Patnáct let Programu regenerace mûstsk ch památkov ch rezervací a mûstsk ch památkov ch zón

mastr_05_07

18.10.2007

14:19

Stránka 355

Patnáct let Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón

1

Zástupci mûst a pfiedseda SdruÏení historick˘ch

Obr. 1. ·ternberk (okres Olomouc), Horní námûstí. (Foto

jednou ze základních a velmi dÛleÏit˘ch moÏností

sídel se pak, kaÏd˘ na základû praktick˘ch

M. Exnarová, 2007)

jak získat peníze na záchranu památek je

zku‰eností, k fungování programu zasvûcenû

vyuÏívání nûkterého z dotaãních programÛ

vyjádfiili v redakãnû pfiipravené anketû. V‰em

V‰ichni ãtenáfii na‰eho ãasopisu asi vûdí, Ïe

1

Ministerstva kultury âR. Pravdûpodobnû v‰ak jiÏ

osloven˘m dûkujeme za vstfiícnost a otevfienost,

financovat obnovy nejprve cele z vlastních zdrojÛ

není tak obecnû známa skuteãnost, Ïe jeden

s níÏ k na‰im otázkám pfiistoupili, a vûfiíme, Ïe

a aÏ poté ãerpat proplacení schválené dotace.

z nich – Program regenerace mûstsk˘ch

následující stránky prohloubí obecné povûdomí

Zastupitelé a starostové osloven˘ch mûst naopak

památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch

o této, velice uÏiteãné podobû financování obnov

velice vyzdvihovali motivaãní úãinky, které má

památkov˘ch zón – zavr‰il letos v bfieznu jubilejní,

kulturních památek.

program na soukromé vlastníky nemovit˘ch

patnáct˘ rok své existence. Toto v˘roãí nám

Z odpovûdí vyplynulo, Ïe mûsta jednoznaãnû

kulturních památek. Co se t˘ãe v˘hledÛ do

poskytlo ideální pfiíleÏitost program pfiipomenout

povaÏují program regenerace za pfiínosn˘

budoucna, vyplynul jednoznaãnû ze v‰ech

a vlastnû i zkusit zhodnotit jeho v˘znam a pfiínos

a administrativu spojenou s pfiípravou Ïádosti

odpovûdí poÏadavek program bez zásadních úprav

pro památkovou péãi v na‰í republice.

o dotaci za spí‰e jednodu‰‰í v porovnání se

zachovat a pak také co nejlépe finanãnû zajistit.

zpracováváním Ïádostí o pfiíspûvky z jin˘ch zdrojÛ.

VÏdyÈ v˘sledky jeho patnáctileté existence je

tematického bloku vyhnuli moÏnému zkreslení,

Vût‰ina mûst hodnotí kladnû také ãinnost

moÏné spatfiit v drtivé vût‰inû na‰ich plo‰nû

pramenícímu z popisu a hodnocení programu

SdruÏení historick˘ch sídel âech, Moravy

památkovû chránûn˘ch sídel.

regenerace nûk˘m, kdo jej zná jen zvenãí,

a Slezska, a to pfiedev‰ím ze dvou dÛvodÛ. Jednak

rozhodli jsme se dát prostor tûm nejpovolanûj‰ím

jim dává ‰anci vystupovat koordinovanû a lépe

■ Poznámky

– dvûma z jeho zfiizovatelÛ (Ministerstvu kultury

tak prosazovat své potfieby v oblasti péãe

1 Program záchrany architektonického dûdictví, Havarijní

âR a SdruÏení historick˘ch sídel âech, Moravy

o památky napfiíklad u Ministerstva kultury,

program, Program regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch

a Slezska) a vybran˘m mûstÛm, která program

a jednak jim nabízí hodnû moÏností, jak se o dané

rezervací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón, Program péãe

aktivnû vyuÏívají a navíc jiÏ byla v minulosti

problematice více dozvûdût (semináfie,

o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové

ohodnocena jako Historické mûsto roku.

konference, aktuální zprávy…). Programu

zóny a krajinné památkové zóny, Program restaurování

samotnému bylo vyt˘káno pfiedev‰ím neustálé

movit˘ch kulturních památek.

Abychom se pfii pfiípravû a zpracovávání tohoto

Za Ministerstvo kultury âR zpracovaly pro ná‰ ãasopis úvodní pfiedstavení programu Ing.

sniÏování objemu rozdûlovan˘ch finanãních

Blanka Ko‰atkováa Ing. Hana ·najsrová.

prostfiedkÛ a v men‰í mífie pak také nutnost

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Patnáct let Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón

355

mastr_05_07

18.10.2007

14:20

Stránka 356

3

2 4

Patnáct let Programu regenerace

chování památkov˘ch hodnot a vyuÏití objektÛ

Obr. 2. Tfiebíã, Îidovské mûsto. (Foto M. Zídek, 2006)

mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací

a souborÛ ke vhodn˘m úãelÛm v souladu se zása-

Obr. 3. Hradec Králové, námûstí Jana Pavla II. (Foto

a mûstsk˘ch památkov˘ch zón

dami památkové péãe. Peãovat o urbanistickou

Archiv MK âR, 2007)

Blanka KO·ATKOVÁ, Hana ·NAJDROVÁ

a architektonickou úroveÀ prostfiedí vãetnû vzhledu

Obr. 4. HoraÏìovice (okres Klatovy), zámek. (Foto

mûsta a jeho charakteru.“ O vlastní zahájení a pro-

M. Exnarová, 2007)

Koncem roku 1989 byla centra na‰ich historic-

vedení programu se zaslouÏila Pracovní skupina

k˘ch mûst znaãnû zanedbaná a chátrající. Bylo

pro regeneraci mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací

nou také do Programu regenerace je Kuks, takÏe

v nich v‰ak zachováno mnoho v˘znamn˘ch kultur-

a mûstsk˘ch památkov˘ch zón pod vedením Ing.

v souãasné dobû se Program regenerace vztahuje

ních památek i dal‰ích historick˘ch budov. Nalé-

arch. Kamily Matou‰kové, CSc., zaloÏená 1. ãer-

celkem na dvû stû devadesát ãtyfii mûsta. Vût‰ina

hav˘m úkolem bylo tedy najít cesty, jak odstranit

vence 1992 jako souãást V˘zkumného ústavu v˘-

z nich je také do programu zapojena. Napfiíklad ro-

tento neutû‰en˘ stav a zajistit systematickou pé-

stavby a architektury v Praze. Dne 1. záfií 1994 se

ku 2006 se do tohoto programu nezapojila pouze

ãi o tato území. Danou skuteãnost si uvûdomova-

tato pracovní skupina zmûnila v samostatné oddû-

dvacet dvû mûsta, v roce 2007 to bylo dvacet ‰est

la i vláda âeské republiky. Ministr kultury, ministr

lení v odboru památkové péãe Ministerstva kultury.

mûst. Tato mûsta buì je‰tû nevypracovala místní

Ïivotního prostfiedí a tehdej‰í ministr pro hospo-

V leto‰ním roce uplynulo od schválení usnese-

Program regenerace, nebo neÏádala v pfiíslu‰ném

dáfiskou politiku a rozvoj pfiedloÏili návrh, kter ˘

ní vlády ã. 209 patnáct let. Patnáct let také probí-

roce o státní finanãní podporu, i kdyÏ svÛj Program

vláda âeské republiky schválila dne 25. bfiezna

há realizace Programu regenerace mûstsk˘ch pa-

regenerace jiÏ mají.

1992 sv˘m usnesením ã. 209 k Programu rege-

mátkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památkov˘ch

nerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûst-

zón âeské republiky. To je dÛvod ke struãnému

sk˘ch památkov˘ch zón. Vláda tak vyjádfiila svou

shrnutí v˘sledkÛ uplynulého období.

