VZVA K PEDKLÁDÁNÍ VTVARNCH NÁVRH Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) oslovuje vtvarné umlce s poadavkem na zhotovení návrhu nového socha ského díla s konkrétním místem urení ( dále jen „Památník svobody“), které bude umístno v daném prostoru nového multimediálního sídla stanice v Praze (eská republika). TERMÍN PRO DORUENÍ MATERIÁL: TVRTEK 29. ERVNA 2007 ZASÍLEJTE NA ADRESU: Nick Kavelakis vedoucí projektu RFE/RL, Inc. Vinohradská 1 110 00 Praha 1 eská republika
RFE/RL, Inc. – socha / Památník svobody Vzva k pedkládání návrh – termín 29. ervna 2007
2
1. LOKALITA A POPIS BUDOVY Obecné souvislosti Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda je soukromá mezinárodní rozhlasová stanice, která vysílá v 28 jazycích do st ední, vchodní a jihovchodní Evropy, do Ruska, na Kavkaz, do st ední Asie, do Iráku, Íránu a Afghánistánu. Osmnáct vysílacích jazyk RFE/RL je zam eno na zem nebo regiony, kde v tinu tvo í muslimské obyvatelstvo. RFE/RL je financována Kongresem USA prost ednictvím Rady guvernér pro vysílání. Po více ne pl století vysílání do problematickch region, RFE/RL propaguje a podporuje demokratické hodnoty a instituce í ením v asnch, p esnch a objektivních zpráv, informací a analz. Prost ednictvím rádia, internetu, televize a dalích informa ních produkt RFE/RL vznamn podporuje úsilí o svobodu v represivních spole nostech. Úlohou stanice je zam ovat se na místní a regionální vvoj tam, kde sd lovací prost edky nejsou svobodné a potkají se s obtínm p echodem od totalitní kontroly a kde p etrvává zastraování ze strany státu, cenzura, hospodá sk chaos, etnická a náboenská nesnáenlivost, násiln extrémismus a jiné hrozby, které jsou v rozporu s demokracií. Pot eba nového sídla vysílání RFE/RL se stala naléhavou v dsledku teroristickch útok z 11. zá í 2001 na New York a Washington DC, kdy se se vlády eské republiky a USA dohodly na p est hování RFE/RL ze stávající budovy na Václavském nám stí v centru Prahy. P est hování RFE/RL z nyn jí lokality v praském centru zajistí bezpe né prost edí pro její zam stnance a sou asn poskytne monost pro vytvo ení jedné z technicky nejmodern jích a nejvysp lejích vysílacích st edisek na sv t . Tato nová budova se také stane zázemím pro posílení ivotn dleité úlohy RFE/RL p i í ení svobody a demokracie ve sv t . Spole nost ORCO Property Group zahájila v prosinci 2006 stavbu, její dokon ení je plánováno na srpen 2008. Nová lokalita v Praze Lokalita pro nové sídlo vysílání RFE/RL na Hagiboru v Praze leí p iblin 5 kilometr jihovchodn od centra Prahy a asi 20 kilometr jihovchodn od praského mezinárodního letit . Poloha této lokality umo uje snadn p ístup, ale její umíst ní je bezpe n jí, ne jak je tomu v sou asnosti, jeliko je vzdálen jí od m stského centra a stranou hlavních ulic, místního p ího provozu a turist. Hranice lokality vymezují ulice Vinohradská, runá dopravní tepna lemovaná obytnmi domy a víceú elovmi obchodními budovami, a Izraelská na severním okraji parcely, která je po celé délce lemována historickm idovskm h bitovem s hustou vegetací. Poloha budovy na parcele je navrena v souladu s p ísnmi bezpe nostními poadavky RFE/RL. Nep edpokládá se, e by se na parcele kdykoliv vyskytoval v tí po et neo ekávanch návt vník; pozemek a budova budou vak denn vyuívány p iblin 600 zam stnanci a p íleitostn té VIP urnalisty, p ípadn návt vami vládních delegací z USA a z region, do nich se vysílá. Dále je po ítáno s konferencemi, po ádanmi RFE/RL (1 – 2 ro n ), externími tiskovmi sdrueními a skupinami student a nevládních organizací p i oficiálních prohlídkách.
