VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ. Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod

DIPLOMOVÁ PRÁCE:

Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize

Vypracoval:

Bc. LUKÁŠ KAČMAŘÍK

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. JOSEF ABRHÁM, Ph.D.

2009

Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize

Prohlášení :

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma "Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize" vypracoval samostatně. Použitou literaturu a veškeré další prameny, ze kterých jsem při zpracování tohoto tématu čerpal, jsem uvedl v seznamu literatury na konci této diplomové práce.

Bc. Lukáš Kačmařík

V Praze, dne 21. dubna 2009

-1-



Poděkování : Na tomto místě a při této příležitosti bych rád poděkoval vedoucímu této diplomové práce, panu Ing. Josefu Abrhámovi, Ph.D., za odborné vedení, konzultace a cenné náměty a připomínky a také za trpělivost během zpracování této práce.

-2-



Abstract Bulgaria and Romania joined the European Union on January 1, 2007 and are so far the last countries to do so. Before this important step, both countries had undergone a long way of economic transformation from planned to free market economy. The transformation began in the early 1990s but so far it has not been finished. Compared to the other Central and Eastern European countries, Bulgaria and Romania still belong to the least developed ones, which is probably the most important reason why these countries did not join the EU in May 2004 together with other Central and Eastern European countries, but almost three years later, in January 2007. The thesis, however, focuses mainly on what happened after January 2007 and aims at analyzing the first years of Bulgaria and Romania in the enlarged European Union and discuss also possible effects of the upcoming economic and financial crisis on both countries. The subject matter of the thesis is divided into three main chapters, accompanied by introduction and summary of main conclusions. First part (Chapter 2) focuses in detail on the process of economic transformation in both countries, on the summarization of the preaccession period and on the challenges both countries were facing at that time. Main focus here is on the home economy, foreign economic relations and home affairs including current political situation. Analysis of pre-accession negotiations with the EU focuses both on general issues and also on detailed monitoring of the whole process by the European Commission. Second part (Chapter 3) analyzes in detail the first years of Bulgaria and Romania in the EU. The chapter opens with analysis of nominal convergence and fulfillment of Maastricht criteria and continues with real and structural convergence, analysis of external balances and integration of product and financial markets. Labor mobility, structural aid, development of business environment and main challenges for both economies are discussed as well. Third part (Chapter 4) focuses on the latest development and shows the effects of the current economic and financial crisis on Bulgarian and Romanian economies. The chapter discusses development of short term economic indicators and tries to assess the actual impact of the crisis and macroeconomic development in 2009 and 2010. This is, however, extremely difficult due to persisting uncertainty and absence of robust economic predictions. The analysis thus suffers from unavailability of relevant and up-to-date information and economic data.

-3-



Keywords – klíčová slova o

Bulgaria, Romania, Central and Eastern Europe, European Union, enlargement, economic transformation, economic konvergence (nominal and real), economic and financial crisis;

o Bulharsko, Rumunsko, střední a východní Evropa, Evropská unie, rozšíření, ekonomická transformace, ekonomická konvergence (reálná a nominální), hospodářská a finanční krize;

JEL Classification F15 E65 F53 O57 G01

Economic Integration, Studies of Particular Policy Episodes International Agreements and Observance; International Organizations Comparative Studies of Countries Financial Crises

-4-



Obsah ABSTRACT ......................................................................................................................................................... 3 Keywords – klíčová slova ............................................................................................................................. 4 JEL Classification ........................................................................................................................................ 4 OBSAH ................................................................................................................................................................ 5 1

ÚVOD ......................................................................................................................................................... 6

2

EKONOMICKÝ VÝVOJ BULHARSKA A RUMUNSKA PŘED VSTUPEM DO EVROPSKÉ UNIE . .................................................................................................................................................................... 8 2.1 EKONOMICKÁ TRANSFORMACE BULHARSKA A RUMUNSKA – POHLED DO HISTORIE ................................... 9 2.1.1 Transformace domácích ekonomik ............................................................................................... 11 2.1.2 Vývoj zahraničně ekonomických vztahů ........................................................................................ 25 2.1.3 Politická situace ........................................................................................................................... 30 2.2 . PŘEDVSTUPNÍ VYJEDNÁVÁNÍ A VSTUP DO EVROPSKÉ UNIE .................................................................... 34 2.2.1 Shrnutí obecných opatření týkajících se vstupu nových států do EU.............................................. 37 2.2.2 Specifická opatření týkající se vstupu Bulharska a Rumunska ....................................................... 40

3

DOPAD VSTUPU BULHARSKA A RUMUNSKA DO EVROPSKÉ UNIE ........................................ 48 3.1 MAKROEKONOMICKÁ NOMINÁLNÍ KONVERGENCE EKONOMIK BULHARSKA A RUMUNSKA K EU .............. 50 3.1.1 Bulharsko a hodnocení konvergence k EU .................................................................................... 50 3.1.2 Rumunsko a hodnocení konvergence k EU.................................................................................... 55 3.2 ZHODNOCENÍ VÝVOJE STRUKTURÁLNÍCH FAKTORŮ................................................................................. 59 3.2.1 Vývoj strukturálních charakteristik zahraničního obchodu a platební bilance............................... 60 3.2.2 Integrace trhů výrobků a služeb .................................................................................................... 65 3.2.3 Integrace finančních a kapitálových trhů ...................................................................................... 68 3.2.4 Volný pohyb pracovních sil a opatření s ním spojená ................................................................... 73 3.2.5 Pomoc ze strukturálních fondů Evropské unie ekonomikám Bulharska a Rumunska ..................... 77 3.3 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ A MIKROEKONOMICKÁ SFÉRA ..................................................................... 82 3.4 HLAVNÍ VÝZVY PRO BULHARSKO A RUMUNSKO V NÁSLEDUJÍCÍCH LETECH ............................................. 88

4 DOPAD SVĚTOVÉ FINANČNÍ KRIZE NA BULHARSKO A RUMUNSKO A JEJICH EKONOMICKÝ VÝVOJ ................................................................................................................................. 93 4.1 VÝVOJ KRÁTKODOBÝCH EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ V BULHARSKU, RUMUNSKU A VYBRANÝCH DALŠÍCH ZEMÍCH ............................................................................................................................................. 95 4.2 DOPAD KRIZE NA BULHARSKO A EKONOMICKÝ VÝHLED NA ROKY 2009–2010 ......................................... 98 4.3 DOPAD KRIZE NA RUMUNSKO A EKONOMICKÝ VÝHLED NA ROKY 2009–2010 ........................................ 101 5

SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZÁVĚRŮ ........................................................................................................ 105

LITERATURA ................................................................................................................................................ 110 Internetové stránky: ................................................................................................................................. 112 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ............................................................................................................. 113

-5-



1 Úvod Před více než dvěma lety, 1. ledna 2007 vstoupily Bulharsko a Rumunsko do Evropské unie jakožto prozatím poslední státy. Před tím, než k tomuto kroku došlo, prošly obě tyto země, stejně jako ostatní státy střední a východní Evropy, důkladnou ekonomickou transformací, která začala po pádu komunistických režimů počátkem 90. let a v případě Bulharska a Rumunska lze říci, že trvá prakticky dodnes. Ve srovnání s ostatními transformujícími se ekonomikami střední a východní Evropy patří obě země k nejméně rozvinutým a zároveň k nejchudším v celé Evropské unii. Vstup do Evropské unie byl v obou zemích chápán jako katalyzátor rychlejšího ekonomické růstu a postupného dohánění vyspělých států západní Evropy. Tato diplomová práce navazuje svým obsahem do značné míry na bakalářskou práci na téma "Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU", kterou jsem na VŠE zpracoval a obhájil v rámci bakalářského studia v roce 2007. Na rozdíl od bakalářské práce se tato diplomová práce věnuje zejména vývoji po roce 2007, tedy po vstupu obou zemí do Evropské unie. Jejím cílem je (1) analyzovat tento vývoj a na základě dostupných dat vyhodnotit proces konvergence ekonomik Bulharska a Rumunska do jednotného trhu Evropské unie, a (2) pokusit se odhadnout dopad nastávající ekonomické krize na Bulharsko a Rumunsko, zejména z hlediska jejich ekonomického rozvoje. Díky současné ekonomické situaci, která je charakteristická nebývale vysokým stupněm nejistoty však bude poměrně obtížné predikovat jakýkoli vývoj do budoucna. Tento fakt je zároveň zřejmě největší slabinou předkládané práce, protože data o ekonomickém vývoji v dnešní době velmi rychle zastarávají. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, které jsou doplněny stručným úvodem a shrnutím hlavních závěrů. První část (kapitola 2) obsahuje shrnutí dříve zmíněné bakalářské práce a věnuje se jednak transformaci obou ekonomik z hlediska domácí ekonomiky, zahraničních ekonomických vztahů a domácí politické situace a jednak shrnutí předstupních vyjednávání a problémů, kterým obě země před rokem 2007 čelily. Stěžejní druhá část (kapitola 3) se věnuje dopadu vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské unie. V první subkapitole je analyzována makroekonomická nominální konvergence obou ekonomik na základě vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií. Druhá subkapitola se věnuje konvergenci reálné, resp. strukturální, včetně analýzy integrace jednotlivých trhů a

-6-


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize volného pohybu pracovních sil. Krátce je také zmíněna pomoc, která bude do obou ekonomik plynout ze strukturálních fondů Evropské unie. Zbylé dvě subkapitoly pak hodnotí mikroekonomickou sféru, kvalitu a rozvoj podnikatelského prostředí a předpokládané hlavní výzvy pro obě země do budoucích let. Třetí část (kapitola 4) se týká ekonomické a finanční krize a jejího dopadu na ekonomiky Bulharska a Rumunska. Kromě celkového zhodnocení aktuální ekonomické situace na konci roku 2008 a na počátku roku 2009 kapitola zmiňuje vývoj některých krátkodobých ekonomických indikátorů a pokouší se odhadnout budoucí makroekonomický vývoj obou ekonomik. Tento úkol je však vzhledem ke zmíněné nejistotě, která na světových trzích panuje, velmi složitý. Výstupy a odhady však plně odpovídají datům a informacím dostupným v době psaní této práce. Závěrečné shrnutí práce pak rekapituluje nejvýznamnější poznatky z celé práce.

-7-



2 Ekonomický vývoj Bulharska a Rumunska před vstupem do Evropské unie Bulharsko a Rumunsko, dvě navzájem sousedící balkánské země mají na první pohled mnoho společného. Čtyřicet let byly součástí sovětského bloku, poté musely své ekonomiky transformovat na tržní hospodářství a v roce 2007 se vstupem do EU společně (a snad již natrvalo) vrátily do Evropy. Při bližším pohledu však nacházíme rozdíly, kterým bude do značné míry věnována nejen první kapitola této práce. I po téměř dvaceti letech od rozpadu sovětského bloku ve východní Evropě zůstávají obě země, Bulharsko i Rumunsko, navzájem velmi chladnými. Není divu, vzhledem k historii, kdy tyto vztahy byly často velmi napjaté. Spojuje je geografická poloha, ale rozděluje je prakticky vše ostatní. Ekonomické a vnitropolitické problémy a vzájemně negativní propagace a vnímání obou zemí byly ještě před pár lety charakteristické. To se také do značné míry podepsalo na nízké míře spolupráce, 1

zejména v ekonomické oblasti

.

V posledních letech, zejména v souvislosti se společnou snahou obou zemí o vstup do Evropské unie, však jako by se začalo blýskat na lepší časy a objevují se náznaky toho, že neshody, které se táhly desetiletí a generace do minulosti, by se pro dnešní generaci Bulharů a Rumunů mohly konečně minulostí stát. Několik velkých společných projektů v poslední době, rostoucí spolupráce mezi soukromými a veřejnými sektory obou zemí a měnící se ekonomické prostředí a podmínky nahlodávají dlouho zažité stereotypy a obrací vnímání obou zemí navzájem k lepšímu. Úplné vyřešení sporů z minulosti je však stále během na dlouhou trať, stejně jako vypořádání se s dědictvím komunismu. Miliony Bulharů a Rumunů stále vidí své sousedy zkreslené historickými předsudky a dezinformacemi. Vidina společné budoucnosti v Evropské unii a vlastní ekonomické zájmy, které mohou být lépe dosaženy společnými silami, sbližují tyto dva národy velmi silně, což dokumentují i výzkumy veřejného mínění. Více než dvě třetiny Bulharů i Rumunů stabilně podporovaly vstup do EU, zejména proto, že v něm viděly a vidí záruku budoucí bezpečnosti a ekonomického růstu. Kromě toho, že obě země nalézají (či spíše znovunalézají) cestu do Evropy, nalézají jejím prostřednictvím i cestu samy k sobě – poprvé po velmi dlouhé době. Za tímto nesporným úspěchem stojí kombinace politického tlaku Evropské unie a vlastní

-8-


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize ekonomické zájmy, které nelze ignorovat. Prozatím je třeba říci, že tyto pozitivní změny jsou taženy hlavně politickými a ekonomickými elitami obou zemí. Začínají se ale už objevovat i náznaky změn ve vnímání obyčejných lidí2.

2.1 Ekonomická transformace Bulharska a Rumunska – pohled do historie Bulharsko Bulharsko zasáhly vlna demokratizace po rozpadu sovětského bloku plně v roce 1990, nicméně praktiky ještě celá devadesátá léta pak byla obdobím neklidu, křehkých koaličních vlád a hlubokého ekonomického propadu na cestě ke svobodnému tržnímu hospodářství. V roce 2000 se do vlasti vrátil Simeon Saxe-Coburg-Gotha, potomek někdejšího bulharského cara, a založil novou stranu, se kterou v roce 2001 vyhrál volby, na jejichž základě byla vytvořena široká koaliční vláda, která vládla do roku 2005. Během tohoto období si vláda prošla obdobími nedůvěry a pokračující politické nestability. Ekonomika však rostla a vztahy se zahraničním se neustále zlepšovaly. Bulharsko vstoupilo v roce 2004 do NATO. Tentýž rok byla uzavřena vyjednávání o vstupu do EU, potvrzená následující rok bulharským parlamentem. Očekávaný vstup do EU v roce 2007 byl klíčovým impulsem k nastartování dalších reforem a zároveň pomohl stabilizovat širokou vládní koalici, která zahrnovala obě největší bulharské strany pod vedením premiéra Sergeje Stanisheva, který je premiérem i na počátku roku 2009. V letech 2005 a 2006 se pozornost v legislativní oblasti soustředila především na reformu soudnictví a snižování kriminality3. Jak Bulharsko tak i Rumunsko patří k nejchudším státům EU a stále ještě se vážně potýkají s problémem chudoby. Podle domácích průzkumů klesl počet Bulharů žijících v chudobě mezi lety 1999 a 2005 o polovinu, což bylo spojeno s odezníváním hluboké ekonomické krize z roku 1997. V roce 2003 se pod hranicí chudoby pohybovalo cca 13% obyvatel. Míra chudoby, která je stále podstatně vyšší než byla koncem 80. let je nejzávažnějším problémem ve venkovských oblastech a na severu země. V roce 1999 mělo 1

Shkodrova, A.; Chirac, M.: Healing the Bulgaria – Romania divide, Sofia Ech Weekly News, April 2005. Shkodrova, A.; Chirac, M.: Healing the Bulgaria – Romania divide, Sofia Ech Weekly News, April 2005. 3 Bulgaria – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf 2

-9-


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize v chudobě žít až 80% venkovského obyvatelstva, za což si Bulharská vláda vysloužila kritiku organizací zabývajících se ochranou lidských práv. V roce 2000 byly zahájeny státem řízené zásadní reformy penzijního a sociálního systému4. Rumunsko Situace v Rumunsku před pádem komunistického režimu byla poněkud jiná, než v ostatních zemích bývalého východního bloku. Zatímco jinde se během roku 1989 komunistické režimy hroutily takřka samy, Nicolae Ceauşescu, na mezinárodní scéně vnímaný jako disident v rámci sovětského bloku, uvnitř však tuhý stalinista, stále vládl Rumunsku železnou rukou. Dlouho se zdálo, že liberalizační tendence, které se odehrávaly od Baltu po Balkán, by mohly Rumunsko úplně minout. Naštěstí pro Rumuny se tak však nestalo. Ceauşescu se sice držel do poslední chvíle, ale jeho pád byl nakonec rychlý a neobešel se bez krveprolití. Diktátor se nejprve snažil potlačit rostoucí demonstrace silou, vyvolal však pouze další a další vlny protestů a bouře hněvu, kterou zvedl, jej nakonec samotného stála život. Ani po pádu Ceauşescova režimu se politická a ekonomická stabilita nerodily lehce. Až do začátku století dominovala rumunské politické scéně jediná strana, která původně začínala jako Národní fronta spásy (NSF) a postupem času vystřídala několik dalších jmen. K moci se po Ceauşescově pádu dostal zákulisní cestou Ion Iliescu, bývalý elitní příslušník komunistické strany. Iliescuovi podařilo rychle zrušit mnohá Ceauşescova opatření, což jemu a jeho straně NSF dopomohlo k vítězství ve volbách v roce 1990. Přesto však vláda začala velmi rychle čelit vážným sociálním, politickým a ekonomickým problémům, na něž nebyla schopna najít účinnou odpověď. Vláda se nakonec rozpadla a v roce 1992 se konaly nové volby. V nich opět uspěl Iliescu se svým křídlem NSF, potřebné zásadní reformy však nepřišly. V roce 1996 prohrál Iliescu v boji o prezidentský úřad s Emilem Constantinescem, který vedl křehkou pravostředovou koalici. Jeho podpora a podpora pravice však klesala zejména díky neutěšené ekonomické situaci. V parlamentních volbách v roce 2000 dostal opět důvěru Iliescu, ale pravostředová koalice se dočkala v roce 2004, kdy její kandidát Traian Basescu překvapivě vyhrál prezidentské volby, když porazil Adriana Nastaseho, a kdy navíc dostala možnost Reforma vytvořila komplexní penzijní systém, do kterého jsou povinně zařazeni všichni zaměstnavatelé a všichni zaměstnanci a OSVČ narození po roce 1959. Zaměstnanci a OSVČ si rovněž mohou spořit na vlastních účtech, čehož mnozí využívají vzhledem k vážnosti situace způsobené stárnutím obyvatelstva. Bulgaria – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf 4

- 10 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize sestavovat vládu 5 . Ministerským předsedou Rumunska je od prosince 2008 předseda Demokratické liberální strany Emil Boc. V dubnu 2004 Rumunsko společně s Bulharskem podepsaly smlouvu o přistoupení v Evropské unii, kam oba státy vstoupily v lednu 2007. Evropská komise sice v září 2006 doporučila přijetí Rumunska (a Bulharska) do EU, ale zdůraznila, že k získání plnohodnotného členství bude třeba provést či dokončit celou řadu reforem. Již v roce 2004 přitom Rumunsko rozšířilo řady členských států NATO a o rok později se stalo první zemí bývalého východního bloku, na jejímž území došlo k trvalému rozmístění jednotek armády Spojených států. Jak již bylo zmíněno v části věnované Bulharsku, je i v Rumunsku stále závažným problémem chudoba. V roce 2005 žilo pod hranicí chudoby zhruba 22% obyvatel Rumunska, včetně více než 80% tamních Romů. Největší koncentrace chudoby je na severovýchodě země, nejnižší pak v hlavním městě Bukurešti. Rumunský systém sociálního zabezpečení, který prošel v roce 2000 rozsáhlými reformami je založen na příspěvcích zaměstnavatelů a zaměstnanců6.

2.1.1 Transformace domácích ekonomik Bulharsko Tradičně silný zemědělský sektor v Bulharsku byl od počátku 90. let pod velkým tlakem díky pomalé reformě centralizovaného komunistického systému. Ani průmyslová odvětví protěžovaná komunistickými vládami nebyla schopná čelit konkurenčnímu tlaku, kterému byla po roce 1990 vystavena. Tyto dva faktory způsobily v první polovině 90. let hluboký propad v zemědělské a průmyslové produkci a produktivitě, ze kterého se Bulharsko pomalu vzpamatovávalo od roku 1997–1998, kdy země prodělala vážnou ekonomickou krizi, prakticky až do vstupu země do EU, jehož dosažení se stalo motorem ekonomického růstu.

5

Romania – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, December 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf 6 Stejně jako sociální systémy v dalších postkomunistických zemích, trpí i ten rumunský nedostatkem kapitálu, lidských zdrojů a nedostatečným, resp. neefektivním systémem distribuce, zejména ve venkovských oblastech. V rámci sou časné reformy sociálního systému má b ýt v roce 2007 zaveden druhý pilíř v podobě doplňkových individuálních účtů, do kterých si budou povinně přispívat všichni ekonomicky aktivní obyvatelé mladší 35 let. Romania – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, December 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf

- 11 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize S přispěním zahraniční pomoci adaptovalo Bulharsko v roce 1997 rozsáhlý reformní program, který zahrnoval výraznou liberalizaci obchodu a cen, reformu sociálního systému, změnu režimu měnového kursu na "měnovou radu" (currency board), restrukturalizaci většiny průmyslových odvětví a privatizaci státního majetku. Tento program pomohl stabilizovat a transformovat Bulharskou ekonomiku, snížit inflaci a zvýšit důvěru investorů. Po roce 2000 se pozornost vlády soustředila na snižování daní, boj proti korupci a přitahování zahraničních investic. V roce 2006 se podíl šedé ekonomiky odhadoval na 20–30% nad oficiální údaje o HDP. Privátní sektor zažíval od 90. let strmý růst a podíl služeb na HDP rovněž neustále roste (převážně na úkor průmyslu). V roce 2005 došlo ke zrychlení procesu privatizace a soukromý sektor přispíval k tvorbě HDP cca 80%. Koncem roku 2005 byla jedinou státem vlastněnou firmou mimo sektor utilit tabáková společnost Bulgartabac. V souvislosti se vstupem do EU v roce 2007 očekávalo mnoho průmyslových odvětví v Bulharsku zásadní změny. V roce 2005 dosáhl hrubý domácí produkt v Bulharsku celkové výše 25,8 miliardy USD (tzn. 3 493 USD na obyvatele 7 ), což znamenalo nárůst 6,3% oproti roku 2004. Rok předtím rostla Bulharská ekonomika tempem 5,7%. V letech 2006 a 2007 rostla bulharská ekonomika o 6,3%, resp. 6,2%. V roce 2008 byl očekáván růst okolo 6,4%. HDP na obyvatele v paritě kupní síly by tak mohl dosáhnout úrovně okolo 13 200 USD8. Tento odhad však bude zřejmě nutné upravit směrem dolů v důsledku celosvětové ekonomické krize9. V roce 2005 přispěl zemědělský sektor k tvorbě HDP 9,3%, průmysl 30,4% a služby 60,3%. V roce 2008 jsou tyto podíly odhadovány na 6,0% pro zemědělství, 32,0% pro průmysl a 61,1% pro služby, což může vypovídat o zvýšeném přesunu výroby do Bulharska a s přísunem investic v souvislosti se vstupem do EU10. Bulharský státní rozpočet počítal pro rok 2005 s příjmy ve výši 11,2 miliardy USD a s výdaji, včetně kapitálových investic, ve výši 10,9 miliardy USD. V roce 2004 dosáhly příjmy státu 10,1 miliardy USD a výdaje 9,7 miliardy USD11. Pro rok 2008 počítá rozpočet s příjmy Přepočteno nominálním kursem. V přepočtu na paritu kupní síly dosahuje hodnota HDP na obyvatele 9 150 USD. 8 Economist Intelligence Unit, Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast) 9 Viz kapitoly 3 a 4 této práce. 10 CIA: The World Factbook – Bulgaria, 2009. https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/bu.html 11 Bulgaria – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf 7

- 12 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize 22,5 miliardy USD a s výdaji 20,5 miliardy USD12. Tento masivní nárůst je způsoben jednak depreciací dolaru vůči domácí měně a v menší míře také transfery, které do země plynou z EU. Míra inflace se v roce 2003 v Bulharsku pohybovala pod úrovní 3%. Poté stoupla na 6% v roce 2004 a opět klesla k 5% v roce 2005. Oficiální předpovědi na období 2006–2008 hovořily o pásmu mezi 3,5–4,0%, přičemž je možné, že se skokově projeví růst cen v důsledku vstupu do EU13. Tento růst se skutečně projevil a inflace dosáhla v letech 2006–2008 hodnot 7,3%, 8,4% a 13,8%14. Zemědělství bylo za dob komunismu v Bulharsku silně centralizované a řízené státem. Po jeho pádu pak jako v ostatních zemích docházelo k navracení půdy zpět do rukou soukromníků, jakkoli byl tento proces v 90. letech pomalý. V roce 2004 už však 98% zemědělské produkce pocházelo ze soukromého sektoru, který zahrnoval i řadu soukromých družstev15. Těžební průmysl zaznamenal v Bulharsku, stejně jako v dalších transformujících se ekonomikách, v postkomunistické éře zásadní pokles. Mnoho ložisek zůstalo nevyužito kvůli nedostatku moderního vybavení a nedostatku prostředků. Počátkem současné dekády byl příspěvek těžebního průmyslu k HDP zhruba na úrovni 2%, přičemž podíl na zaměstnanosti byl kolem 3%. Zatímco těžba železné rudy není schopná pokrýt požadavky domácího ocelářského průmyslu, měď olovo a zinek bohatě stačí zásobovat hutnictví neželezných kovů. Bulharsko má i zásoby dalších minerálů a kovů, včetně uranu16. V dřívějších dobách hrál v Bulharsku tradičně prim těžký průmysl, ačkoli už na počátku 80. let se Bulharsko zaměřovalo na biotechnologie a počítače. A protože bylo Bulharsko, stejně jako další země východního bloku, orientováno na ruský trh, zažil tamní průmysl po rozpadu RVHP a samotného Sovětského svazu hlubokou krizi. Až teprve v roce 2000 se podařilo nastartovat růst, který byl první od pádu komunismu. Tento růst však trval až do roku 2008. Vývoj v jednotlivých odvětvích se však velmi lišil a liší. Potravinářský a tabákový průmysl těžce trpěly ztrátou Sovětského trhu a stále ještě nejsou schopné konkurovat západním zemím. Textilní průmysl se nachází v podobné krizi i přesto, že export stabilně roste 12

CIA: The World Factbook – Bulgaria, 2009. https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/bu.html 13 Economist Intelligence Unit, Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast). 14 Economist Intelligence Unit, Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast). 15 Bulgaria – Country briefing, Compiled By VBI (Virtual Business Information Limited), Profounnd, 2004. 16 Bulharia Fact Sheet, Bulgarian Embassy, 2004.

- 13 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize od roku 2000. Petrochemický průmysl unikl hlubokému propadu díky stabilně se zvyšující poptávce a úzkým vazbám na Rusko (přes společnost LUKoil, která vlastní např. rafinerie Burgas). Chemický průmysl se také vyhnul výraznějším krizím, ale i přesto je zranitelný díky pohybům cen zemního plynu. Růst v ocelářském průmyslu byl výrazně zbrzděn složitým privatizačním procesem a nutností rozsáhlých investic na výměnu zastaralého vybavení. Hutnictví neželezných kovů naopak prosperovalo díky úspěšné a brzké privatizaci a díky příznivé situaci na světových trzích17. Ztráta trhů bývalého východního bloku znamenala těžkou ránu i pro elektrotechnický průmysl, protože bulharské výrobky nebyly s to konkurovat západu na západních trzích, ani doma. Záchranný plán pro toto odvětví započatý po roce 2000 spočívá ve zlepšování kvality směrem k západním standardům prostřednictvím partnerství s ruskými firmami. Zároveň se firmy snaží získat dlouhodobé licenční kontrakty a přilákat zahraniční investory. Pokud pomineme výrobu jednoduchých součástek, automobilový průmysl z Bulharska již téměř zcela zmizel. Loďařský průmysl se zatím drží díky privatizaci a vstupu zahraničních partnerů. Produkce ve stavebnictví v 90. letech dramaticky poklesla, nicméně pro roce 2000 začalo oživení doprovázející všeobecný ekonomický růst. Sektor je nyní ovládán téměř výlučně soukromými firmami, které se soustřeďují na zakázky v zahraničí, což byla ostatně taktika bulharských firem již v době komunismu. V otázkách energetiky se Bulharsko spoléhá na import ropy a zemního plynu, převážně z Ruska, a na domácí výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách a jaderné elektrárně v Kozloduy. Spotřeba energie v ekonomice je nadále velmi vysoká, protože se nedaří dostatečně rychle aplikovat úsporné programy. Domácí energetický průmysl byl privatizován v roce 2004 do rukou investorů z Evropy, Japonska, Ruska a Spojených států, dodnes však trpí zastaralým zařízením a slabou regulační agenturou. Většina konvenčních elektráren bude v brzké době vyžadovat dalekosáhlou modernizaci. Zhruba 19% spotřeby energie je generováno z obnovitelných zdrojů, zejména vodních elektráren. Role jaderné elektrárny v Kozloduy, která v roce 2005 dodávala zhruba 40% domácí spotřeba energie, se bude postupně snižovat, protože dva ze čtyř zbývajících reaktorů musí být po dohodě s EU odstaveny v roce 2007. Výstavba nové jaderné elektrárny v Belene byla sice v roce 2006 obnovena, ale nebude dokončena dříve než v roce 2011. I přes rozsáhlý výzkum lze říci, že 17

Bulharia Fact Sheet, Bulgarian Embassy, 2004.

- 14 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Bulharsko nemá výraznější zásoby ropy a tak bude jeho hlavní role spočívat v tom, že leží na křižovatkách ropovodů mezi východem a západem a severem a jihem. Nejvýznamnější bulharská rafinerie Naftechim se v roce 1999 stala součástí ruského gigantu LUKoil a v roce 2005 prošla modernizací18. Podíl služeb na HDP se v postkomunistické éře více než zdvojnásobil. I přesto však zůstává řada služeb v rukou státu a jejich kvalita značně kolísá. Bulharské bankovnictví, které se na počátku transformace nacházelo ve velmi špatném stavu, prošlo komplexní proměnou koncem 90. let, včetně posílení regulační role Bulharské národní banky, a postupnou privatizací. V roce 2003 už byl bankovní sektor plně v soukromých rukou a v následujícím roce začala jeho postupná konsolidace za účelem zvýšení efektivity. Zvýšená transparentnost vedla ke zvýšení důvěry v banky a bankovní sektor. I když konsolidace ještě zdaleka není dokončena, dochází k nárůstu objemu úvěrů jak soukromým osobám, tak podnikovému sektoru19. Sektor pojišťovnictví od reformy z roku 1997 rapidně roste, zejména díky přispění zahraničního kapitálu. Zavedení zdravotního a penzijního připojištění vedl k rozvoji soukromého pojištění. Bulharský kapitálový trh začal alespoň nějakým způsobem fungovat po sérii reformních zákonů v roce 2000, nicméně do dnešních dní postrádá transparentnost. To pak vede i k velmi omezené aktivitě na Bulharské burze cenných papírů. Po propadu v 90. letech začal v následujícím desetiletí bulharský turistický ruch zaznamenávat vysoká tempa růstu. V roce 2004 navštívily Bulharsko cca 4 milióny turistů, v porovnání s 2,3 milionu v roce 2000. Tento trend je založen na množství atraktivních destinací, zlepšování kvality zázemí v těchto letoviscích a nízkých nákladech. Většina firem v odvětví turistického ruchu byla do roku 2004 privatizována20. Zejména infrastruktura však stále vyžaduje rozsáhlé investice. Co se týče maloobchodu, byl vývoj v Bulharsku poměrně pomalý až do roku 2000, kdy začaly do země přicházet obchodní řetězce západního stylu. Tento trend pokračoval i v letech těsně před vstupem do EU a po něm. V roce 2004 bylo v Bulharsku zhruba 3,3 miliónu práceschopných obyvatel, přičemž toto číslo v dalších letech mírně klesalo, stejně jako celkový počet obyvatel. Z nich zhruba 9% pracovalo v zemědělství, 35% v průmyslu a zbylých 56% ve službách. V roce 2008 se tyto 18

Bulgaria – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf 19 Bulgaria – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf

- 15 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize čísla změnila jen lehce, a sice na 8,5% v zemědělství, 33,6% v průmyslu a zbylých 57,9% ve službách. Míra nezaměstnanosti je od pádu komunismu prakticky stále dvouciferná, přičemž vrcholu 19% dosáhla v roce 2000. Od té doby dochází k výraznému poklesu díky tvorbě nových pracovních míst jak v soukromém tak veřejném sektoru. V roce 2005 byla oficiální hodnota 11,5% v porovnání s 17,7% na konci roku 2002. V roce 2003 však bylo zároveň bez práce půl milionu lidí, kteří neměli práci, ale díky tomu, že žádnou nehledali, nebyli počítání do oficiální míry nezaměstnanosti. V letech 2006–2008 míra nezaměstnanosti velmi rychle klesala z 9,6% v roce 2006, přes 7,2% v roce 2007 až po předpokládaných, resp. odhadovaných 6,2% v roce 200821. V roce 2005 zvýšila vláda minimální mzdu o 25% na cca 90 USD měsíčně. Nejsilnějšími odborovými svazy v zemi jsou Podkrepa (Podpora) a Konfederace nezávislých odborových organizací Bulharska. Ty pak reprezentují zaměstnance v národní radě partnerství tripartity, ve které jsou zástupci státu, podniků a zaměstnanců diskutována témata práce, sociálního zabezpečení a životních standardů 22 . Podobně jako v Polsku hrály i odbory v Bulharsku významnou roli při pádu Živkovova režimu. Bulharská dopravní infrastruktura se nachází v poměrně složité situaci, díky takřka chronickému podfinancovávání tohoto sektoru po celou postkomunistickou éru. Tato situace se začala pomalu měnit s přípravou Bulharska na vstup do Evropské unie, kdy do infrastruktury přeci jen začalo proudit více prostředků. Už na rok 2006 bylo plánováno několik velkých regionálních projektů, které by v následující dekádě měly plně propojit Bulharsko se systémem transevropských sítí (TEN). Domácí doprava je tradičně dominována dopravou pozemní, protože aerolinky se rozvíjejí pouze velmi pozvolna. Od počátku současné dekády přitom roste již tak velký význam dopravy nákladní, především pak silniční nákladní doprava23. Sektor telekomunikací je v Bulharsku na první pohled poměrně rozvinutý. Přesto, nebo možná právě proto, však vyžaduje rozsáhlou modernizaci. Telefonní služby jsou dostupné na drtivé většině území a centrální digitální propojení spojuje většinu regionů. V roce 2004 bylo v Bulharsku 45 pevných linek na 100 obyvatel, s velkou převahou linek v domácnostech. Toto číslo se však snížilo v roce 2005 v důsledku nárůstu linek mobilních. Od počátku dekády také 20

Investments in Bulgaria, EBRD investment report 1991–2004. Economist Intelligence Unit, Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast). 22 Bulgaria – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf 21

- 16 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize stabilně stoupá počet a podíl digitálních linek, z 15% v roce 2001 na 45% v roce 2005. Již v roce 2001 přitom bylo digitálních přes 85% dálkových linek. Počet mobilních čísel rostl od roku 2000 velmi bouřlivě a v roce 2005 bylo registrováno zhruba 5,2 miliónu mobilních čísel (mobilní penetrace se tedy pohybovala kolem 70%) a v roce 2008 už to bylo téměř 10 milionů (což znamená výrazně vyšší počet mobilních telefonů než obyvatel). Pro srovnání – v roce 1998 to bylo pouze 128 tisíc. V roce 2004 byl privatizován státem vlastněný monopol Bulharská telekomunikační společnost. V otázce informačních technologií bylo Bulharsko považováno za průkopníka ve východní Evropě. Země měla relativně velmi brzy oficiální politiku v této oblasti. Ještě v roce 2005 však zůstávala například penetrace počítačů pouze na úrovni 135 vlastníků počítačů na 1000 obyvatel (tedy 13,5%). Odhady přístupu obyvatel k Internetu jsou byly odhadovány na 14–17% populace v roce 200524. V roce 2008 toto číslo vzrostlo až na 25–30%25. Rumunsko Tempo transformace z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní byl v Rumunsku pomalejší než v okolních postkomunistických zemích díky tomu, že vlády, které byly u moci po roce 1989, se reformám věnovaly pouze sporadicky. Po celá 90. léta přetrvávaly hluboké makroekonomické nerovnováhy, částečně v důsledku toho, že vláda nepřestávala dotovat jednoznačně neperspektivní a ztrátová odvětví. Hluboké deficity veřejných financí a vysoká inflace byly také charakteristické pro celou dekádu. Ačkoli mezinárodní agentury a instituce, které pomáhaly financovat ekonomickou transformaci Rumunska, neustále tlačily na provádění stabilizačních a restrukturalizačních programů, Rumunsko nesplnilo podmínky ani jediné z dohod, které v tomto období uzavřelo např. s Mezinárodním měnovým fondem (IMF). Vlády, které jsou u moci od roku 2001, jsou v tomto ohledu mnohem disciplinovanější, především ve fiskální oblasti. S výhledem na členství v EU od roku 2007 jako motivačním faktorem se v Rumunsku podařilo prosadit řadu zásadních reforem, včetně rovné daně z příjmu, reformy zákoníku práce, politiky na podporu zahraničních investic a robustní protiinflační politiky. Všechna tato opatření pomohla výrazně 23

