EKONOMIE
CESKE ZEMEDELSTVi V PROCESU INTEGRACE Blanka Bardkova, Iva Nedomlelova
1. Uvod Ceske zem6d6lstvi prod6lalo po druh6 sv6tov6 valce zdsadni soci^lnS ekonomickou a majetkovd prdvni zmfenu. Byly budoviny socialistrck6 vyrobni vztahy. B6hem tohoto procesu, ktery byl dokoncen V 60-tych letech minuldho stoletl, vznikly velk6 zem6d6lske podniky, stitnl statky a jednotni zemSd6lsk6 dru2stva (JZD). V roce 1989 tvoMI socialisticky sektor 98,7% podilu na zem6d6lske pud6. Samostatnd hospodahcl rolnici a drobnl driiteld pCidy obhospcdarovali pouze 1,3 %. Tabuika 1 vypovidi o vyvoji pcCtu jednotnych zemedfelskych druistev a stdtnich statku v CSSR. Postupn6 snifcv^ni po6tu JZD i stcitnich podniku a zvySovani jejich vym6ry zem6d6lsk6 pudy je zpusobeno silnym procesem koncentrace a centralizace. Tento proces m6l ov§em negativni vliv na Jivotni prostfedi. Velk6 pudni celky zpusobovaly erozni iinnost, kterou bylo zasaieno temdf 54% zem6d6lsk6 pudy. Byly vybudovAny vetkochovy hospodArskych zvifat s bezstelivovym provozem, iimi ubyla organickS hmota. Organick6 l^tky V orn6 pud6 se tak sniiily pod 1 %. Zem6d6lstvi bylo postupnS zprOmyslftovdno, co2 s sebou neslo na stran6 jednd podstatnd zvy§ov6ni produktivity price a riist objemu sktiznfi zem6d6lskych plodin, na stran§ druhd vyrazny rust nakladu na produkci (v dusledku zvySujici se spotfeby energie a materiAlu). Puda byla neSetrnymi zasahy naruSena a postupnS se sniiovala jeji produkfini schopnost, d^le intenzita a objem zem6d6lsk6 vyroby pfi sou6asn6m vyrazn^m rCistu celkovych
TransformaCnf proces pFechodu cd centrAlnS direktivniho rizeni k trinimu hospodifstvi, ktery zapoial po roce 1989 zahrnoval kvalitatlvnl zmSny ve v6cn6 i syst6mov6 koncepci. 86hem devades^tych let prcSlo £esk^ zemddSlstvi tremr zAkladnimi vyvojovymi f^emi. Prvni vyvojovou fizi je moJno vymezit roky 1990 az 1993. ZemSdSIstvi muselo reagovat na nov6 politickoekonomickd i sociilni podminky. DoSlo k vyrazndmu poklesu hrube zemddglsk^ vyroby, stavCi hospoddi^kych zvlrat, spotfeby prCimyslovych hnojiv, dSle k odchodu pracovniku ze zem6d6lstv( (cca 50%) a zhorSeni hospodArsk6ho vysledku zemddSlskych podniku. DaISi zAsadnl zm6ny prob6hly v obnov6 majetkovych vztahu a v podnikatelsk6 struktufe. PCida a zem6d6tsky majetek byty restituovdny. Zem6d6iskA druistva byla transformovAna a statni podniky privatizovdny. Ve druh6 vyvojov* fizi v letech 1994 ai 1995 pckra6ovala zmdna viastnickych vztahCt a privatizace stitnich podniku byla t6m6F dokonfiena. Negativni trendy z prvniho obdobi se vyraznfe zpcmalily, n6kter6 dokonce zaznamenaly zm6nu trendu. TFeti vyvojovA f ^ e fiesk6hc zem6d6lstvi probihala V letech 1996 a5 1998. Hrubd zem6d$lski produkce po jejim vzestupu op6t klesia, hospodirsky vysledek zemSd6lstvl vykazoval ztr4tu, zem^ddldtl pracovnici opouStgli odvdtvi a nadile se prohlubovala mzdovA disparita. Po relativnd pfizniv6m vyvoji v prubShu druhd f4ze doch^i tedy cpdt ke zhor§eni celkovdho stavu 6esk6ho zem6d6lstvi.
Tab. 1: Poiet a pr6m6rna vy'mira JZD a stitnich podniki na uzeml CSSR Rok
1960
1970
1975
1960
1989
Poeet JZD
8 133
4 298
1 825
1 084
1 024
PnJm6m& vymdra zem6d6lsk6 pudy v ha
355
580
1 824
2 421
2 563
Po£et stdtnich podniku
270
247
174
136
174
3 193
4 316
6 126
7 346
6 259
PnimimA vymire zem6ddlsk6 pucty v ha
Zdroj: CSU, Ststisticki roeenka CR 1990 E+M
4 / 2007
strana 37
EKONOMIE
2. Pnstupova jednani teske republiky s Evropskou unii a koncepce agrarni poiitiky v obdobi pred vstupem do EU V roce 1996 podala £esk& republika iddost o filenstvi v Evropsk6 unii. Od roku 1998 probihala intenzlvni pfistupovi jednAnl. Kapitola Zemgdglstvi byla projedn&vdna v letech 2000 a2 2002, Pro vyjednSv^ni byla tato kapitola rozdSlena na dvd £^sti. Prvnl tkat zahrnovala veterindrni a fytosanitdrni oblast, druh4 samostatnd komodity a problematiku rozvoje venkova. DaISi jednani se tykata zejm^na prezentace schopnosti C R usp^Sn& zvl4dnout administraci a absorpci finan6nich toku z EU, Pro tento ufiel musela byt zaioiena n^rodni platebni agentura. Cesk^ republika si jako zdkladni ell v kapitole ZemgdSlstvi stanovita udrieni a posileni konkurenceschopnosti 6eskych zem6d6lcu. Jii pred vstupem do EU si vlAda C R uv6domovala, ie je tfeba zem^dSlskou politiku a pfedavSim zem6d6lce samotn6 na tento vstup pfrpravit, nebof zem6d§lsk^ politika realizovanA v C R a jeji n4stroje se podstatn6 li§ity od spole6n6 zemSddlsk6 politiky Evropsk^ unie. ,,Mira z^sahu statu do zem§d6lsk6ho trhu v