VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ FAKULTA MAZINÁRODNÍCH VZTAH. Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ FAKULTA MAZINÁRODNÍCH VZTAH Obor: Mezinárodní obchod

BAKALÁ SKÁ PRÁCE:

Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

Vypracoval:

LUKÁŠ KA(MA)ÍK

Vedoucí bakalá,ské práce:

Ing. JOSEF ABRHÁM, Ph.D.

2007

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

Prohlášení : Prohlašuji, že jsem bakalá,skou práci na téma "Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU" vypracoval samostatnA. Použitou literaturu a veškeré další prameny, ze kterých jsem p,i zpracování tohoto tématu >erpal, jsem uvedl v seznamu literatury na konci této bakalá,ské práce.

V Praze, dne 4. kvAtna 2007

Lukáš Ka>ma,ík

-1-

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

Pod kování : Na tomto místA a p,i této p,íležitosti bych rád podAkoval vedoucímu mé práce, panu Ing. Josefu Abrhámovi, Ph.D., za odborné vedení, konzultace a cenné námAty a p,ipomínky a také za trpAlivost bAhem zpracování této bakalá,ské práce.

-2-

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

Abstract Bulgaria and Romania are currently the last countries to join the European Union. As well as most of the countries that joined the EU in 2004, they have undergone a long way of economic transformation from planned to free market economy. The transformation began in the early 1990s and has, by no means, been finished yet. Compared to the other Central and Eastern European countries, Bulgaria and Romania belong to the least developed ones, which is probably the most important reason why these countries did not join the EU in May 2004, but almost three years later, in January 2007. Whether it was intention or not, this time provided both Bugaria and Romania and the EU with enough time to prepare for yet another enlargement. The work focuses not only on description of the transformation and pre-accession negotiations, but also assesses possible future trends and development. The subject matter of the paper is divided into three main chapters, accompanied by introduction, conclusions and appendices. First part focuses in detail on the process of economic transformation in both countries. Main focus here is on the home economy, foreign economic relations and home affairs including current political situation. Second part describes pre-accession negotiations with the EU from the most general ones to the detailed monitoring of the whole process by the European Commission. Third part assesses the new structural conditions and comparative advantages, which emerged in the EU after accession of 12 new countries, and implications these changes have for Bulgaria and Romania. Consideration of possible future trends in this chapter is accompanied by brief prognoses for the 2007–2011 period.

Keywords – klí$ová slova o

Bulgaria, Romania, Central and Eastern Europe, European Union, enlargement, economic transformation;

o Bulharsko, Rumunsko, st/ední a východní Evropa, Evropská unie, rozší/ení, ekonomická transformace;

JEL Classification F15 E65 F53 O57

Economic Integration, Studies of Particular Policy Episodes International Agreements and Observance; International Organizations Comparative Studies of Countries

-3-

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

Obsah ABSTRACT ............................................................................................................................................................. 3 Keywords – klí ová slova ................................................................................................................................ 3 JEL Classification............................................................................................................................................ 3 OBSAH..................................................................................................................................................................... 4 1

ÚVOD ............................................................................................................................................................. 5

2

EKONOMICKÁ TRANSFORMACE BULHARSKA A RUMUNSKA................................................... 7 2.1 BULHARSKO............................................................................................................................................ 8 2.1.1 Makroekonomická situace................................................................................................................. 9 2.1.2 Zahrani ní ekonomické vztahy ........................................................................................................ 13 2.1.3 Vláda a politická situace ................................................................................................................. 16 2.2 RUMUNSKO ........................................................................................................................................... 18 2.2.1 Makroekonomická situace............................................................................................................... 20 2.2.2 Zahrani ní ekonomické vztahy ........................................................................................................ 26 2.2.3 Vláda a politická situace ................................................................................................................. 28

3

P EDVSTUPNÍ VYJEDNÁVÁNÍ A VSTUP DO EVROPSKÉ UNIE .................................................. 31 3.1 OPAT)ENÍ SOUVISEJÍCÍ SE VSTUPEM ..................................................................................................... 33 3.2 SPECIFICKÁ OPAT)ENÍ TÝKAJÍCÍ SE BULHARSKA A RUMUNSKA............................................................ 36 3.2.1 Bulharsko ........................................................................................................................................ 37 3.2.2 Rumunsko ........................................................................................................................................ 40

4

HLAVNÍ VÝZVY PRO BULHARSKO A RUMUNSKO V P ÍŠTÍCH LETECH .............................. 43 4.1 EKONOMICKÉ EFEKTY ROZŠÍ)ENÍ EU VE VZTAHU K BULHARSKU A RUMUNSKU .................................. 43 4.1.1 Nové trendy v d1lb1 práce a strukturální zm1ny ............................................................................. 44 4.1.2 Nové lenské státy na rozcestí ......................................................................................................... 45 4.1.3 P5ímé zahrani ní investice v Bulharsku a Rumunsku...................................................................... 48 4.2 PROGNÓZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE A SROVNÁNÍ S DALŠÍMI NOVÝMI (LENSKÝMI STÁTY ................... 50

5

ZÁVDRY ...................................................................................................................................................... 53

LITERATURA ...................................................................................................................................................... 56 SEZNAM OBRÁZKE A TABULEK .................................................................................................................. 58 P ÍLOHA .............................................................................................................................................................. 59 P5ímé zahrani ní investice – Bulharsko ........................................................................................................ 59 P5ímé zahrani ní investice – Rumunsko ........................................................................................................ 59 Detaily ekonomických prognóz na roky 2007–2011 a srovnání s dalšími zem1mi ........................................ 60

-4-

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

1 Úvod Bulharsko a Rumunsko jsou prozatím poslední zemA, které p,istoupily k Evropské unii, a to 1. ledna 2007. StejnA jako u vAtšiny zemí, které p,istoupily v roce 2004, prošly tyto dvA navzájem sousedící zemA ekonomickou transformací, která za>ala po pádu komunistických režimU po>átkem 90. let a v p,ípadA Bulharska a Rumunska trvá prakticky dodnes. Ve srovnání s ostatními transformujícími se ekonomikami st,ední a východní Evropy pat,í obA zemA k nejménA rozvinutým. PrávA nízká ekonomická úroveW byla jedním z hlavních dUvodU, pro> Bulharsko a Rumunsko nevstoupily v EU již v roce 2004, ale až o necelé t,i roky pozdAji. Období mezi kvAtnem 2004 a lednem 2007 poskytlo obAma stranám, tedy jak Bulharsku a Rumunsku, tak i Evropské unii dostatek >asu pou>it se z první vlny rozší,ení o transformující se ekonomiky a p,ipravit se na integraci co možná nejefektivnAji. Cílem práce bude tedy nejen faktický popis historie a stávající situace, ale i zhodnocení trendU a možného vývoje do budoucna. Analýza zemí je postavena na dUkladném pochopení historie a transformace obou zemí, které je dUležité pro pochopení sou>asných událostí a možných trendU do budoucna. Jako základní metodou práce jsem využil komparativní analýzu Bulharska a Rumunska, která je ve t,etí >ásti – pro lepší možnost srovnání – doplnAna o prognózu ekonomického vývoje dalších nových >lenských státU EU. Práce je rozdAlena do t,í hlavních >ástí. První >ást je nejrozsáhlejší, je zamA,ená velmi popisnA a detailnA se vAnuje ekonomické transformaci obou zemí. Pozornost je vAnována zejména domácí ekonomice, zahrani>ním ekonomickým vztahUm a domácí politické situaci v>etnA aktuálních problémU. Druhá >ást se vAnuje procesu vstupu Bulharska a Rumunska do EU, resp. jeho p,ípravA a p,edvstupnímu vyjednávání. V této kapitole postupujeme od obecných ustanovení týkajících se rozši,ování, p,es specifika rozší,ení v roce 2007, až po detailní hodnocení prUbAhu p,íprav na vstup tAchto dvou zemí ze strany Evropské komise v pravidelných hodnotících zprávách. T,etí >ást je úvahou nad budoucností Bulharska a Rumunska v Evropské unii. Vzhledem k tomu, že vstupem celkem dvanácti nových >lenských státU v letech 2004 a 2007 se pomArnA výraznA smAnily strukturální podmínky a komparativní výhody mezi jednotlivými zemAmi, podíváme se v této kapitole na nAkteré trendy, které je možné v následujících letech o>ekávat. P,ednA dojde z,ejmA k výrazným zmAnám v dAlbA práce, resp. k p,esunu výroby do -5-

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU oblastí s nejvýhodnAjšími podmínkami. Nové >lenské zemA budou rovnAž ,ešit dilema o tom, zda je výhodné, aby se staly levnými montovnami Evropy, nebo aby zamA,ily investice do perspektivních oblastí s vysokou p,idanou hodnotou. Tyto úvahy jsou pak doplnAny stru>ným komentá,em ekonomických prognóz na období 2007–2011 a srovnáním Bulharska a Rumunska s nAkterými dalšími novými >lenskými státy EU.

-6-

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

2 Ekonomická transformace Bulharska a Rumunska Bulharsko a Rumunsko, dvA navzájem sousedící balkánské zemA mají na první pohled mnoho spole>ného. (ty,icet let byly sou>ástí sovAtského bloku, poté musely své ekonomiky transformovat na tržní hospodá,ství a letos se vstupem do EU spole>nA (a snad již natrvalo) vrátily do Evropy. P,i bližším pohledu však nacházíme rozdíly, kterým bude do zna>né míry vAnována tato práce. I po patnácti letech od rozpadu sovAtského bloku ve východní EvropA zUstávají obA zemA, Bulharsko i Rumunsko, navzájem velmi chladnými. Není divu, vzhledem k historii, kdy tyto vztahy byly >asto velmi napjaté. Spojuje je geografická poloha, ale rozdAluje je prakticky vše ostatní. Ekonomické a vnitropolitické problémy a vzájemnA negativní propagace a vnímání obou zemí byly ještA p,ed pár lety charakteristické. To se také do zna>né míry podepsalo na nízké mí,e spolupráce, zejména v ekonomické oblasti [Shkodrova, Chirac, 2005]. V posledních letech však jako by se za>alo blýskat na lepší >asy a objevují se náznaky toho, že neshody, které se táhly desetiletí a generace do minulosti, by se pro dnešní generaci BulharU a RumunU mohly kone>nA minulostí stát. NAkolik velkých spole>ných projektU v poslední dobA, rostoucí spolupráce mezi soukromými a ve,ejnými sektory obou zemí a mAnící se ekonomické prost,edí a podmínky nahlodávají dlouho zažité stereotypy a obrací vnímání obou zemí navzájem k lepšímu. Úplné vy,ešení sporU z minulosti je však stále bAhem na dlouhou tra^, stejnA jako vypo,ádání se s dAdictvím komunismu. Miliony BulharU a RumunU stále vidí své sousedy zkreslené historickými p,edsudky a dezinformacemi. Vidina spole>né budoucnosti v Evropské unii a vlastní ekonomické zájmy, které mohou být lépe dosaženy spole>nými silami, sbližují tyto dva národy velmi silnA, což dokumentují i výzkumy ve,ejného mínAní. Více než dvA t,etiny BulharU i RumunU podporují vstup do EU, zejména proto, že v nAm vidí záruku budoucí bezpe>nosti a ekonomického rUstu. KromA toho, že obA zemA nalézají (>i spíše znovunalézají) cestu do Evropy, nalézají jejím prost,ednictvím i cestu samy k sobA – poprvé po velmi dlouhé dobA. Za tímto nesporným úspAchem stojí kombinace politického tlaku Evropské unie a vlastní ekonomické zájmy, které nelze ignorovat. Prozatím je t,eba ,íci, že tyto pozitivní zmAny jsou taženy hlavnA politickými a ekonomickými elitami obou zemí. Za>ínají se ale už objevovat i náznaky zmAn ve vnímání oby>ejných lidí [Shkodrova, Chirac, 2005].

-7-

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU V následujících >ástech kapitoly se zamA,íme na transformaci a ekonomickou situaci obou zemí oddAlenA, i když nAkteré spole>né charakteristiky budou zdUraznAny.

2.1 Bulharsko Vlna demokratizace po rozpadu sovAtského bloku zasáhla Bulharsko plnA v roce 1990, kdy byl prvním postkomunistickým ministerským p,edsedou jmenován Želju Želev ze Spojené demokratické fronty. Devadesátá léta pak byla obdobím neklidu, k,ehkých koali>ních vlád a hlubokého ekonomického propadu na cestA ke svobodnému tržnímu hospodá,ství. V roce 2000 se do vlasti vrátil Simeon Saxe-Coburg-Gotha, potomek nAkdejšího bulharského cara, a založil novou stranu, se kterou vyhrál volby v roce 2001. Byla vytvo,ena široká koali>ní vláda, která vládla do roku 2005. BAhem tohoto období si vláda prošla obdobími nedUvAry a pokra>ující politické nestability. Ekonomika však rostla a vztahy se zahrani>ním se neustále zlepšovaly. Bulharsko vstoupilo v roce 2004 do NATO. Tentýž rok byla uzav,ena vyjednávání o vstupu do EU, potvrzená následující rok bulharským parlamentem. O>ekávaný vstup do EU v roce 2007 byl klí>ovým impulsem k nastartování dalších reforem a zároveW pomohl stabilizovat širokou vládní koalici, která zahrnovala obA nejvAtší bulharské strany pod vedením premiéra Sergeje Stanisheva. V letech 2005 a 2006 se pozornost v legislativní oblasti soust,edila p,edevším na reformu soudnictví a snižování kriminality [Bulgaria, 2006]. Jak Bulharsko tak i Rumunsko pat,í k nejchudším státUm EU a stále ještA se vážnA potýkají s problémem chudoby. Podle domácích prUzkumU klesl po>et BulharU žijících v chudobA mezi lety 1999 a 2005 o polovinu, což bylo spojeno s odezníváním hluboké ekonomické krize z roku 1997. V roce 2003 se pod hranicí chudoby pohybovalo cca 13% obyvatel. Míra chudoby, která je stále podstatnA vyšší než byla koncem 80. let je nejzávažnAjším problémem ve venkovských oblastech a na severu zemA. V roce 1999 mAlo v chudobA žít až 80% venkovského obyvatelstva, za což si Bulharská vláda vysloužila kritiku organizací zabývajících se ochranou lidských práv. V roce 2000 byly zahájeny státem ,ízené zásadní reformy penzijního a sociálního systému. Reforma vytvo,ila komplexní penzijní systém, do kterého jsou povinnA za,azeni všichni zamAstnavatelé a všichni zamAstnanci a OSV( narození po roce 1959. ZamAstnanci a OSV( si rovnAž mohou spo,it na vlastních ú>tech, >ehož mnozí využívají vzhledem k vážnosti situace zpUsobené stárnutím obyvatelstva.

-8-

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

2.1.1 Makroekonomická situace Tradi>nA silný zemAdAlský sektor v Bulharsku byl od po>átku 90. let pod velkým tlakem díky pomalé reformA centralizovaného komunistického systému. Ani prUmyslová odvAtví protAžovaná komunistickými vládami nebyla schopná >elit konkuren>nímu tlaku, kterému byla po roce 1990 vystavena. Tyto dva faktory zpUsobily v první polovinA 90. let hluboký propad v zemAdAlské a prUmyslové produkci a produktivitA, ze kterého se Bulharsko pomalu vzpamatovává od roku 1997–1998, kdy zemA prodAlala vážnou ekonomickou krizi, prakticky dodnes. S p,ispAním zahrani>ní pomoci adaptovalo Bulharsko v roce 1997 rozsáhlý reformní program, který zahrnoval výraznou liberalizaci obchodu a cen, reformu sociálního systému, zmAnu režimu mAnového kursu na "mAnovou radu" (currency board), restrukturalizaci vAtšiny prUmyslových odvAtví a privatizaci státního majetku. Tento program pomohl stabilizovat a transformovat Bulharskou ekonomiku, snížit inflaci a zvýšit dUvAru investorU. V posledních letech se pozornost vlády premiéra Simeona Saxe-Coburg-Gothy soust,edí na snižování daní, boj proti korupci a p,itahování zahrani>ních investic. V roce 2006 se podíl šedé ekonomiky odhadoval na 20–30% nad oficiální údaje o HDP. Privátní sektor zažívá od 90. let strmý rUst a podíl služeb na HDP rovnAž neustále roste (p,evážnA na úkor prUmyslu). V roce 2005 došlo ke zrychlení procesu privatizace a soukromý sektor p,ispíval k tvorbA HDP cca 80%. Koncem roku 2005 byla jedinou státem vlastnAnou firmou mimo sektor utilit tabáková spole>nost Bulgartabac. V souvislosti se vstupem do EU v roce 2007 o>ekává mnoho prUmyslových odvAtví v Bulharsku zásadní zmAny. V roce 2005 dosáhl hrubý domácí produkt v Bulharsku celkové výše 25,8 miliardy USD (tzn. 3 493 USD na obyvatele 1 ), což znamenalo nárUst 5,5% oproti roku 2004. Rok p,edtím rostla Bulharská ekonomika tempem 5,7%. Tempo rUstu HDP se da,ilo držet na úrovni kolem 4–5% prakticky celou první polovinu dekády. P,edpovAb na rok 2006 je rUst ve výši 6%. V roce 2005 p,ispAl zemAdAlský sektor k tvorbA HDP 9,3%, prUmysl 30,4% a služby 60,3% [EIU, 2007]. Bulharský státní rozpo>et po>ítal pro rok 2005 s p,íjmy ve výši 11,2 miliardy USD a s výdaji, v>etnA kapitálových investic, ve výši 10,9 miliardy USD, což dohromady dává

1

P,epo>teno nominálním kursem. V p,epo>tu na paritu kupní síly dosahuje hodnota HDP na obyvatele 9150 USD.

