolufinancování program Evropské unie rozvoje venkova a podobných program . Rekordní zam stnanost Rakouska v roce 2008, díky které se zvýšily výnosy dan z p íjm o 1,3 mld. EUR, p isp la k r stu da ových p íjm tém

o 4 mld. EUR. Navzdory

velkému r stu p íjm si Rakousko muselo p j ovat. Na r st p íjm státního rozpo tu m l také podíl nár st dan z výnosu kapitálu namísto 2,5 mld. EUR o 3,8 mld. EUR. Tento r st zap í inily vysoké úroky a dividendy. Rozpo et na rok 2009 nebyl doposud navrhnut, ale p edpokládá se prohloubení deficitu až na 3 % HDP, a zárove porušení Maastrichtských kritérií. Následující tabulka zaznamenává hodnoty výdaj , p íjm a salda státního rozpo tu v letech 2003 – 2007. Pro rok 2008 doposud nebyly známy definitivní výsledky, pouze p edb žné. Tabulka 7 Státní rozpo et Rakouska v letech 2003 – 2007

Rok/agregát 2003 2004 2005 2006 2007

Výdaje 61 387 64 977 66 041 70 519 72 332

P íjmy 57 890 60 347 61 493 66 103 69 462

Saldo -3 497 -4 630 -4 548 -4 416 -2 870

% HDP -1,9 -1,4 -1,8 -1,5 -0,6

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-financni-a-danovy-sektor/5/1000794/, údaje v mil. EUR

Platební bilance Rakouska v letech 2003 až 2007 je charakterizována pozitivním vývojem b žného ú tu, viz. p íloha . 13. Kladné obchodní bilance bylo po delší dob dosaženo v letech 2006 a 2007 díky vysokým hodnotám exportu, viz. tabulka . 1. Rakouské investice do sektoru služeb, zejména do bankovnictví, ve st ední a východní Evrop , zp sobily vysoký p ebytek bilance služeb. Bilance výnos z stává stále záporná z d vodu p evýšení investic zahrani ních firem v Rakousku p ímými zahrani ními investicemi rakouských firem.

58

Dostupný z www: http://www.agroenvi.cz/default.asp?ch=246&typ=1&val=59066&ids=0

57

Zahrani ní zadluženost pat í mezi hlavní argumenty, pro se snažit o vyrovnaný rozpo et. V roli dlužníka v i zahrani ním subjekt m je pouze státní sektor. Na druhé stran ve v itelské pozici vystupují

soukromé banky a firmy, viz. tabulka níže. Zahrani ní

zadluženost p edstavuje pouze

ást mezinárodní investi ní pozice, která p ihlíží pouze

k instrument m s dlužnickým charakterem a nezapo ítává podíly a jiná vlastnická práva. Vzhledem k tomu, že Rakousko je stát s vysp lou ekonomikou, realizuje p evážnou ást svých finan ních obchod

v jiných instrumentech, je statistika zadlužení dle požadavk

Mezinárodního m nového fondu málo vypovídající. 59 Z tohoto d vodu také uvádím celkovou mezinárodní investi ní pozici Rakouska v p íloze . 14.

Tabulka 8 Zahrani ní zadluženost a dluhová služba Rakouska v letech 2005 – 2008

Sektor / rok Vládní sektor Rakouská národní banka Bankovní sektor Ostatní sektory Úv ry na p ímé investice Celková pozice

2005

-126,3 -6,0

2006

-126,7 -12,7

2007

-132,0 -15,6

2008

-140,9 -25,3

-15,5 +80,9 +5,7

+1,2 +91,3 +2,3

+21,0 +82,2 -21,5

+33,4 +68,5 -16,9

-61,2

-49,2

-65,8

-81,3

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-financni-a-danovy-sektor/5/1000794/#sec3, údaje v % HDP

Bankovní systém V podkapitole Finan ní sektor bych také ráda zmínila bankovní systém Rakouska, zejména jaké jsou v Rakousku hlavní banky a pojiš ovny. Za vnit ní a vn jší stabilitu a vnit ní cirkulaci rakouské m ny zodpovídá centrální banka Rakouska, kterou je Rakouská národní banka ( ÖNB ). ÖNB je akciovou spole ností, p i emž 50 % vlastní stát a 50 % náleží nejv tším rakouským komer ním bankám. Vzhledem k tomu, že je sou ástí Evropského systému centrálních bank, došlo k výrazné zm n její role. Podílela se na p íprav Rakouska na zavedení eura. ÖNB se podílí na bankovn politických rozhodnutí Evropské centrální banky a p edstavuje informa ní a kompeten ní centrum pro rakouskou hospodá skou politiku.60 V oblasti pen žnictví má v ad podnik i institucích jako nap íklad v Hospodá ské komo e Rakouska sv j podíl. Prezidentem Rakouské národní banky je Claus Raidl a

59 60

Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-financni-a-danovy-sektor/5/1000794/#sec3 Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-financni-a-danovy-sektor/5/1000794/#sec4

58

guvernérem je Ewald Nowotny.

lenové p edstavenstva jsou nejvýznamn jšími osobnostmi

rakouského pen žnictví a hospodá ství. V Rakousku je celkem zaregistrováno 867 samostatných bankovních subjekt . V roce 2008 se navýšila celková bilan ní suma rakouských bank o 20,2 % a dosáhla hodnoty 1 069 mld. EUR. Tabulka 9, viz. níže, obsahuje významné rakouské banky, které jsou se azeny podle výše bilan ní sumy. Bankovní sektor v Rakousku je velmi rozsáhlý. Zahrnuje akciové banky, spo itelny, zemské hypote ní banky, družstevní banky, lidové banky, stavební spo itelny a zvláštní banky. Vzhledem k postupné privatizaci bank, jsou stále n které banky ve vlastnictví spolkových zemí. Rakouské banky se mimo ádn angažují na rizikových východoevropských trzích, na které poskytly 230 mld. úv r . Ani bankovní sektor Rakousko neunikl finan ní krizi. K tomuto ú elu p ijala vláda v íjnu roku 2008 balí ek na stabilizaci bankovního sektoru, který byl ovšem vydáván z preventivních d vod . Hlavním d vodem vydání balí k bylo snížit nervozitu, ehož bylo dosaženo.

Bankovní

balí ek

byl

schválen

Evropskou

komisí

pouze

do asn ,

do 30. 6. 2009.Vláda p ipravila na posílení základního kapitálu bank 15 mld. EUR. Vládního balí ku zatím využily t i banky, Erste Bank si p j ila v listopadu 2,7 mld. EUR, Hypo Alpe Adria koncem prosince 900 mil. EUR a Volksbank koncem b ezna 1 mld. EUR.61 Vláda o ekává, že si vyp j í i zbylé t i nejv tší banky, a to Bank Austria, Raifeissen Zentralbank a Bawag. Je d ležité, že rakouské banky neztratily d v ru vkladatel , což také dosv d uje r st objemu vklad v roce 2008 o 6,8 %.

Tabulka 9 Bilan ní suma rakouských bank

Název banky Bank Austria CreditAnstalt AG Erste Bank der österreichischen Sparkassen AG Raiffeisen Zentralbank Österreich Aktiengesellschaft Österreichische Volksbanken-Aktiengesellschaft BAWAG P.S.K. Hypo Alpe-Adria-Bank International AG Kommunalkredit Austria AG Österreichische Kontrollbank AG (2006) Raiffeisenlandesbank Oberösterreich AG Raiffeisenlandesbank Niederösterreich-Wien AG

Bilan ní suma K 31.12.2008

222,2 201,4 156,9 78,6 45,4 /k 30.6.2008/ 37,8 /k 30.6.2008/ 31,9 /k 30.6.2008/ 27,7 /k 31.12.2007/ 18,9 /k 30.6.2008/ 17,6 /k 30.6. 2008/

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-financni-a-danovy-sektor/5/1000794/#sec4, údaje v mld. EUR

61

Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-financni-a-danovy-sektor/5/1000794/#sec4

59

4.3

Investi ní klima V otázce bezpe nosti se Rakousko adí mezi nejlépe hodnocené zem sv ta. Obzvlášt

lákavá je pro zahrani ní podnikatele nízká míra rakouské kriminality a rozvinutý právní systém. Pro zahrani ní investory je k dispozici velmi rozmanitý podp rný program. Rakousko nabízí podpory pro malé a st ední podniky, podpory na výzkum a vývoj, podpory pro zakládání firem, do investic a technologií. Podpory jsou ve form

finan ních dotací,

úrokových prémií nebo dokonce p ejímání ru ení. D vody pro Rakousko stálé nabývá na popularit jako lokalita pro uskute ování finan ních obchod jsou zmín ny níže. Rakousko jako zisková lokalita pro mezinárodní investory62 Centrální poloha – Rakousko se rozší ením EU na východ posunulo do centra Evropy, a to nejen geograficky, ale také hospodá sky a politicky. Je zemí, která má bohaté zkušenosti na východoevropských trzích. Da ové výhody – Díky snížení dan z p íjmu právnických osob na 25 % je Rakousko maximáln

vst ícné k podnikatel m.Výhody dále p edstavuje skupinové zdan ní

v Evrop a absence dan z majetku a dan z nemovitosti. Podpory – Rakousko podporuje výzkum a vzd lání formou da ových výhod, které p edstavují ode itatelnou položku na výzkum do výše 35 % a na vzd lání ve výši 20 %. Další formu podpory p edstavují dotace z Fondu na podporu výzkumu. Mezinárodní instituty výzkumu a vývoje – Investice do budoucna jsou investice do výzkumu a vývoje. Rakousko disponuje 2 800 ústavy pro výzkum a rozvoj, která jsou zam ena na technologii. Produktivita – Rakousko je produktivním státem, které dosahuje už n kolik desítek let velmi vysokého r stu produktivity. Kvalifikovaná pracovní síla – Rakousko disponuje vysoce motivovanými a kvalifikovanými odborníky, kte í p edstavují d ležitý potenciál

Rakouska jako

hospodá ské lokality. Nízká míra stávek – Rakousko je ideální hospodá skou lokalitou pro mezinárodní firmy také vzhledem ke své politické a sociální stabilit a pat í mezi státy s nejnižší mírou stávek.

62

Dostupný z www:http://advantageaustria.org/cz/zentral/about_austria/investieren/standort/zahlen_fakten.cs.jsp

60

Fundované odborné vzd lávání – Vzd lávací systém Rakouska je založen na velmi úzkém propojení hospodá ství a školství. Pr myslový národ s vysokou kupní silou - Rakousko pat í mezi nejbohatší zem EU. Nejvyšší kvalita života – Hlavní m sto Rakouska pat í k nejoblíben jším manažerským metropolím sv ta. Perfektní infrastruktura – Rakouská dopravní a telekomunika ní infrastruktura umož uje velmi rychlou p epravu zboží a p enos informací. P ímé zahrani ní investice V následující ásti se budeme zabývat aktivními a pasivními p ímými zahrani ními investicemi, proto je nutné tyto pojmy odlišit. Aktivní PZI jsou rakouské p ímé investice v zahrani í a pasivní PZI p edstavují p ímé zahrani ní investice v Rakousku. Z tabulky viz. níže lze vy íst, že v letech 1997 až 2002 p evládaly pasivní p ímé zahrani ní investice. V roce 2003 p evýšily rakouské investice v zahrani ní hodnotu p ímých zahrani ních investic v Rakousku. Údaje o PZI zpracovává Rakouská národní banka. Tabulka 10 Vývoj rakouských PZI v letech 1997 – 2005

PZI/rok Aktivní Pasivní

1997

12 863 17 992

1998

14 912 20 117

1999

19 039 23 364

2000

26 674 32 704

2001

32 351 38 952

2002

40 512 41 488

2003

44 308 42 632

2004

49 765 45 765

2005

55 476 58 874

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-investicni-klima/9/1000794/#sec2, údaje v mld. EUR

Statistika investi ních tok

se zpracovává k vypracování platební bilance. Ke

stavovým veli inám se p i ítají tokové veli iny63 a tím získáme orienta ní p edstavu o aktuálním stavu rakouských p ímých zahrani ních investic. Následující tabulka uvádí investi ní toky za rok 2006 a za první pololetí roku 2007. Z tabulky je patrné, že již v prvním pololetí roku 2007 byla p ekro ena dosavadní rekordní hodnota jak aktivních, tak i pasivních rakouských investic. K r stu rakouských p ímých investic v zahrani í i k zahrani ním investicím v Rakousku p isp lo bankovnictví, zejména Bank Austria.

63

Stavová veli ina vyjad uje stav k ur itému asovému okamžiku X Toková veli ina má asový rozm r, je dána délkou období, ke kterému se vztahuje. Na rozdíl od stavové veli iny lze tokové veli iny za více období s ítat.

61

Tabulka 11 Investi ní toky rakouských PZI v letech 2006 – 2007

FDI/období Aktivní Pasivní

stav 2005

55 476 58 874

toky 2006

7 935 4 543

toky I. pol. 2007

14 042 11 918

celkový sou et 77 453 75 335

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-investicni-klima/9/1000794/#sec2, údaje v mld. EUR

Nyní se zam íme na teritoriální strukturu aktivních a pasivních p ímých zahrani ních investic v roce 2005, kterou také zaznamenává tabulka viz. níže. V tabulce jsou uvedeny pouze vybrané zem . Investi ní toky podle teritoriální struktury p ímých zahrani ních investic jsou uvedeny v p íloze . 15. V roce 2005 se realizovalo celkem 75 rakouských aktivních p ímých zahrani ních investic nad 10 mil. EUR a skoro 200 investic nad 1 mil. EUR. P ímé rakouské investice nejvíce sm ovaly do Chorvatska, Turecka, Ruska a Bulharska. Aktivní PZI Rakouska do t chto zemí dosáhly hodnoty 10,7 mld. EUR. Za st edoevropské a východoevropské investi ní aktivity zodpovídá Bank Austria. Díky r stu investic v Pobaltí,

eské republice,

Slovensku a Balkánu se zvýšila bilan ní suma východoevropských aktivit Bank Austria z 40 na 70 mld. EUR.64 Ve východní Evrop byly v této oblasti inné také ostatní rakouské banky a pojiš ovny. O r st rakouských aktivních investic v Ma arsku se postaral nefinan ní investor petrochemický koncern ÖMV, který skoupil p es 10 % akcií konkurenta MOL. Rakouské investice ve st ední a východní Evrop

vysoce p evažují nad rakouskými

investicemi v západní Evrop . V roce 2005 bylo nejv tším zahrani ním investorem v Rakousku N mecko. N mecké investice banky HVB v Rakousku dosáhly hodnoty 22,5 mld. EUR. Druhou významnou rakouskou pasivní p ímou zahrani ní investicí byl prodej a zaplacení kupní ceny za banku BAWAG, kterou koupil americký fond Cerberus.65 Investice z USA v Rakousku dosáhly hodnoty 7,2 mld. EUR. D ležitou roli mezi rakouskými pasivními zahrani ními investicemi mají italské investice. Jedná se o investice banky UniCredit, která je italskou matkou Bank Austria. V rámci p echodu východního obchodu pod kontrolu Bank Austria získala banka UniCredit balík 55 mil. akcií Bank Austria. Hodnota italských investic v Rakousku dosáhla hodnoty

64 65

9,1 mld. EUR.

Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-investicni-klima/9/1000794/#sec2 Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-investicni-klima/9/1000794/#sec2

62

Tabulka 12 Teritoriální struktura rakouských aktivních a pasivních PZI v roce 2005

aktivní PZI

N mecko R Švýcarsko, Lichtenštejnsko Nizozemsko Ma arsko Velká Británie Polsko USA Slovensko Karibik66 Rusko Celkem v tom: EU 15 EU 25 SVE67

hodnota 7 029 4 928 4 610

N mecko USA Nizozemsko

pasivní PZI

hodnota

4 144 3 866

Velká Británie Švýcarsko, Lichtenštejnsko Francie Japonsko Itálie Švédsko Špan lsko Rusko Celkem V tom: EU 15 EU 25 SVE

4 732 4 631

3 156 2 931 2 186 2 008 1 556 811 55 476 18 761 35 138 24 203

22 480 7 199 5 585

1 671 1 151 990 861 802 421 58 874 40 923 41 095 575

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-investicni-klima/9/1000794/#sec2, údaje v mil. EUR

Odv tvová struktura p ímých zahrani ních investic Rakouské firmy investovaly v zahrani ní do odv tví služeb 74, 7 % a do výrobního odv tví 25,3 %. Až na mírný r st podílu služeb, z stává tento pom r v dlouhodobém horizontu stabilní, ale v posledních letech se p edpokládá jeho výrazný r st. Následující grafy p edstavují podíl rakouských aktivních investic v jednotlivých oblastech služeb a výrobního odv tví. Nejv tší podíl na rakouských investicích má sektor bankovnictví a finan ních služeb, který p edstavuje 26,9 % všech investic. Široké spektrum služeb zahrnuje skupina reality a tržní subjekty, které se podílí na rakouských investicích 28,8 %. Obchod zaujímá 15,8 % rakouských investic v zahrani í. V rakouských investicích do výrobního odv tví vít zí chemický pr mysl s podílem 8,8 %. Dalšími významnými výrobními odv tvími jsou sklá ství a keramika a elektrotechnika.

