EM_04_12_zlom(4)
26.11.2012
13:28
Stránka 84
Ekonomika a management
P¤ÍSTUPY K INTERNACIONALIZACI PODNIKATELSK¯CH AKTIVIT âESK¯CH PODNIKÒ ·árka Zapletalová Úvod Podnikatelsk˘ subjekt, kter˘ uplatÀuje strategii rÛstu, si dfiíve nebo pozdûji uvûdomí nutnost rozvoje podnikatelsk˘ch aktivit nejen na tuzemském, ale i na zahraniãním trhu. Realizace podnikatelsk˘ch aktivit mal˘ch a stfiedních podnikÛ na mezinárodních trzích se stala fenoménem pfiedev‰ím posledních desetiletí. Nemnoho podnikatelÛ si dokáÏe pfiedstavit svoji podnikatelskou ãinnost, i pfies v˘razná rizika, bez pÛsobení právû na mezinárodních trzích. Tato studie se zab˘vá vybran˘mi teoretick˘mi pfiístupy k procesu internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit ãesk˘ch mal˘ch a stfiedních podnikÛ. Mezi vybrané teoretické pfiístupy patfií pfiístup krokov˘ a pfiístup globální. Studie vychází z proveden˘ch v˘zkumÛ a studií [13], [12], [11], [2], [38], [20], [43], [44] a dal‰ích, které byly vyuÏity k vysvûtlení modelÛ internacionalizace u mal˘ch a stfiedních podnikÛ. Cílem tohoto pfiíspûvku je pfiispût k souãasn˘m znalostem procesu internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit pomocí (prostfiednictvím) anal˘zy procesu internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit ãesk˘ch mal˘ch a stfiedních podnikÛ. Data prezentovaná v tomto pfiíspûvku jsou získána na základû primárního v˘zkumu mal˘ch a stfiedních podnikÛ z âeské republiky, konkrétnû z Moravskoslezského kraje. Na zaãátku pfiíspûvku bude diskutován teoretick˘ rámec procesu internacionalizace mal˘ch a stfiedních podnikÛ. Teoretick˘ rámec vede k formulaci hypotéz zamûfien˘ch na proces internacionalizace a faktorÛ ovlivÀujících rozhodování o vstupu na mezinárodní trhy. V následující ãásti bude prezentována pouÏitá metodika, data a v˘sledky primárního v˘zkumu. 84
1. Teorie a hypotézy Geografické ‰ífiení (roz‰ífiení) podnikatelsk˘ch aktivit pfies národní hranice státu se naz˘vá internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit. V systémovém kontextu je internacionalizace chápána podle Ruzziera [38] jako kumulativní proces, ve kterém vztahy jsou kontinuálnû stanovené, udrÏované, rozvíjené, pfieru‰ované a ukonãované za úãelem dosaÏení cílÛ firmy. V odborné literatufie se velmi ãasto setkáváme s rozliãn˘mi definicemi internacionalizace. Podle Starzyczné [40] pfiedstavuje internacionalizace roz‰ifiování ãinnosti podniku z matefiské zemû do zahraniãí. Pfiíãinami expanze podnikÛ do zahraniãí se zab˘vají teorie internacionalizace [40]. V rámci studia internacionalizaãních teorií mÛÏeme identifikovat dva hlavní pfiístupy k internacionalizaci podnikatelsk˘ch aktivit, a to pfiístup krokov˘ a pfiístup globální.
1.1 Krokové pfiístupy k internacionalizaci podnikatelsk˘ch aktivit Krokové pfiístupy k procesu internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit vysvûtlují v˘voj zapojení do mezinárodního podnikání jako proces sestávající z jednotliv˘ch krokÛ. Podle Morgana [28] je mezi kaÏd˘m krokem urãitá perioda, ve které podnik zaji‰Èuje potfiebné zdroje dovolující pfiistoupit k dal‰ímu kroku internacionalizace. Krokov˘ pfiístup k internacionalizaci pfiedpokládá, Ïe podnik zaãíná realizovat své podnikatelské aktivity nejdfiíve na tuzemském trhu a po získání urãité pozice na tomto trhu vstupuje na zahraniãní trhy [28], [20]. Mezi krokové pfiístupy k procesu internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit patfií pfiedev‰ím teorie „Mezinárodního Ïivotního cyklu produktu“ Vernona, Model Uppsalské ‰koly U-model a Modely internacionalizace
EM_04_12_zlom(4)
26.11.2012
13:28
Stránka 85
Ekonomika a management spojené s internacionalizací I-modely. Tyto modely vycházejí z behavioristick˘ch teorií, proto se také tyto modely nûkdy naz˘vají behaviorální modely internacionalizace. Behaviorální modely vycházejí z teorie rÛstu firmy [32] a behaviorální teorie firmy [1]. Teorie Mezinárodního Ïivotního cyklu produktu je ekonomická teorie zformulovaná americk˘m ekonomem Raymondem Vernonem v roce 1966. Vernon [43], [44] pfii formulaci teorie Mezinárodního Ïivotního cyklu produktu vychází z teorie Ïivotního cyklu produktu, která vysvûtluje jednotlivé fáze, kter˘mi produkt prochází po vstupu na trh. Vernon touto teorií navázal na teorii komparativních v˘hod Davida Ricarda. Vernon se ve své teorii zamûfiil na dynamiku komparativních v˘hod. Na základû pozorování americk˘ch firem Vernon [43] identifikuje tfii fáze procesu internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit, a to: 1. Nov˘ produkt – tato první fáze zaãíná v okamÏiku, kdy firma ve vyspûlé zemi vyuÏívá technologick˘ pokrok k vytvofiení a uvedení nového, inovativního v˘robku na svÛj tuzemsk˘ trh. Tento nov˘, technologicky rozvinut˘ produkt je nabízen pouze zákazníkÛm z trhu v˘robce, ktefií spadají do vy‰‰í pfiíjmové kategorie. 2. Zrající (dozrávající) produkt – nárÛsty exportÛ do vyspûl˘ch zemí uÏ dosahují takové úrovnû, Ïe je ekonomicky moÏné a politicky vhodné zaãít vyrábût v tûchto zemích. Zafiízení zahraniãní v˘roby jsou urãená k obsluze lokálních trhÛ, kde nahrazují exporty z organizací tuzemského trhu. 3. Standardizovan˘ produkt – bûhem této fáze dochází k saturaci hlavních trhÛ. Konkurenãní v˘hoda postavená díky inovacím na funkãních (provozních) pfiínosech je postupnû naru‰ována. Firmy se zaãínají zamûfiovat spí‰e na redukci procesních nákladÛ neÏ na pfiidávání vlastností nov˘m produktÛm. V˘sledkem této snahy je, Ïe produkt a jeho v˘robní proces se stávají stále více standardizovan˘mi. Toto umoÏÀuje dal‰í úspory z rozsahu a rÛst mobility v˘robních procesÛ. Cena konkurence, velikost lokální poptávky a trÏní bariéry jsou faktory, které vedou k pfiemístûní v˘robního zafiízení do zemí s niωími pfiíjmy. Na Vernonovu teorii Mezinárodního Ïivotního cyklu produktu navázali ekonomové z Uppsala Univerzity ve ·védsku a vytvofiili Model