-9-

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU p,ebytek 300 milionU amerických dolarU. V roce 2004 dosáhly p,íjmy státu 10,1 miliardy USD a výdaje 9,7 miliardy USD, což znamená p,ebytek ve výši 400 milionU USD [Bulgaria, 2006]. Míra inflace se v roce 2003 v Bulharsku pohybovala pod úrovní 3%. Poté stoupla na 6% v roce 2004 a opAt klesla k 5% v roce 2005. Oficiální p,edpovAdi na období 2006–2008 hovo,í o pásmu mezi 3,5-4%, p,i>emž je možné, že se skokovA projeví rUst cen v dUsledku vstupu do EU [EIU, 2007]. ZemAdAlství bylo za dob komunismu v Bulharsku silnA centralizované a ,ízené státem. Po jeho pádu pak jako v ostatních zemích docházelo k navracení pUdy zpAt do rukou soukromníkU, jakkoli byl tento proces v 90. letech pomalý. V roce 2004 už však 98% zemAdAlské produkce pocházelo ze soukromého sektoru, který zahrnoval i ,adu soukromých družstev [Bulgaria, 2004a]. TAžební prUmysl zaznamenal v Bulharsku, stejnA jako v dalších transformujících se ekonomikách, v postkomunistické é,e zásadní pokles. Mnoho ložisek zUstalo nevyužito kvUli nedostatku moderního vybavení a nedostatku prost,edkU. Po>átkem sou>asné dekády byl p,íspAvek tAžebního prUmyslu k HDP zhruba na úrovni 2%, p,i>emž podíl na zamAstnanosti byl kolem 3%. Zatímco tAžba železné rudy není schopná pokrýt požadavky domácího ocelá,ského prUmyslu, mAb olovo a zinek bohatA sta>í zásobovat hutnictví neželezných kovU. Bulharsko má i zásoby dalších minerálU a kovU, v>etnA uranu [Bulgaria, 2004b]. V d,ívAjších dobách hrál v Bulharsku tradi>nA prim tAžký prUmysl, a>koli už na po>átku 80. let se Bulharsko zamA,ovalo na biotechnologie a po>íta>e. A protože bylo Bulharsko, stejnA jako další zemA východního bloku, orientováno na ruský trh, zažil tamní prUmysl po rozpadu RVHP a samotného SovAtského svazu hlubokou krizi. Až teprve v roce 2000 se poda,ilo nastartovat rUst, který byl první od pádu komunismu. Tento rUst však trvá dodnes. Vývoj v jednotlivých odvAtvích se však velmi lišil a liší. Potraviná,ský a tabákový prUmysl tAžce trpAly ztrátou SovAtského trhu a stále ještA nejsou schopné konkurovat západním zemím. Textilní prUmysl se nachází v podobné krizi i p,esto, že export stabilnA roste od roku 2000. Petrochemický prUmysl unikl hlubokému propadu díky stabilnA se zvyšující poptávce a úzkým vazbám na Rusko (p,es spole>nost LUKoil, která vlastní nap,. rafinerie Burgas). Chemický prUmysl se také vyhnul výraznAjším krizím, ale i p,esto je zranitelný díky pohybUm cen zemního plynu. RUst v ocelá,ském prUmyslu byl výraznA zbrždAn složitým privatiza>ním procesem a nutností rozsáhlých investic na výmAnu zastaralého vybavení. Hutnictví

- 10 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU neželezných kovU naopak prosperovalo díky úspAšné a brzké privatizaci a díky p,íznivé situaci na svAtových trzích [Bulgaria, 2004b]. Ztráta trhU bývalého východního bloku znamenala tAžkou ránu i pro elektrotechnický prUmysl, protože bulharské výrobky nebyly s to konkurovat západu na západních trzích, ani doma. Záchranný plán pro toto odvAtví zapo>atý po roce 2000 spo>ívá ve zlepšování kvality smArem k západním standardUm prost,ednictvím partnerství s ruskými firmami. ZároveW se firmy snaží získat dlouhodobé licen>ní kontrakty a p,ilákat zahrani>ní investory. Pokud pomineme výrobu jednoduchých sou>ástek, automobilový prUmysl z Bulharska již témA, zcela zmizel. Loba,ský prUmysl se zatím drží díky privatizaci a vstupu zahrani>ních partnerU. Produkce ve stavebnictví v 90. letech dramaticky poklesla, nicménA pro roce 2000 za>alo oživení doprovázející všeobecný ekonomický rUst. Sektor je nyní ovládán témA, výlu>nA soukromými firmami, které se soust,ebují na zakázky v zahrani>í, což byla ostatnA taktika bulharských firem již v dobA komunismu. V otázkách energetiky se Bulharsko spoléhá na import ropy a zemního plynu, p,evážnA z Ruska, a na domácí výrobu elekt,iny v uhelných elektrárnách a jaderné elektrárnA v Kozloduy. Spot,eba energie v ekonomice je nadále velmi vysoká, protože se neda,í dostate>nA rychle aplikovat úsporné programy. Domácí energetický prUmysl byl privatizován v roce 2004 do rukou investorU z Evropy, Japonska, Ruska a Spojených státU, dodnes však trpí zastaralým za,ízením a slabou regula>ní agenturou. VAtšina konven>ních elektráren bude v brzké dobA vyžadovat dalekosáhlou modernizaci. Zhruba 19% spot,eby energie je generováno z obnovitelných zdrojU, zejména vodních elektráren. Role jaderné elektrárny v Kozloduy, která v roce 2005 dodávala zhruba 40% domácí spot,eba energie, se bude postupnA snižovat, protože dva ze >ty, zbývajících reaktorU musí být po dohodA s EU odstaveny v roce 2007. Výstavba nové jaderné elektrárny v Belene byla sice v roce 2006 obnovena, ale nebude dokon>ena d,íve než v roce 2011. I p,es rozsáhlý výzkum lze ,íci, že Bulharsko nemá výraznAjší zásoby ropy a tak bude jeho hlavní role spo>ívat v tom, že leží na k,ižovatkách ropovodU mezi východem a západem a severem a jihem. NejvýznamnAjší bulharská rafinerie Naftechim se v roce 1999 stala sou>ástí ruského gigantu LUKoil a v roce 2005 prošla modernizací [Bulgaria, 2006]. Podíl služeb na HDP se v postkomunistické é,e více než zdvojnásobil. I p,esto však zUstává ,ada služeb v rukou státu a jejich kvalita zna>nA kolísá. Bulharské bankovnictví, které

- 11 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU se na po>átku transformace nacházelo ve velmi špatném stavu, prošlo komplexní promAnou koncem 90. let, v>etnA posílení regula>ní role Bulharské národní banky, a postupnou privatizací. V roce 2003 už byl bankovní sektor plnA v soukromých rukou a v následujícím roce za>ala jeho postupná konsolidace za ú>elem zvýšení efektivity. Zvýšená transparentnost vedla ke zvýšení dUvAry v banky a bankovní sektor. I když konsolidace ještA zdaleka není dokon>ena, dochází k nárUstu objemu úvArU jak soukromým osobám, tak podnikovému sektoru [Bulgaria, 2006]. Sektor pojiš^ovnictví od reformy z roku 1997 rapidnA roste, zejména díky p,ispAní zahrani>ního kapitálu. Zavedení zdravotního a penzijního p,ipojištAní vedl k rozvoji soukromého pojištAní. Bulharský kapitálový trh za>al alespoW nAjakým zpUsobem fungovat po sérii reformních zákonU v roce 2000, nicménA do dnešních dní postrádá transparentnost. To pak vede i k velmi omezené aktivitA na Bulharské burze cenných papírU. Po propadu v 90. letech za>al v následujícím desetiletí bulharský turistický ruch zaznamenávat vysoká tempa rUstu. V roce 2004 navštívily Bulharsko cca 4 milióny turistU, v porovnání s 2,3 milionu v roce 2000. Tento trend je založen na množství atraktivních destinací, zlepšování kvality zázemí v tAchto letoviscích a nízkých nákladech. VAtšina firem v odvAtví turistického ruchu byla do roku 2004 privatizována [EBRD, 2004]. Zejména infrastruktura však stále vyžaduje rozsáhlé investice. Co se tý>e maloobchodu, byl vývoj v Bulharsku pomArnA pomalý až do roku 2000, kdy za>aly do zemA p,icházet obchodní ,etAzce západního stylu. Tento trend pokra>uje i v letech 2006–2007. V roce 2004 bylo v Bulharsku zhruba 3,3 miliónu práceschopných obyvatel. Z nich zhruba 9% pracovalo v zemAdAlství, 33% v prUmyslu a zbylých 56% ve službách. Míra nezamAstnanosti je od pádu komunismu prakticky stále dvouciferná, p,i>emž vrcholu 19% dosáhla v roce 2000. Od té doby dochází k výraznému poklesu díky tvorbA nových pracovních míst jak v soukromém tak ve,ejném sektoru. V roce 2005 byla oficiální hodnota 11,5% v porovnání s 17,7% na konci roku 2002. V roce 2003 však bylo zároveW bez práce pUl milionu lidí, kte,í nemAli práci, ale díky tomu, že žádnou nehledali, nebyli po>ítání do oficiální míry nezamAstnanosti. V roce 2005 zvýšila vláda minimální mzdu o 25% na cca 90 USD mAsí>nA. NejsilnAjšími odborovými svazy v zemi jsou Podkrepa (Podpora) a Konfederace nezávislých odborových organizací Bulharska. Ty pak reprezentují zamAstnance v národní radA partnerství tripartity, ve které jsou zástupci státu, podnikU a zamAstnancU diskutována témata práce,

- 12 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU sociálního zabezpe>ení a životních standardU [Bulgaria, 2006]. PodobnA jako v Polsku hrály i odbory v Bulharsku významnou roli p,i pádu Živkovova režimu. Bulharská dopravní infrastruktura se nachází v pomArnA složité situaci, díky tak,ka chronickému podfinancovávání tohoto sektoru po celou postkomunistickou éru. Tato situace se za>ala pomalu mAnit s p,ípravou Bulharska na vstup do Evropské unie, kdy do infrastruktury p,eci jen za>alo proudit více prost,edkU. Už na rok 2006 bylo plánováno nAkolik velkých regionálních projektU, které by v následující dekádA mAly plnA propojit Bulharsko se systémem transevropských sítí (TEN). Domácí doprava je tradi>nA dominována dopravou pozemní, protože aerolinky se rozvíjejí pouze velmi pozvolna. Od po>átku sou>asné dekády p,itom roste již tak velký význam dopravy nákladní, p,edevším pak silni>ní nákladní doprava [EBRD, 2004]. Sektoru telekomunikací je v Bulharsku na první pohled pomArnA rozvinutý. P,esto, nebo možná právA proto, však vyžaduje rozsáhlou modernizaci. Telefonní služby jsou dostupné na drtivé vAtšinA území a centrální digitální propojení spojuje vAtšinu regionU. V roce 2004 bylo v Bulharsku 45 pevných linek na 100 obyvatel, s velkou p,evahou linek v domácnostech. Toto >íslo se však snížilo v roce 2005 v dUsledku nárUstu linek mobilních. Od po>átku dekády také stabilnA stoupá po>et a podíl digitálních linek, z 15% v roce 2001 na 45% v roce 2005. Již v roce 2001 p,itom bylo digitálních p,es 85% dálkových linek. Po>et mobilních >ísel rostl od roku 2000 velmi bou,livA a v roce 2005 bylo registrováno zhruba 5,2 miliónu mobilních >ísel (mobilní penetrace se tedy pohybuje kolem 70%). Pro srovnání – v roce 1998 to bylo pouze 128 tisíc. V roce 2004 byl privatizován státem vlastnAný monopol Bulharská telekomunika>ní spole>nost. V otázce informa>ních technologií bylo Bulharsko považováno za prUkopníka ve východní EvropA. ZemA mAla relativnA velmi brzy oficiální politiku v této oblasti. JeštA v roce 2005 však zUstávala nap,íklad penetrace po>íta>U pouze na úrovni 135 vlastníkU po>íta>U na 1000 obyvatel (tedy 13,5%). Odhady p,ístupu obyvatel k Internetu jsou v sou>asnosti odhadovány na 14–17% populace [Bulgaria, 2006].

2.1.2 Zahrani$ní ekonomické vztahy V 90. letech minulého století se Bulharsko pomalu posouvalo od závislosti na trzích bývalého východního bloku smArem k orientaci na trhy zemí Evropské unie. V roce 1999 se zemA p,ipojila ke St,edoevropské zónA volného obchodu (CEFTA) a pokra>ovala v budování

- 13 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU úzkých obchodních vazeb s jejími >lenskými státy 2 . NicménA p,ijetí všech ostatních >lenU s výjimkou Chorvatska a Rumunska do EU oslabilo pozici a p,edevším faktický význam CEFTA. V roce 2004 smA,ovalo do a z >lenských zemí Evropské unie 58% bulharského exportu a 54% importu [Eurostat, 2007]. V sou>asné dobA má Bulharsko uzav,eny bilaterální dohody o volném obchodu s Albánií, Chorvatskem, Estonskem, Izraelem, Lotyšskem, Litvou, Makedonií, Moldávií a Tureckem [Bulgaria, 2006]. NevýznamnAjším importním artiklem na p,elomu století zUstávala fosilní paliva, i když jejich podíl na dovozu se podstatnA snížil (z 29% v roce 1996 na 13% v roce 2004). V tomto období došlo rovnAž ke zvýšení diversifikace importu s tím, jak se zvyšoval podíl strojU a za,ízení, spot,ebního zboží a automobilU. Velký podíl na importech mají také suroviny, jako nap,íklad železná ruda a ropa, a také látky (tkaniny), které jsou zpracovávány a následnA dále exportovány. NejvýznamnAjšími importními artikly v roce 2005 byly stroje a za,ízení, kovy a rudy, chemické výrobky a plasty, paliva a minerály. NejvýznamnAjšími exportéry do Bulharska, co se tý>e objemu, byly NAmecko, Rusko, Itálie, Turecko a )ecko. NejvýznamnAjšími bulharskými exportními trhy byly pak v roce 2005, rovnAž co se tý>e objemu, Itálie, NAmecko, Turecko, )ecko a Belgie. NevýznamnAjšími exportními artikly byly oble>ení a obuv, železo a ocel, stroje a za,ízení a paliva. V roce 2005 >inil celkový export 11,7 miliardy USD a import pak 15,9 miliardy USD, z >ehož vyplývá deficit obchodní bilance ve výši 4,2 miliardy dolarU [Eurostat, 2007]. Deficit obchodní bilance byl výrazný zejména vU>i Rusku, vzhledem k surovinové závislosti a malému zájmu o bulharský export [Bulgaria, 2006]. V první polovinA roku 2006 mAlo Bulharsko deficit bAžného ú>tu platební bilance 2,3 miliardy USD, což p,edstavovalo výrazný nárUst oproti stejnému období roku 2005, kdy deficit dosáhl zhruba výše 1,4 miliardy dolarU. Deficit obchodní bilance byl zhruba 2,8 miliardy USD, p,ímé zahrani>ní investice dosáhly celkové hodnoty 1,8 miliardy a bilance finan>ního ú>tu byla cca 2,3 miliardy USD. V polovinA roku 2006 tak celková platební bilance dosáhla deficitu 883 milionU dolarU, v porovnání se 755 miliony ve stejném období roku 2005 [EIU, 2007]. Vysoké zahrani>ní zadlužení bylo ekonomickým b,emenem Bulharska po celou postkomunistickou éru. Na konci roku 2005 vykázalo Bulharsko vnAjší dluh ve výši 15,2

2

Chorvatsko, (eská republika, Mabarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko a od roku 2006 také Makedonie.

- 14 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU miliardy USD (59% HDP), což sice znamenalo oproti roku 2002 absolutní nárUst, ale pokles v relativním vyjád,ení k HDP [EIU, 2007]. StejnA jako do dalších transformujících se ekonomik se ani do Bulharska zahrani>ní investice nehrnuly p,edtím, než byly zahájeny pot,ebné reformy. V p,ípadA Bulharska nastala tato situace koncem 90. let, kdy do zemA za>aly proudit investice ze západu a z Ruska a výraznou mArou tak p,ispAly k oživení po hospodá,ské krizi v letech 1997–1998. I p,esto však míra p,ílivu p,ímých zahrani>ních investic zUstala pod úrovní ostatních transformujících se ekonomik. V roce 2003 byly nejvAtšími investory v Bulharsku spole>nosti z Rakouska, )ecka, NAmecka, Itálie a Nizozemska. V roce 1997 belgická spole>nost Solve koupila Deny Soda Combine a v roce 1999 vstoupil ruský LUKoil do ropné rafinerie Neftochim v Burgasu. Belgická tAžební spole>nost Union Minière koupila mAdAnou hu^ Pirdop, což pomohlo výraznA oživit bulharskou neželeznou metalurgii. Mnoho zahrani>ních spole>ností v Bulharsku investovalo do chemického prUmyslu (zejména hnojiva) a do prUmyslu potraviná,ského. Po>átkem dekády se v Bulharsku za>ínaly objevovat i investice z (íny a to hlavnA v oblasti elektroniky. K uzav,ení ,ady dohod o spolupráci došlo také v oblasti výroby sou>ástek pro automobilový prUmysl. NAmecká automobilka Daimler-Chrysler získala ob,í kontrakt na modernizaci transportních vozidel Bulharské armády v letech 2003–2015. Francouzský Eurocopter pak získal zakázku zahrnující strojírenské a další prUmyslové výrobky, po>íta>ový software, atp. V roce 2004 upoutaly Bulharské ropné rezervy pozornost skotských Melrose Resources. Ruský gigant v oblasti zemního plynu, Gazprom, se zavázal k investicím do tAžebních za,ízení a infrastruktury výmAnou za zvýšený odbAr plynu. RovnAž v roce 2004 došlo k dohodA mezi konsorciem Izraelských firem a domácí spole>ností Overgas (z poloviny vlastnAné Gazpromem) na vybudování distribu>ní sítA zemního plynu v Bulharsku [EBRD, 2004]. V roce 2005 se rovnAž rozhodovalo o investici do výstavby jaderné elektrárny v Belene. Mezi trojicí zájemcU byla i italská spole>nost ENEL, která již v Bulharsku vlastní tepelnou elektrárnu

Maritsa–Iztok–3.

V roce

2006

se

ruský

Gazprom

utkal

s nAkolika

západoevropskými spole>nostmi p,i prodeji >erstvA privatizovaných lokálních teplárenských spole>ností a rakouská Petromaxx Energy Group investovala 120 milionU USD do nové ropné rafinerie v Silist,e. Bulharskou platební jednotkou je leva. Na ja,e 2007 se kurs domácí mAny vU>i UDS pohybuje na úrovni 1,47 LEV za 1 USD [OANDA, 2007]. V roce 1999 byla leva ukotvena na

- 15 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU nAmecko marku (DEM), která byla v roce 2001 nahrazena eurem (EUR) jakožto novou kotvou. Kurz k euru je tedy konstantní a sice 1,956 LEV za 1 EUR. V návaznosti na vstup do Evropské unie a splnAní konvergen>ních kritérií je naplánováno i nahrazení domácí mAny eurem. K tomu by mAlo podle sou>asných odhadU dojít v roce 2009.

2.1.3 Vláda a politická situace Od pádu komunismu je Bulharsko parlamentní demokracií, ve které má nejsilnAjší pozici premiér. Vládní moc je pomArnA silnA centralizovaná do rukou vlády, na níž jsou krajské a místní orgány závislé, protože vláda jmenuje správce bulharských regionU. Sou>asná ústava byla ratifikována v roce 1991. Po období politické nestability p,edevším ve druhé polovinA 90. let se politická situace stabilizovala v roce 2001, kdy se role ministerského p,edsedy ujal Simeon Saxe-Coburg-Gotha, syn cara Borise III. A>koli Simeonova vláda postupnA ztrácela popularitu a po volbách v roce 2005 musela nejsilnAjší vládní strana dokonce vymAnit koali>ní partnery, ekonomická situace se výraznA zlepšila, stejnA jako vnitropolitická situace a zahrani>nA politické postavení Bulharska. K tomu p,ispAla hlavnA dUmyslná rovnováha mezi legislativou a exekutivou. Široké koali>ní vládA Sergeje Stanisheva, který po volbách v roce 2005 v premiérském k,esle vyst,ídal Saxe-Coburg-Gothu, se da,í tuto rovnováhu nadále udržovat. Bulharská jurisdikce ovšem stále p,edstavuje pomArnA podstatný problém. Evropská unie ještA v roce 2006 konstatovala, že systém soudnictví vyžaduje rozsáhlou reformu, aby se Bulharsko v tomto ohledu mohlo vUbec srovnávat s ostatními >lenskými státy. Korupce rovnAž p,edstavuje v Bulharsku závažný problém. V roce 2006 dokonce navrhl prezident Georgi Purvanov vytvo,ení nezávislé protikorup>ní služby jako odpovAdi na sílící kritiku v této oblasti zejména právA ze strany Evropské unie. V té dobA již ovšem fungoval a dodnes funguje parlamentní protikorup>ní výbor ustavený v roce 2002 [Bulgaria, 2006]. Co se tý>e masmédií a svobodného p,ístupu k informacím, je Bulharsko hodnoceno pomArnA p,íznivA. V roce 2006 byl jak bulharský tisk tak i televizní a rozhlasové vysílání hodnoceny jako nezávislé >i nezaujaté, a to i p,esto, že bulharská vláda stále dominuje vysílání prost,ednictvím státem vlastnAné Bulharské národní televize (BNT) a Bulharského národního rozhlasu (BNR). Ve sfé,e tisku má pak vláda vliv v nejvAtší tiskové agentu,e (Bulharská tisková agentura – BTA). KromA ní v roce 2006 v Bulharsku fungovalo nAkolik dalších domácích tiskových agentur. Opozi>ní názory a minoritní vysílání mají v bulharském éteru

