VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Dopady krize na zadluženost domácností v ČR

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Dopady krize na zadluženost domácností v ČR bakalářská práce

Autor: Hana Fialová Vedoucí práce: Ing. Lenka Lízalová, Ph.D. Jihlava 2011

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou krize a jejími dopady na sektor domácností. Je zde podrobně popsán počátek ekonomické krize, počátek hypoteční krize v USA a následně i v Evropě. Dále je zde uvedena struktura zadluženosti domácností a nechybí ani podrobné popsání úvěrového rizika a jeho vnitřní a vnější hodnocení. Tato práce se dále zabývá rozpočtem českých domácností konkrétně analýzou příjmů a analýzou výdajů tohoto sektoru. Nedílnou součástí této práce je rekognoskace možnosti vyhlášení osobního bankrotu a komparace zadluženosti domácností v České republice a ve světě. Jsou zde použita data, která zveřejňuje Český statistický úřad a Česká národní banka a jsou doplněna o další internetové zdroje.

Klíčová slova Krize, domácnost, zadluženost, úvěrové riziko, exekuce, osobní bankrot

Annotation This bachelor thesis deals with problematic of the crisis and its impacts on consumer sector. It describes closely the beginning of the economical crisis, the beginning of the mortgage crisis in the USA and consequently in Europe. Furthermore, it introduces the structure of household indebtedness and it also contains detail description of credit risk and its inner and outer classification. This work deals with a budget of Czech households by concrete analysis of intakes and expenses of this sector. Integral part of this work is recognition of possibility to declare personal bankrupt and comparison of household indebtedness in the Czech Republic and in the world. This thesis uses data that are published by Czech statistical office and Czech national bank and these data are replenished with other internet sources.

Key words Crisis, household, indebtedness, credit risk, execution, personal bankruptcy

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Lence Lízalové, Ph.D. za odborné vedení, praktické připomínky a trpělivost při jejím zpracování. Dále bych chtěla poděkovat své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Úvod a cíl práce ............................................................................................................... 7 1

2

Co je krize ................................................................................................................ 9 1.1

Počátek ekonomické krize.................................................................................. 9

1.2

Americká hypoteční krize let 2007 – 2009 ...................................................... 12

1.3

Následovník Spojených států – Evropa............................................................ 17

Zadluženost domácností v ČR ............................................................................. 20 2.1

3

4

5

6

Struktura zadluženosti domácností .................................................................. 22

2.1.1

Hypoteční úvěry ........................................................................................ 23

2.1.2

Spotřebitelské úvěry ................................................................................. 24

Zadluženost domácností ve světě ......................................................................... 27 3.1

Spojené státy (USA) ......................................................................................... 27

3.2

Jižní Korea ....................................................................................................... 28

3.3

Evropa .............................................................................................................. 28

3.4

Sekuritizace ...................................................................................................... 29

Analýza úvěrových rizik ....................................................................................... 30 4.1

Vnější úvěrové hodnocení ................................................................................ 31

4.2

Vnitřní úvěrové hodnocení ............................................................................... 35

Analýza příjmů a analýza výdajů........................................................................ 37 5.1

Příjmy domácností ........................................................................................... 38

5.2

Výdaje domácností ........................................................................................... 40

Exekuce .................................................................................................................. 41 6.1

Kdo je exekutor a jeho práva a povinnosti ....................................................... 42

6.2

Způsoby exekuce .............................................................................................. 43

6.3

Účastníci exekuce............................................................................................. 43

6.4

Obrana proti exekuci ........................................................................................ 44 5

7

8

Osobní bankrot ..................................................................................................... 45 7.1

Metody oddlužení............................................................................................. 46

7.2

Účastníci insolvenčního řízení ......................................................................... 47

7.3

Výjimky z působnosti zákona .......................................................................... 47

7.4

Počet vyhlášených osobních bankrotů ............................................................. 48

Závěr ...................................................................................................................... 49

Seznam použité literatury ............................................................................................ 51 Seznam obrázků ............................................................................................................ 53 Seznam tabulek ............................................................................................................. 53 Seznam příloh ................................................................................................................ 53

6

Úvod a cíl práce Důvodem výběru tématu mojí bakalářské práce „Dopady krize na zadluženost domácností v ČR“ byla skutečnost, že finanční gramotnost obyvatelstva ČR je alarmující a důkazem toho je stále rostoucí zadluženost obyvatelstva. Ráda bych touto prací přispěla k objasnění některých principů a pojmů a zvýšila tím povědomí čtenáře v oblasti osobních financí a jejich uvědomělé správy. První kapitola se věnuje samotnému vysvětlení pojmu krize a dále se zaměřuje na počátek ekonomické krize, která je krizí nové generace a před kterou jsme byli částečně varováni. Dále je zde naznačen velký vliv zásahů státu do ekonomiky, který má neblahé účinky na ekonomiku. Popsán je i počátek hypoteční krize v USA, kde nechybí zmínka o neúspěšné finanční výpomoci bankám, což bylo jednou z příčin, kdy se krize o to rychleji přelila do ostatních zemí světa a tudíž i do Evropy. Druhá kapitola se zabývá zadlužením domácností a přístupem českých domácností k dluhům. Od 90. let minulého století se mnohé změnilo, například soudobá společnost je typická požadavky mladých rodin na vysoký životní standard, na který si zatím nevydělaly. Mnoho lidí, na tuto úroveň nedosahuje a tím pádem neváhají vyjít vstříc dluhům. Nejprve to začíná úvěrem na bydlení, kdy se „mladí“ zadluží až na několik desítek let a poté následují různé spotřebitelské úvěry. Nejen Česká republika a české domácnosti se zahlcují kolikrát i nesmyslnými úvěry. S tímto problémem se potýká západní „vyspělá civilizace“ a jen těžko lze tento trend zastavit. Další kapitola je zaměřena na analýzu úvěrových rizik. Úvěrové riziko je v současné době nedílnou součástí dluhového trhu a zároveň je nejdůležitějším rizikem finančního trhu. Je založeno na vnějším úvěrovém hodnocení, které provádějí hodnotící agentury a na vnitřním úvěrovém hodnocení, které si provádějí nefinanční podniky a finanční instituce samy. Příjmy a výdaje jsou nezbytnou součástí rodinných rozpočtů. Většina rodin si však tento rozpočet nesestaví a díky tomu žijí od výplaty k výplatě nebo si vezmou nějakou půjčku, což je ještě horší. Problémem českých domácností není jen v absenci rozpočtu ale také v jejich nedisciplinovanosti v případě, když jim přijdou peníze. V tomto okamžiku utrácí kolikrát i za nepotřebné věci a když se blíží den další výplaty, počítají s tím, že peníze obdrží. Neuvědomují si však, že může zaměstnavatel s výplatním 7

termínem opozdit nebo že se může dostat do nepříjemné finanční situace. Pokud se rodiny dostanou do situace, kdy platí půjčku půjčkou, hrozí jim exekuce. Proti exekuci je možné se odvolat do rozhodnutí soudu o nařízení exekuce. Soud však může toto odvolání zamítnout a exekuce je nevyhnutelná. Poté už zbývá jediná možnost a to, vyhlásit na sebe osobní bankrot. Vyhlášení osobního bankrotu je jednou z forem řešení této situace. Dlužník však musí počítat se zabavením a prodejem majetku, pokud se prokáže, že má nějaký zabavitelný majetek anebo musí počítat se zabavením části příjmů až do tzv. nezabavitelného minima. Cílem této práce je analyzovat aktuální situaci, která se týká zadluženosti a úspor domácností v ČR. V této souvislosti budou porovnány příjmy a výdaje domácností v kontextu krizového vývoje posledních let. V návaznosti na hlavní cíl práce budou sledovány další dílčí cíle, jako například:  rekognoskace možnosti vyhlášení osobního bankrotu,  analýza úvěrových rizik,  komparace domácností v ČR a ve světě.

8

1 Co je krize Krize je záporná fáze hospodářského cyklu, opak konjunktury, ve stejném smyslu je používán pojem deprese nebo v mírnější formě recese. Za recesi považujeme dva za sebou navazující kvartály s poklesem HDP (nebo jinak měřené ekonomické aktivity). Krize je doprovázena vysokou nezaměstnaností (povětšinou výrazně nad 10 % práceschopného obyvatelstva), ochabnutí ekonomické aktivity, tlakem na deflaci a na snižování mezd a řadou dalších znaků. Jestliže celý cyklus chápeme jako opakující se kolísání kolem celkového trendu, pak první fází je konjunktura (tedy růst), následuje vrcholné období nejvyššího výkonu, poté přijde deprese čili pokles a krize jako období nejnižší, od kterého se znovu započíná konjunktura. Hospodářský cyklus je ale povětšinou čistě teoretický koncept, který je v praxi sice naplňován, málokdy však v jeho čisté podobě. Jde o to, že moderní ekonomiky v podstatě neexistují bez státních zásahů do svého běhu a bez snahy oddalovat recese či zabránit krizím, což velmi ztěžuje zkoumání otázek hospodářského cyklu. Je např. velmi pravděpodobné, že recese by zasáhla Spojené státy již kolem roku 2005, a lze i předpokládat, že by ji nedoprovázela tak rozsáhlá finanční krize, kdyby Federální rezervní systém nerozhodl pro expanzivní politiku levných peněz.1

1.1 Počátek ekonomické krize Ekonomická krize se dostavila jako krize nové generace. Do nedávna byla pouze nepoznaným varováním, ale ukázala se jako zničující aspekt moderního světa. Tato krize se jeví jako velmi složitá především díky dvěma důvodům. Jedním z nich je naše vnímání, které splývá s jinými ději. Pravděpodobně by tyto děje nastaly v každém případě a samy o sobě by znamenaly globální hospodářské otřesy. V tomto případě můžeme nazvat tento děj jako formální důvody, kdežto druhý nazýváme jako fundamentální. Což znamená, že mezi hlavní příčiny ekonomické krize byly: svobodný volební systém, svoboda jedinců (individua) a demokratický kapitalismus. Nemůžeme však říci, že ekonomická krize má jeden jediný definovaný důvod. Nasvědčuje tomu

1

SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: Ekonomická krize a krach optimismu. 1. vydání. Praha: C. H. Beck,

2010. Stručný výkladový slovník, s. 505 - 506. ISBN 978-80-7400-199-4

9

především rychlost, kterou nabralo „přelívání“ problémů z jednoho kontinentu na druhý. Dalším důvodem byla míra nezodpovědnosti bank a finančních institucí ale i objevení celé řady kriminálních případů, které díky krizi vystoupily na povrch. Nemůžeme se však soustředit pouze na jeden nebo několik aspektů protože stejně nebudeme schopni popsat celek. Tento celek má tak složitou strukturu a tolik detailů, které jsou zároveň velmi důležitými částmi celku, že se přímo zdráhají komplexnímu poznání. Finanční krize se zrodila díky derivátům, které byly vytvořeny k hypotečním úvěrům amerických domácností a k jejich leasingovým smlouvám. Tento aspekt je velmi často opomíjen, pravdou však je, že objem problémových hypoték je mnohonásobně větší než otázka nesplacených leasingů. A to na finančním trhu působí také kreditní karty, studentské půjčky a další podobné vlivy. Tato finanční krize se spojila s příchodem hospodářské deprese vyvolané vyčerpáním poptávkového šoku započatého na konci 80. a počátkem 90. let hromadným zaváděním počítačových technologií do všech oblastí lidského života. Tento aspekt byl již dříve podceňován a především málo prozkoumán proto informační technologie vedly k těžko pochopitelným a neuvěřitelným změnám v oblastech jako je například obchodování na různých trzích (peněžních, komoditních, akciových). Zavedení informační technologie mělo i pozitivní ohlas především v rychlosti obchodování, objemu obchodování, v jakémkoliv čase a také na jakémkoliv místě. Díky tomuto technologickému pokroku přišli noví investoři, nové peníze ale i nové produkty a také se otevřeli dříve netušené možnosti, které byly doprovázené tím, že na různých místech se shromažďovaly prostředky v minulosti netušené. Příkladem mohou být hedgové fondy (zaměřené na rizikové operace), které disponovaly v polovině roku 2008 majetkem v hodnotě kolem dvou až tří bilionů dolarů. I přes to, že deset let před tím zažil svět nebo při nejmenším Amerika dramatický pád mocného Long Term Capital Management (LTCM). Ten disponoval ve svém rozkvětu majetkem v údajné výši 1,3 bilionu USD. Jeho klíčoví podílníci však museli v této investici utopit další miliardy a to z toho důvodu, aby pád nevedl k dominovému efektu v americkém finančním systému. Zajímavé však je, že tehdejší ředitel FED Alan Greenspan držel ve své kanceláři významné bankéře z Wall Street tak dlouho, dokud nepřislíbili dostatečně velkou finanční injekci. Svět byl předurčen ke krizi už roku 2006 a především pak v roce 2007, kdy byla oddálena národohospodářskými opatřeními mnoha vlád. Tyto kroky krizi pouze odložily, neboť vládní politiky se snažily za každou cenu snižovat 10

rozkolísaný ekonomický vývoj a také změnit klasický hospodářský cyklus na soustavný, nepřerušovaný růst, který vede pouze ke kumulaci problémů. Úsilí vlád vyřešit krizi hrozící v předchozím období vedla k tomu, že se všechny faktory globální ekonomické krize sešly až v průběhu roku 2008 a poté vedly k velmi silné eskalaci problémů. Vývoj roku 2008 je dán několika faktory, které se časově sešly v nejméně vhodném okamžiku:2 1. Finanční krize – se zrodila ve Spojených státech. Poté následovalo velmi silné a rychlé přelití do celého světa. Tato finanční krize vznikla velkým zadlužením amerických rodin, které nebyly schopné dostát svým závazkům (splácení úvěrů) po zbrzdění ekonomiky i přes to, že platební morálka rodin byla velmi dobrá. 2. Krize poptávky a pokles spotřebitelských nálad v hlavních ekonomikách – tyto dva děje přišly najednou. Finanční krize však odstartovala až v době, kdy stagnace v USA znamenala snížení zaměstnanosti, což ovlivnilo domácnosti a dostavil se problém nesplácení úvěrů. 3. Ztráta důvěry v další liberalizaci mezinárodní obchodní směny. Tento aspekt hrál značnou roli v případě, že by stagnace v reálné ekonomice dostala během roku 2006 anebo začátkem roku 2007 nový impulz pro zahraniční obchod. Pravděpodobně by to znamenalo obnovení růstových trendů světové ekonomiky. Situace by tím nebyla vyřešena, ale při přívalu problémů by se postavil další optimistický trend, který by zmírnil dopady hlavních proudů. 4. Nová situace na světových burzách – vliv finančních investorů (spekulantů) na vývoj cen akcií, komodit atd. Nová ekonomika přinesla do ekonomického prostředí neznámá rizika jako je například kolísání trhů.