66

Karibik – karibské da ové ráje: Antigua, Holandské Antily, Barbados, Bermudy, Jamajka, Britské panenské ostrovy, St. Kitts a Nevis, Kajmanské ostrovy, Montserrat, Panama 67 SVE – Albánie, B lorusko, Bosna a Hercegovina, eská republika, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Ma arsko, Makedonie, Moldavsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Ukrajina

63

Graf 17 Odv tvová struktura aktivních investic v roce 2005

Služby Bankovnictví + f inan ní služby; 26,90%

Obchod; 15,80%

Reality + tržní služby; 28,80%

Výrobní odv tví Elektrotechni ka; 2,00%

Zpracování d eva; 0,70%

Sklá ství + keramika; 2,70%

Chemický pr mysl; 8,80%

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-investicni-klima/9/1000794/#sec2

Podíl zahrani ních investic v Rakousku je vyšší než u rakouských investic, ale zcela s odlišnou strukturou, viz. graf níže.

Zahrani ní investo i investovali do odv tví služeb

81,4 % a do výrobního odv tví 18,6 %, p i emž se tento podíl stále snižuje. Nejvíce zahrani ních investic plynulo do tržních služeb a realit, které se na celkovém objemu investic podílely 47,0 %. Do oblasti obchodu bylo investováno 19,1 %. Do oblasti bankovnictví a finan ních služeb bylo investováno 11,2 %. Pokud zohledníme vývoj posledních let, která tato statistika nezahrnuje, vzroste výrazn podíl bankovnictví. 68 Ve výrobním odv tví op t 68

Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-investicni-klima/9/1000794/#sec2

64

p evládají investice do

chemického pr myslu s podílem 5,8 %. Dále plynou zahrani ní

investice v Rakousku do elektrotechniky a do papírenského a polygrafického pr myslu.

Graf 18 Odv tvová struktura rakouských pasivních investic v roce 2005

Služby Obchod, 19,10%

Bankovnictví + finan ní služby, 11,20%

Reality + tržní služby, 47,00%

Výrobní odv tví Elektrotechnik a; 2,90%

Papírenský + polygrafický pr mysl; 2,30%

Chemický pr mysl; 5,80%

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-investicni-klima/9/1000794/#sec2

65

5 Rakousko a Evropská unie V rámci

tvrtého severního rozší ení Evropské unie se Rakousko spole n

se

Švédskem a Finskem p ipojilo ke stát m EU. Tato tvrtá vlna rozši ování prob hla 1. 1. 1995. Vzhledem ke své rozvinuté tržní ekonomice a vysoké životní úrovni je Rakousko velmi dob e hospodá sky propojené s ostatními

leny EU. Rakousko ze svého

lenství v EU hodn

vyd lalo, ale i p esto se adí k zemím, které d v ují Evropské unii nejmén . Obyvatelé Rakouska mají pocit, že Evropská unie jim víc bere než dává. Rakousko je euroskeptický stát, podle kterého veškerý vnitropolitický i zahrani n politický problém souvisí s Evropskou unií. Podle dotazníku ohledn vnímání Evropské unie po desetiletém lenství se 18 % Rakušan domnívá, že jejich lenství v EU je spíše špatné než dobré. D v ru v Evropskou komisi, Evropský parlament a Radu ministr má pouze 56 % Rakušan a 34 % souhlasí s další vlnou rozši ování Evropské unie. 69 Dne 27. kv tna 2005 spolu s Belgií, Lucemburskem, Nizozemím, N meckem, Francií a Špan lskem pat ilo mezi státy, které se dohodly na užší policejní spolupráci v boji proti terorismu a organizovanému zlo inu. V Rakousku vstoupila v platnost 1. listopadu 2006. Zmín né státy podepsaly Prümskou smlouvu, která umož uje policejním složkám vým nu informací o DNA a otiscích prst a dalších osobních dat.70 Prümská smlouva byla po dohod evropských ministr vnitra za len na do právního rámce EU. Rakousko se ihned po svém vstupu do EU zapojilo do Schengenské spolupráce. U inilo tak dne 27. íjna 1997. Po nové vln rozší ení Schengenského prostoru zodpovídalo Rakousko za bezpe nost vn jší hranice Evropské unie v i Švýcarsku a Lichtenštejnsku.

5.1

P edsednictví Rakouska v Evropské unii Rakousko po svém vstupu do EU p edsedalo již dvakrát celé EU. Poprvé p edsedalo

v první polovin roku 1998 a podruhé v prvním pololetí roku 2006. T etí p edsednictví je naplánováno na první pololetí roku 2019. Hlavní

priority druhého rakouského p edsednictví na období od 1. 1. 2006 do

30. 6. 2006 byly p edevším vytvo it pracovní místa a zajistit r st v Evrop , rovnost mezi muži 69 70

Dostupný z www: http://www.strukturalnifondy.info/clanek.php?clanek=877 Dostupný z www: http://www.euroskop.cz/386/sekce/rakousko-v-evropske-unii

66

a ženami, udržitelné využití p írodních zdroj , ekonomická výkonnost, svoboda, bezpe nost a spravedlnost, zahrani ní politika, vzd lání a kultura, vrácení ob an m EU d v ru v evropskou integraci, vytvo it specifický evropský sociální model a v neposlední ad zajistit silné postavení Evropy jako partnera ve sv tové politice. Tyto priority, které byly klí ovými cíly rakouského p edsednictví, vycházely z Víceletého strategického programu Evropské rady na rok 2004 - 2006, který byl p ipraven pro šestero p edsednictví. Tento program byl p ipraven pro Irsko, Nizozemí, Lucembursko, Spojené království, Rakousko a Finsko. Prioritní oblasti zájmu byly nejprve vymezeny Bílou knihou rakouského p edsednictví a podrobn rozpracovány byly v Opera ním programu Rady pro rok 2006, který byl p edložen spole n rakouským a finským p edsednictvím. 71 Priority zohled ovaly aktuální problémy, které bylo t eba b hem rakouského p edsednictví vy ešit. Rakousko se p edevším snažilo o p iblížení problematiky EU ob an m, rozvíjet debatu o budoucnosti Smlouvy o Ústav

pro Evropu, zjednodušit p ístup ob an

k právu EU a posílit roli národních

parlament . V oblasti finan ní perspektivy bylo cílem rakouského p edsednictví vést a ukon it jednání s Evropským parlamentem o budoucím finan ním rámci pro léta 2007 -2013.72 Nadále se vedla jednání o jednotlivých legislativních návrzích, podle kterých byly jednotlivé politiky Evropské unie financovány. Podpora zam stnanosti a hospodá ského r stu pat í mezi nejd ležit jší priority na evropské i na národní úrovni, která velmi úzce souvisí s Lisabonskou strategií73. B hem rakouského p edsednictví analyzovala Komise EU jednotlivé národní programy, které se týkají zlepšení ekonomické výkonnosti. Výsledky byly p edloženy Evropské Rad . Rakousko se snažilo zlepšit základní podmínky pro obchodníky a podnikatele vytvo ením nových pracovních míst a zvýšením konkurenceschopnosti za pomoci výzkumu, technického rozvoje a inovací. V rámci rakouského p edsednictví bylo podporováno vzd lávání a mobilita kvalifikovaných pracovník , dále turismus, podnikání, doprava a ochrana spot ebitele. Další prioritou rakouského p edsednictví je rovnost mezi muži a ženami. Rakousko usilovalo o zavedení principu rovnosti pohlaví do dalších odv tví. V rámci rakouského

71

Dostupný z www:http://www.euroskop.cz/47628//clanek/ Dostupný z www: http://old.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=19681 73 Lisabonská strategie je nejambiciózn jší sytém socio-ekonomických reforem v posledních letech, cílem strategie je ud lat z hospodá ství EU do roku 2010 nejkonkurenceschopn jší a nejdynami t jší ekonomiku sv ta, která bude charakterizována silným r stem, tvorbou množství nových pracovních míst s ohledem na životní prost edí 72

67

p edsednictví pokra ovala debata o založení Evropského institutu pro rovnost pohlaví74 do roku 2007, který by m l mimo jiné prosazovat myšlenku rovnosti pohlaví u širší ve ejnosti. Tento institut pro rovnost pohlaví byl schválen dne 14. 3. 2006.75 V oblasti udržitelného využití p írodních zdroj

usiluje o schválení reformy

spole né zem d lské politiky, která se zabývá geneticky modifikovanými potravinami, využívání lesních porost a politiky rybolovu. Rakousko usilovalo o zavedení strategie trvale udržitelného rozvoje v nových oblastech, nap íklad zm na klimatu, chudoba, demografické zm ny a transport, mobilita a nakládání s p írodními zdroji. Dále se zabývalo otázkami kvality ovzduší a vody v rámci podmínek uvedených v Kjótském protokolu76. D ležitým bodem v této oblasti bylo využívání jaderné energetiky s ohledem na bezpe nost. Hlavními zájmy v oblasti svobody, bezpe nosti a spravedlnosti je boj proti terorismu, p edevším po útocích na Londýn v ervenci 2005, boj proti korupci, boj proti organizovanému zlo inu, vízová politika a azyl, spolupráce v trestních v cech a policejní spolupráce a vým na informací. Do této oblasti také spadalo vyhodnocení stavu pln ní lenských zemí pro p istoupení k Schengenskému systému. Nejvýrazn jší a dlouhodobou prioritou v zahrani ní politice byl vztah se zem mi západního Balkánu, zejména situace v Srbsku a

erné Ho e a v Kosovu a zlepšování vztah

se zem mi sousedícími s EU. Rakousko také upev ovalo vztahy se zem mi jako je USA, Rusko, Kanada, Japonsko,

ína, ale i ze zem mi v jižní Americe, Africe i Asii. Snažilo se

také o bližší spolupráci s mezinárodními organizacemi jako je OSN a OBSE. B hem p edsednictví se jednalo o p istoupení dvou nových stát , Bulharska a Rumunska, které p istoupili k Evropské unii 1. ledna 2007, a za alo se vstupními pohovory bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Vzhledem k tomu, že kvalita vzd lání je d ležitým faktorem dnešní Evropské unie, byla poslední prioritou Rakouska oblast vzd lání a kultury. Efektivita a kvalita vzd lání p edstavují základ pro vytvá ení nových pracovních míst a také pro udržení tempa hospodá ského r stu. Mezi hlavní úkoly Rakouska, jako každé p edsednické zem , pat ilo p edsedat zasedání Evropské rady, Rady EU, zorganizovat všechna zasedání EU, navrhovat dohody, podávat pravidelné zprávy Evropskému parlamentu, podporovat iniciativy, udržovat kontakty 74

Evropský institut pro rovnost pohlaví shromaž uje a analyzuje data z jednotlivých lenských zemí související s diskriminací na základ pohlaví 75 Dostupný z www: http://www.euractiv.cz/socialni-politika/clanek/ep-schvlil-institut-pro-rovnost-pohlav 76 Kjótský protokol je protokol k Rámcové úmluv OSN o klimatických zm nách, ve kterém se pr myslové zem zavázaly k snížení emisí skleníkových plyn o 5,2 %

68

a reprezentovat EU v záležitostech Rady, zastupovat Radu ve všech jednáních s ostatními institucemi

a orgány EU, jednat jménem EU s ne lenskými státy a zastupovat EU na

mezinárodních fórech. Rakousko navázalo na aktivity Velké Británie a p edalo p edsednictví EU Finsku. P edsednictví Rakouska je i vzorem pro

eskou republiku, která poprvé p edsedala EU

v období od 1. 1. - 30. 6. 2009. eská republika sledovala a nechala se inspirovat rakouskými aktivitami a stylem vyjednávání a celkového vedení EU, p edevším z d vodu, že oba tyto leny EU se adí mezi malé st edoevropské státy. Výsledky rakouského p edsednictví EU Rakouské p edsednictví skon ilo úsp šn . Vzhledem k p edem nevyty eným žádným výrazným cíl m zaznamenalo Rakousko b hem svého p edsednictví pouze nepatrné množství neúsp ch . Rakousko je d kazem, že i malá zem , která je ambiciózní, m že p i vedení Evropské unie mít daleko v tší úsp chy než zem velké a mocné. Podle n kterých analytik se Rakušané p i svém p edsednictví obraceli na N mce. Rakousku bylo N mecko nápomocné p i projednávání d ležitých témat vým nou za jejich podporu. Tímto N mecko docílilo ady svých cíl b hem rakouského p edsednictví. Rakousku se poda ilo uzav ít vleklá jednání o rozpo tu EU na rok 2007-2013. Uzav elo také pracné hledání konsencu o evropském idi ském pr kazu, který bude zaveden v rámci EU od roku 2012 s platností na 10 až 15 let. Po dobu p edsednictví byla vy ešena otázka týkající se liberalizace služeb. Rakousku se poda ilo prosadit v tší transparentnost d ní uvnit Evropské unie díky monitorování ministerských jednání. V rámci rozší ení dokázali Rakušané udržet u zemí západního Balkánu nad ji, že s nimi budou zahájena vstupní jednání a stanou se leny Evropské unie. V rámci p edsednictví Rakouska se EU dohodla na startu ambiciózní energetické politiky. V oblasti kultury dosáhlo Rakousko svých cíl . B hem rakouského p edsednictví se ale nepoda ilo rozhýbat ve ejnou diskuzi o evropské Ústavní smlouv a o budoucnosti EU obecn . Rakousku se nepoda ilo prosadit kritérium, podle kterého by bylo další rozši ování EU posuzováno z hlediska schopnosti EU danou zemi vst ebat. Také neusp li v oblasti zam stnanosti p i získání kompromisu ohledn sm rnice stanovující maximální pracovní dobu. Ani v boji s da ovými podvody Rakouska p íliš neusp lo. V t chto snahách pokra ovalo Finsko, které p evzalo po Rakousku štafetu.

69

Priority eské republiky b hem rakouského p edsednictví Ministerstvo zahrani ních v cí zastoupení

R vypracovalo na základ

podklad

R p i Evropské unii a jednotlivých resort materiál Priority

Stálého

R v pr b hu

rakouského p edsednictví. Materiál obsahuje stru ný popis oblastí s nejvyšší a st ední prioritou pro

eskou republiku, viz. tabulka níže. V materiálu je ponechán prostor pro další

rozpracování jednotlivých ástí. Tabulka 13 Priority eské republiky b hem rakouského p edsednictví

Oblasti s nejvyšší národní prioritou Obnovení d v ry ob an EU v evropský prostor Finan ní perspektiva Volný pohyb pracovních sil Schengen ( bezpe nost vn jších hranic ) Lisabonská strategie Evropský technologický institut Politika hospodá ské a sociální soudržnosti Dopady demografických zm n na spole nostech a rodinu Spole ná zem d lská politika Návrh sm rnice o službách na vnit ním trhu Obchodní politika Mnohostranné jednání o liberalizaci obchodu ve WTO Vn jší vztahy a spole ná zahrani ní a bezpe nostní politika Justice a vnitro Boj proti terorismu Rozší ení Životní prost edí Udržitelný rozvoj

Oblasti se st ední národní prioritou Institucionální a administrativní oblast Spole ná zem d lská politika Justice a vnitro Dan Doprava, telekomunikace a energie Oblast ochrany spot ebitel Sociální politika, zam stnanost a rovné p íležitosti Komunitární programy Vn jší vztahy a Spole ná zahrani ní a bezpe nostní politika Rozší ení Vzd lávání Výzkum Informa ní spole nost Konkurenceschopnost Životní prost edí Kultura Zdraví Cestovní ruch

Zdroj: http://old.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=19681

5.2

P ístup Rakouska k vybraným otázkám Evropské unie Tato podkapitola uvádí postoj Rakouska k vybraným evropským témat m, která jsou

v poslední dob diskutována. Lisabonská smlouva Dne 13. prosince 2007 byla podepsána Lisabonská smlouva vedoucími p edstaviteli Evropské unie a tím se uzav el mnoholetý proces vyjednávání o institucionálních otázkách.