Investments in Bulgaria, EBRD investment report 1991–2004. Bulgaria – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf 25 CIA: The World Factbook – Bulgaria, 2009. https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/bu.html 24

- 17 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize zlepšit stav a přitažlivost rumunské ekonomiky. Co však v Rumunsku dosti vázne, je privatizace, která byla velmi pomalá a některým sektorům se úplně vyhnula26. Ještě v roce 2005 bylo ve vlastnictví státu více než 1 000 firem. Při jednáních o vstupu v roce 2004 sice Evropská komise označila Rumunsko za fungující tržní ekonomiku, o rok později však uvedla, že je stále patrné velké množství nedostatků. Během roku 2006 prokázalo Rumunsko v tomto ohledu dostatečné zlepšení a jeho členství v EU od ledna 2007 tak bylo potvrzeno. Závažné problémy však přetrvávají – velké množství obyvatel žije pod hranicí chudoby a korupce a byrokracie stále podvazují ekonomickou aktivitu. Ekonomický růst v prvních letech po pádu komunistického režimu byl obětován ve prospěch snížení hrozivého zahraničního zadlužení. Nicméně od přelomu století rumunský HDP minimálně do roku 2007 dynamicky rostl. Ještě v roce 2003 se však pohyboval pod úrovní roku 1989. Díky nové hospodářské politice vlády, která zahrnovala zásadní daňové reformy a privatizaci, se podařilo nastartovat ekonomický růst. V roce 2005 rostla ekonomika 4,1% a celkový HDP dosáhl hodnoty 72,5 miliard USD. Tempo hospodářského růstu v následujících letech zrychlilo a dosáhlo úrovní 7,9% v roce 2006 a 6,0% v roce 2007. Odhady na rok 2008 hovořily o růstu 8,6%, tento údaj však bude zřejmě opraven směrem dolů v důsledku prohlubující se hospodářské krize. Ve vyjádření na obyvatele dosáhl rumunský HDP v roce 2006 hodnoty 3 480 amerických dolarů 27 . V roce 2008 už to ale bylo 5 714 amerických dolarů28. Tento vysoký rozdíl je do značné míry způsoben vývojem kurzu domácí měny k USD. V roce 2004 dosahoval podíl zemědělství na HDP 10,1%, podíl průmyslu 35,0% a podíly služeb 54,9%. V roce 2008 byly tyto podíly následující, 8,1% pro zemědělství, 36,0% pro průmysl a 55,9% pro terciální sektor29. Podíl soukromého sektoru na HDP byl ca 70% a stabilně roste30. Rumunským vládám se po celá 90. léta nedařilo držet na uzdě veřejné finance a nutno říct, že tomu většinou ani nepřikládaly velkou pozornost. A ačkoli se situace po roce 1999 jednoznačně zlepšila a deficity začaly klesat, stále se nedaří držet rozpočet vyrovnaný. V roce 26

PriceWaterhouseCoopers, Business Guide to Romania, 2003. Přepočteno nominálním kursem. V přepočtu na paritu kupní síly dosahuje hodnota HDP na obyvatele 8 740 USD. Economist Intelligence Unit, Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast). 28 Přepočteno nominálním kursem. V přepočtu na paritu kupní síly dosahuje hodnota HDP na obyvatele 12 810 USD. Economist Intelligence Unit, Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast). 29 CIA: The World Factbook – Romania, 2009. https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/ro.html 30 Evropský statistický úřad, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal 27

- 18 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize 2004 byl deficit 800 milionů USD, příjmy rozpočtu přitom dosáhly 21,7 miliardy USD a výdaje pak 22,5 miliardy USD. V roce 2005, prvním, kdy byla aplikována rovná daň z příjmu, dosáhly výdaje 31,4 miliardy a příjmy 30 miliard USD, z čehož vychází deficit ve výši 1,4 miliardy amerických dolarů. Rozpočet na rok 2007 počítal se schodkem ve výši 2,7 miliardy USD založeném na příjmech 48,7 miliardy a výdajích 51,4 miliardy USD 31 . Tato fiskální nedisciplína se ještě prohloubila v roce 2008, kdy plánovaný schodek dosahoval 6,8 miliardy při příjmech 64,4 miliardy a výdajích 71,2 miliardy USD32. Pokud bylo v Rumunsku v postkomunistické éře něco velkým problémem, byla to inflace. Prakticky od počátku 90. let zažívalo Rumunsko minimálně dvoucifernou inflaci, mnohdy i trojcifernou. Vrcholu dosáhla inflace v roce 1993, kdy se vyšplhala na 256%. Po dalším vrcholu 151% v roce 1997 začala inflace pomalu klesat, což platí prakticky do současnosti. Od roku 2001 do roku 2005 klesla inflace z 34,5% na 9% a odhady na rok 2006 hovořily o 6,4–6,7% 33. Oficiálním inflačním cílem pro rok 2007 bylo 4,4%. Někteří vnější pozorovatelé ovšem argumentují, že rumunský index spotřebitelských cen (CPI) nedostatečně zahrnuje nárůst cen energií, které rostou rychleji, než je průměr, a proto je hodnota inflace udávaná tímto indexem nižší, než je inflace skutečná. Odhady z roku 2006 se ukázaly být poměrně přesné, když oficiální inflace dosáhla v roce 2006 hodnoty 6,6% a o rok později 4,8%. V roce 2008 se však již opět předpokládá nárůst na cca 7,8%34. Díky své poloze má Rumunsko velmi dobré podmínky pro zemědělství, je schopné pěstovat velké množství plodin a právě proto je tradičně významným zemědělským producentem. Po roce 1989 bylo zemědělství odvětvím, do jehož osudu nejvýrazněji promluvila privatizace. Do roku 2004 bylo v soukromých rukou přes 85% zemědělské půdy a 98% všeho zemědělského chovu. I tak ale zůstává zemědělský sektor méně efektivní než v ostatních nových státech Evropské unie. Ačkoli bylo v roce 2004 v zemědělství zaměstnáno 30% ekonomicky aktivního obyvatelstva a 68% ekonomicky aktivního obyvatelstva na venkově, přispělo zemědělství k tvorbě HDP pouhými deseti procenty. Tato bilance se příliš

31

Romania – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, December 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf 32 Vysoký meziroční nárůst absolutních hodnot příjmů a výdajů je opet dán vývojem směnného kursu a rovněž zvýšenými transfery v rámci EU. 33 Economist Intelligence Unit, Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast). 34 Economist Intelligence Unit, Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast).

- 19 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize nezměnila ani v roce 2008, kdy příspěvek zemědělství k HDP klesl na 8,1%, nicméně zemědělství stále zaměstnává přes 29% ekonomicky aktivního obyvatelstva35. Důvodem nízké efektivity může být redistribuce zemědělské půdy po pádu komunismu, kdy bylo téměř 80% zemědělské půdy převedeno do soukromých rukou, vždy se ovšem jednalo o parcely omezené velikosti. I v roce 2000 tak pouze 2% farem měla větší rozlohu než 10 hektarů. Tato vysoká počáteční fragmentace doplněná navíc o velmi pomalý proces konsolidace má za následek podkapitalizování většiny farem a jejich zoufale nízkou mechanizaci. Právní, finanční a politická omezení stále dusí konsolidaci a tím pádem i růst v této oblasti. V roce 2005 navíc Rumunsko postihly rozsáhlé záplavy, které se výrazně podepsaly na produkci36. Těžební průmysl v Rumunsku zažil po pádu komunismu pokles, stejně jako v ostatních zemích. Hlavními důvody byly chabá údržba a nedostatečné investice. Mimo to měl těžební průmysl velmi negativní dopad na životní prostředí, což k jeho redukci pouze přispělo. Ze surovin má Rumunsko poměrně slušné zásoby bauxitu, hnědého uhlí, mědi, zlata, železné rudy, olova, soli, uranu a zinku37. Rumunský průmysl trpěl po přechodu na tržní ekonomiku všemi neduhy, které si snad lze představit. Továrny a výrobní provozy v hutnictví, těžkém strojírenství a chemickém průmyslu byly v lepším případě technologicky zastaralé, v horším případě zcela nepoužitelné. Orientace na těžký průmysl a jeho vysoká koncentrace v předchozím období způsobily, že se země v 90. letech potýkala s problémem řady neperspektivních podniků, které byly odsouzeny ke krachu38. Restrukturalizace a zavírání některých továren sice v první fázi rumunský průmysl oslabilo, mezi lety 2000 a 2004 se však země otřepala a došlo k nárůstu průmyslové výroby o 25%. Privatizace v této oblasti postupovala až do roku 2001 pomaleji než v oblastech jiných, poté se ji však podařilo zrychlit a vyšší příliv zahraničního kapitálu umožnil dlouho potřebnou dalekosáhlou modernizaci. Na počátku současné dekády byly nejrychleji rostoucími odvětvími automobilový a farmaceutický průmysl, přičemž obě odvětví se opírala o příliv zahraničního kapitálu. Textilní/oděvní a obuvnický průmysl, dříve silná exportní odvětví v Rumunsku,

35

CIA: The World Factbook – Romania, 2009. https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/ro.html 36 Romania – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, December 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf 37 PriceWaterhouseCoopers, Business Guide to Romania, 2003.

- 20 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize v posledních letech poněkud upadají, protože zatím nedokážou čelit konkurenci z rozvojových ekonomik, především z Asie. Stavebnictví se vzpamatovalo z krize, kterou procházelo takřka celá 90. léta, na počátku současné dekády. Znovunastartovaný růst je tažen především rostoucí poptávkou po bydlení, výstavbou obchodních center, rozvojem dopravní infrastruktury a investicemi do turistických letovisek 39 . Tento růst by měl dle odhadů vydržet či ještě sílit minimálně několik dalších let. V energetice je situace Rumunska v porovnání s dalšími transformujícími se ekonomikami poměrně velmi dobrá. Na rozdíl od dalších zemí má totiž jak stále významné rezervy fosilních paliv, tak i obnovitelných zdrojů, zejména vodních. Z toho plynou i nadějné vyhlídky na několik desetiletí energetické soběstačnosti. Energetika je přitom se 6% pracovní síly a 5% příspěvku k průmyslové produkci třetím největším zaměstnavatelem. Od roku 2000 probíhají v Rumunsku snahy o restrukturalizaci a privatizaci neefektivních energetických zařízení a systému distribuce, který je ještě dědictvím minulého režimu40. Ačkoli, jak bylo zmíněno, má Rumunsko značné zásoby uhlí, ropy i zemního plynu, jejich těžba se v posledním desetiletí neustále snižovala a tento pokles se očekává i do budoucna. V současnosti jsou oficiálně potvrzené ropné rezervy ve výši 900 milionů barelů. Těžba aktuálně pohybuje kolem 120 tisíc barelů denně, což je však pouze zhruba 40% množství, které se v Rumunsku těžilo v 70. letech. Zhruba 10% těžby přitom pochází z černomořských vrtů, kde stále ještě probíhá průzkum dalších možných nalezišť. Těžby zemního plynu, jehož zásoby jsou odhadovány na 300 miliard kubických metrů, klesla mezi lety 1982 a 2004 o 70%. V současnosti se většina spotřebovávaného zemního plynu do Rumunska dováží, a to především z Ruska. Ze zřejmých strategických důvodů si rumunská vláda prozatím ponechává kontrolu nad velkou částí energetického sektoru. Potvrzené zásoby uhlí dosahují výše cca 1,5 miliardy tun, převážně lignitu a poměrně kvalitního hnědého uhlí. Roční produkce se pohybuje kolem 30 milionů tun, což je opět méně než polovina roční produkce v roce 1989, kdy dosáhla vrcholu41.

Vincze, M.: Regional Competitiveness in Romania, Babeş-Bolyai University, 2003, Research paper prepared with the support of the European Commission. 39 Vincze, M.: Regional Competitiveness in Romania, Babeş-Bolyai University, 2003, Research paper prepared with the support of the European Commission. 40 PriceWaterhouseCoopers, Business Guide to Romania, 2003. 41 Romania – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, December 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf 38

- 21 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Ve výrobě elektřiny má Rumunsko instalovanou (teoretickou) kapacitu 22,2 gigawatt, což z něj dělá největšího producenta elektrické energie v jihovýchodní Evropě a významného exportéra. Operační kapacita je ovšem pouze kolem 16 gigawatt. Od roku 2005 se v Rumunsku vyrobí cca 60 milionů megawatthodin elektrické energie ročně, přičemž cca 2,0–2,5 megawatthodin tvoří čistý export. Zhruba 73% z tohoto množství vyprodukovaly tepelné elektrárny, cca 17% hydroelektrárny a zbylých 10% pocházelo z jediné rumunské jaderné elektrárny. V současné době dochází k významným investicím do modernizace tepelných elektráren, energetické infrastruktury (přenosové sítě) a na rok 2007 je plánováno i spuštění druhého bloku jaderné elektrárny Cernavoda. Třetí blok se pak měl začít stavět v roce 2006 a podle plánu by měl být dokončen v roce 2011. Co se týče obnovitelných zdrojů, nevyužívá Rumunsko ani zdaleka všechny možnosti, zejména co se týče hydroelektráren42. Služby přispívaly v roce 2004 k tvorbě HDP zhruba 54,9% a zaměstnávaly 37,7% ekonomicky aktivního obyvatelstva. I přes poměrně rychlý rozvoj od počátku 90. let zůstávají služby stále výrazně pod úrovní běžnou v západní Evropě. Od roku 2001 dochází k velmi rychlému růstu zejména v oblastech informačních a komunikačních technologií, bankovnictví a dalších finančních služeb, pojišťovnictví, turistickém ruchu, v reklamě a dalších mediálních oborech. Privatizace

a

restrukturalizace

v bankovnictví

a

finančních

službách

začala

v Rumunsku s poměrně velkým zpožděním až koncem roku 1998 a to prodejem státního podílu v Rumunské rozvojové bance. V roce 2003 byl podíl aktiv státem vlastněných bank ca 40% v porovnání se 75% v roce 1998. S ukončením privatizace Banca Comerciala Romana, největšího peněžního ústavu v zemi, který se podobně jako naše Česká spořitelna stal součástí skupiny Erste Bank, klesl podíl státu na 7,5%. Počet bank v průběhu času postupně klesá, především díky fúzím, resp. konsolidaci sektoru, a díky zavírání neefektivních bank. V roce 2006 se pokles zastavil na čísle 32. Z těchto bank je 23 většinově vlastněno zahraničním kapitálem. V praxi upřednostňují rumunské banky stále ještě krátkodobé úvěry, což komplikuje investice do zakládání podniků i do existujících malých a středních firem. To samé platí pro zemědělství, které trpí značným podfinancováním (neochota poskytovat úvěry zemědělskému sektoru). Dohled nad bankovním a potažmo finančním sektorem se výrazně zlepšil a s tím se

42

Romania – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, December 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf

- 22 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize zvýšila i stabilita tohoto sektoru. Bukurešťská burza zahájila činnost v roce 1995 a elektronický systém obchodování byl pak spuštěn o rok později. Akciový trh však i přes poměrně výrazné nárůsty hodnoty a příliv kapitálu ze zahraničí v posledních letech zůstává velmi úzký. Nebankovní finanční služby a pojišťovnictví růstávají v Rumunsku i v roce 2006 na velmi nízké úrovni43. Díky své poloze má Rumunsko poměrně značný potenciál pro rozvoj turistického ruchu, který náležitě využívá. Atraktivní jsou (a budou) zejména černomořský region, delta Dunaje, Transylvánie a Karpaty, stejně jako známé vinařské oblasti. Slibný rozvoj turistického ruchu je však stále brzděn nedostatečně kvalitní infrastrukturou, především nedostatkem kvalitních hotelů, který je v současnosti patrně největší překážkou. To platí i přesto, že v hotelnictví proběhla rozsáhlá privatizace. Také proto rumunské vláda, podobně jako další vlády v regionu stupňuje své úsilí, aby do země přilákala zahraniční turisty44. Maloobchod tak, jak ho známe například z České republiky, se v Rumunsku začal rozvíjet pořádně až v roce 2004, kdy především ve velkých městech začaly vyrůstat velká nákupní střediska. V roce 2005 vzrostly maloobchodní tržby o 17,6% i přesto, že co do objemu stále dominovaly menší prodejny. I relativní objem tržeb zůstával hluboko pod úrovní v České republice nebo v Maďarsku45. Kolaps Ceauşescova režimu v Rumunsku odstartoval sérii zásadních změn, jak co se týče velikosti, tak i složení práceschopného obyvatelstva, jehož součástí je i velké množství kvalifikované pracovní síly. Nejvýraznější změny nastaly v průmyslu, který ještě v roce 1989 zaměstnával 4 miliony lidí, v roce 2001 však už jen něco kolem 2 milionů. Během 90. let došlo k výraznému nárůstu šedé ekonomiky, což do značné míry komplikovalo hodnocení situace na trzích práce. V roce 2005 se počet ekonomicky aktivních obyvatel odhadoval na 9,3 milionu, což odpovídá zhruba 42% populace, přičemž toto číslo se prakticky nezměnilo ani v roce 2008. Podle odhadů z roku 2004 pracují téměř 3 miliony Rumunů v průmyslu a obchodu, 2,8 milionu v sektoru služeb a 2,4 milionu v zemědělství. Nezaměstnanost se držela poměrně nízko a nejvyššího

bodu

dosáhla

v roce

1999

hodnotou

11,8%.

Registrovaná

(oficiální)

43

Romania – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, December 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf 44 Vincze, M.: Regional Competitiveness in Romania, Babeş-Bolyai University, 2003, Research paper prepared with the support of the European Commission (EU Fifth Framework Research Programme QLK5-CT-200101608).

- 23 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize nezaměstnanost v roce 2005 byla 5,9%, což je v porovnání s ostatními zeměmi regionu poměrně velmi nízké číslo. Nezaměstnanost je rozmístěna nerovnoměrně, přičemž nejnižší je v hlavním městě Bukurešti a při hranici s Maďarskem. Mnoho vnějších pozorovatelů soudí, že oficiální nezaměstnanost je uměle nízká, částečně díky značné migraci Rumunů do zahraniční za prací 46 . V letech 2006–2008 však došlo ještě k dalšímu významnému snížení míry nezaměstnanosti, když tato míra dosáhla 5,2% v roce 2006, 4,1% v roce 2007 a odhady na rok 2008 hovoří dokonce o 3,6%47. Tato čísla sice zřejmě neodrážejí skutečný stav co do absolutní hodnoty, nicméně ukazují jasnou tendenci ke snižování nezaměstnanosti. Rozvoj dopravní infrastruktury nepatřil v období komunismu k prioritám režimu, spíše naopak. Výsledkem toho bylo, že i po roce 2000 zůstává rumunský systém silnic a železnic jedním z vůbec nejméně rozvinutých v Evropě. Současný stav, kdy se silnice prakticky nedaří ani opravovat, natož pak stavět, je vážnou brzdou rozvoje intenzivnějších obchodních vztahů s okolními zeměmi i EU. To samé platí i pro příliv investic z těchto zemí. Plány do budoucna počítají s aktivním využitím Evropských fondů ke zlepšení této situace a k plnohodnotnému napojení Rumunska na transevropský systém dopravy. Důležitost této oblasti se naplno projevila při vyjednávání o vstupu s Evropskou unií, částečně v důsledku čehož je tato problematika velmi vysoko ve vládní agendě. Celkové náklady na zlepšení stavu silnic mezi lety 2004 a 2007 jsou odhadovány na 3,3 miliardy USD, přičemž podstatná část bude hrazena z Evropských fondů. Sektor telekomunikací v Rumunsku prošel v prvních zhruba deseti letech transformace deregulací, expanzí a rozsáhlou modernizací. Růst se ještě zrychlil po roce 2003, zejména v oblasti informačních technologií. Rumunskou specialitou je velká koncentrace IT specialistů, kde

přepočteno

na

obyvatele

zaujímají

první

místo

v Evropě.

Trh

mobilních

telekomunikačních služeb patří v Rumunsku k nejrozvinutějším na Balkáně, přičemž mobilní služby jsou rozšířenější a více využívané, než pevné linky. Ze čtyř mobilních operátorů jsou tři zahraniční. V roce 2006 využívalo mobilních služeb 14,9 milionu lidí, v porovnání s 10,2 milionu v roce 2004. V roce 2008 pak počet mobilních telefonů dosáhly téměř 23 milionů. Počet pevných linek se přitom mírně snižuje z úrovně kolem 4,5 milionu v roce 2005 směrem

45

Romania – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, December 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf 46 Evropský statistický úřad, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal

- 24 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize k 4,3 milionu v roce 2008. Internetová penetrace je na evropské poměry stále velmi nízká, nicméně po roce 2000 dochází k dynamickému růstu. V roce 2005 se počet uživatelů Internetu v Rumunsku odhadoval na 4,9 milionu a v roce 2008 již na 12 milionů (v porovnání s pouhými 158 tisíci v roce 1998)48.

2.1.2 Vývoj zahraničně ekonomických vztahů Bulharsko Bulharsko se v 90. letech minulého století jen pomalu posouvalo od závislosti na trzích bývalého východního bloku směrem k orientaci na trhy zemí Evropské unie. V roce 1999 se země připojila ke Středoevropské zóně volného obchodu (CEFTA) a pokračovala v budování úzkých obchodních vazeb s jejími členskými státy49 . Nicméně přijetí všech ostatních členů s výjimkou Chorvatska a Rumunska do EU oslabilo pozici a především faktický význam CEFTA. V roce 2004 směřovalo do a z členských zemí Evropské unie 58% bulharského exportu a 54% importu. V roce 2007 už to bylo (např. i díky vstupu Rumunska) 61% bulharského exportu a 58% importu50. Nevýznamnějším importním artiklem na přelomu století zůstávala fosilní paliva, i když jejich podíl na dovozu se podstatně snížil (z 29% v roce 1996 na 13% v roce 2004). V tomto období došlo rovněž ke zvýšení diversifikace importu s tím, jak se zvyšoval podíl strojů a zařízení, spotřebního zboží a automobilů. Velký podíl na importech mají také suroviny, jako například železná ruda a ropa, a také látky (tkaniny), které jsou zpracovávány a následně dále exportovány. Nejvýznamnějšími importními artikly v roce 2005 byly stroje a zařízení, kovy a rudy, chemické výrobky a plasty, paliva a minerály. Nejvýznamnějšími exportéry do Bulharska, co se týče objemu, byly Německo, Rusko, Itálie, Turecko a Řecko. Nejvýznamnějšími bulharskými exportními trhy byly pak v roce 2005, rovněž co se týče objemu, Itálie, Německo, Turecko, Řecko a Belgie. Nevýznamnějšími exportními artikly byly oblečení a obuv, železo a 47

CIA: The World Factbook – Romania, 2009. https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/ro.html 48 Romania – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, December 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf, resp. CIA: The World Factbook – Romania, 2009. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ro.html 49 Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko a od roku 2006 také Makedonie. 50 Evropský statistický úřad, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal

- 25 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize ocel, stroje a zařízení a paliva. V roce 2005 činil celkový export 11,7 miliardy USD a import pak 15,9 miliardy USD, z čehož vyplývá deficit obchodní bilance ve výši 4,2 miliardy dolarů51. Deficit obchodní bilance byl výrazný zejména vůči Rusku, vzhledem k surovinové závislosti a malému zájmu o bulharský export52. V roce 2007 mělo Bulharsko deficit běžného účtu platební bilance 7,7 miliardy EUR, což představovalo nárůst téměř na trojnásobek oproti roku 2006, kdy deficit dosáhl zhruba výše 2,8 miliardy EUR 53 . Vysoké zahraniční zadlužení bylo ekonomickým břemenem Bulharska po celou postkomunistickou éru. Na konci roku 2005 vykázalo Bulharsko vnější dluh ve výši 15,2 miliardy USD (59% HDP), což sice znamenalo oproti roku 2002 absolutní nárůst, ale pokles v relativním vyjádření k HDP54. V roce 2008 pak poměr zahraničního dluhu k HDP klesnul na 46%55. Stejně jako do dalších transformujících se ekonomik se ani do Bulharska zahraniční investice nehrnuly předtím, než byly zahájeny potřebné reformy. V případě Bulharska nastala tato situace koncem 90. let, kdy do země začaly proudit investice ze západu a z Ruska a výraznou měrou tak přispěly k oživení po hospodářské krizi v letech 1997–1998. I přesto však míra přílivu přímých zahraničních investic zůstala pod úrovní ostatních transformujících se ekonomik. V roce 2003 byly největšími investory v Bulharsku společnosti z Rakouska, Řecka, Německa, Itálie a Nizozemska. V roce 1997 belgická společnost Solve koupila Deny Soda Combine a v roce 1999 vstoupil ruský LUKoil do ropné rafinerie Neftochim v Burgasu. Belgická těžební společnost Union Minière koupila měděnou huť Pirdop, což pomohlo výrazně oživit bulharskou neželeznou metalurgii. Mnoho zahraničních společností v Bulharsku investovalo do chemického průmyslu (zejména hnojiva) a do průmyslu potravinářského. Počátkem dekády se v Bulharsku začínaly objevovat i investice z Číny a to hlavně v oblasti elektroniky. K uzavření řady dohod o spolupráci došlo také v oblasti výroby součástek pro automobilový průmysl. Německá automobilka Daimler-Chrysler získala obří kontrakt na modernizaci transportních vozidel Bulharské armády v letech 2003–2015. Francouzský Eurocopter pak získal zakázku zahrnující strojírenské a další průmyslové výrobky, počítačový

Evropský statistický úřad, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal Bulgaria – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf 53 Evropský statistický úřad, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal 54 Economist Intelligence Unit, Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast) 51 52

- 26 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize software, atp. V roce 2004 upoutaly Bulharské ropné rezervy pozornost skotských Melrose Resources. Ruský gigant v oblasti zemního plynu Gazprom, se zavázal k investicím do těžebních zařízení a infrastruktury výměnou za zvýšený odběr plynu. Rovněž v roce 2004 došlo k dohodě mezi konsorciem izraelských firem a domácí společností Overgas (z poloviny vlastněné Gazpromem) na vybudování distribuční sítě zemního plynu v Bulharsku56. V roce 2005 se rovněž rozhodovalo o investici do výstavby jaderné elektrárny v Belene. Mezi trojicí zájemců byla i italská společnost ENEL, která již v Bulharsku vlastní tepelnou elektrárnu Maritsa–Iztok–3. V roce 2006 se ruský Gazprom utkal s několika západoevropskými společnostmi při prodeji čerstvě privatizovaných lokálních teplárenských společností a rakouská Petromaxx Energy Group investovala 120 milionů USD do nové ropné rafinerie v Silistře. Bulharskou platební jednotkou je leva. V roce 1999 byla leva ukotvena na německou marku (DEM), která byla v roce 2001 nahrazena eurem (EUR) jakožto novou kotvou. Kurz k euru je tedy konstantní a sice 1,956 LEV za 1 EUR. V návaznosti na vstup do Evropské unie a splnění konvergenčních kritérií je naplánováno i nahrazení domácí měny eurem. Rumunsko V prvních postkomunistických letech přišlo Rumunsko o většinu pozic na trzích svých dřívějších obchodních partnerů ze sovětského bloku, což ostatně platilo pro všechny transformující se ekonomiky. V dalších letech se pak na rumunském zahraničním obchodu negativně projevily ekonomické sankce, které mezinárodní společenství uvalilo například na Irák a hlavně na republiky bývalé Jugoslávie, což byli další významní obchodní partneři Rumunska. Země se tedy nacházela pod extrémním tlakem a potřebovala velmi rychle přebudovat strukturu svého zahraničního obchodu a odbourat vysoké deficity. V roce 1993 byla podepsána dohoda o volném obchodu s Evropským sdružením volného obchodu (ESVO, EFTA – European Free Trade Association) a v roce 1995 vstoupilo Rumunsko do Světové obchodní organizace (WTO). V lednu 2007 pak následoval dlouho očekávaný vstup do Evropské unie.

55

CIA: The World Factbook – Bulgaria, 2009. https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/bu.html 56 Investments in Bulgaria, EBRD investment report 1991–2004.

- 27 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Všechny tyto kroky byly a jsou významnými milníky na cestě reintegrace Rumunska do evropských ekonomických struktur. Prakticky již od roku 2000 je Evropská unie nejvýznamnějším exportním trhem po rumunské výrobky a zároveň nejvýznamnějším zdrojem importů. Tento trend navíc neustále posiluje a lze očekávat, že vstup do EU přinese ještě další impuls, podobně jak tomu bylo v nových členských státech, které vstoupily v roce 2004. Například obchod s Německem vzrostl mezi lety 2004 a 2005 o 14% a o rok později dokonce o více než 25%. V současné době se pozornost rumunské vlády obrací ke zlepšování obchodních vztahů se sousedními státy, důsledkem čehož je i snaha o vytvoření zóny volného obchodu průmyslovými výrobky s Bulharskem a Tureckem57. Celková hodnota dovozů v roce 2004 byla 32,7 miliardy USD a v roce 2005 vzrostla na 38,2 miliardy, což představuje meziroční nárůst o téměř 17%. V roce 2001 tvořily dovozy z Itálie, Německa, Ruska a Francie 49% všech dovozů. Do roku 2005 kleslo toto číslo na 44,5%, což naznačuje postupnou diversifikaci importní závislosti, ačkoli tyto čtyři země i nadále zůstaly největšími vývozci na rumunský trh. Hlavními dovozními artikly jsou stroje a zařízení, textil, ropa a ropné výrobky a také výrobky chemického průmyslu58. Hodnota exportu byla v roce 2004 celkem 23,5 miliardy USD a v roce 2005 dosáhla 27,7 miliardy (meziroční nárůst o téměř 18%). V současné době směřuje kolem 40% exportu do Itálie, Německa a Francie a stejně jako v případě importu dochází i zde k postupné diversifikaci. V roce 2001 tvořily vývozy do těchto čtyř zemí téměř 50% všech rumunských vývozů. Rumunský exportní sortiment však zůstává poměrně omezený, zejména díky pomalu pokračující restrukturalizaci průmyslu a stále poměrně nízké konkurenceschopnosti. Hlavními exportními artikly jsou textil, kovy, strojní zařízení, automobily, minerály a paliva59. V oblasti obchodní bilance trpí Rumunsko chronickou nerovnováhou, která se navíc v posledních letech prohlubuje. Deficit se zvýšil z 6,4 miliardy USD v roce 2003 až na 9,2 miliardy v roce 2005. Za prvních devět měsíců roku 2006 činil odhadovaný deficit ca 5,9 miliardy amerických dolarů. Plán vlády je nastolit přebytek obchodní bilance v roce 2007 nebo nejpozději 2008. Běžný účet rumunské platební bilance byl v deficitu prakticky po celou dobu od počátku 90. let. Mezi lety 2001 a 2005 narostl tento schodek z původních 1,4 miliardy USD 57

Romania – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, December 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf 58 Evropský statistický úřad, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal 59 Evropský statistický úřad, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal

- 28 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize až na 8,5 miliardy. Celková platební bilance však byla mezi lety 1999 a 2004 pozitivní. V roce 2004 dosáhla celková platební bilance dokonce přebytku ve výši 6,2 miliardy USD. Vnější dluh Rumunska byl v roce 2005 ve výši 14,7 miliardy amerických dolarů, v porovnání s 15,6 miliardy v roce 2002. Tento dluh je přitom v drtivé většině tvořen střednědobými a dlouhodobými závazky60. Ačkoli má Rumunsko bezpochyby velký potenciál pro příliv přímých zahraničních investic, zaostával jejich faktický příliv za úrovní v okolních ekonomikách. Celkové zahraniční investice v období 1989 až 2002 dosáhly zhruba úrovně 9 miliard USD, zatímco v menším, ale o něco rozvinutějším Maďarsku to bylo 22,5 miliardy USD61. V posledních letech se objem přímých zahraničních investic přeci jen výrazně zvýšil a v roce 2005 dosáhl 9,3 miliardy amerických dolarů. V roce 2006 došlo k dalšímu výraznému nárůstu a objem investic se v porovnání s rokem 2005 zvýšil o cca 60%. Zhruba polovina přímých zahraničních investic souvisí se vstupem zahraničních partnerů do rumunských podniků v rámci privatizace. Ačkoli je na přímých zahraničních investicích závislý zejména rumunský průmysl, největších temp růstu dosahují investice mimo oblast průmyslu. V posledních letech také dochází k diversifikaci investic, i když tato diversifikace ještě nedosahuje úrovně ostatních transformujících se ekonomik. Významnými investory v Rumunsku jsou velké potravinové řetězce z Francie, Německa a Velké Británie. Na investicích do rozšiřování jaderné elektrárny Cernavoda (prozatím jediné v Rumunsku) se podílejí kanadské a italské společnosti. S deregulací hotelnictví směřují své aktivity do Rumunska rovněž významné hotelové řetězce ze západní Evropy a z USA. Francouzský Renault zase vlastnicky vstoupil do automobilky Dacia, která vyrábí 80% vozidel v Rumunsku. Přední evropské a světové společnosti se podílejí rovněž na modernizaci především železniční dopravy a na rozvoji sektoru telekomunikací62. Rumunskou měnovou jednotkou je lea. Především díky vysoké inflaci v období transformace se rumunská vláda rozhodla provést denominaci měny, ke které došlo k 1. 7. 2005. Jedna nová lea se měnila za 10 tisíc starých lei. V době denominace byla lea jednou Evropský statistický úřad, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal Vincze, M.: Regional Competitiveness in Romania, Babeş-Bolyai University, 2003, Research paper prepared with the support of the European Commission (EU Fifth Framework Research Programme QLK5-CT-200101608). 62 Romania – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, December 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf 60 61

- 29 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize z nejméně hodnotných měn na světě s kursem 29 891 za 1 USD. Vstup do Evropské měnové unie a nahrazení domácí měny eurem není prozatím především díky ekonomické situaci na pořadu dne.