■ Poznámky

vÛli napomoci záchranû a rozvoji nejcennûj‰ích

1 Usnesení vlády âR ze dne 25. bfiezna 1992 ã. 209.

ãástí na‰ich historick˘ch mûst vytvofiením organi-

Program regenerace mohou vyuÏívat mûsta

2 Vyhlá‰ka Ministerstva kultury ã. 476/1992 Sb., o pro-

zaãních, informaãních i ekonomick˘ch podmínek

a obce, v nichÏ je prohlá‰ena mûstská památková

hlá‰ení území historick˘ch jader vybran˘ch mûst za pa-

k jejich komplexní regeneraci, jejímÏ smyslem je

rezervace nebo mûstská památková zóna. Zatím-

mátkové zóny.

rehabilitace kulturních hodnot a ozdravení Ïivot-

co poãet ãtyfiiceti mûstsk˘ch památkov˘ch rezer-


vací se od roku 1992 jiÏ nezmûnil, k mûstsk˘m pa-

hlá‰ení historick˘ch jader vybran˘ch mûst a jejich ãástí za

Hlavní cíl programu je vyjádfien v pfiíloze 2, odst. 2.3.

mátkov˘m zónám prohlá‰en˘m v roce 1990

památkové zóny.

tohoto usnesení: „Systematicky podnûcovat a pro-

vyhlá‰kami krajsk˘ch národních v˘borÛ pfiibyly dal‰í


ního prostfiedí mûst.

1

2

vádût opravy, modernizace, rekonstrukce a pravi-

devadesát dvû památkové zóny v roce 1992, dva-

delnou údrÏbu domovního a bytového fondu, jednot-

cet jedna zóna v roce 1995 a dal‰í ãtyfiicet tfii v ro-

liv˘ch objektÛ a jejich souborÛ. Pfiitom zajistit za-

ce 2003. Zvlá‰tní památkovou rezervací zafiaze-

356

3

4

hlá‰ení území s historick˘m prostfiedím ve vybran˘ch mûstech a obcích za památkové zóny a urãování podmínek pro jejich ochranu.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / I N M E D I A S R E S | B l a n k a K O · AT K O VÁ , H a n a · N A J D R O VÁ / P a t n á c t l e t P r o g r a m u r e g e n e r a c e m û s t s k ˘ c h p a m á t k o v ˘ c h r e z e r v a c í a mûstsk˘ch památkov˘ch zón

mastr_05_07

18.10.2007

Rok

14:20

Stránka 357

Celkov˘ objem financí ze státního rozpoãtu (v mil. Kã)

Celkové náklady na obnovu tûchto památek (v mil. Kã)

Poãet opraven˘ch kulturních památek s pfiíspûvkem z Programu regenerace

pozdûj‰ích pfiedpisÛ). Zásahem do zabûhnutého postupu pfii poskytnutí pfiíspûvkÛ vlastníkÛm byla reforma vefiejné správy od roku 2002. ProtoÏe

1992 1993 1994 1995 1996 1997

0 80 275 300 350 350 (po restrikcích státního rozpoãtu 292,5)

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

údaje nejsou k dispozici 723 773 841 868

136 449 570 723 686

320 320 (po restrikcích státního rozpoãtu 302,4)

868 785

649 747

320 (po restrikcích 247) 300 240 175 235 160 160 143 (po nav˘‰ení 161)

716 767 644 621 472 393 417 není uzavfien

635 704 635 627 879 715 742 není uzavfien

tímto v˘konn˘m orgánem byly ve vût‰inû pfiípadÛ okresní úfiady, jejich zru‰ení pfiineslo problémy. Tuto úlohu pak pfievzaly krajské úfiady spolu s Ministerstvem kultury. Rozdûlení kvóty na obnovu jednotliv˘ch památek je v kompetenci daného mûsta. Pracovní skupina, pfiípadnû mûsto, rozhodují jakou strategii zvolí: zda dají pfiednost obnovû jedné kulturní památky, nebo ãástku rozdûlí mezi více vlastníkÛ. Mûsta pfii rozhodování spolupracují se zástupci památkové péãe. Schválení státního pfiíspûvku na obnovu kulturní památky ve vlastnictví mûsta stejnû jako schválení podílu mûsta na tuto obnovu mûstsk˘m zastupitelstvem je obvykle nejménû problematické, neboÈ mûsto zhodnocuje svÛj majetek. SloÏitûj‰í

Zpracování místního Programu regenerace, kter˘

to a vlastník. PoÏadavkem na spolufinancování

nûkdy b˘vá situace u kulturních památek ve vlast-

sleduje hlavní cíl vyjádfien˘ v usnesení vlády a pro-

se ke státní podpofie programu kaÏd˘ rok váÏe

nictví církve. V nûkter ˘ch mûstech je nejproble-

mítá ho do místních podmínek, je nezbytn˘m doku-

dal‰í penûÏní ãástka vûnovaná na obnovu pamá-

matiãtûj‰í schválení ãástky z mûstského rozpoãtu

mentem pro zapojení mûsta do programu a získání

tek. V˘‰i financí ze státního rozpoãtu urãenou pro

na obnovu kulturní památky v soukromém vlast-

státní finanãní podpory na obnovu památek. Místní

Program regenerace, celkové náklady na obnovu

nictví; mÛÏe se projevit lidská závist a obnova

program vychází z vyhodnocení kladÛ a záporÛ sou-

a poãet opravovan˘ch kulturních památek v pfií-

tûchto kulturních památek mÛÏe b˘t ohroÏena, po-

ãasného stavu památkovû chránûného území

slu‰ném roce uvádí tabulka.

kud patfií málo movit˘m spoluobãanÛm.

a stanoví, jak˘ch cílÛ se má regenerací dosáhnout

Ve zmínûné anketû pfiedkládají mûsta seznam

a jakou strategii a postupy je tfieba zvolit, aby bylo

Celková ãástka ze státního rozpoãtu je rozdûlo-

akcí obnovy památek, pfiipraven˘ch k realizaci pro

stanoven˘ch cílÛ dosaÏeno ve zvoleném ãasovém

vána jednotliv˘m mûstÛm podle pfiedem známého

dal‰í rok, na nûÏ poÏadují finanãní pfiíspûvek od

6

období. Program regenerace schvalovan˘ mûst-

klíãe. Vychází se z anketního dotazníku rozesla-

státu. KaÏdoroãnû dosahuje souãet poÏadavkÛ

sk˘m zastupitelstvem slouÏí jako operativní nástroj

ného Ministerstvem kultury v‰em mûstÛm s mûst-

ãástky vy‰‰í neÏ jedna miliarda Kã pro pfiibliÏnû

k realizaci procesu regenerace. Vzhledem k tomu

skou památkovou rezervací nebo zónou, v nûmÏ

1600 akcí obnovy kulturních památek. Ve vztahu

je ãasov˘ horizont pro jeho uplatnûní 4–5 let, poté

mûsta uvedou, které akce mají pro pfiíslu‰n˘ rok

ke sniÏující se poskytnuté ãástce ze státního roz-

je vhodné místní Program regenerace aktualizovat.

pfiipraveny. Na základû této ankety pak Minister-

poãtu se podíl státu na obnovû kulturních památek

DÛleÏitou souãástí tohoto dokumentu je pfiehled

stvo kultury vypoãítá kvótu pro jednotlivá mûsta,

neustále zmen‰uje. Porovnáme-li celkové poÏadav-

akcí, kter˘ slouÏí jako vlastní podklad pro realizaci

jejíÏ kalkulace je naprosto prÛhledná a jasná; kaÏ-

ky na finanãní podporu s ãástkou poskytovanou ze

obnovy. Pfii jeho sestavování je nutná spolupráce

dé ãíslo je zdÛvodnitelné. Kvótu schvaluje Ústfied-

státního rozpoãtu, zjistíme, Ïe tato ãástka dosahu-

vlastníkÛ nemovitostí a pfiedstavitelÛ mûsta.

ní komise programu regenerace, jmenovaná mi-

je v posledních letech pfiibliÏnû 12 %, zatímco do

Úlohu organizátora spolupráce i pfiípravy, zpra-

nistrem kultur y za úãelem posuzování v˘‰e

roku 2001 se pohybovala v rozmezí 20 aÏ 25 %.