70

Lisabonská smlouva vznikla v d sledku odmítnutí Ústavní smlouvy v Nizozemsku a Francii. P edstavuje druhý pokus Evropské unie o reformu smluvního základu. Smlouva nenahrazuje ale pouze m ní zakládající smlouvy Evropské unie, a to Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES. Jejím cílem je poskytnout Evropské unii odpovídající právní rámec, nástroje pro ešení budoucích výzev a naplnit o ekávání

ob an

EU.77 Lisabonská smlouva se zabývá

zjednodušením smluvního základu EU, zvýšením efektivity rozhodovacího procesu a posílením demokratického prvku uvnit EU tvo ené 27 státy. P vodn m la platit od za átku roku 2009, ale doposud není ratifikována ve všech lenských zemí. Zp sob, jakým má být Smlouva ratifikována, je vnit ní záležitostí každého lenského státu. Lisabonská smlouva je prozatím schválena 24 lenskými státy EU. Smlouva dosud neprošla ratifikací v N mecku, Irsku a eské republice. Rakouský parlament ratifikoval Lisabonskou smlouvu dne 9. dubna 2008 a stalo se tak osmou lenskou zemí v její ratifikaci parlamentem. Hlasování v Národní rad neprobíhalo p íliš hladce. V pr b hu hlasování museli poslanci nejprve zamítnout návrh pravicové opozice ohledn vypsání referenda. Lisabonská smlouva byla v Rakousku schválena díky silné podpo e nejsiln jších politických stran ( SPÖ a ÖVP ) a strany Zelených. Zelení sice byli pro Lisabonskou smlouvu, ale ne zcela jednozna n . Nesouhlasí se zapojením Rakouska do výzkumu jaderné energetiky a vy ítají vlád nedostate né poskytnutí informací, které by Lisabonskou smlouvu více p iblížilo rakouským ob an m. Proti Lisabonské smlouv byli zákonodárci krajn pravicových stran svobodných ( FPÖ ) a Svazu pro budoucnost Rakouska ( BZÖ ). Hlavními argumenty krajní pravice pro neschválení Lisabonské smlouvy bylo nebezpe í ztráty národní suverenity a ohrožení neutrality Rakouska v d sledku Spole né zahrani ní

a bezpe nostní politiky. Souhlas se Smlouvou bez referenda ozna ovali za

protiústavní akt a den, kdy byla Smlouva ratifikována, za den zrady národních zájm .78 Schválení Lisabonské smlouvy bylo doprovázeno demonstracemi za vypsání referenda, na jehož podporu odp rci smlouvy získali až 100 000 podpis . Rozši ování EU Z iniciativy Rakouska bylo stanoveno, že další rozši ování EU bude posuzováno na základ schopnosti EU nové leny p ijmout. Rakousko zaujímá kladný postoj k integra ním strategiím pro státy západního Balkánu a jižní Evropy, kterými jsou Bosna a Hercegovina, 77 78

Dostupný z www: http://europa.eu/lisbon_treaty/glance/index_cs.htm Dostupný z www: http://www.euroskop.cz/38/8931/clanek/rakousko-schvalilo-lisabonskou-smlouvu/

71

Chorvatsko, Srbsko, Makedonie a Albánie. Na druhé stran je Rakousko nejv tším odp rcem lenství Turecka v Evropské unii. O jeho p istoupení se bude v Rakousku dokonce rozhodovat prost ednictvím referenda. Rakouská

ve ejnost

není

vzhledem

k obavám

z nar stající

kriminality

i

o udržitelnost blahobytu státu pro další rozši ování Evropské unie. Ve ejnost vnímá pozitivn pouze lenství Chorvatska. Eurobarometr 2007 Poslední Eurobarometr79 prob hl v Rakousku v roce 2007. Podle výzkumu by vláda m la samostatn rozhodovat v oblasti penzí ( 80 % ), zdravotnictví ( 76 % ) a sociálního systému ( 72 % ). Podle v tšiny Rakušan by EU m la mít spole nou imigra ní politiku v i imigrant m ze t etích zemí ( 68 % ). Rakušan m byla také položena otázka, zda souhlasí s tím, že je jejich hlas v Evropské unii slyšet. S tímto tvrzením nesouhlasí 65 % ob an Rakouska.

lenství Rakouska v EU vnímá jako dobrou v c 38 % Rakušan a 34 % tvrdí,

že není dobré ani špatné. Dle dalšího dotazování 42 % Rakušan je názoru, že jejich zem ze lenství t ží a 43 % dotazovaných je opa ného názoru. P evážná v tšina dotazovaných se domnívá, že nejv tší vliv mají v EU jen ty nejsiln jší státy ( 85 % ). Svou d v ru k EU jako celku vyjád ilo 46 % dotazovaných a 43 % vyjád ilo svou ned v ru. V otázce dalšího rozši ování EU je 67 % Rakušan absolutn proti p ijímání dalších len a 24 % vyjád ilo sv j souhlas k dané problematice.80 Volby do Evropského parlamentu v roce 2009 Rakousko získalo ve volbách do Evropského parlamentu volební ú ast 42,4 % a obsadilo 17 k esel. Výsledky voleb do Evropského parlamentu podle národních stran Rakouska a také získaná k esla, p ipadající na jednotlivé politické strany, jsou uvedeny v grafu viz. níže.

79

Eurobarometr pr b žn shromaž uje informace o evropských záležitostech v lenských a kandidátských zemích EU 80 Dostupný z www: http://www.euroskop.cz/386/sekce/rakousko-v-evropske-unii/

72

Graf 19 Výsledky voleb do EP v Rakousku 29,98 30 23,47

25

20

17,67

% 15

12,71 9,93

10 4,58 5 0,72

0,67

0 ÖVP

SPÖ

Martin

FPÖ

GRÜNE

BZÖ

JuLis

KPÖ

Graf 20 Po et k esel Rakouska v EP 6 6

5 4

po et k esel

4 3 3 2

2

2

1

0 ÖVP

SPÖ

Martin

FPÖ

GRÜNE

Zdroj: http://www.europarl.europa.eu/parliament/archive/elections2009/cs/austria_cs_txt.html

73

5.3

Stanovisko Rady EU k aktualizovanému programu stability Rakouska Dne 7. ervence 2009 posoudila Rada EU aktualizovaný program stability Rakouska.

Program se zabývá hospodá skými a finan ními záležitostmi a je ur en na období 2008-2013. Rada EU se mimo jiné zabývala aktuálním tématem, a to p ímým dopadem finan ní krize na rakouskou ekonomiku. Celkový dopad finan ní krize na ekonomiku Rakouska byl relativn omezený i p esto, že byl v roce 2008 finan ní sektor poznamenán propadem zisk p edevším z inností bank ve st ední a východní Evrop . Vzhledem k poklesu zahrani ní poptávky v roce 2009 v d sledku celosv tové recese, byl mezinárodní obchod Rakouska, které je siln proexportn orientovanou zemí, negativn ovlivn n. V této oblasti se o ekává, že bude nejvíce postižen pr mysl zpracovatelský, nebo prudký pokles exportu zboží vyvolá pokles soukromých fixních investic. Prognóza útvar Komise z jara roku 2009 p edvídá, že HDP se v roce 2009 sníží o 4 %, p i emž v roce 2010 bude následovat stagnace.81 V oblasti pracovního trhu Rakouska byly prozatím dosaženy uspokojivé výsledky. R st nezam stnanosti se zatím da í udržet v rámci mezí, p edevším díky poklesu po tu p es asových hodin a také díky využití práce na zkrácenou pracovní dobu. P edvídané výsledky v této oblasti už nejsou tak uspokojivé. V d sledku hospodá ského vývoje Rakouska ovlivn ného finan ní krizí se má míra nezam stnanosti navýšit z 3,8 % v roce 2008 až na 7 % v roce 2010. Nep íznivý vývoj zmín ných makroekonomických ukazatel

bude mít dopad na

ve ejné finance, které budou ovlivn ny snížením vládním p íjm a dodate nými výdaji na oživení rakouské ekonomiky. Na udržení hospodá ské aktivity, p íjm

domácností a

stabilizaci finan ních trh jsou z ve ejných financí poskytnuty automatické stabilizátory82 s odhadovanými výdaji na 2,25 % HDP v roce 2009 a diskre ní opat ení83 s odhadovanými výdaji na 1,25 % HDP v roce 2009. Aktualizovaný program vychází z makroekonomického scéná e, který p edpokládá, že r st reálného HDP se do roku 2013 zpomalí, a to z 1,8 % v roce 2008 na -2,2 % v roce 2009 a do konce programového období v roce 2013 se op t vrátí na 1,6 %. Na základ nejnov jší aktualizace programu stability Rakouska je makroekonomický scéná založen na zna n p íznivých p edpokladech r stu p edevším v exportu a v tvorb hrubého fixního kapitálu pro rok 2009. Rok 2010 p edpokládá oživení rakouské ekonomiky, díky kterému má r st reálného HDP dosáhnout potenciálu již v roce 2011. 81

Dostupný z www: http://eur-ex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2009:166:0007:0011:CS:PDF Automatický stabilizátor je mechanismus, který vyhlazuje hospodá ský cyklus bez aktivní ú asti dalších subjekt , jedná se o systémový prvek, který p sobí ze své podstaty sám, automaticky 83 Diskre ní opat ení jsou mechanismy p ímého zásahu autority do systému 82

74

Dle stanoviska Rady EU dosáhnul schodek ve ejných financí v roce 2008 0,4 % HDP, zatímco p edcházející aktualizace programu stability stanovila celkový schodek ve ejných financí na 0,6 % HDP. Lepšího výsledku pln ní rozpo tu bylo dosaženo p enesením ú inku z roku 2007. V d sledku vyšší inflace byla p ijata nová politická opat ení, která m la omezit snížení kupní síly domácností. T mito politickými opat eními jsou nap íklad snížené sazby sociálního pojišt ní pro osoby s nízkými p íjmy a vyšší sociální dávky nebo také vyšší výdaje na d chody a p ísp vky na energie. Tyto vládní výdaje p isp ly k tomu, že pom r výdaj v i HDP byl skoro o 0,5 % vyšší než se p vodn p edpokládalo. Nejen výpadky p íjm , ale také stabiliza ní opat ení se na rozpo tovém saldu projeví od konce roku 2009. Pro rok 2009 je aktualizovaným programem stability Rakouska stanoven cíl schodku ve ejných financí

ve výši 3,5 % HDP oproti schodku 4,2 % HDP, který p edpokládá

prognóza útvar Komise z jara roku 2009.84 Rakouská vláda p ijala diskre ní fiskální protiopat ení ve výši 1,4 až 1,7 % HDP. ada t chto opat ení byla p ijata již v roce 2008 na ochranu kupní síly obyvatel Rakouska p ed rostoucí inflací, ale p evážná ást t chto opat ení potrvá i v roce 2009 a 2010. Jak již bylo uvedeno výše, krom diskre ních opat ení budou také p sobit automatické stabilizátory, které zp sobí expanzi rozpo tu ve výši 1,75 % HDP a v roce 2010 0,25 % HDP. Hlavní cíl st edn dobé rozpo tové strategie p edstavuje dosáhnutí vyrovnaného rozpo tu. Podle programu stability se celkové saldo ve ejných financí prohloubí na 4,7 % v roce 2010 a na této úrovni z stane až do roku 2012. V roce 2013 je p edpokládán mírný pokles na 3,9 % HDP. Z toho vyplývá, že dokonce programového období nebude dosaženo st edn dobého cíle. Fiskální stimula ní opat ení na ešení krize vyvolala zvýšení pom ru výdaj v i HDP v letech 2008 - 2010 o 2,6 %. Na stran p íjm se o ekává snížení jejich pom ru v i HDP o 1,7 %. Strukturální schodek by m l v roce 2009 poklesnout na 3 % HDP a v letech 2010 - 2012

na 4 % HDP. V tšina opat ení, která jsou v programu stability

zmín na, bude trvalá. Dle prognózy útvar Komise se má hrubý ve ejný dluh navýšit o 16 % do roku 2013, z 62,5 % v roce 2008 na 78,5 %. Na zvyšující se pom r dluhu k HDP má vliv r st schodku ve ejných financí, propad r stu HDP a vnit ní dynamika dluhu, která je hlavním d sledkem opat ení na stabilizaci finan ního sektoru. Výsledky rozpo tového hospoda ení by mohly být horší než se o ekává. Tato skute nost

vyplývá

v makroekonomickém 84

z ohrožení scéná i,

p íznivých

nejistotou

ohledn

p edpoklad trvání,

r stu, rozsahu

zmín ném a

zejména

Dostupný z www: http://eur-ex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2009:166:0007:0011:CS:PDF

75

makroekonomických d sledk

finan ní krize. Také zásahy rakouské vlády do finan ního

sektoru jsou spojeny s rizikem vyššího schodku nebo vyššího dluhu než je p edpokládán programem stability. V oblasti udržitelnosti ve ejných financí je Rakousko vystaveno st edn vysokému riziku. Stav rozpo tu v roce 2008 podle aktualizovaného programu je horší než výchozí pozice z p edchozího programu a zvyšuje vliv stárnutí populace na mezeru udržitelnosti. Dlouhodobá udržitelnost ve ejných financí by se nadále zhoršovala, kdyby se naplnila rizika plynoucí z program na stabilizaci finan ního sektoru v rozsahu, ve kterém náklady ve ejné podpory nebudou v budoucnu získány zp t.85 Rizika, která ohrožují udržitelnost ve ejných financí, mohou být zmírn na dosažením primárních p ebytk ve st edn dobém horizontu a p ijetím opat ení, která vedou ke zvýšení reálné v kové hranice pro odchod do d chodu. Fiskální vztahy Rakouska se ídí zákonem o finan ním vyrovnání v letech 2008 až 2013 a národním paktem stability z roku 2008. Aby byly rakouské finan ní trhy stabilizovány, bylo p ijato n kolik vládních opat ení v etn záruky za vklady fyzických osob v bankách. Do konce roku 2009 byly záruky bez omezení, od roku 2009 do výše 100 tis. EUR a záruky z vklad malých a st edních podnik byly do výše 50 tis. EUR. Další opat ení se týkala zabezpe ení hypote ního financování bydlení. Do výše 75 mld. EUR byly poskytnuty záruky za mezibankovní úv ry a cenné papíry, které byly emitované nov

založenou

Österreichische Clearingbank a za komer ní cenné papíry. Finan ním institucím na injekce kapitálu bylo vládou vy len no 15 mld. EUR. V roce 2008 byla fiskální situace Rakouska skoro tém

vyrovnaná. Vláda p ijala pro

roky 2009 a 2010 fiskální stimul, který je p irozenou reakcí na zhoršení ekonomiky zem . Balí ky, které vydala vláda na oživení rakouské ekonomiky, byly v souladu s Plánem evropské hospodá ské obnovy86. Vzhledem k v asnému p ijetí t chto balí k , byla p evážná v tšina opat ení ú inná již od prvního

tvrtletí roku 2009. V oblasti pracovního trhu je

hlavním cílem opat ení zmírnit propoušt ní a vylepšit odborné vzd lávání. Záruky a dotované p j ky jsou poskytovány spole nostem s omezeným p ístupem k úv r m p edevším v mimorozpo tové form . 87 Fiskální

expanze

prob hne

v letech

2009

a

2010.