2.1.3 Politická situace Bulharsko Od pádu komunismu je Bulharsko parlamentní demokracií, ve které má nejsilnější pozici premiér. Vládní moc je poměrně silně centralizovaná do rukou vlády, na níž jsou krajské a místní orgány závislé, protože vláda jmenuje správce bulharských regionů. Současná ústava byla ratifikována v roce 1991. Po období politické nestability především ve druhé polovině 90. let se politická situace stabilizovala v roce 2001, kdy se role ministerského předsedy ujal Simeon Saxe-Coburg-Gotha, syn cara Borise III. Ačkoli Simeonova vláda postupně ztrácela popularitu a po volbách v roce 2005 musela nejsilnější vládní strana dokonce vyměnit koaliční partnery, ekonomická situace se výrazně zlepšila, stejně jako vnitropolitická situace a zahraničně politické postavení Bulharska. K tomu přispěla hlavně důmyslná rovnováha mezi legislativou a exekutivou. Široké koaliční vládě Sergeje Stanisheva, který po volbách v roce 2005 v premiérském křesle vystřídal Saxe-Coburg-Gothu, se daří tuto rovnováhu nadále udržovat. Bulharská jurisdikce ovšem stále představuje poměrně podstatný problém. Evropská unie ještě v roce 2006 konstatovala, že systém soudnictví vyžaduje rozsáhlou reformu, aby se Bulharsko v tomto ohledu mohlo vůbec srovnávat s ostatními členskými státy. Korupce rovněž představuje v Bulharsku závažný problém. V roce 2006 dokonce navrhl tehdejší prezident Georgi Purvanov vytvoření nezávislé protikorupční služby jako odpovědi na sílící kritiku v této oblasti zejména právě ze strany Evropské unie. V té době již ovšem fungoval a dodnes funguje parlamentní protikorupční výbor ustavený v roce 200263. Co se týče masmédií a svobodného přístupu k informacím, je Bulharsko hodnoceno poměrně příznivě. Už v roce 2006 byl jak bulharský tisk tak i televizní a rozhlasové vysílání hodnoceny jako nezávislé či nezaujaté, a to i přesto, že bulharská vláda stále dominuje vysílání prostřednictvím státem vlastněné Bulharské národní televize (BNT) a Bulharského národního rozhlasu (BNR). Ve sféře tisku má pak vláda vliv v největší tiskové agentuře (Bulharská

- 30 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize tisková agentura – BTA). Kromě ní v roce 2006 v Bulharsku fungovalo několik dalších domácích tiskových agentur. Opoziční názory a minoritní vysílání mají v bulharském éteru dostatečné zastoupení, zejména v rádiích. Noviny pak přinášení a nabízejí názory na veřejné dění z celého politického spektra64. Politické vztahy s většinou okolních zemí se zhruba od poloviny 90. let zlepšují. Spor o výsostné vody s Řeckem se podařilo uzavřít v roce 1997 a vztahy se dále zlepšily v roce 2005, kdy došlo k předběžné dohodě o stavbě plynovodu Burgas-Alexandroupolis. Vztahy s Makedonií se také výrazně zlepšily po vyřešení jazykových sporů v roce 1999 a také díky řadě dvoustranných dohod. Tradičně nepříliš vřelé vztahy s Tureckem se opatrně oteplovaly prakticky od konce studené války a po přiznání plných práv početné turecké menšině v Bulharsku. Vztahy s Ruskem, největším spojencem Bulharska v komunistické éře, sice počátkem 90. let silně ochladly, ale od té doby se neustále zlepšují a přečkaly bez větších výkyvů i přijetí Bulharska do NATO v roce 2004. V roce 2005 nicméně došlo k výměně názorů ohledně trasy vedení plynovodu z Ruska. Od počátku století také došlo k výraznému posílení vztahů s Rumunskem, které byly prakticky po celou historii provázeny územními a mocenskými spory. K současnému zlepšení dopomohla zejména řada společných projektů, z nichž mnohé byly iniciovány Evropskou unií. Mezi lety 1998 a 2004 stoupl vzájemný obchod mezi Bulharskem a Rumunskem na sedminásobek. Velmi chladné vztahy mělo Bulharsko se Srbskem a Černou Horou, zejména v době vlády Slobodana Miloševiće a napjaté situace v Kosovu65. Od poloviny 90. let byla hlavním zahraniční politickým cílem Bulharska integrace do západních ekonomických a politických struktur. Všechny významné politické síly v zemi vyjádřily svoji podporu členství v Evropské unii jako dalšímu logickému kroku po vstupu do NATO v roce 2004. Ratifikace smlouvy o přistoupení Bulharska k Evropské unii bulharským parlamentem v dubnu 2005 byla považována za velmi významný krok. Bulharský obchod se státy EU v první polovině dekády rostl, přičemž zhruba od roku 2002 tvoří podíl EU na dovozech i vývozech přes 50%. V souvislosti se vstupem země do Evropské unie v roce 2007 63

Bulgaria – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf 64 Bulgaria – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf 65 Bulgaria – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf

- 31 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize se očekává mírné zemětřesení mezi bulharskými firmami, protože lze předpokládat, že ne všechny si budou schopny poradit se zvýšeným konkurenčním tlakem, kterému budou v Unii vystaveny. Již prakticky od konce 90. let je v Bulharsku jako palčivý problém velmi bedlivě vnímán organizovaný zločin a korupce. Tato situace je dále umocněna geografickou polohou země na mezinárodních pašeráckých linkách. V roce 2003 přijalo Bulharsko Národní protidrogovou strategii na léta 2003–2008, která je založena na modelech používaných v Evropské unii. Přes všechnu tuto snahu však Bulharsko zůstává jednou z nejdůležitějších tranzitních zemí pro heroin z jihovýchodní Asie a částečně i kokain z Jižní Ameriky určené pro evropský trh66. V letech 2005 a 2006 zažilo především hlavní město Sofie zvýšenou míru násilí, která byla přičítána vyřizování účtů mezi gangy. Pronásledováni významných postav organizovaného zločinu, které dle dostupných informací provozují v Bulharsku své sítě, je zatím poměrně sporadické. Násilí na ženách a obchod s bílým masem jsou v Bulharsku rovněž považovány za vážný problém, který se však doposud nepodařilo uspokojivě vyřešit. I přes to všechno, celková míra zločinnosti v Bulharsku mezi roky 2001 a 2005 poklesla67. Terorismus a teroristické útoky jsou v Bulharsku zatím velmi vzácné. Řídké případy bombových útoků a vražd jsou připisovány spíše organizovanému zločinu než ideologickým či fundamentalistickým náboženským skupinám. V mezinárodní sféře Bulharsko silně podpořilo, jak politicky tak vojensky, válku proti terorismu vedenou Spojenými státy po útocích z 11. září 2001. Tato podpora zahrnovala i bulharskou vojenskou přítomnost na operaci v Iráku. V otázce lidských práv bylo Bulharsko po roce 2000 i přes některé přetrvávající výjimky hodnoceno poměrně kladně. Ačkoli mají bulharská média image nezaujatosti, teoreticky zde stále chybí účinná legislativa, která by média chránila před vládním tlakem. Vrchní státní zastupitelství je rovněž terčem kritiky, zejména vůči svému nevyváženému postavení a také za příliš malý pokrok v řešení velkých případů. Jak Evropská unie tak i domácí organizace hlasitě volají po rozsáhlé reformě soudnictví, která by pomohla eliminovat všudypřítomnou korupci. Otázce lidských práv byla věnována mimořádná pozornost v letech

66

CIA: The World Factbook – Bulgaria, 2009. https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/bu.html 67 Bulgaria – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf

- 32 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize 2005–2006 v souvislosti s očekávaným vstupem do EU a lze předpokládat, že tento vývoj bude díky tlaku z EU pokračovat i v roce 2007. Rumunsko Rumunsko

je

republikou

s přímo

voleným

prezidentem

a

dvoukomorovým

parlamentem. V postkomunistické éře má Rumunsko demokratický systém vlády, ačkoli ten byl až do roku 2004 dominován jediným mužem – Ionem Iliescem, který byl prezidentem zvolen celkem třikrát a s jehož osobou a stranou, jež zastupoval, byl prezidentský úřad dlouho neodmyslitelně spjat. Při vyjednávání o vstupu do Evropské unie byla reforma veřejné správy jedním z hlavních požadavků, které muselo Rumunsko ještě před svým vstupem splnit. Nová ústava byla po pádu Ceauşescova režimu v roce 1989 přijata v roce 1991 a naposledy byla novelizována referendem v roce 200368. Pád Ceauşescova režimu a znovunastolení demokracie samozřejmě znamenaly zásadní změnu pro rumunská masmédia. Státní monopol byl zrušen a v současné době panuje rovnováha mezi státem vlastněnými a nezávislými médii. To ale neplatilo v každém okamžiku. Například před prezidentskými volbami v roce 2004 kritizovali mezinárodní pozorovatelé zaujatost rozhlasového a televizního vyslání. Tištěná média byla naproti tomu shledána nezaujatými. Ačkoli po této anabázi v roce 2005 došlo k výraznému zvýšení kvality zpravodajství a informovanosti i o kontroverzních tématech, stát neustále využívá příjmů z reklamy a dalších zdrojů k vlivu na vysílání. Finanční omezení svobody médií je patrné zejména v odlehlejších regionech. Celkově v roce 2005 vysílaly dva národní a dalších několik státem vlastněných televizních kanálů. S nimi pak soupeřilo minimálně 13 kanálů soukromých. Od pádu komunistického režimu je jednoznačnou prioritou zahraniční politiky Rumunska aktivní navazování úzkých styků s vyspělými státy západní Evropy, Spojenými státy a zejména Evropskou unií. Rumunsko je členem OBSE a v roce 2004 bylo přijato do NATO. Do EU vstoupilo Rumunsko spolu s Bulharskem v lednu 2007. Poslední překážka tohoto vstupu byla odstraněna v roce 2006 závěrečným rozhodnutím Evropské komise. Vyjednávání s EU o vstupu po roce 2000 a jeho vidina měly rovněž blahodárný vliv na vztahy Rumunska s okolními zeměmi, zejména Bulharskem a Maďarskem, které byly v minulosti často napjaté. Naproti tomu se Srbskem neměli a nemají Rumuni sebemenší problémy. Vztahy 68

Gardó, S.: Romania, Sights trained on election year 2004, CEE–Report 1–2004, BA-CA.

- 33 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize s Ruskem jsou také poměrně srdečné a to i přesto, že ruští představitelé vyjádřili obavy ohledně vstupu Rumunska do NATO a EU. V roce 2003 byla s Ruskem podepsána Dohoda o přátelských vztazích a spolupráci. Vztahy s Ukrajinou se sice v posledních letech zlepšily, stále však přetrvávají rozpory ohledně území a těžby ropy, zejména v deltě Dunaje. Jedním ze vzdálených cílů rumunské zahraniční politiky stále zůstává sjednocení s Moldavskem, které bylo do roku 1940 součástí Rumunska (60% obyvatel tvoří etničtí Rumuni). Ačkoli samotný pád Ceauşescova režimu byl krvavý a i poté se několikrát vyskytla období civilních nepokojů, není v Rumunsku v současné době bezprostředně aktuální nebezpečí terorismu ani další vnitřní nebezpečí. Nepokoje, které proběhly v minulosti, se týkaly především nespokojenosti s reformami v rámci procesu transformace. Rumunská vláda obecně vzato respektuje civilní práva občanů, ale i přesto jsou hlášeny případy zneužívání policejní moci. V rámci předstupních vyjednávání v roce 2006 navíc Evropská komise konstatovala, že je třeba přijmout opatření, která by zajišťovala nezávislost policie a nezaujatost soudců a státních zástupců. V roce 2005 se vyskytly zprávy o policejní brutalitě a neschopnosti či neochotě vlády a soudů se těmito záležitostmi zabývat. Vláda byla také obviňována z toho, že se snaží omezit svobodu tisku. Ačkoli došlo k významnému poklesu frekvence tohoto jevu, stále dochází k případům, kdy jsou znevýhodňování autoři článků kritizujících politiku vlády. Rovněž národnostní a náboženské menšiny si ztěžovaly na nerovné zacházení ze strany vlády. Specifickou kapitolou jsou v těchto a podobných otázkách Romové. Velkými problémy i nadále zůstávají násilí na ženách a obchod s bílým masem a rovněž velký počet dětí bez domova, především ve velkých městech. Rumunsko se doposud plně nevypořádalo ani s dětskou prací a zasahováním vlády do aktivit odborů69. Stejně jako Bulharsko leží i Rumunsko na trase, po které se do Evropy dostává heroin z jihovýchodní Asie, s čímž je spojeno i praní špinavých peněz a další aktivity organizovaného zločinu70.

2.2 . Předvstupní vyjednávání a vstup do Evropské unie Rozšiřování a prohlubování integrace byly a jsou dva základní směry vývoje Evropských společenství a později Evropské unie, které působí vedle sebe a vzájemně se 69

Romania – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, December 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf 70 CIA: The World Factbook – Romania, 2009. https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/ro.html

- 34 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize ovlivňují. Proces přistupování nových členských států je stále více ovlivňován hloubkou integrace a vytvářením stále užších vazeb mezi národy Evropy. Vzhledem k pokroku, který již byl dosažen, musí nové členské státy splnit mnohem více podmínek, než státy, které přistupovaly v 70. či 80. letech. Posledními státy, které prozatím do EU vstoupily, byly právě Bulharsko a Rumunsko v lednu 2007. Toto rozšíření uzavřelo tzv. pátou vlnu, která začala již v roce 2004 "velkým třeskem" a přijetím deseti států převážně střední a východní Evropy. Velká důležitost byla zejména ze strany EU při tomto rozšíření přikládána hladkému průběhu začlenění nových států do evropských, resp. unijních, institucí a politik. Tomu byla podřízena i veškerá příprava. Téměř pět let po rozšíření v roce 2004 lze říci, že nové členské státy dosáhly vysoké úrovně sladěnosti zejména v právní oblasti a výrazně přispěly i ke společnému úsilí vyvíjenému institucemi Unie. Zřejmě hlavně díky svému vstupu do Unie získaly tyto země silný růstový impuls a dosahují vysokých temp růstu ekonomické aktivity, obchodu a investic. Obdobný vývoj byl očekáván také v případě Bulharska a Rumunska a zkušenosti z let 2007 a 2008 napovídají, že tato očekávání se do značné míry naplnila. Páté kolo rozšiřování otevřelo v EU debatu o tom, jak dalece a jak rychle je možné Unii rozšiřovat. Debata se vede například nad rozšiřováním Unie mimo Evropu (případ Turecka), či případně do bezprostřední sféry vlivu Ruska, což je pro změnu případ Ukrajiny. Jednoznačným výsledkem těchto debat se zdá být snaha velmi pečlivě zvažovat přísliby členství či přísliby zahájení vstupních rozhovorů s dalšími zeměmi. To se samozřejmě netýká zemí, které již do tohoto procesu vstoupily. Současné problémy, které doprovázejí institucionální reformy uvnitř EU, ať už jde o Ústavní smlouvu či Lisabonskou smlouvu, rovněž dalšímu rozšiřování nenapomáhají, spíše naopak. Stejně jako v případě všech předchozích rozšířeních bylo i členství Bulharska a Rumunska vázáno na splnění náročných kritérií, za nimiž se většinou skrývá nutnost dalekosáhlých politických a ekonomických reforem. To bylo konec konců typické pro všechny transformující se ekonomiky střední a východní Evropy. Jak již bylo naznačeno výše, proces přistupování je dlouhodobou záležitostí, která se navíc prodlužuje s každým dalším dosaženým stupněm integrace. Právě délka tohoto procesu má být dle Komise hlavním motivem k (pokračování) provádění reforem. Společnou snahou jak samotné Unie tak členských států by pak měla být transparentnost celého procesu.

- 35 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Bulharsko a Rumunsko oficiálně požádaly o členství v Evropské unii v roce 1995 a jednání o vstupu byla zahájena v únoru 2000, tedy ve druhé vlně zemí střední a východní Evropy. Evropská rada odkryla své karty ohledně vstupu Bulharska a Rumunska do EU v roce 2002, kdy bylo pro vstup těchto dvou zemí předběžně stanoveno období roku 200771. Na jedné straně to tedy mělo být později než vstup ostatních tehdy kandidátských zemí, na straně druhé bylo i toto datum vázáno na splnění mnoha náročných úkolů. Vyjednávání s oběma kandidátskými zeměmi o vstupu byla dokončena a uzavřena v prosinci 2004 a Smlouva o přistoupení72 byla slavnostně podepsána v dubnu 2005 a následně úspěšně ratifikována oběma kandidátskými a všemi členskými státy. Ani v tuto chvíli však nebylo zcela jasno o přesném datu vstupu. To totiž záleželo na rozhodnutí Rady a Komise, která měla při nesplnění některých kritérií vstupu ze strany Bulharska nebo Rumunska možnost toto datum odsunout až o jeden rok. V hodnotící zprávě z května 2006 73 však Komise konstatovala, že obě země by měly být na členství plně připraveny již v "řádném termínu", tedy k 1. 1. 2007, za předpokladu, že prokážou dostatečný pokrok v řešení některých zbylých otázek. Splnění i těchto podmínek bylo potvrzeno v říjnu 2006, následkem čehož má EU od ledna 2007 celkem 27 členů. Zpráva Komise z října 2006 74 , konstatovala, že obě země dosáhly dostatečného pokroku, a potvrdila, že jak Bulharsko tak Rumunsko nadále pokračovaly v přípravách na členství a že jsou schopny efektivně aplikovat právo a opatření Evropské unie na svém území. Jelikož však nic není dokonalé, věnovala se Komise i přetrvávajícím nedostatkům v obou zemích. Komise zároveň rozhodla o přijetí opatření nezbytných k nápravě tohoto stavu, nedojde-li v mezidobí k nápravě se strany samotných států. I poslední měsíce před vstupem tak byly plné horečných příprav. Příklady Bulharska a Rumunska mimo jiné jasně ukázaly, jak důležité je zabývat se otázkami reformy soudnictví a boje proti organizovanému zločinu a korupci již ve velmi raných stádiích, protože oboje představuje, zejména ve střední a východní 71

European Commission: Towards the Enlarged Union. Strategy Paper and Report of the European Commission on the progress towards accession by each of the candidate countries, COM(2002)700 final - Not published in the Official Journal. 72 Treaty of Accession of Bulgaria to the European Union of 25 April 2005 [Bulgaria, 2005] – Official Journal L 157 of 21.06.2005 a Treaty of Accession of Romania to the European Union of 25 April 2005 [Romania, 2005] – Official Journal L 157 of 21.06.05 73 European Commission [Commission, 2006a]: Monitoring report on the state of preparedness for EU membership of Bulgaria and Romania, Brussels, 26. 9. 2006, COM(2006) 549 final 74 European Commission: Enlargement Strategy and Main Challenges 2006 – 2007, Including annexed special report on the EU's capacity to integrate new members, Brussels, 8. 11. 2006, COM(2006) 649 final

- 36 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Evropě běh na dlouhou trať. Celkově lze již teď říci, že pátá vlna rozšiřování Evropské unie byla úspěchem, jehož výsledky budou patrné ještě dlouho75. Následující části budou věnovány shrnutí jednotlivých opatření v Bulharsku a Rumunsku s těžištěm na opatření identifikovaná Komisí na jaře a znovu revidovaná na podzim 2006. V případě Bulharska se jednalo o soudní systém, boj proti korupci, policejní spolupráci v boji proti organizovanému zločinu, praní špinavých peněz, integrovanou a kompatibilní zemědělskou politiku a finanční kontrolu přidělování a využívání dotací z Evropských fondů. Pro Rumunsko byly klíčovými oblastmi pro zlepšení rovněž reforma soudnictví a boj proti korupci. Navíc se přidaly nutné změny v daňové oblasti, které by měly zajistit kompatibilitu rumunského daňového systému s EU76. Krátce se rovněž zastavíme u pokroku, kterého obě země dosáhly v plnění politických, ekonomických a legislativních, resp. právních, kritérií vstupu.

2.2.1 Shrnutí obecných opatření týkajících se vstupu nových států do EU Jedním z hlavních úkolů Komise je být strážkyní acquis communautaire, tedy dohlížet na aplikaci práva Společenství ve všech členských státech – jak stávajících, tak kandidátských. Tato činnost je v nově vstupujících státech velmi důležitá, protože v těchto státech dochází k aplikaci velkého množství nových legislativních pravidel. Bulharsko a Rumunsko musely tedy jednak přijmout kompletní acquis a také množství specifických ustanovení, která jsou uvedena ve Smlouvě o přistoupení77. Nástroje, které Komise uplatňuje ve vztahu ke členským státům, spočívají zejména v tom, že navrhuje, přijímá a pomáhá implementovat opatření v momentě, kdy je nějakým způsobem ohroženo bezproblémové fungování politik (a práva) Evropské unie. Obecně vzato zahrnují tato opatření bezpečnostní klauzule či pojistky, kterými Komise má možnost

Po více než čtyřiceti letech rozdělení a po období sbližování lze říci, že Evropa je sjednocená, a poprvé v dějinách mírovou cestou. Více než 100 milionů nových občanů EU ve dvanácti nových členských státech se stane motorem Unie. Původní členské státy naopak přispějí k větší stabilitě demokracie a tržní ekonomiky a nezpochybnitelnou vládu zákona. Zároveň byla posílena bezpečnost nejen v Unii samotné, ale v celé Evropě European Commission: Roadmaps for Bulgaria and Romania, COM(2002)624 – Not published in the Official Journal. 76 European Commission: Roadmaps for Bulgaria and Romania, COM(2002)624 – Not published in the Official Journal. 77 Viz Treaty of Accession of Bulgaria to the European Union of 25 April 2005 – Official Journal L 157 of 21. 06. 2005, resp. Treaty of Accession of Romania to the European Union of 25 April 2005 – Official Journal L 157 of 21. 06. 2005. 75

- 37 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize ovlivňovat chování členských států. Dále se jedná o opatření upravující čerpání prostředků z fondů EU, opatření politiky na ochranu hospodářské soutěže a procedury používaní při porušení závazků vyplývajících z práva Společenství členskými státy78. Kromě Evropské komise se na dohledu nad prováděním přijatých opatření v Bulharsku a Rumunsku podílejí i další instituce. Typickým příkladem je zde oblast lidských práv, jejichž dodržování ve zmíněných dvou zemích není prozatím zcela bezproblémové. Evropské monitorovací středisko pro rasismus a xenofobii (EUMC) v souladu s tímto dohlíží na situaci v Bulharsku a Rumunsku, zejména s ohledem na potírání rasismu a s ním spojené diskriminace, a také se aktivně podílí na integraci národnostních a etnických menšin do společnosti79. Na rozdíl od ostatních institucí, které stojí (alespoň částečně) mimo EU, jsou opatření přijatá Komisí na základě práva Společenství závazná až po samotném vstupu. Jedná se zejména o tzv. společné politiky, ve kterých má Komise rozhodující slovo. To se týká především dopravy, bezpečnosti potravin (a potažmo ochrany spotřebitele), bezpečnosti leteckého provozu, mnoha oblastí hospodářské soutěže atp. Po přijetí eura a vstupu do měnové unie se to bude týkat i měnové politiky. Komise a další instituce mají v závislosti na povaze opatření v těchto případech právo vynutit si nápravu situace. Opatření mající zajistit nápravu či odvetná či sankční opatření mohou zahrnovat například zákazy vývozu určitých výrobků či komodit (což je obzvláště důležité v zemědělství a potravinářském průmyslu). Ve vážnějších případech může dojít k dokonce k pozastavení členských práv do doby, než bude zjednána náprava. V limitované míře se obdobná opatření týkají i politik sdílených, ve kterých Komise, resp. EU dělí o své pravomoci s členskými státy. Komise může rovněž použít ochranná opatření týkající se financování z Evropských fondů, kdy může být členskému státu pozastaveno čerpání dotací, neplní-li své závazky vůči EU. Jakékoli nedostatky, chyby či dokonce podvody při čerpání dotací pak mohou vést k požadavku na vrácení celé částky a případně k omezení možnosti čerpání finančních prostředků do budoucna80. Všechna tato opatření mají přitom oporu v primárním právu Společenství a Unie, tedy v zakladatelských Smlouvách. 79 Pro úplnost je třeba dodat, že EUMC již dříve působilo na území všech členských států a jeho působení bylo na Bulharsko a Rumunsko rozšířeno již před přijetím do EU. Viz European Commission: Monitoring report on the state of preparedness for EU membership of Bulgaria and Romania, Brussels, 26. 9. 2006, COM(2006) 549 final. 80 Zvláštní systém kontroly je uplatňován v oblasti zemědělské politiky. Členské státy jsou povinny zřídit akreditované agentury, které zajišťují průhledný a efektivní průběh plateb a kompenzací v rámci společné zemědělské politiky. To se týká zejména Administrativního a kontrolního systému (IACS), který dohlíží na platby 78

- 38 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize V rámci Smlouvy o přistoupení Bulharska a Rumunska, stejně jako v případě dalších přístupových smluv, byly definovány další tři typy kontrolních mechanismů: (1) ekonomické, (2) týkající se vnitřního trhu a (3) týkající se oblasti justice a vnitřních věcí81, která mohou být aktivována jak před vstupem tak také až tři roky po něm. Nápravná opatření tohoto typu mohou být opět uvalena Komisí a jejich odvolání zcela závisí na uspokojivém řešení situace, díky níž byla tato opatření aktivována82: o Ekonomická opatření se týkají především ekonomické situace v dané zemi. Mohou být aktivována v členských státech, které čelí velmi výrazným ekonomickým problémům, jejichž řešení je na komunitární úrovni efektivnější. o Ochranná opatření týkající se vnitřního trhu mohou být aktivována v případě, že některý členský stát hrubě poruší pravidla fungování vnitřního trhu, nebo podobné nebezpečí bezprostředně hrozí. Za to hrozí danému členskému státu vyjmutí z výhod vyplývajících z vnitřního trhu, resp. jsou tomuto státu na vnitřním trhu omezena práva. Narušení pravidel vnitřního trhu je navíc vymezeno velmi široce a netýká se tedy jen tzv. čtyř svobod 83 , ale také všech společných a sektorových politik v případě, že mají komunitární dimenzi. o Pojistky v oblasti justice a vnitřních věcí mají většinou charakter možnosti jednostranného omezení práv státu, který neplní své závazky vůči společenství. V praxi jsou pak ostatní členské státy recipročně zproštěny povinnosti plnit stejný závazek nebo druh závazku, který porušuje, resp. neplní daný stát. Specifickou oblastí jsou ve všech smlouvách o přistoupení tzv. přechodná období, která byla jednotlivými státy a Unií vyjednána během přístupových rozhovorů a jejichž účelem je co nejvíce usnadnit proces rozšiřování a adaptaci na nové podmínky jak stávajícím tak zemědělcům a na platby v rámci programů rozvoje venkova. Pokud se toto nepodaří členským a kandidátským státům zavést, hrozí jim opět, že na peníze z evropských prostředků nedosáhnou. V případě závažného porušení pravidel může Komise v jednotlivých případech opět uvalit sankce. Obdobná ustanovení platí také v případě strukturálních fondů s tím rozdílem, že čerpání těchto prostředků je mnohem důsledněji kontrolováno díky nutnosti vypracovat nezbytnou projektovou dokumentaci a díky jasnému vymezení programů, v jejichž rámci lze prostředky z evropského rozpočtu čerpat. Viz také Viz European Commission: Monitoring report on the state of preparedness for EU membership of Bulgaria and Romania, Brussels, 26. 9. 2006, COM(2006) 549 final. 81 Původní tzv. třetí pilíř Evropské unie. 82 Viz Treaty of Accession of Bulgaria to the European Union of 25 April 2005 – Official Journal L 157 of 21. 06. 2005, resp. Treaty of Accession of Romania to the European Union of 25 April 2005 – Official Journal L 157 of 21. 06. 2005. 83 Volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu (včetně plateb).

- 39 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize přistupujícím členským státům. Klasickým případem je například omezení volného pohybu osob až na období sedmi let (ve formátu 2 + 3 + 2 roky). Dočasně omezen byl i volný pohyb služeb, konkrétně tzv. kabotáž, tedy volný přístup tuzemských dopravců na zahraniční trhy. Smlouva o přistoupení rovněž obsahuje ustanovení, podle něhož může Komise po dobu tří let od přistoupení přijímat opatření týkající se veterinárních a fytosanitárních předpisů a bezpečnosti potravin. Pokud domácí výrobky nesplňují některé evropské normy, nemají přístup na společný trh. Během maximálně tříletého přechodného období mohou domácí výrobci vyrábět pouze pro domácí trh a to pouze speciálně označené výrobky. Po skončení přechodného období musí buď splnit normy, nebo skončit s výrobou těchto svých produktů úplně84.

2.2.2 Specifická opatření týkající se vstupu Bulharska a Rumunska Doposud zmiňovaná opatření byla obecná a v prakticky stejné podobě se vztahovala i na státy přistoupivší v roce 2004. Naproti tomu opatření popsaná níže jsou specifická pro Bulharsko a Rumunsko a jejich přistoupení k Evropské unii. Některá opatření byla a jsou společná oběma zemím, v dalších oblastech jsou přijatá opatření v obou zemích rozdílná. Hlavními body společnými pro obě země jsou (1) reforma soudnictví, resp. justice, a boj proti korupci, (2) opatření týkající se zemědělské politiky a jejího financování a (3) bezpečnost potravin a potažmo ochrana spotřebitele85. Pokračování procesu reformy soudnictví zdůrazňovaly prakticky všechny hodnotící zprávy Komise o připravenosti Bulharska a Rumunska na členství v Unii. V těch posledních sice Komise konstatovala, že obě země dosáhly v dané oblasti významného pokroku, ale zároveň zdůraznila, že v reformním úsilí je třeba pokračovat. Situace v obou zemích těsně před vstupem totiž stále byla výrazně pod úrovní, která je obvyklá v západní Evropě i ve většině nových členských států. Komise proto zřídila speciální monitorovací mechanismus, který nad pokrokem v této oblasti dohlíží. Předpokládá se, že monitorovací úloha skončí až v momentě, kdy obě země dosáhnou stanovených referenčních hodnot. V případě, že by se v tomto ohledu

84

European Commission: Enlargement Strategy and Main Challenges 2006 – 2007, Including annexed special report on the EU's capacity to integrate new members, Brussels, 8. 11. 2006, COM(2006) 649 final 85 European Commission: Monitoring report on the state of preparedness for EU membership of Bulgaria and Romania, Brussels, 26. 9. 2006, COM(2006) 549 final.

- 40 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize vyskytly problémy a státy neplnily to, k čemu se ve smlouvách zavázaly, přišly by na řadu výše zmíněné bezpečnostní klauzule86. Druhou oblastí jsou opatření týkající se zemědělské politiky a jejího financování. Zde se Komise obávala reálného nebezpečí, že administrativní a kontrolní systém, který hraje klíčovou roli při toku plateb směřujících zemědělcům, nebude po vstupu fungovat správně a dostatečně průhledně. Navíc vzhledem k tomu, že obě země začaly s přípravou na přechod na tento systém poměrně pozdě, byl termín jeho předpokládaného dokončení téměř šibeniční a nesl s sebou i riziko možných nedostatků při jeho implementaci. Spolehlivé fungování tohoto systému má přitom klíčovou roli pro fungování celé zemědělské politiky, protože jím v Bulharsku a Rumunskou proteče kolem 80% všech plateb s touto politikou souvisejících87. Jako největší nebezpečí přitom bývají zdůrazňovány nedostatečný monitoring plateb a z něho vyplývající neoprávněné platby, resp. podvody při pobírání dotací88. Celá situace byla dále komplikována tím, že k velkému přesunu prostředků mělo docházet již relativně velmi brzy po přijetí, což neumožňovalo plynulý rozjezd, resp. jakési "zahřívací kolo". Třetí, a zdaleka implementace nejkomplikovanější oblastí byla bezpečnost potravin a ochrana spotřebitele. Vzhledem k přeci jen nižší ekonomické úrovni v obou zemích nebyl těmto oblastem doposud věnován příliš velký prostor. O to větší kus cesty musely obě země urazit, aby splnily náročná kritéria stanovená Evropskou unií. Komise již v minulosti řešila například problémy s vepřovým masem vyváženým do Unie, protože v obou zemích ještě nebyly vymýceny některé zvířecí choroby. Speciálně chov hospodářských zvířat se tak i díky BSE a ptačí chřipce soustavně nacházel pod drobnohledem Komise. Specifická opatření v případě Bulharska Jak již bylo zmíněno dříve, soudní systém, resp. otázka jeho nezávislosti a prorůstání s organizovaným zločinem byl a zůstává jedním z problémů, které jsou Bulharsku v hodnotících zprávách nejčasněji vytýkány. Druhou významnou oblastí pak byly otázky implementace pravidel přijímání prostředků z Evropských fondů a nakládání s nimi. 86

European Commission: Enlargement Strategy and Main Challenges 2006 – 2007, Including annexed special report on the EU's capacity to integrate new members, Brussels, 8. 11. 2006, COM(2006) 649 final. 87 Vezmeme-li tato rizika v úvahu, je pochopitelné, že si chce Komise prostředky plynoucí do zemědělství těchto dvou států náležitě pohlídat. 88 European Commission: Enlargement Strategy and Main Challenges 2006 – 2007, Including annexed special report on the EU's capacity to integrate new members, Brussels, 8. 11. 2006, COM(2006) 649 final.

- 41 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Ve své poslední hodnotící zprávě 89 Komise konstatovala, že v otázkách reformy soudního systému došlo k určitému pokroku. Byla přijata pravidla zavádějící objektivní postupy týkající se jmenování a hodnocení práce úředníků se soudní pravomocí. Proces trestního řízení byl výrazně zefektivněn zavedením zkráceného řízení, což uvolní soudcům ruce pro složitější případy. Nedořešena však zůstávala ještě reforma bulharské obdoby Nejvyššího soudu, tedy Nejvyšší soudní rady, jíž je vytýkána nízká průhlednost, nedostatečná efektivita její práce a neschopnost efektivně řídit soustavu podřízených soudů. Poměrně závažné nedostatky přetrvávaly i v trestním řádu. V době vstupu rovněž úplně chyběla obdoba našeho občanského soudního řádu a zákona o soudech a soudcích. Ještě několik měsíců před vstupem do Unie také ještě nebyly přijaty některé ústavní dodatky, které by jej z formálněprávního hlediska umožňovaly. Legislativní rámec boje proti korupci doznal zásadních změn zejména díky dodatkům k zákonům o politických stranách a o zveřejňování majetku vysokých státních úředníků . Na druhou stranu se i dva roky po vstupu do Unie stále nedaří v dostatečné míře podchycovat a vyšetřovat případy závažné hospodářské kriminality. Vyšetřování, která jsou vedena, však často místo obvinění a případného odsouzení vyznívají do ztracena. Korupce na všech úrovních tak stále zůstává závažným problémem Bulharska. Komise označuje za náchylné k přijetí úplatku zejména celníky a výběrčí daní na hranicích a představitele místních samospráv 90 . V otázce praní špinavých peněz označila Komise situaci v Bulharsku za teoreticky odpovídající acquis. Implementace těchto opatření do praxe však probíhá pomaleji než by bylo třeba, což je považováno za hlavní důvod toho, že se doposud nedaří praní špinavých peněz bránit ani je trestat. Za problém je považován rovněž fakt, že bulharská policie a vláda zatím prohrává boj s organizovaným zločinem. Nedaří se vyšetřovat případy organizovaného zločinu a chybí také spolehlivá statistika týkající se kriminality vůbec. Vymáhání práva se sice poněkud zvýšilo, ale prozatím se nedaří navázat aktivní spolupráci s ostatními členskými státy, zejména v oblasti potírání organizované kriminality. Chybí také zmíněná konfiskace majetků odsouzených91. 89

European Commission: Enlargement Strategy and Main Challenges 2006 – 2007, Including annexed special report on the EU's capacity to integrate new members, Brussels, 8. 11. 2006, COM(2006) 649 final. 90 Bulgaria – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf 91 Bulgaria – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf

- 42 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Hlavními body, kterým se Komise věnovala ve svých hodnotících zprávách před vstupem do EU a které označila za klíčové oblasti pro zlepšení, byly v případě Bulharska následující92: o Uvést do praxe ústavní dodatky, které by odstranily přetrvávající nejasnosti a dvojznačnosti týkající se nezávislosti soudního systému a jeho povinnosti skládat účty ze své činnosti; o Zajistit transparentnější a efektivnější soudní řízení právě prostřednictvím reformy soudního systému a novelizací občanského soudního řádu, zejména co se týče fáze před samotným řízením; o Pokračovat ve zvyšování profesionalizace, efektivity a zodpovědnosti a důsledně na roční bázi monitorovat vývoj v této oblasti; o Podporovat nestranné a profesionální vyšetřování podezření z korupce na nejvyšších místech a co nejdříve zprůhlednit finanční a majetkové poměry nejen nejvyšších politických představitelů, ale také špiček státní zprávy; o Zpřísnit opatření na prevenci a boj proti korupci, zejména na hranicích země a v lokálních samosprávách; o Důsledně implementovat a monitorovat strategii boje se všemi formami organizovaného zločinu a zaměřit se zejména na závažné zločiny, praní špinavých peněz a na systematickou konfiskaci majetku zločinců. Druhou oblastí, kterou si Komise velmi pečlivě hlídala a které se ve svých hodnotících zprávách věnovala, byla připravenost na nakládání s prostředky ze společného rozpočtu. Zde byl konstatován významný pokrok při zřizování Integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS). Naproti implementace systému identifikace parcel a geografického informačního systému (LPIS/GIS) nebyla díky pozdnímu začátku dokončena včas. To mimo jiné způsobilo komplikacemi provádění společné zemědělské politiky, resp. plateb s ní spojených, protože v době vstupu neexistovala vazba na registr farmářů. Komise Bulharsku rovněž opakovaně vyčítala pomalou a/nebo nedostatečnou implementaci legislativy93.

