VOD. Na z kladï p ijetì nov ch evropsk ch norem, nov ch poznatk, p ipomìnek recenzent a odbornè ve ejnosti byly nïkterè kapitoly aktualizov ny

⁄VOD PodÏkov·nÌ: Firma GENERI s.r.o. touto cestou dÏkuje pracovnÌk˘m FTZ⁄ SZ 210 Ostrava - Radvanice: Ing. Janu Pohludkovi (manaûer jakosti) a Ing. JaromÌru Moravcovi (jiskrov· bezpeËnost) za provedenÌ odbornÈ recenze.

ZmÏny v˘Ëi p¯edchozÌmu vyd·nÌ: K nejvÏtöÌm zmÏn·m doölo v kapitol·ch t˝kajÌcÌch se prostor s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘, kde »SN 33 2330 z roku 1996 byla v celÈm rozsahu nahrazena normami »SN EN 50 281-1-1 a »SN EN 50 281-1-2 z roku 1999. VÏtöÌ pozornost je vÏnov·na problematice jiskrovÈ bezpeËnosti a kabelov˝ch v˝vodek. NovÏ zde byly za¯azeny kapitoly popisujÌcÌ: ï omyly, kterÈ vznikajÌ p¯i projektov·nÌ a n·slednÈ specifikaci Ex za¯ÌzenÌ, ï problematiku neelektrick˝ch za¯ÌzenÌ v prostorech s nebezpeËÌm v˝buchu, ï elektrostatiku. Na z·kladÏ p¯ijetÌ nov˝ch evropsk˝ch norem, nov˝ch poznatk˘, p¯ipomÌnek recenzent˘ a odbornÈ ve¯ejnosti byly nÏkterÈ kapitoly aktualizov·ny a doplnÏny. Proto doporuËujeme kaûdÈmu, kdo pracoval s p¯edchozÌm vyd·nÌm, aby si tento v˝tisk pozornÏ proËetl cel˝ a p¯edeöel tak p¯Ìpadn˝m nedorozumÏnÌm.

⁄vod: Vznik tÈto publikace si vynutila p¯edevöÌm praktick· zkuöenost naöich (a nejen naöich) pracovnÌk˘ z provoz˘, mont·ûÌ a p¯i poskytov·nÌ poradenskÈ Ëinnosti v r·mci komplexnÌho servisu, kter˝ p¯edkl·d·me sv˝m z·kaznÌk˘m. V tÈto odbornÈ p¯ÌruËce pojedn·vajÌcÌ o teoretick˝ch z·kladech snÌûenÌ rizika v˝buchu ho¯lav˝ch l·tek, je n·zorn˝m zp˘sobem pops·n ucelen˝ p¯ehled poznatk˘ t˝kajÌcÌch se danÈ problematiky. Jsou zde zapracov·ny nejen st·vajÌcÌ platnÈ normy a z·kony, ale i nÏkterÈ evropskÈ normy, jejichû p¯ijetÌ se v nejbliûöÌ dobÏ p¯ipravuje (v textu oznaËeny jako pr EN Ö). ⁄Ëelem odbornÈ p¯ÌruËky je, aby kaûd˝ naöel co nejrychleji optim·lnÌ ¯eöenÌ problÈm˘ (nebo alespoÚ n·vod) spojen˝ch s nebezpeËÌm v˝buchu. To vÏtöinou p¯edpokl·d· znalost problematiky jako celku a vidÏt vÏci v souvislostech. Pro praktickÈ pouûitÌ a rychlou orientaci jsme se snaûili na z·vÏr nÏkter˝ch kapitol zhustit informace do p¯ehledov˝ch tabulek oznaËen˝ch v obsahu symbolem , neboù jsme si sami vÏdomi, ûe ne kaûd˝ si najde tolik Ëasu, aby se touto l·tkou dopodrobna zab˝val. P¯ejeme si, aby V·m tato novelizovan· publikace sv˝m pod·nÌm a srozumitelnostÌ co nejlÈpe poslouûila k nen·silnÈmu osvojenÌ z·kladnÌch znalostÌ v problematice nebezpeËÌ v˝buchu ho¯lav˝ch l·tek.

Vzhledem k v˝voji technick˝ch p¯edpis˘ je tato publikace nez·vazn·.

03/2001

ï V›VOJ ï V›ROBA ï PROJEKTY ï DOD¡VKY ï MONT¡éE ï PORADENSTVÕ ï

1

OBSAH 1. T¯i podmÌnky nutnÈ pro vznik v˝buchu................................................................................................................................................. 3 2. Normy pro za¯azov·nÌ prostor s nebezpeËÌm v˝buchu a v˝bÏr, instalaci, ˙drûbu, revize a opravy nev˝b. el. za¯ÌzenÌ.............. 3 3. Prostory s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par..................................................................................................................... 5 3.1 Vznik prostor s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par. LimitnÌ teploty ho¯lav˝ch l·tek........................................................... 5 3.2 Opat¯enÌ k omezenÌ nebezpeËÌ v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par......................................................................................................... 7 3.3 Klasifikace prostor s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par.................................................................................................... 8 4. Prostory s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘............................................................................................................................ 9 4.1 Vznik prost¯edÌ s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘. LimitnÌ teploty ho¯lav˝ch l·tek............................................................... 9 4.2 Opat¯enÌ k omezenÌ nebezpeËÌ v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘................................................................................................................ 10 4.3 Klasifikace prostor s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘........................................................................................................... 10 5. Prost¯edÌ s nebezpeËÌm poû·ru nebo v˝buchu v˝buönin................................................................................................................... 11 5.1 Vznik prost¯edÌ s nebezpeËÌm poû·ru nebo v˝buchu v˝buönin. LimitnÌ teploty ho¯lav˝ch l·tek....................................................... 11 5.2 Klasifikace prostor s nebezpeËÌm poû·ru nebo v˝buchu v˝buönin................................................................................................... 11 6. Prostory s nebezpeËÌm v˝buchu uhelnÈho prachu a metanu v podzemnÌch dolech...................................................................... 12 6.1 LimitnÌ teploty ho¯lav˝ch l·tek.............................................................................................................................................................12 6.2 Klasifikace prostor s nebezpeËÌm v˝buchu uhelnÈho prachu a metanu v podzemnÌch dolech........................................................ 12 7. Klasifikace prostor s nebezpeËÌm v˝buchu - p¯ehledovÈ tabulky..................................................................................................... 13 7.1 Ho¯lavÈ plyny a p·ry; prachy; v˝buöniny............................................................................................................................................ 13 7.2 Doly s v˝skytem metanu..................................................................................................................................................................... 13 7.3 SpecifickÈ p¯Ìpady............................................................................................................................................................................... 13 8. UrËov·nÌ prostor s nebezpeËÌm v˝buchu (obecnÏ vnÏjöÌch vliv˘)..................................................................................................... 14 9. Z·paln˝ zdroj v prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu................................................................................................................................ 15 9.1 Zp˘soby iniciace ho¯lavÈ l·tky............................................................................................................................................................ 15 9.2 Za¯azenÌ ho¯lav˝ch nebo v˝buön˝ch l·tek dle teploty vznÌcenÌ do TEPLOTNÕCH TÿÕD.................................................................... 15 9.3 Za¯azenÌ ho¯lav˝ch nebo v˝b. l·tek dle max. experiment·lnÌch bezpeËn˝ch sp·r a min. z·pal. proud˘ do SKUPIN...................... 15 9.4 Zvl·öù nebezpeËnÈ l·tky z hlediska v˝buchu..................................................................................................................................... 15 10. ProvedenÌ a v˝bÏr nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ....................................................................................................................................... 16 10.1 ZjednoduöenÈ blokovÈ schÈma v˝voj ⇒ v˝roba nev˝buön˝ch elektrick˝ch za¯ÌzenÌ...................................................................... 16 10.2 PouûitÈ typy ochran proti neû·doucÌm vliv˘m elektrickÈho za¯ÌzenÌ ve v˝buön˝ch prostor·ch...................................................... 17 10.3 StupnÏ ochrany krytem el. za¯ÌzenÌ dle »SN EN 60 529:1993......................................................................................................... 18 10.4 OznaËov·nÌ nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ dle na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 176/1997 Sb.................................................................................. 19 10.5 V˝bÏr el. za¯ÌzenÌ v prostor·ch s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par (skupina ll)............................................................. 20 10.5.1 OznaËenÌ prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu nutnÈ pro v˝bÏr el. za¯ÌzenÌ...............................................................................20 10.5.2 V˝bÏr el. za¯ÌzenÌ na z·kladÏ identifikace jeho ötÌtkov˝ch ˙daj˘........................................................................................... 20 10.5 PÿÕLOHA InformativnÌ za¯azenÌ nÏkter˝ch ho¯lav˝ch plyn˘ a par do teplotnÌch t¯Ìd a skupin v˝buönosti.............................. 21 10.5.3 El. za¯ÌzenÌ s typem ochrany pevn˝ z·vÏr - EEx Ñ d "........................................................................................................... 24 10.5.4 El. za¯ÌzenÌ s typem ochrany zajiötÏnÈ provedenÌ - EEx Ñ e "............................................................................................... 26 10.5.5 El. za¯ÌzenÌ s typem ochrany n - EEx Ñ n "............................................................................................................................ 26 10.5.6 El. za¯ÌzenÌ s typem ochrany jiskrov· bezpeËnost - EEx Ñ i "............................................................................................... 27 (1) NutnÈ podmÌnky zachov·nÌ jiskrovÈ bezpeËnosti............................................................................................................ 33 (2) Zabr·nÏnÌ pr˘niku cizÌ energie do JB systÈmu................................................................................................................ 33 10.5.7 KabelovÈ systÈmy do prostor s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par..................................................................... 34 10.5.8 KabelovÈ a potrubnÌ prostupy v nebezpeËn˝ch prostor·ch................................................................................................. 35 10.5.9 KabelovÈ v˝vodky................................................................................................................................................................. 36 10.6 V˝bÏr el.za¯ÌzenÌ v prost¯edÌ s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘ nebo vl·ken..................................................................... 40 10.6.1 OznaËenÌ prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu nutnÈ pro v˝bÏr el. za¯ÌzenÌ.............................................................................. 40 10.6.2 V˝bÏr el. za¯ÌzenÌ na z·kladÏ identifikace jeho ötÌtkov˝ch ˙daj˘...........................................................................................41 10.6 PÿÕLOHA ñ InformativnÌ teploty vznÌcenÌ nÏkter˝ch ho¯lav˝ch prach˘ a vl·ken.....................................................................42 10.7 V˝bÏr el.za¯ÌzenÌ v prost¯edÌ s nebezpeËÌm poû·ru nebo v˝buchu v˝buönin................................................................................... 43 10.7.1 OznaËenÌ prost¯edÌ s nebezpeËÌm poû·ru nebo v˝buchu v˝buönin nutnÈ pro v˝bÏr el. za¯ÌzenÌ......................................... 43 10.7.2 V˝bÏr el. za¯ÌzenÌ na z·kladÏ identifikace jeho ötÌtkov˝ch ˙daj˘...........................................................................................43 10.7 PÿÕLOHA ñ InformativnÌ teploty v˝buchu nÏkter˝ch v˝buönin................................................................................................. 44 10.8 Vztah mezi oznaËov·nÌm el. za¯ÌzenÌ a jeho pouûitÌm v prostorech s nebezp. v˝buchu - p¯ehledovÈ tabulky................... 45 11. »innosti prov·dÏnÈ na nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌch...........................................................................................................................46 11.1 P¯eprava a skladov·nÌ , dodacÌ podmÌnky v˝robk˘ GENERI............................................................................................................46 11.2 Instalace dle platn˝ch p¯edpis˘........................................................................................................................................................ 46 11.3 Revize................................................................................................................................................................................................ 47 11.4 PreventivnÌ ˙drûba............................................................................................................................................................................. 48 11.5 Opravy a gener·lnÌ prohlÌdky............................................................................................................................................................ 49 11.6 Likvidace v˝robku..............................................................................................................................................................................50 12. Servis...................................................................................................................................................................................................... 51 13. NejËastÏjöÌ nedostatky zjiötÏnÈ p¯i prohlÌdk·ch nainstalovan˝ch nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ........................................................ 52 14. Posuzov·nÌ bezpeËnosti v˝robk˘, certifikace.................................................................................................................................... 53 15. Elektromagnetick· kompatibilita (EMC) a el. za¯ÌzenÌ GENERI, s.r.o.............................................................................................. 54 16. NejËastÏjöÌ omyly p¯i projektov·nÌ a specifikaci nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ ................................................................................... 55 16.1 ⁄vod.................................................................................................................................................................................................. 55 16.2 Projektant se st·v· konstruktÈrem nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ......................................................................................................... 55 16.3 UrËov·nÌ stupÚ˘ vnÏjöÌch vliv˘ a oznaËov·nÌ nebezpeËn˝ch prostor (shrnutÌ z p¯edchozÌch kapitol)................................. 56 16.4 Technick· specifikace pro objedn·vku nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ.................................................................................................... 58 16.5 Z·vÏr..................................................................................................................................................................................................58 17. Neelektrick· za¯ÌzenÌ v prostorech s nebezpeËÌm v˝buchu............................................................................................................. 59 18. Za¯ÌzenÌ v prostorech s nebezpeËÌm v˝buchu a statick· elekt¯ina................................................................................................. 63 Z·vÏr............................................................................................................................................................................................................. 66 Pozn·mky..................................................................................................................................................................................................... 68 2

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

1. TÿI PODMÕNKY NUTN… PRO VZNIK V›BUCHU

N·hodnÏ vybranÈ el. za¯ÌzenÌ

NEBEZPE»Õ ! EXPLOZE PODMÕNKY NUTN… PRO VZNIK V›BUCHU

UP

PT

Ý

ONC Í, K

EŇ

CE V MEZÍCH VÝ ENTR A BUŠ NO ST I, N EB EZ PE ČN É M

ST

Z RO

N LE

VÍ

VY SO KÝ

T ŽS NO

SV

ÝJIM KOU L ÁTE STÍ

MO VZN

PNO

ÍCEN Í

K SE SCHO

BO

E OT

SA

EX

C

R NÍ

IZ Í

NE

RM

EA

KC

E

BE

ZP

ŘÍT OM

NOS

TI O 2

BEZPE»N… POUéITÕ

VybranÈ el. za¯ÌzenÌ dle za¯izovacÌch p¯edpis˘ »SN

03/2001


3

2. NORMY

2. NORMY PRO ZAÿAZOV¡NÕ PROSTOR S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU A V›BÃR, INSTALACI, ⁄DRéBU, REVIZE A OPRAVY NEV›BUäN›CH EL. ZAÿÕZENÕ.

MOéN› V›SKYT NEBEZPE»N›CH L¡TEK V OMEZEN…M PROSTORU

ZAÿIZOVACÕ PÿEDPIS

ï NEBEZPE»Õ V›BUCHU HOÿLAV›CH PLYNŸ A PAR * P¯edpisy pro el. za¯ÌzenÌ v mÌstech s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par. (Pozor! Jiû nahrazena »SN EN 60 079-10 a »SN 60 079-14 v celÈm rozsahu). * El. za¯ÌzenÌ pro v˝buönou plynnou atmosfÈru. UrËov·nÌ nebezpeËn˝ch prostor˘. * Elektrick· instalace v nebezpeËn˝ch prostorech (jin˝ch neû d˘lnÌch). * Analyz·torovÈ domky chr·nÏnÈ nucen˝m vÏtr·nÌm. * Nev˝buön· el. za¯ÌzenÌ. Opravy a gener·lnÌ prohlÌdky nev˝buönÈho el. za¯ÌzenÌ. * Zvl·ötnÌ poûadavky pro konstrukci, zkouöenÌ a oznaËov·nÌ el. za¯ÌzenÌ skupiny II, kategorie 1G.

»SN 33 2320:1996 - s ˙ËinnostÌ k 1.12. 1999 zruöena, nahrazena »SN EN 60 079-10:1997 (33 2320) »SN EN 60 079-14:1998 (33 2320) »SN IEC 79-16:1995 (33 2325) »SN IEC 79-19:1996 (33 0390) »SN EN 50 284:1999 (33 0382)

ï NEBEZPE»Õ V›BUCHU PRACHŸ * El. za¯ÌzenÌ v prost¯edÌ s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘. Pozor! Jiû nahrazena »SN EN 50 281-1-2 v celÈm rozsahu. * El. za¯ÌzenÌ pro prostory s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘. * Konstrukce a zkouöenÌ el. za¯ÌzenÌ pro prostory s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘. V˝bÏr, instalace a ˙drûba.

»SN 33 2330:1996 - zruöena, nahrazena: »SN EN 50 281-1-1:1999 »SN EN 50 281-1-2:1999

ï NEBEZPE»Õ V›BUCHU UHELN…HO PRACHU A METANU V PODZEMNÕCH DOLECH * Elektrick· za¯ÌzenÌ v podzemÌ. * PreventivnÌ ˙drûba d˘lnÌch nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ. * Elektrick· za¯ÌzenÌ skupiny I, kategorie M1.

»SN 34 1410:1986 »SN 34 1550:1991 »SN EN 50 303:2001

ï NEBEZPE»Õ POé¡RU NEBO V›BUCHU V›BUäNIN * El. za¯ÌzenÌ v prost¯edÌch s nebezpeËÌm poû·ru nebo v˝buchu v˝buönin. * Instalace el. za¯ÌzenÌ v prostor·ch s nebezpeËÌm v˝buchu v˝buönin.

»SN 33 2340:1980 pr EN 50 273

ï NEBEZPE»Õ V›BUCHU V MÕSTNOSTECH PRO L…KAÿSK… ⁄»ELY * Elektrick˝ rozvod v mÌstnostech pro lÈka¯skÈ ˙Ëely. * ZdravotnickÈ elektrickÈ p¯Ìstroje. VöeobecnÈ poûadavky na bezpeËnost.

»SN 33 2140:1987 »SN EN 60 601-1:1994 (36 4800)

ï PÿEDPISY PLATN… PRO VÕCE DRUHŸ NEBEZPE»N›CH L¡TEK A PROSTOR * V˝buön· prost¯edÌ. ZamezenÌ a ochrana proti v˝buchu. »·st 1: Z·kladnÌ koncepce a metodologie. * Neelektrick· za¯ÌzenÌ pro prostory s nebezpeËÌm v˝buchu. »·st 1: Z·kladnÌ metodologie a poûadavky. * Neelektrick· za¯ÌzenÌ pro prostory s nebezpeËÌm v˝buchu. »·st 5: Ochrana bezpeËnou konstrukcÌ. * Nev˝buön· el. za¯ÌzenÌ. Revize a preventivnÌ ˙drûba nev˝buönÈho el. za¯ÌzenÌ (jinÈho neû d˘lnÌho). * * *

Ochrana p¯ed nebezpeËn˝mi ˙Ëinky statickÈ elekt¯iny. OvÏ¯ov·nÌ a provoz technologick˝ch za¯ÌzenÌ a letadel s ohledem na nebezpeËnÈ ˙Ëinky statickÈ elekt¯iny. BezpeËnost strojnÌch za¯ÌzenÌ ñ N·vod a doporuËenÌ pro vylouËenÌ nebezpeËÌ v d˘sledku statickÈ elekt¯iny.

»SN EN 1127-1:1998 (83 3250) pr EN 13 463-1 pr EN 13 463-5 »SN IEC 79-17:1996 (33 1530) - zruöena, nahrazena »SN EN 60 079 -17:1999 »SN 33 2030:1986 »SN 33 2031:1988 pr R044-001 (nahradÌ »SN 33 2030:1986 a »SN 33 2031:1988)

ï NEBEZPE»Õ KATASTROFICK›CH PORUCH, KTER… JSOU MIMO R¡MEC ABNORM¡LNÕCH STAVŸ ( NAPÿ. PRASKNUTÕ TECHNOLOGICK… N¡DOBY NEBO POTRUBÕ A TAKOV… UD¡LOSTI, KTER… NELZE PÿEDVÕDAT)

-

ï NEPÿEDVÕDATELN… NEBEZPE»Õ ZPŸSOBEN… PÿÕTOMNOSTÕ HOÿLAV›CH MLH, KTER… VYéADUJE ZVL¡äTNÕ HODNOCENÕ 4

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

-

ISO 9001

03/2001

3. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU HOÿLAV›CH PLYNŸ A PAR

3. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU HOÿLAV›CH PLYNŸ A PAR. 3.1 Vznik prostor s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par. LimitnÌ teploty ho¯lav˝ch l·tek.

3.1.1 N·zvoslovÌ dle »SN EN 60 079-10:1997:

ï Ho¯lav˝ plyn nebo p·ra: plyn nebo p·ra, kter˝ po smÌch·nÌ v urËitÈm pomÏru se vzduchem vytv·¯Ì v˝buönou plynnou atmosfÈru. ï V˝buön· plynn· atmosfÈra: smÏs ho¯lav˝ch l·tek ve formÏ plyn˘ nebo par se vzduchem za atmosfÈrick˝ch podmÌnek, ve kterÈ se po vznÌcenÌ öÌ¯Ì ho¯enÌ do nespot¯ebovanÈ smÏsi. ï DolnÌ a hornÌ mez v˝buönosti: DolnÌ mez v˝buönost (LEL) - koncentrace ho¯lav˝ch plyn˘ a par ve vzduchu, pod kterou jiû nenÌ plynn· atmosfÈra v˝buön·. HornÌ mez v˝buönost (UEL) - koncentrace ho¯lav˝ch plyn˘ a par ve vzduchu, nad kterou jiû nenÌ plynn· atmosfÈra v˝buön·. ï Bod vzplanutÌ: nejniûöÌ teplota kapaliny, p¯i kterÈ kapalina za urËit˝ch standardnÌch podmÌnek uvolÚuje p·ry v takovÈm mnoûstvÌ, ûe jsou schopny vytvo¯it z·palnou smÏs p·r se vzduchem. ï Teplota vznÌcenÌ v˝buönÈ plynnÈ atmosfÈry: nejniûöÌ teplota horkÈho povrchu, p¯i kterÈ dojde (za stanoven˝ch podmÌnek) p¯i styku ho¯lavÈ l·tky ve formÏ plyn˘ nebo par ve smÏsi se vzduchem s tÌmto povrchem ke vznÌcenÌ. ï StupnÏ ˙niku: 1) Trval˝ stupeÚ ˙niku - ˙nik, kter˝ je trval˝ nebo jehoû p¯Ìtomnost je oËek·v·na po dlouhÈ ËasovÈ obdobÌ. 2) Prim·rnÌ stupeÚ ˙niku - ˙nik, kter˝ m˘ûe vznikat periodicky nebo p¯ÌleûitostnÏ bÏhem norm·lnÌho provozu. 3) Sekund·rnÌ stupeÚ ˙niku - ˙nik, jehoû vznik nenÌ za norm·lnÌho provozu pravdÏpodobn˝ a pokud vznikne, je pravdÏpodobnost, ûe k tomu bude doch·zet pouze z¯Ìdka a po kr·tkÈ ËasovÈ obdobÌ. ï NebezpeËn˝ prostor: prostor, ve kterÈm je nebo m˘ûe b˝t p¯Ìtomna v˝buön· plynn· atmosfÈra v takovÈm mnoûstvÌ, ûe jsou nutn· speci·lnÌ opat¯enÌ pro konstrukci, instalaci a pouûÌv·nÌ za¯ÌzenÌ. ï Prostor bez nebezpeËÌ v˝buchu (BNV): prostor, ve kterÈm se neoËek·v· v˝skyt v˝buönÈ plynnÈ atmosfÈry v takovÈm mnoûstvÌ, aby byla nutn· speci·lnÌ opat¯enÌ pro konstrukci, instalaci a pouûÌv·nÌ za¯ÌzenÌ v tÏchto prostorech. ï ZÛny: nebezpeËnÈ prostory se rozdÏlujÌ na z·kladÏ Ëetnosti vzniku a doby p¯Ìtomnosti v˝buönÈ plynnÈ atmosfÈry do zÛn: ï ZÛna 0 (d¯Ìve SNV 3): prostor, ve kterÈm je v˝buön· plynn· atmosfÈra p¯Ìtomna trvale nebo po dlouhÈ ËasovÈ obdobÌ. ï ZÛna 1 (d¯Ìve SNV 2): prostor, ve kterÈm m˘ûe vzniknout v˝buön· plynn· atmosfÈra za norm·lnÌho provozu. ï ZÛna 2 (d¯Ìve SNV 1): prostor, ve kterÈm nenÌ pravdÏpodobn˝ vznik v˝buönÈ plynnÈ atmosfÈry za norm·lnÌho provozu a pokud v˝buön· atmosfÈra vznikne, je pravdÏpodobnÈ, ûe k tomu bude doch·zet pouze z¯Ìdka a v˝buön· plynn· atmosfÈra bude p¯Ìtomna pouze kr·tkÈ ËasovÈ obdobÌ.

Dle »SN 33 2320:1996 byl jeötÏ definov·n tzv. ochrann˝ prostor (POZOR! Tato norma byla s ˙ËinnostÌ od 1.12. 1999 zruöena):

ï ochrann˝ prostor (OP): prostor tvo¯ÌcÌ prostorov˝ p¯echod mezi zÛnou 2 a prostory bez nebezpeËÌ v˝buchu. Je to tÈû prostor, kde by mohla vzniknout nebezpeËn· koncentrace jen kr·tkodobÏ za zcela v˝jimeËn˝ch situacÌ, nap¯. p¯i zvl·öù nep¯Ìzniv˝ch povÏtrnostnÌch a jin˝ch podmÌnk·ch, p¯i poökozenÌ obalu, kontejneru atd., nebo p¯i hav·rii nÏkterÈho technologickÈho za¯ÌzenÌ.

03/2001


5

3. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU HOÿLAV›CH PLYNŸ A PAR

SmÏs - v˝buön·

NEV›BUäN¡ ATMOSF…RA SmÏs - m·lo kyslÌku

Pozn.: NestabilnÌ, v nÏkter˝ch p¯Ìpadech pokl·d·na za v˝buönou

100%

50% LEL

25% LEL

0%

SmÏs - m·lo ho¯laviny

EXPLOZIVNÕ HOÿENÕ

HornÌ mez v˝buönosti (UEL)

NEV›BUäN¡ ATMOSF…RA

DolnÌ mez v˝buönosti (LEL)

3.1.2 Vznik prostor s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par.

Koncentrace ho¯lav˝ch plyn˘ a par Klasifikace nebezpeËn˝ch BNV prostor pro urËenÌ rozsahu (bez nebezpeËÌ v˝buchu) ochrann˝ch opat¯enÌ: NebezpeËn· koncentrace ho¯lav˝ch plyn˘ a par: StupeÚ ˙niku: P¯Ìklady zdroj˘ ˙niku:

Zdroje ˙niku: ï V˝robnÌ za¯ÌzenÌ ï Otvory, u nichû stupeÚ ˙niku z·visÌ na: ñ Typu zÛny sousedÌcÌho prostoru; ñ »etnosti a dobÏ, po kterou je otvor otev¯en; ñ ⁄Ëinnosti utÏsnÏnÌ nebo spojenÌ; ñ RozdÌlu tlaku mezi tÏmito prostory.

é·dn·

é·dn˝ Sva¯ovanÈ potrubÌ (nepovaûuje se za zdroj ˙niku).

ZÛna 2

ZÛna 1

ZÛna 0

Od 50% LEL

Od 25% LEL

Od 25% LEL

Sekund·rnÌ Nep¯edpokl·d· se unik·nÌ l·tek za norm·lnÌho provozu. ï TÏsnÏnÌ Ëerpadel, kompresor˘ nebo ventil˘; ï P¯Ìruby, spoje a armatury na potrubÌ; ï OdbÏrov· vzorkovacÌ mÌsta; ï PojistnÈ ventily, odlehËovacÌ a ostatnÌ otvory.

TÏsnÈ za¯ÌzenÌ

Prim·rnÌ P¯edpokl·d· se unik·nÌ l·tek za norm·lnÌho provozu. ï TÏsnÏnÌ Ëerpadel, kompresor˘ nebo ventil˘; ï OdvodÚovacÌ mÌsta n·drûÌ; ï OdbÏrov· vzorkovacÌ mÌsta; ï PojistnÈ ventily, odlehËovacÌ a ostatnÌ otvory.

Zav¯enÈ za¯ÌzenÌ

Trval˝ ï

ï

N·drû s pevnou st¯echou s trval˝m vÏtr·nÌm; Trvale nebo dlouze otev¯enÈ povrchy kapalin (odluËovaËe ropn˝ch l·tek, ...).

Otev¯enÈ za¯ÌzenÌ

PodmÌnka pro vznik nebezpeËÌ v˝buönÈ atmosfÈry ho¯lav˝ch kapalin:

Teplota povrchu kapaliny > bod vzplanutÌ kapaliny ñ 10∞C* V˝jimky: ï aerosoly a mlhy ho¯lav˝ch kapalin I. a II. t¯Ìdy nebezpeËnosti se povaûujÌ za v˝buönÈ za vöech teplot, ï roztoky ho¯lav˝ch plyn˘ v ho¯lav˝ch kapalin·ch, ï skladov·nÌ kapalin p¯i teplot·ch, za kter˝ch m˘ûe vzniknout ötÏpenÌ nebo pomal· oxidace (bitumen, tÏûk˝ topn˝ olej, ...). Pozn.: Ho¯lavÈ plyny pochopitelnÏ vytv·¯Ì nebezpeËÌ vzniku v˝buönÈ atmosfÈry za vöech teplot. * NenÌ-li dodrûen bezpeËnostnÌ odstup 10 K od bodu vzplanutÌ, povaûuje »SN 33 2000-3 ho¯lavÈ kapaliny za nebezpeËnÈ v˝buchem a oznaËuje vznik prost¯edÌ se stupnÏm vnÏjöÌho vlivu BE3N2. JinÈ zdroje (nap¯. technick· zpr·va CENELEC R044-001:1999, kter· nahradÌ »SN 33 2030:1986 a »SN 33 2031:1988 nebo nÏmeckÈ p¯edpisy EXRL) uv·dÏjÌ bezpeËnostnÌ odstup 5 K u Ëist˝ch kapalin neobsahujÌcÌch halogenidy a 15 K u smÏsÌ rozpouötÏdel (kapaliny s r˘zn˝m obsahem tÏkavosti) bez halogenidov˝ch komponent˘. 3.1.3 LimitnÌ teplota iniciaËnÌho zdroje v prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par.

Teplota nebezpeËnÈ l·tky a okolÌ (iniciaËnÌho zdroje) < teplota vznÌcenÌ plynu nebo kapaliny Je-li splnÏna tato podmÌnka, nedojde vlivem teploty k iniciaci v˝buönÈ atmosfÈry. Teplota vznÌcenÌ plynu nebo kapaliny vöak nesouvisÌ s vytvo¯enÌm v˝buönÈ atmosfÈry ñ viz. 3.1.2.

6

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

3. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU HOÿLAV›CH PLYNŸ A PAR 3.2 Opat¯enÌ k omezenÌ nebezpeËÌ v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par. 3.2.1 Zabr·nÏnÌ vzniku v˝buönÈ atmosfÈry nebo jejÌ omezenÌ (prim·rnÌ opat¯enÌ). ï NahrazenÌ nebo snÌûenÌ mnoûstvÌ l·tek, kterÈ mohou vytv·¯et v˝buönou atmosfÈru ï OmezenÌ koncentrace ï Inertizace ï PouûitÌ technick˝ch opat¯enÌ, konstrukËnÌho a prostorovÈho uspo¯·d·nÌ provoznÌho za¯ÌzenÌ ï Konstrukce za¯ÌzenÌ ï ZkouöenÌ za¯ÌzenÌ na tÏsnost ï HlÌd·nÌ koncentace v okolÌ za¯ÌzenÌ ï VÏtr·nÌ:

Typ vÏtr·nÌ

P¯Ìklady

ï VenkovnÌ prostory; ï Otev¯enÈ budovy; ï Budovy s trval˝mi otvory pro ˙Ëely vÏtr·nÌ, ...

P¯irozenÈ

CelkovÈ ï Ventil·tory ve stÏn·ch nebo st¯eöe budovy; ï Ventil·tory vhodnÏ umÌstÏnÈ ve venkovnÌm prostoru, ... MÌstnÌ ï Ods·v·nÌ par z v˝robnÌ jednotky; ï P¯etlakovÈ nebo podtlakovÈ vÏtracÌ systÈmy v mal˝ch mÌstnÏ vÏtran˝ch prostorech, ...

NucenÈ ï SnÌûenÌ rozsahu zÛn (velikosti nebezpeËnÈho prostoru); ï Zkr·cenÌ doby p¯Ìtomnosti v˝buönÈ smÏsi; ï Prevence vzniku v˝buönÈ atmosfÈry.

⁄Ëinnost vÏtr·nÌ ovlivÚuje: STUPE“ VÃTR¡NÕ

ï VYSOK› ï STÿEDNÕ ï NÕZK›

ñ vznik pouze malÈ zÛny ñ rozsah a typ zÛny je omezen konstrukËnÌmi parametry ñ nem˘ûe ovlivnit koncentraci nebo p¯etrv·v·nÌ v˝buönÈ atmosfÈry

SPOLEHLIVOST VÃTR¡NÕ

ï V›BORN¡ ñ vÏtr·nÌ zajiötÏno trvale ï DOBR¡ ñ vÏtr·nÌ zajiötÏno za norm·lnÌho provozu ï NÕZK¡ ñ nep¯edpokl·d· se p¯eruöenÌ vÏtr·nÌ na dlouhÈ ËasovÈ obdobÌ

3.2.2 VylouËenÌ zdroj˘ iniciace. 3.2.3 KonstrukËnÌ opat¯enÌ, kter· omezÌ ˙Ëinky v˝buchu na zanedbatelnou mÌru.

03/2001


7

3. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU HOÿLAV›CH PLYNŸ A PAR 3.3 Klasifikace prostor s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par.

3.3.1 Definice dle »SN EN 60 079-10:1997: Viz Ël·nek 3.1.1 3.3.2 VlastnÌ postup p¯i urËov·nÌ nebezpeËn˝ch prostor˘: Je n·zornÏ uveden ve v˝vojovÈm diagramu v »SN EN 60 079-10:1997. Jsou v nÏm zohlednÏna v˝öe uveden· opat¯enÌ k omezenÌ nebezpeËÌ v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par. Vypracovan· metodika je vöak velmi obecn·. Pro urËenÌ konkrÈtnÌch vzd·lenostÌ (rozsah˘) zÛn platÌ v EU pouze n·rodnÌ p¯edpisy. V dobÏ zpracov·nÌ tÈto publikace vöak v »R tyto p¯edpisy jeötÏ nebyly vytvo¯eny (vyd· je »⁄BP). V konkrÈtnÌch p¯Ìpadech m˘ûe nap¯. na z·kladÏ zahraniËnÌch p¯edpis˘ autorizovan· osoba (FTZ⁄ SZ 210 Ostrava - Radvanice) vypracovat odbornÈ stanovisko. 3.3.3 P¯Ìklady nebezpeËn˝ch prostor˘:

Z”NA 0

ï Obvykle vnit¯nÌ prostory n·dob, sk¯ÌnÌ, kontejnÈr˘ nebo nejbliûöÌ okolÌ odpa¯ovaË˘, reaktor˘,...

Z”NA 1

ï Prostory obklopujÌcÌ Z”NU 0; ï Prostory obklopujÌcÌ armatury a odtokov· za¯ÌzenÌ; ï Prostory, ve kter˝ch jsou instalov·na k¯ehk· (rozbitn·) za¯ÌzenÌ, sklenÏnÈ, keramickÈ nebo podobnÈ trubky; ï Prostory okolo nedostateËnÏ tÏsn˝ch v˝vod˘ - pumpy, ventily, Ö

Z”NA 2

ï Prostory obklopujÌcÌ Z”NU 0 a 1; ï Prostory okolo p¯Ìrubov˝ch spojenÌ s bÏûn˝m ploch˝m tÏsnÏnÌm; ï RegulaËnÌ stanice plynu, ...

POZN¡MKY

8

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

4. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU HOÿLAV›CH PRACHŸ

4. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU HOÿLAV›CH PRACHŸ. 4.1 Vznik prostor s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘. LimitnÌ teploty ho¯lav˝ch l·tek.

4.1.1 N·zvoslovÌ dle »SN EN 50 281-1-1:1999: ï

Prach (Dust) malÈ, pevnÈ Ë·stice ve vzduchu, kterÈ se usazujÌ vlastnÌ vahou, avöak mohou z˘stat rozpr·öeny ve vzduchu po nÏjakou dobu (zahrnuje prach a pÌsek dle definic v ISO 4225).

ï

Teplota vznÌcenÌ vrstvy prachu nejniûöÌ teplota horkÈho povrchu, p¯i kterÈ dojde ke vznÌcenÌ vrstvy prachu o specifikovanÈ tlouöùce umÌstÏnÈ na tomto horkÈm povrchu.

ï

Teplota vznÌcenÌ rozvÌ¯enÈho prachu: nejniûöÌ teplota hork˝ch vnit¯nÌch stÏn pece, p¯i kterÈ dojde ke vznÌcenÌ oblaku prachu uvnit¯ pece.