Uppsalské ‰koly. Jejich cílem bylo zdokonalení Vernonovy teorie, a to hlavnû vysvûtlením v˘voje podniku ve spoleãnosti, a tím i vysvûtlení v˘voje procesu internacionalizace. Model Uppsalské ‰koly, kter˘ patfií mezi tradiãní teorie internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit, pfiedpokládá, Ïe podniky postupují k internacionalizaci po urãit˘ch etapách, krocích [20]. Model Uppsalské ‰koly, naz˘van˘ také jako U-model, byl zformulován v˘zkumn˘mi pracovníky z Uppsala Univerzity ve ·védsku v 70. letech 20. století na základû pozorování vybran˘ch ‰védsk˘ch firem. Hlavními v˘zkumníky, ktefií se podíleli na formulaci teorie, byli Jan Johanson, Finn Wiedersheim-Paul a Jan-Erik Vahlne. V˘‰e uveden˘ model vychází z behavioristick˘ch teorií. Základním pfiedpokladem tohoto modelu je, Ïe firmy nejprve rozvíjejí své podnikatelské aktivity na tuzemském trhu a Ïe internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit je dÛsledkem série krokov˘ch rozhodnutí vedení podniku. V˘znamn˘mi pfiekáÏkami internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit je nedostatek znalostí o zahraniãních trzích a podnikov˘ch zdrojÛ. Tyto pfiekáÏky mohou b˘t redukovány prostfiednictvím krokového rozhodování a uãení o zahraniãních trzích a operacích. [13] V˘zkumníci stanovili ãtyfii odli‰né fáze procesu internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit [13]: 1. nepravidelné exportní aktivity, 2. export pfies nezávislé reprezentanty (agenty), 3. zaloÏení prodejní dcefiiné spoleãnosti, 4. realizace v˘robních aktivit v zahraniãí. Poãet fází a jednotlivé typy operací se mohou na jednotliv˘ch trzích li‰it. Tyto fáze v procesu internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit jsou závislé na rozvoji znalostních aktivit a na organizaãní struktufie firmy. Dal‰ím pfiedpokladem v procesu internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit je pÛsobení tzv. koncepce psychické vzdálenosti. [13] Koncepce psychické vzdálenosti fiíká, Ïe toku informací mezi firmou a cílov˘m zahraniãním trhem brání urãité faktory. Mezi tyto faktory patfií pfiedev‰ím odli‰nosti zemí v jazyce, v kultufie, v politick˘ch systémech, v úrovni vzdûlání, v úrovni prÛmyslového rozvoje apod. Je moÏno fiíci, Ïe psychická vzdálenost firma – zahraniãní trh je ve vzájemné souvislosti s geografickou vzdáleností tuzemsk˘ trh – zahraniãní trh. Mohou samozfiejmû existovat i v˘jimky. Pfiíkladem takové v˘jimky mohou b˘t USA a Kuba. PfiestoÏe tyto 85
EM_04_12_zlom(4)
26.11.2012
13:28
Stránka 86
Ekonomika a management zemû se nacházejí geograficky velmi blízko sebe, tak z hlediska psychické vzdálenosti (napfi. jazyk, kultura, politick˘ systém atd.) jsou diametrálnû odli‰né. Model Uppsalské ‰koly, vytvofien˘ v roce 1975, byl v roce 1977 rozvinut J. Johansonem a J. E. Vahlnem o integraci a uÏití znalostí o zahraniãních trzích a operacích a na postupné úsilí na zahraniãních trzích. Rozvinut˘ model Uppsalské ‰koly vychází z pfiedpokladu, Ïe v˘znamn˘mi pfiekáÏkami rozvoje mezinárodních podnikatelsk˘ch operací je nedostatek znalostí a zku‰eností z dfiívûj‰ího pÛsobení na zahraniãních trzích. [12] Model z roku 1977 je chápán jako dynamick˘, to znamená, Ïe v˘sledky jednoho rozhodnutí ustanovují vstup do nového rozhodnutí. Jinak fieãeno, souãasn˘ stav internacionalizace je jedním v˘znamn˘m faktorem vysvûtlující prÛbûh následujícího kroku internacionalizace. [12] Vztah mezi znalostí trhu a úsilím o trh se budují v ãase a jsou tedy klíãov˘m hnacím motorem internacionalizace. Zku‰enost podniku postavená na znalosti trhu ovlivÀuje úsilí a aktivity podniku na zahraniãních trzích. Rostoucí úsilí pak podporuje rozvoj znalosti trhu. Právû z dÛvodu tûchto vazeb je model Uppsalské ‰koly dynamick˘. [11] Model Uppsalské ‰koly z roku 1977 byl autory revidován v roce 2009 do modelu business network. Aãkoliv základní struktura modelu je postavená stejnû jako v modelu z roku 1977, byly provedeny nûkteré nepatrné zmûny. [11] V revidovaném modelu má firma v obchodní síti ústfiední místo. Firma není chápána jako samostatn˘ subjekt bez vazeb. Revize modelu podle Johansona [11] pfiinesla pro internacionalizaãní proces nûkolik dÛsledkÛ. Internacionalizace podniku závisí na jeho vztazích v systému. MÛÏeme pfiedpokládat, Ïe ústfiední firma vstupuje na zahraniãní trhy na základû sv˘ch vztahÛ s v˘znamn˘mi partnery, ktefií rozvíjejí své aktivity na zahraniãních trzích. Tito partnefii mohou b˘t z tuzemska nebo ze zahraniãí. Ústfiední firma pravdûpodobnû následuje a drÏí se svého partnera, jestliÏe má vybudovanou hodnotnou pozici na zahraniãních trzích. Modely internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit související s inovací (naz˘vané také jako I-modely) zahrnují modely, které vysvûtlují internacionalizaãní proces z pohledu inovací [2]. Termín „innovation-related“ je odvozen z práce ekonoma E. M. Rogerse Diffusion of Innovations 86
[37], kde je kaÏdé internacionalizaãní rozhodnutí povaÏováno za inovace pro firmu [38]. Tyto modely jsou zaloÏeny na postupném uãení v souvislosti s (ve spojení s) adaptací inovací. I-modely stejnû jako U-model vychází z behavioristick˘ch teorií. Modely zahrnuté do skupiny I-modelÛ vysvûtlují pfiedev‰ím v˘voj exportních aktivit v mal˘ch a stfiedních podnicích. I-modely jsou reprezentovány stupni, kde vy‰‰í stupeÀ reprezentuje vût‰í zku‰enosti/ /zapojení neÏ niωí stupeÀ. Posloupnost pofiadí jednotliv˘ch krokÛ závisí mimo jiné na iniciaãní fázi procesu. V iniciaãní fázi mohou pÛsobit jak push mechanismy (mechanismy tlaku) tak pull mechanismy (mechanismy tahu). V‰echny modely vykazují fiadu spoleãn˘ch rysÛ. Hlavními rozdíly mezi modely je v poãtu stupÀÛ a popis jednotliv˘ch stupÀÛ. [2], [28] Rozdílnosti jednotliv˘ch modelÛ spoãívají spí‰e v sémantick˘ch rozdílech neÏ ve skuteãn˘ch rozdílech v povaze internacionalizaãního procesu. Hypotéza 1: Vût‰ina mal˘ch a stfiedních podnikÛ z Moravskoslezského kraje pouÏila k pfiístupu na mezinárodní trhy krokov˘ pfiístup. Hypotéza 2: Forma krokového pfiístupu se bude u jednotliv˘ch podnikatelsk˘ch subjektÛ li‰it.