92

European Commission: Roadmaps for Bulgaria and Romania, COM(2002)624 – Not published in the Official Journal. 93 European Commission: Enlargement Strategy and Main Challenges 2006 – 2007, Including annexed special report on the EU's capacity to integrate new members, Brussels, 8. 11. 2006, COM(2006) 649 final

- 43 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize V oblasti kontroly finančních prostředků došlo k pokroku při implementaci decentralizovaného akreditačního procesu, nicméně v budování kapacit pro využívání prostředků ze strukturálních fondů Unie Bulharsko jednoznačně zaspalo a nebylo tak schopno čerpat část alokovaných prostředků. I přes dosažená dílčí zlepšení byla tato oblast častým terčem kritiky Komise. Ve své říjnové zprávě z roku 2006 se Komise dále vrátila k oblastem zmiňovaným v květnové zprávě z téhož roku, přičemž se jednalo převážně o pokrok v implementaci acquis. V oblastech jako jsou zemědělství, rybolov, ochrana zdraví a spotřebitele a zaměstnanost a sociální politika byl zaznamenán pokrok a Komise konstatovala, že Bulharsko se nachází na dobré cestě, aby v momentě vstupu do Unie byly splněny všechny závazky stanovené v těchto oblastech přístupovými smlouvami. Naproti tomu v oblastech jako jsou např. sociální začlenění, sociální dialog, potlačování diskriminace, veřejné zdraví, jaderná bezpečnost a životní prostředí byly shledány nedostatky. Uspokojivého pokroku dosáhlo Bulharsko v otázce makroekonomické stabilizace a v ekonomických reformách. Reformní cesta, kterou země nastoupila, měla bulharským podnikům pomoci zajistit konkurenceschopnost na vnitřním trhu Unie. Klíčovými kroky jsou přitom pokračování privatizačního programu, rozvoj malých a středních podniků (SME), zjednodušení systému vydávání licencí, reforma daňové a celní správy, novelizace úpadkového práva, rozvoj finančního zprostředkování, ochrana práv duševního vlastnictví, obchodování se zemědělskou půdou a veřejné investice do vzdělání, zdraví a infrastruktury. Oblastí, která bude vyžadovat ještě mnoho pozornosti, je veřejný sektor a státní správa, po jejichž reformě Komise i domácí podniky již nějakou dobu volají94. Specifická opatření v případě Rumunska Stejně jako v Bulharsku bylo možno i opatření specifická pro Rumunsko rozdělit do dvou oblastí, které byly na první pohled shodné s těmi bulharskými, tedy soudní systém a implementace pravidel příjímání prostředků ze společného rozpočtu a nakládání s nimi. Konkrétní opatření navrhované v těchto oblastech však byly poněkud odlišné. První a patrně nejdůležitější oblastí je reforma soudnictví, kde Evropská komise zaznamenala mezi květnem a říjnem 2006 poměrně významný pokrok. Nejvyšší rada smírčích

- 44 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize soudců, což je v podstatě rumunská obdoba Nejvyššího soudu, se začala důsledně zabývat důležitými otázkami sjednocování interpretace právních norem a systému nasazování a vytěžování soudců. Díky instalaci moderních informačních technologií se rovněž podařilo výrazně zefektivnit jak práci soudů tak i státních zastupitelství. I přes velmi pozitivní pokrok však Komise nepovažovala situaci v říjnu 2006 za zcela uspokojivou, zejména co se týče jednotného výkladu a uplatňování práva. Někteří volení soudci Nejvyššího soudu také v té době stále čelili obvinění ze střetu zájmů, což mělo neblahý vliv na důvěryhodnost celé instituce. Po větší pozornosti volala také závažná manažerská pochybení představitelů některých ministerstev, které odhalila analýza výročních zpráv hospodaření těchto institucí95. Pokroku bylo dosaženo také v boji proti korupci. Konkrétně byla zavedena odpovědnost právnických osob a zpřísněna byla rovněž pravidla pro financování politických stran. Došlo k nárůstu počtu a hloubky vyšetřování obvinění z korupce na nejvyšších místech, které v Rumunsku provádí nezávislé Národní protikorupční ředitelství (DNA). Na druhé straně bylo

třeba,

aby vláda

znovu

demonstrovala

silnou

politickou

vůli

k udržení

a

nezpochybnitelnosti současných pozitivních trendů v boji proti korupci a organizovanému zločinu. Zejména v parlamentu se totiž ozývaly hlasy volající po zastavení či alespoň omezení podobných snah. Celkově lze říci, že korupce zůstávaly v roce 2006 závažným problémem, a to zejména na úrovni místních samospráv96. I v případě Rumunska identifikovala Komise ve svých hodnotících zprávách klíčové oblasti pro zlepšení, jejichž výčet následuje97: o Zajistit vyšší transparentnost a efektivitu soudních procesů, zejména zvýšením kapacity a zodpovědnosti Nejvyšší rady smírčích soudců a důkladně monitorovat pokrok v této oblasti; o Dle plánu zřídit agenturu, která by dohlížela na majetek veřejných činitelů, monitorovala a vyhodnocovala případné střety zájmů těchto osob a mohla rovněž v těchto oblastech vydávat předběžná rozhodnutí, která by bránila maření vyšetřování ze strany těchto lidí; 94

Bulgaria – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf 95 European Commission: Enlargement Strategy and Main Challenges 2006 – 2007, Including annexed special report on the EU's capacity to integrate new members, Brussels, 8. 11. 2006, COM(2006) 649 final 96 Romania – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, December 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf 97 European Commission: Roadmaps for Bulgaria and Romania, COM(2002)624 – Not published in the Official Journal.

- 45 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize o Důsledně pokračovat v nestranném a vysoce profesionálním vyšetřování případů podezření z korupce na nejvyšších místech; o Zavést další opatření, která by pomohla boji proti korupci na úrovni místních samospráv, které jsou v Rumunsku k úplatkářství vysoce náchylné. Pokrok v druhé oblasti, tedy přijímání plateb z evropských peněz, se točil především okolo zřízení platebních agentur a integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) požadovaného Evropskou unií. I přesto, že samotné zřízení platebních agentur lze považovat za pokrok, nebyly tím vyřešeny zdaleka všechny otázky týkající se jejich fungování. Komise ve své zprávě zmiňovala jako problematické či s otazníkem zejména následující oblasti: (1) schopnost zvládnout nápor ihned po vstupu do Unie, (2) dostatečnou IT infrastrukturu, (3) dostatek zaškolených pracovníků a (4) efektivitu řídících a kontrolních mechanismů. Obdobné výhrady měla Komise i k IACS, kde hrozilo, že systém nebude schopen v okamžiku vstupu začít efektivně fungovat. Co naopak dle posudku Komise mělo fungovat bez větších problémů byla integrovaná IT podpora systému výběru daní, v jejíž implementaci bylo Rumunsko již s předstihem plně připraveno na členství98. Rovněž v případě Rumunska hodnotila Komise těsně před vstupem také stupeň implementace acquis nutného pro hladké zapojení do vnitřního trhu Unie. Pokrok byl zaznamenán v oblasti regionální a strukturální politiky, kde však byla i nadále nutná další opatření zejména týkající se budování kapacit pro implementaci programů Unie. Dalšími oblastmi, ve kterých došlo k pokroku, byly životní prostřední, justice a vnitřní záležitosti, které byly částečně zmíněny již dříve, a také otázky spojené s právy duševního vlastnictví. V těchto oblastech byly přípravy Rumunska na členství plně pod kontrolou a v souladu s časovým harmonogramem. V dalších oblastech již situace tak uspokojivá nebyla. Sem spadaly například sociální politika a zaměstnanost, legislativa v oblasti kapitálové stability finančního sektoru, legislativa proti praní špinavých peněz, podvodům a korupci a také dříve zmiňované řízení a kontrola využívání prostředků ze společného rozpočtu99. Vidina přistoupení k Evropské unii působila v Rumunsku, stejně jako v dalších státech, jako katalyzátor reforem,

jejichž samotné

nastartování mělo

velký význam

pro

98

European Commission: Enlargement Strategy and Main Challenges 2006 – 2007, Including annexed special report on the EU's capacity to integrate new members, Brussels, 8. 11. 2006, COM(2006) 649 final 99 European Commission: Roadmaps for Bulgaria and Romania, COM(2002)624 – Not published in the Official Journal.

- 46 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize makroekonomickou stabilizaci země. Komise rovněž ve své poslední hodnotící zprávě před vstupem vyjádřila přesvědčení, že domácí podniky budou schopny obstát na vnitřním trhu a odolat zvýšené konkurenci plynoucí z volného pohybu především zboží a služeb na území celé Unie. Klíčovými prvky reforem přitom byly a jsou zkrocení inflace, komplikovaná situace s řetězovou platební neschopností mezi rumunskými podniky, platy ve veřejném sektoru, ceny energií, daňová a rozpočtová reforma, úpadkové právo, rozvoj finančního zprostředkování, ochrana práv duševního vlastnictví, obchod se zemědělskou půdou, dokončení privatizace, zejména v bankovním sektoru, investice do vzdělání a infrastruktury a postupné odbourávání státních subvencí. klíčovými oblastmi, na kterých mělo Rumunsko dle Komise usilovně pracovat těsně před vstupem do EU i po něm, byly především urychlené pokračování reformy veřejné správy a také sladění zahraniční politiky se společnými postoji Unie navenek, např. v otázce Mezinárodního trestního tribunálu100.

100

Romania – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, December 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf

- 47 -



3 Dopad vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské unie Páté rozšíření Evropské unie, jehož součástí bylo, i když poněkud se zpožděním, i rozšíření o Bulharsko a Rumunsko bylo oproti předchozím rozdílné jak v počtu států, které přistupovaly, tak v počtu jejich obyvatel. Největší rozdíl byl ovšem v ekonomické vyspělosti, kdy nově vstupující státy byly mnohem chudší, resp. mnohem méně rozvinuté. U Bulharska a Rumunska to platí dvojnásob. Tento fakt znamenal v rámci integrace velkou výzvu, ale zároveň otevíral mnoho možností jak pro nové členské státy tak i pro ty staré a pro Unii jako celek. To se odráželo i v podpoře rozšíření, která byla vlažnější a kolísavá ve starých členských státech a silná a konzistentní ve státech nových, resp. tehdy kandidátských. Ekonomické studie zabývající se dopadem vstupu přitom většinou předpovídaly pozitivní ekonomický dopad101. Celkově nové členské státy přispěly do rozšířené EU 21% obyvatel, ale pouze 7% HDP, vnesly nicméně silnou růstovou dynamiku, díky které se rozdíly v absolutní úrovní HDP poměrně rychle snižují. Hlavními motory růstu v nových členských státech bylo vyšší otevření se obchodu, plné využití výhod jednotného trhu, přímé zahraniční investice a celkové reformě institucionálního rámce ekonomiky, což byly všechno faktory, ke kterým rozšíření EU přispělo rozhodující mírou. Tyto faktory vedou také k rychlejšímu růstu produktivity práce a tím pádem i celkovému růstu ekonomické a životní úrovně. Komise ve svých analýzách předpokládala zvýšení tempa růstu HDP v nových členských státech díky vstupu do EU v průměru o 1,3% (střední scénář) až 2,1% (optimistický scénář) ročně. Skutečnost ve státech, které přistoupily v roce 2004 se pohybovala okolo 1,75%102. Nové členské státy tak dosahovaly výrazně rychlejších temp růstu než státy původní, i když i tyto státy z rozšíření profitovaly. Důležitým faktorem růstu bylo vedle přímých investic a s nimi spojeného transferu technologií také snížení rozpětí v úrokových sazbách (snížení rizikové prémie), které následovalo po vstupu těchto zemí do EU103. Toto snížení však mohlo být rovněž cyklické povahy, což ukazuje vývoj z posledních měsíců, kdy rizikové

Viz např. European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Convergence Report 2008, European Economy 3/2008. ISSN 0379-0991, ISBN 978-92-79-08385-3 102 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009. 103 Odhaduje se, že toto snížení rizikové prémie představuje v konečním důsledku snížení úrokových sazeb o 50– 100 byzických bodů. European Central Bank, Convergence Report, May 2008. ISSN 1725-9525 (online) http://www.ecb.europa.eu 101

- 48 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize prémie opět stoupají v souvislosti s finanční a ekonomickou krizí. Rozšíření rovněž prostřednictvím přílivu kapitálu pomohlo překonat nedostatek úspor a tím pádem i investic v nových členských státech. To mělo vliv na kvalitu a strukturu exportu z nových členských států, které tak díky rostoucí kvalitě a produktivitě a vyšší přidané hodnotě byly schopny ustát posilování svých měn vůči euru. Reálná a nominální konvergence je jedním z nejdůležitějších jevů pozorovaných v rámci nových členských zemí, protože je jednak výrazem či důkazem úspěšnosti projektu rozšíření a také v souvislosti s přijetím společné měny euro v nových členských zemích. Díky rozšíření se ekonomické úrovně nových a starých členských států celkově (reálně) přibližují, nicméně efekt tohoto přibližování není rovnoměrný v rámci jednotlivých států. Díky koncentraci kapitálu a kvalifikované pracovní síly pouze ve vybraných regionech dochází v první fázi procesu dohánění k velmi rychlému růstu pouze v těchto regionech a tím i k rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými regiony v nových členských státech. Teprve v momentě, kdy vyspělejší regiony dosáhnou určité úrovně rozvoje a dostanou se vůči méně rozvinutým regionům do relativní nevýhody (např. nedostatek pracovních sil), začne docházet k efektu přelévání a rychlejší růst se projeví i ve zpočátku zaostalejších regionech, resp. periferiích104. Rovněž v případ nominální konvergence byl dosažen pokrok, nicméně nad dalším úspěšným pokračováním tohoto procesu visí otazník díky současné ekonomické krizi. V současné bodě je vzhledem k nedostatku dat stále ještě velmi těžké předvídat další vývoj krize, nicméně lze očekávat, že probíhající proces konvergence se minimálně na čas zpomalí. Existují však i scénáře, které počítají s jeho (dočasným) úplným zastavením či dokonce s obrácením současného trendu a se zvyšováním rozdílů v ekonomické úrovni starých a nových členských států. Právě zmíněný vývoj se týká víceméně všech států, které byly součástí pátého rozšíření EU. V případě Bulharska a Rumunska je třeba počítat s tím, že bude docházet k určitému zpoždění díky pozdějšímu datu vstupu (1. ledna 2007 v porovnání s 1. květnem 2004), nicméně celkový efekt by měl být velmi podobný a mohl by být umocněn nižší startovací ekonomickou úrovní v případě těchto dvou zemí.

104

European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Labour market and wage developments in 2007, European Economy 5/2008.

- 49 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Struktura této stěžejní části práce bude nejdříve sledovat hodnocení makroekonomické konvergence ekonomik Bulharska a Rumunska k EU s výhledem na přijetí eura, dále pak otázky zahraničního obchodu, přímých zahraničních investic a volného pohybu pracovních sil, podnikatelského prostředí a mikroekonomické a finanční sféry a na závěr ze zaměří na hlavní výzvy pro Bulharsko a Rumunsko zejména v oblasti aplikace práva Unie105.

3.1 Makroekonomická nominální konvergence ekonomik Bulharska a Rumunska k EU Nominální a reálná konvergence nových členských států EU směrem ke členům původním, resp. proces dohánění, je důležitý zejména z hlediska efektivního fungování jednotného trhu a také z hlediska přijetí jednotné měny euro. Průběh tohoto procesu byl sledován již před samotným vstupem Bulharska a Rumunska do EU v tzv. hodnotících zprávách, resp. analýzách ekonomické sladěnosti106. Po vstupu obou zemí do EU pro ně platí přechodné období, během něhož se musí nachystat na přijetí společné měny. Přijetí společné měny je přitom podmíněno splněním tzv. maastrichtských kritérií nominální konvergence a právě splnění, resp. míru plnění těchto kritérií sledují Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) v pravidelných konvergenčních zprávách. Bulharsko a Rumunsko byly v rámci konvergenčních zpráv hodnoceny poprvé v roce 2008 a v současné době tedy není příležitost pro porovnání vývoje tohoto procesu za více let107.

3.1.1 Bulharsko a hodnocení konvergence k EU Hodnocení procesu konvergence v Bulharsku je celkově pozitivní, Komise a ECB však upozorňují na možná rizika vyplývající např. z vnější nerovnováhy a zdůrazňují rovněž nutnost pokračovat v započatých reformách. Pohledem maastrichtských kritérií plní Bulharsko obě kritéria fiskální a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Kritérium měnové stability pak neplní z procedurálních důvodů, protože není členem ERM II. Největší problém tak Tato kapitola je ještě přímo nevěnuje současné ekonomické krizi, které je plně věnována kapitola 4 této práce. Viz např. European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Convergence Report 2008, European Economy 3/2008. ISSN 0379-0991, ISBN 978-92-79-08385-3. Obdobnu zpávu vydává i Evropská Centrální Banka, viz European Central Bank, Convergence Report, May 2008. ISSN 1725-9525 (online) http://www.ecb.europa.eu 107 Konvergenční zpráv za rok 2008 také poprvé posuzuje slučitelnost právních předpisů obou zemí s články 108 a 109 Smlouvy o ES a statutem ESCB/ECB a jeho pokrok směrem k dosažení udržitelné hospodářské konvergence. 105 106

- 50 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize představuje inflace, resp. cenová stabilita, která je do značné míry daní za pevný a stabilní měnový kurs. Bulharsko však doposud nemá plně sladěnou legislativu v rámci nezávislosti centrální banky a právní integrace do Eurosystému a v této oblasti tak podmínky pro přijetí eura rovněž nesplňuje108. Cílem bulharské vlády, alespoň před plným vypuknutím současné krize, bylo přijmout euro co možná nejdříve. Vývoj cenové hladiny Vývoj cenové hladiny není v případě Bulharska zdaleka uspokojivý. V referenčním období od dubna 2007 do března 2008 dosáhla v Bulharsku dvanáctiměsíční průměrná míra inflace měřená indexem HICP úrovně 9,4%, což je výrazně nad referenční hodnotou, která podle Smlouvy činí 3,2%. Komice navíc předpokládala, že takto vyjádřená míra inflace by měla průběhu roku 2008 dále růst a od roku 2009 postupně klesat109. Ve skutečnosti však došlo ke zpomalení a dokonce mírnému snížení této míry již koncem roku 2008, zejména v souvislosti s cenami ropy a prohlubující se ekonomickou krizí. Lze nicméně předpokládat, že současný vývoj nepovede k poklesu inflace pod referenční hodnotu Bulharsko tak i nadále nebude splňovat kritérium cenové stability110. Pohled dále do minulosti ukazuje, že růst spotřebitelských cen byl v Bulharsku poměrně volatilní a v letech 1998–2007 dosáhl ročního průměru 7,4%. Na vývoj inflace v Bulharsku je třeba pohlížet v kontextu silného hospodářského růstu od roku 2000 a zejména od roku 2004. Růst náhrady na zaměstnance zůstává od roku 2001 vyšší než růst produktivity a od roku 2006 zrychlil zejména z důvodu stále napjatější situace na trhu práce 111 . Růst dovozních cen byl v letech 1998–2004 volatilní, a to především z důvodu fluktuace světových cen komodit a efektivního směnného kurzu. Poslední vývoj ukazuje, že míra inflace měřená

Bulharsko je členským státem s dočasnou výjimkou pro zavedení eura, a musí tudíž splňovat všechny požadavky podle článku 109 Smlouvy. 109 Pokud jde o budoucí vývoj, poslední dostupné prognózy inflace vypracované významnými mezinárodními institucemi se pohybují mezi 9,1 a 9,9% pro rok 2008 a mezi 5,9 a 6,0% pro rok 2009. Tyto prognózy počítají především se zmírněním tlaků v hospodářství na straně poptávky a vymizením šoku souvisejícího s komoditními cenami. 110 European Central Bank, Convergence Report, May 2008. ISSN 1725-9525 (online) http://www.ecb.europa.eu 111 Navíc silný hospodářský růst a výrazný pokles nezaměstnanosti ukazují na riziko dalšího růstu jednotkových mzdových nákladů a obecněji také domácích cen. Ve stávajícím hospodářském prostředí vysoké míry inflace a silného růstu je zde také značné riziko, že růst inflace v důsledku jednorázových vlivů vyvolá sekundární efekty, které by se mohly promítnout do jejího ještě výraznějšího a déletrvajícího růstu. Z hlediska vlivu na inflaci bude důležitá rovněž mzdová zdrženlivost ve veřejném sektoru. 108

- 51 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize indexem HICP vykazovala po většinu roku 2007 vzestupný trend a v březnu 2008 dosáhla 13,2%112. Rizika spojená s těmito projekcemi inflace jsou proinflační a souvisejí s vyšším než očekávaným růstem cen energií, potravin a regulovaných cen. Je pravděpodobné, že na inflaci bude mít v dalších letech vliv také vyrovnávání hospodářské úrovně, neboť HDP na obyvatele i cenová hladina jsou v Bulharsku stále výrazně nižší než v eurozóně113. Posoudit přesný rozsah tohoto vlivu, a zejména jeho časový průběh, je však dle Komise a ECB obtížné114. Velmi důležitým faktorem, který je v případě Bulharska třeba brát speciálně v úvahu, je režim směnného kursu a jeho vliv na inflaci. De facto fixní směnný kurs (režim currency board) totiž eliminuje kurzový kanál nominální konvergence a veškerý růst cen v porovnání se zahraničím tak musí probíhat prostřednictvím domácí cenové hladiny, tedy míry inflace115. Za stávající situace, kdy se skutečná míra inflace pohybuje na úrovni cca trojnásobku referenční hodnoty nelze očekávat, že by Bulharsko bylo schopno v dohledné době plnit kritérium cenové stability. V kontextu současného vývoje, tedy recese a hrozící deflace v některých zemích, lze zároveň očekávat další snižování referenční hodnoty. Bulharsku by tak paradoxně v tomto ohledu mohla "pomoci" jen velmi hluboká recese, díky níž by inflace mohla dostatečně klesnout. Vývoj ve fiskální oblasti S plněním kritérií ve fiskální oblasti je na tom Bulharsko velmi dobře. V referenčním roce 2007 vykázalo rozpočtový přebytek ve výši 3,4% HDP a referenční hodnotu tedy bez problémů splnilo 116 . Prognóza Evropské komise pro rok 2008 předpokládá mírný pokles přebytku na 3,2% HDP, přičemž v souvislosti s krizí lze očekávat, že toto číslo bude mírně upraveno směrem dolů 117 . Poměr veřejného dluhu k HDP klesl v roce 2007 na 18,2% a předpokládá se, že v roce 2008 dále klesne na 14,1%, a zůstane tedy hluboko pod referenční

Hlavními faktory působícími na tento vývoj byly vyšší ceny potravin a energií, úpravy spotřebních daní a silné poptávkové tlaky, které pak vyvolávaly tlaky na růst cen a mezd. Tyto tlaky by měly nejpozději v roce 2009 odeznít a inflace by se tak měla snížit až o několik procentních bodů. 113 Cenová úroveň v Bulharsku dosahovala v roce 2006 pouhých 45% průměru EU. Sbližování cenových hladin tedy bude otázkou dlouhého či dokonce velmi dlouhého období. 114 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Convergence Report 2008, European Economy 3/2008. 115 Tento argument je také jednou z nejčastějších námitek odpůrců přijetí eura, které by mělo stejný efekt. 116 Ještě v roce 2003 přitom byl stav veřejných financí, resp. veřejných rozpočtů, vyrovnaný. 112

- 52 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize hodnotou 60%. Ještě v roce 2002 přitom hrubá zadluženost veřejných financí v poměru k HDP přesahovala 50% HDP. Vzhledem ke zdravém stavu veřejných financí by tato zadluženost měla dále klesat, i když zřejmě mírnějším tempem vzhledem k současnému ekonomickému vývoji. Nutno ještě dodat, že na Bulharsko se v současnosti nevztahuje rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku. Vývoj v oblasti měnového kursu Bulharský lev (BGN) se neúčastní ERM II, což znamená, že z procedurálních důvodů nesplňuje kritérium kurzové stability. Fakticky jej ovšem díky režimu currency board bez problémů plní118. Režim pevného kurzu napomohl makroekonomické stabilizaci ekonomiky na konci 90. let a od svého zavedení funguje bezproblémově119. Obrázek 3.1: Vývoj měnových kurzů levu vůči euru a dolaru v letech 2006–2009 2.20 2.00 1.80 USD/BGN

1.60

EUR/BGN

1.40 1.20 1.00 1/1/2006

1/1/2007

1/1/2008

1/1/2009

Zdroj: http://www.oanda.com/convert/fxhistory

Diferenciály krátkodobých úrokových sazeb vůči tříměsíční sazbě EURIBOR se před vstupem Bulharska do EU snižovaly s tím, jak klesala riziková prémie a nízké diferenciály Střednědobý cíl stanovený v Paktu stability a růstu je v konvergenčním programu kvantifikován jako cyklicky očištěný rozpočtových přebytek (po odečtení opatření s přechodným vlivem) ve výši 1,5% HDP. 118 Jak vyplývá z režimu currency board přijatého již v roce 1997, Bulharská národní banka byla nadále pravidelně aktivní na devizovém trhu a nakupovala cizí měnu na čistém základě a bulharská měna nevykazovala žádnou odchylku od kurzu 1,95583 levů za euro. 119 Doplňkové ukazatele neukazují na tlaky na směnný kurz v průběhu posuzovaného období, ačkoliv zdá se, že se vnímání rizika ze strany investorů poněkud zvýšilo v souvislosti s nedávnými nepokoji na světových finančních trzích, jak naznačuje zvyšování rozpětí úrokových sazeb v porovnání s eurozónou od konce roku 2007. Režim pevného kurzu náležitě podporují oficiální rezervy, které se v posledních letech výrazně zvýšily. 117

- 53 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize přetrvaly i po většinu roku 2007. Nicméně se vzrůstajícími obavami o růst světové ekonomiky a pod vlivem rostoucí averze k riziku na finančních trzích zvýšily na poměrně vysokou úroveň. Vývoj v oblasti dlouhodobých úrokových sazeb Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Bulharsko splňuje, protože průměrná dlouhodobá úroková sazba v Bulharsku činila meziročně k březnu 2008 4,7%, což je méně než referenční hodnota ve výši 6,5% 120 . Ke snížení úrokových diferenciálů dlouhodobých úrokových sazeb došlo už prakticky v letech 2003–2005 a přispěly k tomu jednak celosvětový pokles výnosů a také snižující se riziková prémie vůči eurozóně 121 . V poslední době však riziková prémie opět narůstá, což je třeba přičíst prohlubující se a dlouhodobě neudržitelné makroekonomické nerovnováhy, zejména té vnější122. Další faktory hodnocené v rámci konvergenční zprávy Pro vytvoření prostředí podporujícího udržitelnou konvergenci v Bulharsku je mimo jiné nutné provádět fiskální politiku, která je dostatečně přísná, aby vedla ke snížení inflačních tlaků vyvolaných poptávkou a zmírnění makroekonomické nerovnováhy. Fiskální politika by měla i nadále podporovat tvorbu pracovních míst pomocí úpravy daňového systému a sociálních dávek, zároveň však musí zajistit, aby snižování daní bylo doprovázeno omezováním výdajů, k němuž musí přispět mimo jiné i větší efektivita využívání veřejných financí. Dále je nutné pečlivě sledovat dynamiku růstu úvěrů a vysoký deficit běžného účtu i jeho financování. Kromě toho bude důležitý další vývoj v oblasti strukturálních reforem. Bude především nutné posílit lidský kapitál, zvýšit flexibilitu trhu práce, řešit nesoulad mezi požadavky na kvalifikaci na trhu práce a nabídkou vzdělání a zlepšit zaměstnatelnost potenciálních okrajových skupin společnosti. Růst mezd by měl odrážet růst produktivity práce, podmínky na trhu práce a vývoj v konkurenčních zemích. Aby mohlo Bulharsko nadále udržovat hospodářský růst, bude rovněž muset posílit národní politiku zaměřenou na podporu konkurence na trzích zboží a služeb a pokračovat v liberalizaci regulovaných sektorů a ve zlepšování dopravní infrastruktury země. Pokrok v těchto oblastech spolu s měnovou politikou, Tato situace přitom trvá po celou dobu bulharského členství. Rozpětí v porovnání s eurozónou se koncem roku 2005 prakticky uzavřelo, což bylo projevem vysoké důvěry investorů v makroekonomické výsledky a výhledy Bulharska. 120 121

- 54 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize která se zaměřuje na dosažení stability, pomůže vytvořit prostředí posilující udržitelnou cenovou stabilitu a podpořit konkurenceschopnost i růst zaměstnanosti.

3.1.2 Rumunsko a hodnocení konvergence k EU Postup procesu konvergence v Rumunsku je prozatím hodnocen pozitivně, výhled na jeho další pokračování je však o poznání pesimističtější, zejména v důsledku prohlubování vnitřní i vnější nerovnováhy. Rumunsku je rovněž vytýkán nedostatečný pokrok v započatých reformách. Z hlediska maastrichtských kritérií splnilo Rumunsko v referenčním období duben 2007 až březen 2008 pouze obě fiskální kritéria, přičemž splnění kritéria rozpočtového deficitu v současném hodnotícím období je velmi nepravděpodobné. Ostatní kritéria Rumunsko neplní a zřejmě ani v dohledné době plnit nebude. Rumunská legislativa navíc nesplňuje veškeré požadavky týkající se nezávislosti centrální banky a právní integrace do Eurosystému 123 . V kontextu tohoto vývoje lze chápat i vyjádření rumunské centrální banky o tom, že chce euro přijmout až po roce 2014, což se jeví jako realistický cíl i v souvislosti se současným ekonomickým vývojem. Vývoj cenové hladiny Stejně jako Bulharsko má i Rumunsko problém s plněním kritéria cenové stability. Od přistoupení k EU byla v Rumunsku průměrná inflace v období 12 měsíců vyšší než referenční hodnota. Průměrná míra inflace v období 12 měsíců předcházejících březnu 2008 v Rumunsku činila 5,9%, což je podstatně více než referenční hodnota ve výši 3,2%. V předcházejícím období se však pohybovala pouze okolo 4%. Až do druhé poloviny roku navíc inflace dále rostla124, přičemž výrazné zpomalení se očekává v důsledku nastupující hospodářské krize. Lze předpokládat, že současný vývoj povede k poklesu inflace směrem k současné referenční hodnotě, nicméně otázka splnění kritéria cenové stability do budoucna bude záležet na průběhu,

122

European Central Bank, Convergence Report, May 2008. http://www.ecb.europa.eu Rovněž Rumunsko je členským státem s dočasnou výjimkou pro zavedení eura, a musí tudíž splňovat všechny požadavky podle článku 109 Smlouvy. 124 Inflace měřená indexem HICP dosáhla v roce 2007 v průměru 4,9% a Komise předpokládala, že v roce 2008 dále výrazně vzroste, průměrně na mírně pod 8%, načež v roce 2009 zpomalí na přibližně 5%, jelikož vymizí inflační dopad růstu komoditních cen. Prognózy z první poloviny roku 2008 se pohybují mezi 7,0 a 7,6% pro rok 2008 a mezi 4,8 a 5,1% pro rok 2009. Celkově jsou rizika spojená s těmito prognózami proinflační a souvisejí především s možnými sekundárními vlivy nedávných cenových šoků na nabídkové straně a se změnami regulovaných cen i s nejistotou ohledně směřování fiskální politiky 123

- 55 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize délce a hloubce hospodářské krize125.pod referenční hodnotu Bulharsko tak i nadále nebude splňovat kritérium cenové stability. Dlouhodobě přitom měla inflace v Rumunsku klesající tendenci až do roku 2006, mimo jiné s přispěním apreciace domácí měny leu cca od roku 2004 126 . Celková inflace měřená indexem HICP dosáhla počátkem roku 2007 nejnižší úrovně ve výši mírně pod 4%, posléze však výrazně vzrostla až ke zmíněným 5,9% počátkem roku 2008127. Meziroční tempo růstu náhrady na zaměstnance dosáhlo v roce 2007 úrovně 20,2%, což výrazně překračovalo růst produktivity práce, a vedlo tak ke značnému růstu jednotkových mzdových nákladů. Poměrně nízká cenová úroveň v Rumunsku 128 ukatuje na fakt, že inflace a/nebo nominální směnný kurz budou v dalších letech působit jako kanály nominální konvergence a vyrovnávání hospodářské úrovně. Přesný rozsah vlivu na inflaci, který z tohoto procesu vyrovnávání úrovně vyplývá, je sice obtížné posoudit, lze však předpokládat, že tento vliv bude menší než v případě Bulharska a bude zmírněn dlouhodobým mírným posilováním nominálního kurzu129. Vývoj ve fiskální oblasti Fiskální kritéria, tedy schodek veřejných financí a veřejný dluh v poměru k HDP, sice Rumunsko prozatím plní, existují zde však poměrně významné negativní tendence, které budou zřejmě ještě prohloubeny zhoršující se hospodářskou situací. V referenčním roce 2007 vykázalo rozpočtový schodek ve výši 2,5% HDP, tedy méně, než je referenční hodnota 3%. Prognóza Evropské komise pro rok 2008 předpokládá nárůst schodku na 2,9% HDP. Na rok 2009 bylo předpokládání další zvýšení na 3,7%, přičemž toto číslo bude díky krizi patrně vyšší

A to nejen z pohledu rumunské ekonomiky, ale také ekonomiky EU vzhledem k předpokládanému poklesu referenční hodnoty pro inflaci. 126 Míra inflace však klesala z velmi vysoké hodnoty. Proces dezinflace se přitom odehrával v kontextu silného reálného růstu HDP, který téměř v každém roce od roku 2001 dosahoval tempa přes 5,0%. Inflace klesala i přes velmi silný růst náhrady na zaměstnance, který po několik let překračoval 20%. V období od roku 2005 do poloviny roku 2007 byl proces dezinflace podporován vývojem dovozních cen díky výraznému posilování rumunského leu vůči euru. 127 Tento růst byl poháněn částečně prudkým růstem cen zemědělských produktů, který byl projevem velkého sucha v létě 2007 i tendencí cen především komodit na světových trzích. Růstu inflace napomohly přetrvávající tlaky ze strany mezd, růst cen paliva a značné oslabování leu od druhého pololetí 2007. Z poptávkové strany k tomu přispěl i vliv silného reálného růstu HDP. Z hlediska inflace bude důležitá i mzdová zdrženlivost, zejména ve veřejném sektoru. 128 V roce 2006 dosáhla cenová úroveň v Rumunsku 57% průměru EU, což znamená, že existuje dlouhodobý potenciál pro růst cen a/nebo posilování měnového kursu. 125

- 56 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize a možná i výrazně vyšší130. Saldo veřejných financí se přitom podstatně zhoršilo z 1,2% HDP v roce 2005. Poměr veřejného dluhu k HDP dosáhl v roce 2007 úrovně 13,0% a v roce 2008 by se mělo zvýšit zhruba na úroveň 13,6%, což je stále ještě velmi hluboko pod referenční hodnotou 60%. Celkový veřejný dluh se přitom snížil z cca 25% HDP v roce 2002. Pokud jde o další fiskální faktory, poměr schodku k HDP v roce 2006 ani v roce 2007 nepřesáhl poměr veřejných investic k HDP. Na Rumunsko se rovněž nevztahuje rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku. Vývoj v oblasti měnového kursu Obrázek 3.2: Vývoj měnových kurzů leu vůči euru a dolaru v letech 2006–2009 4.50 4.00 3.50 USD/RON 3.00

EUR/RON

2.50 2.00 1/1/2006

1/1/2007

1/1/2008

1/1/2009

Zdroj: http://www.oanda.com/convert/fxhistory

Kritérium směnného kurzu Rumunsko díky vysoké volatilitě leu nesplňuje. Po vstupu do EU navíc rumunská měna prozatím nevstoupila do ERM II a obchoduje se v pružném kurzovém režimu. Vývoj měnového kursu leu k euru byl přitom v posledních dvou letech poměrně volatilní. Zhruba do poloviny července 2006 vystaveno tlakům na oslabení a poté vůči euru výrazně posílilo, zejména díky přílivu zahraničního kapitálu a pozitivního smýšlení investorů. Začátek nepokojů na světových finančních trzích v létě 2007 znamenal počátek 129

European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Convergence Report 2008, European Economy 3/2008. 130 Má-li Rumunsko udržet schodek pod referenční hodnotou a splnit střednědobý cíl stanovený v Paktu stability a růstu, je třeba provést další fiskální konsolidaci. Tento cíl je v konvergenčním programu kvantifikován jako cyklicky očištěný schodek (po odečtení opatření s přechodným vlivem) ve výši 0,9% HDP

- 57 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize značného oslabování kurzu, zejména díky zvýšené averzi vůči riziku na mezinárodních finančních trzích a s ohledem na sílící obavy související s prohlubováním deficitu běžného účtu. Až do poloviny roku 2007 šlo zhodnocování směnného kurzu ruku v ruce se snižujícím se rozdílem tržních úrokových sazeb v porovnání s eurozónou. Zvrat ve směnném kurzu v létě 2007 byl doprovázen značným zvýšením rozpětí 3-měsíční úrokové sazby131. Jak reálný kurs vůči euru tak i reální efektivní kurs se v hodnoceném období pohybovaly nad dlouhodobými průměry, což je ovšem dáno probíhajícím procesem reálné konvergence132. Vývoj v oblasti dlouhodobých úrokových sazeb Ani kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb Rumunsko nesplňuje, protože během referenčního období od dubna roku 2007 do března roku 2008 byla průměrná úroveň dlouhodobých úrokových sazeb 7,1%, tedy nad referenční hodnotou pro kritérium úrokových sazeb ve výši 6,5%. Nad příslušnou referenční hodnotou se přitom pohybovaly po celou dobu od přistoupení Rumunska k EU. Do druhé poloviny roku 2007 přitom docházelo ke snižování spreadů, resp. rizikové prémie vzhledem k úrovni eurozóny, nicméně ve druhém pololetí 2007 došlo k jejímu opětovnému zvýšení následkem celosvětového finančního nepokoje, který vedl ke snížení ochoty riskovat. Další faktory hodnocené v rámci konvergenční zprávy Pro vytvoření prostředí podporujícího udržitelnou konvergenci v Rumunsku je mimo jiné nutné nastoupit udržitelnou a důvěryhodnou cestu fiskální konsolidace. To by pomohlo snížit inflační tlaky vyvolané poptávkou a zmírnit makroekonomickou nerovnováhu. Dále je nutné pečlivě sledovat dynamiku růstu úvěrů a vysoký deficit běžného účtu i způsob jeho financování. Pokud jde o trhy zboží a služeb, je třeba vynaložit úsilí na dokončení liberalizace síťových odvětví a výrazně posílit efektivitu ve využívání energie133. Vzhledem k tomu, že stále závažnější nedostatek pracovních sil ohrožuje pokračování úspěšného procesu dohánění ostatních zemí i dosažené výsledky v oblasti dezinflace, je dále

Diferenciály krátkodobých úrokových sazeb vůči tříměsíční sazbě EURIBOR současně koncem roku 2007 klesly na úroveň těsně nad 2 procentními body a poté došlo během tříměsíčního období končícího březnem 2008 k jejich zvýšení na 5,1 procentního bodu. 132 European Central Bank, Convergence Report, May 2008. (online) http://www.ecb.europa.eu 133 Pauwels, S.: Romania: unwinding imbalances – need for fiscal consolidation, Directorate for the Economies of the Member States, Volume 6, Issue 1, 09.01.2009. 131

- 58 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize zcela nezbytné zlepšit podmínky pro tvorbu nových pracovních sil134. Kromě toho by měl růst mezd odrážet růst produktivity práce, podmínky na trhu práce a vývoj v konkurenčních zemích. Takováto opatření spolu s měnovou politikou, která se zaměřuje na dosažení stability, pomohou

vytvořit

prostředí

posilující

udržitelnou

cenovou

stabilitu

a

podpořit

konkurenceschopnost i růst zaměstnanosti135.