V následujících

letech

se p edpokládá neutrální fiskální zam ení s minimální zm nou strukturálního salda v roce 2011 - 2012 a v roce 2013 si polepší o 0,5 % HDP. V letech 2009 - 2013 se 85

Dostupný z www: http://eur-ex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2009:166:0007:0011:CS:PDF Plán evropské hospodá ské obnovy je souhrnným projektem navrhujícím klí ové kroky pro boj s finan ní krizí 87 Dostupný z www: http://eur-ex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2009:166:0007:0011:CS:PDF 86

76

p edpokládá saldo ve ejných financí vyšší než je referen ní hodnota 3 % HDP stanovená Maastrichtskými kritérii. Dle programu stability Rakouska p ijme vláda nezbytná opat ení pro dosažení referen ní hodnoty 3 % HDP p ed rokem 2012, aby zabránila jejímu trvalému p evyšování. Také pom r ve ejného dluhu k HDP má v celém programovém období p ekra ovat reten ní hodnotu 60 % HDP. V d sledku dopad p ijatých stabiliza ních opat ení a fiskální expanzi v roce 2009 a 2010 se pom r ve ejného dluhu k HDP stále zvyšuje. Po shrnutí aktualizovaného programu stability lze konstatovat, že fiskální politika Rakouska bude v letech 2009 a 2010 expanzivní. Rakouská vláda m la p íznivé podmínky k provedení velkého fiskálního stimulu vyvolaného reakcí na krizi. Jedná se zejména o snižující se schodek ve ejných financí na 0,5 % HDP do roku 2008 díky silnému hospodá skému r stu a ekonomické stabilit v minulých letech. Opat ení k ešení finan ní krize, která vláda p ijala, jsou pouze áste n v souladu s hlavními principy Plánu evropské hospodá ské obnovy, nebo

p evážná

ást opat ení je trvalá. Proto je velmi d ležité, aby byla vytvo ena

d v ryhodná strategie pro navrácení rozpo tu na úrove p ed vypuknutím finan ní krize. P ed rokem 2013 nestanoví program stability Rakouska žádné snížení vládních dotací. Po roce 2010 by se m lo tempo r stu HDP op t zrychlit. Ale tyto p íznivé p edpoklady vývoje HDP ohrožují rozpo tové projekce rakouských orgán , protože hospodá ské výsledky by mohly být daleko horší, než jaké se p edvídají. 88 Pokud se bude zvyšovat po et nesplacených domácích a zahrani ních úv r , bude se nadále zhoršovat stav ve ejných financí kv li dodate ným vládním injekcím kapitálu. Rakousko je Radou EU vyzváno, aby provád lo fiskální politiku pro roky 2009 a 2010 podle plánu v souladu s Plánem evropské hospodá ské obnovy. Dále aby v rámci Paktu o stabilit a r stu89 zrušilo fiskální stimul a podpo ilo zásadní rozpo tovou konsolidaci, která sm uje k dosažení st edn dobého cíle. Rozpo tová konsolidace by m la být nejpozd ji zahájena v roce 2011.

88

Dostupný z www: http://eur-ex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2009:166:0007:0011:CS:PDF Pakt o stabilit a r stu má zajistit, aby lenské státy dodržovaly rozpo tovou disciplínu i po zavedení jednotné m ny

89

77

6 Vzájemná Rakousko - eská spolupráce Pro

eskou republiku p edstavuje Rakousko d ležitého partnera, s kterým prohlubuje

spolupráci ve všech oblastech. Vzájemné vztahy

eské republiky a Rakouska jsou také

ovlivn ny velmi bohatou historickou zkušeností, jakou nemá s žádným jiným státem a národem. Nejen že Rakousko a eská republika byli sou ástí

jednoho státu, ale také sdíleli

spole né duchovní, kulturní a ekonomické hodnoty. Rakousko má k eské republice zcela odlišný vztah, než jaký má k ostatním národ m bývalého impéria. Je to zp sobeno p edevším sm sicí náklonnosti, respektu, ale také hn vu a nad azenosti. Vzájemné vztahy byly také ovlivn ny p edsednictvím

eské republiky v Rad Evropské unie. Jelikož Rakousko bylo

p edsednickou zemí Evropské unie již dvakrát, erpala eská republika p i p ípravách svého p edsednictví ze zkušeností svého blízkého souseda, a to v politické, technické a organiza ní oblasti. Vztahy mezi Rakouskem a

eskou republikou byly po první sv tové válce ur ovány

zejména hospodá skými styky a nevy ešenými otázkami, které vyplývají z rozd lení bývalé rakousko-uherské monarchie90. K navázání diplomatických styk mezi t mito zem mi došlo podepsáním mírové smlouvy v Saint-Germain91 dne 10. 9. 1919.92 Po roce 1990 je vývoj vztah mezi Rakouskem a eskou republikou charakterizován n kolika problémovými oblastmi. Problémy se týkají zejména zrušení Benešových dekret

93

a

Jaderné elektrárny Temelín, viz. níže. ešení zmín ných problém ztratilo bilaterální rozm r a eší se na úrovni Evropské unie. Mezi nejd ležit jší smlouvy, které jsou právním základem vztah republikou a Rakouskem, pat í Smlouva mezi

mezi

eskou

eskoslovenskou socialistickou republikou a

Rakouskou republikou o spole ných státních hranicích z roku 1973 a Smlouva mezi eskoslovenskou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o vypo ádání ur itých finan ních a majetkoprávních otázek z roku 1974.94 Základním smluvním dokumentem mezi Rakouskem a

eskou republikou je

mezinárodní smlouva, Smlouva o p istoupení k Evropské unii, která byla podepsána dne 16. 4. 2003 v Aténách a v platnost vstoupila dne 1. 5. 2004, v den rozší ení Evropské unie 90

Státní útvar existující od 8. ervna 1867 do 31. íjna 1918, který vznikl p em nou Rakouského císa ství na základ rakousko-uherského vyrovnání v únoru 1867 91 Cílem mírové smlouvy bylo formální ukon ení vále ného stavu, právní zakotvení rakouské ásti bývalého Rakousko-Uherska a stanovení podmínek vzniku nového rakouského státu 92 Dostupný z www: http://old.mzv.cz/wwwo/default.asp?id=27405&ido=2029&idj=1&amb=85&ParentIDO= 93 V sou asných politických sporech se toto spojení používá pro skupinu povále ných dekret upravujících odsun a konfiskaci majetku N mc a Ma ar 94 R – Rakousko: možnosti a limity vzájemné spolupráce/ E. Cihelková a kolektiv, 2004, ISBN 80-245-0827-3

78

o deset nových lenských stát . Dne 1. 5. 2004 se eská republika stala plnoprávným lenem Evropské unie. Od tohoto dne probíhá vzájemná obchodní vým na mezi Rakouskem a eskou republikou na jednotném vnit ním trhu a ídí se pravidly, které jsou stanoveny komunitární legislativou. Obchod mezi Rakouskem a eskou republikou je pln liberalizován. Tarifní i netarifní p ekážky, které bránily p esun m zboží mezi státy, jsou zrušeny.

eské výrobky mají na

rakouský trh volný p ístup, to znamená, že byla zrušena veškerá cla a poplatky, množstevní omezení, kontrolní režimy a další administrativní ízení v etn pravidelných celních kontrol. 95 Díky vstupu

eské republiky do Evropské unie dynamicky zesílil rozvoj vzájemné

obchodní vým ny. Od roku 2006 roste eský export voln jším tempem oproti dynamickému r stu v roce 2005. Na druhé stran rakouský export rostl dynamickým tempem ve všech letech. V roce 2007 rakouský vývoz zaznamenal rekordní tempo. Ve vzájemném obchodu figuruje ádov

tisíce firem. Dle obchodního odd lení

rakouského velvyslanectví v Praze je na eském trhu zhruba 2 500 rakouských firem. Podle rakouského firemního registru p sobí na rakouském trhu 130 eských firem. Rakousko se adí mezi nejv tší zahrani ní investory

eské republiky. Díky velkému po tu rakouských firem

v eské republice je Rakousko jejím t etím nejv tším zahrani ním investorem, jedná se o malé a st ední investory. P ehled nejvýznamn jších rakouských investor

je uveden

v p íloze. Velké zastoupení mají v eské republice p edevším rakouské banky, pojiš ovny, služby, realitní kancelá e, konzultantské firmy, rafinerie ÖMV, obchodní et zce a firmy v pr myslu, strojírenství a stavebnictví. 96 Rakouské investice v eské republice jsou vnímány jako trvalá záruka vzájemné obchodní vým ny. Temelín v esko - rakouských vztazích Jaderná elektrárna Temelín, která je nejv tším zdrojem energie v eské republice, je umíst na 40 - 50 Km od státních hranic s Rakouskem a N meckem. Díky její stavb se p estala dovážet elekt ina z okolních region , zejména z ekologicky zatížených severních ech. Nahradila tak uhelné elektrárny. V polovin prosince roku 2000 byl setkáním Miloše Zemana a Wolfganga Schüssela zahájen Melský proces. Díky tomuto procesu byly poprvé zformulovány otázky týkající se spole ného zájmu v souvislosti s jadernou bezpe ností a ochranou p ed zá ením. Melský 95

Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-scr/7/1000794/#sec1 96 Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-scr/7/1000794/#sec5

79

proces za al závazky na obou stranách. Rakousko se zavázalo, že zabrání blokádám na hranicích a eská republika se zavázala k provedení dodate ného zhodnocení vlivu elektrárny na životní prost edí. Výsledkem Melského procesu bylo záv re né prohlášení z jednání, které se uskute nilo v listopadu 2001 mezi tehdejším p edsedou vlády

eské republiky Milošem

Zemanem a spolkovým kanclé em Rakouska Wolfgangem Schüsselem za ú asti komisa e pro rozší ení Evropské unie Güntera Vreheugena. Vyjednávací strany se dohodly na z ízení horké informa ní linky, která bude Rakousku poskytovat informace o Jaderné elektrárn Temelín, a na systému v asného varování. know-how prost edí.

ohledn

úspor energie

eské republice bude poskytováno rakouské

a dále bude hodnocen vliv elektrárny na životní

97

Otázka Jaderné elektrárny Temelín se dostává do pop edí esko - rakouských vztah od za átku roku 2007. Negativní vliv na tyto vztahy m ly v první polovin roku blokády hrani ních p echod ze strany protiatomových aktivist a vnitrorakouská diskuse o možném podání mezinárodn právní žaloby na

eskou republiku za nedodržení Bruselské dohody,

která je právním základem Melského protokolu. 98 V roce 2007 byla vytvo ena meziparlamentní pracovní skupina, která projednávala otázky týkající se provozu Jaderné elektrárny Temelín. Tato komise vznikla z iniciativy premiér

obou zemí, zástupcem

esko - rakouská parlamentní eské republiky byl Mirek

Topolánek a za rakouskou stranu vystupoval Alfred Gusenbauer. V ervnu roku 2008 meziparlamentní pracovní skupina, která se zabývala otázkami bezpe nosti Jaderné elektrárny Temelín, ukon ila svou innost. esko - rakouské parlamentní komisi se poda ilo vy ešit p evážnou ást projednávaných otázek. Ovšem stále z stávají otázky, které jsou neuzav ené. Komisi se poda ilo vy ešit celkem šest z osmi sporných bod . Podle p edsedy eské ásti komise Jana Kasala vy ešila komise na politické úrovni vše, co mohla, a zbytek p enechává expert m v rámci mezivládní informa ní dohody. Neshody nadále p etrvávají v názoru na postavení dohod z Melku.

eská republika

navrhuje, aby byla dohoda z Melku nahrazena standardní mezivládní informa ní dohodou, ale Rakousko považuje Melskou dohodu za nadstavbu, která se týká pouze Temelína. 99

97

R – Rakousko: možnosti a limity vzájemné spolupráce/ E. Cihelková a kolektiv, 2004, ISBN 80-245-0827-3 Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-ocekavany-vyvoj-v-teritoriu/10/1000794/ 99 Dostupný z www: http://www.ct24.cz/svet/18071-cesko-rakouska-parlamentni-komise-k-temelinu-koncizbytek-je-na-expertech/ 98

80

6.1

Bilance sou asné vzájemné obchodní vým ny Rakousko bylo v roce 2004 t etím nejv tším odbytišt m eských výrobk . Podíl

na celkovém vývozu

eské republiky dosáhl 6 %. S podílem 4 % se Rakousko umístilo na

osmém míst mezi nejv tší exportéry do

eské republiky. V tomto roce dosáhl index r stu

eského exportu do Rakouska hodnoty 121,1. Hodnota indexu r stu celkového vývozu eské republiky byla 125,7 a v rámci Evropské unie 125,1. Index importu z Rakouska 113,4; p i emž celkový dovoz

inil

eské republiky dosáhl hodnoty 121,4 a dovoz z celé

Evropské unie 122,1. Po shrnutí lze uvést, že v roce 2004 vývoj obchodu eské republiky a Rakouska nedosáhl, co do tempa r stu temp, celkového vývozu a dovozu a ani vývozu a dovozu v rámci Evropské unie.100 Rok 2005 byl v oblasti esko-rakouské obchodní vým ny charakterizován stagnací vývozu, mírným r stem dovozu a poklesem eského obchodního aktiva o 2 miliardy. Index vývozu dosáhl hodnoty 100,9 a index dovozu 104,2. Vzhledem ke zmín ným faktor m se Rakousko umístilo až na pátém míst mezi nejv tšími obchodními partnery eské republiky. Rakousku náleželo pouze 4,7 % celkového vzájemného obratu, ale i p esto z stalo t etím nejvýznamn jším exportním trhem. Podíl Rakouska na eském vývozu se snížil na 5,5 %. Rakousko se stále adí mezi nejv tší importéry do

eské republiky a jeho podíl na eském

importu z stal beze zm ny. V roce 2006 došlo k výraznému zlepšení vývozu proti minulému roku. Vývoz vzrostl až o 4,7 %. I p es takové zlepšení dosáhlo Rakousko nejnižšího r stu mezi hlavními obchodními partnery eské republiky. Rakouský podíl na celkovém eském vývozu poklesl na 5,1 %.

Vzhledem k t mto výsledk m Rakousko pokleslo z t etího místa nejv tšího

eského odbytišt výrobk na místo páté. Také v oblasti dovozu dosáhlo Rakousko nižšího r stu než ostatní významní obchodní partne i

eské republiky. Podíl Rakouska poklesl

na 3,7 % a bylo devátým nejv tším exportérem do eské republiky. Rok 2007 p edstavoval rekordní r st rakouského exportu, ale naopak eský export rostl podstatn nižším tempem oproti roku minulém. Vzhledem k t mto skute nostem došlo v roce 2007 k nejvýrazn jšímu poklesu kladného salda ve prosp ch

eské republiky. Podíl

Rakouska na eském vývozu op t poklesl a Rakousko se umístilo až na sedmým nejv tším odb ratelem eského exportu. Na druhé stran se Rakousku poda ilo obhájit deváté místo mezi vývozci do eské republiky.

100

Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-scr/7/1000794/#sec2

81

Rok 2008 byl zpo átku pro eský vývoz p ízniv jší, nebo byl eský vývoz v tomto roce po delší dob op t dynami t jší. Rakouský export dosahoval pr m rných hodnot. B hem roku se

esko-rakouská obchodní vým na postupn

zpomalovala. Vzájemná obchodní

vým na byla negativn ovlivn na hospodá skou krizí, která propukla ke konci roku. Zatímco eský vývoz za období leden - zá í 2008 dosáhl 107,6 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 a dovoz byl na úrovni 103,2 %, v posledním kvartále došlo k poklesu vývozu o více než 10 % a dovozu dokonce o tém

20 %.101 Za átkem roku 2009 poklesl vývoz

i dovoz o více než 20 %. Vzájemná hospodá ská spolupráce by se m la za ít zlepšovat ke konci roku 2009, kdyby se m ly za ít projevovat stimula ní opat ení rakouské vlády. Sledované období

esko-rakouské vzájemné obchodní vým ny ( 2002 - 2008 ),

viz. tabulka 17, lze rozd lit do t í etap. První etapa vývoje vzájemné obchodní vým ny mezi Rakouskem a

eskou republikou p edstavuje období 2002 - 2004. Toto období je

charakterizováno vysokým tempem r stu eského vývozu. B hem zmín ného období vzrostl eský export až o 42 %. Na druhé stran

eský import vzrostl pouze o 8, 7 %. Druhou etapou

je období 2005 - III. kvartál 2008, které je charakterizováno zm nou ve vzájemném obchod mezi Rakouskem a

eskou republikou. V tomto období dosáhl

eský export pouze malého

r stu. Rakouský export dosáhl lepších výsledk , nebo se jeho r st postupn navyšoval. Hodnota eského obchodního aktiva nejprve stagnovala a posléze za ala klesat. Poslední etapou vývoje vzájemné esko-rakouské obchodní vým ny je období od IV. kvartálu 2008. V této etap velmi prudce propadl jak vývoz tak i dovoz. eská republika byla v roce 2008 pátým nejvýznamn jším vývozcem do Rakouska. Na celkovém rakouském dovozu m la eská republika podíl 3,6 %. Na celkovém rakouském vývozu se podílela 3,7 % a obsadila šesté místo mezi nejv tšími odbytišti rakouského zboží.

