MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor Evropská studia
Efektivita předvstupní pomoci v rámci společné zemědělské politiky EU: program SAPARD pro Rumunsko a Bulharsko Bakalářská práce
Eva Dobrovolná
Vedoucí práce: Mgr. Petra Kuchyňková UČO: 144382 Obor: ZUR (DIG) - EVS Imatrikulační ročník: 2004
Brno, 2007
Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně, pouze s použitím pramenů, které jsou uvedeny v seznamu použitých zdrojů.
30.4.2007
Eva Dobrovolná
2
Děkuji touto cestou vedoucí mé práce, Mgr. Petře Kuchyňkové, za odborné konzultace, cenné připomínky a rady, které mi poskytovala, a které byly pro tuto práci nepostradatelným přínosem.
3
Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................................... 5 2. SAPARD a průběh jeho využívání v Bulharsku a v Rumunsku v letech 2000 - 2006 .......... 9 2.1 Vznik předvstupní pomoci................................................................................................ 9 2.2 Úvod do problematiky fondu SAPARD ......................................................................... 10 2.3 Průběh využívání programu SAPARD v případě Bulharska a Rumunska ..................... 13 2.3.1 Pomalý rozjezd programu 2000 - 2003 .................................................................... 13 2.3.2 2004 – 2006: zrychlení provádění programu v Bulharsku a Rumunsku .................. 16 3. Vybrané problematické body přizpůsobování bulharského a rumunského zemědělství pro SZP EU a možnosti jejich řešení v rámci programu SAPARD ......................................... 19 3.1 Národní plány pro zemědělství a rozvoj venkova Bulharska a Rumunska .................... 19 3.2 Vybrané problémy přizpůsobování bulharského a rumunského zemědělství pro vstup do SZP EU ............................................................................................................................ 21 3.2.1 Institucionální nedostatky......................................................................................... 21 3.2.2 Přechod na „ostré“ zemědělské fondy EU po vstupu ............................................... 24 3.2.3 Nedostatky v implementaci acquis v oblasti zemědělství ........................................ 26 3.2.4 Strukturální problémy............................................................................................... 28 4. Přístupová smlouva Bulharska a Rumunska a možnosti programu SAPARD .................... 31 5. Závěr..................................................................................................................................... 35 6. Seznam zkratek použitých v textu........................................................................................ 38 7. Použité zdroje....................................................................................................................... 39 7.1 Literatura......................................................................................................................... 39 7.2 Dokumenty a internetové zdroje..................................................................................... 39
4
1. Úvod Počínaje rokem 1989, v souvislosti s koncem studené války a pádem železné opony, se Evropskému společenství otevřely zcela nové možnosti dalšího rozšiřování, nyní směrem na východ, tedy o země střední a východní Evropy (SVE). Tento proces však nebyl rychlý, ani se neobešel
bez komplikací. Tzv. východní vlna rozšíření1 totiž byla svým
způsobem bezprecedentní nejen počtem států, které do ní byly zahrnuty, ale také postupy a nástroji, které bylo nutné v jejím rámci nově vytvořit. Současně však ve Společenství probíhaly snahy o prohloubení jeho charakteru a rozšíření integrace do dalších oblastí. Jednotný evropský akt, přijatý v roce 1986, sice pomohl odblokovat další integraci, pro její další rozvoj však byla nutná revize primárního práva ES. Tou se posléze stala Smlouva o EU,2 která znamenala výrazný kvalitativní posun v otázce vnitřního fungování Společenství, i když v souvislosti s postupem procesu východního rozšíření byly nutné její další revize, týkající se zejména reformy institucí. V otázce přístupu k samotnému rozšiřování po roce 1989 však ve Společenství nebyl postup tak rychlý. Pomineme-li znovusjednocení Německa v roce 1990, které fakticky znamenalo první rozšíření po roce 1989, závazná vyjednávání ohledně vstupu do ES/EU byla v první polovině devadesátých let vedena pouze se státy tzv. severní vlny rozšíření (tj. s Rakouskem, Finskem, Švédskem a Norskem), které pak vstoupily (kromě Norska) do EU k 1.1.1995. Proces východního rozšiřování o země SVE však znamenal značné odchýlení od postupů a nástrojů klasické metody rozšiřování.3 Tato odchylka je o to výraznější, že v tomto případě trvalo poměrně dlouhou dobu, než došlo k samotné definici strategie a nástrojů východního rozšíření. Největším zlomem v procesu definice strategie a nástrojů východního rozšíření byl Lucemburský summit konaný ve dnech 12. – 13.12.1997 (viz. Přikryl 2003: 161), kde byl v rámci tzv. posílené předvstupní strategie zahrnut mezi finanční nástroje také program SAPARD,4 jehož cílem bylo napomáhat „kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při zavádění acquis vztahujícího se k společné zemědělské politice, strukturálním změnám 1
Pro účely této práce budou do tzv. východní vlny rozšíření ES/EU zahrnuty jak státy, které přistoupily k 1.5.2004 (Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta a Kypr), tak i státy, které přistoupily k 1.1.2007 (Rumunsko a Bulharsko). 2 Vstup v platnost k 1.1.1993. 3 Podrobně k tzv. klasické metodě rozšiřování například viz. Přikryl 2003: 140 – 143. 4 Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development (Zvláštní předvstupní program pro rozvoj zemědělství a venkova).
5
v jednotlivých zemědělských sektorech a na venkově“ (Ministerstvo financí, Centrum pro zahraniční pomoc 2001: 27). Pomoc realizovaná prostřednictvím fondu SAPARD byla logicky finančně objemnější i důležitější vzhledem k vytčeným cílům programu zejména pro země, jejichž celková úroveň zemědělství byla nižší, a u nichž se dalo předpokládat, že budou mít s přizpůsobováním se společné zemědělské politice EU větší problémy. Mezi tyto státy patří i Bulharsko a Rumunsko. V jejich případě je navíc sledování procesu využívání programu SAPARD o to zajímavější, že tyto dvě země měly program využívat o podstatně delší dobu než ostatní země programu SAPARD.5 Narozdíl od zemí laekenské skupiny,6 které měly program SAPARD využívat do data svého vstupu, tedy do 1.5.2004, Bulharsko a Rumunsko měly využít celé plánované sedmileté období, tedy období let 2000-2006. To je také jedním z důvodů, proč jsou do práce zahrnuty oba tyto státy. S Bulharskem i Rumunskem byla navíc vedena paralelní přístupová vyjednávání,7 kde se k oběma zemím přistupovalo jako k jednomu koherentnímu celku vzhledem k podmínkám i datu přijetí do EU. Přesto však mezi těmito zeměmi i jejich specifickými problémy existovaly některé významné rozdíly, které ovlivňovaly možnosti i priority využívání předvstupní pomoci programu SAPARD. Cílem práce tedy bude zhodnocení efektivity programu SAPARD v předvstupním období v případě Bulharska a Rumunska, a to na základě následující hypotézy: Program předvstupní pomoci EU SAPARD představuje primární nástroj pro přípravu přistupujících zemí na vstup do společné zemědělské politiky (SZP) EU. Slouží zejména jako příprava na čerpání prostředků v rámci programů poskytovaných strukturálními fondy po vstupu, což je v oblasti SZP primárně fond EAGGF8 (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund, Evropský zemědělský orientační a garanční fond), tedy k pomoci při implementaci acquis communautaire9 a budování příslušných institucionálních struktur. Měl by však do jisté míry sloužit v rámci přípravy na vstup do EU i k minimalizaci
5
Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Laekenská skupina kandidátských zemí byla vymezena na summitu v Laekenu ve dnech 14.-15.12.2002 a v podstatě sloučila předchozí lucemburskou i helsinskou skupinu kandidátů, přičemž nezahrnuto zůstalo pouze Bulharsko a Rumunsko (Fiala, Pitrová 2003: 166-167). 7 Bulharsko a Rumunsko byly do vyjednávacího procesu v rámci přistoupení do EU zahrnuty až v druhé vlně, v rámci tzv. helsinské skupiny kandidátů v roce 1999 (Fiala, Pitrová 2003: 156). 8 Respektive pro programové období 2007-2013 fondy EAGF (European Agricultural Guarantee Fund, Evropský zemědělský záruční fond) a EAFRD (European Agricultural Fund for Rural Development, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova), které nahrazují fond EAGGF (viz. Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky, čl. 2 a 49). 9 Souhrn právních norem EU, který stanovuje práva a povinnosti, kterými jsou vázány členské země EU. 6
6
problémů a rozdílností v zemědělské oblasti ve vztahu nově přistupujících států a EU, a tím i k minimalizaci počtu a rozsahu případných přechodných období. Efektivita předvstupní pomoci v tomto smyslu bude v rámci práce zkoumána na příkladu sledování procesu přizpůsobování bulharského a rumunského zemědělství pro vstup, s ohledem na vyjednané podmínky vstupu a přechodná období s primárním zaměřením na konkrétní problémy obou zemí v oblasti příprav na vstup do SZP EU. Co se týče konečného zhodnocení, cílem práce není analýza ekonomických dopadů programu SAPARD, protože běh programu v případě Bulharska a Rumunska ještě není ukončen a chybí zde potřebný časový odstup pro objektivní zhodnocení. Ve větší míře však bude analyzován efekt příspěvku programu SAPARD k budování příslušných institucí a přijímání souvisejících acquis communautaire, a to na základě podmínek vstupu Bulharska a Rumunska do EU i průběžných hodnotících zpráv týkajících se programu SAPARD. Zde bude kladen důraz především na míru plnění základních obecných cílů programu uvedených v čl. 1 odst. 2 Nařízení Rady č. 1268/1999.10 Při analýze předvstupní pomoci využívané v případě vstupu Bulharska a Rumunska pro oblast zemědělství v rámci programu SAPARD bude dále brán v potaz současný vývoj SZP EU a filosofie jeho finanční podpory z hlediska možností řešit nejpalčivější problémy zemědělství obou zemí ve vztahu ke vstupu do EU. Hypotéza práce bude zkoumána pomocí následujících výzkumných otázek: 1.
Jaký byl vliv předvstupní pomoci programu SAPARD na výstavbu institucí nutných pro správnou implementaci SZP EU v Bulharsku a Rumunsku?
2.
Měl program SAPARD možnost přispět k přípravě Bulharska a Rumunska na „ostré fondy“ v rámci SZP EU po jejich vstupu?
3.
Jak přispěl program SAPARD k implementaci souvisejících acquis communautaire v oblasti SZP EU v Bulharsku a Rumunsku?
4.
Jaký byl efekt předvstupní pomoci programu SAPARD v těchto zemích v rámci řešení prioritních
a zvláštních
problémů
dlouhodobého
přizpůsobování
zemědělství
a venkovských oblastí pro vstup do SZP EU? 5.
Měla pomoc distribuovaná prostřednictvím programu SAPARD vliv na minimalizaci omezení a přechodných období obsažených v přístupové smlouvě pro Bulharsko a Rumunsko?
10
Blíže viz. kapitola 2.2.
7
Zvolenou
metodou
práce
je
především
empiricko-analytický
výzkum.
Na některých místech budou zmíněny jako referenční příklady i zkušenosti a problémy některých členů předchozí vlny s podobnými parametry zemědělské politiky a problematiky (zejména Polska), záměrem ale není komparace přizpůsobování Bulharska a Rumunska pro vstup do SZP EU s obdobným procesem předchozí vlny rozšíření. Bude pouze částečně brán v úvahu i průběh předchozí vlny rozšíření s ohledem na předvstupní pomoc v oblasti programu SAPARD. Co se týče zdrojů práce, bylo čerpáno z tištěných i elektronických zdrojů. Literatura v tištěné verzi byla využita zejména v úvodní části práce, která byla zaměřena obecně na předvstupní pomoc Evropské unie. Dále se však práce vztahuje k relativně nedávným událostem, pro které neexistuje dostatek relevantní literatury, proto byly používány především elektronické zdroje. Vedle sekundárních zdrojů byla pozornost soustředěna i na zdroje primární, a to hlavně na dokumenty, které jsou přístupné v databázi legislativy Evropské unie Eur-lex.