3.2 Zhodnocení vývoje strukturálních faktorů Zatímco maastrichtská kritéria se soustředí především na průběh nominální konvergence, následující indikátory lze označit za strukturální a sledující průběh konvergence reálné. Mezi faktory sledované v této oblasti lze zařadit vývoj strukturálních charakteristik platební bilance, míru integrace trhů výrobků a služeb do jednotného trhu EU a také integraci trhů finančních. Pozornost v rámci této kapitoly bude věnována i otázkám volného pohybu pracovních sil a pomoci ze strukturálních fondů. Bulharské hospodářství je silně začleněno do EU. Zvláště obchodní vztahy a vztahy v oblasti přímých zahraničních investic s ostatními členskými státy jsou rozsáhlé a začleňování domácího finančního sektoru do sektoru finančních služeb EU značně pokročilo, zejména kvůli vysoké míře zahraničního vlastnictví bank a dalších finančních institucí. Rovněž v případě Rumunska probíhá proces začleňování do jednotného trhu EU poměrně dobře, rumunský vývoz se však soustředí spíše na segmenty s nízkou úrovní technologií. Rumunský finanční sektor je značně zapojen do finančního sektoru v rámci EU, resp. eurozóny, zejména kvůli vysokému stupni zahraničního vlastnictví finančních zprostředkovatelů a značnému půjčování v cizí měně. Integrace v oblasti trhů práce probíhá poměrně velmi pomalu v celé Unii, přesto patří jak Bulhaři tak Rumuni k "mobilnějším" národům a velké množství jejich příslušníků pracuje v zahraničí. Platby, které v souvislosti s tím posílají domů, dosahují výše několik procent HDP. Stejně jako na většinu ostatních nových členských států se na obě země vztahovala přechodná

Kroky vedoucí ke zvýšení kvantity i kvality nabídky pracovních sil by měly zahrnovat přizpůsobení vzdělávacího systému požadavkům trhu práce, rozvoj školicích programů pro obyvatele venkova, větší flexibilitu pracovních smluv a efektivnější pobídky pro regionální mobilitu. 135 Pauwels, S., Ionita, L.: FDI in Romania: from low-wage competition to higher value-added sectors, Directorate for the Economies of the Member States, Volume 5, Issue 3, 8.02.2008 134

- 59 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize období na omezení volného pohybu osob, ovšem poté, co se po roce 2004 a první vlně pátého rozšíření nepotvrdily prvotní obavy, jsou tato přechodná období postupně rušena. Bulharsko i Rumunsko patří mezi nejchudší státy EU a tomu odpovídá i pomoc, kterou obě země dostávají ze strukturálních fondů. Všechny regiony obou států přitom spadají do limitu pro poskytování pomoci v rámci programu konvergence. Rozvíjí se samozřejmě také příhraniční spolupráce, ale díky faktu, že ani jeden z těchto států přímo nesousedí s vyspělými západoevropskými zeměmi, je potenciál této spolupráce poněkud omezený.

3.2.1 Vývoj strukturálních charakteristik zahraničního obchodu a platební bilance V oblasti zahraničního obchodu a platební bilance je pro oba státy charakteristická vnější nerovnováha v podobě deficitu obchodní bilance, resp. běžného účtu platební bilance. Tento schodek je z velké části financován přímými investicemi, které by do budoucna měly zvýšit konkurenceschopnost a exportní výkonnost ekonomiky. V poslední době dochází ovšem i k nárůstu dluhového financování, což v případě hlubší ekonomické krize může znamenat vážný problém. Bulharsko Zdrojem hlavních obav trhu z bulharské ekonomiky je především přetrvávající silná vnější nerovnováha Souhrnný schodek běžného a kapitálového účtu platební bilance se totiž trvale zvyšoval z 2,4% HDP v roce 2002 a 6,0% v roce 2004 až na 20,3% HDP136 v roce 2007, čemuž přispěla jak rychle rostoucí spotřeba tak investice137. Zejména velmi výrazně rostoucí import vedl ke zhoršení bilance zboží a služeb mezi lety 2004 a 2007 z 15% na celých 26% HDP, což je rozdíl, který ostatní položky běžného účtu nedokázaly vyrovnat. Přebytek bilance služeb, který byl již tradičně tažen příjmy z turistického ruchu, zůstal víceméně stabilní a finanční účet se propadl do deficitu díky odlivu zisků z přímých zahraničních investic do

'Kontext "celkové platební bilance" byl zvolen záměrně, protože vyjadřuje celkovou pozici země vůči zbytku světa, resp. její změnu. Tento koncept také umožňuje vzít plně v úvahu mezinárodní transfery , které jsou důležité zejména v případě pomoci ze strukturálních fondů a které jsou zohledněny v rámci kapitálového účtu. 137 Tento jev je však do značné míry způsoben probíhající reálnou ekonomickou konvergencí, resp. procesem vyrovnávání hospodářské úrovně. Jeho dlouhodobé přetrvávání by však mohlo bulharskou ekonomiku poškodit, protože čím déle bude tato úroveň přetrvávat, tím razantnější úprava bude nutná. 136

- 60 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize zahraničí138. Snížily se i čisté krátkodobé transfery. Přebytek kapitálového účtu v posledních letech dosahoval okolo 1% HDP, především díky strukturální pomoci z EU. V posledních letech se v Bulharsku prohlubuje i nerovnováha úspor a investic, která rovněž ovlivňuje celkové saldo platební bilance. Investiční aktivita v Bulharsku ještě v roce 2007 a na počátku roku 2008 velmi rychle rostla, zejména v porovnání s velmi nízkou úrovní na přelomu století. Úspory se naopak mírně snižovaly, s tím, že výraznější pokles úspor soukromých subjektů byl částečně kompenzován úsporami veřejného sektoru139. Kromě možných krátkodobých tlaků přináší struktura bulharského exportu některá významná rizika. Jedním z nich je poměrně vysoký objem komodit, který podléhá tržním fluktuacím a je tedy potenciálně velmi nestabilní. Rovněž orientace na sektory s nízkou přidanou hodnotou omezuje možnost rychlejšího dlouhodobého růstu a reálné, resp. strukturální konvergence. Konkurenceschopnost bulharského exportu přitom bude dlouhodobě záviset především na přílivu přímých investic a transferů, které by měly přispět ke zvyšování produktivity a diverzifikaci bulharského exportu. Vysoké schodky běžného účtu vyžadují odpovídající financování, které ovšem neznamenalo pro Bulharsko doposud žádný problém, jak dokazuje příliv zahraničních investic, nízké úrokové diferenciály, resp. rizikové prémie, a stabilní nárůst devizových rezerv. Otázkou je, jak tomu bude do budoucna, protože zejména v důsledku konce období privatizace a nadcházejícím obdobím hospodářského útlumu se bulharská ekonomika může stát velmi zranitelnou 140 . Prozatím však příliv zahraničních investic dokázal více než pokrýt potřebu financování bulharského hospodářství, důsledku čehož se čistá investiční pozice země vůči zahraničí zhoršila z -34,9% HDP v roce 1998 na -80,0% HDP v roce 2007. Většinu z tohoto objemu prostředků přitom tvoří soukromý dluh, vzhledem k tomu, že vládě se podařilo velkou část zahraničního veřejného dluhu umořit z rozpočtových přebytků141. Právě příliv investic mohl být paradoxně jedním z faktorů, který způsobil vysoké deficity běžného účtu, zejména v souvislosti s dovozem velkých investičních celků. Struktura přímých zahraničních investic se v souvislosti s tím výrazně změnila ve prospěch nemovitostí a Tyto výnosy jsou však z velké části reinvestovány a do platební bilance tak opětovní vstupují v rámci kapitálového účtu. 139 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Convergence Report 2008, European Economy 3/2008. 140 Krytí takto vysokých schodků běžného účtu přílivem investic předpokládá důvěru investorů, která je ovšem v posledních měsících globálně velmi nedostatkovým zbožím. 138

- 61 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize infrastruktury 142 . Klíčovou otázkou do budoucna je, jak se podaří promítnout silný příliv investic do zvyšování růstového potenciálu ekonomiky a tím pádem i do dlouhodobé udržitelnosti reálné konvergence. Jak už bylo řečeno, krátkodobě je možné povyšovat takto vysokou vnější nerovnováhu za slučitelnou s procesem dohánění vyspělejších ekonomik, ve střednědobém horizontu však bude muset dojít ke změně. A čím dříve k této úpravě nerovnováhy dojde, tím nižší budou náklady. V souvislosti s nastávající ekonomickou krizí zle předpokládat, že dojde k oslabení domácí poptávky a tedy snížení importu. Propad však lze očekávat i u exportu, zejména do krizí zasažených ekonomik západní Evropy. Jak vyrovnávací činitel by však měly působit transfery z EU, které by měly v období do roku 2013 narůstat143. Rumunsko Z hlediska vnější rovnováhy vykazovalo Rumunsko od roku 2002 postupně rostoucí souhrnný schodek běžného a kapitálového účtu platební bilance, který v roce 2004 dosahoval 7,5% HDP a v roce 2007 dosáhl úrovně 13,5% HDP144,145. Export sice v tomto období rostl, tempům růstu importu se však nemohl rovnat. Bilance zboží se tak rok od roku zhoršovala z cca 6% v roce 2002 až na 15% v roce 2007. Bilance služeb přitom zůstala víceméně vyrovnaná a bilance výnosů se lehce zhoršila146. Prohlubující se deficity bilance výnosů odrážejí převážně repatriaci zisků, resp. výnosů z přímých zahraničních investic. Na druhou stranu přebytek bilance běžných transferů na úrovni cca 4% HDP představují především převody prostředků Rumunů pracujících v zahraničí a také dotace z fondů EU.

141

Bulgarian National Bank: Economic Review, 3/2008. Tyto dvě oblasti odpovídaly za cca 40% přímých zahraničních investic v letech 2005–2007. Pro porovnání např. sektor výroby se podílel pouze cca 15%. 143 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Economic Forecast, Autumn 2008, European Economy, 6/2008. 144 Vysoký vnější schodek může být v případě rumunské ekonomiky částečně způsoben procesem vyrovnávání hospodářské úrovně, nicméně tato úroveň nerovnováhy není dlouhodobě a zřejmě ani střednědobě udržitelná. Nedávné velmi vysoké schodky mohou být rovněž důsledkem přehřátí ekonomiky. Lze tedy předpokládat, že v průběhu času bude nutná podstatná úprava, ke které s nejvyšší pravděpodobností dojde v rámci současné ekonomické krize. 145 I zde bylo zvoleno, stejně jako v případě Bulharska, celkové saldo platební bilance jakožto souhrnné měřítko vnější rovnováhy, resp. nerovnováhy 146 Pauwels, S.: Romania: unwinding imbalances – need for fiscal consolidation, Directorate for the Economies of the Member States, Volume 6, Issue 1, 09.01.2009. 142

- 62 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Stejně jako další nové členské státy zaznamenalo i Rumunsko silný investiční boom v souvislosti s procesem konvergence, což se projevilo v rozevírání nůžek mezi (domácími) investicemi a (domácími) úsporami. K potřebě zahraničního financování soukromých investic se pak přidala ještě nutnost financovat shodky veřejných rozpočtů. Přísun peněz v rámci strukturální politiky EU pokryl potřeby zahraničního financování pouze částečně a nárůst zahraničního dluhu pouze zmírnil, zejména díky neschopnosti Rumunska vyčerpat přidělené prostředky. I díky tomu se propast mezi úsporami investicemi prohloubila až na cca 14% HDP147. Pokud jde o financování těchto schodků, byly až do roku 2006 téměř zcela pokryty čistým přílivem přímých investic. V letech 2004–2006 bylo takto pokryto cca 90% potřeby externího financování, přičemž příliv těchto investic byl z velké části spojen s privatizací a reinvesticemi zisků. V roce 2007 však toto krytí kleslo až na úroveň cca 45% 148 a vnější nerovnováha se výrazně prohloubila. Velká část schodku tak byla financována čistým přílivem "dalších investic", zejména ve formě externích výpůjček bankovního a nebankovního sektoru149, které v roce 2007 dosáhly velmi vysoké výše téměř 11% HDP. V tomto kontextu se čistá investiční pozice země vůči zahraničí snížila z -19,3% HDP v roce 1998 na -46,6% HDP v roce 2007. Zatímco financování vnější nerovnováhy bylo do roku 2007 poměrně bezproblémové, zhoršující se čistá investiční pozice země vůči zahraničí znamená do budoucna zvyšující se požadavky na financování. Externí financování sice může být velmi užitečné, zejména pokud jde o nastartování procesu dohánění, zejména když zahraniční úspory kryjí nedostatek úspor domácích při investicích do zvyšování produktivity, nejedná se ale o dlouhodobé řešení a tento zdroj financování musí být v určitém momentě nahrazen zdroji domácími150. Tato substituce

Tato úroveň v žádném případě není udržitelná v dalších letech, zejména díky zvyšování podílu dluhového financování, které si do budoucna vyžádá nemalé náklady a navíc bude limitovat možnost státu si dále půjčovat. Pauwels, S.: Romania: unwinding imbalances – need for fiscal consolidation, Directorate for the Economies of the Member States, Volume 6, Issue 1, 09.01.2009. 148 Tento pokles byl způsoben ukončením velkých privatizačních projektů. Příliv investic, které se privatizace přímo netýkaly, zůstal prakticky beze změny. 149 Velkou měrou se přitom jednalo o operace spojené s financováním bank v rámci skupiny. Své by o tom mohly říci např. rakouská Erste Bank a její dceřiná společnost v Rumunsku Banca Comercială Română. 150 V případě externího financování investic do zvyšování produktivity jsou zaručeny jednak vysoké výnosy pro zahraniční subjekty a jednak zvýšená životní úroveň pro domácí obyvatelstvo, která se projeví ve vyšších úsporách, které pak financují další kolo investic. 147

- 63 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize však v Rumunsku prozatím nenastala a země se tak může dostat do spirály zahraničního zadlužování, která si v budoucnu může vyžádat velmi bolestné skokové úpravy151. Prognózy ohledně deficitu platební bilance Rumunska na rok 2008 hovořily ještě na jaře 2008 o mírném zvýšení až na úroveň kolem 15% HDP, především pod vlivem silné domácí poptávky. Ta by však v souvislosti s nastupující krizí měla klesnout a stejně tak lze předpokládat rovněž propad na straně exportu. Na druhou stranu by se v příštích letech měly naplno projevit některé dlouhodobé investice zejména do automobilového průmyslu. Na vnější nerovnováze se patrně podepíše i oslabování měny. Původní předpovědi na rok 2009 hovořily o mírném snižování vnější nerovnováhy, nicméně je jen velmi těžké předpokládat, co s touto prognózou provede hospodářské krize. Obrázek 3.3: Rating státního dluhu ve vybraných nových členských státech (2000–2008) AA+ 15 AA 14 AA- 13 A+ 12 11 A A- 10 9 BBB+ 8 BBB 7 BBB6 BB+ 5 BB 4 BB- 3 B+ 2 B 1 B0

2000 2002 2004 2006 2008

Zdroj: Bloomberg

Snižování vnější nerovnováhy bude do budoucna pro Rumunsko klíčové, protože bude třeba zajistit udržitelný ekonomický růst a zastavit růst zadlužování země. Investice by tedy měly být směřovány do sektorů, které budou konkurenceschopné a přispějí k růstu produktivity. Rovněž domácí úspory by měly zůstat na dostatečně vysoké úrovni aby nedocházelo jejich nahrazování dluhem. V tomto ohledu bude důležité zvýšit míru využívání evropských peněz, které mají charakter transferu a nepřispívají tedy k zadlužování. V krátkodobém horizontu 151

European Central Bank, Convergence Report, May 2008. (online) http://www.ecb.europa.eu

- 64 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize budou mít na vývoj rovnováhy platební bilance vliv zejména faktory jakými jsou vývoj kursu domácí měny, ceny komodit na světových trzích a situace na exportních trzích. V dlouhodobém horizontu je však jediným faktorem úspěchu vnější konkurenceschopnost domácí ekonomiky, které je možné dosáhnout pouze cílenými strukturálními reformami a investicemi do zvyšování produktivity.

3.2.2 Integrace trhů výrobků a služeb Jak v případě Bulharska, tak v případě Rumunska dochází k postupné integraci do jednotného vnitřního trhu EU, s tím, že tato integrace ve smyslu otevřenosti ekonomiky je výraznější v Bulharsku jakožto malém státu. Rumunsko se naopak svými charakteristikami blíží větším státům Unie. Tento vývoj však není tak rychlý jako v případě České republiky, protože ani Bulharsko ani Rumunsko nesousedí s vyspělými státy Unie, které by mohly táhnout ekonomický růst. Bulharsko Bulharsko je malou otevřenou ekonomikou, která je v rámci obchodních vztahů a investic silně integrovaná do EU-27. Přípravy na vstup do EU daly podnět k výrazné liberalizaci ekonomiky, což umožnilo přístup na vnitřní trh EU. Míra otevřenosti bulharské ekonomiky v posledních letech rostla a v současnosti již téměř dosahuje průměru nových členských států. Klíčem ke zvyšování této otevřenosti byly v první polovině dekády především zmíněná dalekosáhlá liberalizace a s ní spojení tržní reformy, odstranění bariér pro obchod a investice v souvislosti s přípravami na vstup a silný příliv zahraničních investic, které podporovaly exportní potenciál ekonomiky. V období 2002 – 2007 došlo k výraznému zvýšení obchodní výměny se státy EU-27 v poměru k HDP152, přičemž obchod se zbytkem světa zůstal na stejně vysoké úrovni. Kromě obchodních vztahů s EU jsou důležité i obchodní vztahy s dalšími geograficky blízkými zeměmi, především Ruskem a Tureckem. Zejména na struktuře importu se projevuje i silná surovinová závislost Bulharska. Vyšší zapojení do mezinárodního obchodu zbožím bylo v případě Bulharska taženo především rychle rostoucím importem, zatímco růst exportu byl V roce 2006 v EU-27 skončilo cca 60% bulharského exportu a pocházelo odtud cca 51% importu do země. European Commission, Eurostatistics: External and intra-European trade, Statistical yearbook, Data 1958-2007, 2009, Cat. No. KS-CV-08-001-EN-N. 152

- 65 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize pozvolnější, nicméně stabilní. Rovněž obchod službami se rychle rozvíjel, zejména díky zahraničním investicím do této oblasti. Z hlediska struktury se bulharský obchod zbožím v posledních letech před vstupem i po něm změnil pouze mírně, přičemž bulharskou "specializací" jsou obory náročné na práci a tradiční obory s nízkou přidanou hodnotou, například výroba zboží rychlé spotřeby nebo polotovarů, resp. komponentů153. Podíl výrobků s vysokou přidanou hodnotou a investičních celků na exportu rostl sice stabilně, nicméně poměrně pomalu, což však plně odráží pomalý proces specializace bulharského průmyslu154. Evropská unie je hlavním zdrojem přílivů přímých investic do Bulharska, přičemž její podíl dosahuje více než 80%, z toho téměř 70% přichází ze zemí eurozóny. Bulharsko je jednou ze zemí střední a východní Evropy, které nejvíce profitovaly z ze změn v mezinárodních kapitálových tocích, k čemuž přispěla v posledních letech jednak solidní makroekonomická situace, nízké výrobní náklady, zejména náklady na pracovní sílu, a také poměrně stabilní ekonomické prostředí díky reformám před vstupem do EU. K dalším zdrojům konkurenčních výhod patří relativně kvalifikovaná pracovní síla, geografická blízkost trhům EU a silnému růstovému potenciálu. K velkému přílivu investic přispěla rovněž očekávání vysokých budoucích výnosů díky rychlému procesu konvergence, resp. dohánění. Dominantní podíl investic do Bulharska směřuje do sektorů, které se zaměřují na domácí trh 155 . Celkově však investice přispěly ke zvýšení exportní výkonnosti bulharské ekonomiky. Jak už bylo řečeno směřovaly tyto investice především do sektorů náročných na práci s nízkou přidanou hodnotou a ceny vstupů, zejména práce a energií, byly hlavním kritériem u těchto investic. Naopak nedostatek vysoce kvalifikované pracovní síly brzdil investice do sektorů a oborů s vysokou přidanou hodnotou. Zpočátku směřoval největší objem přímých investic do investičně náročných oborů jakými jsou zpracování ropy, chemický průmysl a také stavebnictví. Postupně však došlo ke změně a v současné době směřuje většině

Země si prozatím uchovala silný exportní potenciál v rámci některých oblastí polotovarů a komponent, zejména v oblasti železných a neželezných kovů a také v případě výroby oděvů, potravin, nápojů a nábytku. 154 Výraznější potenciál je vidět pouze v některých subsektorech, např. elektrické potřeby pro domácnost nebo výroba náhradních dílů a elektrického vybavení pro automobilový průmysl. 155 Např. v roce 2005 byla do exportně orientovaných oborů, resp. podniků, nasměrována jen cca 1/3 všech investic. 153

- 66 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize investic do oblasti služeb, zejména finančního zprostředkování, velko- a maloobchodu, telekomunikací a v poslední době i do oblasti realit, resp. turistického ruchu156. Rumunsko V případě Rumunska byla míra otevřenosti ekonomiky v posledních letech poměrně stabilní a dosahovala úrovně podobné velkým státům EU. V poslední době se dokonce podíl obchodní výměny na HDP se státy EU-27 pohyboval nad průměrem EU. V roce 2007 navíc došlo k oživení po nízkém poklesu v letech 2005 a 2006. Celkové lze říci, že proces integrace v této oblasti pokračuje úspěšně a do EU směřuje již přes 70% rumunského obchodu jak na straně exportu tak i na straně importu157. Rumunský export je tradičně orientovaný především na obory s nízkou úrovní technologie158. V oblasti průmyslových výrobků lze v Rumunsku identifikovat několik sektorů, ve kterých má země komparativní výhody159. V roce 2007 byla nejvyšší tempa růstu exportu zaznamenána

v

sektorech

strojírenství,

výroby

dopravních

prostředků

a

dalších

zpracovatelských výrobků, zejména z oceli a železa. Tyto obory přitom tvořily cca polovinu rumunského exportu. Spolu s tímto trendem lze pozorovat i oslabování tradičních odvětví, jakými jsou výroba oděvů a obuvi, zejména v důsledku ztráty konkurenceschopnosti. Závislost na dovozu zůstává i nadále vysoká, zejména v oblasti surovin, energií a také v oblasti investičních a kapitálových celků160. V posledních několika letech Rumunsko profitovalo ze silného přílivu zahraničních investic, který byl tažen především velkými privatizačními projekty, relativně nízkou cenou vstupů, dobré hospodářské kondici země, geografické blízkosti hlavním západoevropským trhům a v neposlední řadě i rostoucímu a prozatím nevyužitému potenciálu domácího trhu. Tato dobrá výchozí pozice je však dlouhodobě neudržitelná, což už se projevuje v tradičních sektorech náročných na práci. Tomu se však přizpůsobuje i struktura investic, která nyní 156

European Commission, Eurostatistics: External and intra-European trade, Statistical yearbook, Data 1958-2007, 2009, Cat. No. KS-CV-08-001-EN-N. 157 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Convergence Report 2008, European Economy 3/2008. 158 Mezi lety 1999 a 2006 však došlo ke zvýšení podílu součástí a komponent na exportu, což je považováno za indikátor technologické náročnosti exportu, z 8% na 14%, čímž prakticky dosáhl úrovně ostatních nových členských států ze střední a východní Evropy. 159 Jedná se především o výrobu nábytku, součástí a příslušenství motorových vozidel a elektrické obvody. 160 European Commission, Eurostatistics: External and intra-European trade, Statistical yearbook, Data 1958-2007, 2009, Cat. No. KS-CV-08-001-EN-N.

- 67 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize směřuje do perspektivních oborů jako jsou např. nábytek a dopravní zařízení, a dochází tak k přesunu těchto investic do oborů s vyšší přidanou hodnotou. V této souvislosti také stále více investic směřuje do sektoru služeb. Země EU-27 se na celkových investicích v Rumunsku podílejí cca z 80%, přičemž více než 50% z celkových investic pochází z Rakouska, Německa a Nizozemska161. Tabulka 3.1: Rozdělení exportu dle faktorové intenzity ve vybraných zemích EU % z celku

Bulharsko Česká republika Rumunsko Slovensko Nové členské státy (průměr) Staré členské státy (průměr) Svět (průměr)

Materiálově náročné zboží (RMI)

Pracovně náročné zboží (LI)

Kapitálově náročné zboží (CI)

1999 26 10 18 12 14 12 17

1999 31 26 47 24 28 19 19

1999 25 27 16 35 22 22 18

2004 23 8 16 12 14 13 19

2006 27 8 19 12 14 15 22

2004 34 20 41 19 23 17 17

2006 25 18 32 16 20 15 15

2004 24 27 18 39 23 23 18

2006 27 29 20 36 25 23 18

Zboží náročné na výzkum a vývoj Těžko nabodoJednoduše napodobitelné (DIR) bitelné (EIR) 1999 13 30 16 21 25 29 29

2004 14 30 20 21 26 28 27

2006 16 29 25 20 26 27 27

1999 5 7 4 8 11 19 18

2004 5 15 5 9 14 19 18

2006 5 16 5 16 15 20 18

Zdroj: UN Comtrade, European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009, str. 61.

Tabulka 3.2: Rozdělení exportu výrobků dle intenzity technologie ve vybraných zemích EU

% z celku Bulharsko Česká republika Rumunsko Slovensko Nové členské státy (průměr) Staré členské státy (průměr) Svět (průměr)

Odvětví s nízkou úrovní technologie (LTI) 1999 2004 2006 44 45 34 22 19 15 55 54 39 23 25 16 31 28 21 22 21 18 22 22 n.a.

Odvětví s nižší Odvětní se středně Odvětní s vysokou střední úrovní vysokou úrovní úrovní technologie technologie (LTI) technologie (MHT) (MHT) 1999 2004 2006 1999 2004 2006 1999 2004 2006 29 30 39 25 22 22 2 3 4 23 21 22 47 46 47 8 14 16 22 18 21 20 22 36 3 5 5 25 21 21 47 49 47 5 5 15 21 20 22 37 38 42 11 13 14 17 16 19 43 46 46 18 18 16 17 16 19 37 38 39 24 24 23

Infornační a komunikační technologie (ICT) (jako část HT) 1999 2004 2006 1 3 3 6 14 16 2 6 5 5 5 15 11 13 14 13 12 12 19 18 18

Zdroj: UN Comtrade, European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009, str. 62.

3.2.3 Integrace finančních a kapitálových trhů Ačkoli Bulharsko a Rumunsko vstoupily do EU až v roce 2007, jejich finanční sektory jsou již z poměrně velké míry integrovány do evropské ekonomiky. Tato integrace proběhla v obou zemích jednak díky původně velmi vysokému zadlužení v zahraniční měně a posléze

161

United Nations Conference on Trade and Development: World Investment Report 2008, Transnational Corporations and the Infrastructure Challenge, United Nations, Geneva, 2008.

- 68 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize také vstupem zahraničních hráčů do domácích bank. V případě Rumunska se pak přidal ještě vysoký objem zahraničních dluhopisů162. Co se týče legislativní úpravy trhu finančních služeb, byl v obou zemích dosažen výrazný pokrok již v momentě přijetí do EU a podle plánu prozatím pokračuje také transpozice legislativy přijaté na základě Akčního plánu finančních služeb163. Bulharsko Finančnímu zprostředkování v Bulharsku dominuje zprostředkování nepřímé a poměr domácích bankovních úvěrů k HDP dosáhl na konci roku 2007 téměř 60%. Rovněž tržní kapitalizace rostla před rokem 2008 několik let v řadě, nyní se však očekává její výrazný pokles v souvislosti s ekonomickou krizí. Financování prostřednictvím dluhových cenných papírů zůstává na poměrně nízké úrovni 19% v poměru k HDP. V této oblasti má Bulharsko poněkud zpoždění oproti ostatním novým členských státům Unie. Prim v rámci finančních služeb v Bulharsku hrají jednoznačně banky, jejichž privatizace byla dokončena a podíl aktiv kontrolovaných domácími bankami klesl ze 14,2% na pouhých 0,3% koncem roku 2006. V bankovním sektoru navíc panuje silná konkurence, čemuž napovídá i koeficient koncentrace CR5164, jehož hodnota odpovídá zhruba 50%, což je o 2% body níže, než v roce 2002 a navíc se jedná o druhou nejnižší hodnotu v rámci nových členských zemí Unie. Podíl zahraniční účasti v bankách zůstává na velmi vysoké úrovni kolem 80%. Růst bankovního sektoru lze dokumentovat na rychlosti růstu domácích úvěrů, které od roku 2002 rostly průměrným tempem přes 30% ročně a v roce 2007 dosáhly úrovně 60% v poměru k HDP. Tento růst byl tažen zejména půjčkami domácnostem, jejichž podíl na celkových úvěrech se zvýšil z 18% v roce 2002 až na 41% v roce 2007. Úvěry firmám rostly do roku 2006 včetně o poznání pomaleji a velký boom přišel až v roce 2007. Většina úvěrů domácnostem je denominována v domácí měně, i když podíl úvěrů v zahraniční měně se v posledních letech zdvojnásobil, zatímco podniky stabilně a silně preferují úvěry v měně

162

European Central Bank, Convergence Report, May 2008 (online) http://www.ecb.europa.eu European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009. 164 Koeficient koncentrace CR5 ukazuje kumulovaný tržní podíl pěti největších hráčů na trhu z hlediska objemu spravovaných aktiv. 163

- 69 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize zahraniční, především v euru165. Objem klasifikovaných, resp. nedobytných úvěrů, které byly dědictvím ekonomické transformace, do roku 2008 trvale klesal až pod úroveň 3%, nicméně v současnosti lze v souvislosti s krizí očekávat minimálně zastavení tohoto poklesu a spíše opětovný nárůst objemu klasifikovaných úvěrů. Rychlá úvěrová expanze byla rovněž doprovázena rychlým růstem měnových agregátů. Např. M3 rostl tempem téměř 25% ročně od roku 2002166. Rozvoj kapitálového trhu v Bulharsku prozatím zaostává za očekáváním. Kapitalizace domácího trhu cenných papírů se sice významně zvýšila, ovšem likvidita zůstala na velmi nízké úrovni. Navzdory poměrně vysokému počtu kótovaných titulů na burze v Sofii je pouze několik málo titulů obchodováno pravidelně167. Trhu dluhových cenných papírů jednoznačně dominují vládní dluhopisy, které představují téměř¾ celkového objemu. Současný trend ve snižování poměru objemu dluhových cenných papírů k HDP patrně povedou k výrazné restrukturalizaci a konsolidaci veřejného dluhu. Trh krátkodobých cenných papírů, na kterém jsou aktivní prakticky pouze banky tvoří pouhá 4% celkového objemu finančních trhů a cca dvoutřetinovou většinu na něm zaujímají emise v cizí měně. Expanzi bankovního sektoru doprovázela i expanze nebankovního finančního zprostředkování, jejíž podíl se během let 2001–2006 zvýšil ze 7% na 14% K rozvoji dochází zejména v oblasti kolektivního investování, kde se objem prostředků ztřicetinásobil pouze mezi koncem roku 2003 a polovinou roku 2007. Nerozvíjí se naproti tomu oblast penzijních fondů, jejichž podíl na celkových spravovaných aktivech se v roce 2006 dokonce mírně snížil na cca 2,6%. I přes tento silný růst nebankovního sektoru zůstává míra jeho rozvinutosti daleko pod úrovní eurozóny i většiny nových členských států168. Rumunsko Velikost rumunského finančního trhu je poměrně malá a rychlejší růst, který znamenal posun k hodnotám obvyklým v ostatních nových státech EU nastal až po roce 2004. V rámci V kombinaci s plovoucím měnovým kursem by tento fakt znamenal vystavení se značnému měnovému riziku. Vzhledem ale k de facto pevnému měnovému kursu díky aplikaci currency board je toto riziko, alespoň vůči euru, z velké části limitováno. 166 Bulgarian National Bank: Economic Review, 3/2008. 167 Z celkem 312 emisí kótovaných v roce 2006 nebyla s 58 z nich nikdy provedena žádná transakce a pouze 11 titulů bylo obchodováno pravidelně během všech obchodních seancí. 168 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009. 165

- 70 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize finančního zprostředkování převládá zprostředkování nepřímé (před banky). I přesto však v roce 2008 mělo Rumunsko stále nejnižší podíl bankovních úvěrů na HDP ze všech států mimo eurozónu. Rovněž kapitálové trhy doposud zůstávají za očekáváními z hlediska stimulace ekonomické aktivity. Tržní kapitalizace vzrostla ze zhruba 17% v roce 2004 na 27% koncem roku 2007, koncem roku 2008 a počátkem roku 2009 však opět výrazně klesla. Objem trhu dluhopisů je rovněž velmi nízký a pohybuje se na úrovni cca 5% HDP, což je dáno velmi nízkou úrovní veřejného zadlužení169. Privatizace bankovního sektoru byla prakticky dokončena už před rokem 2006, kdy v rukou státu zůstávalo cca 2,5% bankovních aktiv. Koncentrace v bankovním sektoru vyjádřená koeficientem CR5170 se poněkud zvýšila z 55,2% v roce 2003 na 60,1% v roce 2006. Mnohem větší dopad měla privatizace na zvýšení podílu zahraničních účastí v bankovním sektoru, která se zvýšila ze 49,4% v roce 2003 na 85,8% koncem roku 2006. Objem klasifikovaných úvěrů, resp. nedobytných pohledávek se dramaticky snížil z hodnoty přes 35% v roce 2000 až pod 2% v roce 2007171. V souvislosti s krizí však lze očekávat opětovný nárůst tohoto poměru. Objem bankovních úvěrů v Rumunskou v posledních letech velmi výrazně vzrostl. Tempo růstu úvěrů domácnostem dosahovalo v letech 2004–2007 cca 80% ročně (!). Korporátní úvěry pak rostly výrazně pomaleji, i přesto však tempo růstu na konci roku 2007 dosáhlo hodnoty 44,2%. Tato vysoká tempa růstu však byla způsobena velmi nízkou počáteční úrovní a i přes tento růst zůstává poměr úvěrů jak domácnostem tak firmám na konci roku 2007 v obou případech na úrovni kolem 18% v poměru k HDP. Úvěrová expanze byla rovněž hlavním motorem růstu peněžní zásoby v podobě agregátu M2 rostla v období let 2002–2007 průměrným tempem 31,7% ročně. V roce 2007 byl podíl úvěrů v zahraniční měně na úrovni 54,3%, což znamenalo mírný pokles oproti roku 2002, kdy byl tento poměr 62,7% 172 . Preference domácností pro úvěry v zahraniční měně naopak mírně roste, i když z nízké počáteční úrovně173. 169

Vancea, D. P. C.: Bucharest and Sofia on the European Stock Market Landscape,Ovidiu University, Constanta, Faculty of Economic Sciences, 2008. 170 Koeficient koncentrace CR5 ukazuje kumulovaný tržní podíl pěti největších hráčů na trhu z hlediska objemu spravovaných aktiv. 171 European Central Bank, Convergence Report, May 2008 (online) http://www.ecb.europa.eu 172 Měnové riziko ve spojení s plovoucím a silně volatilním kurzem je v případě rumunských firem značné. 173 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009.

