V chozí studie míry integrace nov ch ãlensk ch státu a angaïovanosti v rozhodovacích procesech EU

A network of independent policy centres in Central and Eastern Europe and Central Asia

Hlavní závûry •

•

•

•

V˘chozí studie míry integrace nov˘ch ãlensk˘ch státu a angaÏovanosti v rozhodovacích procesech EU

Nové ãlenské státy (NâS) jsou optimistiãtûj‰í ohlednû EU, zatímco staré ãlenské státy jsou angaÏovanûj‰í v záleÏitostech EU. Ze ãtyfiech nov˘ch ãlensk˘ch státÛ – Bulharska, âeské republiky, Loty‰ska a Polska – obãané Bulharska a Polska cítí, Ïe získali ze vstupu do EU maximum. Reprezentanti NâS jsou (v prÛmûru) vnímáni jako více aktivní, entusiastiãtí a s lep‰í perspektivou. Nové ãlenské státy mají men‰í zastoupení v pfiedsednictví v˘borÛ Evropského parlamentu, ve vedení politick˘ch stran Evropského parlamentu a mezi lobbisty v Bruselu.

Autor: Iveta KaÏoka, Centrum pro vefiejnou politiku PROVIDUS, Loty‰sko, 29. dubna 2014

V˘chozí studie byla provedena v rámci PASOS projektu ,,Roz‰ífiení a obãanství: Pohled do budoucna” financovaného z programu Evropa pro obãany. Partnery projektu jsou: PASOS (âeská republika), Evropsk˘ institut (Bulharsko), Centrum pro vefiejnou politiku PROVIDUS (Loty‰sko), Centrum pro demokracii a lidská práva CEDEM (âerná hora), Institut pro vefiejné otázky (Polsko), Centrum pro Euro-Atlantická studia (Srbsko). Podrobnûj‰í komparativní studie bude provedena v roce 2014. Úãelem této studie je prezentovat v˘sledky prÛzkumu o mífie integrace a angaÏovanosti nov˘ch ãlensk˘ch státÛ (NâS) v rozhodovacích procesech Evropské unie a formovat základy hlub‰í srovnávací studie. Závûry byly formulovány na základû: 1) Dvou dotazníkÛ: Nejnovûj‰ího Eurobarometru (jaro 2013) a prÛzkumu vefiejného mínûní uskuteãnûného pro úãely této studie ve ãtyfiech nov˘ch ãlensk˘ch státech v záfií 2013. 2) PrÛzkum existujících zdrojÛ v oblasti koncepce a indikátorÛ mûfiení angaÏovanosti NâS a star˘ch ãlensk˘ch státÛ (SâS). 3) Rozhovory vedené se tfiemi rÛzn˘mi stál˘mi pfiedstaviteli (Loty‰sk˘, Polsk˘ a Bulharsk˘) v Bruselu, dvûma poradci dvou rÛzn˘ch stran Evropského parlamentu (zelen˘ch, liberálÛ), jedním pfiedstavitelem kabinetu Evropské komise, dfiíve zamûstnancem Evropského parlamentu, s jedním dlouholet˘m lobbistou (30 let), s jedním ãlenem Rady ministrÛ, ãtyfimi pfiedstaviteli Evropského hospodáfiského a sociálního v˘boru – EHSV (ãlenové a administrativní pracovníci). Pro úãely této studie byla stanovena hranice mezi NâS a SâS rokem 2004, kdy probûhlo roz‰ífiení o zemû stfiední a v˘chodní Evropy. PfiiãemÏ Chorvatsko není zahrnuto do této kategorie, neboÈ vstoupilo do EU v roce 2013 a zatím o jeho ãlenství neexistuje dostatek relevantních dat.

PASOS je mezinárodní síÈ think-tankÛ 28 zemí v Evropû a stfiední Asii. Tû‰nov 1699/3, 110 00 Praha 1, Czech Republic Tel: +420 2223 13644 Email: [email protected] www.pasos.org © PASOS 2014, ISBN 978-80-87804-06-3

Projekt je financován z programu Evropské unie Evropa pro občany. Obsah této publikace je výhradní odpovědností autorů.