- 16 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU dostate>né zastoupení, zejména v rádiích. Noviny pak p,inášení a nabízejí názory na ve,ejné dAní z celého politického spektra [Bulgaria, 2006]. Politické vztahy s vAtšinou okolních zemí se zhruba od poloviny 90. let zlepšují. Spor o výsostné vody s )eckem se poda,ilo uzav,ít v roce 1997 a vztahy se dále zlepšily v roce 2005, kdy došlo k p,edbAžné dohodA o stavbA plynovodu Burgas-Alexandroupolis. Vztahy s Makedonií se také výraznA zlepšily po vy,ešení jazykových sporU v roce 1999 a také díky ,adA dvoustranných dohod. Tradi>nA nep,íliš v,elé vztahy s Tureckem se opatrnA oteplovaly prakticky od konce studené války a po p,iznání plných práv po>etné turecké menšinA v Bulharsku. Vztahy s Ruskem, nejvAtším spojencem Bulharska v komunistické é,e, sice po>átkem 90. let silnA ochladly, ale od té doby se neustále zlepšují a p,e>kaly bez vAtších výkyvU i p,ijetí Bulharska do NATO v roce 2004. V roce 2005 nicménA došlo k výmAnA názorU ohlednA trasy vedení plynovodu z Ruska. Od po>átku století také došlo k výraznému posílení vztahU s Rumunskem, které byly prakticky po celou historii provázeny územními a mocenskými spory. K sou>asnému zlepšení dopomohla zejména ,ada spole>ných projektU, z nichž mnohé byly iniciovány Evropskou unií. Mezi lety 1998 a 2004 stoupl vzájemný obchod mezi Bulharskem a Rumunskem na sedminásobek. Velmi chladné vztahy mAlo Bulharsko se Srbskem a (ernou Horou, zejména v dobA vlády Slobodana Miloševide a napjaté situace v Kosovu [Bulgaria, 2006]. Od poloviny 90. let byla hlavním zahrani>ní politickým cílem Bulharska integrace do západních ekonomických a politických struktur. Všechny významné politické síly v zemi vyjád,ily svoji podporu >lenství v Evropské unii jako dalšímu logickému kroku po vstupu do NATO v roce 2004. Ratifikace smlouvy o p,istoupení Bulharska k Evropské unii bulharským parlamentem v dubnu 2005 byla považována za velmi významný krok. Bulharský obchod se státy EU v první polovinA dekády rostl, p,i>emž zhruba od roku 2002 tvo,í podíl EU na dovozech i vývozech p,ed 50%. V souvislosti se vstupem zemA do Evropské unie v roce 2007 se o>ekává mírné zemAt,esení mezi bulharskými firmami, protože lze p,edpokládat, že ne všechny si budou schopny poradit se zvýšeným konkuren>ním tlakem, kterému budou v Unii vystaveny. Již prakticky od konce 90. let je v Bulharsku jako pal>ivý problém velmi bedlivA vnímán organizovaný zlo>in a korupce. Tato situace je dále umocnAna geografickou polohou zemA na mezinárodních pašeráckých linkách. V roce 2003 p,ijalo Bulharsko Národní

- 17 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU protidrogovou strategii na léta 2003–2008, která je založena na modelech používaných v Evropské unii. V letech 2005 a 2006 zažilo p,edevším hlavní mAsto Sofie zvýšenou míru násilí, která byla p,i>ítána vy,izování ú>tU mezi gangy. Pronásledováni významných postav organizovaného zlo>inu, které dle dostupných informací provozují v Bulharsku své sítA, je zatím pomArnA sporadické. Násilí na ženách a obchod s bílým masem jsou v Bulharsku rovnAž považovány za vážný problém, který se však doposud nepoda,ilo uspokojivA vy,ešit. I p,es to všechno, celková míra zlo>innosti v Bulharsku mezi roky 2001 a 2005 poklesla [Bulgaria, 2006]. Terorismus a teroristické útoky jsou v Bulharsku zatím velmi vzácné. )ídké p,ípady bombových útokU a vražd jsou p,ipisovány spíše organizovanému zlo>inu než ideologistickým >i fundamentalistickým náboženským skupinám. V mezinárodní sfé,e Bulharsko silnA podpo,ilo, jak politicky tak vojensky, válku proti terorismu vedenou Spojenými státy po útocích z 11. zá,í 2001. Tato podpora zahrnovala i bulharskou vojenskou p,ítomnost na operaci v Iráku. V otázce lidských práv bylo Bulharsko po roce 2000 i p,es nAkteré p,etrvávající výjimky hodnoceno pomArnA kladnA. A>koli mají bulharská média image nezaujatosti, teoreticky zde stále chybí ú>inná legislativa, která by média chránila p,ed vládním tlakem. Vrchní státní zastupitelství je rovnAž ter>em kritiky, zejména vU>i svému nevyváženému postavení a také za p,íliš malý pokrok v ,ešení velkých p,ípadU. Jak Evropská unie tak i domácí organizace hlasitA volají po rozsáhlé reformA soudnictví, která by pomohla eliminovat všudyp,ítomnou korupci. Otázce lidských práv byla vAnována mimo,ádná pozornost v letech 2005–2006 v souvislosti s o>ekávaným vstupem do EU a lze p,edpokládat, že tento vývoj bude díky tlaku z EU pokra>ovat i v roce 2007.

2.2 Rumunsko Situace v Rumunsku p,ed pádem komunistického režimu byla ponAkud jiná, než v ostatních zemích bývalého východního bloku. Zatímco jinde se bAhem roku 1989 komunistické režimy hroutily tak,ka samy, Nicolae Ceaueescu, na mezinárodní scénA vnímaný jako disident v rámci sovAtského bloku, uvnit, však tuhý stalinista, stále vládl Rumunsku železnou rukou. Dlouho se zdálo, že liberaliza>ní tendence, které se odehrávaly od Baltu po Balkán, by mohly Rumunsko úplnA minout. NaštAstí pro Rumuny se tak však nestalo. Ceaueescu se sice držel do poslední chvíle, ale jeho pád byl nakonec rychlý a neobešel se bez - 18 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU krveprolití. Diktátor se nejprve snažil potla>it rostoucí demonstrace silou, vyvolal však pouze další a další vlny protestU a bou,e hnAvu, kterou zvedl, jej nakonec samotného stála život. Ani po pádu Ceaueescova režimu se politická a ekonomická stabilita nerodily lehce. Až do za>átku století dominovala rumunské politické scénA jediná strana, která pUvodnA za>ínala jako Národní fronta spásy (NSF) a postupem >asu vyst,ídala nAkolik dalších jmen. K moci se po CeaueescovA pádu dostal zákulisní cestou Ion Iliescu, bývalý elitní p,íslušník komunistické strany. Iliescuovi poda,ilo rychle zrušit mnohá Ceaueescova opat,ení, což jemu a jeho stranA NSF dopomohlo k vítAzství ve volbách v roce 1990. P,esto však vláda za>ala velmi rychle >elit vážným sociálním, politickým a ekonomickým problémUm, na nAž nebyla schopna najít ú>innou odpovAb. Vláda se nakonec rozpadla a v roce 1992 se konaly nové volby. V nich opAt uspAl Iliescu se svým k,ídlem NSF, pot,ebné zásadní reformy však nep,išly. V roce 1996 prohrál Iliescu v boji o prezidentský ú,ad s Emilem Constantinescem, který vedl k,ehkou pravost,edovou koalici. Jeho podpora a podpora pravice však klesala zejména díky neutAšené ekonomické situaci. V parlamentních volbách v roce 2000 dostal opAt dUvAru Iliescu, ale pravost,edová koalice se do>kala v roce 2004, kdy její kandidát p,ekvapivA vyhrál prezidentské volby a kdy navíc dostala možnost sestavovat vládu [Romania, 2006]. V dubnu 2004 Rumunsko spole>nA s Bulharskem podepsaly smlouvu o p,istoupení v Evropské unii, kam oba státy vstoupily v lednu 2007. Evropská komise sice v zá,í 2006 doporu>ila p,ijetí Rumunska (a Bulharska) do EU, ale zdUraznila, že k získání plnohodnotného >lenství bude t,eba provést >i dokon>it celou ,adu reforem3. Již v roce 2004 p,itom Rumunsko rozší,ilo ,ady >lenských státU NATO a o rok pozdAji se stalo první zemí bývalého východního bloku, na jejímž území došlo k trvalému rozmístAní jednotek armády Spojených státU. Jak již bylo zmínAno v >ásti vAnované Bulharsku, je i v Rumunsku stále závažným problémem chudoba. V roce 2005 žilo pod hranicí chudoby zhruba 22% obyvatel Rumunska, v>etnA více než 80% tamních RomU. NejvAtší koncentrace chudoby je na severovýchodA zemA, nejnižší pak v hlavním mAstA Bukurešti. Rumunský systém sociálního zabezpe>ení, který prošel v roce 2000 rozsáhlými reformami je založen na p,íspAvcích zamAstnavatelU a zamAstnancU. StejnA jako sociální systémy v dalších postkomunistických zemích, trpí i ten rumunský nedostatkem kapitálu, lidských zdrojU a nedostate>ným, resp. neefektivním systémem distribuce, zejména ve venkovských oblastech. V rámci sou>asné reformy sociálního 3

Více o této problematice v kapitole 3.2.2

- 19 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU systému má být v roce 2007 zaveden druhý pilí, v podobA doplWkových individuálních ú>tU, do kterých si budou povinnA p,ispívat všichni ekonomicky aktivní obyvatelé mladší 35 let. DAdictvím minulého režimu a dlouho závažným problémem byl v Rumunsku systém p,ídavkU na dAti, který se dlouho neda,ilo modernizovat tak, aby splWoval standardy západní Evropy. To se povedlo až v roce 2005 [Romania, 2006].

2.2.1 Makroekonomická situace Tempo transformace z centrálnA plánované ekonomiky na ekonomiku tržní byl v Rumunsku pomalejší než v okolních postkomunistických zemích. Vlády, které byly u moci po roce 1989, se reformám vAnovaly pouze sporadicky. Po celá 90. léta p,etrvávaly hluboké makroekonomické nerovnováhy, >áste>nA v dUsledku toho, že vláda nep,estávala dotovat jednozna>nA neperspektivní a ztrátová odvAtví. Hluboké deficity ve,ejných financí a vysoká inflace byly také charakteristické pro celou dekádu. A>koli mezinárodní agentury a instituce, které pomáhaly financovat ekonomickou transformaci Rumunska, neustále tla>ily na provádAní stabiliza>ních a restrukturaliza>ních programU, Rumunsko nesplnilo podmínky ani jediné z dohod, které v tomto období uzav,elo nap,. s Mezinárodním mAnovým fondem (IMF). Vlády, které jsou u moci od roku 2001, jsou v tomto ohledu mnohem disciplinovanAjší, p,edevším ve fiskální oblasti. S výhledem na >lenství v EU od roku 2007 jako motiva>ním faktorem se v Rumunsku poda,ilo prosadit ,adu zásadních reforem, v>etnA rovné danA z p,íjmu, reformy zákoníku práce, politiky na podporu zahrani>ních investic a robustní protiinfla>ní politiky. Všechna tato opat,ení pomohla výraznA zlepšit stav a p,itažlivost rumunské ekonomiky. Co však v Rumunsku dosti vázne, je privatizace, která byla velmi pomalá a nAkterým sektorUm se úplnA vyhnula [PwC, 2003]. JeštA v roce 2005 bylo ve vlastnictví státu více než 1000 firem. P,i jednáních o vstupu v roce 2004 sice Evropská komise ozna>ila Rumunsko za fungující tržní ekonomiku, o rok pozdAji však uvedla, že je stále patrné velké množství nedostatkU. BAhem roku 2006 prokázalo Rumunsko v tomto ohledu dostate>né zlepšení a jeho >lenství v EU od ledna 2007 tak bylo potvrzeno. Závažné problémy však p,etrvávají – velké množství obyvatel žije pod hranicí chudoby a korupce a byrokracie stále podvazují ekonomickou aktivitu. Ekonomický rUst v prvních letech po pádu komunistického režimu byl obAtován ve prospAch snížení hrozivého zahrani>ního zadlužení. NicménA od p,elomu století rumunský HDP dynamicky roste. JeštA v roce 2003 se však pohyboval pod úrovní roku 1989. Díky nové hospodá,ské politice vlády, která zahrnovala zásadní daWové reformy a privatizaci, se poda,ilo - 20 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU nastartovat ekonomický rUst. V roce 2005 rostla ekonomika 4,1% a celkový HDP dosáhl hodnoty 72,5 miliard USD. Odhady na rok 2006 hovo,ily o HDP ve výši 77,6 miliardy USD, což by znamenalo nárUst o 7% oproti p,edchozímu roku. Ve vyjád,ení na obyvatele dosáhl by rumunský HDP mAl v roce 2006 dosáhnout 3 480 amerických dolarU 4 [EIU, 2007]. V roce 2004 dosahoval podíl zemAdAlství na HDP 10,1%, podíl prUmyslu 35,0% a podíly služeb 54,9%. Podíl soukromého sektoru na HDP byl ca 70% [Eurostat, 2007]. Rumunským vládám se po celá 90. léta neda,ilo držet na uzdA ve,ejné finance a nutno ,íct, že tomu vAtšinou ani nep,ikládaly velkou pozornost. A a>koli se situace po roce 1999 jednozna>nA zlepšila a deficity za>aly klesat, stále se neda,í držet rozpo>et vyrovnaný. V roce 2004 byl deficit 800 milionU USD, p,íjmy rozpo>tu p,itom dosáhly 21,7 miliardy USD a výdaje pak 22,5 miliardy USD. V roce 2005, prvním, kdy byla aplikována rovná daW z p,íjmu, dosáhly výdaje 31,4 miliardy a p,íjmy 30 miliard USD, z >ehož vychází deficit ve výši 1,4 miliardy amerických dolarU. Návrh rozpo>tu na rok 2007 po>ítá se schodkem ve výši 2,7 miliardy USD, který je založen na p,íjmech 48,7 miliardy a výdajích 51,4 miliardy USD [Romania, 2006]. Pokud bylo v Rumunsku v postkomunistické é,e nAco velkým problémem, byla to inflace. Prakticky od po>átku 90. let zažívalo Rumunsko minimálnA dvoucifernou inflaci, mnohdy i trojcifernou. Vrcholu dosáhla inflace v roce 1993, kdy se vyšplhala na 256%. Po dalším vrcholu 151% v roce 1997 za>ala inflace pomalu klesat, což platí prakticky do sou>asnosti. Od roku 2001 do roku 2005 klesla inflace z 34,5% na 9% a odhady na rok 2006 hovo,í o 6,4–6,7% [EIU, 2007]. Oficiální infla>ní cíl pro rok 2007 je 4,4%. NAkte,í vnAjší pozorovatelé ovšem argumentují, že rumunský index spot,ebitelských cen (CPI) nedostate>nA zahrnuje nárUst cen energií, které rostou rychleji, než je prUmAr, a proto je hodnota inflace udávaná tímto indexem nižší, než je inflace skute>ná. Díky své poloze má Rumunsko velmi dobré podmínky pro zemAdAlství, je schopné pAstovat velké množství plodin a právA proto je tradi>nA významným zemAdAlským producentem. Po roce 1989 bylo zemAdAlství odvAtvím, do jehož osudu nejvýraznAji promluvila privatizace. Do roku 2004 bylo v soukromých rukou p,es 85% zemAdAlské pUdy a 98% všeho zemAdAlského chovu. I tak ale zUstává zemAdAlský sektor ménA efektivní než v ostatních nových státech Evropské unie. A>koli bylo v roce 2004 v zemAdAlství zamAstnáno 4

P,epo>teno nominálním kursem. V p,epo>tu na paritu kupní síly dosahuje hodnota HDP na obyvatele 8740 USD.

- 21 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU 30% ekonomicky aktivního obyvatelstva a 68% ekonomicky aktivního obyvatelstva na venkovA, p,ispAlo zemAdAlství k tvorbA HDP pouhými deseti procenty. DUvodem nízké efektivity mUže být redistribuce zemAdAlské pUdy po pádu komunismu, kdy bylo témA, 80% zemAdAlské pUdy p,evedeno do soukromých rukou, vždy se ovšem jednalo o parcely omezené velikosti. I v roce 2000 tak pouze 2% farem mAla vAtší rozlohu než 10 hektarU. Tato vysoká po>áte>ní fragmentace doplnAná navíc o velmi pomalý proces konsolidace má za následek podkapitalizování vAtšiny farem a jejich zoufale nízkou mechanizaci. Právní, finan>ní a politická omezení stále dusí konsolidaci a tím pádem i rUst v této oblasti. V roce 2005 navíc Rumunsko postihly rozsáhlé záplavy, které se výraznA podepsaly na produkci [Romania, 2006]. TAžební prUmysl v Rumunsku zažil po pádu komunismu pokles, stejnA jako v ostatních zemích. Hlavními dUvody byly chabá údržba a nedostate>né investice. Mimo to mAl tAžební prUmysl velmi negativní dopad na životní prost,edí, což k jeho redukci pouze p,ispAlo. Ze surovin má Rumunsko pomArnA slušné zásoby bauxitu, hnAdého uhlí, mAdi, zlata, železné rudy, olova, soli, uranu a zinku [PwC, 2003]. Rumunský prUmysl trpAl po p,echodu na tržní ekonomiku všemi neduhy, které si snad lze p,edstavit. Továrny a výrobní provozy v hutnictví, tAžkém strojírenství a chemickém prUmyslu byly v lepším p,ípadA technologicky zastaralé, v horším p,ípadA zcela nepoužitelné. Orientace na tAžký prUmysl a jeho vysoká koncentrace v p,edchozím období zpUsobily, že se zemA v 90. letech potýkala s problémem ,ady neperspektivních podnikU, které byly odsouzeny ke krachu [Vincze, 2003]. Restrukturalizace a zavírání nAkterých továren sice v první fázi rumunský prUmysl oslabilo, mezi lety 2000 a 2004 se však zemA ot,epala a došlo k nárUstu prUmyslové výroby o 25%. Privatizace v této oblasti postupovala až do roku 2001 pomaleji než v oblastech jiných, poté se ji však poda,ilo zrychlit a vyšší p,íliv zahrani>ního kapitálu umožnil dlouho pot,ebnou dalekosáhlou modernizaci. Na po>átku sou>asné dekády byly nejrychleji rostoucími odvAtvími automobilový a farmaceutický prUmysl, p,i>emž obA odvAtví se opírala o p,íliv zahrani>ního kapitálu. Textilní/odAvní a obuvnický prUmysl, d,íve silná exportní odvAtví v Rumunsku, v posledních letech ponAkud upadají, protože zatím nedokáží >elit konkurenci z rozvojových ekonomik, p,edevším z Asie. Stavebnictví se vzpamatovalo z krize, kterou procházelo tak,ka celá 90. léta, na po>átku sou>asné dekády. Znovunastartovaný rUst je tažen p,edevším rostoucí poptávkou po bydlení, výstavbou obchodních center, rozvojem dopravní

- 22 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU infrastruktury a investicemi do turistických letovisek [Vincze, 2003]. Tento rUst by mAl dle odhadU vydržet >i ještA sílit minimálnA nAkolik dalších let. V energetice je situace Rumunska v porovnání s dalšími transformujícími se ekonomikami pomArnA velmi dobrá. Na rozdíl od dalších zemí má totiž jak stále významné rezervy fosilních paliv, tak i obnovitelných zdrojU, zejména vodních. Z toho plynou i nadAjné vyhlídky na nAkolik desetiletí energetické sobAsta>nosti. Energetika je p,itom se 6% pracovní síly a 5% p,íspAvku k prUmyslové produkci t,etím nejvAtším zamAstnavatelem. Od roku 2000 probíhají v Rumunsku snahy o restrukturalizaci a privatizaci neefektivních energetických za,ízení a systému distribuce, který je ještA dAdictvím minulého režimu [PwC, 2003]. A>koli, jak bylo zmínAno, má Rumunsko zna>né zásoby uhlí, ropy i zemního plynu, jejich tAžba se v posledním desetiletí neustále snižovala a tento pokles se o>ekává i do budoucna. V sou>asnosti jsou oficiálnA potvrzené ropné rezervy ve výši 900 milionU barelU. TAžba aktuálnA pohybuje kolem 120 tisíc barelU dennA, což je však pouze zhruba 40% množství, které se v Rumunsku tAžilo v 70. letech. Zhruba 10% tAžby p,itom pochází z >ernomo,ských vrtU, kde stále ještA probíhá prUzkum dalších možných naleziš^. TAžby zemního plynu, jehož zásoby jsou odhadovány na 300 miliard kubických metrU, klesla mezi lety 1982 a 2004 o 70%. V sou>asnosti se vAtšina spot,ebovávaného zemního plynu do Rumunska dováží, a to p,edevším z Ruska. Ze z,ejmých strategických dUvodU si rumunská vláda prozatím ponechává kontrolu nad velkou >ástí energetického sektoru. Potvrzené zásoby uhlí dosahují výše cca 1,5 miliardy tun, p,evážnA lignitu a pomArnA kvalitního hnAdého uhlí. Ro>ní produkce se pohybuje kolem 30 milionU tun, což je opAt ménA než polovina ro>ní produkce v roce 1989, kdy dosáhla vrcholu [Romania, 2006]. Ve výrobA elekt,iny má Rumunsko instalovanou (teoretickou) kapacitu 22,2 gigawatt, což z nAj dAlá nejvAtšího producenta elektrické energie v jihovýchodní EvropA a významného exportéra. Opera>ní kapacita je ovšem pouze kolem 16 gigawatt. V roce 2005 se v Rumunsku vyrobilo cca 60 milionU megawatthodin elektrické energie. Zhruba 73% z tohoto množství vyprodukovaly tepelné elektrárny, ca 17% hydroelektrárny a zbylých 10% pocházelo z jediné rumunské jaderné elektrárny. V sou>asné dobA dochází k významným investicím do modernizace tepelných elektráren, energetické infrastruktury (p,enosové sítA) a na rok 2007 je plánováno i spuštAní druhého bloku jaderné elektrárny Cernavoda. T,etí blok se pak mAl za>ít stavAt v roce 2006 a podle plánu by mAl být dokon>en v roce 2011. Co se tý>e obnovitelných