1.2 Globální pfiístup k internacionalizaci podnikatelsk˘ch aktivit ¤ada studií v posledních dvaceti letech ukázala, Ïe mnoho podnikÛ pfii internacionalizaci sv˘ch podnikatelsk˘ch aktivit nepostupuje krokovû, ale zaãíná své mezinárodní aktivity uskuteãÀovat velmi brzy po zaloÏení samotného podniku [25], [17], [18], [7], [24], [30], [31], [45]. Tyto podniky jsou ve své orientaci mezinárodní jiÏ od svého vzniku. Podle Lopeze [20] to znamená, Ïe podniky zaãínají s internacionalizaãními aktivitami v momentû svého vzniku a to potvrzuje, Ïe podniky jsou schopné proniknout na trhy, které jsou daleko geograficky nebo psychicky, navzdory omezen˘m zdrojÛm. Rychlá internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit, která se t˘ká pfiedev‰ím mal˘ch a stfiedních podnikÛ, je odli‰ná oproti minul˘m obdobím a lze ji jen obtíÏnû vysvûtlit pomocí stávajících teorií internacionalizace, pfiedev‰ím krokov˘ch modelÛ. Globální pfiístup (jak nûkdy b˘vá rychlá internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit naz˘vána) vzniká jako urãitá reakce na
EM_04_12_zlom(4)
26.11.2012
13:28
Stránka 87
Ekonomika a management neschopnost vysvûtlit souãasn˘ proces internacionalizace podnikatelsk˘ch aktivit pomocí tradiãních pfiístupÛ jako je Vernonova teorie mezinárodního Ïivotního cyklu produktu a Model Uppsalské ‰koly. Neuplatnitelnost tûchto pfiístupÛ v souãasné dobû je dána pfiedev‰ím zmûnou podmínek v podnikatelském prostfiedí. Teorie Mezinárodního Ïivotního cyklu produktu byla Vernonem zformulována v 60. letech minulého století, tedy v dobû, kdy byly Spojené státy dominantní v mezinárodním obchodû a navíc v tomto období americké firmy patfiily mezi nejvíce inovující na svûtû. V souãasné dobû tyto skuteãnosti v podstatû jiÏ neplatí. Dne‰ní podniky vytváfiejí a modifikují produkty mnohem rychleji neÏ v pfiedchozích letech. Model Uppsalské ‰koly je kritizován v fiadû studií (napfi. [2], [6] a dal‰í) pro pfiíli‰ deterministick˘ charakter, kter˘ nepfiedpokládá pfieskoãení nûkter˘ch fází a vliv vnûj‰ích podmínek na rozhodování podniku. V souvislosti s rychl˘m tempem mezinárodní expanze podnikÛ se zaãíná hovofiit o novém fenoménu, pro kter˘ se v rÛzn˘ch studiích pouÏívají rÛzné termíny. Nejãastûji se objevují termíny jako „Born Globals“ [35], [18], [23], [17], [8], „Global Start-ups“ [30], „High Technology Start-ups“ [14], „Infant Multinationals“ [19], „Instant internationals“ [34] a pojem „International New Ventures“ [24]. V podstatû lze fiíci, Ïe v‰echny tyto pojmy jsou synonyma vyjadfiující jednu a tutéÏ podstatu. Nejãastûji se ov‰em vÏívá pojem „born globals“ (globálnû narozené podniky), se kter˘m bude v tomto textu pracováno. Pojem „podnik born-globals“ (globálnû narozené podniky) byl poprvé zaznamenán v odborné literatufie v 90. letech 20. století v souvislosti se studií spoleãnosti McKinsey a Co pro spoleãnost Australian Manufacturing Council [35], [25]. V této studii byly „globálnû narozené podniky“ definovány jako [25] podniky, které se dívají (pohlíÏejí na svût) na svût jako svÛj trh od poãátku a vidí tuzemsk˘ trh jako podporu pro své mezinárodní podnikatelské aktivity. Tímto pojmem byly oznaãeny ty skupiny australsk˘ch producentÛ, ktefií zaãali exportovat jiÏ dva roky po zaloÏení podniku. Dále bylo pro tyto podniky typické, Ïe produkovaly v˘robky s vysokou pfiidanou hodnotou a nerozvíjely siln˘ tuzemsk˘ trh. [25] Mezi v˘znamné impulsy vedoucí k pouÏívání globálního pfiístupu patfií mimo jiné liberalizace trhu a v této souvislosti také zintenzivnûní
konkurenãního tlaku. Tyto zmûny podmínek vytvofiily ideální kontext pro vznik globálnû narozen˘ch podnikÛ. V˘znamn˘mi faktory, které pfiispívají k rozvoji globálnû narozen˘ch podnikÛ, jsou podle Knighta a Cavusgila (1996) rostoucí poptávka po specializovan˘ch produktech, rostoucí úloha trÏních v˘klenkÛ a zkracující se Ïivotní cyklus produktu. [29], [31] „Globálnû narozené podniky“ mají nûkolik hlavních charakteristik, které je odli‰ují od klasick˘ch multinárodních podnikÛ. Globálnû narozené podniky se li‰í podle Varmy [42] pfiedev‰ím ve dvou kritériích, a to v rychlosti internacionalizace a v geografickém pÛsobení internacionalizace. Rychlost internacionalizace je dána jednak ãasovou prodlevou mezi zaloÏením podniku a prvním vstupem na zahraniãní trhy a také ãasov˘m rozdílem mezi prvním vstupem na zahraniãní trhy a dal‰ími vstupy. Vût‰ina autorÛ [35], [18], [16], [36] se shoduje na tom, Ïe za globálnû narozen˘ podnik se povaÏuje podnik, kter˘ uãinil první internacionalizaãní krok nejpozdûji tfii roky po jeho zaloÏení. Co se t˘ká ãasového rozdílu mezi prvním vstupem na zahraniãní trhy a dal‰ími vstupy tak by obecnû, podle rÛzn˘ch autorÛ [19], [3], [26], [41], [27], mûl b˘t krat‰í neÏ ãasov˘ rozdíl mezi zaloÏením podniku a prvním vstupem na zahraniãní trh. Geografické pÛsobení internacionalizace mÛÏe b˘t podle Varmy [42] mûfieno poãtem proniknut˘ch zemí [15] nebo poãtem proniknut˘ch kulturních klastrÛ [10] nebo poãtem proniknut˘ch geografick˘ch regionÛ [21]. V této charakteristice nejsou autofii schopni shodnout se na rozsahu proniknut˘ch regionÛ. Obecnû mÛÏeme povaÏovat globálnû narozené podniky za takové, které realizují své podnikatelské aktivity nejménû ve dvou geografick˘ch regionech. Kromû tûchto uveden˘ch charakteristik globálních podnikÛ se také mezi odborníky diskutuje o podílu zahraniãního prodeje k celkov˘m prodejÛm. Kandasaami a Huang [16] pfiedpokládají minimální podíl zahraniãních prodejÛ v úrovni 10 % z celkov˘ch prodejÛ. Jiní autofii [22], [5], [33] zase hovofií o globálnû narozeném podniku, jestliÏe podíl zahraniãních prodejÛ k celkov˘m prodejÛm ãiní nejménû 25 %. Hypotéza 3: Zaãátek podnikání na mezinárodních trzích pozitivnû závisí na oboru ãinnosti podnikatelského subjektu. Nejrychleji vstupují podniky zab˘vající se podnikáním v oblasti informaãní a komunikaãní ãinnosti. 87
EM_04_12_zlom(4)
26.11.2012
13:28
Stránka 88
Ekonomika a management
2. V˘zkumná studie Cílem v˘zkumné studie bylo zji‰tûní pfiístupu k internacionalizaci podnikatelsk˘ch aktivit ãesk˘ch podnikÛ. Vzhledem ke stanovenému cíli byl zvolen krátkodob˘ v˘zkum primárních informací deskriptivního a explanaãního charakteru. Jako v˘zkumná metoda byla zvolena metoda dotazování, a to konkrétnû ústního dotazování. Nástrojem v˘zkumu byl dotazník.