cování a realizace místního Programu regenerace

finanãní podpor y na obnovu a zachování kultur-

Pfiesto se za uplynul˘ch patnáct let podafiilo opra-

by mûla plnit pracovní skupina, která mÛÏe b˘t

ních památek v historick˘ch mûstech zapojen˘ch

vit tisíce památek. Vzhledem k vícelet˘m opravám

malou skupinou dobrovoln˘ch pracovníkÛ, komisí

do programu regenerace. âleny komise jsou kro-

mûsta nebo i samostatnou mûstskou organizací.

mû zástupcÛ ministerstev, Národního památko-

Pfiedpokládá se rovnûÏ spolupráce pracovníkÛ pa-

vého ústavu a SdruÏení historick˘ch sídel âech,

■ Poznámky

mátkové péãe, která zajistí odbornou pfiípravu akcí

Moravy a Slezska také zástupci krajsk˘ch (dfiíve

5 Viz Kamila MATOU·KOVÁ: Program regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památkov˘ch

5

i jejich odborn˘ v˘bûr. Zámûrem a cílem Programu

okresních) úfiadÛ i dva zástupci starostÛ historic-

regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací

k˘ch mûst. Z poãátku byly pfiíspûvky vlastníkÛm

zón âeské republiky, Praha 1994.

a mûstsk˘ch památkov˘ch zón bylo mimo jiné

poskytovány podle trojstranné smlouvy uzavfiené

6 Zásady Ministerstva kultury âeské republiky pro uÏití

usnadnit vlastníkÛm obnovu památek, která je

mezi Ministerstvem kultury, vlastníkem památky

a alokaci státní finanãní podpory v Programu regenerace

vÏdy nároãnûj‰í neÏ u jin˘ch objektÛ. Tento zámûr

a mûstem jako místním garantem programu re-

mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památko-

se kaÏdoroãnû promítá do finanãní ãástky, kterou

generace. V roce 1995 v‰ak jiÏ nebyly rozmísÈo-

v˘ch zón.

stát na regeneraci pfiispívá. Finanãní podporu mo-

vány podle smluvního vztahu, ale ve správním fií-

7 Jan KAIGL: K uÏití státních finanãních prostfiedkÛ pro

hou vyuÏít mûsta, církve, jiné právnické i fyzické

zení probíhajícím pfied územnû pfiíslu‰n˘m

Program regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vací

osoby, které jsou vlastníky nemovitostí.

7

v˘konn˘m orgánem státní památkové péãe

a zón a Program záchrany architektonického dûdictví v ro-

Na obnovû památky se musí kromû státu po-

(v souladu s ustanovením § 16 zákona

ce 1996 a v období let 1993 aÏ 1996, in: Zprávy památ-

dle pfiedepsan˘ch kritérií finanãnû podílet i mûs-

ã. 20/1987, o státní památkové péãi, ve znûní

kové péãe 57, 1997, ã. 2.


357

mastr_05_07

18.10.2007

14:20

Stránka 358

6

5

7

nûkter ˘ch z nich nemÛÏeme provést jednoduch˘

se t˘ká pouze objektÛ ve vlastnictví obcí. Program

Obr. 5. Ivanãice (okres Brno-venkov), kostel Nanevevzetí

souãet údajÛ z tabulky, ale na základû odborného

zahrnuje celou ‰kálu akcí obnovy kulturních pamá-

Panny Marie. (Foto Archiv MK âR, 2007)

odhadu mÛÏeme pfiedpokládat, Ïe se fiádovû jed-

tek od celkové obnovy budov a areálÛ na jedné

Obr. 6. âeská Lípa, vodní hrad Lip˘. (Foto M. Exnarová,

ná o 6000–7000 kulturních památek opraven˘ch

stranû aÏ k údrÏbû stfiech a fasád na stranû druhé.

2007)

s finanãní podporou z Programu regenerace.

Stále vût‰í dÛraz je kladen na kvalitu obnovy z pa-

Obr. 7. Kuks (okres Trutnov). (Foto M. Exnarová, 2007)

Ale ani po patnácti letech neklesá poãet pamá-

mátkového hlediska. Zatímco v poãátcích realiza-

Obr. 8. Luhaãovice (okres Zlín), leteck˘ pohled. (Foto

tek, které na opravu stále ãekají. Je to dáno nejen

ce programu byla hlavním hlediskem rychlost zá-

Archiv MK âR, 2005)

tím, Ïe se zv˘‰il poãet památkovû chránûn˘ch úze-

chrany objektÛ, které byly v havarijním stavu,

mí, ale i tím, Ïe v republice máme velmi rozsáhl˘

s postupem ãasu se více dbá na dodrÏování zásad

strukturu, povrchy komunikací a vefiejné osvûtle-

památkov˘ fond, jehoÏ obnova vyÏaduje perma-

památkové péãe, jako je napfiíklad zachování pÛ-

ní, upravila parky, aleje a dal‰í plochy ãi provedla

nentní ãinnost. K neopraven˘m kulturním památ-

vodních stavebních prvkÛ, pouÏívání tradiãních ma-

novou úpravu námûstí a nevyuÏívan˘m objektÛm

kám, jeÏ jsou je‰tû dnes v havarijním stavu, patfií

teriálÛ a podobnû.

dala novou funkci. Je nutné vyzdvihnout aktivitu

pfiedev‰ím ty, které mají nevyfie‰ené vlastnické

V˘znamn˘m koncepãním podkladem pro rege-

mûst, ke které dal Program regenerace podnût,

vztahy, nebo také ty, jejichÏ vlastník nemá o obno-

neraci památkovû chránûného území jsou Plány

a ocenit v˘sledky, jeÏ mÛÏeme vidût pfii jejich ná-

vu zájem, nûkdy z finanãních, ale ãastûji ze speku-

zásad památkové ochrany historick˘ch mûst.

9

v‰tûvû. Kromû obnovy stavebních fondÛ mûst na-

lativních dÛvodÛ. Proto ani prodej památky nové-

Komplexnû hodnotí zpracovávané území z hledis-

stal rozvoj také v oblasti kulturní a spoleãenské.

mu, movitému vlastníkovi nemusí vést k její

ka památkové péãe a stanoví pfiípustné zmûny

Obnovily se fiemeslnické trhy, jsou pofiádány

záchranû.

v památkovû chránûném území, které je‰tû za-

mûstské slavnosti, v˘stavy, koncerty a dal‰í ak-

Program regenerace ov‰em neznamená jen

chovávají charakter a schopnost v˘povûdi o du-

ce, zaãaly pracovat spolky a obãanská sdruÏení.

obnovu kulturních památek na území mûstsk˘ch

chovním obsahu území i potfiebné informace pro

V˘sledky Programu regenerace se promítají do

památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památko-

Ïivot obyvatel. Hodnotí nejen jednotlivé objekty,

hodnocení mûst v soutûÏi o Cenu za nejlep‰í pfií-

v˘ch zón. Od roku 2003 Ministerstvo kultur y

ale i nezastavûné plochy území, proto je Progra-

umoÏnilo mûstÛm získat státní finanãní dotaci na

mem regenerace podporováno. Dosud má dokon-

■ Poznámky

záchranu v˘znamn˘ch památkov˘ch hodnot nebo

ãen˘, pfiípadnû rozpracovan˘ plán jiÏ 79 mûst.

8 Rozpis státní finanãní podpory v Programu regenerace

obnovu v˘znamn˘ch architektonick˘ch nebo umû-

Problematika regenerace je mnohem ‰ir‰í neÏ

leckofiemesln˘ch pr vkÛ, pokud jde o stavby, jeÏ

pouhá obnova kulturních památek a ostatních

v˘ch zón na rok 2003 (a dal‰í roky).

nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se

budov. V této oblasti leÏí hlavní zodpovûdnost na

9 Dagmar SEDLÁKOVÁ: Metodika plánÛ zásad památko-

v MPR nebo MPZ. Tím se ponûkud zmen‰il roz-

mûstech, která v rámci regenerace vynakládají

vé ochrany území historick˘ch mûst, in: Almanach Pro-

por mezi vzhledem opraven˘ch kulturních pamá-

velké ãástky i na ostatní akce v historickém jád-

gramu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací

tek a ostatních objektÛ. Tato moÏnost pfiíspûvku

ru. ¤ada z nich rekonstruovala technickou infra-

a mûstsk˘ch památkov˘ch zón II.