- 23 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU zdrojU, nevyužívá Rumunsko ani zdaleka všechny možnosti, zejména co se tý>e hydroelektráren [Romania, 2006]. Služby p,ispívaly v roce 2004 k tvorbA HDP zhruba 54,9% a zamAstnávaly 37,7% ekonomicky aktivního obyvatelstva. I p,es pomArnA rychlý rozvoj od po>átku 90. let zUstávají služby stále výraznA pod úrovní bAžnou v západní EvropA. Od roku 2001 dochází k velmi rychlému rUstu zejména v oblastech informa>ních a komunika>ních technologií, bankovnictví a dalších finan>ních služeb, pojiš^ovnictví, turistickém ruchu, v reklamA a dalších mediálních oborech. Privatizace

a

restrukturalizace

v bankovnictví

a

finan>ních

službách

za>ala

v Rumunsku s pomArnA velkým zpoždAním až koncem roku 1998 a to prodejem státního podílu v Rumunské rozvojové bance. V roce 2003 byl podíl aktiv státem vlastnAných bank ca 40% v porovnání se 75% v roce 1998. S ukon>ením privatizace Banca Comerciala Romana, nejvAtšího penAžního ústavu v zemi, který se podobnA jako naše (eská spo,itelna stal sou>ástí skupiny Erste bank, klesl podíl státu na 7,5%. Po>et bank v prUbAhu >asu postupnA klesá, p,edevším díky fúzím, resp. konsolidaci sektoru, a díky zavírání neefektivních bank. V roce 2006 se pokles zastavil na >ísle 32. Z tAchto bank je 23 vAtšinovA vlastnAno zahrani>ním kapitálem. V praxi up,ednostWují rumunské banky stále ještA krátkodobé úvAry, což komplikuje investice do zakládání podnikU i do existujících malých a st,edních firem. To samé platí pro zemAdAlství, které trpí zna>ným podfinancováním (neochota poskytovat úvAry zemAdAlskému sektoru). Dohled nad bankovním a potažmo finan>ním sektorem se výraznA zlepšil a s tím se zvýšila i stabilita tohoto sektoru. Bukureš^ská burza zahájila >innost v roce 1995 a elektronický systém obchodování byl pak spuštAn o rok pozdAji. Akciový trh však i p,es pomArnA výrazné nárUsty hodnoty a p,íliv kapitálu ze zahrani>í v posledních letech zUstává velmi úzký. Nebankovní finan>ní služby a pojiš^ovnictví rUstávají v Rumunsku i v roce 2006 na velmi nízké úrovni [Romania, 2006]. Díky své poloze má Rumunsko pomArnA zna>ný potenciál pro rozvoj turistického ruchu, který náležitA využívá. Atraktivní jsou (a budou) zejména >ernomo,ský region, delta Dunaje, Transylvánie a Karpaty, stejnA jako známé vina,ské oblasti. Slibný rozvoj turistického ruchu je však stále brždAn nedostate>nA kvalitní infrastrukturou, p,edevším nedostatkem kvalitních hotelU, který je v sou>asnosti patrnA nejvAtší p,ekážkou. To platí i p,esto, že v hotelnictví

- 24 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU probAhla rozsáhlá privatizace. Také proto rumunské vláda, podobnA jako další vlády v regionu stupWuje své úsilí, aby do zemA p,ilákala zahrani>ní turisty [Vincze, 2003]. Maloobchod tak, jak ho známe nap,íklad z (eské republiky, se v Rumunsku za>al rozvíjet po,ádnA až v roce 2004, kdy p,edevším ve velkých mAstech za>aly vyrUstat velká nákupní st,ediska. V roce 2005 vzrostly maloobchodní tržby o 17,6% i p,esto, že co do objemu stále dominovaly menší prodejny. I relativní objem tržeb zUstával hluboko pod úrovní v (eské republice nebo v Mabarsku [Romania, 2006]. Kolaps Ceaueescova režimu v Rumunsku odstartoval sérii zásadních zmAn, jak co se tý>e velikosti, tak i složení práceschopného obyvatelstva, jehož sou>ástí je i velké množství kvalifikované pracovní síly. NejvýraznAjší zmAny nastaly v prUmyslu, který ještA v roce 1989 zamAstnával 4 miliony lidí, v roce 2001 však už jen nAco kolem 2 milionU. BAhem 90. let došlo k výraznému nárUstu šedé ekonomiky, což do zna>né míry komplikovalo hodnocení situace na trzích práce. V roce 2005 se po>et ekonomicky aktivních obyvatel odhadoval na 9,3 milionu, což odpovídá zhruba 42% populace. Podle odhadU z roku 2004 pracují témA, 3 miliony RumunU v prUmyslu a obchodu, 2,8 milionu v sektoru služeb a 2,4 milionu v zemAdAlství. NezamAstnanost se držela pomArnA nízko a nejvyššího bodu dosáhla v roce 1999 hodnotou 11,8%. Registrovaná (oficiální) nezamAstnanost v roce 2005 byla 5,9%, což je v porovnání s ostatními zemAmi regionu pomArnA velmi nízké >íslo. NezamAstnanost je rozmístAna nerovnomArnA, p,i>emž nejnižší je v hlavním mAstA Bukurešti a p,i hranici s Mabarskem. Mnoho vnAjších pozorovatelU soudí, že oficiální nezamAstnanost je umAle nízká, >áste>nA díky zna>né migraci RumunU do zahrani>ní za prací [Eurostat, 2007]. Rozvoj dopravní infrastruktury nepat,il v období komunismu k prioritám režimu, spíše naopak. Výsledkem toho bylo, že i po roce 2000 zUstává rumunský systém silnic a železnic jedním z vUbec nejménA rozvinutých v EvropA. Sou>asný stav, kdy se silnice prakticky neda,í ani opravovat, natož pak stavAt, je vážnou brzdou rozvoje intenzivnAjších obchodních vztahU s okolními zemAmi i EU. To samé platí i pro p,íliv investic z tAchto zemí. Plány do budoucna po>ítají s aktivním využitím Evropských fondU ke zlepšení této situace a k plnohodnotnému napojení Rumunska na transevropský systém dopravy. DUležitost této oblasti se naplno projevila p,i vyjednávání o vstupu s Evropskou unií, >áste>nA v dUsledku >ehož je tato problematika velmi vysoko ve vládní agendA. Celkové náklady na zlepšení stavu silnic mezi

- 25 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU lety 2004 a 2007 jsou odhadovány na 3,3 miliardy USD, p,i>emž podstatná >ást bude hrazena z Evropských fondU. Sektor telekomunikací v Rumunsku prošel v prvních zhruba deseti letech transformace deregulací, expanzí a rozsáhlou modernizací. RUst se ještA zrychlil po roce 2003, zejména v oblasti informa>ních technologií. Rumunskou specialitou je velká koncentrace IT specialistU, kde

p,epo>teno

na

obyvatele

zaujímají

první

místo

v EvropA.

Trh

mobilních

telekomunika>ních služeb pat,í v Rumunsku k nejrozvinutAjším na BalkánA, p,i>emž mobilní služby jsou rozší,enAjší a více využívané, než pevné linky. Ze >ty, mobilních operátorU jsou t,i zahrani>ní. V roce 2006 využívalo mobilních služeb 14,9 milionu lidí, v porovnání s 10,2 milionu v roce 2004. Po>et pevných linek p,itom stagnuje nAkde na úrovni 4,5 milionu. Internetová penetrace je na evropské pomAry stále velmi nízká, nicménA po roce 2000 dochází k dynamickému rUstu. V roce 2005 se po>et uživatelU Internetu v Rumunsku odhadoval na 4,9 milionu (v porovnání s pouhými 158 tisíci v roce 1998) [Romania, 2006].

2.2.2 Zahrani$ní ekonomické vztahy V prvních postkomunistických letech p,išlo Rumunsko o vAtšinu pozic na trzích svých d,ívAjších obchodních partnerU ze sovAtského bloku, což ostatnA platilo pro všechny transformující se ekonomiky. V dalších letech se pak na rumunském zahrani>ním obchodu negativnA projevily ekonomické sankce, které mezinárodní spole>enství uvalilo nap,íklad na Irák a hlavnA na republiky bývalé Jugoslávie, což byli další významní obchodní partne,i Rumunska. ZemA se tedy nacházela pod extrémním tlakem a pot,ebovala velmi rychle p,ebudovat strukturu svého zahrani>ního obchodu a odbourat vysoké deficity. V roce 1993 byla podepsána dohoda o volném obchodu s Evropským sdružením volného obchodu (ESVO, EFTA – European Free Trade Association) a v roce 1995 vstoupilo Rumunsko do SvAtové obchodní organizace (WTO). V lednu 2007 pak následoval dlouho o>ekávaný vstup do Evropské unie. Všechny tyto kroky byly a jsou významnými milníky na cestA reintegrace Rumunska do evropských ekonomických struktur. Prakticky již od roku 2000 je Evropská unie nejvýznamnAjším exportním trhem po rumunské výrobky a zároveW nejvýznamnAjším zdrojem importU. Tento trend navíc neustále posiluje a lze o>ekávat, že vstup do EU p,inese ještA další impuls, podobnA jak tomu bylo v nových >lenských státech, které vstoupily v roce 2004. Nap,íklad obchod s NAmeckem vzrostl mezi lety 2004 a 2005 o 14% a o rok pozdAji dokonce o více než 25%. V sou>asné dobA se pozornost rumunské vlády obrací ke zlepšování obchodních - 26 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU vztahU se sousedními státy, dUsledkem >ehož je i snaha o vytvo,ení zóny volného obchodu prUmyslovými výrobky s Bulharskem a Tureckem [Romania, 2006]. Celková hodnota dovozU v roce 2004 byla 32,7 miliardy USD a v roce 2005 vzrostla na 38,2 miliardy, což p,edstavuje meziro>ní nárUst o témA, 17%. V roce 2001 tvo,ily dovozy z Itálie, NAmecka, Ruska a Francie 49% všech dovozU. Do roku 2005 kleslo toto >íslo na 44,5%, což nazna>uje postupnou diversifikaci importní závislosti, a>koli tyto >ty,i zemA i nadále zUstaly nejvAtšími vývozci na rumunský trh. Hlavními dovozními artikly jsou stroje a za,ízení, textil, ropa a ropné výrobky a také výrobky chemického prUmyslu [Eurostat, 2007]. Hodnota exportu byla v roce 2004 celkem 23,5 miliardy USD a v roce 2005 dosáhla 27,7 miliardy (meziro>ní nárUst o témA, 18%). V sou>asné dobA smA,uje kolem 40% exportu do Itálie, NAmecka a Francie a stejnA jako v p,ípadA importu dochází i zde k postupné diversifikaci. V roce 2001 tvo,ily vývozy do tAchto >ty, zemí témA, 50% všech rumunských vývozU. Rumunský exportní sortiment však zUstává pomArnA omezený, zejména díky pomalu pokra>ující restrukturalizaci prUmyslu a stále pomArnA nízké konkurenceschopnosti. Hlavními exportními artikly jsou textil, kovy, strojní za,ízení, automobily, minerály a paliva [Eurostat, 2007]. V oblasti obchodní bilance trpí Rumunsko chronickou nerovnováhou, která se navíc v posledních letech prohlubuje. Deficit se zvýšil z 6,4 miliardy USD v roce 2003 až na 9,2 miliardy v roce 2005. Za prvních devAt mAsícU roku 2006 >inil odhadovaný deficit ca 5,9 miliardy amerických dolarU. Plán vlády je nastolit p,ebytek obchodní bilance v roce 2007 nebo nejpozdAji 2008. BAžný ú>et rumunské platební bilance byl v deficitu prakticky po celou dobu od po>átku 90. let. Mezi lety 2001 a 2005 narostl tento schodek z pUvodních 1,4 miliardy USD až na 8,5 miliardy. Celková platební bilance však byla mezi lety 1999 a 2004 pozitivní. V roce 2004 dosáhla celková platební bilance dokonce p,ebytku ve výši 6,2 miliardy USD. VnAjší dluh Rumunska byl v roce 2005 ve výši 14,7 miliardy amerických dolarU, v porovnání s 15,6 miliardy v roce 2002. Tento dluh je p,itom v drtivé vAtšinA tvo,en st,ednAdobými a dlouhodobými závazky [Eurostat, 2007]. A>koli má Rumunsko bezpochyby velký potenciál pro p,íliv p,ímých zahrani>ních investic, zaostával jejich faktický p,íliv za úrovní v okolních ekonomikách. Celkové zahrani>ní investice v období 1989 až 2002 dosáhly zhruba úrovnA 9 miliard USD, zatímco v menším, ale o nAco rozvinutAjším Mabarsku to bylo 22,5 miliardy USD [Vincze, 2003]. V posledních

- 27 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU letech se objem p,ímých zahrani>ních investic p,eci jen výraznA zvýšil a v roce 2005 dosáhl 9,3 miliardy amerických dolarU. V prvních osmi mAsících roku 2006 docházelo k dalšímu výraznému nárUstu a objem investic se v porovnání se stejným obdobím roku 2005 zvýšil o cca 60%. Zhruba polovina p,ímých zahrani>ních investic souvisí se vstupem zahrani>ních partnerU do rumunských podnikU v rámci privatizace. A>koli je na p,ímých zahrani>ních investicích závislý zejména rumunský prUmysl, nejvAtších temp rUstu dosahují investice mimo oblast prUmyslu. V posledních letech také dochází k diversifikaci investic, i když tato diversifikace ještA nedosahuje úrovnA ostatních transformujících se ekonomik. Významnými investory v Rumunsku jsou velké potravinové ,etAzce z Francie, NAmecka a Velké Británie. Na investicích do rozši,ování jaderné elektrárny Cernavoda (prozatím jediné v Rumunsku) se podílejí kanadské a italské spole>nosti. S deregulací hotelnictví smA,ují své aktivity do Rumunska rovnAž významné hotelové ,etAzce ze západní Evropy a z USA. Francouzský Renault zase vlastnicky vstoupil do automobilky Dacia, která vyrábí 80% vozidel v Rumunsku. P,ední evropské a svAtové spole>nosti se podílejí rovnAž na modernizaci p,edevším železni>ní dopravy a na rozvoji sektoru telekomunikací [Romania, 2006]. Rumunskou mAnovou jednotkou je lea. P,edevším díky vysoké inflaci v období transformace se rumunská vláda rozhodla provést denominaci mAny, ke které došlo k 1. 7. 2005. Jedna nová lea se mAnila za 10 tisíc starých lei. V dobA denominace byla lea jednou z nejménA hodnotných mAn na svAtA s kursem 29 891 za 1 USD. V prosinci 2006 se kurs pohyboval na úrovni 2,58 nové lei za 1 USD [Oanda, 2007]. Aktuální kurs nové lei vU>i euru se pohybuje okolo 3,33 nové lei za 1 EUR. Vstup do Evropské mAnové unie a nahrazení domácí mAny eurem není prozatím p,edevším díky ekonomické situaci na po,adu dne.

2.2.3 Vláda a politická situace Rumunsko

je

republikou

s p,ímo

voleným

prezidentem

a

dvoukomorovým

parlamentem. V postkomunistické é,e má Rumunsko demokratický systém vlády, a>koli ten byl až do roku 2004 dominován jediným mužem – Ionem Iliescem, který byl prezidentem zvolen celkem t,ikrát a s jehož osobou a stranou, jež zastupoval, byl prezidentský ú,ad dlouho neodmyslitelnA spjat. P,i vyjednávání o vstupu do Evropské unie byla reforma ve,ejné správy jedním z hlavních požadavkU, které muselo Rumunsko ještA p,ed svým vstupem splnit. Nová

- 28 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU ústava byla po pádu Ceaueescova režimu v roce 1989 p,ijata v roce 1991 a naposledy byla novelizována referendem v roce 2003 [Gardó, 2004]. Pád Ceaueescova režimu a znovunastolení demokracie samoz,ejmA znamenaly zásadní zmAnu pro rumunská masmédia. Státní monopol byl zrušen a v sou>asné dobA panuje rovnováha mezi státem vlastnAnými a nezávislými médii. To ale neplatilo v každém okamžiku. Nap,íklad p,ed prezidentskými volbami v roce 2004 kritizovali mezinárodní pozorovatelé zaujatost rozhlasového a televizního vyslání. TištAná média byla naproti tomu shledána nezaujatými. A>koli po této anabázi v roce 2005 došlo k výraznému zvýšení kvality zpravodajství a informovanosti i o kontroverzních tématech, stát neustále využívá p,íjmU z reklamy a dalších zdrojU k vlivu na vysílání. Finan>ní omezení svobody médií je patrné zejména v odlehlejších regionech. CelkovA v roce 2005 vysílaly dva národní a dalších nAkolik státem vlastnAných televizních kanálU. S nimi pak soupe,ilo minimálnA 13 kanálU soukromých. Od pádu komunistického režimu je jednozna>nou prioritou zahrani>ní politiky Rumunska aktivní navazování úzkých stykU s vyspAlými státy západní Evropy, Spojenými státy a zejména Evropskou unií. Rumunsko je >lenem OBSE a v roce 2004 bylo p,ijato do NATO. Do EU vstoupilo Rumunsko spolu s Bulharskem v lednu 2007. Poslední p,ekážka tohoto vstupu byla odstranAna v roce 2006 závAre>ným rozhodnutím Evropské komise. Vyjednávání s EU o vstupu po roce 2000 a jeho vidina mAly rovnAž blahodárný vliv na vztahy Rumunska s okolními zemAmi, zejména Bulharskem a Mabarskem, které byly v minulosti >asto napjaté. Naproti tomu se Srbskem nemAli a nemají Rumuni sebemenší problémy. Vztahy s Ruskem jsou také pomArnA srde>né a to i p,esto, že ruští p,edstavitelé vyjád,ili obavy ohlednA vstupu Rumunska do NATO a EU. V roce 2003 byla s Ruskem podepsána Dohoda o p,átelských vztazích a spolupráci. Vztahy s Ukrajinou se sice v posledních letech zlepšily, stále však p,etrvávají rozpory ohlednA území a tAžby ropy, zejména v deltA Dunaje. Jedním ze vzdálených cílU rumunské zahrani>ní politiky stále zUstává sjednocení s Moldavskem, které bylo do roku 1940 sou>ástí Rumunska (60% obyvatel tvo,í etni>tí Rumuni). A>koli samotný pád Ceaueescova režimu byl krvavý a i poté se nAkolikrát vyskytla období civilních nepokojU, není v Rumunsku v sou>asné dobA bezprost,ednA aktuální nebezpe>í terorismu ani další vnit,ní nebezpe>í. Nepokoje, které probAhly v minulosti, se týkaly p,edevším nespokojenosti s reformami v rámci procesu transformace.

- 29 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU Rumunská vláda obecnA vzato respektuje civilní práva ob>anU, ale i p,esto jsou hlášeny p,ípady zneužívání policejní moci. V rámci p,edstupních vyjednávání v roce 2006 navíc Evropská komise konstatovala, že je t,eba p,ijmout opat,ení, která by zajiš^ovala nezávislost policie a nezaujatost soudcU a státních zástupcU. V roce 2005 se vyskytly zprávy o policejní brutalitA a neschopnosti >i neochotA vlády a soudU se tAmito záležitostmi zabývat. Vláda byla také obviWována z toho, že se snaží omezit svobodu tisku. A>koli došlo k významnému poklesu frekvence tohoto jevu, stále dochází k p,ípadUm, kdy jsou znevýhodWování auto,i >lánkU kritizujících politiku vlády. RovnAž národnostní a náboženské menšiny si ztAžovaly na nerovné zacházení ze strany vlády. Specifickou kapitolou jsou v tAchto a podobných otázkách Romové. Velkými problémy i nadále zUstávají násilí na ženách a obchod s bílým masem a rovnAž velký po>et dAtí bez domova, p,edevším ve velkých mAstech. Rumunsko se doposud plnA nevypo,ádalo ani s dAtskou prací a zasahováním vlády do aktivit odborU [Romania, 2006].