V˘chozí studie: Míra integrace nov˘ch ãlensk˘ch státÛ a míra jejich angaÏovanosti v rozhodovacích procesech EU, Autor: Iveta KaÏoka, PASOS/Centrum pro vefiejnou politiku PROVIDUS, 29. dubna 2014

Srovnávací zpráva, která bude vytvofiena na základû této v˘chozí studie se bude zab˘vat také dvûma pfiidruÏen˘mi státy âernou horou a Srbskem. Komparativní prÛzkum se bude dále zab˘vat také problémem, kter˘ byl zmínûn v nûkolika rozhovorech a to tím, Ïe kategorie NâS a SâS nemusí b˘t relevantní pro vyjádfiení rozdílÛ mezi státy EU, tak jako napfiíklad rozdíl mezi a)mal˘mi/velk˘mi státy, b)bohat˘mi/chud˘mi státy, c) se seversk˘m stylem fungování/ jin˘mi styly fungování státu.

I Vefiejné mínûní 1.1 Eurobarometr Anal˘za dat poskytnutá Standardním Eurobarometrem 79 (zaloÏená na dotaznících vefiejného mínûní z kvûtna 2013) 1 ukazuje nûkteré rozdíly mezi SâS a NâS. NâS jsou v prÛmûru více optimistické ohlednû EU (více dÛvûfiují EU, vidí ji v lep‰ím svûtle, ãastûji vûfií, Ïe se vûci ubírají tím správn˘m smûrem a pfiedpovídají lep‰í budoucnost pro EU). Zatímco, SâS jsou více angaÏovány v záleÏitostech EU: obãané SâS v prÛmûru vûfií ãastûji, Ïe ovlivÀují EU (jako obãané i jako ãlenské státy), mají jasnûj‰í pfiedstavu o obãanské náleÏitosti k EU a diskutují záleÏitosti EU ãastûji se sv˘mi pfiáteli a pfiíbuzn˘mi. Mezi SâS a NâS nejsou velké rozdíly ohlednû postojÛ k vystoupení z EU, ani jednotlivé kategorie nemají rozdílné povûdomí o základní institucionální struktufie EU.

Diskutuje Evropské politické záleÏitosti s pfiáteli a pfiíbuzn˘mi

Optimistick˘ ohlednû budoucnosti EU

Souhlasí, Ïe jeho/její hlas se v EU poãítá

Souhlasí, Ïe jeho/její zemû by mohla lépe ãelit budoucnosti mimo EU

SâS2 (medián v‰ech odpovûdí)

NâS3 (medián v‰ech odpovûdí)

72%

66%

(odchylka: 51% ·panûlsko; 78% Rakousko, Nûmecko, €ecko, Nizozemí, ·védsko) 55%

(odchylka: 46% Rumunsko; 76% Kypr)

(odchylka: 28% Portugalsko; 72% Dánsko) 33%

(odchylka: 28% Kypr; 64% Estonsko, Litva)

(odchylka: 11% €ecko; 56% Dánsko) 30%

(odchylka: 9% Kypr; 45% Malta) 30%

(odchylka: 21% Dánsko;

(odchylka: 17% Bulharsko;

59,5%

24%

1

Standardní Eurobarometr , Jaro 2013. Tabulky v˘sledkÛ. http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb/eb79/eb79_anx_en.pdf 2 Pro úãely tohoto ukazatele, „nov˘ ãlensk˘ stát“ je Bulharsko, Kypr, âeská republika, Estonsko, Maìarsko, Loty‰sko, Litva, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko. 3 Pro úãely tohoto ukazatele, „star˘ ãlensk˘ stát“ je Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Nûmecko, €ecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, ·panûlsko, ·védsko, Velká Británie.

2


53% Velká Británie) 68%

46% Kypr) 61,5%

(odchylka: 44% €ecko; 88% Lucembursko) 23%

(odchylka: 45% Kypr; 81% Malta) 29% (odchylka: 12% Kypr; 48% Litva)

Inklinuje k dÛvûfie v Evropskou unii

(odchylka: 13% €ecko, Portugalsko; 35% Dánsko) 34%

(odchylka: 13% Kypr; 54% Bulharsko)

EU vyvolává pozitivní dojem

(odchylka: 17% ·panûlsko, Portugalsko; 51% Dánsko) 29% ( odchylka: 16% €ecko; 38% Lucembursko) 44%

(odchylka: 17% Kypr; 54% Bulharsko) 34%

(odchylka: 14% €ecko; 66% Lucembursko) 67%

(odchylka: 13% Kypr; 53% Malta) 68%

(odchylka: 53% ·panûlsko, 77% €ecko, Lucembursko)

(odchylka: 54% Kypr; 75% Slovinsko)

