Evropská integrace v Měsíčníku

Příloha č. 1 k žádosti o dotaci v rámci grantového řízení pro realizaci Koncepce o informování o evropských záležitostech v ČR vypsaného Odborem pro informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR v roce 2006

Projekt zaměřený na vládní komunikační priority o EU:

Evropská integrace v Měsíčníku

připravila Kancelář pro Evropskou unii ČS březen 2006

SHRNUTÍ: Na základě Směrnice vedoucího Úřadu vlády ČR č. 4/2005, kterou se upravuje poskytování dotací v rámci Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR, a její přílohy č. 2 - Metodiky pro vypracování obsahových projektů předkládáme tuto žádost do grantového řízení pro poskytování dotací na projekty v rámci realizace Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR (komunikační okruh „Budoucnost Evropy“). Na následujících stranách této nabídky uvádíme její specifikaci v souladu s výše uvedenou směrnicí a metodikou a blíže popisujeme mechanismus jejího věcného plnění, časový průběh, finanční aspekty a další požadované charakteristiky. Děkujeme za Vaši důvěru. PŘEDKLADATEL A HLAVNÍ REALIZÁTOR PROJEKTU: Kancelář pro Evropskou unii Ing. Petr Zahradník, MSc. Česká spořitelna, a.s. Olbrachtova 1929/62 140 00 Praha 4 IČO: 452 44 782 http://www.csas.cz/eu [email protected] tel.: 261 073 019 fax: 261 073 004

………………………………………………. Ing. Petr Zahradník, MSc. vedoucí kanceláře pro Evropskou unii

Žádost do grantového řízení OEZ – projekt Evropská integrace v Měsíčníku

strana 2

OBSAH: Část A: Základní charakteristika projektu........................................................ 4 Název projektu: Evropská integrace Měsíčníku.......................................................................................... 4 Komunikační okruh: Budoucnost Evropy .................................................................................................... 4 Podokruhy: Směřování EU, Další rozšiřování EU, Vnitřní trh v oblasti služeb ........................................... 4 Základní popis projektu: .............................................................................................................................. 4 Výčet výsledků: ........................................................................................................................................... 4 Výčet cílových skupin:................................................................................................................................. 4 Cena projektu: ............................................................................................................................................. 4

Část B: Rozvaha ............................................................................................. 5 1. Celkový cíl.......................................................................................................... 5 2. Definice primárních cílových skupin................................................................... 5 2.1 Cílová skupina 1 – široká veřejnost a média........................................................................................ 5 2.2 Cílová skupina 2 – podnikový sektor, zejména malé a střední podniky............................................... 6 2.3 Cílová skupina 3 – veřejný sektor, komunální sféra a občanská společnost....................................... 7

3. Výsledky projektu ............................................................................................... 8 3.1 Výsledek projektu č. 1 ........................................................................................................................... 9 3.1.1 Vztah výsledku projektu č. 1 k definované cílové skupině 1 ........................................................................ 11 3.1.2 Vztah výsledku projektu č. 1 k definované cílové skupině 2 ........................................................................ 11 3.1.3 Vztah výsledku projektu č. 1 k definované cílové skupině 3 ........................................................................ 12

3.2 Výsledek projektu č. 2 ........................................................................................................................ 12 3.1.1 Vztah výsledku projektu č. 2 k definované cílové skupině 1 ........................................................................ 13 3.1.2 Vztah výsledku projektu č. 2 k definované cílové skupině 2 ........................................................................ 13 3.1.3 Vztah výsledku projektu č. 2 k definované cílové skupině 3 ........................................................................ 14

4. Zabezpečení výsledků projektu........................................................................ 14 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

Relevantní zkušenost ......................................................................................................................... 14 Lidské zdroje....................................................................................................................................... 14 Vztah projektu k probíhajícím/uskutečněným aktivitám ..................................................................... 15 Vyhodnocení rizik ............................................................................................................................... 16 Dlouhodobá udržitelnost..................................................................................................................... 17

Část C: Implementace .................................................................................. 18 5. Celkový časový harmonogram projektu........................................................... 18 6. Výsledek projektu č. 1: Vydávání Měsíčníku EU aktualit ................................. 19 6.1 Pracovní akce č. 1 (V1A1): Sběr a třídění relevantních informací ..................................................... 19 6.1.1 Časový harmonogram pracovních úkolů ....................................................................................................... 19

6.2 Pracovní akce č. 2 (V1A2): Zpracování obsahu Měsíčníku EU aktualit............................................. 20 6.2.1 Časový harmonogram pracovních úkolů ....................................................................................................... 20

6.3 Pracovní akce č. 3 (V1A3): Grafické zpracování Měsíčníku EU aktualit............................................ 21 6.3.1 Časový harmonogram pracovních úkolů ....................................................................................................... 21

6.4 Pracovní akce č. 4 (V1A4): Tisk Měsíčníku EU aktualit ..................................................................... 22 6.4.1 Časový harmonogram pracovních úkolů ....................................................................................................... 22

7. Výsledek projektu č. 2: Distribuce Měsíčníku EU aktualit cílovým skupinám .. 22 7.1 Pracovní akce č. 1 (V2A1): Elektronická distribuce Měsíčníku odběratelům ve formátu PDF........... 22 7.1.1 Časový harmonogram pracovních úkolů ....................................................................................................... 23

7.2 Pracovní akce č. 2 (V2A2): Fyzická distribuce vytištěného Měsíčníku odběratelům poštou ............. 23 7.2.1 Časový harmonogram pracovních úkolů ....................................................................................................... 24


strana 3

Část A: Základní charakteristika projektu Název projektu: Evropská integrace Měsíčníku Komunikační okruh: Budoucnost Evropy Podokruhy: Směřování EU, Další rozšiřování EU, Vnitřní trh v oblasti služeb Základní popis projektu: Obsahem projektu je vydávání a distribuce pravidelného měsíčního monitoringu klíčových, převážně ekonomických událostí v Evropské unii. Tento monitoring pod názvem Měsíčník EU aktualit již dva a půl roku pravidelně vydává tým odborníků z Kanceláře pro Evropskou unii ČS pod vedením Petra Zahradníka. Do Měsíčníku přispívají i renomované osobnosti mimo autorský tým (např. v posledním březnovém čísle Tomáš Prouza, náměstek ministra financí ČR a český „Pan euro“). Měsíčník se zaměřuje na pochopení rozhodujících procesů evropské integrace s důrazem na vývoj do budoucna. Jeho čtenáři nemusejí být jen pasivními konzumenty zanalyzovaných informací, ale za asistence Kanceláře pro EU mohou prostřednictvím monitorovaných „veřejných konzultací EU“ aktivně vstoupit do procesu přípravy či revize evropské legislativy. Jednotlivá čísla a jejich rubriky vykazují kontinuální návaznost a jejich archivace zajišťuje ucelený přehled o dění v EU z ekonomicko-politického pohledu v čase. Produkt je zdarma šířen elektronickou cestou i distribuován v tištěné podobě na adresy přibližně 11.000 příjemců.

Výčet výsledků: 1. Vydávání Měsíčníku EU aktualit 2. Distribuce Měsíčníku EU aktualit zdarma cílovým skupinám

Výčet cílových skupin: 1. Široká veřejnost a média - vůči této cílové skupině plní projekt funkci veřejné služby nezávislého informování o aktuálním a očekávaném dění v Evropské unii. 2. Podnikový sektor, zejména malé a střední podniky – vzhledem k této cílové skupině představuje produkt užitečné a poptávané vodítko, usnadňující podnikatelským subjektů orientaci ve složité problematice fondů EU k řešení jejich rozvojových projektů a potřebné stávající a připravované legislativy EU nutné pro jejich činnost. 3. Veřejný sektor, komunální sféra a občanská společnost - vůči této cílové skupině rovněž produkt představuje užitečné a poptávané vodítko, usnadňující subjektům veřejného a neziskového sektoru orientaci při realizaci veřejných, regionálních a podpůrných neziskových projektů s podporou fondů EU.

Cena projektu: Rozdělení nákladů v projektu cena pracovních úkonů:

270 000 Kč

cena externích vstupů:

762 563 Kč

cena užitečně vynaložených nákladů: Celková cena projektu:

46 321 Kč 1 078 884 Kč

Podíl financování na celkové ceně projektu Výše spolufinancování (faktická a procentní) 1: Částka nárokovaná na Úřadu:

697 603 Kč, tj. 65% 381 281 Kč

1

Kancelář pro Evropskou unii České spořitelny ze svých zdrojů bude financovat veškeré užitečně vynaložené náklady (poměrné náklady na nájem kanceláří včetně poplatků za jejich správu, na kancelářskou a výpočetní techniku, na internetové připojení, na kancelářské potřeby a poštovné), veškeré náklady na pracovní úkony a 50 % externích nákladů.


strana 4

Část B: Rozvaha 1.

Celkový cíl

Definice celkového cíle, tj. hlavní popis, jak projekt celkově přispěje ke splnění minimálních požadavků na projekty: Celkovým cílem projektu „Evropská integrace v Měsíčníku“ je usnadnit třem hlavním cílovým skupinám orientovat se v problematice vyplývající z členství České republiky v EU v současnosti a krátko- až střednědobé budoucnosti prostřednictvím vytváření a distribuce nezávislého měsíčně vydávaného časopisu. Nezaujatě a aktuálně informovaní občané, podnikatelé či příslušníci veřejné správy jsou nezbytným předpokladem pro úspěšnou, sebevědomou a plnohodnotnou roli České republiky v EU. Do Evropské unie jsme sice vstoupili již před téměř dvěma roky, řada občanů ji však vnímá za jakousi vnější mezinárodní organizaci a neuvědomují si, že jsme její pevnou součástí s velkými možnostmi ovlivňovat vývoj celoevropských politik. Projekt si klade za cíl odstranit tento handicap; nesmírně důležitá je právě jeho edukativní funkce. Měsíčník EU aktualit informuje o současných i připravovaných událostech na celoevropské úrovni, případně o dopadu na ČR jako na členský stát vyplývající z evropského integračního procesu. Na konkrétní regiony v České republice se primárně neorientuje. Odběratelé Měsíčníku EU aktualit jsou víceméně rovnoměrně rozmístěni po celém území ČR. Na základě obou těchto pohledů můžeme konstatovat, že projekt má celorepublikový informační dopad. Obsah Měsíčníku pokrývá zhruba stejnoměrně témata ze všech tří podokruhů v rámci komunikačního okruhu Budoucnost Evropy: (i) Směřování EU, (ii) Další rozšiřování EU, (iii) Vnitřní trh v oblasti služeb.

2.