- 30 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

3 P6edvstupní vyjednávání a vstup do Evropské unie Rozši,ování a prohlubování integrace byly a jsou dva základní smAry vývoje Evropských spole>enství a pozdAji Evropské unie, které pUsobí vedle sebe a vzájemnA se ovlivWují. Proces p,istupování nových >lenských státU je stále více ovlivWován hloubkou integrace a vytvá,ením stále užších vazeb mezi národy Evropy. Vzhledem k pokroku, který již byl dosažen, musí nové >lenské státy splnit mnohem více podmínek, než státy, které p,istupovaly v 70. >i 80. letech. Posledními státy, které prozatím do EU vstoupily, byly právA Bulharsko a Rumunsko v lednu 2007. Toto rozší,ení uzav,elo tzv. pátou vlnu, která za>ala již v roce 2004 "velkým t,eskem" a p,ijetím deseti státU p,evážnA st,ední a východní Evropy. Velká dUležitost byla zejména ze strany EU p,i tomto rozší,ení p,ikládána hladkému prUbAhu za>lenAní nových státU do evropských, resp. unijních, institucí a politik. Tomu byla pod,ízena i veškerá p,íprava. TémA, t,i roky po rozší,ení lze ,íci, že nové >lenské státy dosáhly vysoké úrovnA sladAnosti zejména v právní oblasti a výraznA p,ispAly i ke spole>nému úsilí vyvíjenému institucemi Unie. Z,ejmA hlavnA díky svému vstupu do Unie získaly tyto zemA silný rUstový impuls a dosahují vysokých temp rUstu ekonomické aktivity, obchodu a investic. Obdobný vývoj lze o>ekávat také v p,ípadA Bulharska a Rumunska. Páté kolo rozši,ování otev,elo v EU debatu o tom, jak dalece a jak rychle je možné Unii rozši,ovat. Debata se vede nap,íklad nad rozši,ováním Unie mimo Evropu (p,ípad Turecka), >i p,ípadnA do bezprost,ední sféry vlivu Ruska, což je pro zmAnu p,ípad Ukrajiny. Jednozna>ným výsledkem tAchto debat se zdá být snaha velmi pe>livA zvažovat p,ísliby >lenství >i p,ísliby zahájení vstupních rozhovorU s dalšími zemAmi. To se samoz,ejmA netýká zemí, které již do tohoto procesu vstoupily. StejnA jako v p,ípadA všech p,edchozích rozší,eních je >lenství vázáno na splnAní náro>ných kritérií, za nimiž se vAtšinou skrývá nutnost dalekosáhlých politických a ekonomických reforem. To bylo typické pro všechny transformující se ekonomiky st,ední a východní Evropy. Jak již bylo nazna>eno výše, proces p,istupování je dlouhodobou záležitostí, která se navíc prodlužuje s každým dalším dosaženým stupnAm integrace. PrávA délka tohoto procesu má být dle Komise hlavním motivem k (pokra>ování) provádAní reforem. Spole>nou snahou jak samotné Unie tak >lenských státU by pak mAla být transparentnost celého procesu. Bulharsko a Rumunsko oficiálnA požádaly o >lenství v Evropské unii v roce 1995 a jednání o vstupu byla zahájena v únoru 2000, tedy ve druhé vlnA zemí st,ední a východní - 31 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU Evropy. Evropská rada odkryla své karty ohlednA vstupu Bulharska a Rumunska do EU v roce 2002, kdy bylo pro vstup tAchto dvou zemí p,edbAžnA stanoveno období roku 2007 [Commission, 2002]. Na jedné stranA to tedy mAlo být pozdAji než vstup ostatních tehdy kandidátských zemí, na stranA druhé bylo i toto datum vázáno na splnAní mnoha náro>ných úkolU, jejichž plnAní se bude vAnovat tato >ást práce. Vyjednávání s obAma kandidátskými zemAmi o vstupu byla dokon>ena a uzav,ena v prosinci 2004 a Smlouva o p,istoupení5 byla slavnostnA podepsána v dubnu 2005 a následnA úspAšnA ratifikována obAma kandidátskými a všemi >lenskými státy. Ani v tuto chvíli však nebylo zcela jasno o p,esném datu vstupu. To totiž záleželo na rozhodnutí Rady a Komise, která mAla p,i nesplnAní nAkterých kritérií vstupu ze strany Bulharska nebo Rumunska možnost toto datum odsunout až o jeden rok. V hodnotící zprávA z kvAtna 20066 však Komise konstatovala, že obA zemA by mAly být na >lenství plnA p,ipraveny již v ",ádném termínu", tedy k 1. 1. 2007, za p,edpokladu, že prokáží dostate>ný pokrok v ,ešení nAkterých zbylých otázek. SplnAní i tAchto podmínek bylo potvrzeno v ,íjnu 2006, následkem >ehož má EU od ledna 2007 celkem 27 >lenU. Zpráva Komise z ,íjna 2006 [Commission, 2006b], ze které do zna>né míry >erpá tato kapitola, ,íká, že obA zemA dosáhly dostate>ného pokroku. Potvrzuje také, že jak Bulharsko tak Rumunsko nadále pokra>ují v p,ípravách na >lenství a že jsou schopny efektivnA aplikovat právo a opat,ení Evropské unie na svém území. Jelikož však nic není dokonalé, vAnovala se Komise i p,etrvávajícím nedostatkUm v obou zemích. Komise zároveW rozhodla o p,ijetí opat,ení nezbytných k nápravA tohoto stavu, nedojde-li v mezidobí k nápravA se strany samotných státU. I poslední mAsíce p,ed vstupem tak byly plné hore>ných p,íprav. P,istoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii mUže sloužit jako motivace pro státy, které by rády do EU vstoupily, ale prozatím se nacházejí v ranAjších fázích vyjednávání o vstupu, o tom, že jejich cíl je dosažitelný. Evropská unie také z posledních dvou rozší,ení v letech 2004 a 2007 získala velké množství zkušeností, které mUže následnA uplatWovat p,i vstupu dalších státU. P,íklady Bulharska a Rumunska jasnA ukázaly, jak dUležité je zabývat se otázkami reformy soudnictví a boje proti organizovanému zlo>inu a korupci již ve velmi

5

Treaty of Accession of Bulgaria to the European Union of 25 April 2005 [Bulgaria, 2005] – Official Journal L 157 of 21.06.2005 a Treaty of Accession of Romania to the European Union of 25 April 2005 [Romania, 2005] – Official Journal L 157 of 21.06.05 6 European Commission [Commission, 2006a]: Monitoring report on the state of preparedness for EU membership of Bulgaria and Romania, Brussels, 26. 9. 2006, COM(2006) 549 final

- 32 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU raných stádiích, protože oboje p,edstavuje, zejména ve st,ední a východní EvropA bAh na dlouhou tra^. CelkovA lze již teb ,íci, že pátá vlna rozši,ování Evropské unie byla úspAchem, jehož výsledky budou patrné ještA dlouho. Po více než >ty,iceti letech rozdAlení a po období sbližování lze ,íci, že Evropa je sjednocená, a poprvé v dAjinách mírovou cestou. Více než 100 milionU nových ob>anU EU ve dvanácti nových >lenských státech se stane motorem Unie. PUvodní >lenské státy naopak p,ispAjí k vAtší stabilitA demokracie a tržní ekonomiky a nezpochybnitelnou vládu zákona. ZároveW byla posílena bezpe>nost nejen v Unii samotné, ale v celé EvropA [Commission, 2006c]. Následující >ásti kapitoly 3 budou zamA,eny na jednotlivá opat,ení v Bulharsku a Rumunsku s tAžištAm na opat,ení identifikovaná Komisí na ja,e a znovu revidovaná na podzim 2006. V p,ípadA Bulharska se jednalo o soudní systém, boj proti korupci, policejní spolupráci v boji proti organizovanému zlo>inu, praní špinavých penAz, integrovanou a kompatibilní zemAdAlskou politiku a finan>ní kontrolu p,idAlování a využívání dotací z Evropských fondU. Pro Rumunsko byly klí>ovými oblastmi pro zlepšení rovnAž reforma soudnictví a boj proti korupci. Navíc se p,idaly nutné zmAny v daWové oblasti, které by mAly zajistit kompatibilitu rumunského daWového systému s EU [Commission, 2006c]. Krátce se rovnAž zastavíme u pokroku, kterého obA zemA dosáhly v plnAní politických, ekonomických a legislativních, resp. právních, kritérií vstupu.

3.1 Opat ení související se vstupem Jedním z hlavních úkolU Komise je být strážkyní acquis communautaire, tedy dohlížet na aplikaci práva Spole>enství ve všech >lenských státech – jak stávajících, tak kandidátských. Tato >innost je v novA vstupujících státU velmi dUležitá, protože v tAchto státech dochází k aplikaci velkého množství nových legislativních pravidel. Bulharsko a Rumunsko musely tedy jednak p,ijmout kompletní acquis a také množství specifických ustanovení, která jsou uvedena ve SmlouvA o p,istoupení7. Nástroje, které Komise uplatWuje ve vztahu ke >lenským státUm, spo>ívají zejména v tom, že navrhuje, p,ijímá a pomáhá implementovat opat,ení v momentA, kdy je nAjakým zpUsobem ohroženo bezproblémové fungování politik (a práva) Evropské unie. ObecnA vzato

7

Viz [Bulgaria, 2005], resp. [Romania, 2005]

- 33 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU zahrnují tato opat,ení bezpe>nostní klauzule >i pojistky, kterými Komise má možnost ovlivWovat chování >lenských státU. Dále se jedná o opat,ení upravující >erpání prost,edkU z fondU EU, opat,ení politiky na ochranu hospodá,ské soutAže a procedury používaní p,i porušení závazkU vyplývajících z práva Spole>enství >lenskými státy8. KromA Evropské komise se na dohledu nad provádAním p,ijatých opat,ení v Bulharsku a Rumunsku budou podílet i další instituce. Typickým p,íkladem je zde oblast lidských práv, jejichž dodržování ve zmínAných dvou zemích není prozatím zcela bezproblémové. Evropské monitorovací st,edisko pro rasismus a xenofobii (EUMC) bude v souladu s tímto dohlížet na situaci v Bulharsku a Rumunsku, zejména s ohledem na potírání rasismu a s ním spojené diskriminace, a také se bude aktivnA podílet na integraci národnostních a etnických menšin do spole>nosti9. Na rozdíl od ostatních institucí, které stojí (alespoW >áste>nA) mimo EU, jsou opat,ení p,ijatá Komisí na základA práva Spole>enství závazná až po samotném vstupu. Jedná se zejména o tzv. spole>né politiky, ve kterých má Komise rozhodující slovo. To se týká p,edevším dopravy, bezpe>nosti potravin (a potažmo ochrany spot,ebitele), bezpe>nosti leteckého provozu, mnoha oblastí hospodá,ské soutAže atp. Po p,ijetí eura a vstupu do mAnové unie se to bude týkat i mAnové politiky. Komise a další instituce mají v závislosti na povaze opat,ení v tAchto p,ípadech právo vynutit si nápravu situace. Opat,ení mající zajistit nápravu >i odvetná >i sank>ní opat,ení mohou zahrnovat nap,íklad zákazy vývozu ur>itých výrobkU >i komodit (což je obzvláštA dUležité v zemAdAlství a potraviná,ském prUmyslu). V jiných, vážnAjších p,ípadech mUže dojít k dokonce k pozastavení >lenských práv do doby, než bude zjednána náprava. Komise mUže rovnAž použít ochranná opat,ení týkající se financování z Evropských fondU, kdy mUže být >lenskému státu pozastaveno >erpání dotací, neplní-li své závazky vU>i EU. Jakékoli nedostatky, chyby >i dokonce podvody p,i >erpání dotací pak mohou vést k požadavku na vrácení celé >ástky a p,ípadnA k omezení možnosti >erpání finan>ních prost,edkU do budoucna10. 8

Všechna tato opat,ení mají p,itom oporu v primárním právu Spole>enství a Unie, tedy v zakladatelských Smlouvách. 9 Pro úplnost je t,eba dodat, že EUMC již d,íve pUsobilo na území všech >lenských státU a jeho pUsobení bylo na Bulharsko a Rumunsko rozší,eno již p,ed p,ijetím do EU [Commission, 2006a]. 10 Zvláštní systém kontroly je uplatWován v oblasti zemAdAlské politiky. (lenské státy jsou povinny z,ídit akreditované agentury, které zajiš^ují prUhledný a efektivní prUbAh plateb a kompenzací v rámci spole>né

- 34 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU V rámci Smlouvy o p,istoupení Bulharska a Rumunska, stejnA jako v p,ípadA dalších p,ístupových smluv, byly definovány další t,i typy kontrolních mechanismU: (1) ekonomické, (2) týkající se vnit,ního trhu a (3) týkající se oblasti justice a vnit,ních vAcí11, která mohou být aktivována jak p,ed vstupem tak také až t,i roky po nAm. Nápravná opat,ení tohoto typu mohou být opAt uvalena Komisí a jejich odvolání zcela závisí na uspokojivém ,ešení situace, díky níž byla tato opat,ení aktivována [Bulgaria, 2005, resp., Romania, 2005]. o Ekonomická opat/ení se týkají p,edevším ekonomické situace v dané zemi. Mohou být aktivována v >lenských státech, které >elí velmi výrazným ekonomickým problémUm, jejichž ,ešení je na komunitární úrovni efektivnAjší. o Ochranná opat/ení týkající se vnit/ního trhu mohou být aktivována v p,ípadA, že nAkterý >lenský stát hrubA poruší pravidla fungování vnit,ního trhu, nebo podobné nebezpe>í bezprost,ednA hrozí. Za to hrozí danému >lenskému státu vyjmutí z výhod vyplývajících z vnit,ního trhu, resp. jsou tomuto státu na vnit,ním trhu omezena práva. Narušení pravidel vnit,ního trhu je navíc vymezeno velmi široce a netýká se tedy jen tzv. >ty, svobod 12 , ale také všech spole>ných a sektorových politik v p,ípadA, že mají komunitární dimenzi. o Pojistky v oblasti justice a vnit/ních v cí mají vAtšinou charakter možnosti jednostranného omezení práv státu, který neplní své závazky vU>i spole>enství. V praxi jsou pak ostatní >lenské státy recipro>nA zproštAny povinnosti plnit stejný závazek nebo druh závazku, který porušuje, resp. neplní daný stát. Specifickou oblastí jsou ve všech smlouvách o p,istoupení tzv. p,echodná období, která byla jednotlivými státy a Unií vyjednána bAhem p,ístupových rozhovorU a jejichž ú>elem je co nejvíce usnadnit proces rozši,ování a adaptaci na nové podmínky jak stávajícím tak p,istupujícím >lenským státUm. Klasickým p,ípadem je nap,íklad omezení volného pohybu osob až na období sedmi let (ve formátu 2 + 3 + 2 roky). Do>asnA omezen byl i volný pohyb

zemAdAlské politiky. To se týká zejména Administrativního a kontrolního systému (IACS), který dohlíží na platby zemAdAlcUm a na platby v rámci programU rozvoje venkova. Pokud se toto nepoda,í >lenským a kandidátským státUm zavést, hrozí jim opAt, že na peníze z evropských prost,edkU nedosáhnou. V p,ípadA závažného porušení pravidel mUže Komise v jednotlivých p,ípadech opAt uvalit sankce. Obdobná ustanovení platí také v p,ípadA strukturálních fondU s tím rozdílem, že >erpání tAchto prost,edkU je mnohem dUslednAji kontrolováno díky nutnosti vypracovat nezbytnou projektovou dokumentaci a díky jasnému vymezení programU, v jejichž rámci lze prost,edky z evropského rozpo>tu >erpat [Commission, 2006a]. 11 PUvodní tzv. t,etí pilí, Evropské unie. 12 Volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu (v>etnA plateb).

- 35 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU služeb, konkrétnA tzv. kabotáž, tedy volný p,ístup tuzemských dopravcU na zahrani>ní trhy. Smlouva o p,istoupení rovnAž obsahuje ustanovení, podle nAhož mUže Komise po dobu t,í let od p,istoupení p,ijímat opat,ení týkající se veterinárních a fytosanitárních p,edpisU a bezpe>nosti potravin. Pokud domácí výrobky nesplWují nAkteré evropské normy, nemají p,ístup na spole>ný trh. BAhem maximálnA t,íletého p,echodného období mohou domácí výrobci vyrábAt pouze pro domácí trh a to pouze speciálnA ozna>ené výrobky. Po skon>ení p,echodného období musí bub splnit normy, nebo skon>it s výrobou tAchto svých produktU úplnA [Commission, 2006b].

3.2 Specifická opat ení týkající se Bulharska a Rumunska Doposud zmiWovaná opat,ení byla obecná a v prakticky stejné podobA se vztahovala i na státy p,istoupivší v roce 2004. Naproti tomu opat,ení popsaná níže jsou specifická pro Bulharsko a Rumunsko a jejich p,istoupení k Evropské unii. NAkterá opat,ení byla a jsou spole>ná obAma zemím, v dalších oblastech jsou p,ijatá opat,ení v obou zemích rozdílná. Hlavními body spole>nými pro obA zemA jsou (1) reforma soudnictví, resp. justice, a boj proti korupci, (2) opat,ení týkající se zemAdAlské politiky a jejího financování a (3) bezpe>nost potravin a potažmo ochrana spot,ebitele [Commission, 2006a]. Pokra>ování procesu reformy soudnictví zdUrazWují prakticky všechny hodnotící zprávy Komise o p,ipravenosti Bulharska a Rumunska na >lenství v Unii. V tAch posledních sice Komise uznává, že obA zemA udAlaly v dané oblasti významný pokrok, ale zároveW zdUrazWuje, že v reformním úsilí je t,eba pokra>ovat. Situace v obou zemích je totiž stále výraznA pod úrovní, která je obvyklá v západní EvropA i ve vAtšinA nových >lenských státU. Komise proto z,ídila speciální monitorovací mechanismus, který nad pokrokem v této oblasti dohlíží. Komise má rovnAž v plánu obAma zemím v rámci svých možností a zkušeností asistovat a v dvakrát ro>nA podávat zprávy o dosaženém pokroku Evropskému parlamentu a RadA. P,edpokládá se, že monitorovací úloha skon>í až v momentA, kdy obA zemA dosáhnou stanovených referen>ních hodnot13. V p,ípadA, že by se v tomto ohledu vyskytly problémy a státy neplnily to, k >emu se ve smlouvách zavázaly, p,išly by na ,adu výše zmínAné bezpe>nostní klauzule [Commission, 2006b].

13

Referen>ní hodnoty, resp. požadovaný cílový stav a cesty k nAmu se vzhledem k rozdílné výchozí pozici v obou zemích mírnA liší. Pozornost jim proto bude vAnována níže v >ástech zabývajících se jednotlivými zemAmi.

- 36 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU Druhou oblastí jsou opat,ení týkající se zemAdAlské politiky a jejího financování. Zde se Komise domnívá, že existuje reálné nebezpe>í, že administrativní a kontrolní systém, který hraje klí>ovou roli p,i toku plateb smA,ujících zemAdAlcUm, nebude po vstupu fungovat správnA a dostate>nA prUhlednA. Vzhledem k tomu, že obA zemA za>aly s p,ípravou na p,echod na tento systém pomArnA pozdA, byl termín jeho p,edpokládaného dokon>ení témA, šibeni>ní. A samoz,ejmA s sebou nese i riziko možných nedostatkU p,i jeho implementaci. Spolehlivé fungování tohoto systému má p,itom klí>ovou roli pro fungování celé zemAdAlské politiky, protože jím v Bulharsku a Rumunskou prote>e kolem 80% všech plateb s touto politikou souvisejících. Vezmeme-li tato rizika v úvahu, je pochopitelné, že si chce Komise prost,edky plynoucí do zemAdAlství tAchto dvou státU náležitA pohlídat. Jako nejvAtší nebezpe>í p,itom bývají zdUrazWovány nedostate>ný monitoring plateb a z nAho vyplývající neoprávnAné platby, resp. podvody p,i pobírání dotací [Commission, 2006b]. Celá situace je dále komplikována tím, že k velkému p,esunu prost,edkU bude docházet již relativnA velmi brzy po p,ijetí, a nebude tedy velký prostor pro jakési "zah,ívací kolo". T,etí, a zdaleka nejkomplikovanAjší oblastí je bezpe>nost potravin a ochrana spot,ebitele. Vzhledem k p,eci jen nižší ekonomické úrovni v obou zemích nebyl tAmto oblastem doposud vAnován p,íliš velký prostor. O to vAtší kus cesty však obA zemA musí urazit, aby splnily náro>ná kritéria stanovená Evropskou unií. Komise již v minulosti ,ešila nap,íklad problémy s vep,ovým masem vyváženým do Unie, protože v obou zemích ještA nebyly vymýceny nAkteré zví,ecí choroby. SpeciálnA chov hospodá,ských zví,at se tak i díky BSE a pta>í ch,ipce soustavnA nalézá pod drobnohledem Komise14. Následující subkapitoly se budou vAnovat konkrétním opat,ením související se vstupem a se situací tAsnA po nAm v jednotlivých státech. Pozornost bude rovnAž vAnována hodnocení tohoto stavu Evropskou komisí.