8

358



mastr_05_07

18.10.2007

14:20

Stránka 359

10

jich propagaci a trvale udrÏitelné vyuÏívání. Napl-

Anketa k vyuÏívání dotaãního

tem k jejímu zaloÏení byl zámûr odmûnit ta histo-

Àování Programu regenerace v jednotliv˘ch síd-

Programu regenerace mûstsk˘ch

rická mûsta, která jsou v naplÀování programu ak-

lech se neobejde bez systematické práce s obãa-

památkov˘ch rezervací

tivní a dosahující mimofiádnû dobr ˘ch v˘sledkÛ.

ny. Bylo tfieba snést mnoho argumentÛ, aby

a mûstsk˘ch památkov˘ch zón

Vítûz soutûÏe je vefiejnû vyhlá‰en v den pfiedání ce-

zvítûzila vÛle nastoupit proces plánovité komplex-

ny pfii slavnostním setkání konaném u pfiíleÏitosti

ní regenerace mûsta podle uvedeného programu.

Na soubor otázek odpovídal pfiedseda SdruÏe-

Mezinárodního dne památek a sídel 18. dubna.

Celostátní aktivitou jsou Dny evropského dûdictví,

ní historick˘ch sídel âech, Moravy a Slezska

Kromû umûleckého díla z ãeského kfii‰Èálu a pa-

jeÏ sdruÏení pofiádá. Ujalo se role celonárodního

a místostarosta mûsta KromûfiíÏe, Mgr. Petr

mûtního grafického listu získává vítûz finanãní dar

garanta a prostfiednictvím Národního koordinaãní-

Sedláãek.

ve v˘‰i jednoho milionu korun, jenÏ se úãelovû vá-

ho sekretariátu DnÛ evropského dûdictví se zhos-

1. Jak se SdruÏení historick˘ch sídel âech,

Ïe na obnovu kulturní památky. Toto udílení sv˘m

tilo role bezprostfiedního organizátora odborn˘ch

Moravy a Slezska k Programu regenerace mûst-

zpÛsobem zajímavû dokresluje posun programu

konferencí na specializovaná témata a pfiíprav se-

sk˘ch památkov˘ch rezer vací a mûstsk˘ch pa-

za uplynulé roky jeho existence. V prvních letech

mináfiÛ k otázkám regenerace mûstsk˘ch památ-

mátkov˘ch zón dostalo? Bylo jiÏ u jeho vzniku?

byla odmûnûna mûsta, která se pustila do obno-

kov˘ch rezervací a zón pofiádan˘ch podle potfieby.

Ano, SdruÏení historick˘ch sídel âech, Moravy

vy velkoryse, takÏe bylo moÏné brzy vidût rozdíly

Na Program regenerace je vázána i publikaãní

a Slezska, pfiesnûji fieãeno jeho tehdej‰í pfiedsta-

mezi dfiívûj‰ím zanedban˘m stavem a novû opra-

fiada, z níÏ vy‰lo jiÏ tfiináct svazkÛ. Podrobnûj‰í

vitelé byli iniciátor y Programu regenerace a na-

ven˘mi objekty. S postupem ãasu se vítûzství pfii-

v˘sledky programu byly postupnû zvefiejÀovány

‰tûstí na‰li vstfiícné pfiijetí jak u poslancÛ, tak

klání spí‰e k mûstÛm, jeÏ postupují v regeneraci

jak ve Zprávách památkové péãe, tak ve zmí-

u pfiedstavitelÛ Ministerstva kultury. V˘sledkem

systematicky, nûkdy i po men‰ích krocích, ale

nûné publikaãní fiadû, zejména v Almanachu Pro-

jejich spoleãného jednání byl vznik programu

s maximálním ohledem na v‰echny dochované

gramu regenerace I–VI.

(schváleného v roce 1992 a poprvé vyuÏitého

pravu a realizaci Programu regenerace.

Podnû-

historické hodnoty. KaÏd˘ rok se do soutûÏe pfii-

v roce 1993), kter ˘ prokázal na‰im památkám

hlásí více neÏ ãtyfiicet mûst. Hodnotí se komplex-

naprosto nenahraditelnou sluÏbu. NejenÏe na je-

nost regenerace, dodrÏování zásad památkové

jich obnovu kaÏdoroãnû pfiinesl stamiliony korun

ochrany, ale také Ïivotní podmínky v historickém

■ Poznámky

z rÛzn˘ch zdrojÛ, ale díky nûmu se navíc památ-

jádru i spoleãensk˘ a kulturní Ïivot. Je obdivu-

10 Vladimír HRABÁK, Jana KOBZOVÁ, Anna MATOU·KOVÁ,

kám vûnovala potfiebná pozornost uÏ od poãátku

hodné, jak˘ch úÏasn˘ch v˘sledkÛ nûkterá mûsta

(†) Helena ·TROBLOVÁ: Desetiletí SdruÏení historick˘ch

90. let minulého století.

dosáhla.

sídel âech, Moravy a Slezska, in: Almanach Programu re-

2. Jak a kdy vznikla my‰lenka udûlování ceny

Velkou zásluhu na tomto poli má SdruÏení his-

generace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch

a titulu Historické mûsto roku, co bylo a je cílem

torick˘ch sídel âech, Moravy a Slezska, zaloÏené

památkov˘ch zón V; Blanka KO·ATKOVÁ: K soutûÏi o Ce-

této soutûÏe?

jiÏ v roce 1990 jako zájmové sdruÏení právnic-

nu za nejlep‰í pfiípravu a realizaci Programu regenerace

Cena programu byla opût iniciována SdruÏením

které hraje v˘znamnou roli i v Pro-


historick˘ch sídel a jejím smyslem je popularizace

gramu regenerace. JiÏ v dobû svého vzniku bylo

v˘ch zón, in: Almanach Programu regenerace mûstsk˘ch

památek i prezentace jejich v˘znamu pro dal‰í

zamûfieno na podporu péãe o historická sídla.

památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón VI.

rozvoj historick˘ch center na‰ich mûst. U zaloÏení

Úãelem a cílem sdruÏení jako zájmové, dobrovol-

11 Vladimír HRABÁK, Jana KOBZOVÁ, Anna MATOU·KOVÁ,

ceny bylo v roce 1994 kromû sdruÏení a Minister-

né, nestranické a nevládní organizace je aktivnû

(†) Helena ·TROBLOVÁ: Desetiletí SdruÏení historick˘ch

stva kultur y âR i Ministerstvo hospodáfiství âR,

pfiispívat k vytváfiení podmínek a úãinn˘ch nástro-

sídel âech, Moravy a Slezska, in: Almanach Programu re-

jehoÏ garanci následnû pfievzalo Ministerstvo pro

jÛ pro zachování kulturního dûdictví, zejména pak

generace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch

místní rozvoj. Poprvé byla cena udûlena v roce

pro regeneraci území historick˘ch sídel vãetnû

památkov˘ch zón V.