ï

Maxim·lnÌ povrchov· teplota nejvyööÌ teplota, kterou dos·hne jak·koliv Ë·st povrchu el. za¯ÌzenÌ p¯i zkouök·ch p¯i definovan˝ch podmÌnk·ch bez p¯Ìtomnosti prachu.

ZÛna 20: prostor, ve kterÈm je v˝buön· atmosfÈra rozvÌ¯enÈho prachu se vzduchem p¯Ìtomna trvale nebo po dlouh· obdobÌ nebo Ëasto. Pozn.: ObecnÏ tyto podmÌnky vznikajÌ uvnit¯ z·sobnÌk˘, potrubÌ a n·dob apod. ZÛna 21: prostor, ve kterÈm m˘ûe v˝buön· atmosfÈra rozvÌ¯enÈho prachu se vzduchem vznikat p¯ÌleûitostnÏ v norm·lnÌm provozu. Pozn.: Tato zÛna m˘ûe zahrnovat, mimo jinÈ, prostory v bezprost¯ednÌ okolÌ mÌst, kde se nasyp·v· a vysyp·v· prach a mÌsta, kde vznikajÌ vrstvy prachu, kterÈ mohou v norm·lnÌm provozu zp˘sobit vznik v˝buönÈ prachovzduönÈ koncentrace ho¯lavÈho prachu se vzduchem. ZÛna 22: prostor, ve kterÈm se za norm·lnÌho provozu nepoËÌt· se vznikem v˝buönÈ atmosfÈry rozvÌ¯enÈho prachu se vzduchem a pokud tato atmosfÈra vznikne, bude p¯etrv·vat pouze po kr·tkou dobu. Pozn.: Tato zÛna m˘ûe zahrnovat, mimo jinÈ, prostory v okolÌ za¯ÌzenÌ, ochrann˝ch systÈm˘ a souË·stÌ, ze kter˝ch m˘ûe prach unikat netÏsnostmi a vytv·¯et vrstvy prachu (nap¯. ml˝nice, ve kterÈ unik· prach z ml˝n˘ a pak se usazuje). 4.1.2 Vznik prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘. LimitnÌ teploty ho¯lav˝ch l·tek:

Z”NA 22

Vrstva prachu

Vznik nebezpeËnÈ

RozvÌ¯en˝ prach

Vrstva prachu < 5 mm :

Tmax < T5

Prostory

v˝buönÈ

s nebezpeËÌm

prachovÈ

v˝buchu ho¯lav˝ch

koncentrace

prach˘

Z”NA 21 Z”NA 20

mm

-75 K

Vrstva prachu od 5 do 50 mm: Tmax musÌ b˝t snÌûena

NejniûöÌ hodnota Tmax = maxim·lnÌ dovolen· povrchov· teplota

nÏkter˝m ze zp˘sob˘ dle »SN EN 50 281-1-2

za¯ÌzenÌ

RozvÌ¯en˝ prach:

Tmax < 2/3 Tcl

Tmax - max. povrchov· teplota za¯ÌzenÌ T5

mm

- teplota vznÌcenÌ 5 mm vrstvy prachu (∞C)

Tcl - teplota vznÌcenÌ rozvÌ¯enÈho prachu (∞C) Pozn.: PodrobnÏjöÌ v˝klad viz. »SN EN 50 281-1-2:1999. 03/2001


9

4. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU HOÿLAV›CH PRACHŸ 4.2 Opat¯enÌ k omezenÌ nebezpeËÌ v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘. ï

Individu·lnÌmi kryty praön˝ch mÌst s intenzivnÌm ods·v·nÌm prachu v mÌstÏ jeho vzniku.

ï

Pravideln˝m odstraÚov·nÌm prachu ods·v·nÌ nebo smet·nÌm, provlhËov·nÌm ovzduöÌ, skr·pÏnÌm, p¯ÌpadnÏ splachov·nÌm prachu (nelze pouûÌt pro prachy reagujÌcÌ ve styku s vodou exotermicky).

ï

Vytvo¯enÌm inertnÌ atmosfÈry (t.j. atmosfÈry s obsahem kyslÌku snÌûen˝m pod hodnotu limitnÌho obsahu kyslÌku stanovenÈho pro dan˝ prach).

ï

InertizacÌ disperze p¯imÌsenÌm dodateËnÈho mnoûstvÌ inertnÌho prachu.

ï

Neho¯lav˝mi z·stÏnami a pod.

ï

TlakovÈ ˙Ëinky v˝buchu prach˘ lze omezit, respektive usmÏrnit membr·nami, expanznÌmi klapkami, za¯ÌzenÌm na potlaËenÌ v˝buchu p¯i jeho vzniku.

4.3 Klasifikace prostor s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘. Definice dle »SN EN 50 281-1-2:1999: viz Ël·nek 4.1.1 ObecnÏ musÌ b˝t vylouËena tvorba vrstev, usazenin a hromad ho¯lavÈho prachu mimo technologick· za¯ÌzenÌ. Kde nem˘ûe b˝t vylouËena takov·to akumulace prachu, tam musÌ b˝t povrchov· teplota instalovan˝ch za¯ÌzenÌ omezena na bezpeËnou ˙roveÚ podle poûadavk˘ uveden˝ch v »SN EN 50 281-1-2 ñ viz. Ël·nek 4.1.2.

POZN¡MKY

10

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

5. PROSTÿEDÕ S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU V›BUäNIN

5. PROSTÿEDÕ S NEBEZPE»ÕM POé¡RU NEBO V›BUCHU V›BUäNIN.

V˝buönina se odpa¯uje V˝buönina sublimuje

160 ∞C > (TA +50 ∞C ) < teplota vzbuchu (rozkladu) v˝buöniny

Prost¯edÌ s nebezpeËÌm poû·ru nebo v˝buchu v˝buönin

V˝buönina pr·öÌ

Vznik nebezpeËnÈ v˝buönÈ koncentrace (mnoûstvÌ l·tek nenÌ definov·no)

5.1 Vznik prost¯edÌ s nebezpeËÌm poû·ru nebo v˝buchu v˝buönin. LimitnÌ teploty ho¯lav˝ch l·tek.

V1 V2 V3

Max. dovolen· teplota za¯ÌzenÌ TA

5.2 Klasifikace prostor s nebezpeËÌm poû·ru nebo v˝buchu v˝buönin.

Definice dle »SN 33 2340:1980: ï

V 1: Prost¯edÌ, ve kterÈm v˝buönina nepr·öÌ, neodpa¯uje se pop¯. nesublimuje a kde m˘ûe dojÌt k p¯ÌmÈ iniciaci v˝buöniny elektrick˝m proudem jen za zcela v˝jimeËn˝ch situacÌ nebo okolnostÌ (nap¯. sklady v˝buönin v expediËnÌm balenÌ).

ï

V 2: Prost¯edÌ, ve kterÈm v˝buönina pr·öÌ, odpa¯uje se pop¯. sublimuje jenom v˝jimeËnÏ a styk v˝buöniny s elektrick˝m za¯ÌzenÌm m˘ûe b˝t pouze v˝jimeËn˝.

ï

V 3: Prost¯edÌ, ve kterÈm v˝buönina pr·öÌ, odpa¯uje se pop¯. sublimuje kdykoliv a kdy tedy styk v˝buöniny s elektrick˝m za¯ÌzenÌm m˘ûe b˝t trval˝.

POZN¡MKY

03/2001


11

6. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU UHELN…HO PRACHU A METANU

6. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU UHELN…HO PRACHU A METANU V PODZEMNÕCH DOLECH. Vznik nebezpeËn˝ch prostor viz. Ël. 6.2 Klasifikace prostor s nebezpeËÌm v˝buchu uhelnÈho prachu a metanu v podzemnÌch dolech.

METAN:

UHELN› PRACH:

SNM 0

SNP 0

SNM 1

SNP 1

SNM 2

SNP 2

SNM 3

6.1 LimitnÌ teploty ho¯lav˝ch l·tek ï

150∞C (T4) na jakÈmkoliv povrchu, kde uheln˝ prach m˘ûe tvo¯it vrstvy.

ï

450∞C (T1) kde se nep¯edpokl·d·, ûe uheln˝ prach bude vytv·¯et vrstvy (pouze d˘lnÌ plyn - metan).

6.2 Klasifikace prostor s nebezpeËÌm v˝buchu uhelnÈho prachu a metanu v podzemnÌch dolech. N·zvoslovÌ dle »SN 34 1410:1985 zmÏna b: ï

SNP O: Jsou prostory, ve kter˝ch uheln˝ prach nem˘ûe ani po rozvÌ¯enÌ vytvo¯it koncentraci dosahujÌcÌ 25 % spodnÌ meze v˝buönosti.

ï

SNP 1: Jsou prostory, ve kter˝ch uheln˝ prach nem˘ûe ani po rozvÌ¯enÌ vytvo¯it koncentraci vyööÌ neû 50 % spodnÌ meze v˝buönosti.

ï

SNP 2: Jsou prostory, ve kter˝ch uheln˝ prach po rozvÌ¯enÌ a uheln˝ prach ve vznosu mohou vytvo¯it koncentraci vyööÌ neû 50 % spodnÌ meze v˝buönosti.

ï

SNM 0: Jsou prostory plynujÌcÌch dol˘ l. t¯Ìdy nebezpeËÌ, je-li p¯i jejich za¯azov·nÌ a d·le p¯i jejich provozu urËeno organizacÌ takovÈ mnoûstvÌ d˘lnÌch vÏtr˘, ûe koncentrace metanu v d˘lnÌm ovzduöÌ nep¯es·hne 0,25 % a p¯i poruöe vÏtr·nÌ nebo p¯i jeho zastavenÌ na dobu urËenou havarijnÌm pl·nem je v nich vylouËeno nahromadÏnÌ v˝buönÈ smÏsi metanu se vzduchem, plynujÌcÌch dol˘ ll. t¯Ìdy nebezpeËÌ, vÏtranÈ vtaûn˝mi vÏtry, kterÈ dosud nebyly pouûity v mÌstech, kde se razÌ nebo dob˝v·, a ve kter˝ch p¯i jejich za¯azov·nÌ a d·le p¯i jejich provozu je urËeno organizacÌ takovÈ mnoûstvÌ d˘lnÌch vÏtr˘, ûe koncentrace metanu v d˘lnÌm ovzduöÌ nep¯es·hne 0,25 % a p¯i poruöe vÏtr·nÌ nebo p¯i jeho zastavenÌ na dobu urËenou havarijnÌm pl·nem je v nich vylouËeno nahromadÏnÌ v˝buönÈ smÏsi metanu se vzduchem.

ï

SNM 1: Jsou prostory plynujÌcÌch dol˘ l. t¯Ìdy nebezpeËÌ, je-li p¯i jejich za¯azov·nÌ a d·le p¯i jejich provozu urËeno organizacÌ takovÈ mnoûstvÌ d˘lnÌch vÏtr˘, ûe koncentrace metanu v d˘lnÌm ovzduöÌ nep¯es·hne 0,5 %.

ï

SNM 2: Jsou prostory plynujÌcÌch dol˘ , je-li p¯i jejich za¯azov·nÌ a d·le p¯i jejich provozu urËeno organizacÌ takovÈ mnoûstvÌ d˘lnÌch vÏtr˘, ûe koncentrace metanu v d˘lnÌm ovzduöÌ nep¯es·hne 1,5 %.

ï

SNM 3: Jsou prostory plynujÌcÌch dol˘, ve kter˝ch nenÌ moûno dodrûet podmÌnky pro za¯azenÌ podle SNM 2.

12

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

7. KLASIFIKACE PROSTOR S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU

7. KLASIFIKACE PROSTOR S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU - p¯ehledovÈ tabulky 7.1 Ho¯lavÈ plyny a p·ry; prachy; v˝buöniny:

Ho¯lav· l·tka

Plyny a p·ry

Prachy

V˝buöniny

PravdÏpodobnost v˝skytu nebezpeËnÈ koncentrace

Klasifikace prostor OznaËenÌ

neoËek·v· se

BNV

zcela v˝jimeËnÏ

OP *

z¯Ìdka po kr·tkÈ obdobÌ

Z”NA 2

p¯ÌleûitostnÏ

Z”NA 1

trvale nebo po dlouhÈ obdobÌ

Z”NA 0

z¯Ìdka po kr·tkÈ obdobÌ

Z”NA 22

p¯ÌleûitostnÏ v norm. provozu

Z”NA 21

trvale (nap¯. uvnit¯ z·sobnÌku,Ö)

Z”NA 20

zcela v˝jimeËnÏ

V1

v˝jimeËnÏ

V2

trvale nebo po dlouhÈ obdobÌ

V3

OznaËenÌ vnÏjöÌch vliv˘ dle »SN 33 2000-1:1995

Za¯izovacÌ p¯edpis

»SN EN 60 079-10:1997 (33 2320) BE3N2 »SN EN 60 079-14:1999 (33 2320)

»SN EN 50 281-1-2:1999 (33 2330)

BE3N1

»SN 33 2340:1980

BE3N3

* OP (ochrann˝ prostor) - jiû nenÌ v »SN EN 60 079-10:1997 definov·n (na rozdÌl od »SN 33 2320:1996, kter· byla s ˙ËinnostÌ od 1.12.1999 zruöena!) 7.2 Doly s v˝skytem metanu:

Klasifikace prostor

Ho¯lav· l·tka

METAN (doly)

UHELN› PRACH (doly)


OznaËenÌ vnÏjöÌch vliv˘ dle »SN 33 2000-1:1995

»SN 34 1410:1986

---

Koncentrace OznaËenÌ ≤ 0,25 % v ovzduöÌ

SNM 0

≤ 0,5 % v ovzduöÌ

SNM 1

≤ 1,5 % v ovzduöÌ

SNM 2

> 1,5 % v ovzduöÌ

SNM 3

≤ 25 % spodnÌ meze v˝buönosti

SNP 0

≤ 50 % spodnÌ meze v˝buönosti

SNP 1

> 50 % spodnÌ meze v˝buönosti

SNP 2

7.3 SpecifickÈ p¯Ìpady:

Moûn˝ v˝skyt nebezpeËn˝ch l·tek v omezenÈm prostoru

ï


NebezpeËÌ v˝buchu v mÌstnostech pro lÈka¯skÈ ˙Ëely. * Elektrick˝ rozvod v mÌstnostech pro lÈka¯skÈ ˙Ëely. * ZdravotnickÈ elektrickÈ p¯Ìstroje. VöeobecnÈ poûadavky na bezpeËnost.

»SN 33 2140:1987 »SN EN 60 601-1 (36 4800)

ï

NebezpeËÌ katastrofick˝ch poruch, kterÈ jsou mimo r·mec abnorm·lnÌch stav˘ (nap¯. prasknutÌ technologickÈ n·doby nebo potrubÌ a takovÈ ud·losti, kterÈ nelze p¯edvÌdat).

---

ï

Nep¯edvÌdatelnÈ nebezpeËÌ zp˘sobenÈ p¯ÌtomnostÌ ho¯lav˝ch mlh, kterÈ vyûaduje zvl·ötnÌ hodnocenÌ.

---

03/2001


13

8. UR»OV¡NÕ PROSTOR S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU

8. UR»OV¡NÕ PROSTOR S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU (OBECNÃ VNÃJäÕCH VLIVŸ).

Objekty a za¯ÌzenÌ

ANO

PodlÈhajÌ pravomoci »B⁄ ?

UrËenÌ vnÏjöÌch vliv˘ dle p¯edpis˘ »B⁄

NE ANO

Je za¯ÌzenÌ jiû v provozu ?

UrËenÌ vnÏjöÌch vliv˘ provozovatelem

NE ANO

Je projektovanÈ za¯ÌzenÌ typovÈ?

SouË·st projektovÈ dokumentace typovÈho podkladu

NE ODBORN¡ KOMISE PRO POSUZOV¡NÕ VNÃJäÕCH VLIVŸ ï ï

p¯edseda ËlenovÈ

-

zodpovÏdn˝ projektant (hlavnÌ inûen˝r projektu) projektanti objektu, technologie, el. rozvod˘ poû·rnÌ specialista bezpeËnostnÌ technik dalöÌ profese dle nutnosti

Odkazy na normy pro urËov·nÌ prostor podle p˘sobenÌ vnÏjöÌch vliv˘. VöeobecnÏ:

»SN 33 2000-3

NebezpeËÌ v˝buchu: ï plyny a prachy : »SN EN 60 079-10 »SN EN 50 281-1-2 SmÏrnice pro zabr·nÏnÌ nebezpeËÌ v˝buchem nebezpeËnÈ atmosfÈry (vyd· »⁄BP) ï v˝buöniny : »SN 33 2340 ï doly : »SN 34 1410

14

GENERI, S.R.O.

PROTOKOL O UR»ENÕ VNÃJäÕCH VLIVŸ

WWW.GENERI.CZ

TABULKOV¡ PÿÕLOHA K PROTOKOLU ï Seznam ho¯lav˝ch l·tek a charakteristik ï Seznam zdroj˘ ˙nik˘

ISO 9001

03/2001

9. Z¡PALN› ZDROJ V PROSTORU S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU

9. Z¡PALN› ZDROJ V PROSTORU S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU. 9.1 Zp˘soby iniciace ho¯lavÈ l·tky

Z¡PALN¡ TEPLOTA

Z¡PALN¡ ENERGIE

ï

Teplotou zdroje

ï

ï

Chemickou reakcÌ v˝buönÈ smÏsi s jinou chemik·liÌ nebo

ï

Elektrickou jiskrou nebo obloukem - p¯i spÌnacÌch (vypÌnacÌch) procesech nebo zkratu nabitÈ Ë·sti jednÈ polarity v˘Ëi Ë·stem opaËnÈ polarity nebo

a ¯edidel, reakce acetylÈnu s mÏdÌ a pod.)

zemi (elektrostatick˝ nebo atmosfÈrick˝) ï

ï

Elektrickou jiskrou - spont·nnÌ v˝boj elektrickÈho n·boje

katalyz·torem (skladov·nÌ a pouûÌv·nÌ r˘zn˝ch druh˘ barev

SamovznÌcenÌm

Mechanickou jiskrou, kter· vznik· p¯i vz·jemnÈm n·razu dvou kovov˝ch Ë·stÌ

ï

Otev¯en˝m ohnÏm SvÏtelnou energiÌ (sluneËnÌ z·¯enÌ, svÏtlovody, fotoblesk,

ï

Adiabatickou kompresÌ a r·zov˝mi vlnami

ï

ï

Otev¯en˝m ohnÏm

ï

Rozptylov˝mi proudy

ï

VysokofrekvenËnÌmi elektromagnetick˝mi vlnami

ï

IonizujÌcÌm z·¯enÌm

ï

Ultrazvukem

laserovÈ z·¯enÌ)

9.3 Za¯azenÌ ho¯lav˝ch nebo v˝buön˝ch l·tek dle max. experiment·lnÌch bezpeËn˝ch sp·r a min. z·paln˝ch proud˘ do SKUPIN

9.2 Za¯azenÌ ho¯lav˝ch nebo v˝buön˝ch l·tek dle teploty vznÌcenÌ do TEPLOTNÕCH TÿÕD

200∞C < T3 ≤ 300∞C 135∞C < T4 ≤ 200∞C 100∞C < T5 ≤ 135∞C

(snadnÏji vznÌtiteln· l·tka)

300∞C < T2 ≤ 450∞C

r˘st nebezpeËÌ ve smÏru öipek

T1 > 450∞C I

- d˘lnÌ plyn (metan)

IIA

- propanov· nebo metanov· skupina

IIB

- svÌtiplynov· nebo ethylenov· skupina (pat¯Ì sem i sÌrovodÌk H2S - IIB, T3) !

IIC

- vodÌkov· skupina

85∞C < T6 ≤ 100∞C

Pozn.: Neexistuje vztah mezi z·palnostÌ l·tky teplotou a jiskrou. Nap¯Ìklad vodÌk H2 (IIC, T1) se snadno zap·lÌ jiskrou s nÌzkou energiÌ (20 µJ), ale m· vysokou teplotu vznÌcenÌ (560 ∞C), kdeûto acetaldehyd CH3CHO (IIA, T3) vyûaduje jiskru s vysokou energiÌ (150 µJ), ale m· niûöÌ teplotu vznÌcenÌ (204 ∞C). 9.4 Zvl·öù nebezpeËnÈ l·tky z hlediska v˝buchu:

ï ï ï

sÌrouhlÌk CS2 - IIC, T6 kovovÈ prachy (hlinÌku, zirkonu, elektronu, titanu, ho¯ËÌku atd.) prachy organick˝ch chemik·liÌ schopnÈ spont·nnÌ oxidaËnÌ reakce a spont·nnÌho rozkladu p¯i vyööÌ teplotÏ se souËasn˝m odötÏpenÌm dodatkovÈho plynu (nap¯. dusÌku)

03/2001


15

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ

10. PROVEDENÕ A V›BÃR NEV›BUäN›CH (Ex) EL. ZAÿÕZENÕ 10.1 ZjednoduöenÈ blokovÈ schÈma v˝voj ⇒ v˝roba nev˝buön˝ch elektrick˝ch za¯ÌzenÌ

Z·kladnÌ technickÈ poûadavky na nev˝buön· el. za¯ÌzenÌ

ObecnÈ principy

OmezenÌ dle z·kon˘ a »SN

BEZPE»NOST Z HLEDISKA

ï z·kon o technick˝ch poûadavcÌch na v˝robky Ë. 22/1997 Sb.

ï vlivu za¯ÌzenÌ na okolÌ

ï na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 176/1997 Sb. - technickÈ poûadavky na za¯ÌzenÌ a ochrannÈ systÈmy urËenÈ pro pouûitÌ v prost¯edÌ s nebezpeËÌm v˝buchu

§

nev˝buönost

§

˙raz el. proudem

§

dalöÌ neû·doucÌ vlivy na okolÌ

ï na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 169/1997 Sb. - technickÈ poûadavky na elektromagnetickou kompatibilitu ï na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 170/1997 Sb. - technickÈ poûadavky na strojnÌ za¯ÌzenÌ

ï vnÏjöÌch vliv˘ na za¯ÌzenÌ FUNK»NOST - p¯i instalaci - p¯i provozu

ï harmonizovanÈ »SN ï hygienickÈ p¯edpisy

KVALITA A SPOLEHLIVOST ï z·kon o odpadech Ë. 125/1997 Sb. ERGONOMIE ï dalöÌ moûnÈ souvisejÌcÌ NV, »SN resp. p¯edpisy DESIGN LIKVIDACE V›ROBKU

Definov·nÌ funkce

Definov·nÌ provoznÌch podmÌnek

Definov·nÌ konkrÈtnÌch technick˝ch poûadavk˘ na konstrukci el. za¯ÌzenÌ.

Pr˘vodnÌ dokumentace jako povinn· souË·st dod·vky ï Prohl·öenÌ o shodÏ ï Uûivatelsk˝ n·vod

KonstrukËnÌ n·vrh (¯eöenÌ)

ï OsvÏdËenÌ o jakosti a kompletnosti (OJK) ï Z·ruËnÌ list ï Kopie certifik·tu*

V˝roba prototypu

ï DodacÌ list

Nev˝buönÈ elektrickÈ za¯ÌzenÌ

ZkouöenÌ a certifikace

* Dod·vka kopie certifik·tu nenÌ ze z·kona povinn·, avöak b˝v· Ëasto z·kaznÌky vyûadov·na. V˝roba pro uûivatele

16

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.2 PouûitÈ typy ochran proti neû·doucÌm vliv˘m elektrickÈho za¯ÌzenÌ ve v˝buön˝ch prostor·ch. N·zev, oznaËenÌ, norma

Definice

Principi·lnÌ obr·zek

Pevn˝ z·vÏr

Ñdì »SN EN 50 018: 1996

ï Rozv·dÏËovÈ, ovl·dacÌ a indikaËnÌ sk¯ÌnÏ ï SvÏtla a maj·ky ï Motory ï Transform·tory ï Ex souË·sti

P¯i explozi v˝buönÈ smÏsi uvnit¯ z·vÏru vydrûÌ tlak v˝buchu a zabr·nÌ p¯enesenÌ v˝buchu do okolnÌ atmosfÈry.

ZajiötÏnÈ provedenÌ PouûitÌ takov˝ch opat¯enÌ, kter· zabr·nÌ

Ñeì »SN EN 50 019: 1996 Z·vÏr s vnit¯nÌm p¯etlakem

Ñpì »SN EN 50 016: 1997 Jiskrov· bezpeËnost

Ñiì »SN EN 50 020: 1996 Olejov˝ z·vÏr

Ñoì »SN EN 50 015: 1999 PÌskov˝ z·vÏr

Ñqì »SN EN 50 017: 1999 ZalitÌ zalÈvacÌ hmotou

Ñmì »SN EN 50 028: 1994

ï SvorkovnicovÈ sk¯ÌnÏ ï Rozv·dÏËovÈ, ovl·dacÌ a ind. sk¯ÌnÏ s Ex souË·stmi ï Motory ï SvÏtla ï TopnÈ kabely

s vysok˝m stupnÏm bezpeËnosti nedovolenÈmu zv˝öenÌ teploty a vzniku jisker nebo oblouku uvnit¯ a na vnÏjöÌch Ë·stech el. za¯ÌzenÌ, kterÈ za norm·lnÌho provozu tyto stavy nevytv·¯Ì. Zabr·nÏnÌ vnik·nÌ okolnÌ atmosfÈry do z·vÏru el. za¯ÌzenÌ pomocÌ udrûov·nÌ ochrannÈho plynu uvnit¯ z·vÏru na tlaku vyööÌm neû je v okolnÌ atmosfÈ¯e; p¯etlak je udrûov·n buÔ trval˝m pr˘tokem ochrannÈho plynu nebo bez trvalÈho pr˘toku. JiskrovÏ bezpeËn˝ obvod - nevytv·¯Ì jiskry ani tepelnÈ ˙Ëinky, kterÈ by byly schopny zp˘sobit vznÌcenÌ v˝buönÈ plynnÈ atmosfÈry. JB za¯ÌzenÌ - m· vöechny obvody jiskrovÏ bezpeËnÈ.

ï Pro velk· za¯ÌzenÌ nebo celÈ mÌstnosti

I

»SN EN 50 021: 2000

Speci·lnÌ z·vÏr

Ñsì

ï MÏ¯ÌcÌ a regulaËnÌ za¯ÌzenÌ

El. za¯ÌzenÌ nebo jeho Ë·st je pono¯ena v oleji takov˝m zp˘sobem, ûe v˝buön· atmosfÈra, kter· m˘ûe vzniknout nad olejem nebo mimo z·vÏr nem˘ûe b˝t vznÌcena.

ï Transform·tory ï Topn· tÏlesa

Z·vÏr el. za¯ÌzenÌ je zaplnÏn materi·lem o jemnÈm granulometrickÈm sloûenÌ tak, ûe v p¯edpokl·dan˝ch provoznÌch podmÌnk·ch nem˘ûe p¯i vzniku oblouku uvnit¯ z·vÏru el. za¯ÌzenÌ dojÌt ke vznÌcenÌ okolnÌ atmosfÈry.

ï Transform·tory ï Elektronick· za¯ÌzenÌ

»·sti schopnÈ zp˘sobit vznÌcenÌ v˝buönÈ atmosfÈry jisk¯enÌm nebo teplotou se uzav¯ou v zalÈvacÌ hmotÏ, takûe nem˘ûe dojÌt ke vznÌcenÌ v˝buönÈ atmosfÈry.

ï Ex souË·sti (spÌn. jednotky, potenciometry,Ö) ï Mal· elektronick· za¯ÌzenÌ ï Senzory

P¯i norm·lnÌm provozu a ve stanoven˝ch abnorm·lnÌch podmÌnk·ch zajiöùuje, ûe za¯ÌzenÌ nenÌ schopno vznÌtit okolnÌ atmosfÈru.

ï ï ï ï ï

Specifick· ochrana v r·mci n·rodnÌch norem zahraniËnÌch v˝robc˘. Typ ochrany, kter˝ v provoznÌch podmÌnk·ch vyhovÌ konstrukËnÌm a testovacÌm zkouök·m dan˝ch certifikaËnÌm ˙¯adem, tak aby byl bezpeËn˝ v prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu. Pozn.: OznaËov·nÌ za¯ÌzenÌ skupiny II, kategorie 1G, znaËkou Ñsì, uv·dÏnÈ v Ël. 5.2.4 »SN EN 60 079-14:1999, se po vyd·nÌ »SN EN 50 284:1999 jiû nepouûÌv·.

ï Detektory plyn˘ ï SvÌtidla

Ochrana typu

Ñnì

Obecn· aplikace

Rozv·dÏËovÈ sk¯ÌnÏ Ovl·dacÌ a indikaËnÌ sk¯ÌnÏ SvÏtla a maj·ky Motory Svork. sk¯ÌnÏ

Pozn.: 1) VöeobecnÈ poûadavky na nev˝buön· el. za¯ÌzenÌ jsou uvedeny v »SN EN 50 014. 2) Je z¯ejmÈ, ûe vöechny principy nev˝buön˝ch provedenÌ el. za¯ÌzenÌ vypl˝vajÌ z potlaËenÌ z·palnÈ teploty a energie ñ viz Ël. 9. Z·paln˝ zdroj v prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu. 03/2001


17

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10. 3 StupnÏ ochrany krytem el. za¯ÌzenÌ dle »SN EN 60 529:1993 »Ìslice nebo pÌsmena

PrvnÌ charakteristick· ËÌslice

V˝znam pro ochranu za¯ÌzenÌ

V˝znam pro ochranu osob

P¯ed vniknutÌm pevn˝ch cizÌch tÏles:

P¯ed dotykem nebezpeËn˝ch Ë·stÌ:

0

(nechr·nÏno)

(nechr·nÏno)

1

O pr˘mÏru ≥ 50 mm

H¯betem ruky

2

O pr˘mÏru ≥ 12,5 mm

Prstem

3


N·strojem

4


Dr·tem

5

Chr·nÏno p¯ed prachem

Dr·tem

6

PrachotÏsnÈ

Dr·tem

Proti vniknutÌ vody s nebezpeËn˝mi ˙Ëinky:

Druh· charakteristick· ËÌslice

0

(nechr·nÏno)

1

Svisle kapajÌcÌ

2

KapajÌcÌ ñ kryt ve sklonu 15∞

3

KropenÌ (dÈöù) ñ rozst¯ik vody 60∞

4

St¯ÌkajÌcÌ

5

TryskajÌcÌ

6

IntenzivnÏ tryskajÌcÌ

7

Pono¯enÌ doËasnÈ

8

TrvalÈ pono¯enÌ P¯ed dotykem nebezpeËn˝ch Ë·stÌ:

P¯ÌdavnÈ pÌsmeno (nepovinnÈ)

A

H¯betem ruky

B

Prstem

C

N·strojem Dr·tem

D DoplÚkov· informace urËen· pro: DoplÚkovÈ pÌsmeno (nepovinnÈ)

IP

5

4

D

IP

X

X

B

H

Za¯ÌzenÌ vysokÈho napÏtÌ

M

Pohyb bÏhem zkouöky vodou

S

Klid bÏhem zkouöky vodou

W

PovÏtrnostnÌ podmÌnky

H

→

P¯Ìklad oznaËenÌ:

za¯ÌzenÌ vysokÈho napÏtÌ s ochranou p¯ed dotykem nebezp. Ë·stÌ dr·tem, p¯ed prachem a st¯ÌkajÌcÌ voudou ze vöech stran

→

P¯Ìklad oznaËenÌ:

za¯ÌzenÌ s ochranou p¯ed dotykem nebezpeËn˝ch Ë·stÌ prstem

Pojem ÑkrytÌì b˝v· nÏkdy nespr·vnÏ zamÏÚov·n s pojmem ÑprovedenÌì. ZatÌm co krytÌ br·nÌ pronik·nÌ pevn˝ch p¯edmÏt˘ a vody, provedenÌ m˘ûe odol·vat vliv˘m vlhkosti i jin˝m zp˘sobem (nap¯. venkovnÌ provedenÌ transform·tor˘ umisùovan˝ch na stoû·ry). NÏkter· provedenÌ se oznaËujÌ n·zvy a k nim p¯Ìsluön˝mi symboly. Jestliûe jich bylo dosaûeno pr·vÏ krytÌm, platÌ toto srovn·nÌ: Symbol *

V˝znam symbol˘ pouûÌvan˝ch v minulosti

V˝znam symbol˘ dle »SN EN 60 598-1 ñ svÌtidla

ProvedenÌ do vlhka

IP 42

Chr·nÏnÈ proti kapajÌcÌ vodÏ

IP X1

tÏsnÈ

IP 43

Chr·nÏnÈ proti deöti

IP X3

venkovnÌ

IP 44

Chr·nÏnÈ proti st¯ÌkajÌcÌ vodÏ

IP X4

tÏsnÏ zav¯enÈ

IP 55

Chr·nÏnÈ proti tryskajÌcÌ vodÏ

IP X5

nepromokavÈ

IP 66

VodotÏsnÈ (ponornÈ)

IP X7

ñ

ñ

Chr·nÏnÈ proti vodÏ pod tlakem (ponornÈ do hl. _ _ m )

IP X8

Ë·steËnÏ prachotÏsnÈ

P 5X


IP 5X

˙plnÏ prachotÏsnÈ

IP 6X


IP 6X

* Tyto grafickÈ znaËky pouûÌvanÈ na elektrick˝ch p¯edmÏtech byly uvedeny v dnes jiû neplatnÈ »SN 34 5550, kter· je nahrazena »SN EN 60 417, kde jiû uvedeny nejsou. 18

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.4 OznaËov·nÌ nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ dle na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 176/1997 Sb., »SN EN 50 014: 1998 a »SN EN 50 281-1-1: 1999.

P¯Ìklad firemnÌho ötÌtku IIC

- OznaËenÌ skupiny a podskupiny el. za¯ÌzenÌ

I - za¯ÌzenÌ pro podzemnÌ doly s v˝skytem metanu II - za¯ÌzenÌ pro prostory s nebezpeËÌm v˝buchu jinÈ neû doly s v˝skytem metanu. Pro ochranu pevn˝m z·vÏrem resp. u jiskrovÏ bezpeËn˝ch za¯ÌzenÌ jsou navÌc zavedeny podskupiny A, B, C vych·zejÌcÌ z maxim·lnÌch experiment·lnÌch bezpeËn˝ch sp·r, resp. z minim·lnÌch z·paln˝ch proud˘ plyn˘ a par (viz. »SN EN 50 014 - p¯Ìloha A) T6

T1 T2 T3 T4 T5 T6

- »esk· znaËka shody A0210

- »Ìslo autorizovanÈ osoby vyd·vajÌcÌ certifik·t

- TeplotnÌ t¯Ìda nebo max. povrchov· teplota ve ∞C (ud·v· se pouze pro za¯ÌzenÌ skupiny II) -

max. max. max. max. max. max.

IP 65

povrchov· povrchov· povrchov· povrchov· povrchov· povrchov·

teplota teplota teplota teplota teplota teplota

el. el. el. el. el. el.

za¯ÌzenÌ za¯ÌzenÌ za¯ÌzenÌ za¯ÌzenÌ za¯ÌzenÌ za¯ÌzenÌ

450∞C 350∞C 200∞C 135∞C 100∞C 85∞C

- StupeÚ ochrany krytem dle »SN EN 60 529:1993

FTZ⁄ 97 Ex 0129 - »Ìslo certifik·tu autorizovanÈ osoby - SpecifickÈ oznaËenÌ ochrany proti v˝buchu II2

P¯Ìklad firemnÌho ötÌtku

- Skupina a kategorie za¯ÌzenÌ

II 1 - skupina II kategorie 1 - zaruËen· bezpeËnost i v p¯ÌpadÏ v˝jimeËn˝ch ud·lostÌ II 1G ⇒ Z”NA 0, II1D ⇒ Z”NA 20 II 2 - skupina II kategorie 2 - pravdÏpodobnost vzniku v˝buönÈ atmosfÈry II 2G ⇒ Z”NA 1, II2D ⇒ Z”NA 21

13

II 3 - skupina II kategorie 3 - nenÌ pravdÏpodobn˝ vznik v˝buönÈ atmosfÈry II 3G ⇒ Z”NA 2, II3D ⇒ Z”NA 22 I M1 - skupina I kategorie M1 doly, kterÈ jsou ohroûeny metanem nebo ho¯lav˝m prachem I M1 ⇒ SNM 3 I M2 - skupina I kategorie M2 - doly, kde je pravdÏpodobnost vzniku ohroûenÌ metanem nebo ho¯lav˝m prachem I M2 ⇒ SNM 1, SNM 2 G (D)

- Druh v˝buönÈ l·tky (platÌ pouze pro skupinu II)

G - za¯ÌzenÌ pro v˝buönou atmosfÈru tvo¯enou plyny, p·rami nebo mlhami (Gas) D - za¯ÌzenÌ pro v˝buönou atmosfÈru tvo¯enou prachy (Dust) EEx

- El. za¯ÌzenÌ odpov. jednÈ nebo vÌce norm·m CENELEC

de

- Typ pouûitÈ ochrany proti v˝buchu

o - olejov˝ z·vÏr i - jiskrov· bezpeËnost p - z·vÏr s vnit¯nÌm p¯etlakem m - zalitÌ zalÈvacÌ hmotou

03/2001

q n d s e

-

T 70oC

- Max. povrchov· teplota za¯ÌzenÌ vyznaËen· jako hodnota teploty

Ud·v· se pro za¯ÌzenÌ pro v˝buönou atmosfÈru tvo¯enou prachy (Dust) (kategorie 1D, 2D, 3D)

Pozn.: Dle na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 176/1997 Sb. (p¯Ìloha Ë. 2, bod 1.0.5) musÌ b˝t nejpozdÏji od 1.7.1998 vöechny v˝robky oznaËeny , symbolem skupiny a kategoriÌ v˝robku. Pokud nenÌ na firemnÌm ötÌtku el. za¯ÌzenÌ uveden teplotnÌ rozsah, poËÌt· se automaticky s teplotou okolÌ bÏhem provozu od ñ 20oC do + 40oC.

pÌskov˝ z·vÏr ochrana typu Ñnì (Z”NA 2) pevn˝ z·vÏr speci·lnÌ z·vÏr zajiötÏnÈ provedenÌ


19

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.5 V˝bÏr el. za¯ÌzenÌ v prostor·ch s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par (skupina II): 10.5.1 OznaËenÌ prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu nutnÈ pro v˝bÏr el. za¯ÌzenÌ:

N·zev

KonkrÈtnÌ ˙daj

za¯azenÌ nebezpeËnÈho prostoru

Z”NA 2,1,0

teplotnÌ t¯Ìda plyn˘ a par

T1 aû T6

skupina v˝buönosti plynu

llA, llB, llC

teplota okolÌ

pouze pokud je v jinÈm rozsahu neû (- 20 aû + 40) ∞C

ostatnÌ vnÏjöÌ vlivy

nap¯. p¯Ìtomnost agresivnÌch l·tek, ...