RFE/RL, Inc. – socha / Památník svobody Vzva k pedkládání návrh – termín 29. ervna 2007
3
Lokalita je obehnána bezpenou obvodovou zdí s kontrolními body pro p ístup vozidel a p ích do objektu s vnit ní zásobovací komunikací, úrov ovm VIP parkovit m, chodníky, zast eenmi chodníky, osv tlením, bezpenostními systémy a terénními úpravami. Krom toho se vn zabezpeeného rozhraní nachází úrov ové parkovit pro zam stnance a návt vníky. Hlavní p ístup kontrolním vstupem do komplexu bude z Vinohradské, sluební vjezd a vstup do komplexu pro p í z vn jího parkovit bude z Izraelské. Budova Komplex o rozloze 23 500 metr tvereních tvo í propojené kancelá e se spolenm centrálním atriem, jeho fasádu tvo í pravidelné m íoví. Kancelá e jsou umíst ny jak po obvodu budovy, tak uvnit atria v p ti nadzemních patrech. Terénní úpravy Bude usilováno nejen o zachování vzrostlch strom na pozemku, ale navíc budou za úelem vytvo ení vertikálního rozm ru vysazeny dalí stromy. K vytvo ení estetické hodnoty a dojmu spojení s p írodou budou pouity ke e, zatravn né plochy a vodní prvky. Socha / Památník svobody V p ední ásti pozemku je navren velk vodní prvek, aby se zajistila symetrie s lokalitou na prot jí stran Vinohradské ulice. Památník svobody bude umíst n uvnit vodního prvku (viz p esn plán lokality, p íloha II). Terén pod ním nesmí p esáhnout urené umíst ní, co je kruh o pr m ru p iblin 9 metr (29,5 stopy). Památník svobody dále nesmí p ekroit 14 metr (46 stop) na vku. P edpokládá se, e zainteresovaní um lci peliv zváí volbu materiálu (vhodnmi materiály mohou bt nap íklad neelezné nekorodující kovy, sklo, nepórovité kameny). Samotn vodní prvek nese velké mnoství vodních trysek, za nimi bude neformální prostor pro setkávání zam stnanc a návt vník . Plot v pozadí, kter lze vid t v plánu (p íloha II), je vyroben z nerezav jící oceli. Dalí podrobné informace o prvcích/materiálech v blízkosti Památníku svobody nebo odpov di na jiné dotazy lze získat na základ písemné ádosti na
[email protected].
2. POPIS A CÍLE PROJEKTU Cílem projektu je navrhnout, zpracovat, vytvo it a vztyit Památník svobody v prostoru nového sídla RFE/RL. Návrh bude posuzován podle t chto kritérií: 1. Reprezentace základních hodnot a poslání RFE/RL v podob neokázalé plastiky/konstrukce vyjad ující vlastnosti jako svoboda, svoboda slova, otev enost, pospolitost, srozumitelnost zám ru, d stojnost, síla a dobrá v le.
RFE/RL, Inc. – socha / Památník svobody Vzva k pedkládání návrh – termín 29. ervna 2007
4
2. Stylové souzn ní s designem struktury a interiéru nové budovy, je odráí sou asnou novou éru moderního multimediálního st ediska, tj. ani p ehnan avantgardní nebo okázale módní, ani p ehnan tradi ní. 3. Esteticky p íjemn a srozumiteln irokému spektru kultur a referen ních bod. 4. Respektující místní identity, ale aspirující na globální vizi spojnice rznch identit. 5. Uznává historii stanice RFE/RL, její vznam a nad asovost. 6. Respektuje prost edí tohoto konkrétního místa a jeho bou livou minulost. 7. Zviditel uje a utvá í smysl místa a zárove mu dodává strukturu a charakter. 8. Je vyroben z trvanlivch materiál, které odolají p írodním ivlm a psobí stabiln .