1995 za realizace uskuteãnûné v roce 1994. Pfie-

k˘ch osob,

11

zlep‰ování stavu Ïivotního prostfiedí a dále pro je-

hled v‰ech vítûzÛ je uveden na na‰ich webov˘ch stránkách http://www.shscms.cz. 3. Obnova historick˘ch sídel, pokud má b˘t pro-

8

vádûna v souladu s poÏadavky památkové péãe, je znaãnû nároãná, zejména po stránce finanãní, ale i metodické. Jak sdruÏení v tûchto oblastech pomáhá sv˘m ãlenÛm – jinak fieãeno, má ãlenství ve sdruÏení v tûchto ohledech nûjaké v˘hody? To je cel˘ soubor otázek, pokusím se b˘t struãn˘. „Nev˘hodou“ ãlenství je to, Ïe se musí platit ãlenské pfiíspûvky. Ty jsou ale pouÏívány k zaji‰tûní provozu sekretariátu na‰eho sdruÏení a také k ãásteãnému financování v‰ech na‰ich aktivit. V˘hodami pak jsou niÏ‰í vstupní poplatky na námi pofiádané akce (semináfie, konference) a také bezplatné informace o celé fiadû aktivit, které mají vztah k památkám, jejich regeneraci, revitalizaci a propagaci. Mnohé akce jsou také kapacitnû omezené a pak mají na‰i ãlenové

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Anketa k vyuÏívání dotaãního Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón

359

mastr_05_07

18.10.2007

14:20

Stránka 360

projevovalo v praxi. Stávající ministr Mgr. Václav Jehliãka v‰ak zná problematiku památkové péãe nejen ze své senátorské a starostenské ãinnosti, ale byl i jedním ze zakladatelÛ na‰eho sdruÏení a také jeho mnoholet˘m místopfiedsedou. 6. Jak˘m zpÛsobem probíhá v˘bûr kandidátÛ na Cenu regenerace – mûsta se sama hlásí, nebo jsou vybírána? Jaká jsou kritéria zafiazení do soutûÏe a jak˘m zpÛsobem probíhá hodnocení kandidátÛ na Historické mûsto roku?

1

Pfiedev‰ím uvedu cel˘ oficiální název. Je to Cena za nejlep‰í pfiípravu a realizaci Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstpfiednost. Musím v‰ak fiíct, Ïe z principu se na nû

konkrétní objekty v daném místû rozhoduje místní

sk˘ch památkov˘ch zón. Mûsta se do soutûÏe

snaÏíme dostat v‰echny zainteresované – vlastníky

zastupitelstvo (samozfiejmû za dodrÏení v‰ech pod-

hlásí sama vyplnûním pfiíslu‰ného dotazníku. Ten

památek, zástupce samospráv (obcí i krajÛ), úfiedníky

mínek stanoven˘ch Ministerstvem kultury). Díky to-

byl pfiipraven ve spolupráci tfií zfiizovatelÛ ceny.

v‰ech souvisejících orgánÛ vefiejné správy, ale také

mu se dají s urãitou mírou jistoty plánovat nároã-

Vedle sdruÏení a Ministerstva kultur y âR je zde

zástupce médií i ‰irokou vefiejnost, protoÏe památky

nûj‰í opravy na více let, po etapách. Tím se ale

tfietím par tnerem Ministerstvo pro místní rozvoj

potfiebují kromû financí hlavnû popularizaci a upevnû-

dostávám i k asi jediné vût‰í nev˘hodû: program je

âR. Tato soutûÏ tedy vyhodnocuje nejen památko-

ní pozice ve vefiejném Ïivotû vÛbec.

zaloÏen usnesením vlády z roku 1992, je samo-

vou péãi o jednotlivé objekty a celou lokalitu, ale

A teì k financím. Péãe o památku je samozfiej-

statnou poloÏkou státního rozpoãtu, ale dokud není

také hospodáfisk˘, spoleãensk˘ a kulturní Ïivot da-

mû nákladnûj‰í a komplikovanûj‰í neÏ o ostatní

schválen rozpoãet resortu kultury, není jisté, zda

ného mûsta. Nûkterá kritéria jsou stanovena po-

stavby a musím konstatovat, Ïe dnes pfiíli‰ moÏ-

v nûm v daném roce bude tolik prostfiedkÛ, aby vÛ-

mûrnû striktnû (napfiíklad poãet památek, poãet

ností na kompenzaci zv˘‰en˘ch nákladÛ není.

bec mûlo smysl se o nû ucházet.

demolic, stav inÏen˘rsk˘ch sítí, rozsah sluÏeb pro

SdruÏení se snaÏí ve spolupráci s Ministerstvem

K poslední ãásti otázky – pokraãování Programu

obãany mûsta i jeho náv‰tûvníky, objem finanã-

kultury âR a také s poslanci pfii schvalování roz-

regenerace (nebo jiného s podobn˘m efektem) je

ních prostfiedkÛ investovan˘ch do chránûného

poãtu vÏdy vyjednat co nejlep‰í podmínky. V po-

pro památky Ïivotnû dÛleÏité, protoÏe stále je‰tû

území a podobnû), ale pfii hodnocení se zohledÀu-

sledních letech v‰ak nacházíme pochopení jen te-

zÛstává pfiíli‰ mnoho objektÛ neopraven˘ch, proto

jí i ‰ir‰í souvislosti a moÏnosti jednotliv˘ch mûst.

oretické, které se do v˘‰e pfiíspûvkÛ získan˘ch od

nevyuÏívan˘ch a mnohdy nevyuÏivateln˘ch a v pod-

SoutûÏ probíhá dvoukolovû – nejprve v jednotli-

státu nepromítne. Naopak, v minul˘ch letech pro-

statû existenãnû ohroÏen˘ch.

v˘ch krajích a pak na celostátní úrovni. Hodnoti-

stfiedky poskytované státem pro památky klesaly

5. MÛÏe sdruÏení, které má velice pfiesn˘ pfie-

telské komise (krajské i celostátní) vycházejí pfii

a pfies snahu stávajícího ministra asi nebude si-

hled o potfiebách historick˘ch sídel a poãetnou

hodnocení z údajÛ uveden˘ch v pfiihlá‰ce do sou-

tuace v˘raznû lep‰í. O to dÛleÏitûj‰í je pfiístup kra-

ãlenskou základnu, nûjak ovlivÀovat kaÏdoroãní pfií-

tûÏe, ale také z osobní náv‰tûvy daného mûsta.

jÛ, které také zaji‰Èují nezanedbateln˘ podíl na fi-

pravy dotaãních programÛ na Ministerstvu kultury

Ve v‰ech komisích jsou opût zastoupeni v‰ichni tfii

nancování památkové péãe. A tady je rovnûÏ

âR?

zfiizovatelé ceny a ve statutu je uvedeno, Ïe na ví-

jeden z na‰ich nov˘ch úkolÛ – zajistit ve spoluprá-

Pokud pojmem „pfiíprava“ rozumíme zaji‰tûní

tûzi se musejí v‰ichni dohodnout. Mohlo by se te-

ci s Asociací krajÛ âR více prostfiedkÛ pro vlastní-

dostateãného objemu financí, pak sdruÏení moc

dy stát (zatím k tomu ale nikdy nedo‰lo), Ïe by

ky památek a pokud moÏno ve v‰ech krajích stej-

moÏností nemá. V minulosti se nám nûkolikrát po-

v nûkterém roce vítûz ani nebyl.

n˘ pfiístup k nim.

dafiilo v rámci schvalování státního rozpoãtu do-

7. Je z pohledu sdruÏení udûlování této ceny

4. Program regenerace má za sebou patnáct

hodnout s poslanci nav˘‰ení kapitoly Ministerstva

pro mûsta motivací? MÛÏe pro nû mít napfiíklad

let existence a to je jiÏ doba, za kterou se dají

kultury a jeho dotaãních titulÛ z rozpoãtové rezer-

vítûzství v roãníku nûjak˘ dal‰í, dlouhodobûj‰í pfií-

zhodnotit jeho v˘sledky. Kde spatfiujete jeho hlav-

vy, ale v posledních letech je rozpoãet mnohem ví-

nos (kdyÏ pomineme penûÏní odmûnu, která jistû

ní v˘hody, a v ãem naopak nev˘hody? Má smysl

ce politickou záleÏitostí a nûkdy i záleÏitostí lokál-

velice potû‰í)?

v nûm pokraãovat?

ních zájmÛ jednotliv˘ch poslancÛ a na památky

PenûÏní odmûna je jistû nezanedbatelná, ale

Obecné hodnocení je v kaÏdém pfiípadû pozitiv-

a kulturu se uÏ nedostává. SdruÏení má ale za-

urãitû jde i o jistou prestiÏ. DÛleÏité je i to, Ïe ce-

ní. Konkrétní ãísla je moÏno najít jak na webov˘ch

stoupení v komisi, která kaÏdoroãnû upfiesÀuje

na je vyhla‰ována a pfiedávána pravidelnû na slav-

stránkách Ministerstva kultury âR, tak na na‰ich.