Definice primárních cílových skupin

2.1

Cílová skupina 1 – široká veřejnost a média

Definice cílové skupiny: Cílové skupiny Měsíčníku EU aktualit - podle odběratelů Cílová skupina široká veřejnost a média představuje skupinu, vyžadující Široká veřejnost nejzákladnější, nejobecnější, srozumitelné a a média jednoduché informace o EU. Tato skupina je rozdělena na dvě části: přímé informování 30 % široké veřejnosti – jednotlivců bez další bližší 47 % specifikace prostřednictvím přímé distribuce Měsíčníků EU aktualit, současně je však možné širokou veřejnost dále členit na 23 % jednotlivé společenské segmenty; a za druhé, Podnikový sektor, nepřímé informování prostřednictvím médií. zejména malé a Veřejný sektor, komunální sféra Oblast médií lze v této souvislosti dále členit střední podniky a občanská společnost na tištěná, audiovizuální, elektronická a další; jiné členění na periodická (deníky, týdeníky, Pozn.: zahrnuje elektronickou i tištěnou verzi, data k 1.3.2006 měsíčníky, čtvrtletníky), občasná a zcela jednorázová; a konečně na média všeobecná a specializovaná.

Z hlediska potřeby informovanosti a využitelnosti Měsíčníku EU aktualit má smysl přistupovat k široké veřejnosti zcela plošně, bez další specifikace; a současně je vhodné vnímat jak součást této cílové skupiny i členění široké veřejnosti na dílčí segmenty (členění je možné činit generačně, regionálně, profesně; je možné uplatnit specifický přístup k menšinám) Rovněž členění médií ve výše naznačeném slova smyslu je racionální, přičemž všechny tyto součásti mediálního sektoru jsou relevantními cílovými skupinami projektu, na něž jsou jeho jednotlivé kapitoly orientovány. Je pravděpodobné, že denní a týdenní všeobecná periodická média jsou nositeli základních informací pro nejširší veřejnost; specializovaná média pak oslovují jednotlivé společenské segmenty veřejnosti.

Regionální rozložení cílové skupiny:


strana 5

Cílová skupina široká veřejnost je regionálně rozložena rovnoměrně, úměrně míře osídlení České republiky. Je koncentrována především do městských entit a aglomerací. Cílová skupina média je téměř výlučně koncentrována do městských entit, přičemž klíčová média bez ohledu na specifiku členění jsou koncentrována v hlavním městě Praze, relativně silný vliv mezi všeobecnými periodickými médii má zejména regionální tisk, případně regionální televizní a rozhlasové vysílání. Rovněž vydávání jednorázových a specializovaných mediálních výstupů je dominantní charakteristikou pro hlavní město Prahu.

Stav informovanosti cílové skupiny o daném komunikačním okruhu: Stav informovanosti cílové skupiny široká veřejnost o budoucnosti Evropy je obecně velmi nízký. Například z loňského průzkumu agentury STEM vyplývá, že 80 % občanů se dosud nestihlo seznámit ani s dosavadním fungováním EU a zorientovat se v její stávající podobě, natož zformulovat smysluplný názor na budoucí vývoj Unie. Tento výsledek je na jednu stranu dosti alarmující, na druhou stranu naznačuje existenci značného potenciálu pro výrazné zvýšení obecné informovanosti široké veřejnosti. Pokud jde o členění široké veřejnosti na jednotlivé sociální skupiny, je míra informovanosti některých z nich (zejména pak v nejrůznějším profesním, ale i generačním členění) relativně vyšší v porovnání s průměrem. Nicméně poměr obyvatelstva mající alespoň elementárně dostatečný přehled o vývoji v EU zůstává silně nepříznivý, a to dokonce i u takových dílčích sociálních skupin, které jsou přímo konfrontovány s děním v EU – tento stav je přímou příčinou nevyužívání potenciálu a možností v členství v EU vyplývajících. Média jsou zajisté o EU informována podstatně lépe než široká veřejnost. Míra povědomí je podstatně vyšší jak v oblasti obecných a základních problémů EU, tak je to ještě více patrné v jistých specializovaných záležitostech. Vybraní zástupci médií (v absolutním vyjádření však velmi malý počet) jsou dokonce plnohodnotnými účastníky tuzemských diskusí špičkových specialistů na téma budoucího vývoje EU.

Identifikace informační potřeby cílové skupiny: Široká veřejnost má základní informační potřebu v získání alespoň elementárního povědomí o tom, kam EU vlastně směřuje. Široká veřejnost – pokud ji vnímáme spíše jako pozorovatele, nikoliv přímého aktéra členství v EU – zřejmě nepotřebuje být detailně informována o obsahu připravovaných politik EU, o technologii čerpání fondů EU, o výčtu směrnic a nařízení, která byla v daném čase přijata či podstupuje schvalovacím procesem. Měla by však mít elementární představu o kompetencích jednotlivých institucí EU a dělbě pravomocí mezi institucemi EU a národními státy, případně o tom, jaké změny se v této oblasti připravují do budoucna. V případě členění široké veřejnosti na jednotlivé segmenty bude sílit potřeba po konkrétní, speciální informaci úměrná potřebě onoho příslušného segmentu. Mediální informační potřeba spočívá v případě všeobecných period zejména v korektní znalosti a pochopení základního pojmosloví EU a souvislostí základních problémů EU. Všeobecná média by měla pochopit základní smysl mozaiky problémů, které EU vlastně tvoří, a tuto souvislost srozumitelně sdělovat široké veřejnosti. Specializovaná média – lze říci – již svoji roli v této věci pochopila a jejich další aktivitu bychom spíše vnímali jako potřebu kontinuálního zlepšování, než jako potřebu zásadní revoluční změny v podobě informování.

2.2

Cílová skupina 2 – podnikový sektor, zejména malé a střední podniky

Definice cílové skupiny: Cílová skupina privátní sféra představuje množinu soukromých podnikatelských subjektů, působících v jednotlivých sektorech ekonomiky. V jejím rámci je zapotřebí vzít specifický ohled na segment malých a středních podniků a jejich komplikovanější pozici na trhu v porovnání s velkými korporacemi. Malé a střední podniky jsou však významnými nositeli inovačního potenciálu a představují velmi flexibilní organismus, jež je důležitým nositelem hospodářského rozvoje. Z hlediska předmětu našeho zájmu je vhodné činit zřetelné dělítko mezi velkými korporacemi a početnou skupinou malých a středních podniků, formálně se odlišujících výší obratu, počtem zaměstnanců a výraznou individualizací a nezastupitelností jednotlivých vykonávaných funkcí. Pro malé a střední podniky (MSP) používáme všeobecně uznávanou definici Evropské unie danou doporučením 2003/361/ES: MSP jsou podniky, • které zaměstnávají méně než 250 osob a


strana 6

•

•

které buď svým ročním obratem nepřesahují 50 milionů euro (nebo ekvivalentní částku v národní měně) anebo svou bilanční sumou nepřesahují 43 milionů euro (nebo ekvivalentní částku v národní měně) a které splňují kritérium nezávislosti na jiném větším podniku.

Regionální rozložení cílové skupiny: Daná cílová skupina je regionálně rozložena poměrně rovnoměrně, přestože lze v České republice hovořit o regionech prosperity, koncentrace podnikatelských aktivit a inovačního potenciálu (Praha, Brno a okolí, Zlín, Liberecko, středočeské okresy, Plzeň apod.). Na straně druhé je možné hovořit o regionech se slabou či slábnoucí mírou pokrytí podnikatelskými subjekty (Osoblažsko, Slavonicko, některé oblasti Podkrušnohoří, apod.). V některých pozitivních případech platí, že vyšší koncentrace velkých korporací v průmyslových zónách vyvolává synergickou poptávku po dílčích dodávkách ze strany malých a středních podniků (Mladá Boleslav, Jičín, Plzeň apod.), v jiných případech je sektor malých a středních podniků spíše autonomním sektorem s přímým výstupem ke konečnému spotřebiteli či uživateli (Zlín, Liberec apod.).

Stav informovanosti cílové skupiny o daném komunikačním okruhu: Stav informovanosti této cílové skupiny v porovnání s širokou veřejností je podstatně lepší zejména v konkrétních, specifických informacích, jež podnikatelské subjekty poptávají a požadují pro svou činnosti. Úroveň informovanosti je však spíše technická, účelově pragmatická, chybí uvažování v souvislostech, které by umožňovalo lépe využít informační potenciál k posílení pozice na trhu. V této cílové skupině mnohé velké korporace využívají vlastních analytických a informačních pracovišť zřízených v rámci své organizační struktury – informace získávané v těchto pracovištích jsou opět spíše úzce specializované, většinou bez komplexního záběru na záležitosti EU. V případě malých a středních podniků je minimum těch, které by byly vlastními silami orientovány na sběr a vyhodnocování informací o EU; tudíž hojně využívají informačních zdrojů nejrůznějších spolků a stavovských a profesních sdružení, například Hospodářské komory, případně jiných podnikatelských asociací či právě Měsíčníku EU aktualit.

Identifikace informační potřeby cílové skupiny: Informační potřeba této cílové skupiny spočívá především ve dvou záležitostech – za prvé, v identifikaci žádané informace co nejjednodušším způsobem v relativně krátkém čase – vodítko k té pravé informaci, kterou uživatel právě teď pro svůj obchodní případ požaduje. Tato potřeba spočívá v rychlé selekci celého informačního zdroje a ve srozumitelném vyčlenění právě potřebných informací. Za druhé, podnikatelská informační potřeba spočívá v identifikaci základních souvislostí (budoucích trendů, tendencí), které by umožnily danému podnikatelskému subjektu další akceleraci. Pokud bude podnikatelský subjekt inspirován pozitivní zkušeností nebo osvojením moderního pracovního postupu, umožní mu to získat lokální, regionální, národní či komunitární konkurenční výhodu. Tato tendence či trend nespočívá zdaleka jen ve schopnosti využívat projektů financovaných z fondů EU, ale i v respektování pozitivních příkladů a postupů jiných, apod.

2.3

Cílová skupina 3 – veřejný sektor, komunální sféra a občanská společnost

Definice cílové skupiny: Tato cílová skupina představuje poměrně heterogenní množinu subjektů, jejichž společným jmenovatelem není bezprostřední dosahování ekonomického zisku z prováděné činnosti, ale sledování efektů spojených buď s poskytováním veřejné služby nebo efektů sociálního, ekologického apod. charakteru. Je zřejmé, že tuto skupinu lze rozčlenit na : • segment veřejného charakteru – stát a jeho orgány, veřejné instituce a organizace, • komunální sféra – obce, kraje, regiony, • subjekty občanské společnosti – privátní neziskové instituce a organizace typu občanských sdružení, nadací, obecně prospěšných společností, apod.