ï P¯Ìklad ˙plnÈho oznaËenÌ prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par z hlediska v˝bÏru el. za¯ÌzenÌ do tÏchto prostor:

Z”NA 1, IIB, T4, TokolÌ = -29∞C aû +40∞C Pozn.: NÏkdy m˘ûe b˝t nebezpeËn˝ prostor za¯azen jako Z”NA 0 NE, Z”NA 1 NE nebo Z”NA 2 NE. Rozsah takovÈ zÛny je za norm·lnÌch podmÌnek zanedbateln˝ (nap¯. koule ∅ 20cm). P¯esto je vöak nutno v celÈm rozsahu tohoto typu zÛny pouûÌvat nev˝buön· za¯ÌzenÌ urËenÈ do Z”NY 0, Z”NY 1 nebo Z”NY 2.

10.5.2 V˝bÏr el. za¯ÌzenÌ na z·kladÏ identifikace jeho ötÌtkov˝ch ˙daj˘:

P¯Ìklad firemnÌho ötÌtku NebezpeËn˝ prostor OznaËenÌ za¯ÌzenÌ Za¯azenÌ ho¯lav˝ch plyn˘ a par ll 3G (Z”NA 2)

Z”NA 2

Z”NA 1

Z”NA 0

ll 2G (Z”NA 1)

Z”NA 2

Z”NA 1

Z”NA 0

ll 1G (Z”NA 0)

Z”NA 2

Z”NA 1

Z”NA 0

TeplotnÌ t¯Ìda za¯ÌzenÌ OznaËenÌ za¯ÌzenÌ

Za¯azenÌ ho¯lav˝ch plyn˘ a par

T1 (≤450∞C)

T1

T2

T3

T4

T5

T6

T2 (≤300∞C)

T1

T2

T3

T4

T5

T6

T3 (≤200∞C)

T1

T2

T3

T4

T5

T6

T4 (≤135∞C)

T1

T2

T3

T4

T5

T6

T5 (≤100∞C)

T1

T2

T3

T4

T5

T6

T6 (≤85∞C)

T1

T2

T3

T4

T5

T6

Skupina v˝buönosti OznaËenÌ za¯ÌzenÌ *


llA

llA

llB

llC

llB

llA

llB

llC

llC

llA

llB

llC

Za¯ÌzenÌ vyhovuje

* Skupiny IIA, IIB, IIC u el. za¯ÌzenÌ jsou stanoveny na z·kladÏ maxim·lnÌch experiment·lnÌch bezpeËn˝ch sp·r (el. za¯ÌzenÌ s ochranou typu Ñdì) resp. z minim·lnÌch z·paln˝ch proud˘ (el. za¯ÌzenÌ s ochranou typu Ñiì a nÏkter· provedenÌ el. za¯ÌzenÌ s ochranou typu Ñnì) plyn˘ a par. El. za¯ÌzenÌ s jin˝mi typy ochran se v oznaËenÌ nev˝buönÈho provedenÌ podskupiny A, B, C nevyskytujÌ. Tato el. za¯ÌzenÌ se pak mohou pouûÌvat ve vöech skupin·ch plynu IIA, IIB, IIC. Typick˝m p¯Ìkladem je nev˝buön· svorkov· sk¯ÌÚ v provedenÌ EEx e II T6, kter· z konstrukËnÌho hlediska nem· û·dnou definovanou dÈlku a öÌ¯ku sp·ry z·vÏru a ani nenÌ urËena pro spojov·nÌ jiskrovÏ bezpeËn˝ch obvod˘. 20

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.5 PÿÕLOHA - InformativnÌ za¯azenÌ nÏkter˝ch ho¯lav˝ch plyn˘ a par do teplotnÌch t¯Ìd a skupin v˝buönosti dle »SN EN 60 079-10:1997 p¯Ìloha NA.1 Pozn.: Charakteristiky ho¯lav˝ch plyn˘ z par ve vztahu k pouûitÌ elektrick˝ch za¯ÌzenÌ jsou uvedeny tÈû v »SN IEC 79 ñ 20:2001 Teplota vznÌcenÌ (∞C)

TeplotnÌ t¯Ìda

Skupina

Metan (d˘lnÌ plyn)

537

T1 T2 T3 T4 T5 T6

I

Acetaldehyd Kyselina octov· Acetanhydrid Aceton Acetonitril Acetylchlorid Acetylfluorid Akrylylchlorid Allylacet·t Allylchlorid 2-aminoetanol »pavek

204 464 334 535 523 390 434 463 348 390 410 630

T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6

IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA

Chlortrifluoretylen 1-chlor-2,2,2trifluoretylmetyleter Chlortoluen TÏûk˝ dehtov˝ benzÌn Koks·rensk˝ plyn Krezol Kumen Cyklobutan Cyklohexan Cyklohexanol Cyklohexanon Cyklohexen Cyklohexylamin 1,3-cyklopentadien

630 279 560 192 265 175 511 372 494 359 440 225 370 268 312 374 424 289 424 389 191 176 401 440 209 637 250 388 510 425 415 625

T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T1 T1 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6

IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA

Cyklopentan Cyklopentan Cyklopenten Cyklopropan Cyklopropilmetylketon p-cymen 2,2,3,3,4,4,5,5,6,6,7,7-dekafluoroheptyl metakryl·t DekahydronaftalÈn Dekan Dichlorbenzen 3,4-dichlor-1-buten 1,3-dichlor-2-buten 1,1-dichloretan 1,2-dichloretan Dichloretylen 1,2-dichlorpropan Dicyklopentadien Dietylamin Dietyl uhliËitan Dietyl oxal·t Dietyl sulf·t 1,1-difluoretylen Dihexyleter Diizobutylamin Diizobutylmetanol Diizopentyleter Diizopropylamin Diizopropyleter Dimetylamin 2-dimetylaminoetanol 3-dimetylaminopropionitril N,N-dimetylformamid 3,4-dimetylhexan N,N-dimetylpropan-1,3-diamin Dimetyl sulf·t Dipenten Dipentyl eter Dipropylamin Etan

N·zev

Amfetamin Anilin Azepan Benzen Benzaldehyd 1-brombutan 2-bromo-1,1-dietoxyetan Brometan Butan Izobutan 1-butanol 1-buten 2-2-butoxyetoxy-etanol Butylacet·t Butylakryl·t Butylamin Izobutylamin Izobutylizobutyr·t Butylmetakryl·t Terc.butylmetyleter Butylpropin·t Butalaldehyd Izobutyraldehyd Kyselina izom·seln· Butyrylfluorid Sulfid carbonylu Chlorbenzen 1-chlorobutan 2-chlorobutan Chloretan 2-chloretanol ChloretylÈn Chlormetan Chlormetylmetyleter 1-chlor-2-metyl-propan 2-chlor-2-metyl-propan 3-chlor-2-metyl-1-propen 5-chlor-2-pentanon 1-chlorpropan 2-chlorpropan 03/2001

416 541 476 440 520 590

N·zev

Teplota vznÌcenÌ (∞C) 607 430 585 272 555 424 259 300 419 244 293 465 361 309 498 452 436 390 288 201 648 469 469 440 438 460 557 455 312 450 360 445 187 256 185 309 405 400 220 317 440 305 219 499 255 280 515

TeplotnÌ t¯Ìda

Skupina

T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6

IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA

T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6

IIA IIA IIA IIA IIA IIA


IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA 21

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ Teplota vznÌcenÌ (∞C)

N·zev Etanol Etantiol 2-etoxyetylacet·t 2-2-etoxyetoxyetanol Etylacet·t Etyl acetoacet·t Etylamin Etylbenzen Etyl butyr·t Etylcyklobutan Etylcyklohexan Etylcyklopentan Etylendiamin Etyl form·t Etyl metakryl·t Etylnitrit O-etyl fosforodichloridothio·t Kyselina mravenËÌ 2-furaldehyd Furfurylalkohol Hemelitol Heptan 1-heptanol 2-heptanol 2-hepten Hexan Hexanol 2-hexanon 4-hydroxy-4,2-metylpentanon Petrolej Mesitylen Metaldehyd Metakrylolchlorid Metan Metanol Metantiol Metyl acet·t Metylamin 2-metylbutan 2,2-metylbutanol 3,1-metylbutanol 2,2-metylbuten Metyl chloroform·t Metylcyklobutan Metylcyklohexan Metylcyklohexanol Metylcyklopentadien Metylcyklopentan Metylformat 2-metylfuran 2-metylhexa-3,5,2-dienol Metylizokyan·t Metymetakryl·t Metyl-2-metoxypropionat 4,2-metylpentanol 4,2-metylpentanol 4,3,2-metylpentenon 2,1-metylpropanol 22

363 295 380 460 350 425 431 435 212 238 262 403 440 95 234 520 316 370 470 215 533 263 233 293 533 680 210 499 510 537 386 340 502 430 420 339 331 582 258 295 432 258 450 318 347 517 430 211 334 475 306 408

Teplota vznÌcenÌ (∞C)

TeplotnÌ t¯Ìda

Skupina

N·zev

T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6

IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA

2,1-metylpropen 2-metylpyridin 3-metylpyridin 4-metylpyridin Metyltercpentyleter 2-metylthiofen 2,5-metylvinilpyridin Morfolin TÏûk˝ benzÌn Naftalen Nitrobenzen Nitrometan Nonan 2,2,3,3,4,4,5,5-octafluoro-1,1,1dimetylpentanol Oktaldehyd Oktan 1-oktanol

483 533 537 534 407 433 520 230


IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA

Okten 1,3-pentadien Pentan Pentan-2,4-dion 1-pentanol Pentanol 3-pentanon Pentyl acetat Petrolej Fenol 2-propanol Propen Kyselina propionov· Propyl acetat Izopropyl acetat Propylamin Izopropylamin Izopropylchloroacetat Izopropyl format 2,5,2-izopropylmetylhexenal Pyridin StyrÈn 2,2,3,3-tetrafluoro-1,1,1dimetylpropanol 1,1,2,2-tetrafluoroetoxybenzen 2,2,3,3-tetrafluorpropanol 2,2,3,3-tetrafluoropropyl akryl·t 2,2,3,3-tetrafluoropropyl Tetrahydrothiofen N,N,N,N-tetrametylmetandiami Thiofen Toluen 1,1,3-trietoxybutan Trietylamin 1,1,1-trifluoretan 2,2,2-trifluoretanol Trifluoretylen 3,3,3-trifluorpropen Trimetylamin 4,4,5-trimetyl-1,3-dioxan

264 361 258 340 298 300 445 360 560 595 425 455 435 430 467 318 340 426 469 188 550 490

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

528 480 415 205 465 206 270

447 483 437 357 389 200 180 395 535 165 714 463 319 490 190 284

ISO 9001

TeplotnÌ t¯Ìda

Skupina


IIA


IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA

IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA

IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA 03/2001

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ Teplota vznÌcenÌ (∞C)

TeplotnÌ t¯Ìda

Skupina

Izovaleraldehyd Vinyl acetat Vinyl cyklohexen Vinylidenchlorid Vinylpyridin 4-vinylpyridin Xylen Xyliden

411 235 254 207 425 257 440 482 501 464 370

T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6

IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA IIA

Akrylaldehyd Kyselina akrylov· Akrylonitril Allylalkohol Allyl 2,3-epoxypropylÈter Buta-1,3-diÈn

217 406 480 378 249 430

T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6

IIB IIB IIB IIB IIB IIB

T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6

IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB

N·zev 2,2,4-trimetylpentan 2,4,6-trimetyl-1,3,5-trioxan Terpent˝n

Butalglykol·t Butanon 2-buten 3-3-butenolid 1-butin Butyl 2,3-epoxy-propyleter Oxid uhelnat˝ 1-chlor-2,3-epoxypropan Krotonaldehyd Dibutyleter Di-terc-butyl-peroxid 1,2-dietoxyetan Dietyleter 1,2-dimetoxymetan Dimetoxymetan Dimetyleter N,N-dimetylhydrazin 1,4-dimetylpiperazin 1,4-dioxan 1,3-dioxolan Dipropyl eter 1,2-epoxypropen 2-etoxyetanol Etyl akryl·t EtylÈn Etylen oxid Etyl hexylacet·t Etyl izobutyr·t Etylmetyleter Etylpropylakrolein Formaldehyd Furan KyanovodÌk 2-metoxyetanol Metyl acetoacet·t Metyl akryl·t Metylencyklobutan

404 325 262 262 605 385 280 198 170 170 160 197 247 240 199 379 245 215 430 235 588 425 435 335 438 190 184 424 390 538 285 280 415 352

N·zev

Teplota vznÌcenÌ (∞C)

TeplotnÌ t¯Ìda

Skupina IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB IIB

4-metylentetrahydropyran 2,1,3-metylen 2,2-metylpentenal -metylstyren Nitroetan 1-nitropropan Paraformaldehyd Fenolacyten 1-propanol Propionaldehyd Izopropylnitr·t Propyn 2,1-propynol SÌrovodÌk TetrafluoretylÈn Tetrahydrofuran Tetrahydrofurfuralkohol 1,3,5-trioxan

255 272 206 445 410 420 380 420 405 188 175 346 270 255 224 280 410


2-vinyloxyetanol

250

T1 T2 T3 T4 T5 T6

IIB

Acetylen Dichlordietylsilan SÌrouhlÌk

305

T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 1 T2 T3 T4 T5 T6* T1 T2 T3 T4 T5 T6 T1 T2 T3 T4 T5 T6

IIC IIC IIC IIC IIC IIC

VodÌk VodnÌ plyn

102 95* 560

* POZOR! Dle aktu·lnÏjöÌ »SN EN 79-20:2001 je jiû sÌrouhlÌk za¯azen do teplotnÌ t¯Ìdy T6!

03/2001


23

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ Popis grafick˝ch symbol˘ pouûit˝ch v dalöÌm textu

El. za¯ÌzenÌ (nebo jeho Ë·st) nevytv·¯ejÌcÌ za norm·lnÌho provozu vÏtöÌ teplotu, neû je teplotnÌ t¯Ìda (max. povrchov· teplota) nev˝buönÈho el. za¯ÌzenÌ.

El. za¯ÌzenÌ NEVYTV¡ÿEJÕCÕ za norm·lnÌho provozu oblouky Ëi jisk¯enÌ.

El. za¯ÌzenÌ (nebo jeho Ë·st) vytv·¯ejÌcÌ za norm·lnÌho provozu vÏtöÌ teplotu, neû je teplotnÌ t¯Ìda (max. povrchov· teplota) nev˝buönÈho el. za¯ÌzenÌ.

El. za¯ÌzenÌ VYTV¡ÿEJÕCÕ za norm·lnÌho provozu oblouky Ëi jisk¯enÌ.

Symbol teplotnÌ t¯Ìdy (max. povrchovÈ teploty)

EXPLOZE.

nev˝buönÈho el. za¯ÌzenÌ.

Pozn.: Povrchov· teplota mal˝ch souË·stek m˘ûe za p¯esnÏ definovan˝ch podmÌnek p¯ekroËit teplotu odpovÌdajÌcÌ teplotnÌ t¯ÌdÏ vyznaËenÈ na el. za¯ÌzenÌ nebo odpovÌdajÌcÌ povrchovou teplotu pro skupinu I - viz »SN EN 50 014:1998 kap. 5 a »SN EN 50 020:1996 Ël. 6.2.

10.5.3 El. za¯ÌzenÌ s typem ochrany pevn˝ z·vÏr - EEx Ñ d " Instalace pevnÈho z·vÏru.

Minim·lnÌ vzd·lenost Ñd" pevnÈho z·vÏru od konstrukce, zdi nebo mezi z·vÏry.

KabelovÈ vstupy do pevnÈho z·vÏru - americk˝ systÈm, vnit¯nÌ n·plÚ. Z·vÏr obsahuje el. p¯Ìstroje, schopnÈ za norm·lnÌho provozu vyvolat explozi. Trubkov˝ systÈm je zaloûen na instalaci pevnÈho kovovÈho potrubÌ mezi jednotliv˝mi z·vÏry a vedenÌ jednotliv˝ch vodiË˘ uvnit¯ tohoto potrubÌ. Je zcela rovnocenn˝ (z hlediska bezpeËnosti) se systÈmem propojenÌ za¯ÌzenÌ pomocÌ kabel˘ a v˝vodek. V˝hody: - vûdy lze pouûÌt p¯Ìm˝ vstup do pevnÈho z·vÏru, - je zajiötÏna vysok· mechanick· odolnost propojovacÌho systÈmu.

Koncov· krabice zaplnÏna zalÈvacÌ hmotou uvnit¯ nebo v tÏsnÈ blÌzkosti z·vÏru

V›VODKY PRO TRUBKOV… VEDENÕ - PÿÕM› VSTUP DO Z¡VÃRU

24

GENERI, S.R.O.

Nev˝hody: - je nutno pouûÌt speci·lnÌ bezeövÈ trubky, - instalace je ËasovÏ n·roËnÏjöÌ a m·lo flexibilnÌ, - v blÌzkosti jednotliv˝ch z·vÏr˘ musÌ b˝t ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ vloûeny speci·lnÌ mezikusy, jeû se po instalaci vodiË˘ zalijÌ zalÈvacÌ hmotou a jejichû ˙Ëelem je zabr·nit p¯enosu v˝buchu potrubÌm mezi jednotliv˝mi z·vÏry, - p¯i kaûdÈ v˝mÏnÏ vodiË˘ je t¯eba vymÏnit zalitÈ mezikusy vËetnÏ vodiË˘. Toto provedenÌ vstupu do z·vÏru je jeden z nejËastÏjöÌch d˘vod˘, proË jsou nÏkterÈ zahraniËnÌ p¯Ìstroje dod·v·ny bez v˝vodek a jejichû otvory pro vstup kabelu majÌ trubkov˝ nebo NPT z·vit. Je-li vstup do tohoto za¯ÌzenÌ proveden kabelov˝mi v˝vodkami, je nutno dodrûet vöechny podmÌnky pro provozov·nÌ z·vÏru s p¯Ìm˝m vstupem - viz. d·le p¯Ìpady A), B), C)! Pozn.: tento systÈm nelze zamÏÚovat s pevnou el. instalacÌ v pancÈ¯ov˝ch trubk·ch, kterÈ slouûÌ pouze jako ochrana kabelu v˘Ëi vnÏjöÌm vliv˘m.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ KabelovÈ vstupy do pevnÈho z·vÏru - evropsk˝ systÈm, vnit¯nÌ n·plÚ. Z·vÏr obsahuje el. p¯Ìstroje, schopnÈ za norm·lnÌho provozu vyvolat explozi. P¯Ìm˝ vstup do z·vÏr˘ je moûno vÏtöinou pouûÌt, je-li z·vÏr vybaven koncovou krabicÌ, tj. prostorem, ve kterÈm se provede zalitÌ vstupujÌcÌch vodiË˘ zalÈvacÌ hmotou, nebo je-li pro vstup do z·vÏru pouûito speci·lnÌch v˝vodek, jejichû jedna Ë·st se po instalaci kabelu zalije zalÈvacÌ

ZALITÍ

PÿÕM› VSTUP DO Z¡VÃRU

hmotou.

EEx Ñdì-p¯Ìstrojov· Ë·st Pr˘chodky - slouûÌ ke galvanickÈmu spojenÌ p¯Ìstroj˘ v pevnÈm z·vÏru se svorkov˝m prostorem (nezamÏÚovat s v˝vodkou)

Pr˘chodky jsou dimenzov·ny na urËit˝ jm. proud, proto nelze prov·dÏt nap¯. v˝mÏnu pojistek jistiË˘ a ampÈrmetr˘ za p¯Ìstroje s vyööÌ ÑAmpÈr·ûÌì bez souhlasu v˝robce a p¯Ì-

EEx Ñeì (Ñdì) -svorkov· Ë·st

sluönÈ zmÏny v dokumentaci dod·vanÈ s v˝robkem. ZmÏny tohoto charakteru by mohly vÈst i k p¯ekroËenÌ

V˝vodka se zajiötÏnÌm proti tahu pro pohybliv· (p¯enosn·) za¯ÌzenÌ nebo kde nelze pevnÏ uchytit kabel.

teplotnÌ t¯Ìdy za¯ÌzenÌ. V p¯ÌpadÏ, je-li svorkov· Ë·st certifikov·na jako pevn˝ z·vÏr, musÌ b˝t i v˝vodky v provedenÌ EEx Ñdì.

V˝vodka pro pevnou instalaci (platÌ pouze pro skupinu II). NEPÿÕM› VSTUP DO ZAÿÕZENÕ Dovolen˝ p¯Ìm˝ vstup do pevnÈho z·vÏru v˝vodkami

A)

v provedenÌ EEx Ñdì:

B)

A)

Z·vÏr obsahuje el. p¯Ìstroje schopnÈ za norm·lnÌho provozu vyvolat explozi. Jeho vnit¯nÌ prostor je vöak limitov·n objemem ≤ 2 dm3 a nelze jej pouûÌt ve skupinÏ v˝buönosti IIC.

B)

Z·vÏr neobsahuje û·dnÈ komponenty, schopnÈ za norm·lnÌho provozu vznÌtit v˝buönou atmosfÈru.

V – neomezen

–

Jeho vnit¯nÌ prostor a pouûitÌ pak nejsou niËÌm omezeny. C)

Z·vÏr obsahuje el. p¯Ìstroje schopnÈ za norm·lnÌho provozu vyvolat explozi a jeho vnit¯nÌ prostor nemusÌ

C)

b˝t omezen. Lze jej pouûÌt pouze v prostoru Z”NY 2 a pouze pro skupiny v˝buönosti IIA, IIB (jako v p¯ÌpadÏ ad A) jej tedy nelze pouûÌt ve skupinÏ v˝buönosti IIC). Pozn.: Je-li konstrukce pevnÈho z·vÏru v provedenÌ EEx d IIA, lze z·vÏr ve vöech p¯Ìpadech ad A), B), C) pouûÌt pouze ve skupinÏ v˝buönosti plyn˘ a par IIA. Je-li konstrukce pevnÈho z·vÏru v provedenÌ EEx d IIB, lze z·vÏr ve vöech p¯Ìpadech ad A), B), C) pouûÌt pouze ve skupinÏ v˝buönosti plyn˘ a par IIA a IIB.

PÿÕM› VSTUP DO Z¡VÃRU KABELOV›MI V›VODKAMI

Je-li konstrukce pevnÈho z·vÏru v provedenÌ EEx d IIC, lze z·vÏr v p¯Ìpadech ad A), B) pouûÌt pouze ve skupinÏ v˝buönosti plyn˘ a par IIA a IIB.

03/2001


25

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.5.4 El. za¯ÌzenÌ s typem ochrany zajiötÏnÈ provedenÌ ñ EEx Ñeì KabelovÈ vstupy do zajiötÏnÈho provedenÌ, vnit¯nÌ n·plÚ. Vstupy do tÏchto z·vÏr˘ mohou b˝t opÏt v˝vodkami pro pevnou nebo pohyblivou instalaci. Nev˝buönÈ provedenÌ v˝vodek postaËuje EEx Ñeì. * * Lze pouûÌt i v˝vodky v provedenÌ EEx Ñdì. V tomto p¯ÌpadÏ je vöak nutno ovÏ¯it, zda v˝vodka dok·ûe zajistit alespoÚ takov˝ stupeÚ krytÌ, jak˝ je uveden na ötÌtku z·vÏru za¯ÌzenÌ. Do tÏchto sk¯ÌnÌ se mohou montovat pouze certifikovan· el. za¯ÌzenÌ (Ex souË·sti) vhodn· pro tento typ ochrany, V˝vodka se zajiötÏnÌm proti tahu pro pohybliv· (p¯enosn·) za¯ÌzenÌ nebo kde

V˝vodka pro pevnou instalaci

nelze pevnÏ uchytit kabel.

(platÌ pouze pro skupinu II).

kter· nesmÌ za norm·lnÌho provozu vznÌtit v˝buönou atmosfÈru. Typick˝m p¯Ìkladem vnit¯nÌ n·plnÏ jsou svornice, malÈ el. souË·stky hermetizovanÈ zalÈvacÌ hmotou, spÌnacÌ jednotky s kontakty v miniaturnÌm pevnÈm z·vÏru, atd.

Pohony a jiötÏnÌ elektrick˝ch stroj˘ toËiv˝ch. obr. a Motor M v zajiötÏnÈm provedenÌ smÌ b˝t nap·jen z mÏa

b

niËe pouze v p¯ÌpadÏ, ûe byl s tÌmto mÏniËem zkouöen a m· tuto kombinaci uvedenou v certifik·tu (typovÈm osvÏdËenÌ).

Uc

Uc

NAP¡JENÕ

Nap·jenÌ motoru napÏtÌm s jinou frekvencÌ neû 50 Hz vede k jinÈmu tepelnÈmu reûimu motoru a m˘ûe vÈst i k vyööÌm

OCHRANA

F

tvyp≤tE

povrchov˝m teplot·m, neû odpovÌdajÌ vyznaËenÈ teplotnÌ

F

t¯ÌdÏ motoru! Pozornost je t¯eba vÏnovat max. dÈlce kabelu mezi mÏniËem a motorem. NebezpeËÌ m˘ûe nastat p¯i pouûitÌ magnetick˝ch spojek , kterÈ se mohou vÌ¯iv˝mi

SPOLE»N¡ CERTIFIKACE

SPR¡VN… NAVRéENÕ OCHRANY

proudy zah¯·t v nÏkter˝ch p¯Ìpadech aû na teplotu okolo 250∞C.

MÃNI»

BNV Z”NA 2,1

MOTOR

NenÌ-li stroj dod·v·n s tepelnou ochranou F p¯ed

M

EExÑeì

p¯etÌûenÌm, se kterou byl schv·len, musÌ b˝t dodateËnÏ

IA/Ia te

M

EExÑeì

obr. b

vybaven ochranou p¯edepsanou v˝robcem nebo musÌ b˝t zvolena takov· ochrana, jeû zajistÌ odpojenÌ zabrûdÏnÈho motoru M p¯i jeho spuötÏnÌ do doby tE vyznaËenÈ na ötÌtku motoru. Pro ovÏ¯enÌ tohoto poûadavku je nutno zÌskat od

ProblÈmy s jiötÏnÌm ventil·tor˘, pohon˘ Ëerpadel apod.

v˝robce ochrany Ëasovou z·vislost doby vypnutÌ na pomÏrnÈm z·bÏrnÈm proudu alespoÚ od 3 do 8.

10.5.5 El. za¯ÌzenÌ s typem ochrany n - EEx Ñnì KabelovÈ vstupy, vnit¯nÌ n·plÚ. Z·kladnÌ rozdÏlenÌ za¯ÌzenÌ s typem ochrany proti v˝buchu Ñnì je: a) za¯ÌzenÌ za norm·lnÌho provozu nejisk¯ÌcÌ, kter· nevytv·¯Ì nep¯ÌpustnÏ horkÈ plochy b) za¯ÌzenÌ za norm·lnÌho provozu jisk¯ÌcÌ anebo

EEx" n"

EEx" n"

vytv·¯ejÌcÌ nep¯ÌpustnÏ horkÈ plochy Pro obÏ skupiny platÌ obecnÈ spoleËnÈ poûadavky pro zajiötÏnÌ bezpeËnosti proti v˝buchu a pro kaûdou skupinu platÌ specifickÈ doplÚkovÈ poûadavky s ohledem na typ za¯ÌzenÌ.

26

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.5.6 El. za¯ÌzenÌ s typem ochrany jiskrov· bezpeËnost - EEx Ñiì (Intrinsic Safety ñ IS) a jiskrovÏ bezpeËnÈ systÈmy 10.5.6.1 JiskrovÏ bezpeËn·, n·vazn· a jednoduch· za¯ÌzenÌ: JiskrovÏ bezpeËn· za¯ÌzenÌ (oznaËena jako JB nebo IS za¯ÌzenÌ).

JB za¯ÌzenÌ jsou el. za¯ÌzenÌ, kter· majÌ vöechny obvody jiskrovÏ bezpeËnÈ. ExistujÌ 2 skupiny JB za¯ÌzenÌ: EEx Ñiaì: bezpeËnost je zajiöùov·na i p¯i dvou nez·visl˝ch Uo, Io, Po Lo, Co, Lo/Ro

Uo, Io, Po Lo, Co, Lo/Ro

poruch·ch

JB za¯ÌzenÌ s typem ochrany EEx Ñiaì resp. EEx Ñibì, kter· jsou nap·jena

EEx Ñibì: bezpeËnost je zajiöùov·na p¯i jednÈ nez·vislÈ

ze zdroje, jehoû v˝stup rovnÏû odpovÌd· [EEx Ñiaì] resp. [EEx Ñibì], lze

poruöe

p¯i dodrûenÌ vöech podmÌnek kladen˝ch na JB el. systÈmy pouûÌvat i v zÛnÏ 0 * (EEx Ñiaì) resp. zÛnÏ 1 a 2 (EEx Ñibì).

Pozn.: v »eskÈ a SlovenskÈ republice d¯Ìve existovala jeötÏ

* PouûitÌ el. za¯ÌzenÌ v zÛnÏ 0 ñ viz z·vÏr tÈto kapitoly.

navÌc i skupina Ex Ñicì, kter· mohla b˝t pouûita pouze v SNV1.

Nep¯ekroËenÌ max. externÌch kapacit a indukËnostÌ uveden˝ch na tomto zdroji tj. akumul·tor˘ energie a zamezenÌ pr˘niku energie do tohoto el. obvodu nap¯. indukcÌ nebo öpatn˝m izolaËnÌm stavem ñ viz Ël. 10.5.6.2 ñ JB systÈmy. Zak·zanÈ pouûitÌ n·vazn˝ch za¯ÌzenÌ.

N·vazn· za¯ÌzenÌ jsou za¯ÌzenÌ, kter· majÌ jak jiskrovÏ bezpeËnÈ obvody, tak i obvody, kterÈ nejsou jiskrovÏ bezpeËnÈ. Jejich nev˝buönÈ provedenÌ je oznaËeno vûdy v hranat˝ch z·vork·ch nap¯. [EExia] IIC. Typick˝mi p¯edstaviteli jsou nap¯. JB relÈ, Zenerovy bariÈry, nÏkterÈ druhy oddÏlovacÌch p¯evodnÌk˘ atd. Tato za¯ÌzenÌ tedy nelze povaûovat za JB za¯ÌzenÌ v pravÈm slova smyslu, neboù nemajÌ vöechny obvody jiskrovÏ bezpeËnÈ a jsou urËena do prostor BNV. Je-li nutno tato za¯ÌzenÌ provozoN·vazn· za¯ÌzenÌ nenÌ moûno umÌstit do nev˝buön˝ch sk¯ÌnÌ typu zajiötÏnÈ provedenÌ (EEx Ñe") a provozovat v nebezpeËn˝ch prostor·ch, neboù nesplÚujÌ poûadavky na el. za¯ÌzenÌ, kter· za norm·lnÌho provozu

vat v prostorech s nebezpeËÌm v˝buchu, je nutno tato za¯ÌzenÌ opat¯it dalöÌm typem ochrany (nap¯. umÌstit do pevnÈho z·vÏru).

nejsou schopna vznÌtit v˝buönou atmosfÈru. Jednoduch· za¯ÌzenÌ pouûita v JB obvodech, kter· nemusÌ b˝t certifikov·na.

Nap¯.: vypÌnaËe, spojovacÌ krabice, jednoduch· polovodiËov· za¯ÌzenÌ pasivnÌ souË·stky

Nap¯.: kondenz·tory, indukËnÌ cÌvky; musÌ mÌt jasnÏ definovanÈ parametry zdroje nahromadÏnÈ energie

Nap¯.: termoËl·nky nebo fotoËl·nky, jeû nevytv·¯Ì energii vÏtöÌ neû: 1,5 V; 100 mA; 25 mW; 20 µJ zdroje vytv·¯ejÌcÌ energie

Pozn.: PouûitÌ jednoduch˝ch za¯ÌzenÌ v JB obvodech je vöak podmÌnÏno splnÏnÌm Ël. 5.4 »SN EN 50 020:1996, kde je mimo jinÈ uvedeno, ûe jednoduchÈ za¯ÌzenÌ musÌ mÌt stanovenu teplotnÌ t¯Ìdu! 03/2001


27

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ PouûitÌ elektrick˝ch za¯ÌzenÌ v zÛnÏ 0 Po vyd·nÌ »SN EN 50 284:1999 ñ Zvl·ötnÌ poûadavky pro konstrukci, zkouöenÌ a oznaËov·nÌ elektrick˝ch za¯ÌzenÌ skupiny II, kategorie 1G se rozöÌ¯ila moûnost pouûitÌ el. za¯ÌzenÌ v zÛnÏ 0 na tyto p¯Ìpady: ï ï ï ï

Jiskrov· bezpeËnost: elektrick· za¯ÌzenÌ a elektrickÈ obvody n·vazn˝ch za¯ÌzenÌ, kter· vstupujÌ do prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu musÌ b˝t kategorie 1 a musÌ splÚovat poûadavky »SN EN 50 020 pro kategorii Ñiaì. Zvl·ötnÌ zalitÌ zalÈvacÌ hmotou. PouûitÌ dvou nez·visl˝ch standardnÌch typ˘ ochrany. PouûitÌ jednoho standardnÌho typu ochrany a oddÏlovacÌ p¯ep·ûky.

POZOR! JB za¯ÌzenÌ kategorie Ñiaì nemusÌ b˝t automaticky vhodnÈ pro pouûitÌ v zÛnÏ 0 (nap¯. nenÌ-li vylouËeno nebezpeËnÈ elektrostatickÈ nabÌjenÌ povrchu JB za¯ÌzenÌ). P¯Ìklad oznaËenÌ nev˝buönÈho provedenÌ takovÈho JB za¯ÌzenÌ: II 2G EEx ia IIC T6

10.5.6.2 JiskrovÏ bezpeËnÈ (JB) systÈmy: VöeobecnÈ poûadavky: ï

FunkËnost systÈmu. Cel˝ systÈm musÌ mÌt p¯edepsanÈ technickÈ parametry a splnit poûadovan˝ ˙Ëel.