2.1 Metodologie K testování stanoven˘ch hypotéz byl pouÏit vzorek mal˘ch a stfiedních podnikatelsk˘ch subjektÛ pÛsobících na území Moravskoslezského kraje, konkrétnû v okresu Ostrava. K v˘bûru podnikÛ do v˘zkumu byla pouÏita metoda úsudkového v˘bûru. Byly vybrány podniky splÀující následující pfiedpoklady: Základním pfiedpokladem pro zapojení podniku do v˘zkumu byla jiÏ existence podnikatelské ãinnosti na mezinárodních trzích. Dal‰ím pfiedpokladem bylo, Ïe firmy musí b˘t zaloÏeny v âeské republice a mít ãeské majitele. V˘zkumu se zúãastnily malé a stfiední podniky v‰ech oborÛ. Dotazník byl pfiedloÏen manaÏerÛm zahraniãního obchodu nebo fieditelÛm 70 podnikÛ. PfiestoÏe tento poãet není velik˘, vzhledem k explanaãnímu charakteru v˘zkumu je staticky dostateãn˘. PouÏiteln˘ch dotazníkÛ bylo 67, takÏe návratnost dotazníkÛ byla 96%. Vysoká návratnost dotazníkÛ byla zaji‰tûna osobní pfiítomností tazatele pfii vyplÀování dotazníkÛ. Dotazník byl pfied finálním uvedením testován na vzorku 5 firem. V˘zkum probûhl na území Moravskoslezského kraje v období 1. únor – 15. duben 2010. Promûnné Závislá promûnná Závislou promûnnou v této studii je zpÛsob pfiístupu mal˘ch a stfiedních podnikÛ z Moravskoslezského kraje ke vstupu na mezinárodní trhy. ZpÛsob pfiístupu na mezinárodní trhy byl urãen na základû posouzení doby zaloÏení podnikatelského subjektu a prvním vstupem na mezinárodní trhy. Podle fiady autorÛ [35], [18], [16] se potom o globálním pfiístupu hovofií tehdy, jestliÏe podnik vstoupil na mezinárodní trhy do tfií let od zaloÏení podnikatelského subjektu. Dal‰ím faktorem, kter˘ potvrzuje volbu pfiístupu, je poãet proniknut˘ch zemí nebo
88
poãet proniknut˘ch kulturních klastrÛ nebo poãet proniknut˘ch geografick˘ch regionÛ. [21] V rámci této studie, po dohodû s odborníky z praxe, byl stanoven jako rozhodující poãet proniknut˘ch geografick˘ch regionÛ. K posouzení krokového nebo geografického pfiístupu je rozhodující poãet dvou proniknut˘ch geografick˘ch regionÛ. TakÏe podnikatelsk˘ subjekt, kter˘ je povaÏován za globálnû narozen˘ podnik, pronikl nejménû do dvou geografick˘ch regionÛ. Nezávislé promûnné Mezi nezávislé promûnné patfií zaãátek podnikání v zahraniãí, obor ãinnosti podnikatelského subjektu, úroveÀ znalostí trhu pfied vstupem na první trh, spolupráce s partnery pfii zahájení ãinnosti na zahraniãních trzích a geografická oblast podnikání. Zaãátek podnikání na zahraniãních trzích je urãen ãasov˘m rozpûtím mezi zaloÏením podnikatelského subjektu na tuzemském trhu a dobou prvního vstupu na zahraniãní trhy. K urãení oboru ãinnosti podnikatelského subjektu patfiila klasifikace CZ-NACE, která nahradila dfiívûj‰í klasifikaci OKEâ. ÚroveÀ znalostí trhu byla zji‰tûna od respondentÛ na základû zodpovûzení dotazu, kter˘ se vztahoval k mífie znalosti trhu: zda trh znali dokonale nebo mûli pouze prÛmûrné (bûÏnû dostupné) informace nebo mûli minimální informace o nov˘ch trzích. Spolupráce s partnery pfii zahájení ãinnosti na zahraniãních trzích sleduje vyuÏívání partnerÛ zahraniãních a tuzemsk˘ch pfii první realizaci zahraniãních podnikatelsk˘ch aktivit. Geografická oblast podnikání pfiedstavuje poãet proniknut˘ch geografick˘ch oblastí podnikatelského subjektu v rámci realizace prvních mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit. Geografické oblasti byly stanoveny na základû vymezení geografick˘ch regionÛ Organizace spojen˘ch národÛ [4]. K anal˘ze zji‰tûn˘ch dat a testování hypotéz byla pouÏita ordinální logistická regresní anal˘za a shluková anal˘za. Ordinální logistická regresní anal˘za byla pouÏita k provûfiení vlivu v˘‰e uveden˘ch nezávisl˘ch promûnn˘ch na rozhodování o zaãátku podnikání na mezinárodních trzích. Shluková anal˘za je vícerozmûrná technika slouÏící k nalezení skupin podobn˘ch objektÛ. [9], [39]
EM_04_12_zlom(4)
26.11.2012
13:28
Stránka 89
Ekonomika a management Tab 1:
Deskriptivní statistika a korelace korelaãní matice
promûnná
prÛm. odchyl.
1
2
3
4
1
zaãátek podnikání v zahraniãí
2,99
1,30
1,00
2
ãinnost podniku
2,66
1,92
0,29
1,00
3
úroveÀ znalostí
1,78
0,55
0,04
-0,03
1,00
4
spolupráce s partnery
2,06
0,81
0,12
-0,12
-0,17
1,00
5
geografická oblast podnikání
1,13
0,57
-0,20
-0,11
0,10
0,02
5
1,00
N=67 Zdroj: vlastní v˘zkum
2.2 V˘sledky v˘zkumu V˘zkum mezi mal˘mi a stfiedními podnikatelsk˘mi subjekty v Moravskoslezském kraji ukázal nûkolik skuteãností, které se t˘kaly realizace podnikatelsk˘ch aktivit na mezinárodních trzích. Pfied zapoãetím v˘zkumu bylo pfiedpokládáno (Hypotéza 1), Ïe vût‰ina mal˘ch a stfiedních podnikÛ z Moravskoslezského kraje
Obr. 1:
pouÏila k pfiístupu na mezinárodní trhy krokov˘ pfiístup, viz Obr. 2. Tato hypotéza byla v˘zkumem potvrzena. Podnikatelsk˘mi subjekty, které mÛÏeme oznaãit jako globálnû narozené, byly pouze tfii podniky. Tyto tfii podniky splnily obû podmínky, tj. zaãátek podnikatelsk˘ch aktivit v zahraniãí i poãet proniknut˘ch geografick˘ch regionÛ.