Regionální rozložení cílové skupiny: Vzhledem k velké heterogennosti této cílové skupiny je komplikovanější hovořit o jejím regionálním rozložení.


strana 7

Zcela dominantní charakteristikou státních orgánů a institucí je jejich koncentrace v hlavním městě Praze, ve výrazné menšině pak v Brně, ostatní města a regiony se na tomto regionálním členění podílejí spíše sporadicky. Obvyklé je však jejich regionální pokrytí prostřednictvím detašovaných pracovišť. Komunální sféra je pak víceméně rovnoměrně regionálně rozložena v rámci své působnosti (krajská, městská a obecní). Privátní neziskový sektor je pak opět spíše dominantně koncentrován ve velkých městech a městských aglomeracích, nicméně současně velmi výrazně roste váha regionálních a lokálních občanských sdružení a spolků.

Stav informovanosti cílové skupiny o daném komunikačním okruhu: U aktuálního stavu informovanosti veřejného sektoru, komunální sféry a občanské společnosti lze spatřovat jistou analogii s cílovou skupinou podnikatelského sektoru. I zde je míra informovanosti příliš technická až technokratická a ohromné množství relevantních informací není adekvátně utříděno. Informovanost státní správy je značně komplexnější, někdy však chybí srozumitelné pojítko vůči zcela konkrétním, specifickým informacím. Na úrovni komunální sféry se jen velmi pozvolna začíná prosazovat potřeba komplexního obrazu regionální politiky, kompatibilní s regionální politikou Evropské unie. Potřeba adekvátní přípravy na příští programovací období 2007 – 2013 však nutí zástupce komunální sféry se v této oblasti informovanosti viditelně zlepšovat a zdokonalovat. Míra informovanosti privátního neziskového sektoru je velmi různorodá, ponejvíce však opět útržkovitá, bez znalosti a poznání EU jako systému.

Identifikace informační potřeby cílové skupiny: Informační potřebu této rozmanité cílové skupiny lze nejlépe charakterizovat prostřednictvím jejích jednotlivých segmentů. Státní orgány a instituce, jež připravují souhrnné politiky a programy implementující postupy EU v podmínkách národního státu, vyžadují komplexní pohled na danou věc. Jejich potřebou v této věci je především adekvátní dovedení tohoto komplexního pohledu na úroveň konkrétna. Informační potřeba komunální sféry spočívá především v relevantní identifikaci vlastních regionálních, městských či místních potřeb (například rozvojových) s politikami, jež vůči těmto oblastem aplikuje exekutiva EU. V případně privátního neziskového sektoru patrně klesá potřeba informační komplexnosti a roste – stejně jako v případě podnikatelského sektoru – potřeba po specifickém typu informací s konkrétní mírou využití v dané oblasti.

3.

Výsledky projektu

Výčet všech výsledků projektu: 3. Vydávání Měsíčníku EU aktualit 4. Distribuce Měsíčníku EU aktualit zdarma cílovým skupinám

Zdůvodnění, jak výsledky projektu splňují celkový cíl: Celkový cíl bude dosažen kombinací obou dvou výsledků projektu. Výsledek projektu č. 1 zajistí vytvoření kvalitního, nezaujatého a informačně bohatého časopisu pravidelně vydávaného na měsíční bázi vždy na začátku každého měsíce. Informace v Měsíčníku EU aktualit vycházejí zejména z oficiálních aktuálních dokumentů (tiskové zprávy, zápisy ze zasedání, navržená evropská legislativa, apod.) orgánů Evropské unie. Pro členy cílových skupin je relevantní výtah tohoto oficiálního dokumentu doplněn o analytický názor autorského týmu, který se zaměřuje na budoucí dopady daného opatření, politiky, návrhu legislativy, apod. na jednotlivé členské státy nebo na jednotlivé sektory ekonomiky či skupiny obyvatelstva. Kromě toho je vždy připojen internetový odkaz na tyto oficiální dokumenty, který využijí zájemci o hlubší proniknutí do problému. Dalším zdrojem informací prezentovaných v Měsíčníku jsou vlastní analytické práce autorského kolektivu, jehož členové se evropské problematice dlouhodobě věnují jako zaměstnanci Kanceláře pro Evropskou unii působící při České spořitelně (viz kapitola 4.2. Lidské zdroje). Neméně žádanými jsou příspěvky renomovaných odborníků mimo autorský tým, kteří se rekrutují zejména z prostředí státní správy, místní samosprávy či akademické obce.


strana 8

Měsíčník EU aktualit je vytvářen v profesionálním prostředí Adobe InDesignu. Jeho předností je přehledná a uživatelsky přátelská grafická úprava. Jeho součástí je řada názorných grafů, tabulek a ilustrativních fotografií, které přispívají k lepší čtivosti. Samotné vydávání kvalitního měsíčního informačního materiálu by nemělo žádný smysl, kdyby se nedostal k cílovým skupinám, jejichž informační potřeby uspokojuje. Výsledkem projektu č. 2 je proto zajištění distribuce Měsíčníku jeho cílovým skupinám. Vydávání Měsíčníku EU aktualit není projektem, který je připraven speciálně za účelem získání grantu na projekty v rámci realizace Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR. Svou 30měsíční historií (první Měsíčník EU aktualit byl vydán v září 2003) prokázal, že o jeho výstupy je mezi cílovými skupinami veliký zájem a dovolujeme si tvrdit, že v České republice podobně zaměřený magazín nevydává žádný jiný privátní subjekt. Měsíčník EU aktualit je každý měsíc zdarma distribuován svým odběratelům. Výhodou je vytvoření zaběhlé distribuční sítě a existence odběratelů, kteří mají o něj zájem. Vedle sítě poboček a komerčních center České spořitelny je Měsíčník ve své fyzické podobě distribuován odběratelům, získaných přímým kontaktem na nejrůznějších seminářích, konferencích či kongresech s evropskou tématikou. V tomto případě je pro autorský tým velice důležitá zpětná vazba cílových skupin, která je neustále využívána ve prospěch zlepšení kvality informací. Kromě fyzické formy je Měsíčník distribuován i v elektronické podobě ve formátu PDF prostřednictvím elektronické pošty. Kromě toho je volně k dispozici ke stažení na serveru České spořitelny (www.csas.cz/eu) a některých dalších, jejichž seznam by se měl do budoucna rozšířit. Při distribuci tištěného bulletinu spolupracujeme s Úřadem vlády ČR a jeho budovanou sítí regionálních informačních center, institucemi veřejné správy, obchodní a hospodářskou komorou, vládní agenturou CzechInvest, apod.

3.1 Výsledek projektu č. 1 Všechny aspekty komunikačního okruhu, kterých se výsledek projektu č. 1 týká: Jak již bylo uvedeno výše (bod 1. Celkový cíl), projekt proporcionálně pokrývá informace ze třech podokruhů v rámci komunikačního okruhu „Budoucnost Evropy“: (i) Směřování EU – v rámci tohoto podokruhu se zaměřujeme na mapování schvalovacího procesu Smlouvy o Ústavě pro Evropu v jednotlivých členských zemích. Např. jsme se zabývali analýzami změny hlasovací síly České republiky po případné ratifikaci „Euroústavy“ i jejím dopadem na rozhodovací proces v jednotlivých evropských politikách. Měsíčník odpovídá i na otázku, co by se stalo, kdyby „Euroústava“ nebyla schválena, případně jakými mechanismy a v jakém směru by byla provedena potřebná reforma institucí a rozhodovacích procesů v EU. Obsahem bulletinu je i pravidelné sledování nejpravděpodobnějšího směřování relevantních evropských politik, zejména regionální politiky, společné zemědělské politiky, podpory malých a středních podniků, sektoru finančního zprostředkování, energetické politiky, životního prostředí, výzkumu a technologického vývoje, apod. (ii) Další rozšiřování EU – s otázkou směřování EU úzce souvisí problematika rozšiřování jejích členů. Centrem našeho zájmu je proto i analyzování možnosti rozšíření EU o země přistupující do EU (Bulharsko, Rumunsko), o země, s nimiž začala vstupní vyjednávání (Chorvatsko, Turecko) či o další země, které svou budoucí perspektivu spojují s členstvím v Unii (Makedonie, Srbsko a Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Albánie, Ukrajina). Občas zařadíme i aktuální příspěvek o zemích, které sice jasně nedeklarují svůj zájem rozšířit řady EU, ale jejich spolupráce s evropskou „pětadvacítkou“ je natolik intenzivní, že budoucí členství těchto zemí v Unii nelze vůbec vyloučit (Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko). (iii) Vnitřní trh v oblasti služeb – státy Evropské unie v průměru vytvoří téměř 70 % svého HDP v sektoru služeb. Je proto logické, že sledování současné právní úpravy a analyzování připravovaných změn patří mezi prioritní témata Měsíčníku. Tato otázka je nyní velice aktuální, neboť jsme na začátku schvalovacího procesu Směrnice o službách (či tzv. Bolkesteinovy směrnice podle bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Fritse Bolkesteina, jenž ji navrhl). Tato pro liberalizaci služeb v EU klíčová norma by měla pokrývat veškeré služby kromě těch, které zůstanou v pravomoci členských států nebo které jsou již upraveny speciálními oborovými směrnicemi. To se týká zejména finančních služeb, služeb elektronické komunikace či dopravních služeb, jejichž právní úpravu rovněž bedlivě sledujeme.

Detailní obsah/popis výsledku projektu č. 1: Měsíčník EU aktualit je vydáván na měsíční bázi vždy na přelomu měsíce. Obsahuje shrnutí a analýzu nejvýznamnějších událostí v procesu evropské integrace za uplynulý měsíc s důrazem na předpokládaný vývoj a přehled očekávaných událostí měsíce nadcházejícího. Žádost do grantového řízení OEZ – projekt Evropská integrace v Měsíčníku