2


2010. Jak se zrodila globální ekonomická krize?: s. 408 - 412. ISBN 978-80-7400-199-4

11

5. Vysoká míra zadlužení rodin – v Evropě, ve Spojených státech ale i v dalších vyspělých zemích. Největší roli hrála psychologie rodin ve chvíli, kdy se začalo povídat o finanční krizi, o rostoucí nezaměstnanosti, neschopnosti dostát svým závazkům a o dalších aspektech situace, lidé se přirozeně zalekli a začali omezovat svojí spotřebu, aby si vytvořili ještě nějaké rezervy pro dobu krize. Dalším faktorem, který u některých popsaných bodů (viz výše) přispěl k jejich posílení je dlouhodobé a neustále silnější zasahování vlád do ekonomického vývoje. Původním podmětem celého vývoje bylo dřívější rozhodnutí většiny vlád vyspělých zemí, podle kterého mají občané těchto bohatých států právo na své vlastní bydlení na vysoké úrovni. Jde o rozhodnutí uměle vyvolané se silnou státní podporou v krátké době několika málo let, dosáhnout na takové bydlení, které převyšuje životní úroveň odpovídající stavu ekonomiky konkrétního státu.3

1.2 Americká hypoteční krize let 2007 – 2009 Federální podpora bydlení v USA je uskutečňována prostřednictvím dvou způsobů, podobně jako v dalších zemí. Prvním z nich je možnost odpočtu úroků od základu daně. Snižování základu daně dnes používají všechny vyspělé státy neboť je velmi jednoduchý. Od základu daně se odečítá celá nebo zčásti (záleží na zákonodárství dané země) roční suma zaplacených úroků z hypotečních úvěrů. Příklad: Pokud by objem zdaňovaných prostředků činil 1 000 a roční úrok by činil 350 a zároveň v dané zemi by platilo, že uplatnit lze maximálně 300 zdaňovaná suma by činila 700. Objem „úspory“ poté závisí na sazbě daně, protože pokud bude sazba 10 %, úspora by byla 30 jednotek. Pokud se sazba zvýší na 25 %, úspora by činila 75 jednotek.4 V České republice upravuje odpočty úroků ze základu daně zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů konkrétně §15 odst. 3 a 4: Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky a

3


2010. Jak se zrodila globální ekonomická krize?: s. 412. ISBN 978-80-7400-199-4 4


2010. Americká hypoteční krize 2007 - 2009: s. 416, 417. ISBN 978-80-7400-199-4

12

nebo zahraniční bankou sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 3 ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.5 Současný ministr financí České republiky však plánuje reformu tohoto zákona. Jedná se zde především o možnost odpočtu úroků z daňového základu. Maximální částku, která je dnes 300 tisíc Kč ročně, by se snížila na 150 tisíc korun a to pro smlouvy, které byly uzavřeny do roku 2012. Pro smlouvy uzavřené od 1. ledna 2012 by měl být odpočet zrušen. Původně se měla maximální částka snížit až na 80 tisíc korun, což se odpůrcům nelíbilo. Proto ministr financí přistoupil na kompromis, který by měl zmírnit argumenty odpůrců rušení výjimek, kteří poukazovali na to, že stát tímto krokem oslabí možnost mladých lidí pořídit vlastní bydlení.6 Tento způsob použili daňoví poplatníci ve Spojených státech a ušetřili podle údajů ministerstva financí a Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) v roce 2004 sumu 61,4 mld. USD. V letech 2000 – 2005 pak ušetřili s dalšími formami podpory 716 mld. USD. Během 21. století došlo díky tomuto způsobu k úspoře celkové částky dosahující jednoho bilionu. Problémem je, že se tento způsob zdá velmi výhodný, lidé nemusí odvádět státu tolik finančních prostředků, ušetří na daních a v podvědomí mají, že si mohou pořídit levné bydlení, které neodpovídá jejich životní úrovni. Logicky tedy můžeme říci, že bez státní podpory by bylo postaveno podstatně nižší množství domů a

5

Zákon o daních z příjmů [online]. 1992 [cit. 2011-04-24]. Business center. Dostupné z WWW:

. 6

Odpočet úroků z hypoték zůstane, ale bude výrazně nižší. Idnes.cz/Ekonomika [online]. 8. 5. 2011, [cit.

2011-05-12].

Dostupný

z

WWW:

zustane-ale-bude-vyrazne-nizsi-px7-/ekonomika.aspx?c=A110508_142845_ekonomika_spi

13

bytů. Kdyby však toto nefungovalo, neměla by státní podpora žádný smysl. Tímto se vytváří nerovnováha mezi disponibilními prostředky na investice, které jsou pravděpodobně převáděny jinam, než by samy od sebe plynuly na základě tržní úvahy. Je nutné se také zaměřit na způsob práce dvou agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Jak fungovaly tyto agentury, popisuje Smrčka v publikaci Rodinné finance takto7: „Skupovaly a díky tomu zaručovaly hypotéky, které se nazývají „nestandartními“, což jinými slovy znamená, že by nebyly poskytnuty, nebýt toho, že je bylo vždy možno „předat“ pod státní garanci definovanou působením Fannie Mae a Freddie Mac na trhu s hypotékami. Těchto podivných hypoték bylo shromážděno za bilion dolarů. Lze jednoznačně prohlásit, že komerční hypoteční ústavy by tyto peníze nepůjčily v případě, kdyby neměly jistotu, že potenciální neúspěch transakce pokryjí Fannie Mae a Freddie Mac. Obě agentury dokonce svou poptávkou po rizikových hypotékách podněcovaly komerční ústavy k tomu, aby půjčovaly doslova každému na jakékoliv účely spojené s bydlením, protože zde byla jistota, že kupec se najde a původní bance zůstane zisk. Zde je nutné dodat, že obě agentury již byly dlouhodobě soukromé, ale na základě zvláštních předpisů vykonávaly pro stát činnosti ve „veřejném zájmu“, tedy podporu hypotečního systému, a to výměnou za řadu různých výhod. Mimo jiné za to inkasovaly do jisté míry vyslovenou a do jisté míry nevyslovenou, ale trhem předpokládanou státní záruku za úvěry.“8 Na trh s bydlením se dostal jeden bilion dolarů, který by jinak investoři vynaložili na jiné účely. O jednom bilionu dolarů se začíná mluvit v polovině roku 2008, kdy probíhaly diskuze ohledně vládního záchranného balíčku pro agentury Fannie Mae a Freddie Mac a je založen na objemu nesplácených úvěrů v portfoliu obou agentur. Tyto finanční prostředky opět obě agentury stáhly z trhu, protože byly vypůjčené. V tomto případě by žádný soukromý investor neinvestoval do nákupu rizikových hypoték, pokud by se tak stalo, bylo by to za velmi přísných podmínek. Agentury však měly přístup k měkkým úvěrům, neboť za nimi stála vládní záruka, která nebyla jasně definována a

7


2010. Americká hypoteční krize 2007 - 2009: s. 417. ISBN 978-80-7400-199-4 8


2010. Americká hypoteční krize 2007 - 2009: s. 417. ISBN 978-80-7400-199-4

14

byla příliš nepřesná. V té době však byla nezpochybnitelná. Dalším hrůzným zjištěním bylo, že agentury Fannie Mae a Freddie Mac ovlivňovaly i úročení tím, že komerční ústavy a zprostředkovatelé mohli půjčit komukoliv, neboť tyto agentury převzaly veškeré riziko na sebe a tudíž mohli nabídnout i nižší ceny. Agentury začaly zprostředkovávat i financování hypoték a to díky přesvědčení trhu, že za ně ručí stát tedy, že mají státní záruku. Fannie Mae a Freddie Mac se díky přesvědčení trhu dostaly k levnějším zdrojům než komerční ústavy. Soukromí poskytovatelé ve snaze konkurovat těmto dvěma agenturám deformovali trh, což vedlo k nezdravému riziku. Rozdíl mezi úroky komerčními a úroky, kterých dosahovaly agentury, byly jakýmisi otevřenými dveřmi pro nové účastníky hypotečního systému, kteří by jinak z důvodu nízkých příjmů nemohli vstoupit. Toto mělo na svědomí přilákání klientů od jednoho poskytovatele k druhému, který hospodaří s nižší tržní hodnotou. V té době už muselo jít o další astronomické sumy podobné těm předchozím. Ve Spojených státech se objem hypotečních úvěrů odkoupených nebo poskytnutých oběma agenturami vyšplhal na částku téměř šest bilionů dolarů, což představuje polovinu hypotečního trhu ve Spojených státech. Další porovnání s celkovým dluhem Spojených států po posledních krocích se suma vyšplhala na částku vyšší jak deset bilionů dolarů. Obrovský boom hypotečních úvěrů, rychlého rozvoje ve stavebnictví a další vlivy vyvolaly obrovský objem hypoteční „bubliny“ kde se částka pohybovala přes osm bilionů dolarů. Díky tomu, že byl trh ovlivněn masivní podporou, jak je zmíněno výše, je jasné, že se trh brání a tudíž má devastační účinky. V roce 2006 bylo dosaženo podílu vysoce rizikových hypoték obou agentur v objemu 20 %, což bylo ve srovnání s rokem 2004 více než dvojnásobné. Spojeným státům se podařilo vytvořit obrovskou nerovnováhu, která odstartovala podnět ke zhroucení celého finančního systému. A protože cenné papíry emitované právě oběma agenturami byly chápány jako vládou garantované, vkládaly do nich cizí banky ale i centrální banky či suverénní fondy obrovské finanční prostředky. Pomocí těchto cenných papírů se krize přelila ze Spojených států do ostatních zemí. Na druhou stranu nám vláda Spojených států ukazuje do jaké míry je záruka brána, neboť je připravena zaplatit obrovskou cenu za problémy obou agentur.

15

Obecně můžeme říci, že na finančním trhu platí pravidlo investičního trojúhelníku (viz Obrázek č. 1), kde jsou na jeho vrcholech umístěny: výnos, likvidita a riziko. Při rozhodování investora je velmi důležité, když se změní poměry mezi těmito faktory a vládní záruka vytvoří takovou investici, která bude mít relativně vysoké zhodnocení a minimální riziko. Takováto příležitost získá před jiným trhem nabízejícím příležitosti komparativní výhodu a tím pádem přitáhne větší počet investorů.