Cesk6 republice je vyraznS umirn6n6jSi nei v sou6asn6 EU." [6] (Zahradnik, 2003, s. 253). V roce 1998 pfedloiilo Ministerstvo zemSd^lstvi dokument s nazvem ,,N4rodni program pro pfijeti acquis communautaire" (tj. soubor legislativy Evropskd unie) v sektoru zemfidSistvi. Jednalo se o program legislativnlho pfizpusobovini a zajidtdni instituciondini zakladny pro aplikaci mechanizmu spole6n6 zemSdSlske politiky EU. V prv6 fad6 byly vymezeny veskerd aktivity souvisejici se zemdddlskou politikou. Minlsterstvo zemfidfilstvi zabezpe6ovalo dotaCni zemSd^lskou politiku kaidoro£nim vyhldSenim podpCirnych programD a pomoci konkrdtnich vl^dnich naflzeni (napf. podpora aktivit podilejicich se na udriovAni krajiny, obnova venkova, zmlrnSnl n6sledkii §kod zpOsobenych suchem v roce 2000, podpora chovu krav bez trini produkce ml^ka atd,]. Pfiliv kapitdlu do agr&rnlho sektoru pomoci dotovanych uroku k zem6d§lskym uvferiim a poskytov^ni garancf za OvSry byl hiavnim poslinim Podpurn6ho garan6njho rolnick6ho a lesnickdho fondu (PGRLF) v cel6m pl'edvstupnim obdobi. Stitnl zem6d6lsky intervenfini fond (SZIF), ktery nahradil v roce 2000 St4tni fond trinlch regulaci. strana 36
provadSI vSechna opatfeni souvisejici s regulaci a stabilizaci trhu. V prubShu pfedvstupniho obdobi vyuiival nisledujici nSstroje trJnich organizaci: • minimilnf garantovan^ ceny, • interven6nl n^kupy a skJadovdni, • produkini kv6ty (od roku 2001 na mi^ko a cukr), • zvlaStni podpory (podpora za set-aside (tj. ponechani pudy ladem), kompenza^nl platby na ml^ko a Skrobov^ brambory). V souladu s programovym prohlASenlm pFedlozilo Ministerstvo zemedSlstvi n^vrh koncepce agrarni politiky na obdobi po roce 1999 ai do vstupu do EU. Dokument se nazyv4 Koncepce agr^rnl politiky na obdobi pfed vstupem dR do Evropskd unie a vlAda jej schvAlila 12, ledna 2000. V koncepci byly vymezeny dvd etapy agrArni politiky smSfujici k pHpravS zem6d61sk6ho sektoru C R na vstup do EU. Hiavnim cilem koncepce byl konkurenceschopny agr^rni sektor. Etapy agr^rnl politiky pfed vstupem do EU: 1. revj(ai(>ace(1999-2001}; 2. adaptace (2002 - 2003). Etapa revitalizace byla zamSfena na zotaveni a stabilizaci agr^rniho sektoru a na institucion^lnl pFlpravu jeho vstupu do EU. Institucionilnl pflprava probihala v souladu s Ndrodnim programem pro pFijeti ,,acquis" v sektoru zemSdSlstvi, s podmlnkami poskytovini pfedvstupnich pomoci ze strany EU a s vysledky pFedvstupnich jedn^ni s EU. Hiavnim cilem t6to etapy bylo odstranSni nSkterych vnitfnich vyvojovych probl6mu £esk6ho agrirniho sektoru, nejz4vain6jSlch vyvojovych pfekiiek vzniklych v dosavadnim prCibShu reformy a celkovi stabitizace sektoru pred jeho pfizpijsobovAnim se podmink^m EU. Etapa adaptace na system EU se snaiila o co nejrychlejsi plogn6 pfizpusobeni agr^rniho sektoru C R podminkam spolefin6 zemdddlsk^ politiky. BShem t^to etapy byly subjekty agr^rniho sektoru C R pfipravovAny na podminky jednotn6ho trhu EU a na efektivni vyuiiv6ni struktur^lnich fondij a jinych zdrojij EU. V konceptu byly definovdny £tyfi piliFe agr&rni politiky: 1. regulace trhu a podpora pfijmCi; 2. environment^lni opatfenf (komplexni p6£e o pOdu): 3. modernizace a transformace; 4. obecnd sluiby a pfiprava na vstup do EU.
4/2007
E+M I
EKONOMIE Tab. 2; PtIRe agrirni poiltlky v obdobi revitallzace a adaptace Pilire agrirni poHtiky
Revitalizace
Adaptace
A - regulace trhu a podpora prijmu
postupnd zavedani organizace trhu hiavnich komodit, zlapSani podminek agrirniho obchodu a zvy&eni pFlmych podpor zemSd6lskym podnikOm
podpory pro vSechny zem6d6lsk6 podniky na trhu a pro zemSd6lsk6 podniky ve znevyhodndnych oblastech
B - environmer>tdlni opatreni
podpora zvy5an6 p66e o ornou piJdu
spoleienskd objedndvka a uhrada vaFefn6ho zboii zajiSfovaneho zam6d6lstvim V oblasti iivotniho prostFedi a rozvoje venkova
C - modernizace a transformace podniku
modernizaca a divarzifikace fiinncstl zemfedfilskych a potraviniFskych podnikCi, dokon6eni privatizaca a rozvoj struktury trhu
modernizace podniku agr&rnlho sektoru, diverzifikaca £innosti zem6ddlskych podnik^ a rozvoj struktury trhu
D -obecne sluiby a priprava na vstup do EU
rozvoj instituci v souladu s poiadavky EU a zvySenS podpora obecnych sluiab pro zemdd6lskd podniky
zajiStov^ni obacnych sluiab pro zemSddlsk6 podniky a dokon£ani institucion^lni struktury agrArniho sektoru v souladu s poiadavky EU
ro): Koncepce agrSrnI polrtiky na obdobi pfed vstupem C R Ha Evropsk6 unie. Viastni ipracovini.