8
2. SAPARD a průběh jeho využívání v Bulharsku a v Rumunsku v letech 2000 - 2006 2.1 Vznik předvstupní pomoci Bezprostředně po ukončení studené války bylo pro ES prioritou zaujetí postoje vůči zemím SVE. V návaznosti na tradici ES v podpoře demokratizace bylo na summitu ve Štrasburku 8.12.1989 rozhodnuto o finanční podpoře transformačního úsilí v zemích SVE. Zároveň bylo rozhodnuto o založení prvních finančních nástrojů, kterými měla být tato rozvojová pomoc distribuována. Staly se jimi Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která byla určena především pro financování programů na podporu vzdělání, výchovy a rozvoje technologií, a následně fond Pomoc při hospodářské obnově Polska a Maďarska (PHARE), který byl však již roku 1990 rozšířen také na další země SVE. (Fiala, Pitrová 2003: 151.) Tyto nástroje však v té době zahrnovaly pouze rozvojovou pomoc, nebyly ještě nástroji vlastního východního rozšíření – sem byl program PHARE oficiálně zahrnut až v rámci stanovení první předvstupní strategie na summitu v Essenu 9. – 10.12.1994 (Přikryl 2003: 156-157). Finanční pomoc však nebylo možné sladit s průběhem přístupových vyjednávání, protože stále nebyl stanoven jejich konkrétní časový harmonogram. Významný posun proto znamenal summit v Amsterodamu 16. – 17.6.1997, který znamenal revizi předvstupní strategie z Essenu. Ta byla upravena v reakci na přijetí finančního výhledu Společenství na období 2000 – 2006 s názvem Agenda 2000. (Přikryl 2003: 159.) Agenda nejenže znovu potvrdila další podporu programu PHARE, ale zmínila také nutnost zavedení dalších dvou finančních nástrojů: prvního, zaměřeného na zlepšení životního prostředí a dopravních sítí v rámci tzv. trans-evropských koridorů (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession – ISPA) a druhého, poskytujícího finanční podporu zemědělství a venkovu (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Delvelopment - SAPARD) (Přikryl 2003: 159). Nutnost zavedení programů ISPA a SAPARD od roku 2000 byla záhy potvrzena na summitu v Lucemburku 12. – 13.12.1997. Bylo zde rovněž rozhodnuto o zahájení přístupových vyjednávání se skupinou zemí, které byly doporučeny Komisí – Českou
9
republikou, Maďarskem, Polskem, Slovinskem, Estonskem a Kyprem.11 Pro tyto státy pak byla definována tzv. posílená předvstupní strategie, která obsahovala revizi dosavadních nástrojů i výraznou inovaci v podobě vytvoření zastřešujícího programu – tzv. přístupového partnerství, které od roku 1998 spojilo do jednoho soudržného celku všechny používané nástroje posílené předvstupní strategie a konečně podrobně obsahově i časově strukturovalo proces příprav na vstup (srov. Přikryl 2003: 161). Přístupová partnerství byla uzavírána s každou zemí zvlášť. Ve spolupráci s Komisí byly podrobně stanoveny priority, průběžný plán a časové cíle, které pak každá země zahrnula do svého Národního programu pro převzetí acquis (NAAP). Komise pak byla odpovědná za sledování dodržování těchto harmonogramů, což bylo součástí jejích každoročních hodnotících zpráv, jejichž obsah byl podkladem pro udělování dalších finančních podpor. Posílená předvstupní strategie byla rozšířena na ostatní kandidátské státy po summitu v Helsinkách (10. – 11.12.1999), kde byla s konečnou platností otevřena vyjednávání se všemi žadatelskými státy (Přikryl 2003: 163).
2.2 Úvod do problematiky fondu SAPARD Jak již bylo výše zmíněno, založení programu SAPARD je odvozeno od závěrů zasedání Evropské rady z 12. – 13.12.1997 v Lucemburku. Na základě těchto závěrů Rada EU v roce 1999 přijala několik nařízení týkajících se předvstupní pomoci. Jde o nařízení Rady č. 1260/1999,12 1266/1999,13 1267/199914 a 1268/1999,15 která upravují rámec a pravidla předvstupní pomoci kandidátským zemím. Vzhledem k tomu, že tato nařízení byla přijata v těsném časovém sledu, lze zde vypozorovat snahu Rady o komplexní a provázané pojetí otázky předvstupní pomoci. V souladu s Nařízením Rady č. 1268/1999 byl tedy od 1.1.2000 zahájen běh Zvláštního předvstupního programu pro rozvoj zemědělství a venkova, tedy SAPARDu, pro deset kandidátských zemí: Českou republiku, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko,
11
Tzv. lucemburská skupina kandidátů. Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech. 13 Nařízení Rady (ES) č. 1266/1999 ze dne 21. června 1999 o koordinaci podpory kandidátským zemím v rámci předvstupní strategie a o změně nařízení (EHS) č. 3906/89. 14 Nařízení Rady (ES) č. 1267/1999 ze dne 21. června 1999 o zřízení nástroje předvstupních strukturálních politik. 15 Nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 ze dne 21. června 1999 o podpoře Společenství pro předvstupní opatření v oblasti zemědělství a rozvoje venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy v předvstupním období. 12
10
Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.16 Doba trvání programu SAPARD byla stanovena na období 2000 – 2006 s tím, že pomoc z něho plynoucí bude ukončena nejpozději datem vstupu kandidátské země do EU. Projekt tedy byl naplánován na sedmileté období,17 celou tuto dobu však mohly plně využít pouze Bulharsko a Rumunsko, země které vstupovaly do EU k 1.1.2007. Dalších osm zemí zahrnutých do programu SAPARD18 mělo využívat finanční prostředky pouze čtyři a půl roku, tedy od 1.1.2000 do 1.5.2004, což i vzhledem k pomalému náběhu programu19 významně zmenšilo jejich možnosti plného využití těchto prostředků. Narozdíl od programu PHARE a ISPA,20 SAPARD byl již implementován decentralizovaným způsobem na základě rozšířeného decentralizovaného prováděcího systému (Extended Decentralization Implementation System, EDIS). Výběr projektů či zadávání zakázek tedy nepodléhá předchozímu schválení Komise, ale naopak odpovědnost za řízení programu i za aktivní zjišťování a řešení problémů byla tímto převedena na země programu SAPARD. Řízení programu SAPARD bylo tak spíše podobné strukturálním fondům již fungujícím v členských zemích EU, což reflektovalo soudobý étos rozšiřování. (Srov. Evropská komise 2000a: 11.) V článku 1, odst. 2 nařízení 1268/1999 jsou uvedeny hlavní obecné cíle programu, které se vztahují zejména na: a)
podporu realizace acquis communautaire v oblasti společné zemědělské politiky a s ní souvisejících politik
b)
řešení
prioritních
a
zvláštních
problémů
dlouhodobého
přizpůsobení zemědělství a venkovských oblastí v kandidátských zemích. Zde je třeba podotknout, že navzdory cílům a prioritním oblastem stanoveným v tomto nařízení, považovala Komise program SAPARD hlavně za nástroj pro podporu budování institucí tak, aby se zajistilo snadné převzetí praktik Společenství po přistoupení. Při různých příležitostech, včetně výročních zpráv, Komise zdůrazňovala, že skutečným 16
Dále jen „země programu SAPARD“. Z předvstupní pomoci v rámci programu SAPARD byl tedy vyjmut Kypr, pro který byla stanovena zvláštní předvstupní strategie, a Malta. 17 Toto období však bylo jak v případě zemí, které vstoupily do EU k 1.5.2004, tak v případě Bulharska a Rumunska následně prodlouženo o další stanovený časový úsek, kdy bylo možné dočerpávat prostředky z programu pro smluvně pokryté projekty – viz. kapitola 2.3.2. 18 Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. 19 Viz. kapitola 2.3.1. 20 Programy PHARE a ISPA využívaly tzv. decentralizovaný prováděcí systém (DIS), který znamená, že postupy pro řízení opatření nebo projektů financovaných programy ISPA a PHARE vyžadují předchozí kontrolu, tj. rozhodnutí týkající se veřejných zakázek a zadávání smluv přijímá zadavatel a pro schválení jsou sdělována delegaci ES v přijímající zemi (Evropská komise 2005b: 3).
11
příspěvkem programu SAPARD je usnadnit provedení nezbytných opatření po přistoupení. (Účetní dvůr 2004: odst. 52.) I tento aspekt je nutné brát v úvahu při hodnocení přínosu programu SAPARD. Dále, v souladu s hlavními cíli programu SAPARD je pak specifikováno patnáct konkrétních opatření, ke kterým se vztahuje podpora zemědělství a rozvoje venkova.21 Výčet těchto konkrétních opatření musel být uveden v Národním plánu pro zemědělství a rozvoj venkova, který si vytvářela každá kandidátská země podílející se na programu SAPARD, a který podléhal schválení Komise. Takzvaný SAPARD program musel být doručen Evropské komisi nejpozději do šesti měsíců od doby, kdy nařízení vstoupilo v platnost. (Srov. čl. 4 Nařízení Rady (ES) 1268/1999.) Protože ale Nařízení Rady 1268/1999 nebylo pro kandidátské státy právně závazné,22 musely být přijaty příslušné mezinárodní smlouvy, pomocí kterých byl obsah nařízení implementován do práva kandidátských států. Těmito mezinárodními smlouvami se staly tzv. Víceleté finanční dohody (Multiannual Financing Agreement, MAFA), které zahrnují pravidla Společenství včetně pravidel řízení a kontroly platných po celé období běhu programu a implementují daný národní Program pro zemědělství a rozvoj venkova, a Roční finanční dohody (Annual Financing Agreement, AFA), které zahrnují finanční závazky Společenství vzhledem k určité zemi a určitému roku. (Srov. Evropská komise 2000a: 10-11.) Třetím krokem nutným k implementaci programu SAPARD (kromě vytvoření Programu pro zemědělství a rozvoj venkova a přijetí příslušné MAFA a AFA) bylo zavedení Agentury SAPARD – platební a koordinační agentury pro danou zemi. Agentura SAPARD získává platby skrze samostatný subjekt v rámci ministerstva financí, tzv. Národní fond, který již v mnoha kandidátských zemích existoval v souvislosti s financováním programu PHARE. (Srov. Evropská komise 2000a: 10.) Finanční rámec programu SAPARD byl stanoven na 520 milionů € ročně (Ministerstvo financí, Centrum pro zahraniční pomoc 2001: 27). Pravidla pro poskytování dotací byla nastavena poměrně přísně. V podstatě lze rozlišit pravidla pro „běžné dotace“, to znamená pro investice, které přinášejí výnosy, a pravidla pro financování dotací dle článku 2, poslední odrážky, a článku 7, odstavce 4 Nařízení Rady 1268/1999, kam spadá technická pomoc, příprava projektu, monitoring programu, předběžné studie atd. Všeobecně však byla
21
Viz. čl. 2 Nařízení Rady (ES) 1268/1999. Komunitární právo je závazné pouze pro členy Společenství, proto nařízení nebylo závazné pro kandidátské státy, i když bylo paradoxně určeno jim. 22
12
pravidla nastavena tak, že byli zvýhodňováni finančně silní žadatelé, tedy velké a prosperující firmy, než menší zemědělci a firmy (srov. Účetní dvůr 2004: odst. 96). Pro investice, které vynášejí výnosy, byl určen strop veřejných podpor, do kterých se započítávají dotace Společenství a příspěvky členských států, na 50% celkových nákladů, zbývajících 50% musí uhradit příjemce. Z části veřejných výdajů pak příspěvek Společenství mohl činit maximálně 75%. (Čl. 8, odst. 2 Nařízení Rady (ES) 1268/1999.) V případě technické pomoci pak mohl příspěvek Společenství činit až 100% nákladů, na něž lze poskytnout podporu. (Čl. 8, odst. 1 Nařízení Rady (ES) 1268/1999.) Monitoringem a kontrolou implementace programu SAPARD byl konečně pověřen Monitorovací výbor složený ze zástupců kandidátské země a zástupců Komise (Evropská komise 2000a: 11).
2.3 Průběh využívání programu SAPARD v případě Bulharska a Rumunska Program SAPARD byl vytvořen pro sedmileté období 2000-2006, které v případě Bulharska a Rumunska bylo využitelné celé. V průběhu tohoto období však byly finanční prostředky z programu čerpány velmi nerovnoměrně. V období 2000-2003 byly možnosti využití finanční pomoci do jisté míry omezeny pomalým postupem Evropské komise v rámci stanovení pravidel a prováděcích zásad programu SAPARD, a také nezkušeností států, které se musely učit novému způsobu řízení předvstupní pomoci. V období 2004-2006 již lze sledovat zrychlení čerpání prostředků z programu SAPARD, které bylo ovlivněno blížícím se datem vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské unie.