strana 9

Rozsahově se Měsíčník EU aktualit skládá většinou z 20 nebo 24 stran, zejména v závislosti na hojnosti relevantních informací v daném měsíci. Obsahuje tyto kapitoly: 1. Obsah 2. Editorial 3. Události 4. Kalendárium 5. Analýza 6. Názor zvenčí 7. Informační servis 8. Hlavní téma 9. Země pod lupou 10. Statistické okénko Každá kapitola je uvedena perexem v záhlaví stránky, který shrnuje nejdůležitější informace a závěry daného příspěvku. ad 1. Obsah – je umístěn vždy na titulní stránce Měsíčníku a anoncuje pět nejdůležitějších příspěvků (informací) v aktuálním čísle. ad 2. Editorial – nachází se vždy na první stránce uvnitř Měsíčníku a vedoucí autorského týmu Kanceláře pro EU Petr Zahradník zde komentuje nejdůležitější události, které se odehrávají na poli evropského integračního procesu. ad 3. Události – jedná se o jednu z hlavních rubrik každého čísla, neboť popisuje a analyzuje nejvýznamnější nově zveřejněné události týkající se Evropské unie. Události jsou podle svého obsahu členěny do subkapitol, které zhruba odpovídají Generálním ředitelstvím Evropské komise (např. rozpočet, zdanění a celní unie, jednotný vnitřní trh, podnikání, ekonomika a euro, doprava, výzkum, apod.). Každá popisovaná událost obsahuje výstižný nadpis, komentář založený většinou na informacích z oficiálního dokumentu EU a tam, kde je to účelné i doplněný analýzou autorského týmu se zaměřením na odhad dopadů dané události na jednotlivé členské státy, sektory národního hospodářství či skupiny obyvatelstva. Vždy je přiložen i internetový odkaz na oficiální dokument orgánů EU, který mohou využít zájemci o hlubší souvislosti a detaily dané události. ad 4. Kalendárium – tato kapitola v sobě zahrnuje ty události, které se svým významem nekvalifikovaly do komentované rubriky „Události“, nicméně by neměly uniknout pozornosti cílové čtenářské skupiny. Každá zpráva je uvedena jen základním popisem a přiloženým internetovým odkazem na oficiální dokument EU. ad 5. Analýza – vlastní analytická část, kde reagujeme na významnou uskutečněnou aktuální událost. Deskriptivní část události je zde v menšině, hlavním smyslem je zařadit zprávu či událost do širších souvislostí a detailněji zanalyzovat její dopad na všechny podstatné skupiny (členské státy, ekonomická odvětví, skupiny obyvatelstva), případně načrtnout možné scénáře budoucího vývoje v této oblasti a jejich možné implikace. V poslední době jsme v této rubrice publikovali analýzy Ekonomického výhledu Evropské komise z podzimu 2005 či zhodnocení roku 2005 v EU a výhledu na letošek. ad 6. Názor zvenčí – do této nové kapitoly přispívají významné osobnosti mimo autorský tým z veřejné správy, místní samosprávy či akademické obce, jejichž profesní zaměření pokrývá záležitosti členství České republiky v EU. V posledním březnovém čísle nám na téma očekávaného přijetí eura v ČR („Euro ano, ale kdy?“) napsal příspěvek Tomáš Prouza, náměstek ministra financí ČR a český „Pan euro“. ad 7. Očekávané aktivity – tato pravidelná rubrika má dvě části. Obsahem první z nich je přehled zasedání nejvýznamnějších evropských orgánů (Rada EU, Evropská rada, Evropský parlament) v právě začínajícím měsíci. V perexu k této rubrice krátce komentujeme jaká zasedání budou významná a co bude jejich předmětem. Druhou částí jsou mapované aktuálně vyhlášené výzvy k účasti na veřejných konzultací k nově připravované či revidované legislativě EU. Kancelář pro Evropskou unii je připravena případným zainteresovaným zájemcům pomoci při účasti v těchto veřejných konzultacích a nepřímo tak ovlivnit evropskou legislativu v dané oblasti. ad 7. Hlavní téma – patrně nejvýznamnější část Měsíčníku. Hlavní téma je vždy nejobsáhlejším příspěvkem, protože se podrobně věnuje nadčasovým tématům spojeným s EU. Nemusí bezprostředně reagovat na událost uskutečněnou v právě proběhlém měsíci, spíše analyzuje, popisuje, komentuje a předjímá vývoj v některé rozsáhlejší evropské agendě, jejíž význam přesahuje hranici jednoho měsíce. V posledních číslech jsem se zaměřovali například na daňovou harmonizaci v EU či návrh Národního rozvojového plánu ČR nebo finančního rámce EU na roky 2007 až 2013.


strana 10

ad 8. Země pod lupou – zde se zabýváme představením jednotlivých členských zemí z pohledu jejich hospodářství, členství v EU a zapojení do evropských politik. Kromě popisné části je přiložena i tabulka, která shrnuje základní informace o zemi (typ vlády, rozloha, počet obyvatel, apod.) a její ekonomice (HDP, inflace, nezaměstnanost, veřejné finance, apod.). ad 9. Statistické okénko – v tabulkové formě zobrazuje důležité makroekonomické ukazatele všech členských zemí EU. Zahrnují ukazatele ekonomické výkonnosti (úroveň HDP per capita, růst HDP, míra nezaměstnanosti), vnější ekonomické stability (běžný účet k HDP), fiskální stability (veřejné rozpočty k HDP, veřejný dluh k HDP) či cenové charakteristiky (inflace, úroveň cenových hladin). Při přípravě každého čísla věnujeme zvláštní pozornost grafickému zpracování. Text je doplněn řadou názorných grafů, tabulek či schémat. Lepší čtivost podporuje i vkládání fotografických obrázků z Audiovizuální knihovny Evropské komise, na které jsme získali příslušné povolení.

Propojenost výsledku č. 1 s ostatními výsledky projektu: Výsledek projektu č. 1 – vydávání Měsíčníku EU aktualit – je nezbytně propojen s výsledkem projektu č. 2 – distribuce Měsíčníku EU aktualit zdarma cílovým skupinám. Vydávání Měsíčníku aniž by byla zajištěna jeho distribuce by nemělo smysl.

Výčet zdrojů informací pro výsledek projektu č. 1: Pro informace obsažené v Měsíčníku EU aktualit kromě vlastních analýz využíváme zejména oficiální dokumenty orgánů EU typu tiskové zprávy Evropské komise, zápisy ze zasedání Rady EU, navržená evropská legislativa Evropskou komisí a schválená Radou a Parlamentem (podle příslušné schvalovací procedury), apod. Menšinově čerpáme i z médií, zejména ze zpravodajského servisu ČTK.

3.1.1 Vztah výsledku projektu č. 1 k definované cílové skupině 1 Jak výsledek projektu č. 1 uspokojuje informační potřebu skupiny 1: Jedním z cílů vydávání Měsíčníku EU aktualit ve vztahu k cílové skupině široká veřejnost a média je snižování jejího informačního deficitu a formování vlastního názoru. Projekt Evropská integrace v Měsíčníku pomáhá nejširší veřejnosti získat elementární povědomí o tom: • co to Evropská unie vlastně je, jaký je rozdíl mezi EU a ES, co tvoří tři pilíře Evropské unie, • jak vypadá dělba práce mezi národními státy a Unií, • jaké jsou vrcholné orgány EU, jaké mají kompetence a jaké jsou vztahy mezi nimi, • co znamená volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu, • nezávislý pohled na klíčová aktuální témata: Evropská ústava, liberalizace služeb, Lisabonská strategie, přechod na společnou měnovou jednotku euro, apod. Je bohužel smutnou skutečností, že i někteří zástupci všeobecných médií nemají v základních aspektech fungování Evropské unie příliš jasno (například časté zaměňování Rady Evropské unie za Radu Evropy). Zvýšení informovanosti zástupců médií vede rovněž ke snižování celospolečenského informačního deficitu v záležitostech evropské integrace.

Přínosy výsledku projektu č. 1 pro skupinu 1: Posílení informovanosti nejširší veřejnosti povede ke zvýšení povědomí o problematice EU a formulaci vlastního názoru. Kvalitně a nezávisle informovaný občan je nezbytným předpokladem pro plnohodnotné začlenění České republiky do EU. Navíc v řadě nejdůležitějších oblastí, které určují fungování České republiky v EU nadlouho dopředu – například v otázce referenda o Ústavě pro Evropu, jen informovaný občan může zaujmout kvalifikovaný postoj. Kvalitně a nezávisle informovaná média zase omezují možnost jejich zneužití pro partikulární zájmy nejrůznějších nátlakových skupin a ve finále vedou ke kvalitnějšímu a objektivnímu přenosu informací dále na nejširší veřejnost.

Regionální rozměr výsledku projektu č. 1 pro skupinu 1: Nemá, regionální rozměr má až distribuce Měsíčníku EU aktualit, jak je popsáno v rámci výsledku projektu č. 2.

3.1.2 Vztah výsledku projektu č. 1 k definované cílové skupině 2 Jak výsledek projektu č. 1 uspokojuje informační potřebu skupiny 2: Podniková sféra a v jejím rámci zejména skupina malých a středních podniků (MSP) se v otázkách spojených s evropskou problematikou v průměru orientuje lépe než nejširší veřejnost. Poptávka se váže


strana 11

zejména ke specifickým, přímo využitelným informacím, případně analýzám evropských politik a jejich očekávaného vývoje pro svou vlastní činnost. Tato cílová skupina představuje nejvýznamnější čtenářský segment, když 47 % uživatelů Měsíčníku EU aktualit se rekrutuje právě z podnikatelské sféry. Je proto nejvýše logické, že i obsahová složka Měsíčníku se z velké části orientuje na tyto praktické a pro podniky využitelné informace: • evropské zdroje financování pro podniky, zejména MSP: strukturální fondy, přímé komunitární programy, finanční nástroje a programy, vnější a mezinárodní spolupráce, nové programovací období 2007 až 2013, • aktuálně projednávaná evropská legislativa s přímým dopadem na podniky: směrnice o službách, veřejné zakázky, praní špinavých peněz, chemická legislativa REACH, směrnice o pracovní době, uvolňování pracovních trhů, apod. • obsáhlé evropské politiky s přímým dopadem na podniky: Lisabonská strategie, Akční plán finančních služeb, Gothenburgská agenda, připravovaný Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj.

Přínosy výsledku projektu č. 1 pro skupinu 2: Kromě uspokojení základních informačních potřeb cílové skupiny číslo 2, které spočívají v získání relevantních, praktických a přímo využitelných informací, zástupci podnikové sféry, zejména z řad malých a středních podniků, v Měsíčníku získají i další důležité informace pokrývající evropskou problematiku. Sice je přímo nevyužijí ve svém oboru působnosti, získají však kvalitní nezávislý odborný pohled na řadu témat, který jim pomůže rozšířit si obzory, pochopit evropskou integraci v širších souvislostech a vytvořit si vlastní názor na směřování Evropské unie a roli České republiky v ní.


3.1.3 Vztah výsledku projektu č. 1 k definované cílové skupině 3 Jak výsledek projektu č. 1 uspokojuje informační potřebu skupiny 3: Rovněž třetí cílová skupina projektu vydávání Měsíčníku EU aktualit skládající se ze zástupců veřejného sektoru, komunální sféry a občanské společnosti v časopise vyhledává specifické, přímo využitelné informace či hlubší analýzy jednotlivých evropských politik a jejich možného vývoje. Pro Měsíčník je uspokojování těchto informačních potřeb důležité, vždyť téměř čtvrtina všech čtenářů patří do této cílové skupiny. Měsíčník EU aktualit jim vychází vstříc nabídkou příspěvků, týkajících se těchto okruhů: • evropské zdroje financování pro veřejný, komunální a neziskový sektor: strukturální fondy, kohezní fond, přímé komunitární programy, finanční nástroje EIB, finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru a Norska a změny pro programovací období 2007 až 2013, • aktuální evropská legislativa s přímým dopadem postihující tuto cílovou skupinu: směrnice o službách, veřejné zakázky, pravidla státní podpory, praní špinavých peněz, pravidla imigrace, Schengenský systém, apod. • obsáhlé evropské politiky s přímým dopadem na cílovou skupinu: Lisabonská strategie, Gothenburgská strategie, rozpočtový rámec na roky 2007 až 2013, Cultura 2000, sociální agenda.