3.2.1 Bulharsko Jak již bylo zmínAno d,íve, soudní systém, resp. otázka jeho nezávislosti a prorUstání s organizovaným zlo>inem je jedním z problémU, které jsou Bulharsku v hodnotících zprávách nej>asnAji vytýkány. I proto jim bude vAnována hlavní pozornost. Druhou významnou oblastí

14

Vzhledem ke specifi>nosti tématu a pomArnA malé vazbA na úst,ední téma práce se uvedenému problému nebudu vAnovat blíže. Zájemce odkazuji na doukumenty Evropské komise související se vstupem Bulharska a Rumunska do EU, p,edevším pak p,ílohy pravidelných hodnotících zpráv. Viz rovnAž seznam použité literatury.

- 37 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU jsou pak otázky implementace pravidel p,ijímání prost,edkU z Evropských fondU a nakládání s nimi. Ve své poslední hodnotící zprávA [Commission, 2006b] Komise konstatovala, že v otázkách reformy soudního systému došlo k ur>itému pokroku. Byla p,ijata pravidla zavádAjící objektivní postupy týkající se jmenování a hodnocení práce ú,edníkU se soudní pravomocí. Proces trestního ,ízení byl výraznA zefektivnAn zavedením zkráceného ,ízení, což uvolní soudcUm ruce pro složitAjší p,ípady. Nutná je však stále ještA reforma bulharské obdoby Nejvyššího soudu, tedy Nejvyšší soudní rady, jíž je vytýkána nízká prUhlednost, nedostate>ná efektivita její práce a neschopnost efektivnA ,ídit soustavu pod,ízených soudU. PomArnA závažné nedostatky p,etrvávají i v trestním ,ádu. Co stále ještA chybí úplnA je obdoba našeho ob>anského soudního ,ádu a zákona o soudech a soudcích. JeštA nAkolik mAsícU p,ed vstupem do Unie také ještA nebyly p,ijaty nAkteré ústavní dodatky, které by jej z formálnA-právního hlediska umožWovaly. Legislativní rámec boje proti korupci doznal zásadních zmAn zejména díky dodatkUm k zákonUm o politických stranách a o zve,ejWování majetku vysokých státních ú,edníkU15. Na druhou stranu se stále neda,í v dostate>né mí,e podchycovat a vyšet,ovat p,ípady závažné hospodá,ské kriminality. Vyšet,ování, která jsou vedena, však >asto místo obvinAní a p,ípadného odsouzení vyznívají do ztracena. Korupce na všech úrovních tak stále zUstává závažným problémem Bulharska. Komise ozna>uje za náchylné k p,ijetí úplatku zejména celníky a výbAr>í daní na hranicích a p,edstavitele místních samospráv [Bulgaria, 2006]. V otázce praní špinavých penAz ozna>uje Komise situaci v Bulharsku za teoreticky odpovídající acquis. Implementace tAchto opat,ení do praxe je však prozatím nedostate>ná, což je považováno za hlavní dUvod toho, že se doposud neda,í praní špinavých penAz bránit ani je trestat. Za problém je považován rovnAž fakt, že bulharská policie a vláda zatím prohrává boj s organizovaným zlo>inem. Neda,í se vyšet,ovat p,ípady organizovaného zlo>inu a chybí také spolehlivá statistika týkající se kriminality vUbec. Vymáhání práva se sice ponAkud zvýšilo, ale prozatím se neda,í navázat aktivní spolupráci s ostatními >lenskými státy, zejména v oblasti

15

Nap,íklad majetkové pomAry všech bulharských ministrU byly zve,ejnAny na internetu, což je vAc, kterou se zatím neda,í prosadit ani v (eské republice. Možná, že bychom si v nAkterých ohledech mAli vzít z Bulharska p,íklad.

- 38 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU potírání organizované kriminality. Chybí také zmínAná konfiskace majetkU odsouzených [Bulgaria, 2006]. Hlavními body, kterým se Komise vAnovala ve svých hodnotících zprávách a které ozna>ila za klí>ové oblasti pro zlepšení, byly v p,ípadA Bulharska následující [Commission, 2006c]: o Uvést do praxe ústavní dodatky, které by odstranily p,etrvávající nejasnosti a dvojzna>nosti týkající se nezávislosti soudního systému a jeho povinnosti skládat ú>ty ze své >innosti; o Zajistit transparentnAjší a efektivnAjší soudní ,ízení právA prost,ednictvím reformy soudního systému a novelizací ob>anského soudního ,ádu, zejména co se tý>e fáze p,ed samotným ,ízením; o Pokra>ovat ve zvyšování profesionalizace, efektivity a zodpovAdnosti a dUslednA na ro>ní bázi monitorovat vývoj v této oblasti; o Podporovat nestranné a profesionální vyšet,ování podez,ení z korupce na nejvyšších místech a co nejd,íve zprUhlednit finan>ní a majetkové pomAry nejen nejvyšších politických p,edstavitelU, ale také špi>ek státní zprávy; o Zp,ísnit opat,ení na prevenci a boj proti korupci, zejména na hranicích zemA a v lokálních samosprávách; o DUslednA implementovat a monitorovat strategii boje se všemi formami organizovaného zlo>inu a zamA,it se zejména na závažné zlo>iny, praní špinavých penAz a na systematickou konfiskaci majetku zlo>incU. Druhou oblastí, kterou si Komise velmi pe>livA hlídá a které se ve svých hodnotících zprávách vAnuje, je (p,ipravenost na) nakládání s prost,edky ze spole>ného rozpo>tu. Zde byl konstatován významný pokrok p,i z,izování Integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS). Naproti implementace systému identifikace parcel a geografického informa>ního systému (LPIS/GIS) nebyla díky pozdnímu za>átku dokon>ena v>as. To pak mUže komplikovat provádAní spole>né zemAdAlské politiky, resp., plateb s ní spojených, protože v dobA vstupu neexistovala vazba na registr farmá,U. Dle názoru komise pak lze celkovA

Bulharsku

vy>íst

pomalou

a/nebo

nedostate>nou

implementaci

legislativy

[Commission, 2006b]. V oblasti kontroly finan>ních prost,edkU došlo k pokroku p,i implementaci decentralizovaného akredita>ního procesu. Stále je však t,eba pracovat na budování kapacit pro

- 39 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU využívání prost,edkU ze strukturálních fondU Unie, které jsou zatím zcela nedostate>né. I p,es dosažené zlepšení je tato oblast rovnAž >asto zmiWována Komisí jako pomArnA neuspokojivá. Ve své ,íjnové zprávA z roku 2006 se Komise dále vrátila k oblastem zmiWovaným v kvAtnové zprávA z téhož roku, p,i>emž se jednalo p,evážnA o pokrok v implementaci acquis. V oblastech jako jsou zemAdAlství, rybolov, ochrana zdraví a spot,ebitele a zamAstnanost a sociální politika byl zaznamenán pokrok a Komise konstatovala, že Bulharsko se nachází na dobré cestA, aby v momentA vstupu do Unie byly splnAny všechny závazky stanovené v tAchto oblastech p,ístupovými smlouvami. Naproti tomu v oblastech jako jsou nap,. sociální za>lenAní, sociální dialog, potla>ování diskriminace, ve,ejné zdraví, jaderná bezpe>nost a životní prost,edí byly shledány nedostatky. Uspokojivého pokroku dosáhlo Bulharsko v otázce makroekonomické stabilizace a v ekonomických reformách. Reformní cesta, kterou zemA nastoupila, by mAla bulharským podnikUm pomoci zajistit konkurenceschopnost na vnit,ním trhu Unie. Klí>ovými kroky jsou p,itom pokra>ování privatiza>ního programu, rozvoj malých a st,edních podnikU (SME), zjednodušení systému vydávání licencí, reforma daWové a celní správy, novelizace úpadkového práva, rozvoj finan>ního zprost,edkování, ochrana práv duševního vlastnictví, obchodování se zemAdAlskou pUdou a ve,ejné investice do vzdAlání, zdraví a infrastruktury. Oblastí, která bude vyžadovat ještA mnoho pozornosti, je ve,ejný sektor a státní správa, po jejichž reformA Komise i domácí podniky již nAjakou dobu volají [Bulgaria, 2006].

3.2.2 Rumunsko StejnA jako v Bulharsku lze i opat,ení specifická pro Rumunsko rozdAlit do dvou oblastí, které jsou navíc na první pohled shodné s tAmi bulharskými, tedy soudní systém a implementace pravidel p,íjímání prost,edkU ze spole>ného rozpo>tu a nakládání s nimi. Konkrétní opat,ení navrhované v tAchto oblastech se však mírnA liší. První a patrnA nejdUležitAjší oblastí je reforma soudnictví, kde Evropská komise zaznamenala mezi kvAtnem a ,íjnem 2006 pomArnA významný pokrok. Nejvyšší rada smír>ích soudcU, což je rumunská obdoba Nejvyššího soudu, se za>ala dUslednA zabývat dUležitými otázkami sjednocování interpretace právních norem a systému nasazování a vytAžování soudcU. Díky instalaci moderních informa>ních technologií se rovnAž poda,ilo výraznA zefektivnit jak práci soudU tak i státních zastupitelství. I p,es velmi pozitivní pokrok však Komise nepovažovala situaci v ,íjnu 2006 za zcela uspokojivou, zejména co se tý>e jednotného - 40 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU výkladu a uplatWování práva. NAkte,í volení soudci Nejvyššího soudu také stále >elí obvinAní ze st,etu zájmU, což má neblahý vliv na dUvAryhodnost celé instituce. VAtší pozornost by mAla být vAnována závažným manažerským pochybením p,edstavitelU nAkterých ministerstev, které odhalila analýza výro>ních zpráv hospoda,ení tAchto institucí [Commission, 2006b]. Pokroku bylo dosaženo rovnAž v boji proti korupci. KonkrétnA byla zavedena odpovAdnost právnických osob a zp,ísnAna byla rovnAž pravidla pro financování politických stran. Došlo také k nárUstu po>tu a hloubky vyšet,ování obvinAní z korupce na nejvyšších místech, které v Rumunsku provádí nezávislé Národní protikorup>ní ,editelství (DNA). Na druhé stranA je t,eba, aby vláda znovu demonstrovala silnou politickou vUli k udržení a nezpochybnitelnosti sou>asných pozitivních trendU v boji proti korupci a organizovanému zlo>inu. Zejména v parlamentu se totiž ozývají hlasy volající po zastavení >i alespoW omezení podobných snah. Korupce však stále zUstává závažným problémem, a to zejména na úrovni místních samospráv [Romania, 2006]. I v p,ípadA Rumunska identifikovala Komise ve svých hodnotících zprávách klí>ové oblasti pro zlepšení, jejichž vý>et následuje [Commission, 2006c]: o Zajistit vyšší transparentnost a efektivitu soudních procesU, zejména zvýšením kapacity a zodpovAdnosti Nejvyšší rady smír>ích soudcU a dUkladnA monitorovat pokrok v této oblasti; o Dle plánu z,ídit agenturu, která by dohlížela na majetek ve,ejných >initelU, monitorovala a vyhodnocovala p,ípadné st,ety zájmU tAchto osob a mohla rovnAž v tAchto oblastech vydávat p,edbAžná rozhodnutí, která by bránila ma,ení vyšet,ování ze strany tAchto lidí; o DUslednA pokra>ovat v nestranném a vysoce profesionálním vyšet,ování p,ípadU podez,ení z korupce na nejvyšších místech; o Zavést další opat,ení, která by pomohla boji proti korupci na úrovni místních samospráv, které jsou v Rumunsku k úplatká,ství vysoce náchylné. Pokrok v druhé oblasti, tedy p,ijímání plateb z evropských penAz, se to>í p,edevším okolo z,ízení platebních agentur a integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) požadovaného Evropskou unií. I p,esto, že samotné z,ízení platebních agentur lze považovat za pokrok, nebyly tím vy,ešeny zdaleka všechny otázky týkající se jejich fungování. Komise ve své zprávA zmiWuje jako problematické >i s otazníkem zejména schopnost zvládnout nápor ihned po vstupu do Unie, dostate>nou IT infrastrukturu, dostatek zaškolených

- 41 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU pracovníkU a efektivitu ,ídících a kontrolních mechanismU. Obdobné výhrady mAla Komise i k IACS, kde hrozilo, že systém nebude schopen v okamžiku vstupu za>ít efektivnA fungovat. Co by naopak dle posudku Komise mAlo fungovat bez vAtších problémU je integrovaná IT podpora systému výbAru daní, v jejíž implementaci bylo Rumunsko již s p,edstihem plnA p,ipraveno na >lenství [Commission, 2006b]. RovnAž v p,ípadA Rumunska hodnotila komise tAsnA p,ed vstupem také stupeW implementace acquis nutného pro hladké zapojení do vnit,ního trhu Unie. Pokrok byl zaznamenán v oblasti regionální a strukturální politiky, kde jsou však stále nutná další opat,ení zejména týkající se budování kapacit pro implementaci programU Unie. Dalšími oblastmi, ve kterých došlo k pokroku, byly životní prost,ední, justice a vnit,ní záležitosti, které byly >áste>nA zmínAny již d,íve, a také otázky spojené s právy duševního vlastnictví. V tAchto oblastech byly p,ípravy Rumunska na >lenství plnA pod kontrolou a v souladu s >asovým harmonogramem. V dalších oblastech již situace tak uspokojivá nebyla. Sem spadaly nap,íklad sociální politika a zamAstnanost, legislativa v oblasti kapitálové stability finan>ního sektoru, legislativa proti praní špinavých penAz, podvodUm a korupci a také d,íve zmiWované ,ízení a kontrola využívání prost,edkU ze spole>ného rozpo>tu [Commission, 2006c]. Vidina p,istoupení k Evropské unii pUsobila v Rumunsku, stejnA jako v dalších státech, jako

katalyzátor

reforem,

jejichž

samotné nastartování

mAlo

velký význam

pro

makroekonomickou stabilizaci zemA. Komise rovnAž ve své poslední hodnotící zprávA p,ed vstupem vyjád,ila p,esvAd>ení, že domácí podniky budou schopny obstát na vnit,ním trhu a odolat zvýšené konkurenci plynoucí z volného pohybu p,edevším zboží a služeb na území celé Unie16. Klí>ovými prvky reforem p,itom byly a jsou zkrocení inflace, komplikovaná situace s ,etAzovou platební neschopností mezi rumunskými podniky, platy ve ve,ejném sektoru, ceny energií, daWová a rozpo>tová reforma, úpadkové právo, rozvoj finan>ního zprost,edkování, ochrana práv duševního vlastnictví, obchod se zemAdAlskou pUdou, dokon>ení privatizace, zejména v bankovním sektoru, investice do vzdAlání a infrastruktury a postupné odbourávání státních subvencí. Na >em by mAlo Rumunsko dle Komise usilovnA zapracovat je dále p,edevším urychlené pokra>ování reformy ve,ejné správy a také sladAní zahrani>ní politiky se spole>nými postoji Unie navenek, nap,. v otázce Mezinárodního trestního tribunálu [Romania, 2006]. 16

Mnohé z tohoto se poda,ilo dosáhnout (a to jak v Rumunsku tak i v Bulharsku) díky programu Phare.

- 42 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

4 Hlavní výzvy pro Bulharsko a Rumunsko v p6íštích letech Rozši,ování lze bez nadsázky ozna>it za jednu z nejúspAšnAjších politik Evropské unie, ne-li rovnou za nejúspAšnAjší. P,edevším díky ní se da,í to, co se neda,ilo celá staletí, a sice rozvoj mírové spolupráce a budování stále užších vztahU mezi národy Evropy. Evropská unie hrála rovnAž dUležitou roli p,i transformaci státU st,ední a východní Evropy. Tato role spo>ívala nejen v materiální a nemateriální podpo,e, ale také v tom, že EU se stala p,íkladem, nAkdy hodným následování, jindy odstrašujícím. Nyní, v roce 2007, se po>et >lenských státU zastavil na >ísle 27. Dvanáct z tAchto státU, tedy témA, polovina, p,itom p,istoupilo v roce 2004 nebo 2007. ÚspAchem politiky rozši,ování Unie je tedy i to, že prozatím dochází k plynulému zapojování novA vstoupivších státU do unijních institucí a politik. Dá se tak ,íct, že státy st,ední a východní Evropy, které vstoupily do EU, v>etnA Bulharska a Rumunska, jsou nyní pevnA zakotveny v demokratickém spole>enství. KromA politických p,ínosU v podobA vyšší bezpe>nosti a stability lze dopad rozší,ení pozorovat i v oblasti ekonomické. Již díky procesu vyjednávání a p,ibližování legislativy Evropské unii získávaly tyto kandidátské zemA na atraktivnosti a se samotným vstupem do Unie dostala ekonomika silný rUstový impuls. Nové >lenské státy tak relativnA velmi rychle dohánAjí ty staré, což je ovšem na druhou stranu zkresleno faktem, že rUst v pUvodních >lenských státech je spíše nízký. V sou>asnosti z,ejmA hlavní devízou nových >lenských státU je, že skýtají velké množství obchodních a investi>ních p,íležitostí. RozdAlení >lenských státU na staré a nové pak má zajímavé dUsledky pro dAlbu práce v rámci Unie, resp. její zmAnu. Rozší,ení však nebylo p,ínosem jen pro staré >lenské státy, ale pro všechny, protože skrývá rovnAž p,íležitosti lépe >elit výzvám globalizace. Potenciál zde existuje, je však otázkou, zda se jej Evropské unii poda,í využít. Posilování unie v mezinárodních obchodních a mAnových vztazích rovnAž poroste s tím, jak budou nové >lenské státy postupnA vstupovat do eurozóny. Slovinsko již spole>nou mAnu p,ijalo v lednu 2007 a další státy se chystají v následujících letech.

4.1 Ekonomické efekty rozší ení EU ve vztahu k Bulharsku a Rumunsku Rozší,ení EU znamená významnou zmAnu nejen pro vstupující státy, ale i pro staré >lenské zemA a t,etí státy. Jednotlivé státy Unie se tak svým zpUsobem ocitají na k,ižovatce, na

- 43 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU které se budou muset rozhodnout o svém dalším smA,ování. Díky tomu, že novA vstoupivší >lenské státy jsou výraznA chudší (a to platí zejména právA pro Bulharsko a Rumunsko), se výraznA mAní mapa komparativních výhod v rámci Unie. A >lenské státy budou nuceny na tyto zmAny reagovat. Z následujících dvou subkapitol bude z,ejmé, že státy se budou rozhodovat mezi snadnou krátkodobou prosperitou a dlouhodobou prosperitou, která bude vyžadovat zna>né úsilí.