3. ROZPO ET Celkov rozpo et na tento projekt nep esáhne se vím vudy 200 000 USD. Tato ástka zahrnuje przkum, vvoj, návrh, materiály, vrobu, instalaci, technické osv d ení, cestovné, ubytování, pojit ní, dan a jakékoliv dalí vdaje spojené s projektem. 4. ZPSOBILOST Tato nabídka je ur ena innm um lcm se zvlátním z etelem na um lce z eské republiky a USA pracující s trvanlivmi materiály. 5. VB ROVÉ ÍZENÍ A KRITÉRIA Návrhy budou posouzeny Vborem RFE/RL pro Památník svobody. V sou asné dob se p edpokládá, e bude sloen z p ti manaer RFE/RL, jednoho zástupce Rady guvernér pro vysílání a jednoho externího odborníka v oblasti um ní se zkuenostmi nebo rozsáhlmi znalostmi se zadáváním, vrobou a instalací venkovních plastik. Vbor p ízniv posoudí návrhy, které prokáí, e um lec je dob e obeznámen s lokalitou a povahou projektu. Vb r z obdrench návrh bude vycházet z kriterií um lecké kvality a kreativity, vhodnosti pro tuto lokalitu a z hlediska cíl projektu uvedench ve. Dalím faktorem bude také doloená praxe um lc. Uí seznam ú astník sout e bude p edloen ke schválení Rad guvernér pro vysílání ke kone nému vb ru a vyhodnocení. 6. ASOV ROZVRH PROJEKTU Termín pro odevzdání úplnch sout ních návrh pro tuto konkrétní lokalitu je nejpozd ji do 29. ervna 2007. Z pvodní skupiny p ihláench postoupí v lét 2007 do uího vb ru a est finalist. Ti budou p edstaveni Rad guvernér pro vysílání za ú elem záv re ného vyhodnocení a ocen ní, je prob hne do poloviny zá í 2007. Datem dokon ení a instalace projektu je kv ten 2008. 7. DALÍ INFORMACE O PROJEKTU V p íloze zainteresované strany naleznou:
RFE/RL, Inc. – socha / Památník svobody Vzva k pedkládání návrh – termín 29. ervna 2007 • • •
5
Po íta ovou vizualizaci architektonického ztvárn ní budovy a pilehlého prostoru pro umíst ní díla Mapu sou asné lokality s vyzna ením oblasti pro instalaci díla Krátkou historii lokality
8. POKYNY KE ZPUSOBU A TERMÍNU PODÁNÍ Zalete prosím následující podklady: 1. Motiva ní dopis 2. Popis navrhovaného projektu v rozsahu 1 – 2 strany A4. Uve te popis komponent a materiál, které budou pouity (v etn informací o jejich trvanlivosti, jsou-li neobvyklé) a pilote skicy a um lecké vyobrazení. Pro podrobnosti o lokalit a o tom, co se od projektu o ekává, viz oddíly 1 – 2 tohoto dokumentu. 3. Navrhovaná cena 4. 10 – 20 zeteln ozna ench diapozitiv nebo digitálních fotografií (pouze jpg. formát) pedchozích prací na jednom CD (pípadn pilote snímky d l vytvoench pro veejné prostory). 5. Seznam snímk by m l obsahovat název, rozm ry, materiály a rok návrhu/realizace jednotlivch d l 6. Resumé 7. Seznam 3 referencí 8. Ofrankovaná obálka se zpáte ní adresou na vrácení snímk/CD (nepovinné).
Zasílejte na adresu: RFE/RL, Inc. K rukám: Nick Kavelakis, vedoucí projektu Vinohradská 1 110 00 Praha 1 eská republika TERMÍN NA DORU ENÍ VECH MATERIÁL: 29. ERVEN 2007.