Přínosy výsledku projektu č. 1 pro skupinu 3: Kromě uspokojení základních informačních potřeb cílové skupiny číslo 3, které spočívají v získání relevantních, praktických a přímo využitelných informací, zástupci veřejného sektoru, komunální sféry a občanské společnosti v Měsíčníku získají i další důležité informace o evropské problematice. Sice je přímo nevyužijí ve své práci, získají však kvalitní nezávislý odborný pohled na řadu témat, který jim pomůže rozšířit si obzory, pochopit evropskou integraci v širších souvislostech a vytvořit si vlastní názor na směřování Evropskou unii a roli České republiky v ní.


3.2

Výsledek projektu č. 2

Všechny aspekty komunikačního okruhu, kterých se výsledek projektu č. 2 týká: Výsledek projektu č.2 nemá obsahový charakter – není relevantní.


strana 12

Detailní obsah/popis výsledku projektu č. 2: Výhodou projektu Evropská integrace v Měsíčníku je jeho 2,5leté trvání a z toho vyplývající rozvinutý a efektivně fungující distribuční systém. Ten se skládá ze dvou hlavních pilířů: 1. Distribuce ve fyzické podobě - Měsíčník EU aktualit se po jeho přípravě v grafickém programu Adobe InDesign ve formě postscriptového souboru předá tiskárně, která ho vytiskne. Vzhledem ke zpomalení způsobeným technickým procesem jsou vytisknuté verze k dispozici zhruba na konci prvního týdne nového měsíce. V současnosti tiskneme cca. 2000 kusů Měsíčníku EU aktualit. Z toho cca. 1200 kusů je zdarma distribuováno odběratelům z řad občanů a podnikatelů prostřednictvím sítě poboček a komerčních center České spořitelny. Zhruba 300 kusů je distribuováno uvnitř České spořitelny, případně jejích dceřiných společností. Přibližně 300 kusů je poštou zasíláno přímým odběratelům a zbylých přibližně 200 kusů je ponecháno Kanceláři pro Evropskou unii (EU Office ČS), jejíž pracovníci Měsíčník EU aktualit nabízejí při příležitost jejich účasti na školeních, seminářích či konferencích s evropskou tématikou. Do budoucna bychom rádi počet distribuovaných Měsíčníků EU aktualit ve fyzické podobě zvýšili na cca. 3000 kusů a v případě poptávky i více. V souladu s vyhlášenou metodikou bude třetina tohoto nákladu – tedy minimálně 1000 kusů – poskytnuto Eurocentru Praha, které je dále rozešle regionálním Eurocentrům. 2. Distribuce v elektronické podobě - početně více uživatelů pravidelně zdarma odebírá Měsíčník EU aktualit ve formátu PDF prostřednictvím elektronické pošty. Výhodou je jeho aktuálnost, která není zdržena procesem tištění, obálkování a rozesílání poštou. V současné době rozesíláme Měsíčník EU aktualit na cca. 1200 e-mailových adres a jejich počet stále roste. Okruh čtenářů tím však zdaleka nekončí, neboť řada přímých odběratelů každé číslo dále distribuuje mezi své kolegy, klienty, přátele. Podle našich odhadů, které jsou podloženy zpětným kontaktem uživatelů, je počet čtenářů, který Měsíčník EU aktualit odebírají prostřednictvím e-mailu až trojnásobně vyšší. Neméně významný distribuční kanál jsou internetové stránky, kde je Měsíčník EU aktualit volně ke stažení. Magazín je k dispozici na webových stránkách Kanceláře pro EU (www.csas.cz/eu) a na některých webových portálech ostatních organizací, zainteresovaných v evropské problematice. Za všechny jmenujme evropský portál Euroskop (www.euroskop.cz) spravovaný Úřadem vlády či portál eDotace (www.edotace.cz) spravovaný přední konzultační společností orientovanou na evropské projekty Raven a vydavatelstvím Economia. Z jednání s našimi odběrateli zjišťujeme, že pro některé z nich je Měsíčník EU aktualit natolik významný, že ho pravidelně umísťují na své intranetové servery, kde je k dispozici pro všechny zaměstnance (např. Kooperativa). Celkový počet uživatelů, kteří Měsíčník EU aktualit čtou či si stahují z výše uvedených internetových (intranetových) portálů, odhadujeme na další 2000 čtenářů.

Propojenost výsledku č. 2 s ostatními výsledky projektu: Výsledek projektu č. 2 – distribuce Měsíčníku EU aktualit cílovým skupinám – je nezbytně propojen s výsledkem projektu č. 1 – vydávání Měsíčníku EU aktualit. Vydávání Měsíčníku, aniž by byla zajištěna jeho distribuce, by nemělo smysl.

Výčet zdrojů informací pro výsledek projektu č. 2: Výsledek projektu č.2 nemá obsahový charakter – není relevantní.

3.1.1 Vztah výsledku projektu č. 2 k definované cílové skupině 1 Jak výsledek projektu č. 2 uspokojuje informační potřebu skupiny 1: Výsledek projektu č.2 nemá obsahový charakter – není relevantní.

Přínosy výsledku projektu č. 2 pro skupinu 1: Výsledek projektu č.2 nemá obsahový charakter – není relevantní.

Regionální rozměr výsledku projektu č. 1 pro skupinu 1: Obecně se dá říci, že Měsíčník EU aktualit není primárně regionálně zaměřen, neboť je distribuován odběratelům rovnoměrně rozmístěnými po celém území České republiky. To platí i pro cílovou skupinu široká veřejnost a média. Výjimku tvoří logicky Praha, která je charakterizovaná vyšší koncentrací celorepublikových médií.



strana 13


Regionální rozměr výsledku projektu č. 2 pro skupinu 2: Obecně se dá říci, že Měsíčník EU aktualit není primárně regionálně zaměřen, neboť je distribuován odběratelům rovnoměrně rozmístěným po celém území České republiky. To platí i pro cílovou skupinu podnikový sektor, zejména malé a střední podniky. Výjimku tvoří logicky Praha, která je charakterizovaná vyšší koncentrací firemních sídel.



Regionální rozměr výsledku projektu č. 2 pro skupinu 3: Obecně se dá říci, že měsíčník EU aktualit není primárně regionálně zaměřen, neboť je distribuován odběratelům rovnoměrně rozmístěným po celém území České republiky. To platí i pro cílovou skupinu veřejný sektor, komunální sféra a občanská společnost. Výjimku tvoří logicky Praha, která je charakterizovaná vyšší koncentrací orgánů veřejného sektoru.

4.

Zabezpečení výsledků projektu

4.1

Relevantní zkušenost

Shrnutí relevantních zkušeností předkladatele: Tým realizátorů projektu disponuje dlouhodobou zkušeností ohledně sběru, analýzy, vyhodnocování informací o EU. Členové týmu mají vzdělání ze zahraničních pracovišť na téma evropská studia a účastní se řady analytických, rozvojových a monitorovacích projektů. Jsou členy týmu, který má komplexně zpracovánu problematiku EU na internetových stránkách, vydávají měsíční bulletin Měsíčník EU aktualit, komentují dění v EU v médiích, četně vystupují na seminářích a konferencích k EU problematice, jsou aktivními účastníky řady formálních i neformálních diskusních fór i autory monografie o EU. Nejlepší referencí k projektu Evropská integrace v Měsíčníku je bezproblémové 2,5leté vydávání Měsíčníku EU aktualit, kdy si vybudoval silné a pevné postavení mezi nevládními informačními zdroji o EU. Z důležitých referenčních projektů z poslední doby stojí za zmínku práce na Strategii hospodářského růstu ČR, která vznikla v loňském roce v gesci vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna. Členové týmu realizátorů projektu Petr Zahradník a Jan Jedlička se na vypracování SHR podíleli v rámci kapitoly „Institucionální prostředí pro podnikání“ a „Zdroje financování“. V této kapitole byl kladen důraz na finanční zdroje z EU: strukturální fondy, kohezní fond, podpůrná finanční schémata Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu, přímé programy a granty Evropské komise. S evropskou tématikou má spojitost i práce na studii týkající se jednorázového monitoringu informačních zdrojů o EU v ČR, jejich popisu, analýzy výsledků monitoringu a doporučení z ní plynoucí z podzimu 2005. Členové týmu realizátorů předkládaného projektu Petr Zahradník a Jan Jedlička byli vedle agentury STEM členy konsorcia, které zvítězilo ve výběrovém řízení Úřadu vlády a získalo mandát na vypracování této studie.

4.2

Lidské zdroje

Popis profilu všech realizátorů projektu a jejich relevantních zkušeností a znalostí (životopis každého z nich do přílohy žádosti o projekt) : Expert ing. Petr Zahradník, MSc. Absolvoval finance na VŠE v Praze, vystudoval hospodářskou politiku na Columbia University v New Yorku a evropská studia na Katolické univerzitě v Lovani v Belgii. V současnosti je vedoucím Kanceláře pro Evropskou unii v České spořitelně.


strana 14

V průběhu své profesionální dráhy má zaznamenáno více než 1.000 citací v tuzemských i zahraničních médiích; vedle toho je autorem několika set odborných i populárních ekonomických článků a několika desítek přednášek na odborných konferencích a seminářích. Je autorem monografie "Vstup do Evropské unie", jež vyšla v září 2003 v Nakladatelství C.H. Beck a spoluautorem knihy "Jsme v Evropě a co dál ?", vyšlé v září 2004 v Nakladatelství Petrov. Zúčastnil se mnoha výzkumných projektů s tematikou evropské integrace, za všechny jmenujme jen práce na Strategii hospodářského růstu ČR, Jednorázového monitoringu informačních zdrojů o EU v ČR či Studii možnosti spolupráce jednotlivých malých a středních poskytovatelů služeb cestovního ruchu v rámci politik EU. Expert ing. Jan Jedlička Absolvoval finance na VŠE v Praze. V současné době působí jako analytik/ekonom v Kanceláři pro Evropskou unii v České spořitelně. Evropskou problematikou se usilovně zabývá poslední dva roky, mimo jiné se podílel na vypracování Strategie hospodářského růstu České republiky, která je výchozím materiálem pro tvorbu Národního rozvojového plánu a Národního plánu plnění Lisabonské strategie, a Jednorázového monitoringu informačních zdrojů o EU v ČR. Administrativní pracovník Alena Smolíková Absolvovala Obchodní akademii v Praze. V současnosti pracuje jako odborná asistentka v Kanceláři pro Evropskou unii v České spořitelně. Po celou svou profesní kariéru působila jako office manažerka nebo odborná asistentka ve společnostech z finančního či bankovního sektoru.