Cítí se b˘t obãanem EU

Vûfií, Ïe se EU ubírá správn˘m smûrem

Myslí si, Ïe zájmy jeho/její zemû jsou brány v úvahu v EU

Správnû odpovûdûlo na mal˘ test t˘kající se institucí EU (prÛmûr správn˘ch odpovûdí)

45%

34%

Bûhem jara 2013 bylo zkoumáno vefiejné mínûní Eurobarometrem v ‰esti pfiidruÏen˘ch zemích (Chorvatsku - nyní ãlensk˘ stát EU - Turecku, Makedonské republice, Islandu, âerné hofie a Srbsku). Z tûchto ‰esti zemí se tato studie zamûfiila na Srbsko a âernou horu. Nejzajímavûj‰í zji‰tûní o tûchto dvou zemích byla tato: -‐ V Srbsku 39% a v âerné hofie 55% vûfií, Ïe ãlenství jejich zemû v EU bude k dobru -‐ V Srbsku 46% a v âerné hofie 61% lidí vûfií, Ïe jejich zemû získá v˘hody z ãlenství v EU -‐ V Srbsku 68% a v âerné hofie 56% diskutuje Evropské politické záleÏitosti s pfiáteli a pfiíbuzn˘mi (NâS – 66%, SâS – 72%) -‐ V Srbsku 59% a v âerné hofie 66% správnû odpovûdûlo na drobn˘ test ohlednû institucí EU (NâS - 68%, SâS - 67%) -‐ V Srbsku 39% a v âerné hofie 51% je toho názoru, Ïe EU buduje pozitivní obraz (NâS 34%, SâS - 29%)

PrÛzkum mínûní ve 4 NâS Pro úãely hlub‰í studie, byly v záfií 2013 provedeny prÛzkumy vefiejného mínûní ve ãtyfiech NâS: Bulharsku, âeské republice, Loty‰sku a Polsku.

3


PrÛzkum ukázal, Ïe z tûchto ãtyfi národÛ jsou Loty‰i a âe‰i nejvíce pesimistiãtí ohlednû v˘sledkÛ jejich vstupu do EU. Tito také nejhÛfie hodnotí aktivity Evropského parlamentu a Evropské komise a nevûfií, Ïe EU bere ohledy na zájmy obãanÛ jejich zemí a priority jejich národÛ. Pouze tfietina populace tûchto dvou národÛ je obeznámena s tím, jak získávají své posty ãlenové Evropského parlamentu (oproti 40% v Polsku a 57% v Bulharsku). Loty‰i a âe‰i vyuÏijí Evropskou obãanskou iniciativu jen v malé mífie. Loty‰ská populace je nejménû spokojená s snahami její vlády hájit zájmy Loty‰Û na úrovni EU, a jak pfiedstavitelé Evropského parlamentu z Loty‰ska prosazují zájmy jejich obãanÛ na úrovni EU, zatímco Poláci jsou spokojeni nejvíce.

Vûfií, Ïe vstup do EU pfiinesl více nev˘hod neÏ v˘hod Vûfií, Ïe vstup do EU pfiinesl více ztrát v oblasti demokracie v pfiíslu‰né zemi Vûfií, Ïe vstup do EU pfiinesl více nev˘hod neÏ v˘hod v oblasti kvality Ïivota v této zemi Vûfií, Ïe vstup do EU pfiinesl více nev˘hod neÏ v˘hod v postavení zemû na mezinárodní úrovni Vûfií, Ïe aktivity Evropského parlamentu byly dobré Vûfií, Ïe aktivity Evropské komise byly dobré Spokojenost se snahami EU brát ohledy na zájmy obãanÛ a na priority pfiíslu‰né zemû Spokojenost se snahami pfiedstavitelÛ Evropského parlamentu pfiíslu‰né zemû prosazovat jejich zájmy jako obãanÛ na úrovni EU Spokojenost se snahami národní vlády prosazovat jejich zájmy jako obãanÛ na úrovni EU Sly‰elo o Evropské obãanské iniciativû Zúãastnili se jako signatáfii Evropské obãanské iniciativy Rádi by se zúãastnili / vyuÏili Evropské obãanské iniciativy Správnû odpovûdûli na otázku: Jak získávají své posty ãlenové Evropského parlamentu ve va‰í zemi