101


82

Tabulka 14 Bilance vzájemné esko-rakouské obchodní vým ny v letech 2002- 2008

Agregát/ rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Vývoz

69 454

85 617

103 698

104 668

109 503

113 803

117 111

95,1

123,3

121,1

100,9

104,6

103,9

102,9

57 551

61 757

70 058

73 025

78 526

91 087

88 670

89,3

107,3

113,4

104,2

107,5

116,0

97,3

Obrat

127 005

147 374

173 756

177 693

188 029

204 890

205 781

Bilance

+11 903 + 23 860

+33 640

+31 643

+30 978

+22 717

+28 441

Meziro ní index Dovoz Meziro ní index

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1000794/, údaje v mil. CZK

6.2

Komoditní struktura eského vývozu a dovozu Tato podkapitola je zam ena na strukturu eského vývozu a dovozu v minulém roce,

v roce 2008. eská republika má aktivní bilanci v obchodu se surovinami, kam pat í skupina surovin bez paliv a skupina nerostných paliv, mazadel a energie. Dále ve skupin pr myslových spot ebních zboží, ve skupin rostlinné a živo išné tuky a p edevším ve skupin stroje a p epravní za ízení. V obchodu s potravinami a zem d lskými produkty má aktivní bilanci Rakousko. Pat í sem skupina potravin a živých zví at, nápoj chemikálií, výrobk

a tabák ,

t íd ných podle materiálu a výrobky bez bližší specializace.

Významného aktiva dosahuje Rakousko v obchodu

se skupinou chemikálií a výrobk

t íd ných podle materiálu. Rozhodující vliv pro celkovou bilanci má vysoké eské aktivum v obchodu se stroji a p epravními za ízeními.

6.2.1

Vývoz Jak již bylo zmín no nejvýznamn jší skupinou eského vývozu do Rakouska jsou

stroje a p epravní za ízení. Tato skupina byla nejvíce postižena hospodá skou krizí, která se projevila v nejhlubším meziro ním propadu. Hospodá ská krize ke konci roku 2008 zásadn ovlivnila výsledky eského exportu v minulém roce. Kdyby nebyly výsledky ovlivn ny 83

hospodá skou krizí, dosáhl by eský vývoz velmi dobrých výsledk , které realizoval až do vzniku krize. Podíl skupiny stroj a p epravních za ízení se snížil z 43,6 % na 39,7 %.102 Nejvýznamn jší podskupinou eského exportu do Rakouska jsou elektrická za ízení s hodnotou 14,2 mld. K . Oproti minulému roku poklesl vývoz této komodity až o 3 mld. K . Další d ležitou podskupinou jsou silni ní vozidla a díly. Jejich vývoz poklesl o 5,7 % na 11,3 mld. K . Na druhé stran vzrostl vývoz osobních automobil o 4 % na 11,4 mld. K . Také v oblasti výpo etní techniky byl zaznamenán pokles vývozu až o 11,4 % na 5,4 mld. K . Skupina výrobky t íd né podle materiálu jsou druhou nejvýznamn jší skupinou v exportu

eské republiky do Rakouska. Vzhledem k poklesu pneumatik o 15 % na

1,4 mld. K , d ev ných palet a stavebního d íví, textilních výrobk , p íze a skla, poklesl celkový vývoz této skupiny. Naopak r st o 10 % zaznamenaly kovové výrobky, zejména ocelové konstrukce. Jejich vývoz dosáhl hodnoty 2 mld. K . Hospodá ská krize byla p í inou špatného výsledku skupin výrobk t íd ných dle materiálu a stroj a dopravních za ízení. Krize se p edevším projevila v poklesu investic rakouských firem. To pouze potvrdilo fakt, že firemní investice mají rozhodující význam pro eský export do Rakouska. V tomto ohledu byl rok 2008 zcela odlišný od let 2006 a 2007. Vývoz skupiny pr myslového spot ebního zboží vzrostl zejména díky r stu exportu hracích automat o 25 % na 2,2 mld. K , nábytku o 7,5 % na 2 mld. K a kotl na úst ední topení o 70 % na 0,4 mld. K . Na druhé stran pokles vývoz od v , obuvi, sportovních pot eb a obchodních katalog . Výrazný r st vývozu zaznamenala skupina nerostných paliv, mazadel a energie oproti p edešlému roku. Export erného uhlí a koksu vzrostl až o t etinu a dosáhl hodnoty 7 mld. K . Také vývoz nafty a benzínu se zvýšil o trojnásobek své hodnoty z minulého roku, na 3,4 mld. K . Vývoz elektrického proudu vzrostl o polovinu na 2,1 mld. K . Ze skupiny surovin bez paliv je nejvýznamn jší komoditou d evo, které mírn pokleslo na 5,4 mld. K . Na svém významu stále nabývá položka kovový šrot. Vhledem k r stu jeho vývozu o 4,6 % dosáhla jeho hodnota 3,1 mld. K . Podpr m rný podíl na eském vývozu do Rakouska mají chemikálie. Jejich podíl na vývozu je 4,9 %, a proto r st vývozu o 10 % je velmi pozitivní. V minulých letech pat ila mezi hlavní komodity, u kterých byl zaznamenán r st, lé iva. V roce 2008 byly t mito 102


84

hlavními komoditami organické a p edevším anorganické chemikálie. Vývoz organických chemikálií se zvýšil o 13 % a anorganických chemikálií o neuv itelných 90 %. I p esto z stávají lé iva nejvýznamn jší skupinou v oblasti eského vývozu chemikálií. Jejich hodnota dosáhla 1,3 mld. K . Ve skupin potravin a živých zví at došlo k r stu díky exportu živého hov zího dobytka, jehož vývoz vzrostl o 28 % na hodnotu 950 mil. K , a cukru s r stem o 118 % na 1,1 mld. K . Celkov tato výrobková skupina vzrostla o 21,1 %. Ke snížení podílu na vývozu došlo u hotových výrobk , nap íklad u mlé ných výrobk , mražených, zeleninových sm sí, instantní kávy. Výjimkou byl vývoz hotových pokrm a omá ek, který se zvýšil o

15 %

na 300 mil. K . Vývoz piva se snížil o 28 % na hodnotu 120 mil. K . Po shrnutí eského vývozu do Rakouska za rok 2008 v jednotlivých výrobkových skupinách došlo ke zhoršení struktury vývozu. Stále p etrvává tradi ní struktura vývozu, která je nep íznivá. Zahrnuje hodn materiálu a nízkou p idanou hodnotu. eské republice se stále neda í proniknout na rakouský trh v nejdynami t jších odv tví obchodu, a to v zem d lství a potraviná ství. Pozitivn lze hodnotit dlouhodobý r st exportu chemikálií a také pokra ující r st pr myslového spot ebního zboží.

6.2.2 Dovoz V eském dovozu z Rakouska vynikají dv skupiny. Nejd ležit jší skupinou jsou výrobky t íd né podle materiálu. Dovoz této skupiny poklesl oproti minulému roku pouze o 3,6 %. Velký podíl na nízkém poklesu má dovoz železa a oceli, který vzrostl o 4,4 % na 8,3 mld. K , dále dovoz d ev ných výrobk , papíru a lepenky a dovoz kovových výrobk . Import t chto výrobk

roste již t etím rokem a p ispívá k prohlubování eského pasiva.

Celkový mírný pokles skupiny výrobk t íd ných dle materiálu zp sobil propad ve vývozu neželezných kov , p íze a pryže.103 Druhou nejvýznamn jší skupinou jsou stroje a dopravní za ízení. V minulých letech dominovala skupina stroje a dopravní za ízení. V roce 2008 poklesl dovoz této skupiny o 14,6 %. Tém

ve všech významných podskupinách skupiny stroje a dopravní za ízení došlo

k poklesu v rozmezí od 9 do 22 %. Jednou z nejvýznamn jších podskupin jsou elektrické

103


85

p ístroje, hodnota jejich dovozu je 8,4 mld. K , dále pr myslové stroje s hodnotou dovozu 4,6 mld. K a silni ní vozidla, které dosáhly hodnoty 4,0 mld. K . Ve skupin chemikálií je významný dovoz jednak produkt pro výrobní použití, ale také produkt pro p ímou spot ebu. Objem eského dovozu chemikálií se každoro n zvyšuje. P edevším se zvýšil dovoz lé iv, um lých hnojiv, istících a chemických prost edk . Naopak pokles dovozu zaznamenaly organické a anorganické chemikálie a v menší mí e také plasty. Další skupinou je skupina pr myslové spot ební zboží. R st dovozu o 7,3 % této skupiny byl p edevším zp soben r stem dovozu hracích automat . Hrací automaty mají silné postavení nejen v dovozu, ale také ve vývozu, tudíž jejich hodnota 2,2 mld. K . má velký vliv na výsledek celé skupiny pr myslového spot ebního zboží. Dovoz v rámci skupiny nerostná paliva, mazadla a energie je zastoupen hlavn v dovozu motorové nafty a benzínu. V roce 2008 se dovoz zmín né skupiny navýšil pouze o 4,4 % na 7,6 mld. K na rozdíl od let minulých, kdy byl jejich vývoz extrémní. Na druhé stran dramaticky vzrostl dovoz podskupiny elektrický proud až o neuv itelných 180 % na hodnotu 2,3 mld. K . U potravin a zem d lských produkt

p evažoval jejich vývoz nad dovozem. Mezi tyto

produkty se adí skupiny potraviny a živá zví ata, nápoje a tabák a také živo išné a rostlinné oleje. Dovoz t chto zem d lských a potraviná ských produkt

se snížil

z 1,5 mld. K na 1,1 mld. K . P tinu eského agropotraviná ského dovozu z Rakouska tvo í vep ové maso a zárove

je nejv tší položkou Rakouského vývozu do

eské republiky.

Nejv tšího r stu dosáhl dovoz vep ového masa v roce 2007, kdy se navýšil až o 45 %. Hodnota eského dovozu této komodity se za rok 2008 zvýšila o pouhých 4,6 % a dosáhla hodnoty 1, 3 mld. K . Další významnou položkou

eského dovozu v oblasti potravin a zem d lských

produkt je balená káva. Její dovoz dosáhl hodnoty p es 0,5 mld. K . Dovoz balené kávy z Rakouska do

eské republiky v minulých letech stále rostl, ale v roce 2008 došlo k jeho

poklesu o 10 %. Dynamického r stu dovozu dosáhly hotové potraviny, které vzrostly až o tvrtinu a dosáhly hodnoty 380 mil. K . Zvýšila se také hodnota dovozu peka ských výrobk

a

konzervovaného ovoce. Na druhé stran došlo k poklesu hodnoty dovozu mražené zeleniny, nealkoholických nápoj a vína. Ve skupin

pr myslové spot ební zboží vyniká dovoz hotových výrobk

a spot ebního zboží. Jejich dovoz je ovlivn n vazbou na obchodní a investi ní aktivity

86

rakouských firem v eské republice. Jedná se zejména o pohonné hmoty ( ÖMV ), potraviny ( Spar ), plastové výrobky ( Baumax ) a hrací automaty ( Casinos Austria, Admirál ). Ve vzájemném obchodu

eské republiky a Rakouska má velmi d ležitou roli

zušlech ovací styk. Z tohoto d vodu figuruje velké množství významných položek na stran dovozu i vývozu.

Tabulka 15 Komoditní struktura eského vývozu a dovozu v roce 2008

Název Potraviny a živá zví ata Nápoje a tabák Suroviny bez paliv Nerostná paliva, mazadla, energie Živo išné a rostlinné tuky Chemikálie Výrobky t íd né dle materiálu Stroje a p epravní za ízení Pr myslové spot ební zboží Výrobky bez bližší specifikace Celkem

v CZK

Vývoz podíl v%

4 344 960

3,7

312 248 10 294 759 13 719 244

0,3 8,8 11,7

309 576

index 07/ 08

121,1

Dovoz podíl v CZK v%

index 07/ 08

5 145 687

5,8

106,7

104,9 102,3 148,6

626 230 2 160 296 10 032 589

0,7 2,4 11,3

68,4 88,4 123,5

0,3

140,6

177 876

0,2

235,4

5 768 548 22 148 055

4,9 18,9

109,7 98,8

10 538 909 25 763 008

11,9 29,1

103,1 96,4

46 501 731

39,7

93,4

25 030 884

28,2

85,6

13 641 868

11,6

105,9

9 048 282

10,2

107,3

70 100

0,1

145,2

146 412

0,2

168,7

117 111 198

100,0

102,9

88 670 171

100,0

97,3

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1000794/

87

Graf 21 Komoditní struktura vývozu eská republika - Rakousko v roce 2008

Výrobky bez bližší specifikace; 0,1%

Nápoje a tabák; 0,3%

Potraviny a živá zví ata; 3,7%

Suroviny bez paliv; 8,8%

Pr myslové spot ební zboží; 11,6%

Stroje a p epravní za ízení; 39,7%

Nerostná paliva, mazadla, energie; 11,7% Živo išné a rostlinné tuky; 0,3%

Výrobky t íd né dle materiálu; 18,9%

Chemikálie; 4,9%

Graf 22 Komoditní struktura dovozu eská republika - Rakousko v roce 2008 Potraviny a živá zví ata; Výrobky bez 5,8% bližší specifikace; 0,2% Pr myslové spot ební zboží; 10,2%

Nápoje a tabák; 0,7% Suroviny bez paliv; 2,4%

Nerostná paliva, mazadla, energie; 11,3% Živo išné a rostlinné tuky; 0,2%

Stroje a p epravní za ízení; 28,2%

Výrobky t íd né dle materiálu; 29,1%

Chemikálie; 11,9%

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1000794/

88

6.3

Pracovní trh Rakouskou pat í mezi cílové zem

eských uchaze

o práci. Spole n s

N meckem

také pat í mezi státy Evropské unie, které stále uplat ují v i nových lenským zemím p echodná období pro volný pohyb pracovních sil. Rakousko zavedlo toto opat ení, aby zabránilo p ílivu levné pracovní síly z p istupujících zemí. P echodné období pro volný pohyb pracovních sil umož uje stát m Evropské unie uplat ovat národní opat ení pro zam stnávání cizinc i na ob any nových lenských zemí. V i

eské republice aplikovalo Rakousko první p echodné dvouleté období, které

mohlo být prodlouženo až na p t let, a to do kv tna 2009. Pokud by došlo k vážným narušením trhu práce, mohla být tato specifická opat ení uplat ována až do konce období sedmi let po p istoupení, do kv tna 2011.104 Všechny státy Evropské unie musí od 1. kv tna 2011 zavést volný pohyb pracovních sil pro ob any stát , které se staly lenskými státy EU ke dni 1. kv tna 2004. Dne 17. 2. 2009 rozhodla rakouská vláda, že pracovní trh v zemi z stane

ech m a

dalším nová k m v Evropské unii uzav en až do roku 2011, kdy skon í p echodné období povolené Bruselem. Rakouský kanclé Werner Faymann zd vodnil toto rozhodnutí tím, že rakouský pracovní trh elí problém m a stále nebyly odstran ny n které mezery v platových a sociálních otázkách. Ministr sociální pé e Rudolf Hundstorfer argumentoval tím, že cizinci nemají v Rakousku pouze pracovat, ale také žít. Také zd raznil, že Rakousko je po Irsku na druhém míst v po tu migrant z nových lenských zemí. Rakousko od rozší ení Evropské unie o zem st ední a východní Evropy v roce 2004 p ijalo na 100 000 zam stnanc z t chto zemí. Velký podíl na vy erpání celého p echodného období má také hospodá ská krize, která zhoršila ekonomickou situaci zem a díky níž je situace na trhu práce napjatá. Podle ministra zahrani í Spindeleggera je d ležité, aby byla poskytnuta plná ochrana p edevším zam stnanc m v Rakousku. Pro eské ob any z prodloužení p echodného období vyplývá, že musí mít nadále v Rakousku pracovní povolení. Existují výjimky, kde byla tato pravidla zmírn na, jedná se nap íklad o oblasti jako je v da a výzkum a o alpské oblasti, které trápí nedostatek pracovní síly. Je nutné podotknout, že p echodné období má pouze pracovní charakter, tudíž se týká pouze p ístupu na trh práce. Pro získání zam stnání v Rakousku již není nutné mít povolení k pobytu.