Denní sazba pro jednotlivé realizátory projektu: Denní sazba za realizátora projektu Petra Zahradníka: 3 000,- Kč Denní sazba za realizátora projektu Jana Jedličku:

2 250,- Kč

Denní sazba za realizátora projektu Alenu Smolíkovou: 1 000,- Kč

Organizace řízení projektu včetně rozdělení odpovědnosti: V realizaci projektu bude mít hlavní řídící, koordinační a kontrolní roli realizátor projektu Petr Zahradník. Ten ponese hlavní odpovědnost za koordinaci aktivit projektu tak, aby bylo úspěšně dosaženo hlavního cíle projektu (viz bod č.1) i jeho jednotlivých výsledků (viz bod č. 3.1 a 3.2). Dalším úkolem Petra Zahradníka bude koordinace aktivit tak, aby se odrazila v jednotné formě výsledků projektu a komunikaci při jejich dosahování, apod. Obsahová stránka projektu bude rovným dílem pokryta oběma experty: Petrem Zahradníkem a Janem Jedličkou. Pan Jan Jedlička navíc vypracuje a bude odpovídat za grafické zpracování Měsíčníku EU aktualit.

Petr Zahradník • projektový vedoucí • obsahová část

Jan Jedlička Alena Smolíková Slečna Alena Smolíková ponese odpovědnost za • obsahová část • distribuce proces distribuce, a to jak ve fyzické tištěné formě, • grafická část • administrativa tak i v elektronické formě (rozesílání ve formátu PDF a umístění na internetové portály). Kromě toho bude v její odpovědnosti administrativní záležitosti typu komunikace s tiskárnou, zajištění kancelářských a dalších nezbytných potřeb pro realizaci celého projektu, apod.

Pracovně-právní vztah mezi předkladatelem projektu a jednotlivými realizátory projektu: Všichni tři realizátoři projektu zmínění v kapitole 4.2. jsou vůči předkladateli projektu (Kancelář pro Evropskou unii / Česká spořitelna) v zaměstnaneckém poměru na dobu neurčitou.

4.3

Vztah projektu k probíhajícím/uskutečněným aktivitám

Vztah právě probíhajících, nebo již uskutečněných relevantních aktivit (předkladatele projektu a ostatních) k výsledkům projektu: Jak jsme již zmínili výše, výhodou projektu Evropská integrace v Měsíčníku je jeho 2,5letá historie, za kterou prokázal svou životaschopnost a význam.


strana 15

První číslo bylo vydáno již v září 2003. Počet tištěných kusů se víceméně neměnil a setrvával blízko hranice 2000 kusů již od zahájení jeho vydávání, distribuce probíhala zejména přes síť poboček a komerčních center České spořitelny. Silně rostoucí byl naopak počet kopií distribuovaných prostřednictvím elektronické pošty a internetového portálu www.csas.cz/eu. Každý měsíc v průměru přibude cca. 20-30 nových přímých odběratelů elektronické verze, kteří však ve velké většině případů Měsíčník dále přeposílají. Dá se proto odhadnout, že v poslední době roste počet uživatelů Měsíčníku EU aktualit o cca. 60-90 za měsíc. Vydávání Měsíčníku EU aktualit však rozhodně není jedinou aktivitou předkladatele. Kancelář pro Evropskou unii při České spořitelně funguje od léta 2003 jako informační a analytické centrum, jejímž hlavním cílem je monitorovat makroekonomický vývoj členských zemí EU, změny v legislativním prostředí, vývoj jednotlivých komunitárních politik, apod. Služeb Kanceláře nevyužívají pouze klienti České spořitelny, ale nejširší laická i odborná veřejnost. Česká spořitelna v duchu zásady společenské odpovědnosti firem tím plní edukativní úlohu ve směru šíření informací o Evropské unii. Nosným distribučním kanálem Kanceláře pro Evropskou unii je internetový portál www.csas.cz/eu, kde jsou zdarma k dispozici také další produkty Kanceláře. Kromě Měsíčníku EU aktualit (a jeho anglické verze) jsou to zejména: •

Databáze informací o Evropské unii - dynamická průběžně aktualizovaná databáze pro podnikatele, malé a střední podniky s inteligentním vyhledáváním.

•

Základní informace o Evropské unii – strukturovaný dokument k problematice integračního procesu, jednotného trhu, měnové politiky, finanční politiky a strukturálním fondům. Zvláštní pozornost je věnována členění finančních zdrojů a jejich institucionální organizaci v České republice.

•

Speciální analýzy - jednorázové reporty analyzující aktuální problémy a témata procesu evropské integrace, s důrazem na jejich dopad na podnikatelské subjekty v České republice.

•

Statistické okénko - nejvýznamnější promptně aktualizované makroekonomické indikátory, poskytující základní aktuální přehled o ekonomickém vývoji Evropské unie jako celku, eurozóny a každého členského státu.

•

Školení a prezentace - nejžádanější materiály prezentované na konferencích, přednáškách, seminářích či školeních pořádaných pro zájemce z řad podnikatelů, vztahujících se k problematice EU (např. k podnikání a dotacím).

Analýza dopadů/použití již dostupných relevantních výsledků/zkušeností (předkladatele projektu a ostatních) v projektu: Velká část uživatelů Měsíčníku EU aktualit se o něm dozví prostřednictvím osobního kontaktu na školeních, seminářích či konferencích, kde vystupují členové Kanceláře pro Evropskou unii. Díky tomuto osobnímu vztahu autoři získávají nezbytně důležitou zpětnou vazbu ve formě hodnocení, názorů či doporučení od čtenářů Měsíčníku. Tato zpětná vazba je námi velice ceněna, vyhledávána a na jejím základě se snažíme o neustálé zdokonalování našeho výstupu a tím uspokojování informačních potřeb hlavních cílových skupin. Obohacením pro Měsíčník EU aktualit je i zařazování příspěvků do rubriky „Názor zvenčí“, kde uznávané osobnosti mimo autorský tým a finanční skupinu České spořitelny čtenářům sdělují cenné názory na vývoj evropské integraci a na roli České republiky v ní.

4.4

Vyhodnocení rizik

Výčet potenciálních rizik (vnějších a vnitřních) při dosahování výsledků projektu: Jelikož projekt má již za sebou 2,5leté období, drobné chyby a nejasnosti byly již odstraněny a rizika v maximálně možné míře eliminována. Nicméně v současnosti vidíme dva potenciální rizikové faktory: •

Riziko č. 1:

nedostatek finančních prostředků

•

Riziko č. 2:

odchod expertů projektu

Vyhodnocení jednotlivých rizik s přihlédnutím k jejich negativnímu dopadu na výsledky projektu spolu návrhem dalšího postupu: Zhodnocení rizika č.1 - nedostatek finančních prostředků: první dva roky byl projekt plně financován předkladatelem projektu - Českou spořitelnou. V loňském září získal grant od Úřadu vlády, který pokryl zhruba tři čtvrtiny nákladů projektu v období do konce roku, zbytek financovala dále Česká spořitelna. Od svého vzniku je financování Měsíčníku plně na bedrech předkladatele, po případném získání grantu bude Českou spořitelnou spolufinancován z 65 %. Vydávání Měsíčníku EU aktualit rozhodně není ziskovou činností, Měsíčník je poskytován zcela zdarma všem zájemcům bez ohledu na to, zda jsou či nejsou klienty ČS. Není vyloučené, že v rámci úspory nákladů se do budoucna (za cca 2-3 roky) objeví Žádost do grantového řízení OEZ – projekt Evropská integrace v Měsíčníku

strana 16

tlaky na omezení vydávání Měsíčníku EU aktualit. Možností, jak toto riziko eliminovat, je hledání alternativních zdrojů financování, například ve formě vypisovaných grantů Úřadu vlády ČR. Další možností v dlouhodobém horizontu, kterou nepreferujeme, je zpoplatnění vydávání Měsíčníku. Zhodnocení rizika č.2 - odchod expertů projektu: rizikem projektu, který v současnosti plně vykonávají tři lidé, je samozřejmě i odchod některého z realizátorů. Česká spořitelna je však stabilní institucí a na trhu práce žádaným zaměstnavatelem, takže by nebyl problém jejich nahrazení jinou kvalifikovanou pracovní silou. Sami realizátoři však o odchodu či podobné kroku rozhodně neuvažují.

4.5

Dlouhodobá udržitelnost

Jak metody projektu přispějí k dlouhodobé udržitelnosti výsledků projektu: Projekt vydávání a distribuce Měsíčníku EU aktualit běží již dva a půl roku, je úspěšným, mezi odběrateli žádaným magazínem a předkladatel v žádném případě neuvažuje o tom, že by měl s jeho realizací skončit. Každý příspěvek v Měsíčníku EU aktualit – pokud to má smysl – obsahuje i odkaz na originální dokument orgánů EU typu tiskové zprávy Evropské komise, zápisy ze zasedání Rady EU, navržená evropská legislativa Evropskou komisí a schválená Radou a Parlamentem (podle příslušné schvalovací procedury). Tyto dokumenty mají v drtivé většině odkaz na evropské stránky (většinou stránky Evropské komise: http://europa.eu.int), které se dané evropské problematice hlouběji věnují. Čtenáři tak při prokliknutí na odkaz najdou nejnovější vývoj v dané oblasti. Součástí Měsíčníku EU aktualit jsou i rozsáhlejší analytické materiály v rubrice „Hlavní téma“, která jsou nadčasová, s měsíčním cyklem nemají přímou souvislost, a mohou být používána i v blízké budoucnosti.

Jak budou výsledky projektu po jeho skončení navazovat na vlastní aktivity předkladatele projektu, příp. na další aktivity ostatních subjektů: Předkladatel projektu – Kancelář pro Evropskou unii při České spořitelně – nemá v plánu ukončení úspěšného projektu Evropská integrace v Měsíčníku. Magazín je ojedinělým, odborníky respektovaným a vysoce žádaným materiálem, který o Unii produkuje privátní sféra. Jak již bylo popsáno výše (např. bod 4.3 Vztah projektu k probíhajícím/uskutečněným aktivitám), Měsíčník EU aktualit je jen jedním – byť patrně nejvýznamnějším – produktem Kanceláře pro Evropskou unii. Odběratelé Měsíčníku EU aktualit jsou odkazováni na webové stránky Kanceláře pro EU (www.csas.cz/eu), které jsou pravidelně aktualizované a doplňované o nejnovější vývoj v Evropské unii.


strana 17

Část C: Implementace 5.

