mastr_05_07
18.10.2007
14:19
Stránka 355
Patnáct let Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón
1
Zástupci mûst a pfiedseda SdruÏení historick˘ch
Obr. 1. ·ternberk (okres Olomouc), Horní námûstí. (Foto
jednou ze základních a velmi dÛleÏit˘ch moÏností
sídel se pak, kaÏd˘ na základû praktick˘ch
M. Exnarová, 2007)
jak získat peníze na záchranu památek je
zku‰eností, k fungování programu zasvûcenû
vyuÏívání nûkterého z dotaãních programÛ
vyjádfiili v redakãnû pfiipravené anketû. V‰em
V‰ichni ãtenáfii na‰eho ãasopisu asi vûdí, Ïe
1
Ministerstva kultury âR. Pravdûpodobnû v‰ak jiÏ
osloven˘m dûkujeme za vstfiícnost a otevfienost,
financovat obnovy nejprve cele z vlastních zdrojÛ
není tak obecnû známa skuteãnost, Ïe jeden
s níÏ k na‰im otázkám pfiistoupili, a vûfiíme, Ïe
a aÏ poté ãerpat proplacení schválené dotace.
z nich – Program regenerace mûstsk˘ch
následující stránky prohloubí obecné povûdomí
Zastupitelé a starostové osloven˘ch mûst naopak
památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch
o této, velice uÏiteãné podobû financování obnov
velice vyzdvihovali motivaãní úãinky, které má
památkov˘ch zón – zavr‰il letos v bfieznu jubilejní,
kulturních památek.
program na soukromé vlastníky nemovit˘ch
patnáct˘ rok své existence. Toto v˘roãí nám
Z odpovûdí vyplynulo, Ïe mûsta jednoznaãnû
kulturních památek. Co se t˘ãe v˘hledÛ do
poskytlo ideální pfiíleÏitost program pfiipomenout
povaÏují program regenerace za pfiínosn˘
budoucna, vyplynul jednoznaãnû ze v‰ech
a vlastnû i zkusit zhodnotit jeho v˘znam a pfiínos
a administrativu spojenou s pfiípravou Ïádosti
odpovûdí poÏadavek program bez zásadních úprav
pro památkovou péãi v na‰í republice.
o dotaci za spí‰e jednodu‰‰í v porovnání se
zachovat a pak také co nejlépe finanãnû zajistit.
zpracováváním Ïádostí o pfiíspûvky z jin˘ch zdrojÛ.
VÏdyÈ v˘sledky jeho patnáctileté existence je
tematického bloku vyhnuli moÏnému zkreslení,
Vût‰ina mûst hodnotí kladnû také ãinnost
moÏné spatfiit v drtivé vût‰inû na‰ich plo‰nû
pramenícímu z popisu a hodnocení programu
SdruÏení historick˘ch sídel âech, Moravy
památkovû chránûn˘ch sídel.
regenerace nûk˘m, kdo jej zná jen zvenãí,
a Slezska, a to pfiedev‰ím ze dvou dÛvodÛ. Jednak
rozhodli jsme se dát prostor tûm nejpovolanûj‰ím
jim dává ‰anci vystupovat koordinovanû a lépe
■ Poznámky
– dvûma z jeho zfiizovatelÛ (Ministerstvu kultury
tak prosazovat své potfieby v oblasti péãe
1 Program záchrany architektonického dûdictví, Havarijní
âR a SdruÏení historick˘ch sídel âech, Moravy
o památky napfiíklad u Ministerstva kultury,
program, Program regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch
a Slezska) a vybran˘m mûstÛm, která program
a jednak jim nabízí hodnû moÏností, jak se o dané
rezervací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón, Program péãe
aktivnû vyuÏívají a navíc jiÏ byla v minulosti
problematice více dozvûdût (semináfie,
o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové
ohodnocena jako Historické mûsto roku.
konference, aktuální zprávy…). Programu
zóny a krajinné památkové zóny, Program restaurování
samotnému bylo vyt˘káno pfiedev‰ím neustálé
movit˘ch kulturních památek.
Abychom se pfii pfiípravû a zpracovávání tohoto
Za Ministerstvo kultury âR zpracovaly pro nበãasopis úvodní pfiedstavení programu Ing.
sniÏování objemu rozdûlovan˘ch finanãních
Blanka Ko‰atkováa Ing. Hana ·najsrová.
prostfiedkÛ a v men‰í mífie pak také nutnost
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Patnáct let Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón
355
mastr_05_07
18.10.2007
14:20
Stránka 356
3
2 4
Patnáct let Programu regenerace
chování památkov˘ch hodnot a vyuÏití objektÛ
Obr. 2. Tfiebíã, Îidovské mûsto. (Foto M. Zídek, 2006)
mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací
a souborÛ ke vhodn˘m úãelÛm v souladu se zása-
Obr. 3. Hradec Králové, námûstí Jana Pavla II. (Foto
a mûstsk˘ch památkov˘ch zón
dami památkové péãe. Peãovat o urbanistickou
Archiv MK âR, 2007)
Blanka KO·ATKOVÁ, Hana ·NAJDROVÁ
a architektonickou úroveÀ prostfiedí vãetnû vzhledu
Obr. 4. HoraÏìovice (okres Klatovy), zámek. (Foto
mûsta a jeho charakteru.“ O vlastní zahájení a pro-
M. Exnarová, 2007)
Koncem roku 1989 byla centra na‰ich historic-
vedení programu se zaslouÏila Pracovní skupina
k˘ch mûst znaãnû zanedbaná a chátrající. Bylo
pro regeneraci mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací
nou také do Programu regenerace je Kuks, takÏe
v nich v‰ak zachováno mnoho v˘znamn˘ch kultur-
a mûstsk˘ch památkov˘ch zón pod vedením Ing.
v souãasné dobû se Program regenerace vztahuje
ních památek i dal‰ích historick˘ch budov. Nalé-
arch. Kamily Matou‰kové, CSc., zaloÏená 1. ãer-
celkem na dvû stû devadesát ãtyfii mûsta. Vût‰ina
hav˘m úkolem bylo tedy najít cesty, jak odstranit
vence 1992 jako souãást V˘zkumného ústavu v˘-
z nich je také do programu zapojena. Napfiíklad ro-
tento neutû‰en˘ stav a zajistit systematickou pé-
stavby a architektury v Praze. Dne 1. záfií 1994 se
ku 2006 se do tohoto programu nezapojila pouze
ãi o tato území. Danou skuteãnost si uvûdomova-
tato pracovní skupina zmûnila v samostatné oddû-
dvacet dvû mûsta, v roce 2007 to bylo dvacet ‰est
la i vláda âeské republiky. Ministr kultury, ministr
lení v odboru památkové péãe Ministerstva kultury.
mûst. Tato mûsta buì je‰tû nevypracovala místní
Ïivotního prostfiedí a tehdej‰í ministr pro hospo-
V leto‰ním roce uplynulo od schválení usnese-
Program regenerace, nebo neÏádala v pfiíslu‰ném
dáfiskou politiku a rozvoj pfiedloÏili návrh, kter ˘
ní vlády ã. 209 patnáct let. Patnáct let také probí-
roce o státní finanãní podporu, i kdyÏ svÛj Program
vláda âeské republiky schválila dne 25. bfiezna
há realizace Programu regenerace mûstsk˘ch pa-
regenerace jiÏ mají.
1992 sv˘m usnesením ã. 209 k Programu rege-
mátkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památkov˘ch
nerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûst-
zón âeské republiky. To je dÛvod ke struãnému
sk˘ch památkov˘ch zón. Vláda tak vyjádfiila svou
shrnutí v˘sledkÛ uplynulého období.