Zaãátek realizace zahraniãních podnikatelsk˘ch aktivit ve vztahu k zaloÏení podnikatelského subjektu a poãtu proniknut˘ch geografick˘ch regionÛ
Zdroj: vlastní v˘zkum
Z tûchto tfií podnikÛ, které mÛÏeme oznaãit jako globálnû narozené, dva zaãínaly své podnikatelské aktivity na mezinárodních trzích v roce zaloÏení podniku. Tyto dva podniky také
zaãínaly své podnikatelské aktivity ve v‰ech geografick˘ch regionech svûta. Tfietí podnik zaãal své podnikání na mezinárodních trzích po dvou letech podnikání v âeské republice.
89
EM_04_12_zlom(4)
26.11.2012
13:28
Stránka 90
Ekonomika a management Obr. 2:
Pfiístupy ãesk˘ch podnikÛ k realizaci mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit
Zdroj: vlastní v˘zkum
Zb˘vajících 64 podnikatelsk˘ch subjektÛ pouÏilo tzv. krokov˘ pfiístup. Tyto podnikatelské subjekty zaãaly se svou podnikatelskou ãinností na mezinárodních trzích aÏ po tfiech letech fungování na tuzemsk˘ch trzích. Krokov˘ pfiístup je typick˘ také a pfiedev‰ím tím, Ïe podniky Obr. 3:
realizují své podnikatelské aktivity na mezinárodních trzích postupnû, po urãit˘ch krocích. U tûchto 64 podnikatelsk˘ch subjektÛ byla zji‰tûna, jak ukazuje Obr. 3, rÛzná stádia podnikatelsk˘ch aktivit na mezinárodních trzích.
Stádia realizace podnikatelsk˘ch aktivit na mezinárodních trzích pfii pouÏití krokového pfiístupu
Zdroj: vlastní v˘zkum
90
EM_04_12_zlom(4)
26.11.2012
13:28
Stránka 91
Ekonomika a management Vzhledem k v˘razné rÛznorodosti ãesk˘ch podnikÛ v pfiístupu k realizaci mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit byla provedena shluková anal˘za. Shluková anal˘za mûla poslouÏit k vymezení shlukÛ, skupin podnikatelsk˘ch subjektÛ, podle pfiístupu k realizaci mezinárodních Tab. 2:
podnikatelsk˘ch aktivit. K vytvofiení shlukové anal˘zy byla vyuÏita hierarchická shluková anal˘za. Pro vytváfiení shlukÛ byla pouÏita Wardova metoda s euklidovskou vzdáleností. V tabulce 2 jsou ukázány v˘sledky shlukové anal˘zy.
Shluková anal˘za Shluk 1
Shluk 2
Shluk 3
Shluk 4
Shluk 5
PrÛmûrn˘ poãet let mezi zaloÏením podniku a prvních zahraniãních aktivit
5
6
8
11
2
Procento podnikatelsk˘ch subjektÛ vstupujících na mezinárodní trhy do tfií let od jejich zaloÏení na tuzemském trhu
50
47
33
13
63
ÚroveÀ znalostí cílov˘ch zahraniãních trhÛ pfii prvním vstupu na zahraniãní trhy
dokonalá znalost
prÛmûrná znalost
prÛmûrná znalost
nízká znalost
dokonalá znalost
Procento vyuÏívání spolupráce partnerÛ pfii zahájení ãinností na zahraniãních trzích
89
67
71
60
89
PrÛmûrn˘ poãet proniknut˘ch geografick˘ch oblastí pfii realizaci prvních zahraniãních aktivit
1
1
1
1
2
Poãet podnikÛ ve shluku
8
16
13
27
3
Zdroj: vlastní v˘zkum
Z v˘sledkÛ shlukové anal˘zy bylo extrahováno pût hlavních shlukÛ. Z tûchto pûti hlavních shlukÛ v˘raznû vystupují dva shluky, a to Shluk 4 a Shluk 5. Zb˘vající tfii shluky nejsou tak v˘raznû odli‰né jako ty dva jiÏ uvedené. Shluk 4 zahrnuje podnikatelské subjekty, které jsou charakteristické krokov˘m pfiístupem pouze v rozsahu obchodních metod. Nejvíce podnikÛ realizovalo svÛj postup na mezinárodních trzích v rámci obchodních metod. To znamená, Ïe podniky pfie‰ly od náhodného exportu k systematické exportní ãinnosti. Zajímavé je zji‰tûní, Ïe velká vût‰ina podnikÛ v této skupinû zaãala s prvními zahraniãními podnikatelsk˘mi aktivitami aÏ po tfiech letech od svého zaloÏení. Podnikatelské subjekty zafiazené do této skupiny jsou typické nízkou mírou znalostí mezinárodních trhÛ a také nejniωí mírou spolupráce se zahraniãními subjekty pfii realizaci sv˘ch mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit. Nízká míra znalostí a nízká míra spolupráce má pravdûpodobnû v˘razn˘ vliv na zaãátek, nejdel‰í ze v‰ech skupin, realizace mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit. V‰echny podnikatelské subjekty této skupiny realizují své podnikatelské aktivity na území Evropy.