2.3.1 Pomalý rozjezd programu 2000 - 2003 Přestože Komise navrhla nařízení o programu SAPARD již v březnu 1998, do června 1999, kdy toto nařízení bylo přijato Radou,23 Komise nestanovila prováděcí zásady ani pravidla programu SAPARD. Těmito záležitostmi se začala zabývat až po započetí programu v roce 2000. Právní základ tedy byl dokončen až 29. listopadu 2000, teprve poté mohly být zaváděny příslušné systémy v zemích programu SAPARD. (Srov. Účetní dvůr 2004: odst. 13.) Tímto zdržením tak byl promeškán téměř celý jeden rok, což však znamenalo podstatnější omezení pro země programu SAPARD, které vstupovaly k 1.5.2004 než pro Bulharsko a Rumunsko.
23
Již výše zmíněné Nařízení Rady (ES) 1268/1999.
13
V lednu 2000 Komise rozhodla o decentralizovaném provedení programu SAPARD. Ten sice nebyl stanoven Radou, ale právní základ programu SAPARD toto zřízení poprvé v souvislosti s vnější pomocí umožňoval. (Srov. Účetní dvůr 2004: odst. 26 a 27.) Účetní dvůr ve své zprávě z roku 200424 decentralizované zřízení vzhledem k velkému počtu projektů, které byly očekávány v rámci programu SAPARD, schvaluje. Kritizuje však Komisi především za to, že v období 2000 – 2003 zemím programu SAPARD neposkytla dostatečné metodické vedení a poradenství (Účetní dvůr 2004: odst. II). Dále také upozorňuje na to, že Komise aktivně neodhalovala problémy spojené s implementací programu a jeho monitorováním a nevyčlenila pro řízení programů jednotlivých zemí dostatek personálu (Účetní dvůr 2004: odst. IV a 33). Doslova uvádí, že: „Například jediný úředník odpovídal za dohled nad implementací rumunského i bulharského programu ve výši 1 442 milionů eur pomoci Společenství.“ (Účetní dvůr 2004: odst. 33). Z těchto v kandidátských
i
z
zemích
dalších opožděna
důvodů oproti
byla
implementace
původnímu
programu
očekávání.
SAPARD
Národní
plány
pro zemědělství a rozvoj venkova (NPARDs) sice byly schváleny Komisí v přijatelném časovém horizontu (bulharský NPARD byl schválen 20.10.2000, rumunský 12.12.2000 - viz. Evropská komise 2000c: 1 a Evropská komise 2000d: 1) a Víceleté finanční dohody byly podepsány vzápětí (MAFA pro Bulharsko byla podepsána 18.11.2000, pro Rumunsko 2.2.2001), závažnější zpoždění však nastalo při zavádění příslušných systémů SAPARD Agentur. Při nedostatku metodického vedení ze strany Komise a při absenci zkušeností s decentralizovaným řízením finanční pomoci Společenství trvalo vytvoření SAPARD Agentur déle, navíc tyto systémy musely být před svým spuštěním schváleny Komisí na základě auditu. (Účetní dvůr 2004: odst. 59 a 60.) Bulharsko bylo sice první zemí, která dosáhla akreditace SAPARD Agentury (14.5.2001 - viz. Rozhodnutí Komise z 14.5.2001), Rumunsko však naopak bylo jednou z posledních zemí, kterým byl systém programu SAPARD schválen (31.7.2002 - viz. Rozhodnutí Komise z 31.7.2002). Aktivita při zavádění programu je zde tedy značně odlišná. Názorněji je tato problematika zobrazena na Obrázku 1. K uzavírání smluvních závazků docházelo až od června 2001 (kdy započala provoz SAPARD Agentura v Bulharsku) a první smlouvy byly proplaceny až v srpnu 2002.
24
Účetní dvůr (2004): Zvláštní zpráva č. 2/2004 o předvstupní pomoci: „Byl program Sapard dobře řízen?“ s odpověďmi Komise – viz. seznam zdrojů.
14
Obrázek 1
Zdroj: Účetní dvůr 2004: odst. 11.
SAPARD Agentury se totiž ve svých počátcích potýkaly s nemalými technickými problémy. Ty se týkaly především toho, že mnoho projektů muselo být odmítnuto kvůli problémům s jejich předfinancováním. Platby z programu SAPARD totiž musí být založeny na prohlášení o vzniklých výdajích (Účetní dvůr 2004: odst. 82). To znamenalo při implementaci programu v Bulharsku a Rumunsku velké potíže, protože jak například Bulharsko uvádí ve svém příspěvku do Výroční zprávy programu SAPARD z roku 2001, velká část žádostí musela být odmítnuta z důvodu nedostatečného zajištění financování projektu ze strany žadatele. Ve zprávě z roku 2002 již Bulharsko informuje o řešení tohoto problému – bulharské ministerstvo zemědělství podepsalo s dvaceti bulharskými komerčními bankami memorandum o podpoře poskytování úvěrů žadatelům programu SAPARD. Rumunsko později zavedlo obdobný systém.25 Je však otázkou, zda tyto smlouvy s komerčními bankami byly nejvhodnějším řešením problémů s předfinancováním projektů. Neřešilo se tím totiž nastavení systému, který 25
Seznam bank, se kterými rumunská SAPARD Agentura uzavřela dohody o spolupráci při udělování úvěrů žadatelům programu SAPARD, je dostupný na adrese http://www.sapard.ro/modules/freecontent/content/eng/initial.html .
15
nadále zvýhodňoval finančně silné žadatele s lepší organizací a dostatečným kapitálem (srov. Účetní dvůr 2004: odst. 96). Pro shrnutí tedy: SAPARD Agentury v Bulharsku a Rumunsku odstartovaly svoji činnost od června 2001 a srpna 2002, obě se shodným počtem tří akreditovaných opatření z patnácti možných. V Bulharsku těmito opatřeními byly: Investice do zemědělských hospodářství, Zlepšování zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů a produktů rybolovu a Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností zajišťujících rozmanitost činností a alternativní zdroje příjmů. Pro Rumunsko je výčet akreditovaných opatření následující: Zlepšování zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů a produktů rybolovu, Rozvoj a zlepšování infrastruktury na venkově a Technická pomoc. (Evropská komise 2002: 28 a 47.) Zde lze již od počátku pozorovat rozdíl v zacílení prostředků programu SAPARD v jednotlivých zemích vyplývajících z odlišné situace v zemědělském sektoru: zatímco pro Bulharsko bylo prioritou spíše zlepšení situace v zemědělských podnicích a v oblasti zpracování zemědělských produktů, v Rumunsku bylo hlavní prioritou zlepšit katastrofální stav dopravní infrastruktury na venkově. Roční finanční alokace pro Bulharsko a Rumunsko byla v rámci Ročních finančních dohod z roku 200026 stanovena na 53 milionů euro (Bulharsko) a 153 milionů euro (Rumunsko).
2.3.2 2004 – 2006: zrychlení provádění programu v Bulharsku a Rumunsku Ve Výroční zprávě programu SAPARD z roku 2004 již Komise konstatuje značné zrychlení procesu schvalování projektů zejména v Bulharsku. V roce 2004 se v Bulharsku zdvojnásobil počet schválených projektů oproti roku 2003. Do 31.12.2004 tak schválila SAPARD Agentura 1.909 projektů s příspěvkem EU ve výši 285,4 milionů euro, přičemž tato částka odpovídá 100% prostředků přidělených z programu SAPARD v letech 2000-2004 (Evropská komise 2004: 4). V Rumunsku již byla situace o poznání méně uspokojivá. Prostředky přidělené pro období 2004-2005 se podařilo smluvně pokrýt pouze z 57%. Do konce roku 2004 schválila Agentura SAPARD 1.096 projektů s příspěvkem EU ve výši 452,4 milionů euro (Evropská komise 2004: 4). Největší podíl předvstupní pomoci v rámci programu SAPARD byl přitom v Rumunsku přidělen opatření pro dopravní infrastrukturu na venkově, které bylo současně 26
Roční finanční dohoda programu SAPARD pro Bulharsko z roku 2000 a Roční finanční dohoda programu SAPARD pro Rumunsko z roku 2000 – viz. seznam zdrojů.
16
také nejrychleji smluvně zajištěno. Již v roce 2004 úroveň smluvních závazků k tomuto opatření dosáhla 100%, takže v roce 2005 už nebylo možné přidávat nové projekty (Evropská komise 2005a: 6). Investice do tohoto opatření byly sice nezbytné (jak uvádí i Komise – viz. Evropská komise 2004: 4), ale jak vyplývá z hodnocení v rámci Výroční zprávy programu SAPARD z roku 2005, v rámci ostatních opatření Rumunsko čelilo vážným potížím s absorpcí finančních prostředků. Míra smluvního zajištění prostředků pro období 2000-2005 se zde obecně pohybovala pod 50%, většinou ale kolem 20% (srov. Evropská komise 2005a: 7). Vysvětlení této značné asymetrie má jistě více příčin, jednou z nejdůležitějších ale je, že projekty týkající se investic do infrastruktury na venkově spadají do kategorie projektů nepřinášejících výnosy, pro které výše podpory představuje až 100%, takže bylo výrazně snadnější zajistit financování těchto projektů (srov. Účetní dvůr 2004: odst. 81). Evropská komise ale upozorňuje, že na úkor tohoto opatření byla výrazně zanedbávána opatření související přímo s implementací acquis, pro které se finanční prostředky začaly čerpat až v roce 2005 (Evropská komise 2005a: 6). V Bulharsku byl největší díl prostředků směřován pod opatření týkající se investic do zemědělských podniků a zpracování a uvádění na trh (Evropská komise 2005a: 5). Podle zprávy Účetního dvora z roku 2004 však trend v těchto oblastech je zaměřen spíše na zvyšování množství zemědělské produkce než na implementaci souvisejících acquis (srov. Účetní dvůr 2004: odst. 41-47). V roce 2005 do procesu provádění programu SAPARD v Bulharsku a Rumunsku zasáhly dvě významné události. První událostí byly povodně v Rumunsku, které postihly od dubna do září 2005 téměř všechny oblasti země a napáchaly škody zhruba za 1,6 miliardy eur. Navíc byla poškozena řada již dokončených projektů programu SAPARD. Evropská komise reagovala přerozdělením finančních prostředků v této oblasti na pomoc postiženým oblastem. Navíc schválila opatření umožňující v souvislosti s přírodními katastrofami uplatnit v rámci některých opatření vyšší míru spolufinancování z prostředků EU (85% namísto 75%) a vyšší míru veřejné podpory (75% namísto 50% pro soukromé příjemce). (Evropská komise 2005a: 6.) Druhou událostí pak bylo konečné uzavření přístupových vyjednávání a podpis přístupové smlouvy pro Bulharsko a Rumunsko 25.4.2005.27 Jak je uvedeno v článku 39 Protokolu o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie, který je součástí přístupové smlouvy, byla stanovena dvě alternativní data vstupu
17
Bulharska a Rumunska do EU – 1.1.2007 nebo 1.1.2008. Vstup do EU přitom podle téhož článku mohl být odložen o rok (k 1.1.2008) na základě doporučení Komise a následného rozhodnutí Rady, pokud je zřejmé, že připravenost k přijetí a provádění acquis je taková, že existuje vážné riziko, že některý z těchto států není zjevně připraven na to, aby ke dni přistoupení 1.1.2007 splňoval v řadě významných oblastí podmínky členství. Evropská komise tak získala významnou páku, kterou mohla využít ke zvýšení motivace Bulharska a Rumunska v oblasti zavádění acquis nejen v rámci zemědělství a rozvoje venkova. Roční finanční dohoda (AFA) pro rok 200528 byla s Rumunskem i Bulharskem podepsána poměrně pozdě (s Rumunskem 29.12.2005, s Bulharskem 17.1.2006). Celkové finanční prostředky EU uvolněné prostřednictvím programu SAPARD se tak v Bulharsku dostaly na úroveň 362,3 milionu eur, přičemž míra smluvního pokrytí těchto prostředků byla ke konci roku 2005 79% (Evropská komise 2005a: 4-5). V Rumunsku dosáhla výše finančních podpor 967,4 milionů eur a míra smluvního pokrytí činila pouhých 55% prostředků přidělených z programu SAPARD v letech 2000-2005 (Evropská komise 2005a: 6). Zejména v Rumunsku tak hrozilo reálné nebezpečí, že přijde o značnou část prostředků, které mohlo v rámci programu SAPARD využít. V době, kdy byla tato práce psána, nebyly ještě k dispozici výroční zprávy k programu SAPARD z posledního předvstupního roku Bulharska a Rumunska, tedy z roku 2006. Není tudíž možné provést hodnocení přínosů programu SAPARD v předvstupním období pro Bulharsko a Rumunsko z čistě finančního hlediska. To je také záležitost, která si žádá delší časový odstup. Navíc i po vstupu Bulharska a Rumunska do EU bude až do konce roku 2008 probíhat takzvané dočerpávání prostředků z programu SAPARD, což znamená, že bude uvolněna každá část závazku, pro který se neuskutečnila záloha, anebo pro který Komise neobdržela přípustnou žádost o platbu, u rozpočtových položek odpovídajících ročnímu přídělu na rok 2004 do 31.12.2007 a u rozpočtových položek odpovídajících ročnímu přídělu na roky 2005 a 2006 do 31.12.2008 (viz. Nařízení Komise (ES) č. 1052/2006,29 čl.1).