■ Poznámky
vÛli napomoci záchranû a rozvoji nejcennûj‰ích
1 Usnesení vlády âR ze dne 25. bfiezna 1992 ã. 209.
ãástí na‰ich historick˘ch mûst vytvofiením organi-
Program regenerace mohou vyuÏívat mûsta
2 Vyhlá‰ka Ministerstva kultury ã. 476/1992 Sb., o pro-
zaãních, informaãních i ekonomick˘ch podmínek
a obce, v nichÏ je prohlá‰ena mûstská památková
hlá‰ení území historick˘ch jader vybran˘ch mûst za pa-
k jejich komplexní regeneraci, jejímÏ smyslem je
rezervace nebo mûstská památková zóna. Zatím-
mátkové zóny.
rehabilitace kulturních hodnot a ozdravení Ïivot-
co poãet ãtyfiiceti mûstsk˘ch památkov˘ch rezer-
3 Vyhlá‰ka Ministerstva kultury ã. 250/1995 Sb., o pro-
vací se od roku 1992 jiÏ nezmûnil, k mûstsk˘m pa-
hlá‰ení historick˘ch jader vybran˘ch mûst a jejich ãástí za
Hlavní cíl programu je vyjádfien v pfiíloze 2, odst. 2.3.
mátkov˘m zónám prohlá‰en˘m v roce 1990
památkové zóny.
tohoto usnesení: „Systematicky podnûcovat a pro-
vyhlá‰kami krajsk˘ch národních v˘borÛ pfiibyly dal‰í
4 Vyhlá‰ka Ministerstva kultury ã. 108/2003 Sb., o pro-
ního prostfiedí mûst.
1
2
vádût opravy, modernizace, rekonstrukce a pravi-
devadesát dvû památkové zóny v roce 1992, dva-
delnou údrÏbu domovního a bytového fondu, jednot-
cet jedna zóna v roce 1995 a dal‰í ãtyfiicet tfii v ro-
liv˘ch objektÛ a jejich souborÛ. Pfiitom zajistit za-
ce 2003. Zvlá‰tní památkovou rezervací zafiaze-
356
3
4
hlá‰ení území s historick˘m prostfiedím ve vybran˘ch mûstech a obcích za památkové zóny a urãování podmínek pro jejich ochranu.
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / I N M E D I A S R E S | B l a n k a K O · AT K O VÁ , H a n a · N A J D R O VÁ / P a t n á c t l e t P r o g r a m u r e g e n e r a c e m û s t s k ˘ c h p a m á t k o v ˘ c h r e z e r v a c í a mûstsk˘ch památkov˘ch zón
mastr_05_07
18.10.2007
Rok
14:20
Stránka 357
Celkov˘ objem financí ze státního rozpoãtu (v mil. Kã)
Celkové náklady na obnovu tûchto památek (v mil. Kã)
Poãet opraven˘ch kulturních památek s pfiíspûvkem z Programu regenerace
pozdûj‰ích pfiedpisÛ). Zásahem do zabûhnutého postupu pfii poskytnutí pfiíspûvkÛ vlastníkÛm byla reforma vefiejné správy od roku 2002. ProtoÏe
1992 1993 1994 1995 1996 1997
0 80 275 300 350 350 (po restrikcích státního rozpoãtu 292,5)
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
údaje nejsou k dispozici 723 773 841 868
136 449 570 723 686
320 320 (po restrikcích státního rozpoãtu 302,4)
868 785
649 747
320 (po restrikcích 247) 300 240 175 235 160 160 143 (po nav˘‰ení 161)
716 767 644 621 472 393 417 není uzavfien
635 704 635 627 879 715 742 není uzavfien
tímto v˘konn˘m orgánem byly ve vût‰inû pfiípadÛ okresní úfiady, jejich zru‰ení pfiineslo problémy. Tuto úlohu pak pfievzaly krajské úfiady spolu s Ministerstvem kultury. Rozdûlení kvóty na obnovu jednotliv˘ch památek je v kompetenci daného mûsta. Pracovní skupina, pfiípadnû mûsto, rozhodují jakou strategii zvolí: zda dají pfiednost obnovû jedné kulturní památky, nebo ãástku rozdûlí mezi více vlastníkÛ. Mûsta pfii rozhodování spolupracují se zástupci památkové péãe. Schválení státního pfiíspûvku na obnovu kulturní památky ve vlastnictví mûsta stejnû jako schválení podílu mûsta na tuto obnovu mûstsk˘m zastupitelstvem je obvykle nejménû problematické, neboÈ mûsto zhodnocuje svÛj majetek. SloÏitûj‰í
Zpracování místního Programu regenerace, kter˘
to a vlastník. PoÏadavkem na spolufinancování
nûkdy b˘vá situace u kulturních památek ve vlast-
sleduje hlavní cíl vyjádfien˘ v usnesení vlády a pro-
se ke státní podpofie programu kaÏd˘ rok váÏe
nictví církve. V nûkter ˘ch mûstech je nejproble-
mítá ho do místních podmínek, je nezbytn˘m doku-
dal‰í penûÏní ãástka vûnovaná na obnovu pamá-
matiãtûj‰í schválení ãástky z mûstského rozpoãtu
mentem pro zapojení mûsta do programu a získání
tek. V˘‰i financí ze státního rozpoãtu urãenou pro
na obnovu kulturní památky v soukromém vlast-
státní finanãní podpory na obnovu památek. Místní
Program regenerace, celkové náklady na obnovu
nictví; mÛÏe se projevit lidská závist a obnova
program vychází z vyhodnocení kladÛ a záporÛ sou-
a poãet opravovan˘ch kulturních památek v pfií-
tûchto kulturních památek mÛÏe b˘t ohroÏena, po-
ãasného stavu památkovû chránûného území
slu‰ném roce uvádí tabulka.
kud patfií málo movit˘m spoluobãanÛm.
a stanoví, jak˘ch cílÛ se má regenerací dosáhnout
Ve zmínûné anketû pfiedkládají mûsta seznam
a jakou strategii a postupy je tfieba zvolit, aby bylo
Celková ãástka ze státního rozpoãtu je rozdûlo-
akcí obnovy památek, pfiipraven˘ch k realizaci pro
stanoven˘ch cílÛ dosaÏeno ve zvoleném ãasovém
vána jednotliv˘m mûstÛm podle pfiedem známého
dal‰í rok, na nûÏ poÏadují finanãní pfiíspûvek od
6
období. Program regenerace schvalovan˘ mûst-
klíãe. Vychází se z anketního dotazníku rozesla-
státu. KaÏdoroãnû dosahuje souãet poÏadavkÛ
sk˘m zastupitelstvem slouÏí jako operativní nástroj
ného Ministerstvem kultury v‰em mûstÛm s mûst-
ãástky vy‰‰í neÏ jedna miliarda Kã pro pfiibliÏnû
k realizaci procesu regenerace. Vzhledem k tomu
skou památkovou rezervací nebo zónou, v nûmÏ
1600 akcí obnovy kulturních památek. Ve vztahu
je ãasov˘ horizont pro jeho uplatnûní 4–5 let, poté
mûsta uvedou, které akce mají pro pfiíslu‰n˘ rok
ke sniÏující se poskytnuté ãástce ze státního roz-
je vhodné místní Program regenerace aktualizovat.
pfiipraveny. Na základû této ankety pak Minister-
poãtu se podíl státu na obnovû kulturních památek
DÛleÏitou souãástí tohoto dokumentu je pfiehled
stvo kultury vypoãítá kvótu pro jednotlivá mûsta,
neustále zmen‰uje. Porovnáme-li celkové poÏadav-
akcí, kter˘ slouÏí jako vlastní podklad pro realizaci
jejíÏ kalkulace je naprosto prÛhledná a jasná; kaÏ-
ky na finanãní podporu s ãástkou poskytovanou ze
obnovy. Pfii jeho sestavování je nutná spolupráce
dé ãíslo je zdÛvodnitelné. Kvótu schvaluje Ústfied-
státního rozpoãtu, zjistíme, Ïe tato ãástka dosahu-
vlastníkÛ nemovitostí a pfiedstavitelÛ mûsta.
ní komise programu regenerace, jmenovaná mi-
je v posledních letech pfiibliÏnû 12 %, zatímco do
Úlohu organizátora spolupráce i pfiípravy, zpra-
nistrem kultur y za úãelem posuzování v˘‰e
roku 2001 se pohybovala v rozmezí 20 aÏ 25 %.