Obrázek č. 1: Investiční trojúhelník (Zdroj: Finance.cz)

Banka zaručená státem pak získá pravděpodobně více levnějších zdrojů než konkurence, která není státem zaručená. Fannie Mae a Freddie Mac podpořili během pár let americký hypoteční trh, kdy se finanční injekce právě na tomto trhu pohybovala kolem tří bilionů dolarů. Tímto způsobem byla zažehnuta světová finanční krize. Je však více než jasné, že kdyby včas nezasáhly jiné vlády a jiné systémy podporující hypotéky mohlo to dopadnout úplně jinak.9

9


2010. Americká hypoteční krize. s. 418 - 421. ISBN 978-80-7400-199-4

16

1.3 Následovník Spojených států – Evropa Státy Evropské unie hodlají mimo jiné vynaložit na vyléčení svého bankovního systému zhruba 2. mld. USD. Celá tato částka není brána jako daň za vlastní problémy ale část těchto finančních prostředků připadá na dovoz problémů ze Spojených států. Jde především o investice do derivátů, které byly odvozeny od amerických hypoték. Stejně jako v USA tak i v ČR a celé řadě dalších zemí jsou zaplacené úroky z hypotečních úvěrů daňově uznatelným nákladem. Podle odhadů autora Smrčka [1] mohli občané České republiky v roce 2007 snížit zdaňované sumy o něco přes 20 mld. Kč, což představuje něco přes miliardu při použití kurzu z třetí dekády dubna 2011. Vyúčtování není k dispozici, ale můžeme však říci, že na dani nebyly podle Smrčky zaplaceny zhruba 4 mld. Kč. Rok 2008 byl zřejmě na stejné úrovni jako rok 2007. Pokud si vzpomeneme na americké agentury, zdá se, že to je malé množství ale, pokud vezmeme malou zemi, jako je ČR, jde o velkou částku. Náklady na podporu bydlení byly daleko větší, neboť fungovalo zvýhodňování dalších forem spoření. Do 1. ledna 2008 byly zvýhodněny daňové hypoteční zástavní listy, které emitovaly subjekty poskytující hypoteční úvěry občanům, městům, a firmám. Tyto hypoteční zástavní listy stahovaly z trhu levnější peníze a poté je přemístily do výstavby bytů – opět do stavebního průmyslu. Objem těchto prostředků je velmi obtížné odhadnout, můžeme však předpokládat, že půjde o částku, která bude převyšovat daňovou podporu příjemců hypotečních úvěrů. Na základě tohoto aspektu se ceny nemovitostí v České republice téměř zdvojnásobily. Tyto zásadní znaky můžeme považovat za znaky vnitřní nerovnováhy systému, kdy tato nerovnováha byla zaviněna vládními zásahy do oblasti bydlení. Tento vývoj byl přičítán faktu, že v České republice je tento trh s nemovitostmi v podstatě nový a že stále ještě hledal vztah k ostatním komoditám.

17

Navzdory tomu toto logické vysvětlení přinejmenším neobstálo. Proto když nastala hypoteční krize, realitní odborníci tvrdili, že vývoj vyspělejších trhů nezasáhne ceny v České republice, ke konci června 2009 však ztratily 10 až 30 % hodnoty a v některých segmentech i 40 % a propadem byly postiženy všechny regiony. Počátek 20. století zaznamenal dlouhodobé zvyšování cen nemovitostí zhruba o inflaci a komerční nájmy se pohybovaly lehce nad inflací.

Obrázek č. 2: Vývoj úrokových sazeb hypoték (Zdroj: Fincentrum hypoindex)

Polovina 90. let především rok 2001 přinesl razantní změnu a to, že se ceny nemovitostí od počátku tisíciletí zvýšily o 70 % více, než se pohnula inflace. A i přesto, že se tomu nechce věřit, byla tato čísla přijímána a odůvodňována tím, že roste životní úroveň. V roce 2003 se sazba pohybovala průměrně pod 6 %, kdežto v prvním pololetí roku 2008 se sazba pohybovala ještě pod 5 %. Ke konci roku 2005 a počátkem roku 2006 bylo možné získat nový hypoteční úvěr v průměru za 3,8 % (viz Obrázek č. 2), což byl velmi pozitivní vývoj. V tomto období se zájem o hypoteční úvěry opravdu zvyšoval. Do jisté míry to zapříčinily i reklamy, které hlásaly: „bydlení pro každého“ nebo „nikdy jste neměli vlastní bydlení tak blízko jako nyní…“ atd. Vzhledem k tomu, že veřejnost byla neustále pod „palbou“ marketingových a reklamních kampaní hypotečních bank a připojila se i média, která podpořila akce těchto finančních institucí, vytvořil se převládající názor, že bydlení je dostupné pro široké skupiny obyvatel. Jedná se zde o jeden z mnoha případů, kdy byla veřejnost ovlivněna uznávanými odborníky

18

prostřednictvím sdělovacích prostředků, což zapříčinilo výsledný postoj, který vyhovoval především finančním institucím.10 145,5

117,3 98,9 84,3 72,1

74,4

52 36,2 10,3

14,7

22,5

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Obrázek č. 3: Objem poskytnutých hypoték v mld. Kč (Zdroj: Fincentrum hypoindex)

Díky zlepšující se makroekonomické situaci v České republice, velmi příznivému vývoji úrokových sazeb, poklesu cen nemovitostí a souběhu celé řady dalších vlivů se bankám za celý loňský rok podařilo uzavřít 50 386 hypotečních úvěrů v celkové hodnotě 84,26 miliardy korun (viz Obrázek č. 3). V meziročním porovnání to znamená 13% nárůst jak v počtu, tak objemu poskytnutých hypoték a 4. nejlepší výsledek v novodobé historii hypotečního bankovnictví v ČR.11

10

SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: Ekonomická krize a krach optimismu. 1. vydání. Praha: C. H.

Beck, 2010. Hypotéky, podpora bydlení pro každého – evropští následovníci: s. 421 - 425. ISBN 978-807400-199-4 11

Hypoindex prosinec 2010 : Banky poskytly hypotéky za více než 10 miliard! [online]. 2010 [cit. 2011-

04-27]. Hypoindex.cz. Dostupné z WWW: .

19

2 Zadluženost domácností v ČR V České republice v 90. letech minulého století ještě platilo, že pokud si nenaspořím, tak si požadovanou věc nekoupím (spořit a poté kupovat). Chování české populace se výrazně změnilo a většina Čechů spíše zastupuje názor: „Proč šetřit, když to mohu mít hned?“ (kupovat a poté nějak dluh splatit). Součástí života určité skupiny Čechů se stává dluh. Tato skupina málokdy vidí oběživo a jejich disciplína pro splácení se vytrácí a může nastat i dluhová past. Skupina závislá na dluzích se poté dostává do koloběhu, kdy platí dluh dluhem a poté nastane neřešitelná předluženost. Problémem lidí v konzumní společnosti je to, že žijí současností a v žádném případě nemyslí na budoucnost. Závislost lidí na půjčkách a na úvěrech a také na nakupování a hromadění zbytečných věcí způsobila masivní reklama. Lidé se domnívají, že si mohou koupit de facto všechno, na co jen pomyslí a to hned a bez protihodnoty. A právě za tuto domněnku mohou reklamy na půjčky a úvěry, které jsou pouze o tom jak omámit klienta aby sjednal pro něj nevýhodný obchod a výhodný pro věřitele. Kampaně na půjčky a úvěry nás v každé době utvrzují v tom, že je vždy ten správný čas právě na zmíněné půjčky a úvěry. Pro mnoho lidí není jednoduché ubránit se neustálému tlaku ze strany reklamy, protože nemyslí v delším časovém horizontu, ti si musí projít tvrdou zkouškou spojenou s exekucí veškerého majetku. Poté si většina lidí uvědomí, že úvěry pro ně znamenají jedině tragédii. Mnoho lidí se nezabývá cenou úvěru a nezajímá je úroková míra natož poplatky a ostatní podmínky úvěru. Lidé se spokojují s nízkými měsíčními splátkami, ale kolik za půjčené peníze zaplatí, nevědí. Tato skupina lidí snadno podlehne reklamě, která není vždy pravdivá, neorientují se v nabídce úvěrových produktů a úvěry si vybírají na základě dostupnosti požadované částky a na rychlosti vyřízení. Tato kritéria jsou však nepodstatná.12 Dalo by se konstatovat, že finanční gramotnost obyvatelstva je nízká. Koncem roku 2009 dlužily české domácnosti bankám téměř jeden bilion korun (973,5 mld. Kč). Od ostatních poskytovatelů aktiv měly půjčeno dalších 104,1 mld. Kč. Oproti roku 2000 se zvýšila zadluženost domácností osmkrát. Zadluženost domácností je i přes prudký růst dluhů relativní – podle stavu půjček v poměru k příjmům domácností vyjádřených jejich

12

JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. Zadluženost

domácností, s. 463-465. ISBN 987-80-247-1653-4

20

hrubým disponibilním důchodem – je téměř o polovinu nižší než v eurozóně. Tato relativní zadluženost v ČR stoupla za období 2000 – 2008 ze 13 % na téměř 50 % (49,6 %). Objem úvěrů obyvatel na bydlení, který koncem roku 2010 dosahoval 738,4 mld. Kč, převýšil objem termínovaných vkladů u bank, které činili 724,1 mld. Kč. Zadlužování českých domácností za téměř deset let nabralo na rychlosti nevídaným způsobem. Koncem roku 2000 dlužily domácnosti bankám necelých 40 mld. Kč, koncem roku 2009 už to bylo 897,4 mld. Kč. Období 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Úvěry domácnostem v mld. Kč 123,8 143,1 181,4 237,4 313,7 414,9 536,4 720,9 873,4 974,8 1 044,1

Tabulka č. 1: Úvěry domácnostem včetně NISD v mld. Kč (Zdroj: ČNB, vlastní úprava)

Pokud připočítáme k dluhům obyvatelstva ještě navíc zadluženost segmentu domácností – živnosti včetně neziskových institucí obsluhující domácnosti (NISD), pak se celková částka zadluženosti sektoru v roce 2000 zvýšila z 121,5 mld. Kč na 973,5 mld. Kč v roce 2009. Rychlost, s níž se každoročně zvyšovaly dluhy českých domácností je patrná z tabulky (viz Tabulka č. 1). Od počátku roku 2003 až do poloviny roku 2008 neklesly meziroční přírůstky úvěrů obyvatelstvu pod hranici 30 %. (Výsledným přírůstkům úvěrů nedochází pouze prostřednictvím nových půjček a splátek stávajících dluhů, ale je v nich promítnuto i přecenění a odpis nesplatitelných úvěrů. V úhrnu jde pak v rozdílu původního a nového stavu o „čisté přírůstky úvěrů“). Teprve až počínající krizová situace v ekonomice ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 a prvním čtvrtletí roku 2009 oslabila i tempo růstu úvěrů poskytovaných bankami obyvatelstvu.13

13

Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2011-04-29]. České domácnosti dluží bilion Dostupné z

WWW: .

21

2.1 Struktura zadluženosti domácností Celkové zadlužení sektoru domácností zahrnuje půjčky od všech finančních zprostředkovatelů, ke konci roku 2007 připadalo 83 % na půjčky od bank (včetně družstevních záložen a ČNB), kdežto koncem roku 2010 připadlo na půjčky od bank včetně družstevních záložen a ČNB 93 %. Objemově činily ke konci roku 2007 úvěry sektoru domácností poskytnuté všemi finančními zprostředkovateli v úhrnu 875,4 mld. Kč, v závěru roku 2010 už činily 1 138 mld. Kč (Tabulka č. 2). Výraznou většinou se na nich podílely obchodní banky, družstevní záložny a ČNB (726,3 mld. Kč v roce 2007 a v roce 2010 1 057,1 mld. Kč). Ostatní finanční zprostředkovatelé poskytli sektoru domácností v roce 2007 v úhrnu 149,1 mld. Kč, kdežto v roce 2010 to bylo pouhých 80,9 mld. Kč – z toho byly především úvěry na spotřebu. Mezi hlavní příčiny poklesu úvěrů patří ekonomická očekávání obyvatel ČR, která jsou vyvolaná rostoucí inflací hlavních položek spotřebního koše (bydlení, potraviny, energie). Rostoucí úrokové sazby taktéž přibrzdily původní nadšení z levných peněz, pod jehož vlivem se odehrála velká úvěrová expanze českých domácností pod záštitou vlastního bydlení. Vzhledem k extrémnímu růstu cen domů a bytů jsou pro mnoho lidí ceny výrazně odtržené od jejich ekonomické reality a tudíž se stávají vzdalujícím snem.14 Zadluženost domácností Období

Obchodní banky

Ostatní zprostředkovatelé

Celkem

2002

181,5

-

-

2003

237,5

-

-

2004

315,2

-

-

2005

417,8

105,0

522,9

2006

540,6

114,8

655,4

2007

726,3

149,1

875,4

2008

880,2

154,3

1 034,4

2009

983,3

125,2

1 108,5

2010

1 057,1

80,9

1 138,0

Tabulka č. 2: Celková zadluženost domácností u obchodních bank a ostatních zprostředkovatelů (Zdroj: ČNB; vlastní úprava)

14

Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2011-04-30]. Zadluženost domácností. Dostupné z WWW:

.