4.1.1 Nové trendy v d;lb; práce a strukturální zm;ny Vstup dvanácti nových státU do Evropské unie v letech 2004 a 2007 z,ejmA pomArnA výrazným zpUsobem zmAní d,íve zažitý systém dAlby práce. P,ed rokem 2004 byla EU rozdAlována spíše na (více vyspAlý) Sever a (ménA vyspAlý) Jih. Vzhledem k p,etrvávajícímu a mnohdy velmi vysokému rozdílu v ekonomické úrovni lze teb státy EU s ur>itým zjednodušením rozdAlit na bohatý Západ17 a chudý Východ. Západní ekonomiky jsou oproti zemím st,ední a východní Evropy lépe kapitálovA vybaveny a jsou v prUmAru více založeny na znalostech. Ve srovnání s východními zemAmi mají také lepší p,ístup k technologiím. Ekonomiky novA vstoupivších státU st,ední a východní Evropy naopak disponují relativnA levnou a p,itom pomArnA vzdAlanou a kvalifikovanou pracovní silou, což do zna>né míry vysvAtluje orientaci tAchto zemí spíše na odvAtví náro>ná na práci [UBS, BCG, 2006]. Sou>asný stav však nemusí platit dlouho. VAtšina nových >lenských státU si nechce nechat ujít p,íležitost zvýšit svou konkurenceschopnost a snížit mezeru mezi sebou a státy pUvodní EU-15. RelativnA dobré výchozí podmínky a vyšší motivace podpo,ená prost,edky ze strukturálních fondU zpUsobují, že mezera se pomArnA rychle uzavírá. I p,es toto tempo však nelze p,edpokládat, že by k jejímu plnému uzav,ení došlo v horizontu nAkolika let. Vývoj ve starých a nových >lenských státech je však také t,eba pozorovat v širších souvislostech. V rámci EU mají sice nové >lenské státy výraznA vyšší rUstový potenciál, ale v drtivé vAtšinA sledují cíl pouze krátkodobé maximalizace užitku z této pozice. Orientace na pracovnA náro>né výroby, které mají relativné nízkou p,idanou hodnotu, je totiž velmi krátkozraká. V celosvAtovém mA,ítku není Evropa v tAchto odvAtvích konkurenceschopná a její pozice se navíc zhoršuje. A nové >lenské státy, nap,. Bulharsko a Rumunsko, které stále ještA v této oblasti konkurenceschopné jsou, hlavnA díky geografické blízkosti k evropským trhUm a

17

Jako Západ jsou zde mínAny státy pUvodní EU-15.

- 44 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU také díky >lenství v EU, o tuto výhodu se vzrUstající životní úrovní velmi brzy p,ijdou [UBS, BCG, 2006]. V p,ípadA, že se na tuto situaci neza>nou v>as p,ipravovat a p,eorientovávat své hospodá,ství na znalostní ekonomiku, lze o>ekávat, že následné p,izpUsobování bude pomArnA bolestné. Obdobnou situaci lze ovšem o>ekávat v dalších zemích, nap,. v (R, a to ještA d,íve než v Bulharsku >i Rumunsku. Ve starých >lenských zemích už tato situace do zna>né míry nastala. Rozší,ení a nové podmínky zpUsobené zmAnou komparativních výhod p,edstavují pro celou EU zna>ný potenciál. Využitím komparativních výhod >lenskými státy díky efektivnAjší dAlbA práce se totiž významnA zlepšují vyhlídky Evropy na úspAch v globální konkurenci. Jak uvidíme dále, všechny tyto zmAny dále vytvá,ejí tlak na zmAny v samotné EU a p,edevším ve starých >lenských státech. CelkovA lze ,íci, že rozší,ení pUsobilo a pUsobí jako katalyzátor zmAn a modernizace. ZároveW p,itom platí fakt, že výhody mohou být realizovány pouze tehdy, když nebudou volnému pUsobení tržních sil stát v cestA umAlá administrativní (ochraná,ská) omezení. Jako konkrétní p,íklad lze uvést volný pohyb pracovních sil. PUvodnA t,em státUm, které již od po>átku otev,ely svUj pracovní trh obyvatelUm nových >lenských zemí, se díky tomuto kroku poda,ilo zvýšit objem vybraných daní a hlavnA výraznA omezit šedou ekonomiku. Zkušenosti tAchto zemí vedly k otev,ení pracovního trhu dalšími státy. Rumunsko a Bulharsko tak mohou doufat, že poda,í-li se ještA výraznAji prokázat souvislost mezi otev,ením pracovního

trhu

a

rychlejším

hospodá,ským

rUstem,

dojde

k

otev,ení

vAtšiny

západoevropských trhU práce pro jejich ob>any rychleji, než v p,ípadA státU vstoupivších v roce 2004.

4.1.2 Nové $lenské státy na rozcestí Vstup do EU znamená pro nové >lenské státy velký skok. StejnA velký skok to ale znamená i pro pUvodní >lenské zemA, protože jim v podobA nových >lenských státU roste potenciálnA velmi silná konkurence. Zejména díky levné pracovní síle a výhodám s ní spojených budou nové >lenské zemA vytvá,et enormní tlak na trhy práce a celé institucionální zabezpe>ení v nAkterých státech pUvodní patnáctky. Trhy práce v západních zemích budou zasaženy dvAma trendy. Prvním z nich bude imigrace z nových >lenských zemí do starých, kde bude levnAjší pracovní síla nahrazovat domácí dAlníky p,edevším v nekvalifikovaných oblastech. Druhým a do jisté míry komplementárním trendem bude p,esun výroby do nových >lenských státU, za kterým bude opAt stát snaha o snížení nákladU a zachování - 45 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU konkurenceschopnosti. KromA mnohem nižších p,ímých nákladU na pracovní sílu mají novA vstoupivší státy i další výhody oproti tAm starým. Lze p,itom ,íci, že tyto výhody jsou výraznAjší u ménA vyspAlých státU, což je dáno historickým vývojem. V oblastech jako je regulace trhU práce, úroveW byrokracie, úroveW státních podpor, míry zdanAní a kolektivního vyjednávání mají nAkteré nové >lenské zemA EU výraznou výhodu p,ed nAkterými pUvodními >lenskými státy. Je však t,eba ,íci, že ani Bulharsko ani Rumunsko nepat,í zrovna mezi p,íklady efektivního a štíhlého státu (na rozdíl nap,íklad od Pobaltí). V souvislosti s probíhajícími zmAnami však lze o>ekávat zlepšení. Jak už bylo nazna>eno výše, staví sou>asná situace mnohé >lenské státy na rozcestí. Budou mít bub možnost agresivnA využít svých konkuren>ních výhod a stát se (levnými) montovnami Evropy, nebo masivnA investovat do výzkumu a vývoje a budovat znalostní ekonomiku. První cesta mUže vést k vysokým tempUm rUstu v relativnA krátkém období, což ocení zejména politici, mnohem ménA už ekonomové. Hlavním rizikem tohoto p,ístupu je jeho krátkozrakost, protože povede ke zvyšování podílu prUmyslu na HDP, což lze v dobA budování informa>ní spole>nosti považovat za anomálii. Druhá cesta vyžaduje mnohem delší období, nicménA zemA jako Irsko nebo Estonsko ukazují, že tato cesta je správná. Již nyní jsou zemA jako Bulharsko a Rumunsko díky své levné pracovní síle atraktivní jakožto montovny. Jejich cílem by však mAlo být vytvá,ení podmínek, které by umožnily p,ilákat investice do high-tech oblastí a výzkumu a vývoje. Výše uvedený vývoj názornA dokumentují obrázky 4.1 a 4.2. Pokud vezmeme v úvahu pouze rozdíl mezi nominální výší prUmArné hodinové odmAny práce dAlníkU (obr. 4.1.a), zdá se rozdíl na první pohled propastný. Srovnáme-li to pak s kompenzacemi pro vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, jsou rozdíly obecnA menší, stále však velmi vysoké. Na obr. 4.1.b vidíme také velký rozdíl mezi Bulharskem a Rumunskem, který nazna>uje bub relativní nedostatek vysoce kvalifikované pracovní síly v Bulharsku, nebo její vyšší produktivitu v dUsledku lepšího vybavení technologiemi a kapitálem. PrávA technologie a kapitálová vybavenost tvo,í druhou strany mince, pokud jde o odmAWování za práci – a sice produktivitu práce. Ta je obecnA v zemích st,ední a východní Evropy mnohem nižší, nap,. ve srovnání s NAmeckem (obr. 4.2). Bulharsko a Rumunsko se p,itom pohybují na chvostu tAchto zemí, což je z,ejmA dáno nízkou ekonomickou úrovní. Do jisté míry zarážející je však odstup, který tyto zemA mají za ostatními.

- 46 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU Obrázek 4.1: Prognóza vývoje mzdové úrovnA v Bulharsku a Rumunsku ve srovnání s dalšími státy Hodinová kompenzace pro d lníky ve výrob (Index N mecko = 100) 2005

Ro)ní hrubý plat inženýr. (Index N mecko = 100)

2010

100 20 12 12 9 9 8 8 8 6 5 5 3

DEU SVN CZE HUN POL EST SVK LTU LVA ROU BGR RUS Bína

2010

2005 100

100

23

28

16 15

20 30

11 11

22 18

11 11 10

18 20 15

8 7 7

25 8 7

4

24

DEU SVN CZE HUN POL EST SVK LTU LVA ROU BGR RUS Bína

100 31 24 36 27 22 23 24 18 34 12 14 30

Zdroj: UBS, BCG – The Central and Eastern European Opportunities [2006], vlastní výpo>ty

Obrázek 4.2: Produktivita práce na jednu odpracovanou hodinu (HDP v PPS1) na hodinu relativnA vU>i NAmecku = 100) 2004

2016

100,0

100,0

DEU 63,0

71,0

SVN

55,0

62,0

HUN

50,2

SVK

47,7

CZE

45,3

POL

53,0 63,0 52,0

LTU

39,5

44,0

EST

38,2 32,6

LVA

45,0 37,0

17,0

ROU

21,0

18,0

BGR

21,0

1) PPS = p,epo>teno na kupní sílu Zdroj: Eurostat, Economist Intelligence Unit [EIU, 2007], Main Economic Indicators, vlastní výpo>ty

Jako už bylo ,e>eno, lze v souvislosti se vstupem obou výše zmínAných zemí do EU po>ítat s pomArnA rychlým rUstem životní úrovnA a s konvergencí k ekonomické úrovní státU západní Evropy. Zvyšování ekonomické úrovnA bude probíhat prost,ednictvím rychlejšího zvyšování produktivity práce, na kterém se podepíšou zejména zvýšená technologická úroveW v dUsledku p,eci jen snadnAjšího p,ístupu ke kapitálu a technologiím, který je rovnAž spojen s p,ímými zahrani>ními investicemi, a s rostoucí motivací zpUsobenou vyššími kompenzacemi

- 47 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU a obavami z nezamAstnanosti v dUsledku konsolidace jednotlivých odvAtví. Významné bude také zvyšování dovedností vzhledem ke zvýšeným výdajUm na kvalifikaci [UBS, BCG, 2006]. V sou>asné dobA lze ,íci, že si zemA jako Bulharsko s Rumunskem prozatím uchovávají výhodu v oblasti pracovnA náro>ných odvAtví, a to i p,es relativnA nízkou produktivitu. Tento stav však, jak bylo ,e>eno, nebude platit donekone>na.

4.1.3 P6ímé zahrani$ní investice v Bulharsku a Rumunsku P,íliv zahrani>ních investic do Bulharska a Rumunska nabral v letech 2006, resp. 2005 velmi vysoké obrátky. Jak už bylo zmínAno výše, je tato skute>nost dána zejména vstupem obou zemí do EU. Díky tomu, že obA zemA v rámci p,ípravy na p,istoupení p,ibližovaly svUj právní ,ád ,ádu Unie, se významnA snížila vAtšina rizik spojených s investicemi, >ímž se tyto investice staly výhodnAjšími. Nezanedbatelnou roli hrály také výhody v podobA nižších nákladU a nižší kapitálové vybavenosti, která umožWovala p,i investicích vyšší mezní produktivitu kapitálu. Dalším motivem p,ímých zahrani>ních investic je p,ístup na trhy tAchto dvou zemí, jejichž velikost opAt není nezanedbatelná. Tabulka 4.1: P,íliv p,ímých zahrani>ních investic do Bulharska a Rumunska (2003–2006) Bulharsko Rok 2006 2005 2004 2003

Po$et projektC 286 140 110 97

Rumunsko Kapitálové investice, mld. USD 11,65 2,84 2,29 7,77

Rok 2006 2005 2004 2003

Po$et projektC 361 261 177 116

Kapitálové investice, mld. USD 12,17 9,31 1,99 1,71

Poznámka: Zahrnuje pouze kapitálové investice Zdroj: FDI report on Bulgaria 2007, Loco Monitor, www.locomonitor.com

Výše zmínAné úvahy lze dokumentovat pomocí tabulek 4.2 a 4.3, které se zamA,ují na odvAtvovou, resp. funk>ní strukturu p,ímých zahrani>ních investic (PZI). Z hlediska prUmyslového odvAtví se umístAní cestovního ruchu na prvních místech mUže zdát p,ekvapivé, ale jen do té doby, než si uvAdomíme potenciál obou zemí v této oblasti, jehož rozvoj je na investicích (p,edevším do infrastruktury) životnA závislý. Vzhledem ke stále vysokému podílu zemAdAlství na HDP a k velkému potenciálu pro zlepšení v dUsledku modernizace dochází k vysokému p,ílivu i do oblasti potraviná,ství. Z dalších oblastí je patrné, že k vyššímu p,ílivu PZI dochází do oblasti prUmyslu a že služby (kromA cestovního ruchu) jsou na ,adA až poté. Tabulky znázorWující povahu investic pak tyto úvahy potvrzují: na prvním místA je s velkým - 48 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU odstupem výroba, následovaná maloobchodem. Za pomArnA pozitivní lze považovat nap,íklad investice do internetu, informa>ních a komunika>ních technologií (ICT) a výzkumu a vývoje. Jejich podíl je prozatím nízký a pro budoucí konkurenceschopnost obou zemí bude dUležité, aby se v >ase zvyšoval. K tomu však bude t,eba vytvá,et p,íznivé podmínky. Tabulka 4.2: Projekty p,ímých zahrani>ních investic v Bulharsku dle prUmyslového odvAtví a dle povahy investice PrCmyslové odv;tví Reality, cestovní ruch, zábava T žký pr.mysl Potraviny, nápoje, tabák Lehký pr.mysl Obchod a finan)ní služby Elektronika Informa)ní a komunika)ní technologie Dopravní za4ízení Spot4ební zboží Logistika a disribuce Chemický pr.mysl, plasty, gumárenství Biologie

Po$et projektC 135 116 92 91 68 48 45 34 29 21 16 15

Investice dle povahy Výroba Prodej (maloobchod) Stavebnictví Odbyt, marketing, podpora Obchodní služby Logistika a distribuce T žba Elektroenergetika Internet, ICT Výzkum a vývoj Údržba, servis Centrum zákaznické podpory Testování Centrum technické podpory Centrum sdílených služeb Sídlo spole)nosti Trénink, vzd lávání

Po$et projektC 212 146 109 70 63 36 20 14 9 9 8 6 4 1 1 1 1

Zdroj: FDI report on Bulgaria 2007, Loco Monitor, www.locomonitor.com

Tabulka 4.3: Projekty p,ímých zahrani>ních investic v Rumunsku dle prUmyslového odvAtví a dle povahy investice PrCmyslové odv;tví Potraviny, nápoje, tabák Reality, cestovní ruch, zábava Dopravní za4ízení Obchod a finan)ní služby T žký pr.mysl Lehký pr.mysl Informa)ní a komunika)ní technologie Elektronika Spot4ební zboží Chemický pr.mysl, plasty, gumárenství Biologie Logistika a disribuce

Po$et projektC 196 144 119 118 106 94 73 71 46 23 20 18

Investice dle povahy Výroba Prodej (maloobchod) Obchodní služby Stavebnictví Odbyt, marketing, podpora Logistika a distribuce Výzkum a vývoj T žba Sídlo spole)nosti Internet, ICT Údržba, servis Centrum sdílených služeb Testování Centrum zákaznické podpory Trénink, vzd lávání Elektroenergetika Centrum technické podpory

Po$et projektC 343 245 112 110 72 40 27 15 15 11 10 5 5 5 5 4 4

Zdroj: FDI report on Romania 2007, Loco Monitor, www.locomonitor.com

- 49 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

4.2 Prognóza ekonomického vývoje a srovnání s dalšími novými +lenskými státy Jedním z cílU Evropské unie je i podporovat vyvážený rUst a konvergenci ekonomické úrovnA ve všech >lenských státech. Pro ekonomiky st,ední a východní Evropy to znamená p,edevším rychlejší hospodá,ský rUst a rychlejší rUst cen tak, aby postupnA dohánAly vyspAlé státy EU-15. To je však samoz,ejmA bAhem na velmi dlouhou tra^. V této >ásti se velmi stru>nA podíváme na to, jaké jsou prognózy ekonomického rUstu a dalších veli>in pro Bulharsko a Rumunsko ve srovnání s dalšími transformujícími se ekonomikami a státy EU1518. Obrázek 4.3: RUst reálného HDP (v % p.a., 2000–2005 skute>nost, 2006 p,edbAžná data, 2007–2011 prognóza EIU) 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Bulharsko

Rumunsko

@eská republika

Polsko

MaBarsko

EU-15

2009

2010

2011

Slovensko

Zdroj: Economist Intelligence Unit, [EIU, 2007], Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast)

Obrázek 4.3 ukazuje, že tempo ekonomického rUstu je v transformujících se ekonomikách stabilnA vyšší než v EU-15, což plnA odpovídá p,edpokladUm. PonAkud p,ekvapivé ale je, že mezi jednotlivými transformujícími se ekonomikami nepanují velké rozdíly. Hospodá,ská úroveW Bulharska a Rumunska je ještA o poznání nižší než u ostatních srovnávaných státU, což by teoreticky mAlo znamenat i rychlejší rUst, ke kterému ale zatím nedochází. Pokud se p,edpovAdi EIU naplní, nebudou Bulharsko a Rumunsko dohánAt, co se hospodá,ského rUstu tý>e, prUmAr EU-15 tak rychle, jak by si asi p,edstavovaly. Zatímco 18

Tato >ást obsahuje pouze stru>né shrnutí celé problematiky. Detaily, v>etnA tabulek a grafU, lze nalézt v p,íloze.

- 50 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU v roce 2000 se ekonomická úroveW Bulharska a Rumunska, mA,ená reálným HDP na obyvatele (v paritA kupní síly), pohybovala na úrovni 25%, resp. 23%, prUmAru zemí EU-15, v roce 2005 to bylo 30%, resp. 29%, a prognózovaná hodnota v roce 2011 je 38%, resp. 36%. Pro srovnání, hodnoty pro (R, opAt ve letech 2000, 2005 a 2011, jsou 55%, 62% a 73%19. StejnA jako reálná ekonomická úroveW by se mAla p,ibližovat evropskému prUmAru i úroveW cenová. Situace zde je ale o nAco komplikovanAjší, než v p,ípadA ekonomického rUstu. Existují totiž dva kanály konvergence – cenový, kdy se ceny p,ibližují prost,ednictvím vyšší míry inflace v ménA rozvinuté zemi, a kurzový, kdy mAna ménA rozvinuté zemA posiluje vU>i mAnA rozvinutAjší zemA (euru) 20 . Podíváme-li re na obr. 4.4, který ukazuje vývoj cenové hladiny znázornAné harmonizovaným indexem spot,ebitelských cen (HICP), je z,ejmé, že p,edevším u ménA rozvinutých zemí p,etrvává, plnA v souladu s p,edpoklady, kladný infla>ní diferenciál na úrovni nAkolika procentních bodU p.a. 21 Z grafu je tato skute>nost patrná zejména pro Bulharsko a Rumunsko, jakožto dvA nejménA rozvinuté zemA. Obrázek 4.4: Vývoj spot,ebitelských cen (HICP, % zmAna p.a., 2000–2006 skute>nost, 2007– 2011 prognóza EIU) 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Bulharsko

Rumunsko

@eská republika

Polsko

MaBarsko

EU-15

2009

2010

2011

Slovensko

Zdroj: Economist Intelligence Unit, [EIU, 2007], Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast)

19

Více viz [EIU, 2007] a p,íloha této práce. Toto témy bude velice zajímavé z hlediska vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské mAnové unie. Vzhledem k zamA,ení a rozsahu práce se mu však na tomto místA nebudeme blíže vAnovat. 21 Nap,íklad v (R ale konvergence probíhá p,evážnA prost,ednictvím kurzového kanálU, tedy posilováním koruny, a míra inflace je prakticky totožná s úrovní v EU-15. 20

- 51 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU Ukazatelem, v nAmž se obA zemA liší a budou lišit, vzhledem k rozdílnému institucionálnímu uspo,ádání, je oblast mAnového kursu. Zatímco v p,ípadA Bulharska je mAna díky režimu mAnové rady (currency board) pevnA navázána na euro a kurz bude tedy konstantní, lze v Rumunsku v následujících letech o>ekávat zhodnocování domácí mAny vU>i euru v dUsledku rychlejšího rUstu ekonomické úrovnA [UBS, BCG, 2006]. Vyšším zapojením do mezinárodní dAlby práce v dUsledku integrace do EU poroste i podíl exportu zboží a služeb na HDP Bulharska a Rumunska, protože lze p,edpokládat, že se obA ekonomiky budou otevírat. Zde ale podobnost mezi Bulharskem a Rumunskem v tomto p,ípadA kon>í. DUvodem je rozdílná velikost ekonomik. Zatímco relativnA velký domácí trh v Rumunsku není dostate>nA motivující k vyššímu zapojování do mezinárodního obchodu, v p,ípadA Bulharska je tomu naopak. Již v roce 2000 byl patrný zna>ný rozdíl, když podíl exportu zboží a služeb na HDP tvo,il v Bulharsku cca 56%, zatímco v Rumunsku ménA než 33%. S p,ípravou na vstup do EU a s jeho uskute>nAním se tyto nUžky dále rozevírají. ZvláštA v posledních letech dochází v Bulharsku k rychlému nárUstu tohoto podílu (58% v roce 2004 a 64% v roce 2006). Odhady na rok 2011 hovo,í v p,ípadA Bulharska o podílu 87%. Naproti tomu v Rumunsku se tento podíl pohybuje neustále kolem 35%, p,i>emž do roku 2011 by mAl stoupnout na 38% [EIU, 2007]. CelkovA lze ,íci, že hlavní výzvou pro ekonomiky Bulharska a Rumunska v následujících letech bude neopakovat chyby nAkterých zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 a pilnA budovat konkurenceschopnost založenou na investicích do výzkumu a vývoje, budování informa>ní spole>nosti a orientaci na obory s vysokou p,idanou hodnotou. V p,ípadA, že se poda,í takovýto rUst nastartovat, bude pak rychlejší i samotná konvergence k vyspAlým ekonomikám západní Evropy.