cování a realizace místního Programu regenerace
finanãní podpor y na obnovu a zachování kultur-
Pfiesto se za uplynul˘ch patnáct let podafiilo opra-
by mûla plnit pracovní skupina, která mÛÏe b˘t
ních památek v historick˘ch mûstech zapojen˘ch
vit tisíce památek. Vzhledem k vícelet˘m opravám
malou skupinou dobrovoln˘ch pracovníkÛ, komisí
do programu regenerace. âleny komise jsou kro-
mûsta nebo i samostatnou mûstskou organizací.
mû zástupcÛ ministerstev, Národního památko-
Pfiedpokládá se rovnûÏ spolupráce pracovníkÛ pa-
vého ústavu a SdruÏení historick˘ch sídel âech,
■ Poznámky
mátkové péãe, která zajistí odbornou pfiípravu akcí
Moravy a Slezska také zástupci krajsk˘ch (dfiíve
5 Viz Kamila MATOU·KOVÁ: Program regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památkov˘ch
5
i jejich odborn˘ v˘bûr. Zámûrem a cílem Programu
okresních) úfiadÛ i dva zástupci starostÛ historic-
regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací
k˘ch mûst. Z poãátku byly pfiíspûvky vlastníkÛm
zón âeské republiky, Praha 1994.
a mûstsk˘ch památkov˘ch zón bylo mimo jiné
poskytovány podle trojstranné smlouvy uzavfiené
6 Zásady Ministerstva kultury âeské republiky pro uÏití
usnadnit vlastníkÛm obnovu památek, která je
mezi Ministerstvem kultury, vlastníkem památky
a alokaci státní finanãní podpory v Programu regenerace
vÏdy nároãnûj‰í neÏ u jin˘ch objektÛ. Tento zámûr
a mûstem jako místním garantem programu re-
mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památko-
se kaÏdoroãnû promítá do finanãní ãástky, kterou
generace. V roce 1995 v‰ak jiÏ nebyly rozmísÈo-
v˘ch zón.
stát na regeneraci pfiispívá. Finanãní podporu mo-
vány podle smluvního vztahu, ale ve správním fií-
7 Jan KAIGL: K uÏití státních finanãních prostfiedkÛ pro
hou vyuÏít mûsta, církve, jiné právnické i fyzické
zení probíhajícím pfied územnû pfiíslu‰n˘m
Program regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vací
osoby, které jsou vlastníky nemovitostí.
7
v˘konn˘m orgánem státní památkové péãe
a zón a Program záchrany architektonického dûdictví v ro-
Na obnovû památky se musí kromû státu po-
(v souladu s ustanovením § 16 zákona
ce 1996 a v období let 1993 aÏ 1996, in: Zprávy památ-
dle pfiedepsan˘ch kritérií finanãnû podílet i mûs-
ã. 20/1987, o státní památkové péãi, ve znûní
kové péãe 57, 1997, ã. 2.
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / I N M E D I A S R E S | B l a n k a K O · AT K O VÁ , H a n a · N A J D R O VÁ / P a t n á c t l e t P r o g r a m u r e g e n e r a c e m û s t s k ˘ c h p a m á t k o v ˘ c h r e z e r v a c í a mûstsk˘ch památkov˘ch zón
357
mastr_05_07
18.10.2007
14:20
Stránka 358
6
5
7
nûkter ˘ch z nich nemÛÏeme provést jednoduch˘
se t˘ká pouze objektÛ ve vlastnictví obcí. Program
Obr. 5. Ivanãice (okres Brno-venkov), kostel Nanevevzetí
souãet údajÛ z tabulky, ale na základû odborného
zahrnuje celou ‰kálu akcí obnovy kulturních pamá-
Panny Marie. (Foto Archiv MK âR, 2007)
odhadu mÛÏeme pfiedpokládat, Ïe se fiádovû jed-
tek od celkové obnovy budov a areálÛ na jedné
Obr. 6. âeská Lípa, vodní hrad Lip˘. (Foto M. Exnarová,
ná o 6000–7000 kulturních památek opraven˘ch
stranû aÏ k údrÏbû stfiech a fasád na stranû druhé.
2007)
s finanãní podporou z Programu regenerace.
Stále vût‰í dÛraz je kladen na kvalitu obnovy z pa-
Obr. 7. Kuks (okres Trutnov). (Foto M. Exnarová, 2007)
Ale ani po patnácti letech neklesá poãet pamá-
mátkového hlediska. Zatímco v poãátcích realiza-
Obr. 8. Luhaãovice (okres Zlín), leteck˘ pohled. (Foto
tek, které na opravu stále ãekají. Je to dáno nejen
ce programu byla hlavním hlediskem rychlost zá-
Archiv MK âR, 2005)
tím, Ïe se zv˘‰il poãet památkovû chránûn˘ch úze-
chrany objektÛ, které byly v havarijním stavu,
mí, ale i tím, Ïe v republice máme velmi rozsáhl˘
s postupem ãasu se více dbá na dodrÏování zásad
strukturu, povrchy komunikací a vefiejné osvûtle-
památkov˘ fond, jehoÏ obnova vyÏaduje perma-
památkové péãe, jako je napfiíklad zachování pÛ-
ní, upravila parky, aleje a dal‰í plochy ãi provedla
nentní ãinnost. K neopraven˘m kulturním památ-
vodních stavebních prvkÛ, pouÏívání tradiãních ma-
novou úpravu námûstí a nevyuÏívan˘m objektÛm
kám, jeÏ jsou je‰tû dnes v havarijním stavu, patfií
teriálÛ a podobnû.
dala novou funkci. Je nutné vyzdvihnout aktivitu
pfiedev‰ím ty, které mají nevyfie‰ené vlastnické
V˘znamn˘m koncepãním podkladem pro rege-
mûst, ke které dal Program regenerace podnût,
vztahy, nebo také ty, jejichÏ vlastník nemá o obno-
neraci památkovû chránûného území jsou Plány
a ocenit v˘sledky, jeÏ mÛÏeme vidût pfii jejich ná-
vu zájem, nûkdy z finanãních, ale ãastûji ze speku-
zásad památkové ochrany historick˘ch mûst.
9
v‰tûvû. Kromû obnovy stavebních fondÛ mûst na-
lativních dÛvodÛ. Proto ani prodej památky nové-
Komplexnû hodnotí zpracovávané území z hledis-
stal rozvoj také v oblasti kulturní a spoleãenské.
mu, movitému vlastníkovi nemusí vést k její
ka památkové péãe a stanoví pfiípustné zmûny
Obnovily se fiemeslnické trhy, jsou pofiádány
záchranû.
v památkovû chránûném území, které je‰tû za-
mûstské slavnosti, v˘stavy, koncerty a dal‰í ak-
Program regenerace ov‰em neznamená jen
chovávají charakter a schopnost v˘povûdi o du-
ce, zaãaly pracovat spolky a obãanská sdruÏení.
obnovu kulturních památek na území mûstsk˘ch
chovním obsahu území i potfiebné informace pro
V˘sledky Programu regenerace se promítají do
památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památko-
Ïivot obyvatel. Hodnotí nejen jednotlivé objekty,
hodnocení mûst v soutûÏi o Cenu za nejlep‰í pfií-
v˘ch zón. Od roku 2003 Ministerstvo kultur y
ale i nezastavûné plochy území, proto je Progra-
umoÏnilo mûstÛm získat státní finanãní dotaci na
mem regenerace podporováno. Dosud má dokon-
■ Poznámky
záchranu v˘znamn˘ch památkov˘ch hodnot nebo
ãen˘, pfiípadnû rozpracovan˘ plán jiÏ 79 mûst.
8 Rozpis státní finanãní podpory v Programu regenerace
obnovu v˘znamn˘ch architektonick˘ch nebo umû-
Problematika regenerace je mnohem ‰ir‰í neÏ
leckofiemesln˘ch pr vkÛ, pokud jde o stavby, jeÏ
pouhá obnova kulturních památek a ostatních
v˘ch zón na rok 2003 (a dal‰í roky).
nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se
budov. V této oblasti leÏí hlavní zodpovûdnost na
9 Dagmar SEDLÁKOVÁ: Metodika plánÛ zásad památko-
v MPR nebo MPZ. Tím se ponûkud zmen‰il roz-
mûstech, která v rámci regenerace vynakládají
vé ochrany území historick˘ch mûst, in: Almanach Pro-
por mezi vzhledem opraven˘ch kulturních pamá-
velké ãástky i na ostatní akce v historickém jád-
gramu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací
tek a ostatních objektÛ. Tato moÏnost pfiíspûvku
ru. ¤ada z nich rekonstruovala technickou infra-
a mûstsk˘ch památkov˘ch zón II.