Tabulka 2 obsahuje £tyFi piliFe agr&rni politiky a jejich n^pli^ v obdobi revitsiizace a adaptace. PiliFe V prvnim sloupci jsou spole6n6 pro ob6 etapy. Druhy sloupec obsahuje niplrt jednotlivych piliFii V obdobi reviiaiizace a tFeti sloupec n&plA V obdobi adaptace.
3. Vyvoj vybranych ekonomfckych ukazatelu ceskeho zemeddlstvi Zem^dSlskS puda tvoFi cca 50% celkov6 rozlohy Cesk6 republiky. Plocha zem6d61sk6 pudy ve sledovan^m obdobi je obsahem tabulky 3. Zem6d61ska puda zahrnuja ornou pudu, chmelnica, vinice, zahrady. ovocne sady a trvat6 travni porosty. Do nazam6d§lsk6 pudy jsou zahrnuty lasni puda, vodni plochy, zastav6n6 plochy a ostatni plochy. V roca 1990 byla calkovS vym6ra zam6d6isk6 pCidy 4 296 tis. ha. Od roku 1997 do roku 2000 se tato vymfera pohybovala okolo 4 280 tis. ha. V ndsledujicich letach se postupnd sniiovala ai
na 4 260 tis. ha v roce 2005. OrnA puda zahrnuje 70% celkov6 zem6d6tsk6 pudy. Zhruba 1 % pudy se nachAzi tzv. v kiidu. Je tFeba zdCiraznit skutafinost, ia puda patFi spolu s praci a kapitSlem mezi zdkladni zdroja bohatstvf zemd a pro zam^ddlstvi pFadstavuja zAkladni vyrobni faktor. Z toho duvodu je nezbytnd udriovat jaji kvalitu. V C R sa ovSem zhruba 50% celkov6 zam6d6lsk6 pudy nachAzi V tzv. LFA (Less Favoured Areas), coi jsou m6n6 pFiznivd oblasti pro zemed§lstvi. Zam6d6lci hospodaFici na t6to piidS dost&vaji vyrovnAvaci pFisp6vek, ktary kompenzuja jejich ujmu z hospodarani vt6to oblasti.
3.1 Trh prace - zamestnanost, mzdy, produktivita prace Poiet osob zamSstnanych v zem6d6lstvi zachycuje tabulka 4. V roce 1990 bylo zamfistnino V sektoru zamdddlstvl vice nei 513 tis. osob. Do
Tab. 3: Rozloha zem6d6lsk6 pudy (v tis. ha) Rok
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Zemdd6lskd puda
4 280
4 284
4 282
4 280
4 277
4 273
4 269
4 265
4 260
Zdroj: www.mze.cz
E+ M
4 / 2007
strana 39 '
EKONOMiE
Tab. 4: Zamistnanost, produktivita price a mzdy Rok
1997
1996
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Pofiet osob zam£stnanych V zem6d6lstvi (t)s. osob) "
213,74
204,19
182,99
164,91
159,80
156,00
148,00
141,00
136,60
Vyvoj produktivity prace (index 1989 = 100) (%)
176,36
185,92
208,67
221,04
233,73
228,88
222,85
269,07
264,44
Prumerna mdsf£ni mzda v zem6dilstvi, mysllvosti a souviseiicich sluzbach (Kc)
8 454
9 117
9 469
10 150
11 090
11331
11 648
12 610
13 534
Prum^rnd in6sicni mzda V C R ceikem (Kc)
10 802
11 801
12 797
13 614
14 793
15 866
16 917
18 041
18 985
% z prum6rn6 niisi£ni mzdy VCR
80,49
80,18
77,84
78,57
79,24
75,55
73,09
74,05
71,28
Zdrc3|e: lidajeo prumSrne mesiCni mzd6 v zetn6dStstvi: www.czso.cz, udaje c prumSrn^ mesrCnf mzdS V £ R : WWW czso,cj/csi;/ redakce.nsf/i/prumerna_mz!Ja_zBj, poSet osob zam^stnanych v zemfidSlstvi a vyvo] produktivity: www.mze.cz Poznimka: 1) bez myslivosti a souvisejicic
roku 1997 doSlo k vyrazn6mu poklesu na 213,74 tis, osob (o cca 40%). Tento pokles je zpOsoben pfedev§im uspornymi opatFenlmi pFi hospodSrskych ztrdtich a nizkou urovni mezd v zemddSIstvl. KlesajicI trend v poCtu pracovnIkCi pFetrvival V prub6hu celych 90. let a pokrafioval a i do sou£asnosti. V roce 2005 bylo v zemed^lstvl zamSstn6no 136,60 tis. osob, coi je t6m6i' fityFikrit m6n6 nei V roce 1990. Vyzkumny ustav zemSdSlskd ekonomiky (VUZE) ve sv6 Sektorov6 analyze moJnych dopadu pi'ijeti EUR na resort zem6d6lstvi vyslovuje pFedpoklad klesajiclho trendu i v n^sledujlcich leteoh a stabilizaci zamSstnanosti v zem6d6lstvi po roce 2010. Mezi hiavni faktory oviivrtujici tento trend paXfi technologicky rozvoj, rozsah pSstovini intenzivnioh plodin (vinice, sady, zelenina, kvdtiny) a rozvoj nezem6d6lskych firnnosti. Efektivnost zem6d6lstvi je m^fitelna pomoci produktivity price (vit. obr. 1), tj. hrubou zem6ddlskou produkci na pracovnika v zemdddlstvl. strana 40
