Quo vadis? Světová Finanční krize a její dopad na Střední Evropu

Quo vadis? Světová Finanční krize a její dopad na Střední Evropu

Ludek Niedermayer Director, Consulting, Deloitte ČR Duben 2009

Svět kolem nás • Finanční krize odstartovala před více než rokem a půl problémy na americkém trhu nemovitostí • K velké destabilizaci finančního systému došlo po zářijových kolapsech amerických investičních bank a pojišťovny AIG, v případě Lehman Brothers přišli o peníze i držitelé dluhu což vedlo k fatálnímu růstu nedůvěry a ohrožení mnoha institucí • Masivní a pokračující státní injekce stabilizují finanční systém, i přesto však došlo k rychlému poklesu poptávky – na místo hrozby finanční krize je na pořadu dne boj proti světové recesi • Země střední a východní Evropy byly zasaženy od počátku diferencovaně a díky injekcemi nadnárodních organizací bylo zabráněno kolapsu pobaltských zemí nebo Maďarska • Přesto však region nyní patří k ohroženým: • Dopad recese na region bude horší, než se čekalo • Riziko vzájemně provázaného bankovního sektoru • U některých zemí, riziko směnného kurzu 2


© 2009 Deloitte Česká republika

1. Ekonomiky před krizí 2. Euro či národní měna 3. Jaká krize? 4. A jak ji přežít?

Dobrá dekáda české ekonomiky • Po volatilním období 90. let ekonomika zrychlila tempo růstu • Růst je do značné míry odrazem přílivu zahraničních investic a exportní výkonnosti • Značné investice do zpracovatelského průmyslu, zejména expozice na automobilový průmysl • Rychlý růst ekonomiky zlepšil i fiskální situaci, vytvořil iluzi „garantovaných růžových zítřků

25

20

15

GPD CR 10

Exports CR

5

0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2009?

-5 4



Silné fundamentals snižují riziko šoků • Co trh nechce vidět - makro: • Vysoký deficit platební bilance

I/98 6

III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III Current account and its components / GDP ratios (moving annual cumulations in %)

I/07

4 2

0 -2

%

• Vysoký a krátkodobý zahraniční dluh

-4

• Vysoké dluhy a deficity státu, zejména jsou-li financované ze zahraničí

-6 -8 -10 trade balance

balance of services

income balance

current transfers

current account

• Stabilní X nestabilní bankovnictví • Podíl úvěrů a vkladů • Půjčování v cizí měně • Náznaky bublin na trhu aktiv

5



Dnešní problémy neznamenají vyřešení těch minulých • Trvají „strategické“ problémy: • Fiskální situace nebyla před krizí „ideální“ (růst snížil deficity) • Penzijní reforma (v ČR neproběhla)

• Do jaké míry se podaří dosáhnout změn ve zdravotním systému (demografie) • Flexibilita pracovního trhu (bylo zlepšení jen cyklické?) • Vzdělávací systém začíná být slabým místem (i zdrojem fiskálního rizika)

• Dopad krize na budoucí fungování EU bude možno kvantifikovat později, zatím vidíme jak pozitivní tak i negativní výsledky • Snaha o zmírnění dopadů krize mlže vést k vzniku nemalých střednědobých problémů pro řadu ekonomik • Krize však ukázala, že role státu, i v případě tržní ekonomiky, je v některých případech velká. Proto záleží na jeho „kvalitě“ 6



Euro nebo vlastní měna?