8
358
mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památko-
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / I N M E D I A S R E S | B l a n k a K O · AT K O VÁ , H a n a · N A J D R O VÁ / P a t n á c t l e t P r o g r a m u r e g e n e r a c e m û s t s k ˘ c h p a m á t k o v ˘ c h r e z e r v a c í a mûstsk˘ch památkov˘ch zón
mastr_05_07
18.10.2007
14:20
Stránka 359
10
jich propagaci a trvale udrÏitelné vyuÏívání. Napl-
Anketa k vyuÏívání dotaãního
tem k jejímu zaloÏení byl zámûr odmûnit ta histo-
Àování Programu regenerace v jednotliv˘ch síd-
Programu regenerace mûstsk˘ch
rická mûsta, která jsou v naplÀování programu ak-
lech se neobejde bez systematické práce s obãa-
památkov˘ch rezervací
tivní a dosahující mimofiádnû dobr ˘ch v˘sledkÛ.
ny. Bylo tfieba snést mnoho argumentÛ, aby
a mûstsk˘ch památkov˘ch zón
Vítûz soutûÏe je vefiejnû vyhlá‰en v den pfiedání ce-
zvítûzila vÛle nastoupit proces plánovité komplex-
ny pfii slavnostním setkání konaném u pfiíleÏitosti
ní regenerace mûsta podle uvedeného programu.
Na soubor otázek odpovídal pfiedseda SdruÏe-
Mezinárodního dne památek a sídel 18. dubna.
Celostátní aktivitou jsou Dny evropského dûdictví,
ní historick˘ch sídel âech, Moravy a Slezska
Kromû umûleckého díla z ãeského kfii‰Èálu a pa-
jeÏ sdruÏení pofiádá. Ujalo se role celonárodního
a místostarosta mûsta KromûfiíÏe, Mgr. Petr
mûtního grafického listu získává vítûz finanãní dar
garanta a prostfiednictvím Národního koordinaãní-
Sedláãek.
ve v˘‰i jednoho milionu korun, jenÏ se úãelovû vá-
ho sekretariátu DnÛ evropského dûdictví se zhos-
1. Jak se SdruÏení historick˘ch sídel âech,
Ïe na obnovu kulturní památky. Toto udílení sv˘m
tilo role bezprostfiedního organizátora odborn˘ch
Moravy a Slezska k Programu regenerace mûst-
zpÛsobem zajímavû dokresluje posun programu
konferencí na specializovaná témata a pfiíprav se-
sk˘ch památkov˘ch rezer vací a mûstsk˘ch pa-
za uplynulé roky jeho existence. V prvních letech
mináfiÛ k otázkám regenerace mûstsk˘ch památ-
mátkov˘ch zón dostalo? Bylo jiÏ u jeho vzniku?
byla odmûnûna mûsta, která se pustila do obno-
kov˘ch rezervací a zón pofiádan˘ch podle potfieby.
Ano, SdruÏení historick˘ch sídel âech, Moravy
vy velkoryse, takÏe bylo moÏné brzy vidût rozdíly
Na Program regenerace je vázána i publikaãní
a Slezska, pfiesnûji fieãeno jeho tehdej‰í pfiedsta-
mezi dfiívûj‰ím zanedban˘m stavem a novû opra-
fiada, z níÏ vy‰lo jiÏ tfiináct svazkÛ. Podrobnûj‰í
vitelé byli iniciátor y Programu regenerace a na-
ven˘mi objekty. S postupem ãasu se vítûzství pfii-
v˘sledky programu byly postupnû zvefiejÀovány
‰tûstí na‰li vstfiícné pfiijetí jak u poslancÛ, tak
klání spí‰e k mûstÛm, jeÏ postupují v regeneraci
jak ve Zprávách památkové péãe, tak ve zmí-
u pfiedstavitelÛ Ministerstva kultury. V˘sledkem
systematicky, nûkdy i po men‰ích krocích, ale
nûné publikaãní fiadû, zejména v Almanachu Pro-
jejich spoleãného jednání byl vznik programu
s maximálním ohledem na v‰echny dochované
gramu regenerace I–VI.
(schváleného v roce 1992 a poprvé vyuÏitého
pravu a realizaci Programu regenerace.
Podnû-
historické hodnoty. KaÏd˘ rok se do soutûÏe pfii-
v roce 1993), kter ˘ prokázal na‰im památkám
hlásí více neÏ ãtyfiicet mûst. Hodnotí se komplex-
naprosto nenahraditelnou sluÏbu. NejenÏe na je-
nost regenerace, dodrÏování zásad památkové
jich obnovu kaÏdoroãnû pfiinesl stamiliony korun
ochrany, ale také Ïivotní podmínky v historickém
■ Poznámky
z rÛzn˘ch zdrojÛ, ale díky nûmu se navíc památ-
jádru i spoleãensk˘ a kulturní Ïivot. Je obdivu-
10 Vladimír HRABÁK, Jana KOBZOVÁ, Anna MATOU·KOVÁ,
kám vûnovala potfiebná pozornost uÏ od poãátku
hodné, jak˘ch úÏasn˘ch v˘sledkÛ nûkterá mûsta
(†) Helena ·TROBLOVÁ: Desetiletí SdruÏení historick˘ch
90. let minulého století.
dosáhla.
sídel âech, Moravy a Slezska, in: Almanach Programu re-
2. Jak a kdy vznikla my‰lenka udûlování ceny
Velkou zásluhu na tomto poli má SdruÏení his-
generace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch
a titulu Historické mûsto roku, co bylo a je cílem
torick˘ch sídel âech, Moravy a Slezska, zaloÏené
památkov˘ch zón V; Blanka KO·ATKOVÁ: K soutûÏi o Ce-
této soutûÏe?
jiÏ v roce 1990 jako zájmové sdruÏení právnic-
nu za nejlep‰í pfiípravu a realizaci Programu regenerace
Cena programu byla opût iniciována SdruÏením
které hraje v˘znamnou roli i v Pro-
mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památko-
historick˘ch sídel a jejím smyslem je popularizace
gramu regenerace. JiÏ v dobû svého vzniku bylo
v˘ch zón, in: Almanach Programu regenerace mûstsk˘ch
památek i prezentace jejich v˘znamu pro dal‰í
zamûfieno na podporu péãe o historická sídla.
památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón VI.
rozvoj historick˘ch center na‰ich mûst. U zaloÏení
Úãelem a cílem sdruÏení jako zájmové, dobrovol-
11 Vladimír HRABÁK, Jana KOBZOVÁ, Anna MATOU·KOVÁ,
ceny bylo v roce 1994 kromû sdruÏení a Minister-
né, nestranické a nevládní organizace je aktivnû
(†) Helena ·TROBLOVÁ: Desetiletí SdruÏení historick˘ch
stva kultur y âR i Ministerstvo hospodáfiství âR,
pfiispívat k vytváfiení podmínek a úãinn˘ch nástro-
sídel âech, Moravy a Slezska, in: Almanach Programu re-
jehoÏ garanci následnû pfievzalo Ministerstvo pro
jÛ pro zachování kulturního dûdictví, zejména pak
generace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch
místní rozvoj. Poprvé byla cena udûlena v roce
pro regeneraci území historick˘ch sídel vãetnû
památkov˘ch zón V.