9. SVOLENÍ K UITÍ AUTORSK HO DÍLA Um lci neztratí práva na ádné z pedloench materiál chrán nch autorskm právem s vjimkou omezení uvedench v tomto oddíle. Pihláením svch návrh um lci zárove souhlasí s tím, e se vzdají
ásti autorskch práv k omezenému pouití pedloench materiál za ú elem jejich rozíení ve Vboru a k osv tovm a propaga ním ú elm. RFE/RL ani ORCO nejsou zodpov dni za poruení autorskch práv um lc ádnou tetí stranou. 10. NÁKLADY NA P EDLOENÍ NÁVRHU/NABÍDKA SMLOUVY Zodpov dnost za vekeré náklady spojené s vytvoením a pedloením návrhu spo ívá na um lci. RFE/RL ani Orco tyto náklady nehradí. Vybran um lec uzave smlouvu s ORCO (developer objektu), nikoliv s RFE/RL. 11. VYLOU ENÍ ODPOV DNOSTI RFE/RL nebo ORCO si vyhrazují právo uzavít smlouvu s jedním nebo více um lci i odmítnout uzavít smlouvu s jakmkoliv um lcem.
RFE/RL, Inc. – socha / Památník svobody Vzva k pedkládání návrh – termín 29. ervna 2007
12. INFORMACE O RFE/RL A KONTAKTNÍ INFORMACE Pro více informací doporuujeme umlcm navtívit následující internetové stránky: http://www.rferl.org http://www.rferl.org/about/jobs/
[email protected]
6
RFE/RL, Inc. – socha / Památník svobody Vzva k pedkládání návrh – termín 29. ervna 2007
7
PÍLOHY I. Poítaová vizualizace architektonického ztvárnní budovy a p ilehlého prostoru pro umístní památníku/plastiky a. elní pohled na budovu
vyznaení lokality pro památník/plastiku
RFE/RL, Inc. – socha / Památník svobody Vzva k pedkládání návrh – termín 29. ervna 2007 b. postranní pohled na budovu
8
RFE/RL, Inc. – socha / Památník svobody Vzva k pedkládání návrh – termín 29. ervna 2007 c. pohled na ulici (Vinohradská) shora, vchod
9
RFE/RL, Inc. – socha / Památník svobody Vzva k pedkládání návrh – termín 29. ervna 2007 d. pohled na ulici (Vinohradská) shora, západ
vyznaení lokality pro památník/plastiku
10
RFE/RL, Inc. – socha / Památník svobody Vzva k pedkládání návrh – termín 29. ervna 2007
II. Plán souasné lokality
11
RFE/RL, Inc. – socha / Památník svobody Vzva k pedkládání návrh – termín 29. ervna 2007
12
III. Struná historie lokality
Interna ní st edisko Hagibor kv ten 1945 – íjen 1946 Reeri provedl a informace sepsal Rick Pinard z RFE/RL Soud dle polohy na map a po íta ovch vizualizací architektonického návrhu, vystavench v sou asném sídle RFE/RL, bude její nová budova ur it pokrvat ást oblasti pouívané b hem 2. sv tové války a po ní jako Interna ní st edisko Hagibor (ISH). Dne 5. kv tna 1945, kdy Hitler leel mrtev ve svém bunkru, Berlín byl v rukou Rudé armády a T etí íe se rychle rozpadala, vypuklo v okupované Praze povstání proti mnohm a zavedenm zbytk m nacistické nadvlády. Více ne est let teroru gestapa, poko ování a útlaku národa nyní kon ilo a p icházel as odplaty pro nacistickou byrokracii, ale také pro vechny N mce (zpo átku také v etn Rakuan ), kte í v té dob