Celkový časový harmonogram projektu

Celkový časový harmonogram: od - do: 28.3.-12.4. pro IV-06 26.4.-14.5. pro V-06 29.5.-12.6. pro VI-06 27.6.-13.7. pro VII-06 27.7.-10.8. pro VIII-06 29.8.-12.9. pro IX-06 25.9.-10.10. pro X-06 29.10.-12.11. pro XI-06 28.11.-12.12. pro XII-06 Výsledek projektu č. 1 (V1) od-do: 28.3.-4.4. pro IV-06 26.4.-4.5. pro V-06 29.5.-5.6. pro VI-06 27.6.-4.7. pro VII-06 27.7.-3.8. pro VIII-06 29.8.-5.9. pro IX-06 25.9.-3.10. pro X-06 29.10.-5.11. pro XI-06 28.11.-5.12. pro XII-06

Výsledek projektu č. 2 (V2)

Pracovní akce 1 (V1A1)

Pracovní akce 2 (V1A2)

28.3.-30.3. pro IV-06 26.4.-30.4. pro V-06 29.5.-31.5. pro VI-06 27.6.-29.6. pro VII-06 27.7.-31.7. pro VIII-06 29.8.-31.8. pro IX-06 25.9.-27.9. pro X-06 29.10.-31.10. pro XI-06 28.11.-30.11. pro XII-06

2.4.-3.4. pro IV-06 2.5.-3.5. pro V-06 1.6.-4.6. pro VI-06 2.7.-3.7. pro VII-06 1.8.-2.8. pro VIII-06 3.9.-4.9. pro IX-06 1.10.-2.10. pro X-06 1.11.-2.11. pro XI-06 3.12.-4.12. pro XII-06

Pracovní akce 3 (V1A3) + Pracovní akce 4 (V1A4) 4.4. pro IV-06 4.5. pro V-06 5.6. pro VI-06 4.7. pro VII-06 3.8. pro VIII-06 5.9. pro IX-06 3.10. pro X-06 5.11. pro XI-06 5.12. pro XII-06

od-do: 4.4.-12.4. pro IV-06 4.5.-14.5. pro V-06 5.6.-12.6. pro VI-06 4.7.-13.7. pro VII-06 3.8.-10.8. pro VIII-06 5.9.-12.9. pro IX-06 3.10.-10.10. pro X-06 5.11.-12.11. pro XI-06 5.12.-12.12. pro XII-06 Pracovní akce 1 (V2A1) 4.4. pro IV-06 4.5. pro V-06 5.6. pro VI-06 4.7. pro VII-06 3.8. pro VIII-06 5.9. pro IX-06 3.10. pro X-06 5.11. pro XI-06 5.12. pro XII-06

Pracovní akce 2 (V2A2) 12.4. pro IV-06 14.5. pro V-06 12.6. pro VI-06 13.7. pro VII-06 10.8. pro VIII-06 12.9. pro IX-06 10.10. pro X-06 12.11. pro XI-06 12.12. pro XII-06

Poznámka: jedná se o časový harmonogram pracovních úkolů na vydání zbývajících tří čísel Měsíčníku EU aktualit do konce roku: říjnového čísla (vyjde začátkem října) – značen X-05, listopadového čísla (vyjde začátkem listopadu) – značen XI-05 a prosincového čísla (vyjde začátkem prosince) – značen XII-05.


strana 18

Celkový počet pracovních dní jednotlivých realizátorů: Expert Petr Zahradník:

45 dní

Expert Jan Jedlička:

54 dní

Expert Alena Smolíková:

13,5 dní

Počet pracovních dní jednotlivých realizátorů rozdělený podle pracovních akcí Realizátor

V1A1

V1A2

V1A3

V1A4

V2A1

V2A2

Petr Zahradník

27

18

-

-

-

-

Jan Jedlička

27

18

9

-

-

-

-

-

-

4,5

4,5

4,5

Alena Smolíková

6.

Výsledek projektu č. 1: Vydávání Měsíčníku EU aktualit

6.1

Pracovní akce č. 1 (V1A1): Sběr a třídění relevantních informací

Celkový popis V1A1: Jelikož se jedná o magazín vydávaný na měsíční bázi, jehož hlavní náplní je informovat o aktuálních událostech uskutečněných v uplynulém měsíci, jeho první pracovní akcí (V1A1) je sběr a třídění relevantních informací o aktivitách v EU. Hlavní důraz je kladen na sběr a třídění informací, které se vážou k právě uplynulému měsíci, menší část však tvoří i očekávané události. Základním zdrojem pro čerpání veškerých potřebných informací jsou originální dokumenty orgánů EU typu tiskové zprávy Evropské komise, zápisy ze zasedání Rady EU, navržená evropská legislativa Evropskou komisí a schválená Radou a Parlamentem (podle příslušné schvalovací procedury), apod. Dodatkovým informačním zdrojem jsou média, zejména zpravodajský servis ČTK. Na této pracovní akci se rovným dílem podílí oba experti realizačního týmu: Petr Zahradník a Jan Jedlička.

Výstup z V1A1: Výstupem je pomocný soubor, který v sobě obsahuje sebrané relevantní informace hodící se do Měsíčníku EU aktualit a které jsou již setříděné podle jednotlivých kapitol, případně sub-kapitol Měsíčníku EU aktualit.

Počet dní práce jednotlivých realizátorů projektu v rámci V1A1: Petr Zahradník:

3 dny pro jedno číslo => celkem 27 dní pro devět čísel

Jan Jedlička:


Užitečně vynaložené náklady v rámci V1A1 Poměrná část poplatků za připojení k internetu: 5.025,20 Kč Poměrná část nákladů na kancelářskou a výpočetní techniku: 859,10 Kč Poměrná část nájemného včetně poplatků za správu kanceláří: 7.625,30 Kč

Cena externích vstupů v rámci V1A1 Žádné. Tato pracovní akce si nevyžaduje placení žádný externích vstupů.

6.1.1 Časový harmonogram pracovních úkolů Datum (počet dnů plnění)

Pracovní úkol

Odpovědný realizátor projektu

28.3.-30.3.

Sběr relevantních informací z informačních zdrojů pro IV-06

PZ, JJ

28.3.-30.3.

Třídění informací dle kapitol a sub-kapitol v Měsíčníku IV-06

PZ, JJ

26.4.-30.4.

Sběr relevantních informací z informačních zdrojů V-06

PZ, JJ

26.4.-30.4.

Třídění informací dle kapitol a sub-kapitol v Měsíčníku V-06

PZ, JJ

29.5.-31.5.

Sběr relevantních informací z informačních zdrojů VI-06

PZ, JJ

29.5.-31.5.

Třídění informací dle kapitol a sub-kapitol v Měsíčníku VI-06

PZ, JJ

27.6.-29.6.

Sběr relevantních informací z informačních zdrojů VII-06

PZ, JJ


strana 19

27.6.-29.6.

Třídění informací dle kapitol a sub-kapitol v Měsíčníku VII-06

PZ, JJ

27.7.-31.7.

Sběr relevantních informací z informačních zdrojů VIII-06

PZ, JJ

27.7.-31.7.

Třídění informací dle kapitol a sub-kapitol v Měsíčníku VIII-06

PZ, JJ

29.8.-31.8.

Sběr relevantních informací z informačních zdrojů IX-06

PZ, JJ

29.8.-31.8.

Třídění informací dle kapitol a sub-kapitol v Měsíčníku IX-06

PZ, JJ

25.9.-27.9.

Sběr relevantních informací z informačních zdrojů X-06

PZ, JJ

25.9.-27.9.

Třídění informací dle kapitol a sub-kapitol v Měsíčníku X-06

PZ, JJ

29.10.-31.10.

Sběr relevantních informací z informačních zdrojů XI-06

PZ, JJ

29.10.-31.10.

Třídění informací dle kapitol a sub-kapitol v Měsíčníku XI-06

PZ, JJ

28.11.-30.11.

Sběr relevantních informací z informačních zdrojů XII-06

PZ, JJ

28.11.-30.11.

Třídění informací dle kapitol a sub-kapitol v Měsíčníku XII-06

PZ, JJ

Poznámka: jedná se o časový harmonogram pracovních úkolů na vydání zbývajících devíti čísel Měsíčníku EU aktualit do konce roku: dubnového čísla (vyjde začátkem dubna) – značen IV-06, květnového čísla (vyjde začátkem května) – značen V-06, červnového čísla (vyjde začátkem června) – značen VI-06, červencového čísla (vyjde začátkem července) – značen VII-06, srpnového čísla (vyjde začátkem srpna) – značen VIII-06, zářijového čísla (vyjde začátkem září) – značen IX-06, říjnového čísla (vyjde začátkem října) – značen X-06, listopadového čísla (vyjde začátkem listopadu) – značen XI-06 a prosincového čísla (vyjde začátkem prosince) – značen XII-06. Iniciály PZ znamenají Petr Zahradník, iniciály JJ znamenají Jan Jedlička, iniciály AS znamenají Alena Smolíková

6.2

Pracovní akce č. 2 (V1A2): Zpracování obsahu Měsíčníku EU aktualit

Celkový popis V1A2: Na základě dokončení pracovní akce č. 1, která se zabývala sběrem relevantních informací a jejich předběžným roztříděním do příslušných kapitol, případně sub-kapitol, bude napsán text aktuálního čísla Měsíčníku. Součástí pracovní akce bude i kontrola gramatiky, případně věcné správnosti sepsaného textu. Na realizaci této akce se rovným dílem podílí Petr Zahradník a Jan Jedlička.

Výstup z V1A2: Výstupem pracovní akce V1A2 Zpracování obsahu Měsíčníku je pomocný soubor ve formátu DOC, který obsahuje všechny příspěvky a články daného Měsíčníku.

Počet dní práce jednotlivých realizátorů projektu v rámci V1A2: Petr Zahradník:


Jan Jedlička:


Užitečně vynaložené náklady v rámci V1A2: Poměrná část nákladů na kancelářskou a výpočetní techniku: 859,10 Kč Poměrná část nájemného včetně poplatků za správu kanceláří: 7.625,30 Kč

Cena externích vstupů v rámci V1A2: Žádné. Tato pracovní akce si nevyžaduje placení žádných externích vstupů.


Pracovní úkol


2.4.-3.4.

Sepsání všech kapitol Měsíčníku IV-06

PZ, JJ

3.4.

Gramatická a věcná kontrola textu IV-06

PZ, JJ

2.5.-3.5.

Sepsání všech kapitol Měsíčníku V-06

PZ, JJ

3.5.

Gramatická a věcná kontrola textu V-06

PZ, JJ

1.6.-4.6.

Sepsání všech kapitol Měsíčníku VI-06

PZ, JJ

4.6.

Gramatická a věcná kontrola textu VI-06

PZ, JJ

2.7.-3.7.

Sepsání všech kapitol Měsíčníku VII-06

PZ, JJ

3.7.