Protipólem tohoto shluku se jeví Shluk 5. Nejv˘znamnûj‰í odli‰ující charakteristikou je doba zaãátku mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit vzhledem k dobû zaloÏení podnikatelského subjektu. Vût‰ina podnikatelsk˘ch subjektÛ této skupiny zaãala podnikat na mezinárodních trzích do tfií let od jejich zaloÏení. Brzk˘ zaãátek mezinárodního podnikání je zfiejmû dán vysokou mírou znalostí, kdy velká vût‰ina, témûfi 80 %, podnikÛ tohoto shluku má dokonalé informace o mezinárodních trzích, na kter˘ch chce realizovat své podnikatelské aktivity. Dokonalá znalost mezinárodních trhÛ se také projevuje na tom, Ïe podniky realizují své aktivity ve v‰ech geografick˘ch regionech svûta. ·iroké geografické pokrytí je umoÏnûno vysokou mírou spolupráce, pfiedev‰ím, se zahraniãními partnery. Podnikatelské subjekty v tomto shluku nejãastûji pouÏívaly globální pfiístup popsan˘ v ãásti teoretické. Shluk 1 zaujme urãitou podobností se Shlukem 5 v nûkolika charakteristikách. Nejmen‰í skupinu tvofiily podnikatelské subjekty, které provádûly své podnikatelské aktivity postupnû, v duchu krokového pfiístupu stanoveného 91
EM_04_12_zlom(4)
26.11.2012
13:28
Stránka 92
Ekonomika a management Uppsalskou ‰kolou. Nejdfiíve realizovaly obchodní metody a poté pfie‰ly na metody kapitálovû nenároãné a pak následovaly metody kapitálovû nároãné. Stejnû jako podniky v pfiede‰l˘ch skupinách, i v této skupinû byly podnikatelské aktivity zamûfieny pfiedev‰ím na oblast Evropy. Rozdíl podnikÛ v této skupinû je v zaãátku podnikání na mezinárodních trzích. Podniky zafiazené do této skupiny zaãaly realizovat své podnikatelské aktivity do 5 let od jejich zaloÏení. Stejnû jako Shluk 5 je u tohoto shluku vysoká míra znalostí zahraniãních trhÛ a vysoká míra vyuÏívání, pfii realizaci zahraniãních podnikatelsk˘ch aktivit, zahraniãních partnerÛ. Druhou nejvût‰í skupinu tvofií podniky, které realizovaly na mezinárodních trzích pouze jeden krok, ale dále uÏ nepostupovaly. Vût‰ina podnikÛ nacházejících se ve Shluku 2 skonãila u realizace exportních aktivit. Také pro tuto skupinu podnikatelsk˘ch subjektÛ je typické teritoriální omezení na region Evropy. Zaãátek zahraniãních podnikatelsk˘ch aktivit je u podnikÛ v této skupinû rozdíln˘. Polovina podnikÛ zaãala své pÛsobení na mezinárodních trzích v dobû krat‰í neÏ tfii roky od zaloÏení, druhá polovina podnikÛ zaãala podnikat na mezinárodních trzích po tfiech letech od zaloÏení. PfiestoÏe podnikatelské subjekty zafiazené do tohoto shluku mají pouze prÛmûrné znalosti o mezinárodních trzích a míra jejich spolupráce s partnery je druhá nejniωí, tak geografické pokrytí je druhé nejvy‰‰í po Shluku 5. Podnikatelské subjekty z tohoto shluku podnikají v podstatû ve v‰ech geografick˘ch oblastech svûta. Shluk 3 je typick˘ zastoupením nejvût‰ího podílu podnikatelsk˘ch subjektÛ s nahodil˘m pfiístupem k realizaci mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit. Dal‰í skupinu tvofiily podniky, které realizovaly své podnikatelské aktivity na mezinárodních trzích nahodile. To znamená, Ïe nezachovaly posloupnost jednotliv˘ch aktivit, ale nahodile provozovaly rÛzné formy podnikatelsk˘ch aktivit na mezinárodních trzích. Vût‰ina podnikatelsk˘ch subjektÛ zaãíná s realizací sv˘ch mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit pomûrnû pozdû, pfiiãemÏ, ale tyto podniky vynikají vysokou mírou spolupráce s partnery pfii zahájení mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit. Míra znalostí mezinárodních trhÛ u tûchto podnikÛ je pouze prÛmûrná. Nízká míra znalostí se urãit˘m zpÛsobem odráÏí na pomûrnû omezeném pokrytí geografick˘ch regionÛ svûta. Podnikatelské aktivity se z velké vût‰iny zamûfiily na region Evropa. 92
RÛznorodost krokov˘ch pfiístupÛ potvrdila Hypotézu 2, Ïe forma krokového pfiístupu se bude u jednotliv˘ch podnikatelsk˘ch subjektÛ li‰it. Zaãátek mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit mÛÏe b˘t ve znaãné mífie ovlivnûn ãinností konkrétního podnikatelského subjektu. Tento pfiedpoklad vychází jak z teoretick˘ch v˘chodisek, tak i z praktick˘ch znalostí. V˘sledky v˘zkumu potvrdily pozitivní závislost rozhodování o volbû pfiístupu na oboru ãinnosti podnikatelského subjektu (Hypotéza 3). Potvrzená pozitivní závislost je ale velmi slabá, coÏ dokládá nepotvrzení druhé ãásti Hypotézy 3. Nejrychleji vstupují na mezinárodní trhy podniky z prÛmyslu zpracovatelského, konkrétnû z prÛmyslu automobilového, potravináfiství, a stavebnictví. Zji‰tûné v˘sledky nepotvrdily Hypotézu 3, která pfiedpokládala nejrychlej‰í vstup podnikÛ pÛsobících v oblasti informaãní a komunikaãní.
Závûr Cílem pfiíspûvku bylo zhodnocení pouÏívání rÛzn˘ch pfiístupÛ k realizaci mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit ãesk˘ch podnikÛ. Ke zhodnocení pfiístupÛ se vycházelo z teoretick˘ch pfiístupÛ vycházejících z krokov˘ch teorií a teorií globálnû narozen˘ch podnikÛ. K potvrzení vymezen˘ch hypotéz byl proveden primární v˘zkum realizovan˘ na vzorku podnikatelsk˘ch subjektÛ z Moravskoslezského kraje, které uÏ prakticky realizují mezinárodní podnikatelské aktivity v rozmanité podobû. V˘zkumem bylo zji‰tûno, Ïe globální pfiístup k realizaci mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit, pouÏily pouze tfii podniky. Ostatní podnikatelské subjekty je moÏno rozdûlit, podle pfiístupu k realizaci mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit, do pûti hlavních skupin, shlukÛ. Tyto skupiny se od sebe li‰í dobou mezi zaloÏením podnikatelského subjektu a realizací první mezinárodní podnikatelské aktivity, mírou spolupráce s jin˘mi podnikatelsk˘mi subjekty, mírou znalostí cílov˘ch mezinárodních trhÛ a geografick˘m pokrytím mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit. Anal˘za jednotliv˘ch skupin prokázala vysokou rÛznorodost poãátku a prÛbûhu procesu internacionalizace podnikatelsk˘ch subjektÛ. MÛÏeme fiíci, Ïe v podstatû neexistuje nûjak˘ jednotn˘ model, proces, kter˘ by pouÏívaly podnikatelské subjekty v âeské republice. KaÏd˘ podnikatelsk˘ subjekt své mezinárodní
EM_04_12_zlom(4)
26.11.2012
13:28
Stránka 93