4

Bulharsko

âeská republika

Loty‰sko

Polsko

17%

34,9%

29,3%

12%

13%

27,5%

25,8%

12%

13%

29,2%

20,3%

12%

14%

26,2%

16,3%

10%

52%

31%

27,1%

48%

47%

32,9%

21,2%

47%

33%

25,4%

21%

43%

30%

27,1%

17,2%

42%

26%

26,6%

12,4%

39%

20% 1%

16,1% 4,7%

13,6% 2,9%

15% 9%

27%

15,9%

22,8%

31%

57%

32,3%

34,8%

40%


II Ostatní indikátory 2.1. AngaÏovanost v záleÏitostech EU na národní úrovni. Jedním z ukazatelÛ, kter˘ mÛÏe b˘t pouÏit k porovnání NâS a SâS v otázkách EU na národní úrovni je: jak ãasto národní parlamenty pfiedkládají námitky Evropské komisi ohlednû kontroly subsidiarity.4 Pro úãely této studie, byl porovnán poãet takov˘chto reportÛ zaslan˘ch v letech 20102012. V˘sledky ukazují, Ïe parlamenty SâS byly relativnû více angaÏované neÏ parlamenty NâS: pouze dva parlamenty NâS zaslaly pût ãi více námitek, pfiiãemÏ zde bylo deset SâS, které vyuÏily takto ãasto kontrolní mechanismus subsidiarity. A samozfiejmû jsou zde státy v obou kategoriích, které jen zfiídka zasílají námitky ohlednû subsidiarity. 2 nebo ménû reportÛ bylo prezentováno ze 3 SâS a 7 NâS.

Dal‰ím ukazatelem je, zda postoje formulované na národní úrovni v NâS jsou stejnû kvalitnû zpracovány jako postoje pfiipravené v SâS. Pro tento ukazatel nejsou data je‰tû k dispozici, takÏe by to mûlo b˘t zkoumáno dále v hloubkové studii. Z odpovûdí získan˘ch bûhem rozhovorÛ v Bruselu vypl˘vá, Ïe NâS trpí z malé a ménû vzdûlané pracovní síly, která je‰tû není zku‰ená v pfiípravû kvalitních námitek (jaké jsou schopné pfiipravit napfiíklad francouzská ãi britská státní správa). Pfietrvává nedostatek podloÏené argumentace z NâS.

4

Zdroj dat: Report Evropské komise: Vztahy mezi Evropskou komisí a národními parlamenty v roce 2010,2011,2012. Brusel, 30.7.2013 http://ec.europa.eu/dgs/secretariat_general/relations/relations_other/npo/

5


2.2 AngaÏovanost na úrovni EU Nûkteré problémy s utváfiením politiky EU jsou jak charakteristické pro reprezentanty NâS, tak pro reprezentanty SâS. Bûhem rozhovorÛ byly zmínûny tfii takovéto faktory: 1) ÚroveÀ znalostí anglického jazyka (v prÛmûru NâS jsou vnímány jako o nûco lep‰í neÏ SâS); 2) Problémy spolupracovat dohromady jako t˘m (takov˘to problém je moÏné identifikovat jak v NâS tak SâS); 3) VlaÏné pfiispívání kvÛli nedostateãn˘m finanãním pobídkám (více charakteristické pro SâS) nebo z jin˘ch dÛvodÛ (napfiíklad sezení v Bruselu po nûkolik desetiletí a trpût syndromem ,, vyhofiení“ – coÏ je spí‰e charakteristické pro SâS). Vesmûs v˘sledky rozhovorÛ ukazují, Ïe NâS jsou povaÏovány v prÛmûru za více aktivní, entuziastické a s pozitivnûj‰í perspektivou – toto bylo zmínûno pfiedev‰ím v kontextu s Evropsk˘m parlamentem a EHSV. Podle rozhovorÛ, to vypadá, Ïe NâS mají dostateãnou kapacitu k pfiispívání v bûÏném rozhodovacím procesu EU. Mnoho dobr˘ch zpravodajÛ v Evropském parlamentu a EHSV pochází z NâS.