- 71 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Význam přímého finančního zprostředkování, tedy prostřednictvím kapitálového trhu, se relativně snižuje. Počet obchodů stoupl v roce 2007 pouze nepatrně v porovnání s rokem 2006 a byl pod úrovní roku 2005. Jejich objem však díky rostoucím senám stoupl v roce 2007 o cca 40%. V rámci dluhových cenných papírů hrají prim jednoznačně vládní dluhopisy, které reprezentují přes 70% objemu celkového nesplaceného dluhu. Trh krátkodobých cenných papírů tvořil v roce 2006 10,6% celkového objemu. Podíl dluhopisů emitovaných v cizí měně se pohybuje kolem 65%. Obrázek 3.4: Vývoj bankovních úvěrů soukromému nefinančním sektoru v poměru k HDP ve vybraných členských státech (1997 – 2008) v % HDP 140 120 100 80 1997

60

2004 40

2008

20 0

Zdroj: Mezinárodní měnový fond. Citováno v European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009, str. 100.

Nízká úroveň vyspělosti kapitálových trhů do jisté míry vysvětluje i relativně malý počet nebankovních finančních zprostředkovatelů, jejichž podíl na aktivech spravovaných v rámci finančního sektoru byl v roce 2006 na pouhých 17%. Nejdůležitější roli v tomto sektoru hrály leasingové společnosti a pojišťovny, jejichž poměr na spravovaných aktivech byl ve stejném roce 5,6%, resp. 4,1%. Investiční společnosti a investiční fondy hrály do roku 2007 pouze velmi okrajovou roli, v letech 2006 a 2007 nicméně zažívaly velký boom, který by se však díky událostem z poslední doby měl výrazně zpomalit či dokonce zastavit174.

174

European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009.

- 72 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Obrázek 3.5: Úvěry soukromému sektoru v letech 2004 a 2008 ve vybraných zemích % z celkových úvěrů 100% 80% 60%

Úvěry podnikům

40%

Úvěry domácnostem

20% 0% 2004 2008 Bulharsko

2004 2008 Česká republika

2004 2008

2004 2008

2004 2008

2004 2008

Maďarsko

Polsko

Rumunsko

Slovensko

Poznámka: Graf zahrnuje pouze úvěry soukromému nefinančnímu sektoru. Zdroj: Evropská centrální banka, Citováno v European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009, str. 105.

Obrázek 3.6: Úvěry domácnostem dle účelu v letech 2004 a 2008 ve vybraných zemích % z celkových úvěrů 100% 80%

Ostatní úvěry

60% Spotřebitelnské úvěry

40%

Hypoteční úvěry

20% 0% 2004 2008 Bulharsko

2004 2008 Česká republika

2004 2008

2004 2008

2004 2008

2004 2008

Maďarsko

Polsko

Rumunsko

Slovensko

Zdroj: Evropská centrální banka, Citováno v European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009, str. 106.

3.2.4 Volný pohyb pracovních sil a opatření s ním spojená Na rozdíl od trhů výrobků a služeb a trhů finančních neobsahovaly Asociační dohody explicitně opatření, resp. přechodná omezení týkající se trhů práce. Před vstupem nejen Bulharska a Rumunska, ale i dalších nových členských států tak bylo poměrně obtížné sehnat práci v EU, zejména pokud se jednalo o práci méně kvalifikovanou. I tento fakt přispěl k tomu, že v roce 2004 byl podíl rezidentů ze zemí střední a východní Evropy v Evropské unii - 73 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize odhadován na pouhé 0,2% celkové populace. Strach z přílivu levné pracovní síly z východu však byl v některých zemích velký. To se týkalo především Rakouska a Německa, které už v té době měly nejvyšší podíl obyvatel původem ze střední a výhodní Evropy, konkrétně 1,1%, resp. 0,5% populace175. Tyto obavy byly hlavním důvodem zavedení přechodných období na pohyb pracovních sil po vstupu nových členských zemí176. Částečně byly tyto obavy pochopitelné, protože náklady spojené s přílivem pracovních sil se projeví ihned, ale jejich přínosy jsou otázkou středně- či dlouhodobého horizontu177. Z hlediska migrace bylo často upozorňováno pouze na rizika a potenciální přínosy byly zanedbávány. Již některé studie před rokem 2004 však ukázaly, že celkový přínos volného pohybu pracovních sil je pozitivní i v případě přijímající země 178 . V případě Německa by mohlo dojít ke zvýšení HDP až o 2% v důsledku přílivu pracovní síly. Na druhou stranu některé země střední a východní Evropy by mohly díky zvýšené migraci trpět nedostatkem pracovní síly. V případě Bulharska a Rumunska by tyto potenciální ztráty mohly dosáhnout i více než 3% HDP179. Samostatnou kapitolou v pohybu pracovních sil jsou potom příhraniční regiony. Bulharska a Rumunska se však toto přímo netýká, protože tyto země nesousedí s žádným starým členských státem (kromě Řecka). Komise už v roce 2004 konstatovala, že i před existenci přechodných období by členské státy měly zvážit zrušení existujících omezení na pohyb pracovních sil. Přetrvávající obavy se nepotvrdily ani po samotném vstupu, přesto však ve většině zemí přechodná období ještě na čas zůstala. Na počátku roku 2009 je možné s konečnou platností říci, že pohyb pracovních sil v kontextu rozšíření EU nevedl, a zřejmě už ani nepovede, k výraznému narušení trhů práce ve smyslu tlaku na úroveň reálných mezd nebo míry nezaměstnanosti180. Např. dle výzkumu Eurobarometr z počátku roku 2004 se téměř 40% obyvatel starých členských států EU domnívaly, že rozšíření povede k vyšší nezaměstnanosti v jejich zemích. 176 Podobná opatření byla přijata už po vstupu Řecka v roce 1981 a Španělska s Portugalskem v roce 1986. Obavy, které rovněž před tímto rozšířením panovaly, se ukázaly jako neopodstatněné. V případě rozšíření Unie o Finsko, Rakousko a Švédsko v roce 1995 přechodná období uplatňována nebyla, protože svoboda pohybu pracovních sil se na tyto země jakožto členy EFTA, resp. EEA vztahovala již před jejich vstupem do EU. Viz také European Commission: The freedom of workers in the context of enlargement, March 2001. 177 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009. 178 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Labour market and wage developments in 2007, European Economy 5/2008. 179 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009. 180 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009. 175

- 74 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Bulharsko a Rumunsko měly v tomto ohledu poněkud snadnější úlohu, než státy, které vstupovaly do EU v roce 2004, protože celkem 11 států jejich občanům otevřelo svůj pracovní trh již od 1. ledna 2007, tedy data vstupu. Další čtyři státy (Řecko, Maďarsko, Portugalsko a Španělsko) otevřely Bulharům a Rumunům svůj pracovní trh k 1. lednu 2009. Zajímavý je i fakt, že počet Bulharů a Rumunů žijících a pracujících v zahraničí se mezi lety 2003 a 2007 zvýšil ze zhruba 690 000 na 1,8 miliónu, což napovídá o tom, že tento proces započal již před samotným vstupem těchto dnou zemí do EU181. Bulharsko a Rumunsko jsou tak důkazem toho, že pokud má někdo zájem najít si práci v zahraničí, může si ji legální, resp. oficiální cestou najít i před vstupem do Unie, resp. i přes existenci přechodných období. Rumuni jsou velmi mobilní i v současné době, protože tvoří celých 19% ze všech obyvatel, kteří se v posledních čtyřech letech přestěhovali do jiného státu Unie182. Nejčastějším cílem jak Bulharů tak Rumunů je Španělsko, na místě druhém je v případě Rumunů Itálie a v případě Bulharů Německo. Ve Španělsku a Itálii tvoří Bulhaři a především Rumuni poměrně početnou enklávu, když tvoří 0,9%, resp. 0,3% populace v produktivním věku183. Z hlediska celkové mobility v rámci EU dosahuje Bulharsko míry mobility na úrovni 1,7% a Rumunsko úrovně 2,5%. Především obyvatelé druhé jmenované země tak náleží k těm mobilnějším, jak už bylo ostatně zmíněno výše 184 . Míra zaměstnanosti nově příchozích pracovních sil z Bulharska a Rumunska se přitom pohybuje na zhruba stejné úrovní jako průměrná míra zaměstnanosti v přijímajících členských státech a je podstatně vyšší než míra zaměstnanosti v Bulharsku a Rumunsku. V případech obyvatel odcházejících z Bulharska a Rumunska za prací do EU se zhruba ze 70% jedná o osoby mladší 35 let185. Sektory, do nichž tito pracovníci nejčastěji směřují, jsou zemědělství, stavebnictví a hotely a restaurace. Jak už výčet odvětví napovídá, jedná se většinou o manuální, resp. nízko-kvalifikované práce. Procento vysoce kvalifikovaných Bulharů a Rumunů, kteří hledají uplatnění v ostatních členských státech je přitom velmi nízké (i v porovnání s ostatními novými členskými státy).

181

European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Labour market and wage developments in 2007, European Economy 5/2008. 182 "Nejmobilnější" jsou podle očekávání Poláci, kteří tvoří plných 25%, na třetím místě jsou pak Němci s pouhými 7%. Bulhaři tvoří cca 4%. 183 V Itálii už přistěhovalci z Rumunska vyvolali dokonce zvýšené sociální napětí. 184 Na druhou stranu Irsko a Portugalsko, které mají v procentuálním vyjádření hodnotu míry mobility nevyšší, dosahují hodnoty 9,0%, resp. 8,2%. 185 V případě ostatních nových členských zemí je toto číslo ještě vyšší a pohybuje se těsně pod 80%.

- 75 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Díky poměrně vysokému počtu obyvatel pracujících v zahraničí dochází v poměrně významným úhradám, které do Bulharska a Rumunska plynou od osob pracujících v zahraničí. Bulharsko a Rumunsko jsou v tomto ohledu jednoznačně na špici EU, když tyto úhrady dosahují v obou zemích výše kolem 5,5% HDP (!). Tento zdroj prostředků je velmi významný zejména v souvislosti s potřebou nastartovat ekonomický růst a financovat investice do vzdělání, malých a středních podniků v kapitálově náročných oblastech186. Tabulka 3.3: Existující omezení volného pohybu pracovních sil vůči novým členským státům Belgie Dánsko Německo Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Lucembursko Nizozemsko Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko Velká Británie

Opatření vůči novým členským státům (vyjma Bulharska, Rumunska, Kypru a Malty) Omezení (zjednodušené, částečné) Omezení (zjednodušené, částečné) Omezení (zjednodušené, částečné) Volný přístup (od 1. května 2004) Volný přístup (od 1. května 2006) Volný přístup (od 1. května 2006) Volný přístup (od 1. července 2008) Volný přístup (od 27. července 2006) Volný přístup (od 1. listopadu 2007) Volný přístup (od 1. května 2007) Omezení (zjednodušené, částečné) Volný přístup (od 1. května 2006) Volný přístup (od 1. května 2006) Volný přístup (od 1. května 2004) Volný přístup, povinné monitorování

Opatření vůči Bulharsku a Rumunsku Omezení (zjednodušené, částečné) Omezení (zjednodušené, částečné) Omezení (zjednodušené, částečné) Omezení Volný přístup (1. ledna 2009) Volný přístup (1. ledna 2009) Omezení (zjednodušené, částečné) Omezení (zjednodušené, částečné) Omezení (zjednodušené, částečné) Omezení Omezení (zjednodušené, částečné) Volný přístup (1. ledna 2009) Volný přístup (1. ledna 2007) Volný přístup (1. ledna 2007) Omezení

Česká republika Estonsko Kypr Lotyšsko Litva Maďarsko Malta Polsko Slovinsko Slovensko Bulharsko Rumunsko

Žádná reciproční opatření Žádná reciproční opatření Žádná reciproční opatření Žádná reciproční opatření Reciproční opatření (částečná od 1.ledna 2008) Žádná reciproční opatření (od 17. ledna 2007) Žádná reciproční opatření (od 25. května 2006) Žádná reciproční opatření Žádná reciproční opatření Žádná reciproční opatření

Volný přístup (1. ledna 2007) Volný přístup (1. ledna 2007) Volný přístup (1. ledna 2007) Volný přístup (1. ledna 2007) Volný přístup (1. ledna 2007) Volný přístup (1. ledna 2009) Omezení Volný přístup (1. ledna 2007) Volný přístup (1. ledna 2007) Volný přístup (1. ledna 2007) -

Zdroj: Evropská komise, Generální ředitelství pro zaměstnanost. Citováno v European Commission, DirectorateGeneral for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009, str. 123.

Pro občany Bulharska a Rumunska začala v lednu 2009 běžet druhá (tříletá) fáze přechodných období u zemí, které doposud svůj pracovní trh neotevřely. Komise nicméně tyto státy opakovaně vyzvala, aby svůj postoj přehodnotily a pokud možno své trhy práce otevřely. Celkově lze říci, že příliv pracovních sil z nových členských zemí střední a východní Evropy 186

European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Convergence Report 2008,

- 76 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize přispěl k pokrytí poptávky po práci v přijímajících zemích a pomohl tak udržet ekonomický růst. Prozatím se tak nenaplnila očekávání ohledně narušení trhů práce. To však v žádném případě neznamená, že by pohyb pracovních sil nebyl spojen s dodatečnými náklady, zejména sociálními187. Potenciální ekonomický přínos z volného pohybu pracovních sil je však celkově větší a může tyto náklady více než kompenzovat. Lze však očekávat, že nynější ekonomická krize tyto (předběžné) závěry ještě podrobí důkladnému testu.

3.2.5 Pomoc ze strukturálních fondů Evropské unie ekonomikám Bulharska a Rumunska Politika soudržnosti, neboli koheze, je jedním ze základních pilířů solidarity mezi bohatými a chudými, resp. starými a novými členskými státy. Bulharsko a Rumunsko jakožto dvě z nejchudších zemí a zároveň nové členové EU tak mají nárok na poměrně významnou pomoc ze strukturálních fondů Evropské unie, která by měla být zaměřena primárně na podporu ekonomické konvergence a vytváření nových pracovních míst v souladu s Lisabonskou strategií. Celkem se v rámci programu na roky 2007–2013 bude přerozdělovat více než 350 miliard eur, které by měly mimo jiné pomoci regionálnímu rozvoji v nejchudších oblastech. Celkem by v těchto méně rozvinutých oblastech měla být drtivá většina zdrojů investováno do programů přímo souvisejících s plněním Lisabonské strategie188. Kromě těchto prostředků proudí do Bulharska a Rumunska rovněž platby v rámci společné zemědělské politiky. Prostředky z fondů Evropské unie by měly oběma zemím pomoci v dosažení vyššího ekonomického růstu, zejména v souvislosti s možným spolufinancováním velkých investičních projektů zaměřených na zvyšování konkurenceschopnosti ekonomik. V roce 2007 tvořily prostředky poskytnuté z Evropských fondů v případě Bulharska 1,1% a v případě Rumunska 0,7% HDP. Tento objem by se přitom dle současného střednědobého finančního rámce měl zvyšovat až na 2,2% HDP v případě Bulharska a 1,5% v případě Rumunska v roce 2013.

European Economy 3/2008. 187 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Labour market and wage developments in 2007, European Economy 5/2008. 188 European Commission, Directorate General for Regional Policy: Cohesion Policy 2007-13, National Strategic Reference Frameworks European Communities, 2007.

- 77 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize V roce 2015 by pak měl tento poměr podle současných odhadů klesnout na 1,9%, resp. 1,3%189. Tato čísla však budou výrazně záviset na schopnosti bulharské a rumunské absorbovat jim alokované zdroje, resp. zajistit kvalitní projekty a spolufinancování. Je také třeba připomenout, že čerpání peněz z evropských fondů je velkou slabinou obou států, zejména z hlediska příslušné administrativy. Bulharsko Pro Bulharsko bylo na období let 2007–2013 vyčleněno v Evropských fondech celkem 6 853 milionů eur, přičemž z toho bylo 6 674 milionů eur (97,4%) v rámci konvergenčního programu, resp. cíle, a 179 milionů eur (2,6%) v rámci Evropské teritoriální spolupráce190. Plné čerpání těchto prostředků přitom bude od Bulharska vyžadovat spoluúčast ve výši minimálně dalších cca 1 345 milionů eur. Vzhledem k tomu, že Bulharsko patří mezi nejchudší země EU, bude se v období 2007–2013 vztahovat pomoc v rámci konvergenčního programu na všech šest regionů, tedy celé území státu. Národní strategický referenční rámec má v případě Bulharska následující cíle: (1) vysoký a udržitelný ekonomický růst, (2) zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky, (3) rozvoj a investice do lidského kapitálu zajišťující vyšší příjmy a zaměstnanost a (4) vyšší a lepší sociální integraci. K dosažení těchto cílů sleduje Národní strategický referenční rámec tyto čtyři prioritní cíle, resp. oblasti191: • Zlepšování a investice do základní infrastruktury – prostřednictvím výstavby a rekonstrukce silnic a železnic, investice do informačních a komunikačních technologií, výstavby ekologicky šetrné infrastruktury na čištění odpadních vod a odpadové hospodářství vůbec, prevence přírodních katastrof (především záplav) a výstavba udržitelných a efektivních energetických sítí, resp. energetických přenosových soustav (jak pro plyn tak pro elektřinu);

189

European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009 190 Rozdělení zdrojů této pomoci bylo předběžně určeno následujících způsobem: 3 205 milionů eur z Evropského fondu regionálního rozvoje, 1 185 milionů eur z Evropského sociálního fondu a zbylých 2 283 milionů eur z Kohezního fondu. European Commission, Directorate General for Regional Policy: Cohesion Policy 2007-13, National Strategic Reference Frameworks European Communities, 2007. 191 European Commission, Directorate General for Regional Policy: Cohesion Policy 2007-13, National Strategic Reference Frameworks European Communities, 2007.

- 78 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize • Zvyšování kvality lidského kapitálu se zaměřením na zaměstnanost – prostřednictvím podpory flexibility a adaptability zaměstnanců, podporou ochrany zdraví a bezpečnosti práce, podpory výchovy a vzdělání, včetně celoživotního, zvyšování úrovně začlenění do společnosti a zlepšování kvality sociálních služeb a zdravotnictví; • Podpora podnikání s příznivého podnikatelského prostření a správy společností – prostřednictvím podpory inovací, rozvoje clusterů, podpory začínajících podniků, prosazováním nových forem řízení a udržitelnosti produkce, podporováním zdrojů kapitálu (venture capital) pro mikropodniky a malé a střední firmy, podporou a prosazováním dobré správy ("good governance") jak v národním, tak i v regionálním a lokálním měříku a také podporou soudního systému; • Podpora vyváženého teritoriálního rozvoje – prostřednictvím integrovaného rozvoje měst, investic do lidského kapitálu a infrastruktury ve venkovských, resp. periferních oblastech, vytváření a modernizace dopravních systémů, tréninkem a vzděláváním, rozvojem lokálního podnikání a zachováváním a ochranou přírodního a kulturního dědictví. Tyto priority Národního strategického referenčního plánu našly své vyjádření v následujících

sedmi

operačních

programech

vyhlášených

bulharskou

vládou: (1)

administrativní kapacity, (2) konkurenceschopnost, (3) životní prostředí, (4) lidské zdroje, (5) regionální rozvoj, (6) technická pomoc a (7) doprava. Tento rámec nezahrnuje operační programy vyhlašované v rámci Evropské teritoriální spolupráce. Za účelem měření efektivity využití a přínosu prostředků z evropských fondů by měly být na úrovní operačních programů stanoveny cílové hodnoty, kterých by mělo být dosaženo. Celkově se předpokládá, že pomoc ze strukturálních fondů by v Bulharsku měla přispět k naplnění lisabonské agendy pro udržitelný růst a vytváření pracovních míst. Co se týče konkrétních čísel, tak by mělo Bulharsko nejpozději v roce 2013 dosáhnout 51% průměrné úrovně EU vyjádřeném v HDP na hlavu. Rovněž míra zaměstnanosti by se měla zvýšit na 64% v porovnání s 55,8% v roce 2005 a podíl investic do výzkumu a vývoje k HDP by měl vzrůst ze současných 0,4% HDP až na úroveň 1,15%. Na investice s cílem podpory udržitelného růstu a podpory vytváření pracovních míst by v období 2007–2013 mělo jít cca 61%prostředků v rámci konvergenčního programu192. 192

European Commission, Directorate General for Regional Policy: Cohesion Policy 2007-13, National Strategic Reference Frameworks European Communities, 2007.

- 79 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Rumunsko Vzhledem k velikosti země byl pro Rumunsko vyčleněn na období 2007–2013 mnohem větší objem prostředků, než v případě Bulharska, a sice celkem 19,2 miliardy eur (97,7%) v rámci konvergenčního programu a 455 milionů eur (2,3%) v rámci Evropské teritoriální spolupráce 193 . Příspěvek, resp. spoluúčast Rumunska, aby mohlo čerpat všechny tyto prostředky, tvoří minimálně 5,5 miliardy eur, což dohromady znamená, že na investice spojené se strukturální politikou a politikou soudržnosti půjde v Rumunsku v období 2007 až 2013 celkem přes 25,2 miliardy eur. Tato částka pak bude rozdělena mezi všechny regiony vzhledem k tomu, že všechny mají díky své nízké ekonomické vyspělosti nárok na podporu v rámci konvergenčního programu. Rumunský Národní strategický referenční rámec uvádí, že prostředky ze strukturálních fondů EU budou použity s cílem snížit rozdíly v ekonomické a sociální úrovni mezi Rumunskem a ostatními státy EU. Odhaduje se přitom, že pomoc by měla generovat dodatečný kumulovaný růst HDP o 15–20% do roku 2015. V rámci plnění tohoto globálního cíle bylo stanoveno pět hlavních priorit194: • Rozvoj základní infrastruktury v souladu s evropskými standardy. Zlepšování základní infrastruktury v Rumunsku (silnice, železnice, vodní cesty) je předpokladem pro nastartování ekonomického růstu a posílení sociální soudržnosti. Konkrétně by se mělo jednat o 1400 km nových nebo zrekonstruovaných vozovek, zvýšení podílu obyvatelstva s připojením ke zdroji pitné vody z 53% na 70% a snížení primární energetické náročnosti ekonomiky o 40–50% v porovnání s rokem 2001 • Zvyšování dlouhodobé konkurenceschopnosti rumunské ekonomiky. Rumunsko podniky se potřebují posunout od spoléhání se na levnou pracovní sílu a vykročit směrem k moderní ekonomice 21. století. Prostředky ze strukturálních fondů jsou k dispozici na zlepšování přístupu k financování, komerční využití výsledků výzkumu a podporu a plné využití znalostní ekonomiky. Konkrétně vy se mělo jednat o zvýšení podílu investic do výzkumu

Rozdělení zdrojů této pomoci bylo předběžně určeno následujících způsobem: 7 740 milionů eur z Evropského fondu regionálního rozvoje, 3 684 milionů eur z Evropského sociálního fondu a zbylých 6 552 milionů eur z Kohezního fondu. European Commission, Directorate General for Regional Policy: Cohesion Policy 2007-13, National Strategic Reference Frameworks European Communities, 2007. 194 European Commission, Directorate General for Regional Policy: Cohesion Policy 2007-13, National Strategic Reference Frameworks European Communities, 2007. 193

- 80 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize a vývoje na HDP z 0,41% na 2% HDP a nárůst penetrace rychlého připojení k internetu z 3,5% na 40% populace. • Rozvoj a efektivnější využití lidského kapitálu v Rumunsku. Zatímco nezaměstnanost je v Rumunsku relativně nízká, stejně tak nízký je i podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva, které má zájem o práci. V nabídce a poptávce na trhu práce navíc existují hluboké strukturální rozdíly a projevuje se především nedostatečná kvalifikace. Zlepšení vzdělávání a zvyšování odbornost, stejně jako celoživotní vzdělávání a aktivní politiky zaměstnanosti by měly pomoci zaměstnancům i zaměstnavatelům v dokončení ekonomické transformace. V rámci této priority by mělo dojít ke zvýšení míry zaměstnanosti z 57,4% na 64% populace ve věku 15–64 let, zvýšit míru zapojení do ekonomické aktivity z 62,4% na 68,5% a zvýšit podíl lidí, kteří ve sledovaném období ukončí vzdělání alespoň středního stupně za 70,5% na 80%. • Vybudování efektivní administrativní kapacity. Efektivně fungující administrativa je základem jak pro samotné čerpání prostředků z evropských fondů, tak i pro rozvoj a celkovou modernizaci Rumunsko ekonomiky. Národní strategie proto zahrnuje specifický operační program zaměřený na tuto oblast a vyhradila rovněž prostředky v ostatních operačních programech tak, aby bylo zajištěno efektivní plnění stanovených cílů. Z hlediska konkrétních opatření by se mělo jednat o zvyšování důvěry ve veřejnou správu jak na centrální úrovni (na 33%), tak i na místní úrovni (na 60%). • Podpora vyváženého teritoriálního rozvoje. Rychle rostoucí ekonomiky mají tendenci rozdělovat růst a bohatství z něj plynoucí nerovnoměrně, což vede k rostoucím rozdílům mezi jednotlivými regiony v rámci jedné země a k neefektivnosti. Soustředění se na vyvážený regionální rozvoj by měla eliminovat negativní efekty rychlého růstu a zajistit, aby z členství v Evropské unii profitovaly všechny oblasti Rumunska. K naplňování těchto strategických cílů definovalo Rumunsko v Národním strategickém referenčním rámci celkem sedm operačních programů (OP). Tři z nich budou financován ze zdrojů

Evropského

fondu

regionálního

rozvoje

(OP

Regiony,

OP

Zvyšování

konkurenceschopnosti a OP Technická pomoc), další dva (OP lidské zdroje a OP administrativní kapacity) budou financovány z Evropského sociálního fondu a dva OP orientované na infrastrukturu (OP Životní prostření a OP Doprava) budou financovány kombinovaně z Evropského fondu regionálního rozvoje a z Kohezního fondu.

- 81 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Míra plnění cílů Národní strategie čerpání podpory z evropských fondů je sledována v rámci následujícího souboru indikátorů, které mohou být ovšem plně a objektivně vyhodnoceny až po vyčerpání prostředkům tedy po roce 2013195. Celkově by mělo jít cca 55% výdajů na naplňování lisabonských cílů udržitelného rozvoje a zvyšování zaměstnanosti a zbylých 45% na investice do oblasti infrastruktury196: • Dodatečný kumulovaný růst HDP na obyvatele o 15–20% do roku 2015 • Dodatečná kumulovaná hrubá tvorba kapitálu ve výši 28% ve stejném období • Průměrný růst HDP na zaměstnance ve výši minimálně 5,5% ročně ve sledovaném období • Zvýšení zaměstnanosti v sektoru obchodu celkem o 23% ve sledovaném období • 150 000–200 000 nově, resp. dodatečně vytvořených a udržených pracovních míst

3.3 Podnikatelské prostředí a mikroekonomická sféra Rozvoj příznivého podnikatelského prostředí je pro ekonomický rozvoj velice důležitý, zejména v transformujících se ekonomikách, ve kterých se teprve tvoří všechny potřebné instituce. Bulharsko i Rumunsko sice již mají toto období do značné míry za sebou, stále je však nelze považovat za standardní rozvinuté ekonomiky a rozdíl oproti západní Evropě a také oproti např. České republice je poměrně výrazný. Je to však právě podnikatelské prostředí, včetně konkurence a inovací, co v konečném důsledku ovlivňuje konkurenceschopnost ekonomiky jako celku i její hospodářský růst a konvergenci. Bulharsko dosáhlo z hlediska zlepšování podnikatelského prostředí pokroku převážně v oblastech přehlednější regulace, zavedením měření účinnosti nových zákonů a také opatřeními na snížení administrativního břemene. I přes tento pokrok však zůstává dost problémových oblastí, ve kterých je patrná přílišná regulace, čekání na vydání nejrůznějších povolení je neúměrně dlouhé stejně jako urovnávání smluvních a soudních sporů. Evergreenem už se v Bulharsku staly také problémy s korupcí. Rovněž z hlediska transpozice evropské legislativy (zejména směrnic) má Bulharsko poměrně značný deficit, který je ovšem částečně způsoben velkým množstvím této legislativy a faktem, že země přistoupila k EU teprve v lednu 2007.

Navíc je velmi těžké objektivně oddělit vliv financování, resp. podpory z evropských fondů od ostatních vlivů, zvláště v transformující se a rychle konvergující ekonomice. 195

- 82 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Také v Rumunsku došlo po roce 2007 ke zlepšení kvality podnikatelského prostředí, i s Bulharskem však stále zůstávají pod průměrem EU. Klíčovými problémy v případě Rumunska jsou vysoká administrativní zátěž, přílišná regulace, dlouhé průtahy při jednání s úřady a vysoká právní nejistota. To se týká jak regulace podnikatelského prostředí, tak i regulace trhu práce, zejména s ohledem na pracovní dobu a ochranu zaměstnanců. Problémy stále přetrvávají také v oblasti politiky hospodářské soutěže a fungování soudního systému. Výrazným problémem je i korupce, zejména ve státní správě. Rumunsko také zaostává za ostatními státy v oblasti státní pomoci, jejíž objem vyjádřen jako % HDP je mnohem vyšší než v jiných zemích. Vláda by proto měla tuto pomoc omezit, případně přeorientovat z pomoci konkrétním podnikům směrem k horizontálním cílům, např. podpoře inovací. Stejně jako Bulharsko má i Rumunsko poměrně významný deficit z hlediska implementace evropské legislativy do vlastního právního řádu, což je důležité zejména v oblasti volného trhu, kde Rumunsko poměrně značně zaostává. Pomalý posun směrem ke znalostní společnosti Prakticky pro všechny nové státy ze střední a východní Evropy je typická poměrně vysoká orientace na zemědělství a tradiční průmyslovou výrobu. Spolu se završením ekonomické transformace a vstupem do EU však dochází k postupným změnám i v této oblasti a k postupnému rozvoji znalostní ekonomiky, a tedy strukturálnímu posunu směrem ke službám a oborům s vysokou přidanou hodnotou. Know-how a oblast duševního vlastnictví se stávají stále důležitějšími, což je umožněno také rychlým rozvojem informačních a komunikačních technologií. Je zřejmě, že i díky vývoj v posledních 60 letech mají nové členské státy vůči těm starým stále co dohánět, některé z nich jsou však na velmi dobré cestě. Bulharsko a Rumunsko mezi nimi však nejsou. Počet zaměstnanců ve vysoce technologicky náročných oborech prakticky od roku 1999 neroste a pohybuje se na úrovni 3% v případě Bulharska a pouhých 2% v případě Rumunska, které je v tomto ohledu vůbec nejhorším ze všech členských zemí Unie. I přesto se však vývoz technologicky náročných výrobků poměrně výrazně zvýšil z cca 2% na cca 4% v případě Bulharska a z cca 3% na cca 5% v případě Rumunska. I v tomto ohledu však stále obě země patří k nejméně rozvinutým v rámci EU. Podmínky a kapacity pro rozvoj 196

European Commission, Directorate General for Regional Policy: Cohesion Policy 2007-13, National Strategic

- 83 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize inovací se však v Bulharsku i Rumunsku vyvíjejí správným směrem, i když i v roce 2007 byly na základě výzkumů Komise mezi nejhoršími. Dochází zde ale k umazávání ztráty vůči průměru EU. Hlavním motorem tohoto dohánění jsou přitom jak v Bulharsku tak i Rumunsku veřejné investice do vzdělávání197. Nárůst konkurence Obavy o zostření konkurence a přílivu zboží ze zahraniční byly před vstupem do EU v některých zemích poměrně vysoké a dá se říci, že tyto obavy se naplnily. Nicméně z hlediska efektivity jednotného trhu znamenal tento fakt po počátečním šoku a následném přizpůsobení jednoznačný přínos. V rámci průzkumu provedeného v roce 2007 mezi malými a středními firmami v nových členských státech odpovědělo 67% respondentů kladně na otázku, za si myslí, že se konkurence v jejich odvětví po vstupu do EU zvýšila, zatímco snížení konkurence pozorovalo pouhých 7% respondentů198. V případě Bulharska a Rumunska byl tento rozdíl ještě markantnější, 72% ku 3% v případě Bulharska a 75% ku 5% v případě Rumunska. Zvyšující se konkurence bude rovněž klást nové požadavky na strategie podniků. Většina firem, v Bulharsku a Rumunsku je to 78%, resp. 79% dotazovaných firem chce přitom čelit vyšší konkurenci prostřednictvím zvyšování kvality svých výrobků a služeb. Obrázek 3.7: Vnímání vývoje konkurence ve vybraných státech v posledních dvou letech 100% 80%

1% 2% 23%

6% 5%

2% 3%

17%

23%

1% 7%

2% 7%

2% 6%

25%

24%

26%

4% 10%

5% 5%

23%

32%

60% 40%

Nemohu posoudit Snížila se 73%

72%

72%

68%

67%

66%

63%

58%

20%

Nezměnila se Zvýšila se

0% Slovensko

Rumunsko

Bulharsko

Polsko

Nové čl. státy

Česká republika

Maďarsko

Staré čl. státy

Pozn.: Zpracováno na vzorku 17283 firem, včetně nadnárodních. Odpověď na otázku "Jakým způsobem se v posledních dvou letech vyvíjela konkurence v odvětvích, ve kterých působé Vaše firma?" Zdroj: Eurobarometr. Citováno v European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009, str. 69. Reference Frameworks European Communities, 2007. 197 Veřejné investice do vzdělávání jsou hlavním tahounem dohánění kapacit také v České republice 198 Ve starých člen ských státech si p ro srovnán í 58 % resp ond entů myslí, že se k onk u er nce zv ýšila a 5 % se domnívá, že se snížila, což celkově potvrzuje uvedené závěry.

- 84 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Ve všech nových členských státech přitom konkurence zvýšila více než ve starých členských státech, což potvrzuje, že trhy v nových členských státech fungují poměrně standardním způsobem a proces zostřování konkurence plynule doplňuje makroekonomickou konvergenci. Výsledky průzkumu rovněž ukazují, že firmy z nových členských států jsou poměrně dobře integrovány do společného trhu, přičemž za nejdůležitější faktory umožňující toto efektivní zapojení jsou považovány čtyři svobody, tedy volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, existence jednotné měny a absence hraničních kontrol. Pomalu ale jistě rovněž mizí omezení, resp. potíže, se kterými se malé a střední firmy potkávají, např. problémy s přístupem k financování a problémy s administrativou. V tomto ohledu je na tom podstatně lépe Bulharsko, Rumunsko nicméně vykazuje rychlejší pozitivní dynamiku. Naplňování Lisabonské strategie Účast nových členských států na naplňování cílů Lisabonské strategie má v zásadě dvojí účinek. Zaprvé, poskytuje nově vstoupivším členských státům motivaci pro pokračování reforem započatých před jejich vstupem do EU, a zadruhé, vstup dvanácti nových členských států pozměnil celkové cíle Lisabonské strategie jako takové. Zatímco před vstupem byly země motivovány samotným členstvím a jeho odložením v případě, že by se neprojevily výsledky, po vstupu je lisabonská agenda pouhým politickým cílem. Na druhou stranu je pokračováním reforem podmíněno čerpání velké části peněz z evropských fondů Nové členské země mají rovněž povinnost přijmou euro, což si vyžádá další poměrně hluboké strukturální reformy. Za účelem monitorování pokroku v oblasti naplňování Lisabonské strategie sleduje Evropská komise 20 relevantních oblastí (makroekonomických, mikroekonomických a z oblasti zaměstnanosti)199. Z makroekonomických indikátorů se jedná pouze o udržitelnost veřejných financí. Mikroekonomické indikátory zahrnují (1) rámec soutěžní politiky, (2) vzdělávání včetně celoživotního, (3) informační a komunikační technologie, (4) výzkum, vývoj a inovace, (5) stupeň integrace trhů, (6) rozvoj finančních trhů a přístup k financování, (7) dynamiku podnikání, (8) kvalitu podnikatelského prostředí, a (9) sektorově specifické regulace (např. telekomunikace, energetika). V oblasti zaměstnanosti se jedná o tyto indikátory: (1) aktivní politika zaměstnanosti, (2) míra strukturální nerovnováhy na trhu práce a mobilita pracovních sil, (3) imigrační a integrační/asimilační politika, (4) mzdové vyjednávání, síla 199

Hlavním kritériem pro zařazení jednotlivých oblastí byla jejich relevance ve vztahu k ekonomickému růstu.