podmínky vyuÏití prostfiedkÛ a následnû také ná-

nostním zasedání ve ·panûlském sále PraÏského

Já bych ale chtûl nûkteré jedineãné v˘hody jme-

vrh na rozdûlení prostfiedkÛ, kter ˘ pfiipravuje Mi-

hradu. KaÏdoroãnû se soutûÏe úãastní asi 40–50

novitû zdÛraznit: Podmínky Programu regenerace

nisterstvo kultury na základû Ïádostí jednotliv˘ch

mûst, pro které je to také jedna z moÏností, jak

zaji‰Èují vícezdrojové financování, a tak se kaÏd˘

obcí. Pfiehled o potfiebách tedy má i ministerstvo

ukázat v˘sledky své mnohaleté systematické ãin-

rok do obnovy památek dostává více neÏ dvojná-

samotné a v posledních letech, kdy se v Programu

nosti pfii obnovû historick˘ch sídel na‰í republiky.

sobek tûch prostfiedkÛ, které jsou uvolÀovány ze

regenerace rozdûlovalo zhruba 140 milionÛ ko-

Z pohledu sdruÏení i státu je to navíc i v˘born˘ pfií-

státního rozpoãtu. Jsou to prostfiedky mûst a ob-

run, byly poÏadavky obcí témûfi desetkrát vy‰‰í.

klad dobré praxe a v˘zva pro dal‰í mûsta. I tady je

cí, církví i soukrom˘ch vlastníkÛ, jeÏ by se k pa-

Na tomto místû musím pfiipomenout i fakt, Ïe aã-

urãitû prostor pro lep‰í zapojení krajÛ tak, aby

mátkám bez Programu regenerace vÛbec nedo-

koli v‰ichni ministfii kultury uvádûli péãi o památky

mohlo b˘t vyhodnoceno i krajské kolo vãetnû nûja-

staly. Dal‰í v˘hodou je, Ïe o vyuÏití prostfiedkÛ na

jako jednu ze sv˘ch priorit, bohuÏel se to málo

ké men‰í odmûny.

360


mastr_05_07

18.10.2007

14:20

Stránka 361

2

4

3

Na následující soubor otázek odpovídali pfied-

nerace

mûstsk˘ch

památkov˘ch

rezer vací

Obr. 1. KadaÀ (okres Chomutov), objekt Stfielnice

stavitelé ãtyfi vybran˘ch historick˘ch mûst. ¤a-

a mûstsk˘ch památkov˘ch zón a jaké jsou va‰e

ãp. 146–147 v âechovû ulici, pfied obnovou.

zení mûst je chronologické, dle roku, v nûmÏ

v˘sledky v ní?

Obr. 2. KadaÀ (okres Chomutov), objekt Stfielnice ãp. 146–147 v âechovû ulici, po obnovû.

získala Cenu za nejlep‰í pfiípravu a realizaci Pro-

7. Pomohlo vám vítûzství v této soutûÏi nûja-

gramu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch re-

k˘m zpÛsobem k dal‰ímu rozvoji mûsta? (Jin˘mi

Obr. 3. KadaÀ (okres Chomutov), objekt ãp. 7 ve ·vermo-

zervací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón, tedy Ka-

slovy, má udûlování ceny konkrétní dopad, nebo

vû ulici, nástûnné malby v prvním nadzemním podlaÏí,

daÀ (1995), Nov˘ Jiãín (2002), Prachatice

je víceménû symbolickou záleÏitostí?)

po obnovû.

(2003) a Polná (2007). 1. Od kterého roku se va‰e mûsto aktivnû úãastní Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón?

8. Jak vnímali zisk titulu Historické mûsto roku

Obr. 4. KadaÀ (okres Chomutov), objekt ãp. 7 ve ·vermo-

obãané va‰eho mûsta? Zajímají je takové udá-

vû ulici, nástûnné malby v prvním nadzemním podlaÏí,

losti?

pfied obnovou.

9. MÛÏete fiíci, jak jste investovali finanãní odmûnu spojenou se získáním ceny? a náv‰tûvníky. Pfiedkládání Ïádostí o dotaci pfied-

2. Jak velk˘ podíl v rámci celkov˘ch v˘dajÛ na obnovu historického jádra a památek va‰eho

KadaÀ

chází komplexní a permanentní ãinnost Komise

mûsta pfiedstavují pfiíspûvky z Programu regenera-

1. Mûsto KadaÀ se aktivnû úãastní Programu re-

mûstské památkové rezervace, zpracování Progra-

ce – fieknûme ve zhodnocení posledních pûti let?

generace od roku 1993.

mu regenerace obce a jeho stálá aktualizace.

2. PfiiloÏená tabulka

Vlastní proces pfiípravy podkladÛ pro Ïádost o pfii-

Ïádost o pfiidûlení dotaãních prostfiedkÛ v Progra-

3. NaplÀování Programu regenerace nelze vnímat

dûlení dotaãních prostfiedkÛ je pfiimûfienû nároãn˘,

mu regenerace? Co konkrétnû obná‰í? Vyplatí se

pouze jako pfiípravu podkladÛ pro Ïádost o pfiidû-

jsou poÏadovány pouze nezbytné doklady, které by

tuto jistû nároãnou pfiípravu absolvovat?

lení dotace, ale jako komplexní péãi o mûstskou

bylo tfieba zajistit pfied pfiípravou kaÏdé akce, i ta-

památkovou rezervaci vãetnû péãe o její obyvatele

kové, na niÏ by nebyla podávána Ïádost o dotaci.

3. Jak nároãn˘ je proces pfiípravy podkladÛ pro

4. V ãem je pro vás uÏiteãné b˘t ãlenem SdruÏení historick˘ch sídel âech, Moravy a Slezska? 5. Program regenerace má za sebou patnáct let existence a to je jiÏ doba, za kterou se dají

2. Celkové v˘daje na obnovu ve vztahu k v˘‰i pfiíspûvku z Programu regenerace (v mil. Kã):

zhodnotit jeho v˘sledky. V ãem spatfiujete jeho

rok

hlavní v˘hody, a v ãem naopak nev˘hody?

2001

2002

2003

2004

2005

2006

v˘daje na obnovu historického jádra

60,00

59,30

33,50

22,10

25,41

44,82

6. Kdy jste se poprvé zúãastnili soutûÏe o Ce-

v˘daje na obnovu památek mûsta

70,30

80,50

40,00

27,40

28,82

56,64

nu za nejlep‰í pfiípravu a realizaci Programu rege-

pfiíspûvek z programu regenerace

6,27

4,00

2,23

2,76

1,27

1,42


361

mastr_05_07

18.10.2007

14:21

Stránka 362

6

5

7

Navíc je tfieba zpracovat anketní dotazník, jehoÏ

KadaÀ zúãastnilo poprvé v roce 1995, kdy také

Obr. 5. Nov˘ Jiãín, Kostelní ulice.

obsahem je zhodnocení proveden˘ch akcí v roce

zvítûzilo. Pfiihlá‰ku do soutûÏe podává mûsto pra-

Obr. 6. Nov˘ Jiãín, Îerotínsk˘ zámek.

právû minulém i plán akcí na rok následující a dá-

videlnû, úspûchy slaví i v krajském kole (za rok

Obr. 7. Nov˘ Jiãín, mûstské kino, rekonstrukce pÛvodní

le je tfieba v návaznosti na schválení a rozdûlení

2006 1. místo, za rok 2005 3. místo, za rok 2004

fasády v roce 2006. Kino bylo postaveno v roce 1930 po-

státní finanãní podpory v daném roce vybrané ak-

2. místo, za rok 2003 1. místo).

dle projektu vídeÀského architekta Lea Kammela.