Gramatická a věcná kontrola textu VII-06

PZ, JJ

1.8.-2.8.

Sepsání všech kapitol Měsíčníku VIII-06

PZ, JJ


strana 20

2.8.

Gramatická a věcná kontrola textu VIII-06

PZ, JJ

3.9.-4.9.

Sepsání všech kapitol Měsíčníku IX-06

PZ, JJ

4.9.

Gramatická a věcná kontrola textu IX-06

PZ, JJ

1.10.-2.10.

Sepsání všech kapitol Měsíčníku X-06

PZ, JJ

2.10.

Gramatická a věcná kontrola textu X-06

PZ, JJ

1.11.-2.11.

Sepsání všech kapitol Měsíčníku XI-06

PZ, JJ

2.11.

Gramatická a věcná kontrola textu XI-06

PZ, JJ

3.12.-4.12.

Sepsání všech kapitol Měsíčníku XII-06

PZ, JJ

4.12.

Gramatická a věcná kontrola textu XII-06

PZ, JJ


6.3

Pracovní akce č. 3 (V1A3): Grafické zpracování Měsíčníku EU aktualit

Celkový popis V1A3: Po kompletaci finálního textu a jeho pravopisných i obsahových korekturách dochází ke grafickému zpracování textu do úhledné podoby. Text je graficky „lámán“ pomocí programu Adobe InDesign do postscriptového formátu PS, grafy jsou vytvářeny v programu Adobe Illustrator, obrázky jsou přebírány z audiovizuální knihovny Evropské komise (s jejím svolením) a upravovány v programu Adobe Photoshop. Na všechny programy má Kancelář pro Evropskou unii řádně zakoupené licence. Na realizaci této akce se podílí Jan Jedlička.

Výstup z V1A3: Výstupem je jednak postscriptový soubor PS určený pro tiskárnu na vytištění Měsíčníku EU aktualit ve fyzické podobě a jednak soubor PDF určený na rozesílání uživatelům prostřednictvím elektronické pošty.

Počet dní práce jednotlivých realizátorů projektu v rámci V1A3: Jan Jedlička:

1 den pro jedno číslo => celkem 9 dní pro devět čísel

Užitečně vynaložené náklady v rámci V1A3: Poměrná část nákladů na kancelářskou a výpočetní techniku: 859,10 Kč Poměrná část nájemného včetně poplatků za správu kanceláří: 7.625,30 Kč

Cena externích vstupů v rámci V1A3: Žádné. Tato pracovní akce si nevyžaduje placení žádný externích vstupů.


Pracovní úkol


4.4.

Grafické zpracování textu + vložení grafů a obrázků IV-06

JJ

4.5.

Grafické zpracování textu + vložení grafů a obrázků V-06

JJ

5.6.

Grafické zpracování textu + vložení grafů a obrázků VI-06

JJ

4.7.

Grafické zpracování textu + vložení grafů a obrázků VII-06

JJ

3.8.

Grafické zpracování textu + vložení grafů a obrázků VIII-06

JJ

5.9.

Grafické zpracování textu + vložení grafů a obrázků IX-06

JJ

3.10.

Grafické zpracování textu + vložení grafů a obrázků X-06

JJ

5.11.

Grafické zpracování textu + vložení grafů a obrázků XI-06

JJ

5.12.

Grafické zpracování textu + vložení grafů a obrázků XII-06

JJ

Poznámka: jedná se o časový harmonogram pracovních úkolů na vydání zbývajících devíti čísel Měsíčníku EU aktualit do konce roku: dubnového čísla (vyjde začátkem dubna) – značen IV-06, květnového čísla (vyjde začátkem května) – Žádost do grantového řízení OEZ – projekt Evropská integrace v Měsíčníku

strana 21

značen V-06, červnového čísla (vyjde začátkem června) – značen VI-06, červencového čísla (vyjde začátkem července) – značen VII-06, srpnového čísla (vyjde začátkem srpna) – značen VIII-06, zářijového čísla (vyjde začátkem září) – značen IX-06, říjnového čísla (vyjde začátkem října) – značen X-06, listopadového čísla (vyjde začátkem listopadu) – značen XI-06 a prosincového čísla (vyjde začátkem prosince) – značen XII-06. Iniciály PZ znamenají Petr Zahradník, iniciály JJ znamenají Jan Jedlička, iniciály AS znamenají Alena Smolíková

6.4

Pracovní akce č. 4 (V1A4): Tisk Měsíčníku EU aktualit

Celkový popis V1A4: Graficky zpracovaný materiál ve formátu postscriptového souboru PS je vypálen na CD a odnesen spolu se štítky s adresami adresátů k vytištění a přípravě na rozeslání do tiskárny. Na realizaci a zajištění realizace této akce se podílí Alena Smolíková.

Výstup z V1A4: Výstupem akce jsou vytištěné Měsíčníky EU aktualit v požadovaném počtu výtisků. Ty budou umístněny do průhledných fólií, které je možno použít po nalepení štítku s adresátem na poslání poštou. Vše je připraveno pro distribuci.

Počet dní práce jednotlivých realizátorů projektu v rámci V1A4: Alena Smolíková:

0,5 dne pro jedno číslo => celkem 4,5 dní pro devět čísel

Užitečně vynaložené náklady v rámci V1A4: Kancelářské potřeby (štítky, CD médium): 823,80 Kč

Cena externích vstupů v rámci V1A4: Tisk Měsíčníků a balení do fólií v tiskárně: 762.562,70 Kč


Pracovní úkol


4.4.

Zajištění obálek a adresátů, komunikace s tiskárnou IV-06

AS

4.5.

Zajištění obálek a adresátů, komunikace s tiskárnou V-06

AS

5.6.

Zajištění obálek a adresátů, komunikace s tiskárnou VI-06

AS

4.7.

Zajištění obálek a adresátů, komunikace s tiskárnou VII-06

AS

3.8.

Zajištění obálek a adresátů, komunikace s tiskárnou VIII-06

AS

5.9.

Zajištění obálek a adresátů, komunikace s tiskárnou IX-06

AS

3.10.

Zajištění obálek a adresátů, komunikace s tiskárnou X-06

AS

5.11.

Zajištění obálek a adresátů, komunikace s tiskárnou XI-06

AS

5.12.

Zajištění obálek a adresátů, komunikace s tiskárnou XII-06

AS


7. Výsledek projektu č. 2: Distribuce Měsíčníku EU aktualit cílovým skupinám 7.1 Pracovní akce č. 1 (V2A1): Elektronická distribuce Měsíčníku odběratelům ve formátu PDF Celkový popis V2A1: Ihned po grafickém zpracování finálního textu ve formátu PDF je Měsíčník EU aktualit distribuován elektronickou poštou těm odběratelům, kteří si přejí ho dostávat touto cestou. Jsou vytvořeny rozesílací


strana 22

seznamy podle skupin odběratelů. Měsíčníky EU aktualit jsou rozeslány ihned po jejich grafickém zpracování. Na realizaci této akce se podílí Alena Smolíková.

Výstup z V2A1: Výstupem jsou rozeslané Měsíčníky EU aktualit na emailových adresách spokojených čtenářů.



Užitečně vynaložené náklady v rámci V2A1: Poměrná část poplatků za připojení k internetu a emailu: 1.675,10 Kč Poměrná část nákladů na kancelářskou a výpočetní techniku: 859,10 Kč Poměrná část nájemného včetně poplatků za správu kanceláří: 7.625,30 Kč

Cena externích vstupů v rámci V2A1 Žádné. Tato pracovní akce si nevyžaduje placení žádný externích vstupů.


Pracovní úkol


4.4.

Správa databáze odběratelů, rozesílání elektronické verze IV-06

AS

4.5.

Správa databáze odběratelů, rozesílání elektronické verze V-06

AS

5.6.

Správa databáze odběratelů, rozesílání elektronické verze VI-06

AS

4.7.

Správa databáze odběratelů, rozesílání elektronické verze VII-06

AS

3.8.

Správa databáze odběratelů, rozesílání elektronické verze VIII-06

AS

5.9.

Správa databáze odběratelů, rozesílání elektronické verze IX-06

AS

3.10.

Správa databáze odběratelů, rozesílání elektronické verze X-06

AS

5.11.

Správa databáze odběratelů, rozesílání elektronické verze XI-06

AS

5.12.

Správa databáze odběratelů, rozesílání elektronické verze XII-06

AS


7.2 Pracovní akce č. 2 (V2A2): Fyzická distribuce vytištěného Měsíčníku odběratelům poštou Celkový popis V2A2: Vytištěné Měsíčníky EU aktualit jsou v tiskárně vloženy do obálek s nadepsanými adresami a přepraveny do České spořitelny. Pro rozesílání magazínu koncovým uživatelům i pro distribuci na pobočky a komerční centra České spořitelny ve všech regionech ČR se využívá vnitřní pošta společnosti. Oproti elektronické verzi zde dochází ke zpoždění dané procesem tisku ve výši 5 pracovních dnů. V případě získání grantu bude v souladu s metodikou grantového řízení jedna třetina veškerých výtisků – v našem případě 1000 kusů Měsíčníku EU aktualit – poslána i na Eurocentrum Praha, které zajistí další distribuci materiálu po síti regionálních Eurocenter. Na zajištění realizace této akce se podílí Alena Smolíková.

Výstup z V2A2: Výstupem jsou rozeslané Měsíčníky EU aktualit na adresy spokojených čtenářů, na pobočky a komerční centra České spořitelny, na pražské i regionální Eurocentra, kde jsou volně k dispozici nejširší veřejnosti.


strana 23



Užitečně vynaložené náklady v rámci V2A2: Interní pošta České spořitelny: 4.860,- Kč

Cena externích vstupů v rámci V2A2: Žádné. Tato pracovní akce si nevyžaduje placení žádný externích vstupů.


Pracovní úkol


12.4.

Zajištění rozesílání finálním čtenářům a distribuční sítí ČS IV-06

AS

14.5.

Zajištění rozesílání finálním čtenářům a distribuční sítí ČS V-06

AS

12.6.

Zajištění rozesílání finálním čtenářům a distribuční sítí ČS VI-06

AS

13.7.

Zajištění rozesílání finálním čtenářům a distribuční sítí ČS VII-06

AS

10.8.

Zajištění rozesílání finálním čtenářům a distribuční sítí ČS VIII-06

AS

12.9.

Zajištění rozesílání finálním čtenářům a distribuční sítí ČS IX-06

AS

10.10.

Zajištění rozesílání finálním čtenářům a distribuční sítí ČS X-06

AS

12.11.

Zajištění rozesílání finálním čtenářům a distribuční sítí ČS XI-06

AS

12.12.

Zajištění rozesílání finálním čtenářům a distribuční sítí ČS XII-06

AS



strana 24

Evropská integrace v Měsíčníku

Recommend Documents