ï

BezpeËnost celÈho systÈmu a jednotliv˝ch za¯ÌzenÌ z hlediska ˙razu el. proudem v n·vaznosti na NV 176/97 Sb. RozhodnÏ automaticky neplatÌ, ûe jiskrovÏ bezpeËnÈ za¯ÌzenÌ resp. systÈm je z·roveÚ bezpeËn˝ z hlediska ˙razu el. proudem. Ochrana p¯ed ˙razem el. proudem JB za¯ÌzenÌ resp. systÈmu musÌ b˝t zabezpeËena dle »SN 33 2000-4-41: ◊ Aplikujete-li na JB systÈm ochranu mal˝m napÏtÌm (SELV a PELV), je nutno splnit souËasnÏ tyto podmÌnky: ï ZÌskat od v˝robce n·vaznÈho za¯ÌzenÌ potvrzenÌ, ûe toto n·vaznÈ za¯ÌzenÌ splÚuje poûadavky na zdroje SELV a PELV dle »SN 33 2000-4-41 ï JB za¯ÌzenÌ musÌ b˝t vyrobeno jako za¯ÌzenÌ t¯Ìdy ochrany III dle »SN 33 0600 a oznaËeno p¯Ìsluön˝m grafick˝m symbolem ï cel˝ JB systÈm musÌ d·le splÚovat poûadavek na uspo¯·d·nÌ obvod˘ SELV a PELV dle »SN 33 2000-4-41 ◊ Ochrana omezenÌm ust·lenÈho proudu a n·boje: MeznÌ elektrickÈ hodnoty JB obvodu n·vaznÈho za¯ÌzenÌ jsou zpravidla vÏtöÌ neû poûadavek »SN 33 2000-4-41 na zdroj s omezen˝m proudem. ◊ Ochrana elektrick˝m oddÏlenÌm: Poûadavky »SN 33 2000-4-41 na oddÏlovacÌ zdroj vÏtöinou nejsou u n·vazn˝ch za¯ÌzenÌ splnÏny. Z v˝öe uveden˝ch skuteËnostÌ takÈ vypl˝v·, ûe je t¯eba vÏnovat zv˝öenou pozornost instalaci JB za¯ÌzenÌ vyroben˝ch jako za¯ÌzenÌ t¯Ìdy ochrany I dle »SN 33 0600 (nap¯Ìklad hlinÌkov· svorkov· sk¯ÌÚ), z hlediska povinnÈho p¯ipojenÌ jejich neûiv˝ch Ë·stÌ k ochrannÈmu obvodu.

28

ï

Elektromagnetick· kompatibilita (EMC) ñ za¯ÌzenÌ musÌ b˝t vyrobeno dle harmonizovan˝ch norem IEC pro EMC v n·vaznosti na NV 169/97 Sb.

ï

BezpeËnost celÈho systÈmu a jednotliv˝ch za¯ÌzenÌ z hlediska nev˝buönÈho provedenÌ v n·vaznosti na NV 176/97 Sb. ñ viz. d·le.

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

ZDROJ JB SIGNÁLU (NÁVAZNÉ ZAŘÍZENÍ) Lc

NAPÁJENÍ

PROPOJOVACÍ VEDENÍ DLE ČSN EN 50 039 Ci A ČSN EN 60 079-14

I ≥ 3 mm (JB -

Ep ≥ 500 V (vedení )

Ri EEx „i“ Ui, Ii, Pi Ep = 2Uo ≥ 500 V

Cc Ro, Lo, Co, Uo, Io, Po

)

UN ≤ Um IK ≤ 1500 A

Li

Rc

[EEx „i“]

Ep = 2U + 1000 V ≥ 1500 V (JB - NON JB)

6 mm (JB - JB) 50 mm (JB - NON JB)

VEDENÍ

Ep = 2U ≥ 500 V (JB - JB)

PROSTOR BEZ NEBEZPEČÍ VÝBUCHU BNV

JB ZAŘÍZENÍ

EL.ZAŘÍZENÍ (JB NEBO NON JB)


Obr. 1: JednoduchÈ schÈma zapojenÌ n·vaznÈho a jiskrovÏ bezpeËnÈho za¯ÌzenÌ s nep¯Ìpustn˝m ovlivÚov·nÌm JB obvodu jin˝m za¯ÌzenÌm. Legenda:

N¡VAZN… ZAÿÕZENÕ

JB ZAÿÕZENÕ

Uo ñ max. v˝stupnÌ napÏtÌ napr·zdno v JB obvodu, kterÈ m˘ûe vzniknout na svork·ch n·vaznÈho za¯ÌzenÌ Um ñ max. efektivnÌ hodnota st¯ÌdavÈho nebo stejnosmÏrnÈho napÏtÌ: max. napÏtÌ, kterÈ m˘ûe b˝t p¯ivedeno na svorky n·vaznÈho za¯ÌzenÌ, kterÈ nejsou jiskrovÏ bezpeËnÈ, bez poruöenÌ jiskrovÈ bezpeËnosti. Pozn.: Hodnota Um m˘ûe b˝t r˘zn· u r˘zn˝ch p¯ipojovacÌch svorek. Io ñ max. v˝stupnÌ proud: max. proud (öpiËkov˝ st¯Ìdav˝ nebo stejnosmÏrn˝) v jiskrovÏ bezpeËnÈm obvodu, kter˝ m˘ûe b˝t odebÌr·n ze svorek za¯ÌzenÌ. Po ñ max. v˝kon: max. elektrick˝ v˝kon v jiskrovÏ bezpeËnÈm obvodu, kter˝ m˘ûe b˝t odebÌr·n ze za¯ÌzenÌ. Co ñ max. vnÏjöÌ kapacita: max. kapacita jiskrovÏ bezpeËnÈho obvodu, kter· m˘ûe b˝t p¯ipojena ke svork·m za¯ÌzenÌ bez poruöenÌ jiskrovÈ bezpeËnosti. Lo ñ max. vnÏjöÌ indukËnost: max. hodnota indukËnosti v jiskrovÏ bezpeËnÈm obvodu, kter· m˘ûe b˝t p¯ipojena ke svork·m za¯ÌzenÌ bez poruöenÌ jiskrovÈ bezpeËnosti.

Ui ñ max. napÏtÌ, kterÈ m˘ûe b˝t p¯ipojeno na svorky JB za¯ÌzenÌ bez poruöenÌ jiskrovÈ bezpeËnosti.

Ii

ñ max. vstupnÌ proud: max. proud (öpiËkov˝ st¯Ìdav˝ nebo stejnosmÏrn˝), kter˝ m˘ûe b˝t p¯iveden ke svork·m jiskrovÏ bezpeËnÈho za¯ÌzenÌ bez poruöenÌ jiskrovÈ bezpeËnosti. Pi ñ max. p¯Ìkon: max. vstupnÌ v˝kon do jiskrovÏ bezpeËnÈho obvodu, kter˝ m˘ûe b˝t spot¯ebov·n v elektrickÈm za¯ÌzenÌ p¯i jeho p¯ipojenÌ k vnÏjöÌmu zdroji bez poruöenÌ jiskrovÈ bezpeËnosti. Ci ñ max. vnit¯nÌ kapacita: celkov· ekvivalentnÌ vnit¯nÌ kapacita za¯ÌzebÌ, kter· se m˘ûe objevit na svork·ch za¯ÌzenÌ. Li ñ max. vnit¯nÌ indukËnost: celkov· ekvivalentnÌ vnit¯nÌ indukËnost za¯ÌzenÌ, kter· se m˘ûe objevit na svork·ch za¯ÌzenÌ.

VEDENÕ Cc ñ kapacita vedenÌ: Stanovuje se z hodnot, kterÈ ud·vajÌ v˝robci kabel˘. Pro hrubou orientaci je moûno uvaûovat Cc 1 km p¯ÌmÈho vedenÌ ~ 200 nF (tato hodnota m˘ûe b˝t jin· pro koaxi·lnÌ a stÌnÏnÈ kabely). Lc ñ indukËnost vedenÌ: Stanovuje se z hodnot, kterÈ ud·vajÌ v˝robci kabel˘. Pro hrubou orientaci je moûno uvaûovat Lc 1 km p¯ÌmÈho vedenÌ ~ 1 mH (tato hodnota m˘ûe b˝t jin· pro koaxi·lnÌ a stÌnÏnÈ kabely).

03/2001


29

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ KritÈria v˝bÏru n·vaznÈho za¯ÌzenÌ (tj. nap·jecÌho za¯ÌzenÌ pro JB obvod ñ zdroje JB sign·lu)

V˝bÏr n·vaznÈho za¯ÌzenÌ.

M· platn˝ certifik·t?

NV 176/97 Sb. (ATEX 100a)

»SN EN 50 020

NE

ANO

Je n·vaznÈ za¯ÌzenÌ umÌstÏno v prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu?

ANO

NE

N·vaznÈ za¯ÌzenÌ musÌ b˝t s dodateËnou ochranou dle za¯izovacÌch p¯edpis˘ (nap¯. pevn˝ z·vÏr). P¯Ìklad oznaËenÌ: II (1) 2G EEx d [ia] IIC T4

StaËÌ standardnÏ vyr·bÏnÈ n·vaznÈ za¯ÌzenÌ. P¯Ìklad oznaËenÌ: II (2)G [EEx ib] IIC

Je n·vaznÈ za¯ÌzenÌ nap·jeno ze zdroje napÏtÌ < Um a z·roveÚ zkratov˝ proud zdroje < 1500A?

NE ⁄prava nap·jecÌho zdroje.

ANO Viz KritÈria v˝bÏru JB za¯ÌzenÌ. ANO NE

JinÈ JB za¯ÌzenÌ?

NE

Je generovan˝ JB sign·l dostateËn˝ pro funkci p¯ipojen˝ch JB za¯ÌzenÌ?*

*JB za¯ÌzenÌ musÌ splÚovat KritÈria v˝bÏru JB za¯ÌzenÌ ñ viz d·le.

ANO

NE

Lze pouûÌt n·vaznÈ za¯ÌzenÌ pro nap·jenÌ JB za¯ÌzenÌ dle n·sl. tabulky?

ANO OZNA»ENÕ NEV›BUäNOSTI N¡VAZN…HO ZAÿÕZENÕ

30

MOéN… NAINSTALOV¡NÕ JB ZAÿÕZENÕ VE V›BUäN›CH PROSTORECH OZNA»ENÕ PROSTOR

II (1)G [ EEx ia ] IIA II (1)G [ EEx ia ] IIB II (1)G [ EEx ia ] IIC

Z”NA 0, 1, 2 IIA Z”NA 0, 1, 2 IIA, IIB Z”NA 0, 1, 2 IIA, IIB, IIC

II (2)G [ EEx ib ] IIA II (2)G [ EEx ib ] IIB II (2)G [ EEx ib ] IIC

Z”NA 1, 2 IIA Z”NA 1, 2 IIA, IIB Z”NA 1, 2 IIA, IIB, IIC

GENERI, S.R.O.

NORMA

»SN EN 60 079-10 (33 2320)

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ KritÈria v˝bÏru jiskrovÏ bezpeËnÈho (JB) za¯ÌzenÌ

»SN EN 50 020

NE

Je to jednoduchÈ za¯ÌzenÌ?

NE

V˝bÏr JB za¯ÌzenÌ.

»SN EN 50 020 »SN EN 50 284

M· platn˝ certifik·t?

NV 176/97 Sb. (ATEX 100a)

ANO Viz KritÈria v˝bÏru n·vaznÈho za¯ÌzenÌ.

ANO

ANO Je nap·jenÌ z n·vaznÈho za¯ÌzenÌ dostateËnÈ pro funkci JB za¯ÌzenÌ?

NE

JinÈ n·vaznÈ za¯ÌzenÌ?

»SN EN 60 079-14 »SN EN 50 039 »SN EN 50 020

ANO

Je zapojeno v obvodu s vÌce neû jednÌm n·vazn˝m za¯ÌzenÌm?

NE

Kontrola celÈho systÈmu v˝poËtem nebo zkouökou jiskrovÈ z·palnosti.

ANO

NE »SN EN 50 039 »SN EN 60 079-14

»SN EN 50 039 »SN EN 60 079-14

V˝bÏr vhodn˝ch kabel˘.

Jsou splnÏny nutnÈ podmÌnky zachov·nÌ JB? viz (1)

NE

ANO

»SN EN 50 039 »SN EN 60 079-14

Je zabr·nÏno pr˘niku energie do JB systÈmu? viz (2)

NE

ANO PouûitÌ JB za¯ÌzenÌ ve v˝buön˝ch prostorech v souvislosti s vybran˝m n·vazn˝m za¯ÌzenÌm ñ viz. n·sl. tabulka.

03/2001


31

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ PouûitÌ JB za¯ÌzenÌ ve v˝buön˝ch prostorech v souvislosti s vybran˝m n·vazn˝m za¯ÌzenÌm (n·vaznÈ za¯ÌzenÌ v konkrÈtnÌm nev˝buönÈm provedenÌ nap·jÌ JB za¯ÌzenÌ v konkrÈtnÌm nev˝buönÈm provedenÌ a z toho vypl˝vajÌ konkrÈtnÌ moûnosti umÌstÏnÌ JB za¯ÌzenÌ ve v˝buön˝ch prostorech):

OZNA»ENÕ NEV›BUäNOSTI N¡VAZN…HO ZAÿÕZENÕ

OZNA»ENÕ NEV›BUäNOSTI JISKROVÃ BEZPE»N…HO ZAÿÕZENÕ II 1G EEx ia IIA TA II 1G EEx ia IIB TA

II (1)G [ EEx ia ] IIA

II (1)G [ EEx ia ] IIB

II (1)G [ EEx ia ] IIC

INSTALACE JISKROVÃ BEZPE»N…HO ZAÿÕZENÕ VE V›BUäN›CH PROSTORECH

Z”NA 0, 1, 2

IIA

TG (TA ≥ TG)

II 2G EEx ib IIA TA II 2G EEx ib IIB TA

Z”NA

1, 2

IIA

II 2G EEx ib IIC TA II 1G EEx ia IIA TA

TG (TA ≥ TG)

II 1G EEx ia IIC TA

Z”NA 0, 1, 2

IIA,

II 1G EEx ia IIB TA II 1G EEx ia IIC TA

Z”NA 0, 1, 2

IIA, IIB

Z”NA 0, 1, 2

IIA, IIB

TG (TA ≥ TG) TG (TA ≥ TG) TG (TA ≥ TG)


Z”NA

1, 2

IIA

TG (TA ≥ TG)


Z”NA

1, 2

IIA, IIB

TG (TA ≥ TG)

Z”NA 0, 1, 2

IIA


Z”NA 0, 1, 2

IIA, IIB

Z”NA 0, 1, 2

IIA, IIB, IIC


II 2G EEx ib IIA TA II 2G EEx ib IIB TA II 2G EEx ib IIC TA

Z”NA

1, 2

IIA

Z”NA

1, 2

IIA, IIB

Z”NA

1, 2

IIA, IIB, IIC


Z”NA

1, 2

IIA

TG (TA ≥ TG)

II 1G EEx ia IIA TA II 1G EEx ia IIB TA

Z”NA

1, 2

IIA

TG (TA ≥ TG)

II 1G EEx ia IIC TA

Z”NA

1, 2

IIA, IIB

TG (TA ≥ TG)


Z”NA

1, 2

IIA

TG (TA ≥ TG)


Z”NA

1, 2

IIA, IIB

TG (TA ≥ TG)

Z”NA

1, 2

IIA


Z”NA

1, 2

IIA, IIB

Z”NA

1, 2

IIA, IIB, IIC



Z”NA

1, 2

IIA

Z”NA

1, 2

IIA, IIB

II 2G EEx ib IIC TA

Z”NA

1, 2

IIA, IIB, IIC

II 1G EEx ia IIA TA II 1G EEx ia IIB TA II (2)G [ EEx ib ] IIA

II 1G EEx ia IIC TA II 2G EEx ib IIA TA II 2G EEx ib IIB TA II 2G EEx ib IIC TA

II (2)G [ EEx ib ] IIB

II (2)G [ EEx ib ] IIC


Pozn.: 1) Tato tabulka si nedÏl· n·rok na ˙plnost. V praxi se mohou nap¯. vyskytnout p¯Ìpady, ûe JB za¯ÌzenÌ kategorie Ñiaì nenÌ za¯azeno do kategorie 1G ñ viz Ël. PouûitÌ elektrick˝ch za¯ÌzenÌ v zÛnÏ 0. Z tabulky je vöak dostateËnÏ z¯ejmÈ, ûe se o vlastnÌm pouûitÌ JB za¯ÌzenÌ nerozhoduje pouze na z·kladÏ jeho oznaËenÌ nev˝buönosti, ale dohromady s p¯ipojen˝m n·vazn˝m za¯ÌzenÌm. N·vaznÈ za¯ÌzenÌ m˘ûe nev˝buönÈ provednÌ JB za¯ÌzenÌ zachovat nebo degradovat, avöak nikoliv zlepöit. V˝robci JB za¯ÌzenÌ vÏtöinou ke konkrÈtnÌm typ˘m JB za¯ÌzenÌ doporuËujÌ konkrÈtnÌ typy n·vazn˝ch za¯ÌzenÌ, kterÈ nev˝buönÈ provedenÌ JB za¯ÌzenÌ zachovajÌ. 2) Povrchov· teplota JB za¯ÌzenÌ musÌ b˝t menöÌ neû teplota vznÌcenÌ v˝buönÈ atmosfÈry resp. teplotnÌ t¯Ìda TA vyznaËen· na ötÌtku JB za¯ÌzenÌ nesmÌ b˝t menöÌ neû teplotnÌ t¯Ìda T G v˝buönÈ atmosfÈry. KritÈria pro za¯azenÌ mal˝ch souË·stek do teplotnÌch t¯Ìd viz. »SN EN 50 020 nebo »SN EN 60 079-14. Pro jednoduchÈ za¯ÌzenÌ m˘ûe b˝t max. teplota stanovena z hodnoty Po n·vaznÈho za¯ÌzenÌ ñ viz. »SN EN 60 079-14. 3) JB za¯ÌzenÌ v prostorech s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘ (zÛna 20, 21, 22) se mohou dle »SN EN 50 281-1-2 pouûÌvat pouze tehdy, jsou-li pro tyto prostory schv·leny (musÌ mÌt oznaËenÌ kategorie 1D, 2D nebo 3D). Jejich pouûitÌ pro prachy vöak nenÌ d·no ˙rovnÌ jiskrovÈ bezpeËnosti, ale jin˝mi konstrukËnÌmi poûadavky ñ zejm. prachotÏsnostÌ a povrchovou teplotou. 32

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001


(1) NUTN… PODMÕNKY ZACHOV¡NÕ JISKROV… BEZPE»NOSTI (1.1) N·vaznÈ za¯ÌzenÌ: (1.1.1) UN ≤ Um N·vaznÈ za¯ÌzenÌ nesmÌ b˝t nap·jeno ze zdroje o napÏtÌ vyööÌm neû Um vyznaËenÈm na ötÌtku n·vaznÈho za¯ÌzenÌ. (1.1.2) IK ≤ 1500 A Zkratov˝ proud zdroje nesmÌ b˝t vÏtöÌ neû 1500 A. (1.1.3) JiskrovÏ bezpeËnÈ svorky ñ viz. bod (1.4.1) aû (1.4.3) (1.2) VedenÌ: (1.2.1) EP ≥ 500 V ZkuöebnÌ napÏtÌ izolovan˝ch kabel˘ vodiË ñ zem, vodiË ñ stÌnÏnÌ, stÌnÏnÌ ñ zem je alespoÚ 500 V st¯. Pozn.: Kde se vyûaduje stÌnÏnÌ, musÌ b˝t v jednom bodÏ (zpravidla na konci obvodovÈ smyËky v prostoru bez nebezpeËÌ v˝buchu) elektricky spojeno se zemÌ. Zvl·ötnÌ p¯Ìpady jsou uvedeny v »SN EN 60 079-14. (1.3) JB elektrick˝ obvod: (1.3.1) LO ≥ Li + LC nebo

LO RO

≥

Li + LC Ri + RC

SouËet vnit¯nÌ indukËnosti JB za¯ÌzenÌ a indukËnosti vedenÌ nesmÌ b˝t vÏtöÌ neû max. hodnota indukËnosti uveden· pro n·vaznÈ za¯ÌzenÌ. (1.3.2) CO ≥ Ci + CC SouËet vnit¯nÌ kapacity JB za¯ÌzenÌ a kapacity vedenÌ nesmÌ b˝t vÏtöÌ neû max. kapacita uveden· pro n·vaznÈ za¯ÌzenÌ. POZOR! Hodnota max. vnÏjöÌ indukËnosti LO je stanovena za p¯edpokladu, ûe je kapacita jiskrovÏ bezpeËnÈho obvodu p¯ipojen· ke svork·m za¯ÌzenÌ blÌzk· nule. Hodnota max. vnÏjöÌ kapacity CO je stanovena za p¯edpokladu, ûe je indukËnost jiskrovÏ bezpeËnÈho obvodu p¯ipojen· ke svork·m za¯ÌzenÌ blÌzk· nule. V nÏkter˝ch p¯Ìpadech vöak zkuöebna (v˝robce) uv·dÌ praktickÈ hodnoty max. vnÏjöÌch indukËnostÌ a kapacit, kterÈ se mohou v jiskrovÏ bezpeËnÈm obvodu vyskytovat souËasnÏ. (1.4) JB za¯ÌzenÌ (1.4.1) IJB-NON JB ≥ 50 mm Vzd·lenost svorek JB od svorek, kterÈ nejsou JB musÌ b˝t minim·lnÏ 50 mm nebo musÌ b˝t oddÏleny p¯ep·ûkou dle »SN EN 50 020. (1.4.2) IJB-JB ≥ 6 mm Vzd·lenost svorek r˘zn˝ch JB obvod˘ musÌ b˝t minim·lnÏ 6 mm. (1.4.3) IJB- ↓ ≥ 3mm Vzd·lenost svorek JB od uzemnÏnÌ nebo kovovÈho krytu za¯ÌzenÌ musÌ b˝t minim·lnÏ 3 mm. (1.4.4) Elektrick· pevnost (1.4.4.1) EP = 2UO ≥ 500 V Izolace mezi jiskrovÏ bezpeËn˝mi obvody a kostrou elektrickÈho za¯ÌzenÌ nebo Ë·stÌ, kter· m˘ûe b˝t uzemnÏna, musÌ b˝t norm·lnÏ schopn· vydrûet zkuöebnÌ st¯ÌdavÈ napÏtÌ (efektivnÌ hodnotu) o hodnotÏ rovnÈ dvojn·sobku napÏtÌ jiskrovÏ bezpeËnÈho obvodu, nejmÈnÏ vöak 500 V. (1.4.4.2) EP = 2U ≥ 500 V Tam, kde m˘ûe pr˘raz izolace mezi oddÏlen˝mi jiskrovÏ bezpeËn˝mi obvody zp˘sobit nebezpeËnou situaci, musÌ izolace tÏchto obvod˘ vydrûet zkuöebnÌ napÏtÌ o efektivnÌ hodnotÏ 2U, min. vöak 500 V (U je souËet efektivnÌch hodnot napÏtÌ posuzovan˝ch obvod˘). (1.4.4.3) EP = 2U + 1000 V ≥ 1500 V Izolace mezi jiskrovÏ bezpeËn˝mi obvody a obvody, kterÈ nejsou jiskrovÏ bezpeËnÈ, musÌ b˝t schopna vydrûet st¯ÌdavÈ zkuöebnÌ napÏtÌ o efektivnÌ hodnotÏ 2U + 1000 V, minim·lnÏ vöak 1500 V efektivnÌ hodnoty (U je souËet hodnot napÏtÌ v jiskrovÏ bezpeËnÈm obvodu a obvodu, kter˝ nenÌ jiskrovÏ bezpeËn˝). (1.4.5) Ui ≥ UO, Ii ≥ IO, Pi ≥ PO Hodnoty dovolenÈho vstupnÌho napÏtÌ Ui, vstupnÌho proudu Ii a p¯Ìkonu Pi kaûdÈho jiskrovÏ bezpeËnÈho za¯ÌzenÌ musÌ b˝t vÏtöÌ nebo rovny odpovÌdajÌcÌm hodnot·m UO, IO a PO n·vaznÈho za¯ÌzenÌ. POZOR! Vöechny podmÌnky zachov·nÌ jiskrovÈ bezpeËnosti musÌ b˝t splnÏny souËasnÏ !

(2) ZABR¡NÃNÕ PRŸNIKU CIZÕ ENERGIE DO JB SYST…MU (2.1) ZaruËen· elektrick· pevnost JB obvodu od dalöÌch JB obvod˘, nejiskrovÏ bezpeËn˝ch obvod˘ nebo

ñ viz. (1)

(2.2) DodrûenÌ spr·vnÈ vzd·lenosti JB svorek ñ viz. (1) (2.3) Eliminace vlivu elektromagnetickÈ indukce ñ nap¯. samostatn˝m pouûitÌm kabelu pro JB obvod, pouûitÌm pro JB obvod, pouûitÌm stÌnÏn˝ch kabel˘, vhodn˝m umÌstÏnÌm JB za¯ÌzenÌ atd. 03/2001


33

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.5.7 KabelovÈ systÈmy do prostor s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par

VöeobecnÏ: Je-li pouûit na vodiËe kabel˘ hlinÌk (s v˝jimkou jiskrovÏ bezpeËn˝ch instalacÌ), musÌ b˝t pouûit pouze s vhodn˝mi spoji a musÌ mÌt pr˘¯ez alespoÚ 16 mm2 ! ï Kabely pro pevn·, stabilnÌ za¯ÌzenÌ: Pro zÛny 1 a 2 mohou b˝t pouûity kabely s pl·ötÏm z termoplastu, z termosetu, z elastomeru nebo z miner·lnÌ izolacÌ a kovov˝m pl·ötÏm. Kabely musÌ mÌt takovÈ vlastnosti, aby vyhovÏly p¯i zkouök·ch proti öÌ¯enÌ plamene podle IEC 332-1 (s v˝jimkou tÏch, kterÈ jsou ukl·d·ny do zemÏ, do dr·ûky zasypanÈ pÌskem nebo do ochrannÈho potrubÌ). ï Kabely pro p¯enosn· a pohybliv· za¯ÌzenÌ pro Z”NU 1 a 2: Pro tento druh za¯ÌzenÌ se doporuËujÌ kabely s tÏûk˝m chloroprenov˝m pl·ötÏm nebo jin˝m ekvivalentnÌm elastomerov˝m pl·ötÏm, p¯Ìp. jin˝m houûevnat˝m pryûov˝m pl·ötÏm. Tyto kabely jsou dle harmonizovan˝ch dokument˘ oznaËov·ny jako provedenÌ H07RN-F. Minim·lnÌ pr˘¯ez vodiË˘ musÌ b˝t 1 mm2. Pro p¯enosn· elektrick· za¯ÌzenÌ se jmenovit˝m napÏtÌm do 250 V st¯. a se jmenovit˝m proudem do 6 A (s v˝jimkou mechanicky nam·han˝ch za¯ÌzenÌ jako jsou ruËnÌ svÌtidla, noûnÌ spÌnaËe, sudov· Ëerpadla apod.) mohou b˝t pouûity nap·jecÌ kabely s bÏûn˝m polychloroprenov˝m nebo jin˝m ekvivalentnÌm pl·ötÏm (klasifikace H05RR-F), kabely s bÏûn˝m houûevnat˝m pl·ötÏm (oznaËenÌ H05RR-F) nebo kabely s jinou ekvivalentnÏ robustnÌ konstrukcÌ. ï Kabely pro pohyblivÈ p¯Ìvody (öÚ˘ry): Pro prost¯edÌ s klasifikacÌ Z”NA 2 se majÌ volit kabely typu H05RR-F, H05RN-F, pro prost¯edÌ s klasifikacÌ Z”NA 1 pak kabely typu H07RN-F. ï Kabely a vodiËe pro slaboproud· za¯ÌzenÌ: Pro slaboproudÈ rozvody (mÏ¯enÌ a regulace, telekomunikace, poËÌtaËovÈ datovÈ sÌtÏ aj.) se doporuËuje postupovat p¯i v˝bÏru kabel˘ takto: Kabely a vodiËe vöeobecnÏ: z hlediska mechanickÈho provedenÌ je t¯eba dodrûet minim·lnÌ pr˘¯ez vodiËe podle tabulky. Kabel jednoûilov˝ Kabel jednoûilov˝ VÌceûilov˝ kabel do 5 ûil VÌceûilov˝ kabel do 5 ûil VÌceûilov˝ kabel nad 5 ûil VÌceûilov˝ kabel

vÌcepramennÈ j·dro plnÈ j·dro vÌcepramennÈ j·dro plnÈ j·dro vÌcepramennÈ j·dro plnÈ j·dro

1,0 mm2 1,5 mm2 0,75 mm2 1,5 mm2 0,5 mm2 1,0 mm2

Pro kabely a vodiËe pro informaËnÌ systÈmy, jako je elektronickÈ ovl·d·nÌ, mÏ¯enÌ, regulace atd. s nap·jecÌm napÏtÌm do 60 V st¯. a 120 V ss. by nemÏly b˝t p¯ekroËeny tyto hodnoty jmenovitÈho pr˘mÏru (pr˘¯ezu): Kabely

vÌcepramennÈ j·dro

0,5 mm2

Kabely

plnÈ j·dro

0,5 mm2

Kabely menöÌho pr˘¯ezu (pr˘mÏru) je moûno pouûÌt pouze pro sdÏlovacÌ vedenÌ. Potom platÌ tato doporuËenÌ: Kabely a vodiËe 2 ûilovÈ

∅ > 0,8 mm (0,5 mm2)

Kabely a vodiËe 3 ûilovÈ a vÌce ûilovÈ

∅ > 0,6 mm (0,28 mm2)

Kabely a vodiËe 2 ûilovÈ stÌnÏnÈ

∅ > 0,6 mm (0,28 mm2)

Z v˝öe uvedenÈho p¯ehledu plynou tyto z·vÏry: 1. PouûÌt kabely a vodiËe typ˘, kterÈ odpovÌdajÌ harmonizovan˝m dokument˘m. 2. PouûÌt kabely a vodiËe alespoÚ o pr˘¯ezech, v˝öe uveden˝ch. 3. V p¯ÌpadÏ, ûe bude pouûit kabel tuzemskÈ produkce, pokusit se najÌt odpovÌdajÌcÌ ekvivalent dle harmonizovan˝ch dokument˘. 4. Respektovat technickÈ podmÌnky v˝robce, pokud uv·dÌ rozsah pouûitÌ ve vztahu k prost¯edÌ, p¯edevöÌm odolnost proti p˘sobenÌ p¯Ìtomn˝ch ho¯lav˝ch l·tek a chemik·liÌ ñ plyn˘, par, kapalin. ï KabelovÈ systÈmy pro Z”NU 0 a jiskrovÏ bezpeËnÈ (JB) obvody: Poûadavky jsou podrobnÏ uvedeny v »SN EN 50 039 ñ JB el. systÈmy, »SN EN 60 079-14 ñ el. instalace v nebezpeËn˝ch prostorech a v »SN EN 50 284 ñ zvl·ötnÌ poûadavky pro konstrukci, zkouöenÌ a oznaËov·nÌ elektrick˝ch za¯ÌzenÌ skupiny II, kategorie 1G. Dosud zve¯ejnÏnÈ porovn·nÌ kabel˘ dle »SN a harmonizaËnÌch dokument˘, kterÈ majÌ vztah k prost¯edÌ s nebezpeËÌm v˝buchu jsou: H05W-F

CYSY

H05RR-F

CGLG

H05RN-F

CGSG

H07RN-F

CGSU do 16 mm2

H07RN-F

CGTU do 10 mm2

34

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.5.8 KabelovÈ a potrubnÌ prostupy v nebezpeËn˝ch prostor·ch

»SN EN 60 079-10:1997 jednoznaËnÏ nedefinuje poûadavky na prostupy el. vedenÌ resp. potrubÌ mezi prostory Z”NA ñ BNV nebo mezi r˘zn˝mi zÛnami navz·jem, kterÈ jsou od sebe oddÏleny fyzick˝mi p¯ep·ûkami. Z toho takÈ vypl˝v· i nejednotn˝ zp˘sob provedenÌ prostup˘ a lze ¯Ìci, ûe v praxi je kaûd˝ prostup v podstatÏ origin·lem. Proto uv·dÌme seznam moûn˝ch poûadavk˘ na prostupy, kterÈ vypl˝vajÌ z kontextu elektrotechnick˝ch p¯edpis˘ (»SN): ï TÏsnost (plynotÏsnost, vodotÏsnost, prachotÏsnost) ï Mechanick· pevnost ï Protipoû·rnÌ odolnost ï Odolnost proti explozi ï VylouËenÌ vzniku elektrostatickÈho n·boje ï Odolnost v˘Ëi vibracÌm ï Odolnost v˘Ëi vliv˘m elektromagnetickÈho pole (atmosfÈrickÈ v˝boje, p¯echodnÈ jevy a zkraty na el. za¯ÌzenÌch, elektromag. smog, atd.) ï éivotnost ï Snadn· mont·û Samoz¯ejmÏ, ûe se vöechny tyto poûadavky v praxi nar·z nevyskytujÌ, ale je t¯eba je vzÌt v ˙vahu. Faktick˝m problÈmem potom z˘st·v·, jak˝ zp˘sob prostupu (jakÈ za¯ÌzenÌ) n·m skuteËnÏ zaruËÌ splnÏnÌ technick˝ch poûadavk˘, kterÈ jsme vyspecifikovali. Proto doporuËujeme (pokud to jde) vyuûÌvat za¯ÌzenÌ, kter· jsou certifikov·na (nap¯. je-li fyzick· p¯ep·ûka tvo¯ena plechem a poûadavek je pouze na vodotÏsnost, prachotÏsnost a odolnost v˘Ëi vytrûenÌ kabelu lze pouûÌt certifikovanou Ex v˝vodku, atd.) Pro n·roËnÏjöÌ poûadavky (jako nap¯. protipoû·rnÌ odolnost a odolnost proti explozi, tÏsnost) je jiû nutno pouûÌt speci·lnÌ kabelovÈ prostupy, kterÈ jsou certifikov·ny autorizovanou osobou. Pro konkrÈtnÌ p¯edstavu uv·dÌme z·kladnÌ vlastnosti plynotÏsn˝ch kabelov˝ch prostup˘ systÈmu MCT Brattberg 2000, kterÈ dod·v· firma GENERI, s.r.o.: ï certifik·t typu FTZ⁄ SZ 210 : FTZ⁄ 99 Ex 0132 ï skupina a kategorie v˝robku : II 2G ï v˝robek je ve shodÏ s

: »SN EN 1127-1:1998, »SN EN 60 079-10:1997

ï teplota okolÌ

: -20∞C aû 40∞C

ï plynotÏsnost a vodotÏsnost : 0,6 MPa ï poû·rnÌ odolnost

: H 120 (120 min.)

ï radiaËnÌ odolnost

: 10,6 Rad

ï zvukov˝ tlumÌcÌ efekt

: 53 dB

ï garantovan· ûivotnost

: 40 let

ï materi·l r·mu

: ocel s povrchovou ˙pravou galvanov·nÌm nebo nerez

ï materi·l tÏsnÌcÌch modul˘

: LYCRON

Popis v˝robku: PlynotÏsn˝ kabelov˝ prostup je proveden z polymeru LYCRON, speci·lnÏ vyvinutÈho pro tento ˙Ëel. Ucp·vky z tohoto materi·lu tvarovanÈ pro jednotlivÈ pr˘mÏry kabel˘, jsou sev¯eny do ocelovÈho r·mu. Tento je d·le zazdÏn, zabetonov·n nebo zava¯en do p¯ep·ûky oddÏlujÌcÌ dva prostory. Prostup je klasifikov·n jako otvor typu ÑDì dle »SN EN 60 079-10.

03/2001


35

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.5.9 KabelovÈ v˝vodky 10.5.9.1 P¯echod na metrickÈ z·vity OznaËenÌ normy:

»SN EN 50 262

N·zev normy:

MetrickÈ kabelovÈ pr˘chodky pro elektrickÈ instalace(1)

T¯ÌdÌcÌ znak:

34 7501

Vyd·na:

Ëerven 1999

⁄Ëinnost:

1999.07.01

Zp˘sob p¯evzetÌ:

schv·lenÌm k p¯ÌmÈmu pouûÌv·nÌ

PoËet stran:

2

Opravy

UR 8.99

(1)

TermÌnem Ñpr˘chodkaì se u nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ oznaËuje Ex souË·st, slouûÌcÌ pro galvanickÈ propojenÌ p¯ÌstrojovÈho a svorkovÈho

prostoru pevnÈho z·vÏru Ñdì. Proto je v dalöÌm textu termÌn Ñpr˘chodkaì nahrazen termÌnem Ñv˝vodkaì.

Dle v˝öe uvedenÈ »SN EN 50 262:1999 musÌ b˝t n·rodnÌ normy, kterÈ jsou s touto EN v rozporu, zruöeny nejpozdÏji k 1. 3. 2001. Tato norma je vyd·na v anglickÈm jazyce s ˙vodnÌm listem v ËeötinÏ. NenÌ urËena pro konstrukci v˝vodek, ale jako bezpeËnostnÌ. »SN EN 50 262:1999 dosud nebyla harmonizov·na k û·dnÈmu na¯ÌzenÌ vl·dy (stav k 31. 3. 2001). Nev˝buön· elektrick· za¯ÌzenÌ vöak musÌ b˝t konstruov·na v souladu s principy dobrÈ technickÈ praxe (zejmÈna v bezpeËnostnÌch z·leûitostech). Proto by mÏla b˝t snaha vöech v˝robc˘ o postupnÈ nahrazenÌ dosud pouûÌvan˝ch v˝vodek v˝vodkami s metrick˝m z·vitem.