27
Smlouva o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii – viz. seznam zdrojů. Roční finanční dohoda programu SAPARD pro Bulharsko z roku 2005 a Roční finanční dohoda programu SAPARD pro Rumunsko z roku 2005 – viz. seznam zdrojů. 29 Nařízení Komise (ES) č. 1052/2006 ze dne 11.července 2006, kterým se mění Nařízení (ES) č. 2222/2000, kterým se stanoví finanční prováděcí pravidla k Nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 o podpoře Společenství pro předvstupní opatření v oblasti zemědělství a rozvoje venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy v předvstupním období (Sapard). 28
18
3. Vybrané problematické body přizpůsobování bulharského a rumunského zemědělství pro SZP EU a možnosti jejich řešení v rámci programu SAPARD 3.1 Národní plány pro zemědělství a rozvoj venkova Bulharska a Rumunska
Základními dokumenty, které stanovily plán provádění programu SAPARD v Bulharsku a v Rumunsku, byly Národní plány pro zemědělství a rozvoj venkova (NPARDs). Bulharský NPARD byl schválen 20.10.2000 (Evropská komise 2000c: 1), rumunský 12.12.2000 (Evropská komise 2000d: 1). Obsah těchto plánů zahrnoval několik částí. Za prvé byla detailně popsána a zhodnocena soudobá situace zemědělství a venkova příslušných zemí, na kterou navazovala analýza silných a slabých bodů v těchto oblastech, dále plány obsahovaly stanovení obecných národních cílů, konkrétních priorit, a také přehled opatření, která byla pod tyto priority zahrnuta, a která hodlá SAPARD Agentura v budoucnu akreditovat. V dalších částech byla obsažena
finanční
rozvaha
plánu
dle
příslušných
opatření,
přehled
legislativy
a administrativního systému vážícího se k programu v dané zemi a další informace. Nejdůležitějšími body plánů bylo stanovení cílů a priorit specifických pro příslušnou zemi, které musely být formulovány především s ohledem na čl. 4, odst. 3 Nařízení Rady č. 1268/1999, který uvádí obecné priority programu SAPARD, tedy že: „Ve svých plánech kandidátské země dbají na to, aby měla přednost opatření zaměřená na zlepšení fungování trhu, zlepšování norem jakosti a hygieny a opatření vytvářející nová pracovní místa ve venkovských oblastech v souladu s předpisy o ochraně životního prostředí.“ Hlavní cíle bulharského NPARD byly tedy stanoveny takto: -
vytvořit účinnou a udržitelnou zemědělskou produkci a zvýšit standardy potravinářského průmyslu na úroveň EU skrze nové technologie, lepší strukturu trhu a strategické investice
-
dosáhnout
trvale
udržitelného
rozvoje
venkova,
založeného
na alternativních pracovních příležitostech a environmentální praxi (Evropská komise 2000c: 1). Na tyto cíle navázalo stanovení konkrétních priorit pro Bulharsko, a to: 1. Zlepšení standardů produkce v zemědělství, lesnictví a potravinářském průmyslu tak, aby se přiblížily požadavkům EU a byly brány ohledy na životní prostředí, 2. Dosažení
19
integrovaného rozvoje venkova, který by posiloval ekonomiku a venkovská společenství, 3. Kurzy a rozvoj lidských zdrojů a 4. Technická pomoc (Evropská komise 2000c: 2). V Rumunsku byly hlavní cíle NPARD formulovány poněkud odlišně: -
přiblížit se standardům EU v zemědělské politice, bezpečnosti v oblasti potravin a ochrany spotřebitele, zdraví zvířat a rostlin a ochranu životního prostředí
-
implementovat programy na ochranu životního prostředí
-
dosáhnout udržitelného rozvoje zemědělství a venkovských oblastí skrze modernizaci, investice do infrastruktury, rozvoj obchodu, ekonomickou diverzifikaci a rozvoj lidských zdrojů (Evropská komise 2000d:1).
Rumunský plán se liší i výběrem konkrétních priorit. Ty zahrnují 1. Zlepšení přístupu k trhům a zvýšení konkurenceschopnosti zpracovaných produktů zemědělství a rybolovu, 2. Zlepšení infrastruktury nutné pro rozvoj venkova a zemědělství, 3. Rozvoj ekonomiky na venkově a 4. Rozvoj lidských zdrojů (Evropská komise 2000d: 2). Co se týče obecných cílů národních programů, rumunský plán klade mnohem větší důraz na problematiku ochrany životního prostředí, v dalších bodech cíle v podstatě kopírují požadavky uvedené v čl. 4 odst.3 Nařízení Rady č. 1268/1999. Ve skutečnosti však byla pro agroenvironmentální opatření v obou zemích vyčleněna téměř stejná procentuální část z celkového příspěvku EU, tj. přibližně 2,5% (srov. Evropská komise 2000c: 3 a Evropská komise 2000d: 3). Za povšimnutí také stojí první z cílů bulharského NPARD, kde není cílem přímo implementace acquis communautaire, ale „vytvořit účinnou a udržitelnou zemědělskou produkci a zvýšit standardy potravinářského průmyslu na úroveň EU skrze nové technologie, lepší strukturu trhu a strategické investice“. Podpora rozvoje technologií nebo trhu jistě přispěje k přiblížení standardům EU, jedním z primárních cílů programu SAPARD je však napomoci implementaci acquis v oblasti SZP EU ve státech programu, což je teze, která se v hlavních cílech bulharského NPARD narozdíl od rumunského plánu neobjevila. Při bližším pohledu na priority a opatření přijatá v NPARD Bulharska, a především podle finančního rozvrhu pro jednotlivá opatření, převládá zaměření na investice do zemědělských zařízení a zpracování a uvádění na trh (dohromady více než 50% finančních prostředků z programu SAPARD pro období 2000-2006) (srov. Evropská komise 2000c: 3). Tato dvě opatření měla řešit dva nejpalčivější problémy bulharského zemědělství, kterými byly především zastaralé vybavení zemědělských podniků a chybějící organizované struktury trhu (Evropská komise 2000c:1). 20
Narozdíl od Bulharska byl v případě Rumunska největší podíl (téměř 30% pomoci z programu SAPARD) určen na opatření, pro které byla dokonce vyčleněna zvláštní priorita, a sice na zlepšení infrastruktury nutné pro rozvoj venkova a zemědělství (srov. Evropská komise 2000d: 3). Ta byla v Rumunsku ve velmi špatném stavu, jen malé procento populace mělo přístup k veřejným dodávkám vody, energie nebo čističkám odpadů (Evropská komise 2000d: 2). Tento problém byl tedy specifický především pro Rumunsko, které se tím přibližovalo spíše situaci Polska, kde bylo na obnovu infrastruktury v zemědělství a na venkově vyčleněno taktéž téměř 30% celkových prostředků z fondu SAPARD (srov. Evropská komise 2000e: 3). V Bulharsku bylo pro totéž opatření vyčleněno pouze přibližně 5,5% prostředků (srov. Evropská komise 2000c: 3). Další nejdůležitější opatření rumunského NPARD jsou pak již obdobné bulharským – byly to především investice do zemědělských podniků a zpracování a uvádění zemědělských výrobků na trh (srov. Evropská komise 2000d: 3).
3.2 Vybrané problémy přizpůsobování bulharského a rumunského zemědělství pro vstup do SZP EU
Tato kapitola je zaměřena především na specifické problémy přizpůsobování bulharského a rumunského zemědělství pro vstup do SZP EU, které byly zaznamenány v průběhu využívání programu SAPARD, a které se dařilo do data vstupu Bulharska a Rumunska do EU více či méně uspokojivě vyřešit. Tyto problémy jsou členěny dle jednotlivých oblastí a součástí jejich analýzy je i hodnocení přínosu programu SAPARD vzhledem k možnostem jejich řešení.
3.2.1 Institucionální nedostatky Problémy se zabezpečením institucionálního rámce pro pomoc EU v oblasti zemědělství a rozvoje venkova provázely Rumunsko i Bulharsko již od počátku implementace programu SAPARD.30 Jak již bylo zmíněno, Bulharsko bylo sice první zemí programu SAPARD, které se podařilo dosáhnout akreditace SAPARD Agentury, Rumunsko bylo naopak jednou z posledních zemí, ve kterých byl systém programu schválen, přičemž časový rozdíl zde představoval více než jeden rok.
30
Podrobněji k problematice pomalého rozjezdu programu SAPARD a roli EK v zpoždění vytváření příslušných institucionálních struktur viz. kapitola 2.3.1.
21
Vzhledem k také již zmíněnému nedostatečnému vedení ze strany Komise a vysoké náročnosti řízení programu vzhledem k jeho decentralizované podstatě se SAPARD Agentury potýkaly s dalšími problémy i po svém vzniku. Tyto problémy jsou poměrně dobře popsány a vyhodnoceny v komparativní studii publikované European Institute Foundation31 z roku 2005. Co se týče problematiky zajištění odborného personálu pro SAPARD Agentury, zvolení vhodných postupů a zajištění dalšího vzdělávání pracovníků, existovaly podle této studie mezi Bulharskem a Rumunskem poměrně značné rozdíly. V Bulharsku byl podle střednědobé hodnotící zprávy (Mid-Term Evaluation, MTE) u expertů z SAPARD Agentury zjištěn vysoký stupeň kompetence a vědomostí o předpisech, procedurách a standardech EU (Georgieva32 2005: 29). Dále autorka hodnotí velmi pozitivně možnost využití opatření programu SAPARD „Technická podpora“ a předchozí i paralelní pomoc poskytovanou prostřednictvím programu PHARE, která významně pomohla k zajištění kompetentního personálu SAPARD Agentury. Oceňuje také dobrou vzájemnou spolupráci dvou organizací, které jsou odpovědné za řízení programu v Bulharsku (SAPARD Agentury a Ředitelství pro rozvoj a investice na venkově), a spolupráci s Monitorovacím výborem, jehož sekretariát byl totožný se SAPARD oddělením Ředitelství (srov. Georgieva 2005: 29-30). Oproti tomu autor práce o SAPARDu v Rumunsku je již kritičtější. Mezi nejvýraznější problémy administrativy programu SAPARD v Rumunsku uvádí časté změny generálního ředitele SAPARD Agentury,33 nízkou efektivitu práce regionálních kanceláří SAPARDu a přímo neefektivitu práce Monitorovacího výboru, který se podle autora řídí irelevantními ukazateli a daty (srov. Stoian34 2005: 225). Všeobecně pro výše zmíněnou problematiku zajištění odborného personálu nebo podpory činnosti Monitorovacího výboru měl program SAPARD řešení v podobě opatření Technické pomoci. Tato pomoc zahrnovala také prostředky na financování zpráv a studií hodnotících program nebo zajištění informačních kampaní a publicity SAPARDu. (Evropská komise 2000b: 30.) Výše této podpory se obecně pohybovala kolem 3% celkových prostředků 31
Studie s názvem SAPARD Review in Bulgaria, Czech Republic, Estonia, Hungary, Latvia, Poland and Romania – viz. seznam zdrojů. Tato studie vychází z oficiálních dostupných materiálů, ale obsahuje i pohled autorů z jednotlivých zemí, kteří jsou odborníky v dané problematice. Lze však ale předpokládat, že v určitých ohledech mohou být některé části studie poněkud zkresleny vzhledem k tomu, pod záštitou které instituce určité země daný odborník pracoval. 32 Autorka byla vedoucí pracovnicí Ředitelství pro rozvoj a investice na venkově bulharského Ministerstva zemědělství a lesnictví. 33 Průměrná doba mandátu generálního ředitele SAPARD Agentury v Rumunsku byla kolem jednoho roku (Stoian 2005: 225).