V roce 1997 rostia vyraznS rychleji nei mzdy, col bylo zpusobeno nutnosti pFizpusobovinl sektoru trinim podminkSm. Pod trvalym ekonomickym tiakem, zejm^na v dustedku sniiov^nl po6tu pracovniku, se zvygovala, coi s sebcu ovgem neslo I n^rust odv6tvov^ miry nezamSstnanosti. Tabulka 4, doplnSnA grafem, zachycuje vyvoj produktivity pr^ce vztaieny k roku 1989, oproti kter^mu za dan6 obdobi vzrostta o vice jak 160 procentnich bodu. Dk\e tabulka 4 zachycuje vyvoj prum6rn6 m6sifini mzdy v C R ceikem a v zemddfilstvi a jeji pom6r k prumfernd m6sl6ni mzd§ v C R . Tento ukazatel je dilleJity z pohledu snahy EU a C R 0 rozvoj venkova. Lid6, kterl praouji v zem6d6lstvl tak6 v6t5inou na venkov6 iiji. Pro rozvoj venkova jsou tedy duleziti, proto je nezbytnA jejioh motivace k setrv^ni na venkovd. Vhodnou motivacl by mohl byt prAv6 jejich rostouci pNjem. Prum6rn6 m6si6nl mzda v zemSdSlstvi rostia b6hem po-
4/2007
EKONOMIE I slednich let t6m6f stejnym tempem jako celkovA prumdrni mzda v CR, ale jaji vySe se za posiednf tFi roky pohybuje v prijm6ru na 73% prum6rn6 m^sifini mzdy v CR. Tato disparita je zpiisobena i niiSi produktivitou pr4ce v zemddSlstvi, v porovnani s prumSrem ndrodniho hospod^Fstvi. Z uvedenych fifselnych udajCi je patrn6, i e vstup (bR do EU se nijak vyrazndji neprojevil na zmdnd tohoto ukazatele. Jako jednu z pFi6in Ize uv^st rostouci n^klady na kvalitativni poitadavky EU (napF. podminky cross - compliance, tj. kFiiovi shoda) a proces pFizpOsobovdnl se nov^mu spole£n6mu trhu. Jakmile se pNmd platby v C^R pFibllil hodnotfi plateb v EU a zemfidfiici zlskaji dostatek zkuSenosti s fungov^nlm spole£nd zemSd^lske politiky, mdia by se prCimdrnd mzda V zem6d6lstvl vyrovnat celkov6 prt!imSrn6 mzdi V CR. V U Z E V Analyze uv4di o£ekavdnf rCistu mezd V zem6d6lstvi po roce 2005 a pFedpoklidk prumdrnou mzdu v zem§ddlstv[ coa 18 tis. Kt vroce 2010.
3.2 Vyvoj zemedelskd produkce a hospodarskeho vysledku v zemedelstvi Vyvoj 6esk6ho zemSdfilstvi determinuje Fada faktoru. K nejdulezit6j§im patFI cyklicky vpo\ ieski ekonomiky i ekonomik zahrani^nioh, stav podnikatelsk^ho prostFedi, agrarni poiitika, po6asl apod. Tabulka 5 obsahuje udaje o hrub6 zem6d6lsk6 produkoi, jejim vyvoji a hospod4Fsk6m vysledku zem6d6lstv[ v letech 1997 ai 2005. Pro srovn^nije uveden i rok 1990.
Na hospod^Fstvl Cesk^ republiky mdia negativni vliv recese, kterd trvala ai do roku 1999. Navic V roce 1997 postihiy C R povodng, kter6 v zem^d^lstvi zpusobily velk6 Skody. PFesto, ie stAt zemfedSlcum pomohl vice neJ 400 mil. K6, hospodAFsky vysledek zemSdSlstvi vykizal v roce 1997 ztr^tu 1,3 mid. K6. Hrubd zemdddlska produkce vyjidFeni ve stAlych cenich roku 1989, poklesia oproti roku 1996 o 5,9% na 76,8 mid, K6. StejnS jako v roce 1997 tak i v roce 1998 byl hospodirsky vysledek zemfidSlstvl zaporny (0,4 mid. Ki). Hruba zem6d6lsk4 produkce se v tomto roce ovSem zvySila o 0,6 % na 77,35 mid. K i . V roce 1999 se hospod6Fsky vysledek vyrazn6 zhorSil. Oproti pfedch^ejioimu roku se ztr^ta zvySila o 1,8 mid. K£ na - 2,2 mid. Kfi. Pf (iinou byl zejm6na vyznamny mezirofini pokies cen zem6d6lskych vyrobcu (o t6m6F 12 %). HrubA zem6d6lskS produkce vzrostia o 0,5% na 77,80 mid. K6. ZemSdSlstvi v C R se I v roce 2000 muselo potykat s nepFiznivym pofiasim. PFedevSIm vlivem sucha doSlo mimo jin6 k poklesu vyrobnich ploch, hektarovych vynosCi a zvySeni nikladCi [12]. Hruba zemSdSlskS produkce oproti roku 1999 poklesia na 74,27 mid. K6. Ekonomicky rust se ovSem obnovil. Oproti roku 1999 se hospod^Fsky vysledek zem6d6lstvi razantnd zvy§il a vykdzal zisk 3,7 mid. K6. Vliv na tuto zmfinu m6lo zvySenI cen zem6d6lskyoh vyrobcLi, vratka spotrebnf dan6 u motorov6 natty, navySeni prostFedkii na podpurn6 programy MZe a 64stetn6 uhrada Skod zpusobenych suchem. Dotace provozniho charakteru m6ly nejv6t§[ podll na dosaienl zisku. Bez nich by zemSdSlsk^ podniky op6t vykazaly ztritu.