22

2.1.1 Hypoteční úvěry Jedním ze základních pilířů financování vlastního bydlení je hypoteční úvěr. Účelem hypotečního úvěru je poskytnutí finančních prostředků na investici do nemovitostí a úvěry zajištěné zástavním právem k nemovitosti. První podmínkou je, že finanční prostředky musí tedy být použity na investici do nemovitosti a nelze za ně pořídit cokoliv jiného např. auto. Druhou podmínkou je, že hypoteční úvěr musí být zajištěn zástavním právem k nemovitosti, a nelze použít jiné zajištění ani na přechodnou dobu. Pravidlem také je, že nelze nejprve vyčerpat hypoteční úvěr a poté zaplatit stavební firmě za stavbu domu dopředu a po dokončení stavby zaručit úvěr již postavenou nemovitostí a tudíž by nesplňoval podmínky zákona. Zákon dále stanovuje, že výše poskytnutého úvěru, který je financován hypotečními zástavními listy a musí být nižší než 70 % hodnoty zástavy. Dobu splatnosti si sjednává klient s bankou. Volba doby splatnosti je volitelná a v případě hypotečních úvěrů je dána pevně. Nabídka bank se pohybuje od 5 do 30 let. Splátka hypotečního úvěru zahrnuje splátku úroku ale i splátku jistiny.15 Na prudký růst zadluženosti domácností má velký vliv především poskytování úvěrů na bydlení zejména od roku 2003. Celkový objem úvěrů na bydlení se od roku 2002 zvýšil téměř o sedmi-násobek ze 112 mld. Kč na 738,4 mld. Kč v roce 2010, což představovalo 15% nárůst. I přes pomalý rozjezd z přelomu 90. let, který byl ovlivněn vysokou úrovní klientských úrokových sazeb a relativně malým počtem klientů, kteří splňovali požadovanou bonitu, získaly postupem času rozhodující postavení v objemech půjčených prostředků hypoteční úvěry. Koncem roku 2007, kdy vrcholil v ČR hypoteční boom, převýšil objem úvěrů na bydlení zahrnující peníze půjčené klientům bank, družstevních záložen a v malé míře i ostatních finančních zprostředkovatelů hranici půl bilionu korun, což představovalo 515,9 mld. Kč (viz Příloha č. 1). Objem úvěrů na bydlení stoupl v dekádě velmi výrazně. V roce 2000 dosahoval v úhrnu 23,2 mld. Kč a v roce 2010 pak 738,4 mld. Kč (viz Obrázek č. 4). Před vstupem do Evropské unie byli realitní trh i poptávka po úvěrech poháněny prognózami, že vstup do EU přinese významný růst cen nemovitostí. Tato očekávání podpořil vývoj úrokových

15

SYROVÝ, Petr. Financování vlastního bydlení. 3. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s.,

2003. 120 s. ISBN 80-247-0662-8.

23

sazeb, které patřily k nejnižším v EU. Po vstupu do unie k výrazné akceleraci cen nemovitostí nedošlo, roky 2006 a 2007 zaznamenaly neočekávaný cenový růst bytů realitním trhem. 16

Obrázek č.4: Celkové zadlužení domácností v mld. Kč(Zdroj: ČNB; vlastní úprava)

Dynamický vývoj zažívá hypoteční trh také na meziroční bázi. Pouze v únoru 2007 a 2008 banky poskytnuly větší sumu hypoték, než v únoru roku 2011. Oproti loňskému únoru, který byl v počtu a objemu sjednaných hypoték výrazně podprůměrný, hypoteční trh v letošním roce narostl o 54,3 %. Hlavním důvodem zvýšené poptávky po nových úvěrech jsou stále ještě rekordně nízké úrokové sazby, velice dobrá dostupnost hypoték a příznivá nabídka nemovitostí.17

2.1.2 Spotřebitelské úvěry Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba, kterou spotřebiteli poskytl nebo přislíbil věřitel či zprostředkovatel. Od 1. ledna 2011 platí zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, který přichází jako

16


. 17

Hypoindex únor 2011 : Objem poskytnutých hypoték vzrostl o polovinu [online]. 2011 [cit. 2011-04-

30]. Hypoindex.cz. Dostupné z WWW: .

24

posílení jistoty na straně spotřebitelů, ale i na straně poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Změnou prošli především požadavky na poskytnutí spotřebiteli včasných a úplných informací. Dále se měnil zákon v zájmu ochrany samotných spotřebitelů před rizikovými úvěry a následně i ochrany společnosti před rostoucí zadlužeností domácností zákon nově zakotvuje povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Zákon také přesně určuje podmínky, za nichž je spotřebitel oprávněn předčasně splatit úvěr. Další významnou změnou je zakotvení práva spotřebitele na odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Zákon o spotřebitelském úvěru se nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu, která je poskytnuta pro účely bydlení, v níž je pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti či sjednanou v podobě nájmu věci nebo leasingu, u nichž není sjednáno právo nebo povinnost koupě předmětu smlouvy po uplynutí určité doby. Podle zákona o spotřebitelském úvěru se rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti neb v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem je osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské

činnosti

nebo

v rámci

samostatného

výkonu

svého

povolání.

Zprostředkovatelem je osoba, která není věřitelem a která v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání za odměnu nabízí spotřebiteli možnost uzavřít nebo ji jménem věřitele uzavírá. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené tímto zákonem. Nesplnění této informační povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči.18

18

Česká republika. Poradce 1 : Spotřebitelský úvěr. In Spotřebitelský úvěr - zákon s komentářem. 2011,

52, s. 10-34. ISSN 1211-2437

25

Podíl spotřebitelských úvěrů na celkových úvěrech domácností poskytnutých od všech finančních zprostředkovatelů klesá a je to logické vzhledem k tomu, že úvěry na bydlení naopak rostou. Ještě v roce 2005 byl tento podíl více než třetinový konkrétně 34,8 %. O pouhé dva roky klesl podíl spotřebitelských úvěrů domácností od všech finančních zprostředkovatelů na 30,5 % a v roce 2010 už to bylo jenom 23,5 %. Spotřebitelské úvěry v závěru roku 2007 byly ve výši 267,2 mld. Kč (viz Obrázek č. 5) podobně tomu bylo i v roce 2010 (267,3 mld. Kč).

Obrázek č. 5 Výše spotřebitelských úvěrů v mld. Kč (Zdroj: ČNB; vlastní úprava)

V roce 2008 však dosahovaly spotřebitelské úvěry 307,5 mld. Kč, což zapříčinily velmi nízké úrokové sazby. Finanční zprostředkovatelé v roce 2010 poskytli domácnostem na spotřebu o 40,2 mld. méně než v roce 2008, kdežto na bydlení poskytli finanční zprostředkovatelé o 118,5 mld. Kč více než v roce 2008. Ostatní úvěry od finančních zprostředkovatelů činily 132,3 mld. Kč v roce 2010 a v roce 2008 to bylo 107 mld. Kč (viz Příloha č. 1).19

19


.

26

3 Zadluženost domácností ve světě Dluhy domácností ve všech vyspělých zemích rostou a jsou podporovány politiky, protože úvěry podněcují vyšší spotřebu a také i hospodářský růst. Tato politika však nemůže trvat věčně. To však naše politiky nezajímá, protože politici vidí stěží na několik měsíců dopředu. Dluhy se tak stávají časovanou bombou, která nemá daleko od vybouchnutí. Dluhy se tak mohou stát brzdou budoucího ekonomického růstu.

3.1 Spojené státy (USA) Nejen v České republice ale i ve Spojených státech má stále více domácností problémy se splácením. Obecně je však znám fakt, že Američané tradičně více utrácejí oproti tomu, kolik vydělávají a tím pádem se i zadlužují. Přibližně 75 % Američanů žije tzv. od výplaty k výplatě. Domácnosti Spojených států celkem dlužily téměř 15 000 mld. dolarů na konci roku 2007. V letech 1999 až 2007 rostly dluhy Američanů průměrným ročním tempem 10 %, přibližně třikrát rychleji než hrubý domácí produkt. Tato situace, ve které se nachází americké domácnosti, je poměrně děsivá. Katastrofální zadlužování domácností vede mimo jiné k častějším rozvodům ale i k sebevraždám. I mnoho absolventů vysokých škol odchází s dluhy, kdy dluží nejen samotným vysokým školám ale i finančním institucím nebo federální vládě a státním a místním vládám. Absolventi vysokých škol běžně zůstávají zadluženi až do konce života. Americké domácnosti spadly do dluhové pasti, díky silně uvolněné úvěrové politice obchodních bank dosáhly velmi levných úvěrů. V letech 1991 – 2001 zažily nejdelší období růstu, na které navázala v březnu 2001 recese a trvala pouze 8 měsíců. Díky příznivému vývoji cen na trhu s nemovitostmi, jimiž domácnosti ve většině případů ručí za své závazky, představoval pro obchodní banky poměrně velké riziko. Toto riziko vystouplo na povrch v roce 2007 hypoteční krizí. Domácnosti reagovali na snížení cen nemovitostí omezením spotřebních výdajů a tím pádem byla podpořena finanční nestabilita v americké ekonomice 20

20

JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. Zadluženost domácností

ve světě, s. 561 – 562. ISBN 987-80-247-1653-4

27

3.2 Jižní Korea Jižní Korea se rozhodla v roce 1998, že se pokusí nastartovat hospodářství pomocí úvěrových karet. Tyto karty byly rozdávány snad všude v Koreji a dokonce s nimi platily i bezdomovci. Díky tomu, že se daly z karty čerpat neomezeně finanční prostředky, stala se největší společnost v úvěrových kartách (LG Card) v roce 2002 nejoblíbenější společností jihokorejské burzy. Prodej úvěrových karet silně rostl, lidé nakupovali na dluh a úvěry dobře spláceli. Během roku se akcie společnosti LG Card zvýšily o téměř 100 %, kdežto v roce 2004 skončila společnost téměř v bankrotu. Státní záchranný plán, který stál 4,5 mld. dolarů, odvrátil společnost od zmíněného bankrotu. Tehdejší vlastník LG Group souhlasil na konci roku 2004 s pomocí společnosti ve výši 960 mld. dolarů a taktéž věřitelé souhlasili s poskytnutím 480 mld. dolarů. Toto období téměř bezstarostné pro Korejce skončilo právě v roce 2004, kdy se dluhy jihokorejských domácností vyšplhaly na 75 % hrubého domácího produktu. Jižní Korea má téměř 49 mil. obyvatel a téměř 4 mil. rodin nesplácí své závazky déle jak 3 měsíce. Náprava zadlužených jihokorejských domácností bude trvat přinejmenším jednu generaci. Pro Korejce se stal snadný přístup k penězům velmi drahým darem.21

3.3 Evropa Zadlužování rodin se stalo neúnosné také v zemích Evropské unie. Pokud se podíváme na Velkou Británii, poměr zadlužení britských domácností a hrubého domácího produktu činil 102 %. Hypoteční úvěry z celkového zadlužení představovaly 1 185 mld. liber a zbývající dluh 224 mld. liber představovaly dluhy ze studentských úvěrů, splátkových kopí, spotřebních úvěrů a úvěrových karet. Průměrně každý Brit dlužil 23 100 liber. Rok 2006 byl z hlediska vyhlášení osobního bankrotu poměrně hojný. Osobní bankrot vyhlásilo 70 000 občanů a v roce 2007 se úpadek předpokládal na 150 000 Britů. Čím více zvyšovala britská centrální banka úrokovou míru, tím více Britů se ocitalo v platebních potížích. 22

21


ve světě, s. 562. ISBN 987-80-247-1653-4 22


ve světě, s. 562 - 564

28

Finanční gramotnost britských domácností je na velmi nízké úrovni a banky toho zneužívají prostřednictvím vtíravých reklam. Lidé si však neuvědomují, že vzít si úvěr není totéž jako v obchodě si něco koupit. Z tohoto hlediska jsou vinni banky nikoliv dlužníci, protože banky a ostatní finanční zprostředkovatelé ve svých reklamách ukazují pouze, že půjčí peníze a jak je to výhodné ale průhlednost úvěrového zatížení už nezmiňují.