1995 za realizace uskuteãnûné v roce 1994. Pfie-
k˘ch osob,
11
zlep‰ování stavu Ïivotního prostfiedí a dále pro je-
hled v‰ech vítûzÛ je uveden na na‰ich webov˘ch stránkách http://www.shscms.cz. 3. Obnova historick˘ch sídel, pokud má b˘t pro-
8
vádûna v souladu s poÏadavky památkové péãe, je znaãnû nároãná, zejména po stránce finanãní, ale i metodické. Jak sdruÏení v tûchto oblastech pomáhá sv˘m ãlenÛm – jinak fieãeno, má ãlenství ve sdruÏení v tûchto ohledech nûjaké v˘hody? To je cel˘ soubor otázek, pokusím se b˘t struãn˘. „Nev˘hodou“ ãlenství je to, Ïe se musí platit ãlenské pfiíspûvky. Ty jsou ale pouÏívány k zaji‰tûní provozu sekretariátu na‰eho sdruÏení a také k ãásteãnému financování v‰ech na‰ich aktivit. V˘hodami pak jsou niωí vstupní poplatky na námi pofiádané akce (semináfie, konference) a také bezplatné informace o celé fiadû aktivit, které mají vztah k památkám, jejich regeneraci, revitalizaci a propagaci. Mnohé akce jsou také kapacitnû omezené a pak mají na‰i ãlenové
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Anketa k vyuÏívání dotaãního Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón
359
mastr_05_07
18.10.2007
14:20
Stránka 360
projevovalo v praxi. Stávající ministr Mgr. Václav Jehliãka v‰ak zná problematiku památkové péãe nejen ze své senátorské a starostenské ãinnosti, ale byl i jedním ze zakladatelÛ na‰eho sdruÏení a také jeho mnoholet˘m místopfiedsedou. 6. Jak˘m zpÛsobem probíhá v˘bûr kandidátÛ na Cenu regenerace – mûsta se sama hlásí, nebo jsou vybírána? Jaká jsou kritéria zafiazení do soutûÏe a jak˘m zpÛsobem probíhá hodnocení kandidátÛ na Historické mûsto roku?
1
Pfiedev‰ím uvedu cel˘ oficiální název. Je to Cena za nejlep‰í pfiípravu a realizaci Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstpfiednost. Musím v‰ak fiíct, Ïe z principu se na nû
konkrétní objekty v daném místû rozhoduje místní
sk˘ch památkov˘ch zón. Mûsta se do soutûÏe
snaÏíme dostat v‰echny zainteresované – vlastníky
zastupitelstvo (samozfiejmû za dodrÏení v‰ech pod-
hlásí sama vyplnûním pfiíslu‰ného dotazníku. Ten
památek, zástupce samospráv (obcí i krajÛ), úfiedníky
mínek stanoven˘ch Ministerstvem kultury). Díky to-
byl pfiipraven ve spolupráci tfií zfiizovatelÛ ceny.
v‰ech souvisejících orgánÛ vefiejné správy, ale také
mu se dají s urãitou mírou jistoty plánovat nároã-
Vedle sdruÏení a Ministerstva kultur y âR je zde
zástupce médií i ‰irokou vefiejnost, protoÏe památky
nûj‰í opravy na více let, po etapách. Tím se ale
tfietím par tnerem Ministerstvo pro místní rozvoj
potfiebují kromû financí hlavnû popularizaci a upevnû-
dostávám i k asi jediné vût‰í nev˘hodû: program je
âR. Tato soutûÏ tedy vyhodnocuje nejen památko-
ní pozice ve vefiejném Ïivotû vÛbec.
zaloÏen usnesením vlády z roku 1992, je samo-
vou péãi o jednotlivé objekty a celou lokalitu, ale
A teì k financím. Péãe o památku je samozfiej-
statnou poloÏkou státního rozpoãtu, ale dokud není
také hospodáfisk˘, spoleãensk˘ a kulturní Ïivot da-
mû nákladnûj‰í a komplikovanûj‰í neÏ o ostatní
schválen rozpoãet resortu kultury, není jisté, zda
ného mûsta. Nûkterá kritéria jsou stanovena po-
stavby a musím konstatovat, Ïe dnes pfiíli‰ moÏ-
v nûm v daném roce bude tolik prostfiedkÛ, aby vÛ-
mûrnû striktnû (napfiíklad poãet památek, poãet
ností na kompenzaci zv˘‰en˘ch nákladÛ není.
bec mûlo smysl se o nû ucházet.
demolic, stav inÏen˘rsk˘ch sítí, rozsah sluÏeb pro
SdruÏení se snaÏí ve spolupráci s Ministerstvem
K poslední ãásti otázky – pokraãování Programu
obãany mûsta i jeho náv‰tûvníky, objem finanã-
kultury âR a také s poslanci pfii schvalování roz-
regenerace (nebo jiného s podobn˘m efektem) je
ních prostfiedkÛ investovan˘ch do chránûného
poãtu vÏdy vyjednat co nejlep‰í podmínky. V po-
pro památky Ïivotnû dÛleÏité, protoÏe stále je‰tû
území a podobnû), ale pfii hodnocení se zohledÀu-
sledních letech v‰ak nacházíme pochopení jen te-
zÛstává pfiíli‰ mnoho objektÛ neopraven˘ch, proto
jí i ‰ir‰í souvislosti a moÏnosti jednotliv˘ch mûst.
oretické, které se do v˘‰e pfiíspûvkÛ získan˘ch od
nevyuÏívan˘ch a mnohdy nevyuÏivateln˘ch a v pod-
SoutûÏ probíhá dvoukolovû – nejprve v jednotli-
státu nepromítne. Naopak, v minul˘ch letech pro-
statû existenãnû ohroÏen˘ch.
v˘ch krajích a pak na celostátní úrovni. Hodnoti-
stfiedky poskytované státem pro památky klesaly
5. MÛÏe sdruÏení, které má velice pfiesn˘ pfie-
telské komise (krajské i celostátní) vycházejí pfii
a pfies snahu stávajícího ministra asi nebude si-
hled o potfiebách historick˘ch sídel a poãetnou
hodnocení z údajÛ uveden˘ch v pfiihlá‰ce do sou-
tuace v˘raznû lep‰í. O to dÛleÏitûj‰í je pfiístup kra-
ãlenskou základnu, nûjak ovlivÀovat kaÏdoroãní pfií-
tûÏe, ale také z osobní náv‰tûvy daného mûsta.
jÛ, které také zaji‰Èují nezanedbateln˘ podíl na fi-
pravy dotaãních programÛ na Ministerstvu kultury
Ve v‰ech komisích jsou opût zastoupeni v‰ichni tfii
nancování památkové péãe. A tady je rovnûÏ
âR?
zfiizovatelé ceny a ve statutu je uvedeno, Ïe na ví-
jeden z na‰ich nov˘ch úkolÛ – zajistit ve spoluprá-
Pokud pojmem „pfiíprava“ rozumíme zaji‰tûní
tûzi se musejí v‰ichni dohodnout. Mohlo by se te-
ci s Asociací krajÛ âR více prostfiedkÛ pro vlastní-
dostateãného objemu financí, pak sdruÏení moc
dy stát (zatím k tomu ale nikdy nedo‰lo), Ïe by
ky památek a pokud moÏno ve v‰ech krajích stej-
moÏností nemá. V minulosti se nám nûkolikrát po-
v nûkterém roce vítûz ani nebyl.
n˘ pfiístup k nim.
dafiilo v rámci schvalování státního rozpoãtu do-
7. Je z pohledu sdruÏení udûlování této ceny
4. Program regenerace má za sebou patnáct
hodnout s poslanci nav˘‰ení kapitoly Ministerstva
pro mûsta motivací? MÛÏe pro nû mít napfiíklad
let existence a to je jiÏ doba, za kterou se dají
kultury a jeho dotaãních titulÛ z rozpoãtové rezer-
vítûzství v roãníku nûjak˘ dal‰í, dlouhodobûj‰í pfií-
zhodnotit jeho v˘sledky. Kde spatfiujete jeho hlav-
vy, ale v posledních letech je rozpoãet mnohem ví-
nos (kdyÏ pomineme penûÏní odmûnu, která jistû
ní v˘hody, a v ãem naopak nev˘hody? Má smysl
ce politickou záleÏitostí a nûkdy i záleÏitostí lokál-
velice potû‰í)?
v nûm pokraãovat?