Obr. 1; Vyvof produktMty price
vyvoj produktivity prdce
% 150
1997
1998
1999
2000
2001 roky
2002
2003
2004
2005 Zdroj: www.mze.cz
4 / 2007
strana 41
EKONOMIE Tab. 5: Hrubi zem6dilski produkca, lefi vyvoJ a hospodafsk4 vysledky zemedilstvi Rok
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Hrubd zem£d6lska produkce" (mid. K£,ve 5.C. r.1989)
76,80
77,35
77,80
74,27
76,13
72,75
67,23
77,26
73,59
81,3
81,9
82,4
78,6
80,6
77,00
61,90
71,20
67,80
-1,3
-0,4
•2,2
3,7
3,3
•3,5
-2,5
8,6
7,6
Vyvoj hrub6 zem6d6U sk6 produkce'*
(v%) HospoddFske vysledky zem^dSlstvl (zisk/ ztrita) (mid. Ki.v b.c)
Zdroj: vww.czso.cz Pozn^mky: 1) ve stilych cen&ch k roku 19B9 2) index 1989 = 100
V roce 2001 pokra£oval v tesM ekonomice hospodSfsky ri!ist, ktery oviivrtoval i zemfidSlstvl. Tentc rok byl pro zemfeddtstvi cp6t ph'zniv6j§im, zemSdfiistvi vykizalo kladny hospodArsky vysledek, tedy zisk 3,3 mid. K£. Hrubi zemddfelska produkce oproti roku 2000 mirnd vzrostia na 76,13 mid. K6, Na tomto niriistu m i pcdil zejm^na rijst hrub6 rostlinn6 produkce o 5,1 %. Stejnfi jako ekonomicky vyvoj, tak i pofiasi bylo pro zemddSIstvi pFiznive a nem6lo vyrazn6 negativni dopady. V roce 2002 bylo po£asi pro zemSdfilstvf nepfizniv6, pFedevSim v druh6 polovin6 roku. C R postihiy dv6 povodr^ov6 viny. kter6 vyznamn6 ovlivnily prubSh skliznd obilovin. Na konci roku doSlo k dalSim §kod4m na zem§d6lsk6 produkci diky diouhotrvajicim holomrazum. NepMznive pFlrodni podminky m6ly spolu s poklesem cdbytovych cen zemfidfilcii (CZV) vyrazny vliv na ekonomiku zemdd^lstvi. Hcspodarsky vysledek zem^d&lstvi se markantnd zhor^il. Ztr^ta ve vySi 3,5 mid. K6 je toho dukazem. Stejnd tak hruba zem^d^lskd produkce poklesia o 3,6 %. Hrubi rostlinni produkce poklesia o 8% a hrubi 2ivc£i£n& prcdukce o 1 %. Vzhledem k tomuto nepriznivemu vyvoji musely podniky ppistcupit k uspornym opatfenim, kteri zahrnovala i propou§t6ni pracovnikCi. Po zSpiavich V roce 2002 musel zem^dSlsky sektor Celit daiSim nepMznivym vlivCim. V roce 2003 postihio Ceskou republiku diouhotrvajici sucho, kterd poznamenalo pl'edevSim rostlinnou produkci. Pokles CZV pokrafioval i v tomto roca. I pFes mirny pokles cen nakupovanych vstupu se tato situace odrazila na hospodirskdm vysledku. strana 42
resp, hospodifsk^ ztritd 2,5 mid. K£. Hruba zemSddlski produkce takd poklesia na 67,23 mid. K6. Rok 2004 byl pro zem^dfelstvi C R velmi vyznamny. Diky vstupu do EU se C R zadlenila do syst6mu, ktery je charakterizovan vyraznou dota£ni politikou, regulaci agrarniho trhu a tarifni i netarifni ochranou spole6n6ho trhu EU. DalSim vyznamnym pozitivnim vlivem bylo pro zem6d6lstvl mimcridnS pfizniv6 po£asi, kter6 vedio k rekordni sklizni rostlinn6 produkce. Kromfe tfechto faktoru oviivnilo pozitivni hospodirsky vysledek zem6d6lstvi (8,6 mid. K£) i meziroini narust cen zemddSlskych vyrobcO. Hrubi zemSd^lski produkce vzrostia o vice jak 10 mid. Ki. V roce 2005 hrubi zem6d6lska produkce pokiesia na 73,59 mid. Kfi, a to zejm6na viivem nepNznivSjSich vegetafinich podminek oproti roku 2004, kter^ zpusobily zna6ne snl2eni hrub6 rostlinn6 produkce. Cesk6 zemSdSlstvi proto realizovalo zisk ve vySi 7,6 mid. K£, co^ bylo c 2 m!d. Kfi m6n6 net v roce predchitzejicim. I pFesto vysoky zisk v poslednich dvou letech byl dosaien takd diky finanfini podpoFe z fondi!i EU a z nirodnich prosti'edku. Tyto finanini prostFedky sebou ovSem nesou i rostouci zivislost zemfidSlcu na nich a sni2ov4ni konkurenceschopnosti podnikO pusoblcfch V zem§d6lstvi. Jak ]\i bylo zminSno, ekonomicki situace podniku V zemdddlstvl neni oviivndna jen bS^nymi podnikatelskymi riziky, ale i vlivy pofiasi. Jejich hospodiFske vysledky zivisi na urovni produkce zem6d6lskych kcmodit, na urcvni cen zem6d6l-
4/2007
E+M
EKONOMIE Tab. e: Mira zadluienosti v zemidiistvi (v %) Rok
2001
2002
2003
2004
2005
Mira zadluienosti V zemeddlstvi
36,59
39,12
44,38
41,17
40,20 Zdfoj: www.mzo.cz
skych vyrobcu a cen vstupu, na trinim prostfedi a V neposlednl fad6 tak6 na dotaclch. MIru zadluienosti v zem^d^lstvi zachycuje tabulka 6. Zadluienost podniki je zpusobena nizkou vynosnosti zem^dSlskdho podnikSni a takd diuhy, ktere vznikly v prubShu transformace sektoru (zivazky z pronAjmu zem6d61sk6ho majetku a nevypof^dane zSvazky druistev a jejich pravni'ch z^stupcu vu6i oprdvngnym osob^m). DalSi faktor, ktery se do zadluJenosti promiti je zpusob vypl^ceni dotaci zem6d6lcum. Dotace jsou vypldceny ai na konci roku, coi se negativng promita do cash flow jednotlivych podniku. Udaje jsou za vSechny podniky, kter6 hospodai'l na zem6d6lsk6 pudS. Jak je z tabulky patrn6, nejvStSi zadluienost (44,38%) byla v roce 2003. V roce 2004 zadluzenost klesia o vice jak 3 %. Tento klesajici trend pokra(^oval take v roce 2005, kdy se zadluienost sniiila o necel6 1 %. Dh se pfedpoklidat, ie diky dotacim zadluienost klesala I v roce 2006. Podniky fyzickych osob jsou vyrazn6 mend zadluieny nei pr^vnlckd osoby.