Noví členové EU a Euro • “Nové země” nemají “opt out”, z 10 zemí vstupujících v roce 2004 hodlalo 7 přijmout euro co nejrychleji, první v 2007. Z dalších 2 nových zemí mělo zájem o rychlé přijetí eura Bulharsko • Členové eurozony nebyli entuziastičtí k tomuto plánu • Slovinsko první (07), Kypr a Malta zavedli euro v 2008, Slovensko letos • Různé faktory vedly ke změně postoje zemí, mnohde situace nejasná • V ČR atraktivitu euro diskuse omezují ekonomické i politické faktory: • Ekonomika se v posledních letech vyvíjela velmi dobře, politická orientace vlády je do určité míry EU skeptická • Koruna je prioritní měnou pro investice i půjčky rezidentů, úroky jsou blízké úrokům v eurozoně

• Plán SR na přijetí eura nebyl z počátku považován za kredibilní, ale proces byl výborně zvládnut (včetně change overu) 8



Jeden region, 3 kurzové režímy Euro, naše měna

Absence kurzového rizika výhodou pro ekonomiku již střednědobě Relativně likvidní eurový trh otvírá možnosti financování Rizikem je, že v relativních termínech může být měna nyní příliš silná

Fixní kurz nás chrání

V dobrých časech má většinu výhod „eura“ Nyní, díky růstu kreditních přirážek mnoho fixních kurzů pod tlakem Náklad na „změnu“ obrovský Makro musí proto maximálně režim podporovat

Výhody plování

Oslabení měn pomáhá ekonomice v době recese, volatilita nikoliv Makro musí být obezřetné, aby nedošlo ke ztrátě kredibility a obtížím při financování

9



Skutečná KRIZE!

Jaká krize? • Drtivá většina světa je konfrontována s tou či onou formou „krize“: • Oslabené finanční instituce • Nefunkční či padající finanční trhy • Obavy z výrazného zpomalení růstu ekonomik • Rychlý pokles cen aktiv i komodit

• Menší země jsou navíc opět vystaveny riziku insolvence (Island, nejen) • Obtížnější je identifikovat roli možných příčin: • Sub prime hypotéky (? hlavně USA, nicméně ekonomicky nižšího řádu) • Bublina na trhu aktiv (? Platí jen pro některé trhy a regiony) • „Nákaza“ finančních institucí přes trhy derivátů (? Pak nejsme u konce) • Krize očekávání (? Nejobtížněji řiditelná i zvládnutelná)

• Hledání analogií je proto obtížné (SAL v USA, bankovní krize ve Skandinávii, splasknutí bubliny v Japonsku)

11



Dnešní situace v Evropě • Evropa může být ovlivněna krizí více než USA: • I komerční banky v EU mají nemalou expozici na riziková aktiva • Politická reprezentace zpočátku neřešila krizi efektivně, nyní řeší krizi alespoň částečně „on the track“ , leč v podmínkách EU je prostor menší • Navíc, ke stabilizaci trhů zatím došlo jen ve Západní Evropě a okolí • Zpomalení růstu v Asii ovlivní celý svět, problémy v okolí Ruska zejména EU

• Robustní (a nákladné) akce vlád budou (dříve či později) stabilizovat rozhodující finanční trhy (není jiná možnost) • Klíčový je ale dopad krize na reálnou ekonomiku: • EU je největší exportní ekonomika, vliv světového zpomalení bude velký • Důvěra spotřebitelů v EU vždy nízká, hrozí její další propad • Přístup ke kapitálu bude omezen, funding bude dražší, rizikové přirážky zřejmě vzrostou na „standardní úroveň“

12



Globální recese! Naše první „recese“! 17,0

• Zpomalení ekonomiky zastihne prakticky celý průmyslový svět, což komplikuje překonání poklesu • Čísla z USA (auto prodej, maloobchod či ceny nemovitostí) ukazují dramatický dopad omezení spotřeby • Ne všechny ekonomiky však prožily v posledních letech neudržitelný růst spotřeby, trhy aktiv ukazují dramaticky rozdílný vývoj • Naše země prožila zpomalení koncem 90. let, které však mělo do velké míry strukturální resp. domácí (SR) povahu • Současný vývoj je tedy pro nás novým fenoménem, zejména díky velké otevřenosti ekonomiky