ních zájmÛ jednotliv˘ch poslancÛ a na památky
PenûÏní odmûna je jistû nezanedbatelná, ale
Obecné hodnocení je v kaÏdém pfiípadû pozitiv-
a kulturu se uÏ nedostává. SdruÏení má ale za-
urãitû jde i o jistou prestiÏ. DÛleÏité je i to, Ïe ce-
ní. Konkrétní ãísla je moÏno najít jak na webov˘ch
stoupení v komisi, která kaÏdoroãnû upfiesÀuje
na je vyhla‰ována a pfiedávána pravidelnû na slav-
stránkách Ministerstva kultury âR, tak na na‰ich.
podmínky vyuÏití prostfiedkÛ a následnû také ná-
nostním zasedání ve ·panûlském sále PraÏského
Já bych ale chtûl nûkteré jedineãné v˘hody jme-
vrh na rozdûlení prostfiedkÛ, kter ˘ pfiipravuje Mi-
hradu. KaÏdoroãnû se soutûÏe úãastní asi 40–50
novitû zdÛraznit: Podmínky Programu regenerace
nisterstvo kultury na základû Ïádostí jednotliv˘ch
mûst, pro které je to také jedna z moÏností, jak
zaji‰Èují vícezdrojové financování, a tak se kaÏd˘
obcí. Pfiehled o potfiebách tedy má i ministerstvo
ukázat v˘sledky své mnohaleté systematické ãin-
rok do obnovy památek dostává více neÏ dvojná-
samotné a v posledních letech, kdy se v Programu
nosti pfii obnovû historick˘ch sídel na‰í republiky.
sobek tûch prostfiedkÛ, které jsou uvolÀovány ze
regenerace rozdûlovalo zhruba 140 milionÛ ko-
Z pohledu sdruÏení i státu je to navíc i v˘born˘ pfií-
státního rozpoãtu. Jsou to prostfiedky mûst a ob-
run, byly poÏadavky obcí témûfi desetkrát vy‰‰í.
klad dobré praxe a v˘zva pro dal‰í mûsta. I tady je
cí, církví i soukrom˘ch vlastníkÛ, jeÏ by se k pa-
Na tomto místû musím pfiipomenout i fakt, Ïe aã-
urãitû prostor pro lep‰í zapojení krajÛ tak, aby
mátkám bez Programu regenerace vÛbec nedo-
koli v‰ichni ministfii kultury uvádûli péãi o památky
mohlo b˘t vyhodnoceno i krajské kolo vãetnû nûja-
staly. Dal‰í v˘hodou je, Ïe o vyuÏití prostfiedkÛ na
jako jednu ze sv˘ch priorit, bohuÏel se to málo
ké men‰í odmûny.
360
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Anketa k vyuÏívání dotaãního Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón
mastr_05_07
18.10.2007
14:20
Stránka 361
2
4
3
Na následující soubor otázek odpovídali pfied-
nerace
mûstsk˘ch
památkov˘ch
rezer vací
Obr. 1. KadaÀ (okres Chomutov), objekt Stfielnice
stavitelé ãtyfi vybran˘ch historick˘ch mûst. ¤a-
a mûstsk˘ch památkov˘ch zón a jaké jsou va‰e
ãp. 146–147 v âechovû ulici, pfied obnovou.
zení mûst je chronologické, dle roku, v nûmÏ
v˘sledky v ní?
Obr. 2. KadaÀ (okres Chomutov), objekt Stfielnice ãp. 146–147 v âechovû ulici, po obnovû.
získala Cenu za nejlep‰í pfiípravu a realizaci Pro-
7. Pomohlo vám vítûzství v této soutûÏi nûja-
gramu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch re-
k˘m zpÛsobem k dal‰ímu rozvoji mûsta? (Jin˘mi
Obr. 3. KadaÀ (okres Chomutov), objekt ãp. 7 ve ·vermo-
zervací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón, tedy Ka-
slovy, má udûlování ceny konkrétní dopad, nebo
vû ulici, nástûnné malby v prvním nadzemním podlaÏí,
daÀ (1995), Nov˘ Jiãín (2002), Prachatice
je víceménû symbolickou záleÏitostí?)
po obnovû.
(2003) a Polná (2007). 1. Od kterého roku se va‰e mûsto aktivnû úãastní Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón?
8. Jak vnímali zisk titulu Historické mûsto roku
Obr. 4. KadaÀ (okres Chomutov), objekt ãp. 7 ve ·vermo-
obãané va‰eho mûsta? Zajímají je takové udá-
vû ulici, nástûnné malby v prvním nadzemním podlaÏí,
losti?
pfied obnovou.
9. MÛÏete fiíci, jak jste investovali finanãní odmûnu spojenou se získáním ceny? a náv‰tûvníky. Pfiedkládání Ïádostí o dotaci pfied-
2. Jak velk˘ podíl v rámci celkov˘ch v˘dajÛ na obnovu historického jádra a památek va‰eho
KadaÀ
chází komplexní a permanentní ãinnost Komise
mûsta pfiedstavují pfiíspûvky z Programu regenera-
1. Mûsto KadaÀ se aktivnû úãastní Programu re-
mûstské památkové rezervace, zpracování Progra-
ce – fieknûme ve zhodnocení posledních pûti let?
generace od roku 1993.
mu regenerace obce a jeho stálá aktualizace.
2. PfiiloÏená tabulka
Vlastní proces pfiípravy podkladÛ pro Ïádost o pfii-
Ïádost o pfiidûlení dotaãních prostfiedkÛ v Progra-
3. NaplÀování Programu regenerace nelze vnímat
dûlení dotaãních prostfiedkÛ je pfiimûfienû nároãn˘,
mu regenerace? Co konkrétnû obná‰í? Vyplatí se
pouze jako pfiípravu podkladÛ pro Ïádost o pfiidû-
jsou poÏadovány pouze nezbytné doklady, které by
tuto jistû nároãnou pfiípravu absolvovat?
lení dotace, ale jako komplexní péãi o mûstskou
bylo tfieba zajistit pfied pfiípravou kaÏdé akce, i ta-
památkovou rezervaci vãetnû péãe o její obyvatele
kové, na niÏ by nebyla podávána Ïádost o dotaci.
3. Jak nároãn˘ je proces pfiípravy podkladÛ pro
4. V ãem je pro vás uÏiteãné b˘t ãlenem SdruÏení historick˘ch sídel âech, Moravy a Slezska? 5. Program regenerace má za sebou patnáct let existence a to je jiÏ doba, za kterou se dají
2. Celkové v˘daje na obnovu ve vztahu k v˘‰i pfiíspûvku z Programu regenerace (v mil. Kã):
zhodnotit jeho v˘sledky. V ãem spatfiujete jeho
rok
hlavní v˘hody, a v ãem naopak nev˘hody?
2001
2002
2003
2004
2005
2006
v˘daje na obnovu historického jádra
60,00
59,30
33,50
22,10
25,41
44,82
6. Kdy jste se poprvé zúãastnili soutûÏe o Ce-
v˘daje na obnovu památek mûsta
70,30
80,50
40,00
27,40
28,82
56,64
nu za nejlep‰í pfiípravu a realizaci Programu rege-
pfiíspûvek z programu regenerace
6,27
4,00
2,23
2,76
1,27
1,42
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Anketa k vyuÏívání dotaãního Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón
361
mastr_05_07
18.10.2007
14:21
Stránka 362
6
5
7
Navíc je tfieba zpracovat anketní dotazník, jehoÏ
KadaÀ zúãastnilo poprvé v roce 1995, kdy také
Obr. 5. Nov˘ Jiãín, Kostelní ulice.
obsahem je zhodnocení proveden˘ch akcí v roce
zvítûzilo. Pfiihlá‰ku do soutûÏe podává mûsto pra-
Obr. 6. Nov˘ Jiãín, Îerotínsk˘ zámek.
právû minulém i plán akcí na rok následující a dá-
videlnû, úspûchy slaví i v krajském kole (za rok
Obr. 7. Nov˘ Jiãín, mûstské kino, rekonstrukce pÛvodní
le je tfieba v návaznosti na schválení a rozdûlení
2006 1. místo, za rok 2005 3. místo, za rok 2004
fasády v roce 2006. Kino bylo postaveno v roce 1930 po-
státní finanãní podpory v daném roce vybrané ak-
2. místo, za rok 2003 1. místo).