Ekonomika a management podnikatelské aktivity realizuje podle sv˘ch moÏností, konkrétnû na základû míry znalostí cílov˘ch zahraniãních trhÛ a podle sv˘ch finanãních moÏností. Pfies znaãnou rÛznorodost pfiístupÛ se podafiilo vymezit pût hlavních skupin podnikatelsk˘ch subjektÛ. Nejv˘znamnûj‰í skupinu tvofiily podnikatelské subjekty, které sice pouÏívají krokov˘ pfiístup, ale zÛstávají pouze ve fázi obchodních metod. Pouze zlomek podnikÛ má odvahu a moÏnosti pokraãovat v dal‰ím prohlubování a roz‰ifiování podnikatelsk˘ch aktivit. Bylo zajímav˘m zji‰tûním, Ïe stupeÀ mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit nezávisí na oboru ãinnosti podnikatelského subjektu. I kdyÏ nûktefií zahraniãní autofii pfiedpokládají, Ïe ke globálnímu pfiístupu mají blíÏe podniky se zamûfiením na oblast informaãních a komunikaãních technologií, zji‰tûné v˘sledky tento pfiedpoklad nepotvrzují. K rozvoji dal‰ích mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit ãesk˘ch podnikatelsk˘ch subjektÛ by mûly hrát v˘znamnou roli organizace a instituce podporující mezinárodní podnikatelské aktivity formou rÛzn˘ch programÛ a prostfiedkÛ. Rozvoj mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit je v˘znamn˘m faktorem rozvoje národní ekonomiky kaÏdého státu. A podpora tûchto aktivit by mûla b˘t jednou z nejv˘znamnûj‰ích. Nejv˘znamnûj‰ím faktorem ovlivÀujícím poãátek a rozvoj mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit se zdají b˘t, kromû finanãních zdrojÛ, znalosti cílov˘ch zahraniãních trhÛ. Znalosti, jejímiÏ nositeli jsou manaÏefii a pracovníci odpovûdní za mezinárodní podnikatelské aktivity, mají vliv mimo jiné na geografické roz‰ífiení podnikatelsk˘ch aktivit a na celkovou koncepci mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit konkrétního podniku. Znalosti manaÏerÛ jsou ovlivnûny jednak procesem vzdûlávání a také, a mnohdy pfiedev‰ím, vlastními zku‰enostmi s prací v mezinárodním podnikatelském prostfiedí. Vzdûlávací instituce mohou v˘znamn˘m zpÛsobem ovlivnit znalosti budoucích manaÏerÛ, a to pfiedev‰ím v oblasti znalosti procesÛ pro realizaci mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit. ProtoÏe právû neznalost, nebo omezená znalost, tûchto procesÛ ãasto zpÛsobuje obavy a neochotu roz‰ifiovat mezinárodní podnikatelské aktivity do vy‰‰ích úrovní. Závûrem lze fiíci, Ïe ãeské podnikatelské subjekty se aktivnû zapojují do mezinárodního podnikání jiÏ fiadu let. Velk˘ rozmach mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit byl zaznamenán
od devadesát˘ch let dvacátého století, po zaãátku tzv. sametové revoluce. K dal‰ímu rozvoji mezinárodních podnikatelsk˘ch aktivit, a to nejen v oblasti obchodních aktivit, ale pfiedev‰ím mezinárodních v˘robních aktivit, je potfieba neustálé podpory podnikatelsk˘ch subjektÛ ze strany státu, ale i nestátních organizací a institucí. Mezinárodní podnikatelské aktivity, a pfiedev‰ím v˘robní, hrají v souãasném svûtû velmi v˘raznou roli v rozvoji národní i svûtové ekonomiky.
Literatura [1] AHARONI, Y. The Foreign Investment Decision Process. 1st ed. Boston: Harvard Business School, 1966. 362 p. ISBN 978-0875840529. [2] ANDERSEN, O. On the Internationalization Process of Firms: a Critical Analysis. Journal of International Business Studies. 1993, Vol. 24, No. 2, pp. 209-231. ISSN 0047-2506. [3] AUTIO, E., SAPIENZA, H. J., ALMEIDA, J. G. Effects of Age at Entry, Knowledge Intensity and Imitability on International Growth. Academy of Management Journal. 2000, Vol. 43, No. 5, pp. 909924. ISSN 0001-4237. [4] Composition of Macro Geographical (Continental) Regions, Geographical Sub-Regions, and Selected Economic and Other Groupings [online]. United Nations, c2010 [cit. 2011-09-30]. Dostupné z:
. [5] CAVUSGIL, S. T., KNIGHT, G. A. Explaining an Emerging Phenomenon for International Marketing: Global Orientation and the Born-global Firm. Working Paper, Michigan State University CIBER, 1997. [6] CHETTY S., CAMPBELL-HUNT, C. A Strategic Approach to Internazionalization: a Traditional Versus a ‘Born Global’ Approach. Journal of International Marketing. 2004, Vol. 12, No. 1, pp. 57-81. ISSN 1069-031X. [7] COVIELLO, N. E., MUNRO, H. J. Growing the Entrepreneurial Firm: Networking for International Market Development. European Journal of Marketing. 1995, Vol. 29, No. 7, pp. 49-61. ISSN 0309-0566. [8] FAN, T., PHAN, P. International New Ventures: Revisiting the Influences behind the “born-global firm“. Journal of International Business Studies. 2007, Vol. 38, No. 7, pp. 1113-1131. ISSN 0047-2506. [9] HEBÁK, P., HUSTOPECK¯, J., PECÁKOVÁ, I. aj. Vícerozmûrné statistické metody [3]. 2. vyd. Praha: Informatorium, 2007. 271 s. ISBN 978-807333-001-9.
93
EM_04_12_zlom(4)
26.11.2012
13:28
Stránka 94
Ekonomika a management [10] HOFSTEDE, G. Culture∞s Consenquences: Comparing Values, Behaviors, Institutions and Organizations Across Nations. 2nd ed. Thousand Oaks: Sage Publications, 2001. ISBN 978-08039732-37. [11] JOHANSON, J., VAHLNE, J. E. The Uppsala Internationalization Process Model Revisited: From Liability of Foreignness to Liability of Outsidership. Journal of Internatinal Business Studies. 2009, Vol. 40, No. 9, pp. 1411-1431. ISSN 0047-2506. [12] JOHANSON, J., VAHLNE, J. E. The Internationalization Process of the Firm – A Model of Knowledge Development and Increasing Foreign Market Commitments. Journal of International Business Studies. 1977, Vol. 8, No. 1, pp. 23-32. ISSN 0047-2506. [13] JOHANSON, J., WIDERSHEIM-PAUL, F. The Internationalization of the Firm – Four Swedish Cases. Journal of Management Studies. 1975, Vol. 12, No. 3, pp. 305-323. ISSN 1467-6486. [14] JOLLY, V. K., ALAHUHTA, M., JEANNET, J. P. Challenging the Incumbents: How High Tech Technology Start-ups Compete Globally. Journal of Strategic Change. 1992, Vol.1, No. 1, pp. 71-82. ISSN 1086-1718. [15] KANDASAAMI, S. Internationalisation of Small-and Medium-Sized Born Global Firms: A Conceptual Model. Research Paper. Graduate School of Management. University of Western Australia, 1998. [16] KANDASAAMI, S., HUANG, X. International Marketing Strategy of SMEs: A Comparison of Born-Global vs. non Born-Global firms in Australia. In Proceeding ICSB Conference, Brisbane, 2000. [17] KNIGHT, G. A. Emerging Paradigm for International Marketing: The Born Global Firm. Dissertation Thesis. Michigan, 1997. Michigan State University, Department of Marketing and Supply Chain Management. [18] KNIGHT, G. A., CAVUSGIL, S. T. The Born Global Firm: A Challenge to Traditional Internationalization Theory. Advances in International Marketing. 1996, Vol. 8, pp. 11-26. ISSN 1474-7979. [19] LINDQVIST, M. Infant Multinationals: The Internationalization of young, technology based Swedish firms. Dissertation Thesis. Stockholm, 1991. Stockholm School of Economics, Institute of International Business. [20] LOPEZ, L. E., KUNDU, S. K., CIRAVEGNA, L. Born Global or Born Regional? Evidence from an Exploratory Study in the Costa Rican Software Industry. Journal of International Business Studies. 2009, Vol. 40, No. 7, pp. 1228-1238. ISSN 0047-2506.