NejËastÏjöÌ ekvivalentnÌ n·hrady v˝vodek s pancÈ¯ov˝m z·vitem za metrickÈ: PancÈ¯ov˝ z·vit

Metrick˝ z·vit

P7

M12 ◊ 1,5

P9

M16 ◊ 1,5

P11

M16 ◊ 1,5

P13,5

M20 ◊ 1,5

P16

M20 ◊ 1,5

P21

M25 ◊ 1,5

P29

M32 ◊ 1,5

P36

M40 ◊ 1,5

P42

M50 ◊ 1,5

P48

M63 ◊ 1,5

Pozn·mka

stejn˝ z·vit jako pro ekvivalent P9

stejn˝ z·vit jako pro ekvivalent P13,5

POZN¡MKY

36

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.5.9.2 Technick· pomoc p¯i specifikaci VöeobecnÏ: Tyto informace slouûÌ zejmÈna pro spr·vnou technickou specifikaci Ex kabelov˝ch v˝vodek, z·tek a redukcÌ p¯i jejich v˝mÏnÏ nebo doplÚov·nÌ do novÈho Ëi st·vajÌcÌho (nainstalovanÈho) za¯ÌzenÌ. 1. UrËenÌ z·vitu: KabelovÈ v˝vodky a z·tky majÌ vnÏjöÌ z·vit (öroub), kter˝m se upevÚujÌ do vlastnÌho z·vÏru p¯Ìstroje (matice). RedukËnÌ n·stavce a örouby majÌ kromÏ vnÏjöÌho z·vitu (öroub) i z·vit vnit¯nÌ (matice), do kterÈho se öroubuje v˝vodka nebo z·tka. Na kaûdÈ Ex kabelovÈ v˝vodce resp. redukci by mÏl b˝t uveden typ a velikost z·vit˘. U el. za¯ÌzenÌ musÌ b˝t alespoÚ z dokumentace dodanÈ v˝robcem z¯ejm˝ typ a velikost z·vitu p¯ipojovan˝ch kabelov˝ch v˝vodek (zejmÈna je-li za¯ÌzenÌ dod·v·no bez v˝vodek). V praxi vöak tyto ˙daje nÏkdy nejsou k dispozici. V tomto p¯ÌpadÏ je nutno typ a velikost z·vitu dodateËnÏ urËit. Proto zde uv·dÌme p¯ehled nejËastÏji pouûÌvan˝ch z·vit˘. V mnoha p¯Ìpadech je vöak urËenÌ typu z·vitu bez vypracovanÈ metodiky a technickÈho z·zemÌ obtÌûnÈ. Firma GENERI, s.r.o. je na z·kladÏ dodan˝ch vzork˘ v˝vodek resp. el. za¯ÌzenÌ schopna tyto ˙daje zjistit.

Norma

ISO metrick˝ p¯. oznaËenÌ: M20◊1,5

znaËka z·vitu

»SN 01 4008 ISO 68

M

RozteË P [mm]

VnÏjöÌ ∅ D1 [mm]

10

1

10

8,917

12

1,5

12

10,376

16

1,5

16

14,376

20

1,5

20

18,376

25

1,5

25

23,376

32

1,5

32

30,376

40

1,5

40

38,376

50

1,5

50

48,376

63

1,5

63

60,376

75

1,5

75

73,376

80

2

80

77,835

90

2

90

87,835

100

2

100

97,835

Velikost [mm]

Vnit¯nÌ ∅ D2 [mm]

Obr·zek

Tabulky z·vit˘: Norma PancÈ¯ov˝ pro elektrotechniku »SN 01 4035 p¯. oznaËenÌ: P13,5

znaËka z·vitu

P PG

DIN 40430

Velikost

RozteË P [mm]



7

1,27

12,5

11,28

9

1,41

15,2

11

1,41

18,6

13,5

1,41

20,4

Obr·zek

Norma Trubkov˝ kuûelov˝ tÏsnÌcÌ na z·vitech »SN 01 4034 p¯. oznaËenÌ: R 3/4

znaËka z·vitu vnÏjöÌ vnit¯nÌ

R

ISO 7ñ1

Velikost RozteË P VnÏjöÌ ∅ ZaöroubenÌ [mm] [in] [mm] d [mm] L1-rukou L2-klÌËem 1/4

1,337

13,157

7,7

9,7

3/8

1,337

16,662

8,1

10,1

13,86

1/2

1,814

20,955

10,5

13,2

17,26

3/4

1,814

26,441

11,8

14,5

19,06

1

2,309

33,249

13,3

16,8

2,309

41,910

15,6

19,1

16

1,41

22,5

21,16

1 1/4

21

1,588

28,3

26,78

1 1/2

2,309

47,803

15,6

19,1

29

1,588

37

35,48

2

2,309

59,614

18,8

23,4

36

1,588

47

45,48

2 1/2

2,309

75,184

21

26,7

52,48

3

2,309

87,884

24,1

29,8

57,78

4

2,309

113,03

28,9

35,8

42 48

1,588

54

1,588

59,30

Norma

NPT kuûelov˝

ANSI ñ B1.20.1

p¯. oznaËenÌ: NPT 3/4

API Std 5 B

znaËka z·vitu

NPT

Velikost RozteË P VnÏjöÌ ∅ ZaöroubenÌ [mm] [in] [mm] D [mm] L1-rukou L2-klÌËem

Obr·zek

Norma Trubkov˝ v·lcov˝ netÏsnÌcÌ na z·vitech »SN 01 4033 p¯. oznaËenÌ: G 3/4

ISO 228-1

Velikost [in]

RozteË P [mm]



1/4

1,411

13,720

5,786

10,205

1/4

1,337

13,157

11,445

3/8

1,411

17,140

6,096

10,358

3/8

1,337

16,662

14,950

1/2

1,814

21,340

8,128

13,556

1/2

1,814

20,955

18,631

3/4

1,814

26,870

8,610

13,860

3/4

1,814

26,441

24,117

1

2,209

33,400

10,160

17,343

1

2,309

33,249

30,291

1 1/4

2,209

42,160

10,668

17,852

1 1/4

2,309

41,910

38,952

1 1/2

2,209

48,260

10,668

18,377

1 1/2

2,309

47,803

44,845

2

2,209

60,320

11,074

19,215

2

2,309

59,614

56,656

2 1/2

3,175

73,020

17,322

28,892

2 1/2

2,309

75,184

72,226

3

3,175

88,900

19,456

30,480

3

2,309

87,884

84,926

3 1/2

3,175

101,60

20,853

31,750

3 1/2

2,309

100,33

97,372

03/2001


Rc

Obr·zek

znaËka z·vitu

G Obr·zek

37


Norma

Withworth˘v z·vit

znaËka z·vitu

W

»SN 01 4030 p¯. oznaËenÌ: W 3/4 Velikost [in]

RozteË P [mm]



1/4

1,270

6,350

4,724

3/8

1,588

9,525

7,491

1/2

2,117

12,700

9,988

3/4

2,540

19,050

15,798

1

3,175

25,400

21,334

1 1/4

3,629

31,750

27,102

1 1/2

4,233

38,100

32,678

2

5,644

50,800

43,572

2 1/2

6,350

63,500

55,368

3

7,257

76,200

66,906

3 1/2

7,815

88,900

78,892

6. Obecn· specifikace v˝vodek, z·tek a redukcÌ pro objedn·vku bez pracnÈho zjiöùov·nÌ konkrÈtnÏ vyr·bÏn˝ch typ˘

v˝vodky / JYTY 7x1 (∅11,5)

NPT 3/4 Ex d IIB T M

Obr·zek

5. Typ nebo vnÏjöÌ

∅ kabelu

4. ProvedenÌ v˝vodek dle druhu p¯ipojenÈho kabelu PAN ñ pancÈ¯ov˝ kabel EMC ñ spojenÌ stÌnÏnÌ kabelu s kovov˝m tÏlesem v˝vodky neuvedeno ñ standardnÌ provedenÌ Materi·l v˝vodky (nepovinnÈ) M ñ poniklovan· mosaz A ñ hlinÌkov· slitina P ñ polyamid 3. UrËenÌ druhu instalace T ñ v˝vodky se zajiötÏnÌm proti tahu neuvedeno ñ pevn· instalace

2. StanovenÌ nev˝buönÈho provedenÌ Z dokumentace resp. p¯Ìmo ze za¯ÌzenÌ je nutno urËit, zda jsou v˝vodky (z·tky) v provedenÌ: ï Ñpevn˝ z·vÏrì (Ex Ñdì) - u tÏchto v˝vodek je d·le nutno rozliöit podskupinu el za¯ÌzenÌ (IIA, IIB, IIC) ï ÑzajiötÏnÈ provedenÌì (Ex Ñeì).

1. UrËenÌ druhu z·vitu

Pozn.: V˝vodky v provedenÌ Ex Ñdì je moûno pouûÌt v aplikacÌch Ex Ñeì.

z·tky

2. StanovenÌ nev˝buönÈho provedenÌ Ex d IIB ñ pevn˝ z·vÏr (nenÌ-li uvedena podskupina automaticky provedenÌ EEx d IIC) Ex e ñ zajiötÏnÈ provedenÌ

NPT 3/4 Ex d M 3. UrËenÌ druhu instalace V˝vodky z tohoto hlediska dÏlÌme na dvÏ skupiny: ï se zajiötÏnÌm proti tahu - utÏsnÏnÌ vstup˘ pohybliv˝ch öÚ˘r nebo kabel˘, kterÈ nejsou urËeny pro pevnou mont·û ï bez zajiötÏnÌm proti tahu - utÏsnÏnÌ vstup˘ öÚ˘r nebo kabel˘, kterÈ jsou p¯ed vstupem pevnÏ ukotveny (nejsou mechanicky nam·h·ny)

4. ProvedenÌ v˝vodek dle druhu p¯ipojenÈho kabelu V˝vodky z tohoto hlediska dÏlÌme na t¯i skupiny: ï pro pancÈ¯ovanÈ kabely - pokud je pancÈ¯ uchycen uvnit¯ v˝vodky, musÌ b˝t zajiötÏno jeho spolehlivÈ uzemnÏnÌ ï v˝vodky EMC - nÏkdy je nutno spojit stÌnÏnÌ kabelu p¯Ìmo p¯es v˝vodku s vodiv˝m z·vÏrem (sk¯ÌnÌ), neboù obvod vodiË - izolace - sk¯ÌÚ tvo¯Ì Ñkondenz·torì ï standardnÌ v˝vodky

Materi·l z·tky (nepovinnÈ) M ñ poniklovan· mosaz A ñ hlinÌkov· slitina P ñ polyamid 2. StanovenÌ nev˝buönÈho provedenÌ Ex d ñ pevn˝ z·vÏr (podskupinu neuv·dÏjte ñ automaticky provedenÌ EEx d IIC) Ex e ñ zajiötÏnÈ provedenÌ 1. UrËenÌ druhu z·vitu

redukce NPT 3/4 / P 16 Ex d M

Materi·l redukce (nepovinnÈ) M ñ poniklovan· mosaz A ñ hlinÌkov· slitina P ñ polyamid

5. UrËenÌ vnÏjöÌho pr˘mÏru p¯ipojovanÈho kabelu Kaûd· v˝vodka utÏsnÌ pouze urËit˝ rozsah vnÏjöÌch pr˘mÏr˘ kabelu. U kabel˘ s pancÈ¯em je nutno navÌc udat pr˘mÏr p¯es vnit¯nÌ pl·öù. Pokud je zn·m pouze typ kabelu, pak je tato informace pro firmu GENERI, s.r.o. zpravidla dostateËn·.

2. StanovenÌ nev˝buönÈho provedenÌ Ex d ñ pevn˝ z·vÏr (podskupinu neuv·dÏjte ñ automaticky provedenÌ EEx d IIC) Ex e ñ zajiötÏnÈ provedenÌ 1. UrËenÌ druhu z·vitu ñ vnit¯nÌ z·vit 1. UrËenÌ druhu z·vitu ñ vnÏjöÌ z·vit

38

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.5.9.3 Speci·lnÌ odvodÚovacÌ z·tky, odvzduöÚovacÌ (d˝chacÌ) v˝vodky 1. NegativnÌ ˙Ëinky kondenzovanÈ vody v elektrick˝ch za¯ÌzenÌch: ï orosenÌ pr˘hled˘ a krytek sign·lek zabudovan˝ch ve sk¯ÌnÌch ï urychlenÌ koroze vnit¯nÌ n·plnÏ ï zhoröenÌ izolaËnÌch vlastnostÌ 2. Vytv·¯enÌ kondenzovanÈ vody v elektrick˝ch za¯ÌzenÌch: ProblÈm vytv·¯enÌ kondenzovanÈ vody vznik· jen u sk¯ÌnÌ se stupnÏm krytÌ vyööÌm neû IP54, protoûe zde doch·zÌ dÌky tÏsnosti sk¯ÌnÏ k malÈmu vyrovn·v·nÌ tlaku a teploty zevnit¯ smÏrem ven. 2.1 Jak vznik· kondenzovan· voda ve sk¯ÌnÌch s vyööÌm stupnÏm krytÌ? ï Za¯ÌzenÌ je zapnuto. Teplota uvnit¯ sk¯ÌnÏ je dÌky zabudovan˝m p¯Ìstroj˘m vyööÌ neû okolnÌ teplota. Tepl˝ vzduch uvnit¯ se snaûÌ obohatit vlhkostÌ. Tato se dostane dovnit¯ zvenku p¯es tÏsnÏnÌ, kterÈ nenÌ plynotÏsnÈ. ï Za¯ÌzenÌ je vypnuto. OchlazenÌm za¯ÌzenÌ, nap¯. odpojenÌm spot¯ebiËe, klesne teplota uvnit¯ sk¯ÌnÏ. ÿÌdk˝ vzduch uvnit¯ sk¯ÌnÏ zaËne houstnout a vytv·¯Ì se podtlak. Doch·zÌ k nas·v·nÌ okolnÌho vzduchu vËetnÏ vlhkosti p¯es tÏsnÏnÌ. ChladnÏjöÌ vzduch se zbavuje vlhkosti, kter· se usazuje jako kondenzovan· voda na chladnÏjöÌch vnit¯nÌch stÏn·ch sk¯ÌnÏ. 2.2 V jak˝ch provozech vznik· kondenzovan· voda? ï Vytv·¯enÌ kondenzovanÈ vody u vnit¯nÌch rozvod˘. Vûdy tam, kde je t¯eba poËÌtat s vyööÌ vlhkostÌ a velk˝mi rozdÌly teplot nap¯. v pr·deln·ch, kuchynÌch, mycÌch link·ch atd. ï Vytv·¯enÌ kondenzovanÈ vody u venkovnÌch chr·nÏn˝ch a nechr·nÏn˝ch rozvod˘. Zde se m˘ûe vytv·¯et kondenzovan· voda p¯i vyööÌ vlhkosti vzduchu, p¯ÌmÈm oslunÏnÌ a teplotnÌm sp·du v˘Ëi omÌtce stÏny. 3. Opat¯enÌ proti hromadÏnÌ kondenzovanÈ vody v elektro - instalaËnÌch krabicÌch. a) Zvolit spr·vnÈ umÌstÏnÌ sk¯ÌnÏ (vyh˝bat se mÌst˘m s rozdÌly teplot). b) ZabezpeËit nep¯etrûitÈ vyt·pÏnÌ sk¯ÌnÏ. c) Prorazit kondenzaËnÌ otvor v nejniûöÌm mÌstÏ sk¯ÌnÏ (u Ex za¯ÌzenÌ nep¯ÌpustnÈ!). d) PouûitÌ speci·lnÌch odvzduöÚovacÌch v˝vodek a odvodÚovacÌch z·tek - viz. d·le. OdvodÚovacÌ z·tky: z·vit

nev˝buönÈ provedenÌ

stupeÚ krytÌ

materi·l

hmotnost

M 25 ◊ 1,5

EEx e II

IP 65

polyamid Ëern˝

11 g

OdvzduöÚovacÌ (d˝chacÌ) v˝vodka

OdvodÚovacÌ z·tky slouûÌ pouze k odvedenÌ vody ze sk¯ÌnÌ v zajiötÏnÈm provedenÌ (EEx Ñeì II). MusÌ b˝t upevnÏny v nejniûöÌm mÌstÏ za¯ÌzenÌ. OdvzduöÚovacÌ (d˝chacÌ) v˝vodky: z·vit

nev˝buönÈ provedenÌ

umÌstÏnÌ

stupeÚ krytÌ

materi·l

hmotnost

M 25 ◊ 1,5

EEx e II

dole shora z boku

IP 56 IP 54 IP 54

polyamid zelen˝

10 g

OdvzduöÚovacÌ v˝vodky zajiöùujÌ ventilaci a odvedenÌ vody ze sk¯ÌnÌ v zajiötÏnÈm provedenÌ (EEx Ñeì II). ï ventilace D˝chacÌ v˝vodka zajiöùuje nep¯etrûitÈ vyrovn·v·nÌ tlaku mezi vnit¯kem za¯ÌzenÌ a okolnÌ atmosfÈrou. Toto zabraÚuje vstupu vlhkosti do za¯ÌzenÌ p¯es plstÏnÈ tÏsnÏnÌ a kondenzace OdvodÚovacÌ z·tka vody se snÌûÌ na minimum. Pokud jsou d˝chacÌ v˝vodky pouûity v prost¯edÌ s vysokou vlhkostÌ, pak musÌ b˝t upevnÏny v nejniûöÌm mÌstÏ za¯ÌzenÌ. ï odvod vody Voda, kter· vnikne do za¯ÌzenÌ, m˘ûe vytÈkat ven p¯es d˝chacÌ v˝vodku, pokud je upevnÏna v nejniûöÌm mÌstÏ za¯ÌzenÌ. D˝chacÌ a odvodÚovacÌ za¯ÌzenÌ tvo¯ÌcÌ Ë·st pevnÈho z·vÏru EEx Ñdì U tÏchto za¯ÌzenÌ je zapot¯ebÌ speci·lnÌ konstrukce a standardnÏ se nedod·v·. 03/2001


39

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.6 V˝bÏr el.za¯ÌzenÌ v prost¯edÌ s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘: 10.6.1 OznaËenÌ prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu nutnÈ pro v˝bÏr el. za¯ÌzenÌ

N·zev

KonkrÈtnÌ ˙daj

za¯azenÌ prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu

Z”NA 20, 21, 22 max. dovolen· teplota za¯ÌzenÌ < teplotnÌ t¯Ìda v˝robku

ï teplota vznÌcenÌ rozvÌ¯enÈho prachu ï teplota vznÌcenÌ danÈ vrstvy prachu

(viz Ël. 4.1 Vznik prost¯edÌ s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘. LimitnÌ teploty ho¯lav˝ch l·tek.)

teplota okolÌ

pouze v jinÈm rozsahu neû (- 20 aû + 40) ∞C


nap¯. silnÈ vibrace, ...

ï P¯Ìklad ˙plnÈho oznaËenÌ prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘ z hlediska v˝bÏru el. za¯ÌzenÌ do tÏchto prostor:

Dan· hodnota

Z”NA 22, T5mm = 350∞C nebo Z”NA 22, max. dovolen· teplota za¯ÌzenÌ T 275∞C

VypoËÌtan· hodnota z teploty vznÌcenÌ

10.6.2 V˝bÏr el. za¯ÌzenÌ na z·kladÏ identifikace jeho ötÌtkov˝ch ˙daj˘: Prostor s nebezpeËÌm v˝buchu: Typ prachu Vodiv˝

Nevodiv˝

Z”NA 20 Kategorie 1D TeplotnÌ omezenÌ z d˘vodu p¯Ìtomnosti vrstev o neomezenÈ nebo nadmÏrnÈ tlouöùce podle »SN EN 50 281-1-2 Kategorie 1D TeplotnÌ omezenÌ z d˘vodu p¯Ìtomnosti vrstev o neomezenÈ nebo nadmÏrnÈ tlouöùce podle »SN EN 50 281-1-2

Z”NA 21 Kategorie 1D nebo kategorie 2D

Z”NA 22 Kategorie 1D IP 6X nebo kategorie 2D IP 6X

Kategorie 1D nebo kategorie 2D

Kategorie 1D nebo kategorie 2D nebo kategorie 3D

TeplotnÌ limity: Maxim·lnÌ dovolen· povrchov· teplota pro za¯ÌzenÌ pracujÌcÌ v jakÈkoliv zÛnÏ musÌ b˝t urËena odeËtenÌm bezpeËnostnÌho odstupu (koeficientu) od minim·lnÌch teplot vznÌcenÌ danÈho prachu, zjiötÏn˝ch zkuöebnÌmi metodami podle »SN EN 50 281-2-1 pro rozvÌ¯en˝ prach a vrstvu prachu o tlouöùce 5 mm - viz Ël. 4.1.2 tÈto publikace.

40

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ Za¯ÌzenÌ musÌ mÌt n·sledujÌcÌ oznaËenÌ:

ï nev˝buönÈ za¯ÌzenÌ ï kategorie za¯ÌzenÌ (1 D, 2 D, 3 D)

13 ï Max. povrchov· teplota vyznaËen· jako hodnota teploty Pozn.: Dle zruöenÈ »SN EN 33 2330:1996 se tato za¯ÌzenÌ oznaËovala symbolem DIP..., kter˝ byl jiû v novÈ »SN EN 50 281-1-1:1999 vypuötÏn.

POZN¡MKY

03/2001


41

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10. 6 PÿÕLOHA ñ InformativnÌ teploty vznÌcenÌ nÏkter˝ch ho¯lav˝ch prach˘ a vl·ken

RozvÌ¯en˝ (∞C)

Materi·l

Vrstva (∞C)

V˝buön˝ prach kovov˝ HlinÌk

650

760

MagnÈsium

620

490

Titan

330

510

Zinek

630

430

Bronz

370

190

ChrÛm

580

400

CÌn

630

430

Kadmium

570

250

V˝buön˝ prach nekovov˝ VojtÏöka

460

200

Kakao

420

200

K·va

410

220

Kuku¯ice

400

250

Kuku¯iËn˝ ökrob

380

200

Slad

400

250

SbÌranÈ mlÈko (svrchu)

490

200

R˝ûe

440

220

Cukr

350

400

Pöenice

480

220

UhlÌ

610

180

PöeniËn· mouka

380

360

Acet·t celulÛzy

450

390

Acet·t etylu

450

390

Nylon

500

430

PolyetylÈn

450

380

PolystyrÈn

560

-

Epoxid

540

-

Polyuretan

550

390

Korek

490

280

Mouka ze d¯eva (bÌl· borovice)

470

260

V˝buön· vl·kna Bavlna

520

-

Len

430

230

UmÏlÈ hedv·bÌ

520

250

42

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.7 V˝bÏr el. za¯ÌzenÌ v prost¯edÌ s nebezpeËÌm poû·ru nebo v˝buchu v˝buönin: 10.7.1 OznaËenÌ prost¯edÌ s nebezpeËÌm poû·ru nebo v˝buchu v˝buönin nutnÈ pro v˝bÏr el. za¯ÌzenÌ:

N·zev

KonkrÈtnÌ ˙daj

za¯azenÌ prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu

V1, V2, V3

ï (teplota vzbuchu nebo rozkladu v˝buöniny -50 ∞C) < max. teplota povrchu za¯ÌzenÌ a z·roveÚ ï max. teplota povrchu za¯ÌzenÌ ≤ 160 ∞C

poûadovan· max. dovolen· teplota za¯ÌzenÌ < teplotnÌ t¯Ìda v˝robku (teplota povrchu za¯ÌzenÌ) udan· v˝robcem

teplota okolÌ

doporuËuje se uvÈst vûdy


nap¯.: zvl·öù nebezpeËnÈ prostory z hlediska ˙razu el. proudem, Ö

ï P¯Ìklad ˙plnÈho oznaËenÌ prost¯edÌ s nebezpeËÌm v˝buchu v˝buönin z hlediska v˝bÏru el. za¯ÌzenÌ do tohoto prost¯edÌ

V3, max. dov. teplota za¯ÌzenÌ ≤ 110 ∞C, TokolÌ : (-15 aû +35) ∞C VypoËÌtan· hodnota z teploty vzbuchu

nebo

Dan· hodnota

V3, TokolÌ : (-15 aû +35) ∞C, teplota vzbuchu = 160 ∞C

10.7.2 V˝bÏr el. za¯ÌzenÌ na z·kladÏ identifikace jeho ötÌtkov˝ch ˙daj˘: Prostor s nebezpeËÌm v˝buchu StupeÚ krytÌ za¯ÌzenÌ IP43 IP44 IP54 IP65

TeplotnÌ limity

éivÈ Ë·sti d·vajÌcÌ popud k v˝buchu kdykoliv

v˝jimeËnÏ

V1 V2 V3

V1 V2 V3 -

TeplotnÌ t¯Ìda za¯ÌzenÌ T1 T2 T3 T4 T5 T6

Poûadovan· max. dovolen· teplota za¯ÌzenÌ [∞C] nelze provozovat nelze provozovat nelze provozovat > 135 ≤ 160 > 100 ≤ 135 > 85 ≤ 100

Z v˝öe uvedenÈ tabulky zd·nlivÏ vypl˝v·, ûe ke spr·vnÈmu pouûitÌ el. za¯ÌzenÌ v prost¯edÌ s nebezpeËÌm v˝buchu v˝buönin postaËuje za¯ÌzenÌ s ovÏ¯en˝m p¯Ìsluön˝m stupnÏm krytÌ a povrchovou teplotou. KromÏ tÏchto z·kladnÌch vlastnostÌ el. za¯ÌzenÌ a dalöÌch technick˝ch poûadavk˘ (nap¯. na mechanickou odolnost skel svÌtidel, antistatiku, ....), p¯edepisuje »SN 33 2340:1980 i ¯·dnÈ dokladov·nÌ provedenÌ p¯Ìsluön˝ch zkouöek (zkuöebnÌ protokoly, certifik·ty). Proto se v mnoha p¯Ìpadech s v˝hodou pouûÌv· nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ , u nichû jsou v˝öe uvedenÈ vlastnosti zaruËeny ñ viz. d·le. Firma GENERI, s.r.o. m· navÌc na vÏtöinu vyr·bÏn˝ch a dod·van˝ch Ex za¯ÌzenÌ vypracov·no stanovisko FTZ⁄ SZ 210 o zp˘sobilÈm pouûitÌ a instalaci v prost¯edÌ s nebezpeËÌm poû·ru nebo v˝buchu v˝buönin.

03/2001


43

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ P¯Ìklad firemnÌho ötÌtku

1. Definov·n stupeÚ krytÌ 2. Definov·na max. povrchov· teplota 3. ZamezenÌ vzniku elektrostatickÈho n·boje na povrchu el. za¯ÌzenÌ (prost¯edÌ V1, V2 odpovÌd· kategorii 2G; prost¯edÌ V1, V2, V3 odpovÌd·

13

kategorii 1G) ñ blÌûe viz Ël. 18 4. ZaruËena min. odolnost el. za¯ÌzenÌ v˘Ëi mechanick˝m r·z˘m 7J 5. ZaruËen rozsah pouûitÌ el. za¯ÌzenÌ pro teplotu okolÌ od -20 ∞C do +40 ∞C 6. Vöechny ötÌtkovÈ ˙daje jsou ovÏ¯eny autorizovanou osobou

OK

VYSOK¡ ⁄ROVE“ BEZPE»NOSTI A SPOLEHLIVOSTI ZAÿÕZENÕ

10.7 PÿÕLOHA - InformativnÌ teploty v˝buchu nÏkter˝ch v˝buönin dle »SN 33 2340:1980, p¯Ìloha Ë. 2: N·zev Amatol Azid olova Azid rtuti Azid st¯Ìbra Bezd˝mn˝ prach diglykolov˝ Bezd˝mn˝ prach nitrocelulÛzov˝ Bezd˝mn˝ prach nitroglycerinov˝ »ern˝ prach Diazodinitrofenol Dinitrochlorhydrin Dinitrobenzen Dinitrotoluen Dynamit s neûelatinov˝m nitroglycerinem Dynamity ûelatinovÈ Hexogen Hexyl ChloreËnan amonn˝ Chloristan amonn˝ Kyselina pikrov· Nitroglycerin Nitroglykol Nitromanit NitrocelulÛza NitrocelulÛza+dibutylftal·t

Teplota 220 320 aû 360 220 aû 230 270 aû 300 155 aû 165 165 aû 175 155 aû 165 290 aû 310 185 190 aû 205 160 350 195 aû 200 180 aû 200 250 248 aû 252 130 305 aû 310 300 aû 310 160 aû 200 215 aû 220 160 aû 180 160 aû 190 167 aû 172

∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C

N·zev NitrocelulÛza alkoholizovan· Nitrochipsy Oktogen Pentrit Pikr·t amonn˝ Pikr·t olova Pikr·t ûeleza PlastickÈ pr˘m. trhaviny s obsahem nad 20 % nitroester˘ PoloplastickÈ pr˘my. trhaviny s obsahem nad 20 % nitroester˘ SypkÈ pr˘myslovÈ trhaviny SypkÈ pr˘myslovÈ trhaviny s obsahem do 6% nitroester˘ Tetranitrianilin Tetrazen Tetryl TrhacÌ ûelatina Tricin·t olova Trinitrochlorbenzen Trinitrokrezol Trinitronaftalen Trinitroresorcin Trinitrotoluen Trinitroxylen T¯askav· rtuù

Teplota 178 aû 183 165 aû 184 335 215 290 283 300 165 aû 173

∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C

290 aû 310 ∞C

* 260 aû 280 ∞C 220 135 185 150

aû aû aû aû

270 350 220 290 325 160

aû aû aû aû aû aû

230 140 200 210 275 395 280 355 225 300 350 180

∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C ∞C

* P¯ev·ûnÏ rozklad bez vzbuchu

44

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

10. PROVEDENÕ A V›BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.8 Vztah mezi oznaËov·nÌm el. za¯ÌzenÌ a jejich pouûitÌm v prostor·ch s nebezpeËÌm v˝buchu - p¯ehledovÈ tabulky.

OznaËenÌ elektrickÈho za¯ÌzenÌ dle

»SN 34 1410:1986 (el. za¯ÌzenÌ v podzemÌ)

»SN EN 60 079-10: 1997 (33 2320) (p¯edpisy pro el. za¯ÌzenÌ v mÌstech s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par)

»SN EN 50 281-1-2: 1999 (p¯edpisy pro »SN 33 2340:1980 el. za¯ÌzenÌ (el. za¯ÌzenÌ v prostorech s nebezpeËÌm poû·ru s nebezpeËÌm nebo v˝buchu v˝buchu ho¯lav˝ch v˝buönin V1, V2, V3) prach˘)

Skupina I kategorie :

Skupina II kategorie :

M1

-

SNM 3

M2

-

SNM 2 SNM 1

1G

-

2G

-

Z”NA 1

3G

-

Z”NA 2

1D

-

-

2D

-

-

Z”NA 21

3D

-

-

Z”NA 22*

Plyny

Prachy

NebezpeËÌ v˝buchu ho¯lav˝ch l·tek (roste ve smÏru öipek)

»SN 50 014:1998, (nev˝buön· elektrick· za¯ÌzenÌ - vöeobecnÈ poûadavky) a na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 176/1997 Sb.

PouûitÌ v prostorech dle:

Na tato el. za¯ÌzenÌ se na¯ÌzenÌ vl·dy 176/1997 Sb. nevztahuje

Z”NA 0

Z”NA 20

* v prostorech s vodiv˝m prachem lze pouûÌt pouze za¯ÌzenÌ kategorie 1D IP 6X nebo kategorie 2D IP 6X

TeplotnÌ limity PouûitÌ el. za¯ÌzenÌ v prostorech s nebezpeËÌm v˝buchu El. za¯ÌzenÌ V˝buönin

Prach˘

TeplotnÌ t¯Ìda, teplota vznÌcenÌ

Teplota vzbuchu nebo rozkladu (∞C)

Teplota vznÌcenÌ prachu

T1 ≤ 450∞C

T1 > 450∞C

T2 ≤ 300∞C

V podzemnÌch dolech s p¯ÌtomnostÌ

RozvÌ¯en˝ (∞C)

Vrstva tl. do 5 mm (∞C)

Vrstva tl. do 50 mm (∞C)

Vrstvy uhelnÈho prachu, teplota vznÌcenÌ

Metanu, teplota vznÌcenÌ

nelze provozovat

> 675

> 525

> 475

nelze provozovat

vyhovuje 537∞C

T1 aû T2 > 300∞C

nelze provozovat

> 450

> 375

> 325

nelze provozovat

vyhovuje 537∞C

T3 ≤ 200∞C

T1 aû T3 > 200∞C

nelze provozovat

> 300

> 275

> 225

nelze provozovat

vyhovuje 537∞C

T4 ≤ 135∞C

T1 aû T4 > 135∞C

> 185

> 203

> 210

> 160

vyhovuje 150∞C

vyhovuje 537∞C

T5 ≤ 100∞C

T1 aû T5 > 100∞C

> 150

> 150

> 175

> 125

vyhovuje 150∞C

vyhovuje 537∞C

T6 ≤ 85∞C

T1 aû T6 > 85∞C

> 135

> 128

> 160

> 110

vyhovuje 150∞C

vyhovuje 537∞C

BezpeËnÏjöÌ za¯ÌzenÌ (nebezpeËÌ v˝buchu ho¯lav˝ch l·tek roste ve smÏru öipky)

Plyn˘ a par TeplotnÌ t¯Ìda, max. povrchov· teplota

Skupina v˝buönosti OznaËenÌ za¯ÌzenÌ

03/2001


llA

llA

llB

llC

llB

llA

llB

llC

llC

llA

llB

llC

Za¯ÌzenÌ vyhovuje

OK


45

11. »INNOSTI PROV¡DÃN… NA Ex ZAÿÕZENÕCH

11. »INNOSTI PROV¡DÃN… NA NEV›BUäN›CH EL. ZAÿÕZENÕCH ï P¯eprava a skladov·nÌ ï Instalace ï V˝chozÌ revize ï VlastnÌ provozov·nÌ ï Pravideln·, v˝bÏrov· a speci·lnÌ revize, preventivnÌ ˙drûba ï Opravy a gener·lnÌ prohlÌdky ï Renovace ï Likvidace

11.1 P¯eprava a skladov·nÌ, dodacÌ podmÌnky v˝robk˘ GENERI

P¯Ìstroje se balÌ do ochrannÈ fÛlie a expedujÌ v kartonov˝ch krabicÌch (velk· za¯ÌzenÌ b˝vajÌ nejËastÏji upevnÏny na palet·ch). Doprava je standardnÏ zajiöùov·na expresnÌ sluûbou do 24 hodin, p¯ÌpadnÏ dle p¯·nÌ z·kaznÌka. ZasÌl· se i na dobÌrku. NejËastÏjöÌ podmÌnky p¯epravy jsou 2K2, 2B1, 2C2, 2S1, 2M2 dle »SN EN 60 721-3-2:1994 PodmÌnky skladov·nÌ jsou uvedeny v pr˘vodnÌ dokumentaci v˝robce. VÏtöina v˝robk˘ se skladuje p¯i teplotÏ okolÌ +5∞C aû +40∞C, v neagresivnÌch vnit¯nÌch prostor·ch bez UV z·¯enÌ a povÏtrnostnÌch vliv˘, ve kter˝ch nedojde ke zhoröenÌ jakosti (klimatickÈ podmÌnky 1K2, biologickÈ podmÌnky 1B1, chemickÈ aktivnÌ l·tky 1C2, mechanicky aktivnÌ l·tky 1S1, a mechanickÈ podmÌnky 1M2 dle »SN EN 60 721-3-1:1994). Cena zboûÌ, dodacÌ lh˘ty, zp˘sob platby, zp˘sob p¯epravy je uveden v kupnÌ smlouvÏ, kterou zasÌl· obchodnÌ oddÏlenÌ po obdrûenÌ objedn·vky. Pokud nenÌ v kupnÌ smlouvÏ uvedeno jinak, je poskytov·na z·ruka na zboûÌ standardnÏ po dobu 12 mÏsÌc˘.

11.2 Instalace dle platn˝ch p¯edpis˘

RozhodnutÌ o pouûitÌ danÈho typu za¯ÌzenÌ v uvaûovan˝ch prostor·ch musÌ b˝t v souladu s provoznÌmi podmÌnkami uveden˝mi v pr˘vodnÌ dokumentaci v˝robce, vyhl·ökami »B⁄, mÌstnÌmi provoznÌmi p¯edpisy a dalöÌmi platn˝mi p¯edpisy. Ochrana p¯ed ˙razem elektrick˝m proudem je kromÏ v˝öe uveden˝ch p¯edpis˘ d·na takÈ »SN 33 2000-4-41 a dalöÌmi n·vazn˝mi p¯edpisy. BezpeËnostnÌ p¯edpisy pro obsluhu a pr·ci na elektrick˝ch za¯ÌzenÌch jsou d·ny »SN 34 3100 (pr EN 50 110), odbornou zp˘sobilost pracovnÌk˘ v elektrotechnice ¯eöÌ vyhl·öka 50/78 Sb.

