QUO VADIS STAVEBNICTVÍ? Jaké výzvy čekají na lídry oboru? Josef Kotrba Office managing partner
1. března 2011
Největší výzvy, kterým budou čelit lídři stavebního oboru • Poptávka a udržitelná úroveň stavění • Důsledky ekonomického ochlazení v Evropě • Specifika vývoje stavebnictví ve střední Evropě • Očekávaný vývoj stavebnictví v ČR • Poptávka a kapacity na houpačce • Udržitelné stavění jako součást trvale udržitelného rozvoje • Nutný návrat k přiměřenosti – stavebnictví i development • Klíč k „přežití“ - trvale udržitelné stavění (Koncept 6P) • Nutný návrat k přiměřenosti
• Image a důvěryhodnost • Mediální problém stavebnictví – transparentnost tendrů • Transparentnost vs. Efektivní stát
• Výkonnost a konkurenceschopnost • Závěr
1. Výzva: Poptávka a udržitelná úroveň stavění
Důsledky ekonomického ochlazení v Evropě Ztráta způsobená dopady recese bude odeznívat řadu let • Například v celé EU27 se zaměstnanost srovná s úrovní, na níž by byla očekávána (a na níž se nastavovaly očekávání) při vývoji bez recese, teprve kolem roku 2025 (!) • Kdy dojde ke srovnání ve stavebnictví? • Byla to recese nebo jen korekce nepřirozeného růstu? Dopad recese na zaměstnanost v EU 27
Zdroj: European Centre for the Development of Vocational Training
Průběh oživení – nejprve zpět do roku 2008 Recese za námi, stopy zůstávají Recese za námi, stopy zůstavají 110 105
ztráta Návrat k „obvyklému“ růstu (ne vždy)
100 95 90 85
Růst viditelně pod před krizovou úrovní
Zastavení propadu
Specifika vývoje stavebnictví ve střední Evropě Diskontinuální vývoj nemovitostních trhů ve střední Evropě => rozkolísání kapacit stavebních firem • Po roce 2000 nastal ve středoevropském stavebnictví „boom“ tažený jednak: • • • •
Přílivem přímých zahraničních investic stimulujících poptávku zejména po průmyslových a kancelářských nemovitostech; Rychlým růstem jednotlivých ekonomik; Přílivem peněz z evropských fondů; Růstem kupní síly a „sebevědomí“ obyvatelstva výrazně stimulující rezidenční výstavbu.
• Rok 2010 – pokračování trendu z roku 2009, stavební firmy ztrácejí zásobu práce v důsledku odložení či zrušení realizace nových zakázek. • Problematickým je zejména propad poptávky v inženýrském stavitelství, zejména staveb dopravní infrastruktury, kde rozhodující roli mají veřejné zakázky, vtažení soukromého sektoru formou PPP projektů je teprve v začátcích/diskuzích. • Vzhledem k oznámeným iniciativám státního sektoru pokles poptávky na stavebním trhu ještě nedosáhl svého dna. • Rovněž se v nejbližší době nedá očekávat výrazný nárůst poptávky soukromého sektoru a obyvatelstva po produkci pozemního stavitelství. • Negativní dopad na vývoj stavebnictví může mít zhoršení platební morálky napříč sektorem, nedůvěra bankovního sektoru ve stavebnictví.
Očekávaný vývoj stavebnictví v ČR Špatně….hůře…nejhůře… • Existuje reálná obava, že rok 2011 bude pro české stavebnictví horší, než rok 2010: •
Nemožnost křížového financování se ziskovými zakázkami
•
Cenová válka
•
Nové přerozdělení trhu
•
Nezačínají se téměř žádné nové infrastrukturní stavby
• „Vražedná čtyřkombinace“ českého stavebnictví pro rok 2011: •
Omezení veřejných investic do infrastruktury
•
Konec výstavby solárních elektráren
•
Zásoba nemovitostí brzdící „restart“ developmentu
•
V jednom „balíku“ s dalšími zeměmi CE
• Druhá vlna ekonomické „nejistoty“ bude brzdit soukromé i veřejné investice • Může tak dojít ke snížení stavební produkce až na hladinu 78% roku 2008 => což znamená snížení stavebních kapacit nejméně o 22%, spíše však až ke 30%.
Hlavní výzva současného stavebnictví Plynulost, přiměřenost, udržitelnost • Vývoj stavebnictví kopíruje s určitým zpožděním ekonomický cyklus, dlouhá setrvačnost. • Na rozdíl od investorů ale stavebnictví nemůže přímo vyvolat krizi, jen přizpůsobuje své kapacity úrovni poptávky po jeho službách. • Díky svému vysokému multiplikačnímu efektu však významně přispívá k růstu či naopak k delšímu a hlubšímu poklesu. Z pohledu ekonomiky je nutné s tímto faktem pracovat. • V době nepřirozeného boomu se „přirozeně“ rozšiřuje kapacita a ceny jdou nahoru díky neustálé disproporci mezi poptávkou a nabídkou. • V době krize skokově vzniká výrazný přebytek kapacit a v kombinaci s klesajícími cenami stavebních prací táhne stavební firmy ke dnu.