22
pro danou zemi (Evropská komise 2000b: 30), v Bulharsku pak pod Technickou pomoc byly zahrnuty prostředky ve výši necelých 4% financí z programu SAPARD a v Rumunsku dokonce 5% (srov. Evropská komise 2000c: 3 a Evropská komise 2000d: 3). Navíc bylo možné tuto pomoc ještě navýšit dle čl. 7, odst. 4 Nařízení Rady č. 1268/1999, kde je uvedeno, že až 2% ročních rozpočtových položek mohou být určena na financování opatření z podnětu Komise na předběžné studie, výměnné návštěvy odborníků, hodnocení a kontrolu. I toto opatření bylo zahrnuto v rumunském i bulharském NPARD. Na opatření Technické pomoci tedy Bulharsko i Rumunsko vyčlenily z finančních prostředků programu SAPARD nadprůměrnou část oproti ostatním zemím programu, lišila se však schopnost tyto prostředky efektivně zhodnotit. Svou roli zde také opět sehrálo nedostatečné vedení Komise, která nestanovila jednotné postupy přijímání zaměstnanců. Ty byly zcela v kompetenci jednotlivých států, což však nezaručovalo transparentní postup, dle kterého by byly vybírány kvalifikované osoby (srov. Účetní dvůr 2004: odst. 68-69). Druhým, zato však klíčovým problémem týkajícím se institucionálního rámce programu SAPARD v Bulharsku a Rumunsku byla spolupráce SAPARD Agentur s dalšími systémy, které s programem SAPARD přímo souvisely a poskytovaly mu vstupy. Šlo především o kontroly minimálních požadavků na hygienu, ochranu životního prostředí a dobrého zacházení se zvířaty, které museli splňovat žadatelé o projekt před realizací projektů i poté. V rámci
decentralizace
programu
SAPARD
na
základě
rozšířeného
decentralizovaného prováděcího systému (EDIS) Komise uznala národní kontroly dodržování norem jakosti, ochrany zdraví a životního prostředí, aniž by přezkoumala kdo kontroluje co, jak a kdy. Tyto systémy však již také nepodléhaly předchozímu schválení a auditům Komise a jejich rozhodnutí nebyla přezkoumávána SAPARD Agenturami. (Účetní dvůr 2004: odst.70.) Tento problém ovšem spočíval už v systémovém nastavení programu SAPARD, který převáděl odpovědnost za tyto oblasti na jednotlivé státy bez ohledu na jejich schopnosti zajistit zde efektivní fungování systému kontrol. Právě Bulharsko a Rumunsko se však potýkají se značně specifickým problémem – vysokou mírou korupce, který se do současné doby nedaří uspokojivě vyřešit. Například ve Výroční zprávě programu SAPARD z roku 2005 je uvedeno, že v roce 2005 byl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) upozorněn na 151 nových případů nesrovnalostí
34
Autor pracoval jako výzkumný pracovník v rumunském Centru pro pomoc venkovu.
23
v souvislosti s programem SAPARD, z čehož 87 náleželo k Rumunsku a 9 k Bulharsku35 (Evropská komise 2005: 10). Počet nesrovnalostí v Rumunsku se sice zdá mnohem vyšší než v Bulharsku, ale jak Komise na stejném místě uvádí, v Rumunsku byly hlášeny nesrovnalosti pro částky nižší než 4000 euro, což mělo za následek, že počet případů z této země byl dost vysoký. Většina nesrovnalostí zde vyplývala z nesprávného použití pravidel pro zadávání zakázek, nesrovnalostí v účetnictví, nezpůsobilosti některých výdajů a použití falešných dokumentů. Za rizikové faktory se přitom považují nepřiměřené personální obsazení, chybějící vzdělání nebo význam rotace zaměstnanců. (Evropská komise 2005: 10.) Jak již bylo zmíněno výše, všechny tyto rizikové faktory se vyskytovaly v souvislosti s programem SAPARD v Rumunsku, pro vznik korupce zde tedy existovaly předpoklady. Korupce obecně je však fenomén, který je oběma zemím společný. Zaměřila se na něj i Komise ve své poslední Monitorovací zprávě o stavu připravenosti Bulharska a Rumunska pro členství v EU z 26.9.2006. Upozorňuje zde mimo jiné, že obě země mají v boji proti korupci ještě značné rezervy, zejména co se týče reformy soudnictví a prevence a boji proti korupci na úrovni místní správy (srov. Evropská komise 2006: 9-12). Pomoc z programu SAPARD se zde tedy ukázala jako jen částečně efektivní. Důvodů bylo několik. Zaprvé, v programu SAPARD byla pro technickou pomoc zahrnuta jen omezená část prostředků, což však samo o sobě nebylo důvodem potíží Bulharska a Rumunska při vytváření efektivně pracujících institucí programu SAPARD. Větší roli zde sehrál postoj Komise, která nebyla dostatečně aktivní co se týče další pomoci ohledně stanovení odpovídajících postupů při zavádění SAPARD Agentur, ani kontrol jejich dalšího fungování nebo podpory činnosti. Systémy SAPARD Agentur se v rámci EDIS navíc opíraly o méně spolehlivé systémy národních kontrol, jejichž osvědčení SAPARD Agentury nebyly schopné zpětně ověřit. Všeobecně vysoká míra korupce konečně nevytvářela příznivé prostředí pro vznik a rozvoj efektivně pracujících institucí.
3.2.2 Přechod na „ostré“ zemědělské fondy EU po vstupu Se Integrovaného
zprávou
Komise
administrativního
z 26.9.2006 souvisí a kontrolního
i
systému
nově
požadované
(Integrated
zavedení
Administration
and Control System, IACS), jehož vytvořením byla podmíněna možnost využití prostředků ze zemědělských fondů EU po přistoupení. Zavedení IACS však není reakcí na problémy 35
Pro srovnání: v Maďarsku bylo případů nesrovnalostí 21, v Polsku 19, v Lotyšsku 4, po třech v Estonsku a Slovinsku, po dvou v Litvě a České republice a jeden na Slovensku (Evropská komise 2005: 10).
24
Bulharska a Rumunska ohledně kontrol projektů programu SAPARD, existence obdobného systému je běžnou praxí v členských státech EU, které využívají finance ze zemědělských fondů EU. Pro Bulharsko a Rumunsko je však včasné dokončení a správné fungování tohoto systému klíčové, protože v případě jeho neúspěchu může Komise rozhodnout o případném krácení finančních prostředků ze zemědělských fondů EU.36 (Srov. Evropská komise 2006: 46 a 11.) V programovacím období 2007-2013 přitom mají nahradit původní zemědělský fond EAGGF37 dva nové fondy, a to EAGF38 a EAFRD39 (viz. Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky, čl. 2 a 49). Z nich je v návaznosti na priority Bulharska a Rumunska při implementaci programu SAPARD zejména důležitý nový fond EAFRD, zaměřený na rozvoj venkova. Cíle fondu EAFRD byly stanoveny v čl. 4 Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova takto: a) zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví podporou restrukturalizace, rozvoje a inovací; b) zlepšování životního prostředí a krajiny podporou hospodaření s půdou; c) zlepšování kvality života ve venkovských oblastech a povzbuzení diverzifikace hospodářské činnosti. Tyto cíle mají být dosahovány prostřednictvím čtyř os vymezených v hlavě IV téhož nařízení, kterými jsou: Osa 1 - Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví; Osa 2 - Zlepšování životního prostředí a krajiny; Osa 3 - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova; Osa 4 - Leader. Pro Bulharsko a Rumunsko budou v tomto případě důležité zejména priority spadající pod osy 1 a 3. Tyto priority byly stanoveny v rámci Rozhodnutí Rady ze dne 20. února 2006 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013).
36
Blíže viz. kapitola 4. European Agricultural Guidance and Guarantee Fund (Evropský zemědělský orientační a garanční fond). 38 European Agricultural Guarantee Fund (Evropský zemědělský záruční fond). 39 European Agricultural Fund for Rural Development (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova). 37
25
V případě osy 1 by vyčleněné prostředky měly přispět k silnému a dynamickému zemědělsko-potravinářskému odvětví v Evropě tím, že se zaměří na priority přenosu znalostí, modernizaci, inovaci a kvalitu v potravinářském řetězci a na prioritní odvětví, pokud jde o investice do fyzického a lidského kapitálu. To zahrnuje i klíčové akce jako je restrukturalizace a modernizace zemědělského odvětví nebo integraci v zemědělskopotravinářském řetězci. V případě osy 3 by prostředky vyčleněné na diverzifikaci hospodářství venkova a na kvalitu života ve venkovských oblastech měly přispět k zastřešující prioritě vytváření pracovních příležitostí a podmínek pro růst. Soubor opatření dostupných v rámci osy 3 by se měl použít zejména k podpoře budování kapacit, získávání dovedností a organizaci strategie místního rozvoje, jakož i na pomoc zachování přitažlivosti venkovských oblastí i pro budoucí generace. Jako klíčové akce zde byly stanoveny například modernizace místní infrastruktury nebo podpora cestovního ruchu. 40 Lze tedy zhodnotit, že vzhledem k cílům programu SAPARD, které často propagovala Komise, tedy že SAPARD měl přispět především k získání zkušeností v oblasti budování institucí tak, aby se zajistilo snadné převzetí praktik Společenství po přistoupení, může být program SAPARD z obsahového hlediska (nastavení prioritních oblastí) poměrně úspěšný. Prioritní oblasti nového zemědělského fondu EAFRD se do značné míry překrývají s prioritními oblastmi, které byly stanoveny v rámci programu SAPARD. Lišit se však bude pochopitelně administrativní a kontrolní systém, který pro Bulharsko a Rumunsko představuje novinku v této oblasti, a jehož zavedení provázely obtíže a zpoždění.
3.2.3 Nedostatky v implementaci acquis v oblasti zemědělství Jak uvádí Evropská komise ve zmíněné monitorovací zprávě ze září 2006, ještě těsně před vstupem do Evropské unie Bulharsko a Rumunsko nesplňovaly požadavky na implementaci některých významných acquis communautaire v oblasti zemědělství. Přesto však oceňuje posun v této oblasti oproti květnu 2006, kdy byla publikována předchozí monitorovací zpráva.41 Pro Bulharsko byl jako oblast, ve které je nutný další pokrok, označen především systém veterinárních kontrol, a to nejen na vnitřním trhu, ale i ve smyslu zabezpečení vnější 40
Navzdory této „optimistické“ nomenklatuře os Nařízení Komise stanovilo také minimální stropy finančních prostředků, které musejí být z fondu EAFRD poskytnuty na jednotlivé osy. Zde potom Komise zvýhodnila některé osy před ostatními, hlavně osu II. (Srov. Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky.) 41 Monitorovací zpráva o stavu připravenosti Bulharska a Rumunska pro členství v EU z 16.5.2006.
26
hranice EU. Uvnitř bulharského trhu bylo nutné zajistit vyšší efektivitu kontrolního systému zavedením databáze identifikace zvířat a registrace jejich pohybu. Na vnějších hranicích bylo nutné zejména posílit infrastrukturu, tedy doplnit počet pohraničních veterinárních kontrol, ale také zlepšit procedury týkající se kontrol živých zvířat a produktů živočišného původu importovaných z třetích zemí. (Evropská komise 2006: 28.) V rumunském případě již v září 2006 byla databáze identifikace zvířat a registrace jejich pohybu dokončena a funkční. Její řízení, stejně jako zajištění pohraničních veterinárních kontrol však vyžadovaly posílení personálního osazení, na kterém se právě pracovalo. Narozdíl od Bulharska však tento systém měl již stanovený jasný termín dokončení – měl být provozuschopný od října 2006. (Evropská komise 2006: 44.) Nebezpečí zde však skrýval pomalý postup příjímání potřebné legislativy v rámci rumunského zákonodárství. Existovalo tak riziko, že přes dokončené technické zajištění kontrolního systému, bude tento systém právě kvůli chybějící příslušné legislativě v době vstupu Rumunska do EU stále ještě neakceschopný (srov. Evropská komise 2006: 48). Zajištění vnějších hranic je přitom velmi důležité, protože kromě společné hranice Rumunska a Bulharska mají tyto státy jen menší část hranic společnou s dalšími státy EU (Rumunsko s Maďarskem a Bulharsko s Řeckem). Větší část hranic tak zůstává společná s nečlenskými státy EU, kde je třeba zajistit kontroly odpovídající normám EU. Jiné důležité systémy, jako například organizace pro společný trh, již byly v září 2006 vcelku dokončeny (Evropská komise 2006: 24 a 45). Implementace dalších důležitých součástí acquis, jako přijetí opatření na kontroly nemocí zvířat nebo kvality výrobků, však byla stále v nedohlednu (srov. Evropská komise 2006: 28 a 46). Proces implementace acquis v oblasti zemědělství tedy ještě těsně před vstupem Bulharska a Rumunska do EU zdaleka nebyl zcela ukončen. Otázkou je, zda zde program SAPARD mohl přispět ke zlepšení tohoto stavu. Jedním z hlavních cílů programu SAPARD byla podpora realizace acquis communautaire v oblasti společné zemědělské politiky a s ní souvisejících politik (čl. 1, odst. 2 Nařízení Rady (ES) 1268/1999), což společně s již zmíněnou prioritou programu, kterou bylo dbát na to, aby měla přednost opatření zaměřená na zlepšení fungování trhu, zlepšování norem jakosti a hygieny v souladu s předpisy o ochraně životního prostředí (čl. 4, odst. 3 Nařízení Rady (ES) 1268/1999), mělo vést k tomu, že program SAPARD měl mít výrazný potenciál při vytváření vhodných podmínek pro hladkou implementaci acquis. Z akreditovaných opatření, která mohla napomoci implementaci acquis v oblasti zemědělství, byl největší díl celkových finančních prostředků v obou zemích směřován 27
na Investice do zemědělských podniků a Zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh. V Bulharsku byl podíl všech těchto opatření v rámci celkového příspěvku vyšší, protože v Rumunsku byl podstatně vyšší podíl pomoci směřován do jiného opatření, a to Opatření pro infrastrukturu na venkově. (Srov. Evropská komise 2000c: 3 a Evropská komise 2000d: 3.) Problém zde představovala nejen do jisté míry omezená absorpční kapacita v rámci těchto opatření, ale také nízká efektivita naplňování výše zmíněných principů. Schopnost absorpce prostředků z již jmenovaných opatření byla ještě v roce 2005, tedy pouhé dva roky předtím, než měl být program SAPARD ukončen, na poměrně nízké úrovni. V Bulharsku bylo pro opatření Investice do zemědělských podniků smluvně pokryto 81% dostupných prostředků, pro opatření Zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh jen z 59%. V Rumunsku hodnoty pro stejná opatření činily dokonce 28% a 54%. (Evropská komise 2005a: 5 a 7.) K naplňování hlavních cílů a priorit programu nebyl zajištěn odpovídající systém kontrol, protože kontroly minimálních požadavků na národní úrovni se ukázaly jako nedostačující.