POZN¡MKY

46

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

11. »INNOSTI PROV¡DÃN… NA Ex ZAÿÕZENÕCH 11.3 Revize

Revize nev˝buönÈho elektrickÈho za¯ÌzenÌ je d·na »SN EN 60 079-17:1999 (platÌ pro skupinu II) a »SN 33 1550 (platÌ pro skupinu I). Revize elektrick˝ch za¯ÌzenÌ skupiny II: V˝chozÌ revize musÌ b˝t provedena p¯ed uvedenÌm za¯ÌzenÌ do provozu. P¯i tÈto revizi musÌ reviznÌ technik z·roveÚ stanovit podle typu provozu a podle vlastnÌch zkuöenostÌ s podobn˝mi provozy interval revizÌ (u za¯ÌzenÌ umÌstÏn˝ch v Ëist˝ch mÌstnostech se zÛnou 2 lze stanovit delöÌ lh˘ty neû u za¯ÌzenÌ urËen˝ch nap¯. k mÌch·nÌ Ëi dopravÏ ho¯lav˝ch l·tek nebo plyn˘, kterÈ jsou s tÏmito l·tkami v p¯ÌmÈm styku). P¯i stanovov·nÌ intervalu revizÌ je nutno jeötÏ vzÌt v ˙vahu doporuËenÌ v˝robce a hlavnÌ faktory zp˘sobujÌcÌ zhoröenÌ stavu za¯ÌzenÌ, kterÈ jsou: ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï

N·chylnost ke korozi VystavenÌ chemik·liÌm nebo rozpouötÏdl˘m PravdÏpodobnost hromadÏnÌ prachu nebo öpÌny PravdÏpodobnost vnik·nÌ vody VystavenÌ nedovolenÏ vysokÈ teplotÏ prost¯edÌ NebezpeËÌ mechanickÈho poökozenÌ VystavenÌ neû·doucÌm vibracÌm äkolenÌ a zkuöenosti person·lu PravdÏpodobnost neschv·len˝ch ˙prav a nastavov·nÌ PravdÏpodobnost nevhodnÈ ˙drûby - tj. v rozporu s doporuËenÌm v˝robce

P¯ibliûnÏ v polovinÏ stanovenÈ doby reviznÌ technik napl·nuje provedenÌ v˝bÏrovÈ revize, p¯i nÌû se zkontrolujÌ pouze vybran· za¯ÌzenÌ, kter· dostateËnÏ reprezentujÌ celou instalaci, a na z·kladÏ v˝sledk˘ tÈto v˝bÏrovÈ revize se potvrdÌ stanoven· lh˘ta, pop¯ÌpadÏ se tato lh˘ta upravÌ (prodlouûÌ nebo zkr·tÌ). Doba mezi n·sledn˝mi revizemi m· b˝t max. 3 roky, ve v˝jimeËn˝ch a zd˘vodnÏn˝ch p¯Ìpadech m˘ûe b˝t stanovena doba delöÌ. U rozs·hlejöÌch instalacÌ je prakticky nemoûnÈ provÈst detailnÌ prohlÌdku (revizi) vöech za¯ÌzenÌ, a proto jsou pro revize nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ zavedeny t¯i ˙rovnÏ prohlÌdek: ï NejniûöÌ ˙rovnÌ je vizu·lnÌ prohlÌdka, kterÈ se musÌ podrobit p¯i revizi vûdy vöechna za¯ÌzenÌ. P¯i vizu·lnÌ prohlÌdce se zjiöùujÌ zjevnÈ vady za¯ÌzenÌ (nap¯. mechanickÈ poökozenÌ kryt˘ svÌtidel, chybÏjÌcÌ örouby u pevnÈho z·vÏru apod.). ï Druhou ˙rovnÌ revize je zbÏûn· prohlÌdka, p¯i nÌû se kromÏ zjevn˝ch vad zjiöùujÌ i vady zjistitelnÈ pouze pomocÌ n·¯adÌ. ï NejvyööÌ ˙rovnÌ je detailnÌ prohlÌdka, kter· vyûaduje pouûitÌ n·¯adÌ a p¯Ìstroj˘ a p¯i nÌû se ovÏ¯ujÌ vöechny d˘leûitÈ vlastnosti z hlediska zachov·nÌ ˙rovnÏ ochrany za¯ÌzenÌ p¯ed v˝buchem. DetailnÌ prohlÌdka za¯ÌzenÌ se prov·dÌ vûdy u v˝chozÌ revize. U opakovan˝ch revizÌ je moûno zvolit kombinaci vizu·lnÌ prohlÌdky a zbÏûnÈ prohlÌdky pop¯ÌpadÏ vizu·lnÌ a detailnÌ prohlÌdky v z·vislosti na typu za¯ÌzenÌ, zÛnÏ, ve kterÈ jsou za¯ÌzenÌ pouûita, vlivech okolnÌho prost¯edÌ na za¯ÌzenÌ a v˝sledcÌch p¯edchozÌ revize. Pokud je zvolena zbÏûn· prohlÌdka a bÏhem revize jsou zjiötÏny hrubÈ z·vady, m· b˝t ˙roveÚ revize okamûitÏ zmÏnÏna na detailnÌ. U pohybliv˝ch za¯ÌzenÌ v nev˝buönÈm provedenÌ musÌ b˝t prov·dÏna detailnÌ prohlÌdka nejmÈnÏ jedenkr·t roËnÏ. VzorovÈ programy pro jednotlivÈ ˙rovnÏ prohlÌdek u pevnÈho z·vÏru, za¯ÌzenÌ v zajiötÏnÈm provedenÌ, za¯ÌzenÌ s typem ochrany Ñn", z·vÏr˘ s vnit¯nÌm p¯etlakem a JB instalacÌ jsou uvedeny v »SN EN 60 079-17:1999, ve kterÈ je rovnÏû uveden n·vod na preventivnÌ ˙drûbu nev˝buön˝ch elektrick˝ch za¯ÌzenÌ vËetnÏ popisu a podmÌnek pro pr·ci na nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌch pod napÏtÌm.

03/2001


47

11. »INNOSTI PROV¡DÃN… NA Ex ZAÿÕZENÕCH 11.4 PreventivnÌ ˙drûba PreventivnÌ ˙drûba nev˝buönÈho elektrickÈho za¯ÌzenÌ je d·na »SN EN 60 079-17:1999 (platÌ pro skupinu II) a »SN 33 1550 (platÌ pro skupinu I) PreventivnÌ ˙drûba elektrick˝ch za¯ÌzenÌ skupiny II: ProhlÌdky el. za¯ÌzenÌ viz Ël·nek 4.3 Revize.

Symbolick˝ obr·zek

⁄drûba pevnÈho z·vÏru Ñdì

»innost ˙drûby V˝mÏna n·hradnÌch dÌl˘

MusÌ odpovÌdat dokumentaci v˝robce.

OchrannÈ prost¯edky pro potlaËenÌ vzniku statickÈ elekt¯iny

NesmÌ b˝t poruöeny.

V˝mÏna svÏtelnÈho zdroje

MusÌ b˝t pouûit spr·vn˝ typ a v˝kon.

Lept·nÌ, n·tÏry, zastÌnÏnÌ svÏtlo p¯en·öejÌcÌch Ë·stÌ nebo umÌstÏnÌ svÌtidel

MusÌ b˝t provedeno tak, aby nemohlo vÈst k nedovolenÈmu zv˝öenÌ teplot.

ZmÏny na za¯ÌzenÌ, kterÈ mohou nep¯ÌznivÏ ovlivnit bezpeËnost za¯ÌzenÌ dle schv·lenÈ dokumentace

NesmÌ b˝t prov·dÏny bez souhlasu opr·vnÏnÈ organizace.

ï Sestavov·nÌ z·vÏru po demont·ûi

n »iötÏnÌ z·vÏrov˝ch ploch v OstatnÌ p¯edepsan· ˙drûba a program prohlÌdek p¯i souËasnÈm dodrûenÌ Ël. 10 »SN EN 60 079-14:1999

I

48

Povinnost ˙drûby

ï Vöechny sp·ry musÌ b˝t oËiötÏny a nat¯eny vhodn˝m netuhnoucÌm tukem v˘Ëi korozi. ï N·tÏry barvou nejsou povoleny. ï Pokud nenÌ ve sp·¯e pevnÈho z·vÏru tÏsnÏnÌ, m˘ûe b˝t chr·nÏna pomocÌ tuku, netuhnoucÌ tÏsnÌcÌ hmotou nebo u sk. IIA netvrdnoucÌ p·skou pouûitou pouze v jednÈ vrstvÏ z vnÏjöku z·vÏru s mal˝m p¯esahem p¯es sp·ru. ï N·tÏrov˝ materi·l ani metoda jeho aplikace nesmÌ mÌt nep¯Ìzniv˝ vliv na nev˝buönÈ vlastnosti sp·ry (vlastnosti zabraÚujÌcÌ p¯enesenÌ v˝buchu). ï Nepr˘chozÌ otvory pro örouby musÌ b˝t ponech·ny ËistÈ bez tuku, aby nedoölo k jeho nahromadÏnÌ uvnit¯ otvoru, kterÈ by zabr·nilo ˙plnÈmu dotaûenÌ öroubu. n Pouze nekovov˝mi ökrabkami a kapalinou nezp˘sobujÌcÌ korozi. v Dle pokyn˘ v˝robce a tab. 1 »SN EN 60079-17:1999.

⁄drûba el. za¯ÌzenÌ v zajiötÏnÈm provedenÌ Ñeì a program prohlÌdek p¯i souËasnÈm dodrûenÌ Ël. 11 »SN EN 60 079-14:1999

Dle pokyn˘ v˝robce a tab. 1 »SN EN 60 079-17:1999.

⁄drûba z·vÏr˘ s vnit¯nÌm p¯etlakem Ñpì a program prohlÌdek p¯i souËasnÈm dodrûenÌ Ël. 13 »SN EN 60 079-14:1999


⁄drûba JB za¯ÌzenÌ Ñiì a program prohlÌdek p¯i souËasnÈm dodrûenÌ Ël. 12 »SN EN 60 079-14:1999


⁄drûba el. za¯ÌzenÌ s typem ochrany Ñnì a program prohlÌdek p¯i souËasnÈm dodrûenÌ Ël. 14 »SN EN 60 079-14:1999


GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

11. »INNOSTI PROV¡DÃN… NA Ex ZAÿÕZENÕCH 11.5 Opravy a gener·lnÌ prohlÌdky 11.5.1 VöeobecnÏ Opravy a gener·lnÌ prohlÌdky nev˝buön˝ch elektrick˝ch za¯ÌzenÌ pro skupinu II jsou d·ny »SN IEC 79-19:1996. Oprava: Ëinnost pro obnovu poökozenÈho za¯ÌzenÌ do plnÏ provozu schopnÈho stavu a do souladu s p¯Ìsluönou normou (podle kterÈ bylo za¯ÌzenÌ p˘vodnÏ navrûeno). Renovace: zp˘sob opravy, kter˝ zahrnuje nap¯Ìklad odstraÚov·nÌ nebo p¯id·v·nÌ materi·lu na renovovanou poökozenou souË·st, za ˙Ëelem obnovenÌ tÈto souË·sti do provozuschopnÈho stavu v souladu s p¯Ìsluönou normou (podle kterÈ bylo za¯ÌzenÌ p˘vodnÏ navrûeno). Modifikace (˙prava): zmÏna v konstrukci za¯ÌzenÌ, kter· se t˝k· materi·lu, uloûenÌ (lÌcov·nÌ), tvaru nebo funkce. Gener·lnÌ prohlÌdka: Ëinnost pro obnovu za¯ÌzenÌ do plnÏ provozuschopnÈho stavu u za¯ÌzenÌ, kterÈ bylo po urËitÈ ËasovÈ obdobÌ v provozu nebo skladov·no, avöak nenÌ v poruöe. Opravy by p¯ednostnÏ mÏly b˝t svÏ¯ov·ny v˝robc˘m tÏchto za¯ÌzenÌ nebo firm·m povÏ¯en˝m v˝robcem. Tyto firmy majÌ vyökolen˝ person·l, odpovÌdajÌcÌ v˝robnÌ dokumentaci a znalosti v˝robnÌch postup˘, jeû pouûÌv· v˝robce, a jsou vybaveny odpovÌdajÌcÌ technikou nejenom pro provedenÌ opravu Ëi renovace za¯ÌzenÌ, ale i pro jeho p¯ezkouöenÌ a ovÏ¯enÌ jeho bezpeËnosti po ukonËenÌ opravy. Bez v˝robnÌ dokumentace a znalosti v˝robnÌch postup˘ lze prov·dÏt jednoduchÈ opravy, u nichû je z¯ejmÈ, ûe nem˘ûe dojÌt k poruöenÌ typu ochrany p¯ed v˝buchem. NÏkterÈ opravy jsou moûnÈ pouze s pomocÌ speci·lnÌch p¯Ìpravk˘ a postup˘, a jsou proto moûnÈ jen u v˝robce. Z·kladnÌ rozsah oprav a pouûitÌ vhodn˝ch n·hradnÌch dÌl˘ by mÏl vûdy stanovit v˝robce. Za neopravitelnÈ Ë·sti jsou povaûov·ny: ï Ë·sti ze skla, plast˘ apod., ï zalitÈ souË·sti, ï souË·sti, na kter˝ch z·visÌ jiskrov· bezpeËnost, ï upevÚovacÌ za¯ÌzenÌ, ï tÏsnÏnÌ sk¯ÌÚ-vÌko, ï Ex svornice a jinÈ souË·sti. P¯i vöech oprav·ch a renovacÌch nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ musÌ b˝t zachov·no nev˝buönÈ provedenÌ a p˘vodnÌ krytÌ. Poûadavky na vöechny t¯i z˙ËastnÏnÈ strany tj. v˝robce, uûivatel, oprav·¯ definuje v˝öe uveden· »SN. Zde jsou takÈ uvedeny vöechny dovolenÈ techniky renovace pro jednotlivÈ typy ochran p¯ed v˝buchem. 11.5.2 Sluûby poskytovanÈ firmou GENERI, s.r.o. 11.5.2.1 SplnÏnÌ legislativnÌch poûadavk˘ Firma GENERI, s.r.o. je sama v˝robcem nev˝buön˝ch elektrick˝ch za¯ÌzenÌ. Disponuje tedy profesion·lnÌm technick˝m z·zemÌm a to z hlediska: ï konstrukËnÌho ¯eöenÌ opravy za¯ÌzenÌ, ï odbornÈ kvalifikace pracovnÌk˘, ï v˝robnÌho a oprav·renskÈho za¯ÌzenÌ, ï systÈmu kontroly a zajiöùov·nÌ jakosti. Firma GENERI, s.r.o. vlastnÌ tyto certifik·ty: ï systÈm jakosti dle »SN EN ISO 9001 (EZ⁄-S-002/98), ï systÈm jakosti v˝roby (FTZ⁄ 98 Q 004), ï opr·vnÏnÌ pro opravy nev˝buön˝ch p¯Ìstroj˘ (FTZ⁄ E 90.0450-21; »B⁄ Ë.j. 259/95/Fe/Jd.).

03/2001


49

11. »INNOSTI PROV¡DÃN… NA Ex ZAÿÕZENÕCH

Firma GENERI, s.r.o. prov·dÌ opravy, renovace a modifikace nev˝buön˝ch elektrick˝ch za¯ÌzenÌ ve shodÏ s »SN IEC 79-19 (Opravy a gener·lnÌ prohlÌdky nev˝buönÈho elektrickÈho za¯ÌzenÌ) a dalöÌmi souvisejÌcÌmi normami. Opravy nebo modifikace el. za¯ÌzenÌ do zÛny 0 a 1, kterÈ majÌ vliv na typ ochrany proti v˝buchu nebo teplotu za¯ÌzenÌ a nejsou ve shodÏ s dokumentacÌ z certifikace, jsou povoleny pouze je-li upravenÈ za¯ÌzenÌ znovu p¯edloûeno k posouzenÌ shody autorizovanÈ osobÏ (FTZ⁄ SZ 210 Ostrava ñ Radvanice). Po jakÈkoliv v˝mÏnÏ, opravÏ, ˙pravÏ nebo nastavenÌ se p¯edmÏtnÈ Ë·sti musÌ podrobit revizi dle »SN EN 60 079-17 ñ Revize a preventivnÌ ˙drûba nev˝b. el. za¯ÌzenÌ (jin˝ch neû d˘lnÌch). 11.5.2.2 Opravovan· za¯ÌzenÌ Firma GENERI, s.r.o. je zamÏ¯ena p¯edevöÌm na opravy, renovace a modifikace nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ s typem ochrany EEx Ñdì (pevn˝ z·vÏr dle »SN EN 50 018), EEx Ñeì (zajiötÏnÈ provedenÌ dle »SN EN 50 019) a EEx Ñnì (nejisk¯ÌcÌ za¯ÌzenÌ urËen· pro pouûitÌ v zÛnÏ 2 dle pr EN 50 021). 11.5.2.3 ⁄daje pro opravy, renovace a modifikace nev˝buön˝ch elektrick˝ch za¯ÌzenÌ Pro zajiötÏnÌ kvalitnÌ opravy, renovace a modifikace nev˝buönÈho elektrickÈho za¯ÌzenÌ by mÏly b˝t dod·ny tyto ˙daje: ï technickÈ podmÌnky, ï podmÌnky pro provoz a pouûitÌ, ï instrukce pro demont·û a zpÏtnou mont·û, ï kopie certifik·tu nebo ˙daje o omezenÌ z certifikace, je-li uvedeno, ï oznaËenÌ (vËetnÏ certifikaËnÌch znaËek), ï doporuËenÈ metody opravy za¯ÌzenÌ, ï seznam n·hradnÌch dÌl˘ s vyznaËenÌm tÏch dÌl˘, kterÈ ovlivÚujÌ opat¯enÌ p¯ispÌvajÌcÌ ke shodÏ za¯ÌzenÌ sp¯Ìsluönou normou nebo certifik·tem, ï informace t˝kajÌcÌ se p¯edchozÌch oprav nebo modifikacÌ.

11.6 Likvidace v˝robku Likvidace v˝robku m· probÌhat dle z·kona o odpadech Ë. 125/1997 Sb. Z·kon se vztahuje nejen na vlastnÌ v˝robek, ale i na jeho obal.

50

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

12. SERVIS

12. SERVIS Prov·dÌ p¯Ìmo v˝robnÌ st¯edisko äumperk. ï reklamace se zasÌlajÌ na vedoucÌho oddÏlenÌ ¯ÌzenÌ jakosti ï podrobnÈ konkrÈtnÌ technickÈ problÈmy ¯eöÌ vedoucÌ konstrukce elektrick˝ch p¯Ìstroj˘ ï za technickÈ vyjasnÏnÌ zak·zky resp. popt·vky s n·slednou cenovou nabÌdkou a tech nickÈ poradenstvÌ zodpovÌd· vedoucÌ technicko-obchodnÌch sluûeb ï za ostatnÌ obchodnÌ z·leûitosti vË. p¯epravy zodpovÌd· vedoucÌ obchodnÌho oddÏlenÌ

KomunikaËnÌ prost¯edek

Firma Sekretari·t

ÿÌzenÌ jakosti

Konstrukce

Technicko-obchodnÌ

0649 214 182 nebo 223 178

0649 221 502

Sekretari·t + linka

Sekretari·t + linka

109

123, 117

---

---

0602 773 638

0724 033 713

0602 550 240

marketing @ generi.cz

rj @ generi.cz

ep @ generi.cz

obchod @ generi.cz

marketing @ generi.cz

Obchod

0649 221 500

0649 / 21 41 83 G E N E R I , s . r. o . UniËovsk· 50 787 01 äumperk P¯i jakÈmkoliv problÈmu t˝kajÌcÌ se v˝robk˘ GENERI, s.r.o. (nap¯. p¯i ztr·tÏ pr˘vodnÌ dokumentace, technickÈ z·vadÏ atd.) staËÌ odeËÌst z firemnÌho ötÌtku pouze tyto ˙daje: TYP ZAÿÕZENÕ

S…RIOV… V›ROBNÕ »ÕSLO

13

Za pomocÌ tÏchto dvou ˙daj˘ lze u v˝robce dohledat veökerou pr˘vodnÌ a technickou dokumentaci konkrÈtnÌho v˝robku. 03/2001


51

13. NEDOSTATKY NAINSTALOVAN›CH Ex ZAÿÕZENÕ

13. NEJ»ASTÃJäÕ NEDOSTATKY, ZJIäTÃN… PÿI PROHLÕDK¡CH NAINSTALOVAN›CH NEV›BUäN›CH EL. ZAÿÕZENÕ ObecnÏ lze charakterizovat p¯ÌËiny vzniku nedostatk˘ jako: ï Lidov· tvo¯ivost v dobrÈ vÌ¯e zprovoznit p¯Ìstroj nebo jej udrûet funkËnÌm, avöak bez dostateËn˝ch znalostÌ platn˝ch p¯edpis˘ a »SN. ï NekvalitnÌ pr·ce.

13.1 Vstupy kabelov˝mi v˝vodkami - nejslaböÌ Ë·st z·vÏru - instalaci nelze ovlivnit v˝robcem. Kabely jsou pro zvÏtöenÌ pr˘mÏru oband·ûov·ny elektroizolaËnÌmi p·skami. Na za¯ÌzenÌ, kterÈ nebylo dod·no s v˝vodkami od v˝robce jsou namontov·ny nevyhovujÌcÌ v˝vodky z hlediska: ï Nev˝buönÈho provedenÌ (nap¯. mÌsto v˝vodky v provedenÌ EEx d II je v˝vodka EEx e II). ï äpatnÈho urËenÌ druhu z·vitovÈ dÌry pro naöroubov·nÌ v˝vodky (nap¯. mÌsto z·vitu NPT je chybnÏ urËen trubkov˝ z·vit kuûelov˝ R, kter˝ se liöÌ od z·vitu NPT pouze vrcholov˝m ˙hlem). Spr·vnÈ urËenÌ druhu z·vitu je zpravidla moûnÈ pouze z informacÌ od v˝robce (vzhledem k technickÈ n·roËnosti). P¯Ìm˝ vstup do z·vÏru je proveden kabelovou v˝vodkou, kter· nahrazuje v˝vodky pro trubkovÈ vedenÌ (p¯Ìm˝ vstup do z·vÏru lze provozovat pouze za urËit˝ch podmÌnek - viz Ël. kabelovÈ vstupy do pevnÈho z·vÏru - evropsk˝ systÈm). V˝vodky jsou pr·zdnÈ (nejsou nahrazeny Ex z·tkami nebo speci·lnÌmi h¯ibov˝mi Ex ucp·vkami); plochÈ plastovÈ nebo kovovÈ v˝lisky, slouûÌcÌ proti vniknutÌ cizÌch tÏles dovnit¯ za¯ÌzenÌ p¯ed jeho vlastnÌ instalacÌ jsou mylnÏ povaûov·ny za dostateËnou ochranu bÏhem provozu za¯ÌzenÌ. V˝vodkami v provedenÌ bez uchycovacÌho za¯ÌzenÌ (oznaËeny symbolem X) proch·zÌ kabely, kterÈ nejsou pevnÏ instalov·ny. V˝vodka p¯estala tÏsnit kabel vlivem ÑstudenÈho teËenÌì jeho termoplastickÈ izolace, kter· se tlakem tÏsnÌcÌho krouûku v˝vodky p¯i teplotÏ okolÌ zdeformovala - nutno pouûÌt jin˝ typ kabelu nebo v˝vodky. 13.2 ChybÏjÌcÌ nebo nedotaûenÈ örouby nebo chybÏjÌcÌ pruûnÈ podloûky pod hlavami upevÚovacÌch öroub˘ (zejmÈna u vÌk pevn˝ch z·vÏr˘). 13.3 Z·vÏrovÈ plochy. ZkorodovanÈ nebo poökr·banÈ z·vÏrovÈ plochy pevn˝ch z·vÏr˘. P¯Ìtomnost cizÌch tÏles na z·vÏrov˝ch ploch·ch (vÏtöinou nalepeny na tukovÈ vrstvÏ, kter· slouûÌ jako ochrana proti korozi). Pouûit˝ nevhodn˝ mazacÌ tuk, kter˝ po Ëase ztuhnul a Ñslepilì obÏ z·vÏrovÈ plochy. 13.4 PopraskanÈ prachovky (manûety) u ovl·dacÌch tlaËÌtek v pevnÈm z·vÏru. 13.5 Nedovolen· v˝mÏna vnit¯nÌ n·plnÏ u rozv·dÏË˘. Pojistky, jistiËe, A-metry jsou v rozporu s dokumentacÌ v˝robce zamÏnÏny za p¯Ìstroje s vyööÌ proudovou hodnotou. Ve svorkov˝ch sk¯ÌnÌch EEx d s p¯Ìm˝m vstupem kabelu do pevnÈho z·vÏru je namontov·na pojistka. 13.6 Nedovolen· v˝mÏna svornic u svorkovnicov˝ch sk¯ÌnÌ v rozporu s v˝robnÌ dokumentacÌ v˝robce. 13.7 PoniËen· povrchov· ˙prava za¯ÌzenÌ - moûnost vzniku koroze, nebezpeËÌ vzniku mechanick˝ch jisker p¯i styku s dalöÌm kovov˝m p¯edmÏtem. 13.8 Ze zapojenÈ svornice vylÈz· vodiË s obnaûenou izolacÌ. 13.9 »tvercov· vÌka el. za¯ÌzenÌ (nap¯. sv. nebo ovl·dacÌ sk¯ÌnÏ v zajiötÏnÈm provedenÌ) jsou otoËena o 90∞ a nedolÈhajÌ tÏsnÏnÌm ke sk¯Ìni. 13.10 V nebezpeËnÈm prostoru jsou nainstalov·na el. za¯ÌzenÌ, kter· zde evidentnÏ dle platn˝ch instalaËnÌch p¯edpis˘ nelze provozovat, nap¯. obyËejnÈ pr˘myslovÈ kamery (paradoxnÏ b˝vajÌ zpravidla umÌstÏny v blÌzkosti nev˝buön˝ch za¯ÌzenÌ).

52

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

14. POSUZOV¡NÕ BEZPE»NOSTI V›ROBKŸ, CERTIFIKACE

14. POSUZOV¡NÕ BEZPE»NOSTI V›ROBKŸ, CERTIFIKACE V n·vaznosti na z·kon 22/1997 Sb. platÌ pro za¯ÌzenÌ a ochrannÈ systÈmy urËenÈ pro pouûitÌ v prostor·ch s nebezpeËÌm v˝buchu na¯ÌzenÌ vl·dy 176/1997 Sb. GENERI, s.r.o. m· vybudov·n funkËnÌ systÈm ¯ÌzenÌ jakosti a to jak podle »SN EN ISO 9001, kde je certifikov·na Elektrotechnick˝m zkuöebnÌm ˙stavem, Praha, tak dle specifick˝ch poûadavk˘ uplatÚovan˝ch p¯i v˝robÏ Ex p¯Ìstroj˘, kde je pravidelnÏ dozorov·na St·tnÌ zkuöebnou 210, Ostrava-Radvanice, kter· p¯ezkoumala systÈm jakosti v˝roby a vydala certifik·t o tom, ûe zaveden˝ systÈm splÚuje poûadavky dle p¯Ìlohy Ë.4 k na¯ÌzenÌ vl·dy 176/1997 Sb. ( je adekv·tnÌ p¯Ìloze Ë.4 smÏrnice EvropskÈ unie 94/9/EHS zn·mÈ tÈû pod pracovnÌm n·zvem ATEX 100a, kter· je v Ëlensk˝ch zemÌch povinn· od 20.6.2003). Schv·lenÌm typu st·tnÌ zkuöebnou a n·sledn˝m zajiötÏnÌm shody vöech vyroben˝ch kus˘ se schv·len˝m typem n·s opravÚuje vydat prohl·öenÌ o shodÏ a utvrzuje z·kaznÌka, ûe nakupovan˝ v˝robek je za podmÌnek spr·vnÈho pouûÌv·nÌ bezpeËn˝.

Pro oznaËenÌ shody v˝robku s konkrÈtnÌmi technick˝mi p¯edpisy se v ES pouûÌv· znaËka CE. Protoûe vöak »R dosud nenÌ Ëlenem EU, pouûÌv· se v »R pro oznaËenÌ shody znaËka Ccz. Z·kon 71/2000 Sb. (platn˝ od 3. dubna 2000) novelizoval z·kon 22/97Sb. Na z·kladÏ tÈto novely a aû zaËne platit dohoda PECA (viz. nÌûe) budou navz·jem uzn·v·ny postupy posuzov·nÌ shody. To umoûnÌ voln˝ pohyb zboûÌ majÌcÌ p˘vod v zemÌch EU a »R (pro ËeskÈ v˝robky bude znaËka CCz nahrazena znaËkou CE). ËÌslo smÏrnice EHS

ËÌslo na¯ÌzenÌ vl·dy

73/23/EHS

168/97 Sb.

Na¯ÌzenÌ vl·dy (NV), kter˝m se stanovÌ technickÈ poûadavky na za¯ÌzenÌ nÌzkÈho napÏtÌ, novela: 281/2000 Sb. **

89/336/EHS

169/97 Sb.

NV kter˝m se stanovÌ technickÈ poûadavky na v˝robky z hlediska elektromagnetickÈ kompatibility, novela: 282/2000 Sb. **

94/9/EHS

176/97 Sb.

NV kter˝m se stanovÌ technickÈ poûadavky na za¯ÌzenÌ a ochrannÈ systÈmy urËenÈ pro pouûitÌ v prost¯edÌ s nebezpeËÌm v˝buchu, novela: 286/2000 Sb. **

85/374/EHS

59/98 Sb.

Z·kon o odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou vadou v˝robku.

n·zev na¯ÌzenÌ vl·dy (NV), kter· jsou podstatn· pro elektrotechniku

Seznam vöech na¯ÌzenÌ vl·dy k z·konu 22/1997 Sb. najdete na www str·nk·ch ⁄NMZ (http://www.unmz.cz/). ** Novely nab˝vajÌ ˙Ëinnosti dnem vyhl·öenÌ Protokolu k EvropskÈ dohodÏ o posuzov·nÌ shody a akceptaci pr˘myslov˝ch v˝robk˘ (tzv. PECA) ve sbÌrce mezin·rodnÌch smluv, s v˝jimkou nÏkter˝ch paragraf˘, kterÈ nab˝vajÌ ˙Ëinnosti dnem, kdy vstoupÌ v platnost smlouva o p¯ipojenÌ »eskÈ republiky k EvropskÈ unii. Pro p¯Ìstroje do prostor bez nebezpeËÌ v˝buchu (ÑBNV") je nutno v n·vaznosti na z·kon 22/1997 Sb. uplatnit na¯ÌzenÌ vl·dy 168/1997 Sb., kter˝m se stanovÌ technickÈ poûadavky na elektrick· za¯ÌzenÌ nÌzkÈho napÏtÌ (smÏrnice 73/23/EHS). Konstrukce BNV p¯Ìstroj˘ GENERI, s.r.o. vych·zÌ z osvÏdËenÈ a odzkouöenÈ konstrukce Ex p¯Ìstroj˘. RozdÌly jsou zejmÈna v pouûitÌ levnÏjöÌch komponent˘ neschv·len˝ch pro Ex. P¯i posuzov·nÌ bezpeËnosti a n·slednÈm vyd·nÌ prohl·öenÌ o shodÏ se v co nejvÏtöÌ mÌ¯e snaûÌme dodrûet konstrukci tak, aby bylo moûno pouûÌt v˝sledky zkouöek proveden˝ch SZ 210 p¯i schvalov·nÌ p¯Ìstroj˘ Ex. U zkouöek, kterÈ prov·dÌme samostatnÏ, je samoz¯ejmostÌ dodrûenÌ vöech z·sad zabezpeËenÌ reprodukovatelnosti a n·vaznosti kalibrovan˝ch mÏ¯idel na st·tnÌ etalony. Ve SlovenskÈ republice platÌ od 1. 1. 2000 z·kon 264/99 Z.z., kter˝ je obdobou ËeskÈho z·kona 22/97 Sb. Tento z·kon a navazujÌcÌ na¯ÌzenÌ vl·dy stanovujÌ, ûe po p¯echodnou dobu t¯Ì let je moûno prohl·öenÌ o shodÏ vydat pouze na z·kladÏ certifik·tu typu vydanÈho slovenskou autorizovanou osobou. P¯iËemû v˝robky schv·lenÈ slovenskou st·tnÌ zkuöebnou p¯ed 1. 1. 2000 nenÌ nutno po dobu platnosti vydan˝ch certifik·t˘ novÏ schvalovat. V˝robky Ex jsou uvedeny pod na¯ÌzenÌm vl·dy 117/2001 Z.z., podrobnÈ informace vËetnÏ text˘ z·kona a jednotliv˝ch na¯ÌzenÌ vl·dy lze nalÈzt na internetov˝ch str·nk·ch ⁄NMS SR (http://www.normoff.gov.sk/unms_sr/index.html).

03/2001


53

15. EMC

15. ELEKTROMAGNETICK¡ KOMPATIBILITA (EMC) A EL. ZAÿÕZENÕ GENERI, S.R.O. (splnÏnÌ poûadavk˘ na¯ÌzenÌ vl·dy Ë.169/1997 Sb., kter˝m se stanovÌ technickÈ poûadavky na v˝robky z hlediska jejich EMC)

V˝robky GENERI, s.r.o. je z hlediska EMC moûno rozdÏlit do Ëty¯ skupin: 1. V˝robky (komponenty), kterÈ v elektromagnetickÈm prost¯edÌ pracujÌ uspokojivÏ a samy û·dnÈ elektromagnetickÈ ruöenÌ nep˘sobÌ, a kterÈ se pouûÌvajÌ v obvodech se standardnÌm pr˘myslov˝m proudem 50/60 Hz a ve stejnosmÏrn˝ch aplikacÌch. Pat¯Ì sem zejmÈna svorkovÈ sk¯ÌnÏ, samostatnÈ svornice, pr˘chodky, atd. Tyto v˝robky nepodlÈhajÌ na¯ÌzenÌ vl·dy Ë.169/1997 Sb. 2. V˝robky (komponenty), kterÈ jsou p¯imÏ¯enÏ odolnÈ v˘Ëi ruöenÌ a vyza¯ujÌ pouze nÌzkou hladinu ruöenÌ. Pat¯Ì sem zejmÈna koncovÈ spÌnaËe, ovl·dacÌ a indikaËnÌ sk¯ÌnÏ. ElektromagnetickÈ ruöenÌ nem˘ûe poökodit ani naruöit jejich funkËnost. SpÌnacÌ za¯ÌzenÌ m˘ûe produkovat kr·tkodobÏ poruchy, avöak toto za¯ÌzenÌ se pouûÌv· v oblastech pr˘myslu, kde nem· na dalöÌ za¯ÌzenÌ negativnÌ vliv. 3. V˝robky (komplexnÌ komponenty), kterÈ obsahujÌ elektronickÈ obvody. Pat¯Ì sem zejmÈna rozv·dÏËe se speci·lnÌm elektronick˝m za¯ÌzenÌm a nÏkterÈ p¯Ìstroje pro mÏ¯enÌ a regulaci. Tyto v˝robky podlÈhajÌ na¯ÌzenÌ vl·dy Ë.169/1997 Sb. Posuzov·nÌ shody zajiöùuje dle tohoto na¯ÌzenÌ vl·dy p¯Ìmo v˝robce, autorizovan· nebo akreditovan· osoba. 4. V˝robky (komplexnÌ komponenty), kterÈ sami p¯ispÌvajÌ ke zvyöov·nÌ elektromagnetickÈ odolnosti jin˝ch za¯ÌzenÌ. Pat¯Ì sem zejmÈna p¯epÏùovÈ ochrany datov˝ch a telemetrick˝ch sÌtÌ, kterÈ jsou sami schopny potlaËovat atmosfÈrickÈ a provoznÌ p¯epÏtÌ a p¯itom jako pasivnÌ prvky û·dnÈ elektromagnetickÈ ruöenÌ nep˘sobÌ. Tyto v˝robky sniûujÌ riziko ˙razu el. proudem, riziko v˝buchu (Ex provedenÌ), riziko poökozenÌ (zniËenÌ) za¯ÌzenÌ a riziko poruchy a v˝padku chodu za¯ÌzenÌ a systÈm˘. U jin˝ch za¯ÌzenÌ a systÈm˘ tak mohou p¯ispÏt nejen ke splnÏnÌ poûadavk˘ NV Ë. 169/1997Sb., ale i obecnÏjöÌch poûadavk˘ z·kona 22/1997Sb. a s nÌm souvisejÌcÌch jin˝ch na¯ÌzenÌ vl·dy. VyhovujÌ p¯Ìsluön˝m harmonizovan˝m norm·m a jsou zkouöeny normalizovanou r·zovou napÏùovou (zpravidla 1,2/50µs) a proudovou (zpravidla 8/20µs) vlnou.