104

Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rakousko/pracovni-podminky-vrakousku/1000794/43151/#b1

89

eská republika od svého lenství v Evropské unii dosáhla n kterých pokrok v rámci rakouského pracovního trhu. Jedná se o dv bilaterální dohody o zam stnávání eských ob an v Rakousku. Bilaterální dohody mezi Rakouskem a

eskou republikou za aly být

realizovány od 1. 1. 2006. Jsou to Dohoda mezi vládou eské republiky a vládou Rakouské republiky o vým n zam stnanc za ú elem rozší ení jejich odborných a jazykových znalostí a Dohoda mezi vládou eské republiky a vládou Rakouské republiky o zam stnávání ob an v p íhrani ních oblastech. 105 Druhá zmín ná dohoda se týká zam stnávání pendler osob z okres B eclav, Znojmo, Jind ich v Hradec,

106

. Je ur ena pro zam stnávání

eské Bud jovice,

eský Krumlov a

Prachatice. Zájemci o práci v Rakousku z p íhrani ních oblastí, viz. výše, zde musí mít minimáln

jeden rok trvalé bydlišt . P íhrani ní pracovník musí pracovat v Rakousku

v okresech Freistadt, Rohrbach a Urfahr-venkov v Horním Rakousku a v okresech Gänserdorf, Gmünd, Hollabrunn, Horn, Mistelbach a Weidhofen/Thaya v Dolním Rakousku. Pracovní povolení je t mto osobám vydáváno až na dvanáct m síc , po uplynutí mohou požádat o volný pohyb na rakouském pracovním trhu. Pracovní povolení snáze získávají kvalifikované osoby pro výkon ur ité profese. Výjimkou

je

ud lování

pracovního

povolení

osobám

nekvalifikovaným.

Mezi

nekvalifikovanými osobami mají v tší šanci usp t sezónní pracovníci v zem d lství, lesnictví a gastronomii. Velké šance na získání pracovního povolení mají pracovníci, kte í jsou zam stnání jako diplomované zdravotní sestry, ezníci, elektriká i, svá e i, kucha i, íšníci, servírky, mechanici, instalaté i, tesa i a truhlá i. 107

6.4

P eshrani ní spolupráce Hlavním smyslem p eshrani ní spolupráce je posílení a rozvíjení vzájemných vztah ,

ale také omezení státních hranic, které brání v socioekonomickém rozvoji p íhrani ních region . Je také základním nástrojem, díky kterému je v p íhrani ních oblastech posílen ekonomický

rozvoj. Ekonomická zaostalost p íhrani ních oblastí, která pramení z jejich

okrajového umíst ní v rámci státu, má negativní vliv na ekonomickou situaci celé zem . 105

Dostupný z www: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rakousko/pracovni-podminky-vrakousku/1000794/43151/#b1 106 lov k dojížd jící pravideln za prací p es hranice státu 107 Dle informací AMS ( Arbeitsmarktservice Österreich ) Dolní Rakousko

90

Z tohoto d vodu se za ala praktikovat p eshrani ní spolupráce, která je založena p edevším na poskytování finan ních prost edk . K tomuto ú elu vznikly iniciativy spole enství108. Rakousko je velmi blízkým sousedem

eské republiky, a to nejen po stránce

geografické, ale také kulturní a p edevším historické. P eshrani ní spolupráce Rakouska s eskou republikou byla zahájena již v roce 1987 formou Rámcového programu spolupráce mezi Dolními Rakousy a Jihomoravským krajem. Tento program byl zam en hlavn na oblasti v dy, výzkumu, výchovy, sportu a kultury.109 P eshrani ní spolupráce se stala pro programové období 2007 - 2013 sou ástí Cíle Evropská územní spolupráce. Byl vytvo en opera ní program P eshrani ní spolupráce R - Rakousko, který navazuje na úsp šn 110

Interreg III A

realizovanou Iniciativu Spole enství

R - Rakousko v programovém období 2004 - 2006.111 P edpokládá se

kontinuální pokra ování v programovacím období 2007 - 2013. V opera ním programu se zohlední nové podmínky, které jsou ur eny Evropskou komisí pro Evropskou územní spolupráci. Tento opera ní program je ur en pro eské kraje Jiho eský, Jihomoravský a Vyso ina a pro rakouské regiony Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland Nordteil, Mühlviertel a m sto Víde . 112 ídícím orgánem opera ního programu P eshrani ní spolupráce stran

R - Rakouska na

eské je Ministerstvo pro místní rozvoj R a na stran rakouské Ú ad spolkové vlády

Dolního Rakouska. O finan ní podporu mohou žádat ve ejnoprávní instituce a neziskové organizace. Opera ní program je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj113. Na opera ní program je z fond Evropské unie vy len no 107, 44 mil. EUR, které mají být z eských a rakouských národních zdroj dopln ny o 18, 96 mil. EUR.114 Opera ní program je ur en na zlepšení dopravní dostupnosti p eshrani ního regionu, ochranu životního prost edí, podporu rozvoje p eshrani ní infrastruktury a služeb cestovního ruchu, podporu vzd lávání a sociální integrace, podporu spolupráce hospodá ských subjekt a

108

Zvláštní programy strukturální politiky EU ur ené k ešení specifických problém , které se dotýkají celého území EU 109 R – Rakousko: možnosti a limity vzájemné spolupráce/ E. Cihelková a kolektiv, 2004, ISBN 80-245-0827-3 110 Interreg III A – p ímá spolupráce mezi sousedními regiony, vede k rozvoji p eshrani ních hospodá ských a sociálních center na základ spole ných strategií udržitelného rozvoje, podporuje aktivity v sousedních p íhrani ních regionech 111 Dostupný z www: http://www.crr.cz/index.php?did=806 112 Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/op-preshranicni-spoluprace-cr-rakousko 113 ERDF ( European Regional Development Fund ) vznikl v roce 1974 jako základní nástroj regionální politiky k financování strukturální pomoci prost ednictvím regionálních rozvojových program ur ených nejvíce postiženým oblastem a ke snižování meziregionálních nerovností, je jedním ze strukturálních fond EU 114 Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/op-preshranicni-spoluprace-cr-rakousko

91

transferu technologií, podporu p eshrani ní spolupráce územních samospráv na obou stranách hranice. Opera ní program je rozd len na t i prioritní osy115 Prioritní osa 1 – Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how Evropská unie vy lenila na prioritní osu 1 z fond EU 51,8 mil. EUR, ili 48,2 % Opera ního programu

R - Rakousko. Prioritní osa 1 zahrnuje ty i oblasti podpory,

viz. p íloha . 6. V rámci prioritní osy 1 mohou být podpo eny nap íklad projekty posílení spolupráce mezi regionálním hospodá stvím, univerzitami, výzkumnými institucemi a dalšími organizacemi, zlepšování kvality p eshrani ní infrastruktury, vytvo ení sít nabídek služeb cestovního ruchu, vypracování p eshrani ního programu prevence sociálních rizik, zlepšení integrace žen a znevýhodn ných skupin, posilování mobility pracovní síly a student apod. Prioritní osa 2 – Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj Na prioritní osu 2 je z fond EU vy len no 49,2 mil. EUR, ili 45,8 % Opera ního programu

R - Rakousko. Prioritní osa 2 zahrnuje t i oblasti podpory, viz. p íloha

. 21. Do této skupiny pat í projekty jakou jsou nap íklad podpora integrovaných dopravních systém

a ekologi t jší dopravy, podpora logistiky v kombinované

doprav , harmonizace p edpis

SEA116, ochrana p ed p írodními katastrofami a

náprava škod vzniklých na životním prost edí a vysoké závislosti na fosilních energiích, zavád ní systému environmentálního managementu, podpora ekologického vzd lávání a vydávání vzd lávacích a propaga ních materiál , podpora p eshrani ní koncepce územního plánování apod. Prioritní osa 3 – Technická pomoc Nejmenší

ást z fond

Evropské unie je vy len na na prioritní osu 3, a to

6,4 mil. EUR, které p edstavují pouze 6 % Opera ního programu

R - Rakousko.

Prioritní osa 3 zahrnuje aktivity, které jsou spojeny s ízením programu.V rámci této prioritní osy mohou být financovány nap íklad platy pracovník zapojených do ízení Opera ního programu

R - Rakousko, výb r projekt , monitoring projekt

a

programu, poskytování informací a provád ní propagace apod.

115

Dostupný z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/op-preshranicni-spoluprace-cr-rakousko Proces SEA slouží k posuzování vliv na životní prost edí, v rámci procesu SEA jsou posuzovány koncepce uvedené v § 3 písm. b) a § 10a odst. 1) zákona 116

92

Záv r Z hospodá ského hlediska je více než z ejmé, že vstup Rakouska do Evropské unie byl správným krokem. Zvít zil pragmatický p ístup Rakouska v otázce vstupu do EU. Jeho p i len ní k Evropské unii p sobilo na hospodá ství vyložen pozitivními efekty. Rakousko se stalo konkurenceschopn jším a internacionáln jším státem. Za velmi d ležité pozitivum vstupu do EU lze ozna it urychlení liberalizace a privatizace. Nejd ležit jším efektem pro hospodá ství Rakouska byl rovnoprávný p ístup na vnit ní trh Evropské unie, zejména se jednalo o

asové úspory, možnost dodávek JIT,

doprovodné dokumenty dodávek a volný obchod se zem d lskými a potraviná skými výrobky. Rakouské hospodá ství po druhé sv tové válce bylo obnoveno pomocí Marschallova plánu. Pomoc USA Rakousku byla poskytnuta ve form

investic zejména na podporu

potravin, paliva a venkova. Díky této pomoci se Rakousku poda ilo znovu obnovit hospodá ský r st. V této dob dominovalo p edevším pr myslovou výrobou. Snížené tempo hospodá ského r stu, spojené se vstupem do EU, se velmi rychle obnovilo. V rámci posledních let Rakousko t žilo z rozší ení EU o státy st ední a východní Evropy v roce 2004. K výraznému poklesu HDP Rakouska v d sledku finan ní krize dochází v roce 2008. Hlavní faktor poklesu rakouského hospodá ství byl zap í in n zejména pr myslovou výrobou a následn zahrani ní poptávkou. Ekonomická spolupráce Rakouska se

státy EHS

probíhala

již

50. let 19. století. I p es lenství v ESVO se Rakousko stále ucházelo o

na konci lenství v ES

s domn ním, že p isp je k oživení jeho ekonomiky. Snahy Rakouska o p i len ní ustaly až v 70. letech, kdy se spokojilo s uzav ením dohody o volném obchodu s pr myslovými výrobky. Díky této dohod

byla vytvo ena zóna volného obchodu mezi státy ES a

Rakouskem. V 80. letech p isp lo k ekonomické spolupráci Rakouska s ES podepsání Lucemburské dohody, která tuto spolupráci více prohlubuje. Oficiální žádost o p istoupení podalo Rakousko dne 17. ervence 1989 a Evropská unie zahájila s Rakouskem p ístupová jednání dne 1. února 1993. P ístupová smlouva byla podepsána dne 24. ervna 1994 a právoplatným lenem Evropské unie se stalo dne 1. ledna 1995, spole n se Švédskem a Finskem. D vodem, pro se Rakousko p i lenilo k EU až ve tvrté fázi rozší ení, byla jeho neutralita z roku 1955, která byla p ekážkou západních integra ních snah. Po prostudování dostupné literatury, týkající se argument

pro a proti

lenství

Rakouska v EU, jsem dosp la k názoru, že nejv tším pozitivem vstupu je posílení jeho pozice

93

v Evropské unii a jeho vn jší bezpe nosti v rámci SZBP a p ístup rakouských pr myslových a zem d lských produkt k evropskému trhu. Možnými negativy vstupu do EU jsou ohrožení jeho neutrality, velké zm ny v oblastech politických, ekonomických, sociálních a ekologických, ohrožení menších podnik vlivem silné konkurence ze strany EU a zrušení ochrany domácího trhu. Ekonomický vývoj Rakouska po vstupu do EU z dostupných materiálových prognóz a analýz vnímám jako pozitivum pro rakouské hospodá ství. Zvýšil se po et investor z ad malých a st edních podnik a rakouské firmy více investovaly do zemí st ední a východní Evropy. Paradoxn ovšem m že nastat situace, která je zap í in na sou asnou globální ekonomickou krizí. Jestliže Rakousko profitovalo do sou asné doby ze svých investic ve výše zmi ovaných „problémových destinacích“, dle mého názoru je více než pravd podobné, že v období ekonomické recese bude návratnost t chto vložených investic složit jší. V oblasti rakousko- eské spolupráce zcela z ejm

p evládají pozitivní výsledky

vzájemné spolupráce. I p es tyto „úsp chy“ jsem nabyla p esv d ení, že spolupráce dvou sousedních stát , které m ly historicky k sob velice blízko, by mohla být zcela ur it efektivn jší. Velké rezervy vidím p edevším v komunikaci (v otázkách využívání Jaderné elektrárny Temelín a Benešových dekret ) v oblasti rakouského pracovního trhu v rámci poskytování pracovních p íležitostí ob an m K vy ešení t chto problém

eské republiky a propojenosti infrastruktury.

je zapot ebí vyšší míra oboustranné tolerance a vzájemné

porozum ní. Po prostudování materiál , týkajících se budoucího hospodá ského vývoje Rakouska, lze shrnout vládní opat ení na podporu oslabeného rakouského hospodá ství vlivem finan ní krize, která se projevila na negativním hospodá ském vývoji, poklesu trendu nezam stnanosti a zvýšeném schodku ve ejných financí nad reten ní hodnotu 3 %. Dle mého názoru je velmi pozoruhodné, jaká opat ení vláda využívá k ešení otázek zmírn ní dopad finan ní krize na hospodá ství Rakouska. V sou asné dob

eší vláda eské republiky obdobná opat ení. V Rakousku, na rozdíl

od eské republiky, bylo zavedeno tzv. šrotovné, jedná se o p ísp vek ve výši 1 500 EUR. Na rakouském hospodá ství se toto opat ení projevilo zna ným navýšením prodeje automobil a v kone ném d sledku bylo chápáno jako velice pozitivní stimul pro navýšení a oživení rakouské ekonomiky. Další formou vládní podpory ke stabilizaci a následnému oživení ekonomiky jsou tzv. konjunkturní balí ky. První balí ek je ur en zejména na podporu malých a st edních podnik , druhý balí ek na dodate né prost edky v ekonomice, nap íklad bezplatný poslední ro ník školky. Za povšimnutí také stojí da ová reforma a balí ek na podporu 94

pracovního trhu. Reforma má zlepšit finan ní situaci rodin a OSV . Aby vláda zabránila r stu nezam stnanosti, stanovila balí ek na podporu pracovního trhu s cílem udržet 30 000 pracovních míst rozší ením zkrácené pracovní doby, s podporou vzd lání mládeže a žen na mate ské dovolené. Zejména pro

eskou republiku, kde se míra nezam stnanosti

vlivem finan ní krize stále zvyšuje, by Rakousko v tomto kroku m lo být velkým vzorem. Na základ prostudovaných materiál k tématu mé diplomové práce jsem dosp la k názoru, že Rakousko je i v sou asné globální recesi hospodá sky a politicky stabilním státem. Jako pozitivum ovšem mohu vyzdvihnout pragmatická opat ení rakouské vlády v oblasti již zmín né finan ní krize. Z dostupných prostudovaných hospodá ských dokument finan ních stimul

a vládních opat ení k otázkám již zmín né finan ní krize, jsem

p esv d ena o tom, že by se mnohé z nich s nejv tší pravd podobností mohly implementovat do podmínek eské ekonomiky. Je z ejmé, že Rakouská vláda zareagovala na finan ní krizi v as, a tím zmírnila její dopady.

95

Seznam použité literatury a zdroj Tišt né dokumenty 1. D jiny Rakouska / V. Veber, 2002, ISBN 80-7106-491-2 2. Komparace politických systém II. / B. íhová a kolektiv, 1999, ISBN 80-7079-107-1 3. The Economics of the European Union and the economies of Europe / Larry Neal, Daniel Barbezat, 1998, ISBN 0-19-511068-4 4. Hospodá ský vývoj Rakouska, Švédska a Finska po vstupu do Evropské unie / E. Karpová, 2000, ISBN 80-245-0050-7 5. Hospodá ský vývoj Rakouska, Švédska a Finska po vstupu do EU: komparativní souvislosti a charakteristiky významné pro zem st ední a východní Evropy / E. Karpová, 2006, ISBN 80-245-1072-3 6. Komparativní pohled na lenskou základnu Evropské unie / I. Ku erová, 2002, ISBN 80-245-0406-5 7. P edvstupní o ekávání a realita plného lenství: zkušenosti lenských zemí EU a jejich relevance po R / J. Dürr, D. Marek, 2002, ISBN 80-244-05685-2 8.