3.4 Sekuritizace Nejenom bankám ale i zprostředkovatelům, centrálním bankám a vůbec široké veřejnosti růst zadlužování velice vyhovoval. Mohli bychom říci, že banky by měly mít zájem na razantním postupu vůči neplatícím dlužníkům, ale není tomu tak. Pokud by na tento postup přistoupila, omezila by se úvěrová expanze, což by způsobilo pokles poptávky domácností po zboží, službách ale i domácnostech a nastal by ekonomický pokles. Dále by došlo k velkému množství exekucí a dražeb nemovitostí. Dražby nemovitostí by způsobily propad cen nemovitostí a zastavené nemovitosti ve prospěch bank by ztratily hodnotu a to by vyvolalo krach bankovního sektoru. Rozsáhlou finanční krizi doprovázenou sociálními otřesy se snažily vyspělé země zažehnat, tak že banky v 80. a 90. letech vycházely z následujícího statistického pohledu: „ pokud deset lidí splácí s úrokem 10 % nad tržní úrokovou mírou, zaplatí splacení úvěru i za jedenáctého. Protože však tento počet neplatičů silně rostl, bylo nutné vymyslet mechanismy převodu úvěrových ztrát z bank na někoho jiného. Snaha se povedla, protože v 90. letech byla vymyšlena v USA sekuritizace, která se rozšířila do mnoha zemí světa a zejména do Evropy.“ Díky tomu, že se podařilo bankám oklamat investory do produktů sekuritizace, kdy se o koupi těchto produktů rozhoduje v penzijních fondech, v životních pojišťovnách ale i v podílových fondech. Tyto produkty s malou vnitřní hodnotou kupují za obrovské částky a tím pádem, se přenáší úvěrové ztráty právě na penzijní fondy, životní pojišťovny a podílové fondy a tyto instituce je dále přenáší na penzisty, účastníky životního pojištění a investory podílových fondů. Sekuritizace funguje i v současné době i přes to, že mnoho investorů zjistilo, že právě tento mechanismus je obrovský podvod, který získal všeobecnou podporu.23

23


ve světě, s. 564 – 565. ISBN 987-80-247-1653-4

29

4 Analýza úvěrových rizik Úvěrové riziko je nedílnou součástí dluhového trhu a zároveň je nejdůležitějším rizikem finančního trhu. Je založeno na vnějším úvěrovém hodnocení, které provádějí hodnotící agentury a na vnitřním úvěrovém hodnocení, které si provádějí nefinanční podniky a finanční instituce samy. Úvěrové riziko je rizikem věřitele, že dlužník nemusí řádně a včas dostát svým závazkům v plné výši. Na počátku dlužnického vztahu panuje mezi věřitelem a dlužníkem mnoho optimismu. Dlužník věří, že jistinu i úroky splatí a věřitel očekává, že tuto jistinu i úroky obdrží. U domácností, nefinančních podniků, finančních a veřejných institucí je velmi obtížné toto riziko stanovit. Banky a ostatní finanční instituce jsou považovány za neprůhledné a určení jejich aktiv a rozsah jejich závazků je velmi těžký úkol. Banky vykazují v této etapě vysoké zisky z poskytnutých úvěrů, neboť jim plynou úroky z úvěrů a zároveň u dlužníků postupně narůstá dluh a přestávají úvěry splácet. Banky mají enormní zájem o kvalitního klienta, u něhož je splácení úvěrů téměř jisté a nabízejí mu nejvýhodnější podmínky např. úrokové míry srovnatelné s mezibankovním trhem. Čím více je klient rizikový tím více banky zvyšují úrokové míry o úvěrové rozpětí. Aby věřitelé mohli úvěrové riziko řídit, je třeba znát „pět C“: character, capital, capacity, conditions, collateral.24  Character (charakter) - představuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Tento vztah je velice dobře hlídán, a pokud by dlužník jen na okamžik zaváhal, byl by přísně vyhodnocen. A dále by mohlo nastat přerušení spolupráce.  Capital (kapitál) - nám označuje dlužníkovu schopnost hodnoty zvyšovat sám pro sebe nebo pro vlastníky a tím naplňuje podstatu svého podnikání nebo snažení.  Capacity (schopnost) – jde o schopnost dlužníka přijímat povinnosti a závazky tzv. na sebe. Také můžeme říci, že má dlužník takové manažerské schopnosti, že je schopen odborně řídit své podnikání a obstát v konkurenci. Dlužník musí své

24

JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. Úvěrové riziko, s. 217-

219. ISBN 987-80-247-1653-4

30

podnikání provádět tak, aby mu z jeho činnosti plynuly dostatečné finanční prostředky k uspokojení svých věřitelů.  Conditions (podmínky) – jsou to makroekonomické podmínky, ve kterých se dlužník pohybuje a velice dobře je zná, nemůže je ovlivnit.  Collateral (zajištění) – se dělí na majetkové a osobní. Pod majetkové zajištění můžeme zařadit nemovitosti, cenné papíry, movité věci, pohledávky. Osobním zajištěním mohou být úvěrové deriváty a záruky. Představuje tzv. „záchrannou brzdu“, kterou používá věřitel v případě, kdy se události vyvíjí jinak, než předpokládal.

4.1 Vnější úvěrové hodnocení Stanovení úvěrového rizika podniku nebo země je velmi složitý proces. Proto se profesionální investoři a investiční poradci snažili najít cesty, jak by se tento proces zjednodušil. Vzhledem k tomu, že je v USA financování podniků prostřednictvím obchodovatelného dluhu významnějším zdrojem, než v Evropě existuje celá řada společností, které se specializují na vnější úvěrové hodnocení emitentů a jednotlivých nástrojů. Nejznámějšími hodnotícími agenturami jsou: 

Standard &Poor’s,



Moody´s,



FitchIBCA,



Duff &Phelps,



Thomson Financial Bank Watch.

Hodnotící agentury mají moc srovnatelnou se státní mocí. Zákon o cenných papírech v USA uznává tři agentury:  Moody´s Investor Service (Moody´s), která je dceřinou společností Moody´s Corporation,  Standard & Poor´s, kterou vlastní McGraw-Hill Companies, 

Fitch Ratings (Fitch).

John Moody vydal poprvé v roce 1909 manuál o analýze investic do železnic, kde použil písemné stupně. V roce 1916 začala agentura Standard známkovat dluhopisy a ve 31

20. letech se připojily i společnosti Poor´s a Fitch. V roce 1941 došlo ke sloučení Standard & Poor´s a tyto agentury začaly vydělávat na poplatcích od investorů. V 70. letech však začaly tyto agentury své hodnocení účtovat i emitentům, protože v té době se rozšířily kopírky a investoři si hodnocení kopírovali. Úřad dohledu nad měnou nařídil v roce 1936 bankám, že mohou vlastnit pouze cenné papíry investičního stupně a ještě v tomto roce bylo posouzení úvěrového rizika svěřeno agenturám, které se zabývaly hodnocením rizika. Tyto agentury nemohou být srovnávány s analytiky, neboť mají k dispozici informace, které se k analytikům nedostanou. Tyto informace získávají od podniků či finančních institucí dobrovolně, protože tyto agentury jsou nejdůvěryhodnější. Pokud by však nějaká agentura choulostivá data vypustila na veřejnost je zcela jisté, že by se její důvěryhodnost propadla na samé dno. Hodnocení se neudává v procentech, jak jsme zvyklí ale v písemných symbolech (viz níže). Je to především z důvodu politického. A to proto, že kdyby nějaká agentura oznámila, že během pěti let Česká republika vyhlásí bankrot 3,88% bylo by to pro občany ale i politiky velice nepříjemné. Podle toho přístupu dělíme hodnocení na vyžádané a nevyžádané. Vyžádané hodnocení vzniká na základě nějakého požadavku. Tento požadavek zadává emitent, který je seznámen s tím, že jej musí zaplatit.

Toto hodnocení je v současné době více

vyhledávané než nevyžádané hodnocení. Protože se emitent snaží o důvěryhodnost mezi veřejností už jen proto, že jde o dobrovolnou službu. Naopak audit je pro velké podniky povinný a tudíž širokou veřejnost tolik nezaujme. Nevyžádané hodnocení je hodnocení, o které si nepožádá emitent ale investoři nebo obchodní partneři, kteří je ovšem také musí zaplatit. Může se však stát, že si agentury provedou nevyžádané hodnocení sami od sebe a pak je třeba zveřejní jako svojí reklamu nebo hodnocení prodá. Toto však záleží na agentuře. Pokud si agentura bude myslet, že má dostatek informací tak hodnocení může provést. Jsou však agentury, které už nevyžádané hodnocení nedělají. Hodnocení podléhají určité dluhové emise, místní orgány, podniky, a země. Podnik se se hodnotí podle mnoha faktorů např. podle celkového dluhového zatížení, podle peněžních toků podniku, objemu dluhu k zajištění činnosti podniku nebo podle ekonomického prostředí podniku. Podnik můžeme hodnotit i z hlediska časového. U krátkodobého hodnocení se důraz klade na platební schopnost, ale u dlouhodobého hodnocení je důraz kladen na ziskovost a ekonomický sektor. 32

Dluh se posuzuje podle druhu cenného papíru, podřízenosti v případě selhání, ale i podle pevných limitů na další případné dluhy. Důležitým kritériem hodnocení dluhů je vztah k určitému dluhu neboli cennému papíru ne však na emitující podnik. Z toho vyplývá, že podnik může mít několik dluhů najednou s různými hodnoceními. Zde je důležité správné vyslovení (interpretace) hodnocení. Hodnocení dluhových nástrojů nám ukazuje rizika selhání určitého dluhu nikoliv tržní cenu, kvalitu investice, výnosnost ani preference investorů. A nemůžeme toto pojmout jako doporučení ke koupi či k prodeji cenných papírů. Hodnocení se udává v symbolech. Pokud budeme hodnotit dlouhodobý dluh a použijeme symbolů agentury Standard & Poor´s budeme používat AAA až BBB pro investiční stupně a pro spekulativní stupně budeme používat BB, CCC, CC, C s ohledem na schopnost splatit jistinu a úroky. Můžeme se zde setkat i se značením plus (+) a mínus (-) a to pouze v hodnocení od AA do CCC (viz Tabulka č. 3). Znamínka nám zde umožní porovnání např. v rámci jedné kategorie.25

25

JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. Vnější úvěrové

hodnocení, s. 219-225. ISBN 987-80-247-1653-4

33

Spekulační stupně

Investiční stupně

Stupeň

Hodnocení S&P

Interpretace

AAA

dluh nejvyšší kvality, který označuje výjimečně silnou schopnost platit kupóny a splatit jistinu

AA+, AA, AA-

dluh vysoké kvality, který označuje velmi silnou schopnost platit kupóny a splatit jistinu; od nejvyššího stupně se odlišuje nepatrně

A+, A, A-

dluh dobré kvality, který označuje silnou schopnost platit kupóny a splatit jistinu; je poněkud citlivější na negativní vlivy okolních změn a ekonomických podmínek, než dluh lépe hodnocený

BBB+, BBB, BBB-

dluh, který má dobrou schopnost platit kupón a splatit jistinu; chybí však určité ochranné prvky v případě negativních ekonomických podmínek, které vedou k snížené schopnosti plateb

BB+, BB, BB-

dluh, který má nižší krátkodobou náchylnost k selhání než jiné spekulační dluhy; je však vystaven značným současným nejistotám nebo expozici k negativním podnikatelským, finančním nebo ekonomickým podmínkám, což může vést k neschopnosti včasného placení úroků a jistiny

B+, B, B-

dluh,který má vyšší krátkodobou náchylnost k selhání,v současnosti ale má schopnost plnit platby úroků a jistiny; negativní podnikatelské, finanční nebo ekonomické podmínky mohou pravděpodobně zhoršit schopnost nebo ochotu včas platit úroky a jistinu

CCC+, CCC, CCC-

dluh, u kterého nelze momentálně stanovit náchylnost k selhání; splácení úroků a jistiny je závislé na příznivých podnikatelských, finančních a ekonomických podmínkách; v případě nepříznivých podmínek není pravděpodobné, že subjekt bude schopen splácet úrok a jistinu

CC

podřízený dluh vzhledem k staršímu dluhu s tím, že tento starší dluh má skutečné nebo implicitní hodnocení CCC

C

podřízený dluh vzhledem k staršímu dluhu s tím, že tento starší dluh má skutečné nebo implicitní hodnocení CCC-

D

dluh, u kterého je dlužník v prodlení s platbami nebo v bankrotu

r

dluh se značným neúvěrovým rizikem; označuje volatilitu v očekávaných výnosech; hodnocení těchto rizik S&P neprovádí (např. dluhopisy s výnosy v závislosti na akciovém indexu, hypoteční dluhové nástroje)

Tabulka č. 3: Hodnocení dlouhodobého dluhu podle Standard & Poor´s a Moody´s (Zdroj: JÍLEK, 2009)

34

Krátkodobý dluh se hodnotí momentálním ohodnocením pravděpodobnosti včasného splacení dluhu se splatností do jednoho roku tedy do 365 dní včetně komerčních papírů. Toto hodnocení můžeme použít i u dlouhodobého dluhu, pokud však tento nástroj umožní splacení dluhu do jednoho již zmíněného roku. Z toho vyplývá, že dlouhodobý dluh můžeme hodnotit buď dlouhodobým hodnocením (viz Tabulka č. 3) nebo krátkodobým hodnocením (viz Tabulka č. 4)26

A-1

dluh s nejvyšším hodnocením; velice silná schopnost včasných plateb; nejlepší emise se označují A+

A-2

dluh se silnou schopností včasných plateb, stupeň bezpečnosti není však tak vysoký jako u A - 1

A-3

dluh s dobrou schopností včasných plateb; dluh je však citlivější na negativní okolní vlivy

B

dluh se spekulační schopností včasných plateb

C

dluh s pochybnou schopností včasných plateb

D

dluh v selhání

Tabulka č. 4: Hodnocení krátkodobého dluhu podle Standard & Poor´s (Zdroj: JÍLEK, 2009)

4.2 Vnitřní úvěrové hodnocení Je hodnocení, které určuje bance stabilitu a důvěryhodnost klienta. Od tohoto hodnocení se dále odvíjí spolupráce mezi bankou a klientem. Provádějí jej úvěroví pracovníci, kteří identifikují všechna možná kritéria o důvěryhodnosti klienta. Obecně nejsou stanovena standardní kritéria pro všechny klienty. Proto se k jednotlivým kritériím připisují určité váhy, které nejsou standardizovány. Abychom stanovili jediného číselného ukazatele, je důležitým krokem sečíst vážená kritéria. I tento výsledek však bude značně subjektivní, protože rozhodnutí úvěrových pracovníků jsou individuální a neopakovatelná jinými osobami. Úvěrové bodování používají banky u jednotlivých osob k účelu poskytnutí nových úvěrů ale i pro sledování již poskytnutých úvěrů. Většinou bývá založeno na analýze