13


12,0 1987

1990

9,0 6,0 3,0 0,0 -3,0 -6,0 -9,0 1994

1996

30,0 20,0 10,0 0,0 -10,0 -20,0 1989

1993

1998

1996

2000

1999

2002

2002

2004

2005

2006

2008

2008

Case Shiller Existing…

1992

1995

1998

2001

2004

2007


Jak zpomaluje ekonomika zasažená světovou krizí • Reakce na očekávání zpomalení: • Banky zpřísňují úvěrovou politiku, na mnohé projekty nejsou peníze • Firmy redukují zbytné náklady, zpomalují investice • Obyvatelstvo odkládá nákupy, snižuje nákup služeb a switchuje k levnějšímu zboží

• Pokles zahraniční poptávky v současném světě: • V okamžiku, kdy (pružně řízené) firmy zaznamenají poptávku, omezí výrobu • Pokles výroby finálního produktu se okamžitě promítne na subdodavatele • Obyvatelé disponují méně penězi (méně pracují či práci ztratí) či čelí nejistotě

• Důsledky i pro ostatní firmy a podnikání: • Nižší kupní síla a pokles důvěry snižuje ochotu utrácet i za služby a místní zboží • Klesající poptávka omezí nabídku s důsledky stejnými jako výše

• Počáteční negativní očekávání se tím potvrzují ve většině sektorů a zesilují 14



Česká recese • Nástup krize pomalejší než v západních zemích, nyní však evidentní • Předpoklad, že naše země bude současnou krizí ovlivněna málo, byl mylný: • Provázanost naší ekonomiky s EU • Vysoký podíl vývozů na HDP, navíc v citlivém sektoru • Občané jsou ovlivněni informacemi stejně jako na jiných trzích

• Omezený prostor pro reakci vlády: • Díky světové povaze recese lze aktivními politikami v malých zemích dosáhnout jen malého efektu • Naopak podstatné je zachování makro stability (kvůli Kč a financovatelnosti dluhu)

• Naše vláda, přes „chřipkovou rétoriku“ pana prezidenta, je současné fázi již součástí tábora „aktivistů“. I tak je však třeba držet výdaje pod kontrolou a proto zvažovat nejen politickou dimenzi opatření • Ovšem hledání správných opatření je velmi obtížné… 15



Finanční sektor v našem regionu • Finanční sektor v ČR je stabilní, ale otázka důvěry není v našich rukou •

Velké finanční instituce u nás jsou velcí hráči v „Nové Evropě“, finanční nestabilita nebo slabost (i na úrovni skupiny) vždy ovlivní všechny instituce

•

Stabilní neznamená prostý ztrát, možné jsou jak investiční tak i úvěrové ztráty

• Zpomalení ekonomik v některých zemích našeho regionu může dosáhnout mnohem vyšších než očekávaných hodnot •

Relativně silná pozice ČR v regionu (díky makru i finančnímu sektoru) neznamená jistotu malého propadu ekonomiky, jen menšího, než v jiných zemích

•

po problémech bank s toxickými investicemi začíná nastupovat problém se zhoršující se kvalitou úvěrů

• Navíc bohužel některé země jsou makro méně odolné a tak jim hrozí závažná destabilizace. Členům EU však zřejmě bude poskytnuta pomoc snadněji • Pokud by přesáhly špatné zprávy únosnou míry, k regionální „nákaze“ může dojít

16



Jak přežít (či nepřežít) recesi

Plovoucí kurz – pomoc při krizi? • Oslabení kurzu oslabené ekonomice může pomoci, volatilita již méně • Exkurze do nedávné minulosti: •

Od poloviny roku 2007 kurz koruny vůči euru posiloval z úrovně 28

•

V polovině roku 2008 dosáhla Kč maxima (pod 23 Kč za euro), posílení činilo téměř 20%

•

Ve stejné době rostly mzdy 5-10%

• Již tato epizoda výrazně oslabila českou ekonomiku, zpomalení růstu by i bez krize bylo značné