Navíc
v případě
prostředků
využitých
v rámci
opatření
Investice
do zemědělských podniků a Zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh byl všeobecně trend zaměřen spíše na zvyšování množství zemědělské produkce než na implementaci souvisejících acquis.42 Využití prostředků z programu SAPARD se zde tedy ukázalo také jako ne zcela efektivní. I když vzhledem k obecným cílům a prioritám programu měl program SAPARD přispět k hladké implementaci acquis v oblasti zemědělství, v praxi tomu tak nebylo. Zvolená opatření nebyla využívána k implementaci souvisejících acquis, ale spíše ke zvyšování zemědělské produkce, navíc zde byl problém s možnostmi absorpce těchto prostředků. Proto dochází k rychlejší implementaci acquis v oblasti zemědělství až v souvislosti s blížícím se vstupem do EU, kdy byl posunem nejen v této oblasti podmíněn vstup Bulharska a Rumunska do EU k 1.1.2007, nebo jeho odložení na 1.1.2008.43
3.2.4 Strukturální problémy Výchozí situace, se kterou Bulharsko a Rumunsko vstupovaly do programu SAPARD, byla strukturálním nastavením zemědělství ze zemí programu SAPARD nejvíce podobná situaci, která panovala například v Polsku nebo v Lotyšsku. Relativně velký podíl
42 43
Viz. kapitola 2.3.2. Viz. kapitola 2.3.2.
28
zaměstnanosti v zemědělském sektoru, a také vyšší podíl zemědělství na HDP, všeobecná zastaralost techniky a postupů používaných v zemědělství a špatná úroveň infrastruktury na venkově zároveň s nekoherentním systémem malých zemědělských podniků byly určujícími momenty, které ovlivnily nastavení programu SAPARD v Bulharsku a Rumunsku. V Bulharsku
byl
v počátcích
programu
SAPARD
podíl
zaměstnanosti
v zemědělství přibližně 25% a zemědělství představovalo téměř 19% HDP. Dominantním sektorem byly především plodiny pěstované na orné půdě, která zabírala až 44,5% celkové rozlohy země. Průměrná velikost zemědělského podniku byla 1,6 ha, většina podniků však byla rozlohou menších než 1 ha a fungovaly na principu existenčního minima. Podíl soukromých zemědělských podniků, které prodávaly část své produkce byl pouze 22,9%. Příjmy farem proto byly nízké, navíc jejich šance na trhu byly v devadesátých letech několikrát ohroženy snížením domácí kupní síly a ztrátou předchozích exportních trhů. Nízká úroveň kapitálu, zastaralé vybavení a chybějící organizované struktury trhu představovaly výčet dalších nevýhod v zemědělském sektoru. (Evropská komise 2000c: 1.) Podíl zaměstnanosti v zemědělském sektoru v Rumunsku dosahoval dokonce téměř 40%, přičemž podíl zemědělství na HDP představoval přibližně 14%. Podíl obyvatelstva zaměstnaného v zemědělství byl tedy mnohem vyšší než v Bulharsku, na HDP se toto odvětví podílelo menší měrou, již podle těchto ukazatelů tedy bylo rumunské zemědělství v méně příznivé výchozí pozici než bulharské. Mezi další rozdíly patřil také daleko horší stav infrastruktury související se zemědělstvím a na venkově. Pouze malé procento populace mělo přístup k veřejným dodávkám vody, energie nebo čističkám odpadů. Průměrná velikost zemědělského podniku byla větší než v Bulharsku, pohybovala se kolem 2,3 ha. Většina podniků (72%) však také byla malé rozlohy, tj. menší než 3 ha, byly tedy malé a nepříliš výkonné. Nízká produktivita byla obecně přičítána kombinaci nepříznivých environmentálních podmínek, nedostačujícího a zastaralého zařízení, nevyhovujících pracovních
postupů
a nedostatečných
technických
dovedností.
Pro
všechny
části
zemědělského sektoru byla nutná modernizace. (Srov. Evropská komise 2000d: 1.) Možnosti SAPARDu vzhledem k ovlivnění celkového strukturálního nastavení zemědělství Bulharska a Rumunska byly samozřejmě velmi omezené. Prostředky z programu SAPARD zde byly využity především pro řešení nejvýraznějších konkrétních problémů. Jak již bylo několikrát zmíněno, v Bulharsku to byly především investice do zemědělských podniků a podpora zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, zatímco v Rumunsku navíc také investice související se zlepšováním infrastruktury na venkově. Zde se pomoc v rámci programu SAPARD ukázala jako poměrně efektivní. Tato opatření byla relativně 29
dobře smluvně pokryta (vzhledem k ostatním opatřením) a byly zde nejmenší problémy s možnostmi absorpce prostředků v jejich rámci. Program SAPARD však nabízel i další opatření, která mohla napomoci řešit strukturální problémy bulharského a rumunského zemědělství. Jedná se především o opatření Rozvoj
a
diverzifikace
hospodářských
činností
zajišťujících
rozmanitost
činností
a alternativní zdroje příjmů a Zdokonalení odborné průpravy (Improvement of Vocational Training). Investice do diverzifikace hospodářských činností měly primárně zajistit podporu vzniku nových a alternativních pracovních příležitostí na venkově, a to především se zaměřením na rozvoj cestovního ruchu na venkově, což bylo důležité zejména vzhledem k nutnosti modernizace zemědělského sektoru a s tím související hrozbě nárůstu nezaměstnanosti (Evropská komise 2000b: 26). Na toto opatření bylo v bulharském NPARD vyčleněno 6% celkových prostředků z programu SAPARD, v rumunském případě pak dokonce 10% (srov. Evropská komise 2000c: 3 a EK 2000d: 3). Značná část projektů přijatých pro toto opatření však byla situována do oblastí, kde by tyto projekty mohly být uskutečněny bez veřejné finanční podpory, tj. do turisticky zajímavých oblastí44 (srov. Georgieva 2005: 25 a Stoian 2005: 219). Přínos tohoto opatření byl tedy vzhledem k jeho cílům minimální. Opatření Zdokonalení odborné průpravy bylo určeno pro zemědělce a jiné osoby zapojené v zemědělských nebo lesnických činnostech, stejně jako pro osoby, které z těchto činností přechází na jiné. Hlavním cílem bylo připravit zemědělce na reorientaci produkce a získávání dovedností potřebných pro zvládnutí řízení ekonomicky životaschopných zemědělských podniků. (Evropská komise 2000b: 28.) Pro toto opatření bylo v bulharském NPARD vyčleněno 4% prostředků, v rumunském 5% (srov. Evropská komise 2000c: 3 a EK 2000d: 3). Toto opatření však bylo dlouho opomíjeno. Dle aktuálních informací45 byly v Bulharsku přijaty teprve tři projekty, zatímco v Rumunsku žádný. Vzhledem k jednomu z hlavních cílů programu SAPARD, kterým bylo řešit prioritní a zvláštní problémy dlouhodobého přizpůsobení zemědělství a venkovských oblastí v kandidátských zemích (čl. 1, odst. 2 Nařízení Rady 1268/1999), byla tedy zvolená opatření v rámci této oblasti poměrně úspěšná. Opatření byla opravdu zaměřena na řešení prioritních a zvláštních problémů, a i když byla některá využívána více než jiná, přínos programu 44
V Bulharsku v horských oblastech (Georgieva 2005: 25) a v Rumunsku v centrální a severovýchodní oblasti (Stoian 2005: 219). 45 Viz. informace na webu bulharského Ministerstva zemědělství a lesnictví a rumunské SAPARD Agentury (v seznamu zdrojů).
30
SAPARD zde byl mnohem větší než v případě podpory realizace acquis communautaire v oblasti společné zemědělské politiky a s ní souvisejících politik, což byl druhý z hlavních cílu programu SAPARD uvedený ve stejném odstavci. Vzhledem k hlavním cílům bulharského i rumunského NPARD, které zahrnovaly i snahu dosáhnout trvale udržitelného rozvoje venkova, alternativních pracovních příležitostí a rozvoje lidských zdrojů,46 však zvolená opatření v předvstupním období již tolik úspěšná nebyla, protože se zde vyskytovaly problémy s možnostmi absorpce i správným zacílením využitelných prostředků. Stále však probíhá dočerpávání prostředků z programu SAPARD,47 konečné zhodnocení jeho přínosu v této oblasti si tedy ještě vyžádá časový odstup.