byli v Praze pochytáni. V r znch praskch tvrtích probíhaly líté boje, podn cované mnohdy i smrtící prací fanatickch a zoufalch nacistickch ost elova roztrouench v obytnch domech po celém m st 1. Vzhledem k této situaci bylo p ijato rozhodnutí zatknout a zadret vechny místní N mce a kohokoli, kdo by p ípadn mohl ohrozit ve ejn po ádek a ivoty obyvatel Prahy. Krom adovch voják wehrmachtu, Waffen-SS, agent gestapa a známch nebo podez elch eskch kolaborant 2 to ale také znamenalo oby ejné n mecké civilisty. Z nich n kte í byli rodilí Praané, n kte í uprchlíci ze Slezska a jinch ástí dále na vchod, kte í utekli p ed postupem Rudé armády. Opat ení se ale vztahovalo také na echy ijící ve smíench manelstvích s N mci a jejich d ti nebo echy, kte í za okupace p ijali n mecké ob anství. Tito lidé byli shromád ni v jednotlivch tvrtích a odvedeni do kol, na stadióny atd., oble ení si nesli na zádech a s sebou m li jen n kolik osobních v cí. V pr b hu následujících dn a tdn byli soust ed ni v n kolika v tích interna ních a deporta ních st ediscích. Jedním takovm st ediskem pouitm pro tyto ú ely bylo ISH, které se nacházelo v ulici, je byla sp n p ejmenována na Stalinovu. Kdy za ala deportace N mc do toho, co zbylo z T etí íe, byli nejprve obvykle p eváeni z Hagiboru do jinch interna ních st edisek – nap íklad do Mod an. Ve v tin p ípad se tedy Hagibor stal p edposlední zastávkou v Praze pro N mce, Rakuany a jiné p ed deportací/repatriací. V dob své likvidace v íjnu 1946 se ISH sestávalo z: • • • •
10 d ev nch kasáren 1 garáe s místností pro 20 automobil 1 d ev né k lny/dílny vedle garáe 2 cihlovch sociálních za ízení
1
2
Nap íklad zesnulá V ra Bechy ová z ulice Belgická 21 v Praze – Vinohradech, která v tomto dom ila od roku 1937, vypráv la autorovi této zprávy, jak fanatick zam stnanec úst edí gestapa (Pe kárna, která dosud stojí ikmo p es Wilsonovu ulici od sou asné budovy RFE/RL), jen za války okupoval autorv byt, prost zeílel a zahájil palbu na enu a její dít , které práv snídaly ve svém byt na prot jí stran Belgické ulice, a ob zabil. Pak za al terorizovat okolí náhodnmi vst ely na kolemjdoucí, dokud ho nezabili povstalci. Paní Bechy ová své sv dectví uzav ela slovy: „Copak jste si nikdy neviml, e vá parapet je pln d r po kulkách?“ Po prozkoumání se ukázalo, e to platí pro parapet i okolní fasádu budovy. Na Hagiboru byl nap íklad internován Josef Oplutil – ech a hlavní autor asto antisemitskch rozhlasovch her poniujících eskoslovenskou vládu v exilu, které za okupace vysílal esk rozhlas. Po válce jej Mimo ádn lidov soud Praha odsoudil k 16 letm t kch prací. Viz: SOA, Fond MLS Praha, (Mimo ádn lidov soud Praha XIV) LS125/48, karton 741, s. 9 a s. 217.