94
[21] LUMMAA, H. J. Internationalization Behavior of Finnish Born Global Companies. Master Thesis, Helsinki, 2002. Helsinki University of Technology. [22] MADSEN, T. K., RASMUSSEN, E., SERVAIS, P. Differences and Similiarities between Born Globals and Other Types of Exporters. Advances in International Marketing. 2000, Vol. 10, pp. 247265. ISSN 1474-7979. [23] MADSEN, T. K., SERVAIS P. The Internazionalization of Born Globals: An Evolutionary Process?. International Business Review. 1997, Vol. 6, Iss. 6, pp. 561-583. ISSN 0969-5931. [24] McDOUGALL, P. P., SHANE, S., OVIATT, B. M. Explaining the Formation of International New Ventures: The Limits of Theories from International Business Research. Journal of Business Venturing. 1994, Vol. 9, No. 6, pp. 469-487. ISSN 0883-9026. [25] McKINSEY & CO. Emerging Exporters: Australia’s High Value-Added Manufacturing Exporters. Melbourne: McKinsey & Co., Australian Manufacturing Council, 1993. [26] MCNAUGHTON, R. B. Determinants of TimeSpan to Foreign Market Entry. Journal of Euromarketing. 2000, Vol. 9, No. 2, pp. 99-112. ISSN 1049-6483. [27] MELIN, L. Internationalization as a Strategic Process. Strategic Management Journal. 1992, Vol. 13, No. 8, pp. 99-118. ISSN 1097-0266. [28] MORGAN, R. E., KATSIKEAS, C. S. Theories of International Trade, Foreign Direct Investment and Firm Internationalization: a Critique. Management Decision. 1997, Vol. 35, No. 1, pp. 68-78. ISSN 0025-1747. [29] OHMAE, K. The Borderless World. New York: Harper Business, 1990. ISBN 0-00-637665-7. [30] OVIATT, B. M., MCDOUGALL, P. P. Toward a Theory of International New Ventures. Journal of International Business Studies. 1994, Vol. 25, No. 1, pp. 45-64. ISSN 0047-2506. [31] OVIATT, B. M., MCDOUGALL, P. P. Challenges for Internationalization Process Theory: The Case of International New Ventures. Management International Review. 1997, Vol. 37, No. 2, pp. 85-99. ISSN 0938-8249. [32] PENROSE, E. T. The Theory of the Growth of the Firm. London: Basil Blackwell, 1995. ISBN 978-0198-28977-7. [33] PERSINGER, E. S., CIVI, E., VOSTINA, S. W. The Born Global Entrepreneur in Emerging Economies. International Business & Economics Research Journal. 2007, Vol. 6, No. 3, pp. 73-82. ISSN 1535-0754.
EM_04_12_zlom(4)
26.11.2012
13:28
Stránka 95
Ekonomika a management [34] PREECE, S. B., MILES, G., BAETZ, M. C. Explaining the International Intensity and Global Diversity of Early-Stage Technology Based Firms. Journal of Business Venturing. 1999, Vol. 14, No. 3, pp. 259-281. ISSN 0883-9026. [35] RENNIE, M. W. Born Global. The McKinsey Quarterly. 1993, Iss. 4, pp. 43-52. ISSN 0047-5394. [36] RIALP, A., RIALP, J., KNIGHT, G. K. The Phenomen of Early Internationalizing Firms: What Do We after a Decade (1993–2003) of Scientific Inquiry. International Business Review. 2005, Vol. 14, No. 2, pp. 147-166. ISSN 0969-5931. [37] ROGERS, E. M. Diffusion of Innovations. 4th ed. New York: The Free Press, 1995. 518 p. ISBN 0-02-926671-8. [38] RUZZIER, M., HISRICH, R. D., ANTONCIC, B. SME Internationalization Reserch: Past, Present, and Future. Journal of Small Business and Enterprise Development. 2006, Vol. 13, No. 4, pp. 476-497. ISSN 1462-6004. [39] ¤EZANKOVÁ, H., HÚSEK, D., SNÁ·EL, V. Shluková anal˘za dat. 1. vyd. Pfiíbram: Professional Publishing, 2007. ISBN 978-80-86946-26-9. [40] STARZYCZNÁ, H. Vybrané aspekty internacionalizace vnitfiního obchodu v teoretick˘ch pfiístupech a v empirickém zkoumání v âeské republice v období transformace. E+M Ekonomie a Management. 2010, roã. 13, ã. 1, pp. 115-130. ISSN 1212-36-09. [41] STRAY, S., BRIDGEWATER, S., MURRAY, G. The Internationalization Process of Small,
Technology-Based Firms: Market Selection, Mode Choice and Degree of Internationalization. Journal of Global Marketing. 2001, Vol. 25, No. 1, pp. 7-29. ISSN 0891-1762. [42] VARMA, S. The Global Start Ups from Indian IT. In India Conference on Global Economic Crisis: Challenges and Opportunities. New Delphi, 2009. [43] VERNON, R. International Investment and International Trade in the Product Cycle. Quarterly Journal of Economics. 1966, Vol. 80, No. 2, pp. 190-207. ISSN 1531-4650. [44] VERNON, R. Sovereignty at Bay: the Multinational Spread of US Enterprises. New York: Basic Books, 1971. ISBN 0-415-19046-0. [45] YIP, G., BISCARRI, J. G., MONTI, J. The Role of the Internationalization Process in the Performance of Newly Internationalizing Firms. Journal of International Marketing. 2000, Vol. 8, No. 3, pp. 10-35. ISSN 1069-031X.
Ing. ·árka Zapletalová, Ph.D. Slezská univerzita v Opavû Obchodnû podnikatelská fakulta v Karviné Katedra managementu a podnikání [email protected]
Doruãeno redakci: 29. 11. 2011 Recenzováno: 6. 1. 2012, 10. 2. 2012 Schváleno k publikování: 26. 9. 2012
95
EM_04_12_zlom(4)
26.11.2012
13:28
Stránka 96
Ekonomika a management
Abstract THE APPROACH TO THE INTERNATIONALIZATION OF ENTREPRENEURIAL ACTIVITIES OF CZECH COMPANIES ·árka Zapletalová Internationalization is a phenomenon researched intensively over the last few decades from a variety of viewpoints. Issues such as the development of international activities, and factors favouring or disfavouring internationalization have been studied for both large as well as small and medium entrepreneurial subjects. The internationalization of entrepreneurial activities is represented by geographic expansion of entrepreneurial activities across national borders. The problems of the internationalization of entrepreneurial activities have seen a considerable interest among a number of significant economists. Internationalization theory subsumes to two diverse approaches – stage approach and global approach. The objective of this paper is to present an overview of the internationalization process of the selected Czech entrepreneurial subjects in the Moravian-Silesian Region. The focus of this study is on small and medium enterprises and internal factors influencing their internationalization process. The paper is based on data collected in interviews with managers and founders of 67 Czech entrepreneurial subjects. The internationalization of the entrepreneurial subjects has been researched using the method of questioning. The research shows that the internationalization of entrepreneurial activities has been performed both by newly found firms and the firms already established on the market. We found that most entrepreneurial subjects followed a stage approach to internationalization. Only very few firms in the Moravian-Silesian Region ventured into international markets immediately after their founding. Factors that significantly contribute to and influence the process of entering international markets are the target foreign market knowledge. Key Words: internationalization of entrepreneurial activities, internationalization theory, stage approach, global approach, born global firms, international markets. JEL Classification: F23, M16.
96