4. Přístupová smlouva Bulharska a Rumunska a možnosti programu SAPARD Přístupová smlouva Bulharska a Rumunska, přesněji Smlouva o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, byla podepsána v Lucemburku 25.4.2005. Předem je nutno říci, že součástí smlouvy je jednak Protokol o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie (dále jen Protokol), a také Akt o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (dále jen Akt). Oba tyto dokumenty v podstatě mají stejný obsah, představují však dvě varianty vytvořené pro případ, že by k datu přistoupení ještě nevstoupila v platnost Smlouva o Ústavě pro Evropu.48 V současnosti je tedy platný Akt, proto na něj také bude odkazováno. Vzhledem k pomalejšímu postupu přístupových vyjednávání v případě Bulharska a Rumunska a přetrvávajícím problémům v některých oblastech byla pro tyto země stanovena přísná pravidla, která se vyznačovala zejména vysokou úrovní protekcionismu, a to nejen ze strany EU vůči novým členským zemím, ale obsahovala i opatření, která umožňují jejich použití pro ochranu vlastního hospodářství Bulharska a Rumunska. Zajímavý je již samotný mechanismus vstupu přístupové smlouvy v platnost popsaný v článku 39 Aktu. Zaprvé byla stanovena dvě alternativní data Bulharska 46
Viz. kapitola 3.1. Viz. kapitola 2.3.2. 48 Protokol počítá s variantou, že Smlouva o Ústavě pro Evropu již bude v platnosti, Akt naopak, že z nějakého důvodu Smlouva o Ústavě pro Evropu ještě ke dni, kdy Bulharsko a Rumunsko vstoupí do EU, nevstoupila v platnost. 47
31
a Rumunska do EU – 1.1.2007 nebo 1.1.2008. Vstup do EU přitom podle téhož článku mohl být odložen o rok (k 1.1.2008) na základě doporučení Komise a následného rozhodnutí Rady, pokud je zřejmé, že připravenost k přijetí a provádění acquis je taková, že existuje vážné riziko, že některý z těchto států není zjevně připraven na to, aby ke dni přistoupení 1.1.2007 splňoval v řadě významných oblastí podmínky členství. Tato klauzule dokonce umožňovala vstup jen jednoho z kandidátských států k 1.1.2007, přičemž existovala odlišná pravidla pro přijetí rozhodnutí Rady o případném odložení vstupu Bulharska nebo Rumunska na 1.1.2008. V případě Bulharska měla Rada přijmout rozhodnutí na návrh Komise jednomyslně, v případě Rumunska jen kvalifikovanou většinou. Z toho vyplývá, že pro Rumunsko bylo stanoveno daleko přísnější pravidlo, což bylo důsledkem jistého opoždění Rumunska za Bulharskem v oblasti připravenosti na vstup do EU v té době. Narozdíl od přístupové smlouvy zemí předchozího rozšíření, tedy zemí, které vstoupily do EU k 1.5.2004, obsahuje přístupová smlouva Bulharska a Rumunska nejen klasická přechodná období, ale také specifická ochranná opatření a přechodná opatření. Evropská unie těmito opatřeními reaguje na dlouhodobé problémy, které se objevovaly u obou států v pravidelných monitorovacích zprávách o pokroku: v justici, boji proti organizovanému zločinu, boji proti korupci, v nakládání s evropskými fondy a v bezpečnosti potravin. Ochranné klauzule budou aktivovány jako záchranná brzda v okamžiku, kdy by hladkému fungování politik Unie nebo jejím jednotlivým členům (Bulharsko a Rumunsko nevyjímaje) hrozily problémy. (Rouček 2006: 8.) Ochranná opatření se vztahují k článkům 36 až 39 Aktu a upravují oblasti obecně ekonomickou, oblast Jednotného vnitřního trhu a oblast soudnictví a vnitra. V oblasti SZP EU jsou pak důležitá zejména ochranná opatření týkající se článku 37 Aktu, tedy oblasti Jednotného vnitřního trhu. Ten stanovuje, že Komise bude sledovat možnost ohrožení čtyř základních svobod nebo politik ze strany Bulharska a Rumunska, a v případě možnosti narušení fungování vnitřního trhu může z vlastní iniciativy nebo na popud některého členského státu přijmout až do konce období tří let po přistoupení vhodná opatření. Taková opatření bylo možné přijímat i před vstupem Bulharska a Rumunska do EU s tím, že vstoupí v platnost dnem vstupu. Příkladem takového specifického ochranného opatření je například Nařízení Komise (ES) č. 1423/2006 ze dne 26. září 2006, kterým se stanoví mechanismus pro vhodná opatření v oblasti výdajů na zemědělství, pokud jde o Bulharsko a Rumunsko. Toto nařízení reaguje na pomalý postup Bulharska a Rumunska ohledně zavádění integrovaného 32
administrativního a kontrolního systému (IACS).49 V článku 2 tohoto nařízení Komise stanovuje, že pokud nebudou dodrženy podmínky pro zavedení IACS, nebo se prokáže, že tento systém není dostatečně funkční, může EK přijmout rozhodnutí, kterým dočasně sníží měsíční a prozatímní platby ze zemědělských fondů EU o 25%. Toto snížení by trvalo dvanáct měsíců – od 1.12.2007 do 30.11.2008, s tím, že Komise by měla možnost toto období prodloužit o dalších dvanáct měsíců, pokud by přetrvávaly důvody pro snížení plateb. Přechodná opatření uvedená v rámci Aktu lze v podstatě rozdělit na přechodná opatření, která již byla předem stanovena, a jsou součástmi příloh Aktu, a na přechodná opatření, jejichž možnost budoucího stanovení je v Aktu specifikována. Přechodná opatření, která jsou již v rámci Aktu přesně stanovena, jsou obdobou klasických přechodných období a vztahují se k článku 23 Aktu. Přesně jsou specifikována v přílohách Aktu č. VI50 a VII.51 Tato přechodná opatření jsou platná většinou do 31.12.2009. V oblasti zemědělství jsou v Bulharsku zaměřena především na plnění hygienických norem ohledně zpracování mléka a mléčných produktů některých podniků a v Rumunsku navíc i na některé podniky na zpracování masa. Navíc podle článků 41 a 42 Aktu může Komise v některých případech stanovit další přechodná opatření, a to taková, která usnadní přechod na režim vyplývající z uplatňování společné zemědělské politiky nebo z uplatňování pravidel Společenství ve veterinární a rostlinolékařské oblasti a v oblasti bezpečnosti potravin. Tato opatření mohou být přijímána a uplatňována po dobu tří let po přistoupení Bulharska a Rumunska k EU. Zejména přechodná opatření přijatá dle článku 42 mají zajistit ochranu spotřebitelů v zemích EU. Takovým opatřením je například Rozhodnutí Komise ze dne 14. listopadu 2006 o přechodných veterinárních opatřeních pro tlumení klasického moru prasat v Rumunsku (2006/779/ES) a Rozhodnutí Komise ze dne 24. listopadu 2006 o kontrolních opatřeních v oblasti zdraví zvířat v souvislosti s klasickým morem prasat v některých členských státech (2006/805/ES). Těmito opatřeními byl mimo jiné zakázán dovoz živých prasat, vepřového masa i masných výrobků z vepřového masa z Bulharska a Rumunska do dalších členských
49
Viz. také Evropská komise (2006): Monitoring report on the state of preparedness for EU membership of Bulgaria and Romania, s. 11. 50 Příloha VI Aktu o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie: Seznam uvedený v článku 23 aktu o přistoupení: přechodná opatření pro Bulharsko. 51 Příloha VII Aktu o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie: Seznam uvedený v článku 23 aktu o přistoupení: přechodná opatření pro Rumunsko.
33
zemí EU, a to na dobu devíti měsíců po přistoupení Bulharska a Rumunska k EU.52 Komise tak reagovala na výskyt klasického moru prasat v těchto zemích. Po splnění příslušných kritérií však zůstal umožněn vývoz těchto zemědělských produktů do třetích zemí.53 Úkolem programu SAPARD samozřejmě nebylo odstranit všechny problémy tak, aby po vstupu Bulharska a Rumunska do EU neexistovala žádná přechodná období, v jejich případě ale byly použity relativně nestandardní podmínky vstupu. Tyto podmínky zahrnovaly možnost použití dalších ochranných a přechodných opatření, jako byl zákaz vstupu některých zemědělských produktů na společný trh nebo zařazení fungování integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) mezi oblasti zostřeného monitoringu. Je otázkou, zda tyto problémy mohly být vyřešeny s pomocí programu SAPARD již před vstupem, ať již s využitím jeho finančních prostředků, nebo pomocí zkušeností nabytých v souvislosti s řízením programu. V případě Bulharska a Rumunska se tak nestalo. Jako jeden z důvodů je možné označit fakt, že prostředky z programu SAPARD byly v Bulharsku a Rumunsku všeobecně vynakládány spíše na projekty související s řešením nejpalčivějších problémů bulharského a rumunského zemědělství, než na projekty, které by usnadnily přípravu na vstup do společné zemědělské politiky EU. Finance z předvstupní pomoci z programu SAPARD tak byly vynakládány především na investice do zemědělských podniků, zpracování a uvádění zemědělských výrobků na trh nebo na investice do infrastruktury na venkově.54 Program SAPARD však nebyl ani dostatečným nástrojem pro přípravu na přechod na čerpání prostředků ze zemědělských fondů EU, protože jeho institucionální rámec nezahrnoval integrovaný administrativní a kontrolní systém. Zkušenosti Bulharska a Rumunska s čerpáním z programu SAPARD tak nebyly plně aplikovatelné na nové podmínky, což také přispělo ke zpoždění v rámci těchto příprav.
52
Pro dovoz živých prasat, vepřového a některých dalších produktů z vepřového masa z Bulharska a Rumunska však existoval zákaz dovozu do EU již před jejich vstupem (viz. Evropská komise 2006: 11). 53 Tento fakt je důležitý zejména v souvislosti se současnými problémy některých zemí EU s vývozem vepřového masa do Ruska. Původní omezení ze strany Ruska vůči Polsku zde přerostlo v důležité politikum uplatňované v dialogu vůči celé EU. S přistoupením Bulharska a Rumunska do EU tak lze očekávat opětovné otevření této diskuze. 54 Viz. kapitola 3.2.
34
5. Závěr SAPARD jako primární nástroj pro přípravu přistupujících zemí na vstup do společné zemědělské politiky EU byl v případě Bulharska a Rumunska využitelný téměř po celé období od doby, kdy byla s těmito zeměmi na summitu v Helsinkách (10.-11.12.1999) otevřena přístupová vyjednávání, až do data přistoupení Bulharska a Rumunska do EU, 1.1.2007, což zároveň kopírovalo sedmileté období let 2000-2006, pro které byl program SAPARD určen. I když stále ještě dobíhá dočerpávání dostupných prostředků z tohoto programu, a tudíž není možné konečné zhodnocení jeho přínosu po čistě finanční stránce, lze hodnotit jeho přínos vzhledem k výzkumným otázkám stanoveným v úvodu této práce. Navzdory cílům a prioritním oblastem programu SAPARD stanoveným v Nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 ze dne 21. června 1999 o podpoře Společenství pro předvstupní opatření v oblasti zemědělství a rozvoje venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy v předvstupním období, považovala Evropská komise program SAPARD hlavně za nástroj pro podporu budování institucí tak, aby se zajistilo snadné převzetí praktik Společenství po přistoupení. Při různých příležitostech, včetně výročních zpráv, Komise zdůrazňovala, že skutečným příspěvkem programu SAPARD je usnadnit provedení nezbytných opatření po přistoupení. V kontrastu s touto prioritou však Komise neposkytovala Bulharsku a Rumunsku dostatečné vedení ani v případě zavádění institucí programu SAPARD, ani při přípravě institucionálního rámce nutného pro využívání fondů společné zemědělské politiky EU po přistoupení. Zde byl do oblasti zostřeného monitoringu zahrnut především integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS), pro nějž bylo později stanoveno zvláštní ochranné opatření. Program SAPARD obecně však mohl přispět k výstavbě institucí nutných pro správnou implementaci SZP EU v Bulharsku a Rumunsku pouze opatřením Technické pomoci. Pomoc z programu se zde však ukázala jako pouze částečně efektivní, protože i tato omezená část prostředků nebyla plně využívána. Zkušenosti nabyté v průběhu využívání programu SAPARD lze ale hodnotit jako prospěšné, také vzhledem k nastavení nového zemědělského fondu EAFRD, který budou Bulharsko a Rumunsko využívat po přistoupení. Prioritní oblasti fondu EAFRD se do značné míry překrývají s prioritními oblastmi, které byly stanoveny v rámci programu SAPARD.
35
Lišit se však bude administrativní a kontrolní systém (IACS), který pro Bulharsko a Rumunsko představuje novinku v této oblasti, a jehož zavedení provázely obtíže a zpoždění. Vzhledem k cílům stanoveným v již zmíněném Nařízení Rady č. 1268/1999, kterými byla a) podpora realizace acquis communautaire v oblasti společné zemědělské politiky a s ní souvisejících politik a b) řešení prioritních a zvláštních problémů dlouhodobého přizpůsobení zemědělství a venkovských oblastí v kandidátských zemích, existoval v případě Bulharska a Rumunska značný nepoměr jejich naplňování. Zde je nutné podtrhnout, že program SAPARD byl využíván především jako prostředek pro řešení prioritních a zvláštních problémů dlouhodobého přizpůsobení zemědělství a venkovských oblastí v kandidátských zemích pro vstup do SZP EU, zatímco podpora realizace souvisejících acquis communautaire v oblasti SZP EU byla poněkud opomíjena, což se poté promítlo do nastavení ochranných a přechodných opatření v přístupové smlouvě pro Bulharsko a Rumunsko. Využití prostředků z programu SAPARD se tedy ukázalo jako poměrně efektivní v oblasti řešení prioritních a zvláštních problémů přizpůsobení zemědělství a venkovských oblastí, protože zvolená opatření zde byla opravdu zaměřena na řešení prioritních problémů a vyskytovaly se zde nejmenší problémy s možnostmi absorpce těchto prostředků. V Bulharsku a zejména Rumunsku ale byly systémové a strukturální problémy zemědělství v rámci ekonomik obou zemí natolik velké, a situace tolik odlišná od zbytku EU, že v předvstupním období nebyla tato propast zdaleka odstraněna. Společná zemědělská politika EU je i se svými veterinárními a hygienickými normami natolik složitým, striktním a svázaným systémem, že v případě absorpce odlišných a problémových systémů zřejmě nemohl stoprocentním způsobem odstranit veškerou inkompatibilitu během daného období žádný předvstupní nástroj. Opatření, která měla přispět k implementaci souvisejících acquis, však nebyla Bulharskem a Rumunskem využívána k tomuto účelu, ale spíše ke zvyšování zemědělské produkce. Navíc zde byl větší problém s možnostmi absorpce těchto prostředků. Proto dochází k rychlejší implementaci acquis v oblasti zemědělství až v souvislosti s blížícím se vstupem do EU, kdy byl posunem nejen v této oblasti podmíněn vstup Bulharska a Rumunska do EU k 1.1.2007, nebo jeho odložení na 1.1.2008. Z toho je zřejmé, že samotná pomoc distribuovaná prostřednictvím programu SAPARD neměla vliv na minimalizaci omezení a přechodných období obsažených v přístupové smlouvě pro Bulharsko a Rumunsko. Podmínky vstupu Bulharska a Rumunska do EU byly naopak stanoveny velice přísně. Přístupová smlouva obsahuje nová 36
bezprecedentní ochranná a přechodná opatření, které budou aktivovány jako záchranná brzda v okamžiku, kdy by hladkému fungování politik Unie nebo jejím jednotlivým členům hrozily problémy, takže Bulharsko a Rumunsko se budou nejméně po dobu tří let po vstupu do EU nacházet pod zostřeným dohledem Evropské komise. Na základě těchto zjištění tedy lze konstatovat, že stanovená hypotéza byla verifikována pouze částečně. Zkušenosti s řízením programu SAPARD sice do jisté míry přispěly k přípravě na čerpání prostředků poskytovaných zemědělskými fondy EU po vstupu, a do jisté míry i k minimalizaci problémů a rozdílností v zemědělské oblasti ve vztahu nově přistupujících států a EU, v dalších bodech hypotézy však již byla míra efektivity programu nízká. Program SAPARD mohl jen omezeně pomoci při budování příslušných institucionálních struktur nutných pro možnost využívání zemědělských fondů EU po vstupu, a vzhledem k prioritám jeho využití v Bulharsku a Rumunsku i k implementaci souvisejících acquis communautaire. V případě minimalizace počtu a rozsahu případných přechodných období uvedených v přístupové smlouvě pro Bulharsko a Rumunsko je pak nutno konstatovat, že zde byl příspěvek programu SAPARD nulový.