ce dotáhnout k realizaci. To vyÏaduje zpracování

7. Vítûzství v soutûÏi pomohlo mûstu KadaÀ

Obr. 8. Nov˘ Jiãín, Masarykovo námûstí.

souhrnn˘ch pfiehledÛ. Tuto nároãnou pfiípravu se

v dal‰ím rozvoji, v propagaci mûsta nejen v rámci

Obr. 9. Prachatice, kostel.

v‰ak jistû vyplatí absolvovat.

cestovního ruchu, ale i v celkovém zviditelnûní

4. B˘t ãlenem SdruÏení historick˘ch sídel âech,

a opravení nepfiíznivé pfiedstavy o mûstû zaÏité

Moravy a Slezska je pro mûsto uÏiteãné zejména

v povûdomí obãanÛ âeské republiky i ve zv˘‰ení

s ministerstvy, ãímÏ vzniká i moÏnost ovlivÀovat

kvÛli koncentrování sil nutn˘ch k prosazování po-

aktivity v obnovû kulturního dûdictví.

tvorbu zákonÛ a vyhlá‰ek.

tfieb mûst a obcí v péãi o jejich kulturní dûdictví

8. Zisk titulu Historické mûsto roku obãané vní-

5. V˘hody jsou obsaÏeny jiÏ v pfiede‰lé odpovûdi,

a pfii v˘mûnû zku‰eností.

mali pozitivnû a zv˘‰ila se jejich hrdost. O tyto

nev˘hody lze spatfiit v nízkém objemu finanãních

5. Program regenerace pfied patnácti lety nastar-

události je ve mûstû zájem.

zdrojÛ a pfiíli‰ úzké ‰kále moÏností je ãerpat.

toval proces obnovy historick˘ch jader mûst. Na

9. Finanãní odmûna spojená se získáním ceny by-

6. Na‰e mûsto se Ceny za nejlep‰í pfiípravu a reali-

obnovu se zaãalo pohlíÏet komplexnû. Za tuto do-

la pouÏita na první etapu obnovy ba‰ty v Sokolov-

zaci Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch

bu se podafiilo obnovit fiadu historick˘ch objektÛ,

ské ulici, která je souãástí mûstského opevnûní.

rezervací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón zúãastnilo nûkolikrát a v roce 2002 tuto cenu získalo.

které by bez pomoci dále degradovaly a zãásti pravdûpodobnû zanikly. Program v˘raznû pfiispûl

Nov˘ Jiãín

7. Mûsto se v roce, kdy zvítûzilo, patfiiãnû zvidi-

k urychlení obnovy zcela zchátralého historického

1. Mûsto Nov˘ Jiãín se aktivnû úãastní Programu

telnilo v rámci kraje; bylo prvním mûstem z Mo-

jádra mûsta Kadanû, jeÏ by bez pomoci a bez zmû-

regenerace od roku 1992.

ravskoslezského kraje, které v soutûÏi uspûlo.

ny pohledu na v˘znam zachování historicky a ar-

2. Pfiíspûvky z programu v posledních pûti letech

8. Obãané mûsta vnímali dosaÏen˘ úspûch velmi

chitektonicky cenn˘ch ãástí mûst bylo odsouzeno

pfiedstavují 1–2 % z celkov˘ch v˘dajÛ mûsta inves-

kladnû, úspûch byl i v˘sledkem dobré práce samo-

k zániku. Hlavní v˘hody spatfiujeme v pfiimûfieném

tovan˘ch do mûstské památkové rezervace.

správn˘ch orgánÛ mûsta.

stupni nároãnosti pfiípravy. Nev˘hody v omezeném

3. Proces pfiípravy podkladÛ pro Ïádost není nijak

9. Finance získané v soutûÏi – milion korun – byly

limitu finanãních prostfiedkÛ a moÏnosti ãerpat do-

sloÏit˘, obná‰í doloÏení pfiíslu‰n˘ch podkladÛ a ur-

rozhodnutím zastupitelÛ mûsta z 16. 8. 2002 roz-

taci (aÏ na v˘jimky) pouze na prohlá‰ené kulturní

ãitû se mûstu vyplatí pfiípravu absolvovat.

dûleny mezi historická mûsta, která byla postiÏena

památky.

4. B˘t ãlenem SdruÏení historick˘ch sídel je jistû

povodnûmi. Byla to mûsta Beroun, Písek, TfieboÀ,

6. SoutûÏe o Cenu za nejlep‰í pfiípravu a realizaci

pro mûsto uÏiteãné, stává se fórem pro v˘mûnu

Prachatice, Terezín, âesk˘ Krumlov a mûstská ãást

Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch re-

zku‰eností, má díky nûmu lep‰í pfiístup k informa-

Praha 1. Finanãní prostfiedky mûly mûstÛm pomoci

zervací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón se mûsto

cím a mimo jiné je SdruÏení par tnerem pro styk

k napravení ‰kod na jejich památkách.

362


mastr_05_07

18.10.2007

14:21

Stránka 363

8

Prachatice

ce ze sfér y památkové péãe, kontakty na pfied-

1. Mûsto Prachatice se úãastní Programu rege-

stavitele jin˘ch historick˘ch mûst a pfiíslu‰n˘ch

nerace od roku 1993.

institucí. Dále s ním souvisí napfiíklad alespoÀ

2. V období posledních pûti let pfiedstavují pfiíspûv-

ãásteãná moÏnost podílet se na pfiípravû pfiíslu‰-

ky z Programu regenerace cca 44 % celkov˘ch ná-

né legislativy pfiipomínkováním jejích návrhÛ.

kladÛ na obnovu nemovit˘ch kulturních památek

V neposlední fiadû SdruÏení propaguje opakova-

v Mûstské památkové rezervaci Prachatice. Bohu-

nû zmínûn˘ Program regenerace.

Ïel je tfieba zmínit, Ïe pfiíspûvky poskytované

5. Program regenerace má jednoznaãnû daná vcel-

v rámci programu se dlouhodobû v˘raznû sniÏují,

ku jednoduchá pravidla umoÏÀující získávat i rela-

napfiíklad v roce 2006 obdrÏelo mûsto zhruba po-

tivnû vysoké pfiíspûvky na obnovu konkrétních kul-

loviãní ãástku oproti roku 1998. Není tfieba pfiipo-

turních památek, samozfiejmû v závislosti na

mínat, Ïe vlastní prostfiedky vkládané do obnovy

státním rozpoãtu. Velk˘m pfiínosem, vedle pfiímého

památek jejich vlastníky jsou v mnoha pfiípadech

poskytnutí penûÏních prostfiedkÛ, je motivaãní

závislé právû na tomto pfiíspûvku.

funkce pro vlastníky památek, ktefií s v˘jimkou ur-

3. Pfiíprava podkladÛ pro Ïádost o pfiidûlení pro-

ãit˘ch prací musejí k pfiíspûvku z Programu regene-

stfiedkÛ z Programu regenerace patfií mezi mûstem

race pfiidat vlastní prostfiedky, k nimÏ je‰tû pfiistu-

Prachatice vyuÏívan˘mi dotaãními tituly spí‰e k tûm

puje pfiíspûvek pfiíslu‰ného mûsta. Dafií se tak

snaz‰ím. To ov‰em mÛÏe b˘t dáno na‰í jiÏ letitou

iniciovat investování sdruÏen˘ch prostfiedkÛ do ob-

bylo mûsto nominováno mezi nejlep‰í ãtyfii mûsta

praxí, zaãáteãník to takto vnímat nemusí. Pfiíprava

novy mnoha konkrétních památek, ke kterému by

za rok 2000. Nominace (tentokrát mezi nejlep‰í tfii

podkladÛ zaãíná zejména vyplnûním anketního do-

ãasto bez spou‰tûcího pfiíspûvku z Programu rege-

mûsta) se opakovala je‰tû v roce následujícím.

tazníku s uvedením konkrétních objektÛ, na nich

nerace nedo‰lo. Zásadní nev˘hodou je neustále se

V˘hr y v soutûÏi bylo dosaÏeno napotfietí, v roce

plánovan˘ch prací a nákladÛ, pro které by mûl b˘t

sniÏující ãástka ve státním rozpoãtu rozdûlovaná

2003, kdyÏ mûsto Prachatice získalo titul Historic-

pfiíspûvek z Programu regenerace pouÏit. Tomu sa-

právû v rámci Programu regenerace. Jako urãitou

ké mûsto roku 2002.