26

JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. Vnější úvěrové

hodnocení, s. 225 - 234. ISBN 987-80-247-1653-4

35

statistických údajů minulých a stávajících klientů. Nejprve jsou stanovena kritéria a následně k nim jsou přiřazeny váhy (viz Tabulka č. 5). Mezi sledovaná kritéria je zařazován věk, počet dětí, pohlaví, doba zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, doba klientského vztahu a rodinný vztah. Je velice zajímavé, že ženám se přikládá větší důvěryhodnost než mužům. Dále se stanoví jediný ukazatel a to sečtením vážených kritérií. Bodové hodnocení a jednotlivé váhy jsou zadávány pro konkrétní úvěry (spotřební úvěry, úvěrové karty apod.), dále pro jednotlivé regiony, rozdílné splatnosti nebo pro rozdílné velikosti úvěrů.27 Kritérium

Věk

Pohlaví

Rodinný stav

Doba zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele

Počet dětí

Doba klientského vztahu

Body

Váha, %

Vážené body

18 - 21

0

10

…

22 - 29

5

30 - 39

20

nad 40

25

muž

0

20

…

žena

10

svobodný/á

12

25

…

ženatý/á

40

rozvedený/á

0

ovdovělý/á

15

více než 0,5 roku

0

8

…

0,5 - 1 rok

8

1 - 3 roky

15

více než 3 roky

35

0

10

15

…

1- 2

15

3 a více

0

více než 1 rok

3

22

…

1 - 3 roky

18

více než 3 roky

30 100

…

Celkový počet bodů

Tabulka č. 5: Příklad bodovacího systému (Zdroj: JÍLEK, 2009)

27

JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. Vnitřní úvěrové

hodnocení, s. 234 - 235. ISBN 987-80-247-1653-4

36

5 Analýza příjmů a analýza výdajů Základními položkami rodinných rozpočtů jsou příjmy a výdaje. Peněžní toky neboli cash flow je klíčovým pojmem financí jako takových. O peněžních tocích můžeme hovořit jako o celkovém výsledku v určitém časovém období nebo jako výsledek v průběhu období. Dosáhneme-li záporného cash flow v celkovém výsledku za roční období, znamená to, že rodiny vydělaly méně, než vydaly. Rozdíl v tomto případě schodek je nutné hradit z rezerv rodiny nebo z úvěru. Zrádný může být i celkově kladný cash flow, který se může ukázat jako časově nevyvážený. Příkladem by mohla být rodina, jejíž příjmy jsou nárazové, kdežto výdaje jsou pravidelné – nájem, elektřina a další platby, které se hradí každý měsíc. Pokud jsou příjmy soustředěny na odevzdání zakázky v listopadu, musí rodina řešit otázku, jak do té doby budou schopni platit své výdaje. Rodiny, které nemají pravidelný příjem, si musí vytvořit takové rezervy, aby zajistili chod právě v době, kdy příjem nemají. Podstatou rodinných rozpočtů je disciplína ve výdajích. Je nutné dodržovat přesně stanovený celkový rámec měsíčních výdajů. V případě že je rodinný rozpočet stanoven na základě vzájemné dohody partnerů, pak to platí u výdajů dvojnásob. Při analýze příjmů dělají lidé často chyby. První největší chybou je předpoklad, že příjem bude vyplacen přesně v daném okamžiku. Málokdo však myslí na to, že se zaměstnavatel může dostat do potíží a tím pádem, že se výplaty zpozdí. Mnoho lidí má nastavena data splátek úvěrů přesně na výplatní termín, protože celé roky se příliš nestávalo, že by se zaměstnavatel zpozdil s platbou. V současné době v době recese se mnoho lidí tímto způsobem dostává do situace, kdy se ve splátkách opožďují. Pokud si rodiny půjčily od finančních ústavů tak je to ještě únosné je však nutné oznámit tuto skutečnost nahlásit konkrétnímu finančnímu ústavu. V případě, že si rodiny půjčily od nebankovní instituce, mohou počítat s většími nepříjemnostmi než v případě finančního ústavu. 28 Druhou chybou jsou nesmyslné úvahy o vlastních příjmech spojené s představou rostoucích příjmů, což bylo do nedávna naprosto běžné. Spousta českých domácností si v minulosti půjčovalo na „budoucí příjmy“, což znamenalo, že jejich objem úvěrů byl

28

SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: Ekonomická krize a krach optimismu. Praha: C. H. Beck, 2010.

Analýza příjmů a analýza výdajů, s. 94, 95. ISBN 978-80-7400-199-4

37

nastaven na hladinu X + 10 %, X představovalo příjem v čase přijetí úvěru. Lidé si vezmou několik desítek tisíc půjčku s tím, že jim zaměstnavatel slíbil, že např. od nového roku dostanou přidáno a tím pádem si myslí, že všechno zaplatí a začnou nakupovat. Poté následuje kruté zjištění rodiny, že zaměstnavatel nezvýší mzdu. V tomto okamžiku si rodina uvědomí, co všechno mohla postrádat, co není nutné k životu. Vidina vyššího příjmu však vedla k nedočkavosti a hlavně k vyšší úrovni životního stylu. Třetí omyl v oblasti příjmů je přesvědčení, že se stane něco neuvěřitelného a pomůže to vyřešit problém bez větších komplikací a bez velkého šetření. Vyskytují se i případy, kdy se lidé dostávají až k exekutorovi ale i přesto stále věří např., že v dalším losování Sportky vyhrají a vyřeší své problémy a jejich zadluženost zatím stoupá. Obměnou takového chování může být konec čtvrtletí, kdy jsou rozdávány odměny, které zachrání schodek rodinného rozpočtu. Rodina, která se rozhodne sestavit si vlastní rozpočet, musí pracovat se svými příjmy opatrně a s nadhledem. Prvním a zároveň nejdůležitějším bodem je hned na začátku dávat stranou 10 % disponibilních příjmů jako rezervu, kterou by se měla rodina udržet po dobu jejího finančního období. Finanční období představuje pro rodiny měsíc např., pokud je výplata patnáctého tak od tohoto dne do čtrnáctého dne následujícího měsíce. Dalším důležitým bodem při plánování rozpočtu je počítat pouze s příjmy, které jsou opravdu jisté. Kompletní přehled příjmů je základem rodinného rozpočtu. Příjmy můžeme rozdělit na pravidelné, které plynou z určitého smluvního vztahu a na ostatní příjmy, na které není vhodné spoléhat především, co se pravidelnosti týká. Každá rodina by měla hodnotit své příjmy střídmě a hlavně opatrně a v žádném případě by neměla počítat s jejich navýšením dřív, než očekávaná částka bude na účtu. 29

5.1 Příjmy domácností Domácnosti nakládají s peněžními zdroji různých druhů příjmů ale i s výdaji na individuální spotřebu a s nespotřebovanou částí v podobě hrubých úspor. Ukazatel, který zachycuje tyto souhrnné toky, se nazývá hrubý disponibilní důchod sektoru domácností. Hrubý disponibilní důchod českých domácností dosáhl v roce 2009 úrovně

29

SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: Ekonomická krize a krach optimismu. Praha: C. H. Beck, 2010.

Analýza příjmů a analýza výdajů, s. 94, 95. ISBN 978-80-7400-199-4

38

téměř dvou bilionů korun (1975,5 mld. korun). Při porovnání s rokem 2008 byl nižší pouze o 11,1 mld. korun. Největší díl hrubého disponibilního důchodu představovaly mzdy a platy, které byly ve výši 1235,4 mld. korun, dále to byly zisky z podnikání 495 mld. korun a také příjmy z vlastnictví, které byly ve výši 100 mld. korun. V roce 2009 činili prvotní příjmy 1830,4 mld. korun a oproti roku 2008 poklesly o 76,7 mld. korun, což zapříčinilo výrazné snížení čistých příjmů z vlastnictví, pokles příjmů z podnikání a také stagnací mezd. Hrubý disponibilní důchod českých domácností činil v roce 2000 po přepočtu na jednoho obyvatele necelých 120 tis. korun, v roce 2004 stoupl o 24 mld. korun na 144 tis. korun, v roce 2008 dosahoval více než 190 tis.. Oproti roku 2000 tak vzrostl téměř dvakrát. Vliv demografického vývoje a ekonomický propad snížil v roce 2009 hrubý disponibilní důchod v přepočtu na obyvatele na necelých 189 tis. korun. České domácnosti v roce 2009 vlivem legislativních změn – především zavedením rovné daně – v porovnání s rokem předchozím platili méně do systému přerozdělení. Z tohoto systému však domácnosti obdržely více především díky krizové situaci. Saldo z přerozdělení v roce krize stouplo ze 79,6 mld. korun (rok 2008) na145,1 mld. korun a to vlivem obou stran bilance. Můžeme tedy říci, že čím příznivější je fáze hospodářského cyklu v ekonomice, tím je saldo z přerozdělení nižší. Nárůst salda přerozdělení v roce 2009 zapříčinil vliv krize, ale pouze zčásti. Vlivem přijatých sociálních dávek jiných než naturálních transferů a ostatních běžných transferů byly přerozdělením zdroje domácností posíleny o 45 mld. korun. Toto lze přičíst krizovému stavu ekonomiky a také potřebě vyplácet ve větší míře dávky než ve fázi růstu ekonomiky – dávky v nezaměstnanosti, sociální dávky. Do systému přerozdělení byly platby v roce 2009 nižší ze strany domácností, kdy na běžných daních jako je daň z příjmů nebo daň z majetku zaplatily domácnosti o 13,6 mld. korun méně v porovnání s rokem předchozím a na sociálních příspěvcích (nejsou zde zahrnuty příspěvky od zaměstnavatelů) o 16,3 mld. korun méně. Třetí položka strany užití v důchodech z přerozdělení tj. ostatní běžné transfery (tzn. čisté pojistné na neživotní pojištění a jiné běžné transfery), vykázala i v roce 2009 růst o 9,4 mld. korun (patří sem i např. výsledek toků peněz v neživotním pojištění, tj. placení neživotního očistného na jedné straně a náhrady škod na druhé straně). Oproti roku 2008 odvedly na daních a sociálních příspěvcích české domácnosti do systému o 29,9 mld. korun méně, což ukazuje vztah domácností k vládnímu sektoru.

39

Vzhledem k tomu, že data, které provazují národní účetnictví a rodinné účty neumožňují kvantifikaci, je zřejmé, že tzv. „za stropování“ plateb pojistného mohly ze zmíněných 30 mld. korun, které zůstaly sektoru domácností oproti roku 2008 v roce 2009 k dispozici, těžit především vysoko příjmové domácnosti, kdežto domácnostem s nízkými příjmy mohl pomoci v době ekonomické krize právě systém přerozdělení a to tak, že posílí přijímání především sociálních dávek.30

5.2 Výdaje domácností Krize roku 2009 rovněž ovlivnila užití příjmů českých domácností. Výdaje českých domácností na individuální spotřebu zůstaly v podstatě na úrovni roku 2008. Tyto výdaje stouply pouze o 0,04 %, což představuje 666 milionů a nominálně dosáhly 1,805 bil. korun. Na první pohled je překvapivé, že ještě v roce 2008 výdaje na individuální spotřebu českých domácností rostly meziročně o 8,7 %, kdežto druhá polovina roku byla výrazně ovlivněna ztrátou ekonomického růstu a v posledním čtvrtletí roku i výrazným poklesem průmyslové reklamy. Lidé zřejmě vnímali ztrátu tempa HDP jako problém exportujících firem, čemuž tak skutečně bylo. V roce 2008 zaměstnanost ještě neklesla, došlo k tomu až v roce 2009. O poměrně pomalém dopadu krize na sektor domácností svědčí fakt, že v prvním čtvrtletí roku 2008 stouply výdaje českých domácností meziročně o téměř 11 %, což byla nejvyšší dynamika v dekádě. I čtvrté čtvrtletí roku 2008 ještě stouply o silných +5,8 %. Třetí čtvrtletí roku 2009 se spotřeba domácností ocitla v meziročních poklesech, které přetrvaly až do druhého čtvrtletí roku 2010. Stagnace spotřeby českých domácností znamená výrazný zásah do předchozího spotřebního chování domácností. Rok 2008 totiž zaznamenal růst výdajů na individuální spotřebu meziročně o celých 144 mld. korun, což bylo přírůstkem od roku 2000 a v průměru za období 2005 a 2008 každoročně o 101 mld. korun vyšší. V letech 2001 – 2004 se roční přírůstky spotřeby pohybovaly v průměru 66 mld. korun. I přesto, že se spotřeba českých domácností v krizi nesnížila, její redukce byla v porovnání s předchozími roky značná.

30

Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2011-04-30]. České domácnosti: dopady krize na

hospodaření s penězi. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/3681419610.doc.