3.3 Vyvoj cen zemedelskych vyrobcu a cen vstupu do zemedelstvi RozevirSni nCenovych nuiek" mezi cenami zem6d§lskych vyrobcii (CZV) a cenami vstupu do zemgddtstvi je hiavni pfldinou nlzk6 urovnfi pfljmu zem6d6lcu. Tyto ceny jsou dCileiitym ukazatelem hospodafeni zem£d6lci^. Jednd se o vyrobni pfijmy a naklady zem6d6lcu. V roce 1997 ceny vstupu zhruba odpovldali urovni cen v EU, ovSem CZV byly o 30 ai 50 % niiSi nei prumSr v EU, Zpomaieni rustu CZV bylo v roce 1997 zapfiiineno sniienim dom^cl popt^vky, kterd byla zpiisobena poklesem hrubdho domiclho produktu, vySSI nezamdstnanosti apod.. I v roce 1998 pokra£oval pokles poptAvky, ktery sebou nesi nejniiSI rust CZV od roku 1991. V roce 1999 doSlo k razantnlmu poktesu CZV. Presto, te se i ceny vstupu vyraznS sniiily, tento pokles nebyl tak velky jako u CZV a proto se ,,cenov6 nCiiky" rozevfely. Zem§d6lci pod viivem tdchto okolnosti zesilili tlak na stdt
E+M
a poiadovali vStfii ochranu domAciho agrSmiho trhu, podporu vyvozu zemSdfilskych komodit a posllenl pflmych dotaci. Zem6d6lskd potitika ovSem musela respektovat platn6 mezinirodnl obchodnfi politicke dohody {WTO, Evropskd dohoda atd.) a rozpo6tov6 omezeni. Byla provedena urfiitA opatfeni pro ochranu domAciho trhu (regulace dovozu cukru) a podpory zem6d6lstvi se mirnS zvysily, V roce 2000 doSlo k oiivenr CZV diky jejich podpor^m (t6m6f 60% z celkovych podpor), coi V koneCn6m dusledku vedio ke zvySeni trieb zemgdSlskych podnikii za vlastni vyrobky a sluiby. I pfesto se CZV nedostaly po vyrazn6m poklesu V roce 1999 ani na uroveft roku 1998. Ceny vstupu do zemSdfilstvi meziro6n6 vzrostly vice nei CZV, proto se cenov6 nuiky nadAle mirng rozeviraly. V nasledujicim rooe 2001 doSlo k mirn6mu zlepSenI situace, kdy CZV stouply, ovSem o m6n6 nei ceny vstupu do zem6d6lsNi, V roce 2002 se i pfes pokles cen vstupLi do zem6d6lstvt, ktery zmlrnil pokles CZV, obnovilo rozevir^ni cenovych nuiek, ktere mfilo spolu s nepflznivym pofiasim vliv na hospod4fsky vysledek zemddfiistvi, resp. ztratu 3,5 mid. K£. Pokles CZV pokrafioval i v roce 2003, zejm6na v prvnl polovinfe roku, kdy se projevoval dopad nadprodukce v pfedchAzejiclch dvou letech. I pfes mirny pokles cen vstupCi do zemSdSlstvi pokra£ovalo rozevlrini cenovych nuiek. Na konci roku 2003 za6aly CZV viivem extr^mniho sucha a z nSho plynouci sniieni produkce rust a tento trend pokradoval i v ncisledujlcim roce. V roce 2004 byl rust CZV v6t5i, nei rust cen vstupu do zem6d6lstvi. Rozevfenost cenovyoh nCiiek se tedy mirnS sniiila. Po pf(zniv6jSim obdobi do§lo V roce 2005 k rozevirAni cenovych nuiek. C2;v klesly V zAvislosti na vysok6 produkci rostlinnych komodit V roce 2004 a ceny vstupu do zemfidfilstvi naopak vzrostly, V sou6asnosti ceny vstupO rostou V dCisledku rustu ceny ropy a energii, Jednou z moinosti eliminace tohoto negativniho vlivu je sniieni energeticky niro6nosti zem6d6lsk6 vyroby na materiilov6 vstupy, Ndsledujici tabulka 7 dopln6ni obrizkem 2 zachycuje vyvoj cen zem6d6lskych vyrobcu a
4/2007
strana 43
EKONOMfE Tab. 7: Vyvoi cen zem6d6lskych
vyrobcO a cen vstupQ do
zemidilstvf
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Vyvoj cen zemedelskych vyrobcu (CZV) (v%, Index 1989 -100)
151,7
155,2
137,0
151,2
161,8
146,6
142,2
153,7
139,6
vyvo] cen vstupu do zemedel5tvj (v %, index 1989 = 100)
331,9
325,9
305,0
336,2
354,3
346,5
341,0
364,2
381,0
ZdrOj: www.mzexz
Obr. 2: Vyvof cen zem6d6i$kych
vyrobcu a cen vstupH do
zemidilstvi
450 400 350 300 250 200 150 100 50
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
•Vyvoj cen zem§d61skych vyrobcii (v %, index 1989 =100) vyvoj can vstupu do zam6d61stv( (v %, index 1989 = 100) Zdroj: vfMw.mx.cz, vlastni zpracovSni
cen vstupCi do zam6d6lstv( vztaieny k roku 1989. Vyhlad do roku 2009 zpracovany Vyzkumnym ustavam zem6d6lske ekonomiky pfedpokladd kaidorofini nfirust can vstupCi do zem6d61stvi o 2 • 3 %.