RFE/RL, Inc. – socha / Památník svobody Vzva k pedkládání návrh – termín 29. ervna 2007
13
Dále se vyuívala kuchy a dv místnosti v budov bvalého idovského starobince3. ISH m lo odhadem maximální kapacitu 2 000 v z . P i kontrole za ízení v únoru 1946 bylo zjit no, e se zde nacházelo 1 333 N mc a 221 ech v etn d tí obou národností4. Neexistují záznamy o po tu internovanch osob v tábo e ani o jejich ivotních podmínkách v období od kv tna do po átku ervna 1945, kdy ISH bez jakchkoliv formalit zabrali sov ttí vojentí initelé, aby zde ubytovali osoby ekající na repatriaci do Sov tského svazu. Hagibor se tedy moná stal posledním místem pobytu v Praze pro místní exilové Rusy, z nich se mnozí ji dávno stali eskoslovenskmi ob any, p ed jejich násilnm návratem do Stalinova Sov tského svazu. V archivu eského ministerstva vnitra bohuel nejsou ádné informace o podmínkách v tábo e ani jeho obyvatelích b hem m síce, kdy jej vyuívali Sov ti. N me tí a etí v zni na Hagiboru byli pravd podobn v ervnu 1945 rozmíst ni do rznch jinch interna ních a deporta ních st edisek po celé Praze – v etn velkého st ediska v Mod anech a neblaze proslulého tábora pod irm nebem na tribunách sportovního stadiónu na Strahov . V ervenci Sov ti Hagibor beze slova opustili, vzali s sebou své repatrianty a tábor byl op t pouíván k ubytování N mc a eskch kolaborant. Mezi novmi v zni bylo také n kolik n meckch obyvatel ze sanatoria pro staré osoby v Praze XII (Vinohrady) a 14 t hotnch en p evezench z interna ního st ediska Malá pevnost bvalého koncentra ního tábora / ghetta Terezín5. Jestlie se ú ady obt ovaly p eváet eny v tomto choulostivém stavu z Terezína na Hagibor, musely bt podmínky na Hagiboru o ividn o n co lepí. Nejhorí zprávou z období ervenec 1945 a íjen 1946 je, e mezi v zni v ISH dolo k n kolika úmrtím. Na základ existujících spis, které bohuel pokrvají pouze období do února 19466, lze doloit 36 úmrtí na Hagiboru. ty i z nich byla nemluv ata od t í tdn do necelch dvou let. Nejstarímu v zni, kter podle záznam na Hagiboru zem el, Josefu Seifertovi, bylo v té dob 84 let. Prm rn v k 32 dosp lch osob v dob úmrtí inil 61 let. Je velmi pravd podobné, e dolo k více úmrtím, která z ejm nebyla zaznamenána, zvlá v prvních divokch a chaotickch dnech povstání v kv tnu 1945. Mezi p ípady evidovanmi v archivech vak nejsou ádné zprávy o násilné smrti, tj. nic není uvedeno jako poprava, zast elení, úmrtí b hem vslechu apod. Jeliko k v tin úmrtí dolo u starích osob, lze p edpokládat, e smrt byla zap í in na z velké ásti okem z odvedení z domova, odebrání osobních v cí a internace ve skupinovch za ízeních s omezenmi p íd ly potravin. U d tí mohlo existovat n kolik dvod, v etn nedostate né vivy nebo hygienickch moností v chaotickém povále ném prost edí. Existují také zprávy o n kolika d tech narozench v ISH v letech 1945 a 1946, které p eily bez potíí. Jídlo p id lované v z m nem lo bt od po átku patné jako takové, ale strava za ala bt nedostate ná
áste n kvli korupci mezi personálem tábora. 27letá n mecká v zenkyn z Hagiboru Marta Zieglerová popsala stravu v ISH p i vslechu v rámci et ení provozu tábora takto: „Vzni dostávají ráno ernou kávu, v poledne polévku a veer chleba. Strava v Internaním stedisku Hagibor je vrazn horí ne v Internaním stedisku Modany. Nkteí vzni dostávají zvlátní stravu, zejména ti, kteí pracují v kancelái7.“ 3 4 5 6 7
AMV – E6-87, s. 2 AMV – E6-87, s. 13 AMV – B1-105, s. 61 AMV – B1-105, s. 27 – 39 a s. 47 – 52. AMV – B1-105, s. 323, protokol z vslechu Marty Zieglerové, narozené dne 29. dubna 1918 v atci (západní echy), n meckého p vodu, s n meckm ob anstvím, d íve bytem v Praze II, Jungmannova 5, sepsan na editelství Státní bezpe nosti dne 8. dubna 1946.