POZN¡MKY

54

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

16. OMYLY PÿI PROJEKTOV¡NÕ A SPECIFIKACI Ex ZAÿÕZENÕ

16. NEJ»ASTÃJäÕ OMYLY PÿI PROJEKTOV¡NÕ A SPECIFIKACI NEV›BUäN›CH ELEKTRICK›CH ZAÿÕZENÕ Motto: Vy projektujete, my konstruujeme a vyr·bÌme! 16.1 ⁄vod Tato kapitola rozhodnÏ nenÌ namÌ¯ena proti samotn˝m projektant˘m. Naopak, firma GENERI, s.r.o., jakoûto v˝robce a dodavatel elektrick˝ch za¯ÌzenÌ, m· eminentnÌ z·jem na zkvalitnÏnÌ a prohloubenÌ spolupr·ce se vöemi projekËnÌmi organizacemi a samostatn˝mi projektanty. VÏ¯Ìme, ûe po p¯eËtenÌ n·sledujÌcÌch informacÌ, navz·jem p¯edejdeme mnoh˝m nedorozumÏnÌm a p¯ispÏjeme k zefektivnÏnÌ Ëinnosti vöech z˙ËastnÏn˝ch stran. 16.2 Projektant se st·v· konstruktÈrem nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ P¯Ìklady öpatnÏ vy¯eöen˝ch ˙loh: ï ⁄loha: V prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par je nutno umÌstit nap¯. pojistku se svorkovnicÌ. ChybnÈ ¯eöenÌ: Projektant umÌstÌ standardnÏ vyr·bÏnou pojistku do nev˝buönÈ svorkovnicovÈ sk¯ÌnÏ v provedenÌ EEx e II T6. Anal˝za: Do sk¯ÌnÌ v provedenÌ EEx e II T6 lze principi·lnÏ umÌstit pouze elektrickÈ prvky speci·lnÏ konstruovanÈ do tÏchto typ˘ nev˝buön˝ch z·vÏr˘ a schv·lenÈ autorizovanou osobou ñ viz. 10.5.4. ï ⁄loha: V prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par je nutno umÌstit n·vaznÈ za¯ÌzenÌ, nap¯. jiskrovÏ bezpeËnÈ relÈ. ChybnÈ ¯eöenÌ: Projektant umÌstÌ jiskrovÏ bezpeËnÈ relÈ do nev˝buönÈ sk¯ÌnÏ v provedenÌ EEx e II . Anal˝za: N·vaznÈ za¯ÌzenÌ (jeho nev˝buönÈ provedenÌ je oznaËeno vûdy v hranat˝ch z·vork·ch, nap¯. [EEx ia] IIC ) nelze samostatnÏ provozovat v prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu. Toto za¯ÌzenÌ je nutno opat¯it dalöÌm typem ochrany. Do sk¯ÌnÌ v provedenÌ EEx e II lze principi·lnÏ umÌstit pouze elektrickÈ prvky speci·lnÏ konstruovanÈ do tÏchto typ˘ nev˝buön˝ch z·vÏr˘ (viz. p¯edchozÌ ˙loha), coû jiskrovÏ bezpeËnÈ relÈ nenÌ. Spr·vn˝m ¯eöenÌm je umÌstÏnÌ JB relÈ do pevnÈho z·vÏru EEx Ñdì, avöak je zde nutno respektovat zvl·ötnosti spojenÈ s jiskrovÏ bezpeËn˝mi obvody ñ viz. 10.5.6. ï ⁄loha: V prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch l·tek je nutno umÌstit konstrukËnÏ jednoduch· ovl·dacÌ a spojovacÌ za¯ÌzenÌ (tlaËÌtka, svorkovnicovÈ sk¯ÌnÏ, p¯epÌnaËe). ChybnÈ ¯eöenÌ: Projektant umÌstÌ do prostoru bez nebezpeËÌ v˝buchu n·vaznÈ za¯ÌzenÌ (nap¯. jiskrovÏ bezpeËnÈ relÈ) a z nÏho p¯iv·dÌ jiskrovÏ bezpeËn˝ sign·l do prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu na tato konstrukËnÏ jednoduch· ovl·dacÌ a spojovacÌ za¯ÌzenÌ. Tato za¯ÌzenÌ jiû mohou b˝t konstruov·na z hlediska jiskrovÈ bezpeËnosti jako jednoduch· za¯ÌzenÌ a b˝vajÌ Ëasto mnohem levnÏjöÌ neû nev˝buön· v provedenÌ EEx Ñeì nebo EEx Ñdì. Anal˝za: Projektant Ëasto nerespektuje poûadavky kladenÈ na jiskrovÏ bezpeËnÈ systÈmy ñ viz. 10.5.6.2, jejichû uplatnÏnÌ ve svÈm d˘sledku celÈ ¯eöenÌ v˘Ëi standardnÌmu (s pouûitÌm nev˝buön˝ch za¯ÌzenÌ v provedenÌ EEx Ñe" nebo EEx Ñd" ) zkomplikuje a prodraûÌ. RozdÌl mezi standardnÌm ¯eöenÌm a ¯eöenÌm na b·zi jiskrovÈ bezpeËnosti tedy nevypl˝v· z prostÈho souËtu cen jednotliv˝ch el. za¯ÌzenÌ. POZOR! KonstruktÈr systÈmu (projektant) odpovÌdajÌcÌ za jeho jiskrovou bezpeËnost bude dle novÈ p¯ipravovanÈ »SN EN 50 039 povinen pÌsemnÏ doloûit, ûe jsou splnÏny vöechny poûadavky na jiskrovou bezpeËnost systÈmu, jak je uvedeno v 10.5.6.2. ï ⁄loha: V prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch l·tek je nutno navz·jem spojit nÏkolik kabel˘. »·st z nich z·roveÚ nap·jÌ mÌstnÌ ovl·dacÌ a signalizaËnÌ za¯ÌzenÌ, zbytek kabel˘ pokraËuje do dalöÌch technologick˝ch za¯ÌzenÌ. ChybnÈ ¯eöenÌ: Projektant na z·kladÏ v˝bÏru z katalogu v˝robce el. za¯ÌzenÌ umÌstÌ do prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu nev˝buönou svorkovnicovou sk¯ÌÚ, vedle nÌ dvojtlaËÌtko se dvÏma sign·lkami spojenÈ dalöÌm kabelem s nev˝buön˝m p¯epÌnaËem ovl·dacÌch obvod˘. Anal˝za: Mnohem jednoduööÌ a efektivnÏjöÌ ¯eöenÌ je vyrobit nev˝buönou svorkovnicovou sk¯ÌÚ, dvojtlaËÌtko se dvÏma sign·lkami a p¯epÌnaË jako jedno nev˝buönÈ el. za¯ÌzenÌ. Dojde tÌm nejen k ˙spo¯e ceny za nev˝buön˝ materi·l, ale i k ˙spo¯e kabel˘ a vlastnÌch mont·ûnÌch pracÌ. V˝robce el. za¯ÌzenÌ Ëasto z pochopiteln˝ch d˘vod˘ nenÌ schopen uvÈst ve svÈm katalogu vöechny nabÌzenÈ varianty, neboù spoustu z nich vyr·bÌ na zak·zku. ï ⁄loha: V prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu plyn˘ a par je nutno umÌstit Ex rozv·dÏË. ChybnÈ ¯eöenÌ: V r·mci ˙spory jednÈ ûÌly v p¯ÌvodnÌm (nap·jecÌm) kabelu je p¯echod sÌtÏ TN-C na TN-S realizov·n aû v Ex rozv·dÏËi. Anal˝za: Dle »SN EN 60 079-14 je nutno v prostorech s nebezpeËÌm v˝buchu plyn˘ a par u sÌtÌ TN pouûÌvat pouze typ TN-S. Z tohoto d˘vodu musÌ b˝t Ex rozv·dÏË jiû nap·jen ze sÌtÏ TN-S. Z v˝öe uveden˝ch p¯Ìklad˘ z praxe je z¯ejmÈ, ûe je vûdy pro vöechny strany (projektanta, v˝robce nev. za¯ÌzenÌ, mont·ûnÌ firmu, investora a provozovatele) efektivnÏjöÌ, zkoordinovat Ëinnost mezi projektantem a v˝robcem nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ. DoporuËujeme, aby se v tomto smyslu projektanti jakoûto zpravidla rozhodujÌcÌ ¯eöitelÈ zadan˝ch ˙loh, drûeli tÏchto hlavnÌch z·sad: ï I zd·nlivÏ jednoduch˝ konstrukËnÌ z·sah do nev˝buönÈho za¯ÌzenÌ m˘ûe vytvo¯it komplikovan˝ problÈm. V tomto p¯ÌpadÏ je v˝hodnÈ, nechat si navrhovanÈ ¯eöenÌ potvrdit v˝robcem nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ. ï Katalog dodavatele nev˝buönÈho el. za¯ÌzenÌ pouûÌvejte hlavnÏ jako z·kladnÌ orientaËnÌ materi·l. SloûitÏjöÌ problÈmy ¯eöte formou popt·vky u dodavatele. ï P¯i projektov·nÌ za¯ÌzenÌ do prostor s nebezpeËÌm v˝buchu je nutno vûdy respektovat specifickÈ za¯izovacÌ p¯edpisy ñ viz Ël. 2. 03/2001


55

16. OMYLY PÿI PROJEKTOV¡NÕ A SPECIFIKACI Ex ZAÿÕZENÕ 16.3 UrËov·nÌ stupÚ˘ vnÏjöÌch vliv˘ a oznaËov·nÌ nebezpeËn˝ch prostor (shrnutÌ z p¯edchozÌch kapitol)

StupeÚ BE3N2 (»SN 33 2000-3, »SN 33 2000-5-51): PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU HOÿLAV›CH PLYNŸ A PAR dle »SN EN 60 079-10 KonkrÈtnÌ ˙daj Z”NA 2, 1, 0 T1 aû T6 IIA, IIB, IIC pouze pokud je v jinÈm rozsahu neû (-20 aû +40∞C) nap¯. p¯Ìtomnost agresivnÌch l·tek

N·zev za¯azenÌ nebezpeËnÈho prostoru teplotnÌ t¯Ìda plyn˘ a par skupina v˝buönosti plynu teplota okolÌ ostatnÌ vnÏjöÌ vlivy

ï P¯Ìklad ˙plnÈho oznaËenÌ prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch plyn˘ a par z hlediska v˝bÏru el. za¯ÌzenÌ do tÏchto prostor: BE3N2: Z”NA 1, IIB, T4, TokolÌ = (- 29 aû +40) ∞C

StupeÚ BE3N1 (»SN 33 2000-3, »SN 33 2000-5-51): PROSTÿEDÕ S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU HOÿLAV›CH PRACHŸ NEBO VL¡KEN dle »SN EN 50 281-1-2 KonkrÈtnÌ ˙daj Z”NA 20, 21, 20 max. dovolen· teplota za¯ÌzenÌ < teplotnÌ t¯Ìda v˝robku (viz limitnÌ teploty ho¯lav˝ch l·tek) pouze v jinÈm rozsahu neû (-20 aû +40) ∞C nap¯. silnÈ vibrace

N·zev za¯azenÌ prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu ï teplota vznÌcenÌ prachovÈ disperze ï teplota vznÌcenÌ danÈ vrstvy prachu teplota okolÌ ostatnÌ vnÏjöÌ vlivy

ï P¯Ìklad ˙plnÈho oznaËenÌ prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu ho¯lav˝ch prach˘ z hlediska v˝bÏru el. za¯ÌzenÌ do tÏchto prostor: BE3N1: Z”NA 22, T5mm = 350 ∞C VypoËÌtan· hodnota z teploty vznÌcenÌ

nebo

Dan· hodnota

Z”NA 22, max. dovolen· teplota za¯ÌzenÌ T 275∞C

StupeÚ BE3N3 (»SN 33 2000-3, »SN 33 2000-5-51): PROSTÿEDÕ S NEBEZPE»ÕM NEBO V›BUCHU V›BUäNIN dle »SN 33 2340 KonkrÈtnÌ ˙daj V1, V2, V3

N·zev za¯azenÌ prost¯edÌ s nebezpeËÌm v˝buchu ï teplota vzbuchu nebo rozkladu v˝buöniny -50 ∞C < < max. teplota povrchu za¯ÌzenÌ ï max. teplota povrchu za¯ÌzenÌ ≤ 160 ∞C teplota okolÌ

poûadovan· max. dovolen· teplota za¯ÌzenÌ < teplotnÌ t¯Ìda v˝robku (teplota povrchu za¯ÌzenÌ) udan· v˝robcem DOPORU»UJE SE UV…ST VéDY nap¯. zvl·öù nebezpeËnÈ prostory z hlediska ˙razu el. proudem, Ö


ï P¯Ìklad ˙plnÈho oznaËenÌ prost¯edÌ s nebezpeËÌm v˝buchu v˝buönin z hlediska v˝bÏru el. za¯ÌzenÌ do tohoto prost¯edÌ: BE3N3: V3, max. dov. teplota za¯ÌzenÌ ≤ 110 ∞C, TokolÌ : (-15 aû +35) ∞C VypoËÌtan· hodnota z teploty vzbuchu

nebo

Dan· hodnota

V3, TokolÌ: (-15 aû +35)∞C, teplota vzbuchu = 160 ∞C

56

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

16. OMYLY PÿI PROJEKTOV¡NÕ A SPECIFIKACI Ex ZAÿÕZENÕ

StupeÚ AB (»SN 33 2000-3): UR»OV¡NÕ VENKOVNÕ OKOLNÕ TEPLOTY P¯i urËov·nÌ okolnÌ teploty se vych·zÌ z tÏchto norem: ï

»SN IEC 721-2-1 - Klasifikace podmÌnek prost¯edÌ, Ë·st 2: PodmÌnky vyskytujÌcÌ se v p¯ÌrodÏ. Teplota a vlhkost vzduchu. Dle tÈto normy se »R a SR nach·zÌ v mÌrnÈm typu klimatu (WT) a v ˙zkÈ skupinÏ typ˘ klimatu. D·le uvedenÈ tabulky uv·dÏjÌ typy klimatu vyj·d¯enÈ jako statisticky definovanÈ typy venkovnÌho klimatu. Pro srovn·nÌ zde uv·dÌme 2 typy klimatu - chladnÈ a mÌrnÈ.

Typ klimatu

ChladnÈ (CT) MÌrnÈ (WT)

Typ klimatu

ChladnÈ (CT) MÌrnÈ (WT)

Typ klimatu ChladnÈ (CT) MÌrnÈ (WT)

St¯ednÌ hodnoty roËnÌch extrÈm˘ dennÌch pr˘mÏr˘ teploty NejniûöÌ teplota ∞C -29 -15

NejvyööÌ teplota ∞C +29 +15

St¯ednÌ hodnoty roËnÌch extrÈm˘ namÏ¯en˝ch hodnot teploty

NejniûöÌ teplota ∞C -33 -20

NejvyööÌ teplota ∞C +34 +35

AbsolutnÌ extrÈmy namÏ¯en˝ch hodnot teploty NejniûöÌ teplota ∞C NejvyööÌ teplota ∞C -45 +40 -30 +40

PravdÏpodobnost, ûe v˝robek bude obËas kr·tkodobÏ (po nÏkolik hodin) vystaven p˘sobenÌ teploty leûÌcÌ mimo uveden˝ rozsah je pomÏrnÏ velk· (asi 5%). Pokud vöak je k vyrovn·nÌ teploty v˝robku a okolnÌho vzduchu zapot¯ebÌ delöÌ doba, nenÌ pravdÏpodobnÈ, ûe tato kr·tk· obdobÌ p˘sobenÌ n·roËnÏjöÌch teplotnÌch podmÌnek budou mÌt na v˝robek v˝znamn˝ vliv.

Pokud v˝robek b˝v· vystaven vlivu volnÈ atmosfÈry pouze kr·tkodobÏ, pravdÏpodobnost p˘sobenÌ extrÈmnÏjöÌch hodnot teploty vzduchu leûÌcÌ mimo uveden˝ rozsah je mal·. U v˝robku po nÏkolik let trvale umÌstÏnÈho na volnÈ atmosfÈ¯e lze oËek·vat, ûe bude doËasnÏ vystaven p˘sobenÌ extrÈmnÏjöÌch hodnot teploty vzduchu leûÌcÌ mimo uveden˝ rozsah. NejniûöÌ roËnÌ hodnota teploty se obvykle vyskytuje po dobu asi 10h (relativnÌ Ëetnost v˝skytu asi 0,1%) v roce, zatÌmco doba v˝skytu nejvyööÌ roËnÌ hodnoty teploty je asi 5h (rel. Ëetnost v˝skytu asi 0,05%).

AbsolutnÌ extrÈmy namÏ¯en˝ch hodnot teploty, kterÈ se vyskytujÌ jen v˝jimeËnÏ a kr·tkodobÏ, se uvaûujÌ ve zvl·ötnÌch p¯Ìpadech, nap¯. pro spr·vnou funkci telekomunikaËnÌch za¯ÌzenÌ v nejn·roËnÏjöÌch podmÌnk·ch.

ï

»SN EN 60 721-3-4 - Klasifikace podmÌnek prost¯edÌ - »·st 3: Klasifikace skupin parametr˘ prost¯edÌ a jejich stupÚ˘ p¯Ìsnosti - OddÌl 4: Stacion·rnÌ pouûitÌ na mÌstech nechr·nÏn˝ch proti povÏtrnostnÌm vliv˘m. Tato norma se mimo jinÈ zab˝v· klimatick˝mi podmÌnkami. Pro nÏ potom definuje öest t¯Ìd. Pro »R a SR p¯ich·zÌ v ˙vahu t¯Ìda 4K1 definovan· takto: T¯Ìda 4K1 zahrnuje mÌsta, kter· nejsou chr·nÏna proti povÏtrnostnÌm vliv˘m a jsou p¯Ìmo vystavena p˘sobenÌ ˙zkÈ skupiny typ˘ klimatu (viz IEC 721-2-1) omezenÈ pouze pro mÌrnÈ klima. V tabulce ud·vajÌcÌ klasifikaci klimatick˝ch podmÌnek je pro t¯Ìdu 4K1 uvedena nÌzk· teplota vzduchu: - 20∞C a vysok· teplota vzduchu: +35∞C. To je v souladu s tabulkou ÑSt¯ednÌ hodnoty roËnÌch extrÈm˘ namÏ¯en˝ch hodnot teploty pro mÌrnÈ klima" v »SN IEC 721-2-1.

ï

»SN 33 2000-3 - Elektrick· za¯ÌzenÌ - »·st 3: StanovenÌ z·kladnÌch charakteristik. Tato norma se mimo jinÈ zab˝v· t¯ÌdÏnÌm a oznaËov·nÌm vnÏjöÌch vliv˘, kterÈ je t¯eba urËit p¯i navrhov·nÌ a volbÏ elektrick˝ch za¯ÌzenÌ. TeplotnÌ rozsah t¯Ìdy klimatick˝ch podmÌnek 4K1 (-20∞C aû +35∞C) dle »SN EN 60 721-3-4 je zahrnut pod vnÏjöÌ vlivy popisujÌcÌ atmosfÈrickÈ podmÌnky v okolÌ oznaËenÈ jako AB3 s teplotnÌm rozsahem od -25∞C do +5∞C a AB4 s teplotnÌm rozsahem od -5∞C do +40∞C. Pokud tedy neuvaûujeme tepelnÈ p˘sobenÌ ostatnÌch za¯ÌzenÌ instalovan˝ch v okolÌ uvaûovanÈho el. za¯ÌzenÌ umÌstÏnÈho ve venkovnÌm prost¯edÌ, m˘ûeme p¯edepsat atmosfÈrickÈ podmÌnky se stupni vnÏjöÌho vlivu AB3, AB4. Poûadavek na teplotu okolÌ od -25∞C do +40∞C pro mÌrnÈ klima se n·m vöak jevÌ jako zbyteËnÏ nadsazen˝ vzhledem k teplotnÌmu rozsahu t¯Ìdy klimatick˝ch podmÌnek 4K1 od -20∞C do +35∞C. Nev˝buön· el. za¯ÌzenÌ se dle »SN EN 50 014 standardnÏ konstruujÌ pro okolnÌ teploty v rozsahu od -20∞C do +40∞C. Pokud je moûno nev. el. za¯ÌzenÌ provozovat v jinÈm rozsahu teplot, musÌ b˝t tento ˙daj uveden v pr˘vodnÌ technickÈ dokumentaci v˝robku. Na firemnÌm ötÌtku by pak mÏl b˝t tento nestandardnÌ rozsah okolnÌ teploty buÔ p¯Ìmo uveden nebo musÌ b˝t za ËÌslem certifik·tu za¯ÌzenÌ pÌsmeno X. Poûadavek na nestandardnÌ okolnÌ teplotu pro provoz nev. el. za¯ÌzenÌ ( tj. mimo rozsah od -20∞C do +40∞C ) vÏtöinou zp˘sobuje jejich v˝robc˘m znaËnÈ komplikace. Na materi·ly nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ jsou totiû kladeny mnohem n·roËnÏjöÌ technickÈ poûadavky neû na materi·ly bÏûnÏ vyr·bÏn˝ch el. za¯ÌzenÌ do prostor bez nebezpeËÌ v˝buchu a v nÏkter˝ch p¯Ìpadech se to m˘ûe negativnÏ promÌtnout do cen a dodacÌch termÌn˘.

03/2001


57

16. OMYLY PÿI PROJEKTOV¡NÕ A SPECIFIKACI Ex ZAÿÕZENÕ Pozn.: U nÏkter˝ch el. za¯ÌzenÌ do prostor bez nebezpeËÌ v˝buchu, nap¯. rozv·dÏËe nn, je jiû p¯Ìmo v jejich konstrukËnÌ normÏ (»SN EN 60 439-1) stanovena teplota okolnÌho vzduchu pro venkovnÌ provedenÌ v rozsahu od -25 ∞C do +40 ∞C pro mÌrnÈ klima, coû je v souladu se stupni vnÏjöÌho vlivu AB3, AB4. NÏkterÈ zahraniËnÌ spoleËnosti p¯edepisujÌ okolnÌ teploty pro provoz elektrick˝ch za¯ÌzenÌ Ëasto od -29 ∞C p¯esto, ûe se jedn· o instalaci el. za¯ÌzenÌ v »R nebo SR. Tento poûadavek pravdÏpodobnÏ vypl˝v· z toho, ûe standardnÏ dod·vajÌ za¯ÌzenÌ do zemÌ s chladn˝m typem klimatu nebo do tzv. st¯ednÌ skupiny typu klimatu (zemÏ s klimatem WT + CT) a hodnotu -29 ∞C p¯ejÌmajÌ z tabulky ÑSt¯ednÌ hodnoty roËnÌch extrÈm˘ dennÌch pr˘mÏr˘ teploty pro chladnÈ klima" dle »SN IEC 721-2-1. Pozn·mka: Poûadavek na okolnÌ teploty od -29 ∞C se takÈ objevuje i u nÏkter˝ch tuzemsk˝ch provozovatel˘ a projektant˘. 16.4 Technick· specifikace pro objedn·vku nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ

JE POéADOV¡NA DOD¡VKA IDENTICK…HO ZAÿÕZENÕ (V›ROBCE GENERI), KTER… JE JIé UMÕSTÃNO V PROVOZU: Z firemnÌho ötÌtku zjistÌme tyto dva ˙daje: ï Typ v˝robku ï V˝robnÌ ËÌslo (No.:) P¯Ìklady spr·vnÈ specifikace: ï Ovl·dacÌ sk¯ÌÚ typu X.SA0 vyroben· identicky jako No.: 1234 ï Ovl·dacÌ sk¯ÌÚ typu X.SA0 vyroben· jako No.: 1234 pouze s jednou v˝vodkou zdola pro kabel CYKY 12Cx1,5 OBJEDN¡VKA Ex ZAÿÕZENÕ V OSTATNÕCH PÿÕPADECH: ï OznaËenÌ prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu nutnÈ pro v˝bÏr el. za¯ÌzenÌ (viz. 16.3). ï DalöÌ parametry vypl˝vajÌcÌ z poûadavk˘ na specifikaci pro objedn·vku, kterÈ jsou pro danÈ typy za¯ÌzenÌ uvedeny v katalogu, nap¯. elektrickÈ parametry, poËet a pr˘mÏry vstupujÌcÌch kabel˘, liniov· schÈmata, projekËnÌ oznaËenÌ, rozloûenÌ ovl·dacÌch prvk˘, Ö P¯Ìklady chybn˝ch specifikacÌ: ï Chybn· specifikace: ZÛna 1, IIB, T3, nev˝buön· ovl·dacÌ sk¯ÌÚ typu X.SA1. Anal˝za: U nev˝buönÈ ovl·dacÌ sk¯ÌnÏ typu X.SA1 chybÌ up¯esÚujÌcÌ parametry vypl˝vajÌcÌ z poûadavk˘ na specifikaci pro objedn·vku, kterÈ jsou uvedeny v katalogu. V tomto p¯ÌpadÏ se konkrÈtnÏ jedn· o schÈma zapojenÌ (m˘ûe b˝t i liniovÈ), jmenovitÈ napÏtÌ, spÌnacÌ tabulky p¯epÌnaË˘, barvy sign·lek a ovl·dacÌch prvk˘, vstupujÌcÌ kabely a p¯ÌpadnÈ schÈmatickÈ rozloûenÌ prvk˘ a v˝vodek na p¯Ìstroji. NÏkterÈ mÈnÏ sloûitÈ p¯Ìstroje, nap¯. 1-pÛlov˝ vypÌnaË polyesterov˝ s jednou v˝vodkou zdola pro kabel o pr˘mÏru 6 - 12 mm, lze jednoduöe specifikovat v˝bÏrem konkrÈtnÌ varianty dle katalogu: X72SA1 var. 027. ï Chybn· specifikace: Nev˝buön˝ rozv·dÏË s n·plnÌ a v˝vodkami dle p¯iloûenÈho schÈmatu. Anal˝za: ChybÌ oznaËenÌ prostoru s nebezpeËÌm v˝buchu nutnÈ pro v˝bÏr el. za¯ÌzenÌ. V p¯ÌpadÏ, ûe se jedn· o zÛnu 2, IIB, je moûno pouûÌt levnÏjöÌ provedenÌ rozv·dÏËe, nap¯. rozv·dÏË s takzvan˝m p¯Ìm˝m vstupem do pevnÈho z·vÏru (viz 10.5.3) nebo s tzv. plochou sp·rou sk¯ÌÚ - vÌko.

16.5 Z·vÏr

Firma GENERI, s.r.o. m· jiû dlouholetÈ zkuöenosti nejen jako pouh˝ v˝robce a dodavatel nev˝buön˝ch el. za¯ÌzenÌ, ale v r·mci problematiky nebezpeËÌ v˝buchu ho¯lav˝ch l·tek a p¯Ìpadn˝ch dalöÌch vnÏjöÌch vliv˘ nabÌzÌ komplexnÌ ¯eöenÌ.

58

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

17. NEELEKTRICK¡ ZAÿÕZENÕ

17. NEELEKTRICK¡ ZAÿÕZENÕ V PROSTORECH S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU. CÌlem tÈto kapitoly je upozornit na dalöÌ moûnÈ zdroje iniciace, na nÏû se v praxi nÏkdy zapomÌn·. Poûadavky na ochrann· opat¯enÌ jsou pak blÌûe uvedeny v »SN EN 1127-1 a v »SN EN 60 079-14:1999 v kapitole 6. Problematika bezpeËnosti strojnÌch za¯ÌzenÌ v prostorech s nebezpeËÌm v˝buchu jiû byla v r·mci evropsk˝ch norem zpracov·na. Jejich vyd·nÌ v »R se vöak teprve p¯ipravuje: pr EN 13 463-1 ñ Neelektrick· za¯ÌzenÌ pro prostory s nebezpeËÌm v˝buchu. »·st 1: Z·kladnÌ metodologie a poûadavky pr EN 13 463-5 ñ Neelektrick· za¯ÌzenÌ pro prostory s nebezpeËÌm v˝buchu. »·st 5: Ochrana bezpeËnou konstrukcÌ P¯i posuzov·nÌ bezpeËnÈho pouûitÌ neelektrick˝ch za¯ÌzenÌ ve v˝buön˝ch prostorech je nutno vzÌt v ˙vahu vöechny zp˘soby iniciace ho¯lav˝ch l·tek - viz Ël. 9.1. NebezpeËÌ tedy mohou p¯edstavovat: HorkÈ povrchy Stacion·rnÌ za¯ÌzenÌ: ï Radi·tory; ï Suö·rny; ï Oh¯ÌvacÌ trubky, atd. POZOR! V nÏkter˝ch provozech lze spat¯it tepelnÏ zaizolovan· hork· potrubÌ proch·zejÌcÌ prostorami s nebezpeËÌm v˝buchu. V tÏchto p¯Ìpadech je nutno vûdy uvaûovat, ûe se v˝buön· atmosfÈra m˘ûe dostat aû k povrchu horkÈho potrubÌ a nikoliv pouze k povrchu tepelnÈ izolace! Pohybliv· za¯ÌzenÌ: ï T¯ecÌ spojky a mechanickÈ brzdy; ï Pouzdra pohybliv˝ch Ë·stÌ, loûiska; ï Pr˘chozÌ h¯Ìdele, atd. POZOR! Zv˝öenÌ teploty m˘ûe zp˘sobovat nedostateËnÈ maz·nÌ a vniknutÌ neû·doucÌch cizÌch Ë·stic (kromÏ zv˝öenÈho t¯enÌ mohou zp˘sobit i vyosenÌ). MusÌ b˝t takÈ uvaûov·n vzr˘st teploty zp˘soben˝ chemick˝mi reakcemi (nap¯. u mazacÌch prost¯edk˘ a ËisticÌch rozpouötÏdel). Plameny a horkÈ plyny (vËetnÏ hork˝ch Ë·stic) ï SpalovacÌ pece; ï Sva¯ov·nÌ (sv·rovÈ housenky) a ¯ez·nÌ; ï Za¯ÌzenÌ s uzav¯en˝m plamenem (nap¯. speci·lnÌ oh¯ÌvaËe), atd. POZOR! Plameny jsou spojeny se spalovacÌmi reakcemi p¯i teplot·ch vyööÌch nez 1000∞C. Plameny, dokonce i malÈ plamÌnky, pat¯Ì mezi nej˙ËinnÏjöÌ zdroje iniciace! Mechanicky vznikajÌcÌ jiskry ï AbrazivnÌ procesy (nap¯. brouöenÌ); ï StrojnÌ zpracov·nÌ (vrt·nÌ, ...); ï VniknutÌ cizÌch materi·l˘ do za¯ÌzenÌ (nap¯. kameny, kovovÈ p¯ÌmÏsi); ï T¯enÌ mezi podobn˝mi ûelezn˝mi kovy a urËit˝mi keramick˝mi materi·ly; ï SilnÈ n·razy (200J) tvrzenÈ oceli na velmi tvrd˝ kov; ï LehkÈ n·razy (1J) libovolnÈho materi·lu na zrezivÏlou ocel, pokud v mÌstÏ ˙deru jsou p¯Ìtomny stopy hlinÌku nebo horËÌku. POZOR! Dokonce i n·¯adÌ vyvol·vajÌcÌ ˙dery, vyrobenÈ z tzv. nejisk¯iv˝ch materi·l˘ (mÏÔ, monel, beryliov· bronz apod.) mohou zp˘sobit jiskry. P˘sobenÌ procesu iniciace je z d˘vodu ˙derem uvolnÏnÈ aluminio-termickÈ reakce (oxid ûeleza / hlinÌk). LehkÈ kovy jako je titan a zirkon mohou takÈ p¯i n·razu nebo t¯enÌ s dostateËnÏ tvrd˝m materi·lem vytv·¯et ûhavÈ jiskry a to i v p¯ÌpadÏ, kdy se nevyskytuje koroze. RozptylovÈ elektrickÈ proudy a katodov· ochrana proti korozi RozptylovÈ el. proudy mohou protÈkat v elektricky vodiv˝ch p¯edmÏtech jako: ï ZpÏtnÈ proudy v za¯ÌzenÌch pro v˝robu energie (v blÌzkosti ûeleznic, sva¯ovacÌch systÈm˘, ...); ï N·sledek zemnÌho zkratu; ï V˝sledek magnetickÈ indukce; ï N·sledek ˙deru blesku. POZOR! Jsou-li p¯edmÏty, schopnÈ vÈst rozptylovÈ proudy provoznÏ spojov·ny, rozpojov·ny nebo p¯emosùov·ny, mohou vzniklÈ 03/2001


59

17. NEELEKTRICK¡ ZAÿÕZENÕ

jiskry zap·lit v˝buönou atmosfÈru. Iniciace je moûn· i od oteplenÌ proudovodn˝ch cest. P¯i pouûitÌ katodickÈ ochrany nap·jenÈ cizÌm proudem je rovnÏû nutno poËÌtat s uveden˝m nebezpeËÌm iniciace. Statick· elekt¯ina ï NabitÈ izolovanÈ vodivÈ Ë·sti - z·palnÈ jiskry; ï NabitÈ Ë·sti vyrobenÈ z nevodiv˝ch materi·l˘, vÏtöinou z plastu - trsov˝ v˝boj; ï V˝sledkem procesu oddÏlov·nÌ, kterÈ se ˙ËastnÌ minim·lnÏ jedna nabÌjiteln· l·tka, m˘ûe vzniknout z·paln˝ v˝boj statickÈ elekt¯iny. NabitÈ Ë·sti vyrobenÈ z nevodiv˝ch materi·l˘ s rychle probÌhajÌcÌmi oddÏlovacÌmi postupy, nap¯. pr˘bÏh fÛlie p¯es v·leËky, hnacÌ ¯emeny - plaziv˝ v˝boj; ï Kombinace vodiv˝ch a nevodiv˝ch materi·l˘ - plaziv˝ v˝boj; ï Vznik kuûelovÈho v˝boje u sypkÈho materi·lu na hromadÏ a ve zvÌ¯enÈm stavu. POZOR! TrsovÈ v˝boje mohou vznÌtit tÈmÏ¯ vöechny druhy v˝buönÈ atmosfÈry plyn˘ a par. Jiskry, plazivÈ v˝boje, kuûelovÈ v˝boje a v˝boje z mraku mohou podle vybÌjenÈ energie iniciovat vöechny druhy v˝buön˝ch atmosfÈr. Pozn.: Elektrostatikou se podrobnÏji zab˝v· Ël. 18. ⁄der blesku ï Dojde vûdy ke vznÌcenÌ v˝buönÈ atmosfÈry; ï Moûnost iniciace i oteplenÌm bleskosvodu; ï ZnaËn˝ tok proudu m˘ûe vyvolat jiskry i ve velk˝ch vzd·lenostech od mÌsta ˙deru; ï Indukce vysokÈho napÏtÌ u za¯ÌzenÌ, ochrann˝ch systÈm˘ a souË·stÌ i bez ˙deru blesku. VysokofrekvenËnÌ elektromagnetickÈ vlny Zdroje vysokofrekvenËnÌho z·¯enÌ: ï RozhlasovÈ vysÌlaËe; ï Pr˘myslovÈ a lÈka¯skÈ HF gener·tory pro suöenÌ, oh¯ev, kalenÌ, sva¯ov·nÌ, ¯ez·nÌ, vytvrzov·nÌ, atd. Zp˘soby iniciace: ï VodivÈ Ë·sti umÌstÏnÈ v poli vyza¯ov·nÌ plnÌ funkci p¯ijÌmacÌ antÈny s moûnostÌ iniciace nap¯.: - rozûhavenÌm tenk˝ch dr·t˘, - jisk¯enÌm p¯i jejich spojenÌ Ëi rozpojenÌ. ï NevodivÈ Ë·sti umÌstÏnÈ v blÌzkosti silnÈho pole HF gener·toru. ElektromagnetickÈ vlny v optickÈm spektru Zdroje optickÈho z·¯enÌ: ï Slunce; ï Lasery. Iniciace absorpcÌ v˝buön˝mi atmosfÈrami nebo pevn˝mi povrchy: ï SluneËnÌ z·¯enÌ je zdrojem iniciace zejmÈna, je-li opticky usmÏrnÏno nap¯. proch·zÌ-li p¯es naplnÏnou l·hev nebo dopad·-li na vydutÈ zrcadlo; ï Energie laseru je nÏkdy tak velk·, ûe je zdrojem iniciace i opticky neusmÏrnÏn˝m paprskem, zejmÈna dopadne-li na povrch pevnÈho tÏlesa nebo kdyû je absorbov·n prachov˝mi Ë·sticemi v atmosfÈ¯e nebo na öpinav˝ch pr˘hledov˝ch Ë·stech. IonizujÌcÌ z·¯enÌ Zdroje ionizujÌcÌho z·¯enÌ: ï Roentgenovy trubice; ï UV z·¯ice; ï Lasery; ï JadernÈ urychlovaËe nebo reaktory; ï RadioaktivnÌ l·tky, atd. Zp˘soby iniciace: ï AbsorpcÌ v˝buön˝mi atmosfÈrami (zejmÈna prachov˝mi); ï Vnit¯nÌ absorpcÌ radiaËnÌ energie samotnÈho zdroje z·¯enÌ, kterÈ vede ke zv˝öenÌ jeho teploty; ï IonizujÌcÌho z·¯enÌ m˘ûe b˝t p¯ÌËinou chemickÈho rozkladu nebo jin˝ch reakcÌ, kterÈ mohou vÈst k tvorbÏ v˝buönÈ atmosfÈry nap¯. vytvo¯enÌ smÏsi kyslÌku a vodÌku radiol˝zou vody). Ultrazvuk P¯i pouûitÌ ultrazvuku se velk· Ë·st energie akustickÈho mÏniËe absorbuje pevn˝mi l·tkami nebo kapalinami. Uvnit¯ exponovanÈ l·tky vznik· v d˘sledku vnit¯nÌho t¯enÌ k oteplenÌ, kterÈ v extrÈmnÌch p¯Ìpadech m˘ûe zp˘sobit iniciaci. 60

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

17. NEELEKTRICK¡ ZAÿÕZENÕ Adiabatick· komprese a r·zovÈ vlny Adiabatick· komprese: ï OteplenÌ z·visÌ hlavnÏ na tlakovÈm pomÏru, nikoliv vöak na tlakovÈm rozdÌlu; ï V tlakovÈm potrubÌ stlaËenÈho vzduchu a v n·dob·ch spojen˝ch s tÌmto potrubÌm mohou vzniknout v˝buchy jako v˝sledek iniciace stlaËenÌm mazacÌch olejov˝ch mlh; ï P¯i rozbitÌ z·¯ivky se smÏsÌ vodÌku nebo acetylÈnu se vzduchem proudÌcÌ do vakuovanÈ trubice z d˘vodu adiabatickÈ komprese zah¯ejÌ natolik, ûe jsou schopny zp˘sobit iniciaci, i kdyû nejsou p¯ipojeny k elektrickÈ sÌti; ï Za¯ÌzenÌ, ochrannÈ systÈmy a souË·sti obsahujÌcÌ vysoce oxidaËnÌ plyny, nap¯. Ëist˝ kyslÌk, nebo plynnou atmosfÈru s vysokou koncentracÌ kyslÌku, se mohou st·t zdrojem iniciace p¯i p˘sobenÌ adiabatickÈ komprese, r·zov˝ch vln nebo dokonce pouze proudÏnÌm, kdy m˘ûe dojÌt ke vznÌcenÌ mazacÌch prost¯edk˘ tÏsnÏnÌ a konstrukËnÌch materi·l˘. R·zovÈ vlny: ï Jsou generov·ny nap¯. p¯i n·hlÈm uvolnÏnÌ vysokotlak˝ch plyn˘ do potrubÌ; ï P¯i jejich ohnutÌ nebo odrazu na potrubnÌch obloucÌch, z˙ûenÌch, zaslepovacÌch p¯Ìrub·ch, uzav¯en˝ch armatur·ch a podobnÏ vznikajÌ zvl·ötÏ vysokÈ teploty; ï Ve v˝stupnÌch potrubÌch vzduchov˝ch kompresor˘ a v nich nebo za nimi napojen˝ch n·dob·ch m˘ûe vzniknout v˝buch od kompresnÌ iniciace mazacÌho oleje. ExotermickÈ reakce vËetnÏ samovznÌcenÌ prachu ï Reakce pyroforick˝ch (samoz·paln˝ch) l·tek se vzduchem; POZOR! Za urËit˝ch podmÌnek mohou vznikat pyroforickÈ materi·ly, nap¯. p¯i skladov·nÌ sÌry obsahujÌcÌ ropnÈ l·tky nebo drcenÌ lehk˝ch kov˘ v inertnÌ atmosfÈ¯e. ï Alkalick˝ch kov˘ s vodou; ï SamovznÌcenÌ horlav˝ch prach˘; ï Samooh¯ev krmn˝ch smÏsÌ vlivem biologick˝ch proces˘; ï RozloûenÌ organick˝ch peroxid˘ nebo polymeraËnÌ reakce; ï Oxidace (nap¯. samooxidace olejem zneËiötÏnÈ ËistÌcÌ vlny); ï Spont·nnÌ vzplanutÌ l·tek p¯i styku s povrchem katalyz·toru (nap¯. mezi smÏsÌ vodÌku/vzduchu a platiny, svÌtiplyn na platinovÈ Ëerni); ï Spont·nnÌ vzplanutÌ l·tek p¯i styku se vzduchem (nap¯. organickÈ slouËeniny obsahujÌcÌ kovy); ï Spont·nnÌ zhnutÌ na vzduchu (nap¯. pyrit, r˘znÈ kovy ve velmi jemnÈm stavu); ï Spont·nnÌ exotermnÌ reakce za ˙Ëasti siln˝ch okysliËovadel a jinak zvl·ötÏ dob¯e reagujÌcÌch l·tek (nap¯. kyselina dusiËn·, chloreËnany, fluÛr) s ho¯lav˝mi l·tkami; ï ChemickÈ reakce ( nap¯. pyrol˝za nebo biologickÈ procesy vedoucÌ k vytv·¯enÌ v˝buönÈ atmosfÈry); v prudkÈ reakce konstrukËnÌch materi·l˘ s chemik·liemi (nap¯. mÏÔ s acetylÈnem, tÏûkÈ kovy s peroxidem vodÌku); ï PrudkÈ reakce jemnÏ rozpt˝len˝ch l·tek (nap¯. hlinÌk/rez nebo cukr/chloreËnan), jsou-li vystaveny n·razu nebo t¯enÌ.