- 85 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize jednotlivých stran a politika stanovování mezd, (5) podpora zaměstnanosti starších občanů, (6) podpora zaměstnanosti žen, (7) zvyšování pracovní doby, (8) ochrana pracovních míst a zaměstnanců, (9) zdanění pracovní síly, resp. práce, (10) a motivace k hledání a udržení zaměstnání. Výsledek analýzy naznačuje, jak si daná země či skupina zemí stojí oproti ostatním zemím a skupinám zemí. Obrázek 3.8: Vnímání vývoje konkurence ve vybraných státech v posledních dvou letech A. Mikroekonomický pilíř (1) rámec soutěžní politiky (9) sektorově specifické regulace (např. telekomunikace, energetika)

10 0

(2) vzdělávání včetně celoživotního

-10

(3) informační a komunikační technologie

-20

(8) kvalita podnikatelského prostředí

-30

(7) dynamika podnikání

(4) výzkum, vývoj a inovace

(6) rozvoj finančních trhů a přístup k financování Staré členské státy

(5) stupeň integrace trhů

Nové člensé státy (kromě Bulharska Rumunska)

Bulharsko a Rumunsko

B. Pilíř zaměstnanosti (1) aktivní politika zaměstnanosti (10) a motivace k hledání a udržení zaměstnání

10 0

(2) míra strukturální nerovnováhy na trhu práce a mobilita pracovních sil

-10

(9) zdanění pracovní síly, resp. práce

(3) imigrační a integrační/asimilační politika

-20 -30

(8) ochrana pracovních míst a zaměstnanců

(4) mzdové vyjednávání, síla jednotlivých stran a politika stanovování mezd

(7) zvyšování pracovní doby

(5) podpora zaměstnanosti starších občanů

(6) podpora zaměstnanosti žen Staré členské státy

Nové člensé státy (kromě Bulharska Rumunska)

Bulharsko a Rumunsko

Pozn.: Hodnoty reprezentují prostý průměr v dané oblasti za danou skupinu zemí. Nejhorší možné skóre je -30 a nejlepší možné skóre je +30. Hodnota 0 odpovídá váženému průměru států EU-15. Čím menší je celková plocha ohraničené oblasti, tím větší výzvu to pro danou skupinu zemí představuje. Zdroj: Evropská komise, Citováno v European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009, str. 174.

Celkové výsledky na první pohled ukazují vysokou heterogenitu mezi zeměmi EU-27 a nové členské státy mají tendenci zaostávat za těmi původními ve více oblastech. Největší rozdíly jsou přitom patrné v oblasti znalostní ekonomiky a inovací a do jistém míry také - 86 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize v oblasti integrace trhů včetně finančních, tzn. v oblastech, které jsou klíčové z hlediska dlouhodobého růstu produktivity. Obecně nové členské státy zaostávají konkrétně oblastech výzkumu, vývoje a inovací, informačních a komunikačních technologiích, celkovém vzdělávání a také v oblasti soutěžní politiky. Vzhledem, k situaci, ve které se tyto země nacházejí, to však není překvapující zjištění a je v souladu s dobíhající transformací a probíhající konvergencí těchto ekonomik. Je možné očekávat, že v důsledku procesu konvergence, přílivu zahraničních investic, transferu technologií a růstu produktivity práce bude docházek ke zlepšení v některých oblastech, kde nové členské země doposud zaostávají. Bylo by nicméně chybou nechat se touto situací uspokojit a aktivně nepokračovat v započatých či uvažovaných reformách. Celkově lze říci, že Bulharsko a Rumunsko zaostávají za starými členskými státy ve většině hodnocených oblastí v rámci mikroekonomického pilíře a v mnohých oblastech zaostávají i za ostatními novými členskými státy. Týká se to zejména soutěžní politiky, vzdělávacího systému, informačních a komunikačních technologií, výzkumu a vývoje a rozvoje finančních trhů. Tomu pak odpovídá i celková kvalita podnikatelského prostředí, která rovněž za starými i ostatními novými členskými zeměmi výrazně zaostává. Na úrovni starých členských států se obě země naopak drží v dynamice rozvoje podnikatelského prostředí a v některých otázkách spojených se sektorovou regulací. Vzhledem ke zkušenosti některých nových členských států lze předpokládat, že dohánění těchto mezer bude spíše otázkou dlouhého období, zejména v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které vyžadují velké množství investic, a také podnikatelského prostředí jako celku. Při srovnání Bulharska s Rumunskem je také patrné, že Bulharsko si je existujících slabin více vědomo, což je v praxi první krok k jejich odstranění. V Rumunsku pak lze čekat, že proces dohánění bude v rámci mikroekonomického pilíře trvat déle200. Z hlediska hodnocení trhu práce vypadá situace na první pohled příznivěji, jsou zde ovšem patrné větší rozdíly mezi jednotlivými hodnocenými oblastmi. Největší slabiny Bulharska a Rumunska je třeba hledat v aktivní politice zaměstnanosti, resp. její absenci, v oblasti mzdového vyjednávání a částečně i v zaměstnanosti žen a strukturální nerovnováze na trzích práce způsobených patrně ještě dědictvím centrálně plánovaného hospodářství. Zdaleka

200

European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009.

- 87 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize nejlépe je na tom Bulharsko a Rumunsko s ohledem na zvyšování pracovní doby, což ovšem paradoxně vypovídá spíše o extenzivním než intenzivním růstu, a tedy o nízkém růstu produktivity práce. Nad průměrem starých členských států se obě země drží i v oblastech ochrany pracovních míst a zdanění pracovní síly, kde je patrně projevuje vysoká míra zdaněné a vysoká míra regulace ve starých členských státech EU. V ostatních oblastech je hodnocení Bulharska a Rumunska na srovnatelné úrovni jak se starými tak i ostatními novými členskými státy. Trhy práce jsou celkově Evropskou slabinou a proto ani relativně dobré hodnocení Bulharska a Rumunska nelze považovat za dostatečné a teprve další toky ukážou, zda jakým způsobem se budou obě země vyvíjet do budoucna. K otestování pokroku pak zcela jistě přispěje nastupující hospodářská krize, která se na trzích práce bezpochyby projeví.

3.4 Hlavní výzvy pro Bulharsko a Rumunsko v následujících letech Je všeobecně známo, že v momentě, kdy se podaří dosáhnout nějakého významného cíle, opadne snaha o okamžité další pokračování v reformách ve stejném tempu. Tomuto problému se do jisté míry nevyhnuly ani státy, které nově vstoupily do Evropské unie, protože v několika letech předcházejících jejich vstupu tomuto kroku podřizovaly většinu svých aktivit. Týkalo se to zejména právní oblasti a harmonizace vlastního právního řádu s právním řádem Unie. Ani zdaleka se přitom nedá říci, že by reformy v některých nových členských státech byly završeny. Někde totiž ještě vůbec nezačaly. Jedná se přitom o dlouhodobé reformy typu reformy zdravotnictví, penzijního systému atp. Je však třeba si uvědomit, že tyto reformy vyžadují silnou vůli a silný politický mandát, který mnoha vládám těsně po vstupu do EU chyběl vzhledem k tomu, že se krátkodobě projevovaly některé negativní efekty tohoto kroku. Některé země také ještě potřebovaly absorbovat předvstupní reformy a přizpůsobit se fungování v rámci EU. Není proto překvapením, že celkově došlo k poklesu reformního úsilí, ovšem k poklesu z hodnot, které nebyly v žádném případě dlouhodobě udržitelné. Některé aspekty "reformní únavy", jak je tento jev nazýván ukazuje na příkladu vybraných států následující tabulka.

- 88 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Tabulka 3.4: Dokumentace "reformní únavy" z hlediska různých reformních indikátorů Došlo po roce 2004 k absolutnímu poklesu tempa reforem v nomých členských zemích? CY CZ EE HU LV LT MT PL Fraserův index - Trhy výrobků n.a. ne ne ne ne ne n.a. ne Heritage Business Freedom Index ano ne ano ne ne ne ano ano Světová banka - Kvalita regulace ano ano ano ano ano ano ano ne EBRD TI - Transformace podniků n.a. ne ne ne ano ano n.a. ne EBRD TI - Soutěžní politika n.a. ano ne ne ano ne n.a. ne EBRD TI - Kvalita infrastruktury n.a. ano ne ne ano ne n.a. ne OECD Regulace trhu výrobků n.a. ano n.a. ne n.a. n.a. n.a. ano Fraserův index - Kapitálové trhy ano ano ano ne ne ano ano ano EBRD TI - Reforma bankovního sektoru n.a. ano ne ne ano ne n.a. ne EBRD TI - Trhy cenných papírů n.a. ne ne ne ano ne n.a. ne Fraser index - Trh práce n.a. ne ano ne ne ne n.a. ne Sazba daně pro pracovníky s nízkými mzdami ne ne ne ano ano ano ano ano OECD EPL trvalé n.a. ne n.a. ano n.a. n.a. n.a. ne OECD EPL dočasné n.a. ano n.a. ne n.a. n.a. n.a. ano Past nezaměstnanosti n.a. ne n.a. ano n.a. n.a. n.a. ne Past neaktivity n.a. ne n.a. ano n.a. n.a. n.a. ne

SK ne ano ano ne ne ano n.a. ne ne ano ano ne ano ano ne ne

SI ne ano ano ano ne ano n.a. ano ne ne ne ano n.a. n.a. n.a. n.a.

BG ne ne ano ano ne ano n.a. ano ne ne ne ne n.a. n.a. n.a. n.a.

RO ne ne ne ne ne ne n.a. ano ne ano ne ano n.a. n.a. n.a. n.a.

NMS ne ano ano ano ne ano ano ano ne ne ne ne ano ano ano ne

ANO

Došlo (po roce 2004) k poklesu tempa reforem v porovnání se starými členskými státy? CY CZ EE HU LV LT MT PL Fraserův index - Trhy výrobků n.a. ano ano ano ano ne n.a. ne Heritage Business Freedom Index ano ano ano ano ano ne ano ano Světová banka - Kvalita regulace ne ano ne ano ano ano ano ne OECD Regulace trhu výrobků n.a. ano n.a. ne n.a. n.a. n.a. ano Fraserův index - Kapitálové trhy ano ano ano ne ne ano ano ano Fraserův index - Trh práce n.a. ne ano ano ano ano n.a. ne Sazba daně pro pracovníky s nízkými mzdami ne ne ne ano ne ano ne ne OECD EPL trvalé n.a. ne n.a. ne n.a. n.a. n.a. ne OECD EPL dočasné n.a. ano n.a. ne n.a. n.a. n.a. ano Past nezaměstnanosti n.a. ne n.a. ano n.a. n.a. n.a. ano Past neaktivity n.a. ne n.a. ano n.a. n.a. n.a. ne

SK ano ano ano n.a. ne ano ne ano ano ne ne

SI ne ano ano n.a. ano ano ano n.a. n.a. n.a. n.a.

BG ano ne ano n.a. ano ne ne n.a. n.a. n.a. n.a.

RO ano ne ne n.a. ano ne ne n.a. n.a. n.a. n.a.

NMS ano ano ano ne ano ano ne ne ano ano ne

ANO

NE

0 6 10 4 2 5 2 9 2 3 2 7 2 3 1 1

10 6 2 6 8 5 1 3 8 7 8 5 2 1 3 4

NE 7 9 8 2 9 6 3 1 3 8 3

3 3 4 1 3 4 9 3 1 4 7

Zdroj: Fraser Institute, Heritage Foundation, World Bank, EBRD, OECD, Eurostat. Citováno v European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009, str. 167.

V případě některých ukazatelů však není zajímavá jen jejich absolutní hodnota či změna v současném období vůči období předchozím, ale celá jejich historická dynamika. Např. Fraserův index, který měří míru regulace na trzích výrobků a služeb, finančních trzích a trhu práce, a ukazuje tak celkovou kvalitu podnikatelské prostředí v daní zemi, zaznamenal prakticky u všech nově vstupujících zemí výrazné zvýšení před tokem 2004, resp. rokem 2007 (konkrétně pro Bulharsko a Rumunsko), načež došlo ke snížení jeho růstové dynamiky. Celkově však reformní úsilí stále zůstává na výrazně vyšší úrovní než ve starých členských státech a dochází tak k poměrně silně, resp. rychlé konvergenci 201 . Tento fakt lze dokumentovat i legislativní aktivitou v jednotlivých zemích, která je na vyšší úrovni než v původní patnáctce. Nelze také zapomínat na fakt, že velké množství především strukturálních

Na druhou stranu ani dosažení úrovně průměru EU ještě neznamená, že by to byl dokonalý stav. Evropská unie totiž v této oblasti poměrně silně pokulhává za zbytkem vyspělého světa. 201

- 89 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize reforem se projeví až s určitým zpožděním a proto je také nutné ponechat po velkých reformních vlnách určitý prostor, aby se celkové ekonomické prostředí mohlo konsolidovat. Pohled do budoucna však naznačuje, že je zde řada dalších reforem, které je třeba provést a které vlády prozatím úspěšně odsouvají. Jedná se především o reformu zdravotnictví, penzijního systému, zlepšování, resp. zjednodušování podmínek pro zakládání podniků a úpadkového práva, systémy podpory výzkumu a vývoje a reformu vzdělávání. Pravdou je, že téměř stejným problémům a reformám budou muset čelit i staré členské státy, nicméně v případě těch nových a méně vyspělých je třeba jednat co nejdříve, aby bylo možno udržet či dokonce zvýšit současné tempo ekonomické konvergence. Dostatečně rychlý a hladký průběh těchto reforem by rovněž novým členských státům EU určitě pomohl při zvládání následků ekonomické krize. Současná nepříznivá ekonomická situace by zároveň mohla pomoci najít politickou vůli pro tyto reformy a mohla by být katalyzátorem pro jejich průběh. Relativně samostatnou kapitolou v případě obou zemí je reforma soudnictví a boj proti korupci. Obě oblasti přitom v obou zemích představují vážný problém a výrazně narušují fungování podnikatelského prostředí a ekonomiky vůbec. Zejména z tohoto důvodu byly v lednu 2007 po přistoupení Bulharska a Rumunska nastaveny monitorovací mechanismy, které měly oběma zemím pomoci překonat nedostatky ve zmíněných oblastech reformy soudnictví a boje proti korupci a organizovanému zločinu. Pokrok v těchto oblastech pak měl být vyhodnocován v rámci pravidelných zpráv. Obě země stanovily ve spolupráci s Komisí seznam problémových oblastí na jejichž řešení by se měly soustředit. Tyto oblasti byly v případě Bulharska následující: 1. Přijmout ústavní dodatky, které by odstranily jakékoli pochybnosti o otázkách nezávislosti a zodpovědnosti soudního systému a soudní moci; 2. Zajistit transparentnější a efektivnější soudní procesy přijetím a implementací nové právní úpravy v této oblasti, zejména občanského soudního řádu a dále monitorovat účinek těchto přijatých opatření a účinek nově přijatého trestního řádu a správního řádu; 3. Pokračovat v reformě soudnictví s cílem zvýšit profesionalitu, zodpovědnost a efektivitu a výsledky tohoto snažení monitorovat a pravidelně publikovat; 4. Důkladně zmapovat situaci ohledně profesionálního a oficiálního vyšetřování případů korupce na vysokých místech a výsledky tohoto zkoumání publikovat, provést inspekce na

- 90 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize úřadech státní správy a prostřednictvím majetkových přiznání zmapovat majetek politiků a vysokých státních úředníků; 5. Přijmout další opatření na prevenci a boj s korupcí, zejména na hranicích a na lokální úrovni; 6. Implementovat strategii boje proti organizovanému zločinu se zaměřením na nejtěžší zločiny, praní špinavých peněz a na konfiskaci majetku pocházejícího z trestné činnosti a pravidelně informovat o probíhajícím vyšetřování, padlých obviněních a rozsudcích v této oblasti. Za uvedené reformy v Bulharsku odpovídají především soustava státní zastupitelství, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo vnitra, které zároveň provedly první kroky k naplnění zmíněných opatření, která však musí být dále prohlubována a doplňována, má-li dojít k dosažení hmatatelných a trvalých výsledků. V rámci opatření 1–3 (reforma soudnictví) došlo ve druhé polovině roku 2008, zejména v souvislosti s posílením kapacit Nejvyššího správního soudu (Nejvyšší soudní rady). Byl zaveden mechanismus, který monitoruje postupování případů v rámci justice, a také byla snížena nerovnoměrnost zatížení soudů prostřednictvím snížení administrativní zátěže a celkově efektivnějším a profesionálnějším přístupem. V této oblasti došlo rovněž k přijetí zákona o střetu zájmů a k potřebné úpravě zákona o veřejných zakázkách. Významným pokrokem v oblasti opatření 4–6 (boj proti korupci) bylo v roce 2008 spuštění pilotního projektu zaměřeného na vytvoření integrovaných týmů složených ze zástupců vyšetřovatelů, Agentury pro národní bezpečnost a Ministerstva vnitra, které by se měly zaměřit na vyšetřování nejzávažnějších případů organizovaného zločinu. Byla rovněž přijata některá opatření zaměřená na přípravou část řízení, nicméně výsledky těchto opatření nebylo možné doposud měřit. Důležitou nedořešenou otázkou zůstává i nadále rozdělení pravomocí v případě vyšetřování mezi jednotlivé útvary a využití možností sledování podezřelých (např. formu odposlechů). Pokrok prozatím nebyl zaznamenán v některých oblastech týkajících se převodů (státního) majetku, financování politických stran a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti. Jednalo se o tyto čtyři oblasti: 1. Zajistit transparentnější a efektivnější soudní procesy zejména posílením kapacit a zvýšením efektivnosti a zodpovědnosti Nejvyššího smírčího soudu a v souladu s tímto monitorovat a vyhodnocovat dopad nového občanského soudního řádu a trestního řádu;

- 91 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize 2. V souladu s existujícími dohodami založit agenturu, která by monitorovala potenciální konflikty zájmů a další nesrovnalosti a monitorovala majetek politiků a vysokých úředníků a která by mohla vydávat opatření na prevenci před těmito situacemi; 3. Pokračovat v nastartovaných činnostech ohledně zajištění profesionálního a nestranného vyšetřování případů korupce na vysokých postech; 4. Přijmout další opatření zaměřených na prevenci korupce a na boj proti ní, zejména na úrovní místní správy a samosprávy. Rumunsku se ve druhé polovině roku nepovedlo udržet vysoké tempo plnění stanovených cílů a ačkoli došlo k určitému pokroku, jeho výsledky je prozatím obtížné hodnotit. Vláda dokončila přípravu novel občanského a trestního kodexu a rovněž občanského soudního řádu a trestního řádu, prozatím však nedošlo k jejich schválení. Nastartované reformní kroky v oblasti justice tak musí dále pokračovat, protože nedostatky identifikované Komisí v létě roku 2008 se z velké části nepodařilo odstranit. .Jedná se zejména o zmíněnou novelu trestního řádu, kterou už jednou Ústavní soud odmítl s tím, že výrazně omezuje práva obžaloby. Otázka trestního práva a právní jistoty v této oblasti tak zůstává slabinou. Rovněž některé případy korupce na vysokých místech se nepodařilo vyšetřit, protože byly zablokovány rumunským parlamentem. Pro další pokračování v boji proti korupci a ve zmíněných reformách vůbec bude nutné v roce 2009 výrazným způsobem zvrátit některé negativní tendence z konce roku 2008. Další hodnocení v polovině roku 2009 ukáže, jakého pokroku se v obou zemích podařilo dosáhnout. Jak je zřejmé z výše uvedeného trpí obě země podobnými neduhy a nešvary a musí tedy hledat podobná řešení. Konečným cílem by v případě obou zemí měl být autonomně fungující, stabilní a efektivní soudní systém, který je schopen identifikovat a vyšetřit případy střetu zájmů, korupce a organizovaného zločinu a být garantem vlády zákona ve své zemi. Proto je nutné především přijetí chybějících zákonů a přinést konkrétní výsledky v konkrétních do konce dotažených kauzách. V praxi by tak právní systémy v Bulharsku a Rumunsku měly tuto schopnost demonstrovat na příkladech konkrétních obvinění, procesů a rozsudků v případech organizovaného zločinu, závažné hospodářské kriminality a korupce na vysokých místech.

- 92 -



4 Dopad světové finanční krize na Bulharsko a Rumunsko a jejich ekonomický vývoj Současná globální ekonomická krize definitivně dorazila i do nových členských států Unie, o tom dnes není prakticky pochyb. Otázkou však zůstává, jak závažný a dlouhý bude mít tato krize průběh. Vzhledem k přetrvávající rozdílnosti ekonomik budou patrně rozdílné i kanály, kterými se krize bude šířit, a rovněž její projevy budou v jednotlivých státech patrně rozdílné. Nejčastěji se však nové členské státy setkávají s prudkým propadem obchodu a investic a také se zásadní změnou v chování finančních institucí, jednak vzhledem k podnikům v oblasti úvěrování, a také ve smyslu vztahu západoevropských mateřských společností k jejich středoevropským a východoevropským dcerám. Ještě koncem léta 2008 to vypadalo, že situace na globálních finančních trzích se uklidní a dojde pouze k většímu či menšímu zpomalení růstu. V září však došlo za poměrně dramatických okolností k pádu několika významných finančních institucí a situace nejen na Wall Street, ale prakticky ve finančním sektoru celosvětově se změnila. Nutno dodat že výrazně k horšímu. Právě září tak lze považovat za začátek "horké" fáze globální finanční a ekonomické krize. Ruku v ruce s faktickým ekonomickým zpomalením klesají prakticky veškeré indikátory ekonomické aktivity202. V následnosti na tento vývoj a z obav před nižší poptávkou v recesi pak začaly rovněž prudce padat ceny komodit na světových trzích, zejména ceny ropy, ale i potravin a dalších surovin. Zastavit tento vývoj se pokusily počátkem října 2008 centrální banky eurozóny, USA a dalších zemí, které se v dříve bezprecedentní koordinaci pokusily rozhýbat finanční trh razantním snížením úrokových sazeb. Následující měsíce ukázaly, že ani tento krok nestačil. Rovněž vlády se pokoušely všemi dostupnými prostředky stabilizovat finanční trhy a obnovit, resp. posílit důvěru občanů a podniků ve vlastní ekonomiku. Ani tyto, často poměrně kontroverzní kroky, prozatím nepřinesly kýžený obrat. Napětí na finančních trzích se výrazně zvýšilo a banky byly nuceny díky vyšším rizikům přehodnotit své finanční strategie, zejména přístup k úvěrování podniků, což vedlo k přiškrcení kohoutků s financováním a poklesu tempa růstu úvěrů v jednotlivých Viz např. European Commission, Eurostatistics: Data for short-term economic analysis, Issue number 12/2008 KS-BJ-08-012-EN-C. ISSN 1725-8111

202

- 93 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize ekonomikách (tzv. "credit crunch"). Propady na trzích a celkově nepříznivé podmínky a pesimistická nálada, jak ve starých tak i nových členských státech, pramení právě z této silné averze k riziku, která je v současné době živena zhoršujícím se globálním ekonomickým výhledem a právě změnou strategií bank v oblasti financování. Díky stoupajícím rizikovým prémiím došlo ke zvýšení krátkodobých úrokových sazeb v důsledku růstu rizikové prémie, což mělo samozřejmě přímý dopad v podobě zhoršující se likvidity v celé ekonomice. Z hlediska zahraničních investorů se v případě některých nových členských států opět zvyšuje riziko země, které se po jejich vstupu do EU prakticky blížilo nule. A v neposlední řadě se výrazné změny dotkly i měnových kursů volně pohyblivých měn, které po dlouhém období posilování vůči euru začaly prudce oslabovat. Teprve v letošním roce se zřejmě ukáže, jak zdravý byl v minulých letech rychlý ekonomický růst v některých zemích. Nevýhodu budou mít samozřejmě ty státy, které se prakticky již před krizí potýkaly s makroekonomickými nerovnováhami, což je případ jak Bulharska tak Rumunska. Obě země se potýkaly a potýkají s výraznou vnější nerovnováhou. V nových členských státech lze navíc předpokládat, že reálná ekonomika bude nejvíce zasažena propadem exportu do vyspělých zemí, což za jinak nezměněných okolností vnější nerovnováhu ještě prohloubí. V některých případech může jít situace až tak daleko, že země budou potřebovat pomoc zvenčí. Bulharska a Rumunska se tato situace podle dostupných zdrojů zatím netýká, nicméně Evropská unie již prohlásila, že je v těchto výjimečných případech ochotna postiženým zemím pomoci203. Takováto finanční podpora je ovšem vázána na soubor ozdravných opatření, která jsou nutná k celkovému ozdravení ekonomiky a je poskytována v souladu s ostatními mezinárodními institucemi204. Současná situace tak ukazuje poněkud stinnou stránku rychlého procesu konvergence ekonomik nových členských států EU ke státům původním. Rychlá integrace těchto zemí sice bezesporu přinesla novým členům velký užitek a umožnila růst jejich bohatství, cenou za tento růst byl ovšem nárůst některých vnějších nerovnováh. Existence a potenciální následky těchto nerovnováh jsou sice problémem samy o sobě, nicméně ve spojení se současnou krizí, která nevyhnutelně povede k dalšímu zvýšení těchto nerovnováh, se riziko ještě výrazně zvyšuje.

Na základě návrhů Komise již byla takováto pomoc ve formě střednědobého financování problémů s platební bilancí poskytnuta Maďarsku a Lotyšsku. Tato pomoc by měla krátkodobě vest k překonání krize likvidity a postupně ve střednědobém horizontu i vyrovnávání deficit platební balance. 203

- 94 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Vysoké zahraniční investice, které pomohly s restrukturalizací hospodářství, nastartováním ekonomického růstu a zaměstnanosti v Bulharsku, Rumunsku ale i dalších ekonomikách střední a východní Evropy, se nyní patrně sníží, stejně jako investice celkově. V některých zemích, konkrétně v Rumunsku a částečně i Bulharsku, došlo v velkému a nevyváženému nárůstu úvěrů v ekonomice, zejména úvěrů ze zahraničí (a tedy v zahraniční měně). Tato situace vedla následně k přehřátí ekonomiky a zmíněným velkým externím nerovnováhám, prudkému nárůstu nákladů na pracovní sílu, který výrazně převýšil růst produktivity práce, a k vytvoření cenové bubliny na trhu nemovitostí. Velké množství kapitálu, které proudilo do ekonomik nových členských států, bylo přesměrováváno na poměrně neproduktivní využití což se naplno projevilo v souvislosti se zvýšením nákladů na kapitál v důsledku finanční a hospodářské krize. Bulharsko a Rumunsko jako země s výraznými vnějšími nerovnováhami tak zřejmě čekají výrazné korekce, které budou mít na ekonomiku (krátkodobě) velmi negativní vliv. Nutno však dodat, že se nejedná pouze o nové členské státy, podobné situaci totiž čelí velká většina všech členských států Unie. Náplní následujících částí této kapitoly bude nejprve rozbor některých krátkodobých ekonomických ukazatelů, které by mohly dát odpověď na otázku ohledně vývoje v příštích měsících a které se v některých případech řítí střemhlav k zemi. V následujících dvou subkapitolách se pak podíváme na konkrétní vývoj a ekonomické prognózy a jejich vývoj nejprve pro Bulharsko a poté pro Rumunsko.

4.1 Vývoj krátkodobých ekonomických ukazatelů v Bulharsku, Rumunsku a vybraných dalších zemích Vývoj ukazatelů ekonomické nálady nabral od září 2008 výrazně negativní tendenci a počátkem roku 2009 se dostal dokonce na nejnižší hodnoty od začátku sledování tohoto indexu v roce 1985. To všechno na jedné straně vypovídá o hloubce samotné ekonomické krize a na straně druhé ukazuje, že krize je živena zejména negativními očekáváními, které ji ještě prohlubují. Z níže uvedeného obrázku 4.1 je patrné, že v Evropské unii jako celku byly mírně negativní tendence pozorovatelné již prakticky po celý rok 2008, kdežto v Bulharsku a Rumunsku se naplno projevily prakticky až v říjnu 2008, tedy s určitým zpožděním, které bylo Viz např. European Commission, A Communication to the European council: European Economic Recovery Plan, Brussels, 26.11.2008, COM(2008) 800 final 204

- 95 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize způsobeno postupným přeléváním krize nejprve do západní Evropy a posléze i na do těchto dvou zemí. V absolutní hodnotě se rovněž indikátory Bulharska a Rumunska drží nad průměrem EU i eurozóny a rovněž České republiky a Slovenska. V Rumunsku lze však v následujících měsících čekat další pokles díky problémům, do kterých se v souvislosti se zhoršující ekonomickou situací dostala tamní vláda. Z hlediska možného prognózování ekonomického cyklu není zatím možné vypozorovat známky obratu k lepšímu. V kombinaci s faktem, že ukazatele ekonomické nálady je možné zařadit k těm, které předbíhají reálný ekonomický cyklus, tato situace naznačuje, že nastávající recese bude poměrně dlouhá a není možné očekávat brzké oživení. Obrázek 4.1: Celkový ukazatel ekonomické nálady ve vybraných zemích – Economic Sentiment Indicator (ESI, únor 2008 – únor 2009) ESI 120 110 100

Evropská unie (průměr)

90

Eurozóna (průměr)

80

Česká republika

Bulharsko Rumunsko

70

Slovensko 60 50 02/08 03/08 04/08 05/08 06/08 07/08 08/08 09/08 10/08 11/08 12/08 01/09 02/09

Zdroj: Business Climate Indicator for the Euro Area, Business and Consumer Survey Results, February 2009. ec.europa.eu/economy_finance/bcs

Obrázky 4.1 a 4.2 ukazují dekompozici celkového ukazatele ekonomické nálady na jednotlivé prvky. Je poměrně zajímavé, že zdaleka nejvíce negativní je v obou zemích pohled spotřebitelů, kteří mají z nadcházející krize zdaleka největší obavy. Naopak nepřekvapuje poměrně negativní hodnocení sektoru stavebnictví jednak vzhledem k jeho výrazné cyklické povaze a jednak s prasknutím bubliny na trhu realit, se kterým se potýkají i tyto země. Výhled v oblasti služeb a maloobchodu byl v jak v Bulharsku tak v Rumunsku dlouhou dobu poměrně dobrý, nicméně i zde došlo koncem roku 2008 a počátkem roku 2009 k poměrně výraznému propadu. Průmysl v obou zemích, který také zaznamenal negativní tendence, je zřejmě tažen dolů pohledem poptávky na západoevropských trzích, kam směřuje většina produkce.

- 96 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Z pohledu rozdílů mezi Bulharskem a Rumunskem je třeba uvést fakt, že pohledy jednotlivých sektorů jsou v Bulharsku výrazně konzistentnější než v Rumunsku, kde jsou mezery mezi odhady opravdu velmi výrazné. Jinak ale v rámci sledovaných indikátorů není možné pozorovat výrazné rozdíly mezi oběma zeměmi. Obrázek 4.2: Indikátory důvěry a ekonomické nálady – Bulharsko (únor 2008 – únor 2009) 30 20 10 Průmysl

0

Služby

-10

Spotřebitelé

-20

Maloobchod

-30

Stavebnictví

-40 -50 02/08 03/08 04/08 05/08 06/08 07/08 08/08 09/08 10/08 11/08 12/08 01/09 02/09


Obrázek 4.3: Indikátory důvěry a ekonomické nálady – Rumunsko (únor 2008 – únor 2009) 50 40 30 20 Průmysl

10

Služby

0

Spotřebitelé

-10

Maloobchod

-20

Stavebnictví

-30 -40 -50 02/08 03/08 04/08 05/08 06/08 07/08 08/08 09/08 10/08 11/08 12/08 01/09 02/09


- 97 -



4.2 Dopad krize na Bulharsko a ekonomický výhled na roky 2009–2010 V případě Bulharska a konec konců i Rumunska se ekonomická krize projevila s mírným zpožděním zejména oproti vyspělým státům, což mohlo být způsobeno mimo jiné i poměrně velmi dynamickým růstem v těchto zemích. Ještě v podzimích měsících roku 2008 zůstávala ekonomická aktivita poměrně vysoká a nereagovala na zhoršující se výhled světové ekonomiky. V první polovině roku 2008 překročilo tempo růstu HDP meziročně hranici 7%, přičemž hlavními faktory tohoto růstu byla vysoká domácí poptávka a především silný příliv investic. Jeho postupné zpomalení v důsledku ekonomického vývoje ve vyspělých zemích tak na Bulharsko dopadne se zpožděním205. Patrně největší problém pro Bulharsko a další nové členské země bude představovat extrémně vysoký stupeň nejistoty, který stále na světových trzích panuje. Poptávka, a s ní i HDP tedy zažije (alespoň krátkodobě) výrazný pokles v důsledku toho, že firmy budou chtít minimalizovat objem zásob a budou vyprodávat sklady bez okamžitého opětovného naskladnění zboží. Celkově by růst bulharského HDP měl v roce 2008 dosáhnout stále ještě poměrně vysokých 6,5%, ale již podle původních odhadů měl v roce 2009 zpomalit na 4,5%. Tento střední scénář z konce roku 2008 má však řadu rizik, které zřejmě posunou výsledné číslo směrem dolů. Vývoj z hlediska investic a spotřeby domácností je totiž (alespoň prozatím) horší, než s jakým počítá Komise ve svých analýzách206 . K nižší domácí poptávce zřejmě přispěje i vysoká inflace, která snižuje disponibilní příjem domácností. Počátkem března 2009 už se otevřeně hovoří o prakticky nulovém ekonomickém růstu na rok 2009

207

.

Přehodnocování plánů zahraničními investory, ke kterému dnes dochází prakticky denně, mohou vést rovněž k většímu než předpokládanému snížení přílivu investic. Faktorem, který nejspíše nejvíce negativně ovlivní spotřebu a investice, bude patrně zmíněné zpřísnění úvěrové politiky a projeví se také nižší růst zaměstnanosti a mezd. I přesto by však růst výdajů na soukromou spotřebu měl v roce 2008 dosáhnout cca 5% a v roce 2009 by si podle původních odhadů mohl udržet poměrně zdravý růst okolo 4%. Veřejná spotřeba by

205

Bulgarian National Bank: Economic Review, 3/2008. European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Economic Forecast, Autumn 2008, European Economy, 6/2008. 207 Krize drtí nejvíce zadlužené země, Hospodářské noviny, 12.3.2009. ihned.cz 206

- 98 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize měla v letech 2008 i 2009 růst i nadále tempem okolo 4%, protože se nepředpokládá zásadní změna ve výši a struktuře výdajů bulharské vlády208. Investice, jak ty domácí tak i zahraniční zažívaly ještě v první polovině roku 2008 období velmi silného růstu, spojeného mimo jiné s úvěrovou expanzí, a i přes zpomalení na konci roku by tempo růstu tvorby kapitálu mělo v průměru za celý rok dosáhnout hodnoty kolem 19%. Snížení likvidity, zvyšování úrokových sazeb v důsledku averze k riziku a nižší očekávané výnosy už se přitom výrazně projevily koncem roku 2008, především v oblasti stavebnictví. Důsledkem tohoto vývoje je skutečnost, že externí nerovnováhu se již nepodaří pokrýt přísunem zahraničních investic a bude docházek k nárůstu (krátkodobých) závazků vůči zahraničí, z čehož vyplývá i nárůst nákladů na financování těchto deficitů. Výhled na roky 2009 a 2010 jsou proto v tomto kontextu výrazně pesimističtější, konkrétně se pohybují na úrovni 9% v roce 2009 a 7% v roce 2010209. Ekonomické zpomalení přispěje, jak už bylo řečeno, k redukci externí nerovnováhy. Po velmi špatném roce 2007 z hlediska exportu došlo sice v první polovině roku 2008 ke zlepšení, nicméně vývoj koncem roku už odpovídal výraznému poklesu zahraniční poptávky. Zlepšení situace v oblasti exportu se všeobecně očekává až v roce 2010, kdy by se měly projevit důsledky restrukturalizace ekonomiky a také by mělo dojít ke zvýšení exportní kapacity ekonomiky díky velkým investičním projektům z minulých let. Rovněž v oblasti importu dojde ke zpomalení, zejména díky slabší domácí poptávce. Predikce hovoří o poklesu na úroveň cca 8% v roce 2008 a kolem 6% v roce následujícím210. Negativní dopad deficitu platební bilance na externí ekonomickou rovnováhu se tak bude snižovat. Deficit obchodní bilance by se měl celkově postupně snižovat směrem k roku 2010 a snižovat by se měl rovněž i vysoký deficit běžného účtu platební bilance, který by se měl snížit na úroveň 21,5% HDP z úrovně přes 24% ve druhé polovině roku 2008. K mírnému zlepšení navíc dojde prostřednictvím zvyšování objemu transferů z EU, což přispěje k tomu, že se čistá výpůjční pozice Bulharska pod úroveň 20% HDP v roce 2010211.