2.2.1 Hlasovaní, utváfiení koalice KvÛli specifikÛm institucionální struktury EU je tûÏké získat relevantní data k porovnání angaÏovanosti v NâS a SâS. Legislativní iniciativa je v rukou Evropské komise, která je zavázána reprezentovat zájmy EU jako celku, spí‰ neÏ jednotliv˘ch státÛ. Hlasovaní v Evropském parlamentu mÛÏe b˘t zfiídka analyzováno v kategoriích ãlensk˘ch státÛ (spí‰e podle transevropsk˘ch politick˘ch skupin). TakÏe jedin˘m ukazatelem, kter˘ je k dispozici, je: jak ãasto rÛzné ãlenské státy volí v men‰inû v Radû ministrÛ. JestliÏe porovnáme tato data5 (z 07.13.2009-01.01.2012), zaznamenáme, Ïe je zde rozdíl mezi NâS a SâS: byl zde medián 6-ti men‰inov˘ch hlasÛ NâS a 10- ti z SâS. TakÏe NâS se zdají b˘t více orientovány na konsensus neÏ SâS, alespoÀ co se Rady ministrÛ t˘ãe. DÛvody pro tento rozdíl jsou v souladu s tím co bylo zji‰tûno bûhem rozhovorÛ s pfiedstaviteli EU: NâS se zdají b˘t více flexibilní v Radû ministrÛ (vãetnû COREPERu, tj. V˘bor stál˘ch zástupcÛ), zatímco v Evropském parlamentu je tomu naopak.6

5

Údaje z 399 specifick˘ch odevzdan˘ch hlasÛ v tomto období jsou agregovány na webov˘ch stránkách: www.votewatch.eu . http://www.votewatch.eu/en/council-minority-votes.html 6 Nûkteré z osob, se kter˘mi byl pofiízen rozhovor pro tuto studii uvedli, Ïe v Evropském parlamentu se NâS více strachují o národní zájmy, jejich kampanû jsou zaloÏeny na jejich národních problémech, které nemohou b˘t vyfie‰eny Evropsk˘m parlamentem, a tak pl˘tvají ãasem na otázkách, které nejsou produktivnû fie‰eny v EP.

6


2.2.2. Reprezentace v Bruselu Podle toho, co vypl˘vá z rozhovorÛ veden˘ch v Bruselu, je poãet pracovníkÛ témûfi rovnocenn˘ pro v‰echny ãlenské státy (okolo 80-120). âlenové Evropského parlamentu voleni z NâS jsou nyní pod-reprezentováni v kfieslech pfiedsedÛ v˘borÛ Evropského parlamentu. Ze 23 stál˘ch v˘borÛ je jen jeden pfiedseda z NâS.7

7

Údaje o Evropském parlamentu (sloÏení v˘borÛ, politick˘ch stran 14.10.2013) , zdroj: webová stránka Evropského parlamentu – http://www.europarl.europa.eu

7


Mezi místopfiedsedy v˘borÛ je situace opaãná: NâS jsou pfie–reprezentovány relativnû k poãtu obyvatel, které pfiedstavují. Reprezentanti v Evropském parlamentu, ktefií byli zvoleni z NâS, mají zastoupení v o nûco ménû neÏ tfietinû ze v‰ech místopfiedsedÛ doãasn˘ch v˘borÛ, i kdyÏ reprezentují pouze o nûco více neÏ pûtinu populace EU. Toto je také nûco, co bylo zmínûno bûhem rozhovorÛ v Bruselu – systém kvót uÏívan˘ v nûkter˘ch institucích EU preferuje malé ãlenské státy (a NâS jsou pfieváÏnû mal˘mi státy), takÏe mohou získat relativnû více reprezentace a více ãasu pro diskusi.

V souãasné dobû je 7 politick˘ch stran v Evropském parlamentu. V‰echny jsou vedeny lidmi, ktefií byli zvoleni v SâS. Je‰tû není jasné proã je jen jeden MEP z NâS mezi pfiedsedy parlamentního v˘boru a proã nejsou Ïádní pfiedsedové politick˘ch stran v parlamentu z NâS. Podle rozhovorÛ s nûkolika lidmi, které byly pofiízeny pro úãely této studie , je to kvÛli tomu, Ïe ,,Evropu je moÏno navigovat lépe, ãím déle jste u kormidla“, takÏe SâS mají pfiirozenou v˘hodu v jejich del‰ím pÛsobení v institucích a v kontaktech. Co se t˘ká administrativních kanceláfií v Evropské komisi: je otázkou zda potenciální zamûstnanci pocházející z NâS mají disproporcionálnû men‰í ‰anci získat zde zamûstnání. Podle dat ohlednû administrativních pracovníkÛ v Evropské komisi 8 (vyjma asistentÛ) ukazují, Ïe zde naopak NâS – témûfi v‰echny jsou mal˘mi státy - mají v˘hody. Z top 10 zemí, které mají nejvíce sv˘ch pfiíslu‰níkÛ zamûstnan˘ch v Evropské komisi (na hlavu, ne v absolutních ãíslech), ‰est z nich jsou nové ãlenské státy. To souhlasí i s rozhovory, které byly vedeny v Bruselu: v pfiípadû ucházení se o administrativní