R – Rakousko: možnosti a limity vzájemné spolupráce/ E. Cihelková a kolektiv, 2004, ISBN 80-245-0827-3

Elektronické dokumenty 9. http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/rakousko-2009-03-20.pdf - Souhrnná teritoriální informace Rakousko, Zastupitelský ú ad R ve Vídni, aktualizace 20. 3. 2009 10. http://www.psp.cz/cgi-bin/win/kps/pi/prace/pi-5-130.doc - Informace ve ejnosti p ed vstupem do EU ( Finsko, Švédsko, Rakousko ), Parlamentní institut, b ezen 1999 11. http://www.psp.cz/cgi-bin/win/kps/pi/prace/pi-1-083.doc - Argumenty pro a proti lenství v EU ( Finsko, Švédsko, Rakousko ), Parlamentní institut, zá í 1995 12. http://wko.at/statistik/jahrbuch//2009_kap13_de.pdf - Wirtschaftskammer Österreich, Statistisches Jahrbuch der WKO, Budget 13. http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2009:166:0007:0011:CS:PDF Stanovisko Rady EU k aktualizovanému programu stability Rakouska na období 2008 – 2013, Rada EU, 7. ervence 2009 14. http://wko.at/statistik/eu/europa-wirtschaftsleistung.pdf - Wirtschaftskammer Österreich, Wirtschaftsleistung

96

15. http://wko.at/statistik/eu/europa-arbeitslosenquoten.pdf- Wirtschaftskammer Österreich, Arbeitslosenquoten 16. http://wko.at/statistik/eu/europa-exporteimporte.pdf- Wirtschaftskammer Österreich, Exporte/Importe 17. http://wko.at/statistik/eu/europa-BIPjeEinwohner.pdf- Wirtschaftskammer Österreich, BIP je Einwohner 18. http://wko.at/statistik/eu/europa-wirtschaftswachstum.pdf - Wirtschaftskammer Österreich, Wirtschaftswachstum 19. http://wko.at/statistik/eu/europa-inflationsraten.pdf- Wirtschaftskammer Österreich, Inflationsraten 20. http://wko.at/statistik/eu/europa-zinsen.pdf- Wirtschaftskammer Österreich, Zinsentwicklung 21. http://wko.at/statistik/eu/europa-beschaeftigtenentwicklung.pdf- Wirtschaftskammer Österreich, Beschäftigungsentwicklung 22. http://wko.at/statistik/eu/europa-investitionsquoten.pdf- Wirtschaftskammer Österreich, Investitionsquoten 23. http://wko.at/statistik/eu/europa-staatsausgaben.pdf- Wirtschaftskammer Österreich, Staatsausgaben 24. http://wko.at/statistik/eu/europa-defizit.pdf- Wirtschaftskammer Österreich, Öffentliches Defizit 25. http://wko.at/statistik/eu/europa-verschuldung.pdf- Wirtschaftskammer Österreich, Öffentliche Verschuldung 26. http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?AngID=1&StID=347324&DstID=17 Wirtschaftskammer Österreich, Daten für Österreich 27. http://wko.at/statistik/prognose/prognose.pdf - Wirtschaftskammer Österreich, Wirtschaftslage und Prognose, erven 2009

Internetové zdroje 28. http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000794/ - businessinfo.cz, Základní informace o teritoriu 29. http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-vnitropoliticka-charakteristika/2/1000794/ - businessinfo.cz, Vnitropolitická charakteristika 30. http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Rakousy - wikipedia.org, Základní informace o Dolním Rakousku 97

31. http://www.wieninternational.at/node/3503?SESS88d3916a5a538ac67daaf1cded7e82f 4=10e3abd18659d4e1164c9e4a3e3b5369 – wieninternational.at, Víde – mezinárodní m sto 32. http://www.ecns.cz/ecns/cz/informace/regiony/styrsko.asp - ecns.cz, Spolková zem Štýrsko 33. http://studena.valka.cz/rakousko_1945-1955.htm - studena.valka.cz, Rakouská cesta ke svobod 1945 - 1955 34. http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/d_mira_inflace - eský statistický ú ad, Míra inflace 35. http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000794/- businessinfo.cz, Ekonomická charakteristika zem 36. http://www.agroenvi.cz/default.asp?ch=246&typ=1&val=59066&ids=0 – agroenvi.cz, Rakousko zvyšuje výdaje státního rozpo tu na podporu zem d lství, 6. 5. 2007 37. http://www.businessinfo.cz/cz/aktuality-z-teritorii/rakousko-zaznamenalo-necekanenizky-deficit/14645/- businessinfo.cz, Rakousko zaznamenalo ne ekan nízký deficit státního rozpo tu, 29. 1. 2009 38. http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zahranicni-obchod-zeme/6/1000794/ businessinfo.cz, Zahrani ní obchod zem 39. http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-financni-a-danovy-sektor/5/1000794/ businessinfo.cz, Finan ní a da ový sektor 40. http://advantageaustria.org/cz/zentral/about_austria/investieren/standort/zahlen_fakten .cs.jsp - advantageaustria.org, Rakousko jako hospodá ská lokalita 41. http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-investicni-klima/9/1000794/ businessinfo.cz, Investi ní klima 42. http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-scr/7/1000794/ - businessinfo.cz, Obchodní a ekonomická spolupráce s R 43. http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/business-ve-svete/clanek.phtml?id=642002 - aktualne.cz, Peníze na šrotovné v Rakousku vydržely jen t i m síce, 9. 7. 2009 44. http://www.businessinfo.cz/cz/aktuality-z-teritorii/25-hlavnich-bodu-v-boji-protikrizi/15353/- businessinfo.cz, 25 hlavních bod v boji proti krizi, 5. 8. 2009 45. http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/link-dossier/neutrln-stty-eu - euractiv.cz, Neutrální státy EU 46. http://www.euroskop.cz/386/sekce/rakousko-v-evropske-unii/ - euroskop.cz, Rakousko v Evropské unii

98

47. http://www.businessinfo.cz/cz/aktuality-z-teritorii/rakouske-exporty-v-dubnu-2009drasticky-poklesly-o/15272/- businessinfo.cz, Rakouské exporty v dubnu 2009 drasticky poklesly – o 28 %, 3. 7. 2009 48. http://www.strukturalnifondy.info/clanek.php?clanek=877 – strukturalnifondy.info, P ed deseti lety vstoupili do unie. A vyd lali, 31. 12. 2004 49. http://www.euroskop.cz/821/sekce/rakouske-predsednictvi-1-1---30-6-2006/#obsah euroskop.cz, Hlavní priority rakouského p edsednictví 50. http://www.euroskop.cz/gallery/6/1867-rakousko_se_ujalo.doc - euroskop.cz, Rakousko se ujalo p edsednictví EU 51. http://old.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=19681 - Ministerstvo zahrani ních v cí, Priority R b hem rakouského p edsednictví v Rad EU ( leden – erven 2006 ) 52. http://www.euractiv.cz/socialni-politika/clanek/ep-schvlil-institut-pro-rovnost-pohlav - euractiv.cz, EP schválil institut pro rovnost pohlaví, 15. 3. 2006 53. http://europa.eu/lisbon_treaty/index_cs.htm - europa.eu, Lisabonská smlouva 54. http://www.euroskop.cz/38/8931/clanek/rakousko-schvalilo-lisabonskou-smlouvu/ euroskop.cz, Rakousko schválilo lisabonskou smlouvu, 10. 4. 2008 55. http://www.euroskop.cz/8725/sekce/volby-do-ep-2009/- euroskop.cz, Volby do EP 2009 a 2004 56. http://www.europarl.europa.eu/parliament/archive/elections2009/cs/austria_cs_txt.htm l - europarl.europa.eu, Výsledky evropských voleb v roce 2009 57. http://old.mzv.cz/wwwo/default.asp?id=27405&ido=2029&idj=1&amb=85&ParentID O – Ministerstvo zahrani ních v cí, Diplomatické styky eskoslovensko/ R Rakouská republika 58. http://www.ct24.cz/svet/18071-cesko-rakouska-parlamentni-komise-k-temelinu-koncizbytek-je-na-expertech/ - ct24.cz, esko-rakouská parlamentní komise k Temelínu kon í, zbytek je na expertech, 9. 6. 2008 59. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rakousko/pracovni-podminky-vrakousku/1000794/43151/#b1- businessinfo.cz, Pracovní podmínky v Rakousku 60. http://www.crr.cz/index.php?did=806 – Centrum pro regionální rozvoj eské republiky, OP p eshrani ní spolupráce R – Rakousko, 21. 4. 2009 61. http://www.strukturalni-fondy.cz/op-preshranicni-spoluprace-cr-rakousko - Fondy Evropské unie, Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko – eská republika 2007 - 2013

99

62. http://www.ct24.cz:8001/ekonomika/45836-rakousko-definitivne-rozhodlo-pracovnitrh-zustane-cechum-zavreny/ - ct24, Rakousko definitivn rozhodlo: Pracovní trh z stane ech m zav ený, 17. 2. 2009 63. http://www.financninoviny.cz/eu/zpravy/rakouska-vlada-zopakovala-ze-pracovni-trhdo-roku-2011-neuvolni/360912&id_seznam - finan ní noviny.cz, Rakouská vláda zopakovala, že pracovní trh do roku 2011 neuvolní, 17. 2. 2009 64. http://www.export.cz/exportcz/Teritori%C3%A1ln%C3%ADinformaceDB/Detailinfor macest%C3%A1tuDB/tabid/91/Default.aspx?GROUP=10&CNTR=1 - export.cz, Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru zem 65. http://www.statistik.at/web_en/statistics/national_accounts/gross_domestic_product/an nual_data/029245.html - Statistics Austria, Gross domestic produkt, 10. 6. 2009 66. http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-3EA9846B6F4B4C49/cds/xsl/legislativa_metodika_9608.html?year=0 - eská da ová zpráva, Mezinárodní da ové vztahy s Rakouskem 67. http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/austria-not-to-open-its-labour-market-toczechs-during-crisis/376987&id_seznam=1794?id=376977 - eské noviny.cz, V dob krize Rakousko sv j pracovní trh ech m neotev e, 14. 5. 2009 68. http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/fiskalni-impulsy-jsou-v-krizidulezite-ale-je-treba-vedet-kdy-s-nimi-prestat-rika-komise-006180 - euractiv.cz, Fiskální impulsy jsou v krizi d ležité, ale je t eba v d t, kdy s nimi p estat: íká Komise, 24. 6. 2009 69. http://www.cil3.cz/preshranicni_spoluprace_cr_rakousko.htm - Centrum pro regionální rozvoj eské republiky, P eshrani ní spolupráce R - Rakousko

100

Seznam tabulek, graf a obrázk použitých v textu Seznam tabulek Tabulka 1 Spolkové zem Rakouska......................................................................................9 Tabulka 2 Složení Národní rady po volbách 2008 ................................................................12 Tabulka 3 Obchodní bilance Rakouska v letech 2004 – 2008...............................................50 Tabulka 4 Vývoj podílu zahrani ního obchodu na HDP v letech 2004 – 2008 .....................50 Tabulka 5 Teritoriální struktura Rakouska v roce 2008 ........................................................52 Tabulka 6 Komoditní struktura Rakouska v roce 2008.........................................................56 Tabulka 7 Státní rozpo et Rakouska v letech 2003 – 2007...................................................57 Tabulka 8 Zahrani ní zadluženost a dluhová služba Rakouska v letech 2005 – 2008 ...........58 Tabulka 9 Bilan ní suma rakouských bank ..........................................................................59 Tabulka 10 Vývoj rakouských PZI v letech 1997 – 2005 .....................................................61 Tabulka 11 Invetsi ní toky rakouských PZI v letech 2006 – 2007........................................62 Tabulka 12 Teritoriální struktura rakouských aktivních a pasivních PZI v roce 2005 ...........63 Tabulka 13 Priority eské republiky b hem rakouského p edsednictví ................................70 Tabulka 14 Bilance vzájemné esko-rakouské obchodní vým ny v letech 2002- 2008.........83 Tabulka 15 Komoditní struktura eského vývozu a dovozu v roce 2008 ..............................87

Seznam graf Graf 1 Cizinci žijící v Rakousku ..........................................................................................10 Graf 2 Náboženské složení rakouského obyvatelstva ...........................................................10 Graf 3 Demografické složení obyvatelstva Rakouska..........................................................11 Graf 4 Nejvýznamn jší rakouská pr myslová odv tví podle výše obratu v roce 2006 ..........14 Graf 5 Podíl jednotlivých služeb na hrubé p idané hodnot v roce .......................................16 Graf 6 Tempo r stu HDP Rakouska v letech 1986 - 1995 ...................................................28 Graf 7 Hospodá ský vývoj Rakouska v letech 1986 – 1995..................................................28 Graf 8 Vývoj HDP Rakouska v letech 2004 – 2008 .............................................................29 Graf 9 Vývoj míry inflace Rakouska v letech 2004 – 2008 ..................................................31 Graf 10 Vývoj nezam stnanosti Rakouska v letech 2004 - 2008 ..........................................32 Graf 11 Tempo r stu HDP Rakouska v letech 2004 - 2008 ..................................................32 Graf 12 Hospodá ský vývoj Rakouska v letech 1996 – 2008................................................33 Graf 13 Vývoj nezam stnanosti Rakouska v letech 2004 – 2008..........................................36 Graf 14 Referendum Rakouska o vstupu do EU...................................................................46 Graf 15 Komoditní struktura vývozu Rakouska v roce 2008 ................................................54 Graf 16 Komoditní struktura Rakouska v roce 2008 ............................................................55 Graf 17 Odv tvová struktura aktivních investic v roce 2005 ................................................64 Graf 18 Odv tvová struktura rakouských pasivních investic v roce 2005 .............................65 Graf 19 Výsledky voleb do EP v Rakousku .........................................................................73 Graf 20 Po et k esel Rakouska v EP....................................................................................73 Graf 21 Komoditní struktura vývozu eská republika - Rakousko v roce 2008....................88 Graf 22 Komoditní struktura dovozu eská republika - Rakousko v roce 2008....................88

Seznam obrázk Obrázek 1 Spolkové zem Rakouska ...................................................................................20

101

Seznam p íloh P íloha 1 Hospodá ský vývoj Rakouska v letech 1990- 2010 .............................................103 P íloha 2 Grafické znázorn ní hospodá ského vývoje Rakouska v letech 1990 - 2010 .......104 P íloha 3 Grafické znázorn ní vývoje míry exportu a importu Rakouska v letech 1990 - 2010 ................................................................................................................105 P íloha 4 Grafické znázorn ní r stu HDP, míry inflace a nezam stnanosti v letech 1990- 2010 .................................................................................................................105 P íloha 5 Hlavní makroekonomické ukazatele EU .............................................................106 P íloha 6 Grafické znázorn ní vývoje hrubých investic Rakouska v letech 2005 – 2010 ....109 P íloha 7 Grafické znázorn ní vývoje pr myslové výroby Rakouska v letech 2005 – 2010................................................................................................................109 P íloha 8 Grafické znázorn ní soukromé spot eby v letech 2005 – 2010 ............................110 P íloha 9 Grafické znázorn ní vývoje salda ve ejných financí v letech 2005 – 2010 ..........110 P íloha 10 Grafické znázorn ní struktury tvorby HDP Rakouska v roce 2008....................111 P íloha 11 Grafické znázorn ní základní struktury rakouské ekonomiky v roce 2008.........112 P íloha 12 Grafické znázorn ní teritoriální struktury rakouského vývozu a dovozu v roce 2008.................................................................................................................113 P íloha 13 Platební bilance Rakouska v letech 2003 – 2007...............................................114 P íloha 14 Celková mezinárodní investi ní pozice Rakouska v letech 2003 – 2007............114 P íloha 15 Investi ní toky Rakouska dle teritoriální struktury PZI v letech 2006 – 2007 ....115 P íloha 16 Nejd ležit jší firmy ve vzájemném esko-rakouském obchod v roce 2008......116 P íloha 17 Nejvýznamn jší rakouští investo i v eské republice v roce 2008.....................116 P íloha 18 Vzájemná esko-rakouská vým na služeb v letech 2003 – 2008 .......................117 P íloha 19 Struktura vzájemného esko-rakouského obchodu se službami v roce...............117 P íloha 20 Regiony p eshrani ní spolupráce R –Rakouska ..............................................118 P íloha 21 Struktura Opera ního programu Cíl Evropksá územní spolupráce Rakousko- eská republika.........................................................................................119 P íloha 22 Silné a slabé stránky rakouského hospodá ství po vstupu do EU metodou SWOT..........................................................................................................119

102

P íloha 1 Hospodá ský vývoj Rakouska v letech 1990- 2010

R st HDP 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

4,6 3,6 2,4 0,3 2,7 1,9 2,6 1,8 3,6 3,3 3,4 0,8 0,9 1,2 2,5 2,9 3,4 3,1 1,8 -3,4 0,5