POZN¡MKY

03/2001


61

18. STATICK¡ ELEKTÿINA

18. ZAÿÕZENÕ V PROSTORECH S NEBEZPE»ÕM V›BUCHU A STATICK¡ ELEKTÿINA Normalizace Dosud platnÈ p¯edpisy zab˝vajÌcÌ se problematikou statickÈ elekt¯iny: »SN 33 2030:1986 - Ochrana p¯ed nebezpeËn˝mi ˙Ëinky statickÈ elekt¯iny; »SN 33 2031:1988 - OvÏ¯ov·nÌ a provoz technologick˝ch za¯ÌzenÌ a letadel s ohledem na nebezpeËnÈ ˙Ëinky statickÈ elekt¯iny; »SN 33 2032:1995 - Za¯ÌzenÌ pro nan·öenÌ n·tÏrov˝ch hmot v elektrickÈm poli; »SN 33 2033:1991 - OznaËov·nÌ materi·lu a v˝robku s ovÏ¯en˝mi elektrostatick˝mi vlastnostmi; »SN 33 2030 z ledna 1986 a »SN 33 2031 ze srpna 1988 budou v blÌzkÈ dobÏ nahrazeny p¯ipravovanou: »SN R044-001 (33 2030) - BezpeËnost strojnÌch za¯ÌzenÌ - N·vod a doporuËenÌ pro vylouËenÌ nebezpeËÌ v d˘sledku statickÈ elekt¯iny. KromÏ tÏchto p¯edpis˘ se problematice elektrostatick˝ch n·boj˘ na z·vÏrech nebo Ë·stech z·vÏru z plastu vÏnujÌ jednotlivÈ konstrukËnÌ normy: »SN EN 50 014, »SN EN 50 303, »SN EN 50 284, »SN EN 50 281-1-1, pr EN 13 463-1.

VöeobecnÏ Pozn.: Na vznik nebezpeËÌ v˝buchu v d˘sledku z·palnÈho v˝boje statickÈ elekt¯iny jiû bylo upozornÏno ve Ël. 17. NebezpeËÌ a problÈmy, kterÈ m˘ûe zp˘sobit statick· elekt¯ina lze shrnout n·sledovnÏ: ï vznÌcenÌ a/nebo v˝buch; ï ˙raz elektrick˝m proudem v kombinaci s dalöÌmi nebezpeËÌmi (nap¯. p·d, zakopnutÌ); ï ˙raz elektrick˝m proudem s n·sledkem poranÏnÌ nebo smrti; ï statick· elekt¯ina navÌc vytv·¯Ì provoznÌ problÈmy bÏhem v˝robnÌch a manipulaËnÌch operacÌ, nap¯. tÌm, ûe se v˝robky vz·jemnÏ slepujÌ nebo p¯itahujÌ prach. Statick· elekt¯ina vznik· p¯i: ï styku nebo oddÏlov·nÌ pevn˝ch materi·l˘, nap¯. p¯i pohybu dopravnÌkovÈho p·su, plastov˝ch film˘, atd. po v·leËcÌch, pohybu osob; ï pr˘toku kapalin nebo pr·ök˘ a vzniku aerosolu; ï indukcÌ, tj. nabÌjenÌ p¯edmÏt˘ v d˘sledku jejich umÌstÏnÌ do elektrickÈho pole. Zb˝vajÌcÌ Ë·st tÈto kapitoly se struËnÏ zab˝v· pouze statickou elekt¯inou v pevn˝ch materi·lech. Statickou elekt¯inou vzniklou v kapalin·ch, v plynech, v prachu a na osob·ch se blÌûe zab˝v· »SN 33 2030:1986, »SN 33 2031:1988 nebo p¯ipravovan· »SN R044-001 (33 2030).

Definice dle p¯ipravovanÈ »SN R044-001 (33 2030) ï Vnit¯nÌ rezistivita: odpor tÏlesa o jednotkovÈ dÈlce a jednotkovÈm pr˘¯ezu; ï Povrchov· rezistivita: odpor mezi dvÏma konci povrchu o jednotkovÈ dÈlce a jednotkovÈ öÌ¯ce; obvykle se vyjad¯uje v Ω/plochu; ï Povrchov˝ odpor: odpor mezi dvÏma paralelnÌmi elektrodami o dÈlce 100 mm, kterÈ se dot˝kajÌ mÏ¯enÈho povrchu a jsou od sebe vzd·leny 10 mm; ï Svodov˝ odpor: odpor mezi elektrodou (obvykle kruhov· o ploöe 20 cm2), kter· se dot˝k· povrchu a zemÌ; Pozn.: Tento odpor z·visÌ na vnit¯nÌ nebo povrchovÈ rezistivitÏ materi·lu a vzd·lenosti mezi zvolen˝m bodem mÏ¯enÌ a zemÌ. ï Vodiv˝ materi·l: vlastnost, popisujÌcÌ materi·l, kter˝ nenÌ schopen hromadit ve vetöÌm mnoûstvÌ elektrostatick˝ n·boj, pokud je spojen se zemÌ a kter˝ m· vnit¯nÌ rezistivitu rovnou nebo menöÌ neû 104 Ωm (pro nÏkterÈ prvky existujÌ zvl·ötnÌ definice, nap¯. vodivÈ hadice); ï Elektrostatick˝ vodiv˝ materi·l: vlastnost, popisujÌcÌ materi·l, kter˝ nenÌ schopen hromadit ve vÏtöÌm mnoûstvÌ elektrostatick˝ n·boj, pokud je spojen se zemÌ; tento materi·l m· vnit¯nÌ rezistivitu vetöÌ neû 104 Ωm, ale menöÌ nebo rovnou neû 109 Ωm nebo povrchovou rezistivitu menöÌ neû 1010 Ωm (nebo povrchov˝ odpor menöÌ neû 109 Ω) mÏ¯enou p¯i okolnÌ teplotÏ a 50 % relativnÌ vlhkosti; ï Nevodiv˝ materi·l: vlastnost, popisujÌcÌ materi·l, kter˝ m· vnit¯nÌ rezistivitu mÏ¯enou p¯i okolnÌ teplotÏ a 50 % relativnÌ vlhkosti vÏtöÌ neû 109 Ωm (mnoho materi·l˘, nap¯. polymery majÌ vnit¯nÌ rezistivitu mnohem vÏtöÌ, neû je tato hodnota).

NeuzemnÏnÈ kovovÈ nebo jinÈ pevnÈ vodivÈ materi·ly PouûitÌ nevodiv˝ch materi·l˘ m˘ûe zp˘sobit, ûe Ë·st kovovÈ technologie nebo jinÈ vodivÈ p¯edmÏty nebudou uzemnÏny. P¯i jejich p¯iblÌûenÌ k nabit˝m materi·l˘m mohou b˝t tyto vodiËe nabity indukcÌ, sdÌlenÌm n·boje nebo nased·nÌm rozpr·öen˝ch n·boj˘ nebo nabit˝ch Ë·stic. Tyto vodiËe mohou zÌskat velkÈ mnoûstvÌ n·boje a energie a mohou si ji uchov·vat po dlouhou dobu. VÏtöina energie m˘ûe b˝t uvolnÏna ve formÏ z·palnÈ jiskry proti zemi.

62

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

18. STATICK¡ ELEKTÿINA Z tÏchto d˘vod˘ (s v˝jimkou velmi mal˝ch prvk˘) majÌ b˝t vöechny kovovÈ nebo jinÈ vodivÈ materi·ly spojeny se zemÌ: ï Nej˙ËinnÏjöÌ metodou pro vylouËenÌ nebezpeËÌ v d˘sledku statickÈ elekt¯iny je vz·jemnÈ pospojov·nÌ vöech vodiv˝ch Ë·stÌ a jejich uzemnÏnÌ. TÌm se vylouËÌ nejvÌce bÏûn˝ch problÈm˘, kterÈ vznikajÌ p¯i nahromadÏnÌ n·boj˘ na vodiËi a uvolnÏnÌ prakticky celÈ nahromadÏnÈ energie v jednÈ jisk¯e mezi vodiËem a zemÌ nebo jin˝m vodiËem. ï Jako obecnÏ platn·, p¯ijateln· hodnota svodovÈho odporu se bere do 106 Ω za p¯edpokladu, ûe je ji moûno trvale udrûet. Speci·lnÌ uzemÚovacÌ spoj se nevyûaduje, pokud nenÌ nap¯Ìklad za¯ÌzenÌ namontov·no na nevodiv˝ch podpor·ch nebo se na spojÌch m˘ûe objevit zneËistÏnÌ, kterÈ ovlivnÌ jejich odizolov·nÌ. P¯emÌstitelnÈ kovovÈ p¯edmÏty vyûadujÌ zvl·ötnÌ uzemÚovacÌ spojenÌ, kterÈ m· mÌt svodov˝ odpor menöÌ neû 106 Ω.

Elektrostaticky vodivÈ pevnÈ materi·ly Za elektrostaticky vodivÈ se povaûujÌ pevnÈ materi·ly, jejichû povrchov˝ odpor nep¯ekroËÌ 1011 Ω. Protoûe se vöak povrchov˝ odpor obvykle v˝znamnÏ zvyöuje se sniûujÌcÌ se vlhkostÌ, bude hornÌ mez povrchovÈho odporu z·viset na relativnÌ vlhkosti. P¯i zkouök·ch materi·lu je v˝öe uveden· hodnota p¯ijateln·, pokud je mÏ¯enÌ prov·dÏno p¯i relativnÌ vlhkosti niûöÌ neû 30 %. P¯i mÏ¯enÌ v 50 % relativnÌ vlhkosti je hornÌ mez 109 Ω. Pokud materi·ly splÚujÌ v˝öe uvedenÈ hodnoty pro povrchov˝ odpor a jsou spojeny se zemÌ, nejsou pot¯ebn· û·dn· dalöÌ ochrann· opat¯enÌ. Pro procesy s vysokou rychlostÌ oddÏlov·nÌ (nap¯. dopravnÌkovÈ p·sy a ¯emenovÈ p¯evody) mohou b˝t vyûadov·ny jinÈ hodnoty. Pozn.: »SN 33 2030:1986 pokl·d· materi·ly s povrchov˝m odporem vÏtöÌm jak 10 6 Ω (p¯i vlhkosti 50%) jiû za neuzemnitelnÈ.

PouûitÌ vodiv˝ch materi·l˘ nebo elektrostaticky vodiv˝ch materi·l˘ namÌsto nevodiv˝ch Dobr˝m pravidlem v nebezpeËn˝ch prostorech je omezit pouûitÌ izolaËnÌch materi·l˘ na minimum. Existuje mnoho materi·l˘, kterÈ byly d¯Ìve zcela nevodivÈ, nap¯. pryû nebo plasty a nynÌ jsou na trhu ve variantÏ, kter· je elektrostaticky vodiv·. Tato varianta vöak obvykle vyûaduje p¯id·nÌ aditiv jako jsou saze a poûadovan˝ vysok˝ podÌl sazÌ m˘ûe na druhÈ stranÏ degradovat fyzik·lnÌ vlastnosti p˘vodnÌch materi·l˘. V nÏkter˝ch p¯Ìpadech lze pouûitÌm vodiv˝ch nebo elektrostaticky vodiv˝ch n·tÏr˘ zp˘sobit, ûe nevodiv˝ materi·l nenÌ moûno nabÌt. Pro zÛnu 0 nebo 1 vöak musÌ b˝t ovÏ¯ena vhodnost a trvanlivost takovÈho n·tÏru. RovnÏû je d˘leûitÈ, aby byl n·tÏr ¯·dnÏ uzemnÏn. Tkaniny, nap¯. filtraËnÌ l·tky mohou b˝t vyrobeny jako elektrostaticky vodivÈ pomocÌ p¯id·nÌ nerezov˝ch nebo jin˝ch vodiv˝ch nebo elektrostaticky vodiv˝ch vl·ken do tkaniny. Je nutno vÏnovat pozornost tomu, aby v d˘sledku pranÌ nebo mechanickÈho nam·h·nÌ nevznikaly izolovanÈ oblasti vodiv˝ch vl·ken a byla zachov·na celkov· vodivost tkaniny.

PevnÈ nevodivÈ materi·ly OmezenÌ velikosti nabÌjiteln˝ch povrch˘ OmezenÌ velikosti nabÌjiteln˝ch povrch˘ z·visÌ na z·palnosti ho¯lav˝ch l·tek a za¯azenÌm nebezpeËnÈho prostoru: a) pro deskovÈ materi·ly je touto plochou p¯Ìstupn· plocha (nabÌjiteln· plocha), b) pro zak¯ivenÈ p¯edmÏty je touto plochou nejvÏtöÌ plocha pr˘meru tÏlesa do roviny, c) pro dlouhÈ ˙zkÈ p¯edmÏty, jako je pl·öt kabelu nebo potrubÌ je maxim·lnÌ velikost definov·na jejich p¯ÌËn˝m rozmÏrem (nap¯. pr˘mÏrem pl·ötÏ kabelu nebo potrubÌ); pokud jsou tyto p¯edmÏty svinuty, m· se k nim p¯istupovat jako k deskov˝m materi·l˘m (viz odstavec a)). Je d˘leûitÈ, aby nevodivÈ pevnÈ materi·ly, kterÈ jsou pouûity v prostorech s nebezpeËÌm v˝buchu, nep¯es·hly hodnoty pro maxim·lnÌ plochu nebo öÌ¯ku uvedenÈ v tabulk·ch 1 a) a 1 b). Tabulka 1 ñ OmezenÌ rozmÏr˘ plochy nebo öÌ¯ky u nevodiv˝ch materi·l˘ v prostorech s nebezpeËÌm v˝buchu a) OmezenÌ plochy Povolen· plocha [cm2]

Plyny a p·ry

skupina IIA

skupina IIB

skupina IIC

ZÛna 0

(1)

50

25

4

ZÛna 1

(2)

100

100

20

ZÛna 2

(3)

bez omezenÌ

bez omezenÌ

bez omezenÌ

Prachy ZÛna 20, ZÛna 21 ZÛna 22

Doly SNM 3,2 SNM 1

(3)

V˝buöniny V3 V 2, V 1

03/2001

(6)

Povolen· plocha [cm2] (4)

100 bez omezenÌ Povolen· plocha [cm2] 100 bez omezenÌ Povolen· plocha [cm2] v z·vislosti na t¯ÌdÏ citlivosti v˝buöniny t¯Ìda citlivosti 4 a 5

t¯Ìda citlivosti 3


(5)


bez omezenÌ

50

25

4

bez omezenÌ

100

100

20


63

18. STATICK¡ ELEKTÿINA b) OmezenÌ öÌ¯ky u dlouh˝ch ˙zk˝ch materi·l˘ (nap¯. potrubÌ, pl·öù kabelu) Maxim·lnÌ öÌ¯ka [cm]

Plyny a p·ry skupina IIA

skupina IIB

skupina IIC

ZÛna 0

(1)

0,3

0,3

0,1

ZÛna 1

(2)

3

3

2

ZÛna 2

(3)

bez omezenÌ

bez omezenÌ

bez omezenÌ

Doly

(7)

Maxim·lnÌ öÌ¯ka [cm]

SNM 3

0,3

SNM 2 SNM 1

3 (3)

V˝buöniny

bez omezenÌ

V3 V 2, V 1

Maxim·lnÌ öÌ¯ka [cm] v z·vislosti na t¯ÌdÏ citlivosti v˝buöniny

(7)

(6)

(5)

t¯Ìda citlivosti 4 a 5




bez omezenÌ

0,3

0,3

0,1

bez omezenÌ

3

3

2

ï Pro ˙zkÈ potrubÌ (trubky) m˘ûe b˝t dokonce vyûadov·n menöÌ pr˘mÏr, pokud potrubÌm protÈkajÌ kapaliny nebo pr·öky. ï KabelovÈ trasy musÌ b˝t uspo¯·d·ny tak, aby nebyly vystaveny t¯enÌ a vytv·¯enÌ elektrostatick˝ch n·boj˘ vlivem pr˘chodu prachu. MusÌ b˝t provedena opat¯enÌ proti vzniku elektrostatick˝ch n·boj˘ na povrchu kabelu. (1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

V zÛnÏ 0 smÌ b˝t nevodivÈ materi·ly bez omezenÌ rozmÏru pouûity pouze tehdy, pokud nem˘ûe za norm·lnÌho provozu (vËetnÏ ˙drûby a ËiötÏnÌ) a ani p¯i v˝jimeËn˝ch poruch·ch vznikat nabÌjecÌ mechanismus, schopn˝ vytvo¯it nebezpeËn˝ potenci·l; V zÛnÏ 1 smÌ b˝t nevodivÈ materi·ly bez omezenÌ rozmÏru pouûity pouze tehdy, pokud nem˘ûe za norm·lnÌho provozu (vËetnÏ ˙drûby a ËiötÏnÌ) a ani p¯i bÏûnÏ oËek·van˝ch poruch·ch vznikat nabÌjecÌ mechanismus, schopn˝ vytvo¯it nebezpeËn˝ potenci·l; V zÛnÏ 2 a SNM 1 mohou b˝t pouûÌv·ny nevodivÈ materi·ly bez omezenÌ rozmÏru, pokud jejich pouûitÌ nezp˘sobÌ v norm·lnÌm provozu Ëast˝ vznik z·paln˝ch v˝boj˘ (nap¯. v p¯ÌpadÏ nedostateËnÏ vodiv˝ch hnacÌch ¯emen˘). Dle p¯ipravovanÈ »SN R044-001 (33 2030) v zÛn·ch 20, 21 a 22 pro prachy obvykle nejsou û·dn· omezenÌ pro pouûitÌ nevodiv˝ch materi·l˘, pokud zde nenÌ moûnost vzniku z·paln˝ch v˝boj˘. »SN EN 50 281-1-1 pro konstrukci el. za¯ÌzenÌ vöak u za¯ÌzenÌ kategorie 1D a 2D poûadavky na omezenÌ vzniku elektrostatick˝ch n·boj˘ na z·vÏrech z plastu p¯edepisuje. Pozn.: V prostorech s nebezpeËÌm v˝buchu prachu (vËetnÏ prostor s p¯ÌtomnostÌ uhelnÈho prachu SNP 2) se vyûadujÌ ochrann· opat¯enÌ pouze tehdy, je-li nutno poËÌtat s moûnostÌ jiskrovÈho v˝boje. T¯Ìdy citlivosti jsou rozdÏleny podle minim·lnÌ iniciaËnÌ energie takto: t¯Ìda 1 do 0,025 mJ, t¯Ìda 2 od 0,025 mJ do 0,2 mJ, t¯Ìda 3 od 0,2 mJ do 4 mJ, t¯Ìda 4 od 4 mJ do 20 mJ a t¯Ìda 5 nad 20 mJ. V prostorech za¯azen˝ch do V 1 se doporuËuje dodrûet omezenÌ ploch elektrizovateln˝ch p¯edmÏt˘ pouze ve v˝buönin·¯sk˝ch provozech, kde se pracuje s citliv˝mi elektroroznÏtn˝mi systÈmy. Hodnoty omezenÌ öÌ¯ky u dlouh˝ch ˙zk˝ch materi·l˘ pro prostory V a SNM jsou uvedeny pouze v »SN 33 2030:1986.

TrsovÈ v˝boje z tenk˝ch nevodiv˝ch vrstev nebo n·tÏr˘ na vodivÈm podkladu NevodivÈ pevnÈ povlaky nebo vrstvy, nach·zejÌcÌ se na vodiv˝ch uzemnÏn˝ch ploch·ch (p¯edevöÌm kovovÈm povrchu) nemohou vytvo¯it z·palnÈ trsovÈ v˝boje, pokud tlouötka vrstvy v prost¯edÌ s nebezpeËÌm v˝buchu nep¯ekroËÌ hodnoty dle tabulky 2. V tÏchto p¯Ìpadech nejsou v nebezpeËn˝ch prostorech pot¯ebn· û·dn· speci·lnÌ ochrann· opat¯enÌ. Je t¯eba si vöak uvÏdomit, ûe v p¯Ìpadech zvl·ötÏ intenzivnÌ tvorby n·boje m˘ûe dojÌt ke vzniku plaziv˝ch v˝boj˘ (pokud nenÌ pr˘raznÈ napÏtÌ nevodivÈ vrstvy niûöÌ neû 4 kV - viz d·le). Tabulka 2 - OmezenÌ tlouötky nevodivÈ vrstvy na vodiv˝ch uzemnÏn˝ch ploch·ch Maxim·lnÌ povolen· tlouöùka nevodivÈ vrstvy [mm]

Plyny a p·ry

skupina IIA

skupina IIB

skupina IIC

2

2

0,2

Maxim·lnÌ povolen· tlouöùka nevodivÈ vrstvy [mm]

V˝buöniny

t¯Ìda citlivosti 4 a 5




bez omezenÌ

2

2

0,2

Pozn.: Trsov˝ v˝boj m˘ûe zap·lit vÏtöinu ho¯lav˝ch plyn˘ a par. Doposud nebyl prok·z·n p¯Ìpad, ûe by trsov˝ v˝boj byl schopen zap·lit i ty nejcitlivÏjöÌ prachy.

64

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

18. STATICK¡ ELEKTÿINA PouûitÌ uzemnÏnÈho kovovÈho sÌta Pokud nelze splnit poûadavky na omezenÌ plochy, lze zabr·nit vzniku z·palnÈho trsovÈho v˝boje takÈ tÌm, ûe se do nevodivÈho materi·lu umÌstÌ uzemnÏnÈ kovovÈ sÌto (nebo kovov˝ r·m), nebo se takovÈ sÌto ovine okolo povrchu. Tato metoda ochrany je p¯ijateln· pro nebezpeËnÈ prostory, pokud: ï velikost ok sÌta (tj. plocha uvnit¯ dr·tu) je na plochu rovnou Ëty¯n·sobku* hodnoty uvedenÈ v tabulce 1a); ï tlouötka nevodivÈ vrstvy nad sÌtem je omezena na hodnoty uvedenÈ v tabulce 2; ï nevznik· zvl·öt intenzivnÌ tvorba n·boj˘. VloûenÌ sÌta vöak nezaruËuje ochranu proti plaziv˝m v˝boj˘m, pokud nenÌ pr˘raznÈ napÏtÌ nevodivÈ vrstvy niûöÌ neû 4 kV - viz d·le. * Toto je poûadavek p¯ipravovanÈ »SN R044-001 (33 2030). »SN EN 50 284:1999 vöak p¯edepisuje pro za¯ÌzenÌ kategorie 1G (zÛna 0) plochu ok stejnou jako v tabulce 1a).

PlazivÈ v˝boje z nevodiv˝ch vrstev nebo povlak˘ umÌstÏn˝ch na kovovÈm povrchu NevodivÈ vrstvy nebo povlaky mohou vÈst k plaziv˝m v˝boj˘m, jejich vzniku vöak m˘ûe b˝t zabr·nÏno d·le uveden˝mi ochrann˝mi opat¯enÌmi: a) vylouËenÌm tenk˝ch nevodiv˝ch povlak˘ na kovov˝ch nebo jin˝ch vodiv˝ch materi·lech. PlazivÈ v˝boje vznikajÌ na tenk˝ch povlacÌch; obvykle je zabr·nÏno vzniku tÏchto v˝boj˘ u vrstev tlustöÌch neû 8 mm; b) zv˝öenÌm povrchovÈ nebo vnit¯nÌ vodivosti povlakovÈho materi·lu. NenÌ sice zn·ma p¯esn· hodnota povrchovÈho odporu, kter· zabr·nÌ vzniku plaziv˝ch v˝boj˘, avöak hodnoty povrchovÈho odporu menöÌ neû 109 Ω (elektrostaticky vodiv˝ materi·l) a svodov˝ odpor menöÌ neû 1011 Ω jsou dostateËnÏ nÌzkÈ; c) pouûitÌ povlaku s nÌzkou dielektrickou pevnostÌ (pr˘raznÈ napÏtÌ niûöÌ neû 4 kV) mÌsto povlaku s vysokou dielektrickou pevnostÌ. U povlaku s nÌzkou dielektrickou pevnostÌ dojde k elektrickÈmu proraûenÌ d¯Ìve, neû m˘ûe dojÌt ke vzniku plazivÈho v˝boje. Vrstvy n·tÏr˘ v d˘sledku svÈ nepatrnÈ porÈznosti majÌ obvykle nÌzkou pr˘raznou pevnost a proto je vznik plaziv˝ch v˝boj˘ na tÏchto vrstv·ch velmi obtÌûn˝. Pozn.: PolymerovÈ filmy a fÛlie, kterÈ se navÌjejÌ do svitku nebo jsou oddÏlov·ny z vodivÈ nebo nevodivÈ plochy mohou b˝t bipol·rnÏ nabity, tj. na obou stran·ch filmu jsou stejnÏ velkÈ n·boje opaËnÈ polarity. To m˘ûe vÈst ke vzniku trsov˝ch v˝boj˘ a aû p¯ÌleûitostnÏ ke vzniku plaziv˝ch v˝boj˘. Energie, kter· se uvolnÌ u takovÈho typu v˝boje m˘ûe b˝t vysok· (1 J a vÌce); z·visÌ na povrchu, tlouöùce a povrchovÈ hustotÏ n·boje na nabitÈm povlaku. Tyto v˝boje mohou zap·lit v˝buönÈ smÏsi plynu, par a prach˘ se vzduchem.

Zvyöov·nÌ vlhkosti Povrchovou rezistivitu nÏkter˝ch nevodiv˝ch pevn˝ch materi·l˘ lze snÌûit na elektrostaticky vodivou ˙roveÚ, pokud je relativnÌ vlhkost udrûov·na nad hodnotou 65 %. P¯estoûe samotnÈ vodnÌ p·ry nejsou vodivÈ, vytvo¯Ì na povrchu mnoha materi·l˘ (v z·vislosti predevöÌm na hydroskopiËnosti materi·lu) vlhk˝ povlak. ZatÌmco nÏkterÈ materi·ly, jako sklo nebo p¯ÌrodnÌ vl·knitÈ materi·ly, vznik dostateËnÏ vodivÈho povlaku vlhkosti umoûÚujÌ, na jin˝ch jako nap¯. na polytetrafluoretylÈnu (PTFE) nebo polyetylÈnu takov˝to film nevznikne. Proto zvyöov·nÌ vlhkosti nenÌ ˙ËinnÈ ve vöech p¯Ìpadech a nem· se pouûÌvat jako jedinÈ ochrannÈ opat¯enÌ, zvl·ötÏ pak v zÛnÏ 0.

Ionizace vzduchu Ionizace vzduchu je metoda, umoûÚujÌcÌ mÌstnÌ zvodivÏnÌ vzduchu tak, aby byly svedeny n·boje vznikajÌcÌ na nevodiv˝ch pevn˝ch materi·lech. To je uûiteËnÈ p¯edevöÌm pro vybÌjenÌ plastov˝ch fÛliÌ nebo filmu.

DopravnÌkovÈ p·sy a hnacÌ ¯emeny Z d˘vodu trvalÈho oddÏlov·nÌ kontaktnÌch ploch, nap¯. mezi poh·nÏcÌm v·lcem a p·sem, se mohou pohybujÌcÌ se povrchy znaËnÏ nabÌjet a vytv·¯et nebezpeËÌ iniciace. Velikost akumulovanÈho n·boje z·visÌ jak na materi·lu dopravnÌkovÈho p·su, tak na materi·lu poh·nÏcÌho v·lce a v·leËku. Velikost n·boje se zvÏtöuje s rychlostÌ p·su, jeho napnutÌm a öÌ¯kou kontaktnÌ plochy.

03/2001


65

Z¡VÃR

Informace obsaûenÈ v tÈto publikaci je nutno ch·pat v kontextu zaËleÚov·nÌ »R do EvropskÈ unie (EU). NovÏ vytv·¯en· soustava: z·kon ñ> technick˝ p¯edpis ñ> harmonizovan· norma, se znaËnÏ podob· jiû soustavÏ uplatÚovanÈ v zemÌch z·padnÌ Evropy. Technick˝mi p¯edpisy, kter˝mi jsou v naöÌ pr·vnÌ soustavÏ p¯Ìsluön· na¯ÌzenÌ vl·dy, se vlastnÏ zav·dÏjÌ z·kladnÌ poûadavky smÏrnic EU. Je to postup obdobn˝ jako v z·padoevropsk˝ch zemÌch, kterÈ rovnÏû majÌ smÏrnice zavedeny do svÈ pr·vnÌ soustavy. Norma se st·v· harmonizovanou normou, je-li tak urËena pro splnÏnÌ technick˝ch poûadavk˘ na v˝robky vypl˝vajÌcÌ z technickÈho p¯edpisu. Ve VÏstnÌku ⁄¯adu pro technickou normalizaci, metrologii a st·tnÌ zkuöebnictvÌ pak vych·zÌ seznam harmonizovan˝ch norem s uvedenÌm p¯ÌsluönÈho technickÈho p¯edpisu (na¯ÌzenÌ vl·dy), ke kterÈmu se vztahuje. Porovn·nÌ naöeho uspo¯·d·nÌ p¯edpis˘ s evropsk˝m je moûno zn·zornit takto: EVROPA ÿÌmsk· dohoda (Ël. 100 a 118) Pr·vnÌ p¯edpisy ES (soubor smÏrnic EHS) EvropskÈ harmonizovanÈ normy

»ESK¡ REPUBLIKA Z·kon o technick˝ch poûadavcÌch na v˝robky (22/1997 Sb.) TechnickÈ p¯edpisy (soubor na¯ÌzenÌ vl·dy) HarmonizovanÈ normy »SN

Podrobnosti o Ëesk˝ch p¯edpisech najdete v kapitole 14. V EU jiû byla p¯ijata smÏrnice zn·m· jako ATEX 137, kter· stanovuje poûadavky na provozovatele technologiÌ, ve kter˝ch mohou vznikat v˝buönÈ koncentrace plyn˘ a par z hlediska zv˝öenÌ bezpeËnosti obsluhy v tÏchto prostorech. Z·kladnÌm poûadavkem tÈto smÏrnice je provedenÌ pÌsemnÈ anal˝zy celÈ koncepce ochrany a prevence proti v˝buchu v jednotliv˝ch provozech nebo technologick˝ch za¯ÌzenÌch. V praxi to tedy bude znamenat: ProvÈst anal˝zu rizik (v »R vyjde »SN), tj.: ï HodnocenÌ pouûitÈ technologie z hlediska moûnosti z·mÏny ho¯lav˝ch l·tek za neho¯lavÈ nebo mÈnÏ bezpeËnÈ (s vyööÌ teplotou vzplanutÌ apod.). ï ProvÈst kontrolu spr·vnosti za¯azenÌ prostoru a kontrolu vylouËenÌ nebo omezenÌ vöech zdroj˘ iniciace ñ kontrolu vhodnosti pouûit˝ch strojnÌch a elektrick˝ch za¯ÌzenÌ. ï ProvÈst kontrolu ochrann˝ch opat¯enÌ pro omezenÌ nebo potlaËenÌ ˙Ëinku v˝buchu (v p¯ÌpadÏ, ûe nem˘ûe b˝t zcela vylouËen vznik v˝buchu), aby byla omezena pravdÏpodobnost poranÏnÌ obsluhy. Vypracovat podmÌnky povolov·nÌ pracÌ a poûadavky na ökolenÌ person·lu. Tato smÏrnice bude v EU platit od roku 2003. V »R se p¯edpokl·d·, ûe ji zavede »⁄BP a pravdÏpodobnÏ bude platit o nÏco pozdÏji. DomnÌv·me se, ûe tato publikace m˘ûe mimo jinÈ p¯ispÏt pr·vÏ k ulehËenÌ provedenÌ anal˝zy koncepce ochrany a prevence proti v˝buchu, kterou budou provozovatelÈ povinni vypracovat.

Blahop¯ejeme V·m k ˙spÏönÈmu zvl·dnutÌ tÈto obtÌûnÈ l·tky

66

GENERI, S.R.O.

WWW.GENERI.CZ

ISO 9001

03/2001

VOD. Na z kladï p ijetì nov ch evropsk ch norem, nov ch poznatk, p ipomìnek recenzent a odbornè ve ejnosti byly nïkterè kapitoly aktualizov ny

Recommend Documents