3. 4 Vyvoj celkovych vydaju na agrarni politiku v dR Tabulka 8 zachycuja calkov6 vydaje na agrSrni politiku V 6 R V latach 2000 - 2005. Tyto vydaja zahrnuji pHm6 platby (v roce 2005 44% vydaju}, prostfedky z Horizont^lniho pl&nu rozvoje venstrana 44
kova, z OP Zem6d61stvi, z programu SAPARD, n^rodni podpory a organizace trhu. V tabuica 9 jsou rozd61any celkov6 vydaje na agr^rnl politiku die konkretni formy podpory v letach 2003 ai 2005. Pro rok 2006 doposud nebyly udaje zvafejnSny. Po vstupu do EU se prime platby staly hlavni sloikou calkovych vydaju. Naopak nejmen§[ zastoupani majf vydaje na organizaci trhu, kter6 maji klesajici trend, col je z duvodu vdtSI konkurencaschopnosti trhu pozitivni. Obr^ek 3 porovn^vd celkov6 vydaje na agr&rni politiku V C R V letech 2001 a2 2005 a hospod^f-
4/2007
E+M
EKONOMIE Tab. 8: Celkov4 vydaie na agrimi polltiku v letech 2000 • 2005 (mil. Ki) Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Celkovd vyda|e na agrarni politiku
19 993
20 873
16 457
21 896
26 031
32 227
Tab. $: Vydafe na agrirni polltiku podle tormy podpory (mil. K6) Rok
2003
2004
2005
Prim6 platby
4 262
12 564
14 290
HRDP
2 642
4 033
5 793
665
1 624
4 208
Ndrodni podpory
10 221
7 309
8 533
Organizace trhu
4 106
2 500
1 403
21 896
28 031
32 227
OP a SAPARD
Cetkovd vydaje na agrdrni politiku
Zdroj' www.mze.ci
4. Zaver
sk6 vysledky zem6ddlstvi. Z grafu je patm6, ie tyto dva ukazatele jsou na sob6 z^visl6, ovSem hospoddfsky vysledek kromd dotaci ovlivi^uji i dalSI faktory, jako jsou ceny zem6d6lskych vyrobc6, ceny vstupu do zemdddlstvi, celkovd makroekonomickii situace v C R i v zahranifii a pociasi. Konkr6tn6 nepfizniv6 pofiasi zpusobilo v rooe 2005 oproti pPedchozimu roku pokles hospod&Pskdho vysledku zem6d6lstvi. ZjiSfovini zAvislosti hospod4Fsk6ho vysledku na poskytnutych dotacich bude posuzovat V r^mci delSlho £asovdho obdobi.
(!^esk6 zem6dglstv< proSlo v prObdhu 90. let a V prvni polovinfi prvni dek^dy 21. stoleti i^adou velmi podstatnych a zisadnlch zmfen (majetkovS privni zmSny. recesnl vyvoj fiesk6 ekonomiky, pMpravny proces na vstup do Evropske unie a samotny vstup do tohoto integraCnIho seskupeni). Tyto zmSny si vyi^daly zoela novou formulaci hospod&Fskd politiky, strukturStni zmdny v £esk6m agrirnim sektoru a pi'ijetf novych ,,pravidel chovini" ieskyoh zem6d6lskych subjekt6.
Obr. 3: Komparace hospodifskeho vysledku s celkov^'ml vyttaji na agrimi poltUku VCRV letech 2001 • 2005
Srovnani hospodafskeho v^sledku 5 celkovymi v^daji na agrArnf poUtiku 35 302520-
— — ^ —
^ ^
*
•d 10
^
1 5-
.
0
-5
2001
2002
2003
ski vysledky zem£d£lstvi ^
^
2004
2005
Celkov6 vydaje na agrimi politiku Zdroj; www.mze.cz, viastni ipracovSni
4/2007
strara 45
EKONOMIE Vyvoj vybranych ekoncmickych ukazatelu zd& se byt logickym vyustfenim dan^ho procesu. Za hiavni pFI6inu poklesu zem6ddlsk6 produkoe V £ R V 90. letech je moin6 povaitovat transformaci 6esk6 ekonomiky, relativnS hlubokou recesi V 2. polovind sledovan^ho desetileti a snahu EU o sniiani vysokd nadprodukoe u Fady komodit, coi se odrazilo jii v atmosf^Fe pFlstupovych jedninl (stancveni vyrobnich kv6t, sankoi za pFekroCeni apod.). Pro 6esky venkov byl charakteristicky znafiny odchod pracovniku ze zem6d6lstv(. Jednou z pFI6\n byta a naddle zustdv^ disparita mezi vyvojem mezd V agrarnim sektoru a v sektorech ostatnich. Za sledovand obdobf nedoSlo k v;/razndj§imu sniiov^nl tohoto rozdilu. Zna£ny odchod praoovnIkCi ze zemSdfelstvf mfil dopad na rust produktivity prdce. Pokud m^ produktivita prAoe rCist, pak pFi klesajici produkci je nutny rychlejSi odchod pracovnikCi ze zem$d6lstvl. Proces ,,vyiidfiovAni'' venkova je vSak neiddouci a mdl by byt zastaven podporou a orientaci na tzv. multifunkCnl zem6dSlstvi a rozvoj venkovskych oblasti, v souladu s duslednou realizaci reformy spole£n6 zemdd§iskd politiky EU. K 1. 1. 2009 bude v C R zavedena jednotni platba na farmu (SPS - single payment soheme, tj. jednotna platba na podnik], kterd nahradi jednotnou platbu na plochu (SAPS - single area payment scheme, tj. jednotn^ platba na plochu). Pro zlskinf t6to platby bude nutn6, aby podnik dodriova! standardy dan6 tzv. Cross compliance. Integra6nl proces pro 6esk6 zem6d6tce tedy znamend a nadSle bude znamenat nutnost zm&ny mySleni a podnikatelsk6ho chov6ni. Finanfini prostFedky, kter6 zem6d6!ci mohou zrskat v ramoi nov^ho fondu EAFRD budou podporovat pFedevSim restrukturalizaoi a inovaci technologli. Literatura: (1] FAREK, J., KRAFT, J., NEDOMLELOVA, I. a SOJKOVA, L. G/oba//zadn/ a integrainl procesy ve specifick^m ekonomickem prostfedi Euroregionu NISA - //. liist. Publikace v rimoi projektu realizovan^ho za finan6ni podpory ze stdtnich prostFedkO Grantov6 agentury Cesk6 republiky s registrafinim fiislem G A C R 402/05/ 2480 V roce 2006. Liberec: TechnickA univerzita V Liberci, 2006. ISBN 80-7372-154-6, [2] L U K A S , Z., NEUMANN, P. Spoleina zem^-
dilski poiitika EU - region^lnl a strukturiini
strana 46