14
RFE/RL, Inc. – socha / Památník svobody V zva k p edkládání návrh – termín 29. ervna 2007
B hem státního vyet ování podmínek v tábo e byly p íd ly urené pro n mecké v zn na pr m rn den v období 2.10.1945 a 9.2.1946 skuten shledány jako dosti nízké8: Chléb Kávoviny Umlé tuky (pravdpodobn margarín) Máslo Cukr Uml med
Brambory S l Vejce Plnotuné mléko Jiné potraviny
Pro dosplé 268 gram 11 gram (7,1 gramu) 8,9 gramu
Pro dti 142 gram 11 gram (7,1 gramu) 8,9 gramu
5 gram 43 gram
17,8 gramu 43 gram 11 gram
30 gram 0,14 gramu 5,35 gramu 10,7 gramu
30 gram 0,14 gramu 5,35 gramu 0,25 litru 10,7 gramu
Bylo zjit no, e z d vod , které v té dob nebyly zcela objasn ny, vedení tábora nevydalo v z m v období íjen 1945 a únor 1946 znané mnoství následujících „hodnotn jích“ potravin9: Kávoviny
216,58 kg
Máslo
336,14 kg
34,02 kg
Cukr
368,55 kg
Uml med
255,44 kg
D em
355,60 kg
Maso
339,77 kg
Suenky atd.
177,11 kg
ivoiné tuky
Vzhledem k veobecnému nedostatku potravin v Evrop a vzkvétajícímu ernému trhu v té dob se m eme pouze domnívat, e n kdo z vedení tábora m l s ve uvedenmi potravinami jiné zám ry.
8 9
AMV – E6-87, s. 16 AMV – E6-87, s. 13
RFE/RL, Inc. – socha / Památník svobody Vzva k pedkládání návrh – termín 29. ervna 2007
15
Nicmén v zni m li také jiné monosti jak získat dalí jídlo, a to prací mimo tábor. Hagibor zapj oval stovky v z na práci – obvykle manuální – v místních podnicích, továrnách a zem d lskch za ízeních, co jim dávalo p íleitost získat pro sebe a své p íbuzné p íd ly potravin navíc. Typická smlouva o „zem d lské práci“ v Pivovaru a sladovn Tich & Zeman v Uh ín vsi stanovila hodinovou sazbu 4 K s na hodinu s pracovními dny o délce osm a 10 hodin. V n kterch p ípadech byli v zni zapj ováni, a dokonce ubytováni mimo ISH a mohli si s sebou vzít své nezletilé nebo p íli staré p íbuzné. P íkladem takovéto situace byla Správa státního statku v Unhoti. V tomto p ípad ISH p id lilo 10 K s na den na úhradu náklad na stravu nepracujících len rodiny – nep íli mnoho pen z, ale pravd podobn posta ovaly k zajit ní prosté stravy10. Smluvní spole nosti vak neodm ovaly v zn p ímo, ale dvakrát m sí n uskute ovaly platby na ú et Ú adu státní bezpe nosti11. V b eznu 1946 dolo z ejm k bou livm protestm soused ISH, kte í si st ovali na p íli nedbalá bezpe nostní opat ení. Podrobnosti z dopisu Obvodní rady pro tehdejí Prahu XIII na editelství SNB: „V tomto táboe jsou soustedni Nmci a nkteí zadrení ei. Tito vzni se po táboe pohybují zcela voln bez ohledu na národnost; svobodn chodí do restaurace Pension pes ulici na pivo… Navíc bylo zjitno, e vzni si pi cest v tramvaji pohodln sedí, zatímco nae eny musí stát…“ Následné kontroly na míst u vjezdu do tábora zjistily rozí ené a snadné paování potravin, pad lanch doklad, dopis a podobnch v cí do ISH. V n kterch obdobích byly navíc zaznamenány v prm ru dva a t i út ky denn 12. Stínosti soused tedy byly pravd podobn odvodn né. Zdá se, e u n kolika stránch – z ejm mu – byla vánm problémem korupce; n kte í si toti libovali v poskytování privilegií v zenkyním za ur ité „sluby“ a z ejm vem v z m za poplatek p iblin 200 K s13, co by byla pro prm rného eského továrního d lníka v té dob zna ná ástka a pro v tinu v z mimo ádná suma. Existují také – obvykle udava ské – vpov di v z popisující ve írky hrani ící s orgiemi, kde se konzumoval paovan alkohol, nap íklad v kasárnách . 