40

6 Exekuce V současné době jsou exekuce naprosto obvyklým jevem soudobé společnosti. Soudní exekutoři jsou stále častějšími (nezvanými) hosty v zadlužených domácnostech, živnostníků ale i v obchodních společnostech. Jestliže v roce 2001 bylo nařízeno přes čtyři tisíce exekucí, pak v roce 2006 jich bylo už přes 300 tisíc a v roce 2010 vzrostl počet nařízených exekucí přes 700 tisíc (viz Příloha č. 2). Zajímavé je, že se v letech 2009 a 2010 meziročně snížil počet nařízených exekucí o téměř 40 tisíc (viz Obrázek č. 6). Na základě tohoto obrázku můžeme tedy říci, že se počet nařízených exekucí snižuje.31

Obrázek č. 6: Počet nařízených exekucí (Zdroj: Exekutorská komora ČR; vlastní úprava)

Vzhledem k tomu, že v uplynulém desetiletí enormně vzrostla zadluženost domácností, tak si tato situace vyžádala efektivnější přístup k vymáhání práva. Než byl přijat zákon č. 120/2001 Sb. – exekuční řád – vymáhání práva spočívalo pouze na soudech, kdy se jejich exekuční oddělení a činnost soudních vykonavatelů řídila občanským soudním řádem. Dalšími zákony, kterými se řídí v současné době exekutoři exekutorské komory ČR, jsou zákony a vyhlášky: zákon č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád, zákon č. 119/2001 Sb. – kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů,

31

SMRČKA, Luboš. Osobní a rodinné finance. První vydání. Praha: Professional Publishing, 2007. Něco

o následcích nestřídmosti: exekuce, s. 217. ISBN 978-80-86946-41-2.

41

zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Dále to jsou vyhlášky č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro krajské a okresní soudy, vyhláška č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora, vyhláška č. 329/2008 Sb. o centrální evidenci exekucí a také vyhláška č. 418/2001 Sb. o postupech při výkonu exekuční činnosti.32

6.1 Kdo je exekutor a jeho práva a povinnosti Exekutorem může být jmenován občan České republiky, který má plnou způsobilost k právním úkonům, získal úplné vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice, je bezúhonný, vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi a složil exekutorskou zkoušku. V rámci prověření exekutorským úřadem provádí exekutor nucený výkon exekučních titulů a další činnost podle zákona č. 120/2001 Sb. Exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle a při výkonu této činnosti je vázaný jen Ústavou České republiky, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutími soudu vydanými v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení. Exekutor vykonává exekuční činnost a další činnost za úplatu. Činnost exekutora je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Exekutor však může i za úplatu vykonávat činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou a uměleckou. Exekutor může zaměstnávat zaměstnance a na základě uděleného písemného prověření mohou jeho zaměstnanci vykonávat úkony exekuční činnosti a další činnosti za podmínek a v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Dále je exekutor povinen poskytnout při výkonu státního dohledu požadovanou součinnost tím, že zašle ve lhůtě stanovené ministerstvem kopie požadovaných listin, případně na dobu nezbytně nutnou spis atd. Komora vykonává dohled nad činností exekutora, nad řízením činnosti exekutorského úřadu a nad dodržováním povinností stanovených exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 33

32

Exekutorská komora České republiky [online]. [cit. 2011-05-01]. Předpisy upravující exekuční řízení.

Dostupné z WWW: . 33

Česká republika. Exekuční řád. In Předpisy upravující exekuční řízení. 2001, s. §1 - §9. Dostupný také

z WWW: .

42

6.2 Způsoby exekuce Exekutor určuje způsob provedení exekuce, ale musí při tom vycházet z exekučního řádu. Exekuční řád upravuje zákon č. 120/2001 Sb. konkrétně §58, který říká, že exekuci lze provést jen způsoby, které jsou uvedeny v již zmíněném zákoně. Zajistit majetek k provedení exekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k úhradě vymáhané pohledávky, jejího příslušenství, které se pravděpodobně stane splatným po dobu trvání exekuce, pravděpodobných nákladů oprávněného a pravděpodobných nákladů exekuce. Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést: a) srážkami ze mzdy a jiných příjmů b) přikázáním pohledávky, c) prodejem movitých věcí a nemovitostí, prodejem podniku d) zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech. Způsob exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Takovou to exekuci lze provést a) vyklízením, b) odebráním věci, c) rozdělením společné věci, d) provedením prací a výkonů. Exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodej zastavených movitých věcí a nemovitost.34

6.3 Účastníci exekuce Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný. Jednou ze záludností exekučního řízení je, že účastníkem exekuce se stává i druhý z manželů. Pokud jsou postiženy exekucí věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, které patří do společného jmění manželů, stává se účastníkem exekučního řízení i manžel nebo manželka

34

Česká republika. Exekuční řád. In Předpisy upravující exekuční řízení. 2001, s. §59. Dostupný také z

WWW: .

43

postiženého exekucí. Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označený jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze provést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo provedeno právo z exekučního titulu. 35

6.4 Obrana proti exekuci Obranou proti exekuci je především odvolání do rozhodnutí soudu o nařízení exekuce. Toto odvolání může být soudem odmítnuto, pokud nebude osvědčovat „nedostatek zákonných podmínek pro nařízení exekuce. Příkladem může být exekuční titul jako platební rozkaz, kde jeho předpoklad je vykonání a však musí být i skutečnost, že byl dlužníkovi doručen do vlastních rukou. Pokud však dlužník v odvolacím řízení prokáže, že mu nebyl doručen uvedený platební rozkaz. A na této skutečnosti nelze vést exekuci a rozhodnutí o nařízení exekuce odvolací soud zruší. To však nevede k vyřešení situace, pouze se oddálí problém, protože za několik týdnů proběhnou věci správně a exekuce nebude odvolatelná. Další možnou obranou dlužníka je podání návrhu soudu na zastavení nebo částečné zastavení exekuce. Jedná se o případ, kdy převážná část dluhu byla zaplacena před nařízenou exekucí. Exekuce postihuje věci, které nemohou být předmětem exekuce. Pokud jde o exekuci, srážkami ze mzdy soud zastaví, když postižený (povinný) po dobu jednoho roku nepobírá mzdu vůbec nebo v takové výši, aby z ní mohly být tyto srážky prováděny. Na návrh povinného může exekuci soud odložit, ale pouze za předpokladu že se povinný dostal do této situace bez své viny a ocitl se v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro příslušníky jeho rodiny nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. Soud tuto exekuci odloží, ale zároveň uvede i dobu, na kterou exekuci odkládá. Po uplynutí této doby odkladu pokračuje exekutor v provádění exekuce a tomto případě už bez návrhu.36

35

Česká republika. Exekuční řád. In Předpisy upravující exekuční řízení. 2001, s. §36. Dostupný také z

WWW: . 36

SMRČKA, Luboš. Osobní a rodinné finance. První vydání. Praha: Professional Publishing, 2007. Něco

o následcích nestřídmosti: exekuce, s. 224. ISBN 978-80-86946-41-2.

44

7 Osobní bankrot Počátkem ledna 2008 byl přijat nový insolvenční zákon, který přinesl do oblasti dluhů a jejich řešení u občanů i podnikatelů velice zásadní změny. Jednou ze zásadních změn je právě možnost podat návrh na oddlužení neboli tzv. osobní bankrot. Vyhlášení osobního bankrotu je jednou z forem řešení situace, za které stojí na jedné straně dlužník v obtížně řešitelné situaci s hrozbou exekuce majetku a na druhé straně věřitel, který pochybuje o nějakém uspokojivém výsledku tohoto kroku. Osobní bankrot by tedy měl zabránit poctivějším dlužníkům v pádu na úplné dno a věřitelům zajistit alespoň z části nebo v lepším případě úplnou spokojenost. Podání návrhu na oddlužení (vyhlášení osobního bankrotu) májí právo všichni dlužníci, kteří mají zájem vyřešit uspokojivou cestou své dluhy ale za předpokladu, že dlužník ne nepodnikající osoba – občan. Návrh na oddlužení nemohou podat aktivní živnostníci ani v případě, že mají platný živnostenský list v den podání návrhu. Pokud však zbyly z podnikání pouze dluhy a bývalý podnikatel je dnes běžným zaměstnancem může tuto dluhovou past řešit právě osobním bankrotem. Osoba podávající návrh na osobní bankrot musí doložit před insolvenčním soudem, že není podnikatel a také musí prokázat, že je bezúhonný (musí předložit čistý trestní rejstřík). U osob tohoto typu to bývá často problém, protože v souvislosti se svými dluhy často zanedbávají své povinnosti, jako jsou například výživové povinnosti vůči dětem. Pokud jsou tyto podmínky splněny, můžeme podat k insolvenčnímu soudu návrh na oddlužení. Návrh se předkládá na předepsaném formuláři (viz Příloha č. 3) a obsahuje následující informace: 

základní údaje o dlužníkovi,



navrhovaný způsob oddlužení,



finanční plán příjmů v následujících pěti letech, který zaručí alespoň 30% uspokojení hodnoty závazků dlužníka vůči věřiteli,



popis příjmů získaných dlužníkem v posledních třech letech



seznam majetku (zajištěného i nezajištěného)



pokud má dlužník manželku, tak je vyžadován její souhlas s oddlužením



existuje-li spoludlužník nebo ručitel za dlužníka, je třeba uvést.

45

Zaslání návrhu na osobní bankrot však ještě neznamená, že bude akceptován. Insolvenční soudce nejprve zkoumá formální náležitosti návrhu a ani jejich bezchybnost nemusí vést k přijetí osobního bankrotu. Nejdůležitější roli zde hraje obsah finančního plánu. Pokud však dlužník prokáže, že má práci a vcelku dobře placenou je poměrně vysoká pravděpodobnost, že bude schopen během pěti let splatit alespoň 30 % hodnoty svých závazků vůči věřitelům. Nezávisí to pouze na příjmech, dlužník se musí také připravit na to, že dalších pět let mu bude zabavována část výplaty až po tzv. nezabavitelné minimum, které je řídí podle počtu dětí. Bude se muset připravit na poměrně těžké roky. Po doručení návrhu na insolvenční soud od dlužníka se sejdou věřitelé, kteří vytvoří tzv. věřitelský výbor. Věřitelský výbor má na výběr ze dvou variant oddlužení, pokud se však nedohodnou na žádné z nich, tak soud s přihlédnutím na obsah návrhu dlužníka jednu vybere.

7.1 Metody oddlužení Metody oddlužení, které umožňuje insolvenční zákon jsou dvě. První z nich je rychlá a závislá na výši majetku dlužníka a druhou, která je pomalejší, nevztahuje se na majetek dlužníka, ale zabavuje se část výplaty po dobu pěti let až po nezabavitelné minimum. Platí zde pravidlo, že dlužník zaplatí nejen 30% hodnoty pohledávek ale třeba i jejich celkovou hodnotu. Dlužník se ve svém návrhu sice vyjadřuje k těmto metodám, rozhodující slovo však má věřitelský výbor a soud. Ti se rozhodují na základě očekávání budoucnosti. První varianta je opodstatněná, pokud dlužník vlastní alespoň nějaký zabavitelný majetek a zároveň se s ohledem na jeho vzdělání a dovednosti nedá očekávat, že dosáhne vyšších výdělků nad hranici nezabavitelné části výplaty. Druhá varianta je podobná a má smysl pouze v případě, pokud má dlužník solidní zaměstnání a dovednosti a jeho čistá mzda se bude pravděpodobně v budoucnosti pohybovat vysoko nad nezabavitelnou částkou. V tomto případě se může stát a je to i velice pravděpodobné že splatí nejen povinných 30 % pohledávek ale třeba i celkovou hodnotu všech pohledávek.37

37

Finance.idnes.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-12]. Osobní bankrot: zbavte se dluhů a začněte od nuly.

Dostupné

z

WWW:

/uver.asp?c=A080313_173756_fi_osobni_jjj>.

46

7.2 Účastníci insolvenčního řízení Účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníkovi. Vedlejší účastenství není v insolvenčním řízení přípustné. Nejde-li o přihlášené věřitele, jsou jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení účastníky tohoto řízení jen po dobu, po kterou insolvenční soud o tomto právu jedná a rozhoduje. Nastane-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele pohledávky, aniž původní věřitel ztrácí způsobilost být účastníkem řízení, insolvenční soud rozhodne, že místo tohoto věřitele vstupuje do insolvenčního řízení nabyvatel jeho pohledávky. Učiní tak na základě návrhu věřitele a po písemném souhlasu nabyvatele jeho pohledávky. Převod nebo přechod pohledávky, který nevyplývá přímo z právního předpisu, je nutné doložit veřejnou listinou, nebo listinou na které je úředně ověřena pravost podpisů osob, které ji podepsaly. 38

7.3 Výjimky z působnosti zákona Tento zákon nelze použít, pokud jde o stát, územní samosprávný celek, Českou národní banku, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky, Fond pojištění vkladů, Garanční fond obchodníků s cennými papíry, veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení, zřízené podle zvláštního zákona, veřejnou školu nebo právnickou osobu, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek před zahájením insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil. Dále nelze tento zákon použít, jde-li o finanční instituci, po dobu, po kterou je nositelem licence nebo povolení podle zvláštních právních předpisů, upravující její činnost; zdravotní pojišťovnu zřízenou podle zvláštních právních předpisů, po dobu, po kterou je nositelem povolení

38

Česká republika. Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In

Úplné znění insolvenčního zákona. 2006, s. §14 - §18. Dostupný také z WWW: .