dle projektu vídeÀského architekta Lea Kammela.
ce dotáhnout k realizaci. To vyÏaduje zpracování
7. Vítûzství v soutûÏi pomohlo mûstu KadaÀ
Obr. 8. Nov˘ Jiãín, Masarykovo námûstí.
souhrnn˘ch pfiehledÛ. Tuto nároãnou pfiípravu se
v dal‰ím rozvoji, v propagaci mûsta nejen v rámci
Obr. 9. Prachatice, kostel.
v‰ak jistû vyplatí absolvovat.
cestovního ruchu, ale i v celkovém zviditelnûní
4. B˘t ãlenem SdruÏení historick˘ch sídel âech,
a opravení nepfiíznivé pfiedstavy o mûstû zaÏité
Moravy a Slezska je pro mûsto uÏiteãné zejména
v povûdomí obãanÛ âeské republiky i ve zv˘‰ení
s ministerstvy, ãímÏ vzniká i moÏnost ovlivÀovat
kvÛli koncentrování sil nutn˘ch k prosazování po-
aktivity v obnovû kulturního dûdictví.
tvorbu zákonÛ a vyhlá‰ek.
tfieb mûst a obcí v péãi o jejich kulturní dûdictví
8. Zisk titulu Historické mûsto roku obãané vní-
5. V˘hody jsou obsaÏeny jiÏ v pfiede‰lé odpovûdi,
a pfii v˘mûnû zku‰eností.
mali pozitivnû a zv˘‰ila se jejich hrdost. O tyto
nev˘hody lze spatfiit v nízkém objemu finanãních
5. Program regenerace pfied patnácti lety nastar-
události je ve mûstû zájem.
zdrojÛ a pfiíli‰ úzké ‰kále moÏností je ãerpat.
toval proces obnovy historick˘ch jader mûst. Na
9. Finanãní odmûna spojená se získáním ceny by-
6. Na‰e mûsto se Ceny za nejlep‰í pfiípravu a reali-
obnovu se zaãalo pohlíÏet komplexnû. Za tuto do-
la pouÏita na první etapu obnovy ba‰ty v Sokolov-
zaci Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch
bu se podafiilo obnovit fiadu historick˘ch objektÛ,
ské ulici, která je souãástí mûstského opevnûní.
rezervací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón zúãastnilo nûkolikrát a v roce 2002 tuto cenu získalo.
které by bez pomoci dále degradovaly a zãásti pravdûpodobnû zanikly. Program v˘raznû pfiispûl
Nov˘ Jiãín
7. Mûsto se v roce, kdy zvítûzilo, patfiiãnû zvidi-
k urychlení obnovy zcela zchátralého historického
1. Mûsto Nov˘ Jiãín se aktivnû úãastní Programu
telnilo v rámci kraje; bylo prvním mûstem z Mo-
jádra mûsta Kadanû, jeÏ by bez pomoci a bez zmû-
regenerace od roku 1992.
ravskoslezského kraje, které v soutûÏi uspûlo.
ny pohledu na v˘znam zachování historicky a ar-
2. Pfiíspûvky z programu v posledních pûti letech
8. Obãané mûsta vnímali dosaÏen˘ úspûch velmi
chitektonicky cenn˘ch ãástí mûst bylo odsouzeno
pfiedstavují 1–2 % z celkov˘ch v˘dajÛ mûsta inves-
kladnû, úspûch byl i v˘sledkem dobré práce samo-
k zániku. Hlavní v˘hody spatfiujeme v pfiimûfieném
tovan˘ch do mûstské památkové rezervace.
správn˘ch orgánÛ mûsta.
stupni nároãnosti pfiípravy. Nev˘hody v omezeném
3. Proces pfiípravy podkladÛ pro Ïádost není nijak
9. Finance získané v soutûÏi – milion korun – byly
limitu finanãních prostfiedkÛ a moÏnosti ãerpat do-
sloÏit˘, obná‰í doloÏení pfiíslu‰n˘ch podkladÛ a ur-
rozhodnutím zastupitelÛ mûsta z 16. 8. 2002 roz-
taci (aÏ na v˘jimky) pouze na prohlá‰ené kulturní
ãitû se mûstu vyplatí pfiípravu absolvovat.
dûleny mezi historická mûsta, která byla postiÏena
památky.
4. B˘t ãlenem SdruÏení historick˘ch sídel je jistû
povodnûmi. Byla to mûsta Beroun, Písek, TfieboÀ,
6. SoutûÏe o Cenu za nejlep‰í pfiípravu a realizaci
pro mûsto uÏiteãné, stává se fórem pro v˘mûnu
Prachatice, Terezín, âesk˘ Krumlov a mûstská ãást
Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch re-
zku‰eností, má díky nûmu lep‰í pfiístup k informa-
Praha 1. Finanãní prostfiedky mûly mûstÛm pomoci
zervací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón se mûsto
cím a mimo jiné je SdruÏení par tnerem pro styk
k napravení ‰kod na jejich památkách.
362
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Anketa k vyuÏívání dotaãního Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón
mastr_05_07
18.10.2007
14:21
Stránka 363
8
Prachatice
ce ze sfér y památkové péãe, kontakty na pfied-
1. Mûsto Prachatice se úãastní Programu rege-
stavitele jin˘ch historick˘ch mûst a pfiíslu‰n˘ch
nerace od roku 1993.
institucí. Dále s ním souvisí napfiíklad alespoÀ
2. V období posledních pûti let pfiedstavují pfiíspûv-
ãásteãná moÏnost podílet se na pfiípravû pfiíslu‰-
ky z Programu regenerace cca 44 % celkov˘ch ná-
né legislativy pfiipomínkováním jejích návrhÛ.
kladÛ na obnovu nemovit˘ch kulturních památek
V neposlední fiadû SdruÏení propaguje opakova-
v Mûstské památkové rezervaci Prachatice. Bohu-
nû zmínûn˘ Program regenerace.
Ïel je tfieba zmínit, Ïe pfiíspûvky poskytované
5. Program regenerace má jednoznaãnû daná vcel-
v rámci programu se dlouhodobû v˘raznû sniÏují,
ku jednoduchá pravidla umoÏÀující získávat i rela-
napfiíklad v roce 2006 obdrÏelo mûsto zhruba po-
tivnû vysoké pfiíspûvky na obnovu konkrétních kul-
loviãní ãástku oproti roku 1998. Není tfieba pfiipo-
turních památek, samozfiejmû v závislosti na
mínat, Ïe vlastní prostfiedky vkládané do obnovy
státním rozpoãtu. Velk˘m pfiínosem, vedle pfiímého
památek jejich vlastníky jsou v mnoha pfiípadech
poskytnutí penûÏních prostfiedkÛ, je motivaãní
závislé právû na tomto pfiíspûvku.
funkce pro vlastníky památek, ktefií s v˘jimkou ur-
3. Pfiíprava podkladÛ pro Ïádost o pfiidûlení pro-
ãit˘ch prací musejí k pfiíspûvku z Programu regene-
stfiedkÛ z Programu regenerace patfií mezi mûstem
race pfiidat vlastní prostfiedky, k nimÏ je‰tû pfiistu-
Prachatice vyuÏívan˘mi dotaãními tituly spí‰e k tûm
puje pfiíspûvek pfiíslu‰ného mûsta. Dafií se tak
snaz‰ím. To ov‰em mÛÏe b˘t dáno na‰í jiÏ letitou
iniciovat investování sdruÏen˘ch prostfiedkÛ do ob-
bylo mûsto nominováno mezi nejlep‰í ãtyfii mûsta
praxí, zaãáteãník to takto vnímat nemusí. Pfiíprava
novy mnoha konkrétních památek, ke kterému by
za rok 2000. Nominace (tentokrát mezi nejlep‰í tfii
podkladÛ zaãíná zejména vyplnûním anketního do-
ãasto bez spou‰tûcího pfiíspûvku z Programu rege-
mûsta) se opakovala je‰tû v roce následujícím.