Role státu ve stavebnictví Nutná proticyklická funkce veřejných investic • Výkyvy v poptávce (i ze strany státu) vedou zejména k: • vytváření nadbytečných kapacit nebo naopak nedostatku kapacit • rozkolísání cen na trhu nemovitostí • rozkolísání trhu práce (chybějící zaměstnanci vs. přebytek zaměstnanců) • Stát, jakožto nenahraditelný investor, by měl svou stabilní koncepcí a investiční strategií celý systém stabilizovat a nikoliv naopak. Role státu by měla být v zajištění plynulosti přechodu mezi jednotlivými fázemi ekonomického cyklu. •
Stát jako investora stavebních zakázek nemůže nikdo nahradit = stabilizační efekt státu jako klíčového investora. Svou investiční aktivitou může stát ovlivnit také privátní investiční aktivitu
•
Stát jako investor musí plánovat dlouhodobě, transparentně, tak aby stabilizoval poptávku na trvale (dlouhodobě) udržitelné úrovni = stabilizace stavebnictví na této trvale udržitelné hladině (výkyvy v privátní poptávce pak může sektor snadno absorbovat)
•
Mít na vědomí pozitivní a zejména negativní multiplikační efekt stavebnictví vzhledem k zaměstnanosti a pozitivní fiskální efekty
Klíč k „přežití“ - trvale udržitelné stavění Koncept 6P Potřebnost
Přiměřenost Plynulost/ Plánovatelnost
• stavět to, co je potřeba, co je nezbytné • stavět nejen, co je nezbytné, ale co si mohu dovolit, co má jasně spočítané pozitivní efekty a „návratnost“ (včetně zapuštěných nákladů) • na straně investora – transparentní plán co stavět a kdy, včetně prioritizace – mít krizový plán čemu dát kdy přednost • na straně stavebních firem – umět plánovat kapacity • veškerých výběrových řízení, plánů, procesů
Průhlednost
Partnerství
Profinancovatelnost
• Průběžná nezávislá kontrola zakázek od zadání až po dokončení • hledání nových forem spolupráce, využívání synergií, např. koncept ‘Work-Together’ jako účinná alternativa k diskutovaným PPP projektům • určení priorit z hlediska státu, jeho investiční strategie a na to navazující daňové určení na investice z národních zdrojů, hledání nových forem financování, přenesení rizik na investory, transparentní formy konceptů (PPP vs. dlouhodobý dodavatelský úvěr).
2. Výzva: Image a důvěryhodnost
Image a důvěryhodnost Mediální problém stavebnictví – transparentnost tendrů • Zjednodušování problému, chybí kvalifikovaná veřejnost, která klade „správné“ otázky: • Negativní medializace nákladů na výstavbu dálnic – stavebnictví = „viník korupce a drahých staveb“; je to však pravda? • Stejný problém i ve světě - příklad ze Spojených států - srovnání 15 různých projektů ukázalo, že cena za míly dálnice může oscilovat mezi 1,9mil. (v nezastavěné oblasti) USD až 188 mil. USD (ve vysoce zastavěné městské oblasti s řadou mostů, tunelů, přivaděčů, přechodů pro jeleny). • Problém není na straně stavebních firem, ale na straně zadavatelů – staví se to, co je opravdu potřeba / přiměřené? • Korelace mezi mírou korupce a efektivitou vlády: • Snížit korupci znamená zvýšit efektivitu veřejného sektoru • V otázce korupce a efektivity veřejného sektoru existuje „tvrdé“ rozdělení na Východ a Západ • Při dané míře efektivity vlády máme vyšší index vnímání korupce (více se u nás o korupci mluví/píše? Je viditelnější?) – stejně efektivní vláda jako Španělsko, ale značně horší vnímání korupce
Transparentnost vs. efektivní stát 2,5
Finland 2
Sweden
Government Effectiveness (2,5 (2,5-best, -2,5-worst)
Netherlands Austria France
1,5 Portugal
Estonia
Ireland
Slovenia
Czech Republic Slovakia
1
BelgiumUnited Kingdom Germany
Spain
Hungary Poland
Croatia Italy 0,5
Lithuania Latvia
Bulgaria 0
Romania
-0,5 3
4
5
6
7
Corruption Index (10-best, 0-worst)
Zdroj: Source: Transparency International, World Bank
8
9
10
3. Výzva: Výkonnost a konkurenceschopnost
Výkonnost a konkurenceschopnost Kam tedy chceš jít, české stavebnictví? • Stavebnictví dlouhodobě rostlo, zlepšovaly se stavební materiály a technologie, ale významně zaostávaly investice do inovací. • Nutnost „vzdělávání“ zákazníků – chtějte nejvyšší kvalitu za nejlepší cenu. • Konzervativnost a resistence vůči změnám v řízení představuje překážku v růstu efektivity, hledání nových konceptů. • Stavebnictví díky své podstatě (unikátnost každého projektu) nedosáhne hodnot automatizované výroby, avšak prostor pro změny a zlepšení je významný. • Nutné změny se musí týkat zejména: • systému řízení firem a zakázek – směrem blíže k ‘štíhlému stavebnictví’; • investic do lidského kapitálu, organizace práce a její produktivity; • účinného controllingu a řízení rizik; • investic do IS/ICT řešení jakožto podpory pro zvýšení efektivity většiny procesů.
Závěr Kam tedy kráčíš, české stavebnictví? • České stavebnictví má bohatou a silnou historii, nicméně je nutné se dívat do budoucnosti. • Stavebnictví, či alespoň jeho lídři, musí dříve či později kráčet směrem k: • zaměření se na zákazníka – plnění potřeb zákazníka; • zvyšování přidané hodnoty zákazníkům a vyšší využívání know-how ve smyslu poradenství investorům – value engineering; • užší spolupráci s investorskou, developerskou a bankovní sférou – work together; • vyšší výkonnosti a konkurenceschopnosti po vzoru jiných odvětví – štíhlé stavebnictví; • technologicky vyspělejšímu prostředí – investice do inovací; • lepší image a větší transparentnosti – zlepšení mediálního obrazu.
Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. © 2011 Deloitte Česká republika