- 52 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

5 Záv;ry Zatímco "velký t,esk", neboli rozší,ení EU v kvAtnu 2004 o deset nových státU, byl událostí velmi bedlivA sledovanou, dalšímu rozší,ení o Bulharsko a Rumunsko v lednu již byla vAnována mnohem menší pozornost. P,itom i pro tyto státy byl a je tento krok velmi významným. O rozší,ení z roku 2004 již zároveW bylo publikováno velké množství studií, na které si z,ejmA v p,ípadA Bulharska a Rumunska budeme muset nAjaký >as po>kat. P,i výbAru tématu mé bakalá,ské práce hrály tyto faktory svou roli – na jedné stranA do jisté míry (domnAlé) opomíjení tAchto událostí a na stranA druhé hledání možných paralel mezi vývojem v (R, který dob,e známe, a vývojem v Bulharsku a Rumunsku. Svým vstupem do Evropské unie v roce 2007 zakon>ily Bulharsko a Rumunsko jednu obtížnou etapu vývoje. Není však pochyb o tom, že i následující etapa, první roky v Unii, budou pro obA zemA zkouškou ohnAm. I p,es významný pokrok, kterého obA zemA v prUbAhu transformace na tržní ekonomiku dosáhly, pat,í mezi 27 státy EU k nejchudším a výraznA zaostávají i za vAtšinou ostatních zemí st,ední a východní Evropy, které do EU vstoupily v roce 2004. Nízká ekonomická úroveW také zap,í>inila to, že obA zemA do EU vstoupily až v roce 2007, i když zahajovaly vstupní rozhovory nap,. zároveW se Slovenskem a p,ihlášku podávaly d,íve než (eská republika. Co je však t,eba vzít v úvahu, je výraznA horší startovací pozice a p,eci jen vAtší geografická vzdálenost od západní Evropy, která mohla být brzdou v po>átcích transformace a p,i reorientaci z východu na západ. O Bulharsku a Rumunsku se vAtšinou mluví jako o velmi podobných zemích a na první pohled mají skute>nA mnoho spole>ného – geografickou blízkost, fakt, že byly sou>ástí sovAtského bloku, vyjednávání a spole>ný vstup do NATO a EU. V období transformace se navíc tyto zemA potýkaly s obdobnými problémy. V této situaci by se dalo na první pohled o>ekávat, že mezi tAmito zemAmi budou panovat >ilé vztahy. I p,es náznaky zlepšení v posledních nAkolika letech je pravdou spíše opak, tedy chladné vztahy, které mají ko,eny v minulosti. Na pozitivních zmAnách, ke kterým v sou>asné dobA dochází, má velký podíl i Evropská unie, resp. silný politický tlak z její strany na urovnání vzájemných sporU. Jedním z nejvAtších problémU, které byly obA zemA nuceny bAhem transformace ,ešit, byl a stále je boj s chudobou. Díly pomArnA dramatickému ekonomickému propadu na po>átku transformace a následným transforma>ním krizím došlo k výraznému poklesu ekonomické úrovnA a velké procento obyvatel se propadlo pod hranici chudoby. V prUmAru lze ,íci, že - 53 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU ekonomická úroveW v obou zemích v sou>asné dobA dynamicky roste, ale zároveW dochází k rozevírání nUžek mezi bohatými a chudými, resp. mezi mAsty a venkovskými oblastmi. DUvodem tohoto stavu je zejména velmi špatná úroveW infrastruktury, která byla dlouhou dobu opomíjena. Až tAsnA p,ed vstupem do EU za>aly do infrastruktury proudit peníze, p,edevším díky pomoci z Evropských fondU. Dalším vážným tématem v obou zemích je korupce, což je obecnA jev velmi rozší,ený v transformujících se ekonomikách. PrávA korupce, resp. neprUhlednost financování v nAkterých oblastech a podez,ení na vazby státní správy na organizovaný zlo>in byly jednou z hlavních oblastí, za které byly obA zemA p,ed svým vstupem Evropskou komisí velmi kritizovány. Situaci se však poda,ilo uspokojivA vy,ešit a Komise tak mohla posvAtit p,ijetí obou zemí do EU k 1. 1. 2007. Mezi další problematické oblasti p,ed vstupem pat,ila nap,íklad reforma soudnictví, což s korupcí a organizovaným zlo>inem úzce souvisí, a také p,íprava na zapojení do spole>ných politik, zejména z oblasti zemAdAlství a ochrany spot,ebitele, kde byly standardy tAchto zemí dlouho velmi výraznA pod úrovní požadovanou Evropskou unií. Díky p,istoupení k Evropské unii budou jak Bulharsko a tak Rumunsko >elit mnoha novým výzvám. Ekonomika jako celek sice s nejvAtší pravdApodobností dostane silný rUstový impuls, avšak zejména domácí podniky budou muset >elit mnohem vAtšímu tlaku ze strany subjektU z ostatních státU Unie. Tento tlak patrnA vyústí ve vlnu konsolidací v mnoha odvAtvích. Mnohé subjekty, a snad i ekonomika jako taková, se budou potýkat se zmAnAnými podmínkami v rámci mezinárodní dAlby práce, které budou ur>ující pro další vývoj ekonomiky. Vzhledem k tomu, že disponují relativnA levnAjší pracovní silou a p,eci jen podobnAjšími rámcovými ekonomickými podmínkami, než nap,. zemA dálného východu, je pro nové >lenské zemA EU obecnA lákavé velmi intenzivnA využívat této konkuren>ní výhody. Co je však nutné si uvAdomit je, že tato výhody velmi brzy zmizí díky rychlejšímu rUstu a vyrovnávání životní úrovnA. Jinými slovy, atraktivita tAchto zemí bude >asovA (výraznA omezená). DUkazem toho, že vAtšina zemí se alespoW >áste>nA vydá touto cestou a funguje jako montovna pro zbytek Evropy, mUže být nap,. nárUst objemu p,ímých zahrani>ních investic a jejich struktura, v níž dominují investice do výroby. I p,es všechny tato prozatím skryté hrozby lze o>ekávat, alespoW v následujících nAkolika letech, že ekonomiky Bulharska a Rumunska se budou vyvíjet podstatnA rychleji než ekonomiky státU EU-15.

- 54 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU Vzhledem k tomu, že od vstupu Bulharska a Rumunska do EU uplynulo v momentA, kdy píšu tyto ,ádky zhruba pAt mAsícU, bylo by p,ed>asné dAlat závAry o tom, zda byl vstup tAchto dvou zemí úspAchem >i neúspAchem. NicménA vzhledem k tomu, že Bulharsko i Rumunsko vstupovaly do EU s odstupem více než dvou let za ostatními státy st,ední a východní Evropy, mAly (alespoW teoreticky) výhodu v tom, že se mohly pou>it z vývoje v ostatních státech a pokud možno se na nAj p,ipravit. Zda se jim to ale povedlo, ukáže až >as…

- 55 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

Literatura Bulgaria – Country profile [Bulgaria, 2006], Library of Congress, Federal Research Division, October 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf Bulgaria – Country briefing [Bulgaria, 2004a], Compiled By VBI (Virtual Business Information Limited), Profounnd, 2004 Bulharia Fact Sheet, [Bulgaria, 2004b], Bulgarian Embassy, 2004 Economist Intelligence Unit, [EIU, 2007], Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast) European Commission [Commission, 2006a]: Monitoring report on the state of preparedness for EU membership of Bulgaria and Romania, Brussels, 26. 9. 2006, COM(2006) 549 final European Commission [Commission, 2006b]: Enlargement Strategy and Main Challenges 2006 – 2007, Including annexed special report on the EU's capacity to integrate new members, Brussels, 8. 11. 2006, COM(2006) 649 final European Commission [Commission, 2006c]: Roadmaps for Bulgaria and Romania, COM(2002)624 – Not published in the Official Journal. Evropský statistický ú,ad, [Eurostat, 2007] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal Gardó, S.: [2004]: Romania, Sights trained on election year 2004, CEE–Report 1–2004, BACA Investments in Bulgaria, [EBRD, 2004], EBRD investment report 1991–2004 Loco Monitor: FDI report on Bulgaria 2007, www.locomonitor.com Loco Monitor: FDI report on Romania 2007, www.locomonitor.com Oanda, [Oanda, 2007], FX History, http://www.oanda.com/convert/fxhistory PriceWaterhouseCoopers, [PwC, 2003], Business Guide to Romania, Romania – Country profile [Romania, 2006], Library of Congress, Federal Research Division, December 2006, lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf Shkodrova, A.; Chirac, M.: [2005]: Healing the Bulgaria – Romania divide, Sofia Ech Weekly News, April 2005 UBS, BCG [2006]: The Central and Eastern European Opportunities, Research Report, 2006 Vincze, M.: [2003]: Regional Competitiveness in Romania, Babee-Bolyai University, 2003, Research paper prepared with the support of the European Commission (EU Fifth Framework Research Programme QLK5-CT-2001-01608). European Commission [Commission, 2002]: Towards the Enlarged Union. Strategy Paper and Report of the European Commission on the progress towards accession by each of the candidate countries, COM(2002)700 final - Not published in the Official Journal. - 56 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU Treaty of Accession of Bulgaria to the European Union of 25 April 2005 [Bulgaria, 2005] – Official Journal L 157 of 21. 06. 2005 Treaty of Accession of Romania to the European Union of 25 April 2005 [Romania, 2005] – Official Journal L 157 of 21. 06. 2005

- 57 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

Seznam obrázkC a tabulek Strana 47 Obrázek 4.1: Prognóza vývoje mzdové úrovnA v Bulharsku a Rumunsku ve srovnání s dalšími státy Strana 47 Obrázek 4.2: Produktivita práce na jednu odpracovanou hodinu (HDP v PPS na hodinu, relativnA vU>i NAmecku = 100) Strana 50 Obrázek 4.3: RUst reálného HDP (v % p.a., 2000–2005 skute>nost, 2006 p,edbAžná data, 2007–2011 prognóza EIU) Strana 51 Obrázek 4.4: Vývoj spot,ebitelských cen (HICP, % zmAna p.a., 2000–2006 skute>nost, 2007– 2011 prognóza EIU) Strana 48 Tabulka 4.1: P,íliv p,ímých zahrani>ních investic do Bulharska a Rumunska (2003–2006) Strana 49 Tabulka 4.2: Projekty p,ímých zahrani>ních investic v Bulharsku dle prUmyslového odvAtví a dle povahy investice Strana 49 Tabulka 4.3: Projekty p,ímých zahrani>ních investic v Rumunsku dle prUmyslového odvAtví a dle povahy investice

- 58 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

P6íloha P6ímé zahrani$ní investice – Bulharsko Od roku 2002 se v Bulharsku uskute>nilo celkem 710 projektU p,ímých zahrani>ních investic Velké nadnárodní spole>nosti se,azené dle po>tu FDI projektU v Bulharsku Spole$nost ICS International Consulting Profireal Group Raiffeisenbank Bulgaria OMV Stomana

Po$et projektC 6 6 6 5 5

Zdroj: FDI report on Bulgaria 2007, Loco Monitor, www.locomonitor.com

P,ímé zahrani>ní investice v Bulharsku dle zemA pUvodu – 5 zemí nejvíce investujících v Bulharsku (dle po>tu FDI projektU spole>ností pocházejících z dané zemA) Zem; pCvodu investic N mecko USA Rakousko Gecko Itálie

Po$et projektC 69 51 49 46 44

Zdroj: FDI report on Bulgaria 2007, Loco Monitor, www.locomonitor.com

P6ímé zahrani$ní investice – Rumunsko Od roku 2002 se v Rumunsku uskute>nilo celkem 1028 projektU p,ímých zahrani>ních investic Velké nadnárodní spole>nosti se,azené dle po>tu FDI projektU v Rumunsku Spole$nost Automobile Dacia UniCredit Romania Continental Mivan ING Bank Romania

Po$et projektC 10 10 7 7 6

Zdroj: FDI report on Romania 2007, Loco Monitor, www.locomonitor.com

P,ímé zahrani>ní investice v Rumunsku dle zemA pUvodu – 5 zemí nejvíce investujících v Rumunsku (dle po>tu FDI projektU spole>ností pocházejících z dané zemA) Zem; pCvodu investic N mecko USA Francie Rakousko Itálie

Po$et projektC 121 97 77 67 53

Zdroj: FDI report on Romania 2007, Loco Monitor, www.locomonitor.com

- 59 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU

Detaily ekonomických prognóz na roky 2007–2011 a srovnání s dalšími zem;mi HDP na obyvatele (v USD, p,epo>teno na paritu kupní síly) Zem; Bulharsko Rumunsko @eská republika Slovensko Polsko MaBarsko EU-15

2000 6164 5664 13808 11342 9874 12084 25150

2001 6615 6129 14560 12056 10234 12945 26240

2002 7110 6749 15125 12770 10564 13709 27350

2003 7642 7272 15927 13456 11206 14511 27930

2004 8360 8119 17083 14567 12142 15742 29020

2005 9150 8740 18690 15890 12950 16983 30130

2006 10040 9600 20370 17540 14070 18260 31570

2007 10910 10380 21840 19000 15090 19160 32640

2008 11810 11230 23360 20550 16210 20330 33860

2009 12750 12060 24910 22140 17350 21700 35360

2010 13690 12950 26560 23980 18540 23180 36940

2011 14670 13790 28130 25770 19780 24610 38550

45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Bulharsko

Rumunsko

@eská republika

Polsko

MaBarsko

EU-15

2009

2010

2011

Slovensko

Zdroj: Economist Intelligence Unit, [EIU, 2007], Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast)

RUst reálného HDP (% p.a.) Zem; Bulharsko Rumunsko @eská republika Slovensko Polsko MaBarsko EU-15

2000 2001 5,4 4,1 2,1 5,7 3,6 2,5 0,7 3,2 4,2 1,1 8,1 4,1 3,9 1,9

2002 4,9 5,1 1,9 4,1 1,4 4,3 1,0

2003 2004 4,5 5,7 5,2 8,4 3,6 4,2 4,2 5,4 3,8 5,3 4,1 4,9 1,0 2,1

2005 5,5 4,1 6,1 6,0 3,5 4,5 1,5

2006 2007 2008 6,1 5,7 4,7 7,0 5,9 5,2 5,9 4,9 3,9 7,5 6,3 5,4 5,5 5,0 4,4 4,3 2,6 3,0 2,6 2,0 2,0

2009 2010 2011 4,5 4,0 4,0 4,6 4,6 3,6 3,7 3,7 3,3 5,1 5,6 5,0 4,1 4,0 4,0 3,7 3,8 3,3 2,1 2,1 2,1

Zdroj: Economist Intelligence Unit, [EIU, 2007], Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast)

- 60 -

Lukáš Ka>ma,ík

Bakalá,ská práce: Bulharsko a Rumunsko: ekonomický vývoj a integrace do EU Spot,ebitelské ceny (prUmArná % zmAna p.a.) Zem; Bulharsko Rumunsko @eská republika Slovensko Polsko MaBarsko EU-15

2000 10,3 45,6 3,9 12,0 10,1 9,9 2,0

2001 7,4 34,5 4,7 7,1 5,5 9,2 2,3

2002 5,8 22,5 1,8 3,3 1,9 5,3 2,0

2003 2,3 15,3 0,1 8,6 0,8 4,7 1,9

2004 6,1 11,9 2,8 7,5 3,5 6,8 1,9

2005 5,0 9,0 1,9 2,7 2,1 3,6 2,1

2006 7,2 6,6 2,6 4,5 1,1 3,9 2,1

2007 6,4 5,6 3,3 2,8 2,2 6,0 2,1

2008 3,3 5,1 2,6 2,5 2,8 4,0 1,9

2009 3,0 4,1 2,2 2,6 2,6 2,8 1,8

2010 2,8 3,2 1,9 2,5 2,5 2,6 1,8

2011 2,9 3,0 1,8 2,5 2,4 2,1 1,8

2010 82,4 37,1 86,9 103,2 43,3 77,7 42,4

2011 86,9 37,6 90,3 107,1 44,6 78,1 43,6

Zdroj: Economist Intelligence Unit, [EIU, 2007], Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast)

Export zboží a služeb (jako % HDP) Zem; Bulharsko Rumunsko @eská republika Slovensko Polsko MaBarsko EU-15

2000 55,7 32,9 63,4 70,3 27,1 72,0 35,7

2001 55,6 33,3 65,4 72,6 27,1 71,1 35,7

2001

2002

2002 53,1 35,4 60,2 70,9 28,7 62,9 34,9

2003 53,6 34,7 61,8 76,5 33,4 60,7 34,0

2004 58,0 35,9 71,0 75,2 37,5 63,6 35,0

2005 60,8 33,5 71,7 77,3 37,2 65,5 36,4

2006 64,4 34,1 76,6 85,6 39,8 74,8 41,5

2007 66,0 34,6 72,5 87,0 39,7 74,1 41,4

2008 70,8 36,0 75,1 91,0 41,6 76,9 41,7

2009 77,8 36,2 81,9 98,3 42,5 78,5 42,5

120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 2000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Bulharsko

Rumunsko

@eská republika

Polsko

MaBarsko

EU-15

2009

2010

2011

Slovensko

Zdroj: Economist Intelligence Unit, [EIU, 2007], Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast)

Míra nezamAstnanosti (%) Zem; Bulharsko Rumunsko @eská republika Slovensko Polsko MaBarsko EU-15

2000 18,7 10,5 9,0 18,2 14,0 6,4 8,6

2001 18,1 8,8 8,6 18,3 18,0 5,8 7,8

2002 17,7 8,4 9,2 17,8 19,7 5,9 8,1

2003 14,3 7,4 9,9 15,2 19,9 5,9 8,5

2004 12,7 6,3 9,8 14,3 19,6 6,1 8,5

2005 11,5 5,9 8,9 11,7 18,2 7,2 8,5

2006 9,6 5,5 8,4 10,3 16,2 7,6 8,1

2007 8,5 5,3 8,3 9,8 14,1 7,8 7,8

2008 7,6 5,2 8,1 9,5 12,6 7,5 7,6

2009 7,1 5,1 7,9 9,4 11,7 7,2 7,4

2010 6,5 5,1 7,8 9,1 11,0 7,2 7,2

2011 5,9 4,7 7,9 9,3 10,1 7,0 6,9

Zdroj: Economist Intelligence Unit, [EIU, 2007], Main Economic Indicators 2000–2030 (forecast)

- 61 -

Lukáš Ka>ma,ík