• Od podzimu 2008 koruna klesá

18

•

Oslabení činilo více než 25%, volatilita je extrémně vysoká

•

ČNB indikovala nezbytnost zvýšení sazeb, pokud kurz nekoriguje Quo vadis? Světová Finanční krize a její dopad na Střední Evropu


Krize Slovenská vs. Česká – euro pohled

Co je obdobné

V čem se lišíme

• Malé otevřené ekonomiky orientované na EU

• Euro: •

• Vysoká váha průmyslu, zejména automobilového • Provedeny některé reformy, stabilní finanční sektor

•

• Poměrně malé bubliny na trzích aktiv • Zpomalení růstu bude velmi výrazné, větší než v EU, toto není ještě plně pochopeno • Dopad na hospodaření státu bude velký

19


ČR je ohrožena výkyvy kurzu, oslabení kurzu může ekonomice dočasně pomoci. Ovšem nestabilní trh v Kč může pozici ekonomiky značně zkomplikovat SR nemá díky přechodu na Euro problém s volatilitou. Rizikem je, že kombinace poměrně silného konverzního kurzu a oslabení měn okolních zemí způsobí pokles konkurenční schopnosti. Naopak, z hlediska fungování finančních trhů je situace příznivá

• Další rizika: • •

Politická situace je více nestabilní v ČR Možné problémy zemí bývalého SSSR se mohou více dotknout ekonomiky SR


Co lze očekávat od „státních balíčků“ • Povaha nastupující recese zvýrazňuje význam vládních politik • Zároveň je třeba, aby očekávání od vlád byla reálná • Neudržitelná a neufinancovatelná opatření mohou situaci zhoršit

• Shoda na odmítnutí protekcionismu je dobrá zpráva • Směrování opatření primárně na firmy (zachování zaměstnanosti) a sekundárně na lidí (ač voliče) je správné • Instrumenty krizového managementu: • Automatické stabilizéry • Snížení daní (odpisy) • Zvýšení výdajů či transferů

• „Tržně konformní“ podpora podniků

• Slabá místa jsou rychlost, efektivita a náklady 20



Důsledky pro podniky • Pro podniky, příliš špatných zpráv: • volatilní kurz, slabá zahraniční (i domácí) poptávka, méně přátelské a velmi obezřetné banky, hrozba fiskálních omezení…

• …což povede nejen ke zpomalení růstu ekonomiky, i ohrožení podniků • Pokles zasáhne prakticky všechny segmenty ekonomiky • „Státní balíčky“ mohou situaci mírně zlepšit ale jen v některých oblastech • Podniky mohou adekvátními reakcemi snížit ztráty: • Přizpůsobení poptávce, redukce nákladů, flexibilita • Opětovně posoudit podstupovaná rizika • Kvalitní řízení firemních financí

• Krize přináší i příležitosti: • Mnohá aktiva jsou relativně levná, ovšem valuace jsou velmi obtížné 21



Globální recese s individuálními dopady • Zpomalení ekonomiky má významně odlišný dopad na různá odvětví • Ani kombinace méně postiženého sektoru a slabšího podniku není bezpečná • Navíc, i méně postižené sektory vyžadují adekvátní změny strategie • Analogicky to platí i pro lidi • Finanční instituce v ČR jsou doposud „méně postižené“ • Větším dopadem než finanční krize (a důsledky investic) bude dopad zpomalení ekonomiky a zhoršení kreditní kvality, rizikem je regionální nákaza • Pokles zisků a oslabení institucí povede k potřebě snižování nákladů a redefinici strategie • Nástup krize byl nečekaný, hloubka větší než čekávaná a konec zatím v nedohlednu. Ale konec světa to není. Takže hurá do práce!

22



Deloitte označuje jednu nebo více společností švýcarského sdružení („Verein“) Deloitte Touche Tohmatsu a jeho členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury sdružení Deloitte Touche Tohmatsu a jeho členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Member of Deloitte Touche Tohmatsu


Quo vadis? Světová Finanční krize a její dopad na Střední Evropu

Recommend Documents