47

k provádění veřejného zdravotního pojištění; politickou stranu nebo politické hnutí v době vyhlášených voleb podle zvláštního právního předpisu.39

7.4 Počet vyhlášených osobních bankrotů V České republice vznikla počátkem roku 2008 možnost vyhlášení osobního bankrotu. Tato možnost je od jejího zavedení velmi hojně využívaná. V roce 2010 bylo vyhlášeno 5570 osobních bankrotů a návrhů na osobní bankrot bylo podáno 8249. V listopadu roku 2010 bylo podáno rekordní množství návrhů na osobní bankrot za jeden měsíc a jejich výše poprvé převýšila hranici jednoho tisíce a konkrétně to bylo 1165 návrhů. Za jedenáct měsíců roku 2008 bylo v průměru za jeden měsíc vyhlášeno 59 osobních bankrotů. V roce 2009 už to bylo 196 případů a v roce 2010 se průměr vyšplhal na neuvěřitelných 506 případů. Pokud jde o průměrný počet podaných návrhů na osobní bankrot za jeden měsíc, bylo v roce 2008 celkem 145 návrhů, v roce 2009 jich už bylo 297 a v roce 2010 vyvrcholil průměrný počet podaných návrhů na 750. Nejvíce bankrotů bylo vyhlášeno v roce 2010 v Moravskoslezském kraji, což bylo 1163 případů, ostatní kraje měly na tomto kontě podstatně méně případů. Moravskoslezský kraj však patří k těm nejlidnatějším. Pokud bychom přepočetli vyhlášené osobní bankroty na 10 000 obyvatel, starších 15 let bylo nejvíce osobních bankrotů v Ústeckém kraji, dále by následoval kraj Královehradecký a až teprve potom kraj Moravskoslezský. Nejmenší počet osobních bankrotů při přepočtu na 10 000 obyvatel starších 15 let má Praha a o něco více má kraj Vysočina. 40

39

Česká republika. Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In

Úplné znění insolvenčního zákona. 2006, s. §6. Dostupný také z WWW: . 40

Business info.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 25,1,2011 [cit. 2011-04-28].

Analýza: Insolvence v roce 2010. Dostupné z WWW: .

48

8 Závěr Cílem této práce bylo analyzovat aktuální situaci, která se týká zadluženosti a úspor domácností v České republice. Na základě tohoto cíle jsem podrobně popsala pojem krize, počátek ekonomické krize, počátek hypoteční krize v USA a také v Evropě. Při této analýze jsem dospěla k názoru, že krizová situace nemusela vůbec nastat nebo alespoň v menším měřítku. Při příchodu krize vyplynula na povrch spousta nekalých praktik nejen politiků ale i velkých podniků, které krizi prohloubily. Na druhé straně si však mohli říci, že to je kvůli krizi nikoliv jejich chybou. Analýzou příjmů a výdajů jsem se snažila nastínit rodinný rozpočet především jeho používání a také jsem zde upozornila na chyby, kterých se mnohé domácnosti dopouští. Jednou z nich je, že rodiny počítají s příjmem (mzdou) v den kdy má přijít a nikdy nepočítají se zpožděním ze strany zaměstnavatele. Další chybou by mohl být špatně sestavený rodinný rozpočet či nesestavení žádného rozpočtu. Nejhrubější chybou však je že se lidé snaží žít na vysoké životní úrovni a jsou ochotni si i půjčit na drobnosti, které ve své podstatě nepotřebují. Mnoho lidí se tak dostane do dluhové pasti, kdy je navštíví exekutor. Exekutorům je věnována jedna kapitola, kde se čtenář může dozvědět kdo exekutor vlastně je a hlavně jaká jsou jeho práva a povinnosti. Do jisté míry je zde popsána i obrana proti exekuci a především si dlužník musí dát pozor na to, jaký majetek podléhá exekuci. Záludností, kterou popisuje zákon upravující exekuční řízení, je např. společné jmění manželů, které podléhá v případě zadluženosti exekuci i v tom případě, že se zadluží pouze jeden z manželů. Pokud však už nastane tato situace, může na sebe dotyčný dlužník vyhlásit osobní bankrot a předejít tak této situaci. Osobní bankrot, dalo by se říci, je novinkou na trhu, kdy byl počátkem ledna 2008 přijat nový insolvenční zákon, ve kterém je zmíněno právě o řešení situace v dluhové pasti u občanů i podnikatelů. Osobní bankrot na sebe může vyhlásit osoba – nepodnikatel. Tato osoba musí předložit před soud, že je bezúhonná a že není aktivní živnostník spolu s formulářem „Návrh na povolení oddlužení“. I přes to, že se dlužník ve formuláři vyjádří k způsobu oddlužení, soud může rozhodnout jinak. Při analýze úvěrových rizik jsem zjistila, že nejdůležitějšími kritérii při žádosti o úvěr je například věk žadatele, také zde rozhoduje, zda je svobodný či ženatý/vdaná, počet dětí, 49

délka pracovního vztahu ale i pohlaví. Nižší úrokovou mírou jsou zvýhodňovány rodiny, kde každý z manželů má trvalý a dlouhodobý příjem. V nevýhodě jsou rozvedení ale také, což je velkým překvapením, muži před ženami. Protože obecně je známo, že ženy jsou spolehlivější než muži. Při komparaci zadlužení domácností v České republice a ve světě jsem přišla na to, že české domácnosti jsou na tom o něco lépe než domácnosti ve světě. Je to ale mimo jiné tím, že naše země je malá, tudíž zde není takový vliv jako na státy - oproti ČR - větší. Zjistila jsem, že zadluženost domácností v České republice na tom není nejhůře, jsou státy např. Velká Británie, kde na tom jsou ještě hůře. I přes toto zjištění je tento jev znepokojující a české domácnosti by se měly v co nejkratší době dostat z této dluhové pasti, jinak hrozí celému finančnímu systému velký propad. Tato práce by mohla být rozšířená o konkrétní rozpočet domácností nejlépe dotazníkovým šetřením. Dále by mohla být rozšířená o nebankovní instituce, jaké nabízí produkty a především jaké je úrokové zatížení půjček. Přičemž by mohla být zmíněná i lichva a taktéž by mohla být podrobně popsána finanční gramotnost české populace.

50

Seznam použité literatury Česká republika. Poradce 1 : Spotřebitelský úvěr. In Spotřebitelský úvěr - zákon s komentářem. 2011, 52, s. 10-34. ISSN 1211-2437 JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 648 s. ISBN 978-80-247-1653-4. SMRČKA, Luboš. Osobní a rodinné finance. Praha: Professional Publishing, 2007. 257 s. ISBN 978-80-86946-41-2. [1] SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: Ekonomická krize a krach optimismu. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-199-4 SYROVÝ, Petr. Financování vlastního bydlení. 3. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 120 s. ISBN 80-247-0662-8.

Internetové zdroje Business info.cz [online]. 1992 [cit. 2011-05-15]. Zákon o daních z příjmů. Dostupné z WWW: . Business info.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 25,1,2011 [cit. 201104-28].

Analýza:

Insolvence

v

roce

2010.

Dostupné

z

WWW:

. Česká národní banka [online]. 2008 [cit. 2011-05-12]. Systém časových řad ARAD. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2011-05-12]. Úspory a zadluženost: ocitly se české domácnosti v dluhové pasti?. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2011-05-01]. České domácnosti: dopady krize na hospodaření s penězi. Dostupné z WWW: .

51

Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2011-04-27]. České domácnosti dluží bilion. Dostupné z WWW: . Ekonomika.idnes.cz [online]. 8. 5. 2011 [cit. 2011-05-12]. Kalousek: odpočet úroků zůstane,

ale

bude

výrazně

nižší.

Dostupné

z

WWW:

. Exekutorská komora České republiky [online]. 2009 [cit. 2011-05-12]. Předpisy upravující exekuční řízení. Dostupné z WWW: . Finance.idnes.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-12]. Osobní bankrot: zbavte se dluhů a začněte od nuly. Dostupné z WWW: . Osobní bankrot - oddlužení [online]. 30. 3. 2006 [cit. 2011-05-12]. Úplné znění insolvenčního

zákona.

Dostupné

z

WWW:

oddluzeni.cz/insolvencni-zakon-hlava-i_-a-ii_>. SVAČINA, Luboš. Hypoindex.cz [online]. 19. 1. 2011 [cit. 2011-05-12]. Hypoindex prosinec 2010: Banky poskytly hypotéky za více než 10 miliard!. Dostupné z WWW: . SVAČINA, Luboš. Hypoindex.cz [online]. 16. 3. 2011 [cit. 2011-05-12]. Hypoindex únor 2011: Objem poskytnutých hypoték vzrostl o polovinu. Dostupné z WWW:
52

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Investiční trojúhelník (obrázek) Obrázek č. 2: Vývoj úrokových sazeb (graf) Obrázek č. 3: Objem poskytnutých hypoték (graf) Obrázek č. 4: Celkové zadlužení domácností (graf) Obrázek č. 5: Výše spotřebitelských úvěrů v mld. Kč (graf) Obrázek č. 6: Počet nařízených exekucí (graf)

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Úvěry domácnostem včetně NISD Tabulka č. 2: Celková zadluženost domácností u bank a ostatních zprostředkovatelů Tabulka č. 3: Hodnocení dlouhodobého dluhu podle Standard & Poor´s a Moody´s Tabulka č. 4: Hodnocení krátkodobého dluhu podle Standard & Poor´s a Moody´s Tabulka č. 5: Příklad bodovacího systému

Seznam příloh Příloha č. 1: Celková zadluženost domácností (tabulka) Příloha č. 2: Statistika exekucí za jednotlivé roky 2001 – 2010 (tabulka) Příloha č. 3: Návrh na povolení oddlužení (obrázek)

53

Příloha č. 1: Celková zadluženost domácností (Zdroj: ČNB; vlastní zpracování)

Období

Zadlužení domácností u obchodních bank družstevních záložen a ČNB Na spotřebu

Na bydlení

Ostatní

Zadlužení domácností u ostatních finančních zprostředkovatelů

Celkové zadlužení domácností

Na spotřebu

Na bydlení

Ostatní

Na spotřebu

Na bydlení

Ostatní

2002

44,0

112,0

25,5

-

-

-

-

-

-

2003

54,4

155,2

27,9

-

-

-

-

-

-

2004

68,3

209,8

37,2

-

-

-

-

-

-

2005

89,5

282,1

46,1

92,5

0,5

12,0

182,0

282,7

58,2

2006

110,1

374,3

56,2

100,3

0,8

13,8

210,4

375,1

69,9

2007

138,7

514,8

72,8

128,5

1,1

19,4

267,2

515,9

92,3

2008

170,4

618,4

91,4

137,1

1,5

15,6

307,5

619,9

107

2009

187,2

690,3

105,8

110,1

1,4

13,7

297,3

691,7

119,5

2010

201,7

737,2

118,2

65,6

1,2

14,1

267,3

738,4

132,3

Příloha č. 2: Statistika exekucí za jednotlivé roky 2001 – 2010 (Zdroj: Exekuční komora ČR) statistika exekucí za jednotlivé roky 2001 - 2010 celkový počet exekutorských úřadů : 143

počty prováděných exekucí v jednotlivých letech exekuce nařízené v daném roce a skončené ke dni 30.4.2010 vymožením počet

procentuální vyjádření

2001

1 902

2002

27 329

2003 2004

zastavením počet


44,21%

890

47,16%

10 650

59 818

45,16%

76 247

43,06%

2005

113 872

2006

112 581

2007

počet sepsaných

exekuce dosud neskončené (převedené vždy do následujícího roku)

nařízené exekuce celkem

exekutorských zápisů

100%

letech

v jednotlivých

počet


20,69%

1 510

35,10%

4 302

121

18,38%

19 975

34,47%

57 954

1 342

21 045

15,89%

51 606

38,96%

132 469

3 396

21 607

12,20%

79 206

44,73%

177 060

3 994

42,10%

24 154

8,93%

132 454

48,97%

270 480

6 088

36,38%

21 352

6,90%

175 524

56,72%

309 457

8 429

115 165

26,92%

14 673

3,43%

297 962

69,65%

427 800

8 409

2008

75 528

13,63%

6 095

1,10%

472 505

85,27%

554 128

8 202

2009

134 035

17,61%

44 198

5,81%

582 690

76,58%

760 923

26 331

2010

146 096

20,81%

55 940

7,97%

499 864

71,22%

701 900

25 819

celkem

862 573

33,70%

220 604

10,13%

2 313 296

56,17%

3 396 473

92 131

rok

závěrečná rekapitulace celkový počet nařízených exekucí v letech 2001 až 2010

3 396 473

celkový počet skončených exekucí v letech 2001 až 2010

1 083 177

celkový počet exekucí v běhu, které byly nařízeny v letech 2001 až 2010

2 313 296

Příloha č. 3: Návrh na povolení oddlužení (Zdroj: Insolvenční zákon [online]. 2010

[cit.

2011-05-12].

Insolvenční

rejstřík.

Dostupné

.)

z

WWW:

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Dopady krize na zadluženost domácností v ČR

Recommend Documents