8

Evropská komise, Statistick˘ bulletin. Národnost & ÚroveÀ. 01/10/2013 http://ec.europa.eu/civil_service/docs/europa_sp2_bs_nat_x_grade_en.pdf

8


místa mají pfiedstavitelé NâS stejné moÏnosti jako reprezentanti, ze kteréhokoli jiného státu - kromû tûch pfiípadÛ, kdy tyto posty mají siln˘ politick˘ vliv a jsou pfiedmûtem politického vyjednávání (v tûchto pfiípadech mají vût‰í státy v˘hody). Dvû osoby, se kter˘mi byly vedeny rozhovory pro úãely této studie, vyzvaly k prÛzkumu rÛznorodosti národností pfiedstavitelÛ na vrcholu generálních fieditelství Evropské komise do vût‰í hloubky.

âlensk˘ stát

Malta Belgie Estonsko Lucembursko Slovinsko Kypr Loty‰sko Litva Finsko Irsko Bulharsko €ecko Dánsko Maìarsko Slovensko ·védsko Rakousko âeská republika Portugalsko Nizozemí Rumunsko ·panûlsko Itálie Francie Polsko Nûmecko Velká Británie

Poãet obyvatel (Eurostat 2013)

Administrativní pracovníci Komise (vãetnû G€)

Poãet obyvatel na jednoho administrativního pracovníka v Komisi

417546 11094850 1294486 524853 2055496 862011 2041763 3003641 5401267 4582707 7327224 11290067 5573894 9932000 5404322 9482855 8443018 10505445

112 1320 129 43 160 65 148 189 321 232 353 535 248 388 200 330 276 312

3728 8405 10035 12206 12847 13262 13796 15892 16826 19753 20757 21103 22475 25598 27022 28736 30591 33671

10542398 16730348 21355849 46196276 59394207 65327724 38538447 81843743 63456584

291 436 538 1030 1263 1314 725 1382 709

36228 38372 39695 44851 47026 49717 53156 59221 89502

Transparency register data 9 ukazuje jasnû, Ïe SâS jsou lépe reprezentovány v soukrom˘ch lobbistick˘ch snahách neÏ NâS, jak v absolutních ãíslech, tak v poãtu organizací na hlavu. Nûkolik osob, se kter˘mi byly vedeny rozhovory pro úãely této studie, vysvûtlovaly tento rozdíl jako objektivní míru toho, kde dochází k nejvût‰í ekonomické aktivitû v EU a kde jsou ,,nezadatelné zájmy“:

9

Transparency register. 14.10.2013. http://ec.europa.eu/transpaencyregister/info/homePage.do

9


pfieváÏnû v SâS. Jeden z parlamentních poradcÛ se je‰tû nesetkal s lobbistou z NâS. Tento faktor by mûl b˘t dále prozkoumán v komparativní studii.

âlensk˘ stát

Belgie Lucembursko Malta Nizozemí Dánsko Finsko Irsko Kypr Rakousko ·védsko Velká Británie Francie Nûmecko Itálie ·panûlsko Maìarsko Loty‰sko Portugalsko Slovinsko Bulharsko âeská republika €ecko Estonsko Litva Rumunsko Slovensko Polsko

10

Poãet obyvatel (Eurostat 2013)

Poãet organizací registrovan˘ch v Transparency Register (se sídlem v pfiíslu‰ném ãlenském státu)

1 lobbistická organizace v Bruselu na poãet obyvatel

11094850 524853 417546 16730348 5573894 5401267 4582707 862011 8443018 9482855 63456584 65327724 81843743 59394207 46196276 9932000 2041763 10542398 2055496 7327224 10505445

1475 31 10 284 88 81 68 12 116 103 599 605 715 475 330 65 13 61 10 35 46

7522 16931 41755 58910 63340 66682 67393 71834 72785 92067 105938 107980 114467 125040 139989 152800 157059 172826 205550 209349 228379

11290067 1294486 3003641 21355849 5404322 38538447

45 5 9 62 13 69

250890 258897 333738 344449 415717 558528

V chozí studie míry integrace nov ch ãlensk ch státu a angaïovanosti v rozhodovacích procesech EU

Recommend Documents