208

The World Bank: EU10 Regular Economic Report, October 2008. Bulgarian National Bank: Economic Review, 3/2008. 210 United Nations Conference on Trade and Development: World Investment Report 2008, Transnational Corporations and the Infrastructure Challenge, United Nations, Geneva, 2008. 211 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Economic Forecast, Autumn 2008, European Economy, 6/2008. 209

- 99 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Zpomalení ekonomického růstu se samozřejmě projeví i v oblasti zaměstnanosti. Růst zaměstnanosti by měl dosáhnout úrovně přes 3% za rok 2008 a dosáhnout celkové úrovně 64%. V letech 2009 a 2010 se pak očekává pouze minimální růst zaměstnanosti. I přes nastupující krizi by míra nezaměstnanosti měla mít klesající tendenci alespoň v roce 2008 a v roce 2009 by se mohla dostat i pod 6%. Tempo růstu nominálních mezd bylo v posledních letech velmi rychlé a dosáhlo v roce 2007 hodnoty 18% a v roce 2008 dokonce zrychlilo na 20%. Takto rychlý růst byl umožněn nedostatkem pracovních sil a do jisté míry i přehřívající se ekonomikou. Část tohoto nárůstu rovněž možné přičíst i snižujícímu se podílu šedé ekonomiky, který byl umožněn snížením zdanění práce (daní z příjmu a příspěvků na sociální zabezpečení). Nárůst mezd byl zhruba stejný jak v soukromé tak i veřejně sféře, kde toto tempo růstu nemohlo být doprovázeno růstem produktivity212. Vzhledem k nastávající recesi lze očekávat, že tempo růstu nominálních mezd se sníží, toto snížení by nicméně nemělo být příliš výrazné. Hlavní příčinou tohoto snížení bude především pokles poptávky po práci v důsledku ekonomického zpomalení a také vzrůstajících mzdových nákladů. Růst produktivity práce se očekává zhruba na úrovni 3% ročně v letech 2008 a 2009, roce 2010 je předpokládáno zrychlení na 3,5%, což je a bude velmi výrazně pod tempem růstu nominálních mezd. V porovnání s průměrem EU se tak rovněž poměrně výrazně zhoršuje konkurenceschopnost bulharské pracovní síly213. Inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) vyskočila v průběhu roku 2008 až přes 14%, nicméně celkový průměr za rok 2008 by měl dosáhnout cca 12,5%. V důsledku ekonomické krize se předpokládá, že by inflace mohla v průběhu roku 2009 klesnout pod 8% a dále klesat by měla i v roce 2010. Predikce míry inflace je však velmi složitá vzhledem k volatilitě cen na světových komoditních trzích214. V oblasti veřejných financí je Bulharsko velmi silné, což dává vládě možnost aktivně reagovat na ekonomické dění. V roce 2008 se předpokládá, že veřejné rozpočty skončí v přebytku přes 3%. Tento výsledek byl umožněn zejména díky vyšším než očekávaným příjmům, poměrně vysokému růstu, vysoké inflaci a vyšší úspěšnosti výběru přímých daní. 212

Bulgarian National Bank: Economic Review, 3/2008. European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Quarterly data on price and cost competitiveness of the European Union and its Member States, Third quarter 2008, ECFIN/C3/2008/REP56584-EN 213

- 100 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize V oblasti výdajů došlo rovněž ke zvýšení, zejména díky dodatečným výdajům na infrastrukturu a také v sociální oblasti. Za předpokladu nezměněné politiky by přebytky veřejných rozpočtů mohly dosáhnout úrovně mezi 2,5% a 3% i v letech 2009 a 2010. Díky tomu by se postupně mělo snižovat i veřejné zadlužení, které by se do roku 2010 mohlo snížit až pod úroveň 10% k poměru k HDP. Dá se předpokládat, že bulharská vláda bude v době ekonomického útlumu patrně dále posilovat výdajovou stranu rozpočtu, aby mohla stimulovat poptávku.

4.3 Dopad krize na Rumunsko a ekonomický výhled na roky 2009–2010 Rumunská ekonomika se v letech 2007 a 2008 potýkala s přehříváním, kterému však nastávající ekonomická krize dozajista učiní přítrž a propad ekonomiky tak může být poměrně značný. Rumunsko se rovněž potýká s velmi vysokou vnější nerovnováhou, kterou by krize měla alespoň částečně zmírnit a která způsobuje, že Rumunsko je velmi zranitelné z pohledu externích šoků jakým je i současná finanční krize. Pozitivně přitom nepůsobí ani výhled v oblasti deficitů veřejných financí215. Tempo ekonomického růstu v Rumunsku zrychlovalo prakticky až do první poloviny roku 2008, kdy dosáhlo hodnoty 8,8% v porovnání s 6,0% v roce 2007. Takto vysoké tempo na počátku roku 2008 výrazně předčilo odhady a bylo způsobeno především rekordním nárůstem domácí poptávky a také nárůstem hrubé tvorby fixního kapitálu, tedy investicemi, růstem reálných mezd, silnou úvěrovou expanzí a do té doby stabilním přílivem zahraničních investic 216 . Důsledkem všech těchto okolností však byla jednoznačně přehřátá domácí ekonomika, které ještě "pomohla" procyklická fiskální politika rumunské vlády. Růst HDP byl dále podpořen také zlepšující se situací v případě exportu díky plnému náběhu velkých investičních projektů v předchozích let a poměrně výrazné depreciaci domácí měny vůči euru od druhé poloviny roku 2007. Od poloviny roku 2008 by růst rumunského HDP měl postupně ochabovat, nicméně celkový výsledek za rok 2008 by se podle podzimních odhadů měl pohybovat kolem 8%.

214

Bulgarian National Bank: Economic Review, 3/2008. Pauwels, S.: Romania: unwinding imbalances – need for fiscal consolidation, Directorate for the Economies of the Member States, Volume 6, Issue 1, 09.01.2009. 216 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Economic Forecast, Autumn 2008, European Economy, 6/2008. 215

- 101 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Velký podíl na tomto růstu má však jednorázový efekt zemědělské produkce, která byla v roce 2007 díky extrémnímu suchu velmi nízká. Ještě podle podzimních prognóz měl růst HDP v letech 2009 a 2010 klesnout na úroveň mezi 4% a 5%. Nicméně poslední čísla z počátku března 2009 hovoří ještě o větším poklesu ekonomického růstu a dokonce o stagnaci217. Na vině bude v tomto přísadě pokles domácí poptávky díky zpřísněné úvěrové politice bank v Rumunsku a také celosvětové ekonomické situaci a projevit by se měla i klesající důvěra spotřebitelů a investorů218. Trápením a velkým rizikem pro rumunskou ekonomiku bude i přes částečné zlepšení přetrvávající výrazná vnější ekonomický nerovnováha a z ní pramenící zranitelnost v případě externích šoků. Koncem roku 2008 a v roce 2009 dojde vzhledem k situaci na exportních trzích k významnému poklesu vývozu, také vzhledem k tomu, že kolem 70% rumunského exportu končí v eurozóně. Na druhou stranu by se měla dále projevit rostoucí exportní výkonnost ekonomiky pramenící z přílivu investic, k čemuž by mělo dojít v roce 2010. Také v důsledku toho se předpokládalo, že by deficit běžného účtu měl klesnout na úroveň 12,5% v roce 2010 ze 14% v roce 2007. V první polovině roku se podařilo pokrýt přílivem zahraničních investic cca 60% deficitu běžného účtu platební bilance, nicméně závislosti země na krátkodobém externím dluhovém financování ekonomické nerovnováhy má tendenci se prohlubovat. To samozřejmě dále zvyšuje nedůvěru investorů, kteří samozřejmě požadují vyšší rizikové prémie219. V době ekonomického boomu a při přehřívání ekonomiky byl na rumunském trhu práce jednoznačně patrný nedostatek pracovních sil, především těch kvalifikovaných, což se projevilo i na neustále klesající míře nezaměstnanosti, která kolem poloviny roku 2008 dosáhla rekordně nízkých hodnot kolem 6%, to vše při přetrvávajících silných strukturálních nerovnováhách mezi nabídkou práce a poptávkou po ní. Jediným možným následkem této situace byl výrazný nárůst nominálních mezd, který v meziročním vyjádření dosáhl v červenci

Krize drtí nejvíce zadlužené země, Hospodářské noviny, 12.3.2009. ihned.cz European Commission, Eurostatistics: Data for short-term economic analysis, Issue number 12/2008 KS-BJ08-012-EN-C. ISSN 1725-8111 219 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Economic Forecast, Autumn 2008, European Economy, 6/2008. 217 218

- 102 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize 2008 25%. V důsledku současné krize se očekává, že nezaměstnanost během roku 2009 mírně vzroste, nicméně už v roce 2010 se čeká její další pokles220. Vývoj mezd a měnového kursu se nepříznivě projevil i v inflaci, která by měla za rok 2008 podle podzimních předpovědí dosáhnout hodnoty téměř 8%, což je výrazný nárůst oproti hodnotě 4,9% z roku 2007. Na tento vývoj zareagovala Rumunská centrální banka několikerým zvýšením úrokových sazeb a zpřísněním pravidel pro poskytování úvěrů v zahraniční měně. Díky těmto opatřením, ale především díky očekávanému poklesu poptávky a celkové ekonomické aktivity by inflace v Rumunsku měla klesnou na 5,5% až 6% v roce 2009 a na úroveň ke 4% v roce 2010. Rovněž v případě Rumunska je velmi obtížné predikovat inflaci, protože ke dříve zmíněným cenám surovin a nejistotě ohledně hospodářského vývoje na exportních trzích se zde přidává ještě nejistota ohledně měnového kursu domácí měny, který je v poslední době poměrně volatilní221. Prognózy z podzimu 2008 sice předpokládaly poměrně výrazné omezené ekonomické aktivity, nicméně zřejmě ještě plně nezohledňovaly hloubku a závažnost nastupující globální ekonomické krize a proto bude zřejmě nutné některá výše uvedená čísla dále upravit směrem dolů. Vyloučit nelze ani výrazné skokové upravení existující vnější nerovnováhy. Rizikem je v tomto případě zejména výraznější efekt přelití situace na exportních trzích do domácí ekonomiky prostřednictvím poklesu obchodu a důvěry investorů a spotřebitelů, které by vedly k vyššímu než očekávanému propadu primárně na straně exportu a zprostředkované i na straně importu a celkové domácí poptávky. V nejbližší době také zřejmě dojde k přehodnocení rizik plynoucích ze zranitelnosti rumunské ekonomiky v případě externích šoků a z nevyrovnané fiskální pozice. Je tudíž dost dobře možné, že se celkově změní pohled mezinárodních investorů na celé Rumunsko, což by pro tuto zemi znamenalo vážný problém. I přes velmi silný ekonomický růst pokračovala rumunská vláda v letech 2007 a 2008 po celou dobu v uvolněné, resp. expanzivní fiskální politice. Schodek veřejných rozpočtů, který v roce 2007 činil 2,6% HDP se tak v roce 2008 posune k hranici 3% HDP a bude patrně atakovat 4% HDP v roce 2009 a 3,5% v roce 2010. I zde však bude velmi záležet na délce a hloubce finanční krize a existuje možnost, že tyto deficity budou mnohem vyšší. K tomu by

220

European Commission, Eurostatistics: Data for short-term economic analysis, Issue number 12/2008 KS-BJ08-012-EN-C. ISSN 1725-8111 221 European Central Bank, Convergence Report, May 2008. ISSN 1725-9525 (online) http://www.ecb.europa.eu

- 103 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize došlo v případě, že by bylo nutné razantním způsobem snížit externí nerovnováhu 222 . Rumunská vláda si totiž nemůže dovolit v době zpomalování ekonomické aktivity přiškrtit kohoutky veřejných výdajů, které by naopak měly přispět k opětovnému nastartování ekonomiky. Několik výhodných příležitostí k tomuto kroku již vláda promeškala, když dodatečné příjmy z daní a jednorázové příjmy použila na okamžitou spotřebu, zvyšování mezd ve veřejném sektoru a na různé podpory a sociální transfery. Zvlášť nepravděpodobná by výraznější fiskální restrikce byla v období před volbami, které Rumunsko čekají v roce 2009 a které zřejmě přinesou další zvyšování veřejných výdajů krize nekrize. Konec konců by to jen potvrdilo tradičně nízkou rozpočtovou disciplínu v Rumunsku. I přes všechny tyto skutečnosti by však i v následujících letech měl poměr investic k HDP pohybovat na poměrně vysoké úrovni z roku 2007.

222

European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Convergence Report 2008, European Economy 3/2008.

- 104 -



5 Shrnutí hlavních závěrů Svým vstupem do Evropské unie v roce 2007 zakončily Bulharsko a Rumunsko jednu obtížnou etapu vývoje. Zároveň však otevřely etapu novou, spojenou s rychlým hospodářským růstem a úspěšnou integrací do jednotného trhu Evropské unie. V době svého vstupu už za sebou obě země měly poměrně velmi rozsáhlé reformy a urazily velký kus cesty od centrálně plánovaných ekonomik k vyspělým a standardně fungujícím ekonomikám tržním. Přesto však obě země patří i na počátku roku 2009 mezi nejchudší v celé Unii. Hospodářská konvergence, nominální, reálná i strukturální, sice probíhá, ale tento proces si vyžádá spíše několik desetiletí. Hodnotit dopady vstupu pro tyto dvě země z dlouhodobého hlediska tak lze pouze omezeně, zejména připočteme-li vliv současné bezprecedentní hospodářské situace. Obsahem tato diplomová práce plynule navazuje na hodnocení ekonomické transformace Bulharska a Rumunska před rokem 2007 a analýzou příprav na vstup do Evropské unie, které jsem zpracovával v rámci své bakalářské práce. Bulharsko a Rumunsko vstoupily do EU sice v rámci páté vlny rozšíření, ale oproti ostatním státům střední Evropy s téměř tříletým zpožděním. Také proto jim patrně (alespoň) z českého pohledu není věnováno tolik pozornosti jako ostatním státům a také proto jsem si tyto země vybral jako téma své (bakalářské a) diplomové práce. V rámci práce jsou přitom do značné míry využity poznatky a text bakalářské práce, protože pochopení ekonomické transformace těchto dvou zemí a problémů, kterým tyto země čelily, je nezbytné pro porozumění procesu konvergence, který po vstupu do EU probíhá a který je náplní stěžejní části této práce. Bulharsko a Rumunsko jsou obvykle vnímány jako velmi podobné země a to nejen díky geografické poloze, ale také například díky minulosti centrálně plánovaných ekonomik, podobným problémům, která společné touze začlenit se do (západo-)evropských struktur atp. V rámci skupiny kandidátských zemí pro ně byla rovněž typická nižší startovací ekonomická úroveň v porovnání se státy střední Evropy a větší geografická vzdálenost od vyspělých západních ekonomik. Ta byla konec konců i příčinou toho, že změna orientace z východu na západ trvala déle v počátečních stadiích transformace mohla působit jako brzda např. díky nízkému přílivu investic. I přes tuto podobnost však až do nedávna nepanovaly mezi oběma zeměmi vřelé vztahy, což bylo dáno zejména historickým vývojem obou zemí. Evropská unie zde však zřejmě působí jako silný tmelicí prvek.

- 105 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Nízká ekonomická úroveň zejména v periferních oblastech obou těchto zemí způsobuje, že boj s chudobou stále patří mezi nejvyšší priority vlád jak v Sofii tak v Bukurešti. Dopad poměrně drastického ekonomického propadu z počátku 90. let a následných transformačních krizí se sice víceméně podařilo překonat, dochází však k výraznému rozevírání nůžek mezi metropolitními oblastmi a venkovem. Špatná infrastruktura a soustředění investic do oblastí hlavních měst, které byly hlavními příčinami tohoto jevu, by se však nyní měly zlepšovat díky penězům plynoucím do obou ekonomik ze strukturálních fondů. Dalším výrazným problémem, který byl a je charakteristický pro obě země, je vysoká korupce, což byl však jev společný prakticky všem transformujícím se ekonomikám. Právě korupce, resp. neprůhlednost financování v některých oblastech a podezření na vazby státní správy na organizovaný zločin byly jednou z hlavních oblastí, za které byly obě země před svým vstupem Evropskou komisí velmi kritizovány. Lze sice konstatovat, že v této oblasti došlo k určitému pokroku, nicméně s ohledem na situaci v jiných státech je míra korupce v Bulharsku i Rumunsku stále velmi vysoká. Tomu nahrává i ne zcela uspokojivý pokrok v rámci reformy soudnictví a příprava na čerpání evropských peněz v rámci zemědělské a strukturální politiky. Rovněž v některých dalších politikách není ani dnes situace v Bulharsku a Rumunsku zcela uspokojivá. Celkově je však možné říci, že proces přistupování a samotné přistoupení k Evropské unii mělo na Bulharsko a Rumunsko (i na další nové členské státy střední a východní Evropy) velmi pozitivní vliv a výrazně přispělo je zlepšení životní úrovně v těchto zemích. Pokračující ekonomická a obchodní integrace přispěla k efektivnější alokaci zdrojů a zvýšila konkurenceschopnost nejen nových členských států, ale i Unie jako celku. Výrazný příliv investic do nových členských států rovněž vedl k zásadní modernizaci ekonomik Bulharska a Rumunska, které do jisté míry v posledních letech převzaly štafetu od zemí střední Evropy z hlediska přílivu investic. Tyto investice působí jako důležitý faktor reálné a strukturální konvergence těchto ekonomik a přispívají k poměrně rychlému růstu produktivity práce. Co se týče konkrétních čísel odhadovala komise efekt vstupu obou zemí do EU na HDP ve výši 1,3 až 2,1% dodatečného růstu HDP ročně. Se vstupem do Evropské unie začala pro Bulharsko a Rumunsko platit dočasná výjimka ze zavedení eura a začal se pravidelně vyhodnocovat i proces nominální konvergence, tedy míra plnění maastrichtských kritérií. Lze říci, že do roku 2008 pokračoval proces konvergence

- 106 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize poměrně hodně rychle, nicméně mnohdy za cenu zvyšujících se nerovnováh, zejména vnější ekonomické nerovnováhy v podobě deficitu běžného účtu platební bilance. I přes zdánlivě hladce probíhající proces dohánění tak stoupalo riziko vážných ekonomických problémů v případě vypuknutí hospodářské krize. Ta také koncem roku 2008 skutečně nastala, což vedlo k očekávaným potížím obou ekonomik. Hodnocení procesu konvergence v Bulharsku bylo ještě v roce 2008 celkově pozitivní, ovšem s upozorněním na výše zmíněná rizika pramenící z výrazné vnější nestability. Pohledem maastrichtských kritérií plnilo Bulharsko s přehledem obě kritéria fiskální a rovněž kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Kritérium měnové stability pan neplní pouze z procedurálních důvodů, vzhledem k tomu, že země není členem ERM II. Zdaleka největší problém představuje v Bulharsku inflace, jejíž vysoké hodnoty je ovšem třeba chápat jako daň za pevný a stabilní měnový kurs v režimu currency board. Před vypuknutím finanční krize mělo Bulharsko zájem vstoupit do Eurozóny co nejdříve, čemuž de facto podřídilo měnovou politiku včetně režimu směnného kurzu. Současná ekonomická situace však přijetí eura minimálně o několik let oddálila. Rovněž v Rumunsku byl do roku 2008 proces konvergence hodnocen poměrně pozitivně, ovšem výhled na jeho další pokračování je však o poznání pesimističtější, zejména v důsledku prohlubování vnitřní i vnější nerovnováhy. V roce 2008 plnilo Rumunsko z maastrichtských kritérií pouze obě kritéria fiskální, přičemž se předpokládá, že v následujícím období dojde k překročení kritéria schodku veřejných financí. Ostatní kritéria Rumunsko neplní a vzhledem k ekonomické situace zřejmě ani v dohledné době plnit nebude. Z hlediska přijetí eura neplánuje Rumunsko tento krok před rokem 2014, což lze i v současné situaci chápat jako poměrně realistický cíl. Z hlediska hodnocení vývoje strukturálních faktorů lze říci, že ekonomika Bulharska i Rumunska jsou výrazně začleněny do EU, v případě Rumunska se však jedná převážně o odvětví s nízkou úrovní technologie a přidané hodnoty. Obě země se postupně integrují do jednotného vnitřního trhu, přičemž v tomto ohledu se výrazněji integruje Bulharsko jakožto malá otevřená ekonomika a Rumunsko spíše vykazuje charakteristiky větších států Unie. Celý proces však v obou ekonomikách probíhá pomaleji, vzhledem k tomu, že ani jedna země bezprostřední nesousedí s vyspělými západními ekonomikami. V oblasti zahraničního obchodu a platební bilance je pro oba státy charakteristická výrazná vnější nerovnováha. Schodky jsou

- 107 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize v případě obou zemí z velké části financovány přílivem přímých investic, i když v poslední době dochází i k nárůstu dluhového financování. Nebezpečí, které z tohoto vývoje plyne v případě recese, již obě země v současné době silně pociťují. Stejně jako v případě ostatních nových členských států fungují pro Bulharsko a Rumunsko některá omezení týkající se pohybu pracovních sil, zejména ve formě přechodných období. Nicméně vzhledem k tomu, že se po roce 2004 nepotvrdily obavy západoevropských států z vysokého přílivu levné pracovní síly z nových členských států, jsou tato omezení postupně odbourávána. I přes některá omezení je však počet Bulharů a Rumunů pracujících v jiných státech EU poměrně vysoký. Vzhledem v velmi nízké ekonomické úrovni obou států dochází rovněž k výraznému přílivu prostředků z evropských fondů do obou ekonomik. Celkem by se v letech 2007–2013 mělo jednat o částku převyšující 350 miliard eur, které by měly směřovat zejména do nejméně rozvinutých regionů a na plnění Lisabonské strategie. Faktická schopnost čerpat tyto prostředky však bude záviset na kvalitě předkládaných projektů, což je oblast, se kterou mají obě země prozatím poměrně výrazné problémy. Podnikatelského prostředí se v obou zemích výrazně zlepšilo už v rámci procesu přistupování, kdy obě země přijaly velké množství evropské legislativy. Celková úroveň je však stále nízká v porovnání s ostatními novými členskými státy a řadu problémů z minulosti se stále nedaří řešit. Díky přetrvávající nízké ekonomické a technologické úrovni je v obou státech rovněž poměrně pomalý posun je znalostní společnosti a rovněž vyhodnocování plnění Lisabonských cílů není přes určitý dosažený pokrok zcela uspokojivé. Zajímavé je rovněž srovnání Bulharska a Rumunska s ostatními starými a novými členskými státy z hlediska vývoje politik v oblasti mikroekonomického prostředí a trhů práce. Zatímco v rozvoji mikroekonomického prostředí Bulharsko s Rumunskem poměrně značně zaostávají, např. v oblastech výzkumu a vývoje, inovací, soutěžní politiky atp., v oblasti trhů práce jsou výsledky na první pohled celkové lepší. Na druhou stranu však vypovídají o extenzivním růstu, tedy v množství odpracovaných hodin, nikoli o růstu intenzivním, tedy růstu produktivity práce. Hlavní výzvou pro Bulharsko i Rumunsko bude kromě boje s následky finanční krize jednoznačně pokračování v započatých reformách. Ani tyto země se totiž nevyhnuly "reformní únavě", kdy tempo reforem poněkud pokleslo po velmi rychlém postupu, ke kterému

- 108 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize docházelo před vstupem obou zemí do EU v rámci přejímání evropské legislativy. Klíčovými oblastmi budou pro obě země otázky soudnictví, resp. soudního systému, a také boj proti korupci a organizovanému zločinu. Tyto oblasti jsou také tradičně zmiňovány na prvních stranách hodnotících zpráv Evropské komise monitorující pokrok v dosažených reformách v obou zemích. Ekonomická a finanční krize, která naplno dorazila do Evropy v posledním čtvrtletí roku 2008 se samozřejmě negativně projevila i na Bulharsku a Rumunsku. O tom, že se bude jednat o krizi závažnou, mluvili někteří již od počátku, nicméně až vývoj v posledních měsících jim dává plně za pravdu. Stále je však nejasné, jaký bude mít tato krize průběh, tedy jak bude dlouhá a jak bude hluboká. Jisté je v současné době pouze to, že pokud dochází k úpravám odhadu růstu ekonomik, je to vždy směrem dolů a tato kumulovaná úprava dosahuje úrovně několika procentních bodů v porovnání s rok starými prognózami. V souvislosti s tímto vývojem se také prohlubuje negativní nálada na trzích a stále více lidí očekává, že to nejhorší teprve přijde. V Rumunsku a Bulharsku je přitom nálada horší než v ostatních členských zemích, snad s výjimkou států stojících na pokraji státního bankrotu, jako např. Lotyšsko nebo Maďarsko. Rok 2009 bude tedy bezesporu obdobím, kdy se ukáže, jak zdravý a udržitelný byl v minulých letech rychlý ekonomický růst v některých zemích. Celkové hodnocení ekonomického vývoje Bulharska a Rumunska v době po vstupu do Evropské unie není jednoduché. Na jedné straně je zde samozřejmě pokrok dosažený v rámci pokračující integrace do evropských struktur a doposud poměrně rychlá konvergence obou zemí spojená s rychlým ekonomickým růstem do roku 2008 včetně. Na druhé straně jsou zde však rizika pramenící z vysokých vnějších nerovnováh, které se projeví v době nastávající ekonomické krize. Celkově však lze říci, že vstup do EU byl a je díky aplikaci standardních unijních norem a přísunu peněz z evropských fondů jednoznačně pozitivní. Vliv ekonomické krize je pak třeba považovat za exogenní faktor, který by zřejmě působil, ať už by byly obě ekonomiky součástí EU nebo ne. Sledovat ekonomický vývoj obou zemí jednak v souvislosti s ekonomickou konvergencí a jednak z hlediska současného cyklického vývoje však bude bezesporu zajímavé i nadále.

- 109 -



Literatura Bulgaria – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf Bulgaria – Country briefing, Compiled By VBI (Virtual Business Information Limited), Profounnd, 2004 Bulharia Fact Sheet, Bulgarian Embassy, 2004 Bulgarian National Bank: Economic Review, 3/2008. ISSN 1312 – 420X Business Climate Indicator for the Euro Area, Business and Consumer Survey Results, February 2009. ec.europa.eu/economy_finance/bcs CIA: The World Factbook – Bulgaria, 2009. https://www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/geos/bu.html CIA: The World Factbook – Romania, 2009. https://www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/geos/ro.html Darvas, Z., Szapáry, G.: Euro area enlargement and euro adoption strategies, DirectorateGeneral for Economic and Financial Affairs, Economic Papers 304, February 2008. ISBN 97892-79-08229-0 Economist Intelligence Unit, Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast) European Central Bank, Convergence Report, May 2008. ISSN 1725-9525 (online) http://www.ecb.europa.eu European Central Bank, Convergence Report, May 2007. ISSN 1725-9525 (online) http://www.ecb.europa.eu European Central Bank: Statistics Pocket Book, February 2009. ISSN 1725-5538 (online) European Commission: Monitoring report on the state of preparedness for EU membership of Bulgaria and Romania, Brussels, 26. 9. 2006, COM(2006) 549 final European Commission: Enlargement Strategy and Main Challenges 2006 – 2007, Including annexed special report on the EU's capacity to integrate new members, Brussels, 8. 11. 2006, COM(2006) 649 final European Commission: Roadmaps for Bulgaria and Romania, COM(2002)624 – Not published in the Official Journal. European Commission: Towards the Enlarged Union. Strategy Paper and Report of the European Commission on the progress towards accession by each of the candidate countries, COM(2002)700 final – Not published in the Official Journal. European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Business Climate Indicator for the Euro Area, February 2009. www.ec.europa.eu/economy_finance/bcs European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Business and Consumer Survey Results, February 2009. www.ec.europa.eu/economy_finance/bcs

- 110 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Convergence Report 2008, European Economy 3/2008. ISSN 0379-0991, ISBN 978-92-79-08385-3 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Quarterly data on price and cost competitiveness of the European Union and its Member States, First quarter 2008, ECFIN/C3/2008/REP53651-EN European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Quarterly data on price and cost competitiveness of the European Union and its Member States, Second quarter 2008, ECFIN/C3/2008/REP54541-EN European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Quarterly data on price and cost competitiveness of the European Union and its Member States, Third quarter 2008, ECFIN/C3/2008/REP56584-EN European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Labour market and wage developments in 2007, European Economy 5/2008. European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Economic Forecast, Autumn 2008, European Economy, 6/2008. European Commission, Eurostatistics: Data for short-term economic analysis, Issue number 12/2008 KS-BJ-08-012-EN-C. ISSN 1725-8111 European Commission, Eurostatistics: External and intra-European trade, Statistical yearbook, Data 1958-2007, 2009, Cat. No. KS-CV-08-001-EN-N. ISBN 978-92-79-11096-2 European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs: Five Years of an Enlarged EU, Economic Achievements and Challenges, European Economy 1/2009. European Commission, Directorate General for Regional Policy: Cohesion Policy 2007-13, National Strategic Reference Frameworks European Communities, 2007. ISBN 978-92-7907465-3 European Commission, Interim Report to the European Parliament and the Council: On Progress in Bulgaria under the Co-operation and Verification Mechanism, Brussels, 12.2.2009, COM(2009) 69 final European Commission, Interim Report to the European Parliament and the Council: On Progress in Romania under the Co-operation and Verification Mechanism, Brussels, 12.2.2009. COM(2009) 70 final European Commission, Report to the European Parliament and the Council: On the Management of EU-funds in Bulgaria, Brussels, 23.7.2008, COM(2008) 496 final European Commission, Report to the European Parliament and the Council: On Progress in Romania under the Co-operation and Verification Mechanism, Brussels, 23.7.2008, COM(2008) 494 final European Commission, A Communication to the European council: European Economic Recovery Plan, Brussels, 26.11.2008, COM(2008) 800 final Gardó, S.: Romania, Sights trained on election year 2004, CEE–Report 1–2004, BA-CA Investments in Bulgaria, EBRD investment report 1991–2004

- 111 -


Diplomová práce – Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize Loco Monitor: FDI report on Bulgaria 2007, www.locomonitor.com Loco Monitor: FDI report on Romania 2007, www.locomonitor.com Pauwels, S., Ionita, L.: FDI in Romania: from low-wage competition to higher value-added sectors, Directorate for the Economies of the Member States, Volume 5, Issue 3, 8.02.2008. Pauwels, S.: Romania: unwinding imbalances – need for fiscal consolidation, Directorate for the Economies of the Member States, Volume 6, Issue 1, 09.01.2009. PriceWaterhouseCoopers, Business Guide to Romania, 2003. Romania – Country profile, Library of Congress, Federal Research Division, December 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf Shkodrova, A.; Chirac, M.: Healing the Bulgaria – Romania divide, Sofia Ech Weekly News, April 2005. UBS, BCG: The Central and Eastern European Opportunities, Research Report, 2006 Vancea, D. P. C.: Bucharest and Sofia on the European Stock Market Landscape,Ovidiu University, Constanta, Faculty of Economic Sciences, 2008. Vincze, M.: Regional Competitiveness in Romania, Babeş-Bolyai University, 2003, Research paper prepared with the support of the European Commission (EU Fifth Framework Research Programme QLK5-CT-2001-01608). The World Bank: EU10 Regular Economic Report, October 2008 Treaty of Accession of Bulgaria to the European Union of 25 April 2005 – Official Journal L 157 of 21. 06. 2005 Treaty of Accession of Romania to the European Union of 25 April 2005 – Official Journal L 157 of 21. 06. 2005 United Nations Conference on Trade and Development: World Investment Report 2008, Transnational Corporations and the Infrastructure Challenge, United Nations, Geneva, 2008. ISBN 978-92-1-112755-3

Internetové stránky: Evropský statistický úřad, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal Oanda, FX History, http://www.oanda.com/convert/fxhistory

- 112 -



Seznam obrázků a tabulek Strana 53 Obrázek 3.1: Vývoj měnových kurzů levu vůči euru a dolaru v letech 2006–2009 Strana 57 Obrázek 3.2: Vývoj měnových kurzů leu vůči euru a dolaru v letech 2006–2009 Strana 64 Obrázek 3.3: Rating státního dluhu ve vybraných nových členských státech (2000–2008) Strana 72 Obrázek 3.4: Vývoj bankovních úvěrů soukromému nefinančním sektoru v poměru k HDP ve vybraných členských státech (1997 – 2008) Strana 73 Obrázek 3.5: Úvěry soukromému sektoru v letech 2004 a 2008 ve vybraných zemích Strana 73 Obrázek 3.6: Úvěry domácnostem dle účelu v letech 2004 a 2008 ve vybraných zemích Strana 84 Obrázek 3.7: Vnímání vývoje konkurence ve vybraných státech v posledních dvou letech Strana 86 Obrázek 3.8: Vnímání vývoje konkurence ve vybraných státech v posledních dvou letech Strana 96 Obrázek 4.1: Celkový ukazatel ekonomické nálady ve vybraných zemích – Economic Sentiment Indicator (ESI, únor 2008 – únor 2009) Strana 97 Obrázek 4.2: Indikátory důvěry a ekonomické nálady – Bulharsko (únor 2008 – únor 2009) Strana 97 Obrázek 4.3: Indikátory důvěry a ekonomické nálady – Rumunsko (únor 2008 – únor 2009) Strana 68 Tabulka 3.1: Rozdělení exportu dle faktorové intenzity ve vybraných zemích EU Strana 68 Tabulka 3.2: Rozdělení exportu výrobků dle intenzity technologie ve vybraných zemích EU Strana 76 Tabulka 3.3: Existující omezení volného pohybu pracovních sil vůči novým členským státům Strana 89 Tabulka 3.4: Dokumentace "reformní únavy" z hlediska různých reformních indikátor

- 113 -



CENTRUM INFORMAČNÍCH A KNIHOVNICKÝCH SLUŽEB KNIHOVNA VŠE ZÁZNAM O DIPLOMOVÉ PRÁCI AUTOR

Bc. LUKÁŠ KAČMAŘÍK

NÁZEV FAKULTA

Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize mezinárodních vztahů

OBOR

mezinárodní obchod

ROK OBHAJOBY 2009 POČET STRAN

113

POČET PŘÍLOH

0

VEDOUCÍ DP

Ing. JOSEF ABRHÁM, Ph.D.

ANOTACE

Bulharsko a Rumunsko vstoupily do Evropské unie jakožto prozatím poslední státy 1. ledna 2007. Ve srovnání s ostatními ekonomikami střední a východní Evropy patří obě země k nejméně rozvinutým. Vstup do Evropské unie byl v obou zemích chápán jako katalyzátor rychlejšího ekonomické růstu a postupného dohánění vyspělých států západní Evropy. Práce se věnuje zejména vývoji po roce 2007 a jejím cílem je (1) analyzovat tento vývoj a na základě dostupných dat vyhodnotit proces konvergence ekonomik Bulharska a Rumunska do jednotného trhu Evropské unie, a (2) pokusit se odhadnout dopad nastávající ekonomické krize na Bulharsko a Rumunsko. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, které jsou doplněny stručným úvodem a shrnutím hlavních závěrů. První část (kapitola 2) se věnuje jednak transformaci obou ekonomik a předvstupním vyjednáváním. Stěžejní druhá část (kapitola 3) se věnuje dopadu vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské unie, konkrétně nominální a reálné konvergenci, integraci trhů, volnému pohybu pracovních sil, pomoci ze strukturálních fondů, rozvoji podnikatelského prostředí atp. Třetí část (kapitola 4) se týká ekonomické a finanční krize a jejího dopadu na obě ekonomiky, zmiňuje vývoj ekonomických indikátorů a pokouší se odhadnout budoucí makroekonomický vývoj. Výstupy a odhady plně odpovídají informacím dostupným v době psaní této práce. Závěrečné shrnutí práce rekapituluje nejvýznamnější poznatky z celé práce. Bulharsko, Rumunsko, střední a východní Evropa, Evropská unie, rozšíření, ekonomická transformace, ekonomická konvergence (reálná a nominální), hospodářská a finanční krize MÍSTO ULOŽENÍ SIGNATURA

KLÍČOVÁ SLOVA

- 114 -


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ. Bulharsko a Rumunsko: Ekonomický dopad vstupu do Evropské unie a vliv světové finanční krize

Recommend Documents