tazníku s uvedením konkrétních objektÛ, na nich
nerace nedo‰lo. Zásadní nev˘hodou je neustále se
V˘hr y v soutûÏi bylo dosaÏeno napotfietí, v roce
plánovan˘ch prací a nákladÛ, pro které by mûl b˘t
sniÏující ãástka ve státním rozpoãtu rozdûlovaná
2003, kdyÏ mûsto Prachatice získalo titul Historic-
pfiíspûvek z Programu regenerace pouÏit. Tomu sa-
právû v rámci Programu regenerace. Jako urãitou
ké mûsto roku 2002.
mozfiejmû pfiedchází neustálé vedení pfiíslu‰ného
nev˘hodu ve vztahu k operativnosti pouÏití penûz
7. Konkrétní hmatateln˘ dopad má zejména fi-
seznamu a jeho aktualizace, jednání s vlastníky,
z Programu regenerace lze hodnotit vázanost pfií-
nanãní odmûna, která je spojená s v˘hrou. Jinak je
zpracování Programu regenerace mûstské památ-
spûvku na konkrétní památky uvedené v anketním
cena pfiedev‰ím prestiÏní záleÏitostí, jeÏ mÛÏe
kové rezervace konkrétního mûsta a jeho schválení
dotazníku zpracovávaném na podzim pfied rokem,
mûsto dále zviditelnit. Nezanedbateln˘m aspek-
zastupitelstvem. Po vyhodnocení anketního dotaz-
v nûmÏ je pfiíspûvek poskytován. Operativnûj‰í by
tem ceny je rovnûÏ posílení pocitu hrdosti na vlast-
níku Ministerstvem kultury âR následuje shromáÏ-
byla vázanost pfiíspûvku na mûstskou památkovou
ní mûsto u jeho obãanÛ.
dûní a odeslání fiady konkrétních dokumentÛ k jed-
rezervaci ãi zónu.
8. Dlouhodobûji cenu vnímají a oceÀují spí‰e od-
notliv˘m akcím obnovy kulturních památek. Cel˘
6. První úspûch mûsta Prachatice v soutûÏi o Ce-
borníci a nad‰enci v oblasti státní památkové pé-
proces se v‰ak rozhodnû vyplatí absolvovat, neboÈ
nu za nejlep‰í pfiípravu a realizaci Programu rege-
ãe a pfiedstavitelé mûsta. Zisk titulu v‰ak byl do-
odmûnou je obnova konkrétních kulturních pamá-
nerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûst-
stateãnû mediálnû prezentován, takÏe urãitû do‰lo
tek, která je ve v˘sledku pfiínosná pro celé mûsto.
sk˘ch památkov˘ch zón se dostavil hned po
k dfiíve zmínûnému posílení pocitu hrdosti na vlast-
4. âlenství ve SdruÏení pfiiná‰í zejména informa-
prvním pfiihlá‰ení se do soutûÏe v roce 2001, kdy
ní mûsto u jeho obãanÛ.
9
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Anketa k vyuÏívání dotaãního Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón
363
mastr_05_07
18.10.2007
14:21
Stránka 364
10
12
11
13
364
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Anketa k vyuÏívání dotaãního Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón
mastr_05_07
18.10.2007
14:21
Stránka 365
15
14
16
9. Odmûna byla investována pfiímo ve stfiedu
5. V˘hodou je samozfiejmû moÏnost získání fi-
Obr. 10. Prachatice, pohled na námûstí.
Mûstské památkové zóny Prachatice na opravu
nanãních prostfiedkÛ na obnovu památek, aÈ uÏ
Obr. 11. Prachatice, stfiedovûké hradby mûsta.
fasády Nové radnice. Z v˘sledku se proto mohou
ve vlastnictví mûsta Polná, církví ãi fyzick˘ch
Obr. 12. Prachatice, muzeum.
stále tû‰it nejen obãané mûsta, ale rovnûÏ jeho
osob. Hlavní nev˘hodou je proces pfievedení fi-
Obr. 13. Polná (okres Jihlava), historické jádro mûsta, le-
ãetní náv‰tûvníci.
nanãních prostfiedkÛ na úãet mûsta; tento pro-
teck˘ snímek.
ces je velmi pomal˘ a v‰ichni Ïadatelé musejí ná-
Obr. 14. Polná (okres Jihlava), kostel.
Polná
klady aÏ do poslední chvíle hradit ze „svého“ a aÏ
Obr. 15. Polná (okres Jihlava), zámek, pohled pfies rybník
1. Mûsto Polná se aktivnû úãastní Programu re-
po provedení v‰ech plateb a jejich doloÏení jim
Peklo.
generace od roku 1998.
dle podmínek programu mÛÏe mûsto pfiiznanou
Obr. 16. Polná (okres Jihlava), hrad po obnovû.
2. PfiiloÏená tabulka v textu
dotaci vyplatit.
3. Proces pfiípravy podkladÛ zvlá‰È nároãn˘ není,
6. V roce 2004, kdy se mûsto Polná stalo vítû-
jde pouze o spolupráci s lidmi, která nemusí b˘t
zem krajského kola a postoupilo do celostátního.
9. Finanãní odmûnu spojenou se získáním titulu
vÏdy jednoduchá. Konkrétnû se jedná o doloÏení
Celkovû jsme se zúãastnili tfiikrát, vÏdy jsme se
Historické mûsto roku 2006 jsme investovali do
poÏadovan˘ch pfiíloh k Ïádosti a souhrnnému
stali vítûzem krajského kola a dvakrát jsme se
regenerace památek. Konkrétnû 650 000 Kã by-
pfiehledu, pfiedev‰ím vlastnického práva (v˘pis
dostali do celostátního. Za rok 2006 jsme se
lo investováno do restaurování movité památky –
z katastru nemovitostí), závazného stanoviska
stali vítûzem.
boãního oltáfie sv. Judy Tadeá‰e, kter˘ se nachá-
v˘konného orgánu památkové péãe (Magistrát
7. Hlavnû to je dobrá reprezentace mûsta a celé-
zí v Chrámu Nanebevzetí Panny Marie –,
mûsta Jihlavy), smlouvy o dílo s dodavatelem,
ho kraje Vysoãina. Mûsto Polná investovalo velké
35 000 Kã na opravu ohradní zdi hfibitova sv.
podrobného rozpoãtu a podobnû.
mnoÏství finanãních prostfiedkÛ do tisku propa-
Barbor y, obojího ve vlastnictví ¤ímskokatolické
Tento proces se rozhodnû vyplatí absolvovat,
gaãních materiálÛ, abychom mûli turistÛm co na-
farnosti – dûkanství Polná. Dal‰ích 105 000 Kã
hlavním dÛvodem je samozfiejmû získání finanã-
bídnout.
bylo pouÏito na restaurování interiéru v nemovité
ních prostfiedkÛ na obnovu a zachování památek,
8. Obãané se o tuto záleÏitost zajímali a pfiijali ji
památce Rabínsk˘ dÛm ãp. 541 ve vlastnictví Fe-
které poté lákají turisty a obyvatele z celé âeská
s velk˘m potû‰ením. O tuto událost se samozfiej-
derace Ïidovsk˘ch obcí âR, 91 500 Kã pak na
republiky i zahraniãí.
mû zajímalo i vedení kraje Vysoãina. Je to vûc ve-
restaurování pomníku padl˘ch ve vlastnictví mûs-
4. Je to velká v˘hoda, protoÏe od SdruÏení a mi-
fiejná, a proto jsme také získané ceny a diplomy
ta Polná a zb˘vající ãást, cca 120 000 Kã, byla
nisterstva kultur y máme informace takzvanû
umístili do prostor Mûstského muzea, aby si je
rozdûlena fyzick˘m osobám, u nichÏ nebyl vyãer-
„z první ruky“.
mohli náv‰tûvníci Polné s radostí prohlédnout.
pán cel˘ moÏn˘ podíl z Programu regenerace.
2. Podíl pfiíspûvkÛ z Programu regenerace v rámci celkov˘ch v˘dajÛ na obnovu historického jádra a památek mûsta (v mil. Kã): rok
2002
2003
2004
2005
2006
v˘daje mûsta Polná
1,203
1,000
1,241
0,756
0,857
pfiíspûvek z Programu regenerace
2,220
0,850
1,630
1,200
0,971
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Anketa k vyuÏívání dotaãního Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón
365