6, kterch se rovn ú astnili strání14. Dále existují etné zprávy o privilegovanch v zních, kte í m li vlastní pokoje, je pronajímali za poplatek párm. Bez ohledu na nechutnost t chto vpov dí pouhá skute nost, e k t mto excesm docházelo – spolu se zapj ováním zadrench na náro nou fyzickou práci asto na n kolik m síc a koncentrací úmrtí mezi velmi starmi lidmi a n kolika velmi malmi d tmi – nicmén sv d í o tom, e mnoho nebo v tina v z bylo v pom rn dobrém fyzickém stavu. V prb hu roku 1946 byla v tina internovanch N mc deportována. V dob zahájení likvidace – 9. íjna 1946 – bylo na Hagiboru 322 v z 15. Zbvající N mci m li bt okamit posláni do jinch interna ních st edisek k deportaci. Rakoutí a poltí zadrení, kterch bylo jen n kolik, m li bt p edáni p edstavitelm svch zemí v Praze. ei ze smíench manelství m li bt proput ni – za p edpokladu, e nechají svou potovní adresu. ei vyet ovaní za kolaboraci s nacisty podle prezidentského dekretu o potrestání nacistickch zlo inc m li bt p evezeni do nápravnch za ízení Mimo ádného lidového soudu 10 11 12 13
14
15
AMV – B1-105, s. 87 AMV – B1, s. 255-256 AMV – B1-105, s. 275 AMV - B1-105, s. 275, v ervenci 1941 inila pr m rná msíní mzda pr myslového d lníka v Protektorátu echy a Morava 1 147,92 K za 48hodinov pracovní tden. I kdy do roku 1945 v d sledku infla ních tlak ur it trochu vzrostla, bylo 200 K s p esto hodn pen z. Viz Statistickou ro enku Protektorátu echy a Morava 1942, s. 140. AMV-B105, s. 366, policejní protokol z vslechu Frantika M ana ze dne 5. zá í 1946, narozeného dne 21. kv tna 1884, eského p vodu, s n meckm ob anstvím, zadrovaného v IS Hagibor od 9. zá í 1945. AMV – E6-87, s. 2
RFE/RL, Inc. – socha / Památník svobody Vzva k pedkládání návrh – termín 29. ervna 2007
16
Praha16. Za ízení bylo uzav eno a nemovitosti byly vráceny p vodním vlastník m – idovské obci v Praze – i kdy obsah budov byl rozdán r znm státním a mstskm ú ad m a jinm17. ISH bylo povaováno za zlikvidované od konce íjna / zaátku listopadu 1946. Zdroje: • • • •
AMV(Archiv ministerstva vnitra) Státní oblastní archiv v Praze Fond MLS Praha (Mimo ádn lidov soud Praha XIV) Statistisches Jahrbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren, herausgegeben vom Statistischen Zentralamt in Prag, II. Jahrgang – 1942, Verlag des Statistischen Zentralamtes in Prag, Buchdruckerei Melantrich in Prag, 1942 / Statistická roenka protektorátu echy a Morava, vydavatel Úst ední statistick ú ad v Praze, II. roník – 1942, nákladem Úst edního statistického ú adu v Praze, tiskárna Melantrich v Praze, 1942.
16
AMV – Dopis ministerstva vnitra na editelství Státní bezpenosti ze dne 24. íjna 1946 o likvidaci IS Hagibor v Praze. 17 AMV – E6-87, s. 2-14