37
6. Seznam zkratek použitých v textu AFA
Annual Financing Agreement (Roční finanční dohoda)
EAFRD
European Agricultural Fund for Rural Development (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova)
EAGGF
European Agricultural Guidance and Guarantee Fund (Evropský zemědělský orientační a garanční fond)
EAGF
European Agricultural Guarantee Fund (Evropský zemědělský záruční fond)
EDIS
Extended
Decentralisation
Implementation
System
(Rozšířený
decentralizovaný prováděcí systém) EK
Evropská komise
ES
Evropské společenství
EU
Evropská unie
HDP
Hrubý domácí produkt
IACS
Integrated Administration and Control System (Integrovaný administrativní a kontrolní systém)
ISPA
Instrument for Structural Policies for Pre-Accession (Předvstupní nástroj strukturální politiky)
MAFA
Multiannual Financing Agreement (Víceletá finanční dohoda)
MTE
Mid-Term Evaluation (Střednědobé hodnocení)
NAAP
Národní program pro převzetí acquis
NPARD
National Plan for Agriculture and Rural Development (Národní plán pro zemědělství a rozvoj venkova)
OLAF
Office Européen de Lutte Antifraude (Evropský úřad pro boj proti podvodům)
PHARE
Pologne – Hongrie – Assistence a la reconstruction des economies (Pomoc při hospodářské obnově Polska a Maďarska)
SAPARD
Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development (Zvláštní předvstupní program pro rozvoj zemědělství a venkova)
SVE
Střední a východní Evropa
SZP
Společná zemědělská politika
38
7. Použité zdroje 7.1 Literatura Fiala, P.; Pitrová, M. (2003): Evropská unie, Brno, CDK. Georgieva, M. (2005): Report on the Effectiveness and Relevancy of Investment Activities under SAPARD in Bulgaria in its Role as a Pre-Accession Financial Assistance Instrument, in: SAPARD Review in Bulgaria, Czech Republic, Estonia, Hungary, Latvia, Poland and Romania, Sofia, European Institute Foundation. Ministerstvo financí, Centrum pro zahraniční pomoc: (2001): Programy pomoci Evropských společenství Phare, ISPA, SAPAR,. Praha, Ministerstvo financí ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj (2001): Aktuální otázky týkající se programu SAPARD, Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Přikryl, I. (2003): Strategie a nástroje východního rozšíření, in: Fiala, P.; Pitrová, M. (eds.) (2003): Rozšiřování ES/EU, Brno, MPÚ. Rouček, L. (2006): Přísná kritéria pro Bulharsko a Rumunsko po vstupu do Evropské unie, Mezinárodní politika, roč. XXX, č. 11, s. 7-10. Stoian, M. (2005): National Review on the Implementation of the SAPARD Programme in Romania, in: SAPARD Review in Bulgaria, Czech Republic, Estonia, Hungary, Latvia, Poland and Romania, Sofia, European Institute Foundation.
7.2 Dokumenty a internetové zdroje (webové adresy ověřené k 30.4.2007)
Akt o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2005/l_157/l_15720050621cs02030220.pdf ) Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, web: http://ec.europa.eu/agriculture/index_en.htm Dokumenty týkající se přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, web: http://eur-lex.europa.eu/JOHtml.do?uri=OJ:L:2005:157:SOM:CS:HTML
39
Evropská komise (2000a): SAPARD: Special Pre-Accession Assistance for Agriculture and Rural Development, on-line verze (http://ec.europa.eu/agriculture/external/enlarge/back/sapard_en.pdf ) Evropská komise (2000b): Sapard annual report - year 2000, on-line verze (http://ec.europa.eu/agriculture/external/enlarge/publi/an2000en.pdf ) Evropská komise (2000c): Sapard National plan – overview (Bulgaria), on-line verze (http://ec.europa.eu/agriculture/external/enlarge/countries/bulgaria/overview/bul_en.pdf ) Evropská komise (2000d): Sapard National plan – overview (Romania), on-line verze (http://ec.europa.eu/agriculture/external/enlarge/countries/romania/overview/rom_en.pdf ) Evropská komise (2000e): Sapard National plan – overview (Poland), on-line verze (http://ec.europa.eu/agriculture/external/enlarge/countries/poland/overview/poland.pdf ) Evropská komise (2001): Sapard annual report - year 2001, on-line verze (http://ec.europa.eu/agriculture/publi/reports/sapard2001/full_en.pdf ) Evropská komise (2002): Sapard annual report - year 2002, on-line verze (http://ec.europa.eu/agriculture/publi/reports/sapard2002/full_en.pdf ) Evropská komise (2003): Sapard annual report - year 2003, on-line verze (http://ec.europa.eu/agriculture/publi/reports/sapard2003/com851_en.pdf ) Evropská komise (2004): Výroční zpráva programu SAPARD – rok 2004, on-line verze (http://ec.europa.eu/agriculture/publi/reports/sapard2004/com537_cs.pdf ) Evropská komise (2005a): Výroční zpráva programu SAPARD – rok 2005, on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/com/2006/com2006_0780cs01.pdf ) Evropská komise (2005b): Celková zpráva o předvstupní pomoci (PHARE – ISPA – SAPARD) za rok 2005, on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/com/2006/com2006_0746cs01.pdf ) Evropská komise (2006): Monitoring report on the state of preparedness for EU membership of Bulgaria and Romania, on-line verze (http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2006/sept/report_bg_ro_2006_en.pdf ) Ministerstvo zemědělství a lesnictví Bulharské republiky (SAPARD Agentura Bulharska), web: http://www.mzgar.government.bg/MZ_eng/Sapard/Sapard.htm Národní plán pro zemědělství a rozvoj venkova pro Bulharsko modifikovaný Rozhodnutím Komise z 27.12.2006, on-line verze (http://ec.europa.eu/agriculture/external/enlarge/countries/bulgaria/index_en.htm ) Národní plán pro zemědělství a rozvoj venkova pro Rumunsko modifikovaný Rozhodnutím Komise z 27.12.2006, on-line verze 40
(http://ec.europa.eu/agriculture/external/enlarge/countries/romania/index_en.htm ) Nařízení Komise (ES) č. 1052/2006 ze dne 11.července 2006, kterým se mění Nařízení (ES) č. 2222/2000, kterým se stanoví finanční prováděcí pravidla k Nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 o podpoře Společenství pro předvstupní opatření v oblasti zemědělství a rozvoje venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy v předvstupním období (Sapard), on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/l_189/l_18920060712cs00030004.pdf ) Nařízení Komise (ES) č. 1423/2006 ze dne 26. září 2006, kterým se stanoví mechanismus pro vhodná opatření v oblasti výdajů na zemědělství, pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/l_269/l_26920060928cs00100012.pdf ) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/dd/14/01/31999R1260CS.pdf ) Nařízení Rady (ES) č. 1266/1999 ze dne 21. června 1999 o koordinaci podpory kandidátským zemím v rámci předvstupní strategie a o změně nařízení (EHS) č. 3906/89, on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/dd/11/31/31999R1266CS.pdf ) Nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 ze dne 21. června 1999 o podpoře Společenství pro předvstupní opatření v oblasti zemědělství a rozvoje venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy v předvstupním období, on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/dd/11/31/31999R1268CS.pdf ) Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky, on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2005/l_209/l_20920050811cs00010025.pdf ) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2005/l_277/l_27720051021cs00010040.pdf ) Protokol o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie, on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2005/l_157/l_15720050621cs00290045.pdf ) Příloha VI Aktu o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie: Seznam uvedený v článku 23 aktu o přistoupení: přechodná opatření pro Bulharsko, on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2005/l_157/l_15720050621cs02780301.pdf ) 41
Příloha VII Aktu o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie: Seznam uvedený v článku 23 aktu o přistoupení: přechodná opatření pro Rumunsko, on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2005/l_157/l_15720050621cs03110361.pdf ) Roční finanční dohoda programu SAPARD pro Bulharsko z roku 2000, on-line verze
(http://ec.europa.eu/agriculture/external/enlarge/countries/bulgaria/finance/afa_en.pdf ) Roční finanční dohoda programu SAPARD pro Bulharsko z roku 2005, on-line verze (http://ec.europa.eu/agriculture/external/enlarge/countries/bulgaria/finance/afa2005_en.pdf ) Roční finanční dohoda programu SAPARD pro Rumunsko z roku 2000, on-line verze (http://ec.europa.eu/agriculture/external/enlarge/countries/romania/finance/afa_en.pdf ) Roční finanční dohoda programu SAPARD pro Rumunsko z roku 2005, on-line verze (http://ec.europa.eu/agriculture/external/enlarge/countries/romania/finance/afa2005_en.pdf ) Rozhodnutí
Komise
pro předvstupní
z 14.5.2001
opatření
pověřující
v oblasti
prováděcí
zemědělství
a
subjekty
rozvoje
správou
venkova
podpory
v Bulharsku
v předvstupním období (2001/380/ES), on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/oj/2001/l_134/l_13420010517en00650066.pdf) Rozhodnutí
Komise
z 31.7.2002
pověřující
prováděcí
subjekty
správou
podpory
pro předvstupní opatření v oblasti zemědělství a rozvoje venkova v Rumunsku v předvstupním období (2002/638/ES), on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/oj/2002/l_206/l_20620020803en00310032.pdf) Rozhodnutí Komise ze dne 14. listopadu 2006 o přechodných veterinárních opatřeních pro tlumení klasického moru prasat v Rumunsku (2006/779/ES), on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/l_314/l_31420061115cs00480049.pdf ) Rozhodnutí Komise ze dne 24. listopadu 2006 o kontrolních opatřeních v oblasti zdraví zvířat v souvislosti s klasickým morem prasat v některých členských státech (2006/805/ES), online verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/l_329/l_32920061125cs00670073.pdf ) Rozhodnutí Rady ze dne 20. února 2006 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013) (2006/144/ES), on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/l_055/l_05520060225cs00200029.pdf ) SAPARD Agentura Rumunska, web: http://www.sapard.ro/modules/freecontent/content/eng/initial.html Smlouva o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2005/l_157/l_15720050621cs00110027.pdf ) 42
Účetní dvůr (2004): Zvláštní zpráva č. 2/2004 o předvstupní pomoci: „Byl program Sapard dobře řízen?“ s odpověďmi Komise, on-line verze (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2004/c_295/c_29520041130cs00010031.pdf ) Víceletá finanční dohoda programu SAPARD s Bulharskem z roku 2000, on-line verze (http://ec.europa.eu/agriculture/external/enlarge/countries/bulgaria/finance/mafa_en.pdf ) Víceletá finanční dohoda programu SAPARD s Rumunskem z roku 2001, on-line verze (http://ec.europa.eu/agriculture/external/enlarge/countries/romania/finance/mafa_en.pdf )
43