Míra inflace 3,3 3,3 4,1 3,6 3,0 2,2 1,9 1,3 0,9 0,6 2,3 2,7 1,8 1,3 2,1 2,3 1,5 2,2 3,2 0,5 1,2

Míra nezam stnanosti 5,4 5,8 5,9 6,8 6,5 6,6 7,0 7,1 7,2 6,7 5,8 6,1 6,9 7,0 7,1 7,3 6,8 6,2 5,8 7,4 8,5

Míra exportu +8,4 +3,4 +2,6 -3,4 +8,7 +6,5 +4,5 +16,5 +8,1 +7,7 +13,1 +6,3 +4,8 +2,9 +12,7 +3,2 +6,8 +8,7 +0,9 -15,1 +0,7

Míra importu +8,6 +6,1 +1,2 -4,4 +10,3 +7,0 +4,5 +9,4 +7,1 +6,9 +10,9 +5,5 -0,1 +6,0 +11,2 +2,9 +4,1 +8,0 +1,7 -11,2 +0,4

Saldo ve ejných rozpo t -2,4 -3,0 -2,0 -4,2 -5,0 -5,2 -3,8 -1,9 -2,4 -2,3 -1,5 +0,1 -0,5 -1,6 -3,8 -1,6 -1,6 -0,5 -0,4 -4,3 -5,8

Zdroj: http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?angid=1&stid=374116&dstid=17&opennavid=0, údaje v %

103

P íloha 2 Grafické znázorn ní hospodá ského vývoje Rakouska v letech 1990 - 2010

20 15 10 5

19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

0 -5

-10 -15 -20 R st HDP Míra exportu

Míra inflace Míra importu

Míra nezam stnanosti Saldo ve ejných rozpo t


104

P íloha 3 Grafické znázorn ní vývoje míry exportu a importu Rakouska v letech 1990 - 2010 20 15 10 5

20 10

20 08

20 06

20 04

20 02

20 00

19 98

19 96

19 94

-5

19 92

19 90

0

-10 -15 -20 Míra exportu

Míra importu


P íloha 4 Grafické znázorn ní r stu HDP, míry inflace a nezam stnanosti v letech 1990- 2010

10 8 6 4 2

19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

0 -2 -4 R st HDP

Míra inflace



105

P íloha 5 Hlavní makroekonomické ukazatele EU

HDP per capita podle PPS, rok 2008, EU27=100 250

200

150

100

50

0

2% 0% -2%

-4% -6% -8% -10% -12%

-14% -16% -18% -20%

ar sk o B ulh nsk o u Ru m o P olsk Litva ns ko E sto nsk o S lovega lsk o P ort u M alt a

ko

o

nsk o

ns E sto Litva

u Ru m

e nsk S lov E MU

EU

o ga lsk P ortu o ar sk B ulh

cie Fra n

ie B elg k o us Ra ko K ypr

106

ins ko S lov K ypr EU

sk o

cie Fra n E MU o Fins k

ie B elg u Ra ko

I rsk o bu rsk o m Lu ce

HDP - meziro ní r st, 1. tvrtletí 2009

Saldo ve ejných rozpo t k HDP, rok 2008 5,00% 3,00%

1,00%

-1,00%

-3,00%

-5,00%

-7,00%

Irsko

un Rum Ma lta

sko

o

sko Est on sk o n R um u sk o r B ulha b ... m Luc e Li tv a nsk o Slov i sk o n Sl ov e

Fi nsk

Ir sko o Po lsk Ky pr Ir sko

E U u sk o R ak o M alt a ko

g al s Po rtu ie Fr an c EM U

e B el g i

107

o Polsk

u rsko

sko

cie Fra na Litv nsko Esto o ga lsk Por tu EU n sko Slo ve EM U ie Belgvin sko Slo u sko Ra ko Kyp r ar Bu lh

mb Luc e o Fin sk

Ve ejný dluh k HDP, rok 2008

100%

80%

60%

40%

20%

0%

Meziro ní r st spot ebitelských cen, V. 2009 5%

4%

3%

2%

1%

0%

-1%

-2%

Ir sko g al sk o Po rt u b ... m L uc e

u sk o R ak o Ky pr k o ns Sl ov i

o

Zdroj: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav10103_eu_analyzy

ie Fr an cie B el g

rsk B ul ha . .. Luc e m M al ta B el g ie

o Fi nsk o Po lsk

EU ie Fr an c EM U ... g Po rtu

nsk o Sl ov e Ir sko o sk Est on Li tv a

108

E M Uu sk o R ak o sko Est on sk o n Sl ov i Ky pr EU

ko

nsk o Sl ov e o Fi nsk

o

rs B ul ha a M al t Po lsk

L i tv a nsk o u R um

Míra nezam stnanosti, IV. 2009 20%

15%

10%

5%

0%

P íloha 6 Grafické znázorn ní vývoje hrubých investic Rakouska v letech 2005 – 2010

6 4 2 %

0 -2

2005

2006

2007

2008

2009

2010

-4 -6 Hrubé investice


P íloha 7 Grafické znázorn ní vývoje pr myslové výroby Rakouska v letech 2005 – 2010 12 10 8 6 4 % 2

0 -2

2005

2006

2007

2008

2009

-4 -6 -8 Pr myslová výroba


109

2010

P íloha 8 Grafické znázorn ní soukromé spot eby v letech 2005 – 2010

3 2,5 2 % 1,5

1 0,5 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Soukromá pot eba


P íloha 9 Grafické znázorn ní vývoje salda ve ejných financí v letech 2005 – 2010

0 -0,5

2005

2006

2007

2008

2009

-1 -1,5 %

-2 -2,5 -3 -3,5 -4 -4,5

Saldo ve ejných rozpo t (% HDP)


110

2010

P íloha 10 Grafické znázorn ní struktury tvorby HDP Rakouska v roce 2008

Ostatní služby; 14,7%

Zem d lství,lesnictví, rybolov; 1,9%

T žba nerostných surovin; 0,5% Zpracovatelský pr mysl; 20,2%

Ve ejná správa, obrana, sociální pojišt ní; 5,5%

Výroba a rozvod energií a vody; 3%

Reality, pronájem, tržní služby; 18,7%

Stavebnictví; 7,1%

Obchod, opravy; 12,4% Bankovnictví a pojiš ovnictví; 5% Doprava a spoje; 6,4%

Ubytování a stravování; 4,6%


111

P íloha 11 Grafické znázorn ní základní struktury rakouské ekonomiky v roce 2008

Primární sektor; 1,87 % Sekundární sektor; 30,88 %

Terciární sektor; 67,25 %

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000794/

112

P íloha 12 Grafické znázorn ní teritoriální struktury rakouského vývozu a dovozu v roce 2008

Vývoz Rakouska Nizozemsko 1,8%

ína 1,6%

Slovensko 2,0%

Belgie 1,5%

Rumunsko 2,1%

Japonsko 0,9%

Slovinsko 2,2%

N mecko 29,7%

Špan lsko 2,4% Rusko 2,5% Polsko 2,8% Velká Británie 3,2%

Itálie 8,6%

Ma arsko 3,6% eská republika 3,7%

USA 4,4% Francie 3,8%

Švýcarsko 3,8%

Dovoz Rakouska Rumunsko 0,6% Slovinsko 1%

Slovensko 2% Nizozemsko 2,8%

ína 4,2%

Belgie 1,6% Japonsko 1,6%

Špan lsko 1,4% Rusko 2,1%

N mecko 40,5%

Polsko 1,8% Velká Británie 1,8% Ma arsko 2,7% eská republika 3,6%

Francie 3,1%

USA 2,9%

Švýcarsko 4,2%

Itálie 6,9%

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zahranicni-obchod-zeme/6/1000794/#sec2

113

P íloha 13 Platební bilance Rakouska v letech 2003 – 2007

Titul/rok B žný ú et z toho: bilance zboží bilance služeb z toho: cestovní ruch bilance výnos Kapitálový ú et z toho: p ímé investice portfoliové investice

2003

3 868

2004

4 936

2005

4 916

2006

7 258

2007

8 561

-1 535

-787

-1 427

331

1 252

7 851

7 973

9 371

9 719

11 963

4 282

4 730

5 399

5 614

6 078

-966

-983

-1 622

-1 479

-3 620

-496

-569

-240

-7 944

-10 281

7

-3 551

-290

-4 573

-3 141

4 032

-1 068

-10 926

11 502

21 861

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-financni-a-danovy-sektor/5/1000794/#sec2, údaje v mil. EUR

P íloha 14 Celková mezinárodní investi ní pozice Rakouska v letech 2003 – 2007

Sektor / rok P ímé investice Portfoliové investice Ostatní investice Devizové rezervy Mezinárodní investi ní pozice

2003

2004

2005

2006

2007

1,4

3,8

-6,9

-5,7

-2,8

-59,1

-61,4

-56,3

-72,1

-87,8

18,1

15,6

1,4

15,4

40,2

10,0

8,9

10,1

9,7

12,4

-29,5

-33,1

-51,8

-53,1

-40,7

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-financni-a-danovy-sektor/5/1000794/#sec3, údaje v % HDP

114

P íloha 15 Investi ní toky Rakouska dle teritoriální struktury PZI v letech 2006 – 2007

aktivní

Rumunsko

2006

4 719

I. pol. 2007

269

Rusko

1 206

1 828

Itálie

1 108

pasivní

N mecko

2006

3 321

I. pol. 2007

-11 351

Karibik

974

-23

-189

Špan lsko

774

105

912

390

491

2 579

Turecko

860

2 777

454

1 787

Nizozemsko

857

20

134

3 016

Ma arsko

788

1 133

Lucembur sko V. Británie Nizozems ko Belgie

119

1 115

Chorvatsko

-113

4 897

Itálie

65

9 098

Ukrajina

-232

124

Švýcarsko

-426

57

Švýcarsko

-495

360

Dánsko

-575

99

N mecko

-774

204

USA

-1 584

5 006

Polsko

-3 708

217

R

-11

-14

Celkem

7 935

14 042

Celkem

4 543

11 918

v tom: EU 15

2 056

-745

v tom: EU 15

5 250

8 038

4 619

10 674

SVE

349

-41

R

SVE

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-investicni-klima/9/1000794/#sec2, údaje v mil. EUR

115

P íloha 16 Nejd ležit jší firmy ve vzájemném esko-rakouském obchod v roce 2008

Vývoz eské republiky do Rakouska

Dovoz eské republiky z Rakouska

METALIMEX, a.s., Praha ŠKODA AUTO, a.s., Mladá Boleslav EUROPEAN DATA PROJEKT s.r.o., Praha UNIPETROL RAFINERIE a.s., Záluží FELTEN&GUILLEAUME, s.r.o., Praha 9 Panasonic AVC Network Czech, s.r.o., Plze PACKARD ELEKTRIC s.r.o., Bakov n.Jizerou K+K General Corporation, s.r.o., Ostrava BOSCH DIESEL JIHLAVA, Jihlava Stora Enso Timber Ždírec, s.r.o., Ždírec n.Doubr. PRAKAB a.s., Praha DU PONT-CONOCO CS s.r.o., Praha TAMOIL, s.r.o., Praha BONATRANS, a.s., Bohumín

OMV Praha, s.r.o., Praha FELTEN&GUILLEAUME, s.r.o., Praha 9 BAUMAX R, a.s., Praha ŠKODA AUTO, a.s., Mladá Boleslav EUROPEAN DATA PROJEKT s.r.o., Praha TRV – CARR epov Siemens Kolejová vozidla, s.r.o., Praha JC AUTOMOB.SOU ., eská Lípa Schwarzmüller Tschechien, s.r.o., Žebrák BOSCH DIESEL JIHLAVA, Jihlava MAN NUTZ, s.r.o., Bno CATIS s.r.o., Valtice PLATINUM LEAF s.r.o., Brno HENKEL R, Praha

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1000794/#sec5

P íloha 17 Nejvýznamn jší rakouští investo i v eské republice v roce 2008

Investor

Sektor

eská pobo ka/partner

Erste Bank Sparkassen

bankovnictví

Bank Austria Creditanstalt

bankovnictví

HVB Bank

Raiffeisenbank

bankovnictví

Raiffeisenbank, e-banka

Bramac Dachsysteme

stavební materiály

Bramac

Duropack Franz Haas Waffelmaschinen Industrie Greiner Extrusion Holzindustrie Schweighofer Kronospan

papírenství a obaly strojírenství strojírenství zpracování d eva zpracování d eva

Bupak Haas Profile Greiner nástrojárna Holzindustrie Schweighofer Ždírec Kronospan Jihlava

Orsil

stavební materiály, sklo

Orsil R

Voest Alpine Wienerberger Ziegelindustrie Baumax Spar OMV Strabag (Bau Holding Development)

zpracování kov stavební materiály obchodní et zec obchodní et zec erpací stanice stavebnictví

Voest Alpine Stahl Wienerberger cihlá ský pr mysl Baumax Interspar OMV Praha Strabag R, a.s.

eská spo itelna

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1000794/#sec5

116

P íloha 18 Vzájemná esko-rakouská vým na služeb v letech 2003 – 2008

2003 P íjmy Výdaje Saldo

9 834 13 119 -3 285

2004

2005

10 715 13 858 -3 143

8 796 13 985 -5 189

2006

2007

11 299 14 904 -3 605

2008

13 171 16 174 -3 003

12 828 17 460 -4 632

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1000794/#sec8, údaje v mil. K

P íloha 19 Struktura vzájemného esko-rakouského obchodu se službami v roce

Doprava - železni ní - silni ní Cestovní ruch - soukromá turistika Telekomunika ní služby Služby ve stavebnictví Pojiš ovací služby Autorské odm ny a licen ní poplatky Finan ní služby Služby výpo etní techniky Ostatní služby obchodní povahy - r zné obchodní, odborné, technické

P íjmy

4 293 1 015 2948 3 974 3 263

Výdaje

2 705 754 1 185 6 944 6 251

Bilance

1 588 261 1 763 -2 969 -2 989

490

632

-142

119 49

333 468

-214 -419

3

875

-872

1 147

278

769

649

384

265

2 515

3 466

-952

1 847

2 772

-925

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1000794/#sec8, údaje v mil. K

117

P íloha 20 Regiony p eshrani ní spolupráce R –Rakouska

Zdroj: http://www.cil3.cz/preshranicni_spoluprace_cr_rakousko.htm

118

P íloha 21 Struktura Opera ního programu Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko- eská republika

Prioritní osa 1- Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how Oblasti podpory Infrastruktura a služby spojené s podnikáním a inovacemi Cestovní ruch, kultura a ekonomika volného obchodu Rozvoj lidských zdroj , trh práce, vzd lávání a kvalifikace Prevence zdravotních a sociálních rizik, sociální integrace

Prioritní osa 2 - Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj Oblasti podpory Doprava a regionální dostupnost Životní prost edí a prevence rizik Udržitelné sít a struktury institucionální spolupráce

Prioritní osa 3 - Technická pomoc

Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=c303636d-5b5a-41d4-b61d738a86967e75

P íloha 22 Silné a slabé stránky rakouského hospodá ství po vstupu do EU metodou SWOT

Silné stránky

Využívání alternativních energetických zdroj R st výroby a oživení investic do nových ( kandidátských ) zemí EU Hospodá ská a ekonomická orientace na SRN Vzhledem ke geografické lenitosti vynikající infrastruktura Zna ný hospodá ský význam malých a st edních podnik Zna ný hospodá ský význam v oblasti cestovního turistického pr myslu Velký nár st exportu ( 2.místo v rámci EU ) Významný podíl vývozu zboží a služeb na HDP Realizovaná penzijní a da ová reforma Ú ast na výzkumných projektech v rámci EU

Slabé stránky

Absolutní odmítání využívání vlastních jaderných energetických zdroj Stagnace dynamiky vytvá ení nových pracovních míst Zna né ve ejné zadlužení Nár st zahrani ních investic v „neznámém prost edí“ ( Bulharsko, Rumunsko, Makedonie ) a s tím spojená rizika Drahá neutralita Zna ný nár st ve ejných výdaj k HDP Nebyla provedena administrativní reforma ve ejného sektoru Nebyla provedena restrukturalizace rakouských železnic Pokles zahrani ní poptávky vyvolané globální recesí m l negativní vliv na mezinárodní obchod

Zdroj: vlastní ze všech dostupných materiál

119

120

121

Rakousko: ekonomický vývoj a integrace v rámci EU

Recommend Documents