mozfiejmû pfiedchází neustálé vedení pfiíslu‰ného

nev˘hodu ve vztahu k operativnosti pouÏití penûz

7. Konkrétní hmatateln˘ dopad má zejména fi-

seznamu a jeho aktualizace, jednání s vlastníky,

z Programu regenerace lze hodnotit vázanost pfií-

nanãní odmûna, která je spojená s v˘hrou. Jinak je

zpracování Programu regenerace mûstské památ-

spûvku na konkrétní památky uvedené v anketním

cena pfiedev‰ím prestiÏní záleÏitostí, jeÏ mÛÏe

kové rezervace konkrétního mûsta a jeho schválení

dotazníku zpracovávaném na podzim pfied rokem,

mûsto dále zviditelnit. Nezanedbateln˘m aspek-

zastupitelstvem. Po vyhodnocení anketního dotaz-

v nûmÏ je pfiíspûvek poskytován. Operativnûj‰í by

tem ceny je rovnûÏ posílení pocitu hrdosti na vlast-

níku Ministerstvem kultury âR následuje shromáÏ-

byla vázanost pfiíspûvku na mûstskou památkovou

ní mûsto u jeho obãanÛ.

dûní a odeslání fiady konkrétních dokumentÛ k jed-

rezervaci ãi zónu.

8. Dlouhodobûji cenu vnímají a oceÀují spí‰e od-

notliv˘m akcím obnovy kulturních památek. Cel˘

6. První úspûch mûsta Prachatice v soutûÏi o Ce-

borníci a nad‰enci v oblasti státní památkové pé-

proces se v‰ak rozhodnû vyplatí absolvovat, neboÈ

nu za nejlep‰í pfiípravu a realizaci Programu rege-

ãe a pfiedstavitelé mûsta. Zisk titulu v‰ak byl do-

odmûnou je obnova konkrétních kulturních pamá-

nerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûst-

stateãnû mediálnû prezentován, takÏe urãitû do‰lo

tek, která je ve v˘sledku pfiínosná pro celé mûsto.

sk˘ch památkov˘ch zón se dostavil hned po

k dfiíve zmínûnému posílení pocitu hrdosti na vlast-

4. âlenství ve SdruÏení pfiiná‰í zejména informa-

prvním pfiihlá‰ení se do soutûÏe v roce 2001, kdy

ní mûsto u jeho obãanÛ.

9


363

mastr_05_07

18.10.2007

14:21

Stránka 364

10

12

11

13

364


mastr_05_07

18.10.2007

14:21

Stránka 365

15

14

16

9. Odmûna byla investována pfiímo ve stfiedu

5. V˘hodou je samozfiejmû moÏnost získání fi-

Obr. 10. Prachatice, pohled na námûstí.

Mûstské památkové zóny Prachatice na opravu

nanãních prostfiedkÛ na obnovu památek, aÈ uÏ

Obr. 11. Prachatice, stfiedovûké hradby mûsta.

fasády Nové radnice. Z v˘sledku se proto mohou

ve vlastnictví mûsta Polná, církví ãi fyzick˘ch

Obr. 12. Prachatice, muzeum.

stále tû‰it nejen obãané mûsta, ale rovnûÏ jeho

osob. Hlavní nev˘hodou je proces pfievedení fi-

Obr. 13. Polná (okres Jihlava), historické jádro mûsta, le-

ãetní náv‰tûvníci.

nanãních prostfiedkÛ na úãet mûsta; tento pro-

teck˘ snímek.

ces je velmi pomal˘ a v‰ichni Ïadatelé musejí ná-

Obr. 14. Polná (okres Jihlava), kostel.

Polná

klady aÏ do poslední chvíle hradit ze „svého“ a aÏ

Obr. 15. Polná (okres Jihlava), zámek, pohled pfies rybník

1. Mûsto Polná se aktivnû úãastní Programu re-

po provedení v‰ech plateb a jejich doloÏení jim

Peklo.

generace od roku 1998.

dle podmínek programu mÛÏe mûsto pfiiznanou

Obr. 16. Polná (okres Jihlava), hrad po obnovû.

2. PfiiloÏená tabulka v textu

dotaci vyplatit.

3. Proces pfiípravy podkladÛ zvlá‰È nároãn˘ není,

6. V roce 2004, kdy se mûsto Polná stalo vítû-

jde pouze o spolupráci s lidmi, která nemusí b˘t

zem krajského kola a postoupilo do celostátního.

9. Finanãní odmûnu spojenou se získáním titulu

vÏdy jednoduchá. Konkrétnû se jedná o doloÏení

Celkovû jsme se zúãastnili tfiikrát, vÏdy jsme se

Historické mûsto roku 2006 jsme investovali do

poÏadovan˘ch pfiíloh k Ïádosti a souhrnnému

stali vítûzem krajského kola a dvakrát jsme se

regenerace památek. Konkrétnû 650 000 Kã by-

pfiehledu, pfiedev‰ím vlastnického práva (v˘pis

dostali do celostátního. Za rok 2006 jsme se

lo investováno do restaurování movité památky –

z katastru nemovitostí), závazného stanoviska

stali vítûzem.

boãního oltáfie sv. Judy Tadeá‰e, kter˘ se nachá-

v˘konného orgánu památkové péãe (Magistrát

7. Hlavnû to je dobrá reprezentace mûsta a celé-

zí v Chrámu Nanebevzetí Panny Marie –,

mûsta Jihlavy), smlouvy o dílo s dodavatelem,

ho kraje Vysoãina. Mûsto Polná investovalo velké

35 000 Kã na opravu ohradní zdi hfibitova sv.

podrobného rozpoãtu a podobnû.

mnoÏství finanãních prostfiedkÛ do tisku propa-

Barbor y, obojího ve vlastnictví ¤ímskokatolické

Tento proces se rozhodnû vyplatí absolvovat,

gaãních materiálÛ, abychom mûli turistÛm co na-

farnosti – dûkanství Polná. Dal‰ích 105 000 Kã

hlavním dÛvodem je samozfiejmû získání finanã-

bídnout.

bylo pouÏito na restaurování interiéru v nemovité

ních prostfiedkÛ na obnovu a zachování památek,

8. Obãané se o tuto záleÏitost zajímali a pfiijali ji

památce Rabínsk˘ dÛm ãp. 541 ve vlastnictví Fe-

které poté lákají turisty a obyvatele z celé âeská

s velk˘m potû‰ením. O tuto událost se samozfiej-

derace Ïidovsk˘ch obcí âR, 91 500 Kã pak na

republiky i zahraniãí.

mû zajímalo i vedení kraje Vysoãina. Je to vûc ve-

restaurování pomníku padl˘ch ve vlastnictví mûs-

4. Je to velká v˘hoda, protoÏe od SdruÏení a mi-

fiejná, a proto jsme také získané ceny a diplomy

ta Polná a zb˘vající ãást, cca 120 000 Kã, byla

nisterstva kultur y máme informace takzvanû

umístili do prostor Mûstského muzea, aby si je

rozdûlena fyzick˘m osobám, u nichÏ nebyl vyãer-

„z první ruky“.

mohli náv‰tûvníci Polné s radostí prohlédnout.

pán cel˘ moÏn˘ podíl z Programu regenerace.

2. Podíl pfiíspûvkÛ z Programu regenerace v rámci celkov˘ch v˘dajÛ na obnovu historického jádra a památek mûsta (v mil. Kã): rok

2002

2003

2004

2005

2006

v˘daje mûsta Polná

1,203

1,000

1,241

0,756

0,857

pfiíspûvek z Programu regenerace

2,220

0,850

1,630

1,200

0,971


365

Patnáct let Programu regenerace mûstsk ch památkov ch rezervací a mûstsk ch památkov ch zón

Recommend Documents