poiitika EU. Praha: Vysoki §kola ekonomicky V Praze. Fakulta mezinirodnioh vztahCi, 2000. lSBNaO-245-0064-7. [3] NEDOMLELOVA, I. Bportn/dofaceyafco faktor minici podminky sv6tov6ho obchodu se zem&dilskou produkci. In Sbornik z mezindrodni konference Globalizace versus regionalismus. Konferenoe konanS v r6mci projektu realizovan6ho za finanfini podpory ze st^tnioh prostFedkCi Grantov6 agentury C R S registracnim fiislem G A C R 402/05/2480. Liberec, 10. - 11. dubna 2006, Libereo: TechniokA univerzita v Liberci, 2006, str. 226 - 231, ISBN 80-7372-088-4. (4] NEDOMLELOVA. I. Vyvojzem6d6lstviv Libereckim kraji od roku 1993. In Libereck6 ekonomicky f6rum 2005. Sbornfk z VII. mezinirodni konference HospodSFskd fakulty Technick6 univerzity v Liberci. Liberec: Technioka univerzita V Liberci, 2005. ISBN BO-7083-953-8. [5] NEDOMLELOVA, I. Analyza efektu n^strojO intervence spole6n6 zem^dSlsk^ politiky EU. In Sbornik 2. mezinirodni konference studentu doktorskych studijnich programu. Libereo: TeohnickS univerzita v Liberci, HospodiFski fakulta, 2002. ISBN 80-7083-606-7, [6] ZAHRADNfK, P. Vstup do EvropskS unie - pfinosy a naklady konvergence. Praha; C. H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-472-4. [7] Agriculture in the European Union, Statistical and Economic Information, 2004. Luxembourg, ISBN 92-894-9348-8. [8] Koncepce agr4rni politiky na obdobf 1999 -2003. Praha: MZe, 1999. [9] Zpriva o stavu zem6d6lstvi Cesk6 republiky za rok 1997 ^ZelenA zpriva". Praha: MZe, 2000. [10] Zprdva o stavu zemSddlstvi Cesk6 republiky za rok 1998 ,,Zelen4 zpriva". Praha: MZe, 2001. ISBN 80-7084-146-X. [11] Zpr^va 0 stavu zemgddlstvi Ceskd republiky za rok 1999 »Zelen^ zprAva". Praha: MZe Agrospoj, 2000. ISBN 80-7084-165-6. [12] Zpriva o stavu zem6d6lstvi Cesk6 republiky za rok 2000 ,,Zelend zprdva". Praha: MZe Profi Press s.r.o., 2001. [13] Zpr^va o stavu zemSdSlstvi Ceskd republiky za rok 2001 ,,ZelenA zpr^va". Praha: Profi Press s.r.o., 2002. [14] Zpr&va o stavu zemddSlstvi Ceskd republiky za rok 2002 ,Zelen4 zprSva". Praha: Profi Press s.r.o., 2003.
4 / 2007
EKONOMIE [15] Zpriva o stavu zem6d6lstvi Ceske republiky za rok 2003 ,Ze\en& zpriva". Praha: MZe Profi Press s.r.o., 2004. ISBN 80-7084-366-7. [16j Zpriva o stavu zem§d6lstvi Cesk6 republiky za rok 2004 ,,Zeleni zpriva". Praha; Mze, 2005. ISBN 80-7084-474-4. [17) Zpriva o stavu zem6d6lstvi Cesk6 republiky za rok 2005 ,Zelend zpriva". Praha: MZe, 2006. ISBN 80-7084-560-0.
[18] Ministerstvo zem6d6lstvi C R : http:\\ www. mze.cz [19) Europa - The European Union On-Line: http; \\europa.eu.int [20) Cesky atatisticky tii'ad: http:\\vvww.C2so.C2
Ing. Blanka Bardkovd Technicki univerzitav Liberci HospodiFski fakulta Katedra ekonomie
[email protected] Ing. Iva Nedomlelovji, Ph.D. Technicki univerzita v Liberci Hospodil'ski fakulta Katedra ekonomie
[email protected]
Dorufieno redakci: 13. 4. 2007 Recenzovino: 21. 6. 2007 Schvileno k publikovini: 12. 9. 2007
E+M
4 / 2007
strana 47
EKONOMIE ABSTRACT
:
'J
>
CZECH AGRICULTURE IN THE INTEGRATION PROCESS
'. -
Blanka Barakovd, Iva Nedomlelova
The paper deals with the problems of Czech agriculture in the transition and integration process. These processes established new conditions and every brunches of Czech economy had to adapt to them. Already from the beginning of integration processes leading to the creation of the EU, the common agricultural policy was the most expensive, the most debated and also the most criticized policy. In this paper, a development of essential selected econom/c indicators of the Czech agriculture is analyzed and compared. The attention is paid to an observation of main determinants influencing the development of employment, average wages, productivity of labour, size of agricultural production, agricultural products' prices and prices of agricultural inputs over the years 1990 - 2005 and the development of total the expenditures to the agrarian policy during 2000 - 2005. The Czech agriculture noticed the rapid decline of employment during the period under consideration. That was caused mainly due to changes of property-law relations in the process of transformation, changes in preferences within the realization of the common agricultural policy and also due to constantly continuing marked disparity in the development of vi'ages in agriculture and in other brunches. Considerably fast departure of workers from agriculture was also a reason of mushrooming of productivity of labour. Gross agricultural production recorded mainly downtrend. For main causations it can be considered political-economic changes in the first half of 90th, development of business cycle in the CR and not least natural conditions (floods, extreme droughts and weather conditions). During the monitored years 1990 - 2005 happened to an opening of the price gap, that means prices of agricultural inputs was growing faster than agricultural products' prices, that negatively takes effect on economic result of agricultural enterprises. In term of the total expenditures to the agrarian policy, direct payments have markedly grown after the entrance of the CR into the EU. On the contrary, expenditures for market organizations have the least portion on the total expenditures, what is by reason of larger market competitiveness positive trend. Effectiveness of agricultural subsidies is possible to evaluate as far as in the longer term. Key Wortis: agricultural policy, agricultural policy expenses, agricultural production, economic result in Czech agriculture, productivity of labour, wages, agricultural products' prices, prices of agricultural inputs JEL Classification: O13, Q13
strana 48
4 / 2007
